A. Důvody navrhované úpravy ve vztahu k platnému právnímu stavu.
Navrhované změny jednotlivých zákonů navazují na návrh zákona o partnerském soužití osob téhož pohlaví, a stejně jako tímto zákonem je jimi sledováno respektování práva na státem uznanou formu spolužití a založení společenské jednotky, která bude hrát v podstatě podobnou roli, jakou má pro většinu heterosexuálně orientovaných občanů rodina založená manželstvím. Navrhovaná právní úprava má všem zabezpečit možnost uskutečnit v souladu s demokratickými a liberálními hodnotami a s principem občanské tolerance vlastní představu realizace vzájemných citových vztahů s příslušnými důsledky v soukromoprávní a veřejnoprávní sféře.
S ohledem na navrhovanou koncepci partnerského soužití a potřebu jejího promítnutí do celého právního řádu, je nezbytné provést rovněž změny některých souvisejících právních předpisů, bez nichž by založení možnosti partnerského soužití osob téhož pohlaví neplnilo očekávaný účel. Jedná se především o případy, kdy postavení partnerů je potřeba ve zvláštních právních předpisech přizpůsobit postavení manželů, např. v oblastech majetkových, dědických, vydávaní dokladů, v trestních věcech, při ochraně v trestním řízení apod.
B. Soulad navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky, s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, slučitelnost s právními akty Evropských společenství.
Navrhované úpravy jsou v souladu s ústavním pořádkem České republiky a neodporují mezinárodním smlouvám, kterými je Česká republika vázána.
Navrhovaná úprava se není v rozporu s právem Evropských společenství, které právní režim soužití homosexuálních osob neupravuje. Navrhované úpravy odpovídají smyslu a záměru rezoluce Evropského Parlamentu č. 0028/94, která členské státy Evropské unie vyzývá k přijetí takové právní úpravy, která by párům stejného pohlaví přiznávala stejná práva, jako pro manželské páry (připomenuto rezolucemi č. 0824/98 a č. 0852/98).
C. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované úpravy, dopad na státní rozpočet.
Na základě návrhu novely zákona o daních z příjmů lze předpokládat snížení daně z příjmů fyzických osob cca o 50 mil. Kč v důsledku snížení základu daně na vyživovaného partnera, které, jak lze předpokládat, bude kompenzováno na druhé straně tím, že příjmy z pronájmu a z prodeje nemovitostí a bytů ve společném jmění partnerů budou zdaňovány pouze u jednoho z partnerů, stejně jako je tomu u manželů.
S ohledem na to, že se nepředpokládá velký počet uzavíraných svazků mezi osobami téhož pohlaví, je možno konstatovat, že ani z hlediska daně dědické a daně darovací, pro jejichž účely budou osoby zařazeny do první skupiny poplatníků (při úplném osvobození u daně dědické) nepůjde u těchto daní z hlediska dopadů na státní rozpočet o položky příliš významné. Konkrétní dopad je obtížné kvantifikovat, ale předpokládá se, že by neměl překročit ročně 4 mil. Kč.
Jinak si navrhovaná úprava nevyžádá zvýšení prostředků ze státního rozpočtu ani nárůst pracovních sil.
K části první čl. I
K bodu 1:
Okruh rodinných příslušníků je třeba doplnit též o osoby stejného pohlaví žijící v partnerském soužití. Vzhledem k tomu, že v partnerském soužití se bude jednat o právní vztah založený stanoveným úkonem pověřeného orgánu, je třeba, aby měli partneři postavení rodinného příslušníka stejně, jako je tomu u manžela (manželky), a nikoli jako u druha (družky), kde je podmínkou ještě určitá doba společného soužití.
K bodu 2:
Ustanovení § 11 zákona o partnerském soužití osob téhož pohlaví umožňuje, aby v některých případech osoba žijící s osobou téhož pohlaví formou partnerského soužití pečovala o dítě. V případě skončení partnerského soužití formou zániku podle § 12 cit. zákona bude mít přeživší partner postavení srovnatelné s postavením osoby ovdovělé; v případě jeho skončení formou zrušení podle § 14 cit. zákona budou mít oba partneři dříve žijící ve zrušeném partnerském soužití postavení srovnatelné s postavením osoby rozvedené. Je proto třeba postavit je na roveň zaměstnancům ovdovělým (rozvedeným).
K bodu 3:
Ustanovení § 14 zákona o partnerském soužití osob téhož pohlaví umožňuje v některých případech vznik vyživovací povinnosti mezi partnery po zrušení partnerského soužití, a proto je třeba i pro dobu po zrušení partnerství upravit postavení bývalého partnera.
K bodu 4:
Okruh pozůstalých osob je třeba doplnit též o osoby stejného pohlaví, které žily v zaniklém partnerském soužití. Vzhledem k tomu, že postavení osob žijících v partnerském soužití osob téhož pohlaví se v nemocenském pojištění pojímá jako rovnocenné s postavením osob žijících v manželství, je třeba, aby měli partneři v posloupnosti osob, na které přechází nárok na dávku nemocenského pojištění, postavení obdobné postavení ovdovělého manžela (manželky). Tím je dána nutnost jejich zařazení do posloupnosti osob, na něž nárok na dávku nemocenského pojištění přechází, bezprostředně za ovdovělého manžela (manželku), tj. i před děti pojištěnce (oprávněného).
K části druhé čl.II
Pro účely nemocenské péče se v definici rodinného příslušníka staví partner na roveň manžela (manželky), a bývalý partner na roveň osoby ovdovělé nebo rozvedené.
K části třetí čl. III
K bodu 1:
Okruh osob blízkých je potřeba doplnit o osobu partnera podle zákona o partnerském soužití osob téhož pohlaví, a to i ve vztahu k dalším ustanovením trestního zákona, kde je pojem osoby blízké používán, např. ustanovení § 168 odst. 2, upravující neoznámení trestného činu.
K bodům 2 až 4:
V návaznosti na platnou úpravu trestnosti bigamie je potřeba upravit též vztah k partnerskému soužití osob téhož pohlaví a upravit i trestnost současného uzavření dvou takových vztahů.
K části čtvrté čl. IV
K bodu 1:
Navrhuje se umožnit, aby stejné oprávnění zvolit obhájce obviněnému jako jeho manžel měl i jeho partner, pokud obviněný žije v partnerském soužití osob téhož pohlaví.
K bodům 2 a 3:
Navrhuje se upravit právo odepřít výpověď též pro osoby žijící v partnerském soužití osob téhož pohlaví za stejných podmínek, jako pro manžele.
K bodu 4:
Navrhuje se, aby souhlas poškozeného se zahájením trestního stíhání nebo s jeho pokračováním v případě trestného činu znásilnění byl vyžadován nejen na manželovi a druhovi, ale též na partnerovi.
K bodu 5:
Stejné právo napadnout rozsudek odvoláním, jaké má v trestním řízení manžel, se navrhuje dát i partnerovi podle zákona o partnerském soužití osob téhož pohlaví
K části páté čl.V
K bodu 1:
Je potřeba reagovat na možnost, že před uzavřením manželství mohl některý ze snoubenců žít v partnerském soužití, jehož existence je s uzavřením manželství neslučitelná.
K bodům 2 a 3:
Navrhuje se upravit neslučitelnost mezi manželstvím a partnerským soužitím obdobně, jako v případě manželství.
