Důvodová zpráva k Vládní návrh zákona o penzijním připojiš. - EU

K Čl. I

1. k § 1 odst. 2:

V důsledku navrhovaného oddělení hospodaření penzijního fondu od hospodaření s majetkem účastníků se nově definuje penzijní připojištění jako shromažďování prostředků účastníků do účastnického fondu a obhospodařování majetku v účastnickém fondu.

2. k § 2 odst. 2:

Navrhovaná úprava umožní účast na českém penzijním připojištění všem osobám, které jsou účastny v některém z odvětví sociálního pojištění. Podle práva Evropské unie mezi obecná odvětví sociálního zabezpečení spadá důchodové pojištění a nemocenské pojištění, jehož nedílnou součástí je i zdravotní pojištění, resp. věcné dávky zdravotní péče. Není z nemocenského pojištění vyčleněno, jako je tomu v České republice. Bude tak umožněna účast na penzijním připojištění jak osobám, které v České republice bydlí (i když nejsou výdělečně činné nebo vykonávají činnost v rozsahu, který nepodléhá pojistné povinnosti na sociální pojištění), protože účast na zdravotním pojištění pro ně bude nezbytná, tak i ostatním osobám v České republice zaměstnaným. Z titulu tohoto pojištění bude tedy penzijní připojištění přístupné nejen osobám v zaměstnaneckém poměru, OSVČ, ale i nevýdělečně činným, studentům a důchodcům. Na druhou stranu nebude penzijní připojištění přístupné milionům osob bydlících v členských státech Evropské unie, které s českým systémem pojištění nemají nic společného.

3. k § 2a:

Návrh zaručuje soulad s ústavním pořádkem České republiky a právem Evropské unie, promítá do penzijního připojištění zásadu rovného zacházení s muži a ženami a zákaz diskriminace podle pravidel Evropské unie.

4. až 8. k § 3 až § 5:

Navrhovaná úprava sjednocuje terminologii používanou zákonem o penzijním připojištění s terminologií, kterou přinesla novela obchodního zákoníku (zákon č. 370/2000 Sb.).

9. k § 4, § 5 , § 8, § 9 a § 39 :

Návrh upravuje všechna ustanovení zákona o rozhodovaní ministerstva ”po dohodě nebo v dohodě” s dalšími orgány státní správy, neboť ani ve sféře individuální rozhodování nemůže být spolurozhodování. Rozhodnutí musí vydat vždy jen jeden orgán, který za něj odpovídá. Rozhodnutí pak může předcházet např. potřebné projednání, jehož způsob je však nutno upravit podrobněji (viz § 46 odst. 3).

Sjednocuje se terminologie podle nově navrhovaného ustanovení § 46 odst. 3 ve kterém je nově upravena povinnost ministerstva rozhodnutí před jeho vydáním projednat s dalšími orgány státní správy.

10. k § 4 odst. 9

Z majetku v účastnickém fondu nelze krýt případnou ztrátu penzijního fondu. Pokud ale k úhradě ztráty účastnického fondu nestačí nerozdělený zisk ani prostředky rezervního fondu účastnického fondu, použijí se prostředky penzijního fondu a v poslední řadě je ztrátu povinen uhradit akcionář (viz. odůvodnění k bodu 91), přičemž se ponechává valné hromadě penzijního fondu volnost při stanovení poměru, v jakém se akcionáři na uhrazení ztráty budou podílet.

11. k § 4a:

Zákonná úprava dosud neobsahovala vymezení pojmu předmět podnikání penzijního fondu. Vzhledem k nově zaváděnému pojmu účastnický fond dochází k podstatné změně v činnosti penzijního fondu. Proto je v navrhované úpravě předmět podnikání penzijního fondu nutno definovat. Tak jako dosud penzijní fond shromažďuje peněžní prostředky od účastníků a státu a vyplácí dávky penzijního připojištění. Protože navrhovaná právní úprava zásadně mění principy hospodaření penzijního fondu tím, že dochází k vyčlenění majetku do účastnických fondů, rozšiřuje se jeho činnost o povinnost obhospodařovat majetek v účastnických fondech.

Jinou činnost, kterou mohou penzijní fondy vykonávat, nevymezuje dosavadní právní úprava jednoznačně. Tento nedostatek navrhovaná úprava odstraňuje tím, že navíc stanovuje, že se musí se jednat o činnost, která není v rozporu se zájmy účastníků a při níž se penzijní fond nesmí účastnit na podnikání jiných osob, ani nesmí k této činnosti zakládat právnické osoby. Připouští se i možnost, že jiná činnost penzijního fondu vyplyne ze zvláštního zákona.

12. k § 5 odst. 2:

Podle navrhované úpravy musí penzijní fond vytvořit alespoň jeden účastnický fond, proto v žádosti o povolení ke vzniku a činnosti penzijního fondu musí být uveden i název jím vytvořeného účastnického fondu nebo účastnických fondů. Navrhovaná právní úprava rozšiřuje i okruh osob, které budou podléhat posouzení státním dozorem a některé nově požadované předpoklady pro výkon jejich funkce.

13. a 14. k § 5 odst. 3 písm. c) a d):

V návrhu novely byla zvolena stejná konstrukce jako u investičních společností a podílových fondů, kde statut má pouze podílový fond a nikoli investiční společnost, která podílový fond pouze obhospodařuje. Pokud by měl statut a penzijní plán jak penzijní fond tak i účastnický fond, docházelo by ke zbytečné duplicitě. Majetek účastníků je shromážděn v účastnickém fondu, proto je především nutné, aby statut a penzijní plán měl účastnický fond.

15. k § 5 odst. 3 písm. e) a f):

Ministerstvo je podle § 5 odst. 4 zákona povinno zkoumat, zda zakladatelé penzijního fondu, kteří žádají o povolení ke vzniku a činnosti penzijního fondu nebo zda penzijní fond, který žádá o změnu penzijního plánu (§ 9 odst. 3) nebo o schválení penzijního plánu v souvislosti se vznikem nového účastnického fondu, splňují předpoklady pro výplatu navrhovaných dávek penzijního připojištění. Ministerstvo dosud ke svému rozhodování vyžadovalo předložení finančního plánu i projekce základních ukazatelů, ovšem bez výslovné opory v zákoně.

16. k § 5 odst. 4:

Navrhovaná úprava doplňuje jako další podmínku pro udělení povolení ke vzniku a činnosti penzijního fondu splnění požadavků stanovených v § 7 odst. 2 pro navrhované členy orgánů penzijního fondu, vedoucí osoby a prokuristy.

17. k § 6 odst. 2:

Zákon č. 170/1999 Sb., rozšířil osoby schvalované ministerstvem o prokuristu, tato změna dosud nebyla do tohoto ustanovení zákona zapracována. Navrhovaná úprava pak dále rozšiřuje osoby schvalované ministerstvem o osoby fakticky řídíci činnost penzijního fondu. Viz odůvodnění k bodu 19.

18. k § 7 odst. 2:

Vypouští se předpoklad schválení návrhu po uplynutí 30 denní lhůty. Jedná se o dosti krátkou lhůtu, ve které nestačí někdy penzijní fondy doplnit neúplnou žádost. Vzniká i nebezpečí, že penzijní fond úmyslně zdržuje převzetí rozhodnutí a důsledkem pak může být automatické schválení osoby, která tímto rozhodnutím nebyla schválena. Rozšiřuje se okruh osob, schvalovaných ministerstvem, i na osoby fakticky řídící činnost penzijního fondu – byla zvolena legislativní zkratka „vedoucí osoba“. Je to osoba významná pro efektivní fungování penzijního fondu jako finanční instituce. Namísto požadavku bezúhonnosti navrhovaných členů orgánů penzijního fondu, vedoucích osob a prokuristů, se zavádí požadavek „dobré pověsti“, který právo Evropských společenství spojuje s požadavkem na efektivní fungování finanční instituce a jako další požadavek se stanoví absence nežádoucího majetkového a personálního propojení, přičemž nežádoucí personální propojení je taxativně stanoveno v odstavci 3 písm. b) a c) a nežádoucí majetkové propojení se definuje v novém § 7a. Uvedení nesprávných údajů v čestných prohlášeních o splnění požadavků stanovených pro navrhované členy orgánů penzijního fondu, vedoucí osoby a prokuristy, je nově postihováno pokutou podle § 43 c až do výše 100 000 Kč.

19. k § 7 odst. 3, věta první:

Zákon č. 170/1999 Sb., rozšířil osoby schvalované ministerstvem o prokuristu, tato změna však nebyla provedena v odst. 3 a dalších. Navrhovaná úprava pak ještě rozšiřuje výčet osob schvalovaných ministerstvem o vedoucí osoby.

20. k § 7 odst. 3 písm. b):

Zákon o bankách (§ 8) i zákon o pojišťovnictví (§ 12) umožňují, aby osoby v jejich orgánech byly i v orgánech penzijního fondu, pokud jsou banky nebo pojišťovny osobou ovládající. Stávající úprava zákona o penzijním připojištění to však vylučuje. Tento rozpor v zákonech je nutno odstranit a umožnit ovládající osobě účastnit se v orgánech osob ovládaných. Navrhovaná úprava rovněž umožní, aby byli v orgánech penzijního fondu makléři, kteří nevykonávají činnost pro obchodníka s cennými papíry. Makléři, kteří byli ve stávající úpravě z okruhu osob zcela vyloučeni, mají pro tyto funkce kvalifikační předpoklady a není proto důvodu jim v jejich vykonávání bránit.

21. k § 7 odst. 3 písm. d):

Požadavek na bezúhonnosti byl nahrazen širším pojmem „dobrá pověst“, který je již zmiňován v § 7odst. 2 jako požadavek stanovený pro navrhované členy orgánů penzijního fondu, vedoucí osoby a prokuristy. Uvedení požadavku „dobrá pověst“ v tomto ustanovení by bylo duplicitní, proto se požadavek bezúhonnosti vypouští bez náhrady.

22. k § 7 odst. 3 písm. e) a f):

Je třeba vyloučit z osob v orgánech penzijního fondu a prokuristů osoby tzv. sběratele členství. Při vícečetném členství v orgánech různých společností není předpoklad odpovědného výkonu funkce. Stejně tak nemohou být v orgánech penzijního fondu ani prokuristou penzijního fondu osoby, které podle obchodního zákoníku nemohou v návaznosti na konkursní řízení tuto funkci vykonávat.

23. k § 7 odst. 5:

Zákon č. 170/1999 Sb., rozšířil osoby schvalované ministerstvem o prokuristu, tato změna dosud nebyla do tohoto ustanovení zákona zapracována. Navrhovaná úprava pak nově zavádí pojem vedoucí osoba. Zároveň se upravuje text ustanovení v souvislosti s nově zavedeným pojmem účastnický fond.

24. k § 7 odst. 7:

Viz odůvodnění k bodu 23.

25. k § 7a:

Jako nový požadavek pro schválení členů orgánů penzijního fondu, vedoucí osoby nebo prokuristy se zavádí definice nežádoucího majetkového propojení s penzijním fondem. Navrhovaná úprava majetkového propojení se definuje obdobně jako v ustanovení § 24a odst. 1 zákona č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech.

26. k § 8 odst. 1:

Navrhovaná úprava řeší nedostatek současné právní úpravy, která odkazem na kontrolní činnost depozitáře v zákoně o investičních společnostech a investičních fondech sice stanovila povinnosti depozitáře ve vztahu k penzijním fondům, ale nestanovila již povinnosti penzijních fondů vůči depozitáři.

27. k § 8 odst. 4:

V souvislosti s vyčleněním majetku účastníků do účastnických fondů a v zájmu transparentnosti činnosti penzijního fondu při obhospodařování majetku v účastnických fondech je nutné zřídit u depozitáře samostatné účty i pro tyto účastnické fondy.

28. k § 8a

Navrhovaná úprava definuje účastnický fond. Účastnický fond vznikne vyčleněním majetku účastníků z majetku penzijního fondu, schválením penzijního plánu a statutu tohoto účastnického fondu. Vznik dalších účastnických fondů téhož penzijního fondu je podmíněn schválením dalších penzijních plánů a statutů ministerstvem. Jednotlivé účastnické fondy se mohou lišit penzijními plány a dále statuty. V rámci jednoho penzijního fondu tak budou moci být vytvořeny např. i penzijní plány pro určité zaměstnavatele. Stanovuje se povinnost nazvat účastnický fond tak, aby z jeho názvu jednoznačně vyplývalo, který penzijní fond jej vytvořil a který jej bude spravovat. Účastnický fond nemá právní subjektivitu. Z hlediska dosažení transparentnosti hospodaření je dostačující účetní oddělení majetku účastníků od majetku penzijního fondu. Navrhovaná úprava zajistí, aby o stavu a pohybu majetku v každém účastnickém fondu bylo penzijním fondem účtováno odděleně. Majetek v účastnickém fondu je společným majetkem účastníků, přičemž se na něj nevztahuje úprava spoluvlastnictví obsažená v občanském zákoníku a zakazuje se použít jej k zajištění závazků účastníků a penzijního fondu. Účastníci neodpovídají za závazky penzijního fondu, který obhospodařuje majetek účastnického fondu, a uplatňují svá práva vůči penzijnímu fondu samostatně.

29. k § 9 odst. 1:

Se vznikem účastnických fondů se nejedná o statut a penzijní plán penzijního fondu, ale jednotlivých účastnických fondů.

30. k § 9 odst. 3:

Viz odůvodnění k bodu 9.

31. k § 9 odst. 3:

Povinnost předkládat finanční plán a projekci předpokládaných základních ekonomických ukazatelů se nově stanoví i při žádosti o změnu penzijního plánu. Protože tento požadavek není účelný při každé změně penzijního plánu, stanoví takové případy navrhovaná úprava výslovně.

32. k § 10:

Do tohoto ustanovení se promítá skutečnost, že se nově jedná o statut účastnického fondu, a proto se mění jeho obsah oproti stávající úpravě. Ve statutu je nezbytné uvádět název účastnického fondu, zaměření a cíle jeho investiční politiky, druhy majetkových hodnot, které budou pořizovány z majetku v účastnickém fondu, způsob rozdělení zisku účastnického fondu, výši a způsob výpočtu úplaty za obhospodařování majetku v účastnickém fondu včetně uvedení nákladů, které jsou v úplatě zahrnuty. Těmito údaji se mohou účastnické fondy lišit. Zároveň statut každého účastnického fondu zahrnuje i údaje o příslušném penzijním fondu, protože jeho činnost je nově definována v § 4a. Zveřejněním výše uvedených údajů ve statutu bude zajištěna informovanost účastníků, ale i širší veřejnosti.

33. k § 11 odst. 1 písm. f):

Jedná se o úpravu, která přispěje k lepšímu pochopení znění zákona tak, aby byl možný pouze takový výklad tohoto ustanovení, podle kterého penzijní plán musí stanovit současně podmínky odkladu i přerušení placení příspěvků penzijního připojištění.

34. k § 11 odst.1 písm. i):

Sjednocuje se terminologie pro vyjádření zisku. Vyjadřuje se skutečnost, že oproti doposud platné úpravě se zisk účastníkům rozděluje na úrovni účastnického fondu.

35. k § 11 odst. 1 písm. j) a k):

Vzhledem k tomu, že penzijní fond podle navrhované úpravy bude moci obhospodařovat majetek ve více než jednom účastnickém fondu, je nezbytné, aby v penzijním plánu byly stanoveny podmínky nejen pro převzetí peněžních prostředků účastníků z penzijního připojištění u jiného penzijního fondu včetně úpravy nároků na základě tohoto převzetí, ale i mezi účastnickými fondy téhož penzijního fondu. Ze stejného důvodu musí penzijní plán stanovit postup při zrušení, sloučení nebo splynutí účastnického fondu, postup při vypořádání majetku ve zrušeném účastnickém fondu.

36. k § 11 odst. 2:

Stávající úprava umožňuje, aby v penzijním plánu mohly být upraveny výhodněji než stanoví zákon, např. délka doby potřebné pro vznik nároku na odbytné podle § 23 odst. 1 písm. a), délka doby potřebné pro vznik nároku na přerušení penzijního připojištění podle § 19 odst. 2 písm. a) a b), podmínky nároku na převod finančních prostředků podle § 24 odst. 1, což není žádoucí z důvodů umožnění přenositelnosti nároků účastníků při změně penzijního fondu.

37. k § 11 odst. 3:

Smyslem navrhované úpravy je stanovit pouze základní princip, od kterého se odvíjí výše penze. Metody pro výpočet výše penze v příspěvkově definovaném penzijním plánu se mohou pohybovat od jednoduchého vydělení finanční částky na osobním účtu účastníka určitým počtem let až po aktuárské postupy užívané v komerčním pojištění, kdy se částka na osobním účtu účastníka chápe jako jednorázové pojistné zaplacené bezprostředně před zahájením výplaty penze. Záleží na fondu, který způsob použije. Dalšími skutečnostmi, které zmiňuje návrh novely, jsou očekávaná doba dožití účastníka podle posledních aktuálních úmrtnostních tabulek schválených Ministerstvem práce a sociálních věcí podle věku účastníka v době výpočtu doživotní penze a technická úroková míra (předpokládané zhodnocení finančních prostředků v době výplaty penze).

38. k § 11 odst. 4:

Kromě možnosti sestavit penzijní plán jako příspěvkově definovaný, umožňuje zákon výjimečně i dávkově definovaný penzijní plán, ale pouze u invalidní penze. Žádný z penzijních fondů nemá ve své nabídce dávkově definovanou invalidní penzi. Důvodem je jednak složité pojistně-matematické stanovení výše příspěvků a dále skutečnost, že na dávkově definovanou invalidní penzi nepřísluší státní příspěvek (§ 29 odst. 2). Proto se navrhuje vypustit ze zákona možnost určit výši invalidní penze podle pravidel dávkového invalidního penzijního plánu.

39. k § 11 odst. 4:

Protože v navrhované úpravě je penzijní plán charakterizován pouze jako příspěvkově definovaný a legislativní zkratka „příspěvkový penzijní plán“ byla vypuštěna (§ 11 odst. 3), slovo „příspěvkový“ je nadbytečné.

40. k § 12 odst. 3:

Ustanovení § 12 odst. 3 stanoví, že uzavření smlouvy o penzijním připojištění může zprostředkovávat jen osoba s bydlištěm nebo sídlem na území České republiky. Z důvodu harmonizace s právem Evropské unie musí být podmínka bydliště nebo sídla na území České republiky vypuštěna.

41. k § 14 odst. 2:

Navrhované znění zdůrazňuje povinnost penzijního fondu předat účastníku jedno vyhotovení smlouvy s připojeným penzijním plánem, na který se smlouva odvolává a který je součástí smlouvy. Z dosavadního znění zákona nebylo zcela jasné, zda penzijní fond musí zajistit, aby účastník jedno vyhotovení smlouvy skutečně obdržel.

42. k § 14 odst. 3:

Jedná se o rozšíření informovanosti účastníků o podstatných změnách penzijního plánu.

43. k § 14 odst. 4:

Jedná se o zpřesnění textu, stávající znění připouští, že účastník může uvést jako určenou osobu pro odbytné i právnickou osobu. Teprve v § 23 odst. 1 písm. b) je stanoveno, že osobou určenou pro nárok na odbytné může být pouze fyzická osoba.

44. k § 19 odst. 1 písm. g):

Navrženou úpravou se ke dni vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost stanoví důvod pro zánik penzijního připojištění v návaznosti na navrhovanou úpravu § 2 odst. 2.

45. k § 19 odst. 2:

Výslovným stanovením další podmínky pro přerušení penzijního připojištění se odstraňuje formulační nedostatek ve stávající úpravě a zamezuje se pochybnostem v těch případech, kdy je ve smlouvě sjednáno více penzí.

46. k § 19 odst. 2 písm. a):

Zvýšení doby placení příspěvků, po jejímž splnění lze přerušit penzijní připojištění ze 36 na 60 kalendářních měsíců, tj. na dobu, která odpovídá pojištěné době stanovené zákonem pro vznik nároku na starobní penzi.

47. k § 19 odst. 2 písm. b):

Z důvodu jednoznačnosti výkladu se upřesňuje text.

48. k § 19 odst. 2:

Viz odůvodnění k bodu 34.

49. k § 19 odst. 3:

Dosavadní ustanovení § 19 odstavce 3 upravující podmínky, za kterých může účastník penzijního připojištění uzavřít novou smlouvu o penzijním připojištění se přesouvá z důvodů přehlednosti do nově navrhovaného § 19a.

50. k § 19a:

Nově navrhovaná úprava soustřeďuje ustanovení týkající se podmínek pro uzavření další smlouvy o penzijním připojištění. Odstraňuje současně formulační nedostatek stávající úpravy tím, že se významně mění podmínky pro uzavření nové smlouvy. Podle stávající úpravy může účastník, kterému vznikl nárok na dávky penzijního připojištění, požádat o výplatu dávky. Účastník, kterému vznikl nárok na dávky (penze výsluhová a starobní nebo invalidní), by tedy mohl požádat pouze o výplatu jedné z nich a domnívat se, že splnil zákonnou podmínku pro uzavření nové smlouvy. Dále je stanovena zásada, podle které může mít účastník s penzijním fondem uzavřenu pouze 1 smlouvu. Jde o zásadu, která byla dosud respektována všemi penzijními fondy, zákon ji však výslovně nestanovil. Upravuje se případ, kdy následkem fúze (nebo postupných fúzí) penzijního fondu, bude mít účastník s nástupnickým fondem uzavřeno více než jednu smlouvu. V dalších ustanoveních je upřesněno, za jakých podmínek mohou být prostředky účastníka z přerušeného penzijního připojištění převáděny do připojištění u jiného penzijního fondu. Vylučuje se, aby účastník převáděl prostředky z penzijního připojištění, které vzniklo později, do některého z předchozích přerušených penzijních připojištění u jiných penzijních fondů. Bez této úpravy by docházelo k obcházení zákona (zvýšené státní příspěvky podle penzijních plánů po novele zákona by byly převáděny zpět na smlouvy podle mírnějších podmínek pro vznik nároků na dávky podle penzijních plánů před novelou).

51. k § 20 odst. 4:

Některé penzijní fondy se pokoušejí přenášet na účastníka a oprávněnou osobu riziko spojené s doručením dávky. V zájmu ochrany práv účastníka se proto navrhuje výslovně stanovit, kdy je dávka považována za vyplacenou.

52. k § 21 odst. 1:

Dochází ke sblížení s právem Evropských společenství, podle kterého je za diskriminační považováno ustanovení v platné právní úpravě, týkající se rozdílného věku mužů a žen pro vznik nároku na starobní penzi ve vazbě na přiznání starobního důchodu z důchodového pojištění. Rozdílný věk pro vznik nároku na starobní důchod je ponecháván pouze pro základní důchodový systém a nebude již v systému doplňkovém – penzijním připojištění.

53. k § 21 odst. 3:

V navrhovaném ustanovení zůstávají pouze podmínky pro vznik nároku na výsluhovou penzi, neboť zrušením § 11 odst. 4 stávající úpravy bylo navrženo vypuštění invalidní dávkové penze ze zákona. Formulace „pro tuto penzi“ je v navrhované úpravě důležitá, aby nebyl možný takový výklad, že do pojištěné doby na výsluhovou penzi je možno započítat celou dobu placení příspěvků na penzijní připojištění i když třeba byla výsluhová penze sjednána později.

