Navrhované změny jednotlivých zákonů navazují na návrh zákona o partnerském soužití osob téhož pohlaví, a stejně jako tímto zákonem je jimi sledováno respektování práva na státem uznanou formu spolužití a založení společenské jednotky, která bude hrát v podstatě podobnou roli, jakou má pro většinu heterosexuálně orientovaných občanů rodina založená manželstvím. Navrhovaná právní úprava má všem zabezpečit možnost uskutečnit v souladu s demokratickými a liberálními hodnotami a s principem občanské tolerance vlastní představu realizace vzájemných citových vztahů s příslušnými důsledky v soukromoprávní a veřejnoprávní sféře.

S ohledem na navrhovanou koncepci partnerského soužití a potřebu jejího promítnutí do celého právního řádu, je nezbytné provést rovněž změny některých souvisejících právních předpisů, bez nichž by založení možnosti partnerského soužití osob téhož pohlaví neplnilo očekávaný účel. Jedná se především o případy, kdy postavení partnerů je potřeba ve zvláštních právních předpisech přizpůsobit postavení manželů, např. v oblastech majetkových, dědických, vydávaní dokladů, v trestních věcech, při ochraně v trestním řízení apod.⁠​​‌​‌‌​​‌‌​‌‌​‌‌⁠

B. Soulad navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky, s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, slučitelnost s právními akty Evropských společenství.

Navrhované úpravy jsou v souladu s ústavním pořádkem České republiky a neodporují mezinárodním smlouvám, kterými je Česká republika vázána.

Navrhovaná úprava se není v rozporu s právem Evropských společenství, které právní režim soužití homosexuálních osob neupravuje. Navrhované úpravy odpovídají smyslu a záměru rezoluce Evropského Parlamentu č. 0028/94, která členské státy Evropské unie vyzývá k přijetí takové právní úpravy, která by párům stejného pohlaví přiznávala stejná práva, jako pro manželské páry (připomenuto rezolucemi č. 0824/98 a č. 0852/98).

C. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované úpravy, dopad na státní rozpočet.

Na základě návrhu novely zákona o daních z příjmů lze předpokládat snížení daně z příjmů fyzických osob cca o 50 mil. Kč v důsledku snížení základu daně na vyživovaného partnera, které, jak lze předpokládat, bude kompenzováno na druhé straně tím, že příjmy z pronájmu a z prodeje nemovitostí a bytů ve společném jmění partnerů budou zdaňovány pouze u jednoho z partnerů, stejně jako je tomu u manželů.

S ohledem na to, že se nepředpokládá velký počet uzavíraných svazků mezi osobami téhož pohlaví, je možno konstatovat, že ani z hlediska daně dědické a daně darovací, pro jejichž účely budou osoby zařazeny do první skupiny poplatníků (při úplném osvobození u daně dědické) nepůjde u těchto daní z hlediska dopadů na státní rozpočet o položky příliš významné. Konkrétní dopad je obtížné kvantifikovat, ale předpokládá se, že by neměl překročit ročně 4 mil. Kč.

Jinak si navrhovaná úprava nevyžádá zvýšení prostředků ze státního rozpočtu ani nárůst pracovních sil.

Okruh rodinných příslušníků je třeba doplnit též o osoby stejného pohlaví žijící v partnerském soužití. Vzhledem k tomu, že v partnerském soužití se bude jednat o právní vztah založený stanoveným úkonem pověřeného orgánu, je třeba, aby měli partneři postavení rodinného příslušníka stejně, jako je tomu u manžela (manželky), a nikoli jako u druha (družky), kde je podmínkou ještě určitá doba společného soužití.

Ustanovení § 11 zákona o partnerském soužití osob téhož pohlaví umožňuje, aby v některých případech osoba žijící s osobou téhož pohlaví formou partnerského soužití pečovala o dítě. V případě skončení partnerského soužití formou zániku podle § 12 cit. zákona bude mít přeživší partner postavení srovnatelné s postavením osoby ovdovělé; v případě jeho skončení formou zrušení podle § 14 cit. zákona budou mít oba partneři dříve žijící ve zrušeném partnerském soužití postavení srovnatelné s postavením osoby rozvedené. Je proto třeba postavit je na roveň zaměstnancům ovdovělým (rozvedeným).

