Současná právní úprava definici vojenského veterána nezná. Pod tento termín lze zahrnout některé účastníky národního boje za osvobození podle zákona č. 255/1946 Sb., o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození, ve znění zákona č. 101/1964 Sb., o sociálním zabezpečení. Většinu nároků, jež této skupině osob tento zákon přiznává, lze vzhledem k době, která od jeho přijetí uplynula, považovat za fakticky nerealizovatelnou.
V současné době se účastníkům národního boje za osvobození poskytuje například:
a) bezplatná pečovatelská služba podle vyhlášky č. 182/1991 Sb., o provedení zákona o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů,
b) osvobození od správních poplatků v souvislosti s vydáním osvědčení podle zákona č. 255/1946 Sb., jež přiznává zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů,
c) výhody v oblasti sociálního zabezpečení podle zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů,
d) bezplatná osobní vnitrostátní železniční a linková autobusová přeprava podle výměru Ministerstva financí České republiky č. 01/2000,
e) zdravotní péče, zajišťování stravování a vytváření podmínek pro uspokojování kulturních, rekreačních a tělovýchovných potřeb a zájmové činnosti podle zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb.,
f) poskytnutí jednorázové peněžité částky podle zákona č. 39/2000 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžité částky příslušníkům československých zahraničních armád a spojeneckých armád v letech 1939-1945.
Je skutečností, že v období od konce druhé světové války byla postupně přijata řada právních předpisů, které účastníkům národního boje za osvobození přiznávaly řadu nároků. V současné době jsou buď neplatné nebo jsou nerealizovatelné, a to vzhledem k době, jež od jejich přijetí uplynula. Jedná se zejména o následující právní předpisy:
- dekret prezidenta republiky č. 12/1945 Sb., o konfiskaci a urychleném rozdělení majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců českého a slovenského národa, kterým se přiznává přednostní právo na příděl zemědělského majetku spravovaného Národním pozemkovým fondem občanům, kteří se vyznamenali a zasloužili v národně osvobozovacím boji,
- dekret prezidenta republiky č. 53/1945 Sb., o odčinění křivd čs. veřejných zaměstnanců, kteří byli poškozeni na svých právech pro své politické chování v době nesvobody,
- zákon č. 47/1946 Sb., o odstranění křivd a o některých ochranných opatřeních v oboru veřejnoprávního sociálního pojištění,
- zákon č. 164/1946 Sb., o péči o vojenské a válečné poškozence a oběti války a fašistické perzekuce. Dávky vyplácené podle tohoto zákona byly postupně slučovány s důchody ze sociálního zabezpečení. Nároky na dosud nesloučené dávky zanikly až 31. prosince 1995, přičemž byly vypořádány jednorázovou částkou tvořící 24 násobek posledně náležející měsíční částky,
- zákon č. 255/1946 Sb., který oprávněným osobám vyhradil polovinu míst ve službě státu, svazků územní samosprávy a všech ostatních veřejnoprávních korporací a nadací,
- zákon č. 46/1948 Sb., o nové pozemkové reformě, který stanovil, že přednostní nárok na příděl půdy mají v první řadě účastníci národního boje za osvobození,
- vládní nařízení č. 68/1950 Sb., kterým se vydává platový řád, stanovilo, že pro časový postup se započte doba, kterou strávil jako účastník národního boje za osvobození,
- zákon č. 55/1956 Sb., o sociálním zabezpečení, který stanovil určité výhody pouze pro invalidní důchody příslušníků ozbrojených sil, kteří byli účastníky národního boje za osvobození. Novelizací zákona, kterou provedl zákon č. 41/1958 Sb. se rozsah oprávněných z těchto výhod rozšířil i na invalidní a částečné invalidní důchody, jestliže příčinou příslušného stupně invalidity byla účast v boji proti fašismu nebo věznění,
- zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, který stanovil, že účastníkům národního boje za osvobození a jejich rodinným příslušníkům se může poskytovat preventivní a léčebná péče ve zdravotnických zařízeních ozbrojených sil,
- vyhláška č. 77/1966 Sb., o platovém řádu pro pracovníky orgánů státní správy, stanovila, že do doby předepsané praxe se započítává doba účasti na národním boji za osvobození,
vyhláška č. 62/1968 Sb., léčebný řád, která stanovila, že zdravotnická zařízení ozbrojených sil mohou poskytovat ambulantní a ústavní péči také účastníkům národního boje za osvobození a jejich rodinným příslušníkům,
vyhláška č. 152/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, stanovila úpravu příspěvků a přednost při přijímání do ústavů sociální péče pro účastníky odboje a pozůstalé manžele; dále stanovila nárok na bezplatnou pečovatelskou službu pro účastníky národního boje za osvobození a vdovy po nich, pokud jsou starší 70 let.
Právní úprava obsažená v zákoně č. 221/1999 Sb. vymezuje pojmové znaky další skupiny osob, které lze zahrnout pod termín vojenský veterán. Podle § 120 odst. 3 citovaného zákona ji tvoří vojáci, kteří vykonávali službu v zahraničí za zvlášť nebezpečných podmínek. Za zvlášť nebezpečné podmínky se zejména považuje válečný stav ve státě, kde voják vykonává službu, nebo službu v jednotkách mnohonárodních ozbrojených sil v zahraničí. Vojákovi, který vykonával službu v zahraničí za zvlášť nebezpečných podmínek, náleží podle zákona č. 221/1999 Sb.:
a) v případě, že se stal invalidním následkem služebního úrazu nebo nemoci z povolání, nárok na jednorázové mimořádné odškodnění, který v případě úmrtí přechází na pozůstalé,
nárok na zvýšený zápočet doby služby v zahraničí za zvlášť nebezpečných podmínek do doby rozhodné pro přiznávání výsluhových náležitostí a zvýšení maximální hranice výše výsluhového příspěvku nad základní hranici.
Na základě § 142 odst. 7 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů,. může Ministerstvo obrany (dále jen „ministerstvo“) pro poživatele důchodů vyplácených Vojenským úřadem sociálního zabezpečení, a pro účastníky odboje zřizovat ústavy sociální péče a dále jim může poskytovat služby a dávky sociální péče. Toto ustanovení je v současnosti rozpracováno rozkazem ministra obrany č. 7 z roku 2000, o poskytování dávek sociální péče. Oprávněnou osobou podle tohoto rozkazu je jednak účastník národního boje za osvobození a také bývalý voják, který působil v jednotce mnohonárodních ozbrojených sil v zahraničí a který je poživatelem dávek důchodového pojištění, které vyplácí ministerstvo. Oprávněným osobám lze poskytnout následující peněžité příspěvky:
a) na úhradu lázeňské péče (až do výše 11 000 Kč),
b) na úhradu rekreačních pobytů (až do výše 6 000 Kč),
c) na úhradu sociální péče nebo pečovatelské služby (až do výše 10 000 Kč).
Peněžité příspěvky uvedené v písm. a) a b) lze poskytnout i manželkám oprávněných osob, a to za předpokladu, že se účastní lázeňské péče nebo rekreace společně s oprávněnou osobou.
Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, v ustanovení § 31 stanoví pro vojáky propuštěné do zálohy, tj. i pro většinu osob, které lze zahrnout pod pojem vojenský veterán (kromě účastníků národního boje za osvobození, kteří nikdy nebyli příslušníky ozbrojených sil naší republiky), možnost nošení vojenského stejnokroje při slavnostních příležitostech. Podle § 65 zákona č. 221/1999 Sb. pak tyto osoby mohou být pohřbeny s vojenskými poctami ve vojenském stejnokroji.
Z rozboru stávající právní úpravy vyplývá, že nároky osob, které lze zahrnout pod pojem vojenský veterán, byly řešeny v dřívější době a jsou řešeny i v současnosti.
Předložený návrh zákona si proto za svůj cíl klade především:
vymezit pojem vojenský veterán,
zřídit domovy péče o vojenské veterány,
ocenit vojenské veterány za jejich činnost a zabezpečit oslavy Dne vojenských veteránů,
stanovit úkoly ministerstva ve vztahu k vojenským veteránům.
Při hledání jednotících znaků a kritérií pojmu vojenský veterán se vychází především ze skutečnosti, že se jedná o specifickou společenskou skupinu, která se především svou činností ve vojenských jednotkách zasloužila jednak o vznik a následné opětovné získání naší státnosti, a jednak se přímým výkonem služby v jednotkách mnohonárodních ozbrojených sil spolupodílela na řešení mezinárodních krizových situací.
Pojem vojenského veterána lze vzhledem k zásadně odlišným historicko-společenským podmínkám vymezit pouze obecně platnou definicí, která zahrne jak vojenské účastníky ozbrojených konfliktů před rokem 1945 tak i vojenské účastníky ozbrojených konfliktů a mírových operací po roce 1945. Dále lze pod pojem vojenského veterána zahrnout i vojáka z povolání či bývalého vojáka z povolání, jenž je držitelem osvědčení podle zákonů č. 119/1990 Sb. a č. 87/1991 Sb.
Tento zákon si klade za cíl ocenit činnost vojenských veteránů formou zdůraznění jejich přínosu pro prohloubení a naplňování demokratických principů svobody a nezávislosti. Dále se stanoví, že ministerstvo zabezpečí oslavy Dne vojenských veteránů. Den vojenských veteránů se slaví v souladu s Mezinárodním dnem vojenských veteránů.
Rozsah úkolů ministerstva ve vztahu k vojenským veteránům je determinován tím, že ministerstvo již v současnosti osobám, které lze zahrnout pod pojem vojenský veterán, poskytuje celou řadu finančních příspěvků a služeb. Navržený rozsah úkolů ministerstva proto představuje nadstavbu, která rozšiřuje současný stav.
Předkládaný návrh je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Není v rozporu se závazky, vyplývajícími z mezinárodních smluv závazných pro Českou republiku, ani s právem Evropských společenství. Evropské právo v současné době nezná jednotnou právní úpravu postavení vojenského veterána a ponechává ji na jednotlivých státech.
Realizace návrhu předkládaného zákona bude zabezpečena prostřednictvím rozpočtové kapitoly ministerstva.
Investiční náklady na výstavbu ústavů sociální péče podle kalkulace Ministerstva práce a sociálních věcí v průměru činí 1,3 mil. Kč na lůžko. Skutečná výše nákladů však bude záviset na stavu a charakteru k tomuto účelu využitého objektu. Navrhované zřízení domova péče o vojenské veterány při Vojenské nemocnici Olomouc s kapacitou 20-25 ubytovacích buněk předpokládá celkové náklady 70-80 mil. Kč. Výstavba dalších se předpokládá.
V tabulce jsou uvedeny předpokládané neinvestiční výdaje na zabezpečení činností, které ministerstvo bude podle předloženého materiálu zajišťovat. Vzniklé náklady budou k tíži rozpočtové kapitoly ministerstva bez dodatečných požadavků na státní rozpočet.
Činnost |
Cena ( Kč) |
Počet osob (kusů) |
Celkemza rok(mil. Kč) |
|
Vydávání osvědčení - zajištění tisku - posílení o 1 občanského zaměstnance |
30,-
400 000,- |
28 000
1 |
0,84
0,4 |
|
Poradenská služba |
Bude se zabezpečovat prostřednictvím ministerstva a územních vojenských správ bez nároku na zvýšení počtů. |
- |
||
| Podpora činností občanských sdružení vojenských veteránů | Ministerstvo umožní ve svých objektech schůzovou, kulturní a společenskou činnost. |
- |
||
Organizace oslav
|
Navrhuje se 20 akcí á 20.000,- |
0,4 |
||
Domovy - provozní náklady |
7 000,-1) měsíčně |
40 |
3,36 |
|
ROČNÍ NÁKLADY CELKEM: |
5,00 |
|||
Tyto náklady jsou prezentovány pouze pro počáteční stav, v dalších letech budou tyto náklady záviset na míře účasti vojáků v ozbrojených konfliktech a mírových operacích.
K § 1
Vymezuje se předmět právní úpravy zákona o vojenských veteránech. Zákon si klade za cíl stanovit kritéria pro získání statusu vojenského veterána, stanovit úkoly ministerstva v oblasti péče o vojenské veterány a zabezpečení oslav Dne vojenských veteránů. 11. listopad je mezinárodně uznávaný Den vojenských veteránů a to na základě vyhlášení Světové federace bývalých účastníků válek (F.M.A.C.). Nejedná se o svátek, spadající do režimu zákona č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu.
K § 2
Je definován pojem armády pro účely tohoto zákona tak, aby vojenským veteránem mohl byl příslušník jak Armády České republiky, tak armád státu, jehož je Česká republika právním nástupcem a armád, které byly v rozhodné době považovány za armády spojenecké.
K § 3
Definují se pojmové znaky veterána, které žadatel musí splňovat.
K odst. 1 - Ozbrojený konflikt je chápán ve významu dle mezinárodního práva. Mírovou operací se rozumí operace s použitím vojenské síly, zejména operace na udržení míru a vynucení míru.
K odst. 2 – Cílem je odstranit možnou tvrdost způsobenou podmínkou doby trvání služby rozhodné pro získání statusu vojenského veterána v případech, kdy účast vojáka v místě ozbrojeného konfliktu nemohla být, s ohledem na délku trvání ozbrojeného konfliktu, delší než 30 kalendářních dnů.
K odst. 3 – cílem této právní úpravy je zahrnout mezi veterány také ty účastníky domácího druhého odboje, kteří z důvodu okupace Československa již nemohli pokračovat ve službě vojáka z povolání a zapojili se aktivně do činnosti odbojových organizací proti fašismu. Je to např. Obrana národa, Zpravodajská brigáda (podle prohlášení vojenské komise České národní rady ze dne 13. května 1945), Rada tří a další organizace, o jejichž odbojové činnosti je dostupný doklad. Jedná se o osoby, kteří jsou rovněž držiteli osvědčení podle zákona č. 255/1946 Sb.
K odst. 4 – Je umožněno získat osvědčení vojenského veterána taktéž osobám, které nesplňují znaky podle odst. 1. Jde o dvě skupiny osob:
vojáci, kteří byli soudně rehabilitováni na základě zákona č.119/1990 Sb. za tresty uložené zejména v 50. letech,
vojáci, kteří byli mimosoudně rehabilitováni na základě zákona č. 87/1991 Sb., zejména za činnost po roce 1968.
K § 4
K písm. a) – Osvědčení vojenského veterána slouží k oficiálnímu uznání osoby za vojenského veterána a k prokazování tohoto statusu při poskytování péče těmto osobám.
K písm. b) – Občanská sdružení, která sdružují vojenské veterány, mohou bezplatně využívat k provozování schůzové činnosti a pořádání kulturních a společenských akcí nejen objekty ministerstva, ale i objekty rozpočtových a příspěvkových organizací, které byly zřízeny k plnění úkolů v oboru působnosti ministerstva.
K písm. c) - Organizování oslav Dne vojenských veteránů bude probíhat v součinnosti s občanskými sdruženími, jejichž členskou základnu tvoří vojenští veteráni. Ministerstvo zabezpečí průběh oslav vojenských veteránů, zejména poskytne vhodné prostory, dopravu vojenských veteránů do místa oslav, pohoštění účastníků apod.
K písm. d) – Umožňuje se ministerstvu zřizovat a spravovat domovy určené pro vojenské veterány jako zařízení „sui generis“. Nejedná se o ústavy sociální péče podle zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení.
K písm. e) – O přijetí, přerušení, popřípadě ukončení pobytu v domově rozhoduje ministerstvo. Ministerstvo rozhodne o přerušení pobytu vojenského veterána v domově, jestliže např. jeho zdravotní stav tento pobyt vylučuje; může rovněž ukončit pobyt vojenského veterána v domově, jestliže se např. jeho sociální poměry zlepší natolik, že již nevyžadují komplexní sociální péči.
K § 5
V tomto ustanovení jsou stanoveny náležitosti žádosti o osvědčení vojenského veterána, způsob podávání a vyřizování této žádosti. Dále se stanovují náležitosti osvědčení vojenského veterána a způsob jeho vydávání. Žadatel ve své žádosti o vydání osvědčení vojenského veterána uvede kromě jiného také místo a dobu, po kterou vykonával službu. Je-li současně držitelem osvědčení podle zákona č. 87/1991 Sb. 119/1990 Sb. nebo zákona č. 255/1946 Sb., přiloží k žádosti jeho ověřený opis.Vzor žádosti je uveden v příloze 1. Pravdivost těchto údajů ministerstvo ověří prostřednictvím svých evidenčních záznamů. Vyhoví-li žádosti, nevydá správní rozhodnutí.
Dále zákon stanovuje obsah osvědčení vojenského veterána a jeho vzor, který je uveden v příloze 2.
K § 6
K odst. 1 – Domovy péče o vojenské veterány jako zvláštní sociální zařízení „sui generis“ budou poskytovat především základní druhy péče, např. bydlení a stravu. Zaopatřením se pak rozumí např. úklid a praní. Tím není vyloučeno, aby domov dále zabezpečoval rozvoj kulturního a společenského života a zájmové činnosti svých obyvatel. Obyvateli domovů budou pravděpodobně lidé s podobnými zážitky a zájmy. V praxi by domovy měly umožnit prožít plnohodnotně stáří tvůrčím a aktivním způsobem. Pobyt v domově může být buď trvalý, kterým se rozumí pobyt na dobu neurčitou a dále se může jednat o pobyt dočasný, který je vymezen zákonem stanovenou dobou pobytu.
K odst. 2 – Úprava úhrady nákladů vychází z obdobné úpravy v domovech důchodců. Výše úhrady ze strany vojenského veterána (nebo manželky, manžela) by měla činit okolo 4-5 tisíc Kč měsíčně.
K odst. 3 - Způsob určení této částky stanoví vyhláška.
K odst. 4 – Ministerstvo, které je zřizovatelem domova, vydá jeho organizační řád, kde budou kromě jiného upravena i pravidla fungování domova.
K § 7
K odst. 1 – V tomto ustanovení je specifikován okruh osob, které mohou požádat o přijetí do domova. Půjde zejména o osamělé, sociálně slabší osoby, popř. zdravotně postižené, pokud ovšem jejich zdravotní stav již nevyžaduje léčení a ošetřování v lůžkovém zdravotnickém zařízení. Předpokládá se, že se tato zařízení budou zřizovat zejména při vojenských nemocnicích, kde je to ekonomicky a provozně nejvýhodnější. Fakultativní úprava tohoto ustanovení je zvolena proto, že ne vždy bude možno vyhovět žádosti o umístění do domova např. z kapacitních důvodů. Na základě zmocňovacího ustanovení stanoví ministerstvo vyhláškou zdravotní důvody, které vylučují přijetí do domova (předpokládá se obdobná úprava jako u domovů důchodců - například infekční onemocnění).
K odst. 2 – Upravuje se podávání žádosti o přijetí do domova. Žádost může podat nejen veterán, ale též zdravotnické zařízení nebo občanské sdružení. V takovém případě se vyžaduje písemný souhlas vojenského veterána.
K odst. 3 - Ministerstvo rozhoduje o přijetí vojenského veterána do domova na základě jeho zdravotního stavu a sociálních poměrů. Umožňuje se, aby v mimořádných případech mohl být vojenský veterán přijat do domova i se svou manželkou (manželem), pokud s tím souhlasí. Umístění manželky (manžela) vojenského veterána v jiném zařízení by mohlo vést k vážným zdravotním a psychickým problémům obou. Proto cílem tohoto ustanovení je snaha předejít možným sociálním tvrdostem. Správní rozhodnutí o přijetí do domova se nevydává, vyhovuje-li se žádosti.
K odst. 4 – V případě, že se vojenský veterán rozhodne pro ukončení nebo přerušení pobytu v domově, ministerstvo jeho žádosti vždy vyhoví a nevydá správní rozhodnutí. Pokud vojenský veterán přestane splňovat podmínky pro přijetí do domova, například změnou zdravotního stavu a sociálních poměrů, vydá ministerstvo správní rozhodnutí o přerušení nebo ukončení pobytu.
K § 8
Nestanoví-li tento zákon jinak, řídí se rozhodování o právních poměrech vojenského veterána podle tohoto zákona správním řádem.
K § 9
Stanovuje se účinnost zákona dnem vyhlášení. Snahou ministerstva je aplikovat zákon co možná nejdříve, a to především s ohledem na morální závazek vůči vojenským veteránům z druhé světové války, kteří jsou již ve vysokém věku.
K příloze č. 1
Základní podmínkou pro vydání osvědčení vojenského veterána je předložení žádosti. K žádosti žadatel předloží ověřený opis osvědčení podle uvedených zákonů z důvodu urychlení řízení. To se týká samozřejmě jen těch žadatelů, kteří jsou držiteli osvědčení uvedených v tomto zákoně.
K příloze č. 2
Grafická podoba osvědčení vojenského veterána bude obsahovat státní znak a vojenské symboly. Dále bude obsahovat prvky bezpečnosti, tj. prvky, které zabraňují tvorbě falešných osvědčení (vodoznak a vpletená bavlněná vlákna). Osvědčení bude mít formát A4 a bude vytištěno na tvrdém, ceninovém papíře.
V Praze dne 26. září 2001
předseda vlády
ministr obrany
Návrh
Vyhláška
Ministerstva obrany
ze dne ……….2001,
kterou se provádí zákon č. /2001 Sb., o vojenských veteránech
Ministerstvo obrany stanoví podle § 6 odst. 2 a § 7 odst. 1 zákona č. …/2001 Sb., o vojenských veteránech:
§ 1
Zdravotní postižení vylučující přijetí do domova péče o vojenské veterány
Do domovů péče o vojenské veterány (dále jen domov) nelze přijmout vojenské veterány, jejichž zdravotní stav vyžaduje léčení a trvalé odborné ošetřování v lůžkovém zdravotnickém zařízení, a dále pak vojenské veterány trpící těmito zdravotními postiženími:
a) infekční a parazitární choroby všech druhů a stadií, při kterých nemocný může být zdrojem onemocnění,
b) tuberkulóza, s výjimkou stadií P III a M III a dalších stabilizovaných a inaktivních forem; potvrzení vydá příslušný odborný lékař příslušného zdravotnického zařízení,
c) pohlavní choroby v akutním stadiu; v chronickém stadiu jen na základě vyjádření odborného lékaře příslušného zdravotnického zařízení,
d) psychózy a psychické poruchy a těžké demence, při nichž nemocný může ohrozit sebe i druhé, respektive jeho chování znemožňuje klidné soužití v kolektivu,
e) chronický alkoholismus a jiné závažné toxikomanie, pokud nedošlo k likvidaci návyku, což musí být doloženo potvrzením příslušného odborného lékaře - psychiatra příslušného zdravotnického zařízení, při respektování lhůt stanovených pokynem hlavního odborníka-psychiatra ministerstva zdravotnictví České republiky,
f) imbecilita a idiocie.
g) zhoubné novotvary všech typů a lokalizací, pokud nebylo po komplexní léčbě dosaženo remise, a v době uvažovaného příjmu do domova důchodců byly zjištěny metastázy,
h) diabetes mellitus nekompenzovatelný standardní dietou a běžnými perorálními léky nebo inzulinem a při současném výskytu komplikací,
i) roztroušená mozkomíšní skleróza, nebylo-li komplexní léčbou dosaženo dlouhodobé remise, nebo nejde-li o stabilizovanou formu; potvrzení vydá přednosta neurologického oddělení příslušného zdravotnického zařízení,
j) degenerativní nervové nemoci (amyotrofická laterální skleróza, bulbální paralýza, spinální heredoataxie, progresivní mozková a mozečková atrofie apod.), nebylo-li komplexní léčbou dosaženo dlouhodobé remise nebo nejde-li o stabilizovanou formu. Potvrzení vydá přednosta neurologického oddělení příslušného zdravotnického zařízení,
k) choroby srdeční ve stadiu dekompenzace spojené s výrazným omezením hybnosti a sebeobsluhy,
l) těžké trofické změny na končetinách cévního původu a ischematické změny na končetinách interní léčbou již neovlivnitelné a v gangrenózním stadiu,
m) selhávání dýchacích funkcí jakéhokoliv původu spojené s výrazným omezením hybnosti a sebeobsluhy,
n) chronická onemocnění jater ve stadiu dekompenzace,
o) chronická onemocnění ledvin ve stadiu selhání,
p) chronické fistulující osteomyelitidy jakékoliv etiologie,
r) ireparabilní stavy po zlomeninách a luxacích, zejména dolních končetin a páteře s těžším omezením hybnosti,
s) stavy po amputacích s těžším omezením nebo znemožněním pohybu, při kterých nelze počítat s nošením protézy, respektive soběstačností s pomocí berlí nebo ovládáním vozíku pro invalidy,
t) postižení lokomočního aparátu jakéhokoliv původu s těžším anatomickým a funkčním omezením a se značným ztížením sebeobsluhy,
u) stavy po poranění nebo operacích mozku, míchy, páteře, s trvalou poruchou hybnosti, která značně omezuje sebeobsluhu,
v) postižení smyslových funkcí, zejména zraku a sluchu, která způsobují značné omezení nebo ztrátu orientace nebo běžného dorozumívání.
§ 2
Zdravotní postižení vylučující další pobyt v domovech
Pobyt vojenského veterána v domově musí být přerušen nebo ukončen v případě onemocnění uvedených v § 1 písm. a) – v) a v případě dalších onemocnění, která vyžadují dlouhodobé odborné ošetřování v lůžkovém zdravotnickém zařízení nebo vyžadují trvalé ošetření a obsluhu jinou osobou. Vojenského veterána je možné po zlepšení a stabilizaci zdravotního stavu přijmout zpět do domova na základě vyjádření příslušného odborného lékaře.
Úhrada za pobyt v domovech
§ 3
(1) Úhrada za stravu se stanoví z výše stravovací jednotky za normální stravu. Úhrada za bydlení se stanoví podle počtu obyvatel v obytné místnosti. Nezbytnými službami, které se započítávají do úhrady za pobyt, jsou úklid, praní a vaření.
(2) Částky za bydlení lze podle místních podmínek zvýšit až o 30%.
(3) Úhrada za kalendářní měsíc se stanoví tak, že součet částek podle odst. 1, popřípadě odst. 2 se při trvalém pobytu v domově násobí 30 a při přechodném pobytu v domově se násobí počtem kalendářních dnů.
(4) Vojenský veterán, kterému bylo přiznáno zvýšení důchodu pro bezmocnost, kromě úhrady podle odst. 3 hradí za kalendářní měsíc též náklady za pomoc, která je mu poskytována z důvodu bezmocnosti ve výši přiznaného měsíčního zvýšení důchodu pro bezmocnost, je-li jeho pobyt trvalý, při přechodném pobytu v domově ve výši 75 % přiznaného měsíčního zvýšení důchodu pro bezmocnost.
(5) Jsou-li v témže domově umístěni manželé, je základem pro výpočet úhrady nákladů každého z nich jedna polovina úhrnu jejich příjmů.
(6) Příjem se zjišťuje ke dni vydání rozhodnutí o přijetí vojenského veterána do domova.
§ 4
Úhrada nákladů při pobytu vojenského veterána mimo domov
(1) Při předem oznámeném pobytu mimo domov hradí vojenský veterán za každý takový den náklady za ubytování a 20 % nákladů za nezbytné služby.
(2) Byla-li úhrada stanovená podle § 3 již zaplacena za celý kalendářní měsíc, vrátí domov za každý den předem oznámeného pobytu vojenského veterána mimo domov poměrnou část úhrady, s výjimkou částek podle odstavce 1.
(3) Za den pobytu mimo domov se považuje kalendářní den, kdy vojenský veterán pobývá mimo domov a neodebral žádné jídlo. Pobyt mimo domov z důvodu ošetření nebo umístění ve zdravotnickém zařízení se považuje vždy za předem oznámený pobyt mimo domov.
§ 5
Úhrada nákladů při dočasném pobytu v domově
(1) Při dočasném pobytu v domově se výše úhrady stanoví podle § 3; částky úhrady uvedené v § 3 odst. 1, popřípadě zvýšené podle § 3 odst. 2, mohou být přitom zvýšeny až o 50 %, jsou-li služby poskytovány ve zvýšeném rozsahu a kvalitě.
(2) Při předem oznámeném pobytu mimo domov hradí vojenský veterán za každý takový den náklady ve výši podle § 4 odst. 1. Byla-li úhrada stanovená podle odstavce 1 již zaplacena, vrátí domov za každý den předem oznámeného pobytu vojenského veterána mimo domov poměrnou část úhrady, s výjimkou částek podle věty první. Ustanovení § 5 odst. 3 platí obdobně.
§ 6
Kapesné
Nemá-li vojenský veterán s trvalým pobytem v domově příjem alespoň ve výši 30 % částky potřebné k zajištění výživy a ostatních osobních potřeb stanovené zvláštním právním předpisem5), poskytne mu domov měsíčně kapesné až do výše této částky.
§ 7
(1) Úhrada za pobyt v domovech se platí do konce kalendářního měsíce, za který náleží. Při přijetí do domova v průběhu kalendářního měsíce se platí za tento kalendářní měsíc ode dne nástupu do domova poměrná část úhrady podle počtu dnů pobytu.
(2) Výše úhrady stanovené podle § 3, 4,a 5 se zaokrouhluje na celé koruny směrem dolů.
(3) Zaplacená úhrada se nevrací za předem neoznámenou dobu pobytu mimo domov.
(4) Změní-li se během kalendářního měsíce skutečnosti rozhodné pro stanovení výše úhrady, úhrada se nově stanoví od počátku následujícího kalendářního měsíce.
§ 8
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem ……………… 2001.
Odůvodnění
Návrh zákona č. /2001 Sb., o vojenských veteránech zmocňuje v § 6 a 7 Ministerstvo obrany k vydání prováděcí vyhlášky. Vyhláška stanoví, která zdravotní postižení vylučují přijetí vojenského veterána do domova péče o vojenské veterány (dále jen „domov“), a dále upravuje úhradu příslušných nákladů za pobyt vojenského veterána v domově.
K § 1
Stanoví se zdravotní postižení, která vylučují přijetí do domova. Výčet těchto důvodů vychází z právní úpravy určené pro domovy důchodců.
K § 2
Stanoví se zdravotní postižení, která vylučují další pobyt vojenského veterána v domově. Rozumí se tím zdravotní potíže, které nastanou po přijetí vojenského veterána do domova.
K § 3
Stanoví se způsob určení nákladů na stravu, bydlení a nezbytné služby. Upřesňuje se pojem nezbytné služby .
Umožňuje se zvýšení úhrady podle místních podmínek, zejména s ohledem na různé lokality (velkoměsto, lázeňské město, venkov).
Pokud je důchod zvýšen z důvodu bezmocnosti, je toto zvýšení použito na úhradu pomoci poskytované právě pro bezmocnost.
Stanoví se výpočet úhrady nákladů pro případ, že jsou v domově umístěni manželé.
Výše příjmu se zjišťuje vždy ke dni přijetí vojenského veterána do domova.
K § 4
Upravuje se úhrada za dobu, po kterou vojenský veterán pobývá mimo domov. Úhrada za ubytování se nemění, ostatní úhrady se snižují nebo nejsou hrazeny vůbec. Podmínkou však je, že je tato skutečnost předem oznámena. Pokud je pobyt mimo domov způsoben kvalifikovanými zdravotními důvody, oznamovací povinnost není nezbytná.
K § 5
Stanoví se způsob výpočtu úhrady při dočasném pobytu v domově.
K § 6
Stanoví se výše kapesného, nemá-li vojenský veterán příjem ve výši alespoň 30 % životního minima. Tuto částku vyplatí domov.
K §7
Upravuje se splatnost úhrady za pobyt v domově. Výše úhrady se změní, pokud se změní rozhodné skutečnosti. Výslovně se stanoví, že zaplacená úhrada se nevrací za předem neoznámenou dobu pobytu mimo domov.
K § 8
Stanoví se účinnost vyhlášky shodně se zákonem č. /2001 Sb., o vojenských veteránech.
1 ) Zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 267/1992 Sb., zákona č. 133/1993 Sb., zákona č. 115/1994 Sb., zákona č. 116/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 164/1994 Sb., zákona č. 107/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 2/1997 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 78/1998 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 153/1998 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 57/1999 a zákona č. 351/1999 Sb.
Zákon č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění zákona č. 47/1991 Sb., zákona č. 633/1992 Sb. a zákona č. 198/1993 Sb.
2) Zákon č. 255/1946 Sb., o příslušnících Československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození, ve znění zákona č. 101/1964 Sb.
Zákon č. 87/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 119/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
3) § 3 odst. 2 zákona č. 463/1991 Sb., o životním minimu.
Nařízení vlády č. /2001 Sb., kterým se zvyšují částky životního minima.
4) Správní řád.
* Doplňte, nevhodné škrtněte.
** Nevhodné škrtněte. Jste-li držitelem osvědčení, přiložte jeho kopii.
1) Tato částka je předpokládaná úhrada z rozpočtu Ministerstva obrany. Celková výše provozních nákladů činí cca 11 1.000,- Kč. Zbývajících cca 4 -5 tis. Kč. uhradí vojenský veterán ze svých prostředků.
5) § 3 odst. 2 zákona č. 463/1991 Sb., o životním minimu, např. § 1 nařízení vlády č. 56/2000 Sb., kterým se zvyšují částky životního minima.