DŮVODOVÁ ZPRÁVA
1. OBECNÁ ČÁST a) Zhodnocení platného právního stavu
Biocidní přípravky nemají v současné době v České republice samostatnou právní úpravu.
Podmínky nakládání s chemickými látkami a přípravky všeobecně stanoví zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 352/1999 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb. a zákona č. 458/2000 Sb. (dále jen „zákon 157/1998 Sb.“). Zákon 157/1998 Sb. stanovuje povinnost klasifikace chemických látek a přípravků, balení a označování nebezpečných chemických látek a přípravků podle jejich vlastností, povinnost registrace chemických látek, omezuje uvádění některých chemických látek na trh a stanovuje podmínky nakládání s chemickými látkami a přípravky. Zákon 157/1998 Sb. se vztahuje i na chemické biocidní přípravky.
b) Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy
Cílem navrhované právní úpravy je, aby na trh byly uváděny jen objektivně posouzené biocidní přípravky s dostatečnou účinností a minimálními riziky pro člověka, zvířata a životní prostředí, které byly povoleny Ministerstvem zdravotnictví (dále jen „ministerstvo“) a aby tyto přípravky nepodléhaly schválení podle více zákonů. Ministerstvo posuzuje biocidní přípravky a jejich účinné látky na základě podrobných podkladů předložených žadatelem při dodržení stanovených zásad hodnocení účinnosti a rizika a v těsné spolupráci s Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem životního prostředí, bez jejichž souhlasu nemůže biocidní přípravek povolit. Po přistoupení České republiky k Evropské unii bude nezbytná i spolupráce s příslušnými orgány Evropské unie a ostatních členských států. Navrhovaná právní úprava podrobně stanoví podmínky schvalovacího procesu před uvedením biocidního přípravku na trh, podmínky změn a zrušení vydaných povolení, podmínky zařazování účinných látek do seznamů a způsob klasifikace, balení a označování přípravků. Současně návrh řeší úpravu podmínek uvádění biocidních přípravků na trh v období po přístupu České republiky k Evropské unii v přechodném období, tj. v období do vytvoření seznamů účinných látek, jejichž uvádění na trh bude v Evropské unii přípustné.
c) Vysvětlení nezbytnosti právní úpravy v jejím celku
Biocidní přípravky jsou ve smyslu směrnice 98/8/ES ze dne 16.února 1998 nově definovanou skupinou chemických a biologických přípravků. Jejich používání je nezbytné k ničení, potlačování výskytu nebo odpuzování škodlivých živých organismů, které mohou ohrožovat zdraví lidí a zvířat nebo poškozovat přírodní a vyráběné produkty. Jejich používání však může současně představovat nezanedbatelné nebezpečí pro zdraví lidí, zvířat a pro životní prostředí. Pro uvádění biocidních přípravků a jejich účinných látek na trh je proto nezbytné stanovit relativně přísné podmínky. Současná právní úprava vztahující se k těmto přípravkům je roztříštěná a podmínky uvádění biocidních přípravků na trh jsou nejednotné. Navrhovaná právní úprava tyto podmínky sjednocuje a současně je uvádí do souladu s podmínkami stanovenými v Evropské unii.
d) Zhodnocení souladu s ústavním pořádkem ČR
Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.
e) Zhodnocení souladu s mezinárodními smlouvami a slučitelnost s právními akty Evropských společenství
Mezinárodní smlouvy, jimiž je Česká republika vázána, se na oblast biocidů nevztahují.
Navrhovaná právní úprava je plně slučitelná s právními akty Evropských společenství v této oblasti, tj. se směrnicí 98/8/ES ze 16. února 1998 upravující uvádění biocidních produktů na trh s přihlédnutím k ustanovením nařízení Komise č. 1896/2000 ze 7. září 2000.
f) Předpokládaný finanční dosah navrhovaného zákona
1. Předpokládané dopady na státní rozpočet
Na základě poznatků ze států Evropské unie je nutno předpokládat, že navrhovanou právní úpravou se zvýší náklady na výkon státní správy a na odborné činnosti související s hodnocením biocidních přípravků a účinných látek, zejména v resortu zdravotnictví, ale i životního prostředí a zemědělství. Například v Rakousku se předpokládá, že do 3 let po nabytí účinnosti zákona bude nutno zvýšit počet státních úředníků o 20 osob a náklady na hodnocení biocidních výrobků dosáhnou řádově 100 mil. Kč ročně. Hodnocení se provádí sice na základě údajů předložených žadatelem, ovšem na základě dosavadních zkušeností s hodnocením účinnosti a rizika chemických a biologických přípravků, bude nutno předkládané údaje v řadě případů porovnávat s literárními údaji, využívat poznatků z terénu, případně provádět ověřovací testy
Za předpokladu, že zákon nabude účinnosti 1.7.2002 a odbornou činnost související s hodnocením biocidních přípravků a účinných látek bude vykonávat přavážně Státní zdravotní ústav, je nutno počítat s následujícími minimálními výdaji ze státního rozpočtu:
a) v roce 2003 investiční prostředky ve výši 3 mil. Kč pro ministerstvo na provedení nezbytných stavebních úprav ve Státním zdravotním ústavu zejména na pracovišti Národní referenční laboratoře pro dezinfekci a sterilizaci a Národní referenční laboratoře pro dezinsekci a deratizaci,
b) v roce 2004:
ba) 0,8 mil. Kč neinvestičních prostředků, z toho 0,3 mil. Kč mzdových prostředků včetně odpovídajících odvodů (navýšení limitu pracovníků o 1 pracovníka) pro Ministerstvo životního prostředí, bb) 0,8 mil. Kč neinvestičních prostředků, z toho 0,3 mil. Kč mzdových prostředků včetně odpovídajících odvodů (navýšení limitu pracovníků o 1 pracovníka) pro Ministerstvo zemědělství, bc) 2,2 mil Kč neinvestičních prostředků, z toho 0,9 mil Kč mzdových prostředků včetně odpovídajících odvodů (navýšení limitu pracovníků ministerstva o 1 pracovníka a limitu pracovníků Státního zdravotního ústavu o 3 pracovníky) pro ministerstvo,
c) v roce 2005:
ca) 0,8 mil. Kč neinvestičních prostředků, z toho 0,3 mil. Kč mzdových prostředků včetně odpovídajících odvodů (navýšení limitu pracovníků o 1 pracovníka) pro Ministerstvo životního prostředí, cb) 0,8 mil. Kč neinvestičních prostředků, z toho 0,3 mil. Kč mzdových prostředků včetně odpovídajících odvodů (navýšení limitu pracovníků o 1 pracovníka) pro Ministerstvo zemědělství, cc) 1 mil. Kč neinvestičních prostředků pro zajištění provozních nákladů spojených s hodnocením biocidních přípravků a účinných látek ve Státním zdravotním ústavu
d) v roce 2006 a následujících letech:
da) 1 mil. Kč neinvestičních prostředků ročně pro ministerstvo k zajištění provozních nákladů spojených s hodnocením biocidních přípravků a účinných látek ve Státním zdravotním ústavu.
db) 0,25 mil. Kč neinvestičních prostředků ročně pro Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství.
Dopady na státní rozpočet představují tedy souhrnně navýšení výdajů v roce 2003 o 3 mil. Kč investičních prostředků, v roce 2004 o 3,8 mil. Kč neinvestičních prostředků, v roce 2005 o 2,6 mil. Kč neinvestičních prostředků a v dalších letech 1,5 mil. Kč neinvestičních prostředků ročně. Současně bude nutno do roku 2005 navýšit počet pracovníků státní správy o 5 pracovníků a počet pracovníků Státního zdravotního ústavu o 3 pracovníky. Příjem státního rozpočtu ze správních poplatků pravděpodobně nepřevýší částku 0,5 mil. ročně. Předpokládané zvýšené náklady na zajištění navrhovaného zákona bude nutno pokrýt v rámci schváleného rozpočtu příslušných kapitol.
2. Předpokládané dopady do podnikatelské sféry
Předpokládané dopady do podnikatelské sféry lze obtížně odhadnout. Lze však předpokládat, že převážná část biocidních přípravků je dnes dovážena, a to ze států Evropské unie, u kterých náklady spojené s povolením k uvedení na trh českým dovozcům nevzniknou za předpokladu přístupu České republiky k Evropské do konce roku 2004 a uplatnění principu vzájemného přejímání povolení vydaných v rámci Evropské unie. Do konce roku 2009 bude rovněž možno bez povolení uvádět na trh většinu běžných biocidních přípravků (§ 36 odst. 4).
Podstatnou část dopadů českých výrobců budou tvořit náklady spojené se získáním povolení pro uvedení biocidního přípravku na trh. Tyto náklady budou tvořeny především náklady na zjištění údajů o účinných látkách a biocidních přípravcích požadované při žádosti o povolení. Jejich výše se může pohybovat v řádech milionů až desítek milionů Kč na jeden přípravek podle typu přípravku, účelu použití a náročnosti zkoušek.
2. ZVLÁŠTNÍ ČÁST
K § 1
Z působnosti zákona jsou vyloučeny ty komodity, které vylučují i právní předpisy Evropských společenství, neboť se na ně vztahují jiné právní předpisy. Zákon se proto nevztahuje na biocidní přípravky, na které se vztahují zvláštní právní předpisy.
Zákon č. 157/1998 Sb. se vztahuje i na biocidní přípravky a účinné látky. Rovněž zvláštní právní předpisy o přepravě nebezpečných věcí a o technických požadavcích na výrobky nejsou navrhovaným zákonem dotčeny.
K § 2
Vymezují se základní pojmy používané v návrhu zákona v souladu s právními předpisy Evropských společenství. V zájmu jednotného názvosloví s těmito předpisy byl proto ponechán i pro mikroorganismy, viry a houby pojem „účinná látka“, i když se jedná spíše o „účinné činitele“
Po přístupu České republiky k Evropské unii bude nahrazeno ustanovení odstavce 9 ustanovením odstavce 11, aby bylo dosaženo souladu s odpovídajícím ustanovení směrnice č. 98/8/ES (§ 36 a § 40 písm. c)).
K § 3
Podstatou kontrolovaného přístupu biocidních přípravků na trh je, že nebude možno uvádět na trh biocidní přípravky, které nebyly povoleny ministerstvem. Toto povolení bude povinen také dovozce předložit celním orgánům spolu s celním prohlášením. Povolení nebude potřebné pro biocidní přípravky uváděné na trh pro potřeby vědeckého výzkumu a vývoje a pro zkušební účely a bude při dovozu nahrazeno prohlášením, že biocidní přípravek je určen výhradně pro tyto účely.
Na trh nebude rovněž možno, až na výjimky (§ 9 odst. 1 a 2), uvést biocidní přípravky, které budou obsahovat jiné látky než látky uvedené v seznamech účinných látek a základních látek. Tyto seznamy v současné době neexistují a budou vytvořeny v průběhu příštích let orgány Evropské unie a následně vydány formou vyhlášky ministerstva (odstavec 5). Směrnicí č. 98/8/ES je pro přípravu těchto seznamů stanovena lhůta 10 let, tedy do roku 2010. Do té doby je účinnost ustanovení odstavce 2 a 5 odložena (§ 40 písm. a)).
Uvádění nových účinných látek na trh nebude podléhat povolení ministerstva, nýbrž jen oznámení (§ 8).
K § 4 a 5
Stanoví se podmínky podání, forma a obsah žádosti o povolení k uvedení biocidního přípravku na trh. Rozsah základních údajů, které musí být obsaženy v žádosti je omezený v případě, že se jedná o biocidní přípravek s nízkým rizikem nebo rámcovým složením. Na tyto případy se rovněž nevztahuje povinnost překládat doplňkové údaje (§ 4 odst. 5). Předkládané údaje musí být doloženy protokoly o provedených zkouškách, které mohou být i v jazyce anglickém, aby bylo možno předkládat i výsledky zkoušek provedených v zahraničí bez nutnosti pořizovat odborný překlad.
V zájmu ochrany zvířat a v souladu s praxí zavedenou v Evropské unii bude ministerstvo působit na výrobce a dovozce podobných přípravků, aby spolupracovali při provádění zkoušek na obratlovcích a předcházelo se tak opakovaných zkouškám (§ 5 odst. 2). V případě, že se jedná o podobný biocidní přípravek se stejnými účinnými látkami, může ministerstvo souhlasit, aby druhý a další žadatel předložili místo údajů o přípravku ověřený souhlas prvního držitele povolení s použitím jím předložených údajů (§ 5 odst. 3).
Podrobná specifikace obsahu žádosti bude stanovena vyhláškou ministerstva, v souladu s textem přílohy č. 2, 3 a 4 směrnice 98/8/ES, která nabývá účinnosti současně se zákonem.
K § 6
Základním podkladem pro rozhodnutí ministerstva o povolení k uvedení biocidního přípravku na trh je výsledek hodnocení účinnosti přípravku a míry rizika (risk assessment) pro člověka, zvířata a životní prostředí zpracovaného na základě dokladů předložených žadatelem podle zásad stanovených vyhláškou ministerstva v souladu s textem přílohy č. 6 směrnice 98/8/ES.
Hodnocení biocidního přípravku provedou podle své působnosti ministerstvo, Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí.
Postup a podrobnou specifikaci zásad hodnocení biocidních přípravků stanoví ministerstvo vyhláškou, která nabývá účinnosti současně se zákonem.
K § 7
Stanoví se podmínky pro vydání rozhodnutí ministerstva o povolení k uvedení biocidního přípravku na trh. Souhlasné rozhodnutí může ministerstvo vydat jen v případě, že s tím souhlasí jak Ministerstvo životního prostředí, tak Ministerstvo zemědělství.
Stanovení rámcového složení biocidního přípravku významně zjednodušuje schvalovací proces přípravků, které rámcovému složení vyhoví. Ministerstvo je proto povinno stanovit rámcové složení biocidního přípravku, jestliže o to žadatel požádá.
Ustanovení odstavce 1 písm. a) a odstavce 7 jsou vázána na seznamy účinných látek vydané vyhláškou ministerstva podle § 3 odst. 5. Účinnost této vyhlášky se předpokládá, v návaznosti na proces tvorby těchto seznamů v Evropské unii, od 1.1.2010, a proto byla i účinnost výše citovaných ustanovení odložena k tomuto datu ( § 40 písm.a)).
Rozhodnutí ministerstva se vydává v souladu se správním řádem. Vzhledem k časové náročnosti odborného hodnocení podkladů předložených žadatelem jsou však pro vydání rozhodnutí potřebné delší lhůty než lhůty stanovené správním řádem. Lhůty navrhované v zákoně pro vydání rozhodnutí ministerstva jsou shodné se lhůtami stanovenými v Evropské unii.
Ustanovení odstavce 4 a 11 jsou vázána na členství ČR v Evropské unii, a proto jejich účinnost byla odložena do doby přístupu ČR k Evropské unii ( § 40 písm. c)).
K § 8
Podle směrnice 98/8/ES podléhají účinné látky, které nebyly na trhu v Evropské unii před 14. květnem 2000, oznámení příslušnému národnímu orgánu před jejich uvedením na trh. Jak vyplývá z nařízení Komise č. 1896/2000, jedná se o účinné látky, které nebudou uvedeny v seznamu identifikovaných účinných látek nebo v seznamu notifikovaných účinných látek. Tyto seznamy vydá Komise nařízením (předpoklad vydání – rok 2002). Po jejich vydání budou tyto seznamy převzaty formou vyhlášky ministerstva. Tím jsou pro české výrobce a dovozce zajištěny stejné podmínky pro uvádění účinných látek na trh jako je tomu v členských státech Evropské unie. Podklady předkládané při podání oznámení účinné látky jsou stejné jako údaje o účinné látce předkládané při žádosti o povolení biocidního přípravku a obdobné údajům požadovaným při registraci chemické látky podle zákona č. 157/1998 Sb. Účinné látky podléhající registraci podle zákona 157/1998 Sb. budou proto zapsány do Registru chemických na základě údajů obsažených v oznámení, aby se předcházelo opakovanému překládání stejných údajů.
Současně je stanoveno potřebné přechodné období 18 měsíců (§ 40 písm. b)).
Ustanovení odstavce 4 je vázáno na členství ČR v Evropské unii, a proto jeho účinnost byla odložena do doby přístupu ČR k Evropské unii ( § 40 písm. c)).
K § 9
Ministerstvu se umožňuje vydat ve zkráceném řízení krátkodobé povolení biocidního přípravku na dobu nepřesahující 120 dnů v naléhavých situacích. Převážně půjde o situace při hrozící epidemii nebo přemnožení škodlivých organismů, kdy bude nutno použít jiné přípravky než ty, které jsou na trhu.
Ministerstvo může rovněž vydat na dobu nepřesahující 3 roky povolení biocidního přípravku, který obsahuje účinnou látku neuvedenou v seznamech účinných látek, pokud o účinné látce lze předpokládat, na základě provedeného hodnocení, že vyhoví požadavkům na její zařazení do seznamu účinných látek nebo účinných látek s nízkým rizikem a přípravek vyhoví požadavkům na jeho povolení.
Lhůty platnosti omezených povolení jsou shodné se lhůtami stanovenými v Evropské unii.
Ustanovení odstavce 4 a 5 jsou vázána na členství ČR v Evropské unii a jejich účinnost byla proto do té doby odložena (§ 40 písm. c)).
K § 10
Stanoví se postup pro povolování přípravků, které již byly povoleny v jiném členském státě Evropské unie. Ustanovení tohoto paragrafu jsou vázána na členství ČR v Evropské unii a jejich účinnost je proto do té doby odložena (§ 40 písm. c)).
K § 11
Stanoví se podmínky, za nichž je možno vydané povolení přípravku změnit nebo zrušit. Při zrušení povolení musí ministerstvo stanovit lhůtu potřebnou na využití nebo likvidaci existujících zásob přípravku.
Ustanovení odstavce 2, 3 a 4 písm. a) jsou vázána na existenci seznamů účinných látek a jejich účinnost byla proto odložena do 1. ledna 2010, kdy se předpokládá, že tyto seznamy budou již vydány (§ 40 písm. a)).
Ustanovení odstavce 7 je vázáno na členství ČR v Evropské unii, a jeho účinnost je proto do té doby odložena (§ 40 písm.c)).
K § 12
Zařazování účinných látek do seznamů účinných látek a základních látek je plně v kompetenci orgánů Evropské unie. Příslušné orgány jednotlivých členských zemí mohou pouze na základě návrhu dovozce nebo výrobce a po zhodnocení předložené dokumentace zařazení účinné látky do seznamu doporučit nebo nedoporučit. Lhůty pro dokončení procesu hodnocení účinné látky jsou převzaty ze směrnice 98/8/ES.
Ustanovení tohoto paragrafu jsou vázána na členství ČR v Evropské unii, a jejich účinnost byla proto do té doby odložena (§ 40 písm. c)).
K § 13
Jsou uvedeny zásady, podle kterých bude ministerstvo a orgány Evropské unie zvažovat možnost zařazení účinné látky do seznamů ve spolupráci s příslušnými orgány členských států.
Ustanovení tohoto paragrafu jsou vázána na členství ČR v Evropské unii, a jejich účinnost byla proto do té doby odložena (§ 40 písm. c)).
K § 14
Pro pracoviště zabývající se výzkumem a vývojem a prováděním zkoušek stanovených zákonem je nezbytné zajistit, aby jim byly podle jejich potřeb operativně, obvykle v menším množství, dodávány i účinné látky neoznámené podle § 8 a biocidní přípravky, které nebyly podrobeny povolovacímu řízení. Současně je třeba zajistit možnost kontroly nakládání s účinnými látkami a biocidními přípravky v průběhu výzkumu tím, že je vedena a archivována předepsaná dokumentace. V případě aplikovaného výzkumu a vývoje, kde se pracuje s účinnými látkami nebo biocidními přípravky ve větším rozsahu, se požaduje předložení této dokumentace před zahájením pokusů.