Ustanovení § 14 zákona o partnerském soužití osob téhož pohlaví umožňuje v některých případech vznik vyživovací povinnosti mezi partnery po zrušení partnerského soužití, a proto je třeba i pro dobu po zrušení partnerství upravit postavení bývalého partnera.

Okruh pozůstalých osob je třeba doplnit též o osoby stejného pohlaví, které žily v zaniklém partnerském soužití. Vzhledem k tomu, že postavení osob žijících v partnerském soužití osob téhož pohlaví se v nemocenském pojištění pojímá jako rovnocenné s postavením osob žijících v manželství, je třeba, aby měli partneři v posloupnosti osob, na které přechází nárok na dávku nemocenského pojištění, postavení obdobné postavení ovdovělého manžela (manželky). Tím je dána nutnost jejich zařazení do posloupnosti osob, na něž nárok na dávku nemocenského pojištění přechází, bezprostředně za ovdovělého manžela (manželku), tj. i před děti pojištěnce (oprávněného).

Pro účely nemocenské péče se v definici rodinného příslušníka staví partner na roveň manžela (manželky), a bývalý partner na roveň osoby ovdovělé nebo rozvedené.

Okruh osob blízkých je potřeba doplnit o osobu partnera podle zákona o partnerském soužití osob téhož pohlaví, a to i ve vztahu k dalším ustanovením trestního zákona, kde je pojem osoby blízké používán, např. ustanovení § 168 odst. 2, upravující neoznámení trestného činu.

V návaznosti na platnou úpravu trestnosti bigamie je potřeba upravit též vztah k partnerskému soužití osob téhož pohlaví a upravit i trestnost současného uzavření dvou takových vztahů.

Navrhuje se umožnit, aby stejné oprávnění zvolit obhájce obviněnému jako jeho manžel měl i jeho partner, pokud obviněný žije v partnerském soužití osob téhož pohlaví.

Navrhuje se upravit právo odepřít výpověď též pro osoby žijící v partnerském soužití osob téhož pohlaví za stejných podmínek, jako pro manžele.

Navrhuje se, aby souhlas poškozeného se zahájením trestního stíhání nebo s jeho pokračováním v případě trestného činu znásilnění byl vyžadován nejen na manželovi a druhovi, ale též na partnerovi.

Stejné právo napadnout rozsudek odvoláním, jaké má v trestním řízení manžel, se navrhuje dát i partnerovi podle zákona o  partnerském soužití osob téhož pohlaví

Je potřeba reagovat na možnost, že před uzavřením manželství mohl některý ze snoubenců žít v partnerském soužití, jehož existence je s uzavřením manželství neslučitelná.

Navrhuje se upravit neslučitelnost mezi manželstvím a partnerským soužitím obdobně, jako v případě manželství.

Podle návrhu zákona o partnerském soužití osob téhož pohlaví nebude možno osobě, žijící v partnerském soužití, pokud takové soužití trvá, svěřit dítě do výchovy (pokud se nejedná o vlastní dítě) nebo svěřit dítě do pěstounské péče; partnerské soužití bude překážkou osvojení nezletilého dítěte nebo ustanovení osoby žijící v partnerském soužití poručníkem nezletilého dítěte.

Je potřeba upravit zánik práva na výživné i pro případ, kdy oprávněný manžel uzavře partnerské soužití, ze kterého pak vzniká vzájemná vyživovací povinnost mezi partnery.

S ohledem na navrhovanou úpravu partnerského soužití je třeba stanovit použitelné právo ve věcech s mezinárodním prvkem, a to jak u partnerského soužití uzavřeného v České republice, tak i pro případy partnerského soužití uzavřeného mimo území České republiky. Navrhuje se oddělená úprava i vzhledem k tomu, že tento institut je upraven jen v některých právních řádech a není všeobecně přijímán a uznáván.