54. k § 21 odst. 4:

Viz odůvodnění k bodu 52

55. k § 21 odst. 7 až 9:

Navrhovaná právní úprava sleduje větší návaznost invalidní penze na invalidní důchod.

Stávající úprava postrádá ustanovení, které by stanovilo penzijnímu fondu lhůtu pro zahájení výplaty penze a je upravena pouze v penzijních plánech, což je nedostatečné. V navrhované úpravě je lhůta pro zahájení výplaty penze podstatně kratší, než je zákonná lhůta pro výplatu odbytného nebo jednorázového vyrovnání místo penze, neboť vyplácení penze je preferováno oproti jednorázovému vyrovnání místo penze či odbytnému.

Nově se ukládá penzijnímu fondu povinnost vyplácet na žádost účastníka, nebo fyzické osoby určené ve smlouvě, dávky penzijního připojištění do zahraničí. Jde o úpravu, která je běžná i v základním důchodovém systému.

56. k § 21a:

Navrhovaná úprava by měla zajistit, aby penzijní fondy mohly v případě žádosti účastníka stanovit první splátku penze vyšší. Dalším cílem navrhované úpravy je zajistit, aby nebyl možný takový výpočet penze, podle něhož by během výplaty penze jednotlivé splátky neúměrně klesaly či neúměrně stoupaly.

Při výpočtu penzí používají penzijní fondy úmrtnostní tabulky. Zákon o penzijním připojištění se státním příspěvkem však úmrtnostní tabulky nezmiňuje. Ministerstvo financí a Ministerstvo práce a sociálních věcí, která schvalují penzijní plány, proto přistoupila k požadavku, aby penzijní fondy používaly aktuální úmrtnostní tabulky vydávané Českým statistickým úřadem. Tyto jsou však konstruovány statisticky pro celou českou populaci, podléhají chybám statistických odhadů a skutečná úmrtnost může být u penzijních fondů poněkud odlišná. Kromě toho se úmrtnost vyvíjí v čase a u penzijních fondů se projevuje princip antiselekce. Proto bude penzijním fondům umožněno, aby používaly vlastní (pro všechny fondy stejné) úmrtnostní tabulky potvrzené Ministerstvem práce a sociálních věcí.

Daleko výrazněji než hodnota úmrtnosti ze zvolené úmrtnostní tabulky ovlivňuje výsledky všech pojistně-matematických výpočtů a tedy i hospodaření penzijních fondů výše technické úrokové míry. Je proto v zájmu účastníků regulovat její maximální výši způsobem užitým v zákoně o pojišťovnictví.

57. k § 22 odst. 1:

Podle současného znění zákona nemohou po smrti účastníka osoby s nárokem na pozůstalostní penzi dostat jednorázové vyrovnání místo této penze. Není důvod, proč jim to neumožnit.

58. k § 22 odst. 2:

Není důvodu, proč by penzijní fond při ukončení trvalého pobytu účastníka na území České republiky nemohl vyplácet dávky penzijního připojištění do zahraničí obdobně, jako je tomu při vyplácení důchodů podle zákona o důchodovém pojištění.

59. k § 23 odst. 1:

Cílem této úpravy je zpřísnění podmínek pro vznik nároku na odbytné v souladu s celkovým záměrem předcházející novely zákona, tj. posílit prvek dlouhodobosti. Navrhovaná úprava se přibližuje podmínkám odbytného v životních pojišťovnách (2-3 roky).

60. až 62. k § 23 odst. 1 písm. b) a odst. 2:

Návrh specifikuje dosavadní právní úpravu a řeší situaci, kdy zemřel účastník, který platil příspěvky na více druhů penzí a jedna z nich mu již byla vyplácena. Podle dosavadní právní úpravy totiž nárok na odbytné osobám určeným ve smlouvě, případně dědicům podle § 25, nevzniká.

63. k § 23 odst. 3:

Povinnost penzijního fondu vrátit ministerstvu státní příspěvky, které nebyly použity na uspokojení nároků účastníka, je komplexně upravena v ustanovení § 30 odst. 4 a následujících.

64. k § 24 odst. 1:

Viz odůvodnění k bodu 34.

65. k § 24 odst. 2:

Navrhovaná změna má zamezit případům, kdy po zániku penzijního připojištění penzijní fond dodatečně připsané prostředky účastníku buď nepřevede vůbec (jeho připojištění zaniklo) nebo mu je poukáže na jeho adresu, nikoliv do jeho penzijního připojištění u jiného penzijního fondu.

66. k § 24 odst. 3:

Jedná se pouze o zajištění evidence převáděných prostředků penzijního připojištění účastníka a o stanovení povinnosti přebírajícího penzijního fondu započíst pojištěnou dobu účastníka u předchozího penzijního fondu v rozsahu, ve kterém ji započetl předchozí penzijní fond (fondy).

67. k § 24 odst. 4:

Navrhovaná úprava řeší možnost znovu vyžádat státní příspěvky, které byly v souladu se zákonem vráceny ministerstvu. Jedná se o případ, kdy účastník, jehož penzijní připojištění zaniklo výpovědí a jemuž vznikl nárok na odbytné, o výplatu této dávky nepožádal a nekomunikuje s penzijním fondem. Penzijní fond je povinen do 6 měsíců od zániku připojištění vrátit státní příspěvky ministerstvu. Protože nárok tohoto účastníka na případné převedení prostředků do připojištění k jinému penzijnímu fondu trvá, musí mít tento penzijní fond v okamžiku převedení těchto prostředků podle § 24 možnost znovu vyžádat všechny státní příspěvky, které předchozí fond vrátil ministerstvu.

68. k § 24 odst. 5:

Každý účastník penzijního fondu má nárok na převod prostředků mezi účastnickými fondy v rámci tohoto penzijního fondu, pokud není příjemcem penze. Zákon stanoví pouze tuto jedinou podmínku pro převod, další podmínky si může stanovit penzijní fond v penzijním plánu účastnického fondu.

69. k § 25:

Jedná se pouze o zpřesnění textu ustanovení.

70. k § 25a:

Navrhovaná právní úprava výslovně stanoví, že nárok účastníka na dávky uplynutím času nezaniká.

Dále stanoví lhůty pro zánik nároků z penzijního připojištění. Úprava je srovnatelná s úpravou u důchodů ze základního systému důchodového pojištění (§ 55 zákona č. 155/1995 Sb.). Pokud penzijní připojištění účastníka trvá, nároky se nepromlčují a je pouze na účastníku, kdy se rozhodne o výplatu dávky požádat. K zániku penzijního připojištění dochází v naprosté většině z vůle účastníka. Doba tří let je dostatečná pro to, aby se rozhodl a dal penzijnímu fondu dispozice, jak s těmito prostředky naložit (odbytné nebo převod prostředků).

V případě úmrtí účastníka, kdy fyzické osoby určené ve smlouvě nebo dědicové nemusí mít dostatek informací pro to, aby uplatnili své nároky, např. nemusí vědět, že zemřelý byl účastníkem penzijního připojištění nebo nemusí být informováni o tom, že jsou osobami určenými ve smlouvě pro odbytné či pozůstalostní penzi, se navrhuje promlčecí doba 10 let ode dne úmrtí účastníka.

71. K § 26 odst. 1:

Rozšiřuje se povinnost penzijního fondu informovat účastníka, a to i na jeho žádost, o výši všech prostředků, které penzijní fond eviduje ve prospěch jeho nároků z penzijního připojištění a o stavu těchto nároků.

72. K § 26 odst. 2:

Se vznikem účastnických fondů musí penzijní fond poskytovat informace též ve struktuře podle jednotlivých účastnických fondů.

73. k § 27 odst. 6:

Navrhovanou úpravou se má zamezit chování těch zaměstnavatelů, kteří požadují, aby zaměstnanec (např. v případě výpovědi z pracovního poměru) vrátil příspěvky uhrazené zaměstnavatelem podle smlouvy na penzijní připojištění za tohoto zaměstnance. Důvody pro zákaz vracení poskytnutých příspěvků vycházejí z principu odložené mzdy. Placení příspěvků účastníka zaměstnavatelem je i pro daňové účely posuzováno na straně zaměstnance jako příjem ze závislé činnosti a zaměstnavatel nemá právo požadovat jeho vrácení.

74. k § 29 odst. 2:

Viz odůvodnění k bodu 39.

75. k § 30 odst. 1:

Změna ustanovení je nutná z důvodů využívání výpočetní techniky. Žádost o státní příspěvek připravují penzijní fondy pomocí svých informačních systémů, na ministerstvu jsou žádosti zpracovávány a vyhodnocovány pomocí informačního systému ministerstva. Ustanovení zákona je tedy třeba upravit tak, aby bylo v souladu s praxí, neboť zákonný požadavek pouhé písemné žádosti o poskytnutí státního příspěvku souhrnně za všechny účastníky by neumožňoval zpracování a vyhodnocení tak rozsáhlého souboru údajů. Rovněž neumožňuje ministerstvu, aby vyhláškou stanovilo náležitosti žádosti o poskytnutí státního příspěvku podle § 30 odst. 6, jejíž součástí je technický nosič dat.

76. k § 30 odst. 4 písm. b):

Jedná se o opravu písařské chyby.

77. k § 30 odst. 4 písm. c):

V praxi penzijních fondů se vyskytují případy, kdy účastník vypoví penzijní připojištění, vznikne nárok na odbytné, ale účastník penzijnímu fondu nesdělí, zda žádá o výplatu odbytného nebo o převedení prostředků penzijního připojištění k jinému penzijnímu fondu. S penzijním fondem nekomunikuje. Protože je nárok na dávku nepromlčitelný (teprve v nově navrhovaném ustanovení - § 25a je navrhována obecná tříletá promlčecí doba) a bývalý účastník má nárok na převedení prostředků k jinému penzijnímu fondu, musí penzijní fond vrátit státní příspěvky ve lhůtě do šesti měsíců od zániku penzijního připojištění.

78. k § 30 odst. 5:

Státní příspěvek je poskytován penzijním fondům po zpracování a vyhodnocení jejich žádostí informačním systémem ministerstva. Stejným způsobem penzijní fondy vrací ty státní příspěvky, které nepoužily na uspokojení nároků účastníků, nebo ty státní příspěvky, které byly poukázány penzijnímu fondu neprávem. Informačním systémem ministerstva je kontrolováno, zda je částka penzijního připojištění vracena za skutečně existujícího účastníka a ve výši, která nepřesahuje částku penzijnímu fondu ministerstvem poukázanou za tohoto účastníka na měsíc (měsíce), za který fond státní příspěvek ministerstvu vrací. Dosavadní zákonná úprava také nestanovila termín pro zpracovávání a kontrolu vracených částek státních příspěvků, přesto je navrhovaný postup v  praxi bez problémů funkční od začátku penzijního připojištění a jde tedy jenom promítnutím praktických zkušenostní do zákonné úpravy.

79. k § 30 odst. 7:

Úprava tohoto ustanovení pouze zohledňuje navrhované změny týkající se způsobu žádání o státní příspěvek a jeho vracení v § 30 odst. 1 a odst. 5.

80. k nadpisu hlavy osmé:

Nadpis se mění v souvislosti s rozšířením činnosti penzijního fondu o obhospodařování majetku v účastnickém fondu.

81. k § 31:

Odpovědnost za obhospodařování majetku v účastnickém fondu má penzijní fond, který jej vytvořil. Vzhledem k vysoké odbornosti některých činností při umísťování prostředků podle tohoto zákona se umožňuje penzijnímu fondu využít kromě služby spočívající v provedení obchodu s cennými papíry i dalších služeb obchodníka s cennými papíry a investiční společnosti, tj. subjektů, které takovou odbornost zaručují. Penzijnímu fondu se stanoví povinnost obhospodařovat majetek v účastnickém fondu s odbornou péčí a s cílem zabezpečit spolehlivý výnos. Některé způsoby nakládání s majetkem, jako např. úhrada a zajištění závazků penzijního fondu, které nesouvisejí s činností spojenou s obhospodařováním majetku v účastnickém fondu, poskytování darů, půjček a záloh na nákup cenných papírů, nemovitostí a movitých věcí z majetku v účastnickém fondu, zákon přímo zakazuje. Do navrhované úpravy se promítá skutečnost, že způsobilost penzijního fondu krýt nároky na dávky z penzijního připojištění se posuzuje zvlášť pro každý účastnický fond.

82. k § 32:

V zájmu zvýšení transparentnosti hospodaření a snížení nákladů souvisejících s provozováním penzijního připojištění se zavádí úplata, kterou hradí účastnický fond. V navrhované úpravě jsou zohledněny činnosti, které penzijní fond vykonává oproti investičním společnostem navíc (žádání o státní příspěvek, shromažďování příspěvků od účastníků a zaměstnavatelů ve prospěch účastníků, výplata dávek, převody prostředků účastníků do připojištění u  jiného penzijního fondu). Výše úplaty se stanovuje podle dvou kritérií platících současně, a to: 30 % z účetního zisku vykázaného účastnickým fondem a 1 % z průměrné roční hodnoty majetku v účastnickém fondu. Navrhovaná úprava umožňuje zahrnout do úplaty pouze náklady, které byly penzijním fondem při správě majetku v účastnickém fondu vynaloženy účelně. Zároveň výslovně uvádí náklady, které úplata zahrnovat nesmí a které jsou nákladem penzijního fondu.

83. k § 33 odst. 1

Pro umisťování finančních prostředků shromážděných v účastnických fondech musí platit obecné zásady platné v EU, kterými jsou zásady obezřetnosti, bezpečnosti a dále kvality, likvidity a rentability skladby finančního umístění jako celku.

84. a 85. k § 33 odst. 2 a 3:

Činnost penzijních fondů podle platné úpravy podléhá státnímu dozoru Komise pro cenné papíry v rozsahu jejich povinností daných ustanovením § 33. Úpravy tohoto ustanovení proto vycházejí zejména z námětů, které předložila Komise pro cenné papíry v souladu s právem Evropských společenství. Navrhované znění ustanovení § 33 podstatným způsobem rozšiřuje možnosti pro umísťování majetku v účastnických fondech při zachování požadavku bezpečnosti a respektování mezinárodních závazků a smluv.

86. a 87. k § 33 odst. 5 a 6:

V navržené úpravě se zohledňuje existence účastnických fondů.

88. k § 33 odst.7:

Způsob účetního zachycení změn hodnoty majetku v účastnickém fondu umístěného podle § 33 je na rozdíl od dosavadního řešení odkazem na ustanovení jiného zákona (zákon č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, v platném znění), upraven přímo. Nově se jako oceňovací rozdíly promítnou také změny devizových kurzů. Způsob účetního zachycení změn hodnoty majetku penzijního fondu se bude řídit příslušnými účetními předpisy.

89. k § 33 odst. 8:

Podle navrhované úpravy se otázka zajištění závazků řeší pouze ve vztahu k majetku v účastnickém fondu, a to v rámci ustanovení o obhospodařování majetku v účastnickém fondu.

90. k § 34:

Rozšíření investičních možností penzijního fondu při obhospodařování majetku v účastnickém fondu se promítá i do úpravy limitů pro umísťování prostředků. Navrhovaná úprava přihlíží k návrhu směrnice týkající se činnosti penzijních fondů v členských státech Evropské unie a nově reguluje investování i z hlediska měny, ve které jsou vedeny závazky penzijního resp. účastnického fondu. Dále se upřesňuje stávající úprava v případě limitu pro podíl na celkové jmenovité hodnotě cenných papírů vydaných stejným emitentem tím, že se výslovně stanoví, že se jedná o cenné papíry jednoho druhu. V omezené míře se také umožňuje umístit část prostředků účastnického fondu do rizikovějších investičních instrumentů než je uvedeno v § 33 odst. 1.

91. k § 35:

Snaha o zvýšení bezpečnosti celého systému penzijního připojištění a zásadní změny v činnosti a hospodaření penzijního fondu, které navrhovaná úprava přináší, se odrážejí ve způsobu účtování o stavu a pohybu majetku penzijního fondu odděleně od majetku v účastnických fondech. Penzijní fond sestavuje samostatnou účetní závěrku za sebe i za každý účastnický fond. Proto úprava stanovuje zvláštní postup pro rozdělení zisku penzijního fondu a účastnického fondu. Podle platné úpravy se do zisku penzijního fondu nepromítá změna hodnoty majetku vyplývající ze změn kurzů nebo cen cenných papírů a ocenění movitého a nemovitého majetku. Tato změna je vyjádřena jako rozvahová položka na účtu oceňovacích rozdílů z přecenění majetku a slouží k vyrovnávání dopadů rozkolísanosti trhu na hospodaření penzijního fondu. Současně to však umožňuje rozdělovat zisk, který nemusí být podložen skutečným majetkem penzijního fondu a nelze jej „vzít zpět“. Cílem navrhované úpravy je proto omezit vznik situací, kdy je zisk rozdělen účastníkům bez vazby na skutečný vývoj hospodaření s majetkem v účastnickém fondu, a umožnit jeho dodatečné rozdělení v závislosti na vývoji v dalším účetním období. Touto úpravou rozdělení zisku účastníkům se omezí i možné snahy o neúměrné a okamžité zvyšování zisku na úkor kvality portfolia penzijního fondu. Rezervní fond vytváří povinně jak penzijní fond, tak i každý účastnický fond. Navrhovaná úprava vychází ze stavu, kdy podíl rezervního fondu na objemu ostatních kapitálových fondů (tvořených příspěvky účastníků a státními příspěvky) v souhrnu za penzijní fondy činil k 12/1999 0,65 % a k 06/2000 0,84 %. Proto se navrhuje zvýšit příděl do rezervního fondu penzijního fondu z dosavadních nejméně 5 % zisku na nejméně 15 % zisku a do rezervního fondu účastnického fondu na 15 % zisku. Dalším důvodem pro zvýšení přídělu do rezervního fondu je i možnost daná navrhovanou úpravou, a to použít rezervní fond účastnického fondu na výplatu dávek (např. těm, kteří překročili očekávanou dobu dožití použitou při výpočtu doživotní penze). Vzhledem k dosud nízkému podílu rezervního fondu na objemu příspěvků účastníků a státních příspěvků se zatím nenavrhuje stanovit horní limit pro objem rezervního fondu účastnického fondu. Pro rezervní fond penzijního fondu se horní limit navrhuje, a to tak, že příděly jsou povinné jen do dosažení výše 50 % základního kapitálu penzijního fondu. Úhrada ztráty je v navrhované úpravě řešena odděleně pro penzijní fond a účastnický fond. Z majetku v účastnickém fondu nelze krýt případnou ztrátu penzijního fondu. Pokud ale k úhradě ztráty účastnického fondu nestačí nerozdělený zisk ani prostředky rezervního fondu účastnického fondu, použijí se prostředky penzijního fondu a v poslední řadě je ztrátu povinen uhradit akcionář.

S ohledem na předmět činnosti penzijního fondu a na jeho povinnosti vůči účastníkům penzijního připojištění, nesmí být majetek penzijního fondu použit k zajištění závazků.

92. k § 35a

Navrhovaná úprava nově ukládá povinnost auditorovi, který ověřuje účetní závěrku penzijního fondu nebo účastnického fondu informovat ministerstvo o porušení zákona či dalších skutečnostech, které při své činnosti zjistí a které jsou významné zejména z hlediska ochrany účastníků. Stejná povinnost se vztahuje také na auditora, který ověřuje účetní závěrku osoby úzce propojené s penzijním fondem.

93. k § 36 odst. 1:

Viz odůvodnění k bodu 72.

94. k § 37 odst. 1:

Viz odůvodnění k bodu 34.

95. k § 37 odst. 2:

Použití prostředků evidovaných ve prospěch účastníka, které nebyly použity na uspokojení nároků z penzijního připojištění není zákonem jednoznačně upraveno. Zákon proto stanoví, že tyto prostředky musí být samostatně evidovány a lze je použít pouze pro účely výplaty dávek účastníkům, kteří překročili očekávanou dobu dožití použitou při výpočtu doživotní penze. Tyto prostředky nejsou výnosem penzijního fondu ani účastnického fondu, jejich užití se navrhuje účelově vázat na výplatu dávek.

96. k § 37 odst. 3:

V navrhovaném ustanovení zůstávají pouze podmínky vymezující vznik nároku na výsluhovou penzi, neboť v § 11 odst. 4 bylo navrženo vypuštění invalidní dávkové penze ze zákona.

97. k § 38:

Zrušením odstavce 1 byla rozšířena informační povinnost penzijních fondů vůči účastníkům a veřejnosti.

98. k § 39 odst. 2:

Navrhovaná úprava souvisí s nově navrhovanou úpravou § 43.

99. k § 39 odst. 4:

Platná právní úprava neobsahuje požadavky na osobu likvidátora, které by zaručovaly jeho odbornost a nepodjatost při likvidaci penzijního fondu, proto byla v zájmu zodpovědného výběru likvidátora stanovena výše uvedená základní kritéria. Komise pro cenné papíry se vyjadřuje k osobě likvidátora, kterého jmenuje ministerstvo, je proto garantem jeho výběru ze seznamu likvidátorů investičních společností a investičních fondů, který vede. Neexistenci vztahu k penzijnímu fondu, který by mohl být překážkou řádného výkonu funkce likvidátora, bude likvidátor prokazovat čestným prohlášením s úředně ověřeným podpisem.

100. k § 39 odst. 6:

Vzhledem k tomu, že v zákoně je stanoveno, že likvidátora penzijního fondu jmenuje a odvolává ministerstvo po dohodě s Komisí pro cenné papíry je třeba upravit i přímou odpovědnost likvidátora ministerstvu, které jej do funkce jmenovalo a stanovit, že výši odměny likvidátora určuje ministerstvo.

101. k § 39 odst. 8:

Povinnost mít depozitáře by se měla vztahovat i na penzijní fond, kterému bylo odejmuto povolení a který je v likvidaci. Je v zájmu účastníků penzijního připojištění, aby depozitářská smlouva nezanikla dříve, než dojde k zániku likvidovaného penzijního fondu. Kontrolní funkce depozitáře bude značně zúžena, neboť i činnost likvidátora je omezena pouze na úkony, které směřují k likvidaci. Od zúženého obsahu depozitářské smlouvy by se měla odvíjet i odměna depozitáři.

102. k § 39a:

Současná právní úprava umožňuje ministerstvu odejmout povolení ke vzniku a činnosti jenom jako sankci a penzijní fond je pak vždy zrušen s likvidací, nemá tedy možnost pokračovat v činnosti jako akciová společnost s jiným předmětem činnosti. Navrhuje se proto umožnit penzijnímu fondu v podstatě vrátit licenci, pokud splní určité podmínky.

103. k § 40 odst. 1 věta druhá:

Právní úprava se navrhuje proto, že některé penzijní fondy současnou zákonnou možnost využívaly tak, že při sloučení nebo splynutí získané nároky účastníkům nezachovaly.

104. k § 41 odst. 1:

Podle platného znění zákona jsou při zrušení penzijního fondu bez právního nástupce vypořádávány pouze nároky účastníků penzijního připojištění. Považujeme toto ustanovení za omezující, neboť není důvod, aby nebyly vypořádány i nároky fyzických osob určených ve smlouvě nebo dědiců podle § 25.

105. k § 41 odst. 3:

Ustanovení se navrhuje z důvodů nejasnosti splatnosti nároků účastníků a státu, kterou namítal konkursní soud při podávání návrhu na prohlášení konkursu po zjištění předlužení likvidované společnosti. O předlužení likvidované společnosti jde tehdy, jestliže její splatné závazky jsou vyšší než její majetek.

106. k § 41a:

Navrhovaná úprava řeší situaci, kdy penzijní fond rozhodne o zrušení účastnického fondu, nebo rozhodne o rozdělení, sloučení nebo splynutí svých účastnických fondů. S ohledem na ochranu zájmů účastníků bude vyžadováno schválení tohoto rozhodnutí ministerstvem.

107. k § 42 odst. 3:

Tato úprava je nutná z hlediska využívání informačního systému ministerstva a souvisí s předcházející úpravou § 30 odst. 4.

108. k poznámce pod čarou č. 13a:

Úprava provedena v souvislosti se změnou čísla a názvu zákona.

109. k § 42 odst. 4 a 5:

Jedná se o informace, které ministerstvu byly dosud poskytovány v rámci mezirezortní spolupráce. Tyto informace jsou zásadní z hlediska ověření, zda fyzická osoba může být účastníkem penzijního připojištění a zda má nárok na státní příspěvek. Proto je třeba stanovit přímo v zákoně oprávnění ministerstva žádat poskytnutí uvedených informací z informačního systému Ministerstva vnitra.

110. k § 42 odst. 7

Ministerstvo práce a sociálních věcí jako ústřední orgán státní správy pro důchodové zabezpečení zpracovává i koncepci penzijního připojištění jako zdroje doplňkového příjmu ve stáří, a je nutné, aby jeho zaměstnancům byly poskytnuty informace, týkající se státního dozoru nad penzijními fondy.

111. k § 42 odst. 9:

Se vznikem účastnických fondů musí být evidence penzijních fondů, vedená orgánem státního dozoru, rozšířena o evidenci jimi vytvořených účastnických fondů.

112. k § 42a:

Smyslem navrhovaného ustanovení je podpořit zdravou konkurenci penzijních fondů, napomoci účastníkům ale i nejširší veřejnosti v orientaci mezi penzijními fondy a umožnit v maximálně možné míře kontrolu penzijních fondů veřejností.

113. až 115. k § 43 až § 43c

Do návrhu novely bylo zapracováno nové znění § 43 platného zákona. Platný zákon v uvedeném § směšuje opatření k nápravě a sankce. Dále je problematická celá konstrukce daného ustanovení, např. v odstavci 1 se stanoví, co může ministerstvo učinit, jestliže zjistí, že penzijní fond porušuje nebo neplní povinnosti stanovené zákonem, porušuje nebo neplní penzijní plán a při tom v písm e) tohoto odstavce se stanoví, že může odejmout licenci, jestliže jsou dány dále uvedené důvody, které jsou však jiné, než ty, které jsou uvedeny na začátku odstavce 1. Z uvedených důvodů je problematika obsažená v platném znění § 43 rozlišena na úpravu opatření k nápravě a na výčet sankcí.

Přehledněji se v samostatných §§ 43a a 43b upravuje institut správce majetku a odnětí licence, včetně stanovení důvodu, za kterých je ministerstvo oprávněno k těmto opatřením přikročit.

Nově se v § 43c stanoví i možnost uložit pokutu i fyzické osobě – členu orgánu penzijního fondu, vedoucí osobě nebo prokuristovi, pokud zaviněně závažně nebo opakovaně poruší své povinnosti, nebo pokud při jejich schvalování ministerstvem uvedou v čestném prohlášení, kterým dokládají splnění zákonných požadavků, kladených na tyto osoby, nepravdivé údaje.

116. až 119 k § 44, 45 a 45a

Viz odůvodnění k bodu 98

120. k § 46 odst. 3:

V předkládaném návrhu novely je nově upravena povinnost ministerstva rozhodnutí před jeho vydáním projednat s dalšími orgány státní správy. Navrhované ustanovení pak upravuje způsob projednání návrhu rozhodnutí.

K Čl. II

K bodu 1.

Penzijní fond je povinen prověřit zda členové orgánů penzijního fondu, prokurista penzijního fondu a osoba fakticky řídící činnost penzijního fondu, splňují podmínky stanovené pro výkon těchto funkcí zákonem. V případě jejich nesplnění zaniká funkce těchto osob dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Pouze v případě vícečetného členství je dána 6 měsíční lhůta pro uvedení vzniklého rozporu do souladu se zákonem. Řešení situace se ponechává na vůli dotčené osoby.

K bodu 2.

Ke splnění povinnosti penzijního fondu předat účastníkovi spolu  se smlouvou nebo její změnou penzijní plán, na který se odvolává, se pro smlouvy nebo jejich změny, které byly uzavřeny před účinnosti tohoto zákona poskytuje penzijnímu fondu 3 měsíční lhůta.

K bodu 3.

Pokud umístění a uložení prostředků penzijního fondu neodpovídá ustanovením tohoto zákona, je penzijní fond povinen uvést je do souladu do 6 měsíců od účinnosti tohoto zákona.

K bodu 4.

Jedná se o ustanovení, podle kterého ke stanovenému datu (1. leden 2003) vzniká poprvé účastnický fond a určuje se majetek, který bude předmětem vyčlenění do majetku v účastnickém fondu, a rozsah tohoto majetku. Důvodem pro stanovení tohoto data je, aby pro současný způsob hospodaření penzijního fondu bylo zachováno ucelené účetní období.

K bodu 5.

Majetek penzijního fondu umístěný a uložený podle čl. Ibodů 73, 74 a 79 tohoto zákona, který bude ke stanovenému datu vyčleněn do majetku v účastnickém fondu, musí odpovídat nejméně výši prostředků evidovaných penzijním fondem ve prospěch účastníků a dalších osob podle zákona. Pokud vyčleněný majetek nebude této výši odpovídat, bude akcionář povinen do 6 měsíců od stanoveného data transformace uhradit rozdíl ze svého majetku mimořádným vkladem do majetku v účastnickém fondu.

K bodu 6.

Ustanovení potvrzuje, že majetek vyčleněný do účastnického fondu přestává být ke stanovenému datu majetkem penzijního fondu a že se stává společným majetkem všech, v jejichž prospěch byly prostředky účastníků a fyzických osob určených ve smlouvě a dědiců podle § 25 zákona o penzijním připojištění ke dni, které předchází stanovené datum, penzijním fondem evidovány.

K bodu 7.

Ministerstvo jako orgán státního dozoru je povinno zajistit kontrolu nad procesem transformace uloženým tímto zákonem. Ministerstvo bude požadovat doklady o provedené transformaci v takovém rozsahu, aby se prokazatelně zabránilo poškození zájmů účastníků a oprávněných osob a aby nedošlo ke zneužití tohoto procesu.

K bodu 8.

Návrh změn penzijního plánu a statutu je penzijní fond povinen předložit ministerstvu do 2 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona. Vzhledem ke stanovenému datu, ke kterému bude provedeno vyčlenění majetku do majetku v účastnickém fondu a s ohledem na skutečnost, že penzijní plány musí být posuzovány i Ministerstvem práce a sociálních věcí, nelze tuto lhůtu prodloužit.

V navrhované úpravě je nezbytné stanovit i sankci pro případ, že penzijní fond neprovede příslušné změny v penzijním plánu a statutu v souladu s tímto zákonem, protože bez těchto změn schválených ministerstvem nemůže účastnický fond vzniknout. Proto i lhůta stanovená zákonem pro provedení těchto změn přímo váže na stanovené datum vyčlenění majetku. Z důvodu uvedené vysoké důležitosti je proto navrhována nejtvrdší sankce, t. j. odnětí povolení ke vzniku a činnosti penzijního fondu.

K bodu 9.

Součástí smlouvy o penzijním připojištění je penzijní plán, na který se smlouva odvolává. Změna penzijního plánu se však stává součástí smlouvy jen pokud se účastník a penzijní fond dohodnou na změně smlouvy (§ 16). Nutnou podmínkou pro vyčlenění majetku penzijního fondu do majetku v účastnickém fondu v objemu, který odpovídá prostředkům účastníků, je změna penzijního plánu, spočívající v doplnění ustanovení o vyčlenění tohoto majetku, která se stane ze zákona součástí smlouvy, kterou má účastník s penzijním fondem již uzavřenu. Všechny ostatní podmínky původních penzijních plánů zůstanou zachovány. Penzijní fond proto nebude nucen uzavírat se stávajícími účastníky nové smlouvy. Smlouvy, uzavřené před účinností tohoto zákona platí nadále beze změny, s výjimkou změn, souvisejících s vyčleněním majetku penzijního fondu do majetku účastnického fondu, obsažených v penzijním plánu, který je součástí těchto smluv.

K bodu 10.

Protože vyčlenění majetku penzijního fondu do majetku v účastnickém fondu je nejdůležitější změnou, kterou musí penzijní fond na základě novely provést, je za nesplnění stanovena sankce spočívající v odnětí povolení k provozování penzijního připojištění. Stejná sankce je zvolena i za neprovedení mimořádného vkladu akcionáře do majetku v účastnickém fondu, pokud by majetek penzijního fondu nebyl ve výši, která odpovídá výši prostředků evidovaných ve prospěch účastníků.

K bodu 11.

Toto ustanovení má zajistit, aby do doby než penzijní fond převede prostředky svých účastníků, které jsou v jeho majetku do majetku v účastnickém fondu, nemohl vytvářet další účastnické fondy a aby tak vyčlenění majetku bylo transparentní.

K bodu 12.

Účelem ustanovení je odstranit případný vznik pochybností, podle které právní úpravy se postupuje při rozdělování zisku, ke kterému dochází až v roce 2003.

K Čl. III

Vzhledem k rozsahu navrhovaných úprav je nezbytné vydat ve Sbírce zákonů úplné znění zákona o penzijním připojištění.

K Čl. IV

Vzhledem k dělené účinnosti zákona platí dosavadní právní úprava do doby vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost. Od tohoto data bude zrušena podmínka trvalého pobytu pro účast na penzijním připojištění a podmínka zániku penzijního připojištění z důvodu zrušení trvalého pobytu na území České republiky a penzijní připojištění se za určitých podmínek otevře i pro další osoby s pobytem na území členských států Evropské unie. V této souvislosti bude zrušena povinnost ministerstva porovnávat údaje účastníků s informačním systémem Ministerstva vnitra.

K Čl. V

Oddělení majetku penzijního fondu od majetku vytvořeného příspěvky účastníků, státními příspěvky a výnosy z těchto příspěvků, kterého má být dosaženo vytvářením účastnických fondů, které nebudou právnickými osobami, vyžaduje také provedení odpovídajících úprav v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů v platném znění. Navrhovaná majetková struktura odpovídá modelu investiční společnosti vytvářející podílové fondy. Proto se navrhuje také stanovit obdobný daňový režim, kdy penzijní fond jako a.s. bude zjišťovat základ daně samostatně za svoje vlastní hospodaření a samostatně za jednotlivé účastnické fondy. Pro účastnické fondy bude zachován režim zápočtu daně vybírané srážkou na celkovou daňovou povinnost tak, jako dosud platí pro penzijní fondy. Naopak vlastní hospodaření penzijního fondu bude podléhat standardnímu režimu zdanění u ostatních akciových společností, včetně investičních společností. Navrhovaná úprava nemá vliv na režim zdanění příspěvků do systému penzijního připojištění na straně účastníka (fyzické osoby) ani zaměstnavatele ani na režim zdanění výplat ze systému při ukončení účasti.

Navrhovaná úprava nezakládá žádné rozpočtové důsledky, a proto neovlivní inkaso daně z příjmů.

K Čl. VI

Zohledňuje se skutečnost, že účetním resp. zdaňovacím obdobím může být také hospodářský rok.

K Čl. VII

Návrh volí pro účinnost zákona dělenou účinnost. Účinnost zákona jako celku se navrhuje od 1.7.2002. Ustanovení, která se týkají podmínky, kdo může být účastníkem penzijního připojištění, by měla vstoupit v účinnost až dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost, neboť vzhledem k poskytování státního příspěvku není žádoucí zpřístupňovat systém pro občany členských států Evropské unie dříve, než se Česká republika stane jejím členem.

V Praze dne 26. září 2001

Předseda vlády

Ministr financí

Platné znění novelou dotčené části první a druhé zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů

Č Á S T P R V N Í

PENZIJNÍ PŘIPOJIŠTĚNÍ

H L A V A P R V N Í

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

§ 1

(1) Tento zákon upravuje penzijní připojištění se státním příspěvkem (dále jen "penzijní připojištění") u penzijních fondů, činnost penzijních fondů a státní dozor nad penzijním připojištěním a změny některých zákonů souvisejících se zavedením penzijního připojištění.

(2) Penzijním připojištěním se pro účely tohoto zákona rozumí shromažďování peněžních prostředků od účastníků penzijního připojištění (dále jen "účastník") a státu poskytnutých ve prospěch účastníků (,nakládání s těmito prostředky)do účastnických fondů, obhospodařování majetku v těchto fondech penzijními fondy a vyplácení dávek penzijního připojištění z majetku v účastnických fondech.

(3) Penzijní připojištění podle odstavce 2 nesmějí vykonávat jiné osoby než penzijní fondy.

§ 2

(1)Účastníkem může být jen fyzická osoba starší 18 let s trvalým pobytem na území České republiky, která uzavře s penzijním fondem písemnou smlouvu o penzijním připojištění (dále jen "smlouva"). Účast na penzijním připojištění je dobrovolná.

(2) Účastníkem penzijního připojištění může být jen fyzická osoba starší 18 let s  pobytem na území členských států Evropské unie, pokud je účastna důchodového pojištění nebo veřejného zdravotního pojištění v České republice, která uzavře s penzijním fondem písemnou smlouvu o penzijním připojištění (dále jen "smlouva"). Účast na penzijním připojištění je dobrovolná.

§ 2a

V penzijním připojištění je zakázána jakákoliv diskriminace účastníků zejména z důvodů pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu, zdravotního stavu nebo věku. Za diskriminaci z důvodu pohlaví se nepovažuje výpočet hodnot zvlášť pro muže a zvlášť pro ženy, jestliže se pro účely výpočtu penze používají úmrtnostní tabulky.

H L A V A D R U H Á

PENZIJNÍ FOND

§ 3

1. Penzijní fond je právnickou osobou se sídlem na území České republiky, která provozuje penzijní připojištění podle tohoto zákona.

2. Penzijní fond je akciovou společností, pro kterou platí ustanovení obchodního zákoníku,¹) pokud se v tomto zákoně nestanoví jinak.

(3) Banka, která pro penzijní fond vykonává funkci depozitáře (dále jen “depozitář”), a ani právnická osoba, v níž má depozitář přímý nebo nepřímý podíl na základním (jmění) kapitálu přesahující 10 %, nesmí nabývat akcie tohoto penzijního fondu. Akcie penzijního fondu nesmí nabývat rovněž zdravotní pojišťovna.^1a) Osoby, které nabudou akcie penzijního fondu v rozporu s ustanovením věty první a druhé, nesmí vykonávat tato akcionářská práva:

a) účastnit se a hlasovat na valné hromadě,

b) požádat o svolání mimořádné valné hromady a

c) podat soudu návrh na určení neplatnosti usnesení valné hromady.

(4) Obchodní (jméno) firmapenzijního fondu musí obsahovat označení "penzijní fond". Jiné osoby nesmějí ve (svém obchodním jménu) své obchodní firměani názvu toto označení používat.

---------------------

¹) Část druhá hlava I díl I a V obchodního zákoníku.

^1a) Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění zákona č. 592/1992 Sb., zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb. a zákona č. 127/1998 Sb.

Zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb. a zákona č. 127/1998 Sb.

§ 4

1. Penzijní fond nelze založit na základě výzvy k upisování akcií.

2. Penzijní fond může vydávat pouze akcie stejné jmenovité hodnoty znějící na jméno.

(3) Penzijní fond nesmí vydávat (zaměstnanecké) akcie za zvýhodněných podmínek pro zaměstnancea prioritní akcie.

(4) Hodnota základního (jmění) kapitálu penzijního fondu musí činit alespoň 50 000 000 Kč. Základní (jmění) kapitál musí být (tvořeno) tvořen pouze peněžitými vklady, které musí být splaceny před podáním žádosti podle § 5.

(5) Zvýšení základního (jmění) kapitálunelze provést nepeněžitými vklady. Ustanovení věty první se nevztahuje na případy, kdy ke zvýšení základního (jmění) kapitáludochází sloučením penzijních fondů. Nové akcie nemohou být nabídnuty k upsání na základě veřejné výzvy k upisování akcií.

(6) K převodu akcií penzijního fondu v rozsahu větším než 10 % základního (jmění) kapitálupenzijního fondu, provedenému v jedné nebo několika operacích na jakoukoliv osobu nebo více osob jednajících ve shodě,^1b) a k nabídce k upsání akcií v  rozsahu větším než 10 % základního jmění penzijního fondu vybranému zájemci, se vyžaduje předchozí souhlas Ministerstva financí (dále jen “ministerstvo”) (po dohodě) po projednání s Komisí pro cenné papíry. Žádost o udělení souhlasu podává nabyvatel nebo upisovatel. Pokud ministerstvo do 30 dnů ode dne doručení žádosti o udělení souhlasu nesdělí, že s převodem či upsáním nových akcií nesouhlasí, platí, že jsou schváleny. Akcionář, který nabyl akcie způsobem uvedeným v tomto odstavci bez souhlasu ministerstva, nesmí vykonávat akcionářská práva uvedená v § 3 odst. 3 písm. a) až c).

(7) Ministerstvo souhlas podle odstavce 6 neudělí, pokud by nabytí uvedeného rozsahu akcií penzijního fondu nebylo v souladu s požadavkem důvěryhodnosti a bezpečnosti penzijního připojištění.

(8) Akcie penzijních fondů, které představují podílovou účast akcionářů v penzijním fondu, nemohou být použity k zajištění závazků.

(9) Akcionář penzijního fondu je povinen při splnění podmínek stanovených tímto zákonem provést ze svých prostředků mimořádný peněžitý vklad do majetku v účastnickém fondu (§8a). Má-li penzijní fond více akcionářů, rozhoduje o výši jejich podílu na peněžitém vkladu valná hromada. Nerozhodne-li valná hromada jinak, určuje se tento podíl poměrem jmenovité hodnoty akcií všech akcionářů.

--------------------

^1b) § 66b obchodního zákoníku.

§ 4a

Předmět podnikání penzijního fondu

(1) Předmětem podnikání penzijního fondu je správa jím vytvořených účastnických fondů, která v sobě zahrnuje

a) shromažďování peněžních prostředků od účastníků a státu a vyplácení dávek penzijního připojištění,

2. obhospodařování majetku v účastnických fondech.

(2) Jinou činnost než správu účastnických fondů může penzijní fond vykonávat, jen pokud bezprostředně souvisí s penzijním připojištěním a není v rozporu s provozováním penzijního připojištění a se zájmy účastníků, nebo pokud tak stanoví zvláštní právní předpis. Penzijní fond se při této činnosti nesmí účastnit na podnikání jiných osob, ani nesmí k této činnosti zakládat právnické osoby.

§ 5

(1) Ke vzniku a činnosti penzijního fondu je třeba povolení. O udělení povolení rozhoduje na základě písemné žádosti zakladatelů penzijního fondu ministerstvo (po dohodě) po projednání s Ministerstvem práce a sociálních věcí a Komisí pro cenné papíry.

(2) V žádosti o povolení podle odstavce 1 je žadatel povinen uvést

a) obchodní firmu a sídlo penzijního fondu a názvy účastnických fondů,

b) výši základního kapitálu penzijního fondu,

c) věcné, personální a organizační předpoklady pro výkon činnosti penzijního fondu,

d) splnění požadavků stanovených v § 7 odst. 2 u navrhovaných členů představenstva, dozorčí rady (dále jen „orgány penzijního fondu“), dalších osob fakticky řídících činnost penzijního fondu (dále jen „vedoucí osoby“) a prokuristů,

5. depozitáře.

(3) K žádosti o povolení podle odstavce 1 musí být přiloženy

a) listiny prokazující založení akciové společnosti, splacení celého základního (jmění) kapitálu a původ základního (jmění)kapitálu,

b) stanovy penzijního fondu,

c) návrh statutu (penzijního fondu) účastnického fondu(dále jen "statut"),

d) návrh penzijního plánu (penzijního fondu) účastnického fondu(dále jen "penzijní plán")(.),

e) finanční plán penzijního fondu na deset let v rozsahu informací účetní závěrky penzijního fondu, v členění podle jednotlivých účastnických fondů,

5. projekce předpokládaných základních ekonomických ukazatelů penzijního fondu na deset let ověřená pojistným matematikem, v členění podle jednotlivých účastnických fondů, ve vazbě na základní ukazatele o budoucích účastnících, obsahující zejména údaje o příspěvcích, dávkách penzijního připojištění, technické úrokové míře a podílu na zisku.

(4) Ministerstvo neudělí povolení, jestliže návrh statutu nebo penzijního plánu nesplňuje požadavky stanovené tímto zákonem, jestliže osoby navrhované za členy orgánů penzijního fondu, vedoucí osoby nebo prokuristy nesplňují požadavky stanovené v § 7 odst. 2, nebo jestliže penzijní fond nesplňuje předpoklady pro výplatu navrhovaných dávek penzijního připojištění.

§ 6

1. O žádosti o povolení podle § 5 rozhodne ministerstvo do 60 dnů ode dne doručení žádosti nebo jejího doplnění.

((2) Součástí povolení podle § 5 odst. 1 je schválený statut a penzijní plán, schválení osob navrhovaných za členy představenstva a dozorčí rady penzijního fondu a schválení depozitáře.)

(2) Součástí povolení podle § 5 odst. 1 je schválený statut a penzijní plán, schválení osob navrhovaných za členy orgánů penzijního fondu, vedoucí osob\ a prokuristy penzijního fondu a schválení depozitáře.

(3) Povolení se uděluje na dobu neurčitou a nelze je převést na jinou osobu.

§ 7

(1) Představenstvo penzijního fondu musí mít nejméně pět členů; to platí obdobně pro dozorčí radu penzijního fondu.

((2) Členem představenstva a členem dozorčí rady (dále jen „orgány penzijního fondu“) a prokuristou může být jen fyzická osoba starší 18 let, způsobilá k právním úkonům, bezúhonná a odborně způsobilá, která není fyzickou osobou uvedenou v odstavci 3 a která byla předem schválena ministerstvem. Pokud ministerstvo do 30 dnů ode dne doručení návrhu na nového člena orgánu penzijního fondu nebo prokuristu nesdělí, že s návrhem nesouhlasí, má se za to, že návrh schvaluje.)

(2) Členem orgánů penzijního fondu, vedoucí osobou a prokuristou může být jen fyzická osoba starší 21 let, která je plně způsobilá k právním úkonům, má dobrou pověst, dostatečnou kvalifikaci a zkušenost, je osobou vhodnou pro důvěryhodnou a transparentní činnost penzijního fondu, zejména z hlediska nežádoucího majetkového a personálního propojení s penzijním fondem a není osobou uvedenou v odstavci 3 písm. a), d) až f). Návrh na osobu navrhovanou za člena orgánů penzijního fondu, vedoucí osobu a prokuristu, musí být předem schválen ministerstvem po projednání s Komisí pro cenné papíry. Pokud navrhovaná osoba splňuje stanovené požadavky, ministerstvo návrh schválí do 60 dnů ode dne jeho doručení. Splnění stanovených požadavků se prokazuje

a) výpisem z evidence Rejstříku trestů ne starším než 3 měsíce; u cizinců obdobným dokladem státu, jehož je cizinec státním občanem, nebo v němž má trvalé bydliště, nebo čestným prohlášením v případě, že stát, jehož je občanem nebo v němž má trvalé bydliště, takový doklad nevydává,

b) dokladem o nejvyšším dosaženém vzdělání a čestným prohlášením o odborné praxi,

c) doklady o majetkovém propojení podle § 7a, nebo čestným prohlášením o neexistenci majetkového propojení s penzijním fondem,

d) doklady o personálním propojení podle odstavce 3 písm. b) a c) nebo čestným prohlášením o neexistenci personálního propojení s penzijním fondem,

e) čestným prohlášením o splnění podmínek stanovených v odstavci 3 písm. a), d) až f),

f) dalšími doklady o splnění stanovených požadavků.

(3) Členy orgánu penzijního fondu, vedoucími osobami a prokuristynesmějí být

a) poslanci a senátoři Parlamentu a členové vlády, Nejvyššího kontrolního úřadu a bankovní rady České národní banky,

(b) členové orgánů jiného penzijního fondu, pojišťovny,^1c) zdravotní pojišťovny^1a) banky, společností s povolením k obchodování s cennými papíry, makléři, členové orgánů burzy cenných papírů a organizátora mimoburzovního trhu²) a členové orgánů investičních společností a investičních fondů, ³))

b) členové orgánů, vedoucí osoby a prokuristé jiného penzijního fondu,členové orgánů a prokuristé pojišťoven, zdravotních pojišťoven, bank, poboček zahraničních bank, obchodníků s cennými papíry, burzy cenných papírů, organizátora mimoburzovního trhu, investičních společností, investičních fondů a makléři obchodníka s cennými papíry; to neplatí pro osoby, které jsou členy orgánů a prokuristy pojišťovny, banky nebo investiční společnosti, která penzijní fond ovládá,^1c)

c) zaměstnanci jiného penzijního fondu, depozitáře, burzy cenných papírů, organizátora mimoburzovního trhu a střediska cenných papírů,⁴)

d)  osoby, kterým bylo odejmuto povolení podle zákona o cenných papírech,⁵) (a osoby, které se nepovažují za bezúhonné)(.) ,

e) osoby, které jsou členy statutárního orgánu nebo dozorčího orgánu nebo prokuristy ve více než 3 právnických osobách,

f) osoby, které vykonávaly činnost jako členové statutárního orgánu, dozorčího orgánu nebo jako prokuristé jiné právnické osoby, na jejíž majetek byl prohlášen konkurz nebo byl návrh na prohlášení konkurzu zamítnut pro nedostatek majetku a zvláštní právní předpis^1d) stanoví těmto osobám zákaz výkonu funkce po stanovenou dobu.

(4) Členy dozorčí rady penzijního fondu nesmějí být zaměstnanci penzijního fondu.

(5) Členové orgánů penzijního fondu, vedoucí osoby a prokuristé jsou povinni plnit své povinnosti tak, aby nebyly poškozeny zájmy účastníků. Členové těchto orgánů, vedoucí osoby, prokuristé a osoby jim blízké⁶) nesmějí kupovat nemovitosti a movité věci, které tvoří majetek penzijního fondu a majetek v účastnických fondech, anebo penzijnímu fondu nemovitosti a movité věci prodávat.

(6) Zaměstnanci penzijního fondu nesmějí být fyzickými osobami uvedenými v odstavci 3. Ustanovení odstavce 5 platí obdobně i pro zaměstnance penzijního fondu.

(7) Členové orgánů penzijního fondu, vedoucí osoby, prokuristé a zaměstnanci penzijního fondu jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděli při výkonu své funkce nebo zaměstnání, popřípadě v souvislosti s nimi; oprávnění ministerstva při výkonu státního dozoru podle § 42 tím není dotčeno. Tato povinnost trvá i po skončení jejich funkce nebo zaměstnání k penzijnímu fondu. Za podmínek stanovených zvláštními předpisy jsou osoby uvedené ve větě prvé pro účely občanského soudního řízení, trestního řízení, správy daní a při plnění povinnosti vůčipříslušné organizační složce ministerstva podle zvláštního zákona^6a) zproštěny povinnosti mlčenlivosti.

--------------------

(^1c)) Zákon č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ve znění zákona č. 320/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb. a zákona č. 149/1995 Sb.)

(²) § 45, 49 a 50 odst. 1 zákona ČNR č. 591/1992 Sb., o cenných papírech.)

(³) Zákon č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech.)

^1c) § 66a odst. 2 a 3 obchodního zákoníku.

^1d) § 31a obchodního zákoníku.

⁴) § 1 odst. 3 a 55 zákona ČNR č. 591/1992 Sb.

⁵) § 86 odst. 1 písm. a) zákona ČNR č. 591/1992 Sb.

⁶) § 116 občanského zákoníku.

^6a) Zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů.

§ 7a

Majetkové propojení

Pro účely tohoto zákona se rozumí osobou majetkově propojenou s penzijním fondem osoba, která se podílí více než 10 % na hlasovacích právech, nebo na základním kapitálu tohoto penzijního fondu, nebo osoba, v níž se penzijní fond podílí na hlasovacích právech nebo základním kapitálu více než 10 %, pokud nejde o vztah mezi osobami ovládanými a ovládajícími podle obchodního zákoníku.

§ 8

((1) Pro výkon funkce depozitáře pro penzijní fond platí obdobně zvláštní zákon upravující výkon této funkce pro investiční společnost a investiční fond,⁷) pokud v tomto zákoně není stanoveno jinak.)

(1) Pro výkon funkce depozitáře pro penzijní fond a pro povinnosti penzijního fondu ve vztahu k depozitáři platí obdobně zvláštní zákon, upravující výkon této funkce pro investiční společnost a investiční fond,⁷) pokud v tomto zákoně není stanoveno jinak.

(2) Změna depozitáře musí být schválena ministerstvem (po dohodě) po projednání s Komisí pro cenné papíry, jinak je neplatná. Pokud ministerstvo do 30 dnů ode dne doručení návrhu na změnu depozitáře nesdělí, že se změnou depozitáře nesouhlasí, platí, že změna je schválena.

(3) Ministerstvo může rozhodnout o změně depozitáře penzijního fondu, pokud depozitář porušuje povinnosti stanovené zákonem nebo depozitářskou smlouvou. Depozitářská smlouva zaniká dnem, kdy nabude právní moci rozhodnutí, jímž ministerstvo rozhodlo o změně depozitáře. Nejpozději do jednoho měsíce ode dne zániku depozitářské smlouvy je penzijní fond povinen uzavřít depozitářskou smlouvu s jinou bankou.

((4) Penzijní fond je povinen vždy zřídit u svého depozitáře samostatné běžné účty nebo podúčty k běžnému účtu pro

a) přijímání a vracení příspěvků účastníků na penzijní připojištění (dále jen “příspěvek”),

b) poskytování a vracení státních příspěvků na penzijní připojištění (dále jen “státní příspěvek”),

c) financování činnosti penzijního fondu,

d) umísťování a ukládání prostředků penzijního fondu.)

(4) Penzijní fond je povinen zřídit u svého depozitáře samostatný běžný účet pro sebe a samostatný běžný účet pro každý jím vytvořený účastnický fond. Dále zřídí samostatný běžný účet nebo podúčet ke svému běžnému účtu pro

a) přijímání a vracení příspěvků účastníků na penzijní připojištění (dále jen „příspěvek“),

b) přijímání a vracení státních příspěvků na penzijní připojištění (dále jen „státní příspěvek“).

(5) Běžný účet u jiné banky, než je depozitář, si může penzijní fond zřídit po oznámení svému depozitáři, a to pouze jako podmínku otevření vkladového účtu. Po zřízení vkladového účtu je penzijní fond povinen zůstatky na tomto běžném účtu převést na vkladový účet nebo na běžný účet vedený u depozitáře.

(6) Při změně depozitáře může mít penzijní fond otevřen samostatný běžný účet pro přijímání a vracení příspěvků účastníků u banky, s níž depozitářská smlouva zanikla, ještě po dobu šesti měsíců ode dne zániku této smlouvy.

(7) Statutární orgán depozitáře a jeho dozorčí rada nesmějí být tvořeny více než z jedné třetiny zaměstnanci penzijního fondu.

--------------------

⁷) § 30 až 33b zákona č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění zákona č. 151/1996 Sb., zákona č. 15/1998 Sb. a zákona č. 124/1998 Sb.

§ 8a

Účastnický fond

(1) Penzijní fond musí vytvořit alespoň jeden účastnický fond. Z názvu účastnického fondu musí být patrné, který penzijní fond jej vytvořil. V účastnickém fondu shromažďuje penzijní fond příspěvky účastníků, státní příspěvky a vytvořený zisk. Z majetku v účastnickém fondu vyplácí penzijní fond dávky penzijního připojištění.

(2) Účastnický fond není právnickou osobou.

(3) Účastnický fond penzijního fondu vzniká schválením penzijního plánu ministerstvem po projednání s Ministerstvem práce a sociálních věcí a statutu po projednání s Komisí pro cenné papíry.

(4) Majetek shromážděný penzijním fondem v účastnickém fondu je společným majetkem těch účastníků, v jejichž prospěch jsou prostředky tvořící majetek v účastnickém fondu penzijním fondem evidovány. Každý účastník je oprávněn samostatně uplatňovat svá práva vůči penzijního fondu, který účastnický fond vytvořil. Ustanovení občanského zákoníku o spoluvlastnictví^7a) se na majetek v účastnickém fondu nepoužijí.

(5) Majetek v účastnickém fondu je svěřen penzijnímu fondu do obhospodařování. Tuto činnost vykonává penzijní fond vlastním jménem na účet účastnického fondu. Majetek v účastnickém fondu nesmí být penzijním fondem použit k obchodům penzijního fondu na vlastní účet. Majetek v účastnickém fondu nelze použít k zajištění závazků účastníků ani penzijního fondu.

(6) Účastníci, jejichž prostředky tvoří majetek v účastnickém fondu, neodpovídají za závazky penzijního fondu, který tento majetek obhospodařuje.

(7) O stavu a pohybu majetku v každém účastnickém fondu je penzijní fond povinen účtovat odděleně od svého majetku a od majetku v ostatních účastnických fondech. Účastnický fond není účetní jednotkou.

--------------------

^7a) § 136 a násl. občanského zákoníku.

H L A V A T Ř E T Í

STATUT A PENZIJNÍ PLÁN

§ 9

(1) (Penzijní) Účastnický fond musí mít statut a penzijní plán. Způsob přijímání statutu a penzijního plánu a jejich změny upravují stanovy penzijního fondu.

(2) Změny statutu musí být schváleny ministerstvem, jinak jsou neplatné. Pokud ministerstvo do 30 dnů ode dne doručení návrhu na změnu nesdělí, že se změnou nesouhlasí, platí, že změna je schválena. Změnu statutu schvaluje ministerstvo (po dohodě) po projednání s Komisí pro cenné papíry.

(3) Změny penzijního plánu musí být schváleny ministerstvem, jinak jsou neplatné. Pokud ministerstvo do 60 dnů ode dne doručení návrhu na změnu nesdělí, že se změnou nesouhlasí, platí, že změna je schválena. Ministerstvo návrh na změnu neschválí, pokud změna nesplňuje požadavky § 5 odst. 4. Změny penzijního plánu schvaluje ministerstvo (v dohodě) po projednání s Ministerstvem práce a sociálních věcí. K žádosti o změnu penzijního plánu, která se týká nároků a dávek z penzijního připojištění, musí penzijní fond předložit finanční plán a projekci předpokládaných základních ekonomických ukazatelů v rozsahu uvedeném v § 5 odst. 3 písm. e ) a f).

(4) Statut a penzijní plán musí být každému přístupné.

§ 10

(Statut musí obsahovat:

a) rozsah činnosti penzijního fondu podle § 12 odst. 1 a § 32,

b zaměření a cíle investiční politiky penzijního fondu, zejména druhy majetkových hodnot, které budou pořizovány z peněžních prostředků penzijního fondu,

c) zásady hospodaření penzijního fondu,

d) způsob použití zisku,

e) obchodní jméno a sídlo depozitáře,

f) způsob zveřejňování zpráv o hospodaření s majetkem penzijního fondu a změnách statutu a informaci o tom, kde lze tyto zprávy obdržet.)

Statut musí obsahovat:

a) zaměření a cíle investiční politiky penzijního fondu v účastnickém fondu, zejména druhy majetkových hodnot, které budou pořizovány z majetku v účastnickém fondu,

b) zásady hospodaření s majetkem v účastnickém fondu,

c) způsob výpočtu úplaty za obhospodařování majetku v účastnickém fondu, podrobnosti pro výpočet úplaty, výši úplaty a výčet nákladů, které jsou v úplatě zahrnuty,

d) způsob rozdělení zisku účastnického fondu,

e) údaje o penzijním fondu, který účastnický fond vytvořil,

f) obchodní firmu a sídlo depozitáře,

g) způsob zveřejňování zpráv o hospodaření s majetkem v účastnickém fondu a o změnách statutu a informaci o tom, kde lze tyto zprávy obdržet.

§ 11

(1) Penzijní plán musí stanovit:

a) druhy penzí a ostatních dávek penzijního připojištění,

b) podmínky nároku na dávky penzijního připojištění a jejich výplatu,

c) způsob výpočtu dávek poskytovaných z penzijního připojištění,

d) důvody vypovězení penzijního připojištění,

e) výši příspěvků,

f) podmínky odkladu (nebo) apřerušení placení příspěvků a změny výše příspěvků,

g) pravidla a způsob placení příspěvků a postup při neplacení a opožděném nebo nesprávném placení příspěvků,

h) podmínky převzetí peněžních prostředků z penzijního připojištění u jiného penzijního fondu a úpravu nároků na základě tohoto převzetí,

i) zásady, podle kterých se účastníci včetně příjemců penzí podílejí na (výnosech hospodaření penzijního) zisku účastnického fondu(.),

j) podmínky pro převzetí peněžních prostředků mezi účastnickými fondy, jejichž majetek je obhospodařován týmž penzijním fondem, a úpravu nároků na základě tohoto převzetí,

11. postup při zrušení, rozdělení, sloučení nebo splynutí účastnického fondu, a dále postup při vypořádání majetku ve zrušeném účastnickém fondu.

(2) Každý penzijní plán musí upravit podmínky nároku účastníků na starobní penzi [§21 odst. 1 písm. a)] a jednorázové vyrovnání.(Penzijní plán může upravit podmínky pro vznik nároků účastníků výhodněji, než je stanoveno v tomto zákoně, pokud to tento zákon nevylučuje.)

((3) Penzijní plán je sestavován jako příspěvkově definovaný penzijní plán, v němž výše penze závisí na úhrnu příspěvků zaplacených ve prospěch účastníka, podílu účastníka na výnosech hospodaření penzijního fondu a věku, od kterého se poskytuje penze (dále jen "příspěvkový penzijní plán").)

(3) Penzijní plán je sestavován jako příspěvkově definovaný penzijní plán, v němž výše penze závisí zejména na úhrnu příspěvků zaplacených ve prospěch účastníka a na zisku účastnického fondu.

((4) Jde-li o invalidní penze, může být výše těchto penzí určena vedle pravidel příspěvkového penzijního plánu zároveň též tak, že penzijní fond při splnění stanovených podmínek nároku na tuto penzi zaručuje její dohodnutou výši, popřípadě může být určena i jiným způsobem (dále jen "dávkový penzijní plán"); v tomto případě musí penzijní plán obsahovat kritéria rozdělení výnosů hospodaření penzijního fondu na část, k níž se přihlíží při stanovení výše penze podle příspěvkového penzijního plánu, a část, k níž se přihlíží při stanovení výše penze podle dávkového penzijního plánu.)

((5)) (4) Pokud (příspěvkový) penzijní plán obsahuje výsluhovou penzi, nesmí být příspěvky určené na tuto penzi vyšší než příspěvky určené na starobní penzi.

((6)Výše penze a příspěvků se v penzijním plánu stanoví podle pojistně matematických zásad s přihlédnutím k výnosům hospodaření penzijního fondu.)

H L A V A Č T V R T Á

VZNIK A ZÁNIK PENZIJNÍHO PŘIPOJIŠTĚNÍ

§ 12

(1) Penzijní připojištění vzniká na základě smlouvy mezi fyzickou osobou, která je způsobilá být účastníkem (§ 2), a penzijním fondem dnem stanoveným ve smlouvě.

(2) Na smlouvy podle tohoto zákona se nevztahují ustanovení občanského zákoníku o pojistných smlouvách.⁸)

(3) Zprostředkovatelskou činnost směřující k uzavření smlouvy mezi penzijním fondem a fyzickou osobou, která je způsobilá být účastníkem (§ 2), může vykonávat fyzická nebo právnická osoba (s bydlištěm nebo sídlem na území České republiky, a to) pro penzijní fond, který má povolení k činnosti (§ 5 odst. 1).

--------------------

⁸) § 788 a násl. občanského zákoníku.

§ 13

Před uzavřením smlouvy musí být budoucí účastník seznámen se statutem a penzijním plánem.

§ 14

(1) Smlouvou se penzijní fond zavazuje poskytovat účastníku dávky penzijního připojištění za podmínek, ve výši a způsobem stanoveným penzijním plánem a touto smlouvou a účastník se zavazuje platit penzijnímu fondu příspěvky za podmínek, ve výši a způsobem stanoveným penzijním plánem a touto smlouvou.

((2) Součástí smlouvy je penzijní plán, na který se smlouva odvolává a který je k ní připojen.)

(2) Součástí smlouvy je penzijní plán, na který se smlouva odvolává. Penzijní fond je povinen předat účastníkům jedno vyhotovení smlouvy spolu s penzijním plánem, na který se smlouva odvolává; to platí obdobně při změně smlouvy.

(3) Penzijní fond je povinen písemně informovat účastníky o změnách penzijního plánu, které se týkají nároků a dávek z penzijního připojištění.

((3)) (4) Ve smlouvě může účastník pro případ svého úmrtí určit fyzickou osobu, které vznikne nárok na odbytné [§ 23 odst. 1 písm. b)]; je-li určeno více osob, musí účastník současně vymezit způsob rozdělení odbytného jednotlivým osobám.

§ 15

Ve smlouvě je třeba vždy sjednat poskytování starobní penze.

§ 16

Dojde-li ke změně penzijního plánu, na který se smlouva odvolává, stává se změna penzijního plánu součástí smlouvy, jen pokud se účastník a penzijní fond dohodli na změně smlouvy.

§ 17

(1) Účastník může penzijní připojištění kdykoliv písemně vypovědět. Penzijní plán může přitom stanovit výpovědní dobu; tato doba začíná prvním dnem kalendářního měsíce po doručení výpovědi a nesmí být delší než dva kalendářní měsíce.

(2) Penzijní fond je povinen účastníku nejpozději do 30 dnů ode dne doručení výpovědi písemně potvrdit její přijetí a sdělit datum zániku penzijního připojištění.

§ 18

(1) Penzijní fond může penzijní připojištění písemně vypovědět pouze účastníku,

a) který po dobu alespoň šesti kalendářních měsíců, popřípadě delší dobu stanovenou penzijním plánem neplatil příspěvky nebo který nesplnil jinou povinnost vyplývající z penzijního plánu, s níž tento plán spojuje možnost výpovědi, byl-li účastník nejméně jeden měsíc před vypovězením penzijního připojištění na možnost výpovědi písemně upozorněn,

b) který při uzavírání smlouvy uvedl nepravdivé údaje mající vliv na nárok na poskytování státního příspěvku nebo na dávky penzijního připojištění nebo který zatajil skutečnosti, které jsou rozhodné pro uzavření smlouvy, nebo

c) který nesplňuje podmínky být účastníkem stanovené tímto zákonem.

(2) Penzijní připojištění nelze podle odstavce 1 vypovědět, jestliže účastník splnil podmínku pro vznik nároku na penzi spočívající v placení příspěvku po dobu stanovenou penzijním plánem nebo by splnil tuto podmínku do konce výpovědní doby stanovené penzijním plánem.

§ 19

(1) Penzijní připojištění účastníka zaniká dnem

a) ukončení výplaty poslední penze,

b) výplaty jednorázového vyrovnání místo poslední penze,

c) na kterém se účastník a penzijní fond písemně dohodli,

d) ke kterému bylo penzijní připojištění vypovězeno podle § 17 a 18,

e) výplaty odbytného při zániku penzijního fondu, pokud nedošlo k převzetí povinností penzijního fondu jiným penzijním fondem,

f) ukončení trvalého pobytu účastníka na území České republiky,

g) ukončení pobytu na území členského státu Evropské unie nebo ukončení účasti v důchodovém pojištění nebo ve veřejném zdravotním pojištění v České republice,

(g))h) úmrtí účastníka.

(2) Penzijní připojištění účastníka se přerušuje dnem, který uvedl účastník v oznámení o přerušení penzijního připojištění, nejdříve však prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení písemného oznámení penzijnímu fondu. Účastník může penzijní připojištění podle věty první přerušit, jen pokud žádná z penzí není vyplácena a pokud

a) platil příspěvky na penzijní připojištění po dobu (36) 60kalendářních měsíců, nebo

2. platil příspěvky po dobu 12 kalendářních měsíců v případě každého dalšího přerušení penzijního připojištění na základě téže smlouvy u téhož penzijního fondu.

Přeruší-li účastník penzijní připojištění, má po dobu přerušení nárok na podíl na (výnosech) zisku účastnického fondu u penzijního fondu, u kterého penzijní připojištění přerušil.

((3) Další smlouvu o penzijním připojištění lze uzavřít pokud

a) dříve vzniklé penzijní připojištění zaniklo způsobem uvedeným v odstavci 1 písm. a) až e),

b) dříve vzniklé penzijní připojištění bylo přerušeno podle odstavce 2, nebo

c) účastník, kterému vznikl nárok na dávky penzijního připojištění podle § 20 odst. 1, požádal o výplatu dávky; další smlouvu lze uzavřít nejdříve k  prvnímu dni kalendářního měsíce následujícího po doručení písemné žádosti o výplatu dávky penzijnímu fondu.)

§ 19a

(1) Další smlouvu lze uzavřít pokud

a) dříve vzniklé penzijní připojištění zaniklo způsobem uvedeným v § 19 odst. 1 písm. a) až e),

b) dříve vzniklé připojištění bylo přerušeno podle § 19 odst. 2 nebo

c) účastník, kterému vznikl nárok na dávky penzijního připojištění podle § 20 odst. 1 požádal o výplatu těchto dávek; další smlouvu lze uzavřít nejdříve k prvnímu dni kalendářního měsíce následujícího po doručení písemné žádosti o výplatu penze nebo jednorázového vyrovnání místo penze, v případě odbytného k prvnímu dni měsíce následujícího po zániku penzijního připojištění.

