Důvodová zpráva k Vládní návrh zákona o platebním styku - EU

Navrhovaný předpis ČR

Odpovídající předpis ES

Ustanovení zákona

Obsah

Celex č.

Ustanovení (čl. písm., bod, odst, apod.)

Obsah

Hodnocení slučitelnosti

Poznámka

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

§ 1 Předmět úpravy

Tento zákon upravuje

1. … provádění převodů peněžních prostředků na území České republiky v české měně a provádění přeshraničních převodů (§ 2 odst. 2),

2. vydávání a užívání elektronických platebních prostředků,

3. vznik a provozování platebních systémů v jakékoli měně a práva a povinnosti jejich účastníků, jestliže se tito účastníci dohodli, že se tyto platební systémy řídí právním řádem České republiky, a dále některé povinnosti účastníků platebních systémů provozovaných podle právního řádu některého z členských států Evropské unie a dalších států tvořících Evropský hospodářský prostor.

31997L0005

31997X0489

32000L0046

31998L0026

Čl. 1

Čl. 1, odst. 1, písm. a)

Čl. 1 odst. 1

Čl. 1

Tato směrnice se vztahuje na přeshraniční převody v měnách členských států a v ECU až do částky odpovídající 50 000 ECU uskutečněné na příkaz osob jiných, než jsou uvedeny v čl. 2 písm. a), b) a c), které provádějí úvěrové instituce nebo jiné instituce.

Toto doporučení se vztahuje na následující operace:

a) převody finančních prostředků jiné než přikázané a uskutečněné finančními institucemi, které jsou provedeny pomocí elektronických platebních prostředků;

Tato směrnice se vztahuje na instituce elektronických peněz.

Ustanovení této směrnice se vztahují na:

1. každý systém, jak je vymezen v čl. 2 písm. a), který podléhá právním předpisům některého členského státu a který je provozován v jakékoli měně, v ECU nebo v různých měnách, které systém navzájem převádí;

2. každého účastníka takového systému;

3. zajištění poskytnutá v souvislosti s:

• účastí v systému, nebo

• operacemi centrálních bank členských států při plnění funkcí centrálních bank.

Plná

PŘEVODY PENĚŽNÍCH PROSTŘEDKŮ

§ 2 Základní ustanovení

1. Podle této části zákona postupují

1. banky, pobočky zahraničních bank a jiné osoby, které provádějí nebo zprostředkovávají převody peněžních prostředků jako podnikání, jestliže tyto činnosti provádějí na území České republiky (dále jen „převádějící instituce“),

2. fyzické a právnické osoby, které dávají přímo převádějící instituci příkaz k převodu (§ 4) (dále jen „příkazce“), nebo které jsou konečnými příjemci částky převodu (dále jen „příjemce“). U přeshraničních převodů podle odstavce 2 se za příkazce nepovažují banky, pobočky zahraničních bank a jiné osoby, které provádějí nebo zprostředkovávají přeshraniční převody jako podnikání, osoby oprávněné k poskytování investičních služeb podle zvláštního právního předpisu, pojišťovny, investiční společnosti, investiční fondy, penzijní fondy a dále jiné osoby se sídlem nebo místem podnikání mimo území České republiky, které provádějí obdobné činnosti jako podnikání.

31997L0005

Čl. 2, písm. a), b), c), d), e)

Čl. 2, písm. h), i)

1. „úvěrovou institucí“ rozumí instituce, jek je vymezena v článku 1 směrnice Rady 77/780/EHS, jakož i pobočka úvěrové instituce, která má ústředí mimo Společenství a která v rámci své činnosti provádí přeshraniční převody, jedná-li se o pobočku ve smyslu čl. 1 třetí odrážky zmíněné směrnice nacházející se ve Společenství;

2. „jinou institucí“ rozumí jakákoli fyzická či právnická osoba jiná než úvěrová instituce, která v rámci své činnosti provádí přeshraniční převody;

3. „finanční institucí“ rozumí instituce, jak je vymezena v čl. 4 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 3604/93 ze dne 13. prosince 1993, kterým se upřesňují definice pro uplatňování zákazu přednostního přístupu obsaženého v článku 104a Smlouvyⁱ;

4. „institucí“ rozumí úvěrová instituce nebo jiná instituce; pro účely článků 6, 7 a 8 se pobočky téže úvěrové instituce, které se nacházejí v různých členských státech a které se podílejí na provádění přeshraničního převodu, považují za samostatné instituce;

5. „zprostředkující institucí“ rozumí instituce, která není ani institucí příkazce, ani institucí příjemce a která se podílí na provádění přeshraničního převodu;

8. „příkazcem“ rozumí fyzická nebo právnická osoba, která dává příkaz k provedení přeshraničního převodu ve prospěch příjemce;

9. „příjemcem“ rozumí konečný příjemce přeshraničního převodu, kterému jsou odpovídající peněžní prostředky připsány na účet, ke kterému má přístup;

Plná

Definice banky v zákoně o bankách je stejná jako definice úvěrové instituce

(2) Přeshraničním převodem se rozumí převod peněžních prostředků z jednoho členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor do jiného členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor v domácí měně kteréhokoliv členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor až do výše protihodnoty 50 000 eur. Protihodnota se přepočte podle kurzu devizového trhu vyhlášeného Evropskou centrální bankou ke dni účinnosti příkazu k převodu.

31997L0005

Čl. 1

Čl. 2, písm. f)

Tato směrnice se vztahuje na přeshraniční převody v měnách členských států a v ECU až do částky odpovídající 50 000 ECU.

Pro účely této směrnice se:

f) „přeshraničním převodem“ rozumí operace prováděná z podnětu příkazce prostřednictvím instituce nebo její pobočky nacházející se v témže členském státě, jejímž účelem je poukázat peněžní částku příjemci do některé instituce nebo její pobočky, která se nachází v jiném členském státě; příkazce a příjemce mohou být táž osoba;

Plná

§ 3 Převod

1. Převodem se pro účely tohoto zákona rozumí operace prováděná na základě příkazu, který dal příkazce své převádějící instituci za účelem převedení peněžních prostředků ve prospěch příjemce.

2. Převod může být uskutečněn zejména odepsáním z účtu příkazce nebo složením hotovosti příkazcem a připsáním na účet příjemce nebo výplatou hotovosti příjemci. Příkazcem a příjemcem může být tatáž osoba.

31997L0005

Čl. 2 písm. f)

„přeshraničním převodem“ rozumí operace prováděná z podnětu příkazce prostřednictvím instituce nebo její pobočky nacházející se v témže členském státě, jejímž účelem je poukázat peněžní částku příjemci do některé instituce nebo její pobočky, která se nachází v jiném členském státě; příkazce a příjemce mohou být táž osoba;

Plná

Směrnice nerozlišuje mezi hotovostní a bezhotovostní platbou

§ 4 Příkaz k převodu

Příkazem k převodu se pro účely tohoto zákona rozumí bezpodmínečný pokyn příkazce daný převádějící instituci k provedení převodu podle § 3 nebo takový pokyn příkazce, jehož všechny podmínky byly splněny.

31997L0005

Čl. 2 písm. g)

g) „příkazem k přeshraničnímu převodu“ rozumí bezpodmínečný pokyn v jakékoli formě daný přímo příkazcem instituci, aby provedla přeshraniční převod;

Plná

§ 5 Den účinnosti příkazu k převodu

1. Dnem účinnosti příkazu k převodu se rozumí den, kdy příkazce splnil všechny smluvní podmínky požadované k uskutečnění převodu převádějící institucí, jejímž je klientem, podmínky stanovené tímto zákonem (§ 6 odst. 1) a další povinnosti stanoví-li tak zvláštní právní předpis.

31997L0005

Čl. 2 písm. l)

„dnem akceptace“ rozumí den splnění všech podmínek, které instituce požaduje k provedení příkazu k přeshraničnímu převodu a které se týkají poskytnutí dostatečného finančního krytí a údajů nezbytných k provedení tohoto příkazu.

Plná

§ 6 Podmínky účinnosti příkazu k převodu

1. Podmínkami účinnosti příkazu k převodu jsou zajištění krytí částky převodu a předání podkladů nutných k provedení převodu převádějící instituci.

31997L0005

Čl. 2 písm. l)

„dnem akceptace“ rozumí den splnění všech podmínek, které instituce požaduje k provedení příkazu k přeshraničnímu převodu a které se týkají poskytnutí dostatečného finančního krytí a údajů nezbytných k provedení tohoto příkazu.

Plná

§ 7 Informační povinnosti převádějící instituce

1. Převádějící instituce informuje veřejnost jasně a srozumitelně písemnou formou ve svých provozních prostorách a je-li to vhodné, též elektronickými prostředky, předem o obecných podmínkách provádění převodů. Informace musí vždy obsahovat

1. lhůtu nezbytnou k připsání částky převodu ve prospěch účtu převádějící instituce příjemce, nebo způsob stanovení této lhůty; počátek běhu této lhůty musí být přesně stanoven,

2. lhůtu nezbytnou k tomu, aby částka převodu připsaná ve prospěch účtu převádějící instituce příjemce byla připsána ve prospěch účtu příjemce, nebo aby byla částka převodu příjemci k dispozici,

c)  výši nebo způsob stanovení výše ceny, kterou bude klient hradit za provedení převodu,

d) den, kdy bude částka převodu odepsána z účtu klienta, je-li příkazcem, a den, kdy bude částka převodu připsána ve prospěch účtu klienta, nebo kdy mu bude k dispozici,je-li příjemcem,

5. postupy pro vyřizování stížností a řízení k nápravě včetně informace o postupech pro řešení sporů (§ 12),

6. údaj o směnných kurzech používaných při přepočtu.