K bodům 4 až 7:
Podle návrhu zákona o partnerském soužití osob téhož pohlaví nebude možno osobě, žijící v partnerském soužití, pokud takové soužití trvá, svěřit dítě do výchovy (pokud se nejedná o vlastní dítě) nebo svěřit dítě do pěstounské péče; partnerské soužití bude překážkou osvojení nezletilého dítěte nebo ustanovení osoby žijící v partnerském soužití poručníkem nezletilého dítěte.
K bodu 8:
Je potřeba upravit zánik práva na výživné i pro případ, kdy oprávněný manžel uzavře partnerské soužití, ze kterého pak vzniká vzájemná vyživovací povinnost mezi partnery.
K části šesté čl. VI
S ohledem na navrhovanou úpravu partnerského soužití je třeba stanovit použitelné právo ve věcech s mezinárodním prvkem, a to jak u partnerského soužití uzavřeného v České republice, tak i pro případy partnerského soužití uzavřeného mimo území České republiky. Navrhuje se oddělená úprava i vzhledem k tomu, že tento institut je upraven jen v některých právních řádech a není všeobecně přijímán a uznáván.
Partnerské soužití, uzavřené v České republice se navrhuje plně podřídit českému právu a odděleně se navrhuje upravit partnerské soužití uzavřené mimo území České republiky. Osobní a majetkové vztahy by měly vycházet z právního stavu ve státu, v němž se partnerské soužití uzavírá, tj. z práva, kterého by se tam použilo. Pokud by tento postup byl neschůdný, je potřeba stanovit další kolizní kriteria. Jestliže by oba partneři byli českými občany, bude dána přednost českému právu.
Nezbytná je i úprava pravomoci českých soudů při zrušení těchto svazků a rozhodování o právech a povinnostech z nich plynoucích.
K části sedmé čl.VII
K bodům 1, 8 a 9, 14 až 16:
Podle navrhované úpravy zákona o partnerském soužití osob téhož pohlaví se předpokládá existence společného jmění partnerů, jehož právní režim se bude řídit ustanoveními občanského zákoníku obdobně jako společné jmění manželů. Je proto potřeba tuto skutečnost promítnout i do příslušných procesních úprav zejména při řízení o dědictví a při řízení o výkonu rozhodnutí na majetek, spadající do společného jmění partnerů.
K bodům 2 až 7 a 10 až 13:
Procesní otázky a postupy týkající se řízení o rozvodu manželství se navrhuje vztáhnout též na řízení o zrušení partnerského soužití podle navrhovaného zákona. O zrušení partnerského soužití bude rozhodovat soud na návrh jednoho z partnerů. Je potřeba obdobně jako u rozvodu manželství vyloučit obecnou úpravu vedlejšího účastenství, důsledků nesouhlasu účastníka se zpětvzetím návrhu, upravit zastavení řízení zemře-li partner před skončením řízení o zrušení partnerského soužití, umožnit provedení důkazu výslechem účastníka a upravit náklady řízení. Rovněž v řízení o opravných prostředcích je potřeba zajistit stejnou úpravu jako u rozvodu manželství.
K bodům 17 až 24:
Při nařízení a provádění výkonu rozhodnutí je potřeba partnerům stanovit stejná oprávnění a povinnosti, jako dává platná právní úprava manželům.
K části osmé čl. VIII
K bodu 1:
Ve věci práva na ochranu osobnosti po smrti fyzické osoby je potřeba přiznat pozůstalému partnerovi stejné právo jako má manžel.
K bodu 2:
S ohledem na koncepci institutu partnerského soužití osob téhož pohlaví se navrhuje i ve věcech práv mezi partnery upravit odsunutí počátku nebo stavení promlčecí doby stejně jako u práv mezi manžely.
K bodu 3:
S ohledem na klíčový význam pojmu „osoba blízká“, a to nejen pro občanský zákoník, ale i pro další předpisy, které na tuto úpravu odkazují, je nezbytné mezi jejich výčet zařadit i partnery podle zákona o partnerském soužití osob téhož pohlaví.
K bodům 4 a 5:
Předpokládá se, že stejně jako je upraveno společné jmění manželů, budou upraveny vzájemné majetkové vztahy partnerů, včetně správy majetku a práv a povinností plynoucích ze závazkových vztahů vůči třetím osobám. Je navrhováno doplnění úpravy společného jmění manželů v občanském zákoníku tak, aby tuto úpravu (§ 143 až 151 občanského zákoníku) bylo možno použít obdobně i na společné jmění partnerů.
K bodům 6 až 10:
V dědických věcech se rovněž navrhuje stejné postavení partnera podle zákona o partnerském soužití osob téhož pohlaví jako manžela; to se týká nejen zařazení do první skupiny dědiců ze zákona, ale i úpravy dědické nezpůsobilosti.
K bodu 11:
V návrhu zákona o partnerském soužití osob téhož pohlaví se předpokládá, že pokud jde o úpravu společného bydlení, bude partner v případech, kdy mu k bytu nesvědčí neodvozené společné právo byt užívat (věcné právo k bytu nebo společný nájem podle § 700 občanského zákoníku), tento byt užívat právem odvozeným od práva plynoucího z uzavřeného partnerského soužití. V případě, že partner, jemuž svědčí nájemní právo, zemře, či opustí trvale společnou domácnost, navrhuje se druhého partnera zařadit do kategorie dětí, vnuků, rodičů, zetě a snachy, pokud s partnerem žil v den smrti či opuštění bytu ve společné domácnosti a nemá vlastní byt.
K bodům 12 a 13:
Stejné postavení partnerů podle zákona o partnerském soužití osob stejného pohlaví jako manželů se navrhuje promítnout i do oblasti úpravy pojištění.
K části deváté čl. IX
K bodu 1:
Stejně jako manželovi se navrhuje i partnerovi vyplatit mzdu pouze na základě písemného zmocnění.
K bodu 2:
Navrhuje se rozšířit přiměřený dopad části druhé hlavy páté zákoníku práce, upravující otázky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, i na partnera.
K bodu 3:
S ohledem na koncepci institutu partnerského soužití osob stejného pohlaví se navrhuje, aby stejný nárok na jednorázové odškodnění v případě smrti druhého manžela v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání vznikl i partnerovi v případě smrti druhého partnera.
K bodu 4:
Navrhuje se stejné postavení partnera podle zákona o partnerském soužití osob téhož pohlaví jako manžela, pokud jde o mzdové nároky z pracovního poměru v případě smrti zaměstnance.
K bodu 5:
Stejně jako nemůže vzniknout pracovněprávní vztah mezi manžely, navrhuje se, aby nemohl vzniknout ani mezi partnery.
K bodu 6:
Navrhuje se, aby za osamělou osobu pro účely zákoníku práce nebyli považováni muži a ženy, kteří žijí v partnerském soužití dle zákona o partnerském soužití osob téhož pohlaví, stejně jako se za osamělou ženu nepovažuje provdaná žena a za osamělého muže ženatý muž.
K části desáté čl. X
S ohledem na povahu partnerského vztahu podle navrhovaného zákona o partnerském soužití osob téhož pohlaví by měl mít partner též právo na informování o zdravotním stavu druhého partnera.
K části jedenácté čl.XI
K bodu 1a 2:
Pro délku doby poskytování peněžité pomoci v mateřství se zaměstnankyně, u níž došlo k zániku či zrušení partnerského soužití, stanoví na roveň zaměstnankyni rozvedené nebo ovdovělé. Podmínka, že nežije s druhem, platí i zde a je rozšířena i o „nežit“ s družkou.