(2) Účastník může mít s jedním penzijním fondem uzavřenou pouze jednu smlouvu. Ustanovení věty první neplatí v případě, kdy v důsledku fúze přešla na nástupnický penzijní fond smlouva uzavřená účastníkem a zrušeným penzijním fondem.

(3) Převod prostředků účastníka z přerušeného penzijního připojištění do penzijního připojištění u jiného penzijního fondu se řídí ustanovením § 24.

(4) Prostředky účastníka podle odstavce 3 lze převést pouze do penzijního připojištění u penzijního fondu, s kterým byla smlouva uzavřena později.

H L A V A P Á T Á

NÁROKY Z PENZIJNÍHO PŘIPOJIŠTĚNÍ

§ 20

1. Z penzijního připojištění se poskytují tyto dávky:

a) penze, kterou se rozumí doživotní pravidelná výplata peněžní částky, a jde-li o pozůstalostní penzi, výplata peněžní částky po dobu stanovenou penzijním plánem,

b) jednorázové vyrovnání,

2. odbytné.

(2) Dávky penzijního připojištění je penzijní fond povinen vyplácet ve lhůtách a způsobem stanoveným penzijním plánem nebo dohodnutým s příjemcem penze.

(3) Dávky penzijního připojištění se vyplácejí na základě žádosti oprávněného.

(4) Dávka penzijního připojištění se považuje za vyplacenou dnem

a) převzetí, je-li vyplácena oprávněné osobě v hotovosti v sídle penzijního fondu, v sídle depozitáře, v sídle držitele poštovní licence nebo je-li jiným způsobem doručena v hotovosti oprávněné osobě,

b) připsání na účet oprávněné osoby u banky nebo pobočky zahraniční banky, je-li vyplácena bezhotovostně.

§ 21

(1) Z penzijního připojištění lze poskytovat tyto penze:

a) starobní penze, je-li podmínkou nároku (přiznání starobního důchodu z důchodového pojištění nebo) dosažení věku stanoveného penzijním plánem,

b) invalidní penze, je-li podmínkou nároku přiznání plného invalidního důchodu z důchodového pojištění,

c) výsluhové penze, je-li podmínkou nároku dosažení doby penzijního připojištění stanovené penzijním plánem,

d) pozůstalostní penze, je-li podmínkou nároku úmrtí účastníka.

(2) Podmínkou nároku na penzi je placení příspěvků na penzijní připojištění po určitou dobu stanovenou penzijním plánem (dále jen “pojištěná doba”), která musí činit nejméně 36 kalendářních měsíců a nesmí být delší než 60 kalendářních měsíců, přičemž dobu 36 kalendářních měsíců nelze v penzijním plánu snížit. Podmínkou nároku na starobní penzi však je, aby pojištěná doba činila nejméně 60 kalendářních měsíců, přičemž tuto dobu nelze v penzijním plánu snížit; pojištěná doba nesmí být přitom delší než 120 kalendářních měsíců.

((3) Ustanovení odstavce 2 neplatí pro výsluhovou penzi a invalidní penzi stanovenou podle dávkového penzijního plánu; podmínkou nároku navýsluhovou penzi je, aby pojištěná doba činila nejméně 180 kalendářních měsíců, a nároku na uvedenou invalidní penzi, aby pojištěná doba činila nejméně 60 kalendářních měsíců, přičemž tyto délky pojištěné doby nelze v penzijním plánu snížit.)

(3) Podmínkou nároku na výsluhovou penzi je, aby pojištěná doba pro tuto penzi činila nejméně 180 kalendářních měsíců.

(4) Věk stanovený pro nárok na starobní penzi podle odstavce 1 písm. a) musí být stejný pro ženy i muže (nemůže být) nesmí být nižší než 60 let; penzijní plán (nemůže stanovit) nesmí stanovit věk nižší.

(5) Pozůstalostní penze náleží fyzické osobě, kterou účastník určil ve smlouvě; účastník přitom může určit více osob.

(6) Starobní, invalidní a výsluhová penze náleží jen účastníku.

(7) K žádosti o výplatu invalidní penze je účastník povinen doložit, že podmínky nároku podle odstavce 1 písm. b) trvají a plný invalidní důchod je mu vyplácen. Zánik nároku na plný invalidní důchod po zahájení výplaty invalidní penze nemá vliv na další výplatu invalidní penze.

(8) Výplatu penze je penzijní fond povinen zahájit do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla žádost účastníka nebo fyzické osoby určené ve smlouvě o její výplatu doručena. Pokud požádá účastník o výplatu penze před vznikem nároku na penzi, je penzijní fond povinen zahájit její výplatu nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž nárok účastníka na penzi vznikl. Uvedené lhůty platí, pokud účastník nepožádá o výplatu penze od pozdějšího data.

(9) Účastníkovi nebo fyzické osobě, určené ve smlouvě, kterým vznikl nárok na dávku penzijního připojištění a které nemají bydliště na území České republiky, je penzijní fond povinen na jejich žádost vyplácet dávku do ciziny ve výši a ve lhůtách stanovených penzijním plánem.

§ 21a

Výše první splátky doživotní penze nesmí být vyšší než jedna třetina prostředků, z nichž se výše penze stanoví. Způsob výpočtu ostatních splátek doživotní penze se stanoví tak, aby výše splátek penze v průběhu její výplaty neklesala. Měsíční výše první z těchto ostatních splátek musí činit nejméně 80 % z částky vypočtené jako podíl prostředků, z nichž se výše penze stanoví a dvanáctinásobku střední délky života stanovené podle úmrtnostních tabulek a věku účastníka v měsíci, v němž tato splátka penze náleží. Výše prostředků, z nichž se vypočte výše penze podle věty třetí, se stanoví z úhrnu prostředků určených na výplatu této penze sníženého o výši první splátky penze podle věty první. Ke stanovení střední délky života, případně dalších veličin závislých na úmrtnosti, je penzijní fond povinen užít úmrtnostní tabulky potvrzené Ministerstvem práce a sociálních věcí jednotně pro všechny penzijní fondy. Maximální výše technické úrokové míry užité pro výpočet, se stanoví v rozsahu částky 60 % průměrné úrokové míry dluhopisů vydaných Českou republikou s dobou splatnosti alespoň 5 let. Ke stanovení maximální výše technické úrokové míry se použije průměrná úroková míra dluhopisů vydaných za posledních 12 kalendářních měsíců předcházejících roku, od kterého má nově stanovená technická úroková míra vstoupit v platnost.

§ 22

((1) Jednorázové vyrovnání náleží účastníku za podmínek stanovených penzijním plánem místo penze.)

(1) Jednorázové vyrovnání náleží za podmínek stanovených penzijním plánem účastníku místo penze nebo fyzickým osobám určeným ve smlouvě místo pozůstalostní penze.

((2) Jednorázové vyrovnání náleží místo penze při ukončení trvalého pobytu účastníka na území České republiky.)

((3)) (2) V případě vzniku nároku na jednorázové vyrovnání a po doručení písemné žádosti o jeho výplatu je penzijní fond povinen vyplatit jednorázové vyrovnání do konce kalendářního čtvrtletí následujícího po měsíci, na který byl poslední příspěvek účastníka zaplacen. Účastníkovi, kterému vznikl nárok na jednorázové vyrovnání a který penzijní připojištění před uplatněním žádosti o jeho výplatu přerušil, je penzijní fond povinen jednorázové vyrovnání vyplatit do tří měsíců po doručení písemné žádosti o jeho výplatu.

§ 23

(1) Odbytné náleží

a) účastníku, který zaplatil příspěvky alespoň na (12) 36 kalendářních měsíců a jehož penzijní připojištění zaniklo výpovědí nebo dohodou, pokud mu není vyplácena penze, penzijní připojištění trvalo alespoň (12) 36 kalendářních měsíců a nedošlo k převodu prostředků do penzijního připojištění u jiného penzijního fondu podle § 24,

b) fyzickým osobám určeným ve smlouvě, pokud účastník zemřel a nebyla mu vyplácena penze nebo vyplaceno jednorázové vyrovnání a pokud nevznikl nárok na pozůstalostní penzi nebo pokud se nároku na pozůstalostní penzi všechny fyzické osoby určené ve smlouvě písemně vzdaly; pokud bylo ve smlouvě sjednáno více druhů penzí a penzijní fond v souladu s penzijním plánem vede prostředky pro jednotlivé druhy penzí odděleně, platí uvedené podmínky pro každý druh penze zvlášť.

(2) Výše odbytného náležející účastníkovi se stanoví jako úhrn příspěvků zaplacených účastníkem a podílu na (výnosech hospodaření penzijního) zisku účastnického fondu odpovídajícího výši jím zaplacených příspěvků. (Částky státního příspěvku je penzijní fond povinen vrátit ministerstvu.) Výše odbytného fyzické osoby určené ve smlouvě se stanoví jako úhrn příspěvků zaplacených účastníkem a podílu na zisku účastnického fondu odpovídající výši zaplacených příspěvků účastníka na dosud nevyplácenou penzi.

(3) Odbytné je penzijní fond povinen vyplatit (a státní příspěvky vrátit ministerstvu) do tří měsíců ode dne doručení žádosti účastníka nebo fyzické osoby určené ve smlouvě o jeho výplatu. Pokud účastník požádá o výplatu odbytného před zánikem penzijního připojištění, je penzijní fond povinen vyplatit odbytné a státní příspěvky vrátit ministerstvu nejpozději do tří měsíců ode dne zániku penzijního připojištění.

§ 24

(1) Účastník, jehož penzijní připojištění zaniklo a jemuž nevznikl nárok na penzi a nebylo vyplaceno odbytné, má nárok na převedení příspěvků včetně státního příspěvku a svého podílu na (výnosech hospodaření penzijního) zisku účastnického fondu do penzijního připojištění u jiného penzijního fondu, pokud s tím tento penzijní fond souhlasí.

(2) Požádá-li účastník o převedení prostředků podle odstavce 1, je penzijní fond povinen je převést nejpozději do tří měsíců ode dne zániku penzijního připojištění. K žádosti o převod prostředků je třeba přiložit souhlas penzijního fondu podle odstavce1. Jestliže ke dni převodu prostředků nejsou na účtu účastníka připsány všechny prostředky, které mu za dobu trvání penzijního připojištění náleží, převede se částka dodatečně připsaných prostředků do penzijního připojištění u jiného penzijního fondu bez zbytečného odkladu.

(3) K převáděným prostředkům je penzijní fond povinen přiložit doklad o evidenci těchto prostředků v členění podle § 37 odst. 1 a 3 za celou dobu trvání penzijního připojištění. Penzijní fond, do jehož penzijního připojištění byly prostředky účastníka podle odstavců 1 a 2 převedeny, je povinen započíst pojištěnou dobu v rozsahu, v jakém byla uznána předchozím penzijním fondem.

((3)) (4) Státní příspěvek, který nebyl penzijnímu fondu poukázán za dobu před převedením prostředků podle odstavců 1 a 2 nebo který byl podle § 30 odst. 4 písm. c) vrácen ministerstvu, se poukazuje penzijnímu fondu, do jehož penzijního připojištění byly prostředky převedeny, a to na základě jeho žádosti ministerstvu.

(5) Účastník, kterému není vyplácena penze, má nárok na převedení prostředků do jiného účastnického fondu, vytvořeného týmž penzijním fondem, za podmínek stanovených penzijním plánem.

§ 25

Zemřel-li účastník, kterému nebyla vyplácena penze, a nevznikl-li nárok na odbytné podle § 23 odst. 1 písm. b) nebo pozůstalostní penzi, stává se (částka vypočtená) nárok na částku vypočtenou podle § 23 odst. 2 předmětem dědictví, pokud jsou dědici.

§ 25a

(1) Nárok na dávky penzijního připojištění nezaniká uplynutím času, s výjimkou případů uvedených v odstavcích 2 a 3.

(2) Nárok účastníka na odbytné nebo na převod prostředků do penzijního připojištění u jiného penzijního fondu v případech, kdy účastník o výplatu odbytného nebo o převod prostředků nepožádal, zaniká uplynutím tří let ode dne zániku penzijního připojištění.

(3) Nároky fyzických osob určených ve smlouvě zanikají uplynutím deseti let ode dne úmrtí účastníka.

(4) Nárok na jednotlivé splátky penze se promlčuje uplynutím tří let ode dne jejich splatnosti.

§ 26

(1) Účastníci musí být nejméně jednou ročně penzijním fondem písemně informováni o výši všech prostředků, které penzijní fond eviduje ve prospěch jejich nároků z penzijního připojištění, a o stavu těchto nároků. Tuto informaci zašle penzijní fond účastníku též na jeho žádost. Při zániku penzijního připojištění výpovědí nebo dohodou je penzijní fond povinen zaslat tuto informaci do jednoho měsíce ode dne zániku penzijního připojištění.

((2) Zpráva o hospodaření penzijního fondu a stanovy penzijního fondu musí být dostupné všem účastníkům včetně příjemců penzí. Zpráva o hospodaření penzijního fondu včetně přehledu o uložení a umístění prostředků penzijního fondu a jejich výši a počtu jeho účastníků je součástí písemné informace podle odstavce 1.)

(2) Zpráva o hospodaření penzijního fondu, o hospodaření s majetkem v jednotlivých účastnických fondech a stanovy penzijního fondu musí být dostupné všem účastníkům včetně příjemců penzí. Zpráva o hospodaření penzijního fondu a o hospodaření s majetkem v jednotlivých účastnických fondech včetně přehledu o uložení a umístění prostředků jednotlivých účastnických fondů a jejich výši, o počtu účastníků penzijního fondu a dále o výši úplaty podle § 32, je součástí písemné informace podle odstavce 1.

(3) Seznam členů orgánů penzijního fondu a seznam akcionářů penzijního fondu, který musí obsahovat údaje podle zvláštního zákona,^8a) musí být k dispozici veřejnosti v sídle a všech pobočkách penzijního fondu.

--------------------

^8a) § 156 odst. 2 obchodního zákoníku.

H L A V A Š E S T Á

PŘÍSPĚVKY ÚČASTNÍKŮ

§ 27

(1) Výše příspěvku účastníka se stanoví na kalendářní měsíc; výše příspěvku přitom nesmí být nižší, než je částka zakládající nárok na státní příspěvek (§ 29 odst. 2).

(2) Účastník nemůže platit příspěvek současně na penzijní připojištění u více penzijních fondů.

(3) Příspěvky se platí do konce kalendářního měsíce, na který se platí, nebo pokud se příspěvky platí dopředu na delší období, do konce prvního kalendářního měsíce tohoto období. Příspěvek účastníka se považuje za zaplacený do konce kalendářního měsíce, je-li příspěvek do konce kalendářního měsíce připsán na účet penzijního fondu u jeho depozitáře.

(4) Účastník má právo změnit výši svého příspěvku. Změna výše příspěvku je možná pouze do budoucna. V penzijním plánu může být stanovena lhůta pro tuto změnu, která však nesmí být delší než tři kalendářní měsíce ode dne doručení oznámení o změně výše příspěvku.

(5) Za účastníka může s jeho souhlasem platit penzijnímu fondu příspěvek nebo jeho část třetí osoba; účastník je povinen tuto skutečnost předem písemně oznámit penzijnímu fondu. Podle věty první může platit příspěvek nebo jeho část též zaměstnavatel za své zaměstnance, kteří jsou účastníky podle tohoto zákona. Podle věty první mohou rovněž zaměstnavatelé tvořící fond kulturních a sociálních potřeb^8b) hradit z tohoto fondu příspěvek nebo jeho část za své zaměstnance, kteří jsou účastníky podle tohoto zákona. Na příspěvek placený zaměstnavatelem zcela nebo z části za své zaměstnance, se neposkytuje státní příspěvek.

(6) Zaměstnavatel, kterýza svého zaměstnance uhradil podle odstavce 5 příspěvek nebo jeho část v souladu se smlouvou, nemůže požadovat vrácení této úhrady.

((6))(7) Doba odkladu placení příspěvků, za kterou účastník doplatil příspěvky, se započítává do pojištěné doby. Doba jiného přerušení placení příspěvků se do pojištěné doby nezapočítává.

--------------------

^8b) Vyhláška č. 310/1995 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění vyhlášky č. 167/1997 Sb.

H L A V A S E D M Á

STÁTNÍ PŘÍSPĚVKY

§ 28

(1) Ze státního rozpočtu se poskytují ve prospěch účastníků státní příspěvky.

(2) Penzijní fond je povinen evidovat státní příspěvky poskytnuté ve prospěch jednotlivých účastníků a hospodařit s nimi stejným způsobem jako s příspěvky zaplacenými účastníky.

§ 29

(1) Na každý kalendářní měsíc náleží za každého účastníka, který včas (§ 27 odst. 3) zaplatil na tento měsíc příspěvek, jeden státní příspěvek.

(2) Výše státního příspěvku na kalendářní měsíc se stanoví podle měsíční výše příspěvku účastníka (placeného na penze stanovené podle příspěvkového penzijního plánu) takto :

výše příspěvku výše státního

účastníka v Kč příspěvku v Kč

100 až 199 50+40% z částky nad 100 Kč

200 až 299 90+30% z částky nad 200 Kč

300 až 399 120+20% z částky nad 300 Kč

400 až 499 140+10% z částky nad 400 Kč

500 a více 150 Kč.

(3) Pokud účastník platí příspěvek za delší období než kalendářní měsíc, stanoví se výše státního příspěvku podle průměrné měsíční výše připadající na toto období.

(4) Při změně depozitáře náleží státní příspěvek podle odstavce 1, i pokud byl příspěvek účastníka zaplacen ve lhůtě stanovené v § 27 odst. 3 u depozitáře penzijního fondu před provedením jeho změny, ještě po dobu šesti kalendářních měsíců po skončení platnosti depozitářské smlouvy.

(5) Pro účely poskytnutí státního příspěvku se výše příspěvku účastníka zaokrouhluje na celé koruny směrem dolů.

(6) Vláda může nařízením zvýšit státní příspěvek.

§ 30

((1) Penzijní fond podává čtvrtletně písemnou žádost o poskytnutí státního příspěvku souhrnně za všechny účastníky, kterým náleží státní příspěvek podle § 29. Žádost se podává ministerstvu v kalendářním měsíci následujícím po skončení kalendářního čtvrtletí.)

(1) Penzijní fond podává čtvrtletně písemnou žádost o poskytnutí státního příspěvku za všechny účastníky, kterým náleží státní příspěvek podle § 29. Součástí žádosti jsou údaje na technickém nosiči dat. Žádost se podává ministerstvu v kalendářním měsíci následujícím po skončení kalendářního čtvrtletí. Žádost se zpracovává za použití informačního systému ministerstva. V případě neúplné žádosti nebo nesprávných údajů je ministerstvo oprávněno vyžádat opravu žádosti. Oprava žádosti je součástí žádosti o státní příspěvek v dalších kalendářních čtvrtletích. Po dobu, než je žádost opravena, lhůta uvedená v odstavci 2 ve vztahu k účastníkům, jichž se oprava žádosti týká, neběží.

(2) Ministerstvo je povinno poukázat státní příspěvek za kalendářní čtvrtletí na účet penzijního fondu do konce druhého měsíce následujícího po čtvrtletí, za které se o poskytnutí státního příspěvku žádá.

(3) Částky státního příspěvku poukázané penzijnímu fondu neprávem je penzijní fond povinen vrátit ministerstvu, a to do 30 dnů, kdy zjistil, že tyto částky byly poukázány neprávem, nejpozději do osmi dnů ode dne právní moci rozhodnutí ministerstva o povinnosti vrátit tyto částky. Právo vymáhat neprávem poukázané částky se promlčuje za deset let ode dne jejich poukázání.

(4) Částky státního příspěvku poukázané penzijnímu fondu podle odstavců 1 a 2, které nebyly použity na uspokojení nároků podle § 23, 24 a 25, je penzijní fond povinen vrátit ministerstvu, a to

a) do šesti měsíců ode dne zániku penzijního připojištění v případě vzniku nároku na odbytné podle § 23 a v případě dědictví podle § 25,

b) do (60) šesti měsíců ode dne zániku penzijního připojištění v případě, kdy účastníkovi nevznikl nárok na odbytné podle § 23 a nepožádal o převedení prostředků do penzijního připojištění u jiného penzijního fondu podle § 24(.),

c) do šesti měsíců ode dne zániku penzijního připojištění pokud účastníku vznikl nárok na odbytné podle § 23, ale nepožádal o jeho výplatu, nebo o převedení prostředků do penzijního připojištění u jiného penzijního fondu podle § 24.

(5) O vrácení částek státního příspěvku vyhotoví penzijní fond protokol, jehož součástí jsou údaje na technickém nosiči dat. Vracení částek státního příspěvku se zpracovává za použití informačního systému ministerstva do desátého dne každého kalendářního měsíce, přičemž je ministerstvo povinno prověřit, zda vracená částka není vyšší, než částka poukázaná na účastníka.

((5))(6) Jestliže penzijní fond čerpal státní příspěvek ve vyšší částce, než náležel, nebo nesplnil povinnost vrátit státní příspěvek, je povinen platit penále ve výši stanovené zvláštním zákonem. ⁹)

((6))(7) Ministerstvo může vyhláškou stanovit způsob podání a náležitosti žádosti o poskytnutí státního příspěvku a způsob podání a náležitosti protokolu o vracení státního příspěvku podle odstavce 5.

--------------------

⁹) § 30 zákona ČNR č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky).

H L A V A O S M Á

(HOSPODAŔENÍ PENZIJNÍHO FONDU)

OBHOSPODAŘOVÁNÍ MAJETKU

V ÚČASTNICKÉM FONDU

A HOSPODAŘENÍ PENZIJNÍHO FONDU

§ 31

((1) Penzijní fond musí s majetkem hospodařit s odbornou péčí a s cílem zabezpečit spolehlivý výnos.

(2) Jakmile penzijní fond zjistí, že není způsobilý krýt nároky na dávky z penzijního připojištění, je povinen přijmout opatření k nápravě a neprodleně informovat ministerstvo.

(3) Penzijní fond nesmí se svým majetkem nakládat způsobem, který by byl v rozporu se zájmy účastníků.

(4) V případě pochybností o způsobilosti penzijního fondu krýt nároky na dávky z penzijního připojištění může ministerstvo na svůj náklad zajistit ověření této způsobilosti znalcem.)

(1) Obhospodařováním majetku v účastnickém fondu se rozumí nakládání s ním v souladu s tímto zákonem. Při obhospodařování majetku v účastnickém fondu může penzijní fond využít služeb obchodníka s cennými papíry nebo investiční společnostmi.^9a)

(2) Penzijní fond musí obhospodařovat majetek v účastnickém fondu s odbornou péčí a s cílem zabezpečit spolehlivý výnos. Odpovědnosti za škodu způsobenou porušením povinností při obhospodařování majetku v účastnickém fondu se penzijní fond nemůže zprostit.

(3) Penzijní fond nesmí obhospodařovat majetek v účastnickém fondu způsobem, který je v rozporu se zájmy účastníků.

(4) Z majetku v účastnickém fondu nelze poskytovat dary, půjčky a zálohy na nákup cenných papírů, nemovitostí a movitých věcí. Majetek v účastnickém fondu nesmí být použit k zajištění závazků.

(5) Obchody s cennými papíry může penzijní fond vykonávat pouze prostřednictvím obchodníka s cennými papíry.

(6) Jakmile penzijní fond zjistí, že z majetku v účastnickém fondu není nebo nebude schopen krýt nároky na dávky z penzijního připojištění, je povinen přijmout opatření k nápravě a neprodleně informovat ministerstvo.

(7) V případě pochybností o schopnosti penzijního fondu krýt z majetku v účastnickém fondu nároky na dávky z penzijního připojištění může ministerstvo na svůj náklad zajistit ověření této schopnosti znalcem.

--------------------

^9a) § 5b zákona č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění zákona č. 151/1996 Sb. a zákona č. 124/1998 Sb.

§ 32

(Jinou činnost než penzijní připojištění mohou penzijní fondy vykonávat, jen pokud tato jiná činnost bezprostředně souvisí s penzijním připojištěním.)

(1) Za správu účastnického fondu náleží penzijnímu fondu úplata. Úplata za jedno účetní období může dosáhnout nejvýše

a) 30 % účetního zisku účastnického fondu a

b) 1 % průměrné roční hodnoty majetku v účastnickém fondu.

(2) Úplata penzijnímu fondu podle odstavce 1 v sobě zahrnuje úhradu všech nákladů, které penzijní fond účelně vynaložil v souvislosti se správou účastnického fondu.

(3) Do úplaty podle odstavce 1 nelze zahrnout pokuty uložené penzijnímu fondu ani jiné majetkové sankce uplatněné vůči penzijnímu fondu, dále odměnu správci majetku a likvidátorovi, náklady na propagaci a reklamu penzijního či účastnického fondu a provizi za zprostředkovatelskou činnost. Tyto náklady nese penzijní fond.

(4) Způsob výpočtu úplaty, podrobnosti pro výpočet úplaty, výši úplaty a výčet nákladů, které jsou v úplatě zahrnuty, stanoví statut.

§ 33

((1) Prostředky penzijního fondu mohou být umístěny jen do:

a) státních dluhopisů¹⁰) a dluhopisů, za které převzal záruku stát,

b) hypotečních zástavních listů,

c) dluhopisů, jejichž emitenty jsou Česká národní banka¹¹) a jiné banky, ^11a)

d) dluhopisů vydaných obchodními společnostmi a přijatých k obchodování na hlavním nebo vedlejším trhu burzy cenných papírů,

e) akcií a podílových listů přijatých k obchodování na hlavním nebo vedlejším trhu burzy cenných papírů,

f) komunálních obligací, za které převzala záruku banka nebo vydaných bankami, ^11b)

g) dluhopisů, jejichž emitenty jsou členské státy Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj nebo centrální banky těchto států,

h) movitých věcí představujících záruku bezpečného uložení peněžních prostředků,

i) nemovitostí přinášejících stálý výnos a sloužících zcela nebo převážně k podnikání nebo bydlení.)

(1) Finanční prostředky shromážděné v účastnickém fondu musí být umisťovány obezřetně, aby byla zaručena bezpečnost, kvalita, likvidita a rentabilita skladby finančního umístění jako celku.

(2) Finanční prostředky shromážděné v účastnickém fondu mohou být umístěny zejména do:

a) dluhopisů vydaných Českou republikou nebo Českou národní bankou a dluhopisů, za které převzala záruku Česká republika,

b) dluhopisů vydaných bankami a dluhopisů, za které převzala záruku banka a dluhopisů vydaných bankami se sídlem na území členských států Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj a dluhopisů, za které převzala záruku banka se sídlem na území států Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj,

c) hypotéčních zástavních listů,

d) dluhopisů přijatých k obchodování na veřejném trhu,

e) akcií přijatých k obchodování na veřejném trhu,

f) podílových listů otevřených podílových fondů,

g) dluhopisů, jejichž emitenty jsou členské státy Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj nebo centrální banky těchto států a dluhopisů, za které převzal záruku členský stát Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj,

h) dluhopisů vydaných Evropskou investiční bankou, Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj nebo Mezinárodní bankou pro obnovu a rozvoj nebo jinou mezinárodní finanční institucí, jejíž je Česká republika členem,

i) zahraničních cenných papírů, s nimiž se obchoduje na veřejném trhu zemí Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj nebo na jiném veřejném zahraničním trhu, za předpokladu, že výběr tohoto veřejného trhu byl schválen Komisí pro cenné papíry,

j) derivátů odvozených z cenných papírů uvedených v písmenech a) až i), přispívají-li ke snižování investičního rizika,

k) movitých věcí představujících záruku bezpečného uložení peněžních prostředků, kromě cenných papírů,

11. nemovitostí přinášejících stálý výnos a sloužících zcela nebo převážně k podnikání nebo bydlení.

((2) Penzijní fond může ukládat prostředky i na vkladové účty u bank.^11a) Výše takto uložených prostředků u jedné banky nesmí tvořit víc než 10% majetku penzijního fondu.)

(3) Finanční prostředky shromážděné v účastnickém fondu mohou být uloženy i na vkladové účty u bank a poboček zahraničních bank na území České republiky a u banky se sídlem na území členských států Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj. Výše takto uložených prostředků u jedné banky nesmí tvořit více než 10 % majetku v účastnickém fondu.

(3) (4)Penzijní fond je povinen cenný papír koupit jen za nejnižší cenu, za kterou by jej bylo možné při vynaložení odborné péče koupit, a prodat jen za nejvyšší cenu, za kterou by jej bylo možné při vynaložení odborné péče prodat. Splnění podmínky stanovené v předchozí větě je penzijní fond povinen prokázat.

(4) (5)Pro výpočet hodnoty cenného papíru v majetku (penzijního) účastnickéhofonduplatí přiměřeně ustanovení zvláštního právního předpisu, který stanoví způsob výpočtu hodnot cenných papírů v majetku v podílovém fondu nebo investičního fondu.^11c)

(5) (6)Ocenění nemovitostí a movitých věcí se musí provést před jejich nákupem a dále ve lhůtách stanovených ve statutu (penzijního) účastnickéhofondu, nejméně však jedenkrát ročně. Ocenění se provede podle předpisů platných v době, kdy se ocenění provádí. Pokud tyto předpisy neexistují, provede ocenění soudní znalec nezávislý na penzijním fondu.

((6) O účtování změn hodnoty majetku penzijního fondu vyplývajících ze změn kurzů nebo cen cenných papírů a ocenění movitého a nemovitého majetku platí přiměřeně ustanovení zvláštního zákona. ¹²))

(7) Změny hodnoty majetku v účastnickém fondu vyplývající ze změn kurzů nebo cen cenných papírů nebo změn devizových kurzů a ocenění movitého a nemovitého majetku podle odstavce 2 se zaúčtují jako oceňovací rozdíl z přecenění majetku na samostatném účtu. ¹²)

((7)Majetek penzijního fondu nemůže být použit k zajištění závazků.)

--------------------

(¹⁰) § 18 zákona č. 530/1990 Sb., o dluhopisech, ve znění zákona č. 84/1995 Sb.)

(¹¹) Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 60/1993 Sb. a zákona č. 15/1998 Sb.)

(^11a) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 83/1995 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 16/1998 Sb., zákona č. 128/1998 Sb. a zákona č. 165/1998 Sb.)

(^11b) § 20 odst. 1 písm. a) a odst. 2 zákona č. 530/1990 Sb.)

^11c) Vyhláška č. 207/1998 Sb., o výpočtu hodnoty cenných papírů v majetku v podílovém fondu nebo investičního fondu.

¹²)§ 21 zákona č. 248/1992 Sb.

§ 34

((1) Hodnota cenných papírů jednoho emitenta obchodovaných na burze cenných papírů nesmí tvořit více než 10 % majetku penzijního fondu. Toto omezení se nevztahuje na státní dluhopisy.

(2) Hodnota cenných papírů podle § 33 odst. 1 písm. e) a f) nesmí tvořit více než 25% majetku (penzijního) účastnického fondu.

(3) Hodnota jedné nemovitosti nebo movité věci nesmí tvořit více než 5 % majetku penzijního fondu.

(4) V majetku penzijního fondu nesmí být více než 20 % z celkové jmenovité hodnoty cenných papírů vydaných stejným emitentem a obchodovaných na burze cenných papírů.

(5) Při uplatnění nákupních a předkupních práv vyplývajících z cenných papírů a při změnách kurzů cenných papírů, změnách ocenění nemovitostí a movitých věcí mohou být podíly uvedené v předchozích odstavcích překročeny nejdéle na dobu šesti měsíců, během které musí být zabezpečeno rozložení rizika podle předchozích odstavců.

(6) Penzijní fond je povinen neprodleně oznámit ministerstvu a Komisi pro cenné papíry překročení limitů uvedených v odstavcích 1 až 4.

(7) Penzijní fond nesmí nakupovat akcie jiného penzijního fondu a vydávat dluhopisy.)

(1) Hodnota cenných papírů jednoho druhu vydaných jedním emitentem nesmí tvořit více než 10 % majetku v účastnickém fondu. Toto omezení se nevztahuje na dluhopisy vydané Českou republikou nebo Českou národní bankou, na dluhopisy, za které převzala záruku Česká republika, na dluhopisy vydané Evropskou investiční bankou a na dluhopisy, jejichž emitenty jsou členské státy Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj nebo centrální banky těchto států.

(2) Hodnota cenných papírů podle § 33 odst. 2 písm. e) a f) nesmí tvořit více než 25 % majetku v účastnickém fondu.

(3) Hodnota cenných papírů podle § 33 odst. 2 písm. d) nesmí tvořit více než 25 % majetku v účastnickém fondu.

(4) Celková hodnota movitých a nemovitých věcí a hypotéčních zástavních listů v majetku účastnického fondu nesmí překročit 30 % majetku v účastnickém fondu.

(5) V majetku účastnického fondu nesmí být více než 20 % z celkové jmenovité hodnoty cenných papírů jednoho druhu vydaných jedním emitentem. Toto omezení se nevztahuje na dluhopisy vydané Českou republikou a nebo Českou národní bankou, na dluhopisy, za které převzala záruku Česká republika, na dluhopisy vydané Evropskou investiční bankou a na dluhopisy, jejichž emitenty jsou členské státy Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj nebo centrální banky těchto států a nebo dluhopisy, za které převzal záruku členský stát Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj.

(6) Nejméně 70 % majetku v účastnickém fondu musí být umístěno nebo uloženo do aktiv znějících na měnu, ve které jsou vyjádřeny závazky penzijního fondu vůči účastníkům. Nejvíce 70 % majetku v účastnickém fondu může být umístěno podle § 33 odst. 2 písm. b) až g) a písm. j). Nejvíce 5 % majetku v  účastnickém fondu může být umístěno jinak, než je uvedeno v § 33 odst. 2.

(7) Při uplatnění výměnných a předkupních práv vyplývajících z cenných papírů a při změnách kurzů cenných papírů, změnách ocenění nemovitostí a movitých věcí, mohou být podíly uvedené v předchozích odstavcích překročeny nejdéle na dobu 6 měsíců, během které musí být zabezpečeno rozložení rizika podle předchozích odstavců.

(8) Penzijní fond je povinen neprodleně oznámit ministerstvu a Komisi pro cenné papíry překročení limitů uvedených v odstavcích 1 až 6.

(9) Penzijní fond nesmí nakupovat akcie jiného penzijního fondu a vydávat dluhopisy.

§ 35

((1) Penzijní fond rozděluje zisk tak, že nejméně 5 % připadá do rezervního fondu a nejvíce 10 % se rozděluje podle rozhodnutí valné hromady, pokud se dále nestanoví jinak; zbylá část se použije ve prospěch účastníků a osob, jejichž penzijní připojištění zaniklo v roce, za který se zisk rozděluje.

(2) Pokud hospodaření penzijního fondu skončí ztrátou, použije se ke krytí ztráty nerozdělený zisk z minulých let, rezervní fond^12a) a další fondy tvořené ze zisku. Nestačí-li tyto zdroje, musí být ztráta kryta snížením základního jmění. Hodnota základního jmění nesmí klesnout pod částku uvedenou v § 4 odst. 4.

--------------------

^12a) § 67 a 217 obchodního zákoníku.)

(1) Penzijní fond zajišťuje v souladu s účetními metodami^12a) podle zvláštního právního předpisu účtování o předmětu účetnictví^12b) v účetní knize pro účastnický fond, jehož majetek obhospodařuje tak, aby mohla být sestavena účetní závěrka za účastnický fond.

(2) Zisk účastnického fondu vykázaný v řádné účetní závěrce se rozděluje tak, že 15 % připadá do rezervního fondu účastnického fondu a zbývající část zisku (dále jen „zisk k rozdělení účastníkům“) se použije ve prospěch účastníků a osob jejichž penzijní připojištění zaniklo v roce, za který se zisk rozděluje, pokud se dále nestanoví jinak.

(3) Celková výše zisku k rozdělení účastníkům nesmí být větší než výše hospodářského výsledku vykázaná v řádné účetní závěrce účastnického fondu, snížená o povinný příděl do rezervního fondu účastnického fondu a záporný zůstatek oceňovacích rozdílů z přecenění majetku a zvýšená o nerozdělený zisk z minulých let.

(4) Do zůstatku účtu oceňovacích rozdílů z přecenění majetku se při postupu podle odstavce 3 nezahrne ta jeho část, k níž byla vytvořena účetní rezerva.

(5) Rezervní fond účastnického fondu může být použit i k výplatě dávek penzijního připojištění, pokud k jejich výplatě nedostačují ostatní zdroje k tomu účelu určené.

(6) Pokud výsledkem hospodaření penzijního fondu s majetkem v účastnickém fondu je ztráta, použije se ke krytí ztráty nerozdělený zisk účastnického fondu z minulých let a rezervní fond účastnického fondu. Nestačí–li tyto zdroje, musí být použit ke krytí ztráty rezervní fond penzijního fondu a jeho další fondy tvořené ze zisku. Pokud nebude ztráta uhrazena ani tímto způsobem, jsou akcionáři povinni k její úhradě provést ze svých prostředků mimořádný peněžitý vklad do majetku v účastnickém fondu, a to do jednoho měsíce ode dne konání valné hromady.

(7) Zisk penzijního fondu vykázaný v řádné účetní závěrce se rozděluje tak, že nejméně 15 % připadá do rezervního fondu penzijního fondu. Zbývající část zisku se použije podle rozhodnutí valné hromady. Způsobem podle věty první se rezervní fond ročně doplňuje nejméně do dosažení výše 50 % základního kapitálu.

(8) Pokud výsledkem hospodaření penzijního fondu je ztráta, použije se ke krytí ztráty nerozdělený zisk penzijního fondu z minulých let, rezervní fond penzijního fondu a další fondy penzijního fondu tvořené ze zisku. Nestačí-li tyto zdroje, musí být ztráta kryta snížením základního kapitálu. Hodnota základního kapitálu nesmí klesnout pod částku uvedenou v § 4 odst. 4.

(9) Majetek penzijního fondu nemůže být použit k zajištění závazků.

---------------------------

^12a) § 4 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví.

^12b) § 2 zákona č. 563/ 1991 Sb., o účetnictví.

§ 35a

1. Auditor, který ověřuje účetní závěrku penzijního fondu, upozorní bez zbytečného odkladu ministerstvo na jakoukoliv skutečnost, o které se v průběhu své činnosti dozví a která

a) svědčí o tom, že penzijní fond porušil tento zákon, statut nebo penzijní plán,

b) může ovlivnit řádný výkon činnosti penzijního fondu nebo

c) může vést k odmítnutí ověření roční účetní závěrky nebo k vyslovení výhrady.

(2) Povinnost podle odstavce 1 platí též pro auditora osoby, která je s penzijním fondem úzce propojena, přičemž úzkým propojením se rozumí vztah mezi dvěma nebo více osobami, při kterém má jedna z osob na druhé osobě přímý nebo nepřímý podíl minimálně 10 % základního kapitálu nebo hlasovacích práv nebo tuto osobu přímo či nepřímo ovládá, nebo vztah dvou nebo více osob ovládaných stejnou osobou.

§ 36

((1) Penzijní fond je povinen nejdéle do tří měsíců po skončení pololetí a kalendářního roku zveřejňovat zprávy o svém hospodaření a přehled o umístění prostředků penzijního fondu (§ 33 odst. 1), jejich uložení (§ 33 odst. 2) a jejich výši.)

(1) Penzijní fond je povinen nejdéle do tří měsíců po skončení pololetí a kalendářního roku zveřejňovat zprávy o svém hospodaření a o obhospodařování majetku v účastnickém fondu. Součástí této zprávy je přehled o umístění finančních prostředků penzijního fondu a účastnického fondu (§ 33 odst. 1), jejich uložení (§ 33 odst. 2) a jejich výši.

(2) U penzijních fondů, které existují déle než tři roky, se v roční zprávě o hospodaření uvádí přehled výsledků hospodaření za poslední tři roky.

(3) Zprávy o hospodaření se předkládají i ministerstvu a Komisi pro cenné papíry a depozitáři.

§ 37

(1) Penzijní fond je povinen průběžně evidovat stav příspěvků zaplacených ve prospěch jednotlivých účastníků v rozdělení na příspěvky účastníka, příspěvky účastníka nárokovatelné pro odpočet ze základu daně z příjmů (^12b)) ^12c) účastníkem, který je poplatníkem daně, příspěvky placené zaměstnavatelem a na ostatní příspěvky zaplacené ve prospěch účastníka. Dále je penzijní fond povinen odděleně evidovat stav státních příspěvků jednotlivých účastníků a podílů (na výnosech hospodaření penzijního) účastníků na zisku účastnického fondu.

((2) Příspěvky účastníků a státní příspěvky vede penzijní fond na účtu ostatních kapitálových fondů.¹³))

(2) Pokud zanikl nárok účastníka na odbytné nebo na převod prostředků do penzijního připojištění u jiného penzijního fondu nebo nároky fyzických osob určených ve smlouvě, eviduje penzijní fond prostředky ve výši příspěvků účastníka, podílů na zisku účastnického fondu připadajících na příspěvky účastníka a na státní příspěvky, samostatně ve zvláštním vyrovnávacím fondu účastnického fondu. Prostředky vyrovnávacího fondu účastnického fondu lze použít jen pro účely výplaty doživotních penzí účastníkům, kteří překročili střední délku života stanovenou podle úmrtnostních tabulek (§ 11 odst. 5). Ve vyrovnávacím fondu účastnického fondu eviduje penzijní fond i splátky penze účastníka, jehož penzijní připojištění zaniklo úmrtím a nevznikl nárok na pozůstalostní penzi.

(3) Prostředky, z nichž se stanoví výsluhová penze, musí být vedeny odděleně (;). (to platí obdobně pro invalidní penzi, jejíž výše se stanoví na základě dávkového penzijního plánu.)

(4) Ministerstvo může vyhláškou stanovit náležitosti evidence účastníků u penzijního fondu.

(5) Penzijní fond je povinen doklady související s penzijním připojištěním účastníka ukládat a uschovávat je

a) deset let následujících po podání žádosti o státní příspěvek za účastníka pro doklady prokazující nárok na státní příspěvek,

b) tři roky následující po výplatě poslední dávky penzijního připojištění účastníkovi pro doklady prokazující nárok na dávky penzijního připojištění.

------------------------------------------------------------------

(^12b)) ^12c) § 15 odst. 12 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 170/1999 Sb.

(¹³) Opatření Federálního ministerstva financí č.j. V/20 100/1992 ze dne 15. července 1992, kterým se stanoví účtová osnova a postupy účtování pro podnikatele (vyhlášené v částce 106/1992 Sb.).)

§ 38

((1) Používat údajů penzijního fondu lze jen se souhlasem penzijního fondu.)

((2)) Informace, které se týkají jednotlivého účastníka, je možné poskytovat jen s jeho souhlasem; to neplatí, jde-li o poskytnutí údajů ministerstvu při výkonu státního dozoru nebo o žádost o státní příspěvek.

H L A V A D E V Á T Á

UKONČENÍ ČINNOSTI PENZIJNÍCH FONDŮ

A VYPOŘÁDÁNÍ NÁROKŮ

Z PENZIJNÍHO PŘIPOJIŠTĚNÍ

§ 39

(1) Zrušení a likvidace penzijního fondu se řídí obchodním zákoníkem s odchylkami dále stanovenými.

(2) Penzijní fond se zrušuje též dnem uvedeným v rozhodnutí ministerstva o odnětí povolení z důvodů uvedených v § (43 odst. 1 písm. e)) 43b.

(3) K rozdělení, sloučení nebo splynutí penzijních fondů je třeba povolení ministerstva; přitom se postupuje přiměřeně podle § 5 a 6. Při rozdělení nebo splynutí penzijních fondů mohou vzniknout pouze penzijní fondy podle tohoto zákona.

(4) Likvidátora penzijního fondu jmenuje a odvolává ministerstvo (po dohodě) po projednání s Komisí pro cenné papíry. Likvidátorem může být pouze fyzická osoba zapsaná do seznamu likvidátorů investičních společností a investičních fondů, vedeného Komisí pro cenné papíry, která není nebo nebyla auditorem penzijního fondu, nebo se jakýmkoli způsobem na auditu nepodílela a nemá nebo neměla k penzijnímu fondu vztah, který by mohl být překážkou řádného výkonu funkce likvidátora.

(5) Návrh na povolení zápisu likvidátora do obchodního rejstříku a na výmaz likvidátora z obchodního rejstříku podává likvidátor.

(6) Likvidátor je za výkon své funkce odpovědný ministerstvu, kterému předkládá nejméně jednou za měsíc doklady o úkonech směřujících k likvidaci penzijního fondu. Ministerstvo v rozhodnutí o jmenování likvidátora stanoví výši jeho odměny.

((6))(7) Penzijní fond v likvidaci nesmí uzavírat nové smlouvy podle § 12 odst. 1.

(8) Ustanovení § 8 platí obdobně pro penzijní fond, kterému bylo odejmuto povolení a který je v likvidaci. Ustanovení zvláštního zákona o kontrolní funkci depozitáře⁷) se použije přiměřeně k výkonu funkce likvidátora.

§ 39a

(1) Penzijní fond může na základě rozhodnutí valné hromady požádat ministerstvo o odnětí povolení uděleného podle § 5 bez zrušení akciové společnosti a její likvidace. Ministerstvo žádosti vyhoví, pokud penzijní fond

a) nezahájil svoji činnost jako penzijní fond a tuto činnost nebude v budoucnu vykonávat, nebo

2. přestal vykonávat činnost podle tohoto zákona, nemá žádné účastníky a doloží, že nároky bývalých účastníků byly vypořádány v souladu s penzijním plánem a tímto zákonem.

(2) Penzijní fond, jemuž ministerstvo odňalo povolení podle odstavce 1, nesmí dnem nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí povolení uděleného podle § 5 používat v obchodní firmě označení „penzijní fond“.