31997L0005

Čl. 3

Instituce poskytují svým stávajícím i možným klientům písemně a případně též elektronickými prostředky ve snadno srozumitelné podobě informace o podmínkách přeshraničních převodů. Tyto informace obsahují alespoň:

• uvedení doby, která je při provádění příkazu k přeshraničnímu převodu daného instituci nezbytná k tomu, aby byly peněžní prostředky převedeny na účet instituce příjemce; počátek této lhůty musí být jasně označen,

• uvedení doby, která je při akceptaci přeshraničního převodu nezbytná k tomu, aby byly peněžní prostředky převedeny z účtu instituce příjemce na účet příjemce,

• způsob výpočtu veškerých cen za zprostředkování a jiných cen, které má klient platit instituci, včetně případných sazeb,

• případný den připsání (valutu) použitý institucí,

• podrobné údaje o postupech pro vyřizování stížností a zjednávání nápravy, které má klient k dispozici, a podrobnosti o přístupu k nim,

• uvedení použitých referenčních směnných kurzů.

Plná

2. S výjimkou případu, kdy převádějící instituce nehodlá převod uskutečnit, musí žadateli sdělit závaznou lhůtu, v níž bude převod proveden, a závaznou cenu, kterou žadatel uhradí za provedení převodu.

31997L0005

Čl. 5

Kromě případu, kdy si nepřeje klientovi službu poskytnout, musí instituce na žádost klienta o provedení přeshraničního převodu, k němuž uvede bližší údaje, poskytnout příslib ohledně lhůty k provedení převodu a ohledně cen za zprostředkování a dalších splatných cen kromě cen souvisejících s použitým směnným kurzem.

Plná

(3) Převádějící instituce informuje svého klienta následně jasně a srozumitelně písemnou formou a je-li to vhodné, též elektronickými prostředky o uskutečněných převodech, nevzdá-li se klient nároku na tuto informaci. Informace musí vždy obsahovat

1. údaje umožňující klientovi identifikovat převod,

2. částku převodu, která byla uvedena na příkazu k převodu,

3. výši ceny za provedení převodu účtované k tíži klienta,

4. den, kdy byla částka převodu odepsána z účtu klienta nebo den, kdy byla částka převodu připsána ve prospěch účtu klienta.

Jestliže příkazce určil, že cenu za provedení převodu nebo její část uhradí příjemce (§ 10), musí o tom příjemce informovat jeho převádějící instituce. Provedla-li převádějící instituce kurzový přepočet, je povinna informovat svého klienta o použitém směnném kurzu.

31997L0005

Čl. 4

Nevzdají-li se klienti výslovně tohoto nároku, poskytne jim instituce po provedení nebo akceptaci přeshraničního převodu písemně a popřípadě též elektronickými prostředky jasné informace ve snadno srozumitelné podobě. Tyto informace obsahují alespoň:

• odkaz umožňující klientovi identifikovat přeshraniční převod,

• původní částku přeshraničního převodu,

• výši veškerých cen za zprostředkování a dalších cen, jež musí klient uhradit,

• případný den připsání (valutu) použitý institucí.

Jestliže příkazce blíže určil, že ceny za přeshraniční převod mají být zcela nebo částečně hrazeny příjemcem, vyrozumí o tom příjemce jeho instituce.

Byla-li jakákoli částka přepočtena na jinou měnu, uvědomí instituce, která tento přepočet uskutečnila, klienta o použitém směnném kurzu.

Plná

§ 8 Lhůty provádění převodů

1. Převádějící instituce provádějí převody ve lhůtách stanovených v odstavcích 2, 3 a 5, pokud není dán zákonný důvod lhůtu prodloužit.

(3) Provádí-li převádějící instituce příkazce přeshraniční převod, je povinna zajistit připsání částky převodu ve prospěch účtu převádějící instituce příjemce a předat jí podklady nutné k poskytnutí částky převodu příjemci ve lhůtě dohodnuté s příkazcem, není-li taková lhůta dohodnuta, do pěti bankovních pracovních dnů ode dne účinnosti příkazu k převodu.

31997L0005

Čl. 6, odst. 1

Instituce příkazce provede daný přeshraniční převod ve lhůtě sjednané s příkazcem.

Není-li sjednaná lhůta dodržena nebo, neexistuje-li taková lhůta, nejsou-li do konce pátého bankovního pracovního dne následujícího po dni akceptace příkazu k přeshraničnímu převodu peněžní prostředky připsány na účet instituce příjemce, poskytne instituce příkazce příkazci odškodnění.

Plná

Směrnice o praní špinavých peněz (31991L0308) ve stanovených případech pozdržení platby.

(4) Bankovním pracovním dnem se rozumí den, ve kterém všechny převádějící instituce, které se účastní provádění nebo zprostředkování příslušné části převodu, běžně vykonávají svoji činnost.

Právo ES neobsahuje výslovnou definici pojmu, jeho význam však musel být pro účely českého práva vysvětlen.

Plná

(5) Převádějící instituce příjemce připíše částku převodu ve prospěch účtu příjemce nebo zajistí, aby částka převodu byla příjemci k dispozici, nejpozději následující bankovní pracovní den po dni, kdy byla částka převodu připsána ve prospěch účtu převádějící instituce příjemce a kdy tato převádějící instituce obdržela podklady nutné k poskytnutí částky převodu příjemci, nebyla-li dohodnuta lhůta kratší.

31997L0005

Čl. 6 odst. 2

Instituce příjemce poskytne příjemci peněžní prostředky, jež vyplývají z přeshraničního převodu, ve lhůtě s ním sjednané.

Není-li sjednaná lhůta dodržena nebo, neexistuje-li taková lhůta, nejsou-li peněžní prostředky do konce bankovního pracovního dne následujícího po dni jejich připsání na účet instituce příjemce připsány na účet příjemce, poskytne instituce příjemce příjemci odškodnění.

Plná

§ 9 Úrok z prodlení

1. Jestliže převádějící instituce příkazce nedodrží lhůtu provedení převodu stanovenou v § 8 odst. 2 nebo 3, zaplatí příkazci úrok z prodlení. Jestliže převádějící instituce příjemce nedodrží lhůtu k poskytnutí částky převodu příjemci podle § 8 odst. 5, zaplatí úrok z prodlení příjemci.

31997L0005

Čl. 6, odst. 1, druhý a třetí pododstavec; odst. 2, druhý a třetí pododstavec

Není-li sjednaná lhůta dodržena nebo, neexistuje-li taková lhůta, nejsou-li do konce pátého bankovního pracovního dne následujícího po dni akceptace příkazu k přeshraničnímu převodu peněžní prostředky připsány na účet instituce příjemce, poskytne instituce příkazce příkazci odškodnění.

Není-li sjednaná lhůta dodržena nebo, neexistuje-li taková lhůta, nejsou-li peněžní prostředky do konce bankovního pracovního dne následujícího po dni jejich připsání na účet instituce příjemce připsány na účet příjemce, poskytne instituce příjemce příjemci odškodnění.

Plná

2. Jestliže nedodržení lhůty provedení převodu ve prospěch účtu převádějící instituce příjemce podle § 8 odst. 2 písm. a) nebo podle § 8 odst. 3 způsobí zprostředkující převádějící instituce, zaplatí tato převádějící instituce úrok z prodlení převádějící instituci příkazce.

31997L0005

Čl. 6, odst. 2, čtvrtý pododstavec

Obdobně v případě, kdy lze zprostředkující instituci přičítat neprovedení přeshraničního převodu ve sjednané lhůtě nebo, neexistuje-li taková lhůta, do konce pátého bankovního pracovního dne následujícího po dni akceptace příkazu k přeshraničnímu převodu, je tato instituce povinna poskytnout odškodnění instituci příkazce.

Plná

(3) Úrok z prodlení se vypočte z částky převodu; při výpočtu úroku z prodlení se použije úroková sazba stanovená zvláštním právním předpisem.

31997L0005

Čl. 6, odst. 1, třetí pododstavec

Odškodnění zahrnuje výplatu úroku vypočteného pomocí referenční úrokové sazby z částky přeshraničního převodu za období mezi:

• koncem sjednané lhůty nebo, neexistuje-li taková lhůta, koncem pátého bankovního pracovního dne následujícího po dni akceptace příkazu k přeshraničnímu převodu, a

• dnem připsání peněžních prostředků na účet instituce příjemce.

Plná

Úrokovou sazbu pro výpočet úroku z prodlení podle občanského zákoníku stanoví nařízení vlády č. 142/1994 Sb.

(4) Převádějící instituce příkazce i převádějící instituce příjemce zaplatí úrok z prodlení, i když nedodržení lhůty provedení převodu nezpůsobí; povinnosti platit úrok z prodlení se zprostí jen tehdy, prokáže-li, že nedodržení lhůty provedení převodu způsobil příkazce nebo příjemce částky převodu, nebo že k nedodržení lhůty převodu došlo v důsledku okolností stanovených v § 13.

31997L0005

Čl. 6, odst. 3

Povinnost odškodnění podle odstavců 1 a 2 nenastane, pokud může instituce příkazce, popřípadě instituce příjemce, doložit, že zpoždění lze přičítat příkazci, popřípadě příjemci.

Dále viz. § 13 návrhu zákona.

Plná

(5) Kromě úroků z prodlení mají příkazce, příjemce nebo převádějící instituce nárok na náhradu škody, jiná jejich práva tím nejsou dotčena.

31997L0005

Čl. 6, odst. 4

Ustanoveními odstavců 1, 2 a 3 nejsou nijak dotčena jiná práva klientů a institucí, které se podílely na provedení příkazu k přeshraničnímu převodu.