Partnerské soužití, uzavřené v České republice se navrhuje plně podřídit českému právu a odděleně se navrhuje upravit partnerské soužití uzavřené mimo území České republiky. Osobní a majetkové vztahy by měly vycházet z právního stavu ve státu, v němž se partnerské soužití uzavírá, tj. z práva, kterého by se tam použilo. Pokud by tento postup byl neschůdný, je potřeba stanovit další kolizní kriteria. Jestliže by oba partneři byli českými občany, bude dána přednost českému právu.

Nezbytná je i úprava pravomoci českých soudů při zrušení těchto svazků a rozhodování o právech a povinnostech z nich plynoucích.

Podle navrhované úpravy zákona o partnerském soužití osob téhož pohlaví se předpokládá existence společného jmění partnerů, jehož právní režim se bude řídit ustanoveními občanského zákoníku obdobně jako společné jmění manželů. Je proto potřeba tuto skutečnost promítnout i do příslušných procesních úprav zejména při řízení o dědictví a při řízení o výkonu rozhodnutí na majetek, spadající do společného jmění partnerů.

Procesní otázky a postupy týkající se řízení o rozvodu manželství se navrhuje vztáhnout též na řízení o zrušení partnerského soužití podle navrhovaného zákona. O zrušení partnerského soužití bude rozhodovat soud na návrh jednoho z partnerů. Je potřeba obdobně jako u rozvodu manželství vyloučit obecnou úpravu vedlejšího účastenství, důsledků nesouhlasu účastníka se zpětvzetím návrhu, upravit zastavení řízení zemře-li partner před skončením řízení o zrušení partnerského soužití, umožnit provedení důkazu výslechem účastníka a upravit náklady řízení. Rovněž v řízení o opravných prostředcích je potřeba zajistit stejnou úpravu jako u rozvodu manželství.

Při nařízení a provádění výkonu rozhodnutí je potřeba partnerům stanovit stejná oprávnění a povinnosti, jako dává platná právní úprava manželům.

Ve věci práva na ochranu osobnosti po smrti fyzické osoby je potřeba přiznat pozůstalému partnerovi stejné právo jako má manžel.

S ohledem na koncepci institutu partnerského soužití osob téhož pohlaví se navrhuje i ve věcech práv mezi partnery upravit odsunutí počátku nebo stavení promlčecí doby stejně jako u práv mezi manžely.

S ohledem na klíčový význam pojmu „osoba blízká“, a to nejen pro občanský zákoník, ale i pro další předpisy, které na tuto úpravu odkazují, je nezbytné mezi jejich výčet zařadit i partnery podle zákona o partnerském soužití osob téhož pohlaví.

Předpokládá se, že stejně jako je upraveno společné jmění manželů, budou upraveny vzájemné majetkové vztahy partnerů, včetně správy majetku a práv a povinností plynoucích ze závazkových vztahů vůči třetím osobám. Je navrhováno doplnění úpravy společného jmění manželů v občanském zákoníku tak, aby tuto úpravu (§ 143 až 151 občanského zákoníku) bylo možno použít obdobně i na společné jmění partnerů.

V dědických věcech se rovněž navrhuje stejné postavení partnera podle zákona o partnerském soužití osob téhož pohlaví jako manžela; to se týká nejen zařazení do první skupiny dědiců ze zákona, ale i úpravy dědické nezpůsobilosti.

V návrhu zákona o partnerském soužití osob téhož pohlaví se předpokládá, že pokud jde o úpravu společného bydlení, bude partner v případech, kdy mu k bytu nesvědčí neodvozené společné právo byt užívat (věcné právo k bytu nebo společný nájem podle § 700 občanského zákoníku), tento byt užívat právem odvozeným od práva plynoucího z uzavřeného partnerského soužití. V případě, že partner, jemuž svědčí nájemní právo, zemře, či opustí trvale společnou domácnost, navrhuje se druhého partnera zařadit do kategorie dětí, vnuků, rodičů, zetě a snachy, pokud s partnerem žil v den smrti či opuštění bytu ve společné domácnosti a nemá vlastní byt.

Stejné postavení partnerů podle zákona o partnerském soužití osob stejného pohlaví jako manželů se navrhuje promítnout i do oblasti úpravy pojištění.

Stejně jako manželovi se navrhuje i partnerovi vyplatit mzdu pouze na základě písemného zmocnění.

Navrhuje se rozšířit přiměřený dopad části druhé hlavy páté zákoníku práce, upravující otázky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, i na partnera.

S ohledem na koncepci institutu partnerského soužití osob stejného pohlaví se navrhuje, aby stejný nárok na jednorázové odškodnění v případě smrti druhého manžela v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání vznikl i partnerovi v případě smrti druhého partnera.

Navrhuje se stejné postavení partnera podle zákona o partnerském soužití osob téhož pohlaví jako manžela, pokud jde o mzdové nároky z pracovního poměru v případě smrti zaměstnance.

Stejně jako nemůže vzniknout pracovněprávní vztah mezi manžely, navrhuje se, aby nemohl vzniknout ani mezi partnery.

Navrhuje se, aby za osamělou osobu pro účely zákoníku práce nebyli považováni muži a ženy, kteří žijí v partnerském soužití dle zákona o partnerském soužití osob téhož pohlaví, stejně jako se za osamělou ženu nepovažuje provdaná žena a za osamělého muže ženatý muž.

S ohledem na povahu partnerského vztahu podle navrhovaného zákona o partnerském soužití osob téhož pohlaví by měl mít partner též právo na informování o zdravotním stavu druhého partnera.

Pro délku doby poskytování peněžité pomoci v mateřství se zaměstnankyně, u níž došlo k zániku či zrušení partnerského soužití, stanoví na roveň zaměstnankyni rozvedené nebo ovdovělé. Podmínka, že nežije s druhem, platí i zde a je rozšířena i o „nežit“ s družkou.

Pojem osamělého zaměstnance pro nárok na peněžitou pomoc se zpřesňuje tak, že se nejedná o zaměstnance, který žije v partnerském soužití.

Jedná se o situaci, kdy žena, která žije v partnerském soužití, porodí dítě a pro vážné onemocnění nemůže o dítě pečovat. V zájmu dítěte v této situaci je, aby byla partnerka zajištěna dávkou nemocenského pojištění.

V zákoně o sociálním zabezpečení se stanoví, že ustanovení vztahující se k manželům se budou vztahovat též na partnery ve smyslu zákona o partnerském soužití osob téhož pohlaví.

S ohledem na konstrukci partnerského soužití podle navrhovaného zákona je potřeba partnera zařadit mezi výčet osob blízkých.

S ohledem na nutnost zajistit stejné postavení partnerů, jako je tomu u manželů, navrhuje se odpovídajícím způsobem provést úpravu i v oblasti místních poplatků, pokud jde o osvobození od placení místního poplatku za povolení k vjezdu do vybraných míst a částí měst.

Navrhuje se, aby fyzická osoba mohla plnění běžných úkolů vyplývajících z předmětu její činnosti zajišťovat i s pomocí svého partnera, aniž by tím porušila povinnost zajišťovat tyto úkoly svými zaměstnanci, které k tomu účelu zaměstnává v pracovních vztazích podle zákoníku práce.⁠​​‌​‌‌​​‌‌​‌‌​‌‌⁠

Za vážné osobní nebo rodinné důvody, pro které může uchazeč o zaměstnání odmítnout nabízené zaměstnání, se navrhuje považovat, stejně jako je to u manžela, důvody spočívající v místě výkonu a povaze zaměstnání druhého partnera.

Navrhuje se umožnit partnerovi odepřít vysvětlení za stejných podmínek, jako pokud by šlo o manžela.

S ohledem na existenci společného jmění partnerů podle návrhu zákona o partnerském soužití osob téhož pohlaví je potřeba doplnit příslušná ustanovení zákona o konkursu a vyrovnání týkající se společného jmění manželů.

Je potřeba umožnit, aby partner podnikatele, pokud se stane jeho odpovědným zástupcem, byl ve stejném postavení jako manžel. Stejně tak je potřeba umožnit partnerovi pokračovat v živnosti při úmrtí podnikajícího partnera.

V zákoně o životním minimu se do okruhu společně posuzovaných osob doplňují též partneři ve smyslu zákona o partnerském soužití osob stejného pohlaví, a to stejné skupiny společně posuzovaných osob, ve které jsou manželé.

Navrhuje se, aby po smrti fyzické osoby příslušelo právo na odpověď a právo na dodatečné sdělení též jejímu partnerovi obdobně jako je dosud upraveno toto právo pro manžela.

V zákoně o sociální potřebnosti se stanoví, že v případě požadování úhrady nákladů na dávky sociální péče se u partnerů postupuje vzhledem ke stanovené vyživovací povinnosti stejně jako u manželů.

Do ustanovení je potřeba promítnout též existenci společného jmění partnerů podle návrhu zákona o partnerském soužití osob téhož pohlaví.

Úpravu soudních poplatků při podání návrhu na zrušení partnerského soužití se navrhuje přizpůsobit obdobně platné úpravě soudních poplatků při podání návrhu na zahájení řízení o rozvod.

Odpovědnost příjemce – pozůstalého partnera – vdovského nebo vdoveckého důchodu za výplatu těchto důchodů je třeba upravit shodně jako v případě pozůstalého manžela.

Zákon o partnerském soužití osob téhož pohlaví stanoví v § 7 odst. 2, že partner je oprávněn zastupovat druhého partnera v jeho běžných záležitostech a přijímat za něho běžná plnění, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. Protože zaměstnanec v pracovním poměru je povinen konat práci osobně, je i nárok na mzdu (plat) osobním nárokem zaměstnance. Mzdu (plat) zaměstnance proto nelze v tomto smyslu považovat za běžné plnění. Z tohoto důvodu se navrhuje stanovit, že partnerovi je možné vyplatit mzdu (plat) zaměstnance pouze na základě plné moci. Shodnou úpravu stanoví zákoník práce, zákon o platu a zákon o mzdě i pro výplatu platu manželovi zaměstnance.

Navrhuje se přiznat partnerovi stejné nároky jako má dosud manžel policisty, pokud se týká úmrtného a odškodnění pozůstalých.

Vzhledem k návrhu zákona o partnerském soužití osob téhož pohlaví je nutno provést doplnění osob blízkých o pojem ”partner”.

Zákonem č. 91/1998 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů, a o změně a doplnění dalších zákonů, došlo s účinností od 1.8.1998 také k novelizaci občanského zákoníku. Bezpodílové spoluvlastnictví manželů bylo nahrazeno společným jměním manželů, které bylo v příslušných ustanoveních občanského zákoníku nově upraveno.

S ohledem na tuto skutečnost je zapotřebí v zákoně o dani dědické, dani darovací a  dani z převodu nemovitostí uvést do souladu terminologii občanského práva a pojem bezpodílové spoluvlastnictví manželů nahradit novým společným jměním manželů. V tomto směru se jedná pouze o legislativně technickou změnu. Současně se za účelem zpřesnění a jednoznačnosti právní úpravy doplňuje v § 8 odst. 2 citovaného zákona ustanovení o tom, že v případě úplatného převodu nemovitosti ze společného jmění manželů nebo partnerů nebo do společného jmění je každý z manželů nebo z partnerů samostatným poplatníkem daně z převodu nemovitostí, ale také samostatným ručitelem této daně. Ručí tedy pouze za daň odpovídající jeho podílu na převáděném majetku, je-li vyzván k zaplacení daňového nedoplatku.

S ohledem na návrh zakotvit v občanském zákoníku v majetkové oblasti a v oblasti dědického práva stejné postavení partnerů jako je tomu u manželů, je zapotřebí odpovídajícím způsobem provést úpravu i v oblasti majetkových daní pokud se týká společného jmění partnerů a zařazení partnerů do skupin poplatníků stejně jako u manželů.

Doplněním § 22a se pro účely zákona o daních z příjmů partnerské soužití osob stejného pohlaví posuzuje obdobně jako manželství a stejně tak oba partneři jako manželé. Daňově jsou tak postaveni naroveň manželům. Stejně se přistupuje i ke společnému jmění partnerů. Přijetím tohoto návrhu není zapotřebí měnit jednotlivá ustanovení zákona o daních z příjmů (§ 3, 4, 7, 11, 13, 15, 24, 30, 34, 38h, 38k a 38l zákona ). Ustanovení odstavce 4 je navrhováno v návaznosti na navrženou úpravu zákona o mezinárodním právu soukromém a procesním.

S ohledem na koncepci institutu partnerského soužití osob stejného pohlaví, která je v mnohém totožná s koncepcí institutu manželství, navrhuje se upravit právo odepřít vysvětlení též pro osoby žijící v partnerském soužití osob téhož pohlaví ve stejném rozsahu jako mají manželé.

Navrhuje se úprava umožňující, aby partner českého občana mohl obdobně jako manžel nabýt občanství i bez pětileté lhůty.

S ohledem na skutečnost, že v souvislosti s návrhem zákona o partnerském soužití osob téhož pohlaví dochází i ke změně občanského zákoníku v části třetí, je zapotřebí znění § 8 zákona o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření uvést do souladu s terminologií občanského práva, aby v případě úmrtí účastníka stavebního spoření měl partner stejné postavení jako manžel.

Navrhuje se dát partnerovi stejná oprávnění požádat o pokračování v řízení před Ústavním soudem  v daných věcech, popřípadě požádat o obnovu řízení, jaká zákon zatím dává manželovi.

Pokud se týká nároků při úmrtí příslušníka, navrhuje se dát pozůstalému partnerovi stejná oprávnění jako pozůstalému manželovi.

Navrhuje se osobě, žijící v partnerském soužití, dát při jednání vyšetřovací komise stejné oprávnění odepřít výpověď jako manželovi ve vztahu k druhému manželovi.

V zákoně o státní sociální podpoře se stanoví, že v rámci okruhu společně posuzovaných osob, které se považují za rodinu, mají partneři podle zákona o partnerském soužití osob téhož pohlaví stejné postavení jako manželé.

Doplňuje se, že osamělým rodičem není rodič, pokud uzavřel partnerské soužití.

Nárok na zaopatřovací příspěvek se pro v praxi výjimečné případy zakotvuje též pro partnera vojáka, pokud partner pečuje o dítě vojáka nebo je plně invalidní anebo z vážných důvodů není výdělečně činný.

Okruh blízkých osob je třeba doplnit s ohledem na koncepci institutu partnerského soužití osob téhož pohlaví o osobu partnera podle zákona o partnerském soužití osob téhož pohlaví.

Vzhledem k tomu, že vyživovací povinnost mezi partnery je konstruovaná stejně jako je tomu v případě manželů, nebylo by odůvodněné odmítat při splnění stanovených podmínek možnost vzniku nároku na vdovský nebo vdovecký důchod po zemřelém partnerovi. Protože však budou podmínky pro zrušení partnerství mírnější než v případě manželství, navrhuje se stanovit jako jednu z podmínek nároku na vdovský nebo vdovecký důchod minimální dobu trvání téhož partnerského soužití. Pro další trvání nároku na vdovský a vdovecký důchod pozůstalému partneru je odůvodněné stanovit obdobné podmínky, které platí pro nároky manželů na pozůstalostní důchody; přitom je třeba pamatovat na možnost následného uzavření manželství i nového partnerského soužití. Výši vdovského a vdoveckého důchodu po partnerovi je odůvodněné stanovit stejně jako v případě manželů.

Umožňuje se výplata důchodu na účet druhého partnera obdobně jako se umožňuje výplata důchodu na účet druhého manžela.

Vzájemné majetkové vztahy partnerů budou upraveny stejně jako je upraveno společné jmění manželů. Navrhuje se proto umožnit nabývání tuzemských nemovitostí i partnerům, z nichž pouze jeden je tuzemec a druhý cizozemec, obdobně jako je to umožněno manželům. Zároveň se nahrazuje pojem bezpodílové spoluvlastnictví pojmem společné jmění s ohledem na novou občanskoprávní úpravu.

S ohledem na charakter partnerského vztahu podle navrhovaného zákona o partnerském soužití osob téhož pohlaví je potřeba upravit postavení partnera stejně jako manžela.

Tyto změny je nutné učinit z důvodu rovnosti práv osob v manželském nebo partnerském soužití. Ponechávání stávající úpravy by vedlo k diskriminaci osob v partnerském soužití.

Okruh rodinných příslušníků uváděných v dotazníku je nutno doplnit o osoby stejného pohlaví žijící v partnerském soužití.

Údaje důležité pro vojenskou evidenci, které je voják povinen neodkladně hlásit služebnímu orgánu, se doplňují o údaj týkající se uzavření nebo zrušení partnerského soužití osob téhož pohlaví.

Obdobným způsobem je nutné změnit ustanovení upravující nároky na jednorázové a jednorázové mimořádné odškodnění při úmrtí vojáka, které jsou po jeho smrti poskytovány pozůstalým. V tomto smyslu je třeba postavit naroveň pozůstalému manželovi i partnera, který žil v zaniklém partnerském soužití.

Obdobným způsobem je nutno změnit ustanovení upravující nároky na výživu a náhradu ostatních nákladů, resp. jednorázové a jednorázové mimořádné odškodnění při úmrtí vojáka, které jsou po jeho smrti poskytovány pozůstalým. V tomto smyslu je třeba zrovnoprávnit pozůstalého manžela a partnera, který žil v zaniklém partnerském soužití.

Okruh závislých osob je nutno doplnit i o osoby stejného pohlaví žijící v partnerském soužití, a to zejména pro potřeby institutů osvobození od vízové povinnosti a cla, neodkladné zdravotní péče a náhrady škody. Důvodem této úpravy je mimo jiné i skutečnost, že partneři žijící v trvajícím partnerském soužití jsou postaveni naroveň manželům resp. manželkám.

Podobně jako v dalších případech jde o doplnění zákona směřující k zajištění stejného postavení partnerů jako manželů.

Navrhuje se rozšířit nepovinné údaje zapisované na žádost občana do občanského průkazu o rodné číslo partnera. Protože partnerské soužití bude zapisováno jako rodinný stav do občanského průkazu, bude potřeba k jeho vydání doložit i potřebný doklad.

Z účasti na nedobrovolné dražbě je potřeba vyloučit nejen dlužníkova manžela, ale i jeho případného partnera.

Navrhuje se, aby po smrti fyzické osoby příslušelo právo na odpověď a právo na dodatečné sdělení též jejímu partnerovi obdobně jako je dosud upraveno toto právo pro manžela.

Navrhuje se rozšířit informační systém o údaje o partnerském soužití.

Ve věcech vedení matrik je potřeba reagovat na změny, které vyvolá vznik partnerského soužití osob téhož pohlaví. S ohledem na možné situace, kdy oba partneři by při společném příjmení měli i stejná jména, se v souladu s věcným záměrem navrhuje vyloučit možnost změny příjmení partnera na příjmení druhého partnera.

Je potřeba reagovat na vznik společného jmění partnerů podle zákona o partnerském soužití osob téhož pohlaví a navazující navrhované novely občanského zákoníku.

Účinnost zákona je potřeba stanovit shodně s účinností zákona o partnerském soužití osob téhož pohlaví.