K bodu 3:
Pojem osamělého zaměstnance pro nárok na peněžitou pomoc se zpřesňuje tak, že se nejedná o zaměstnance, který žije v partnerském soužití.
K bodu 4:
Jedná se o situaci, kdy žena, která žije v partnerském soužití, porodí dítě a pro vážné onemocnění nemůže o dítě pečovat. V zájmu dítěte v této situaci je, aby byla partnerka zajištěna dávkou nemocenského pojištění.
K části dvanácté čl. XII
V zákoně o sociálním zabezpečení se stanoví, že ustanovení vztahující se k manželům se budou vztahovat též na partnery ve smyslu zákona o partnerském soužití osob téhož pohlaví.
K části třinácté čl. XIII
S ohledem na konstrukci partnerského soužití podle navrhovaného zákona je potřeba partnera zařadit mezi výčet osob blízkých.
K části čtrnácté čl. XIV
S ohledem na nutnost zajistit stejné postavení partnerů, jako je tomu u manželů, navrhuje se odpovídajícím způsobem provést úpravu i v oblasti místních poplatků, pokud jde o osvobození od placení místního poplatku za povolení k vjezdu do vybraných míst a částí měst.
K části patnácté čl. XV
K bodu 1:
Navrhuje se, aby fyzická osoba mohla plnění běžných úkolů vyplývajících z předmětu její činnosti zajišťovat i s pomocí svého partnera, aniž by tím porušila povinnost zajišťovat tyto úkoly svými zaměstnanci, které k tomu účelu zaměstnává v pracovních vztazích podle zákoníku práce.
K bodu 2:
Za vážné osobní nebo rodinné důvody, pro které může uchazeč o zaměstnání odmítnout nabízené zaměstnání, se navrhuje považovat, stejně jako je to u manžela, důvody spočívající v místě výkonu a povaze zaměstnání druhého partnera.
K části šestnácté čl. XVI
Navrhuje se umožnit partnerovi odepřít vysvětlení za stejných podmínek, jako pokud by šlo o manžela.
K části sedmnácté čl. XVII
S ohledem na existenci společného jmění partnerů podle návrhu zákona o partnerském soužití osob téhož pohlaví je potřeba doplnit příslušná ustanovení zákona o konkursu a vyrovnání týkající se společného jmění manželů.
K části osmnácté čl. XVIII
Je potřeba umožnit, aby partner podnikatele, pokud se stane jeho odpovědným zástupcem, byl ve stejném postavení jako manžel. Stejně tak je potřeba umožnit partnerovi pokračovat v živnosti při úmrtí podnikajícího partnera.
K části devatenácté čl. XIX
V zákoně o životním minimu se do okruhu společně posuzovaných osob doplňují též partneři ve smyslu zákona o partnerském soužití osob stejného pohlaví, a to stejné skupiny společně posuzovaných osob, ve které jsou manželé.
K části dvacáté čl. XX
Navrhuje se, aby po smrti fyzické osoby příslušelo právo na odpověď a právo na dodatečné sdělení též jejímu partnerovi obdobně jako je dosud upraveno toto právo pro manžela.
K části dvacáté první čl. XXI
V zákoně o sociální potřebnosti se stanoví, že v případě požadování úhrady nákladů na dávky sociální péče se u partnerů postupuje vzhledem ke stanovené vyživovací povinnosti stejně jako u manželů.
K části dvacáté druhé čl. XXII
Do ustanovení je potřeba promítnout též existenci společného jmění partnerů podle návrhu zákona o partnerském soužití osob téhož pohlaví.
K části dvacáté třetí čl. XXIII
Úpravu soudních poplatků při podání návrhu na zrušení partnerského soužití se navrhuje přizpůsobit obdobně platné úpravě soudních poplatků při podání návrhu na zahájení řízení o rozvod.
K části dvacáté čtvrté čl. XXIV
Odpovědnost příjemce – pozůstalého partnera – vdovského nebo vdoveckého důchodu za výplatu těchto důchodů je třeba upravit shodně jako v případě pozůstalého manžela.
K části dvacáté páté a dvacáté šesté čl. XXV a XXVI
Zákon o partnerském soužití osob téhož pohlaví stanoví v § 7 odst. 2, že partner je oprávněn zastupovat druhého partnera v jeho běžných záležitostech a přijímat za něho běžná plnění, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. Protože zaměstnanec v pracovním poměru je povinen konat práci osobně, je i nárok na mzdu (plat) osobním nárokem zaměstnance. Mzdu (plat) zaměstnance proto nelze v tomto smyslu považovat za běžné plnění. Z tohoto důvodu se navrhuje stanovit, že partnerovi je možné vyplatit mzdu (plat) zaměstnance pouze na základě plné moci. Shodnou úpravu stanoví zákoník práce, zákon o platu a zákon o mzdě i pro výplatu platu manželovi zaměstnance.
K části dvacáté sedmé čl. XXVII
Navrhuje se přiznat partnerovi stejné nároky jako má dosud manžel policisty, pokud se týká úmrtného a odškodnění pozůstalých.
K části dvacáté osmé čl. XXVIII
Vzhledem k návrhu zákona o partnerském soužití osob téhož pohlaví je nutno provést doplnění osob blízkých o pojem ”partner”.
K části dvacáté deváté čl. XXIX
K bodu 1:
Zákonem č. 91/1998 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů, a o změně a doplnění dalších zákonů, došlo s účinností od 1.8.1998 také k novelizaci občanského zákoníku. Bezpodílové spoluvlastnictví manželů bylo nahrazeno společným jměním manželů, které bylo v příslušných ustanoveních občanského zákoníku nově upraveno.
S ohledem na tuto skutečnost je zapotřebí v zákoně o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí uvést do souladu terminologii občanského práva a pojem bezpodílové spoluvlastnictví manželů nahradit novým společným jměním manželů. V tomto směru se jedná pouze o legislativně technickou změnu. Současně se za účelem zpřesnění a jednoznačnosti právní úpravy doplňuje v § 8 odst. 2 citovaného zákona ustanovení o tom, že v případě úplatného převodu nemovitosti ze společného jmění manželů nebo partnerů nebo do společného jmění je každý z manželů nebo z partnerů samostatným poplatníkem daně z převodu nemovitostí, ale také samostatným ručitelem této daně. Ručí tedy pouze za daň odpovídající jeho podílu na převáděném majetku, je-li vyzván k zaplacení daňového nedoplatku.
K bodům 2 až 4:
S ohledem na návrh zakotvit v občanském zákoníku v majetkové oblasti a v oblasti dědického práva stejné postavení partnerů jako je tomu u manželů, je zapotřebí odpovídajícím způsobem provést úpravu i v oblasti majetkových daní pokud se týká společného jmění partnerů a zařazení partnerů do skupin poplatníků stejně jako u manželů.
K části třicáté čl. XXX
Doplněním § 22a se pro účely zákona o daních z příjmů partnerské soužití osob stejného pohlaví posuzuje obdobně jako manželství a stejně tak oba partneři jako manželé. Daňově jsou tak postaveni naroveň manželům. Stejně se přistupuje i ke společnému jmění partnerů. Přijetím tohoto návrhu není zapotřebí měnit jednotlivá ustanovení zákona o daních z příjmů (§ 3, 4, 7, 11, 13, 15, 24, 30, 34, 38h, 38k a 38l zákona ). Ustanovení odstavce 4 je navrhováno v návaznosti na navrženou úpravu zákona o mezinárodním právu soukromém a procesním.