Plná

§ 10 Zákaz provádění srážek z částky převodu

1. Převádějící instituce příkazce, zprostředkující převádějící instituce i převádějící instituce příjemce jsou povinny převést částku převodu v plné výši bez jakýchkoli srážek. Tím není dotčeno právo převádějící instituce příjemce vůči příjemci na úhradu cen souvisejících s vedením jeho účtu, za podmínky, že takto nebude obcházeno ustanovení věty první, zejména, že tyto ceny nebudou v případě přeshraničního převodu vyšší než u převodu prováděného na území České republiky.

31997L0005

Čl. 7, odst. 1

Instituce příkazce, jakákoli zprostředkující instituce a instituce příjemce jsou po dni akceptace příkazu k přeshraničnímu převodu povinny provést tento převod v její plné částce, pokud příkazce blíže neurčil, že náklady na přeshraniční převod má nést zcela nebo zčásti příjemce.

Prvním pododstavcem není dotčena možnost instituce příjemce účtovat příjemci cenu související s vedením jeho účtu v souladu s příslušnými pravidly a zvyklostmi. Tuto cenu však instituce nesmí použít k tomu, aby obešla své povinnosti podle zmíněného pododstavce.

Plná

(2) Odstavec 1 se nepoužije, určí-li příkazce, že cenu za provedení převodu nebo její část uhradí příjemce.

Čl. 7, odst. 1, věta první

… pokud příkazce blíže neurčil, že náklady na přeshraniční převod má nést zcela nebo z části příjemce.

Plná

(3) Poruší-li převádějící instituce příkazce nebo zprostředkující převádějící instituce povinnost stanovenou v odstavci 1, je převádějící instituce příkazce povinna na žádost příkazce vrátit neoprávněně sraženou nebo naúčtovanou částku příjemci, nepožaduje-li její vrácení příkazce, a to na vlastní náklady a bez jakýchkoliv srážek.

31997L0005

Čl. 7, odst. 2, první pododstavec

Aniž je tím dotčen jakýkoli jiný uplatnitelný nárok, provede-li instituce příkazce či zprostředkující instituce srážku z částky přeshraničního převodu v rozporu s odstavcem 1, poukáže instituce příkazce na jeho žádost na vlastní náklady a bez jakékoli srážky odečtenou částku příjemci, nepožádá-li příkazce, aby byla tato částka poukázána v jeho prospěch.

Plná

(4) Poruší-li povinnost stanovenou v odstavci 1 zprostředkující převádějící instituce, je povinna vrátit neoprávněně sraženou nebo naúčtovanou částku na vlastní náklady a bez jakýchkoli srážek převádějící instituci příkazce nebo, pokud o to převádějící instituce příkazce požádá, příjemci.

31997L0005

Čl. 7, odst. 2, druhý pododstavec

Zprostředkující instituce, která provedla srážku v rozporu s odstavcem 1, poukáže sraženou částku bez jakýchkoli srážek a na vlastní náklady instituci příkazce nebo, požádá-li o to instituce příkazce, příjemci přeshraničního převodu.

Plná

(5) Poruší-li povinnost stanovenou v odstavci 1 převádějící instituce příjemce, je povinna vrátit neoprávněně sraženou nebo naúčtovanou částku na vlastní náklady a bez jakýchkoliv srážek příjemci.

31997L0005

Čl. 7 odst. 3

Lze-li přičíst porušení povinnosti provést příkaz k přeshraničnímu převodu v souladu s pokyny příkazce instituci příjemce a aniž je tím dotčen jakýkoli jiný uplatnitelný nárok, je instituce příjemce povinna poukázat příjemci na vlastní náklady jakékoli protiprávně odečtené částky.

Plná

§ 11 Povinnost pro případ neúspěšného převodu

(1) Jestliže po účinnosti příkazu k převodu není převod uskutečněn ve lhůtě stanovené v § 8 odst. 2 nebo 3, ani nebyla částka převodu vrácena podle § 8 odst. 6 nebo 7, a požádá-li o to příkazce, poskytne mu převádějící instituce příkazce částku převodu a dále úrok z prodlení a ceny za provedení převodu, které příkazce již zaplatil. Převádějící instituce příkazce splní tuto povinnost do čtrnácti bankovních pracovních dnů ode dne doručení žádosti příkazce; této povinnosti se zprostí, jen pokud byla v této lhůtě částka převodu připsána na účet převádějící instituce příjemce. Splní-li převádějící instituce příkazce tuto povinnost, není dále povinna dokončit převod.

31997L0005

Čl. 8, odst. 1, první a druhý pododstavec

Nejsou-li poté, co instituce příkazce akceptovala příkaz k provedení přeshraničního převodu, příslušné částky připsány na účet instituce příjemce, a aniž jsou tím dotčeny jakékoli jiné uplatnitelné nároky, poukáže instituce příkazce příkazci částku přeshraničního převodu až do výše 12 500 ECU a dále:

• úrok vypočtený pomocí referenční úrokové sazby z částky přeshraničního převodu za dobu ode dne akceptace příkazu k přeshraničnímu převodu do dne připsání, a

• výši cen souvisejících s přeshraničním převodem, zaplacených příkazcem.

Tyto částky budou příkazci poskytnuty do čtrnácti bankovních pracovních dnů následujících po dni, kdy o ně požádal, pokud mezitím nebyly peněžní prostředky odpovídající přeshraničnímu převodu připsány na účet instituce příjemce.

Plná

(2) Úrok z prodlení se vypočte z částky převodu za období ode dne účinnosti příkazu k převodu do dne poskytnutí částky podle odstavce 1 příkazci. Při výpočtu úroku z prodlení se použije úroková sazba stanovená zvláštním právnímpředpisem. Byl-li poskytnut úrok z prodlení podle odstavce 1 nebo odstavce 3, nenáleží příkazci ani převádějící instituci úrok z prodlení podle § 9.

31997L0005

Čl. 8, odst. 1, první pododstavec, první odsek

úrok vypočtený pomocí referenční úrokové sazby z částky přeshraničního převodu za dobu ode dne akceptace příkazu k přeshraničnímu převodu do dne připsání, a

Plná

(3) Každá zprostředkující převádějící instituce, která přijala od jiné převádějící instituce pokyn k provedení příkazu k převodu, je povinna vrátit na své náklady částku převodu včetně úroků a cen převádějící instituci, která jí dala pokyn k provedení příkazu k převodu. V případě přeshraničního převodu je zprostředkující převádějící instituce povinna vrátit převádějící instituci, která jí dala pokyn k provedení příkazu k převodu, částku převodu pouze do výše protihodnoty 12 500 eur a dále úrok z prodlení a ceny za provedení převodu, které obdržela.

31997L0005

Čl. 8, odst. 2, čtvrtý pododstavec

Obdobně je každá zprostředkující instituce, která akceptovala příkaz k přeshraničnímu převodu, povinna nahradit na vlastní náklady částku převodu, včetně souvisejících nákladů a úroku, instituci, která jí dala pokyn k provedení příkazu. Nebyl-li přeshraniční převod proveden v důsledku chyb či neúplnosti v poskytnutých pokynech, vyvine zprostředkující instituce veškeré úsilí, aby nahradila částku převodu.

Plná

(4) Jestliže neúspěšný převod způsobí převádějící instituce, kterou zvolila převádějící instituce příjemce, odstavec 1 se nepoužije. Převádějící instituce příjemce je povinna poskytnout částku převodu příjemci. Povinnost převádějící instituce příkazce uskutečnit převod je tím splněna.

31997L0005

Čl. 8, odst. 2

Odchylně od odstavce 1, nebyl-li přeshraniční převod proveden v důsledku jeho neprovedení zprostředkující institucí, kterou vybrala instituce příjemce, je instituce příjemce povinna poskytnout příjemci peněžní prostředky až do výše 12 500 ECU.

Plná

(5) Jestliže důvodem neúspěšného převodu byly chyby nebo neúplné údaje v příkazu k převodu, který dal příkazce své převádějící instituci, nebo byl-li neúspěšný převod způsoben zprostředkující převádějící institucí, kterou zvolil příkazce, ustanovení odstavce 1 se nepoužije. Všechny na převodu zúčastněné převádějící instituce jsou povinny vyvinout veškeré úsilí, které lze na nich požadovat, aby částka převodu byla nalezena a vrácena převádějící instituci příkazce. Úroky a ceny zaplacené při zprostředkování převodu tyto převádějící instituce nevracejí a mají nárok na úhradu nákladů vynaložených na vrácení částky převodu převádějící instituci příkazce. Nalezla-li převádějící instituce příkazce částku převodu, nebo jí byla tato částka vrácena, vrátí příkazci částku převodu sníženou o částku vynaložených nákladů.

31997L0005

Čl. 8, odst. 3

Odchylně od odstavce 1, nebyl-li přeshraniční převod proveden v důsledku chyb či neúplnosti v pokynech, které dal příkazce své instituci, nebo v důsledku neprovedení přeshraničního převodu zprostředkující institucí výslovně vybranou příkazcem, vyvinou instituce příkazce a ostatní zúčastněné instituce veškeré úsilí, aby nahradily částku převodu.

Pokud instituce příkazce částku znovu získala, je povinna ji připsat ve prospěch příkazce. V tomto případě nejsou instituce, včetně instituce příkazce, povinny nahradit související ceny a úrok a mohou odečíst náklady vzniklé z tohoto opětovného získání, jsou-li blíže určeny.

Plná

(6) Kromě poskytnutí částky převodu a úroku z prodlení mají příkazce, příjemce nebo převádějící instituce nárok na náhradu škody; jiná jejich práva tím nejsou dotčena.

31997L0005

Čl. 8, odst. 1, první pododstavec

Nejsou-li poté, co instituce příkazce akceptovala příkaz k provedení přeshraničního převodu, příslušné částky připsány na účet instituce příjemce, a aniž jsou tím dotčeny jakékoli jiné uplatnitelné nároky, poukáže instituce příkazce příkazci částku přeshraničního převodu …

Plná

§ 12 Řešení sporů

Se spory, které vzniknou mezi převádějícími institucemi a jejich klienty při provádění převodů peněžních prostředkůpodle této části zákona, se mohou klienti obracet na orgán pro řešení sporů působící podle zvláštního právního předpisu. Právo klienta obrátit se na soud tím není dotčeno.

31997L0005

Čl. 10

Členské státy zajistí, aby existovaly vhodné a účinné postupy vyřizování stížností a zjednávání nápravy při řešení sporů mezi příkazcem a jeho institucí nebo mezi příjemcem a jeho institucí, případně za použití stávajících postupů.

Plná

§ 13 Nepředvída-telné překážky

Prokáže-li převádějící instituce, že jí v plnění povinností stanovených v této části zákona bránily nepředvídatelné překážky, které vznikly nezávisle na její vůli a nelze-li předpokládat, že by tyto překážky nebo jejich následky mohla odvrátit nebo překonat, zbaví se odpovědnosti za nesplnění těchto povinností.

31997L0005

Čl. 9

…jsou instituce podílející se na provedení příkazu k přeshraničnímu převodu osvobozeny od povinností stanovených touto směrnicí, mohou-li prokázat důvody vyšší moci (tj. neobvyklé a nepředvídatelné okolnosti, jež nastaly nezávisle na vůli osoby dovolávající se vyšší moci a jejímž následkům by nemohla přes veškeré úsilí zabránit), které jsou významné v souvislosti s ustanoveními této směrnice.

Plná

VYDÁVÁNÍ A UŽÍVÁNÍ ELEKTRONICKÝCH PLATEBNÍCH PROSTŘEDKŮ

§ 14 Základní ustanovení

Podle této části zákona postupují

3. banky, pobočky zahraničních bank a jiné osoby, které vydávají elektronické platební prostředky jako podnikání, provádějí-li tyto činnosti na území České republiky (dále jen „vydavatel“),

4. fyzické a právnické osoby, které na základě smlouvy s vydavatelem užívají elektronický platební prostředek (dále jen „držitel“).

32000L0046

Čl. 1, odst. 1

Odst. 3, písm. a)

Tato směrnice se vztahuje na instituce elektronických peněz.

„institucí elektronických peněz“ rozumí podnik nebo jakákoli právnická osoba jiná než úvěrová instituce vymezená v čl. 1 bodu 1 prvním pododstavci písm. a) směrnice 2000/12/ES, která vydává platební prostředky v podobě elektronických peněz;

Plná

§ 15 Elektronický platební prostředek a elektronické peníze

2. Elektronickým platebním prostředkem je

5. prostředek vzdáleného přístupu k peněžní hodnotě, při jehož užívání se zpravidla vyžaduje identifikace držitele osobním identifikačním číslem, přiděleným vydavatelem, nebo identifikace jiným způsobem,

6. elektronický peněžní prostředek

3. Elektronickým peněžním prostředkem je platební prostředek, který uchovává peněžní hodnotu v elektronické podobě a který je přijímán jako platební prostředek i jinými osobami, než jeho vydavatelem.

4. Elektronickými penězi je peněžní hodnota uchovávaná na elektronickém peněžním prostředku.

5. Elektronické peníze podle odstavce 3 smějí být vydávány pouze vydavatelem elektronických peněžních prostředku a pouze na základě předchozího přijetí peněžních prostředků v hodnotě ne nižší, než je hodnota elektronických peněz.

32000L0046

31997X0489

Čl. 1, odst. 3, písm. b)

Čl. 2, písm. a), b), c)

„elektronickými penězi“ rozumí peněžní hodnota vyjádřená pohledávkou za vydávající institucí a

i) uchovávaná na elektronickém médiu,

ii) vydávaná proti přijetí peněžních prostředků, jejichž hodnota není nižší než vydávaná peněžní hodnota,

iii) přijímaná jako platební prostředek jinými podniky, než je vydávající instituce.

1. „elektronickým platebním prostředkem“ rozumí prostředek umožňující držiteli provádět operace typů uvedených v čl. 1 odst. 1. Tento pojem zahrnuje jak prostředky vzdáleného přístupu k účtu, tak elektronické peněžní prostředky;

2. „prostředkem vzdáleného přístupu k účtu“ rozumí prostředek umožňující držiteli přístup k finančním prostředkům uloženým na jeho účtu v instituci, který dovoluje provést platbu ve prospěch jiné osoby a u kterého je obvykle vyžadováno osobní identifikační číslo, popřípadě jiné podobné prokázání totožnosti. Tento pojem zahrnuje především platební karty (kreditní, debetní, s odloženým debetem nebo úvěrové) a dále aplikace bankovnictví po telefonu nebo domácího bankovnictví;

3. „elektronickým peněžním prostředkem“ rozumí nabíjecí platební prostředek jiný než prostředek vzdáleného přístupu k účtu, který má podobu karty uchovávající hodnotu nebo počítačové paměti, v níž se hodnotové jednotky elektronicky uchovávají, a který umožňuje držiteli provádět operace typů uvedených v čl. 1 odst. 1;

Plná

Při definici elektronického peněžního prostředku se vycházelo z definice ve směrnici, která se od definice ve starším  doporučení v některých nepříliš důležitých aspektech liší

§ 16 Vzorové obchodní podmínky

Česká národní banka za účelem ochrany držitelů vydává vzorové obchodní podmínky, které obsahují úpravu vzájemných práv a povinností vydavatelů a držitelů při vydávání a užívání elektronických platebních prostředků. První vzorové obchodní podmínky vydá Česká národní banka ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona. Vzorové obchodní podmínky a jejich změny zveřejňuje ve Věstníku České národní banky.

31997X0489

Čl. 11

Členské státy se vyzývají, aby přijaly veškerá opatření k zajištění toho, aby vydavatelé elektronických platebních prostředků vykonávali svou činnost v souladu s články 1 až 9 nejpozději k 31. prosinci 1998.

Plná

Obsah těchto doporučujících podmínek bude korespondovat s obsahem doporučení

§ 17 Obchodní podmínky vydavatele

(1) Vydavatel informuje zájemce o vydání elektronického platebního prostředku o svých obchodních podmínkách pro vydávání a užívání elektronických platebních prostředků, a to v dostatečném předstihu před vydáním elektronického platebního prostředku.

2. Vydavatel je povinen v úvodních ustanoveních svých obchodních podmínek pro vydávání a užívání elektronických platebních prostředků výslovně informovat, zda tyto podmínky odpovídají vzorovým obchodním podmínkám České národní banky, vydaným podle § 16, a jaký je obsah případných odchylek.

31997X0489

Čl. 11

Členské státy se vyzývají, aby přijaly veškerá opatření k zajištění toho, aby vydavatelé elektronických platebních prostředků vykonávali svou činnost v souladu s články 1 až 9 nejpozději k 31. prosinci 1998.

Plná

Obsah těchto doporučujících podmínek bude korespondovat s obsahem doporučení

§ 18 Užití elektronic-kého platebního prostředku na dálku

Jestliže bylo užito elektronického platebního prostředku,

1. aniž byl fyzicky předložen nebo

2. bez identifikace držitele osobním identifikačním číslem nebo bez identifikace jiným způsobem, neumožňuje-li podstata elektronického platebního prostředku jeho fyzické předložení,

a prohlásí-li držitel, že tento elektronický platební prostředek neužil, má právo požadovat od vydavatele neprodlené vrácení peněžních prostředků odčerpaných takovýmto užitím elektronického platebního prostředku.

31997L0007

Čl. 8

Členské státy zajistí existenci vhodných opatření umožňujících spotřebiteli:

• požadovat zrušení platby při zneužití jeho platební karty v souvislosti se smlouvami uzavřenými na dálku, které spadají do oblasti působnosti této směrnice,

• zpětné připsání vyplacených částek nebo jejich vrácení v případech zneužití karty.

Plná

§ 19

Podmínky pro vydávání elektronických peněžních prostředků

(1) Jiné osoby než banky, pobočky zahraničních bank a osoby k tomu oprávněné na základě jednotné bankovní licence podle zvláštního právního předpisu smějí vydávat elektronické peněžní prostředky jen po předchozím souhlasu České národní banky za těchto podmínek

elektronický peněžní prostředek vydaný držiteli uchovává elektronické peníze v hodnotě nejvýše 4 500 Kč a současně celková částka závazků vydavatele vyplývající z nevypořádaných částek vydaných elektronických peněz nepřesáhne v žádném okamžiku částku 150 000 000 Kč,

elektronické peněžní prostředky jsou přijímány pouze omezeným počtem poskytovatelů služeb, kteří jsou ve vztahu k vydavateli osobou ovládanou, osobou ovládající nebo osobou ovládanou stejnou osobou jako vydavatel, nebo kteří jsou s vydavatelem spojeni finančním či obchodním vztahem, kterým je zejména společný postup při získávání odbytišť (marketing) nebo společná distribuční síť.

(2) Osoby, které vydávají elektronické peněžní prostředky podle odstavce 1, jsou povinny pro účely řízení měnové politiky a pro statistické účely oznamovat České národní bance objem elektronických peněz vydaných za posledních 6 měsíců, a počet vydaných elektronických peněžních prostředků, a to vždy k 30. červnu a 31. prosinci každého kalendářního roku, nejpozději do konce následujícího kalendářního měsíce po uplynutí vykazovaného období. Na vyžádání České národní banky jsou tyto osoby povinny sdělit i další skutečnosti, týkající se vydávání elektronických peněžních prostředků a elektronických peněz.

32000L0046

Čl. 8

1. Členské státy mohou povolit svým příslušným orgánům, aby upustily od uplatňování některých nebo všech ustanovení této směrnice a uplatňování směrnice 2000/12/ES na instituce elektronických peněz v případech, kdy buď

1. z celkové obchodní činnosti instituce ve smyslu čl. 1 odst. 3 písm. a) této směrnice vyplývají celkové finanční závazky z vydaných elektronických peněz v takové výši, že obvykle nepřekračují 5 milionů eur a nikdy nepřekročí 6 milionů eur; nebo

2. elektronické peníze vydávané touto institucí jsou přijímány jako platební prostředek pouze jejími dceřinými společnostmi vykonávajícími provozní nebo jiné pomocné funkce týkající se elektronických peněz vydávaných či rozšiřovaných touto institucí, mateřskou společností této instituce nebo dceřinými společnostmi této mateřské společnosti; nebo

3. elektronické peníze vydávané touto institucí přijímá jako platební prostředek pouze omezené množství podniků, které lze snadno rozeznat podle

i) jejich umístění ve stejných prostorách nebo v jiné omezené oblasti, nebo

ii) jejich těsné finanční nebo obchodní vazby na vydávající instituci, jako je např. společný marketingový nebo distribuční plán.

Smluvní ujednání, na jejichž základě jsou elektronické peníze vydávány, musí stanovovat, že kapacita elektronického paměťového zařízení, které mají držitelé k dispozici pro provádění plateb, nesmí být vyšší než 150 eur.

2. Instituce elektronických peněz, pro kterou byla vydána výjimka ve smyslu odstavce 1, nemůže využívat výhod vzájemného uznávání stanovených směrnicí 2000/12/ES.

3. Členské státy požadují, aby každá instituce elektronických peněz, u níž bylo upuštěno od uplatňování této směrnice a směrnice 2000/12/ES, podávala pravidelné zprávy o své činnosti včetně celkové výše závazků souvisejících s elektronickými penězi.

Plná

Po odsouhlasení ze strany EK bylo stejně jako v jiných kandidátských zemích rozhodnuto neupravovat vznik dosud neznámých „institucí elektronických peněz“, na něž by bylo nutno vztáhnout velkou většinu zákona o bankách, neboť směrnice o institucích elektronických peněz je v mnoha ohledech identická s bankovními směrnicemi, ale povolit vydávání elektronických peněz pouze bankám, které se případně mohou specializovat; uznávání jednotné licence evropských institucí el. Peněz je ošetřeno zákonem o bankách

(4) Zjistí-li Česká národní banka, že vydavatel porušuje podmínky stanovené v odstavci 1, může odejmout ve správním řízení vydavateli předchozí souhlas k vydávání elektronických peněžních prostředků.

32000L0046

Čl. 8, odst. 1

1. Členské státy mohou povolit svým příslušným orgánům, aby upustily od uplatňování některých nebo všech ustanovení této směrnice a uplatňování směrnice 2000/12/ES na instituce elektronických peněz v případech, kdy buď

1. z celkové obchodní činnosti instituce ve smyslu čl. 1 odst. 3 písm. a) této směrnice vyplývají celkové finanční závazky z vydaných elektronických peněz v takové výši, že obvykle nepřekračují 5 milionů eur a nikdy nepřekročí 6 milionů eur; nebo

2. elektronické peníze vydávané touto institucí jsou přijímány jako platební prostředek pouze jejími dceřinými společnostmi vykonávajícími provozní nebo jiné pomocné funkce týkající se elektronických peněz vydávaných či rozšiřovaných touto institucí, mateřskou společností této instituce nebo dceřinými společnostmi této mateřské společnosti; nebo

3. elektronické peníze vydávané touto institucí přijímá jako platební prostředek pouze omezené množství podniků, které lze snadno rozeznat podle

i) jejich umístění ve stejných prostorách nebo v jiné omezené oblasti, nebo

ii) jejich těsné finanční nebo obchodní vazby na vydávající instituci, jako je např. společný marketingový nebo distribuční plán.

Smluvní ujednání, na jejichž základě jsou elektronické peníze vydávány, musí stanovovat, že kapacita elektronického paměťového zařízení, které mají držitelé k dispozici pro provádění plateb, nesmí být vyšší než 150 eur.

Plná

(5) Česká národní banka může stanovit vyhláškou další údaje, podléhající hlášení podle odstavce 2, vymezit strukturu těchto údajů a stanovit způsob a lhůty jejich poskytování.

32000L0046

Čl. 8, odst. 3

Členské státy požadují, aby každá instituce elektronických peněz, u níž bylo upuštěno od uplatňování této směrnice a směrnice 2000/12/ES, podávala pravidelné zprávy o své činnosti včetně celkové výše závazků souvisejících s elektronickými penězi.

Plná

§ 20 Zpětná výměna elektronic-kých peněz

(1) Vydavatel provede v době platnosti elektronického peněžního prostředku na požádání držitele zpětnou výměnu elektronických peněz v nominální hodnotě za mince a bankovky nebo bezhotovostním převodem na účet, aniž by si za tuto službu účtoval cenu s výjimkou nákladů nezbytných k provedení zpětné výměny.

(2) Vydavatel může stanovit minimální hodnotu pro zpětnou výměnu, která nesmí překročit částku 300 Kč.

(3) Podmínky pro zpětnou výměnu elektronických peněz musí být jasně a srozumitelně stanoveny v obchodních podmínkách vydavatele.

32000L0046

Čl. 3

1. Držitel elektronických peněz může v době jejich platnosti požádat vydávající institucí o jejich zpětnou výměnu v nominální hodnotě za mince a bankovky nebo převodem na účet bez účtování cen s výjimkou cen nezbytných k provedení operace.

2. Smlouva mezi vydávající institucí a držitelem musí jasně stanovovat podmínky pro zpětnou výměnu.

3. Smlouva může stanovit minimální hodnotu pro zpětnou výměnu. Minimální hodnota nesmí překročit 10 eur.

Plná

§ 21 Řešení sporů

Se spory, které vzniknou mezi vydavateli a držiteli při vydávání a užívání elektronických platebních prostředků, se mohou držitelé obracet na orgán pro řešení sporů působící podle zvláštního právního předpisu. Právo držitele obrátit se na soud tím není dotčeno.

31997X0489

Čl. 10

Členské státy se vyzývají, aby zajistily přijetí přiměřených a účinných opatření pro řešení sporů mezi držiteli a vydavateli.

Plná

Vznik tohoto orgánu bude řešit zvláštní zákon

PLATEBNÍ SYSTÉMY

§ 23 Základní ustanovení

(1) Platebním systémem (dále jen „systém“) se pro účely tohoto zákona rozumí systém, který zajišťuje převody peněžních prostředků, jestliže

7. má alespoň

1. tři účastníky kromě účastníků uvedených v § 24 odst. 2 písm. a) až c) nebo

2. dva účastníky kromě účastníků uvedených v § 24 odst. 2 písm. a) až c), zajišťuje-li propojení systémů uvedených v seznamu podle § 29 odst. 1, vypořádacích systémů podle zvláštního právního předpisu, nebo vypořádacích systémů uvedených v seznamu Komise Evropských společenství a je-li jedním z nich systém provozovaný podle tohoto zákona,

8. je provozován na základě písemné smlouvy uzavřené mezi všemi účastníky systému nebo na základě písemných smluv uzavřených mezi provozovatelem systému a ostatními účastníky systému (dále jen „smlouva o platebním systému“),

provozovatel systému je držitelem licence k provozování platebního systému (§ 30),

provádí převody peněžních prostředků podle pravidel stanovených tímto zákonem a podle standardizovaných postupů dohodnutých mezi účastníky systému,

existenci systému a jeho název oznámí Česká národní banka Komisi Evropských společenství.

31998L0026

Čl. 2, písm. a)

Čl. 2, písm. a), třetí pododstavec

Čl. 2, písm. a), druhá a třetí odrážka

„systémem“ rozumí formální dohoda:

• mezi třemi nebo více účastníky, nepočítaje v to případného zúčtovatele, případnou ústřední protistranu, případnou clearingovou instituci nebo případného nepřímého účastníka, se společnými pravidly a standardizovaným postupem provádění převodních příkazů mezi účastníky,

Členský stát také může v jednotlivých případech označit za systém formální dohodu mezi dvěma účastníky, nepočítaje v to případného zúčtovatele, případnou ústřední protistranu, případnou clearingovou instituci nebo případného nepřímého účastníka, shledá-li, že je toto označení oprávněné z důvodů systémového rizika;

• která se řídí právem členského státu, jež si účastníci zvolili; účastníci si však mohou zvolit pouze právo toho členského státu, v němž alespoň jeden z nich má své ústředí,

• označená za systém, aniž jsou dotčeny jiné obecně použitelné přísnější podmínky stanovené vnitrostátními právními předpisy a oznámená Komisi členským státem, jehož právem se dohoda řídí, poté, co se členský stát ujistí o přiměřenosti pravidel systému.

Plná

Plná

§ 24 Účastníci systému

(1) Účastníky systému mohou být

9. banky a pobočky zahraničních bank,

10. jiné osoby, které jsou oprávněny přijímat vklady od veřejnosti a poskytovat úvěry podle zvláštního právního předpisu,

11. osoby, které jsou oprávněny poskytovat investiční služby podle zvláštního právního předpisu ,

12. osoby veřejného práva a osoby s jejich zárukou,

13. zahraniční osoby, jejichž činnost odpovídá činnosti osob uvedených v písmenech a) až c)a f),

14. osoby oprávněné vydávat elektronické peněžní prostředky na základě jednotné bankovní licence podle zvláštního právního předpisu

(dále jen „peněžní instituce“), které při své účasti v systému odpovídají za splnění svých finančních závazků vyplývajících z příkazů přijatých systémem.

31998L0026

Čl. 2, písm. b), první pododstavec

„institucí“ rozumí:

• úvěrová instituce, jak je vymezena v čl. 1 první odrážce směrnice 77/780/EHS, včetně institucí vyjmenovaných v čl. 2 odst. 2 zmíněné směrnice, nebo

• investiční podnik, jak je vymezen v čl. 1 bodu 2 směrnice 93/22/EHS, s výjimkou institucí vyjmenovaných v čl. 2 odst. 2 písm. a) až k) výše uvedené směrnice, nebo

• veřejné orgány a podniky s veřejnou zárukou, nebo

• jakýkoli podnik, jehož ústředí se nachází mimo Společenství a jehož činnost odpovídá činnosti úvěrových institucí nebo investičních podniků Společenství, jak jsou vymezeny v první a druhé odrážce,

který se účastní systému a který odpovídá za plnění finančních závazků vyplývajících z převodních příkazů v rámci tohoto systému.

Plná

(2) Účastníkem systému může dále být

15. osoba, která přijímá příkazy peněžních institucí zúčastněných v systému a která je výlučným prostředníkem mezi těmito peněžními institucemi (dále jen „ústřední protistrana“),

16. osoba, která vede účty, na nichž se zúčtují příkazy peněžních institucí nebo ústřední protistrany zúčastněných v systému a která za tímto účelem může peněžním institucím nebo ústřední protistraně poskytovat úvěr (dále jen „zúčtovatel“),

17. osoba, která provádí započtení vzájemných pohledávek a závazků z příkazů peněžních institucí, ústřední protistrany nebo zúčtovatele (dále jen „clearingová instituce“),

31998L0026

Čl. 2, písm. c), d), e),

c) „ústřední protistranou“ rozumí subjekt, který je prostředníkem mezi institucemi v systému a který funguje jako výlučná protistrana těchto institucí, pokud se jedná o jejich převodní příkazy;

d) „zúčtovatelem“ rozumí subjekt, který vede institucím a/nebo ústřední protistraně účastnícím se na systému účty pro zúčtování, jejichž prostřednictvím jsou převodní příkazy zúčtovány v rámci těchto systémů, a případně poskytuje těmto institucím a/nebo ústřední protistraně úvěr za účelem zúčtování;

e) „clearingovou institucí“ rozumí subjekt odpovědný za zápočet vzájemných pohledávek a závazků institucí, případné ústřední protistrany a/nebo případného zúčtovatele;

Plná

18. Česká národní banka, centrální banky jiných států a Evropská centrální banka.

31998L0026

Čl. 2, písm. b), třetí odrážka

• veřejné orgány a podniky s veřejnou zárukou,

Plná

(3) Týž účastník může v systému zajišťovat funkci ústřední protistrany, zúčtovatele nebo clearingové instituce, popřípadě zajišťovat dvě nebo všechny tyto funkce anebo zajišťovat některou jejich část.

31998L0026

Čl. 2, písm. f), druhý pododstavec

Podle pravidel systému může být týž účastník zároveň též ústřední protistranou, zúčtovatelem nebo clearingovou institucí anebo provádět část těchto úkolů nebo všechny.

Plná

§ 25 Pravidla systému

Pravidla systému tvoří nedílnou součást smlouvy o platebním systému. Tato pravidla vždy stanoví

b) kdo může být účastníkem systému a za

jakých podmínek

31998L0026

Čl. 2, písm. f), první pododstavec

„účastníkem“ rozumí instituce, ústřední protistrana, zúčtovatel nebo clearingová instituce.

Plná

f) okamžik přijetí příkazu systémem, způsob předávání příkazů a vymezení doby, v níž systém příkazy přijímá,

31998L0026

Čl. , odst. 3

Okamžik vstupu převodního příkazu do systému vymezí pravidla daného systému. Stanoví-li vnitrostátní právní předpisy upravující systém podmínky ohledně okamžiku vstupu, musí být pravidla systému v souladu s těmito podmínkami.

Plná

§ 26 Příkaz

Příkazem se pro účely této části zákona rozumí pokyn účastníka systému, aby prostřednictvím tohoto systému byly převedeny peněžní prostředky ve prospěch jejich příjemce a aby byly zaúčtovány v souladu s pravidly systému.

31998L0026

Čl. 2, písm. i), první odrážka

„převodním příkazem“ rozumí:

• pokyn účastníka, aby určitá peněžní částka byla dána k dispozici příjemci pomocí účetního záznamu v účetnictví úvěrové instituce, centrální banky nebo zúčtovatele, anebo jiný pokyn, který vede k převzetí nebo plnění platební povinnosti vymezené pravidly systému, nebo

Plná

§ 27 Zajištění neodvolatelnosti příkazu

(1) Účastník systému ani žádná třetí osoba nemůže platně odvolat příkaz přijatý systémem počínaje okamžikem přijetí příkazu, který stanoví pravidla systému.

(2) Prohlášením konkurzu na majetek účastníka systému nebo zastavením anebo omezením plateb v důsledku jiného opatření vůči účastníkovi systému (dále jen „zastavení plateb“) není dotčeno právo použít peněžní prostředky z účtu účastníka systému vedeného v tomto systému ke splnění jeho závazků, vyplývajících z jeho účasti v systému, a to za účelem uzavření zúčtování v systému v daném dni.

(3) Prohlášením konkurzu na majetek účastníka systému nebo zastavením plateb není dotčena povinnost systému zpracovat příkazy tohoto účastníka systému ani platnost a vymahatelnost těchto příkazů vůči třetím osobám, jedná-li se o příkazy, které byly přijaty systémem v souladu s jeho pravidly

1. před okamžikem prohlášení konkurzu nebo zastavení plateb,

2. v okamžiku prohlášení konkurzu nebo v okamžiku zastavení plateb a po tomto okamžiku, jestliže byly příkazy provedeny v den prohlášení konkurzu nebo v den zastavení plateb, a to jen tehdy, prokáží-li osoby, uvedené v § 24 odst. 2 písm. a) až c), že jim prohlášení konkurzu nebo zastavení plateb nebylo známo, a to ani z oznámení podle § 29 odst. 4 písm. b) nebo podle § 29 odst. 5.

(4) Prohlášením konkurzu na majetek účastníka systému nebo zastavením plateb nejsou dotčena práva na zajištění, která tento účastník systému poskytl

1. jinému účastníkovi systému v souvislosti s jeho účastí v tomto systému,

2. České národní bance,

3. Centrálním bankám ostatních členských států Evropské unie a dalších států tvořících Evropský hospodářský prostor a Evropské centrální bance

včetně možnosti realizace tohoto zajištění.

(5) Zajištěním se pro účely této části zákona rozumí práva k majetkové hodnotě sloužící k zajištění závazků.

31998L0026

Čl. 5

Čl. 4, první věta

Čl. 3, odst. 1

Čl. 4, druhá věta

Čl. 9, odst. 1

Čl. 2, písm. m)

Účastník sytému nebo třetí osoba nesmějí převodní příkaz odvolat od okamžiku vymezeného pravidly systému.

Členské státy mohou stanovit, že zahájení konkurzního řízení proti účastníku neovlivní použití peněžních prostředků nebo cenných papírů, které jsou k dispozici na účtu pro zúčtování tohoto účastníka, ke splnění povinností tohoto účastníka v systému v den zahájení konkursního řízení.

Převodní příkazy a vzájemné započtení jsou právně vymahatelné a jsou i v případě konkurzního řízení proti účastníku závazné pro třetí osoby za předpokladu, že převodní příkazy byly vloženy do systému před okamžikem zahájení konkurzního řízení, jak je vymezeno v čl. 6 odst. 1.

Jsou-li výjimečně převodní příkazy vloženy do systému po okamžiku zahájení konkurzního řízení a provedeny v den zahájení konkurzního řízení, jsou právně vymahatelné a závazné pro třetí osoby pouze tehdy, jestliže po provedení zúčtování mohou zúčtovatel, ústřední protistrana nebo clearingová instituce doložit, že jim zahájení konkurzního řízení nebylo ani nemohlo být známo.

Členské státy mohou také stanovit, že úvěr účastníka vzniklý v souvislosti se systémem může být použit proti dostupnému stávajícímu zajištění ke splnění závazků tohoto účastníka v systému.

Práva:

• účastníka na zajištění poskytnuté v souvislosti se systémem a

• centrálních bank členských států nebo budoucí Evropské centrální banky na zajištění, které jim bylo poskytnuto,

nejsou ovlivněna konkurzním řízením proti účastníkovi ani proti protistraně centrálních bank členských států nebo budoucí Evropské centrální banky, kteří poskytli zajištění. Zajištění může být realizováno k uspokojení těchto práv.

„zajištěním“ (kolaterálem) rozumějí veškerá realizovatelná aktiva poskytnutá jako zástava (včetně peněžních prostředků poskytnutých do zástavy), dohoda o zpětném odkupu nebo podobná dohoda anebo jako jiné zajištění za účelem zajištění práv a závazků případně vznikajících v souvislosti se systémem,...

Plná

§ 28 Oznamovací povinnosti provozovate-le systému a účastníků systému

(1) Provozovatel systému oznamuje bez zbytečného odkladu písemně České národní bance změnu názvu, sídla nebo místa podnikání kteréhokoli účastníka systému a dále snížení počtu účastníků systému; tím není dotčeno ustanovení § 23 odst. 1 písm. a).

(2) Provozovatel systému je povinen podat České národní bance žádost o předchozí souhlas se změnou v účastnících systému, nejedná-li se o změny podle odstavce l.

(3) Provozovatel systému je povinen podat České národní bance žádost o předchozí souhlas se změnou smlouvy o platebním systému nebo se změnou pravidel systému.

(4) Účastníci systému jsou na písemnou žádost osoby, která prokáže právní zájem, povinni poskytnout informaci o systémech provozovaných podle tohoto zákona, jichž jsou účastníky, a o pravidlech těchto systémů.

(5) Povinnost podle odstavce 4 mají rovněž všechny osoby se sídlem nebo místem podnikání v České republice, které jsou účastníky systémů provozovaných podle právního řádu některého z ostatních členských států Evropské unie a dalších států tvořících Evropský hospodářský prostor. Tyto osoby jsou povinny dále oznamovat České národní bance změnu svého sídla nebo místa podnikání neprodleně po účinnosti změny.

31998L0026

Čl. 10, první a druhý pododstavec

Čl. 10, třetí pododstavec

Čl. 10, čtvrtý pododstavec

Členské státy určí systémy, které spadají do působnosti této směrnice, oznámí je Komisi a sdělí jí, které orgány byly určeny v souladu s čl. 6 odst. 2.

Systém oznámí členskému státu, jehož právními předpisy se řídí, účastníky systému, včetně případných nepřímých účastníků, i jakékoli změny účastníků.

Kromě oznamovací povinnosti uvedené v druhém pododstavci mohou členské státy podrobit systémy spadající do jejich pravomoci dohledu nebo schvalování.

Kdokoli prokáže právní zájem, může požádat, aby jej určitá instituce informovala o systémech, v nichž je účastníkem, a aby mu poskytla informace o hlavních pravidlech fungování těchto systémů.

Plná

§ 29 Oznamovací povinnosti České národní banky

(1) Česká národní banka vede seznamy

2. systémů provozovaných podle tohoto zákonavčetně jejich provozovatelů a účastníků těchto systémů,

3. systémů provozovaných podle právního řádu ostatníchčlenských států Evropské unie a dalších států tvořících Evropský hospodářský prostor včetně jejich účastníků, kteří mají sídlo nebo místo podnikání v České republice.

(2) Česká národní banka poskytuje informace obsažené v seznamech podle odstavce 1 krajským a vrchním soudům a Nejvyššímu soudu České republiky a tyto informace uveřejňuje, a to i způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(3) Česká národní banka informuje Komisi Evropských společenství o systémech provozovaných podle tohoto zákona, o jejich provozovatelích a účastnících těchto systémůa dále o zániku licence k provozování systému (§ 34).

(4) Obdrží-li Česká národní banka zprávu o zastavení plateb nebo o prohlášení konkurzu na majetek účastníka systému provozovaného podle tohoto zákona, je povinna oznámit tuto skutečnost neprodleně

1. provozovateli systému, jehož účastníka se konkurz týká,

2. účastníkům tohoto systému uvedeným v § 24 odst. 2 písm. a) až c).

(5) Povinnost podle odstavce 4 má Česká národní banka rovněž tehdy, obdrží-li od orgánů ostatních členských států Evropské unie a dalších států tvořících Evropský hospodářský prostor, které k tomu byly určeny v souladu s právem daného státu, zprávu o prohlášení konkurzu na majetek účastníka systému provozovaného podle tohoto zákona nebo zprávu o zastavení plateb.

(6) Obdrží-li Česká národní banka zprávu o zastavení plateb nebo o prohlášení konkurzu na majetek účastníka systému provozovaného podle právního řádu jiného členského státu Evropské unie a dalších států tvořících Evropský hospodářský prostor, má-li tento účastníksystému sídlo nebo místo podnikání v České republice, je povinna oznámit tuto skutečnost neprodleně orgánům ostatníchčlenských států Evropské unie a dalších států tvořících Evropský hospodářský prostor, které k tomu byly určeny v souladu s právem daného státu.

31998L0026

Čl. 10, druhý pododstavec

Čl. 10, první pododstavec

Čl. 6

Systém oznámí členskému státu, jehož právními předpisy se řídí, účastníky systému, včetně případných nepřímých účastníků, i jakékoli změny účastníků.

Členské státy určí systémy, které spadají do působnosti této směrnice, oznámí je Komisi a sdělí jí, které orgány byly určeny v souladu s čl. 6 odst. 2.

1. Pro účely této směrnice se okamžikem zahájení konkurzního řízení rozumí okamžik, kdy příslušný soudní nebo správní orgán vydá rozhodnutí.

2. Po vydání rozhodnutí podle odstavce 1 o něm příslušný soudní nebo správní orgán okamžitě vyrozumí příslušný orgán určený členským státem.

3. Členský stát uvedený v odstavci 2 okamžitě uvědomí ostatní členské státy.

Plná

§ 30 Licence k provozování platebního systému

Žádost o udělení licence k provozování platebního systému (dále jen „licence“) nebo žádost o její změnu předkládá provozovatel systému písemně České národní bance. S žádostí o licenci nebo o její změnu se předkládá smlouva o platebním systému včetně pravidel systému.

31998L0026

Čl. 10, třetí pododstavec

Kromě oznamovací povinnosti uvedené v druhém pododstavci mohou členské státy podrobit systémy spadající do jejich pravomoci dohledu nebo schvalování.

Plná

§ 31 Dohled nad systémy a povinnost mlčenlivosti

(1) Činnost systémů provozovaných podle tohoto zákona podléhá dohledu vykonávanému Českou národní bankou.

31998L0026

Čl. 10, třetí pododstavec

Kromě oznamovací povinnosti uvedené v druhém pododstavci mohou členské státy podrobit systémy spadající do jejich pravomoci dohledu nebo schvalování.

Plná

(3) Všechny osoby provádějící dohled nad systémy jsou povinny zachovávat mlčenlivost o všech údajích získaných v souvislosti s výkonem svého povolání, zaměstnání nebo funkce. Třetím osobám mohou poskytovat pouze informace v souhrnné podobě, u nichž nelze identifikovat, o jaký konkrétní systém nebo osobu se jedná. Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení povolání, zaměstnání nebo funkce.

(4) Informace získané při výkonu své pravomoci mohou osoby uvedené v odstavci 3 použít pouze k plnění úkolů podle tohoto zákona nebo v soudním řízení o žalobě proti rozhodnutí učiněnému v souvislosti s výkonem dohledu nad systémy nebo v obdobném řízení před mezinárodním orgánem.

(5) Za porušení povinnosti mlčenlivosti se při dodržení zákonných podmínek nepovažuje poskytnutí informací získaných v souvislosti s výkonem dohledu nad systémy orgánu dohledu nad bankami, finančními institucemi nebo finančními trhy v České republice nebo v jiném státě a orgánu dohledu nad platebními systémy v jiném státě.

(6) Za porušení povinnosti mlčenlivosti se při dodržení zákonných podmínek nepovažuje poskytnutí informací získaných v souvislosti s výkonem dohledu nad systémy veřejným orgánům a dalším osobám v České republice, jsou-li informace poskytovány pro plnění jejich funkce

1. orgánu působícího při likvidaci nebo konkurzu u banky nebo finanční instituce,

2. dohledu nad orgánem podle písmene a),

3. auditora zákonem stanovené účetní závěrky banky nebo finanční instituce,

4. dohledu nad orgánem podle písmene c),

5. dohledu nad dodržováním práva obchodních společností,

6. boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti,

7. orgánu činného v trestním řízení,

8. centrální banky zodpovědné za měnovou politiku,

9. systémů pojištění pohledávek z vkladů a pojištění investorů.

To platí i ve vztahu k veřejným orgánům a jiným osobám v ostatních členských státech Evropské unie a dalších státech tvořících Evropský hospodářský prostor.

(7) Informace získané v souvislosti s výkonem dohledu nad systémy mohou být poskytovány též orgánům Evropské unie, je-li to zapotřebí k naplnění mezinárodní smlouvy, která byla schválena Parlamentem, ratifikována a vyhlášena, a jíž je Česká republika vázána, anebo obdobné mezinárodní smlouvy, která vstoupila v platnost před 1. lednem 1993 (dále jen mezinárodní smlouva) a dále jiným osobám, s nimiž má Česká republika dohodu o výměně informací na základě mezinárodní smlouvy.

(8) Poskytnutí informací podle odstavců 5 až 7 je možné pouze za podmínky, že pro příslušnou osobu je zaveden režim ochrany informací nejméně v rozsahu tohoto zákona.

(9) Informace získané v souvislosti s výkonem dohledu nad systémy od orgánů v České republice, na které se vztahuje zákonem stanovená povinnost mlčenlivosti, nebo od orgánů cizích států nemohou být použity k jinému účelu než k tomu, pro který byly poskytnuty, a nesmějí být bez souhlasu poskytovatele poskytnuty nikomu dalšímu.

32000L0012

Čl. 30

1. Členské státy stanoví, že všechny osoby pracující v současnosti nebo v minulosti pro příslušné orgány, jakož i auditoři a odborníci jednající jménem příslušných orgánů, jsou vázáni služebním tajemstvím. To znamená, že důvěrné informace, které získají při výkonu svých služebních povinností, smějí sdělit jiné osobě nebo orgánu jen v souhrnné nebo obecné podobě, z níž nelze určit totožnost jednotlivých institucí, aniž jsou dotčeny případy stanovené trestním právem.

Byl-li však na úvěrovou společnost soudně vyhlášen konkurs nebo zahájena nucená likvidace, lze v občanském soudním řízení sdělit důvěrné informace, které se nedotýkají třetích osob účastnících se pokusu o záchranu úvěrové instituce.

2. Odstavec 1 není překážkou výměně informací mezi příslušnými orgány různých členských států ve smyslu této směrnice a ostatních směrnic vztahujících se na úvěrové instituce. Na tyto informace se vztahuje povinnost dodržování služebního tajemství podle odstavce 1.

3. Členské státy mohou s příslušnými orgány třetích zemí nebo s orgány či institucemi třetích zemí, jak jsou vymezeny v odstavcích 5 a 6, uzavírat dohody o spolupráci, upravující výměnu informací, pouze tehdy, pokud jsou sdělené informace chráněny služebním tajemstvím alespoň v míře stanovené v tomto článku. Účelem výměny informací musí být plnění dohlížecích úkolů zmíněných orgánů nebo institucí.

Pocházejí-li informace z jiného členského státu, nesmějí být sděleny bez výslovného souhlasu příslušných orgánů, které je poskytly, a případně výhradně pro účely, ke kterým tyto orgány daly souhlas.

4. Příslušný orgán, který obdrží důvěrné informace podle odstavce 1 nebo 2, může tyto informace využít pouze při výkonu svých povinností:

• k prověření toho, zda jsou splněny podmínky pro přístup k činnosti úvěrových institucí, a k usnadnění sledování podmínek výkonu činnosti na nekonsolidovaném nebo konsolidovaném základě, zejména vzhledem k likviditě, platební schopnosti, velké úvěrové angažovanosti, správním a účetním postupům a vnitřní kontrole, nebo

• k ukládání sankcí, nebo

• ve správním řízení při opravném prostředku proti rozhodnutí příslušného orgánu, nebo

• v soudním řízení zahájeném na základě článku 33 nebo zvláštních ustanovení této směrnice nebo jiných směrnic přijatých v oblasti úvěrových institucí.

5. Odstavce 1 a 4 nejsou překážkou výměny informací uvnitř jednoho členského státu tam, kde existují dva nebo více příslušných orgánů, nebo ve vzájemném styku členských států mezi příslušnými orgány a:

• orgány příslušnými k dohledu nad finančními organizacemi a pojišťovacími podniky, jakož i orgány odpovědnými za dohled nad finančními trhy,

• subjekty zúčastněnými na likvidaci nebo konkursu úvěrových institucí a dalších obdobných řízeních,

• osobami příslušnými k provádění právními předpisy stanoveného auditu účetnictví úvěrových institucí a jiných finančních institucí,

při výkonu jejich dohlížecích funkcí; není dotčena ani možnost poskytovat orgánům spravujícím systémy pojištění vkladů informace, které potřebují pro výkon svých funkcí. Na informace obdržené uvedenými orgány, subjekty a osobami se vztahuje služební tajemství podle odstavce 1.

6. Bez ohledu na odstavce 1 až 4 mohou členské státy povolit výměnu informací mezi příslušnými orgány a:

• orgány odpovědnými za dohled nad subjekty zúčastněné na likvidaci a konkursu finančních podniků a obdobných řízeních, nebo

• orgány odpovědnými za dohled nad osobami pověřenými výkonem právními předpisy stanoveného auditu pojišťoven, úvěrových institucí, investičních podniků a jiných finančních institucí.

Členské státy, které využijí možnosti stanovené v prvním pododstavci, požadují splnění alespoň těchto podmínek:

• informace jsou určeny k výkonu dohledu uvedeného v prvním pododstavci,

• informace získané v této souvislosti podléhají služebnímu tajemství podle odstavce 1,

• pocházejí-li informace z jiného členského státu, nesmějí být sděleny bez výslovného souhlasu příslušných orgánů, které je poskytly, a případně výhradně pro účely, pro které tyto orgány daly souhlas.

Členské státy sdělí Komisi a ostatním členským státům, které orgány mohou přijímat informace podle tohoto odstavce.

7. Bez ohledu na odstavce 1 až 4 mohou členské státy za účelem posílení stability a jednotnosti finančního systému povolit výměnu informací mezi svými příslušnými orgány a orgány nebo subjekty zákonem pověřenými zjišťováním a vyšetřováním případů porušení práva společností.

Členské státy, které využijí možnosti stanovené v prvním pododstavci, požadují splnění alespoň těchto podmínek:

• informace jsou určeny k výkonu úkolů uvedených v prvním pododstavci,

• informace získané v této souvislosti podléhají služebnímu tajemství podle odstavce 1,

• pocházejí-li informace z jiného členského státu, nesmějí být sděleny bez výslovného souhlasu příslušných orgánů, které je poskytly, a případně výhradně pro účely, pro které tyto orgány daly souhlas.

Provádějí-li v některém členském státě orgány nebo subjekty uvedené v prvním pododstavci zjišťování nebo vyšetřování s pomocí, jejíž povaha vyplývá z jejich konkrétní pravomoci, osob k tomu určených, které nejsou veřejnými zaměstnanci, lze možnost stanovenou v prvním pododstavci rozšířit na tyto osoby za podmínek uvedených v druhém pododstavci.

Pro uplatnění třetí odrážky druhého pododstavce sdělí orgány nebo subjekty uvedené v prvním pododstavci příslušným orgánům, které sdělily dotyčnou informaci, jména a přesné pověření osob, jimž má být informace předána.

Členské státy oznámí Komisi a ostatním členským státům názvy orgánů nebo subjektů, kterým mají být sdělovány informace podle tohoto odstavce.

Do 31. prosince 2000 vypracuje Komise zprávu o uplatňování tohoto odstavce.

8. Tento článek není příslušnému orgánu překážkou v tom, aby sděloval informace určené k výkonu jejich funkce

• centrálním bankám a jiným subjektům s obdobnými úkoly, které jednají jako měnové úřady,

• případně jiným státním orgánům odpovědným za dohled nad platebními systémy,

ani nebrání těmto orgánům nebo subjektům sdělovat příslušným orgánům informace, které pro ně jsou nezbytné pro účely odstavce 4. Informace obdržené v této souvislosti podléhají služebnímu tajemství podle tohoto článku.

9. Kromě toho mohou členské státy, bez ohledu na odstavce 1 a 4, zákonem povolit sdělování určitých informací jiným ústředním orgánům své státní správy odpovědným za přípravu právních předpisů týkajících se dohledu nad úvěrovými institucemi, finančními institucemi, investičními službami a pojišťovacími společnostmi, jakož i inspektorům pověřeným těmito orgány.

Tyto informace však lze sdělit jen tehdy, je-li to nezbytné z důvodů obezřetného dohledu.

Členské státy nicméně stanoví, že informace obdržené na základě odstavců 2 a 5 a informace získané při prověrkách na místě podle čl. 29 odst. 1 a 2 smějí být sděleny podle tohoto odstavce pouze s výslovným souhlasem příslušného orgánu, který tyto informace poskytly, nebo příslušného orgánu členského státu, v němž byla provedena prověrka na místě.

10. Tento článek nebrání příslušným orgánům sdělovat informace uvedené v odstavcích 1 až 4 zúčtovacímu středisku nebo obdobnému subjektu oprávněnému vnitrostátním zákonem poskytovat zúčtovací nebo vypořádací služby pro některý trh jejich členských států, mají-li za to, že je nutné jim tyto informace sdělit, aby bylo zajištěno řádné fungování těchto orgánů v případě nesplnění závazků nebo možnosti nesplnění závazků některého účastníka trhu. Informace obdržené v této souvislosti podléhají služebnímu tajemství podle odstavce 1. Členské státy však zajistí, aby informace obdržené na základě odstavce 2 mohly být dále sděleny za okolností uvedených v tomto odstavci výhradně s výslovným souhlasem příslušných orgánů, které tyto informace poskytly.

Plná

Evropské právo umožňuje, aby si orgán bankovního dohledu vyměňoval informace s orgánem dohledu nad platebními systémy pouze pokud bude orgán dohledu nad platebními systémy podléhat stejnému standardu ochrany profesního tajemství svých zaměstnanců, jaký právo ES předepisuje pro orgán bankovního dohledu.

§ 36

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003 s výjimkou ustanovení § 2 odst. 1 písm. b) věty druhé, § 2 odst. 2, § 8 odst. 3, § 11 odst. 3 věty druhé, § 23 odst. 1 písm. e), § 27 odst. 4 písm. c), § 28 odst. 5, § 29 odst. 1 písm. b), § 29 odst. 3,5 a 6 a § 31 odst. 6 věty poslední, která nabývají účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.

Tento závazek vyplývá z ustanovení Evropské dohody zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé

Číslo předpisu ES (kód celex)

Název předpisu ES

31997L0005

Směrnice EP a Rady ze dne 27. ledna 1997, o přeshraničních převodech

32000L0046

Směrnice EP a Rady ze dne 18. září 2000, o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností

31998L0026

Směrnice EP a Rady ze dne 19. května 1998, o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry

31997X0489

Doporučení Komise ze dne 30. července 1997, o operacích prováděných elektronickými platebními prostředky, a zejména o vztahu mezi vydavatelem a držitelem

32000L0012

Směrnice EP a Rady ze dne 20. března 2000, o přístupu k činnosti úvěrových institucí a jejím výkonu