Vzhledem k tomu, že výzkum a vývoj účinných látek nebo biocidních přípravků může zahrnovat např. terénní zkoušky, kdy může dojít k jejich významnému úniku do životního prostředí, vyžaduje se k takovým pokusům souhlas ministerstva. Ministerstvo má i možnost prováděné pokusy omezit nebo zakázat, pokud by bylo ohroženo zdraví lidí, zvířata nebo životní prostředí.
Pro přípravu na tento režim je poskytnuta lhůta 1 roku (§ 40 písm. d)).
K § 15
Zaručuje se ochrana těch údajů sdělených ministerstvu, které žadatel, oznamovatel nebo navrhovatel nechce z výrobních nebo obchodních důvodů sdělovat třetím osobám. Tyto údaje ovšem musí být sděleny osobám, jejichž spolupráce při vydání povolení je nutná, dále zdravotnické informační službě, pro požární ochranu a po přistoupení ČR k Evropské unii i příslušným orgánům Evropské unie.
Ustanovení odstavce 3 písm. e) a f) jsou vázána na přistoupení ČR k Evropské unii a jejich účinnost je proto do té doby odložena (§ 40 písm. c)).
Současně se stanoví údaje, jejichž zveřejnění nemůže žadatel nebo navrhovatel bránit. Jedná se o údaje důležité pro nakládání s výrobkem.
K § 16
V zájmu předcházení opakovaní zkoušek, zejména na obratlovcích, je účelné poskytnout druhému a dalším žadatelům nebo navrhovatelům údaje předložené prvním žadatelem nebo navrhovatelem za předpokladu, že s tím prokazatelně souhlasí (odstavec 1). Dále je možné poskytnout tyto údaje i bez souhlasu prvního žadatele nebo navrhovatele po uplynutí doby dostatečné pro ochranu výrobních a obchodních zájmů prvního žadatele nebo navrhovatele (odstavec 2).
Účinnost těch ustanovení, která jsou vázána na existenci seznamů účinných látek je odložena do 1.1.2010, kdy se předpokládá, že tyto seznamy budou již vydány (§ 40 písm. a).
Datum 14. května 2000, respektive 14. května 2010 bylo jako hraniční převzato ze směrnice 98/8/ES beze změny z důvodu sjednocení postupu ČR s členskými státy Evropské unie, aby se předešlo rozporům po přístupu ČR k Evropské unii.
K § 17
Stanoví se oznamovací povinnost ministerstva vůči Komisi a členským státům Evropské unie o skutečnostech týkajících se povolených přípravků.
Ustanovení tohoto paragrafu je vázáno na přistoupení ČR k Evropské unii a jeho účinnost byla proto do té doby odložena (§ 40 písm. c)).
K § 18
Biocidní přípravky se klasifikují podle zákona č. 157/1998.
K § 19
Obaly biocidních přípravků musí splňovat požadavky zákona č. 157/1998 Sb. a dále požadavky uvedené pod písmenem a) a b) tohoto paragrafu.
Účinnost ustanovení písm. b) je odložena o 2 roky, aby bylo možno technologii výroby upravit s ohledem na stanovený požadavek (§ 40 písm. e)).
K § 20
Stanoví se údaje, které musí být uvedeny na obalu, případně příbalovém letáku, biocidních přípravků.
Označení obalů a obsah příbalových letáků jsou velmi důležité pro ochranu lidí, zvířat a životního prostředí. Pro splnění požadavků odstavce 1 a 2 je poskytnuta lhůta 2 roky (§ 40 písm. e)).
K § 21
Jsou stanoveny požadavky na některé údaje v propagačních a reklamních materiálech. Účinnost tohoto ustanovení je odložena o 2 roky, aby bylo možno přizpůsobit obsah propagačních a reklamních materiálů tomuto zákonu (§ 40 písm. e)).
K § 22
Předpisy Evropských společenství požadují, aby bylo každé tři roky, počínaje rokem 2003, zasláno Komisi hlášení o stavu plnění tohoto zákona a o otravách biocidními přípravky a účinnými látkami. Tyto údaje jsou samozřejmě důležité i pro zdravotnické orgány, zejména orgány vykonávající státní dozor nad ochranou veřejného zdraví, které budou také tyto údaje zpracovávat a poskytovat ministerstvu.
Ustanovení odstavce 5 je vázáno na přístup ČR k Evropské unii, a proto byla jeho účinnost do té doby odložena (§ 40 písm. c)).
K § 23 až 31
Jsou uvedena práva a povinnosti orgánů vykonávajících státní správu a dozor v oblasti uvádění biocidních přípravků a účinných látek na trh.
K § 32 a 33
Je stanoven způsob ukládání a horní hranice výše pokut za porušení ustanovení tohoto zákona. Horní hranice výše pokut je stanovena tak, aby umožňovala příslušnému orgánu státního dozoru rozhodnout podle závažnosti provinění o pokutě v dostatečně motivující výši.
K § 34
Na řízení podle tohoto zákona se vztahuje správní řád. Odlišně od správního řádu jsou stanoveny lhůty pro vydání povolení, neboť odborné hodnocení podkladů k žádostem nelze provést ve lhůtách stanovených správním řádem. Lhůty byly stanoveny v souladu se směrnicí 98/8/EC. V souladu s citovanou směrnicí je zákonem rovněž stanovena možnost změny nebo zrušení povolení, které je v právní moci, odlišně od správního řádu.
K § 35
Pro získání nezbytného přehledu o biocidních přípravcích, které jsou na trhu po nabytí účinnosti zákona, se výrobcům a dovozcům ukládá povinnost oznámit ministerstvu základní identifikační údaje o těchto přípravcích (odstavec 1 a 2). V případě biocidních přípravků, které byly na trhu již před nabytím účinnosti tohoto zákona je tuto povinnost nutno splnit do 1 roku od nabytí účinnosti tohoto zákona. U ostatních biocidních přípravků vždy před uvedením na trh, pokud místo oznámení není podána žádost o povolení.
Z nařízení Komise č. 1896/2000 vyplývá, že přípravky, které budou obsahovat účinné látky uvedené v seznamu identifikovaných účinných látek, bude možno v Evropské unii uvádět na trh bez povolení do konce roku 2005, biocidní přípravky obsahující výhradně účinné látky uvedené v seznamu notifikovaných účinných látek pro daný typ přípravku bude možno uvádět bez povolení do konce roku 2009. Biocidní přípravky obsahující jiné účinné látky nebude možno uvádět na trh v Evropské unii bez povolení pravděpodobně po 1.1.2003. Ustanovení odstavce 3 odpovídá výše uvedenému nařízení Komise s tím, že posledně jmenované biocidní přípravky bude možno uvádět v ČR na trh po přechodné období do 31. prosince 2003, kdy nelze vyloučit přístup ČR k Evropské unii. Tento postup umožňuje bezproblémový obchod s biocidními přípravky za stejných podmínek jaké budou v zemích Evropské unie.
V zájmu ochrany zdraví a životního prostředí je nezbytné, aby ministerstvo mělo možnost na základě získaných poznatků stanovit podmínky používání pro biocidní přípravky uváděné na trh podle odstavce 1, 2 nebo 3, případně jejich uvádění na trh zakázat z důvodů v zákoně uvedených (odstavec 4). Při vyslovení zákazu musí být poskytnuta lhůta na zneškodnění, uskladnění, prodej nebo použití existujících zásob zakázaného biocidního přípravku (odstavec 5).
K § 36
Definice pojmu „uvádění na trh“ platná před přistoupením České republiky k Evropské unii musí být ke dni tohoto přistoupení zrušena a nahrazena definicí uvedenou v § 2 odst. 11, aby byl zajištěn soulad s předpisy Evropských společenství.
K § 37
Novelou zákona č. 258/2000 Sb. se jednak biocidní přípravky vyjímají z kosmetických prostředků, jednak se z přípravků schvalovaných podle zákona č. 258/2000 Sb. vyjímají biocidní přípravky (algicidy, dezinfekční, dezinsekční a deratizační přípravky). Současně se ustanovení § 56 písm. a), § 77 odst. 1 a § 80 odst. 1 písm. g) zákona č. 258/2000 Sb. upravuje tak, aby text nekolidoval s navrhovaným zákonem.
K § 38
Novela zákona č. 166/1999 Sb. je nezbytná k dosažení souladu se provedenou novelou zákona č. 258/2000 Sb. a navrhovaným zákonem.
K § 39
Správní poplatky byly stanoveny pro podání žádosti o povolení biocidního přípravku, žádosti o změnu nebo prodloužení platnosti povolení a pro podání návrhu na zařazení účinné látky do seznamů účinných látek neboť podání žádosti nebo návrhu je spojeno s povinnosti ministerstva provést hodnocení biocidního přípravku nebo účinné látky. Provedení tohoto úkonu si vyžádá, bez ohledu na výsledek, vynaložení nákladů státní správy, které by měly být alespoň z části hrazeny ze správního poplatku.
Při hodnocení rizika se provádí identifikace nebezpečnosti, hodnocení vztahu dávka-odezva, hodnocení expozice a charakterizace rizika účinných látek, sledovaných látek a biocidního přípravku. Vzhledem k tomu, že hodnocení se provádí vždy ve vztahu k člověku, zvířatům a životnímu prostředí, musí je provádět minimálně tři odborní specialisté, tj. toxikolog, veterinář a ekotoxikolog. V případě přípravku se provádí i hodnocení jeho účinnosti, které vyžaduje účast minimálně jednoho dalšího specialisty.
S ohledem na výše uvedené je nutno počítat s tím, že hodnocení bude vyžadovat účast minimálně 4 vysoce kvalifikovaných odborníků a vynaložení prostředků na mzdy a režijní náklady minimálně ve výši 220 Kč/hod. Podle složitosti hodnoceného případu lze odhadnout nezbytné minimální náklady takto:
| Úkon | Počet hodin | Náklady v Kč |
|---|---|---|
| 1. Hodnocení biocidního přípravku na základě podkladů předložených podle § 4 odst. 3, případně odst. 5 nebo § 9 odst. 2 zákona | 150 - 300 | 33 000 – 66 000 |
| 2. Hodnocení biocidního přípravku na základě podkladů předložených podle § 4 odst. 4 zákona | 80 – 160 | 17 600 – 35 200 |
| 3. Hodnocení biocidního přípravku pro účel změny povolení (§ 11 odst. 1 písm. c) zákona) nebo prodloužení povolení (§ 9 odst. 2 nebo § 7 odst. 7 zákona) | 10 – 20 | 2 200 – 4 400 |
| 4. Hodnocení biocidního přípravku na základě podkladů předložených podle § 10 zákona | 20 - 40 | 4 400 – 8 800 |
| 5. Hodnocení účinné látky pro účel jejího zařazení do seznamů účinných látek nebo základních látek (§ 12) | 200 - 400 | 44 000 – 88 000 |
Správní poplatky jsou stanoveny na spodní hranici odhadovaných nákladů.
K § 40
Účinnost zákona se navrhuje v souladu s usnesením vlády č. 1298/2000.
Dále se stanoví odklad účinnosti některých ustanovení zákona tak, aby jejich plnění bylo reálné tam, kde jsou vázána na vydání seznamů účinných a základních látek podle § 3 odst. 5 (písmeno a)), na skončení přechodného období (písmeno b)), na přístup ČR k Evropské unii (písmeno c)), na zpracování dokumentace výzkumných, vývojových a zkušebních pracovišť (písmeno d)) a na splnění požadavků na balení a označování (písmeno e)).
K příloze
Příloha odpovídá příloze č. 5 směrnice 98/8/EC doplněné o návrh směrnice Komise ze dne 4.10.2000.
Úplná znění zákonů
( vypuštěný text vyznačen přeškrtnutím, nový text vyznačen tučně)
Zákon č.258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně
některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
DÍL 5
Hygienické požadavky na předměty běžného užívání
§ 25
Vymezení předmětů běžného užívání
(1) Předměty běžného užívání se pro účely tohoto zákona rozumějí a) výrobky, které jsou ve svém konečném stavu ve styku s potravinami nebo pokrmy nebo jsou ke styku s potravinami nebo pokrmy určeny, b) hračky,28) c) kosmetické prostředky, a d) výrobky pro děti ve věku do 3 let, s výjimkou hraček a potravin.
(2) Kosmetickým prostředkem je látka nebo prostředek určený pro styk se zevními částmi lidského těla (pokožka, vlasový systém, nehty, rty a zevní pohlavní orgány), zuby a sliznicí dutiny ústní s cílem výlučně nebo převážně je čistit, parfémovat, měnit jejich vzhled, chránit je, udržovat je v dobrém stavu nebo korigovat lidské pachy, nejde-li o léčivo.29) nebo biocidní přípravek.29a)
------------------------------------------------------------------
28) Nařízení vlády č. 171/1997 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na hračky.
29) Zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
29a) Zákon č.........Sb., o podmínkách uvádění biocidních přípravků a účinných látek a o změně některých souvisejících zákonů.
§ 26
Povinnosti výrobce, dovozce a osoby uvádějící předměty běžného užívání do oběhu
(1) Výrobce nebo dovozce předmětů běžného užívání uvedených v § 25 odst. 1 písm. a), c) a d) je povinen zajistit, aby jím vyráběné nebo dovážené předměty běžného užívání a) za obvyklých nebo běžně předvídatelných podmínek nezpůsobily poškození zdraví fyzických osob nebo nepříznivé ovlivnění potraviny nebo pokrmu, b) vyhovovaly prováděcím právním předpisem stanoveným hygienickým požadavkům na jejich složení, vlastnosti a mikrobiologickou čistotu; dodržení hygienických požadavků na složení a vlastnosti je povinen hodnotit za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem, c) byly baleny, pokud to jejich charakter vyžaduje, do zdravotně nezávadných obalů, d) byly s ohledem na svou povahu a způsob použití značeny a vybaveny písemným prohlášením a návodem k použití, popřípadě obsluze a čištění. Ve značení předmětu běžného užívání musí uvést i údaje upravené prováděcím právním předpisem, a to způsobem, který tento předpis upravuje. Rozsah vybavení předmětů běžného užívání písemným prohlášením a návody upraví prováděcí právní předpis.
(2) Pokud nelze výrobce nebo dovozce předmětu běžného užívání uvedeného v § 25 odst. 1 písm. a), c) a d) určit, odpovídá za splnění povinností podle odstavce 1 osoba, která tyto výrobky uvádí do oběhu, i když svou činností jejich vlastnosti přímo neovlivňuje. Tato osoba je povinna v rozsahu upraveném prováděcím právním předpisem zajistit značení předmětu běžného užívání, který není zabalen v obalu určeném pro spotřebitele a je balen v místě prodeje na přání spotřebitele.
(3) O přípustnosti a obsahu látek, které nejsou v prováděcím právním předpise uvedeny v seznamech látek povolených v kosmetických prostředcích, a o přípustnosti, obsahu, popřípadě migračním limitu látek, které nejsou v prováděcím právním předpise uvedeny pro předměty běžného užívání podle § 25 odst. 1 písm. a), rozhoduje na návrh výrobce nebo dovozce příslušný orgán ochrany veřejného zdraví. Náležitosti návrhu upraví prováděcí právní předpis. Takové složení kosmetického prostředku může orgán ochrany veřejného zdraví povolit nejdéle na dobu 3 let; pro předměty běžného užívání podle § 25 odst. 1 písm. a) nejdéle na dobu
2 let. Orgán ochrany veřejného zdraví odchylné složení předmětu běžného užívání povolí, jestliže výrobce nebo dovozce v návrhu uvede skutečnosti prokazující, že navrhované složení neohrozí veřejné zdraví. V rozhodnutí může orgán ochrany veřejného zdraví stanovit i způsob a rozsah značení předmětu běžného užívání.
(4) Výjimku z hygienických požadavků stanovených v odstavci 1 písm. b) pro výrobky uvedené v § 25 odst. 1 písm. d) je možné povolit, jen pokud navrhovaným složením nebude ohroženo zdraví příslušné skupiny spotřebitelů. O povolení výjimky rozhoduje na žádost výrobce nebo dovozce příslušný orgán ochrany veřejného zdraví. Náležitosti návrhu upraví prováděcí právní předpis.
(5) Výrobce nebo dovozce hraček upravených prováděcím právním předpisem je povinen zabezpečit, aby migrace látek upravených prováděcím právním předpisem nepřekročila stanovené hygienické limity a byly splněny další hygienické požadavky na složení těchto hraček upravené prováděcím právním předpisem. Dodržení hygienických požadavků na složení a vlastnosti je výrobce nebo dovozce povinen hodnotit za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem. Jinak se při posuzování bezpečnosti hraček postupuje podle zvláštního právního předpisu.7)
------------------------------------------------------------------
7) Zákon č. 22/1997 Sb., ve znění zákona č. 71/2000 Sb.
Další ustanovení pro výrobu a dovoz kosmetických prostředků
§ 27
Povinnosti výrobce a dovozce kosmetického prostředku
(1) Výrobce nebo dovozce kosmetického prostředku je povinen před uvedením kosmetického prostředku do oběhu oznámit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví obchodní jméno, sídlo, jde-li o právnickou osobu, nebo místo podnikání, jde-li o fyzickou osobu, místo výroby, místo, kde uchovává údaje stanovené v prováděcím právním předpise, je-li odchylné od sídla nebo místa podnikání, datum zahájení výroby nebo dovozu a seznam kosmetických prostředků, které hodlá vyrábět nebo dovážet. Výrobce nebo dovozce je dále povinen v rozsahu upraveném prováděcím právním předpisem oznámit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví pro účely poskytnutí první pomoci informace o látkách obsažených v kosmetickém prostředku, které mohou ohrozit zdraví některých fyzických osob; tyto informace může příslušný orgán ochrany veřejného zdraví využít pouze ke stanovenému účelu.
(2) Výrobce nebo dovozce kosmetického prostředku je dále povinen předložit pro kontrolní účely na žádost příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví v jím určené lhůtě, rozsahu a jazyce údaje stanovené prováděcím právním předpisem. Pro tento postup neplatí správní řád.
§ 28
Podmínky neuvedení ingrediencí na obalu kosmetického prostředku
(1) Na žádost výrobce podanou z důvodu ochrany obchodního tajemství může příslušný orgán ochrany veřejného zdraví povolit ve značení kosmetického prostředku neuvedení jedné nebo více látek použitých ve složení kosmetického prostředku (dále jen
"ingredience"). Náležitosti žádosti upraví prováděcí právní předpis.
(2) Pokud orgán ochrany veřejného zdraví žádosti vyhoví, stanoví v rozhodnutí i registrační číslo, které žádosti přidělil a které výrobce uvede na obalu kosmetického prostředku na místě značení ingredience.
(3) Rozhodnutí podle odstavce 1 má platnost po dobu 5 let.
Na žádost výrobce může příslušný orgán ochrany veřejného zdraví, po zhodnocení bezpečnosti ingredience a důvodů pro její utajení, platnost rozhodnutí výjimečně prodloužit nejdéle o 3 roky.
V žádosti výrobce uvede důvody prodloužení doby utajení ingrediencí kosmetického prostředku.
(4) Výrobce je povinen oznámit orgánu ochrany veřejného zdraví, který rozhodl o povolení žádosti o neuvedení ingredience, a) změny v údajích obsažených v žádosti podle odstavce 1, b) změnu názvu kosmetického prostředku s obsahem ingredience, pro jejíž značení bylo povoleno utajení, a to nejpozději 15 dnů před uvedením výrobku s novým názvem do oběhu.
(5) Orgán ochrany veřejného zdraví je oprávněn, po posouzení změn podle odstavce 4, nebo jestliže to vyžaduje ochrana veřejného zdraví, výrobci povolení podle odstavce 1 odejmout.
§ 29
Podmínky výroby kosmetických prostředků a jejich uvedení do oběhu
(1) Výrobce kosmetického prostředku je povinen určit výrobní metodu vyhovující správné výrobní praxi, která zajistí výrobu zdravotně nezávadných kosmetických prostředků, stanovit fyzickou osobu odpovědnou za jejich výrobu a při značení kosmetického prostředku dodržovat názvosloví ingrediencí upravené prováděcím právním předpisem. Fyzická osoba odpovědná za výrobu kosmetických prostředků musí mít vzdělání a praxi upravené prováděcím právním předpisem.
(2) Před uvedením kosmetického prostředku do oběhu je výrobce i dovozce povinen zajistit hodnocení jeho bezpečnosti pro zdraví fyzických osob. Hodnocení musí být provedeno podle zásad správné laboratorní praxe pro zkoušení chemických látek.30) Hodnocením kosmetického prostředku může výrobce nebo dovozce pověřit pouze fyzickou osobu, která má vzdělání a praxi upravené prováděcím právním předpisem.
------------------------------------------------------------------
30) Zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 305/1998 Sb., kterou se stanoví zásady správné laboratorní praxe, postup při ověřování jejich dodržování, postup při vydávání osvědčení a postup kontroly dodržování zásad správné laboratorní praxe (zásady správné laboratorní praxe).
DÍL 2
Ochranná dezinfekce, dezinsekce a deratizace
§ 55
Ochrannou dezinfekcí, dezinsekcí a deratizací je činnost směřující k ochraně zdraví fyzických osob a k ochraně životních a pracovních podmínek před původci a přenašeči infekčních onemocnění, škodlivými a epidemiologicky významnými členovci, hlodavci a dalšími živočichy. Člení se na a) běžnou ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci, která jako součást čištění a běžných technologických a pracovních postupů směřuje k předcházení vzniku infekčních onemocnění a výskytu škodlivých a epidemiologicky významných členovců, hlodavců a dalších živočichů, b) speciální ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci, kterou je odborná činnost cílená na likvidaci původců nákaz, zvýšeného výskytu přenašečů infekčních onemocnění a škodlivých a epidemiologicky významných členovců, hlodavců a dalších živočichů.
§ 56
Osoba, která provádí ochrannou dezinfekci, dezinsekci nebo deratizaci, a) smí použít jen přípravky schválené příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví přípravky, jejichž uvedení na trh bylo povoleno,29a) a musí dodržet návod k jejich použití stanovený výrobcem, b) může použít přípravky a postupy jen v míře nezbytně nutné tak, aby účelu ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace bylo dosaženo a životní a pracovní podmínky nebyly ohroženy či poškozeny, c) je povinna kontrolovat její účinnost.
§ 57
(1) Běžnou ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci je povinna provádět každá osoba, a to jako součást čištění a běžných technologických a pracovních postupů.
(2) Speciální ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci je povinna podle potřeby ve své provozovně zajistit každá fyzická osoba, která je podnikatelem, právnická osoba a každá osoba při likvidaci původců nákaz, při zvýšeném výskytu škodlivých a epidemiologicky významných členovců, hlodavců a dalších živočichů.
§ 58
(1) Speciální ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci, s výjimkou speciální ochranné dezinfekce prováděné zdravotnickým zařízením v jeho objektech, může provozovat pouze osoba, která má v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem20) odbornou způsobilost podle tohoto zákona a povolení vydané pro účely podle zvláštního právního předpisu20) příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví.
(2) Speciální ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci, s výjimkou speciální ochranné dezinfekce prováděné zdravotnickým zařízením v jeho objektech, jakož i speciální ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci podle odstavce 3, může provádět fyzická osoba, která a) dovršila věk 18 let, b) absolvovala odborný kurs, c) podrobila se před komisí úspěšně zkoušce odborné způsobilosti a má osvědčení o odborné způsobilosti.
(3) Speciální ochranná dezinfekce, dezinsekce a deratizace v potravinářských nebo zemědělských provozech může být vykonávána jen pod dohledem a řízením fyzické osoby, která a) absolvovala speciální mistrovský kurs, b) podrobila se před komisí úspěšné zkoušce odborné způsobilosti a má osvědčení o odborné způsobilosti.
(4) Speciální ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci, při které se používají toxické nebo vysoce toxické chemické látky a chemické přípravky,30) může provádět fyzická osoba, která a) dovršila věk 18 let, b) absolvovala odborný kurs pro práci s toxickými a vysoce toxickými chemickými látkami a chemickými přípravky, c) podrobila se před komisí úspěšně zkoušce odborné způsobilosti a má osvědčení o odborné způsobilosti.
(5) Řídit a dohlížet na výkon speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace, při které se používají toxické a vysoce toxické chemické látky a chemické přípravky, může fyzická osoba, která má kvalifikaci podle odstavců 3 a 4.
(6) Předpokladem k přijetí do kursu podle odstavce 3 písm. a) je absolvování odborného kursu podle odstavce 2 písm. b) a 5 let praxe ve speciální ochranné dezinfekci, dezinsekci a deratizaci.
Předpokladem přijetí do kursu podle odstavce 4 písm. b) je absolvování odborného kursu podle odstavce 2 písm. b). Pro vydání povolení podle odstavce 1 neplatí správní řád.
------------------------------------------------------------------
20) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
30) Zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 305/1998 Sb., kterou se stanoví zásady správné laboratorní praxe, postup při ověřování jejich dodržování, postup při vydávání osvědčení a postup kontroly dodržování zásad správné laboratorní praxe (zásady správné laboratorní praxe).
§ 59
(1) Kursy k získání znalostí pro výkon speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace podle § 58 odst. 2 až 5 může provozovat pouze osoba, která má odbornou způsobilost podle § 58 odst. 2 a povolení vydané pro účely podle zvláštního právního předpisu20) příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví. Pro vydání povolení neplatí správní řád.
(2) Orgán ochrany veřejného zdraví na návrh osoby, která hodlá provozovat kursy, povolení vydá, jestliže navrhovaný obsah a rozsah kursu je v souladu s prováděcím právním předpisem, osoba provozující kursy má stanovenou odbornost a odbornost přednášejících odpovídá povaze kursu.
(3) Odbornost přednášejících doloží osoba, která hodlá provozovat kursy, údajem o stupni vzdělání a době praxe v činnostech souvisejících se speciální ochrannou dezinfekcí, dezinsekcí a deratizací.
------------------------------------------------------------------
20) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
§ 60
(1) Komisi pro přezkoušení odborné způsobilosti podle § 58 odst. 2 až 5 zřizuje příslušný orgán ochrany veřejného zdraví.
K provedení zkoušky odborné způsobilosti podává fyzická osoba příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví přihlášku, jejíž náležitosti upraví prováděcí právní předpis.
(2) Osvědčení o odborné způsobilosti vydá příslušný orgán ochrany veřejného zdraví; pro jeho vydání neplatí správní řád.
Osvědčení odborné způsobilosti je platné po dobu 5 let ode dne jeho vydání.
(3) Prováděcí právní předpis upraví složení komise, základní obsah a podmínky provedení zkoušky odborné způsobilosti.
§ 60a
(1) Občané členských států Evropské unie prokazují oprávnění k výkonu činností podle § 58 odst. 2 až 5 a) průkazem způsobilosti vyžadovaným v členském státě Evropské unie pro přístup k této činnosti a vydaným tímto členským státem Evropské unie, nebo b) dokladem prokazujícím kvalifikaci pro výkon této činnosti, získaným v členském státě Evropské unie, pokud poskytují záruky zejména v oblasti zdraví, bezpečnosti, ochrany životního prostředí a ochrany spotřebitele v rozsahu upraveném v § 58 odst. 2 až 5.
(2) V případě pochybností rozhoduje o splnění požadavků podle odstavce 1 na žádost občana členského státu Evropské unie
Ministerstvo zdravotnictví. Žádost musí obsahovat dokumenty vydané příslušnými orgány členského státu Evropské unie prokazující skutečnosti v odstavci 1. Řízení o posouzení žádosti musí být ukončeno nejpozději do 4 měsíců po předložení všech dokumentů vztahujících se k dotyčné osobě.
§ 61
(1) Osoba, která je oprávněna provozovat speciální ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci, je povinna a) evidovat použité přípravky, jejich druh, množství, dobu, místo a účel použití; tuto evidenci ukládat po dobu 5 let, b) informovat dotčené osoby o záměru provést velkoplošnou (území obce nebo městské části) speciální ochrannou dezinsekci a deratizaci.
(2) Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví může z vlastního nebo jiného podnětu rozhodnutím provedení speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace nařídit, pokud hrozí šíření nákazy, zvýšený výskyt přenašečů infekčních onemocnění nebo šíření škodlivých a epidemiologicky významných členovců, hlodavců a dalších živočichů.
(3) Orgán ochrany veřejného zdraví může rozhodnutí podle odstavce 2 oznámit ústním vyhlášením, pokud to vyžaduje naléhavost situace. Den ústního vyhlášení rozhodnutí je dnem oznámení rozhodnutí. Vyhlášené rozhodnutí uvede orgán ochrany veřejného zdraví do zápisu; neprodleně však osobě doručí jeho písemné vyhotovení. Proti rozhodnutí lze podat odvolání do 3 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozhodnutí. Podání odvolání nemá odkladný účinek.
HLAVA IV
DALŠÍ POVINNOSTI OSOB V OCHRANĚ VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ
§ 76
Osoba je při podnikatelské činnosti povinna a) doložit, že technologie a výrobky, které vyrábí, dováží nebo uvádí do oběhu a které mají být podle tohoto zákona schváleny orgánem ochrany veřejného zdraví, byly schváleny, b) písemně informovat podnikatele, kteří od ní odebírají výrobky, o tom, že předběžným opatřením orgánu ochrany veřejného zdraví byl pozastaven oběh jí vyráběných nebo dovážených výrobků a o jejich uvolnění do oběhu, a to ihned po oznámení vykonatelného předběžného opatření orgánu ochrany veřejného zdraví, c) písemně informovat podnikatele, kteří od ní odebírají výrobky, o tom, že výrobky byly uvolněny do oběhu, a to ihned po zrušení předběžného opatření orgánem ochrany veřejného zdraví nebo po oznámení vykonatelného rozhodnutí ve věci, d) písemně informovat podnikatele, kteří od ní odebírají výrobky, o tom, že výrobky byly vykonatelným rozhodnutím orgánu ochrany veřejného zdraví staženy z oběhu, a to ihned po obdržení vykonatelného rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví, e) ihned po obdržení informace podle písmene b) pozastavit další oběh výrobků, a to až do doby obdržení informace podle písmene c) nebo d); po obdržení informace podle písmene d) ihned vyřadit výrobky z oběhu.
§ 77
(1) Fyzická osoba, která je podnikatelem, a právnická osoba jsou povinny předložit ke schválení příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví návrhy
Fyzická osoba, která je podnikatelem, a právnická osoba
jsou povinny předložit ke schválení příslušnému orgánu ochrany
veřejného zdraví návrhy na výrobu a dovoz potravin pro děti ve věku do 3 let.
a) na výrobu a dovoz algicidních přípravků a přípravků dezinfekce, dezinsekce a deratizace, s výjimkou veterinárních přípravků, a návody k jejich použití; návody k použití musí být v českém jazyce, popřípadě v jazyce slovenském, b) na výrobu a dovoz potravin pro děti ve věku do 3 let.
(2) Orgán ochrany veřejného zdraví je podle zvláštních právních předpisů42) dotčeným správním úřadem při rozhodování ve věcech, které se dotýkají zájmů chráněných podle tohoto zákona a hodnocení a řízení zdravotních rizik.
(3) Orgán příslušný rozhodnout podle zvláštních právních předpisů ve věcech podle odstavce 2 nemůže rozhodnout v rozporu se stanoviskem příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví, jestliže je stanovisko příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví negativní.
------------------------------------------------------------------
42) Například zákon č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
DÍL 1
Státní správa v ochraně veřejného zdraví, právní předpisy v oblasti ochrany veřejného zdraví, oprávnění a povinnosti orgánů ochrany veřejného zdraví a zaměstnanců zařízení ochrany veřejného zdraví, povinnosti kontrolovaných osob
ODDÍL 1
Orgány státní správy v ochraně veřejného zdraví a jejich úkoly
§ 78
Orgány ochrany veřejného zdraví
Státní správu v ochraně veřejného zdraví vykonávají orgány ochrany veřejného zdraví, kterými jsou a) Ministerstvo zdravotnictví, b) krajští hygienici, c) okresní hygienici, d) Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra.
§ 79
Sběr a předávání informací
(1) Orgány ochrany veřejného zdraví jsou oprávněny za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem43) provozovat informační systém, který nakládá s informacemi o zdraví fyzických osob v souvislosti s předcházením vzniku a šíření infekčních onemocnění, ohrožení nemocí z povolání a jiných poškození zdraví z práce, o expozici fyzických osob škodlivinám v pracovním a životním prostředí a o epidemiologii drogových závislostí.
(2) Orgány ochrany veřejného zdraví jsou povinny shromažďovat údaje, které je zavázána Česká republika podávat mezinárodním organizacím s ohledem na její členství v nich. Tyto údaje jsou orgány ochrany veřejného zdraví uvedené v § 78 písm. b) až d) povinny předávat Ministerstvu zdravotnictví.
------------------------------------------------------------------
43) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů.
§ 80
Ministerstvo zdravotnictví
(1) Ministerstvo zdravotnictví k ochraně veřejného zdraví a) řídí výkon státní správy v ochraně veřejného zdraví, b) řídí a kontroluje krajské hygieniky, c) rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím krajských hygieniků, d) řídí a kontroluje ve věcech celostátního dosahu činnost okresních hygieniků, e) zajišťuje mezinárodní spolupráci v oboru své působnosti a plní úkoly vyplývající z mezinárodních smluv v ochraně veřejného zdraví, f) řídí očkování, g) rozhoduje ve věcech podle § 5 odst. 5, § 26 odst. 3 a 4, § 28,
§ 72 odst. 1, § 73 odst. 2 a § 77 odst. 1 písm. a) a b); plní úkoly podle § 27 odst. 1 a § 73 odst. 1, h) nařizuje mimořádná opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku a opatření k ochraně zdraví fyzických osob při výskytu zdravotně závadných výrobků nebo vod, při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech, pokud mají být provedena celostátně nebo na území několika krajů, a rozhoduje o jejich ukončení, i) nařizuje ochranná opatření před zavlečením infekčních onemocnění ze zahraničí a rozhoduje o jejich ukončení a ve věcech podle § 68 odst. 2, j) na žádost příslušného okresního nebo krajského hygienika dává povolení k mimořádnému očkování podle § 69 odst. 1 písm. g), k) usměrňuje výkon státní správy v ochraně veřejného zdraví prováděný Ministerstvem obrany a Ministerstvem vnitra, l) sestavuje celorepublikové programy ochrany a podpory veřejného zdraví; sestavuje očkovací programy a programy prevence infekce vyvolané virem lidského imunodeficitu a řídí jejich realizaci;
stanoví zásady a postupy hodnocení a řízení zdravotních rizik a zásady monitorování vztahů zdravotního stavu obyvatelstva a faktorů životního prostředí a životních a pracovních podmínek a řídí jejich realizaci; řídí výchovu k podpoře a ochraně veřejného zdraví, m) uděluje a zrušuje pověření k provádění autorizace.
(2) Pro výkon státního zdravotního dozoru je Ministerstvo zdravotnictví oprávněno stanovit orgánům ochrany veřejného zdraví uvedeným v § 78 písm. b) až d) rozsah a četnost kontrol a konkretizaci kontrolních postupů. Stanovený rozsah a četnost kontrol a kontrolní postupy Ministerstvo zdravotnictví uveřejní ve
Věstníku Ministerstva zdravotnictví.
(3) Ministerstvo zdravotnictví je oprávněno zakázat oběh výrobků upravených tímto zákonem, jakož i uložit jejich stažení z oběhu, vyžaduje-li to podle rozhodnutí orgánu Evropské unie ochrana veřejného zdraví.
(4) V Ministerstvu zdravotnictví se zřizuje funkce hlavního hygienika České republiky, který ve věcech ochrany veřejného zdraví vystupuje jako orgán Ministerstva zdravotnictví. Hlavního hygienika České republiky jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra zdravotnictví. Ministr zdravotnictví může jmenovat a odvolat zástupce hlavního hygienika České republiky.
§ 81
Krajský hygienik
(1) Krajští hygienici jsou orgány státní správy. Příloha č. 2 k tomuto zákonu stanoví, kteří krajští hygienici působí v České republice, jejich sídla a správní obvody. Krajské hygieniky do úřadu ustanovuje a z úřadu odvolává na návrh hlavního hygienika České republiky ministr zdravotnictví. Ministr zdravotnictví na návrh hlavního hygienika České republiky jmenuje a odvolává zástupce krajských hygieniků.
(2) Krajskému hygienikovi náleží a) řídit a kontrolovat okresní hygieniky, s výjimkou věcí podle
§ 80 odst. 1 písm. d), a dávat jim příkazy a pokyny ve věcech krajského dosahu; pomáhat jim při zajišťování odborné úrovně práce, b) rozhodovat o opravných prostředcích proti rozhodnutím okresních hygieniků, c) vydávat povolení podle § 59 odst. 1, d) nařizovat mimořádná opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku a opatření k ochraně zdraví fyzických osob při výskytu zdravotně závadných výrobků nebo vod, při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech, je-li ohroženo zdraví fyzických osob v rozsahu přesahujícím územní obvod okresu, a rozhodnout o jejich ukončení. Mimořádné očkování podle § 69 odst. 1 písm. g) stanoví jen s předchozím povolením
Ministerstva zdravotnictví, e) podílet se na hodnocení a řízení zdravotních rizik z hlediska prevence negativního ovlivnění zdravotního stavu obyvatelstva a na celostátním monitorování vztahů zdravotního stavu obyvatelstva a faktorů životního prostředí a životních a pracovních podmínek.
§ 82
Okresní hygienici
(1) Okresní hygienici jsou zřízeni jako zvláštní orgány okresních úřadů. Okresní hygienici vykonávají státní správu ve správních obvodech okresních úřadů. Ve městech Brno a Plzeň vykonávají působnost okresního hygienika městští hygienici, kteří jsou zvláštními orgány těchto měst; na území hlavního města Prahy vykonává působnost okresního hygienika městský hygienik, který je zvláštním orgánem hlavního města Prahy. Město Ostrava městského hygienika nezřizuje; jeho působnost vykonává krajský hygienik
Ostravského kraje. Okresní hygienici se dále nezřizují pro správní obvody okresních úřadů Karlovy Vary, Liberec, Pardubice, Jihlava,
Olomouc a Zlín; působnost okresních hygieniků vykonávají ve správních obvodech těchto okresních úřadů krajští hygienici
Karlovarského, Libereckého, Pardubického, Jihlavského, Olomouckého a Zlínského kraje.
(2) Okresního hygienika na návrh příslušného krajského hygienika do funkce jmenuje a z funkce odvolává přednosta okresního úřadu. Ve městech Brno, Plzeň a v hlavním městě Praze městského hygienika na návrh příslušného krajského hygienika do funkce jmenuje a z funkce odvolává primátor města. Přednosta na návrh krajského hygienika jmenuje a odvolává zástupce okresního hygienika. Primátor na návrh krajského hygienika jmenuje a odvolává zástupce městského hygienika.
(3) Okresnímu hygienikovi náleží a) vydávat rozhodnutí, povolení, osvědčení a plnit další úkoly státní správy v ochraně veřejného zdraví včetně státního zdravotního dozoru, pokud není příslušný krajský hygienik nebo
Ministerstvo zdravotnictví, b) vykonávat státní zdravotní dozor nad dodržováním zákazů a plněním dalších povinností stanovených tímto zákonem a zvláštními právními předpisy k ochraně zdraví při práci před riziky plynoucími z fyzikálních, chemických a biologických faktorů pracovních podmínek, z nepříznivých mikroklimatických podmínek a z fyzické a duševní zátěže a nad souvisejícími pracovními podmínkami včetně vybavení pracovišť; tento dozor je státním odborným dozorem nad ochranou zdraví při práci ve smyslu zvláštního právního předpisu,44) c) na návrh zaměstnavatele nebo osoby uvedené v § 43 rozhodnutím zařazovat práce do příslušných kategorií, d) stanovit za podmínek § 39 odst. 1 rizikové práce a plnit úkoly podle § 40 písm. c) a d), e) stanovit zaměstnavateli nebo osobě uvedené v § 43 pro výkon rizikových prací minimální rozsah a termíny sledování faktorů pracovních podmínek a lhůty a minimální náplň vstupních, periodických, výstupních a následných lékařských preventivních prohlídek fyzických osob, které vykonávají rizikové práce, pokud je nestanoví zvláštní právní předpis, f) stanovit zaměstnavateli způsob a minimální rozsah sledování zátěže organismu zaměstnanců vykonávajících rizikové práce faktory pracovních podmínek, pokud je nestanoví zvláštní právní předpis, g) provádět ověření podmínek vzniku onemocnění pro účely posuzování nemocí z povolání,45) h) zřizovat v případech stanovených tímto zákonem komise, i) plnit úkoly dotčeného správního úřadu podle § 77 odst. 2, j) projednávat přestupky podle § 29 odst. 1 písm. a), b), d), f), g) a i) až k) zákona o přestupcích,46) k) nařizovat, organizovat, řídit a popřípadě i provádět opatření k předcházení vzniku a zamezení šíření infekčních onemocnění a v tomto rozsahu též usměrňovat činnost zdravotnických zařízení a kontrolovat ji; určovat, s výjimkou § 68 odst. 2, zdravotnická zařízení, která provedou opatření k předcházení vzniku a zamezení šíření infekčních onemocnění, a plnit s tím související úkoly, l) nařizovat mimořádná opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku a opatření k ochraně zdraví fyzických osob při výskytu zdravotně závadných výrobků a vod, živelních pohromách a jiných mimořádných událostech, pokud není příslušný krajský hygienik nebo Ministerstvo zdravotnictví, a rozhodovat o jejich ukončení. Mimořádné očkování podle § 69 odst. 1 písm. g) stanoví jen s předchozím povolením Ministerstva zdravotnictví, m) vykonávat státní zdravotní dozor nad plněním povinnosti zajistit závodní preventivní péči uloženou zvláštním právním předpisem47) a nad plněním povinností zaměstnavatele poskytovat zařízením vykonávajícím závodní preventivní péči informace nutné k ochraně zdraví při práci, uložené zvláštním právním předpisem, n) na návrh zaměstnavatele přezkoumávat opatření zařízení vykonávajícího závodní preventivní péči; při přezkoumání opatření zařízení vykonávajícího závodní preventivní péči se nepostupuje podle zvláštního právního předpisu,38) o) usměrňovat činnost osob poskytujících péči (§ 15 odst. 1) v oblasti hygieny provozu a předcházení nemocničním nákazám a kontrolovat ji, p) provádět hodnocení a řízení zdravotních rizik z hlediska prevence negativního ovlivnění zdravotního stavu obyvatelstva a podílet se na celostátním monitorování vztahů zdravotního stavu obyvatelstva a faktorů životního prostředí a životních a pracovních podmínek; uskutečňovat místní programy ochrany a podpory veřejného zdraví; sledovat ukazatele zdravotního stavu obyvatelstva svého území, poskytovat poradenské služby ke zdravému způsobu života; provádět výchovu k podpoře a ochraně veřejného zdraví, r) spolupracovat se správními úřady a s orgány samosprávy při tvorbě zdravotní politiky příslušného regionu, s) podílet se na úkolech integrovaného záchranného systému.
(4) Okresní hygienik je povinen o hromadném výskytu infekčních onemocnění a o výskytu zdravotně závadných výrobků, které poškodily nebo mohou poškodit zdraví fyzických osob a nevyskytují se v tržní síti pouze ojediněle, informovat okamžitě příslušného krajského hygienika a Ministerstvo zdravotnictví.
(5) Krajský hygienik plní úkoly uvedené v odstavci 3 ve věcech přesahujících okresní význam nebo v případech, jejichž posouzení není možno zajistit v okresu.
------------------------------------------------------------------
38) § 77 zákona č. 20/1966 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
44) § 138 zákoníku práce.
45) Vyhláška č. 342/1997 Sb., kterou se stanoví postup při uznávání nemocí z povolání a vydává seznam zdravotnických zařízení, která tyto nemoci uznávají.
46) Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.
47) § 40 zákona č. 20/1966 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve zněn pozdějších přepisů
Položka 131c a) Vydání rozhodnutí o zápisu do Seznamu osob oprávněných k určitému způsobu nakládání s geneticky modifikovanými organismy a produkty Kč 10 000,- b) Vydání rozhodnutí o zápisu do Seznamu geneticky modifikovaných organismů schválených pro uzavřené nakládání Kč 2 000,- c) Vydání rozhodnutí o zápisu do Seznamu geneticky modifikovaných organismů schválených pro uvádění do životního prostředí Kč 20 000,- d) Vydání rozhodnutí o zápisu do Seznamu geneticky modifikovaných organismů a produktů schválených pro uvádění do oběhu v České republice Kč 30 000,- .
ČÁST X
Konzulární poplatky
Zmocnění k části X
1. Ministerstvo zahraničních věcí může zvýšit sazbu poplatků vyměřovaných a vybíraných českými zastupitelskými úřady v rozsahu devalvace české měny. Obdobně postupují útvary
Policie České republiky pověřené Ministerstvem vnitra plněním úkolů státní správy, jde-li o položku 31 a položku 101 písm.
a) až c) sazebníku.
2. Správní orgány vyměřující a vybírající poplatky podle této části sazebníku mohou stanovenou sazbu poplatku snížit nebo upustit od vybrání poplatku z důvodu vzájemnosti nebo ve vztahu k devizovému tuzemci.
3. Český zastupitelský úřad může vybrat vedle poplatku i náhradu mimořádně uskutečněných výdajů spojených s provedením úkonu.
Poznámka k části X
Poplatky podle této části sazebníku vyměřují a vybírají
Ministerstvo zahraničních věcí a české zastupitelské úřady.
Položka 131d
| 1. Podání žádosti / a) o povolení k uvedení biocidního přípravku na trh / b) o povolení k uvedení biocidního přípravku s nízkým rizikem nebo rámcovým složením na trh | Kč 35 000 / Kč 20 000 |
|---|---|
| c) o změnu povolení k uvedení biocidního přípravku na trh, prodloužení platnosti povolení nebo jeho obnovení | Kč 2 500 |
| d) o povolení k uvedení na trh biocidního přípravku, který byl již povolen v jiném členském státě Evropské unie | Kč 4 500 |
| 2. Podání návrhu na zařazení účinné látky biocidních přípravků do seznamu účinných látek, seznamu účinných látek s nízkým rizikem nebo seznamu základních látek | Kč 45 000 |
| Poznámky | |
| Správní orgán vybere poplatek podle bodu 1 písmena a) této položky za žádost o povolení podle § 4 odst. 3 nebo § 9 odst. 2 zákona č........./2002 Sb., o podmínkách uvádění biocidních přípravků a účinných látek na trh a o změně některých souvisejících zákonů, a podle písmene b) této položky za žádost o povolení podle § 4 odst. 4 téhož zákona. / Správní orgán vybere poplatek podle bodu 1 písmena c) této položky za žádosti podávané podle § 11 odst. 1 písm. c), § 9 odst. 2 nebo § 7 odst. 7 zákona č. ........ ./2002 Sb., o podmínkách uvádění biocidních přípravků a účinných látek na trh a o změně některých souvisejících zákonů. / Správní orgán vybere poplatek podle bodu 1 písmena d) této položky za žádost podávanou podle § 10 zákona č........./2002 Sb., o podmínkách uvádění biocidních přípravků a účinných látek na trh a o změně některých souvisejících zákonů. / Správní orgán vybere poplatek podle bodu 2 této položky za návrh podaný podle § 12 zákona č........../2002 Sb., o podmínkách uvádění biocidních přípravků a účinných látek na trh a o změně některých souvisejících zákonů. |
Položka 132
1. Udělení a) Víza k pobytu do 90 dnů jednorázového, průjezdního víza jednosměrného, letištního víza jednosměrného Kč 800,- b) Víza k pobytu do 90 dnů vícenásobného Kč 3 000,- c) Víza k pobytu do 90 dnů s prodlouženou dobou pobytu na 180 dnů Kč 6 000,- d) Víza k pobytu nad 90 dnů Kč 1 500,- e) Průjezdního víza obousměrného, letištního víza obousměrného Kč 1 200,- f) Průjezdního víza bez omezení počtu cest Kč 3 000,-
2. Prodloužení platnosti víza 50 % poplatku za udělení víza
Osvobození:
Od poplatků podle této položky je osvobozeno
- udělení diplomatického víza nebo zvláštního víza, je-li zachována vzájemnost,
- udělení českého víza významným osobám, osobám mladším 15 let nebo z důvodů zdravotnické a humanitární pomoci,
- udělení víza za účelem převzetí povolení k pobytu,
- udělení víza za účelem studia, je-li zachována vzájemnost.
Zmocnění:
1. Jde-li o udělení víza mimo úřední hodiny nebo na počkání, zvýší správní orgán poplatek na dvojnásobek příslušné sazby poplatku.
2. Ministerstvo zahraničních věcí může poplatky podle této položky upravit pro občany cizího státu na výši platby, kterou tento cizí stát vybírá za obdobný úkon od českých občanů.
Poznámka:
Poplatek podle této položky se vybere za každou osobu, na kterou se vztahuje udělené české vízum nebo prodloužení jeho platnosti.
Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých zákonů
HLAVA V
VETERINÁRNÍ ASANACE
§ 39
(1) Veterinárními asanačními činnostmi jsou a) sběr, svoz, neškodné odstraňování a další zpracovávání konfiskátů živočišného původu, b) dezinfekce, deratizace, dezinsekce, popřípadě i dezodorizace, c) odchyt toulavých zvířat a jejich umístění do karantény.
(2) Konfiskáty živočišného původu, které nejsou vhodné ke krmení zvířat nebo k dalšímu zpracování, musí být bez průtahů neškodně odstraněny (zahrabány na určeném místě anebo spáleny).
(3) Velmi nebezpečné konfiskáty živočišného původu lze zpracovávat pouze v zařízení schváleném pro tento účel okresní veterinární správou, a to způsobem zaručujícím zničení původců nákaz.
(4) K dezinfekci, deratizaci, dezinsekci a dezodorizaci podle tohoto zákona lze používat jen registrované nebo schválené přípravky a postupy.5),11)
------------------------------------------------------------------
5) Zákon č. 79/1997 Sb.
11) Vyhláška č. 91/1984 Sb., o opatřeních proti přenosným nemocem, ve znění pozdějších předpisů.
K dezinfekci, deratizaci, dezinsekci a dezodorizaci podle tohoto zákona
lze používat jen registrované 5) přípravky a postupy nebo přípravky,
jejichž uvedení na trh bylo povoleno. 5)a
------------------------------------------------------------------
5) Zákon č. 79/1997 Sb.
5a) Zákon č. ...../ 2002 Sb., o podmínkách uvádění biocidních přípravků a účinných látek na trh a o změně některých souvisejících zákonů.
§ 40
(1) Chovatelé a osoby zacházející se živočišnými produkty jsou povinni zajistit neškodné odstranění konfiskátů živočišného původu, které vzniknou v souvislosti s jejich činností. Není-li stanoveno jinak, jsou povinni a) hlásit neprodleně výskyt konfiskátů živočišného původu osobě, která provádí jejich sběr a svoz. Ohlašovací povinnost nemá chovatel nebo osoba zacházející se živočišnými produkty, pokud se s osobou, jíž byl povolen výkon veterinární asanační činnosti, dohodla na pravidelném (turnusovém) svozu konfiskátů živočišného původu, b) třídit, bezpečně ukládat a podle potřeby ošetřovat konfiskáty živočišného původu do doby svozu na místech schválených pro tento účel okresní veterinární správou, a to tak, aby nedocházelo k jejich zcizení, k ohrožení zdraví lidí a zvířat anebo k poškození životního prostředí, c) předávat konfiskáty živočišného původu osobě, která provádí jejich sběr a svoz, a poskytovat jí k tomu nezbytnou součinnost a pomoc, zejména při přibližování kadáverů na místa přístupná dopravním prostředkům a při jejich nakládání.
(2) Chovatelé a osoby zacházející se živočišnými produkty, u nichž se obvykle vyskytují konfiskáty živočišného původu, jsou dále povinni a) zřizovat nepropustné, dobře čistitelné, dezinfikovatelné a uzavíratelné kafilerní boxy pro krátkodobé ukládání konfiskátů živočišného původu, čistit a dezinfikovat je po každém vyprázdnění, b) vhodně umísťovat kafilerní boxy jak z hlediska jejich oddělení od ostatních provozních prostorů, tak i z hlediska nakládání a svozu konfiskátů živočišného původu.
(3) Není-li znám chovatel, má ohlašovací povinnost podle odstavce 1 písm. a) ten, komu náleží nebo kdo spravuje místo nálezu kadáveru. V tomto případě hradí náklady neškodného odstranění kadáveru obec.
(4) Chovatel výjimečně může sám neškodně odstranit kadáver nebo kadávery do celkové hmotnosti 30 kg, pokud nepocházejí ze zvířat nemocných nebo podezřelých z nebezpečné nákazy. Neškodným odstraněním se v tomto případě rozumí spálení anebo zakopání na místě vhodném z hlediska ochrany zdraví lidí a zvířat a ochrany životního prostředí, a to do hloubky nejméně 80 cm s použitím dezinfekčních prostředků.
(5) Podnikatel, který zachází se živočišnými produkty, může se souhlasem okresní veterinární správy a za podmínek jí stanovených zpracovávat ve vlastním zařízení odpady živočišného původu, které nejsou velmi nebezpečnými konfiskáty živočišného původu a vznikly v souvislosti s jeho činností.
§ 41
(1) Osoba, jíž byl povolen výkon veterinární asanační činnosti, je povinna vykonávat ji tak, aby nedocházelo k ohrožení zdraví lidí a zvířat, k týrání zvířat anebo k poškození životního prostředí. Osoba, jejímž předmětem činnosti je sběr, svoz, neškodné odstraňování i další zpracovávání konfiskátů živočišného původu, (dále jen "asanační podnik") je povinna dále a) zajistit nepřetržitý příjem hlášení o výskytu konfiskátů živočišného původu a svážet je do 24 hodin poté, kdy byla o potřebě svozu uvědoměna, v případech veřejného zájmu neprodleně, b) za cenu sjednanou podle zvláštních právních předpisů24) svážet a neškodně odstraňovat nebo dále zpracovávat z určeného územního obvodu (svozové oblasti)
1. veškeré velmi nebezpečné konfiskáty živočišného původu,
2. ostatní konfiskáty živočišného původu, pokud v souladu s tímto zákonem nebyly neškodně odstraněny nebo dále zpracovány jinak, c) dále zpracovávat jen konfiskáty živočišného původu, které byly sterilizací nebo jiným vhodným způsobem zbaveny původců nákaz, d) při zdolávání nebezpečné nákazy a jejích následků postupovat v souladu s nařízenými ochrannými a zdolávacími opatřeními, e) vypracovat provozní řád a předložit jej před zahájením činnosti okresní veterinární správě ke schválení, f) vytvořit podmínky včetně poskytnutí vhodného prostoru k provádění patologicko-anatomických pitev kadáverů (dále jen
"veterinární prosektorská činnost") okresní veterinární správou.
(2) Místo určené pro neškodné odstraňování konfiskátů živočišného původu zahrabáním (dále jen "zahraboviště") a zařízení určené pro neškodné odstraňování a další zpracovávání konfiskátů živočišného původu se zřizují po vyjádření okresního úřadu a okresní veterinární správy na místě, a) které je dostatečně vzdáleno od míst, na nichž jsou chována hospodářská zvířata, b) kde touto činností nebude narušováno životní prostředí.
(3) Zařízení určené pro neškodné odstraňování a další zpracovávání konfiskátů živočišného původu musí být vybaveno a udržováno tak, aby umožňovalo bezpečnou práci a bezpečné zneškodňování a zpracovávání konfiskátů, popřípadě uvádění do oběhu takových výrobků, které neobsahují nepřípustné množství škodlivých látek ani patogenních mikroorganismů. V tomto zařízení nesmí být vyráběny výrobky určené k výživě lidí.
(4) Prováděcí předpis stanoví a) druhy velmi nebezpečných konfiskátů živočišného původu a způsob jejich zpracovávání, b) veterinární a technické požadavky na dopravní prostředky určené ke svozu konfiskátů živočišného původu, na zahraboviště a na uspořádání a vybavení zařízení uvedeného v odstavci 3.
------------------------------------------------------------------
24) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění zákona č. 135/1994
Sb.
§ 42
(1) Osoba, jíž byl povolen výkon takové činnosti, provádí a) v rámci ochranných a zdolávacích opatření odchyt toulavých psů a koček, popřípadě i jiných, na nebezpečnou nákazu vnímavých zvířat v místě a době nařízení zákazu volného pohybu zvířat, b) na žádost obecního úřadu, Policie České republiky nebo obecní policie a v součinnosti s nimi odchyt toulavých psů a koček a jejich umístění v karanténě, je-li jejich odchyt v zájmu ochrany zdraví lidí a zvířat, popřípadě v jiném veřejném zájmu.
(2) Osoba uvedená v odstavci 1 odchycené zvíře a) vydá chovateli, který je povinen
1. držet toto zvíře podle pokynů okresní veterinární správy po nezbytně nutnou dobu v karanténě,
2. nahradit náklady vynaložené na odchyt tohoto zvířete a dočasnou péči o ně, b) utratí, rozhodne-li tak okresní veterinární správa z nákazových nebo diagnostických důvodů, vyžaduje-li to povaha nebezpečné nákazy a okolnosti případu; náklady na utracení6) zvířete hradí stát.
(3) Není-li znám chovatel, jemuž by mělo být odchycené zvíře vráceno podle odstavce 2 písm. a), anebo nelze-li je vrátit chovateli z jiného důvodu, osoba uvedená v odstavci 1 odchycené zvíře a) nabídne občanskému sdružení, jež se podílí na plnění úkolů ochrany zvířat, anebo b) umístí v útulku pro odchycená a opuštěná zvířata.
------------------------------------------------------------------
6) Zákon č. 246/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Návrh
VYHLÁŠKA
Ministerstva zdravotnictví
ze dne.....................,
kterou se stanoví zásady a postup hodnocení biocidních přípravků a účinných látek
Ministerstvo zdravotnictví (dále jen „ministerstvo“) stanoví podle § 6 odst. 6 zákona č.............Sb., o podmínkách uvádění biocidních přípravků a účinných látek na trh a o změně některých souvisejících předpisů (dále jen „zákon“):
§
Předmět úpravy
Vyhláška stanoví zásady a postup hodnocení biocidních přípravků (dále jen „přípravek“) pro účel vydání povolení k jejich uvedení na trh a hodnocení účinných látek navrhovaných na zařazení do seznamu účinných látek, účinných látek s nízkým rizikem a základních látek.
§
Hodnocení přípravků
Hodnocení přípravku se provádí na základě údajů předložených žadatelem podle § 4 zákona. Zásady a postup hodnocení přípravků je uveden v příloze k této vyhlášce.
§
Hodnocení účinných látek
Hodnocení účinných látek navrhovaných na zařazení do seznamu účinných látek, seznamu účinných látek s nízkým rizikem nebo seznamu základních látek se provádí podle zvláštních právních předpisů21) na základě údajů předložených navrhovatelem podle § 12 zákona.
§
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1.7.2002.
Příloha k vyhlášce č.........2002/Sb.
Zásady a postup hodnocení biocidních přípravků
ZÁKLADNÍ POJMY
Riziko je pravděpodobnost, že za definovaných podmínek expozice může dojít k projevu škodlivého účinku účinné látky nebo sledované látky obsažené v přípravku na člověka, zvířata nebo životní prostředí.
Identifikace nebezpečnosti je určení nepříznivých účinků, které může biocidní přípravek vyvolat.
Hodnocení vztahu dávka (koncentrace) - odezva (účinek) je odhad vztahu mezi dávkou nebo úrovní expozice účinné látce nebo sledované látce přítomné v biocidním přípravku na jedné straně a výskytem a intenzitou účinku na druhé straně.
Hodnocení expozice je stanovení emisí, cest a rychlosti pohybu účinné látky nebo sledované látky přítomné v biocidním přípravku a jejich přeměn nebo rozkladu za účelem určení odhadu koncentrací nebo dávek, kterým jsou nebo mohou být vystaveny lidé, zvířata nebo jednotlivé složky životní prostředí.
Charakterizace rizika je odhad výskytu a intenzity nepříznivých účinků, které by se pravděpodobně vyskytly u lidí, zvířat nebo jednotlivých složek životního prostředí v důsledku skutečné nebo předpokládané expozice každé účinné látce nebo sledované látce přítomné v biocidním přípravku. To může zahrnovat i kvantifikaci uvedené pravděpodobnosti.
Životní prostředí je voda, včetně sedimentu, ovzduší, krajina, volně žijící druhy flóry a fauny a jakýkoliv vzájemný vztah mezi nimi, jakož i jakýkoliv vztah k živým organismům.
Expozice je styk živých organismů s látkou nebo přípravkem.
Dávka je množství látky podávané pokusnému zvířeti a je vyjádřena jako hmotnost (gramy nebo miligramy) nebo jako hmotnost látky na jednotku hmotnosti pokusného zvířete (například miligramy na kilogram tělesné hmotnosti) nebo jako konstantní dietní koncentrace (miligramy na kilogram potravy).
Expoziční koncentrace je koncentrace látky, které je pokusné zvíře vystaveno v prostředí, v němž žije a vyjadřuje se obvykle v miligramech na litr prostředí (ovzduší, voda).
NOAEL (No Observed Adverse Effect Level) je nejvyšší dávka nebo expoziční koncentrace látky, při které nedochází ke statisticky nebo biologicky zjistitelným toxickým příznakům u sledovaného živého organismu v porovnání s kontrolní skupinou.
LOAEL (Lowest Observed Adverse Effect Level) je nejnižší dávka nebo expoziční koncentrace, při které dochází ke statisticky nebo biologicky zjistitelným toxickým příznakům u sledovaného živého organismu v porovnání s kontrolní skupinou.
LD50 je střední smrtelná dávka, tj. statisticky vypočtená jednotlivá dávka látky, která pravděpodobně způsobí za definovanou dobu smrt 50% pokusných zvířat, kterým byla podána. Hodnota LD50 se udává jako hmotnost látky na jednotku hmotnosti pokusného zvířete (miligramy na kilogram).
LC50 je střední smrtelná koncentrace, tj. statisticky vypočtená koncentrace látky, která pravděpodobně způsobí za definovanou dobu po expozici smrt 50% pokusných zvířat, exponovaných po určenou dobu. Hodnota LC50 se udává jako hmotnost látky ve standardním objemu prostředí (miligramy na litr).
PNEC (Predicted No-Effect Concentration) je odhad nejvyšší koncetrace látky, při níž se nepředpokládají nepříznivé účinky látky na sledovanou složku životního prostředí.
PEC (Predicted Environmental Concentration) je odhad pravděpodobné koncentrace látky v životním prostředí
Profesionální uživatel přípravku je podnikatel, který přípravek vyrábí nebo používá odborně při své podnikatelské činnosti (například impregnace dřeva, deratizace). Ostatní uživatelé se považují za neprofesionální uživatele.
HODNOCENÍ
Všeobecné zásady
1. Vyhodnotí se úplnost a odborná úroveň podkladů předložených žadatelem podle § 4 zákona. Při hodnocení rizika se vychází z podkladů, které jsou úplné a dobře odborně zpracované. vyhodnotí se i důvody žadatele pro neposkytnutí některých údajů. Při hodnocení se bere v úvahu i navrhovaný účel a způsob použití přípravku.
2. Je nutno identifikovat všechna rizika z používání biocidního přípravku a rozhodnout, zda jsou přijatelná nebo nepřijatelná z hlediska zajištění vysoké úrovně ochrany zdraví lidí, ochrany zvířat a životního prostředí. Při tom se berou v úvahu nejen údaje předložené žadatelem, nýbrž i jiné důležité informace o vlastnostech biocidního přípravku, jeho složkách, metabolitech nebo reziduích, pokud jsou známé.
3. Vždy se provede hodnocení rizika účinné látky přítomné v biocidním přípravku. Pokud navíc existují v biocidním přípravku jakékoliv sledované látky, provede se hodnocení rizika pro každou z nich. Hodnocení rizika zahrnuje navrhované normální použití biocidního přípravku spolu se scénářem pro reálně nejméně příznivý případ zahrnující všechny problémy výroby a zneškodňování, buď pro biocidní přípravek samotný, nebo pro každý materiál jím ošetřený.
4. Pro každou účinnou látku a každou sledovanou látku, které jsou přítomné v biocidním přípravku, zahrne hodnocení rizika identifikaci nebezpečnosti a stanovení odpovídajících úrovní NOAEL tam, kde je to možné. V případě potřeby obsahuje hodnocení rizika rovněž hodnocení vztahu dávka (koncentrace) - odezva (účinek) spolu s hodnocením expozice a charakterizací rizika.
5. Výsledky získané z porovnání úrovně zjištěné expozice s NOAEL pro každou účinnou látku a každou sledovanou látku se sčítají tak, aby se získalo celkové hodnocení rizika pro biocidní přípravek. Tam, kde nejsou dostupné kvantitativní výsledky, sčítají se výsledky kvalitativního hodnocení obdobným způsobem.
6. Hodnocení rizika zahrnuje stanovení:
a) rizika pro lidí a zvířata, b) rizika pro životní prostředí,
c) opatření nezbytných pro ochranu člověka, zvířat a životního prostředí jako celku během jak navrhovaného normálního použití biocidního přípravku, tak v situaci reálně nejméně příznivého případu.
Hodnocení účinků na člověka
7. Na základě vlastností účinných a sledovaných látek obsažených v přípravku se berou v úvahu následující možné účinky přípravku na lidskou populaci související s jeho používáním :
- akutní a chronická toxicita,
- dráždivost,
- žíravost,
- senzibilizace,
- toxicita při opakované dávce,
- mutagenita,
- karcinogenita,
- toxicita pro reprodukci,
- neurotoxicita,
- všechny ostatní speciální vlastnosti účinné látky nebo sledované látky,
- jiné účinky způsobené fyzikálně-chemickými vlastnostmi.
8. Sledovaná lidská populace zahrnuje:
- profesionální uživatele,
- neprofesionální uživatele
- osoby exponované nepřímo prostřednictvím životního prostředí
9. Identifikace nebezpečnosti se týká vlastností a potenciálních nepříznivých účinků účinné látky a každé sledované látky, které jsou přítomné v biocidním přípravku. Jestliže z ní vyplyne, že biocidní přípravek je klasifikován jako nebezpečný[22]), požaduje se hodnocení vztahu dávka (koncentrace) - odezva (účinek), hodnocení expozice a charakterizace rizika.
10. Pro toxicitu při opakované dávce a toxicitu pro reprodukci se posuzuje vztah dávka (koncentrace) – odezva (účinek) pro každou účinnou látku nebo sledovanou látku, a tam, kde je to možné, se stanoví hodnota NOAEL. Jestliže není možné stanovit NOAEL, určí se hodnota LOAEL.
11. Pro akutní toxicitu, žíravost a dráždivost není obvykle možné odvodit NOAEL nebo LOAEL na základě zkoušek. Pro akutní toxicitu se odvodí hodnoty LD50 nebo LC50 nebo v případech, kdy se použil postup s fixní dávkou, se odvodí diskriminační dávka. Pro jiné účinky postačí stanovit, zda účinná látka nebo sledovaná látka má schopnost způsobit takové účinky během používání přípravku.
12. Pro mutagenitu a karcinogenitu stačí zjistit, zda účinná látka nebo sledovaná látka má schopnost vyvolat takové účinky během používání biocidního přípravku. Jestliže však je možné prokázat, že účinná látka nebo sledovaná látka identifikovaná jako karcinogen není genotoxická, je vhodné stanovit NOAEL nebo LOAEL.
13. Pro senzibilizaci kůže a dýchacích cest, pokud nelze stanovit úroveň dávky nebo koncentrace, pod jejíž hodnotou jsou u subjektu již senzibilizovaného danou látkou nepříznivé účinky nepravděpodobné, stačí posouzení, zda účinná látka nebo sledovaná látka má schopnost způsobit takové účinky během používání přípravku.
14. V případech, kde se údaje o toxicitě získaly z pozorování při expozici člověka, například z informací získaných z výroby, literatury nebo epidemiologických studií, je třeba při hodnocení rizika těmto údajům věnovat zvýšenou pozornost.
15. Hodnocení expozice se provede pro každou skupinu osob, tj. profesionální uživatele, neprofesionální uživatele a osoby exponované nepřímo prostřednictvím životního prostředí, u níž expozice přípravku nastane nebo lze důvodně předpokládat, že může nastat. Cílem hodnocení je provedení kvantitativního nebo kvalitativního odhadu dávky nebo expoziční koncentrace každé účinné látky nebo sledované látky, které je populace vystavena nebo může být vystavena během používání biocidního přípravku.
16. Při hodnocení expozice se berou v úvahu zejména následující údaje:
- údaje z měření expozice,
- forma, v níž je přípravek prodáván,
- typ biocidního přípravku,
- metoda aplikace a aplikační dávka,
- fyzikálně-chemické vlastnosti přípravku,
- pravděpodobné způsoby expozice a úroveň absorpce,
- četnost a doba expozice
- druh a velikost specificky exponované skupiny osob tam, kde jsou takové informace dostupné.
17. Pokud jsou k dispozici odpovídajícím způsobem měřené, reprezentativní údaje o expozici, je potřebné jim věnovat při posuzování expozice zvýšenou pozornost. V případech, kdy se použijí pro odhad úrovně expozice výpočetní metody, je nutné provést odpovídající modelové zkoušky.
Tyto modelové zkoušky musí:
- poskytovat nejlepší možný odhad expozice pro všechny postupy, při nichž může dojít k expozici, při čemž berou v úvahu realistické parametry a předpoklady,
- být podrobeny analýze, která bere v úvahu možné prvky nejistoty,
- být spolehlivě ověřeny měřeními provedenými za okolností odpovídajících použití modelu,
- odpovídat podmínkám v oblasti použití.
18. V případech, kdy byly zjištěny hodnoty NOAEL nebo LOAEL pro účinky uvedené v odstavci 2.2.1, zahrne se do charakterizace rizika porovnání NOAEL nebo LOAEL s hodnotami dávky nebo expoziční koncentrace, které byla populace exponována. Tam, kde není možné stanovit NOAEL nebo LOAEL, provede se kvalitativní porovnání.
Hodnocení účinků na zvířata
Hodnocení účinků přípravku na zvířata se provede podle obdobných zásad, jaké jsou uvedeny v odstavci 2.2.
Hodnocení účinků na životní prostředí
19. Při hodnocení rizika vyplývajícího z používání biocidního přípravku se berou v úvahu nepříznivé účinky vznikající v kterékoliv složce životního prostředí (ovzduší, půda, voda, sediment) a vliv rostliny a živočichy.
20. Při identifikaci nebezpečnosti se berou v úvahu vlastnosti a možné nepříznivé účinky účinné látky nebo sledované látky přítomné v biocidním přípravku. Jestliže je biocidní přípravek klasifikován jako nebezpečnýChyba: zdroj odkazu nenalezen), požaduje se hodnocení vztahu dávka (koncentrace) - odezva (účinek), hodnocení expozice a charakterizace rizika.
21. V případech, kdy přípravek není klasifikován jako nebezpečný, není charakterizace rizika nutná, pokud neexistují jiné závažné důvody pro její provedení. Takové důvody mohou být vyplývat z vlastností a účinků kterékoliv účinné látky nebo sledované látky přítomné v biocidním přípravku, zejména pokud jde o:
jakékoliv projevy bioakumulačního potenciálu,
- možnost perzistence,
- nepříznivý tvar křivky závislosti toxicity na čase při zkouškách ekotoxicity,
- indikace jiných nepříznivých účinků na základě studií toxicity (například klasifikace jako mutagen),
- údaje o strukturně podobných látkách,
- endokrinní účinky.
22. Provede se hodnocení vztahu dávka (koncentrace) - odezva (účinek) za účelem odhadu PNEC. Tento postup se provede pro účinnou látku a pro každou sledovanou látku přítomnou v biocidním přípravku. V některých případech však PNEC není možno stanovit a potom se musí provést kvalitativní odhad vztahu dávka (koncentrace) - odezva (účinek).
23. PNEC se určí z údajů o účincích na organismy a ze studií ekotoxicity poskytnutých žadatelem. PNEC se stanoví z údajů jako je například LD50, LC50, EC50 (střední účinná koncentrace), IC50 (koncentrace způsobující 50 % inhibici daného parametru, např. růstu), NOEL(C) (hodnota dávky (koncentrace) bez pozorovaného účinku), nebo LOEL(C) (nejnižší dávka (koncentrace) vyvolávající škodlivý účink) a faktoru hodnocení, tj. čísla vyjadřujícího míru nejistoty při extrapolaci údajů ze zkoušky na omezeném počtu druhů živočichů na reálné životní prostředí. Čím rozsáhlejší je soubor údajů a čím je delší trvání zkoušky, tím menší je míra nejistoty a velikost faktoru hodnocení.
24. Pro každou složku životního prostředí se provede hodnocení expozice za účelem stanovení PEC v dané složce životního prostředí. V některých případech však není možno stanovit PEC a v takovém případě se musí provést kvalitativní odhad expozice.
25. PEC nebo kvalitativní odhad expozice se požaduje stanovit pouze pro ty složky životního prostředí, do kterých se dají předpokládat přítomnost přípravku v důsledku emisí, vypouštění, zneškodňování nebo distribuce, včetně jakéhokoliv odpovídajícího příspěvku z materiálů ošetřených přípravky.
26. Při stanovení PEC nebo kvalitativního odhadu expozice se berou v úvahu zejména následující údaje:
- naměřené údaje o expozici,
- forma, v níž se přípravek uvádí na trh,
- typ biocidního přípravku,
- metody aplikace a aplikační dávky,
- fyzikálně-chemické vlastnosti,
- produkty rozkladu/přeměny,
- pravděpodobné cesty vstupů do složek životního prostředí a schopnost adsorpce, desorpce a rozkladu,
- četnost a doba expozice.
27. Pokud jsou k dispozici odpovídajícím způsobem měřené, reprezentivní údaje o expozici, je potřebné jim věnovat při posuzování expozice zvýšenou pozornost. V případech, kdy se použijí pro odhad úrovně expozice výpočetní metody, uplatní se odpovídající modely. Charakteristiky těchto modelů jsou takové, jak je uvedeno v odstavci 2.2.11. Případ od případu tam, kde je to vhodné, by se měly rovněž uvažovat odpovídající údaje z monitoringu látek s podobným použitím a způsoby expozice nebo s podobnými vlastnostmi.
28. Charakterizace rizika zahrne pro každou danou složku životního prostředí, pokud je to možné, porovnání PEC s PNEC tak, aby se mohl odvodit poměr PEC/PNEC. Pokud není možné odvodit poměr PEC/PNEC, charakterizace rizika zahrne kvalitativní hodnocení pravděpodobnosti, že se účinek se uplatní za očekávaných podmínek expozice.
Hodnocení nepřijatelných účinků
29. Posoudí se, zda biocidní přípravek při svém účinku na cílové obratlovce nezpůsobuje jejich zbytečné utrpení. Tento postup zahrne hodnocení mechanismu, kterým vzniká účinek a hodnocení pozorovaných účinků na chování a zdraví cílových obratlovců; v případě, že zamýšleným účinkem je zabití cílového organismu, vyhodnotí se doba nezbytná pro usmrcení cílového obratlovce a podmínky, za kterých smrt nastane.
30. Vyhodnotí se možnost vývoje rezistence cílového organismu vůči účinné látce v biocidním přípravku.
31. Jestliže existují indikace, že se mohou vyskytovat jakékoliv jiné neočekávané účinky, vyhodnotí se pravděpodobnost výskytu takových účinků. Takovým nepřijatelným účinkem může být například možnost nepříznivé reakce osob přicházejících do styku s dřevěnými výrobky ošetřenými přípravky na ochranu dřeva.
Hodnocení účinnosti
32. Při hodnocení účinnosti přípravku se posuzuje zda při doporučovaném způsobu použití se dosahuje deklarované účinnosti na cílový organismus a zda doporučená dávka představuje minimum nutné na dosažení požadovaného účinku. Skutečnost, že doporučená dávka představuje minimum potřebné pro dosažení požadovaného účinku musí být doložena v podkladech předložených žadatelem zkouškami účinnosti při nižších dávkách než jsou dávky doporučené.
33. Ke zkouškám účinnosti se používají vhodné metody, které poskytují správné výsledky (např. metody doporučované směrnicemi Evropských společenství, Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), metody uvedené v normách Mezinárodní organizace pro standardy (ISO), Evropského výboru pro normalizaci (CEN) nebo jiných mezinárodních normách). Přednostně se používají metody doporučované směrnicemi Evropských společenství, pokud existují a jsou vhodné, a metody zavedené v odborných ústavech (např. Státní zdravotní ústav, Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv, Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský). Lze použít i jiné prověřené (validované) metody, které vyhovují vlastnostem, mechanismu účinku a účelu použití přípravku a jsou reprodukovatelné podle běžných kritérií vědeckého zkoumání.
34. Výsledky zkoušek účinnosti přípravku musí zaručovat minimálně stejnou úroveň, shodu a trvání ochrany, regulace nebo jiného zamýšleného účinku jakou má obdobný povolený přípravek, pokud takový přípravek existuje. Tam, kde neexistuje srovnatelný přípravek, musí zkoušky prokázat, že přípravek poskytuje definovanou úroveň ochrany nebo kontroly v oblastech navrhovaného použití na celém území České republiky s výjimkou případů, kdy přípravek je určen k použití za speciálních podmínek
Souhrn hodnocení
35. V každé z oblastí, kde se provedlo hodnocení rizika, tj. hodnocení účinků na člověka, zvířata a životní prostředí, se zkombinují výsledky pro účinnou látku spolu s výsledky pro každou sledovanou látku, aby se získalo celkové hodnocení přípravku. Tento postup by měl brát v úvahu jakékoliv synergické účinky účinné látky (látek) a sledovaných látek přítomných v biocidním přípravku. Výsledkem je
- souhrn účinků biocidního přípravku na člověka,
- souhrn účinků biocidního přípravku na zvířata,
- souhrn účinků biocidního přípravku na životní prostředí,
- souhrn hodnocení účinnosti,
- souhrn nepřijatelných účinků.
36. Pro biocidní přípravky obsahující více než jednu účinnou látku se jakékoliv nepřijatelné účinky těchto látek zkombinují tak, aby se získal celkový účinek pro přípravek.
ZÁVĚRY
Všeobecné zásady
37. Závěry z hodnocení přípravku se přijímají na základě výsledku součtu rizik pocházejících z každé účinné látky spolu s riziky z každé sledované látky přítomné v biocidním přípravku. Hodnocení rizika zahrne normální použití biocidního přípravku spolu s realistickým scénářem nejhoršího případu včetně zneškodnění biocidního přípravku samotného nebo jakéhokoliv materiálu jím ošetřeného.
38. V závěrech z hodnocení přípravku se berou v úvahu následující skutečnosti:
- výsledky hodnocení rizika, zvláště vztah mezi expozicí a účinkem,
- povahu a intenzitu účinku,
- omezení rizika, které se může uplatnit,
- oblast použití biocidního přípravku,
- účinnost biocidního přípravku,
- fyzikální vlastnosti biocidního přípravku,
- přínos používání biocidního přípravku,
- míra nejistoty pocházející z různorodosti údajů používaných v procesu hodnocení.
Účinky na člověka
39. Přípravek nelze povolit, jestliže hodnocení rizika potvrdí, že v případě předpokládaného použití včetně reálně nejméně příznivého případu, přípravek představuje nepřijatelné riziko pro člověka. Při tom se zvažují možné účinky zejména na profesionální uživatele, neprofesionální uživatele a osoby exponované přímo nebo nepřímo prostřednictvím životního prostředí.
40. Při analýze vztahu mezi expozicí a účinkem se bere v úvahu povaha nepříznivého účinku látky, zejména vlastnosti jako jsou akutní toxicita, dráždivost, žíravost, senzibilizace, toxicita při opakované dávce, mutagenita, karcinogenita, neurotoxicita, toxicita pro reprodukci spolu s fyzikálně-chemickými vlastnostmi a jakýmikoliv dalšími nepříznivými vlastnostmi účinné látky nebo sledované látky.
41. Tam, kde je to potřebné pro snížení expozice zaměstnanců profesionálních uživatelů se stanoví jako podmínka povolení používání osobních ochranných prostředků jako jsou dýchací přístroje, masky, respirátory, pracovní oděvy, rukavice a ochranné brýle.
42. Přípravek nelze za normálních okolností povolit, jestliže pro neprofesionální uživatele je používání osobních ochranných prostředků jedinou možnou metodou snížení expozice.
43. Přípravek nelze povolit, jestliže vztah mezi expozicí a účinkem není možné redukovat na přijatelnou úroveň.
Účinky na zvířata
44. Přípravek nelze povolit, pokud hodnocení rizika potvrdí, že biocidní přípravek při předpokládaném použití představuje nepřijatelné riziko pro necílová zvířata.
45. Při přijímání závěrů se zvažují rizika představovaná biocidním přípravkem pro zvířata za přiměřeného použití obdobných kritérií, jako jsou kritéria pro člověka.
Účinky na životní prostředí
46. Všeobecné zásady
1. Přípravek nelze povolit, jestliže hodnocení rizika potvrdí, že účinná látka nebo sledovaná látka nebo jakýkoliv rozkladný nebo reakční produkt představují nepřijatelné riziko v kterékoliv složce životního prostředí, vodě (včetně sedimentu), půdě a ovzduší. To zahrnuje i hodnocení rizik pro necílové organismy v uvedených složkách životního prostředí. Při přijímání závěrů se berou v úvahu kritéria uvedená v odstavci 3.4.2 až 3.4.6.
2. Základním kritériem je poměr PEC/PNEC nebo, pokud je tento poměr nedostupný, jeho kvalitativní odhad. Bere se ohled na přesnost tohoto poměru vzhledem k různorodosti údajů použitých při měření koncentrace a při odhadu. Při stanovení PEC se používá model, který bere v úvahu osud a chování biocidního přípravku v životním prostředí.
3. Pokud poměr PEC/PNEC je pro kteroukoliv složku životního prostředí roven nebo menší než 1, nejsou nutné žádné další informace nebo zkoušení.
4. Jestliže poměr PEC/PNEC je větší než 1, posoudí se na základě hodnoty tohoto poměru a ukazatelů uvedených v odstavci 2.4.3, zda jsou potřebné další informace nebo zkoušky s cílem objasnění zvýšené hodnoty poměru PEC/PNEC, nebo zda je nezbytné stanovit opatření pro snížení rizika, nebo zda přípravek vůbec nelze povolit.
47. Voda
1. Přípravek nelze povolit, jestliže za navrhovaných podmínek použití má předpokládaná koncentrace účinné látky nebo každé jiné sledované látky nebo příslušných metabolitů nebo rozkladných nebo reakčních produktů ve vodě (nebo v sedimentu) nepřijatelný dopad na necílové druhy ve vodním prostředí, pokud se neprokáže, že za odpovídajících terénních podmínek neexistuje žádný nepřijatelný účinek.
2. Přípravek nelze povolit, jestliže za navrhovaných podmínek použití překročí předpokládaná koncentrace účinné látky nebo každé jiné sledované látky nebo příslušných metabolitů nebo rozkladných nebo reakčních produktů v podzemní vodě nižší z následujících koncentrací:
a) hodnotu hygienického limitu pro pitnou vodou stanovenou zvláštním právním předpisem23) , nebo
b) hodnotu koncentrace uváděnou při postupu zařazení účinné látky do seznamu účinných látek, účinných látek s nízkým rizikem nebo základních látek podle zákona
pokud se neprokáže, že za terénních podmínek použití přípravku není tato koncentrace překročena.
3. Přípravek nelze povolit, jestliže za navrhovaných podmínek použití předpokládaná koncentrace účinné látky nebo každé jiné sledované látky nebo příslušných metabolitů nebo rozkladných nebo reakčních produktů v povrchové vodě nebo jejich sedimentech po použití biocidního přípravku za navrhovaných podmínek použití v případech, kdy povrchová voda z oblastí předpokládaného použití je určena pro odběr pitné vody, pravděpodobně překročí
a) ukazatele stanovené pro vodárenské toky zvláštním právním předpisem24) , nebo
b) hygienické limity pro pitnou voduChyba: zdroj odkazu nenalezen) , jejímž zdrojem je vodárenský tok,
pokud se neprokáže, že za terénních podmínek použití přípravku není tato koncentrace překročena.
4. Vyhodnotí se, zda navrhované návody pro použití biocidního přípravku, včetně postupů pro čištění aplikačního zařízení, jsou být takové, aby se minimalizovala pravděpodobnost havarijního znečistění vody nebo jejího sedimentu.
48. Půda
1. Tam, kde se pravděpodobně vyskytne znečištění půdy, nelze přípravek povolit, jestliže účinná látka nebo sledovaná látka, kterou biocidní přípravek obsahuje, po jeho použití:
- v průběhu polních zkoušek zůstává v půdě déle než jeden rok nebo
- v průběhu laboratorních zkoušek vytváří neextrahovatelná rezidua v množství převyšujícím 70 % počáteční dávky po 100 dnech s rychlosti mineralizace menší než 5 % za 100 dnů,
- má nepřijatelné následky nebo účinky na necílové organismy, pokud není prokázáno, že v polních podmínkách neexistuje žádná nepřijatelná akumulace v půdě.
49. Ovzduší
1. Přípravek nelze povolit tam, kde je možno předpokládat nepřijatelné účinky na ovzduší, pokud není prokázáno, že v odpovídajících terénních podmínkách neexistuje žádný nepřijatelný účinek.
50. Účinky na necílové organismy
1. Přípravek nelze povolit tam, kde je možno důvodně předpokládat expozici necílových organismů biocidním přípravkem, jestliže pro každou účinnou látku nebo sledovanou látku:
a) je hodnota PEC/PNEC vyšší než 1, pokud z hodnocení rizika nevyplývá, že v terénních podmínkách se nevyskytují žádné nepřijatelné účinky po použití biocidního přípravku podle doporučených podmínek, nebo b) je hodnota biokoncentračního faktoru (BCF) vztažená na obsah tuku v tkáních necílových obratlovců vyšší než 1, pokud z hodnocení rizika nevyplývá, že v terénních podmínkách se nevyskytují žádné nepřijatelné účinky přímo, nebo nepřímo po použití přípravku podle doporučených podmínek.
2. Přípravek nelze povolit, jestliže při navrhovaných podmínkách použití je možno důvodně předpokládat expozici necílových vodních organismů přípravku a pro každou účinnou a sledovanou látku obsaženou v přípravku nebo jejich metabolitů nebo rozkladných produktů je
a) hodnota PEC/PNEC vyšší než 1, nebo b) hodnota biokoncentračního faktoru (BCF) vyšší než 1000 pro látky, které se snadno biologicky rozkládají, nebo větší než 100 pro látky, které se snadno biologicky nerozkládají (tato podmínka neplatí pro mikroorganismy v čistírnách odpadních vod),
1.1.1.1. pokud se neprokáže, že za terénních podmínek k takovým projevům účinku přípravku nedochází.
3. Ustanovení odstavce 3.4.5.2 se nepoužije do 31.12.2009 u přípravků proti hnilobě určených pro použití na ochranu lodí pro přepravu zboží a lidí, pokud podobného účinku nelze dosáhnout jinými prostředky.
4. Přípravek nelze povolit tam, kde je možno důvodně předpokládat, že mikroorganismy v komunálních čistírnách jsou exponované biocidnímu přípravku a pro účinnou látku, sledovanou látku, příslušné metabolity, rozkladné a reakční produkty je hodnota poměru PEC/PNEC vyšší než 1, pokud nevyplývá z hodnocení rizika, že v terénních podmínkách se nevyskytuje žádný nepřijatelný dopad, přímo nebo nepřímo, na životaschopnost těchto organismů.
51. Nepřijatelné účinky
1. Jestliže je pravděpodobný vznik rezistence vůči účinné látce obsažené v biocidním přípravku, stanoví se podmínky k minimalizaci následků této rezistence a pokud to není možné, nelze přípravek povolit.
2. Přípravek určený k hubení obratlovců nelze povolit, jestliže
- smrt nenastane současně s vyhasnutím vědomí,
- smrt nenastane bezprostředně, nebo
- životní funkce nejsou postupně redukovány bez známek zřetelného utrpení.
3. Repelentní přípravek nelze povolit, jestliže se zamýšleného účinku se nedosáhne bez zbytečného utrpení a bolesti cílových obratlovců.
52. Účinnost
1. Do závěrů se zahrne hodnocení účinnosti přípravku podle odstavce 2.6.1 a 2.6.3.
2. Nelze povolit přípravek, který nemá přijatelnou účinnost, pokud se použije podle doporučených podmínek nebo podle dalších podmínek stanovených v povolení.
CELKOVÁ INTEGRACE ZÁVĚRŮ
Jednotlivé získané závěry k účinku biocidního přípravku na člověka, zvířata a životní prostředí se zkombinují tak, aby se získal závěr pro celkový účinek biocidního přípravku.
Zhodnotí se nepřijatelné účinky, účinnost biocidního přípravku a užitek získaný používáním biocidního přípravku.
Zvolí se jeden z následujících závěrů pro každý typ přípravku a pro každou oblast použití biocidního přípravku, pro níž byla podána žádost:
a) biocidní přípravek nelze povolit, b) biocidní přípravek je možno povolit za specifických podmínek nebo s omezením, nebo c) pro rozhodnutí o povolení se požadují další údaje.
V případě potřeby se stanoví podmínky nebo omezení. Povaha a přísnost těchto podmínek se zvolí na základě a podle povahy a rozsahu očekávaných výhod a rizik, které se pravděpodobně objeví při používání biocidního přípravku.
Návrh
VYHLÁŠKA
Ministerstva zdravotnictví ze dne.......................
kterou se stanoví základní a doplňkové údaje předkládané při žádosti o povolení k uvedení biocidního přípravku na trh, při oznámení účinné látky před uvedením na trh a při návrhu na zařazení účinné látky do seznamu účinných látek, seznamu účinných látek s nízkým rizikem nebo do seznamu základních látek
Ministerstvo zdravotnictví (dále jen „ministerstvo“) stanoví podle § 4 odst. 8 zákona č......../2002 Sb., o podmínkách uvádění biocidních přípravků a účinných látek na trh a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „zákon“):
§
j) základní údaje uvedené v příloze č. 1 a č. 2 k této vyhlášce,
k) doplňkové údaje uvedené v příloze č. 5 a 6 k této vyhlášce, jestliže to ministerstvo požaduje.
ë) základní údaje pro účinnou látku uvedené v příloze č. 1 nebo č. 3 k této vyhlášce,
ì) doplňkové údaje pro účinnou látku uvedené v příloze č. 5 k této vyhlášce, jedná-li se o chemickou látku,
í) základní údaje pro biocidní přípravek uvedené v příloze č. 2 nebo č. 4 k této vyhlášce,
î) doplňkové údaje pro biocidní přípravek uvedené v příloze č. 6, jestliže to ministerstvo požaduje
§
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1.7.2002.
Příloha č. 1 k vyhlášce č...........
Základní údaje pro účinnou látku (chemickou)
IDENTIFIKACE ŽADATELE A VÝROBCE
Identifikační údaje žadatele
Identifikační údaje výrobce účinné látky
IDENTIFIKACE ÚČINNÉ LÁTKY
Název a synonyma
Chemický název
Kódové číslo látky, pokud je výrobce používá
Číslo CASChyba: zdroj odkazu nenalezen a EC
Sumární a strukturní vzorec a molekulová hmotnost
Výrobní postup
Čistota
Identita nečistot a přísad
Původ přírodních účinných látek nebo prekurzorů účinných látek
Údaje o expozici
FYZIKÁLNÍ, CHEMICKÉ A TECHNICKÉ VLASTNOSTI
Bod tání, bod varu, relativní hustota
1.1.1. Bod tání
1.1.2. Bod varuChyba: zdroj odkazu nenalezen
1.1.3. Relativní hustota
Tenze par
Fyzikální stav, barva a pach
Absorpční spektra (UV/VIS, IR, NMR) a hmotnostní spektrum, molární extinkce při odpovídajících vlnových délkách, pokud je to významné
Rozpustnost ve vodě, včetně vlivu pH (5 až 9) a teploty na rozpustnost, je-li to významné
Rozdělovací koeficient n-oktanol/voda, včetně závislosti na pH (5 až 9) a teplotě
Teplotní stabilita, identita odpovídajících štěpných produktů
Hořlavost, včetně samozápalnosti a identifikace produktů hoření
Bod vzplanutí
Povrchové napětí
Výbušné vlastnosti
Oxidační vlastnosti
Reaktivita s materiálem obalu
ANALYTICKÉ METODY PRO DETEKCI A IDENTIFIKACI LÁTKY
Analytické metody
Analytické metody pro stanovení látky a jejích residuí v půdě, ovzduší, vodě a tělních tekutinách a tkáních
ÚČINNOST NA CÍLOVÉ ORGANISMY A ZAMÝŠLENÉ POUŽITÍ
Účinek, např. fungicid, rodenticid, insekticid, baktericid
Cílový organismus (organismy) a výrobky, organismy nebo objekty, které mají být chráněny
Účinky na cílový organismus a vhodná koncentrace, při které se bude aktivní látka používat
Způsob účinku (včetně časového zpoždění)
Oblast předpokládaného použití
Uživatel: průmyslový, profesionální, veřejnost (neprofesionální)
Informace o výskytu nebo možném vzniku odolnosti (rezistence) a vhodných strategiích, jak jí čelit
Pravděpodobné množství, které se uvede na trh za rok (v tunách)
TOXIKOLOGICKÉ A METABOLICKÉ STUDIE
Akutní toxicita
1.1.4. Orální
1.1.5. Dermální
1.1.6. Inhalační
1.1.7. Kožní a oční dráždivost
1.1.8. Kožní senzibilizace
Studie metabolismu u savců. Základní toxikokinetika včetně studie kožní absorpce
Toxicita při krátkodobé opakované zkoušce (28 dnů)
Subchronická 90-denní studie, dva druhy - jeden hlodavec a druhý jiný než hlodavec
Chronická toxicita
Studie mutagenity
1.1.9. In vitro genové mutace na bakteriích
1.1.10. In vitro cytogenita na savčích buňkách
1.1.11. In vitro genové mutace na savčích buňkách
1.1.12. Jestliže jsou studie uvedené v bodě 6.6.1, 6.6.2 nebo 6.6.3 pozitivní, vyžaduje se studie mutagenity in vivo (test chromozomálního poškození v kostní dřeni nebo test poškození buněčných jader)
1.1.13. Jestliže jsou studie uvedené v bodě 6.6.4 negativní, ale zkoušky in vitro pozitivní, je nutno předložit výsledky druhé studie in vivo, aby se zjistilo, zda je možno prokázat mutagenitu nebo poškození DNA v jiných tkáních, než je kostní dřeňChyba: zdroj odkazu nenalezen
1.1.14. Jestliže jsou studie uvedené v bodě 6.6.4 pozitivní může být požadována zkouška na posouzení možných účinků na zárodečné buňky
Studie karcinogenity
Dva druhy – jeden hlodavec a druhý jiný savčí druh. Tyto studie se mohou kombinovat se zkouškou uvedenou v bodě 6.5. Studie karcinogenity není nutné provádět tam, kde celkové zdůvodnění prokáže, že tato zkouška není nezbytná.
Reprodukční toxicita
Jestliže se za výjimečných okolností prohlásí, že taková zkouška není nezbytná, musí být toto prohlášení plně zdůvodněné
1.1.15. Test teratogenity – králík a jeden druh hlodavce
1.1.16. Studie fertility – nejméně dvě generace, jeden druh, samci a samice (potkan)
Lékařské údaje v anonymní formě
1.1.17. Údaje z lékařského dozoru nad pracovníky výrobních provozů, pokud jsou dostupné
1.1.18. Přímá pozorování, např. klinické případy, případy otrav, pokud jsou dostupné
1.1.19. Zdravotní záznamy pracovníků jak z průmyslu, tak i z jiných dostupných zdrojů, pokud jsou k dispozici
1.1.20. Epidemiologické studie populace, pokud jsou dostupné
1.1.21. Diagnózy otrav včetně specifických známek otravy a klinických testů, pokud jsou dostupné
1.1.22. Pozorování vzniku senzibilizace a alergií, pokud jsou dostupná
1.1.23. Specifické přístupy v případě havárie nebo otravy : první pomoc, antidota a lékařské ošetření, pokud jsou známy
1.1.24. Prognosa po otravě
Souhrn toxikologie savců a závěry, včetně hodnoty dávky bez pozorovaného nepříznivého účinku (NOAEL), hodnoty dávky bez pozorovaného účinku (NOEL), celkového hodnocení s ohledem na všechny toxikologické údaje a jakékoliv další informace týkající se účinné látky. Pokud je to možno, je třeba zahrnout všechna opatření na ochranu pracovníků
EKOTOXIKOLOGICKÉ ÚDAJE
Akutní toxicita pro ryby
Akutní toxicita pro Daphnia magna
Zkouška inhibice růstu řas
Inhibice mikrobiologické aktivity
Biokoncentrace
Rozložitelnost
1.1.25. Biotická
1.1.26. Abiotická
Screeningová zkouška adsorpce/desorpce
V případech, kdy to vyplývá z výsledků této zkoušky, požaduje se provedení testu uvedeného v příloze č. V bod 7.1.2 nebo 7.2.2
Souhrn ekotoxikologických účinků, osudu a chování látky v životním prostředí
OPATŘENÍ NEZBYTNÁ PRO OCHRANU ČLOVĚKA, ZVÍŘAT A ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
Doporučený způsob zacházení a opatření na ochranu zdraví při zacházení, používání a přepravě látky
V případě požáru povaha reakčních produktů, vznikajících plynů a pod.
Opatření v případě havárie
Možnosti rozkladu nebo dekontaminace po úniku do ovzduší, vody a půdy
Postupy pro nakládání s odpady látky u průmyslových nebo profesionálních uživatelů
1.1.27. Možnosti opětovného využití nebo recyklace
1.1.28. Možnosti neutralizace účinků
1.1.29. Podmínky uložení na skládce nebo vypouštěním do vod
1.1.30. Podmínky spalování
Sledování nežádoucích nebo nezamýšlených vedlejších účinků na jiné než cílové organismy
KLASIFIKACE A OZNAČOVÁNÍ
Symboly nebezpečnosti, R-věty, S-věty. Připojí se text etikety.
SOUHRN A HODNOCENÍ ÚDAJŮ UVEDENÝCH V BODĚ 2 AŽ 9
Příloha č. 2 k vyhlášce č..............
Základní údaje pro biocidní přípravek (účinná látka - chemická)
1. IDENTIFIKACE ŽADATELE A VÝROBCE
Identifikační údaje žadateleChyba: zdroj odkazu nenalezen
Identifikační údaje výrobce přípravku a výrobce účinné látkyChyba: zdroj odkazu nenalezen
IDENTIFIKACE PŘÍPRAVKU
Obchodní název a kódové číslo přípravku (pokud bylo výrobcem přiděleno)
Podrobné kvalitativní a kvantitativní informace o složení biocidního přípravku
Fyzikální stav a povaha přípravku
FYZIKÁLNÍ, CHEMICKÉ A TECHNICKÉ VLASTNOSTI
Vzhled (fyzikální stav, barva)
Výbušné vlastnosti
Oxidační vlastnosti
Bod vzplanutí a jiné ukazatele hořlavosti
Hodnota pH
Relativní hustota
Stabilita při skladování a skladovatelnost
Technické charakteristiky přípravku
Fyzikální a chemická kompatibilita s jinými přípravky, s nimiž má být jeho použití povoleno
METODY IDENTIFIKACE A ANALÝZY
Analytická metoda pro stanovení koncentrace účinné látky v přípravku
Analytické metody, pokud nejsou zahrnuty v podkladech bodle bodu 4.2 přílohy č. I, pro stanovení toxikologicky a ekotoxikologicky závažných složek přípravku a jejich residuí v těch složkách životního prostředí (půda, ovzduší, voda, tělní tekutiny a tkáně zvířat a člověka, ošetřené potraviny nebo krmiva), kde to má praktický význam
ZAMÝŠLENÉ POUŽITÍ A ÚČINNOST
Typ přípravku a oblast předpokládaného použití
Metody aplikace včetně popisu použitého systému
Aplikační dávka a v případě potřeby konečná koncentrace přípravku a účinné látky v systému, ve kterém se má přípravek používat, např. chladicí voda, povrchová voda, voda používaná pro účely ohřevu a pod.
Počet a časový rozvrh aplikací a v případě potřeby jakékoliv informace o klimatických nebo geografických rozdílech, nezbytných ochranných lhůtách pro zajištění ochrany člověka a zvířat
Účinek, např. fungicid, rodenticid, insekticid, baktericid
Škodlivý organismus, který se má regulovat a výrobky, organismy nebo objekty, které mají být chráněny
Účinek na cílový organismus
Způsob účinku (včetně opožděného účinku), pokud tento údaj není zahrnut do podkladů podle bodu 5.4 přílohy č. I
Uživatel: průmyslový, profesionální, veřejnost (neprofesionální)Chyba: zdroj odkazu nenalezen
Text etikety a údaje o účinnosti přípravku doložené protokoly o provedených zkouškách
Jakékoliv jiné známá omezení účinnosti včetně rezistence
TOXIKOLOGICKÉ STUDIE
Akutní toxicita
1.1.31. Orální
1.1.32. Dermální
1.1.33. Inhalační
K ožní a oční dráždivost
Senzibilizace kůže
Informace o dermální absorpci
Dostupné toxikologické informace o sledovaných látkách obsažených v přípravku
Informace týkající se expozice přípravku
EKOTOXIKOLOGICKÉ STUDIE
Předpokládané cesty vstupu přípravku do životního prostředí s ohledem na zamýšlené použití
Informace o ekotoxikologii účinné látky v přípravku tam, kde tyto informace nelze odvodit z informací o účinné látce
Dostupné ekotoxikologické informace o sledovaných látkách obsažených v přípravku v rozsahu, v jakém jsou uvedeny v bezpečnostních listech
OPATŘEN NA OCHRANU ČLOVĚKA, ZVÍŘAT A ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
Doporučené postupy a preventivní opatření z hlediska zacházení, používání, skladování, přepravy a vzniku požáru
Specifická opatření v případě havárie, pokud tato opatření nejsou uvedena v bodě 8.3 přílohy č. I.
Postupy čištění aplikačního zařízení, pokud je takové zařízení používáno
Identifikace zplodin hoření v případě požáru
Postupy pro nakládání se zbytky a odpady přípravků a jejich obalů pro průmysl, profesionální uživatele a veřejnost
Možnosti rozkladu nebo dekontaminace po úniku přípravku do složek životního prostředí (ovzduší, voda, půda)
Výsledky sledování nežádoucích účinků na necílové organismy
Specifikace odpuzujících látek nebo prostředků omezujících toxické účinky na necílové organismy.
KLASIFIKACE, BALENÍ A OZNAČOVÁNÍ
Návrh balení a označování
Symboly nebezpečí, R-věty, S-věty
Balení (druh, materiál, velikost atd.)
Bezpečnostní list přípravku
SOUHRN A HODNOCENÍ ÚDAJŮ UVEDENÝCH V BODĚ 2 AŽ 9
Příloha č. 3 k vyhlášce č...........
Základní údaje pro účinnou látku (účinný organismus - houby, mikroorganismy nebo viry)
1. IDENTIFIKACE ŽADATELE A VÝROBCE
Identifikační údaje žadateleChyba: zdroj odkazu nenalezen
Identifikační údaje výrobce účinné látkyChyba: zdroj odkazu nenalezen
IDENTITA ORGANISMU
Běžný název organismu včetně alternativních názvů
Taxonomické jméno a kmen s údajem, zda se jedná o základní variantu nebo mutantní kmen; pro viry taxonomické označení viru, sérotypu, kmene nebo mutantu
Specifikace sbírky a referenční číslo kultury
Metody, postupy a kritéria používané pro stanovení přítomnosti a identity organismu (např. morfologie, sérologie, biochemie apod.)
PŮVOD ORGANISMU
Výskyt v přírodě nebo jinde
Metody izolace organismu nebo kmene
Metody kultivace
Metody produkce včetně podrobností o izolování a postupu uchovávání kvality a zabezpečení jednotného původu aktivního organismu. Pro mutantní kmeny by se měly uvést podrobné informace o produkci a izolaci, jakož i všechny známé rozdíly mezi mutantními a původními kmeny a kmeny vyskytujícími se v přírodě
Složení konečného materiálu obsahujícího aktivní organismus, tj. povaha, čistota, identita, vlastnosti, obsah jakýchkoliv nečistot a cizích organismů
Metody pro zabránění kontaminace kultivačního roztoku a ztráty virulence kultivačního roztoku
Postupy pro hospodaření s odpadem
METODY DETEKCE A IDENTIFIKACE
Metody pro stanovení přítomnosti a identity organismu
Metody pro stanovení identity a čistoty kultivačního zásobního roztoku, ze kterých šarží byl produkován a získané výsledky, včetně informace o proměnlivosti
Metody prokazování mikrobiologické čistoty konečného produktu a doklad, že kontaminanty jsou omezeny na přijatelnou úroveň, získané výsledky a informace o proměnlivosti
Metody použité k důkazu, že organismus neobsahuje žádné lidské nebo savčí patogeny včetně prvoků a hub, vliv teploty (35 C a jiné relevantní teploty)
Metody stanovení životaschopných a života neschopných (např. toxinů) reziduí v ošetřovaných výrobcích, potravinách, krmivech, tělních tekutinách a tkáních zvířat a člověka, v půdě, vodě a ovzduší, nebo na jejich povrchu tam, pokud je to významné
BIOLOGICKÉ VLASTNOSTI ORGANISMU
Historie organismu a jeho použití včetně jeho obecné přírodní historie, pokud je známa a v případě potřeby jeho geografického rozšíření
Vztah k existujícím patogenům obratlovců, bezobratlých, rostlin nebo jiných organismů
Účinky na cílový organismus. Patogenita nebo typ antagonismu vůči hostiteli. Měly by být zahrnuty podrobnosti o rozsahu specifičnosti hostitele
Přenosnost, infekční dávka a způsob účinku včetně informací o přítomnosti, nepřítomnosti nebo produkci toxinů, v případě potřeby s informacemi o jejich povaze, identitě, chemické struktuře a stabilitě a účinnosti
Možné účinky na necílové organismy úzce související s cílovým organismem, včetně infekčnosti, patogenity a přenosnosti
Přenosnost na jiné necílové organismy
Všechny jiné biologické účinky na necílové organismy v případě, že je přípravek správně používán
Infekčnost a fyzikální stabilita v případě, že je přípravek správně používán
Genetická stabilita v podmínkách navrhovaného použití
Jakákoliv patogenita a infekčnost vůči člověku a zvířatům za podmínek snížené imunity
Patogenita a infekčnost pro známé parazity nebo predátory cílových organismů
ÚČINNOST A ZAMÝŠLENÉ POUŽITÍ
Cílové organismy a materiály, látky, organismy nebo výrobky, které je třeba ošetřit nebo chránit
Předpokládané použití (např. insekticid, dezinfekční prostředek, protihnilobný přípravek atd.)
Informace o nežádoucích účincích
Informace o výskytu nebo možném vzniku rezistence a o možných strategiích postupu jak jí čelit
Účinky na cílové organismy
Kategorie uživatele
TOXIKOLOGICKÉ A METABOLICKÉ STUDIE
Akutní toxicita
V případech, kdy jediná dávka není vhodná, musí se provést soubor zkoušek za účelem zjištění vysoce toxických látek a infekčnosti
1.1.1. orální
1.1.2. dermální
1.1.3. inhalační
1.1.4. dráždivost kůže a v případě potřeby dráždivost očí
1.1.5. senzibilizace kůže a v případě potřeby inhalační senzibilizace
1.1.6. pro viry a viroidy studie buněčných kultur za použití čištěných infekčních virů a primárních bunečných kultur savčích, ptačích a rybích buněk
Subchronická toxicita
40-denní studie, dva druhy, jeden hlodavec a druhý jiný druh než hlodavec
1. orální podávání
2. jiný způsob podávání (inhalace, dermální) podle potřeby
3. pro viry a viroidy zkoušky infekčnosti provedené biotesty na vhodných buněčných kulturách nejméně sedm dnů po podání pokusným zvířatům
Chronická toxicita
Dva druhy, hlodavec a jeden jiný savec, orální podávání, pokud jiný způsob podávání není vhodnější
Studie karcinogenity
Může se kombinovat se studiemi uvedenými v odstavci 7.3. Jeden hlodavec a jeden jiný savec
Studie mutagenity
Podle specifikace uvedené v v bodě 6.6 přílohy č. I
Reprodukční toxicita
Zkouška teratogenity - králík a jeden druh hlodavce. Studie plodnosti - jeden druh, minimálně dvě generace, samec a samice
Studie metabolismu
Základní toxikokinetika, absorpce (včetně dermální absorpce), distribuce a vylučování u savců, včetně objasnění metabolických cest
Studie neurotoxicity: jsou požadovány tam, kde je indikace inhibice cholinesterázy nebo jiných neurotoxických účinků. V případě potřeby by se měly vykonat zkoušky opožděné neurotoxicity u dospělých slepic
Studie imunotoxicity (např. vznik alergie)
Studie nahodilé expozice: požaduje se v případě, že účinná látka je obsažena v přípravcích, které se používají tam, kde se připravují, konzumují nebo skladují potraviny nebo krmiva, a tam, kde lidé, dobytek nebo domácí zvířata mohou být pravděpodobně exponováni při pobytu v ošetřených prostorech nebo stykem s ošetřenými materiály
Údaje o expozici člověka zahrnující:
1. Lékařské údaje v anonymní formě (pokud jsou dostupné)
2. Zdravotní záznamy, údaje o lékařském dohledu u pracovníků výrobních provozů (pokud jsou dostupné)
3. Epidemiologické údaje (pokud jsou dostupné)
4. Údaje o náhodných otravách
5. Diagnostika otrav (znaky, symptomy) včetně podrobností všech analytických zkoušek
6. Navrhovaná léčba otrav a jejich prognózy
Souhrn toxikologie ve vztahu k savcům - závěry, celkové hodnocení s ohledem na všechny toxikologické, patogenní a infekční údaje a jakékoliv jiné informace o účinném organismu. Tam, kde je to možné, by měla být uvedena v souhrnné formě navrhovaná opatření na ochranu uživatele
EKOTOXIKOLOGICKÉ STUDIE
Akutní toxicita pro ryby
Akutní toxicita pro Daphnia magna
Účinky na růst řas (zkouška inhibice)
Akutní toxicita pro jeden necílový organismus jiný než vodní
Patogenita a infekčnost pro včely a žížaly
Akutní toxicita nebo patogenita a infekčnost pro jiné necílové organismy, u kterých se předpokládá riziko
Účinky (pokud existují) na ostatní flóru a faunu
V případech, kdy vznikají toxiny, by se měly získat údaje uvedené v bodě 7.1 až 7.5 přílohy č. I
Šíření, mobilita, množení, rozklad a perzistence v ovzduší, půdě a vodě
V případech, kdy vznikají toxiny, údaje uvedené v bodě 7.6 až 7.8 přílohy č. I
OPATŘENÍ NEZBYTNÁ PRO OCHRANU ČLOVĚKA, NECÍLOVÝCH ORGANISMŮ A ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
Metody a preventivní opatření, která je třeba přijmout pro skladování, zacházení, přepravu a používání; nebo v případě požáru nebo jiné podobné nehody
Všechny okolnosti nebo podmínky, za nichž by se aktivní organismus neměl používat
Možnost zbavení účinného organismu infekčnosti a všechny metody používané pro tento účel
Důsledky kontaminace ovzduší, půdy a vody, obzvláště pitné vody
Opatření v případě havárie
Postupy pro hospodaření s odpadem účinného organismu, včetně kvality výluhů, na skládkách
Možnosti ničení nebo dekontaminace po úniku do následujících složek životního prostředí: ovzduší, vody, půdy
KLASIFIKACE A OZNAČOVÁNÍ
Návrh na přiřazení k jedné z rizikových skupin uvedených ve zvláštním právním předpisu25) spolu s odůvodněním návrhu.
SOUHRN A HODNOCENÍ ÚDAJŮ UVEDENÝCH V BODĚ 2 AŽ 10
Příloha č. 4 k vyhlášce č............
Základní údaje pro biocidní přípravek (účinná látka (účinný organismus) - houby, mikroorganismy nebo viry)
2. IDENTIFIKACE ŽADATELE A VÝROBCE
Identifikační údaje žadateleChyba: zdroj odkazu nenalezen
Identifikační údaje výrobce přípravku a výrobce účinné látkyChyba: zdroj odkazu nenalezen
IDENTIFIKACE PŘÍPRAVKU
Obchodní název nebo navrhovaný obchodní název a v případě potřeby číslo vývojového kódu výrobce biocidního přípravku
Podrobné kvantitativní a kvalitativní informace o složení biocidního přípravku (aktivní organismy, inertní složky, cizí organismy atd.)
Fyzikální stav a povaha biocidního přípravku (emulgovatelný koncentrát, smáčitelný prášek atd.)
K oncentrace účinného organismu v přípravku
TECHNICKÉ A BIOLOGICKÉ VLASTNOSTI
Vzhled (barva a pach)
Stabilita při skladování a skladovatelnost. Účinek teploty, metody balení a skladování, atd., na zachování biologické stability
Metody stanovení stability při skladování
Technické charakteristiky biocidního přípravku
2.1.1. Smáčitelnost
2.1.2. Pěnivost
2.1.3. Suspendovatelnost a stabilita suspenze
2.1.4. Zkouška na mokrém sítě a na suchém sítě
2.1.5. Distribuce velikostí částic, obsah prachu/jemných částic, otěr a drobivost
2.1.6. V případě granulí sítová zkouška a uvedení váhové distribuce granulí, přinejmenším u frakce s velikostí částic nad 1 mm
2.1.7. Obsah účinné látky v částicích návnady, granulí nebo ošetřeného materiálu nebo na jejich povrchu
2.1.8. Emulgovatelnost, reemulgovatelnost a stabilita emulze
2.1.9. Tekutost, vylévatelnost a prášivost
Fyzikální a chemická kompatibilita s jinými přípravky včetně biocidních přípravků, s nimiž se má použití přípravku povolit
Smáčivost, přilnavost a distribuce po aplikaci
Jakékoliv změny v biologických vlastnostech účinného organismu jako důsledek výroby přípravku, zvláště změny v patogenitě a infekčnosti
METODY IDENTIFIKACE A ANALÝZY
Analytické metody pro stanovení složení biocidního přípravku
Metody stanovení reziduí (např. biologická zkouška)
Metody používané k prokázání mikrobiologické čistoty biocidního přípravku
Metody používané k prokázání, že biocidní přípravek je zbaven jakýchkoliv patogenů nebezpečných pro člověka a jiné savce nebo patogenů škodlivých pro necílové organismy a životní prostředí, pokud je to potřebné
Technika použitá na zabezpečení homogenity přípravku a metody zkoušek pro jeho standardizaci
ZAMÝŠLENÉ POUŽITÍ A ÚČINNOST PŘI TOMTO POUŽITÍ
Použití - typ přípravku (např. prostředek pro ochranu dřeva, insekticid atd.)
Podrobnosti o zamýšleném použití (např. druhy regulovaných škodlivých organismů, materiály, které se mají ošetřit atd.)
Aplikační dávka
V případě nutnosti všechny specifické okolnosti nebo podmínky, za nichž se přípravek, na základě výsledku zkoušky, může nebo nemůže používat
Metoda aplikace
Počet a termíny aplikací
Navrhované pokyny pro použití
Údaje o účinnosti
2.1.10. Testy pro předběžné stanovení rozmezí účinnosti
2.1.11. Terénní pokusy
2.1.12. Informace o možném vzniku rezistence
Vliv na kvalitu ošetřených materiálů nebo výrobků
ÚDAJE O TOXICITĚ doplňkové k údajům, které se požadují pro účinný organismus
Akutní toxicita
2.1.13. Orální
2.1.14. Dermální
2.1.15. Inhalační
2.1.16. Dráždivost pro kůži a v případě potřeby i dráždivost pro oči
2.1.17. Senzibilizace kůže
Dostupné toxikologické údaje o neaktivních látkách obsažených v přípravku
Expozice pracovníka
2.1.18. Dermální absorpce nebo inhalační expozice v závislosti na charakteru přípravku a metodě aplikace
2.1.19. Pravděpodobná expozice pracovníka v terénních podmínkách, v případě potřeby včetně kvantitativní analýzy jeho expozice
ÚDAJE O EKOTOXICITĚ doplňkové k informacím, které se požadují pro účinný organismus
Nežádoucí účinky, např. účinek na užitečné nebo jiné necílové organismy nebo persistence v životním prostředí
OPATŘENÍ NA OCHRANU ČLOVĚKA, NECÍLOVÝCH ORGANISMŮ A ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
Opatření při zacházení, skladování, přepravě a používání
Ochranná lhůta nebo jiná preventivní opatření pro ochranu člověka a zvířat
Nouzová opatření v případě havárie
Postupy pro zneškodňování nebo dekontaminaci přípravku a jeho obalu
KLASIFIKACE, BALENÍ A OZNAČOVÁNÍ
Návrh klasifikace a označování
2.1.20. S ohledem na nebiologické složky přípravku: symbol nebezpečnosti, R-věty, S-věty
2.1.21. S ohledem na označování účinných organismů příslušnou skupinou rizika dle zvláštního právního předpisuChyba: zdroj odkazu nenalezen)
Balení (druh, materiál, velikost atd.), je třeba uvést zda materiál obalu nereaguje s přípravkem
Text označení obalu
Bezpečnostní list přípravku
SOUHRN ÚDAJŮ UVEDENÝCH V BODĚ 2 AŽ 9
Příloha č. 5 k vyhlášce č.............
Doplňkové údaje pro účinnou látku (chemickou)
3. FYZIKÁLNÍ A CHEMICKÉ VLASTNOSTI
Rozpustnost v organických rozpouštědlech, včetně vlivu teploty na rozpustnost (pro čistou látku)
Stabilita v organických rozpouštědlech používaných v přípravku a identita příslušných rozkladných produktů (pro látku definované čistoty)
ANALYTICKÉ METODY PRO DETEKCI A IDENTIFIKACI
Analytické metody včetně limitů stanovení pro účinnou látku a její rezidua v potravinách nebo krmivech a podle potřeby v jiných výrobcích
TOXIKOLOGICKÉ A METABOLICKÉ STUDIE
Studie neurotoxicity
Toxické účinky na dobytek a domácí zvířata
Studie týkající se expozice člověka účinné látce
Potraviny a krmiva
Jestliže má být účinná látka použita v přípravcích, které se používají tam, kde se připravují, konzumují nebo skladují potraviny pro lidskou spotřebu, nebo tam, kde se připravují, konzumují nebo skladují krmiva pro dobytek, požadují se zkoušky uvedené v bodě 6.1.
Jestliže se považují za nezbytné jakékoliv jiné zkoušky týkající se expozice člověka účinné látce obsažené v navrhovaných přípravcích, potom se požaduje zkouška (zkoušky) uvedená(é) v bodě 6.2.
Jestliže se má účinná látka používat v přípravcích určených na kontrolu rostlin, požadují se zkoušky pro posouzení toxických účinků metabolitů z ošetřených rostlin, pokud existují, a v případě, že jsou odlišné od metabolitů zjištěných u zvířat
Studie mechanismů - jakékoliv studie nezbytné na objasnění účinků popsaných v studiích toxicity
EKOTOXIKOLOGICKÉ STUDIE
Zkouška akutní toxicity na jednom necílovém organismu jiném než vodním
Jestliže výsledky ekotoxikologických studií a zamýšlené použití aktivní látky ukazují na nebezpečí pro životní prostředí, potom se požadují zkoušky popsané v bodě 7 a 8
Jestliže je výsledek zkoušky uvedené v bodě 7.6.1.2 přílohy č. I negativní a jestliže se bude účinná látka pravděpodobně zneškodňovat v rámci čištění komunálních odpadních vod, požaduje se zkouška popsaná v bodě 8.4.1
Jakékoliv další zkoušky biologické rozložitelnosti, které odpovídají výsledkům uvedeným v bodě 7.6.1.1 a 7.6.1.2 přílohy č. I
Fototransformace v ovzduší (metoda odhadu) včetně identifikace produktů rozkladu (pro čistou účinnou látku)
Jestliže to výsledky uvedené v bodě 7.6.1.2 přílohy č. I nebo v bodě 4.4 vyžadují nebo jestliže účinná látka má nízkou celkovou rozložitelnost nebo žádnou abiotickou rozložitelnost, požadují se zkoušky uvedené v bodě 7.1.1 nebo 7.2.1, případně 7.3
OPATŘENÍ NA OCHRANU LIDÍ, ZVÍŘAT A ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
Identifikace látek nebezpečných pro podzemní vody
DALŠÍ STUDIE SOUVISEJÍCÍ S LIDSKÝM ZDRAVÍM
Studie potravin a krmiv
3.1.1. Identifikace rozkladných a reakčních produktů a metabolitů účinné látky v ošetřených nebo kontaminovaných potravinách nebo krmivech
3.1.2. Chování reziduí účinné látky, jejich rozkladných produktů a v případě potřeby jejich metabolitů v ošetřených nebo kontaminovaných potravinách nebo krmivech včetně kinetiky rozpadu
3.1.3. Celková materiálová bilance účinné látky. Dostatečný počet údajů o reziduích z cílených zkoušek, které mají prokázat, že rezidua, která pravděpodobně pocházejí z navrhovaného použití, nejsou významná z hlediska zdraví člověka nebo zvířat
3.1.4. Odhad potenciální nebo skutečné expozice člověka účinné látce prostřednictvím stravy a jinými způsoby
3.1.5. Jestliže rezidua účinné látky zůstávají v krmivech po významně dlouhé časové období, požadují se krmné a metabolické studie u dobytka, aby se umožnilo hodnocení reziduí zvířecího původu v potravinách
3.1.6. Vliv průmyslového zpracování nebo domácí přípravy potrvin na povahu a hladinu reziduí účinné látky
3.1.7. Navrhovaná přijatelná rezidua a zdůvodnění jejich přijatelnosti
3.1.8. Jakékoliv jiné dostupné informace, které jsou významné
3.1.9. Souhrn a hodnocení údajů poskytnutých v bodě 6.1.1 až 6.1.8
Jiná zkouška (zkoušky) vztahující se k expozici člověka včetně zdůvodnění
DALŠÍ STUDIE OSUDU A CHOVÁNÍ LÁTKY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ
Osud a chování v půdě
3.1.10. Rychlost a způsob rozkladu včetně identifikace probíhajících procesů a identifikace všech metabolitů a produktů rozkladu nejméně ve třech typech půd za odpovídajících podmínek
3.1.11. Absorpce a desorpce v nejméně třech typech půd a v případě potřeby absorpce a desorpce metabolitů a rozkladných produktů
3.1.12. Pohyblivost v nejméně třech typech půd a, pokud je to významné, příslušná pohyblivost metabolitů a rozkladných produktů
3.1.13. Množství a charakter vázaných reziduí
Osud a chování ve vodě
3.1.14. Rychlost a způsob rozkladu ve vodním systému (pokud není výsledek zahrnut do bodu 7.6 přílohy č. I) včetně identifikace metabolitů a rozkladných produktů
3.1.15. Absorpce a desorpce ve vodě (v systémech sedimentů) a, pokud je to významné, absorpce a desorpce metabolitů a rozkladných produktů
Osud a chování v ovzduší
Jestliže se účinná látka má použít v přípravku jako fumigant nebo se má aplikovat metodou rozprašování, jestliže je těkavá nebo jestliže jakékoliv jiné informace ukazují, že je to významné, stanoví se rychlost a způsob rozkladu v ovzduší, pokud to není zahrnuté v bodě 4.5.
Souhrn a hodnocení údajů v bodě 7.1 až 7.3
DALŠÍ EKOTOXIKOLOGICKÉ STUDIE
Účinky na ptáky
3.1.16. Akutní orální toxicita - není třeba zjišťovat, pokud pro studii uvedenou v bodě 4.1 byli vybráni ptáci
3.1.17. Krátkodobá zkouška toxicity - osmidenní krmná studie nejméně na jednom druhu (jiném než kuřata)
3.1.18. Účinky na reprodukci
Účinky na vodní organismy
3.1.19. Dlouhodobá zkouška toxicity pro vhodný druh ryb
3.1.20. Účinky na reprodukci a rychlost růstu u vhodných druhů ryb
3.1.21. Bioakumulace u vhodných druhů ryb
3.1.22. Reprodukce a rychlost růstu u Daphnia magna
Účinky na jiné necílové organismy
3.1.23. Akutní toxicita pro včely a jiné užitečné členovce. Vyberou se pokusné organismy jiné než organismy uvedené v bodě 4.1
3.1.24. Toxicita pro žížaly a jiné půdní necílové makroorganismy
3.1.25. Účinky na půdní necílové mikroorganismy
3.1.26. Účinky na jakékoliv jiné specifické, necílové organismy (flóra a fauna), u kterých se předpokládá, že jsou vystaveny riziku
Jiné účinky
3.1.27. Zkouška inhibice respirace aktivovaného kalu
Souhrn a hodnocení údajů uvedených v bodě 8.1 až 8.4
Příloha č. 6 k vyhlášce č..........
Doplňkové údaje pro biocidní přípravek (účinná látka - chemická)
4. DALŠÍ STUDIE SOUVISEJÍCÍ SE ZDRAVÍM ČLOVĚKA
Studie potravin a krmiv
4.1.1. Jestliže rezidua biocidního přípravku zůstávají v krmivech po významně dlouhé časové období, požadují se krmné a metabolické studie u dobytka, aby se umožnilo hodnocení reziduí v živočišných potravinách
4.1.2. Vliv průmyslového zpracování nebo domácí přípravy potravin na povahu a velikost reziduí biocidního přípravku
Jiná zkouška (zkoušky) vztahující se k expozici člověka
DALŠÍ STUDIE OSUDU A CHOVÁNÍ V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ
Všechny informace uvedené v bodě 8 přílohy č. V pro ekotoxikologicky významné složky přípravku, pokud jsou tyto údaje významné pro hodnocení přípravku
Zkoušky distribuce a rozptylu v půdě, vodě a ovzduší pro ekotoxikologicky významné složky přípravku, pokud jsou tyto údaje významné pro hodnocení přípravku
DALŠÍ EKOTOXIKOLOGICKÉ STUDIE
Účinky na ptáky
4.1.3. Akutní orální toxicita, pokud již nebyla uvedena v bodě 7 přílohy č. II
Účinky na vodní organismy
4.1.4. V případě aplikace do povrchových vod nebo v jejich blízkosti
3.2.1.1 Samostatné studie na rybách a jiných vodních organismech
3.2.1.2 Údaje o reziduích účinné látky v rybách, včetně toxikologicky významných metabolitů
3.2.1.3 Studie uvedené v bodě 8.2.1 až 8.2.4 přílohy č. V pro ekotoxicky významné složky přípravku
4.1.5. Jestliže se biocidní přípravek má rozprašovat v blízkosti povrchových vod, může se požadovat studie úletu, aby se posoudilo riziko pro vodní organismy v polních podmínkách
Účinky na jiné necílové organismy
4.1.6. Toxicita pro suchozemské obratlovce jiné než ptáky
4.1.7. Akutní toxicita pro včely
4.1.8. Účinky na užitečné členovce jiné než včely
4.1.9. Účinky na žížaly a jiné necílové makroorganismy, o kterých se předpokládá, že jsou vystaveny riziku
4.1.10. Účinky na necílové půdní mikroorganismy
4.1.11. Účinky na jakékoliv jiné specifické, necílové organismy (flóra a fauna), o kterých se předpokládá, že jsou vystaveny riziku
4.1.12. Jestliže je přípravek ve formě návnady nebo granulí
4.1.13. 3.3.7.1 Cílené zkoušky pro hodnocení rizik pro necílové organismy v terénních podmínkách
4.1.14. 3.3.7.2 Studie přijímání přípravku s potravou jakýmkoliv necílovým organismem, o kterém se předpokládá, že je vystaven riziku
Souhrn a hodnocení údajů uvedených v bodě 3.1 až 3.3
Příloha č. 7 k vyhlášce č..................
Základní údaje pro biocidní přípravek s nízkým rizikem
5. IDENTIFIKACE ŽADATELE A VÝROBCE
Identifikační údaje žadateleChyba: zdroj odkazu nenalezen
Identifikační údaje výrobce přípravku a účinné látkyChyba: zdroj odkazu nenalezen
IDENTIFIKACE PŘÍPRAVKU
Obchodní název
Kvantitativní chemické složení přípravku
FYZIKÁLNÍ, CHEMICKÉ A TECHNICKÉ VLASTNOSTI
Vzhled (fyzikální stav, barva)
Výbušné vlastnosti
Oxidační vlastnosti
Bod vzplanutí a jiné ukazatele hořlavosti nebo samozápalnosti
Hodnota pH (1% roztok)
Relativní hustota
Stabilita při skladování a skladovatelnost. Vliv světla, teploty a vlhkosti na technické charakteristiky přípravku; reaktivita s obalovým materiálem
Technické charakteristiky přípravku, např. smáčitelnost, pěnivost, tekutost, prášivost a pod.
Fyzikální a chemická kompatibilita s jinými přípravky, s nimiž má být jeho použití povoleno
PŘEPOKLÁDANÉ POUŽITÍ
Typ přípravku
Kategorie uživatelů
Způsob aplikace
5.1.1. Metody aplikace včetně popisu použitého systému
5.1.2. Aplikační dávka a v případě potřeby konečná koncentrace přípravku a účinné látky v systému, ve kterém se má přípravek používat, např. chladicí voda, povrchová voda, voda používaná pro účely ohřevu a pod.
5.1.3. Počet a časový rozvrh aplikací a v případě potřeby jakékoliv informace o klimatických nebo geografických rozdílech, nezbytných ochranných lhůtách pro zajištění ochrany člověka a zvířat
METODY IDENTIFIKACE A ANALÝZY
Analytická metoda pro stanovení koncentrace účinné látky v přípravku
Analytické metody pro stanovení toxikologicky a ekotoxikologicky závažných složek přípravku a jejich residuí v těch složkách životního prostředí (půda, ovzduší, voda, tělní tekutiny a tkáně zvířat a člověka, ošetřené potraviny nebo krmiva), kde to má praktický význam
ÚČINNOST
Účinek, např. fungicid, rodenticid, insekticid, baktericid
Škodlivý organismus, který se má regulovat a výrobky, organismy nebo objekty, které mají být chráněny
Účinek na cílový organismus
Způsob účinku (včetně opožděného účinku)
KLASIFIKACE, BALENÍ A ZNAČENÍ
BEZPEČNOSTNÍ LIST
Příloha č. 8 k vyhlášce č................
Základní údaje pro přípravek, který vyhovuje rámcovému složení
6. IDENTIFIKACE ŽADATELE A VÝROBCE
Identifikační údaje žadateleChyba: zdroj odkazu nenalezen
Identifikační údaje výrobce přípravku a účinné látkyChyba: zdroj odkazu nenalezen
IDENTIFIKACE PŘÍPRAVKU
Obchodní název
Podrobné kvalitativní a kvantitativní informace o složení přípravku předkládaného k udělení povolení i přípravku, u kterého bylo stanoveno rámcové složení
IDENTIFIKACE ÚČINNÉ LÁTKY
6.1.1. Název a synonymaChyba: zdroj odkazu nenalezen
6.1.2. Chemický názevChyba: zdroj odkazu nenalezen
6.1.3. Kódové číslo látky, pokud je výrobce používá
6.1.4. Číslo CASChyba: zdroj odkazu nenalezen a ECChyba: zdroj odkazu nenalezen
6.1.5. Sumární a strukturní vzorec a molekulová hmotnostChyba: zdroj odkazu nenalezen
6.1.6. Výrobní postupChyba: zdroj odkazu nenalezen
6.1.7. ČistotaChyba: zdroj odkazu nenalezen
6.1.8. Identita nečistot a přísadChyba: zdroj odkazu nenalezen
6.1.9. Původ přírodních účinných látek nebo prekurzorů účinných látekChyba: zdroj odkazu nenalezen
6.1.10. Údaje o expoziciChyba: zdroj odkazu nenalezen
PŘEDPOKLÁDANÉ POUŽITÍ
Typ přípravku
Kategorie uživatelů
Způsob aplikace
6.1.11. Typ přípravku a oblast předpokládaného použití
6.1.12. Metody aplikace včetně popisu použitého systému
ÚČINNOST
CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA PŘÍPRAVKU v porovnání s původně schváleným přípravkem, zejména pokud jde o riziko pro člověka, zvířata a životní prostředí
KLASIFIKACE, BALENÍ A OZNAČENÍ
BEZPEČNOSTNÍ LIST
INFORMACE o tom změnách složení přípravku v porovnání s původně schváleným přípravkem
Poznámky
1 Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 71/2000 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb.
2 § 2 odst. 8 zákona č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů
3 § 3 zákona č. 157/1998 Sb.
4 Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 286/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., zákona č. 77/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb. a zákona č.120/2001 Sb.
5 § 14 zákona č. 157/1998 Sb.
6 § 4 odst. 1 zákona č. 157/1998 Sb.
7 § 5 zákona č. 157/1998 Sb.
8 § 3, 11 a 12 zákona č. 157/1998 Sb.
9 § 6 zákona č. 157/1998 Sb.
10 Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 116/2000 Sb. a zákona č. 207/2000 Sb.Zákon č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů a změně zákona č. 527/1990 Sb.
11 § 11 zákona č. 157/1998 Sb.
12 § 12 zákona č. 157/1998 Sb.
13 Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona č. 4/1993 Sb., zákona č. 20/1993 Sb. a zákona č. 119/2000 Sb.
14 Zákon č. 147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči a změnách některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 409/2000 Sb.
15 § 82 odst.1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů
16 § 78 zákona č. 258/2000 Sb.
17 § 80 odst. 4 zákona č. 258/2000 Sb.
18 Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 302/1993 Sb., zákona č. 315/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 255/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 323/1996 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 218/2000 Sb., zákona č, 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb. a zákona č. 120/2001 Sb.
19 Zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky, ve znění zákona č. 334/1992 Sb.
20 Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění zákona č. 283/1993 Sb., zákona č. 29/2000 Sb. a zákona č. 227/2000 Sb.
21 Vyhláška č. 306/1998 Sb., kterou se stanoví postup hodnocení rizika nebezpečných chemických látek pro životní prostředí Vyhláška č. 184/1999 Sb., kterou se stanoví postup hodnocení rizika nebezpečných chemických látek pro zdraví člověka
22 Zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 352/1999 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb. a zákona č. 458/2000 Sb.
23 Vyhláška č. 376/2000 Sb., kterou se stanoví požadavky na pitnou vodu a rozsah a četnost její kontroly
24 Nařízení vlády č. 82/1999 Sb., kterým se stanoví ukazatele a hodnoty přípustného stupně znečištění vod
25 Nařízení vlády č........Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci před některými riziky plynoucími z pracovních podmínek a požadavky na pracovní prostředí a pracoviště (o ochraně zdraví zaměstnanců)