K části třicáté první čl. XXXI
S ohledem na koncepci institutu partnerského soužití osob stejného pohlaví, která je v mnohém totožná s koncepcí institutu manželství, navrhuje se upravit právo odepřít vysvětlení též pro osoby žijící v partnerském soužití osob téhož pohlaví ve stejném rozsahu jako mají manželé.
K části třicáté druhé čl. XXXII
Navrhuje se úprava umožňující, aby partner českého občana mohl obdobně jako manžel nabýt občanství i bez pětileté lhůty.
K části třicáté třetí čl. XXXIII
S ohledem na skutečnost, že v souvislosti s návrhem zákona o partnerském soužití osob téhož pohlaví dochází i ke změně občanského zákoníku v části třetí, je zapotřebí znění § 8 zákona o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření uvést do souladu s terminologií občanského práva, aby v případě úmrtí účastníka stavebního spoření měl partner stejné postavení jako manžel.
K části třicáté čtvrté čl. XXXIV
Navrhuje se dát partnerovi stejná oprávnění požádat o pokračování v řízení před Ústavním soudem v daných věcech, popřípadě požádat o obnovu řízení, jaká zákon zatím dává manželovi.
K části třicáté páté čl. XXXV
Pokud se týká nároků při úmrtí příslušníka, navrhuje se dát pozůstalému partnerovi stejná oprávnění jako pozůstalému manželovi.
K části třicáté šesté čl. XXXVI
Navrhuje se osobě, žijící v partnerském soužití, dát při jednání vyšetřovací komise stejné oprávnění odepřít výpověď jako manželovi ve vztahu k druhému manželovi.
K části třicáté sedmé čl. XXXVII
K bodům 1 až 3:
V zákoně o státní sociální podpoře se stanoví, že v rámci okruhu společně posuzovaných osob, které se považují za rodinu, mají partneři podle zákona o partnerském soužití osob téhož pohlaví stejné postavení jako manželé.
K bodu 4:
Doplňuje se, že osamělým rodičem není rodič, pokud uzavřel partnerské soužití.
K bodu 5:
Nárok na zaopatřovací příspěvek se pro v praxi výjimečné případy zakotvuje též pro partnera vojáka, pokud partner pečuje o dítě vojáka nebo je plně invalidní anebo z vážných důvodů není výdělečně činný.
K části třicáté osmé čl. XXXVIII
K bodu 1
Okruh blízkých osob je třeba doplnit s ohledem na koncepci institutu partnerského soužití osob téhož pohlaví o osobu partnera podle zákona o partnerském soužití osob téhož pohlaví.
K bodům 2 až 5
Vzhledem k tomu, že vyživovací povinnost mezi partnery je konstruovaná stejně jako je tomu v případě manželů, nebylo by odůvodněné odmítat při splnění stanovených podmínek možnost vzniku nároku na vdovský nebo vdovecký důchod po zemřelém partnerovi. Protože však budou podmínky pro zrušení partnerství mírnější než v případě manželství, navrhuje se stanovit jako jednu z podmínek nároku na vdovský nebo vdovecký důchod minimální dobu trvání téhož partnerského soužití. Pro další trvání nároku na vdovský a vdovecký důchod pozůstalému partneru je odůvodněné stanovit obdobné podmínky, které platí pro nároky manželů na pozůstalostní důchody; přitom je třeba pamatovat na možnost následného uzavření manželství i nového partnerského soužití. Výši vdovského a vdoveckého důchodu po partnerovi je odůvodněné stanovit stejně jako v případě manželů.
K bodům 6 a 7
Umožňuje se výplata důchodu na účet druhého partnera obdobně jako se umožňuje výplata důchodu na účet druhého manžela.
K části třicáté deváté čl. XXXIX
Vzájemné majetkové vztahy partnerů budou upraveny stejně jako je upraveno společné jmění manželů. Navrhuje se proto umožnit nabývání tuzemských nemovitostí i partnerům, z nichž pouze jeden je tuzemec a druhý cizozemec, obdobně jako je to umožněno manželům. Zároveň se nahrazuje pojem bezpodílové spoluvlastnictví pojmem společné jmění s ohledem na novou občanskoprávní úpravu.
K části čtyřicáté čl. XL
S ohledem na charakter partnerského vztahu podle navrhovaného zákona o partnerském soužití osob téhož pohlaví je potřeba upravit postavení partnera stejně jako manžela.
K části čtyřicáté první čl. XLI
Tyto změny je nutné učinit z důvodu rovnosti práv osob v manželském nebo partnerském soužití. Ponechávání stávající úpravy by vedlo k diskriminaci osob v partnerském soužití.
K části čtyřicáté druhé čl. XLII
Okruh rodinných příslušníků uváděných v dotazníku je nutno doplnit o osoby stejného pohlaví žijící v partnerském soužití.
K části čtyřicáté třetí čl. XLIII
K bodu 1
Okruh rodinných příslušníků je nutno doplnit o osoby stejného pohlaví žijící v partnerském soužití, a to především pro potřeby institutu zvláštní dovolené. Důvodem této úpravy je mimo jiné i skutečnost, že partneři žijící v trvajícím partnerském soužití jsou postaveni naroveň manželů.
K bodu 2
Údaje důležité pro vojenskou evidenci, které je voják povinen neodkladně hlásit služebnímu orgánu, se doplňují o údaj týkající se uzavření nebo zrušení partnerského soužití osob téhož pohlaví.
K bodům 3 a 4
Obdobným způsobem je nutné změnit ustanovení upravující nároky na jednorázové a jednorázové mimořádné odškodnění při úmrtí vojáka, které jsou po jeho smrti poskytovány pozůstalým. V tomto smyslu je třeba postavit naroveň pozůstalému manželovi i partnera, který žil v zaniklém partnerském soužití.
K části čtyřicáté čtvrté čl. XLIV
Obecně se ve všech ustanoveních zákona ženatý voják staví naroveň partnerovi žijícímu v partnerském soužití.
K bodům 1 až 11
Okruh členů rodiny je nutno doplnit o osoby stejného pohlaví žijící v partnerském soužití, a to zejména pro potřeby institutů řádné a krátké dovolené, ubytování nebo bytu a cestovních náhrad. Důvodem této úpravy je mimo jiné i skutečnost, že partneři žijící v trvajícím partnerském soužití jsou postaveni naroveň manželům, nikoliv však druhům.
K bodům 12 až 19
Obdobným způsobem je nutno změnit ustanovení upravující nároky na výživu a náhradu ostatních nákladů, resp. jednorázové a jednorázové mimořádné odškodnění při úmrtí vojáka, které jsou po jeho smrti poskytovány pozůstalým. V tomto smyslu je třeba zrovnoprávnit pozůstalého manžela a partnera, který žil v zaniklém partnerském soužití.
K části čtyřicáté páté čl. XLV
Okruh závislých osob je nutno doplnit i o osoby stejného pohlaví žijící v partnerském soužití, a to zejména pro potřeby institutů osvobození od vízové povinnosti a cla, neodkladné zdravotní péče a náhrady škody. Důvodem této úpravy je mimo jiné i skutečnost, že partneři žijící v trvajícím partnerském soužití jsou postaveni naroveň manželům resp. manželkám.