§ 40

(1) Účastník u penzijního fondu, který byl zrušen rozdělením nebo splynutím, se stává účastníkem u nově vzniklého penzijního fondu, pokud do jednoho měsíce ode dne, kdy byl písemně vyrozuměn o zrušení penzijního fondu a podmínkách penzijního připojištění u nově vzniklého penzijního fondu, neodmítne penzijní připojištění u nově vzniklého penzijního fondu. Nároky z penzijních plánů zrušených penzijních fondů se převádějí do penzijního připojištění u nově vzniklých penzijních fondů (,a to způsobem stanoveným v penzijním plánu nově vzniklého penzijního fondu).

(2) Podle odstavce 1 se postupuje obdobně při zrušení penzijního fondu sloučením.

§ 41

(1) Při zrušení penzijního fondu bez právního nástupce se nároky účastníků a fyzických osob určených ve smlouvě a dědiců podle § 25 vypořádají výplatou jednorázového vyrovnání nebo odbytného, pokud se penzijní fond nedohodne s účastníkem o převedení prostředků do penzijního připojištění u jiného penzijního fondu.

(2) Částka odpovídající státnímu příspěvku, která nebyla použita na uspokojení nároků podle odstavce 1, se vrací státnímu rozpočtu.

(3) Nároky podle odstavců 1 a 2 se stávají splatnými vstupem penzijního fondu do likvidace.

§ 41a

Zrušení účastnického fondu

(1) Účastnický fond se zrušuje rozhodnutím penzijního fondu dnem, ke kterému ministerstvo návrh na zrušení schválí.

(2) Rozdělení, sloučení nebo splynutí účastnických fondů, jejichž majetek je obhospodařován týmž penzijním fondem, na základě rozhodnutí penzijního fondu nastává dnem, ke kterému ministerstvo návrh schválí.

(3) Návrh penzijního fondu na zrušení, rozdělení, sloučení nebo splynutí účastnických fondů ministerstvo neschválí, pokud by byl v rozporu se zájmy účastníků.

(4) Při rozhodnutí penzijního fondu podle odstavce 1 a 2 musí být dodržen postup stanovený penzijním plánem.

(5) Ruší–li se účastnický fond, postupuje se při převodu prostředků účastníka do jiného účastnického fondu, jehož majetek je obhospodařován týmž penzijním fondem, a při vypořádání jeho nároků přiměřeně podle § 40.

H L A V A D E S Á T Á

STÁTNÍ DOZOR NAD PENZIJNÍMI

FONDY

§ 42

(1) Činnost penzijního fondu a činnost depozitáře podle tohoto zákona podléhají státnímu dozoru, který vykonává ministerstvo a Komise pro cenné papíry (§ 45a); kontrolní oprávnění finančních a jiných orgánů podle zvláštních předpisů tím nejsou dotčena.

(2) Při výkonu státního dozoru je ministerstvo povinno dohlížet na dodržování tohoto zákona, statutu a penzijního plánu a dbát na ochranu účastníků.

(3) Při výkonu státního dozoru je ministerstvo povinno zabezpečit prověření seznamů účastníků všech penzijních fondů tak, aby státní příspěvek byl poskytnut za každého účastníka pouze jednou a vracená částka státního příspěvku nebyla vyšší, než vyplacená. K tomuto účelu je ministerstvo oprávněno provozovat informační systém za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem.^13a)

(4) Při výkonu státního dozoru je ministerstvo povinno prověřit, zda fyzická osoba, která je účastníkem penzijního připojištění, splňuje podmínky stanovené v § 2 odst. 1 a zda její penzijní připojištění nezaniklo dnem uvedeným v § 19 odst. 1 písm. h). Ke splnění uvedené povinnosti je ministerstvo oprávněno požadovat, aby Ministerstvo vnitra prověřilo v informačním systému evidence obyvatel

a) jméno, příjmení, rodné číslo a místo trvalého pobytu účastníka,

b) platnost povolení k trvalému pobytu, je-li účastníkem penzijního připojištění cizinec,

c) datum úmrtí účastníka.^13c)

(5) Prověření údajů uvedených v odstavci 4 písm. a) a b) je ministerstvo oprávněno požadovat čtyřikrát za kalendářní rok, prověření údaje uvedeného v odstavci 4 písm. c) dvakrát za kalendářní rok.

((4))(6) Při výkonu státního dozoru je ministerstvo oprávněno požadovat od penzijního fondu informace o jeho činnosti, a to v rozsahu potřebném pro výkon státního dozoru. Pověření pracovníci ministerstva jsou při výkonu státního dozoru oprávněni účastnit se jednání orgánů penzijního fondu a vstupovat do prostorů penzijního fondu.

((5))(7)Orgány, jejich členové a zaměstnanci penzijního fondu jsou povinni předložit ministerstvu jím vyžádané doklady a písemnosti potřebné pro výkon státního dozoru nad penzijními fondy a poskytnout k tomu všechny potřebné informace a vysvětlení. Zaměstnanci ministerstva jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděli při výkonu státního dozoru nad penzijními fondy; ustanovení § 7 odst. 7 věty třetí platí zde obdobně. Zaměstnanci ministerstva mohou poskytovat Ministerstvu práce a sociálních věcí informace a podklady potřebné ke stanovení koncepce penzijního připojištění a dále mohou poskytovat informace Komisi pro cenné papíry a České národní bance za účelem vzájemné spolupráce prováděné podle zvláštního právního předpisu.^13b)

((6)(8) Penzijní fond je povinen:

a) předložit ministerstvu a Komisi pro cenné papíry každoročně nejpozději do 31. ledna seznam akcionářů s vyznačením údajů, které požaduje zvláštní právní předpis,^8a)

b) informovat ministerstvo a Komisi pro cenné papíry o každé změně v seznamu akcionářů do deseti dnů po zápisu změny v seznamu akcionářů,

c) předložit ministerstvu a Komisi pro cenné papíry usnesení rejstříkového soudu o zápisu změny nebo zániku zapisovaných skutečností bez zbytečného odkladu po provedení zápisu do obchodního rejstříku.

((7))(9) Ministerstvo vede evidenci všech penzijních fondů a účastnických fondů; tato evidence je veřejně přístupná.

-------------------

^(13a) Zákon č. 256/1992 Sb., o ochraně osobních údajů v informačních systémech.)

^13a) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů.

^13b) § 16 až 18 zákona č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů.

^13c) § 8 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel).

§ 42a

Ministerstvo je povinno zveřejnit minimálně jednou za rok ve Finančním zpravodaji zprávu o

a) počtu účastnických fondů jednotlivých penzijních fondů a o počtu jejich účastníků, se seznamem akcionářů a s uvedením depozitáře, o výsledcích hospodaření penzijního fondu a obhospodařování majetku v účastnických fondech a

b) vývoji trhu penzijního připojištění a o výsledcích dozorové činnosti ministerstva včetně uvedení závěrů z jednotlivých kontrol penzijních fondů.

Opatření k nápravě a sankce

§ 43

((1) Jestliže ministerstvo při výkonu státního dozoru zjistí, že penzijní fond porušuje nebo neplní povinnosti stanovené v tomto zákoně, porušuje statut nebo penzijní plán, může podle závažnosti a povahy zjištěných nedostatků penzijnímu fondu

a) uložit, aby zjištěné nedostatky ve stanovené lhůtě odstranil nebo byli vyměněni v určené lhůtě členové orgánů penzijního fondu a aby informoval ministerstvo o plnění přijatých opatření,

b) uložit pokutu až do výše 5 000 000 Kč; o výši pokuty se sníží část zisku, která se rozděluje podle § 35 na základě rozhodnutí valné hromady,

c) pozastavit na vymezenou dobu, nejdéle však na šest měsíců, a ve vymezeném rozsahu oprávnění představenstva nakládat s majetkem penzijního fondu ; současně musí ministerstvo ustanovit na tuto dobu správce majetku penzijního fondu, kterého pověří jednáním jménem penzijního fondu do doby, než bude valnou hromadou zvoleno nové představenstvo, obnoveno oprávnění představenstva v původním rozsahu nebo do doby zápisu vstupu penzijního fondu do likvidace do obchodního rejstříku. Správce majetku má nárok na odměnu ve výši stanovené ministerstvem a dále na úhradu účelně vynaložených nákladů spojených s výkonem funkce správce majetku. Odměna a úhrada účelně vynaložených nákladů jsou placeny z majetku penzijního fondu,

d) snížit na vymezenou dobu, nejdéle však na dva kalendářní roky, část zisku, která se rozděluje podle § 35 na základě rozhodnutí valné hromady,

e) odejmout povolení udělené podle § 5, jsou-li dány tyto důvody:

1. v žádosti o udělení povolení byly vědomě uvedeny zakladateli nesprávné údaje rozhodné pro udělení tohoto povolení,

2. další pokračování činnosti penzijního fondu by ohrožovalo nároky účastníků proto, že penzijní fond porušuje závažným způsobem povinnosti stanovené tímto zákonem, statutem nebo penzijním plánem, v hospodaření penzijního fondu se projevují závažné nedostatky nebo penzijní fond neprovedl ve stanovené lhůtě opatření k obnovení své způsobilosti krýt nároky na dávky penzijního připojištění, nebo

3. penzijní fond neuzavře do jednoho měsíce ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, jímž ministerstvo rozhodlo o změně depozitáře, novou depozitářskou smlouvu (§ 8 odst. 3).

(2) Sankce podle odstavce 1 písm. b) až e) lze uložit ve lhůtě do jednoho roku ode dne, kdy se ministerstvo dozvědělo o porušení nebo neplnění povinnosti, o porušení statutu nebo penzijního plánu, nejpozději však do tří let ode dne, kdy k porušení nebo nesplnění povinnosti, porušení statutu nebo penzijního plánu došlo.)

1. Jestliže ministerstvo při výkonu státního dozoru zjistí, že penzijní fond porušuje nebo neplní povinnosti stanovené v tomto zákoně, porušuje statut nebo penzijní plán, rozhodne o opatření k odstranění zjištěných nedostatků.

2. Podle závažnosti a povahy zjištěných nedostatků je ministerstvo oprávěno

a) uložit, aby penzijní fond ve stanovené lhůtě zjednal nápravu a informoval ministerstvo o přijatých opatřeních,

b) nařídit snížení základního kapitálu z důvodu úhrady ztráty penzijního fondu a účastnického fondu, pokud ztráta v rozporu se zákonem zůstala neuhrazena, a to o částku odpovídající neuhrazené ztrátě,

c) pozastavit oprávnění představenstva nakládat s majetkem penzijního fondu a obhospodařovat majetek v účastnickém fondu a ustanovit správce majetku penzijního fondu a majetku v účastnickém fondu.

§ 43a

Správce majetku

1. Ministerstvo je oprávněno pozastavit oprávnění představenstva nakládat s majetkem penzijního fondu a obhospodařovat majetek v účastnickém fondu a ustanovit správce majetku penzijního fondu a majetku v účastnickém fondu, jestliže

a) penzijní fond opakovaně nebo závažným způsobem porušil povinnosti stanovené zákonem, statutem nebo penzijním plánem a předchozí opatření k nápravě nebo sankce nevedla k nápravě, nebo

b) se v hospodaření penzijního fondu a v obhospodařování majetku v účastnickém fondu projevují závažné nedostatky a hrozí nebezpečí z prodlení.

(2) Účinnost rozhodnutí podle odstavce 1 nastává dnem jeho doručení penzijnímu fondu. Opravný prostředek nemá odkladný účinek.

(3) Ministerstvo je oprávněno pozastavit oprávnění představenstva penzijního fondu nakládat s majetkem penzijního fondu a obhospodařovat majetek v účastnickém fondu jen na vymezenou dobu, nejdéle však na šest měsíců, a ve vymezeném rozsahu. Současně musí ministerstvo ustanovit na tuto dobu správce majetku penzijního fondu a majetku v účastnickém fondu, kterého pověří jednat jménem penzijního fondu do doby, než bude valnou hromadou zvoleno nové přestavenstvo, obnoveno oprávnění představenstva v původním rozsahu nebo do dne zrušení penzijního fondu.

(4) Ministerstvo může rozhodnout o opatření podle odstavce 1 ještě jednou, pokud nadále trvají důvody pro toto opatření. Celková doba pozastavení oprávnění představenstva však nesmí být delší než dvanáct měsíců.

(5) Správcem majetku může být pouze fyzická osoba zapsaná do seznamu nucených správců a likvidátorů investičních společností vedeného Komisí pro cenné papíry, která není nebo nebyla auditorem penzijního fondu, nebo se jakýmkoliv způsobem na auditu nepodílela a nemá nebo neměla k penzijnímu fondu vztah, který by mohl být překážkou řádného výkonu funkce správce majetku.

(6) Správce majetku má nárok na odměnu ve výši stanovené ministerstvem a dále na úhradu účelně vynaložených nákladů spojených s výkonem funkce správce majetku. Odměna a úhrada účelně vynaložených nákladů jsou placeny z majetku penzijního fondu.

(7) Pozastavení oprávnění představenstva, jeho ukončení a správce majetku se zapisují do obchodního rejstříku. Návrh na povolení zápisu podává ministerstvo.

§ 43b

Odnětí povolení

(1) Ministerstvo je oprávněno odejmout penzijnímu fondu povolení ke vzniku a činnosti penzijního fondu, jestliže

a) v žádosti o udělení povolení byly vědomě uvedeny zakladateli nesprávné údaje rozhodné pro udělení povolení,

b) již nesplňuje podmínky pro povolení ke vzniku a činnosti penzijního fondu,

c) nevykonává činnost podle tohoto zákona po dobu 12 měsíců,

d) další pokračování činnosti penzijního fondu by ohrožovalo nároky účastníků proto, že penzijní fond porušuje závažným způsobem povinnosti stanovené zákonem, statutem nebo penzijním plánem,

e) v hospodaření penzijního fondu a v obhospodařování majetku v účastnickém fondu se projevují závažné nedostatky,

f) neprovedl ve stanovené lhůtě opatření k obnovení způsobilosti krýt z majetku v účastnickém fondu nároky na dávky penzijního připojštění, nebo

g) neuzavřel do jednoho měsíce ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, jímž ministerstvo rozhodlo o změně depozitáře, novou depozitářskou smlouvu (§8 odst. 3).

§ 43c

Pokuty

(1) Místo nebo vedle opatření k nápravě podle § 43 je ministerstvo oprávněno uložit penzijnímu fondu pokutu až do výše 5 000 000 Kč, jestliže opakovaně nebo závažným způsobem porušuje nebo neplní povinnosti stanovené v tomto zákoně, porušuje statut nebo penzijní plán.

(2) Ministerstvo je oprávněno uložit penzijnímu fondu pokutu až do výše 5 000 000 Kč, jestliže nesplní ministerstvem uložená opatření k odstranění zjištěných nedostatků podle § 43.

(3) Ministerstvo je oprávněno uložit členu orgánů penzijního fondu, vedoucí osobě nebo prokuristovi pokutu až do výše 100 000 Kč, jestliže

a) opakovaně nebo závažným způsobem porušuje nebo neplní povinnosti stanovené tímto zákonem, nebo

b) uvedl nepravdivý údaj v čestném prohlášení o splnění stanovených požadavků podle § 7 odst. 2.

(4) Ministerstvo je oprávněno uložit pokutu až do výše 20 000 000 Kč tomu, kdo provozuje penzijní připojištění bez povolení podle § 5.

(5) Při ukládání pokut ministerstvo vychází ze závažnosti protiprávního jednání, zejména ze způsobů jednání, doby jeho trvání a jeho následků.

(6) Správní řízení, ve kterém se ukládá pokuta, lze zahájit do jednoho roku ode dne, kdy se ministerstvo dozvědělo o skutečnosti uvedené v odstavcích 1 až 4, nejdéle však do pěti let ode dne, kdy k této skutečnosti došlo.

§ 44

Ustanovení § 43 odst. (1 písm. a) a b)) 2 písm. a) a § 43c odst. 1 a 2 platí obdobně pro depozitáře, jestliže porušuje své povinnosti.

(§ 45

Ministerstvo uloží pokutu až do výše 20 000 000 Kč tomu, kdo provozuje penzijní připojištění bez povolení podle § 5, a zakáže další provozování této činnosti. Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy se ministerstvo dozvědělo o provozování penzijního připojištění bez povolení.)

§ 45a

(1) Činnost penzijního fondu podle tohoto zákona podléhá státnímu dozoru Komise pro cenné papíry v rozsahu jeho povinností stanovených tímto zákonem při umisťování prostředků penzijního fondu podle § 33. Na postup při výkonu státního dozoru Komise pro cenné papíry se přiměřeně vztahují ustanovení § 42 odst. 2, 4 a 5 a § 43 odst. (1písm. a), b), a c)) 2 písm. a) a c) a § 43c odst. 1 až 3. Rozhodnutí o pozastavení oprávnění představenstva podle § 43 odst. (1) 2 písm. c) přijímá Komise pro cenné papíry (v dohodě) po projednání s ministerstvem.

(2) Činnost depozitáře podle tohoto zákona podléhá státnímu dozoru Komise pro cenné papíry v rozsahu jeho povinností kontrolovat umisťování prostředků penzijního fondu podle § 33. Na postup při výkonu státního dozoru Komise pro cenné papíry se přiměřeně vztahují ustanovení § 43 odst. (1písm. a) a b)) 2 písm. a) a § 43c odst. 1 a 2.

Č Á S T D R U H Á

USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ

H L A V A P R V N Í

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

§ 46

(1) Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, platí pro penzijní připojištění ustanovení občanského zákoníku.

(2) Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, platí pro rozhodování ministerstva obecné předpisy o správním řízení.¹⁴)

(3) Je-li v tomto zákoně ministerstvu uložena povinnost rozhodnout po projednání s dalším orgánem státní správy, rozumí se tím postup, kdy ministerstvo neprodleně po zahájení správního řízení postoupí podklady pro rozhodnutí tomuto orgánu k písemnému stanovisku. Stanovisko obsahuje návrh na rozhodnutí včetně jeho zdůvodnění. Pokud bude návrh ministerstva odlišný, je ministerstvo povinno předložit tomuto orgánu svůj návrh a uvést důvody, pro které s jeho návrhem nesouhlasí. V případě, že tímto postupem nebude dosaženo shody návrhů, rozhodne ministerstvo na základě vlastního posouzení předmětu řízení. Při rozhodování Komise pro cenné papíry podle tohoto zákona se postupuje obdobně.

((3)) (4) Pokuty uložení podle tohoto zákona jsou příjmem státního rozpočtu. Pokuty vybírá ministerstvo.

------------------------------------------------------------------

¹⁴) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

Č Á S T T Ř E T Í

ÚPLNÉ ZNĚNÍ DOTČENÝCH ČÁSTÍ ZÁKONA O DANÍCH Z PŘÍJMŮ

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona 132/2000 Sb., zákona 241/2000 Sb., zákona 340/2000 Sb., zákona 492/2000 Sb. a zákona č. 117/2001 Sb. se mění takto :

1. V § 20 odst. 3 se za větu třetí vkládá nová věta, která včetně poznámky pod čarou č. 87) zní: „Obdobně se postupuje při stanovení základu daně u penzijního fondu vytvářejícího účastnické fondy.⁸⁷)”.

(3) U investiční společnosti vytvářející fondy¹⁶) se základ daně stanoví samostatně za investiční společnost a odděleně za jednotlivé podílové fondy. Základ daně stanovený odděleně za jednotlivý podílový fond lze snížit o rozdíl, o který v předchozím zdaňovacím období výdaje (náklady) upravené podle § 23 převyšovaly jeho příjmy upravené podle § 23. O tento rozdíl lze u jednotlivého podílového fondu snížit základ daně nejdéle v sedmi zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po zdaňovacím období, ve kterém byl tento rozdíl vykázán, a to i v případě, kdy došlo k převodu obhospodařování podílového fondu na jinou investiční společnost. Obdobně se postupuje při stanovení základu daně u penzijního fondu vytvářejícího účastnické fondy.⁸⁷) U otevřeného podílového fondu vzniklého z investičního fondu zaniklého bez provedení likvidace lze o vyměřenou daňovou ztrátu nebo její část neuplatněnou jako odčitatelnou položku od základu daně tímto investičním fondem snížit základ daně, a to i ve zdaňovacích obdobích zbývajících do sedmi zdaňovacích období bezprostředně následujících po zdaňovacím období, za které byla daňová ztráta tomuto investičnímu fondu vyměřena.

--------------------

⁸⁷) Zákon č. .../...Sb., o ... .”.

2. V § 21 odst. 2 písm. a) se za slova „investičního fondu“ vkládá tečka a slova „a penzijního fondu.^9a)” se zrušují včetně poznámky pod čarou č.9a).

(2) Sazba daně činí 15 %

1. u investičního fondu. (a penzijního fondu.^9a)) Tato sazba daně se vztahuje na základ daně snížený o položky podle § 34, který se zaokrouhluje na celé tisícikoruny dolů, a

2. u podílového fondu.¹⁶) Tato sazba daně se vztahuje na základ daně snížený podle § 20 odst. 3, který se zaokrouhluje na celé tisícikoruny dolů.

--------------------

(^9a) Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením.)

3. V § 21 odst. 2 písm. b) se slova „u podílového fondu.¹⁶)” nahrazují slovy „u podílového fondu ¹⁶) a účastnického fondu.⁸⁷)”.

(2) Sazba daně činí 15 %

1. u investičního fondu. (a penzijního fondu.^9a)) Tato sazba daně se vztahuje na základ daně snížený o položky podle § 34, který se zaokrouhluje na celé tisícikoruny dolů, a

2. (u podílového fondu.¹⁶)) u podílového fondu¹⁶) a účastnického fondu.⁸⁷) Tato sazba daně se vztahuje na základ daně snížený podle § 20 odst. 3, který se zaokrouhluje na celé tisícikoruny dolů.

4. V § 23 odst. 4 písm. a) se ve větě první slova „s výjimkou penzijních fondů” zrušují. Ve větě druhé se slova „penzijních fondů” nahrazují slovy „účastnických fondů”.

(4) Do základu daně podle odstavce 1 se nezahrnují

1. u poplatníků uvedených v § 2 odst. 2, v § 17 odst. 3 (s výjimkou penzijních fondů) a u stálé provozovny (§ 22 odst. 2) příjmy, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou podle § 36 odst. 2, kromě úrokových příjmů vymezených v § 36 odst. 6 písm. a). U (penzijních fondů) účastnických fondů se do základu daně nezahrnují veškeré příjmy, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou ‚ § 36 odst. 2),

2. příjmy, které jsou zdaňovány sazbou daně podle § 16 odst. 2 a § 21 odst. 3,

3. příjmy z nákupu vlastních akcií pod jmenovitou hodnotu při následném snížení základního kapitálu,

4. částky, které již byly zdaněny podle tohoto zákona u téhož poplatníka nebo u poplatníka zaniklého bez provedení likvidace v případě, kdy jsou příjmem u jeho právního nástupce,

5. částky zúčtované do příjmů (výnosů), pokud souvisejí s výdaji (náklady) neuznanými v předchozích zdaňovacích obdobích jako výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a to maximálně do výše těchto neuznaných výdajů (nákladů) v předchozích zdaňovacích obdobích,

6. podíl na likvidačním zůstatku nebo vypořádací podíl společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti.

5. V § 36 odst. 6 písm. a) se slova „penzijního fondu a” zrušují.

(6) Plynou-li

a) úrokové příjmy z dluhopisu,^35a) ze směnky vystavené bankou k zajištění pohledávky vzniklé z vkladu věřitele, z vkladního listu a vkladu mu na roveň postavenému,^35b) úroky, výhry a jiné výnosy z vkladu na vkladní knížce a vkladovém účtu,^35d) poplatníkovi uvedenému v § 2 odst. 2, pokud je zdroj těchto příjmů zahrnut v jeho obchodním majetku, poplatníkovi uvedenému v § 17 odst. 3, s výjimkou (penzijního fondu a) veřejné obchodní společnosti, a dále stálé provozovně (§ 22 odst. 2), započte se sražená daň na celkovou daňovou povinnost; přitom u společníka veřejné obchodní společnosti nebo u komplementáře komanditní společnosti se započte na celkovou daňovou povinnost sražená daň připadající na něj, určená ve stejném poměru, v jakém je na něj rozdělován zisk podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem,^9c) a u komanditní společnosti se započte sražená daň snížená o část připadající na komplementáře. Daň sraženou z úrokových příjmů po rozhodném dni fúze nebo rozdělení společnosti (družstva) si započte na celkovou daňovou povinnost nástupnická společnost (družstvo). Po převodu jmění společnosti na společníka⁷⁰) si sraženou daň započte na celkovou daňovou povinnost poplatník, na kterého bylo jmění převedeno,

b) příjmy uvedené v odstavci 2 penzijnímu fondu, započte se sražená daň na celkovou daňovou povinnost .

6. V § 36 odst. 6 písm. b) se slova „penzijnímu fondu” nahrazují slovy „účastnickému fondu vytvářenému penzijním fondem” a na konci písmene b) se doplňují tato slova: „jednotlivých účastnických fondů vytvářených penzijním fondem”.

(6) Plynou-li

a) úrokové příjmy z dluhopisu,^35a) ze směnky vystavené bankou k zajištění pohledávky vzniklé z vkladu věřitele, z vkladního listu a vkladu mu na roveň postavenému,^35b) úroky, výhry a jiné výnosy z vkladu na vkladní knížce a vkladovém účtu,^35d) poplatníkovi uvedenému v § 2 odst. 2, pokud je zdroj těchto příjmů zahrnut v jeho obchodním majetku, poplatníkovi uvedenému v § 17 odst. 3, s výjimkou (penzijního fondu a) veřejné obchodní společnosti, a dále stálé provozovně (§ 22 odst. 2), započte se sražená daň na celkovou daňovou povinnost; přitom u společníka veřejné obchodní společnosti nebo u komplementáře komanditní společnosti se započte na celkovou daňovou povinnost sražená daň připadající na něj, určená ve stejném poměru, v jakém je na něj rozdělován zisk podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem,^9a) a u komanditní společnosti se započte sražená daň snížená o část připadající na komplementáře. Daň sraženou z úrokových příjmů po rozhodném dni fúze nebo rozdělení společnosti (družstva) si započte na celkovou daňovou povinnost nástupnická společnost (družstvo). Po převodu jmění společnosti na společníka⁷⁰) sraženou daň započte na celkovou daňovou povinnost poplatník, na kterého bylo jmění převedeno,

b) příjmy uvedené v odstavci 2 (penzijnímu fondu) účastnickému fondu vytvářenému penzijním fondem, započte se sražená daň na celkovou daňovou povinnost jednotlivých účastnických fondů vytvářených penzijním fondem.

7. V § 38n se na konci odstavce 1 doplňuje nová věta, která zní: „Obdobně se postupuje u penzijního fondu vytvářejícího účastnické fondy.”.

(1) Pokud výdaje (náklady) upravené podle § 23 převyšují příjmy upravené podle § 23, je rozdíl daňovou ztrátou. U investiční společnosti vytvářející podílové fondy je daňovou ztrátou pouze rozdíl, o který výdaje (náklady) upravené podle § 23 převyšují příjmy upravené podle § 23, stanovený samostatně za investiční společnost (bez podílových fondů). Obdobně se postupuje u penzijního fondu vytvářejícího účastnické fondy.

8. V § 38o se na konec textu doplňuje nová věta, která zní: „Obdobně se postupuje u penzijního fondu vytvářejícího účastnické fondy.”.

U investiční společnosti vytvářející podílové fondy se celková daň stanoví jako úhrn jednotlivých daní vypočtených samostatně ze základu daně za investiční společnost a odděleně ze základů daně za jednotlivé podílové fondy; přitom základ daně za investiční společnost nelze upravit o rozdíly, o které výdaje (náklady) upravené podle § 23 převyšují příjmy upravené podle § 23, vykázané odděleně za jednotlivé podílové fondy. Pokud investiční společnost vykáže daňovou ztrátu (§ 38n odst. 1), nelze tuto ztrátu upravit o základy daně vykázané odděleně za jednotlivé podílové fondy.). Obdobně se postupuje u penzijního fondu vytvářejícího účastnické fondy.

9. V § 38p odst. 1 se ve větě poslední slovo „může” nahrazuje slovy „a penzijní fond vytvářející účastnické fondy mohou” a za slova „jednotlivých podílových fondů” se vkládají nová slova „nebo účastnických fondů”.

(1) Vyšší částky odčitatelných položek podle § 34 a položek snižujících základ daně podle § 20 odst. 7 a 8 může uplatnit poplatník nebo jeho právní nástupce pouze v dodatečném přiznání k dani z příjmů právnických osob na vyšší daňovou povinnost, a to jen v takové výši, aby rozdíl mezi nově stanoveným základem daně sníženým o tyto položky zaokrouhleným na celé tisícikoruny dolů a základem daně sníženým o odčitatelné položky podle § 34 a položky snižující základ daně podle § 20 odst. 7 a 8 zaokrouhleným na celé tisícikoruny dolů, z něhož byla daň pravomocně vyměřena (doměřena), činil alespoň 1 000 Kč. Investiční společnost vytvářející podílové fondy (může) a penzijní fond vytvářející účastnické fondy mohou za stejných podmínek uplatnit i vyšší položky snižující základ daně podle § 20 odst. 3 u jednotlivých podílových fondů nebo účastnických fondů.

10. V § 38r odst. 2 se ve větě druhé za slova „při převedení podílového fondu do jiné investiční společnosti” vkládá čárka a doplňují se tato slova: „při převedení účastnického fondu do jiného penzijního fondu”.

(2) Lze-li uplatnit daňovou ztrátu nebo její část ve zdaňovacích obdobích následujících po zdaňovacím období, v němž daňová ztráta vznikla, jako položku odčitatelnou od základu daně, lhůta pro vyměření39c) jak pro zdaňovací období, v němž daňová ztráta vznikla, tak i pro všechna zdaňovací období, za která lze tuto daňovou ztrátu nebo její část uplatnit, končí současně se lhůtou pro vyměření za poslední zdaňovací období, za které lze daňovou ztrátu nebo její část uplatnit. Obdobně se postupuje při uplatnění daňové ztráty (§ 38n odst. 1) při převedení podílového fondu do jiné investiční společnosti, při převedení účastnického fondu do jiného penzijního fondu nebo při přeměně investičního fondu zaniklého bez provedení likvidace na otevřený podílový fond.

Srovnávací tabulka návrhu novely zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů, s legislativou ES

	Navrhovaný předpis ČR			Odpovídající předpis ES
Ustanovení (část,§,odst., písm. a pod.)	Obsah	Celex č.	Ustanovení (čl., písm., bod, odst., apod)	Obsah	Hodnocení slučitelnosti	Poznámka
§ 2 odst.2	Účastníkem penzijního připojištění může být jen fyzická osoba starší 18 let s  pobytem na území členských států Evropské unie, pokud je účastna důchodového pojištění nebo veřejného zdravotního pojištění v České republice, která uzavře s penzijním fondem písemnou smlouvu o penzijním připojištění (dále jen "smlouva"). Účast na penzijním připojištění je dobrovolná. .	11997E039 11997E049	čl. 39 Smlouvy o založení ES a čl. 49 Smlouvy o založení ES	Pracovníci Volný pohyb pracovníků uvnitř Společenství je zajištěn. Volný pohyb zahrnuje, pokud jde o zaměstnávání, odměnu za práci a jiné pracovní podmínky, zrušení jakékoliv diskriminace mezi pracovníky členských států založené na státní příslušnosti. S výhradou omezení odůvodněných veřejným pořádkem, veřejnou bezpečností a ochranou zdraví, zahrnuje právo: a) ucházet se o skutečně nabízená zaměstnání, b) pohybovat se za tím účelem volně na území členských států, c) pobývat v některém z členských států za účelem výkonu zaměstnání v souladu se zákony a ostatními předpisy, které upravují zaměstnání vlastních příslušníků tohoto státu, d) zůstat na území členského státu po ukončení zaměstnání, a to za podmínek, které budou předmětem prováděcích nařízení vypracovaných Komisí. Ustanovení tohoto článku neplatí pro zaměstnání ve veřejné správě. Služby Podle následujících ustanovení jsou zakázána omezení volného poskytování služeb uvnitř Společenství pro příslušníky členských států, kteří podnikají v některém jiném státu Společenství než příjemce služeb. Na návrh Komise může Rada kvalifikovanou většinou rozšířit použitelnost této kapitoly též na příslušníky třetích států, kteří poskytují služby a kteří podnikají uvnitř Společenství.	PL	Nabývá účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost
§ 2a	V penzijním připojištění je zakázána jakákoliv diskriminace účastníků zejména z důvodů pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu, zdravotního stavu nebo věku. Za diskriminaci z důvodu pohlaví se nepovažuje výpočet hodnot zvlášť pro muže a zvlášť pro ženy, jestliže se pro účely výpočtu penze používají úmrtnostní tabulky.	31976L0207	čl. 2 Směrnice Rady 76/207/EEC	Princip rovného zacházení ve smyslu dále uvedených ustanovení zahrnuje absenci jakékoli diskriminace, ať už přímé nebo nepřímé s odkazem zejména na mateřství nebo rodinný stav. Tato směrnice nebrání tomu, aby členské státy z její působnosti vyňaly takové profese a popř. obory studia, vedoucí k jejímu dosažení, pro které z důvodu jejich povahy nebo podmínek jejich výkonu, je pohlaví osoby určující podmínkou. Tato směrnice není na překážku ustanovením týkajícím se ochrany žen, zejména co se týče těhotenství a mateřství. Tato směrnice není na překážku opatřením, jejichž cílem je podpořit rovnost šancí mezi muži a ženami, zvláště potlačujícím faktickou nerovnoprávnost, která negativně postihuje možnosti žen v oblastech upravených v čl. 1 odst. 1.	PL
§ 12 odst. 3	(3)Zprostředkovatelskou činnost směřující k uzavření smlouvy mezi penzijním fondem a fyzickou osobou, která je způsobilá být účastníkem (§ 2), může vykonávat fyzická nebo právnická osoba (s bydlištěm nebo sídlem na území České republiky, a to) pro penzijní fond, který má povolení k činnosti (§ 5 odst. 1).	11997E043 11997E049	čl. 43 Smlouvy o založení ES čl. 49 Smlouvy o založení ES	Právo podnikání V rámci níže uvedených ustanovení jsou omezení svobody podnikání pro příslušníky jednoho členského státu na území státu druhého zakázána. Stejně tak jsou zakázána omezení při zřizování zastoupení, poboček nebo dceřinných společností jednoho členského státu na území státu druhého. Svoboda podnikání zahrnuje právo zahajovat a provozovat samostatnou výdělečnou činnost, jakož i zřizovat a řídit podniky, zejména společnosti ve smyslu článku 48 pododstavec 2 za podmínek, stanovených pro vlastní příslušníky právem státu, kde dochází k podnikání, pokud ustanovení kapitoly o pohybu kapitálu nestanoví jinak. viz § 2 odst. 2	PL
§ 14 odst. 3	(3) Penzijní fond je povinen písemně informovat účastníky o změnách penzijního plánu, které se týkají nároků a dávek z penzijního připojištění.	31998L0049	čl.7 Směrnice Rady	Informování účastníků Členské státy přijmou opatření, aby zajistily, že zaměstnavatelé, správci nebo jiné osoby odpovědné za správu doplňkových systémů důchodového zabezpečení, informují odpovídajícím způsobem účastníky o jejich nárocích na dávky a na možnosti volby, které jim nabízejí právní systémy, pokud se vydají do jiného členského státu. Poskytované informace odpovídají alespoň informacím poskytovaným účastníkům, za než tyto příspěvky již nejsou hrazeny, kteří však zůstávají v témže členském státě.	PL
§ 19 odst. 1 písm. g	(1) Penzijní připojištění účastníka zaniká dnem a) ukončení výplaty poslední penze, b) výplaty jednorázového vyrovnání místo poslední penze, c) na kterém se účastník a penzijní fond písemně dohodli, d) ke kterému bylo penzijní připojištění vypovězeno podle § 17 a 18, e) výplaty odbytného při zániku penzijního fondu, pokud nedošlo k převzetí povinností penzijního fondu jiným penzijním fondem, f) ukončení trvalého pobytu účastníka na území České republiky, g) ukončení pobytu na území členského státu Evropské unie nebo ukončení účasti v důchodovém pojištění nebo ve veřejném zdravotním pojištění v České republice,	11997E039 11997E049	čl. 39 a čl. 49 Smlouvy o založení ES	viz. § 2 odst. 2	PL	Nabývá účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost
§ 21 odst. 9	(9) Účastníkovi nebo fyzické osobě, určené ve smlouvě, kterým vznikl nárok na dávku penzijního připojištění a které nemají bydliště na území České republiky, je penzijní fond povinen na jejich žádost vyplácet dávku do ciziny ve výši a ve lhůtách stanovených penzijním plánem.	31998L0049	čl.5 Směrnice Rady	Přeshraniční platby Členské státy zajistí, aby doplňkové penzijní systémy vyplácely do jiných členských států účastníkům systému, stejně jako osobám oprávněným na základě tohoto systému, všechna plnění, která jsou z titulu tohoto systému dlužny, a to bez daní a transakčních nákladů.	PL
§ 22 odst. 2	(2)Jednorázové vyrovnání náleží místo penze při ukončení trvalého pobytu účastníka na území České Republiky.)	31998L0049	čl. 5 Směrnice Rady	viz. § 21 odst. 9	PL
§ 26 odst. 1	(1) Účastníci musí být nejméně jednou ročně penzijním fondem písemně informováni o výši všech prostředků, které penzijní fond eviduje ve prospěch jejich nároků z penzijního připojištění, a o stavu těchto nároků. Tuto informaci zašle penzijní fond účastníku též na jeho žádost. Při zániku penzijního připojištění výpovědí nebo dohodou je penzijní fond povinen zaslat tuto informaci do jednoho měsíce ode dne zániku penzijního připojištění.	31998L0049	čl. 7 Směrnice Rady	viz. § 14 odst. 3
§ 26 odst. 2	(2) Zpráva o hospodaření penzijního fondu, o hospodaření s majetkem v jednotlivých účastnických fondech a stanovy penzijního fondu musí být dostupné všem účastníkům včetně příjemců penzí. Zpráva o hospodaření penzijního fondu a o hospodaření s majetkem v jednotlivých účastnických fondech včetně přehledu o uložení a umístění prostředků jednotlivých účastnických fondů a jejich výši, o počtu účastníků penzijního fondu a dále o výši úplaty podle § 32, je součástí písemné informace podle odstavce 1.	31998L0049	čl. 7 Směrnice Rady	viz. § 14 odst. 3	PL
§ 33 odst. 2	(1) Finanční prostředky shromážděné v účastnickém fondu mohou být umístěny zejména do: a) dluhopisů vydaných Českou republikou nebo Českou národní bankou a dluhopisů, za které převzala záruku Česká republika, b) dluhopisů vydaných bankami a dluhopisů, za které převzala záruku banka a dluhopisů vydaných bankami se sídlem na území členských států Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj a dluhopisů, za které převzala záruku banka se sídlem na území států Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, c) hypotéčních zástavních listů, d) dluhopisů přijatých k obchodování na veřejném trhu, e) akcií přijatých k obchodování na veřejném trhu, f) podílových listů otevřených podílových fondů, g) dluhopisů, jejichž emitenty jsou členské státy Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj nebo centrální banky těchto států a dluhopisů, za které převzal záruku členský stát Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, h) dluhopisů vydaných Evropskou investiční bankou, Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj nebo Mezinárodní bankou pro obnovu a rozvoj nebo jinou mezinárodní finanční institucí, jejíž je Česká republika členem, i) zahraničních cenných papírů, s nimiž se obchoduje na veřejném trhu zemí Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj nebo na jiném veřejném zahraničním trhu, za předpokladu, že výběr tohoto veřejného trhu byl schválen Komisí pro cenné papíry, j) derivátů odvozených z cenných papírů uvedených v písmenech a) až i), přispívají-li ke snižování investičního rizika, k) movitých věcí představujících záruku bezpečného uložení peněžních prostředků, kromě cenných papírů, l)nemovitostí přinášejících stálý výnos a sloužících zcela nebo převážně k podnikání nebo bydlení.	11997E056	čl. 56 Smlouvy o založení ES	Kapitál a platby 1.V rámci stanoveném touto kapitolou jsou zakázána všechna omezení pohybu kapitálu mezi členskými státy a mezi členskými státy a třetími zeměmi. 2.V rámci stanoveném touto kapitolou jsou zakázána všechna omezení plateb mezi členskými státy a mezi členskými státy a třetími zeměmi.	PL
§ 33 odst. 3	(2) Finanční prostředky shromážděné v účastnickém fondu mohou být uloženy i na vkladové účty u bank a poboček zahraničních bank na území České republiky a u banky se sídlem na území členských států Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj. Výše takto uložených prostředků u jedné banky nesmí tvořit více než 10 % majetku v účastnickém fondu.	11997E056 11997E058	viz. § 33 odst. 1 č. 58 Smlouvy o založení ES	Ustanovení článku 56 není dotčeno právo členských států: Uplatňovat příslušná ustanovení svých daňových předpisů, která rozlišují mezi daňovými poplatníky podle místa bydliště nebo podle místa, kde je jejich kapitál investován, Činit všechna potřebná opatření, která by zabránila porušování vnitrostátních právních předpisů, zejména v oblasti zdanění a dohledu nad finančními institucemi, nebo stanovit postupy pro ohlašování kapitálových pohybů pro účely administrativní či statistické, nebo činit opatření, odůvodněná veřejným pořádkem či veřejnou bezpečností. Ustanoveními této kapitoly není dotčeno uplatňování omezení práva podnikání, která jsou slučitelná s touto smlouvou. Opatření a postupy uvedené v odstavcích 1 a 2 nesmějí však sloužit jako prostředek svévolné diskriminace či zastřeného omezování volného pohybu kapitálu a plateb, jak je definováno článkem 56.	PL
§ 34 odst. 1 až 6	(1) Hodnota cenných papírů vydaných jedním emitentem nesmí tvořit více než 10 % majetku v účastnickém fondu. Toto omezení se nevztahuje na dluhopisy vydané Českou republikou nebo Českou národní bankou, na dluhopisy, za které převzala záruku Česká republika, na dluhopisy vydané Evropskou investiční bankou a na dluhopisy, jejichž emitenty jsou členské státy Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj nebo centrální banky těchto států. (2) Hodnota cenných papírů podle § 33 odst. 1 písm. e) a f) nesmí tvořit více než 25 % majetku v účastnickém fondu. (3) Hodnota cenných papírů podle § 33 odst. 1 písm. d) nesmí tvořit více než 25 % majetku v účastnickém fondu. (4) Celková hodnota movitých a nemovitých věcí a hypotéčních zástavních listů v majetku účastnického fondu nesmí překročit 30 % majetku v účastnickém fondu. (5) V majetku účastnického fondu nesmí být více než 20 % z celkové jmenovité hodnoty cenných papírů jednoho druhu vydaných stejným emitentem. Toto omezení se nevztahuje na dluhopisy vydané Českou republikou a nebo Českou národní bankou, na dluhopisy, za které převzala záruku Česká republika, na dluhopisy vydané Evropskou investiční bankou a na dluhopisy, jejichž emitenty jsou členské státy Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj nebo centrální banky těchto států nebo dluhopisů, za které převzal záruku členský stát Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj. (6) Nejméně 70 % majetku v účastnickém fondu musí být umístěno nebo uloženo do aktiv znějících na měnu, ve které jsou vyjádřeny závazky penzijního fondu vůči účastníkům. Nejvíce 70 % majetku v účastnickém fondu může být umístěno podle § 33 odst. 1 písm. b) až g) a písm. j). Nejvíce 5 % majetku v  účastnickém fondu může být umístěno jinak, než je uvedeno v § 33 odst. 1.	11997E056 11997E058	čl. 56 Smlouvy o založení ES čl. 58 Smlouvy o založení ES	viz § 33 odst. 1 viz § 33 odst. 2	PL
Zrušovací ustanovení	Dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost, pozbývají platnosti ustanovení § 2 odst. 1 a § 42 odst. 4 a 5 včetně poznámky pod čarou č. 13 zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění tohoto zákona, a ustanovení § 19 odst. 1 písm. f) zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění zákona č. 170/1999 Sb.	11997E039 11997E049	čl. 39 a čl. 49 Smlouvy o založení ES	viz. § 2 odst. 2	PL	viz. text pod tabulkou *)
*) Text zrušovaných ustanovení: § 2 odst. 1 (1) Účastníkem může být jen fyzická osoba starší 18 let s trvalým pobytem na území České republiky, která uzavře s penzijním fondem písemnou smlouvu o penzijním připojištění (dále jen "smlouva"). Účast na penzijním připojištění je dobrovolná. § 19 odst. 1 (1) Penzijní připojištění účastníka zaniká dnem: f) ukončení trvalého pobytu účastníka na území České republiky, § 42 odst. 4 (4) Při výkonu státního dozoru je ministerstvo povinno prověřit, zda fyzická osoba, která je účastníkem penzijního připojištění, splňuje podmínky stanovené v § 2 odst. 1 a zda její penzijní připojištění nezaniklo dnem uvedeným v § 19 odst. 1 písm. h). Ke splnění uvedené povinnosti je ministerstvo oprávněno požadovat, aby Ministerstvo vnitra prověřilo v informačním systému evidence obyvatel a) jméno, příjmení, rodné číslo a místo trvalého pobytu účastníka, b) platnost povolení k trvalému pobytu, je-li účastníkem penzijního připojištění cizinec, c) datum úmrtí účastníka.13c) § 42 odst. 5 (5) Prověření údajů uvedených v odstavci 4 písm. a) a b) je ministerstvo oprávněno požadovat čtyřikrát za kalendářní rok, prověření údaje uvedeného v odstavci 4 písm. c) dvakrát za kalendářní rok.

Číslo předpisu ES (kód celex)	Název předpisu ES
11997D/AFI/CE	Smlouva o založení Evropského společenství v amsterodamském znění
31976L0207	Směrnice Rady č. 76/207/EHS, o realizaci zásady stejného zacházení pro ženy a muže
31998L0049	Směrnice Rady č. 98/49/ES, o ochraně nároků na doplňkový důchod zaměstnanců a samostatně výdělečně činných osob, pohybujících se ve Společenství

Název: Zákon o penzijním připojištění se státním příspěvkem PL – plná slučitelnost

Předkladatel: Ministerstvo financí

Spolupředkladatel: