Důvodová zpráva k Vládní návrh zákona o ochraně práv k odrůdám rostlin

K Čl. I

Touto předkládanou novelou je zákon č. 408/2000 Sb., rozšířen o problematiku zpoplatňování trvání ochranných práv k novým odrůdám rostlin. Návrh proto zavádí nový pojem „udržovací poplatek“, který v tomto směru nahradí pojem „správní poplatek“, který pro tuto problematiku dosud užíval zákon č. 408/2000 Sb.

Placení udržovacích poplatků za ochranu práv k odrůdě je projevem vůle držitele šlechtitelských práv nadále chránit odrůdu a zachovat si tak každoročním placením výlučné právo jejího využívání. Důsledkem nezaplacení poplatku za udržování ochranných práv k odrůdě je podle § 25 zákona č. 408/2000 Sb., jejich zánik. Povinnost platit udržovací poplatky není nová, přestože se doposud tato povinnost dovozovala ze znění zákona č. 408/2000 Sb., jen nepřímo a měla být upravena právním předpisem, kterým jsou upravovány správní poplatky, a to obdobným způsobem jako tomu bylo v případě zákona č. 132/1989 Sb. S ohledem na výše uvedené je tato problematika řešena jiným způsobem.

Výše ročních udržovacích poplatků za chráněná práva k odrůdě je podrobně upravena v sazebníku udržovacích poplatků v příloze č. 3 zákona č. 408/2000 Sb.

Osobami, které mohou placením udržovacích poplatků udržovat své právo k chráněné odrůdě jsou držitelé šlechtitelských práv.

Osvobození státu od placení udržovacích poplatků vyplývá z tradice, podle níž orgány státu, včetně organizačních složek státu (podle zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů), neplatí správní poplatky. Nenavrhuje se osvobození samosprávných orgánů od správních poplatků, neboť tyto orgány nemohou vykonávat státní správu v přenesené působnosti v oblasti ochrany práv k odrůdám.

Návrh upravuje lhůty placení udržovacích poplatků, důsledky jejich nezaplacení, popřípadě nezaplacení v požadované výši a způsoby placení udržovacích poplatků. Poplatník je povinen u každé platby uvést údaje, které jej i platbu identifikují. U fyzické osoby je to jméno, příjmení a její bydliště a u právnické osoby je to název nebo obchodní firma a její sídlo. Nejdůležitějším údajem, který je nutno s každou platbou uvést, je však číslo šlechtitelského osvědčení na odrůdu, ke které platba směřuje. Ustanovení obsahují i zákonné domněnky v případě nejednoznačného určení platby, nedoplatku či přeplatku a jejich vracení. Pokud poplatník zaplatí udržovací poplatek v nesprávné výši, je na Ústavu, aby poplatníka písemně vyzval k doplacení chybějící částky. K zaplacení Ústav stanoví 15 denní lhůtu, která počíná běžet ode dne doručení výzvy poplatníkovi. Po marném uplynutí výše zmíněné lhůty se hledí na tento poplatek jako na nezaplacený. Neuznáním platby ve výše zmíněném případě není dotčeno právo zaplatit udržovací poplatek v dodatečné lhůtě 6 měsíců ode dne jeho splatnosti.

Rovněž se stanovuje zákonná lhůta, ve které lze nejdříve řádně zaplatit udržovací poplatek. Nově se navrhuje, že držitel šlechtitelských práv bude moci předem zaplatit udržovací poplatky na několik období za sebou. Takovéto předplacení bude mít pro držitele tu výhodu, že zaplacením poplatku eliminuje možnost zániku ochranných práv k odrůdě z důvodu, že by opomenul tento poplatek zaplatit s tím, že poplatek bude platit ve výši, která je stanovena pro to které období v době zaplacení poplatku, na straně druhé mu však již zaplacené poplatky nebudou vráceny, jestliže by dodatečně došlo ke zrušení či zániku ochranných práv.

V souladu ze závazkem, který pro Českou republiku vyplývá z Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví, je stanovena šestiměsíční tzv. poshověcí lhůta, v níž je možno dodatečně zaplatit poplatek za udržování ochranných práv v platnosti.

Návrh úpravy zákona vyjmenovává jednotlivé způsoby placení udržovacích poplatků tak, aby se držitelům šlechtitelských práv co nejvíce umožnilo jejich pohodlné placení.

S ohledem na existenci tzv. poshověcí lhůty a zejména s ohledem na potřebu právní jistoty třetích osob ohledně platnosti ochrany chráněných práv k odrůdám nelze lhůtu k zaplacení udržovacího poplatku prominout ani ji prodloužit. Nelze také poplatníkovi umožnit platit udržovací poplatky ve formě splátek.

Pro ostatní úkony týkající se placení udržovacích poplatků, které nejsou upraveny tímto zvláštním zákonem, platí ustanovení zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. Takovýmito úkony mohou být např. doručování veřejnou vyhláškou, zastupování, nahlížení do spisu apod.

Navržená úprava nahrazuje poplatky, které doposud byly stanoveny v položce 89 sazebníku správních poplatků uvedeného v příloze k zákonu č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Výše udržovacích poplatků vychází ze zákona č. 132/1989 Sb. a je přizpůsobena novému zákonu č. 408/2000 Sb. a změně finanční úrovně za poslední desetiletí.

Všechny příjmy udržovacích poplatků jsou součástí státního rozpočtu.

K Čl. II

Vzhledem k tomu, že je nově upravováno zpoplatňování trvání ochranných práv k odrůdám, je také měněn sazebník správních poplatků uvedený v příloze zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, u položek 88 až 91 tak, aby nově odpovídal ustanovením zákona č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k novým odrůdám rostlin a o změně zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů (zákon o ochraně práv k odrůdám). Tento zákon totiž, vzhledem k původní koncepci návrhu nového zákona o správních poplatcích, neobsahoval změny sazebníku správních poplatků vztahující se k uvedené problematice.

Až dosud se totiž za správní úkon v oblasti udělování ochranných práv k odrůdám považovalo nejen udělení ochranných práv k odrůdě nebo zápis smlouvy o převodu ochranných práv k odrůdě, ale i udržování ochranných práv k odrůdě a v důsledku toho byly sazby za udržování těchto práv upraveny zákonem č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Podle nynějšího pojetí však v případě placení udržovacích poplatků za trvání ochranných práv k odrůdě nejde o správní poplatek. Proto se navrhují výše uvedené změny obdobně, jak je nově řešeno zpoplatnění za udržování patentů podle vládního návrhu zákona o poplatcích za udržování  patentů a dodatkových ochranných osvědčení pro léčiva a pro přípravky na ochranu rostlin a o změně některých zákonů (sněmovní tisk 1019).

Výše i struktura sazebníku správních poplatků vychází ze zákona č. 132/1989 Sb. a je přizpůsobena novému zákonu č. 408/2000 Sb. V souladu s § 21 zákona č. 408/2000 Sb., se zavádí nový správní poplatek za podání návrhu na udělení nucené licence. Navržená výše poplatku byla stanovena s ohledem na značnou administrativní náročnost řízení o udělení nucené licence. Zároveň by měla vést k tomu, aby návrhy byly podávány uvážlivě a ve zdůvodněných případech.

K Čl. III

Cílem tohoto ustanovení je umožnit plynulý přechod z dosavadního správního poplatku za platnost šlechtitelského osvědčení na navrhovaný udržovací poplatek za trvání ochranných práv k chráněné odrůdě.

Jednotlivá ustanovení předvídají situace, které mohou v přechodném období při placení udržovacího poplatku nastat, a určují, zda dotčené platby budou považovány za správní resp. za udržovací poplatky.

Správním poplatkem je takový poplatek, který je splatný po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, avšak je vyměřen ve výši a na období podle dosavadní právní úpravy.

Návrh zákona výslovně stanoví, že byl-li za udržení platnosti ochranných práv (původně šlechtitelského osvědčení) zaplacen již správní poplatek podle dosud platného zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ochranná práva zůstávají v platnosti po celou dobu, za kterou byl správní poplatek zaplacen. Tato úprava je nezbytná z důvodu změny období, za které se podle navržené změny zákona budou platit udržovací poplatky. Podle návrhu je poplatek stanoven zásadně roční sazbou, zatímco podle zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, byl první poplatek vyměřován současně za první až pátý rok platnosti šlechtitelského osvědčení od data podání přihlášky a posléze za šestý až osmý rok.

Dále přechodné ustanovení upravuje situaci, kdy poplatník zaplatil správní poplatek předem, avšak jeho splatnost nastává za účinnosti tohoto zákona. Takto zaplacený správní poplatek se stane udržovacím, jen pokud bude platba odpovídat výši, která je stanovena v tomto zákoně.

Další ustanovení pamatuje na případ, kdy splatnost správního poplatku je podle dosavadního právního předpisu, avšak poplatník zaplatil správní poplatek v nedostatečné výši a další možnost doplacení správního poplatku nastala po účinnosti tohoto zákona. V takovém případě je poplatník povinen zaplatit výši, která odpovídá výši správního poplatku. K výzvě doplacení správního poplatku se použijí ustanovení tohoto zákona.

Pro jednoduchost návrh zákona předpokládá, že dostal-li se poplatník do prodlení s placením správního poplatku za platnost šlechtitelského osvědčení, avšak poshověcí šestiměsíční lhůta, v níž je možné poplatek zaplatit, po nabytí účinnosti zákona ještě neuplynula, je základem pro zaplacení poplatku jeho výše stanovena zákonem o správních poplatcích.

K Čl. IV

Účinnost zákona se navrhuje ke dni 1. května 2002, s ohledem na projednávaný vládní návrh zákona o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském) – sněmovní tisk 1010, jehož součástí je drobná legislativně-technická úprava zákona č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k novým odrůdám rostlin a o změně zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů (zákon o ochraně práv k odrůdám), související se zřízením Věstníku Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. Předpokládaná účinnost tohoto vládního návrhu je 1. dubna 2002.

V Praze dne 26. září 2001.

předseda vlády

ministr zemědělství

PLATNÉ ZNĚNÍ ČÁSTÍ NOVELIZOVANÝCH ZÁKONŮ S VYZNAČENÍM NAVRHOVANÝCH ZMĚN

Platné znění části zákona č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin a o změně zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů (zákon o ochraně práv k odrůdám), ve znění zákona č. …/2001 Sb., s vyznačením navrhovaných změn:

HLAVA VI

SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 23

Trvání ochranných práv

(1) Ochranná práva k chráněné odrůdě trvají do konce 25. roku následujícího po roce, ve kterém byla ochranná práva pravomocně udělena; u chráněných odrůd dřevin, chmele, révy vinné a brambor ochranná práva trvají do konce 30. roku následujícího po roce, ve kterém byla ochranná práva pravomocně udělena.

(2) Za období od podání žádosti do pravomocného udělení ochranných práv k odrůdě vzniká držiteli šlechtitelských práv právo na přiměřenou náhradu od každé osoby, která v tomto období s odrůdou nakládala způsoby, které po udělení ochranných práv vyžadují licenci držitele šlechtitelských práv.

Poplatky za trvání ochranných práv k chráněné odrůdě

§ 23a

Za trvání ochranných práv k chráněné odrůdě je držitel šlechtitelských práv povinen platit po celou dobu trvání ochranných práv k chráněné odrůdě poplatky (dále jen „udržovací poplatky“), které vybírá Ústav.

§ 23b

Sazby

Sazby udržovacích poplatků jsou stanoveny v sazebníku udržovacích poplatků, který je uveden v příloze č. 3 k tomuto zákonu.

§ 23c

Poplatník

Poplatníkem udržovacích poplatků je držitel šlechtitelských práv.

§ 23d

Osvobození od poplatků

Od placení udržovacích poplatků je osvobozena Česká republika.

§ 23e

Splatnost udržovacího poplatku

(1) Udržovací poplatky se platí za každý jednotlivý rok trvání ochranných práv k chráněné odrůdě, počínaje dnem udělení ochranných práv k chráněné odrůdě (§ 16).

(2) První udržovací poplatek se platí bez vyměření a je splatný do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém byla ochranná práva k chráněné odrůdě udělena.

(3) Udržovací poplatek za následující rok je splatný bez vyměření nejpozději dnem, ve kterém uplyne předchozí rok.

§ 23f

Placení udržovacího poplatku

(1) Poplatník je povinen u každé platby udržovacího poplatku uvést, které chráněné odrůdy se platba udržovacího poplatku týká. Nelze-li jednoznačně zjistit účel platby, Ústav poplatníka vyzve, aby ve stanovené lhůtě tento účel písemně sdělil. Nevyhoví-li poplatník této výzvě, platí, že k platbě nedošlo a Ústav platbu vrátí.

(2) Není-li splatný udržovací poplatek zaplacen ve stanovené výši, vyzve Ústav poplatníka k jeho doplacení; k tomu stanoví lhůtu 15 dnů ode dne doručení výzvy. Po marném uplynutí této lhůty se má za to, že udržovací poplatek nebyl zaplacen. Ústav platbu, kterou neobdržel v plné výši, poplatníkovi vrátí do 30 dnů ode dne marného uplynutí stanovené lhůty. Ustanovení odstavce 4 tím není dotčeno.

(3) Udržovací poplatek lze řádně zaplatit nejdříve jeden rok přede dnem jeho splatnosti. Udržovací poplatek, který byl zaplacen předčasně, Ústav uzná za řádně zaplacený jen na základě písemné žádosti poplatníka, je-li zaplacen ve výši stanovené tímto zákonem.

(4) Nebyl-li udržovací poplatek zaplacen ve stanovené lhůtě nebo platí-li, že nebyl zaplacen podle odstavce 2, může jej poplatník dodatečně uhradit ve lhůtě 6 měsíců ode dne jeho splatnosti. V tomto případě je poplatník povinen zároveň se splatným udržovacím poplatkem zaplatit udržovací poplatek ve výši dvojnásobku příslušné sazby.

§ 23g

(1) Ústav zaplacený udržovací poplatek vrátí, jestliže nevznikla povinnost jej platit; to neplatí, jestliže na základě žádosti poplatníka podle § 23f odst. 3 Ústav uznal udržovací poplatek, který dosud nebyl splatný, za řádně zaplacený.

(2) Ústav vrátí bez žádosti poplatníkovi částku, o kterou zaplatil za udržovací poplatek více, než byl povinen, převyšuje-li tato částka 50 Kč.

(3) Ústav zaplacený udržovací poplatek nevrátí, došlo-li po jeho zaplacení k zániku nebo zrušení ochranných práv, a to včetně udržovacího poplatku zaplaceného předčasně podle § 23f odst. 3.

§ 23h

Způsob placení udržovacího poplatku

(1) Udržovací poplatek se platí

4. bezhotovostním převodem z účtu vedeného u banky nebo pobočky zahraniční banky anebo držitele poštovní licence na příslušný účet Ústavu,

5. složením hotovosti v pokladně Ústavu,

6. šekem.

(2) Ústav ve Věstníku zveřejní číslo příslušného účtu pro placení udržovacích poplatků.

§ 23i

Řízení

(1) Nestanoví-li tento zákon jinak, nelze u udržovacího poplatku

4. prominout zmeškání lhůty k jeho zaplacení,

5. povolit posečkání s jeho zaplacením,

6. povolit jeho zaplacení ve splátkách.

(2) Není-li tímto zákonem stanoveno jinak, platí pro řízení ve věcech udržovacích poplatků ustanovení zvláštního právního předpisu upravujícího správu daní a poplatků¹³⁾.

^{_______________________________}

¹³) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

§ 23j

Rozpočtové určení udržovacích poplatků

Udržovací poplatky jsou příjmem státního rozpočtu.

§ 24

Převod ochranných práv

(1) Držitel šlechtitelských práv může ochranná práva k chráněné odrůdě převést písemnou smlouvou na jinou osobu. V případě, že ochranná práva k téže chráněné odrůdě přísluší více osobám, lze podíl na těchto právech převést na kteréhokoli ze spoludržitelů šlechtitelských práv bez souhlasu ostatních; na třetí osobu může spoludržitel převést svůj podíl jen v případě, že žádný z ostatních spoludržitelů nepřijme jeho písemnou nabídku k převodu do 1 měsíce od jejího doručení.

(2) Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, platí pro vztahy mezi spoludržiteli šlechtitelských práv občanský zákoník.

(3) Smlouva o převodu ochranných práv k chráněné odrůdě nebo smlouva o převodu podílu ochranných práv k chráněné odrůdě nabývá účinnosti dnem zápisu do rejstříku chráněných odrůd vedeného Ústavem, který provede zápis po úhradě správního poplatku podle zvláštního právního předpisu¹⁴⁾.

§ 25

Zánik a zrušení ochranných práv

(1) Ochranná práva zanikají uplynutím doby stanovené tímto zákonem, nebo pokud držitel šlechtitelských práv neuhradí včas (správní poplatek podle zvláštního zákona) udržovací poplatek ani po výzvě Ústavu ve lhůtě jím stanovené nebo písemně Ústavu oznámí, že se udělených ochranných práv vzdává.

(2) Před uplynutím doby trvání ochranných práv Ústav tato práva zruší, pokud chráněná odrůda již nesplňuje podmínky uniformity a stálosti nebo nesplní-li držitel šlechtitelských práv povinnost podle § 18 odst. 1 nebo 4.

(3) Vyjde-li dodatečně najevo, že v době vydání šlechtitelského osvědčení, kterým byla pravomocně udělena ochranná práva, nebyly splněny podmínky pro jejich udělení, Ústav šlechtitelské osvědčení zruší; v takovém případě se na udělená ochranná práva hledí, jako by nebyla udělena.

^{_______________________________}

¹⁴) Zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.

§ 26

(1) Vznik, zánik, zrušení ochranných práv, převod i jakýkoli přechod ochranných práv k chráněné odrůdě, nucená licence, změny jména, příjmení, obchodního jména, trvalého pobytu nebo sídla držitele šlechtitelských práv se zapisují do rejstříku chráněných odrůd, který vede Ústav; údaje o těchto skutečnostech uveřejňuje Ústav ve Věstníku.

(2) Do rejstříku chráněných odrůd lze na žádost smluvní strany zapsat i poskytnutí licence podle § 19 odst. 2.

§ 27

Rozhodování sporů

(1) Spory vzniklé z právních vztahů na základě tohoto zákona projednávají a rozhodují soudy.

(2) V případě neoprávněného zásahu do práva chráněného tímto zákonem se může osoba, jejíž právo bylo ohroženo nebo porušeno, domáhat proti rušiteli, aby se tohoto jednání zdržel a odstranil závadný stav. Byla-li tímto zásahem způsobena škoda, má poškozený právo na její náhradu. Při nemajetkové újmě má poškozený právo na přiměřené zadostiučinění, které může spočívat i v peněžitém plnění.

(3) Na návrh poškozeného může příslušný soud rozhodnout, aby rozmnožovací materiál nebo sklizený materiál odrůdy, s nímž bylo nakládáno v rozporu s výlučným právem držitele šlechtitelských práv a který je ve vlastnictví osoby porušující výlučné právo držitele šlechtitelských práv, byl zničen, ledaže by porušení práva mohlo být odstraněno jinak a zničení by bylo nepřiměřené tomuto porušení.

§ 28

(1) Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, vztahuje se na rozhodování podle tohoto zákona správní řád¹⁵).

(2) Ústav je oprávněn přerušit řízení na dobu určitou, pokud o to žadatel z vážných důvodů požádá.

(3) V případě rozhodování o udělení ochranných práv Ústav rozhodne nejpozději do 3 měsíců

1. po ukončení zkoušek nezbytných pro rozhodnutí nebo po obdržení výsledků těchto zkoušek provedených jinými odbornými pracovišti, a

2. po uplynutí lhůty pro podání námitek podle § 13 odst. 2 písm. b).

^{_______________________________}

¹⁵) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů.

(4) O odvolání proti rozhodnutí Ústavu rozhoduje ministerstvo.

Přechodná ustanovení

§ 29

(1) Řízení ve věcech ochrany odrůd, která neskončila před nabytím účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle tohoto zákona.

(2) Pokud tento zákon nestanoví jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní vztahy vzniklé před nabytím jeho účinnosti; vznik těchto právních vztahů a nároky z nich vzniklé před nabytím účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

(3) Nabytím účinnosti tohoto zákona vznikají majiteli šlechtitelského osvědčení, kterému bylo šlechtitelské osvědčení uděleno podle dosavadních právních předpisů, práva a povinnosti podle tohoto zákona; platnost doby takového šlechtitelského osvědčení se však počítá podle zákona č. 132/1989 Sb., o ochraně práv k novým odrůdám rostlin a plemenům zvířat, ve znění zákona č. 93/1996 Sb. Na odrůdy, na které bylo uděleno šlechtitelské osvědčení podle dosavadních právních předpisů a které lze podle tohoto zákona považovat za odrůdy v podstatě odvozené, se nevztahuje výlučné právo držitele šlechtitelských práv odrůdy, která je podle tohoto zákona považována za odrůdu původní.

§ 30

Ochranná práva mohou být též udělena k odrůdám, jejichž rozmnožovací materiál nebo sklizený materiál nebyl šlechtitelem, popřípadě s jeho souhlasem prodán nebo jiným způsobem poskytnut k využití jiným osobám před více než 4 roky a v případě odrůd dřevin před více než 6 roky před nabytím účinnosti tohoto zákona, a to jedná-li se o odrůdy rodů nebo druhů, případně hybridů těchto rodů nebo druhů, na které se nevztahovaly dosavadní předpisy. V takovémto případě žádost o udělení ochranných práv však musí být podána nejpozději do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona a odrůda musí být v době podání žádosti zapsána ve Státní odrůdové knize podle zvláštního právního předpisu⁶⁾ nebo musí požívat právní ochrany v členské zemi. Doba trvání ochranných práv stanovená v § 23 odst. 1 se v takovém případě zkracuje o dobu počítanou ode dne zápisu odrůdy do Státní odrůdové knihy do pravomocného udělení ochranných práv k odrůdě nebo o dobu počítanou ode dne udělení ochranných práv k odrůdě v členské zemi do pravomocného udělení ochranných práv k odrůdě podle tohoto zákona.

^{_______________________________}

⁶) § 11 odst. 1 zákona č. 92/1996 Sb.

§ 31

Pokud před nabytím účinnosti tohoto zákona došlo třetí osobou k využívání odrůdy rodů nebo druhů rostlin, případně hybridů těchto rodů nebo druhů, na kterou se nevztahovaly dosavadní předpisy o ochraně práv k odrůdám rostlin, je držitel šlechtitelských práv podle tohoto zákona povinen této třetí osobě umožnit bezplatně další využívání této odrůdy po dobu do konce roku a u odrůd dřevin do konce druhého roku následujícího po roce, ve kterém tento zákon nabyl účinnosti; po uplynutí uvedené doby je držitel šlechtitelských práv povinen této třetí osobě umožnit další využívání odrůdy za obvyklou cenu licence.