K části čtyřicáté šesté čl. XLVI
Podobně jako v dalších případech jde o doplnění zákona směřující k zajištění stejného postavení partnerů jako manželů.
K části čtyřicáté sedmé čl. XLVII
Navrhuje se rozšířit nepovinné údaje zapisované na žádost občana do občanského průkazu o rodné číslo partnera. Protože partnerské soužití bude zapisováno jako rodinný stav do občanského průkazu, bude potřeba k jeho vydání doložit i potřebný doklad.
K části čtyřicáté osmé čl. XLVIII
Z účasti na nedobrovolné dražbě je potřeba vyloučit nejen dlužníkova manžela, ale i jeho případného partnera.
K části čtyřicáté deváté čl.XLIX
Navrhuje se, aby po smrti fyzické osoby příslušelo právo na odpověď a právo na dodatečné sdělení též jejímu partnerovi obdobně jako je dosud upraveno toto právo pro manžela.
K části padesáté čl. L
Navrhuje se rozšířit informační systém o údaje o partnerském soužití.
K části padesáté první čl. LI
Ve věcech vedení matrik je potřeba reagovat na změny, které vyvolá vznik partnerského soužití osob téhož pohlaví. S ohledem na možné situace, kdy oba partneři by při společném příjmení měli i stejná jména, se v souladu s věcným záměrem navrhuje vyloučit možnost změny příjmení partnera na příjmení druhého partnera.
K části padesáté druhé čl. LII
Je potřeba reagovat na vznik společného jmění partnerů podle zákona o partnerském soužití osob téhož pohlaví a navazující navrhované novely občanského zákoníku.
K části padesáté třetí čl. LIII
Účinnost zákona je potřeba stanovit shodně s účinností zákona o partnerském soužití osob téhož pohlaví.
V Praze dne 17. září 2001
Ing. Miloš Zeman v.r.
předseda vlády
JUDr. Jaroslav Bureš v.r.
ministr spravedlnosti
N á v r h
V y h l á š k a
Ministerstva vnitra
ze dne ……. 2002,
kterou se provádí část pátá zákona č. /2002 Sb., o partnerském soužití osob téhož pohlaví
Ministerstvo vnitra stanoví podle § 36 zákona č. /2002 Sb., o partnerském soužití osob téhož pohlaví:
Technický způsob vedení knihy partnerského soužití
§ 1
(1) Knihu partnerského soužití tvoří předepsané tiskopisy svázané do svazků. Každý svazek knihy partnerského soužití obsahuje úvodní list, list podpisových vzorů a listy, na které se zapisuje prohlášení o partnerském soužití (dále jen „list“). Jednotlivé listy jsou předem očíslovány.
(2) Svazek knihy partnerského soužití obsahuje maximálně 100 listů. Listem se rozumí dvě protilehlé strany.
(3) Každý svazek knihy partnerského soužití má na přední straně vazby vyznačen název knihy, název matričního úřadu, pořadové číslo svazku a uvedení počátečního a konečného data zápisů.
(4) Úvodní list každého svazku knihy partnerského soužití vyplní matrikář1). Zaměstnanec krajského úřadu pověřený činností na úseku matrik (dále jen ”krajský matrikář”) uvedené údaje na tomto listu ověří.
§ 2
(1) Zápis do knihy partnerského soužití provádí matrikář1) vlastnoručně dokumentním inkoustem vyplněním jednotlivých oddílů příslušného listu. Zápis se označí pořadovým číslem při jeho provádění. Písmo musí být čitelné.
(2) Oddíl listu, který nelze vyplnit pro objektivní neexistenci údajů v době provádění zápisu, se proškrtne vodorovnou čarou. Nevyplněná část oddílu ”Záznamy a opravy před podpisem” se proškrtne čarou napříč. Nelze proškrtnout oddíl ”Dodatečné záznamy a opravy”.
Místoúdajů, které se do uzavření zápisu nepodařilo zjistit, uvede matrikář v příslušných oddílech listu slovo ”nezjištěno”.
(4) Zůstal-li některý údaj nezjištěn i po uzavření zápisu a po následném dalším šetření, učiní se o tom záznam v oddíle listu ”Dodatečné záznamy a opravy”.
§ 3
(1) Do knihy partnerského soužití se zapisují prohlášení o partnerském soužití (dále jen ”prohlášení”) podle časové posloupnosti jejich učinění v témže kalendářním roce. Za posledním zápisem kalendářního roku se vynechá jeden list a v zápisech prohlášení nastalých v následujících letech se pokračuje, pokud není popsán celý svazek knihy partnerského soužití. Zápisy se v každém ročníku číslují samostatně s tím, že se v záhlaví listu, na němž je uveden první zápis v roce, uvede označení roku a to i v případě, že v kalendářním roce nebude proveden žádný zápis.
(2) Bude-li svazek knihy partnerského soužití popsán před skončením kalendářního roku, použije se další svazek, přičemž se v číslování zápisů pokračuje.
(3) Jednotlivé svazky knihy partnerského soužití následující za sebou a zápisy v nich se číslují pořadovými arabskými čísly.
§ 4
Vynechání listu
Vynechá-li se jeden nebo více listů, přeškrtne matrikář1) prázdný list čarou napříč a tento list označí doložkou ”omylem vynecháno”. K doložce připojí svůj podpis a datum.
§ 5
Zrušení zápisu
Chybný neuzavřený zápis nebo chybně zapsaný uzavřený zápis se zruší tím způsobem, že se přeškrtne čarou napříč a v oddíle ”Dodatečné záznamy a opravy” se poznamená, že zápis se považuje za zrušený s uvedením důvodu. Pořadové číslo zrušeného zápisu je nutno rovněž považovat za neučiněné, pokud za zrušeným zápisem není ještě proveden další zápis.
§ 6
Uvádění data v zápisech
Den, měsíc a rok v zápisu, dodatečném záznamu a opravě zápisu a den, měsíc a rok jejich provedení se uvádějíarabskými číslicemipodle gregoriánského kalendáře tak, že se pro kalendářní den použije označení 01 až 31, pro kalendářní měsíc 01 až 12 a pro kalendářní rok pořadové číslo. Uvedená označení se oddělí tečkami.
§ 7
Uvedení místa prohlášení
Místo prohlášení se v zápise uvede
názvem obce, a je-li členěna na části, i její části, číslem popisným nebo evidenčním; shoduje-li se název obce s názvem části obce, část obce se neuvádí.
v hlavním městě Praze a v územně členěných statutárních městech názvem části obce, katastrálního území, číslem popisným nebo evidenčním.
§ 8
Uvedení místa narození, státního občanství, pohlaví a příjmení
(1) Místo narození, se uvede v zápise
názvem obce a okresu, jde-li o narození v České republice nebo
názvem obce a názvem státu, jde-li o místo narození v cizině.
(2) Státní občanství se v zápise uvede názvem státu. Jde-li o osobu, která není státním občanem žádného státu, údaj o státním občanství se proškrtne a do oddílu ”Záznamy a opravy před podpisem” se uvede, že zapsaná osoba je osobou bez státního občanství.
(3) Pohlaví se v zápise uvede zkratkou M pro pohlaví mužské a F pro pohlaví ženské.
(4) V zápise se k příjmení zapisovaných osob vyplní údaj o rodném příjmení pouze tehdy, jde-li o osobu, která uzavřela manželství a u které v důsledku toho došlo ke změně příjmení.
§ 9
Zkratky
Zkratek lze v zápisech užívat jen tehdy, jestliže jsou běžné a není-li to na závadu úplnosti a jasnosti provedeného zápisu. Nelze však zkracovat označení rodinného stavu a názvy obcí.
§ 10
Oprava zápisu
Chybné nebo nesprávné údajezjištěné v zápise matrikář1) podtečkuje nebo podčárkuje asprávné údaje uvede
před jeho uzavřením v oddíle ”Záznamy a opravy před podpisem”
po jeho uzavření v oddíle ”Dodatečné záznamy a opravy”.
(2) Chybně zapsané pořadové číslo zápisu se opraví přeškrtnutím chybného čísla, nad které se uvede správné číslo.
§ 11
Podpis zápisu, dodatečného záznamu a opravy
(1) Matrikář1) podepíše každý zápis, dodatečný záznam a opravu zápisu.
(2) Podpis matrikáře1) musí odpovídat podpisovému vzoru.
§ 12
Dodatečný záznam
(1) Dodatečný záznam se provede v oddíle ”Dodatečné záznamy a opravy” u zápisu, ke kterému náleží.
(2) Je-li oddíl ”Dodatečné záznamy a opravy” zcela zaplněn, lze pro další záznamy vlepit ke středu knihy partnerského soužití u příslušného zápisu nepřesahující list papíru. Tento list papíru se opatří na dvou místech, kde byl přilepen, otiskem úředního razítka matričního úřadu tak, aby část otisku razítka byla otištěna do knihy partnerského soužití. Na vlepeném listu se uvede: ”Dodatek k zápisu prohlášení č.... knihy sv. ..... (označení matričního úřadu) ..... ”.
Postup při vydávání dokladů o partnerském soužití a potvrzení ze sbírky listin
§ 13
(1) Doklad o partnerském soužití je výpisem z knihy partnerského soužití a vydává se pouze z uzavřeného zápisu2) na předepsaném tiskopise. Údaje se vyplňují strojopisně, nebo pomocí výpočetní techniky. Kopie prvního vydaného dokladu o partnerském soužití, kopie dokladu o partnerském soužití vydaného po provedení dodatečného záznamu, nebo opravy zápisu v knize partnerského soužití, nebo kopie každého dalšího dokladu o partnerském soužití se založí do spisové dokumentace.
(2) Údaje o skutečnostech zapsaných v knize partnerského soužití se v dokladu o partnerském soužití uvádějí podle stavu ke dni vydání výpisu.
(3) Názvy obcí a okresů nebo států se v doklad o partnerském soužití uvádějí současným názvem. Na žádost lze původní název uvést do poznámky dokladu o partnerském soužití.
§ 14
Potvrzení o údajích uvedených ve sbírce listin3) obsahuje:
označení krajského úřadu, který potvrzení vydal a číslo jednací,
údaj o tom, komu bylo potvrzení vydáno,
důvod vydání potvrzení,
datum a místo prohlášení,
jméno a příjmení osoby, jíž se prohlášení týká,
potvrzovanou skutečnost uvedenou ve sbírce listin,
místo a datum vyhotovení,
jméno, popř. jména a příjmení krajského matrikáře, jeho podpis a otisk úředního razítka krajského úřadu.
§ 15
Doklad o partnerském soužití a potvrzení o údajích uvedených ve sbírce listin se
předává žadateli na základě prokázání jeho totožnosti,
zasílá na doručenku do vlastních rukou,
zasílá zastupitelskému úřadu cizího státu v České republice, pokud o vystavení požádá.
§ 16
Postup při zasílání dokladů o partnerském soužití do ciziny
(1) Požádá-li osoba o zaslání dokladu o partnerském soužití do ciziny, zašle matriční úřad tento na doručenku do vlastních rukou, byl-li uhrazen správní poplatek za jeho vydání, nebo je-li jeho vydání od úhrady správního poplatku osvobozeno.
(2) Pokud nebyl poplatek za vydání dokladu o partnerském soužití uhrazen a jeho vydání není od správního poplatku osvobozeno, zašle jej matriční úřad žadateliprostřednictvím zastupitelského úřadu České republiky.
(3) Má-li být doklad o partnerském soužití použit v cizině a požádá-li osoba o zajištění jeho vyššího ověření, zašle matriční úřad uvedený doklad Ministerstvu zahraničních věcí České republiky k ověření pravosti podpisu matrikáře1) a pravosti otisku úředního razítka matričního úřadu.
§ 17
Vedení sbírky listin
(1) Listiny, které tvoří sbírku listin, označí matrikář1) číslem zápisu, listu, svazku a ročníku knihy partnerského soužití. Sbírku listin uloží matrikář1) odděleně od knihy partnerského soužití tak, aby byla zabezpečena proti zničení či poškození.
(2) Na listiny určené k založení do sbírky listin uložené u krajského úřadu vyznačí matrikář1) též údaj o tom, kdy byl, dodatečný záznam a oprava provedena. Současně matrikář1) připojí datum, podpis a úřednírazítko matričního úřadu.
(3) Matriční úřad předá krajskému úřadu sbírku listin za kalendářní rok s vyznačením názvu matričního úřadu. Dále uvede název knihy, ročník, svazek a čísla zápisů v ní obsažených.
(4) Krajský úřad zajišťuje aktualizaci sbírek listin pravidelným ukládáním došlých listin, na jejichž podkladě byl proveden dodatečný záznam a oprava zápisu v knize registrace.
(5) K nahlížení do sbírky listin se předkládá pouze ta její část, která se vztahuje k příslušnému prohlášení.
Uvádění příjmení žen v knize partnerského soužití a na dokladu o partnerském soužití
§ 18
(1) Příjmení žen se v knize partnerského soužití a na dokladech o partnerském soužití uvádějí tak, jak jsou uvedena v matričním dokladu vydaném matričním úřadem4).
Postup při předávání knihy partnerského soužití a sbírek listin k archivaci
§ 19
(1) Matriční úřad předává knihy partnerského soužití po uplynutí lhůty 75 let po provedení posledního zápisu příslušnému státnímu oblastnímu archivustanovenému pro předání matričních knih5), a to vždy v průběhu I. čtvrtletí následujícího roku po ověření, že je vedena sbírka listin.
(2)Krajský úřad předává sbírky listin po uplynutí lhůty 75 let příslušnému státnímu okresnímu archivu v sídle krajského úřadu, ve městech Brno, Ostrava, Plzeň a Ústí nad Labem archivu města, v hlavním městě Praze Archivu hlavního města Prahy, a to vždy v průběhu I. čtvrtletí následujícího roku po ověření, že je veden prvopis knihy partnerského soužití .
§ 20
(1) O předání vyhotoví matrikář nebo krajský matrikář předávací protokol, v němž se uvede název knihy, pořadové číslo svazku a počáteční a konečný den zápisu. Při předávání sbírky listin uvede krajský matrikář v předávacím protokolu údaje o knize partnerského soužití, pro kterou byla sbírka listin vedena.
(2) Předávací protokol vyhotoví
matrikář1) ve třech vyhotoveních; jedno spolu s knihou partnerského soužití předá příslušnému archivu, druhé vyhotovení potvrzené příslušným archivem se uloží do spisové dokumentace a třetí vyhotovení předá krajskému úřadu,
krajský matrikář ve dvou vyhotoveních; jedno spolu s knihou nebo sbírkou listin předá příslušnému archivu a druhé vyhotovení potvrzené příslušným archivem se uloží do spisové dokumentace.
Ustanovení přechodná a závěrečná
§ 21
(1) Matriční úřad zašle podpisový vzor matrikáře1) a vzor otisku úředního razítka matričního úřadu Ministerstvu zahraničních věcí do 10 pracovních dnů od účinnosti vyhlášky.
§ 22
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem .......... .
o d ů v o d n ě n í
Z v l á š t n í č á s t
K § 1
Pro zabezpečení jednotnosti vedení knih partnerského soužití se uvádí podrobnosti o technickém způsobu jejich vedení. Stanoví se, že knihu partnerského soužití tvoří jednotlivé svazky, které budou obsahovat stanovené tiskopisy svázané v předepsaném pořadí.
K zabezpečení optimální manipulace s jednotlivými svazky knihy partnerského soužití a k možnosti provádění rukopisných zápisů byl stanoven maximální počet listů ve svazku knihy partnerského soužití. Jednotlivé listy musí být předem očíslovány a jejich počet ve svazku bude vždy vyznačen na úvodním listu svazku knihy partnerského soužití. Očíslování se provede ručně nebo pomocí techniky po svázání knihy partnerského soužití, popřípadě před jejím svázáním, pokud to technika tisku umožní. Čísla listů, na které se zapisuje prohlášení o partnerském soužití, se budou uvádět pouze na pravé straně v pravém horním rohu. Úvodní list a list podpisových vzorů číslovány nebudou.
Na úvodním listu knihy partnerského soužití se doplní předepsané údaje. Současně se vymezuje, které údaje na uvedeném listu vyplní matrikář, a které krajský matrikář. Pro možnost zpětné kontroly oprávněnosti provádění zápisů v knize partnerského soužití bude v každém svazku knihy partnerského soužití za úvodním listem list podpisových vzorů matrikářů, kteří jsou oprávněni do této knihy zapisovat.
Pro orientaci při vyhledávání jednotlivých zápisů budou svazky knihy partnerského soužití označeny na přední straně vazby. Matriční úřad může ze stejného důvodu označit i hřbet této knihy. Rozsah údajů na hřbetě matrikář uvede podle své potřeby, např. uvedením ročníku a počátečním a konečným datem zápisů ve svazku.
K § 2
Stanoví se, že zápisy je povinen matrikář provést vlastnoručně a dokumentním inkoustem, aby bylo zajištěno, že zápis je proveden po právním posouzení všech skutečností pracovníkem, který má pro tuto činnost odborné předpoklady. Podmínka použití dokumentního inkoustu zajišťuje již ověřenou trvanlivost zápisu.
Vzhledem k zajištění požadavku nezaměnitelnosti zápisu, lze zápis provádět jen do předem svázaných knih partnerského soužití. Zápis tak lze provádět pouze rukopisně. Registrace prohlášení partnerském soužití je státní evidencí fyzických osob, které na území České republiky učinily prohlášení o partnerském soužití a čerpají z ní ostatní evidence. Údaje v nich proto musí být čitelné, aby se zabránilo pochybnostem o správném tvaru zapsaných údajů. Čitelnost písma je nezbytná také z důvodu vydávání druhopisů dokladů o partnerském soužití .
Zápisy se provedou vyplněním předtištěných oddílů listu. Pokud se nepodaří potřebné údaje došetřit, matrikář proškrtne všechny oddíly, které nelze vyplnit, aby bylo zajištěno, že v provedeném zápise nebude již nic doplňováno. Poté zápis uzavře.
U oddílů, kde vyplňované údaje existují, avšak nebyly zjištěny do uzavření zápisu, např. datum a místo narození otce jednoho z partnerů, musí matrikář provést doplňující šetření, aby tyto údaje zjistil. Pokud se tyto údaje nezjistí do uzavření zápisu, uvede matrikář v příslušných oddílech listu slovo ”nezjištěno” a pokud nebude ani po dalším provedeném šetření (o čemž bude založena dokumentace) tento údaj zjištěn, vyznačí se tato skutečnost do oddílu listu ”Dodatečné záznamy a opravy”.
K § 3
Stanoví se způsob a rozsah provádění zápisů do knihy partnerského soužití tak, aby se vždy celá využila. U matričních úřadů s nízkým počtem zápisů tak bude jeden svazek knihy partnerského soužití sloužit pro provádění zápisů několik let.
Dále se stanoví, že vždy u prvního zápisu v kalendářním roce se v záhlaví listu uvede pro přehlednost označení roku.
K § 4
Výjimečně může dojít k tomu, že matrikář omylem vynechá jeden nebo více listů. Pro zachování časové posloupnosti zápisů nelze tyto vynechané listy použít k provedení zápisu a proto se stanoví, jak bude matrikář v těchto případech postupovat.
K § 5
Matrikář může omylem začít znovu psát tentýž zápis prohlášení. Tuto skutečnost může zjistit před uzavřením zápisu nebo po jeho uzavření. Určuje se proto, jak v těchto případech matrikář postupuje.
Jestliže za zápisem, který musí být zrušen, není ještě proveden další zápis, zruší se zápis i s pořadovým číslem. To znamená, že se zrušené pořadové číslo použije znovu pro další zápis. Je-li však za zápisem, který musí být zrušen, další zápis nebo zápisy, pořadové číslo zrušovaného zápisu se nezrušuje, protože jinak by bylo nutno opravit pořadová čísla všech následujících zápisů.
K § 6
V jednotlivých zápisech, dodatečných záznamech a opravách se uvádějí nejrůznější data. Jsou to např. datum prohlášení, data narození rodičů zapsaných partnerů, datum provedení zápisu, dodatečného záznamu nebo opravy. V zájmu jednotnosti se stanoví způsob uvádění dne, měsíce a roku a uvádění pouze arabskými číslicemi. V případě uvádění čísla u označení dne a měsíce se u číslovek 1 - 9 doplňuje před číslo ”0”, aby se zabránilo dodatečnému připsání číslovky, např. číslo 2 by bylo změněno na č. 22 nebo 12.
Na některých cizozemských matričních dokladech, které jsou podkladem pro zápis do knih partnerského soužití, mohou být uvedena data podle jiného než u nás běžně užívaného gregoriánského kalendáře, např. podle juliánského kalendáře. Takto uvedená data jsou odlišná od běžně u nás užívaných dat, a proto se pro zajištění jednotnosti stanoví uvádět je podle u nás užívaného gregoriánského kalendáře.
K § 7
Stanoví se způsob uvádění místa prohlášení s tím, že se zjednodušuje způsob uvádění místa prohlášení u obcí, kde se název obce shoduje s názvem části obce. Uvedení názvu obce, je-li název části obce shodný s názvem obce, plně postačí k určení místa prohlášení, neboť bude připojeno i číslo popisné nebo evidenční. Uvádění shodného názvu části obce se jeví pro zápis prohlášení jako nadbytečné. Při uvádění místa prohlášení se dále přihlíží k odlišnému použití čísel k označení budov v hlavním městě Praze a územně členěných statutárních městech, kde jsou přidělována čísla popisná a evidenční i podle katastrálního území a ne podle částí obce.
K § 8
Místo narození, tj. např. místo narození partnerů, se uvede pouze názvem obce a okresu (uvedení je nezbytné z důvodů stejných názvů obcí ve více okresech České republiky). V případě narození v cizině se místo okresu uvede stát. Důvodem tohoto opatření je maximální zjednodušení zápisu při zachování jeho objektivity.
Z důvodu jednotnosti zápisů se stanoví uvést údaj o státním občanství názvem státu.
Použití zkratek pro označení pohlaví se zavádí z důvodu zjednodušení zápisu. Použitá zkratka cizích slov je z mezinárodního hlediska běžně uznávaná a srozumitelná.
Vymezuje se, kdy se v zápise do knihy partnerského soužití k příjmení zapisovaných osob uvede i údaj o rodném příjmení. Pro zjednodušení se stanoví, že se v zápise do knihy partnerského soužití zapíše osobám rodné příjmení pouze v případech, kdy došlo k jeho změně uzavřením manželství. Uvádění rodného příjmení i v případě, že se nezměnilo, považujeme za nadbytečné.
K § 9
Stanoví se, že zkratek lze užívat v zápisech jen tehdy, není-li to na závadu jasnosti a úplnosti zápisu; nelze však zkracovat označení rodinného stavu a názvy obcí.
K § 10
Pro opravování chyb a jiných nesprávností se stanoví postup, jakým lze chybné údaje v zápise opravit. Na základě osvědčené praxe z činnosti na úseku matrik se budou zjištěné chybné údaje v zápise označovat podtečkováním nebo podčárkováním.Takto provedeným označením chybných údajů se zajistí snížení možnosti jejich přehlédnutí a tím se předejde i chybovosti ve vystavování dokladů o partnerském soužití. Opravy chybných údajůse budou provádět v oddíle pro záznamy a změny před podpisem nebo v oddíle pro dodatečné záznamy a opravy. Nepřipouští se, aby bylo v zápisech přepisováno, mazáno, přeškrtáváno, nebo aby bylo k odstraňování chyb používáno chemických prostředků, neboť tím by byla narušena věrohodnost zápisu.
Výjimka se připouští pouze u opravy chybně zapsaného pořadového čísla zápisu, které se přeškrtne a nad něj se uvede správné číslo.
K § 11
Stanoví se připojení podpisu matrikáře ke každému zápisu nebo dodatečnému záznamu a opravě. Pro možnost zpětné kontroly oprávněnosti provedení zápisu nebo dodatečného záznamu a opravy se stanoví, že podpis musí odpovídat podpisovému vzoru. Tento podpisový vzor je uveden na listu podpisových vzorů a je předepsaným tiskopisem každého svazku knihy partnerského soužití.
K § 12
Po uzavření zápisu lze dodatečné záznamy, tj. údaje, které mají vliv na zápis prohlášení, provést v oddíle dodatečné záznamy a opravy ( např. zánik partnerského soužití, opravy zápisů apod.). Současně se stanoví technické provedení dodatečného záznamu do knihy partnerského soužití, kdy je oddíl dodatečné záznamy a opravy zcela vyplněn.
K § 13
Určuje se, z jakého zápisu lze vydat doklad o partnerském soužití .
Stanoví se, že doklady o partnerském soužití se vydávají ve znění, které odpovídá obsahově stavu uzavřeného zápisu v knize partnerského soužití v době vydání výpisu, tj. po provedených změnách a opravách. Byly-li některé údaje v knize zapsány chybně a opraveny, uvedou se ve výpisu již v opraveném znění.
Výslovně se stanoví, že názvy obcí, okresů nebo států se v dokladu o partnerském soužití uvádějí platným názvem v době jeho vydávání. Umožňuje se však uvést původní název do poznámky dokladu o partnerském soužití.
Z důvodu čitelnosti dokladu o partnerském soužití se výslovně stanoví, že údaje se v něm uvádějí pomocí psacího stroje nebo výpočetní techniky.
Pro možnost provedení kontroly správnosti vystavení dokladu o registraci se stanovíukládat jeho vystavenou kopii do spisové dokumentace.
Vzor dokladu o registraci je uveden v příloze této vyhlášky.
K § 14
Vzhledem k tomu, že některé údaje uvedené na listinách, které tvoří sbírku listin, se neuvádějí v dokladu o partnerském soužití, umožňuje se vystavení potvrzení ze sbírky listin, ve kterém se tyto údaje uvedou. Pro tyto účely se stanoví rozsah údajů, které potvrzení obsahuje.
K § 15
Stanoví se způsob předání dokladu o partnerském soužití a potvrzení o údajích uvedených ve sbírce listin.
K § 16
Právní úprava předpokládá vydávání jednotných dokladů o partnerském soužití pro použití v tuzemsku i cizině. Tím bude usnadněno jejich předkládání při úředních jednáních před všemi úřady. Pokud se však bude předkládat doklad o partnerském soužití v cizině, je nutné, aby tento doklad měl důkazní moc veřejné listiny také ve státě, kde bude předkládán. Za tím účelem je stanoveno, jak se bude postupovat, při zajištění vyššího ověření tohoto dokladu.
Předpokládá se, že ověření bude zajišťováno pouzena základě žádosti žadatele. Bude-li matrikáři známo, že je doklad požadován pro použití ve státě, s nímž nemá Česká republika uzavřenu dvoustrannou smlouvu, na jejímž základě se doklady vystavené v České republice uznávají bez dalšího ověření, poučí o tom žadatele.
Umožňuje se zaslání matričního dokladu fyzické osobě do ciziny na doručenku do vlastních rukou.
K § 17
Sbírka listin je nedílnou součástí knihy o partnerském soužití. Její úschova má přispět k zabezpečení obnovení knih partnerského soužití v případě jejich zničení.
Z uvedených důvodů proto obsahuje sbírka listin listiny, které slouží výhradně jako podklad pro zápis prohlášení nebo jeho změnu či opravu.
Pro přehlednost a k zajištění rychlé orientace se stanoví, že veškeré listiny obsažené ve sbírce listin označí matrikář předepsaným způsobem tak, aby z každé uložené listiny bylo patrné, ke kterému zápisu náleží. Tímto bude zabezpečena sbírka listin před pozměněním při nahlížení do ní.
Sbírka listin je za uplynulé roky ve správě a úschově krajského úřadu. Ten zabezpečuje úschovu sbírky listin tak, aby nedošlo k jejímu zničení či poškození a její aktualizaci tak, aby se do sbírky listin založily všechny další listiny, na základě kterých byly provedeny dodatečné záznamy či opravy. Důležitou skutečností je, že v případě pochybností, zda je zapsán údaj správně v knize partnerského soužití, lze ověření provést ve sbírkách listin.
K § 18
Stanoví se, na základě jakých dokladů se provádí zápis příjmení žen do knihy partnerského soužití a na dokladech o partnerském soužití.
K § 19 a 20
Stanoví se lhůta a příslušnost pro předávání knih partnerského soužití a sbírek listin k archivaci příslušným státním archivům po zajištění jejich kompletnosti. Upravuje se i postup při předávání knih partnerského soužití a sbírek listin k archivaci tak, aby byla na matričním úřadu a krajském úřadu zajištěna dokumentace o jejich předání.
K § 21
Pro možnost zajištění vyššího ověření dokladů o partnerském soužití pro použití v cizině se stanoví předání podpisových vzorů matrikářů a otisků úředního razítka matričního úřadu Ministerstvu zahraničních věcí.
1) § 9 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů
2) § 33 odst. 4 zákona č. ..../2001 Sb., o partnerském soužití osob téhož pohlaví
3) § 23 zákona č. ..../2001 Sb., o partnerském soužití osob téhož pohlaví
4) § 68 a § 69 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů
5) § 40 odst. 1 vyhl. č. 207/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů.