Důvodová zpráva

Důvodová zpráva k Vl. návrh zák. na ochranu zvířat proti týrání - EU

Sněmovní tisk: č. 1103, 3. volební období

Průběžně zpracováváme a vylepšujeme obsah důvodových zpráv. Tento dokument může mít drobné nedostatky ve formátování — aktivně na nich pracujeme.

Tento dokument obsahuje důvodovou zprávu k návrhu zákona ze sněmovního tisku PSP ČR — záměr zákonodárce a odůvodnění jednotlivých ustanovení.

I.

Zhodnocení platného právního vztahu a odůvodnění hlavních principů navrhované úpravy.

Ochrana zvířat je v současnosti zakotvena v řadě právních předpisů a lze ji rozdělit do dvou oblastí, na tzv. přímou ochranu zvířat proti týrání, která zahrnuje ochranu zvířat vymezenou předpisy zakazujícími a postihujícími vlastní týrání a nepřímou ochranu zvířat proti týrání, která zahrnuje ochranu zvířat vymezenou předpisy upravujícími zacházení se zvířaty a postihujícími jejich porušování.

Přímá ochrana zvířat proti týrání je obsažena v těchto předpisech :

zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 75/1996 Sb., kterou se stanoví nebezpečné druhy zvířat, vyhláška č. 245/1996 Sb., k provedení § 5 odst. 3 zákona ČNR č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 311/1996 Sb., o chovu a využití pokusných zvířat, vedení evidence, složení a činnosti odborných komisí a rozsahu a způsobu zkoušek odborných znalostí nezbytných pro osvědčení odborné způsobilosti (o chovu pokusných zvířat). Dále tuto problematiku upravuje soubor veterinárních předpisů, kterými jsou zejména zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 286/1999 Sb., kterou se provádějí ustanovení zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), o zdraví zvířat a jeho ochraně, o veterinárních podmínkách dovozu, vývozu a tranzitu veterinárního zboží, o veterinární asanaci a o atestačním studiu a vyhláška č. 287/1999 Sb., o veterinárních požadavcích na živočišné produkty.

Nepřímá ochrana zvířat proti týrání zahrnuje oblast zdraví zvířat, jejich výživa, šlechtění a plemenitba, jejich přeprava, myslivost, rybářství, předpisy související s ochranou přírody a krajiny a další právní normy, které nepřímo upravují vztahy ke zvířatům.

Jsou to zejména tyto předpisy :

zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění zákona 244/2000 Sb., vyhláška č. 451/2000 Sb., kterou se provádí zákon o krmivech, ve znění zákona č. 244/2000 Sb., vyhláška č. 124/2001 Sb., kterou se stanoví požadavky na odběr vzorků, principy metod laboratorního zkoušení krmiv, doplňkových látek a premixů a způsob uchování vzorků, zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění a plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat, a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), vyhláška č. 471/2000 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění a plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), vyhláška č. 33/2000 Sb., o odborné způsobilosti k výkonu některých odborných činností v oblasti šlechtění a plemenitby hospodářských zvířat, vyhláška č. 134/2001 Sb., o označování a evidenci skotu, ovcí a koz, zákon č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády č. 1/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní nákladní dopravu, vyhláška č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 478/2000 Sb., kterou se provádí zákon o silniční dopravě, vyhláška č. 133/1964 Sb., o silničním přepravním řádu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění zákona č. 358/1999 Sb.,vyhláška č. 222/1995 Sb., o vodních cestách, plavebním provozu v přístavech, společné havárii a dopravě nebezpečných věcí, zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 17/1966 Sb., o leteckém přepravním řádu, ve znění vyhlášky č. 15/1971 Sb., zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 134/1996 Sb., kterou se provádí zákon o myslivosti, zákon č. 102/1963 Sb., o rybářství, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 103/1963 Sb., kterou se vydávají prováděcí předpisy k zákonu o rybářství, zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, vyhláška č. 40/1997 Sb., kterou se stanoví podrobnosti zabezpečení ochrany včel, zvěře s ryb při používání přípravků na ochranu rostlin.

K ostatním předpisům, které upravují ochranu zvířat patří zejména zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení, zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 367/1990 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 83/1991 Sb., o policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů.

Ochrana zvířat v zájmovém chovu, v mezinárodní přepravě a hospodářských zvířat je rovněž zakotvena v mezinárodních smlouvách, které byly publikovány ve Sbírce mezinárodních smluv pod čísly 19/2000 Sb., 20/2000 Sb. a 21/2001 Sb.

II.

Odůvodnění hlavích principů navrhované právní úpravy

Základním cílem navrhované úpravy je dosáhnout provázanosti a zapracování příslušných předpisů ES a mezinárodních smluv z oblasti ochrany zvířat, přiblížit se zvyklostem v ES souvisejících s ochranou zvířat a zohlednit již pokročilý proces privatizace v této oblasti. Rovněž je nutné zohlednit provádění ochrany zvířat na základě poznatků za dobu trvání zákona na ochranu zvířat. Navrhovaná úprava tak reaguje na změny, ke kterým došlo od roku 1992, kdy byla prvně samostatně přijata právní norma na ochranu zvířat proti týrání. Součástí navrhované úpravy je zejména upřesnění pojmů, např. definování opuštěného zvířete, ochrana zvířat při porážení a usmrcování, ochrana při hromadné přepravě zvířat, včetně nakládky a vykládky a stanovení podmínek dozoru při přepravě, požadavky na dopravní prostředky určené pro přepravu zvířat, podmínky pro pořádání svodů, veřejných vystoupení a jiných akcí v souvislosti s ochranou zvířat. Rozšiřují se povinnosti chovatelů hospodářských zvířat, zavádí se kontrola chovu hospodářských zvířat, podmínky ustájení, včetně krmení a napájení zvířat. Nově se upravuje odchyt toulavých zvířat, zvyšují se výše pokut a doplňuje se zákaz chovu za přestupek spáchaný porušením tohoto zákona. Rozšiřují se kompetence Ústřední komise pro ochranu zvířat o odnímání a pozastavení udělených akreditací uživatelským zařízením nebo osvědčení chovným a dodavatelským zařízením. Dále pak v návaznosti na nově připravovaný zákon o zoologických zahradách zajišťuje Ústřední komise pro ochranu zvířat posuzování zoologických zahrad z pohledu ochrany zvířat pro udělení licencí k jejich provozování.

III.

Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Zákon ČNR č. 246/1992 Sb., vznikal v roce 1991 a nabyl účinnosti v roce 1992, tj. v době, kdy ještě neplatila současná Ústava České republiky. Předkládaná novela zákona je plně v souladu s Ústavou České republiky č. 1/1993 Sb. a upravena tak, aby povinnosti byly ukládány přímo v zákoně. Z tohoto důvodu byly upraveny i prováděcí předpisy k uvedenému zákonu a řada ustanovení z těchto předpisů převedena do zákona jako povinnosti.

IV.

Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, její slučitelností s právními akty  ES

Novela zákona o ochraně zvířat proti týrání je navrhovaná tak, aby byla v maximální míře slučitelná s níže uvedenými předpisy ES a mezinárodními smlouvami. Rozhodnutí Rady, týkající se Evropské úmluvy o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely (78/923/EEC), Rozhodnutí Rady, týkající se Protokolu, kterým se novelizuje Evropská úmluva o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely (92/583/EEC), Směrnice Rady, o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely (98/58/EC), Směrnice Rady, stanovující minimální standardy pro ochranu telat (91/629/EEC), Směrnice Rady, doplňující směrnici 91/629/EEC stanovující minimální standardy pro ochranu telat (97/2/EC), Směrnice Rady, stanovující minimální standardy pro ochranu prasat (91/630/EEC), Směrnice Rady, kterou se přijímá rozsudek Soudního dvora ve věci 131/86 (anulování směrnice Rady 86/113/EEC u 25. června 1986, jíž jsou stanoveny minimální standardy pro ochranu nosnic chovaných v klecových bateriích) (88/166/EEC),

Směrnice Rady, stanovující minimální standardy pro ochranu nosnic chovaných v klecových bateriích, Směrnice Rady, stanovující minimální standardy pro ochranu nosnic (99/74/EC),Rozhodnutí Rady, týkající se Evropské úmluvy o ochraně jatečných zvířat (88/306/EEC), Směrnice Rady, o ochraně zvířat během jejich porážky nebo jejich utracení (93/119/EC), Směrnice Rady, o ochraně zvířat během přepravy a pozměňující směrnice 90/425/EEC a 91/496/EEC, (91/628/EEC), Směrnice Rady, kterou se novelizuje směrnice 91/628/EEC o ochraně zvířat během přepravy (95/29/EC), Nařízení Rady, týkající se kritérií Společenství pro stanice zastavení při přepravě a měnící plán cesty, uvedené v příloze ke směrnici 91/628/EEC (1255/97), Nařízení Rady, s dodatečnými předpisy na ochranu zvířat pro silniční vozidla pro přepravu zvířat delší než osm hodin (411/98/EC), Rozhodnutí Rady, o uzavření Evropské úmluvy o ochraně obratlovců používaných pro pokusné a jiné vědecké účely Společenstvím (99/575/EC), Směrnice Rady, ke sblížení právních a správních předpisů členských států pro ochranu obratlovců používaných pro pokusné a jiné vědecké účely (86/609/EEC), Usnesení Rady, o podpisu Evropské úmluvy pro ochranu obratlovců používaných členskými zeměmi pro pokusné a jiné vědecké účely (86/C331/01), Usnesení představitelů vlád členských zemí Evropského společenství, týkající se ochrany zvířat používaných pro pokusné a jiné vědecké účely (86/C331/02), Rozhodnutí Komise, týkající se Dohlížecího výboru na ochranu zvířat používaných pro pokusné a jiné vědecké účely (90/67/EEC) Směrnice Rady, týkající se chovu volně žijících zvířat v zoologických zahradách (99/22/EC), Rozhodnutí Rady, týkající se Evropské úmluvy o zachování evropské volně žijící fauny a flóry a přírodních stanovišť (82/72/EEC), Směrnice Rady, o ochraně přirozených biotopů a volně žijících zvířat a rostoucích rostlinách (92/43/EEC), Rozhodnutí Rady, týkající se Úmluvy o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů (82/461/EEC), Nařízení Rady, týkající se začlenění do Společenství Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin (3626/82/EEC). Porovnání slučitelnosti k návrhu novely zákona viz tabulka posouzení slučitelnosti. Navrhovaná novela zákona je zařazena mezi legislativní úkoly, které jsou spojené s problematikou vstupu České republiky do Evropské unie.

V.

Ekonomický rozbor

Přijetí novely zákona na ochranu zvířat proti týrání si vyžádá zvýšení finanční prostředků pro činnost Ústřední komise pro ochranu zvířat v souvislosti s rozšířením její činnosti. Předpokládaný nárůst finančních prostředků bude v  souvislosti s udělováním a odnímáním akreditací uživatelským zařízením a osvědčení dodavatelským a chovným zařízením cca 400 000 Kč, činnost v mezinárodních institucích v EU a Radě Evropy 500 000 Kč, administrativní styk s mezinárodními organizacemi a vypracování a zasílání požadovaných hlášení o ochraně zvířat dozorovým orgánům EU 200 000 Kč, posudky pro schvalování chovu zvířat v zoologických zahradách a udělování licencí zoologickým zahradám 300 000 Kč a preventivní ochrana - očkování posuzovatelů proti nakažlivým chorobám při styku se zvířaty cca 300 000 Kč. Celková částka ve výši 1 700 000 Kč ročně bude čerpána z kapitoly resortu.

K Čl. I - navrhované změny zákona č. 246/1992 Sb.

K § 3

Upravují a doplňují se pojmy chovatel, zvíře, volně žijící zvíře, hospodářské zvíře, utracení, projekt pokusu, toulavé zvíře, opuštěné zvíře, usmrcení, pokus, zařízení, kupírování, přeprava, přepravní prostředky, místo překládky, odjezdu a určení, doba odpočinku a přepravce. Zejména pojem opuštěné zvíře má ve svém důsledku značné zjednodušení při přenechání nalezeného opuštěného zvířete a snížení finančních nákladů obcí, jejichž zákonnou povinností je se o nalezené věci, v tomto případě zvíře, postarat. Je zde kladen důraz na skutečnost, že majitel zvíře opustil s úmyslem se jej zbavit, tj. učinil opatření, která znemožňují majitele identifikovat. V takovém případě lze nakládat jako s věcí odloženou nikoliv ztracenou a lze je dát ihned novému zájemci bez jednoročního čekání zda se o ně nepřihlásí jeho majitel.

K § 4

Dochází k rozšíření okruhu činností, které jsou považovány za týrání zvířat. Jde o zápasy zvířat mezi sebou a zvířat s člověkem. Dále pak nevhodné způsoby uvazování zvířat vedoucí k omezení jejich pohybu, překrmování zvířat, úmyslné jednání, které má za následek utracení zvířete a usmrcení zvířete zakázanými postupy.

K § 4a

Nově se zavádí pojem propagace týrání, za které se považuje předvádění zvířat, na kterých byl proveden zakázaný chirurgický zákrok, jakož i zveřejňování popisu postupů, vyobrazení nebo fotografií postupů, praktik chovu nebo výcviku, veřejných vystoupení zvířat, praktik a vzhledu zvířat, které jsou v rozporu s tímto zákonem a dalšími právními předpisy.

K § 5

Rozšiřuje se zákaz na použití lepů k odchytu zvířat.

K § 5a

Nově zavedené ustanovení vymezuje okruh povinností pro provozovatele jatek.

K § 5b

Je upraveno porážení nebo utrácení nemocných, vyčerpaných nebo zraněných zvířat.

K § 5c a 5d

Uvedeny požadavky na hromadnou přepravu zvířat a na přepravu zvířat v kontejnerech.

K § 5e

Stanovuje způsoby fixace zvířat před omráčením a způsoby rituálních porážek.

K § 5f

Stanovuje postupy a prostředky pro omračování

K § 5g

Vymezuje postupy vykrvování hospodářských zvířat

K § 5h

Nově stanovuje postupy utrácení hospodářských zvířat s vymezením použití vhodných prostředků - mechanických, elektrických a chemických pro utrácení.

K § 5i

Nově stanovuje postupy usmrcování ryb a drůbeže, a to jak pro průmyslové zpracování, tak i pro vlastní potřebu.

K § 7

V tomto ustanovení jsou doplněny zákroky jako kastrace, odstraňování ostruh, hřebenů, posledních článků křídel, krácení zobáků, podmínky pro tyto zákroky pro jednotlivé druhy zvířat.

K § 8

Rozšířen pojem chovatel a povinnosti s tímto spojené i na pořadatele veřejných vystoupení, svodů zvířat a další povinnosti určené jen pro pořadatele uvedených akcí. V návaznosti na schválení těchto akcí příslušnými orgány. Úkoly orgánů ochrany zvířat plní v oboru působnosti Ministerstva vnitra a Ministerstva obrany jejich orgány k tomu určené. Tato výjimka je udělena z důvodu ochrany objektů zvláštní důležitosti, která je prováděna služebními psy.

K § 8a

Nově stanoveny podmínky pro hromadou přepravu zvířat, vhodné dopravní prostředky, krmení během cesty, napájení, větrání dopravních prostředků, ochrana zvířat před nepřízní počasí a výrazným klimatickým rozdílům.

K § 8b

V tomto ustanovení v návaznosti na předpisy ES a mezinárodní smlouvy je stanoveno, která zvířata jsou vyloučena z hromadné přepravy s ohledem na pohlaví, věk, případné onemocnění.

K § 8c a 8d

Nově upraveny podmínky na nakládku a vykládku zvířat při hromadné přepravě a stanoveny požadavky na přepravní prostředky.

K § 8e a 8f

V těchto ustanoveních je upravena péče o zvířata při hromadné přepravě se stanovením přepravní doby, stanovením odpočinku, přestávky v přepravě s ohledem na jednotlivé druhy a počty přepravovaných zvířat.

K § 8g

Jsou vymezeny povinnosti chovatele, odesilatele, průvodce při přepravě a dopravce, které zamezují možnému týrání zvířat při přepravě, nakládce a vykládce v kontejnerech.

K § 8h až 8k

V těchto nově zavedených ustanoveních jsou rozepsány povinnosti, odesilatele, průvodce při přepravě a dopravce, související s hromadou přepravou zvířat, stanovení plánu cesty, zajištění personálu zvířatům při přepravě, umožnění orgánům veterinární správy umožnit kontrolu hromadně přepravovaných zvířat, přepravních prostředků a průvodní dokumentace a možnost dozorového orgánu v případě zjištění špatného zdravotního stavu přepravovaných zvířat tato zvířata z přepravy vyloučit a jsou-li v kritickém stavu i usmrtit na náklady odesilatele.

K § 9

Je zde doplněn zákaz použití hospodářských zvířat k jiným cílům, než hospodářským nebo ke svodům, či veřejným vystoupením, při níž však nedochází k utrpení zvířat.

Za jiné cíle se považuje např. nátlakové akce demonstrantů se zvířaty, úmyslné vypuštění zvířat před úřední budovu, silnici apod.

K § 10a

Toto nově vložené ustanovení za § 10, kde je provedena nepatrná úprava vložením slov „utrpení nebo jinému“ a slova na konci textu „vyhláškou“, zavádí povinnost, že hospodářská zvířata dovážená do České republiky musí být doprovázena veterinárním osvědčením vystaveným veterinárním lékařem v zemi původu. Jde o zavedení způsobu používaného v zemích Evropské unie.

K § 11

V tomto paragrafu jsou doplněny povinnosti chovatele zvířat v tzv. intenzivním chovu, kde je mu ukládáno provádět pravidelné prohlídky technologických zařízení a hospodářských zvířat, zajištění stabilního nebo mobilního osvětlení a činit taková opatření, aby bylo zabráněno úniku hospodářských zvířat z těchto chovů.

K § 12

V tomto nově zavedeném ustanovení je požadována péče o zvířata tak, aby jim nebylo působeno utrpení, měla vhodné prostředí, byla řádně krmena, případně ustájena při agresi izolovaně, jakož i při jejich onemocnění s následnou povinností chovatele vést evidenci o poskytnutých ošetřeních zvířat a o počtu uhynulých.

K § 12a a 12b

V těchto následných paragrafech jsou stanoveny požadavky, které musí splňovat stáje pro hospodářská zvířata, požadavky na pomůcky k ošetřování těchto zvířat a technické požadavky na budovy a jejich vybavení sloužící k ustájení.

K § 12c

Zde nově stanovené podmínky pro chov hospodářských zvířat s ohledem na druh, věkovou kategorii a hmotnost odpovídající světovým standardům jsou rozšířeny a konkretizovány i pro chov nosnic v klecových systémech.

K § 13

V tomto ustanovení se doplňují požadavky zájmového chovu s ohledem na toulavá nebo opuštěná zvířata, jakož i stanovení věkové hranice, která souvisí s výhradou uplatněnou při podpisu Evropské dohody o ochraně zvířat v zájmovém chovu a rodičovské odpovědnosti pro chovatele zvířat v zájmovém chovu. Činnost útulků nebo zvířecích hotelů nespadá pod zájmový chov zvířat, pod podnikatelskou a ochranářskou činnost.

K § 13a

Zde dochází k drobnému slovnímu upřesnění a doba do jednoho měsíce je změněna na termín nejpozději do 30 dnů. U osob, které se zvířaty podnikají na základě živnostenského oprávnění, je dále stanovena povinnost doložit příslušným orgánům veterinární správy, jakým způsobem před zahájením podnikání bude zabezpečena péče o zvířata, jejich zdraví a pohodu.

K § 13b

Toto nově vložené ustanovení umožňuje přijmout obcím taková opatření, kterými sníží počet toulavých zvířat. Jde zejména o regulaci psů, koček, ale i holubů volně žijících v obcích nebo městech.

K § 14

V tomto paragrafu dochází k doplnění taxativního výčtu zakázaných prostředků k lovu zvířat. Rovněž se zde zakazuje odchyt jedinců druhů původních volně žijících na území České republiky pro chov ve farmových nebo zájmových chovech nebo s cílem jejich domestikace. Výjimku zde tvoří pouze použití sokolnických dravců pro ochranu letišť a městských aglomerací, jako přirozené regulace holubů, případně jiných ptáků.

K § 15

V tomto paragrafu dochází pouze k drobným upřesněním a doplnění jednotlivých slov do původního znění, což přispívá k jednoznačnému výkladu tohoto ustanovení.

K § 16

V návaznosti na četnost prováděných pokusů se v tomto paragrafu doplňuje povinnost subjektů, které provádějí pokusy na zvířatech, ověřovat v registrech alternativních metod, zda k plánovanému pokusu existuje alternativní metoda, při které nemusí být použito zvíře.

K § 17 a 18

V souvislosti s ochranou zvířat při pokusech je v tomto paragrafu doplňována povinnost chovatele zabezpečit, aby o pokusná zvířata pečovaly osoby s odpovídajícím teoretickým vzděláním a praktickými dovednostmi, odpovídající k daným druhům pokusných zvířat. Jde o odbornou způsobilost podle § 18 odst. 3 písm. d) zákona. Rozsah znalostí, způsob odborné přípravy stanovuje ministerstvo vyhláškou.

K § 19

Změna podmínek v oblasti podnikání v návaznosti na pokračující privatizaci si vyžádala úpravu i tohoto ustanovení, neboť ústřední orgány státní správy, již řadu privatizovaných subjektů neřídí, ale přesto jejich činnost spadá do jejich působnosti. Úprava byla provedena tak, aby vyhovovala současně nově vzniklým podmínkám a nebylo tak v návaznosti na kompetence ústředních orgánů státní správy nikterak ohroženo provádění nezbytných pokusů na zvířatech, zejména v oblasti kontroly léčiv.

K § 21

V tomto ustanovení dochází k rozšíření kompetencí Ústřední komise pro ochranu zvířat, zejména v návaznosti na udělení akreditace nebo osvědčení k doplnění možnosti k jejich odnětí nebo pozastavení činnosti chovných dodavatelských nebo uživatelských zařízení. Dále se podílí po odborné stránce na rekvalifikačních kurzech a na vypracovávání posudků ve schvalovacím řízení pro udělení licence zoologickým zahradám. Umožňuje rovněž posuzovatelům chovných, dodavatelských a uživatelských zařízení a zoologických zahrad možnost potřebné vakcinace proti přenosným chorobám ze zvířat na člověka.

K § 22 až 25

Dochází pouze k nepatrným drobným zpřesněním legislativně technického charakteru s cílem jednoznačnosti jejich výkladu.

K § 27 a 28

V těchto paragrafech dochází ke zvýšení částek za pokuty a správní delikty, jakožto zavedení další možnosti zákazu činnosti chovu chovateli, který je v řadě případů daleko jednodušším a účinnějším postihem, než zdlouhavé vymáhání pokut od nesolventních chovatelů.

K § 29

V tomto zmocňovacím ustanovení je proveden výčet oblastí související s ochranou zvířat, která bude provedena úpravou v prováděcích předpisech.

K Čl. II

V těchto ustanoveních je uvedeno zmocnění vzhledem k rozsahu novely, k vydání úplného znění zákona č. 246/1992 Sb.

K Čl. III

Je zde stanovena účinnost, 1. lednu 2003, s výjimkou § 8 k, jehož účinnost bude se vstupem České republiky do EU.

V Praze dne 3.října 2001.

Předseda vlády :

Ing. Miloš Z e m a n, v.r.

Ministr zemědělství :

Ing. Jan F e n c l, v.r.

Platné znění zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn:

Zákon č. 246/1992 Sb.,

ze dne 15. dubna 1992,

na ochranu zvířat proti týrání,

ve znění zákona č. 162/1993 Sb., zákona č. 193/1994 Sb., zákona č. 243/1997 Sb. a nálezu Ústavního soudu uveřejněného ve Sbírce zákonů pod č. 30/1998:

Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:

Zvířata jsou stejně jako člověk živými tvory, schopnými na různém stupni pociťovat bolest a utrpení, a zasluhují si proto pozornost, péči a ochranu ze strany člověka.

ČÁST PRVNÍ

OBECNÁ USTANOVENÍ

§ 1

Účel zákona

Účelem zákona je chránit zvířata, jež jsou živými tvory schopnými pociťovat bolest a utrpení, před týráním, poškozováním jejich zdraví a jejich usmrcením bez důvodu, pokud byly způsobeny, byť i z nedbalosti, člověkem.

§ 2

(1) Zakazuje se týrání zvířat (jak volně žijících, tak i chovaných v lidské péči).

(2) Zakazují se všechny formy propagace týrání zvířat.

§ 3

Pro účely tohoto zákona se rozumí

(a) chovatelem každá právnická nebo fyzická osoba, která za účelem získávání trvalého zdroje peněžních příjmů chová zvíře nebo zvířata, přepravuje zvířata, obchoduje se zvířaty, provozuje jatky, provádí pokusy na zvířatech nebo provozuje zoologické zahrady,)

a) chovatelem každá právnická nebo fyzická osoba, která drží nebo chová (dále jen „chová“) zvíře nebo zvířata, přemísťuje zvířata, obchoduje se zvířaty, provozuje jatky, útulky nebo zoologické zahrady1), provádí pokusy na zvířatech anebo pořádá svody zvířat1a) nebo veřejná vystoupení,

---------------------------------

1) Zákon č. …./…..Sb., o zoologických zahradách a o změně některých dalších zákonů (zákon o zoologických zahradách).

1a) § 3 odst. 1 písm. f) zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon).

(b) zvířetem obratlovec kromě člověka, nikoliv však plody (féty) nebo embrya,)

b) zvířetem obratlovec, kromě člověka; zvířaty jsou i volně žijící obratlovci a ty formy obratlovců, které jsou způsobilé rozmnožování; zvířetem není zvířecí plod nebo zvířecí embryo,

c) manipulací cílené a znesvobodňující nakládání člověka se zvířetem,

d) zákrokem úkon nebo soubor bezprostředně následujících úkonů, který je uskutečněn přímo na zvířeti nebo v přímém vztahu k němu,

(c)) e) pokusným zvířetem zvíře, které je použito k pokusným účelům; je s ním manipulováno a jsou vytvářeny podmínky a navozovány procesy, které v přirozených podmínkách neexistují,

(d) volně žijícím zvířetem zvíře, které se vyskytuje v přírodě a není v přímé péči člověka,)

f) volně žijícím zvířetem zvíře patřící k druhu, který volně žije v přírodě a není přímo závislý na péči člověka,

(e)) g) zvířetem v zájmovém chovu zvíře, u kterého hospodářský efekt není hlavním účelem chovu, a to buď chované v prostorách k tomu určených nebo v domácnosti, jehož chov slouží především zájmové činnosti nebo (osobní spotřebě) osobní potřebě člověka nebo spotřebě člověkem anebo zvíře, které slouží člověku jako jeho společník,

(f)) h) zvířetem v lidské péči zvíře, jež je přímo závislé na bezprostřední péči člověka,

(g)) i) nebezpečným zvířetem zvíře, které v dané situaci bezprostředně ohrožuje člověka,

(h)) j) nebezpečným druhem zvířete takový druh, který vzhledem ke svým biologickým vlastnostem má zvláštní nároky, může ohrozit zdraví a život člověka, který se pak může dopustit týrání jedince tohoto druhu; nebezpečné druhy zvířat stanoví ministerstvo zemědělství České republiky (dále jen "ministerstvo") vyhláškou,

k) utrpením stav zvířete způsobený nepřirozeným podnětem nebo zákrokem, kterého se zvíře nemůže samo zbavit a který u zvířete vyvolává úzkost nebo mu způsobuje bolest, zranění, zdravotní poruchu anebo smrt,

j) l) nepřiměřenou bolestí bolest neodpovídající povaze potřebného zákroku,

(k) hospodářským zvířetem zvíře využívané k hospodářským účelům, zejména skot, prasata, ovce, kozy, hrabavá a vodní drůbež, lichokopytníci, králíci, kožešinová zvířata a ryby,)

m) hospodářským zvířetem zvíře chované pro produkci potravin, vlny, kůže nebo kožešin, popřípadě pro další hospodářské účely, zejména skot, prasata, ovce, kozy, koně, osli a jejich kříženci, běžci, hrabavá a vodní drůbež, králíci, kožešinová zvířata, zvěř a jiná zvířata ve farmovém chovu a ryby,

(l)) n) porážkou usmrcení hospodářského zvířete vykrvením za účelem využití jeho produktů,

(m) utracením bezbolestné usmrcení zvířete,)

o) utracením usmrcení zvířete, pokud možno bezbolestně, stanovenými veterinárními prostředky a vybavením provedené veterinárním lékařem, osobou odborně způsobilou podle § 17 nebo provedené pod jejich kontrolou,

(n)) p) chovným zařízením zařízení, v němž jsou chována zvířata (pro pokusné účely) určená pro pokusy,

(o)) r) dodavatelským zařízením zařízení, které dodává za úplatu zvířata (určená k pokusným účelům) pro pokusy,

(p)) s) uživatelským zařízením zařízení, v němž jsou zvířata používána k (pokusným účelům) pokusům,

(r) projektem základního výzkumu soubor pokusů na zvířatech zaměřený na získávání nových poznatků,)

t) projektem pokusu písemně vyjádřený záměr a cíl pokusu na zvířeti, který musí obsahovat identifikaci uživatelského zařízení a údaje o jeho akreditaci (§ 15 odst. 2), zejména označení osoby odpovědné za péči o zvířata v uživatelském zařízení; projekt pokusu musí dále obsahovat označení osoby, která je oprávněna pokus řídit (vedoucí pokusu), zdůvodnění pokusu, označení druhu pokusných zvířat, stanovení podmínek provádění pokusu, včetně stanovení závazných metodických pokynů, podle nichž se má pokus provádět a způsob provedení a ukončení pokusu,

(s)) u) testací přesně popsané standardní techniky, které se periodicky neměnně opakují,

(t)) v) vyhledávacím výzkumem pokusy na zvířatech sloužící k ověření vědecké domněnky,

(u)) w) bezpečnostními zárukami pokusné ověření vlivu

1. prostředků určených ke klinickým zkouškám v humánní a veterinární medicíně,

2. prostředků určených pro spotřebu lidí a zvířat,

3. prostředků a přírodních sil, které mohou přímo nebo nepřímo ovlivňovat životní prostředí (.) ,

x) toulavým zvířetem zvíře v lidské péči, které není pod kontrolu nebo dohledem fyzické osoby nebo chovatele a které se pohybuje volně mimo své ustájení, výběhové prostory nebo mimo domácnost svého chovatele,

y) opuštěným zvířetem zvíře v lidské péči, které není pod kontrolou nebo dohledem fyzické osoby nebo chovatele a které se pohybuje volně mimo své ustájení, výběhové prostory nebo domácnost svého chovatele a ze zjištěných skutečností vyplývá, že ho jeho chovatel opustil s úmyslem se jej zbavit nebo ho vyhnal,

z) usmrcením jakýkoliv zákrok nebo jednání, které způsobí smrt zvířete,

aa) pokusem jakékoliv použití zvířete k pokusným nebo jiným vědeckým účelům, které u zvířete vyvolá nebo je způsobilé vyvolat úzkost, bolest nebo utrpení, anebo které může vést k trvalému poškození nebo ke ztížení přirozeného způsobu života zvířete, anebo které v důsledku provedených zákroků nebo provedených úkonů vede nebo může vést k tomu, aby se zvíře s takovýmto poškozením narodilo; za pokus se považují i případy, kdy byla u zvířete vyloučena bolest, utrpení, úzkost nebo trvalé poškození úspěšným použitím prostředků pro celkové nebo místní znecitlivění, prostředků snižujících bolest nebo jiných metod. Veterinární léčebné, preventivní a diagnostické úkony, porážení zvířat nebo označování zvířat v chovu nejsou pokusem podle tohoto zákona,

bb) zařízením podnik, ústav, budovy, komplexy budov nebo jiné prostory; může se jednat o zařízení, která nejsou úplně oplocena nebo zastřešena, jakož i o pohyblivá zařízení,

cc) kupírováním uší zákrok provedený na obou stranách hlavy zvířete, v jehož důsledku dochází ke ztrátě tkáně ušního boltce a tím ke změně vzhledu zvířete,

dd) přepravou přesun živých zvířat v prostředcích pro přepravu zvířat, včetně jejich nakládky a vykládky,

ee) prostředky pro přepravu zvířat dopravní prostředky nebo jiné prostředky (bedny, přepravky, schrány, kontejnery) určené pro silniční, železniční, říční, námořní nebo leteckou dopravu zvířat,

ff) místem překládky místo, v němž je přeprava přerušena za účelem přeložení zvířat z jednoho prostředku pro přepravu zvířat do jiného prostředku pro přepravu zvířat,

gg) místem odjezdu místo, v němž jsou zvířata poprvé naložena na prostředek pro přepravu zvířat,

hh) místem určení místo konečné vykládky z prostředku pro přepravu zvířat, pokud se nejedná o zastávku nebo o místo překládky,

ii) přestávkou doba, kdy je přeprava přerušena proto, aby byl zvířatům poskytnut odpočinek, nebo aby byla zvířata nakrmena nebo napojena,

jj) dobou odpočinku souvislé období v průběhu cesty, během kterého zvířata nejsou přepravována v prostředku pro přepravu zvířat v souladu s plánem cesty (§ 8h),

kk) intenzívním chovem chov, ve kterém jsou hospodářská zvířata chována za podmínek, v počtech, hustotě a kusech, které stanoví právní předpisy, za současného a častého dohledu člověka, který dbá o jejich zdraví a životní pohodu.

§ 4

(1) Za týrání, není-li v projektu pokusů stanoveno jinak, se považuje

a) nutit zvíře k výkonům, které neodpovídají jeho fyzickému stavu a biologickým schopnostem a prokazatelně překračují jeho síly a k zápasům mezi člověkem a zvířetem nebo mezi zvířaty navzájem ,

b) podrobit zvíře výcviku nebo je použít k veřejnému vystoupení či podobným účelům, pokud je pro ně spojeno s bolestí, utrpením nebo poškozením,

c) z jiných než zdravotních nebo pokusných důvodů

1. omezovat výživu zvířete včetně jeho napájení, nestanoví-li zvláštní předpis jinak,(1a)) 1b)

2. podávat zvířeti potravu obsahující příměsi nebo předměty, které mu způsobují bolest, utrpení nebo jej jinak poškozují,

3. omezovat bez nutnosti svobodu pohybu nutnou pro zvíře určitého druhu, pokud by omezování způsobilo utrpení zvířete (,) ; požadavky na velikost prostor pro jednotlivé druhy zvířat, včetně jejich vybavení, stanoví ministerstvo vyhláškou,

d) vydat slabé, nevyléčitelně nemocné, vyčerpané nebo staré zvíře, pro které je další přežívání spojeno s trvalou bolestí nebo utrpením, k jinému účelu než neodkladnému a bezbolestnému usmrcení,

e) podávat zvířeti dopingové látky a jiné látky poškozující organismus s cílem změnit jeho výkon nebo vzhled,

f) cvičit nebo zkoušet zvíře na jiném živém zvířeti, používat jiných živých zvířat jako lákadel, štvát zvířata proti sobě, aniž by to vyžadoval lov anebo příprava zvířete k jeho vypuštění do volné přírody nebo k činnosti uvedené v § 14 odst. 7,

g) provádět chirurgické zákroky za účelem změny vzhledu zvířete, zejména kupírovat uši, ničit hlasivky nebo používat jiných prostředků k omezení hlasitých projevů zvířat anebo z jiných než zdravotních důvodů amputovat drápy a zuby, nejde-li o případy uvedené v § 7 odst. 3,

h) používat podnětů, předmětů nebo bolest vyvolávajících pomůcek tak, že působí klinicky zjevné poranění nebo následné dlouhodobé klinicky prokazatelné negativní změny v činnosti nervové soustavy nebo jiných orgánových systémů zvířat anebo následně navozují stavy, jimž se zvíře reflexně brání,

i) podávat zvířeti bez souhlasu (odborně způsobilého veterinárního pracovníka1))veterinárního lékaře1c)veterinární léčiva a přípravky 2) (dále jen "přípravky") s výjimkou přípravků, které jsou volně v prodeji, provádět krvavé zákroky a injekční aplikace, pokud nejsou prováděny osobou odborně způsobilou,(1))1c) (nejde-li o pokusy na zvířatech),

j) vyvolávat bezdůvodně nepřiměřené působení stresových vlivů biologické, fyzikální nebo chemické povahy,

-----------------------------------------------------------------

(1a) Například vyhláška č. 117/1987 Sb., o péči o zdraví zvířat, vyhláška č. 121/1987 Sb., o zabezpečování zdravotní nezávadnosti živočišných produktů.)

1b) Například vyhláška č. 286/1999 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), o zdraví zvířat a jeho ochraně, o veterinárních podmínkách dovozu, vývozu a tranzitu veterinárního zboží, o veterinární asanaci a o atestačním studiu, vyhláška č. 287/1999 Sb., o veterinárních požadavcích na živočišné produkty.

(1) § 25 zákona č. 87/1987 Sb., o veterinární péči, ve znění zákona č. 239/1991 Sb.)

1c) § 59 zákona č. 166/1999 Sb.

(2) Zákon č. 87/1987 Sb.

Vyhláška č. 86/1989 Sb., o povolování ověřování, výroby, dovozu a uvádění do oběhu, používání a kontrole veterinárních léčiv a přípravků.)

2) Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 154/2000 Sb. a zákona č. 102/2001 Sb.

k) chovat zvířata v nevhodných podmínkách nebo tak, aby si sama nebo vzájemně způsobovala utrpení,

l) zasahovat do průběhu porodu způsobem, který neodpovídá obtížnosti porodu, zvyšuje bolest anebo poškozuje zdraví matky i mláděte,

m) zacházet se zvířetem, přepravovat je nebo je pohánět způsobem, který vyvolává nepřiměřenou bolest, utrpení nebo poškození zdraví anebo vede k jeho neúměrnému fyzickému vyčerpání,

n) používat k vázání nebo k jinému omezení pohybu zvířete prostředky, které (způsobují utrpení) zvířeti způsobují anebo lze předpokládat, že budou způsobovat, utrpení,

o) usmrtit zvíře způsobem působícím nepřiměřenou bolest nebo utrpení,

(p) překrmovat zvířata, zejména drůbež, ve velkochovech násilným způsobem,)

p) překrmovat zvíře nebo krmit zvíře násilným způsobem, nejde-li o zákroky nezbytné k záchraně jeho života nebo zachování zdraví,

r) používat živá zvířata ke krmení těch druhů zvířat, u nichž z biologických důvodů není takový způsob výživy nutný (.) ,

s) opustit zvíře s úmyslem se ho zbavit nebo zvíře vyhnat,

t) při manipulaci s živými rybami

  1. zbavovat ryby šupin,

  2. vsouvat prsty pod skřele na žábry,

  3. vtlačovat jim prsty do očnic,

  4. násilně vytlačovat při prodeji jikry nebo mlíčí.

(2) Za utýrání se považuje

a) přivození smrti zvířete týráním,

b) úmyslné jednání, které zvíře přežije, ale které má za následek nutnost utracení tohoto zvířete pro jeho utrpení,

c) bezdůvodné usmrcení zvířete nebo usmrcení zvířete zakázanými metodami (§ 5 odst. 7).

§ 4a

Za propagaci týrání se považuje zejména

a) předvádění zvířete, na kterém byl proveden zákrok uvedený v § 4 písm. g), na svodech zvířat1a) a při veřejných vystoupeních,

b) zveřejnění nebo jiné zpřístupnění neurčitému okruhu osob popisu postupů, vyobrazení nebo fotografií postupů, praktik chovu nebo výcviku, veřejných vystoupení zvířat, praktik a úprav vzhledu zvířat a zásahů do zdravotního stavu zvířete, které jsou v rozporu s tímto zákonem a právními předpisy vydanými k jeho provedení, zejména pokud se jedná o týrání nebo utýrání zvířete a pokud ani v doprovodné informaci není uvedeno, ani to jinak nevyplývá, že se jedná o činnosti zakázané tímto zákonem.

§ 5

(1) Nikdo nesmí bez důvodu usmrtit zvíře.

(2) Důvodem k usmrcení je:

  1. využití produktů hospodářského zvířete,

b) slabost, nevyléčitelná nemoc, těžké poranění, genetická nebo vrozená vada, celkové vyčerpání nebo stáří zvířete, jsou-li pro další přežívání spojeny s trvalým utrpením,

c) bezprostřední ohrožení člověka zvířetem,

d) výkon práva myslivosti a rybářství podle zvláštních předpisů,2a)

(e) nařízené ochranné a zdolávací opatření 2b) při výskytu nákazy 2c) nebo jiného hromadného onemocnění zvířat, 2d))

e) nařízené mimořádné veterinární2b) nebo hygienické opatření2c) při ochraně před nákazami2d),

f) ukončení pokusu na pokusném zvířeti není- li v projektu pokusů stanoveno jinak,

(g) regulování populace hospodářských zvířat, pokusných zvířat, zvířat v zájmových chovech, zvířat v lidské péči a volně žijících zvířat, 2e))

g) regulování populace zvířat v lidské péči a volně žijících zvířat; tím nejsou dotčena ustanovení zvláštních právních předpisů2e),

(h) opatření v boji proti škůdcům. 2f) )

h) deratizace2c) a opatření v boji proti škůdcům2f),

i) skutečnost, že hospodářské zvíře není označené podle zvláštního právního předpisu2g).

------------------------------------------------------------------

2a) Zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti, ve znění zákona ČNR č. 146/1971 Sb., zákona ČNR č. 96/1977 Sb., zákona ČNR č. 143/1991 Sb. a zákona ČNR č. 270/1992 Sb. (úplné znění č. 512/1992 Sb.).

Vyhláška č. 20/1988 Sb., kterou se provádí zákon o myslivosti.

Zákon č. 102/1963 Sb., o rybářství.

Vyhláška č. 103/1963 Sb., kterou se provádí zákon o rybářství.

(2b) § 23 zákona č. 87/1987 Sb.)

2b) § 54 zákona č. 166/1999 Sb.

(2c) § 31 odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 117/1987 Sb.)

2c) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona 254/2001 Sb.

(2d)§ 30 odst. 3 vyhlášky č. 117/1987 Sb.)

2d) § 10 a násl. zákona č. 166/1999 Sb.

(2e) Zákon ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.)

2e) Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.

(2f) Vyhláška č. 62/1964 Sb., kterou se vydávají prováděcí předpisy k zákonu o rozvoji rostlinné výroby.)

2f) Zákon č.147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči a o změnách některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č.409/2000 Sb. a zákona č. 314/2001 Sb.

2g)§ 22 zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon).

Zákon č. 166/1999 Sb.

(3) Porážení hospodářských zvířat vykrvením může být prováděno pouze po jejich omráčení zaručujícím ztrátu citlivosti a vnímání po celou dobu vykrvování. Jatečné zpracování zvířete před jeho vykrvením je zakázáno. (Porážet velká hospodářská zvířata může jen osoba k tomu odborně způsobilá. Podrobnosti stanoví ministerstvo vyhláškou.)

(4) Výjimky z ustanovení odstavce 3 může povolit ministerstvo pro potřeby církví a náboženských společností, jejichž předpisy stanoví jiný způsob porážky zvířat. Porážku musí provádět osoba odborně způsobilá, která je povinna dbát o minimální utrpení poráženého zvířete.

(5) Utracení smí provádět jen veterinární lékař nebo odborně způsobilá osoba podle § 17 tohoto zákona nebo osoby pod jejich přímým dohledem.

(6) Osoby provádějící usmrcení zvířete jsou povinny přesvědčit se, že zvíře je podle prokazatelných příznaků mrtvé.

(7) Nestanoví-li tento zákon jinak, zakazují se následující metody usmrcování zvířat:

a) utopení a jiné metody udušení včetně použití farmak typu myorelaxantů,

b) použití takových (jedů a drog) látek a přípravků2h), jejichž dávkování neuvede zvíře do hlubokého celkového znecitlivění a bezpečně nezpůsobí následnou smrt,

c) ubití, ubodání nebo jiné metody, které zvířeti způsobí nepřiměřenou bolest nebo utrpení,

d) použití elektrického proudu, pokud nenastane okamžitá ztráta vědomí (.) ,

e) použití lepů a jiných podobných prostředků, které dlouhodobě omezují pohyb zvířete tak, že k usmrcení zvířete dochází v důsledku nedostatku potravy nebo tekutin anebo v důsledku jiných metabolických poruch.

ČÁST DRUHÁ

OCHRANA ZVÍŘAT PŘI PORÁŽENÍ A USMRCOVÁNÍ

§ 5a

Společné ustanovení

(1) Během přepravy, ustájení, fixace, omráčení, porážení, usmrcení nebo utrácení musí být zvířata ušetřena nepřiměřené bolesti.

(2) Jatky musí být konstruovány tak, aby jejich vybavení a organizace ušetřila porážená zvířata utrpení.

(3) Nástroje, materiál, vybavení a zařízení sloužící k fixaci, omračování, usmrcování nebo utrácení zvířat musí být sestrojeny, udržovány a používány tak, aby k prováděným úkonům docházelo rychle a účinně.

(4) Vybavení a vhodné náhradní nástroje sloužící k omračování musí být uloženy v prostorách porážky tak, aby mohly být v naléhavém případě použity.

------------------------------------------------------------------

2h) Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

(5) Provozovatel jatek je povinen zajistit údržbu a pravidelné kontroly nástrojů, materiálu, vybavení a zařízení sloužícího k fixaci, omračování usmrcování nebo k utrácení zvířat. Dokumenty o výsledcích této kontroly je povinen uchovávat po dobu 3 leta na vyžádání je předložit příslušnému orgánu ochrany zvířat.

(6)Všechny osoby, které provádějí činnosti související s přepravou, ustájením, fixací, omráčením, porážením, usmrcováním a utrácením zvířat musí mít odbornou způsobilost, aby uvedené činnosti mohly provádět kvalifikovaným způsobem.

(7) Provozovatel jatek je povinen vést dokumentaci o odborné způsobilosti osob vykonávajících činnosti uvedené v odstavci 6, je povinen tuto dokumentaci uchovávat a na vyžádání ji předložit příslušnému orgánu ochrany zvířat.

(8) Orgán ochrany zvířat má volný přístup do všech částí jatek, kde se manipuluje s živými zvířaty.

(9) Ustanovení odstavců 1 a 3 platí obdobně pro porážky provedené mimo jatky, pro domácí porážky a pro porážky na farmě2i).

§ 5b

Porážení nebo utrácení nemocných, vyčerpaných nebo zraněných zvířat

Pokud by další přežívání nemocného, vyčerpaného nebo zraněného zvířete bylo spojeno s nepřiměřeným utrpením, poráží nebo utrácí se takové zvíře na místě, kde k jeho nemoci, vyčerpaní nebo zranění došlo, a to za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem2).

§ 5c

Požadavky na přepravu zvířat nepřepravovaných na jatky v kontejnerech

(1) Během vykládky je nutné, aby zvířata byla přeháněna za využití stádového chování. Pokud je to nutné, převádí se zvířata individuálně.

(2) Můstky, rampy a naháněcí uličky musí být provedeny tak, aby snížily na minimum riziko poranění zvířat; cesta musí být volná bez překážky a její osvětlení nesmí vytvářet ostré stíny.

(3) Nástroje určené k nahánění, usměrňování a pohánění zvířat mohou být používány jen k tomuto účelu. Je zakázáno zvířata tlouct nebo vykonávat tlak na zvlášť citlivá místa zvířat, včetně očí, drtit, kroutit, nebo lámat zvířeti ocas.

(4) Poháněcí nástroj využívající elektrický výboj může být použit jen u dospělého skotu a prasat na svaly zadních končetin a jenom za předpokladu, že zvířata mají dostatečný prostor pro pohyb vpřed a výboje netrvají déle než 2 vteřiny.

(5) Jatečné zvíře lze přivést do prostoru porážky pouze, je-li neprodleně poraženo.

----------------------------------

2i) § 21 odst. 2 a 3 zákona č. 166/1999 Sb.

(6) Provozovatel jatek musí jatečnému zvířeti, které po jeho přivedení na jatky není ihned poraženo, zajistit ochranu proti nepříznivým klimatickým podmínkám a musí mu zajistit trvalou možnost napájení.

(7) Jatečnému zvířeti, které nebylo poraženo do 12 hodin od doby jeho přivedení na jatky a které je zde drženo déle jak dalších 12 hodin, musí provozovatel jatek poskytnout krmivo, možnost trvalého napájení, musí zvíře ustájit a zacházet s ním jako se zvířetem v chovu.

§ 5d

Požadavky na přepravu zvířat přepravovaných na jatky v kontejnerech

(1) Kontejnery s přepravovanými zvířaty musí být nakládány, přepravovány a vykládány v horizontální poloze tak, aby zvířata mohla přirozeně stát.

(2) Je zakázáno shazovat kontejnery se zvířaty na zem, nechat je spadnout nebo je převracet.

(3) Kontejnery s perforovaným nebo pružným dnem s dodávanými zvířaty musí být nakládány, přepravovány a vykládány tak, aby nedošlo ke zranění zvířete. V případě potřeby musí být zvířata z kontejneru vykládána jednotlivě.

(4) Zvířatům, která jsou na jatky dodávaná v kontejnerech a nejsou bezprostředně poražena nebo nejsou-li poražena nejdéle do konce započaté pracovní směny, je provozovatel jatek povinen zajistit jejich napojení, nakrmení a ochranu proti nepříznivým klimatickým podmínkám (§ 5c odst. 6 a 7).

§ 5e

Fixace zvířat před omráčením, porážením nebo usmrcením

(1) Zvířata musí být před porážením nebo usmrcením fixována. Je však zakázáno svazovat končetiny zvířat a zavěšovat zvířata před omráčením nebo utracením s výjimkou drůbeže a králíků.

(2) Jde-li o porážky zvířat pro potřeby církví nebo náboženských společností2j), jejichž předpisy stanoví jiný způsob porážky (rituální porážky) a kterým ministerstvo povolilo podle § 5 odst. 4 výjimku, provádí se znehybnění zvířete pomocí mechanického postupu, jehož cílem je zamezit nepřiměřenému utrpení zvířete.

(3) Drůbež a králíky lze před omráčením zavěsit pouze za předpokladu, že se učiní vhodná opatření k tomu, aby v okamžiku omráčení byli v takovém stavu, který umožní jeho provedení účinným a rychlým způsobem.

(4) Zvířata, která jsou omračována mechanickým nebo elektrickým zařízením aplikovaným v krajině hlavy, musí být v takové poloze, aby přístroj mohl být použit po stanovenou dobu a omráčení mohlo být provedeno účinným a rychlým způsobem.

---------------------------------

2j) Zákon č.…/2001 Sb., církvích a náboženských společnostech a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech).

(5) Je zakázáno používat jako prostředek fixace nebo jako poháněcího zařízení pro zvířata elektrické přístroje, které slouží k omračování.

§5f

Postupy omračování zvířat

(1) K omráčení zvířete na jatkách lze použít, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak2), pouze

  1. nástroj s upoutaným projektilem,

  2. nástroj vyvolávající mechanický náraz,

  3. elektrický omračovací přístroj,

  4. plyn CO2 nebo směs plynů podle zvláštních právních předpisů2).

(2) Omráčení zvířete podle odstavce 1 lze provést za předpokladu, že se ihned potom provede vykrvení zvířete.

(3) K omráčení zvířete na jatkách je zakázáno použít špičáku, kladiva nebo palice.

(4) Podrobnosti o postupech omračování jednotlivých druhů zvířat, včetně popisu zařízení stanoví ministerstvo vyhláškou.

§ 5g

Postup při vykrvování jatečných zvířat

(1) Vykrvování jatečných zvířat musí být zahájeno co nejdříve po omráčení a musí být provedeno tak, aby vyvolalo rychlé a úplné vykrvení.

(2) Vykrvování jatečných zvířat musí být provedeno předtím, než jatečné zvíře procitne z bezvědomí naříznutím nejméně dvou krčních cév nebo cév, ze kterých tyto vycházejí. Lhůty pro provedení vykrvení jatečných zvířat stanoví ministerstvo vyhláškou.

(3) Před ukončením vykrvení se nesmí provádět žádný jiný opracovávací postup, ani elektrická stimulace.

(4) Pokud provádí omráčení, zavěšení, vyzdvihnutí a vykrvení jatečného zvířete jedna osoba, musí ukončit sled těchto operací u jednoho zvířete ještě před tím, než je začne provádět u zvířete dalšího.

(5) U ryb při průmyslovém zpracování se vykrvení provádět nemusí. Vykrvování ryb při prodeji a pro vlastní potřebu se provádí po omráčení silným úderem tupým předmětem na temeno hlavy přetětím žaberní oblouků nebo přetětím míchy a cév řezem bezprostředně za hlavou.

(6) Při usmrcování drůbeže pro vlastní potřebu lze k vykrvení použít odtětí hlavy bez předchozího omráčení.

§ 5h

Postupy při usmrcování zvířat

(1) K usmrcení zvířete pro využití jeho produktů a při utracení zvířete podle § 5 odst. 2 písm. e) lze používat pouze

a) prostředky navozující ztrátu citlivosti a následně smrt,

b) elektrický usmrcovací přístroj, který proudem vyvolá zástavu srdce,

c) plyn CO2 nebo předávkování inhalačními narkotiky,

d) mechanické zařízení, které přivodí rychlou smrt, nebo

e) manipulaci šíje.

(2) K usmrcení nadpočetných kuřat a embryí kuřat v líhních lze použít pouze

a) mechanické zařízení, které přivodí rychlou smrt, nebo

b) plyn CO2.

(3) K usmrcení kožešinových zvířat ve farmovém chovu lze použít pouze

a) mechanický nástroj perforující mozek,

b) smrtící dávku přípravku s anestetickými účinky,

c) elektrický usmrcovací přístroj, který proudem vyvolá zástavu srdce,

d) plyn CO,

e) chloroform, nebo

f) plyn CO2.

(4) Státní veterinární správa může povolit použití jiných postupů utrácení hospodářských zvířat, pokud se ujistí, že:

a) v případě použití postupů, které nevyvolají okamžitou smrt, jsou přijata vhodná opatření k utrácení zvířat v co možná nejkratší době, a to vždy předtím, než zvířata procitnou z bezvědomí,

  1. předtím, než je konstatována smrt zvířat, nejsou u zvířat prováděny žádné jiné zásahy,

  2. se jedná o zvířata toulavá a majitel dal k jejich utracení souhlas.

(5) Podrobnosti o postupech utrácení a usmrcování jednotlivých druhů hospodářských zvířat, včetně popisu zařízení stanoví ministerstvo vyhláškou.

§ 6

Nikdo nesmí zvíře opustit s úmyslem se ho zbavit nebo je vyhnat. Za opuštění zvířete se nepovažuje vypuštění zvířete do jeho přirozeného prostředí, pokud je to vhodné z hlediska stavu zvířete a podmínek prostředí.

§ 7

(1) S výjimkou pokusů na zvířatech ((část třetí)) se mohou vykonávat zásahy, které způsobují bolest, jedině po celkovém nebo místním znecitlivění zvířete osobou odborně způsobilou.(1)) 1c)

(2) Znecitlivění se nepožaduje,

  1. jestliže se při srovnatelných zákrocích na lidech znecitlivění neprovádí,

b) pokud podle úsudku veterinárního lékaře není znecitlivění proveditelné nebo nutné anebo by způsobilo bolest větší než zákrok sám.

(3) Znecitlivění se rovněž nepožaduje při

(a) kastraci telat, selat, kůzlat, jehňat a králíků samčího pohlaví mladších 8 týdnů, kteří netrpí nějakou anatomickou vadou,)

a) kastraci samců mladších 8 týdnů u skotu, prasat, ovcí, koz nebo králíků, kteří netrpí anatomickou vadou pohlavních orgánů,

b) odrohování nebo tlumení růstu rohů u telat ve stáří do 8 týdnů, pokud se neprovádí kauterizací, případně chirurgickou extirpací,

c) krácení ocasu u selat, jehňat a štěňat mladších 8 dnů,

(d) odstraňování ostruhy kohoutů během prvního dne života,)

d) odstraňování ostruh, hřebenů, posledních článků křídel, krácení zobáků, drápů a nastřihování meziprstních blan během prvního dne života drůbeže,

(e) kauterizaci zobáků a hřebenů hrabavé drůbeže,)

e) kauterizaci posledního článku křídel drůbeže do 10 dní věku a kauterizaci zobáků,

f) extirpaci zubů savých selat,

g) označování zvířat, zejména jejich tetováním a vrubováním uší,

a jestliže je zákrok prováděn osobami odborně způsobilými.(1)) 1c)

(§ 8

Chovatel je povinen umožnit pracovníkům orgánů ochrany zvířat provádějícím dozor nad dodržováním ustanovení tohoto zákona a obecně závazných právních předpisů vydaných na jeho základě vstup do objektů chovu, do objektů, v nichž je provozována obchodní činnost se zvířaty, přepravují se zvířata, jsou porážena hospodářská zvířata anebo prováděny pokusy na zvířatech.)

§ 8

(1) Každý chovatel je povinen pracovníkům orgánů ochrany zvířat provádějícím dozor nad dodržováním tohoto zákona a právních předpisů vydaných k jeho provedení

a) umožnit vstup

  1. do stájí a na pozemky, kde se zvířata nacházejí,

  2. do objektů a zařízení, v nichž je provozována činnost se zvířaty,

  3. do míst, kde jsou konány svody zvířat nebo veřejná vystoupení,

  4. do míst, kde jsou provozovány útulky pro zvířata,

  5. do míst, kde se přepravují zvířata,

  6. do míst, kde jsou usmrcována zvířata anebo prováděny pokusy na zvířatech,

b) poskytnout bezplatně veškeré potřebné informace, doklady, věcnou a osobní pomoc nezbytnou k výkonu jejich činnosti, včetně umožnění bezplatného přístupu na svody nebo veřejná vystoupení,

c) předvést na požádání zvíře nebo zvířata na místo určené pracovníkem provádějícím dozor.

(2) Při veřejném vystoupení nebo svodu zvířat1a) musí být pro jejich organizování stanoven pořadatel, který odpovídá za jejich přípravu a průběh.

(3) Pořadatel veřejného vystoupení nebo svodu zvířat (dále jen „pořadatel") je povinen

  1. zpracovat zásady a podmínky pro konání veřejného vystoupení nebo svodu zvířat,

  2. vyžádat si souhlas s pořádáním veřejného vystoupení nebo svodu zvířat od orgánu místně příslušné obce, vyžádat si podmínky příslušného orgánu ochrany zvířat a příslušného orgánu veterinární správy; souhlas obce se nevyžaduje v případě, že bylo ke konání svodu vydáno povolení podle zvláštního právního předpisu2),

  3. poučit osoby, které se zúčastňují veřejného vystoupení nebo svodu zvířat, jak mají manipulovat se zvířaty, připravovat pomůcky nebo jiné vybavení a seznámit je se zásadami zabezpečení pohody a ochrany zvířat podle tohoto zákona.

(4) Pořadatel při pořádání veřejného vystoupení nebo svodu zvířat odpovídá za

  1. přípravu a kontrolu použitých zařízení a vybavení pro zvířata,

  2. průběh veřejného vystoupení nebo svodu zvířat a za splnění podmínek stanovených příslušnými orgány podle odstavce 3 písm. b),

  3. zajištění poskytnutí první pomoci zvířatům a za zajištění veterinární péče o zvířata.

(5) Pořadatel je oprávněn při důvodném podezření z porušení povinností stanovených podle odstavce 3 konání veřejného vystoupení nebo svodu zvířat, nebo průběh veřejného vystoupení nebo svodu zvířat až do provedení nápravy zastavit, nebo osobu, která stanovené podmínky porušila, vyloučit a její zvíře z pořádání veřejného vystoupení nebo svodu zvířat vyřadit.

(6) Pořadatel je povinen předložit žádost podle odstavce 3 písm. b) nejpozději 30 dnů přede dnem zahájení veřejného vystoupení nebo svodu zvířat; současně se žádostí předloží zpracované zásady a podmínky pro konání veřejného vystoupení nebo svodu zvířat. Pořadatel v žádosti podle odstavce 3 písm. b) musí uvést následující údaje o veřejném vystoupení nebo svodu zvířat:

a) místo a datum konání,

b) druh a popis,

c) jméno a příjmení osoby pověřené péčí a ochranou zvířat a jejich pohody,

d) způsob zabezpečení podmínek ochrany zvířat v souladu s tímto zákonem a právními předpisy vydanými k jeho provedení.

(7) Oprávněné osoby, uznaná chovatelská sdružení a chovatelské podniky podle zvláštního právního předpisu2k), ostatní chovatelská sdružení a organizace pořádající opakované svody zvířat zpracovávají v souladu s tímto zákonem, popřípadě mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána, řády chovu, zkoušek a soutěží, které schvaluje Ústřední komise pro ochranu zvířat (dále jen „ústřední komise“) a které jsou pro pořadatele závazné.

(8) Příslušný orgán ochrany zvířat při stanovování podmínek pro konání veřejného vystoupení nebo svodu zvířat přihlíží k předloženým a schváleným řádům chovu, zkoušek zvířat a jejich soutěží (§ 21 odst. 3 písm. g).

(9) Úkoly orgánů ochrany zvířat provádějících dozor nad dodržováním tohoto zákona a právních předpisů vydaných k jeho provedení podle odstavce 1 plní v oboru působnosti Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra příslušné orgány těchto ministerstev.

ČÁST TŘETÍ

OCHRANA ZVÍŘAT PŘI PŘEPRAVĚ

§ 8a

Zásady přepravy zvířat

(1) Odesílatel v součinnosti s dopravcem zajistí:

  1. dostatek prostoru k tomu, aby zvířata při přepravě mohla zaujmout svůj přirozený postoj, v případě potřeby byla oddělena přepážkami chránícími je proti pohybům prostředku pro přepravu zvířat a není–li stanoveno dále jinak, měla prostor pro ležení,

  2. zabezpečení zvířat před nepříznivým počasím a výrazným rozdílům v klimatických podmínkách,

  3. větrání a objem vzduchu v prostředcích pro přepravu zvířat tak, aby odpovídaly podmínkám přepravy a byly přiměřené druhu a počtu přepravovaných zvířat,

  4. podání zvířatům během přepravy ve stanovených intervalech nezávadné napájecí vody a krmiva,

  5. přizpůsobení jízdy, seřazování souprav a dalších okolností tak, aby se zabránilo jejich nadměrným otřesům nebo naklánění.

(2) Zvířata lze přepravovat pouze tehdy, pokud jejich tělesný stav plánovanou přepravu dovoluje a pokud byla pro přepravu, jakož i pro převzetí zvířat v místě určení učiněna potřebná opatření.

(3) Dopravují-li se zvířata různých druhů v jednom dopravním prostředku, musí být oddělena podle druhů.

(4) Zvířata, která se vyznačují trvalou nesnášenlivostí vůči jiným zvířatům, nebo ji aktuálně projevují, nebo proti nim směřuje trvalé agresivní chování jiných zvířat, musí být přepravována odděleně.

----------------------------------

2k) Zákon č. 154/2000 Sb.

(5) Nekastrovaní dospělí samci se musí přepravovat odděleně od samic.

(6) Kanci se musí přepravovat odděleně jeden od druhého, hřebci se musí přepravovat odděleně jeden od druhého.

(7) Lichokopytníkům, kteří nejsou přepravováni v oddělených stáních nebo boxech, se odstraní podkovy na pánevních končetinách. Nejedná-li se o necvičená hříbata, musejí mít přepravovaní koně nasazenu ohlávku.

(8) Pokud odesílatel sám nedoprovází zásilku s přepravovaným zvířetem nebo zvířaty, je povinen stanovit osobu, která je přítomna přepravy zvířat a která je odpovědná za plnění podmínek přepravy (dále jen „průvodce“); to neplatí, pokud

  1. zvířata jsou přepravována v zabezpečených a náležitě větraných kontejnerech, které obsahují dostatečné množství vody a krmiva,

b) odesílatel pověřil svého pracovníka, aby pečoval o zvířata v místě zastávek.

(9) Zvířatům, která během přepravy onemocněla nebo byla zraněna, odesílatel nebo průvodce poskytnou nebo zajistí první pomoc, a vyžádá-li si to jejich zdravotní stav, zajistí řádné veterinární ošetření.

(10) V případě nutnosti, vyžadují-li to okolnosti, a za účelem zabránění bolesti nebo utrpení může odesílatel nebo průvodce, v souladu se zvláštními právními předpisy, hospodářské zvíře nutně porazit2l). Při přepravě jiných než hospodářských zvířat rozhodne o jejich utracení veterinární lékař.

§ 8b

Vyloučení zvířat z přepravy

(1) Je zakázáno přepravovat

a) nemocná nebo zraněná zvířata,

b) samice nacházející se ve stadiu porodu nebo samice, které porodily před méně než 48 hodinami anebo samice, které pravděpodobně během přepravy porodí,

c) mladé savce, u kterých dosud není úplně zhojen pupek,

  1. savce, kteří dosud nebyli odstaveni od matky nebo kteří dosud nepřivykli samostatnému přijímání potravy a tekutin, pokud nejsou přepravováni společně s matkou; to neplatí u volně žijících zvířat v případě, kdy může dojít k ohrožení mláděte matkou,

e) jeleny, srnce a daňky, kteří mají pokryto paroží líčím.

(2) Ustanovení odstavce 1 neplatí pro přepravu zvířat

  1. k ošetření veterinárním lékařem nebo je-li přeprava jinak nutná k zamezení dalších bolestí, utrpení nebo škod,

  2. na pokyn veterinárního lékaře k diagnostickým účelům,

  3. jednotlivě přepravovaných pro pokusné účely

  4. určených na nutnou porážku.

---------------------------------

2l) § 3 odst. 1 písm. t) zákona č. 166/1999 Sb.

§ 8c

Nakládka a vykládka zvířat

(1) Zvířata lze nakládat a vykládat pouze způsobem, který jim nezpůsobí utrpení a poškození jejich zdravotního stavu.

(2) Odesílatel nebo příjemce je povinen zajistit, aby pro nakládku a vykládku zvířat byla používána zařízení jako můstky, rampy nebo lávky (dále jen „nakládací zařízení“), která odpovídají požadavkům, které stanoví ministerstvo vyhláškou, a aby nebyla používána nakládací zařízení, kterými by byla zvířata nakládána, překládána nebo vykládána ve visící poloze.

(3) Lichokopytníky nelze přepravovat ve vozidlech ve více podlažích.

(4) Zvířata nebo kontejnery se zvířaty nesmějí být v prostředcích pro přepravu zvířat přepravovány společně se zbožím, které by mohlo nepříznivě ovlivnit jejich pohodu nebo jim mohlo způsobit poškození zdraví nebo utrpení; tímto přepravovaným zbožím se rozumí zejména hořlaviny a látky dráždivé.

(5) Zvířata nebo kontejnery se zvířaty nesmí být umístěna v prostorech prostředků pro přepravu zvířat, do nichž mají přístup neoprávněné osoby.

§ 8d

Požadavky na prostředky pro přepravu zvířat

(1) Zvířata lze přepravovat pouze v dopravních prostředcích, které jsou konstruovány tak, aby technicky zabezpečily pohodu zvířat, vyloučily možnost jejich zranění při přepravě, umožňovaly pravidelnou kontrolu stavu zvířat a jejich pohody a splňovaly podmínky stanovené zvláštními právními předpisy2m).

(2) Dopravní prostředky musí být vybaveny mobilním zdrojem světla, který umožní pravidelnou kontrolu zvířat nebo péči o ně.

§ 8e

Přivazování zvířat během přepravy

(1) Přivazovat zvířata během přepravy lze pouze tehdy, pokud to nevyvolá utrpení nebo zranění a umožní zvířatům volně přijímat nápoje a krmivo, zaujmout přirozený postoj a umožní jim přirozeným způsobem ulehnut a vstát.

(2) Pomůcky používané pro přivazování zvířat musí být vyrobeny z  materiálu, který odolá zatížení s ohledem na hmotnost přepravovaného zvířete.

(3) Je zakázáno zvířata přivazovat za rohy, za nosní kroužky nebo za končetiny s výjimkou dravců chovaných v zajetí podle zvláštního právního předpisu2a).

----------------------------------

2m)§ 7 zákona č. 166/1999 Sb.

§ 6 a 7 vyhlášky č. 286/1999 Sb.

(4) Požadavky na velikost prostoru pro přepravu zvířat v prostředcích pro přepravu zvířat stanoví ministerstvo vyhláškou.

§ 8f

Požadavky na péči, napájení a krmení zvířat při přepravě

(1) Odesílatel v součinnosti s dopravcem zajistí, aby při přepravě zvířat byly dodržovány stanovené přepravní doby a minimální intervaly k napájení a ke krmení přepravovaných zvířat, které stanoví ministerstvo vyhláškou.

(2) Přepravní doba hospodářských druhů lichokopytníků, skotu, ovcí, koz a prasat nesmí přesáhnout 8 hodin, s výjimkou letecké přepravy a s výjimkami uvedenými v odstavcích 3 a 4.

(3) Přepravní doba uvedená v odstavci 2 může být prodloužena, pokud prostředek pro přepravu zvířat splňuje tyto požadavky:

a) na podlaze je dostatečné množství steliva,

b) spolu se zvířaty je přepravováno krmivo a dostatečné množství vody pro napájení zvířat během cesty, přičemž krmivo musí odpovídat druhu a počtu přepravovaných zvířat a době přepravy,

c) je umožněn přístup ke zvířatům,

d) ložný prostor lze větrat a intenzitu větrání je možno přizpůsobit vnitřní i zevní teplotě,

e) k dispozici jsou přenosné přepážky na vytvoření samostatných oddílů,

f) prostředek pro přepravu zvířat je vybaven přípojkou pro doplňování napájecí vody během přepravy.

(4) Pokud jsou splněny podmínky uvedené v odstavci 3, jsou intervaly napájení a krmení zvířat, délka přepravy a doby pro odpočinek stanoveny takto:

a) neodstaveným hříbatům, telatům, jehňatům, kůzlatům na mléčné výživě a selatům se poskytne přestávka v přepravě nejpozději po 9 hodinách trvání přepravy, a to nejméně po dobu jedné hodiny, která je dostatečná k podání tekutin, popřípadě nakrmení; po tomto odpočinku může přeprava trvat po dalších 9 hodin,

b) maximální doba přepravy prasat je 24 hodin, během přepravy musí mít kdykoliv přístup k napájecí vodě,

c) maximální doba přepravy domestikovaných lichokopytníků, s výjimkou koní dostihových a koní určených k dalším sportovním účelům, je 24 hodiny, během přepravy musí být napojeni a v případě potřeby mají být nakrmeni každých 8 hodin,

d) všem ostatním druhům hospodářských zvířat, včetně zvěře a jiných druhů zvířat farmových chovů, zvířat zájmových chovů určených pro obchod musí být po 14 hodinách cesty poskytnut odpočinek v délce nejméně 1 hodiny, zejména pro napojení a nakrmení; po této přestávce může přeprava pokračovat po dobu dalších 14 hodin; toto ustanovení neplatí pro mláďata drůbeže, která mohou být přepravována bez nakrmení, pokud je cesta ukončena do 72 hodin po jejich vylíhnutí,

e) krávy a kozy v období, kdy produkují mléko, mají být po dobu přepravy podojeny nejpozději po 12 hodinách; tento interval může být překročen nejdéle o 3 hodiny jen, pokud přepravovaná zvířata do této doby dosáhnou konečného cíle cesty a jsou ihned potom podojena.

(5) Je-li to v zájmu přepravovaných zvířat, může být přepravní doba uvedená v odstavci 2 prodloužena o 2 hodiny, přičemž se bere v úvahu zejména blízkost místa určení.

(6) Po uplynutí stanovené doby přepravy musí být přepravovaná zvířata vyložena, napojena a nakrmena a musí jim být poskytnut odpočinek nejméně po 24 hodin.

(7) Podle počtu a druhu přepravovaných zvířat a podle přepravní doby je odesílatel povinen zajistit, za účelem zabezpečení napájení a krmení výživy zvířat v místech přestávek, přítomnost dostatečného počtu osob, které zabezpečí nakrmení a napojení zvířat a péči o ně.

§ 8g

Přeprava zvířat v kontejnerech

(1) Pokud jsou zvířata přepravována v kontejnerech, je chovatel povinen zajistit kontejnery takových rozměrů, které odpovídají minimálním rozměrům, které stanoví ministerstvo vyhláškou.

(2) Dále je chovatel povinen zajistit

  1. nakrmení a napojení zvířat před nakládkou, pokud zvláštní právní předpisy1a) nestanoví jinak

  2. použití kontejnerů, která zvířata ochrání před nepříznivými vlivy počasí,

  3. dostatečné množství krmiva a pitné vody v kontejnerech po dobu přepravy zvířat s ohledem na druh a počet přepravovaných zvířat,

  4. mořským savcům, studenokrevným zvířatům a rybám, danému druhu odpovídající přívod vody nebo kyslíku po celou dobu jejich přepravy.

(3) Odesílatel nebo průvodce je povinen zajistit, aby během manipulace s kontejnery s přepravovanými zvířaty

  1. nedocházelo k jejich strkání, házení, svrhávání, nárazům, převracení nebo shazování,

  2. byly kontejnery řádně označeny tak, aby s přepravovanými zvířaty nebylo manipulováno hlavou dolů,

  3. nebránily větrání, pokud jsou přepravovány naskládané na sobě nebo vedle sebe,

  4. nakládka nebo vykládka probíhala ve vodorovné poloze za účelem zamezení vytékání nebo vypadávání výkalů.

(4) Kromě odstavců 1 až 3 platí pro zvířata přepravovaná v kontejnerech přiměřeně § 8a až 8 f.

§ 8h

Plánování cesty

(1) Odesílatel je v součinnosti s dopravce povinen zabezpečit, aby zvířata byla přepravována nejkratší cestou a bez zbytečného zdržování tak, aby doba trvání přepravy byla omezena na minimum a zvířata byla přepravena do místa určení bez zbytečných odkladů.

(2) Zásilku zvířat lze zdržet pouze z důvodu nezbytného zajištění péče o zvířata; má-li být zásilka zvířat zadržena na dobu delší než dvě hodiny, musí být přepravovaným zvířatům poskytnuta všechna potřebná péče včetně jejich vyložení a ustájení.

(3) Při vývozu zvířat mimo území České republiky nebo pokud předpokládaná doba přepravy zvířat na území České republiky přesáhne 8 hodin, je odesílatel v součinnosti s dopravcem povinen vyhotovit přepravní plán cesty (dále jen „plán cesty“). Vzor plánu cesty stanoví ministerstvo vyhláškou.

(4) Při zpracování plánu cesty je třeba přihlédnout k délce přepravy, ročnímu období, předpokládané povětrnostní situaci, době trvání přepravy a k místům zastávek. V plánu cesty musí být vyznačena jen místa zastávek schválená příslušným orgánem veterinární správy. Odesílatel nebo průvodce je povinen zajistit, aby zastavení v nich bylo včas oznámeno, aby mohla být kontrolována místně příslušným orgánem veterinární správy, který kontroluje, zda zvířata jsou schopna pokračovat v přepravě.

(5) Odesílatel je povinen předložit plán cesty příslušnému orgánu veterinární správy tak, aby tento orgán mohl vystavit dokumenty stanovené zvláštními právními předpisy2n) a následně jejich označení vyznačit v plánu cesty. Platný plán cesty musí být opatřen razítkem příslušného orgánu veterinární správy v místě odjezdu.

(6) Plán cesty je během přepravy součástí dokumentů stanovených zvláštními právními předpisy2n) a musí v něm být uvedena všechna místa zastávek a překládek po celou dobu trvání cesty.

(7) Při dovozu nebo převozu zvířat přes území České republiky předkládá odesílatel při vstupu na území České republiky plán cesty příslušnému orgánu veterinární správy jako součást dokumentů stanovených zvláštními právními předpisy2n).

(8) Odesílatel je povinen zajistit,

a) aby originál plánu cesty byl řádně vypracován a vyplněn příslušnými osobami v náležitém čase, byl připojen k veterinárnímu osvědčení provázejícímu zásilku po celou dobu cesty;

b) aby průvodce zaznamenal do plánu cesty časy a místa v nichž byla přepravovaná zvířata během cesty nakrmena a napojena,

c) v případě, kdy přeprava trvá déle než osm hodin, ověření plánu cesty, a to po přezkoumání příslušným orgánem veterinární správy na hraničním přechodu poté, co příslušný orgán veterinární správy zjistil, že zvířata jsou schopna pokračovat v cestě,

d) při návratu zaslání plánu cesty zpět příslušnému orgánu veterinární správy v místě odjezdu.

(9) Odesílatel i dopravce jsou povinni uchovávat po dobu tří let kopii plánu cesty tak, aby mohla být v případě potřeby a na požádání předložena příslušnému orgánu ochrany zvířat ke kontrole.

-----------------------------------

2n)§ 6 zákona č. 166/1999 Sb.

§ 8i

Dozor nad ochranou zvířat při přepravě

(1) Orgány veterinární správy v souladu se zvláštními právními předpisy2) dozírají, zda jsou dodržovány požadavky stanovené v tomto zákoně tím, že provádí kontrolu

  1. prostředků pro přepravu zvířat a přepravovaných zvířat,

  2. prostředků pro přepravu zvířat a zvířat v místech odjezdu, zastávek, překládky a při příjezdu na místo určení, včetně svodu zvířat,

  3. údajů v dokumentech, které zvířata doprovázejí.

(2) Kontrola se provádí na vzorku zvířat, jehož velikost je přiměřená počtu přepravovaných zvířat, a může být provedena současně s kontrolami vykonávanými pro jiné účely.

(3) Státní veterinární správa předloží ústřední komisi výroční zprávu, která obsahuje údaje o počtu dozorových akcí provedených v kalendářním roce a podrobné údaje o všech hlášených závadách a opatřeních, které následně provedla, a to vždy do 30. dubna následujícího kalendářního roku.

(4) Ustanovení tohoto paragrafu nemají vliv na kontroly prováděné v rámci úkolů podle zvláštních právních předpisů2).

§ 8j

(1) Zjistí-li příslušný orgán dozoru v průběhu přepravy, že nejsou nebo nebyla dodržena ustanovení tohoto zákona, provede o kontrolním zjištění zápis a požádá odesílatele nebo průvodce, aby provedl zákrok, který příslušný orgán ochrany zvířat pokládá za nezbytný k zajištění pohody přepravovaných zvířat. V závislosti na okolnostech jednotlivých případů může takový zákrok spočívat v opatřeních k

a) dokončení cesty nebo vrácení zvířat do místa odjezdu, a to co nejkratší a časově nejméně náročnou cestou s tou výhradou, že takovýto zákrok nevyvolá zbytečné utrpení zvířat;

b) vhodnému ustájení zvířat a zajištění péče o ně do doby, než bude problém vyřešen;

c) usmrcení zvířat.

(2) Jestliže odesílatel nebo průvodce nesplní pokyny příslušného orgánu veterinární správy podle odstavce 1, nechá příslušný orgán veterinární správy uložená opatření provést na náklady odesílatele.

§ 8k

Registrace dopravců přepravujících zvířata

(1) Přepravovat zvířata pro obchodní účely může pouze osoba registrovaná příslušným orgánem okresní veterinární správy (dále jen „dopravce”). Centrální evidenci dopravců vede Státní veterinární správa České republiky.

(2) Pro registraci musí dopravce splňovat tyto podmínky:

a) mít odbornou kvalifikaci stanovenou tímto zákonem a prováděcím právním předpisem,

b) být bezúhonný ve vztahu k ochraně zvířat a doložit tuto skutečnost výpisem z  Rejstříku trestů,

c) doložit svou vybavenost prostředky pro přepravu zvířat odpovídajícími podmínkám zvláštních právních předpisů a tohoto zákona.

(3) Odbornou kvalifikaci dopravce má osoba, která dosáhla věku 18 let, získala osvědčení o způsobilosti po úspěšném složení zkoušek podle zkušebního řádu a prokázala v rámci zkoušky znalost právních předpisů, vztahujících se k činnosti jím vykonávané a praktické zkušenosti zacházení se zvířaty. Zkušební řády schvaluje na návrh ústřední komise ministerstvo a zkoušky provádí ústřední komise.

(4) Podrobné požadavky na odbornou kvalifikaci dopravců, technické podmínky na dopravní prostředky a jejich vybavení, způsob podávání žádostí, způsob registrace dopravců a podmínky jejího zrušení stanoví ministerstvo v dohodě sMinisterstvem, dopravy a spojů v souladu s mezinárodními dohodami, jimiž je Česká republika vázána.

§ 8l

(1) Ustanovení § 8a až 8j se vztahují na přepravu

a) hospodářských zvířat,

b) zvířat v zájmovém chovu určených pro další obchod.

(2) Ustanovení § 8a až 8j se nevztahují na přepravu

a) nemající obchodní charakter,

b) jednotlivého zvířete doprovázeného fyzickou osobou, která za zvíře během přepravy odpovídá

c) hospodářských zvířat do vzdálenosti nejvýše 50 km.

(ČÁST DRUHÁ)ČÁST ČTVRTÁ

OCHRANA HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT, ZVÍŘAT V ZÁJMOVÝCH CHOVECH

A VOLNĚ ŽIJÍCÍCH ZVÍŘAT

Ochrana hospodářských zvířat

§ 9

(1) Při chovu hospodářských zvířat je zakázáno

  1. chovat zvíře v izolaci, působí-li mu to utrpení, pokud to nevyžadují zvláštní předpisy,3)

b) chovat zvířata v tak velkých nebo v tak uspořádaných skupinách anebo v takových prostorách,

1. ve kterých jim míra nebo četnost vzájemných útoků působí utrpení,

2. které neumožňují přirozený odpočinek či řádnou péči,

3. ve kterých nemohou uspokojit své potřeby v příjmu potravy a vody anebo jiné potřeby nezbytné pro jejich život a zdraví (.) ,

----------------------------------

3) Zákon č. 87/1987 Sb.

Vyhláška č. 117/1987 Sb., o péči o zdraví zvířat.

c) chovat zvířata trvale ve tmě nebo je ponechat bez náležité doby odpočinku od umělého osvětlení,

d) používat takové způsoby nebo postupy plemenitby, které způsobují nebo mohou způsobit zvířeti utrpení nebo zranění,

e) chovat zvíře k hospodářským účelům, u něhož není možno na základě jeho fenotypu nebo genotypu očekávat, že může být chováno v dalších generacích bez škodlivých účinků na jeho zdraví a životní pohodu.

(2) Je zakázáno hospodářská zvířata používat k dosažení jiných cílů, včetně nátlakových akcí, nejedná-li se o svody zvířat nebo veřejná vystoupení, při nichž nedochází k utrpení zvířat.

§ 10

Dojde-li k utrpení nebo jinému poškozování zvířat prokazatelně v důsledku nevhodné technologie, je chovatel povinen tuto technologii upravit nebo změnit; jde-li o technologické zařízení a stavby, stanoví lhůty a způsob jejich úpravy nebo změny ministerstvo vyhláškou.

§ 10a

Hospodářská zvířata dovážená do České republiky musí být doprovázena veterinárním osvědčením vystaveným úředním nebo státem pověřeným veterinárním lékařem země původu, v němž se osvědčuje, že se zvířaty bylo zacházeno způsobem přinejmenším rovnocenným způsobu používanému v České republice a v zemích Evropské unie.

§ 11

(1) (Chovatel je povinen) V intenzivních chovech je chovatel povinen zabezpečit nejméně jedenkrát denně (pečlivou prohlídku technologických zařízení) prohlídku hospodářských zvířat a technologických zařízení a odstranit v nejkratší možné době každou zjištěnou závadu tak, aby nebylo ohroženo zdraví a život zvířat. Aby mohla být prohlídka hospodářských zvířat provedena kdykoliv, musí být připraveno stabilní nebo mobilní osvětlení, které umožní důsledné provedení prohlídky.

(2) Chovatel je povinen učinit opatření nezbytná pro zabránění úniku hospodářských zvířat amít pohotově k dispozici nástroje a pomůcky k okamžitému poskytnutí první pomoci, pomoci při porodu či náhlém onemocnění a vlastní vyprošťovací nářadí odpovídající druhu chovaných zvířat a používané technologii, zařízení k nakládce a vykládce zvířat, jakož i nástroje k okamžitému omráčení a vykrvení (zvířete nacházejícího se v nevyléčitelných bolestech či nevyléčitelném stavu) hospodářského zvířete při nutné porážce.

§ 12

(1)Chovatel je povinen zajistit s ohledem k druhu hospodářského zvířete, stupeň jeho vývoje, adaptaci a domestikaci životní podmínky, odpovídající fyziologickým a etologickým potřebám hospodářských zvířat tak, aby jim nebylo působeno utrpení a byla zajištěna jejich pohoda v souladu se získanými zkušenostmi a vědeckými poznatky.

(2) O hospodářská zvířata musí pečovat dostatečně početný personál s takovými teoretickými a praktickými znalostmi o příslušném druhu a kategorii hospodářských zvířat a používaném chovatelském systému, aby

a) byl schopen rozpoznat, je-li zdravotní stav hospodářského zvířat dobrý nebo špatný,

b) zjistit změny v chování hospodářského zvířete,

c) byl schopen určit, zda celkové prostředí je vhodné k zachování zdraví hospodářského zvířete.

(3) Hospodářským zvířatům nesmí být podáváno krmivo nebo nápoj způsobem, který vyvolává zbytečné utrpení. Krmiva musí splňovat podmínky stanovené zvláštními právními předpisy3a).

(4) Pro zabezpečení podmínek ochrany zvířat každé hospodářské zvíře, na němž se projeví příznaky onemocnění nebo zranění, musí být bez odkladu náležitě ošetřeno v souladu se zvláštními právními předpisy2); vyžaduje-li to situace, musí být nemocná nebo zraněná zvířata izolována ve vhodném ustájení.

(5) Chovatel hospodářských zvířat povede o každém poskytnutém veterinárním ošetření a o počtu uhynulých zvířat záznamy, které se uchovávají na dobu alespoň tří let a jsou k dispozici při kontrole orgánům dozoru, jestliže o to požádají.

§ 12a

(1) Volnost pohybu hospodářského zvířete nesmí být omezována způsobem, který by působil hospodářskému zvířeti zbytečné utrpení. Ustájení musí umožnit hospodářským zvířatům bez obtíží uléhat, odpočívat, vstávat a pečovat o povrch svého těla a vidět na ostatní zvířata. Prostor pro ležení musí být pohodlný, čistý a s řádným odtokem tekutých odpadů a nesmí působit nepříznivě na hospodářská zvířata.

(2) Pomůcky na přivazování hospodářských zvířat musí být pravidelně kontrolovány a upravovány, aby vyloučily riziko udušení nebo jiného poranění hospodářského zvířete.

(3) Ministerstvo stanoví vyhláškou požadavky na podmínky prostředí chovu zvířat.

(4) Pro zajištění pohody a zdraví hospodářských zvířat v intenzivních chovech, pokud větrání závisí na umělém větracím systému, musí být tento systém vybaven poplašným systémem, který bude varovat při selhání nebo musí být k dispozici náležitý pomocný systém, který zaručí obnovení větrání. Všechna automatická a mechanická zařízení, která mají podstatný význam pro zdraví a pohodu zvířat, musí být kontrolována alespoň jednou denně. Jsou-li shledány závady, musí být okamžitě odstraněny, nebo není-li to možné, musí být podniknuty náležité kroky k zajištění zdraví a příznivého stavu zvířat.

(5) Hospodářským zvířatům, která nejsou chována v budovách, se poskytuje ochrana před nepříznivými povětrnostními podmínkami, predátory a riziky ohrožujícími jejich zdraví.

-------------------------------------

3a)Zákon č. 91/996 Sb., o krmivech, ve znění zákona č. 244/2000 Sb.

Vyhláška č. 451/2000 Sb., kterou se provádí zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění zákona č. 244/2000 Sb.

§ 12b

Hospodářská zvířata musí

a) dostávat potravu, která je vhodná pro jejich stáří, druh a která je podávána v dostatečném množství, aby uspokojovala jejich potřeby. Všechna hospodářská zvířata musí mít přístup ke krmivu v intervalech vhodných pro jejich fyziologické potřeby,

b) mít přístup k nezávadné napájecí vodě nebo jim musí být umožněno, podle věkové kategorie, uspokojovat potřeby tekutin,

c) mít možnost přístupu k zařízení pro krmení a napájení tak, aby bylo minimalizováno znečistění krmiva a vody i vyloučeny nepříznivé účinky zápolení o krmivo a vodu mezi hospodářskými zvířaty.

§ 12c

(1) Hospodářská zvířata se musí chovat s ohledem na druh a věkovou kategorii nebo hmotnost a další specifické podmínky nároků na jejich ochranu a pohodu podle stanovených minimálních standardů.

(2) Minimální standardy pro chov skotu, prasat a drůbeže stanoví ministerstvo vyhláškou.

(3) Minimální standardy pro ochranu nosnic druhu Kur domácí (Gallus gallus), které dosáhly snáškové zralosti a jsou chovány pro produkci vajec nezamýšlených k vylíhnutí (dále jen „nosnice“), se nevztahují na chovy s méně než 350 nosnicemi, a zařízení pro chov chovných nosnic. Podrobnosti o alternativních systémech chovu nosnic, o chovu nosnic v neobohacených klecových systémech a o chovu v obohacených klecových systémech stanoví ministerstvo vyhláškou.

§ 13

Ochrana zvířat v zájmových chovech

(1) Každý je povinen zabezpečit zvířeti v zájmovém chovu přiměřené podmínky pro zachování jeho fyziologických funkcí a zajištění jeho biologických potřeb tak, aby nedocházelo k bolesti, utrpení nebo poškození zdraví zvířete, a učinit opatření proti úniku zvířat. Zvíře nesmí být chováno jako zvíře v zájmovém chovu, jestliže nejsou zabezpečeny přiměřené podmínky pro zachování jeho fyziologických funkcí a zajištění jeho biologických potřeb nebo jestliže se zvíře nemůže adaptovat, přestože tyto podmínky zabezpečeny jsou.

(2) Každý, kdo chová zvíře v zájmovém chovu nebo se ujal toulavého nebo opuštěného zvířete, odpovídá za jeho zdraví a dobrý stav.

((2)) (3) Je zakázáno chovat zvířata v zájmových chovech, jestliže chovatel nebo občan vytvořil takové podmínky chovu, že v dalších generacích zvířat na základě dědičnosti budou zvířatům chybět části těla nebo orgány nebo budou-li orgány zvířat funkčně nezpůsobilé anebo znetvořené.

(4) Zvíře v zájmovém chovu nesmí být prodáno nebo darováno osobám mladším 15 let bez souhlasu jejich rodičů nebo jiných osob majících rodičovskou zodpovědnost, zvíře nebezpečného druhu mohou chovat pouze osoby starší 18 let.

((3)) (5) Chov nebezpečných druhů zvířat, a to jedinců i skupin, mimo zařízení zoologických zahrad registrovaných státem podléhá schválení okresní nebo městské veterinární správy příslušné podle místa chovu zvířete.)

(5) K zájmovému chovu nebezpečných druhů zvířat, a to jedinců i skupin, je třeba povolení okresní veterinární správy příslušné podle místa chovu zvířete.

((4)) (6) Žádost o povolení chovu musí obsahovat

  1. jméno a příjmení odpovědné osoby a její kvalifikaci,

  1. druh a počet chovaných jedinců,

c) stručný popis chovu a jeho vybavení.

((5)) (7) Příslušná okresní nebo městská veterinární správa neudělí povolení (podle odstavce 3), podle odstavce 5nejsou-li dodrženy podmínky podle odstavce 1. Příslušná okresní nebo městská veterinární správa může rozhodnutím povolení změnit nebo odejmout, jestliže se změnily nebo zanikly podmínky, za jakých bylo uděleno. Povolení k chovu nebezpečných druhů zvířat se vydává na tři roky a může být na písemnou žádost prodlouženo. Příslušná okresní nebo městská veterinární správa, která povolení vydala, je povinna alespoň jednou a rok provádět dozor nad dodržováním podmínek chovu. Záznamy o provedené kontrole uchová po dobu pěti let.

§ 13a

Zvláštní podmínky pro obchod se zvířaty

určenými pro zájmové chovy

  1. Právnická nebo fyzická osoba, která na základě živnostenského oprávnění

a) chová zvířata určená pro zájmové chovy pro účely obchodu s nimi nebo s těmito zvířaty obchoduje,

(b) provozuje jezdecký nebo jízdní podnik,)

c) provozuje jezdeckou firmu nebo povoznictví, anebo chová zvířata pro cirkusová nebo veřejná vystoupení,

je povinna (do jednoho měsíce od zahájení) nejpozději 30 dnů před zahájením nebo ukončením podnikání oznámit výkon živnosti příslušné okresní nebo městské veterinární správě a současně je povinna doložit, jakým způsobem bude zabezpečena péče o zvířata, jejich zdraví a pohodu v případě zahájení činnosti.

(2) Zjistí-li příslušná okresní nebo městská veterinární správa závažné nebo opětovné porušení povinností právnické nebo fyzické osoby uvedené v odstavci 1 stanovených tímto zákonem, může podat návrh příslušnému živnostenskému úřadu, aby podle § 58 odst. 2 písm. a) zákona č. 455/1991Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), živnostenské oprávnění zrušil nebo provozování pozastavil.

(3) Právnická nebo fyzická osoba, která obchoduje se zvířaty pro zájmové chovy, je povinna vést evidenci o nakoupených a prodaných zvířatech včetně dokladů o původu zvířete a uchovávat ji po dobu tří let.

§ 13b

Toulavá a opuštěná zvířata

(1)Obec může k regulaci populace toulavých a opuštěných zvířat přijmout tato opatření

a) osvětové a informační akce, zainteresování osob, které nalezly toulavé nebo opuštěné zvíře, zejména psa nebo kočku,

b) trvalou identifikaci a evidenci všech psů v obci prostředky, které způsobují při aplikaci jen mírnou či přechodnou bolest, zejména tetování nebo identifikace čipem,

c) odchyt toulavých a opuštěných zvířat,

d) zabezpečení péče o odchycená zvířata po dobu 1 roku,

e) podporu činnosti k regulaci populace omezováním nekontrolovaných zdrojů potravy a neplánovaného rozmnožování psů a koček podporováním jejich sterilizace.

(2) Opatření podle písmene b) stanoví obec obecně závaznou vyhláškou.

§ 14

Ochrana volně žijících zvířat

(1) Je zakázáno (lovit) odchytávat nebo usmrcovat zvířata

(a) pomocí želez, ok, tluček a sítí,)

a) pomocí ok, tluček, sítí, smyček (pytláckých ok) nebo zařízení zkonstruovaného pro zachycení nebo uvěznění zvířat prostřednictvím čelistí,

b) pomocí jedovatých návnad a jedů v jakýchkoliv formách včetně plynování,

c) do jestřábích košů a pomocí lepu,

d) pomocí výbušnin,

e) pomocí luků a samostřílů,

f) pomocí elektrického proudu, nejde-li o výkon práva upravený zvláštními předpisy (.) ,3a)

g) pomocí poloautomatických a automatických zbraní, se zásobníkem schopným pojmout více než 2 náboje,

h) pomocí zbrani s hledím pro střelbu v noci, s elektronickým hledím apod.

i) pomocí letadla nebo motorového vozidla,

j) pomoci zvuku magnetofonu a podobných zařízení, mimo zařízení používaných v souladu se zvláštními právními předpisy 2a),

k) pomocí zrcadel a oslňujících zařízení,

l) pomocí zdrojů umělého osvětlení a zařízení pro osvětlení terčů,

m) pomocí formalínových nebo lepících pastí,

n) pomocí oslepených nebo zmrzačených zvířat použitých jako živá návnada.

(2) (Odchyt a usmrcování) Deratizace, odchyt a usmrcování volně žijících zvířat, patřících do skupin karanténních škůdců, se řídí zvláštními předpisy.3),4)

(3) Provozovatel odchytových zařízení je musí provozovat tak, aby odchycená zvířata nebyla týrána.

------------------------------------------------------------------

4) Vyhláška č. 80/1965 Sb., o ochraně volně žijících živočichů.

Vyhláška č. 103/1963 Sb.

(4) Zákaz odchytu do sítí se nevztahuje na odchyt savců za účelem zazvěřování honebních revírů a ptáků za účelem zazvěřování a ornitologického výzkumu nebo na odchyt zvířat zoologických zahrad.

(5) Zakazuje se odchyt jedinců druhů původních volně žijících na území České republiky pro chov ve farmových chovech, zájmových chovech nebo chovech, jejichž cílem je domestikace.

(6) Každý, kdo se ujal péče o jedince volně žijícího druhu zvířat, který není v důsledku zranění nebo z jiných okolností schopný existence ve volné přírodě, je odpovědný za jeho zdraví a stav a je povinen zajistit o něj péči v souladu se zvláštními právními předpisy2),2e).

(7) Pro ochranu letišť, městských aglomerací nebo jiných objektů je povoleno použít sokolnicky vycvičených dravců.

(ČÁST TŘETÍ)ČÁST PÁTÁ

OCHRANA POKUSNÝCH ZVÍŘAT

§ 15

(1) (Za pokusy na zvířatech (dále jen "pokusy") se považují zákroky na živých zvířatech nebo manipulace s nimi za účelem) Pokusy na živých zvířatech se provádějí pouze za účelem

  1. ověření vědecké domněnky a získání nových poznatků,

  2. stanovení diagnózy,

  3. vývoje a ověřování biologického produktu včetně zjištění jeho účinku a získání výrobku tohoto charakteru,

  4. testace,

(e) použití zvířete v rámci pokusného zkoumání jeho reakcí,)

e) zkoumání reakcí zvířete včetně jeho metodického sledování ve volné  přírodě,

f) výuky.

(2) Pokusy smějí provádět jen uživatelská zařízení, kterým bylo ústřední komisí uděleno oprávnění (dále jen "akreditace"), mají potřebné odborně způsobilé osoby a zařízení vyhovující pro příslušný druh a množství pokusných zvířat.

(3) Pokusy mohou být povoleny pouze po ověření, že při současném stavu nelze zajistit poznatky nebo jejich využití jinými metodami nebo postupem, a to je-li předpokládaná bolest, utrpení nebo poškození pokusných zvířat s ohledem na cíl pokusů eticky opodstatněna a jsou nezbytné z důvodů.

a) předcházení, poznání nebo léčení nemocí, utrpení, poškození zdraví, tělesných nesnází nebo k poznání ovlivnění fyziologických stavů a funkcí člověka nebo zvířete,

  1. poznání poškození životního prostředí,

  1. základního výzkumu a vyhledávacího výzkumu,

d) ověřování nezávadnosti látek nebo výrobků pro zdraví člověka nebo zvířete anebo jejich účinnosti proti škůdcům,

e) výroby sér, očkovacích látek, diagnostik, jiných biologických materiálů a léků,

  1. zachování nebo rozmnožování živého materiálu pro vědecké účely,

g) výuky na středních a vysokých školách, v postgraduálním studiu nebo celoživotním vzdělávání občanů,5) především v oblasti medicíny a přírodních věd, pokud účelu nelze dosáhnout jinak.

(4) Pokusy musejí být prováděny přednostně na zvířatech k těmto účelům chovaným, odpovídajících kvalitou, definovaných a standardizovaných z hlediska genetického, zdravotního stavu a podmínek jejich životního prostředí (dále jen „laboratorní zvířata“). Toulavá a (zaběhlá) opuštěná domácí zvířata nesmějí být k pokusům používána.

((5)Provádět na zvířatech pokusy za účelem vývoje zkoušení zbraní, munice a k nim příslušných zařízení je zakázáno.)

(5) Provádět na zvířatech pokusy za účelem vývoje nebo zkoušení zbraní, bojových látek nebo munice a k nim příslušných zařízení je zakázáno.

(6) Je zakázáno provádět pokusy na zvířatech, která jsou považována za jedince chráněných druhů, vyjma případy, kdy tyto pokusy jsou v souladu s tímto zákonem a slouží k některému z těchto účelů

  1. bádání za účelem zachování těchto druhů, nebo

b) podstatné biomedicínské účely, pokud příslušné druhy přicházejí pro tyto účely jako výlučně jediné v úvahu.

§ 16

Právnické a fyzické osoby provádějící pokusy na zvířatech jsou povinny

  1. zabezpečit, aby zvířeti nebyla působena bolest, utrpení nebo poškození nad rozsah nevyhnutelný vzhledem k účelu, který se pokusem sleduje,

  1. provádět pokusy, které způsobí větší než nepatrné bolesti jen za místního nebo celkového znecitlivění, ledaže by účel pokusu znecitlivění vyloučil,

  1. používat k pokusům působícím bolest nebo utrpení zvířata pouze jedenkrát, pokud opakování není součástí pokusů,

  1. zajistit přiměřenou péči o pokusná zvířata, zejména jejich vhodný chov, výživu, napájení, přiměřený prostor a mikroklima, a veterinární péči pro ně,

  1. připravovat a plánovat pokusy předem, používat pouze přiměřených metod a vhodných zvířecích modelů a tak snižovat množství používaných zvířat,

  1. při používání jiných než pro pokusné účely chovaných zvířat dodržovat zásady ochrany přírody a ochrany ohrožených druhů,

  1. provádět usmrcování pokusných zvířat a zvířat vyřazených z pokusů bez utrpení a bolesti (.) ,

h) ověřovat v registrech mezinárodně ověřených a uznaných alternativních metod, zda k plánovanému pokusu existuje alternativní metoda, při které nemusí být použito zvíře.

§ 17

(1) Řídit a kontrolovat pokusy na zvířatech jsou oprávněni lékaři, veterinární lékaři a osoby s jiným vysokoškolským vzděláním biologického směru, pokud se během studia, postgraduálního studia nebo dalšího celoživotního vzdělávání občanů5) prokazatelně seznámili s metodami chovu a práce na pokusných zvířatech, s jejich ochranou, s vyhledáváním a používáním alternativních metod a kterým bylo uděleno osvědčení příslušným orgánem ochrany zvířat.

(2) Chovatel je povinen zabezpečit, aby o pokusná zvířata pečovaly osoby s takovými teoretickými a praktickými znalostmi o daném druhu pokusných zvířat a používaném technologickém systému, aby byly schopny rozpoznat, je-li zdravotní stav zvířat dobrý či špatný, zjistit změny v chování a určit, zda celkové prostředí je přiměřené k zachování zdraví.

(3) Manipulovat s pokusnými zvířaty a provádět zákroky vymezené projektem pokusů mohou pouze osoby, které získaly osvědčení o odborné způsobilosti (§ 18 odst 3 písm. d )).

(4) Rozsah znalostí, způsob odborné přípravy a provádění zkoušek stanoví pro osoby uvedené v odstavci 1,2 a 3 ministerstvo vyhláškou.

§ 18

(1) Chovná a dodavatelská zařízení jsou povinna určit osobu odpovědnou za zvířata a vést a uchovávat po dobu tří let záznamy

  1. o počtu a druhu prodaných zvířat a datu jejich prodeje s uvedením jména, příjmení a adresy příjemce,

b) o počtu a druhu uhynulých zvířat.

(2) Uživatelská zařízení jsou povinna

  1. ustavit v rámci zařízení osobu odpovědnou za péči o pokusná zvířata,

  1. zajistit veterinární péči o pokusná zvířata a jejich ošetření,

  1. vést záznamy o všech používaných pokusných zvířatech, zejména o počtu a druhu pokusných zvířat, jejich původu a datu přijetí.

Tyto záznamy musí být uchovány nejméně po dobu tří let.

------------------------------------------------------------------

(5) § 22 a 24 zákona č. 172/1990 Sb., o vysokých školách.)

5) § 60 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách).

(3) Uživatelská zařízení zřizují odborné komise, které

  1. kontrolují plnění povinností stanovených v odstavci 2,

  1. vyjadřují se k navrhovaným projektům základního výzkumu, vyhledávacího výzkumu, testacím a bezpečnostním zárukám a výuce a předkládají je příslušnému státnímu orgánu (§ 23),

  1. povolují pracovníkům uživatelského zařízení provádění pokusů,

d) ověřují odbornou způsobilost pracovníků (se středoškolským vzděláním a ošetřovatelů pokusných zvířat) pracujících s pokusnými zvířaty a vydávají o tom osvědčení,

e) podávají souhrnné zprávy o činnosti podle písmen a) až d) příslušnému státnímu orgánu (§ 23).

(4) V každém chovném, dodavatelském nebo uživatelském zařízení musí být psi, kočky a subhumánní primáti označeni trvale identifikační značkou, dříve než jsou odstaveni od matky, s výjimkou případů, kdy tato zvířata jsou před odstavením převedena z jednoho zařízení uvedeného v odstavci 1 do jiného není z praktických důvodů možno zvíře předem označit; v tomto případě je přijímací zařízení povinno uchovat všechny údaje zejména o matce až do označení zvířete.

(5) Ze záznamu každého chovného, dodavatelského nebo uživatelského zařízení musí vyplývat podrobnosti o identitě a původu každého psa, kočky a subhumánního primáta.

(ČÁST ČTVRTÁ)ČÁST ŠESTÁ

ORGÁNY OCHRANY ZVÍŘAT

§ 19

(1) Orgány ochrany zvířat jsou

  1. ministerstvo,

  1. ústřední komise,

  1. orgány veterinární správy,(6))2)

(d) ústřední orgány státní správy, pokud do jejich působnosti spadá řízení právnických osob, jejichž předmětem činnosti je provádění pokusů na zvířatech, a Akademie věd České republiky (dále jen "příslušné státní orgány").)

d) ústřední orgány státní správy a Akademie věd České republiky, pokud do okruhu jejich působnosti spadá předmět činnosti právnických a fyzických osob, které provádějí pokusy na zvířatech (dále jen „příslušné státní orgány“).

(2) Na úseku ochrany zvířat vykonávají též ve vymezeném rozsahu působnost obce.

------------------------------------------------------------------

(6) § 8 zákona ČNR č. 108/1987 Sb., o působnosti orgánů veterinární péče České republiky, ve znění zákona č. 437/1991 Sb.)

§ 20

Ministerstvo

Ministerstvo

  1. stanoví hlavní úkoly na úseku ochrany zvířat a organizuje, řídí a kontroluje jejich plnění,

  1. řídí výkon státní správy na úseku ochrany zvířat,

  1. spolupracuje s ostatními ústředními orgány státní správy, Akademií věd České republiky, vysokými školami a občanskými sdruženími, které se podílejí na plnění úkolů ochrany zvířat.

§ 21

Ústřední komise

(1) Ústřední komise doporučuje opatření a koordinuje plnění úkolů na úseku ochrany zvířat.

(2) Ústřední komisi zřizuje, jejího předsedu a členy jmenuje a odvolává ministr zemědělství po dohodě s ministrem životního prostředí z odborníků navržených příslušnými státními orgány, (Společností pro vědu o laboratorních zvířatech a občanskými sdruženími) a sdruženími občanů, které se podílejí na plnění úkolů ochrany zvířat.

(3) Ústřední komise

a) projednává, koordinuje a kontroluje plnění úkolů ochrany volně žijících zvířat, hospodářských a pokusných zvířat a zvířat v zájmových chovech včetně zvířat v zoologických zahradách a předkládá příslušným státním orgánům návrhy na nezbytná opatření,

b) vede ústřední evidenci počtu pokusných zvířat použitých pro testace, bezpečnostní záruky, projekty základního výzkumu, vyhledávací výzkum a výuku,

c) stanovuje podmínky pro akreditaci uživatelských zařízení a pro vydání osvědčení pro chovná zařízení a dodavatelská zařízení,

d) stanovuje okruh a rozsah znalostí potřebných pro práci s pokusnými zvířaty a provádí jejich přezkoušení,

(e) rozhoduje o udělení akreditace uživatelským zařízením,)

e) rozhoduje o udělení, změně, pozastavení nebo odnětí osvědčení chovným nebo dodavatelským zařízením nebo akreditace uživatelským zařízením, a to i na základě řízení zahájeného z vlastního podnětu,

f) projednává souhrnné zprávy o činnosti příslušných státních orgánů vymezené v § 23 odst. 1 a kontroluje vydávání povolení podle § 23 odst. 1 písm. a) tohoto zákona,

(g) schvaluje řády pro chov a zkoušky zvířat.)

g) schvaluje z hlediska dodržování tohoto zákona řády pro chov, svody zvířat1a), soutěže a zkoušky zvířat; tyto řády jí musí příslušná osoba předložit nejpozději do 3 měsíců od jejího zaregistrování podle zvláštního právního předpisu (.) ,

h) zpracovává posudky ve schvalovacím řízení zoologických zahrad1),

i) posuzuje po odborné stránce osnovy rekvalifikačních kurzů pro obchod se zvířaty určenými pro zájmové chovy,

j) může uhradit v případě potřeby vakcínu proti nemocím přenosným ze zvířat na člověka posuzovatelům chovných, dodavatelských a uživatelských zařízení

k) navrhuje zkušební řády dopravců a provádí jejich zkoušky.

(4) Pro plnění úkolů uvedených v odstavci 3 ústřední komise vytváří jako své pracovní orgány výbory pro ochranu hospodářských zvířat, volně žijících zvířat, zvířat v zájmových chovech (včetně zvířat v zoologických zahradách) a pokusných zvířat.

(5) Proti rozhodnutí ústřední komise ve správním řízení podle odstavce 3 písm. e) se nelze odvolat; proti tomuto rozhodnutí je přípustná žádost o jeho přezkoumání soudem.

§ 22

Orgány veterinární správy

(1) Okresní a městské veterinární správy

  1. vykonávají dozor nad dodržováním povinností uložených chovatelům a ostatním fyzickým a právnickým osobám tímto zákonem a obecně závaznými právními předpisy vydanými na jeho základě,

(b) schvalují chov nebezpečných druhů zvířat podle § 13 odst. 3 tohoto zákona.)

b) vydávají a prodlužují rozhodnutí o povolení chovu nebezpečných druhů zvířat, a to jedinců i skupin podle § 13 odst. 5(.),

c) podávají podněty obcím k projednávání přestupků a správních deliktů vyplývajících z porušení povinností uložených chovatelům a ostatním fyzickým a právnickým osobám tímto zákonem a prováděcími právními předpisy,

d) schvalují plány cesty předložené odesílatelem před provedením mezinárodní přepravy zvířat,

e) určují podmínky pro veřejná vystoupení.

(2) Státní veterinární správa České republiky vykonává dozor nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem a obecně závaznými právními předpisy vydanými na jeho základě v případech, kdy si to vyhradí, a povoluje použití jiných postupů utrácení hospodářských zvířat (§ 5h odst. 4).

§ 23

Příslušné státní orgány

(1) Příslušné státní orgány

  1. vydávají právnickým a fyzickým osobám na základě vyjádření odborných komisí [§ 18 odst. 3 písm. b)] povolení k použití pokusných zvířat pro projekty základního výzkumu, vyhledávacího výzkumu, testací, bezpečnostních záruk a výuky pro uživatelská zařízení uvedená v projektu pokusů,

  1. vedou evidenci o počtu a druhu zvířat použitých pro pokusné účely,

  1. v pravidelných časových intervalech uveřejňují ve stanoveném rozsahu statistické údaje o použití pokusných zvířat,

d) vydávají osvědčení podle § 17 tohoto zákona.

(2) Proti rozhodnutí příslušného státního orgánu podle odstavce 1 písm. a) lze podat do 15 dnů námitky k ústřední komisi, která rozhoduje s konečnou platností.

(3) Příslušné orgány učiní potřebná opatření, aby k plnění úkolů podle odstavce 1 měly poradce z kruhu odborníků.

§ 24

Obce

Obce

a) projednávají přestupky a ukládají pokuty na úseku ochrany zvířat,

  1. ukládají pokuty chovatelům podle § 27 tohoto zákona (.) ,

c) provádějí zvláštní opatření podle § 28a,

d) mohou zřizovat, provozovat a zrušovat útulky pro zvířata6).

§ 25

Pracovníci orgánů ochrany zvířat pověření výkonem dozoru nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem a obecně závaznými právními předpisy vydanými na jeho základě jsou oprávněni

  1. vstupovat do chovných, dodavatelských a uživatelských zařízení, do objektů, v nichž je prováděna obchodní činnost se zvířaty, do objektů a na místa, kde se konají svody zvířat1a) nebo veřejná vystoupení anebo kde jsou provozovány útulky pro zvířata, do objektů chovatelů, v nichž jsou chována zvířata, a do objektů, v nichž jsou zvířata porážena,

  1. vyžadovat od chovatelů potřebné doklady, informace, věcnou osobní a jinou pomoc nezbytnou k výkonu své činnosti; tato pomoc je bezplatná.

§ 26

Pověřen výkonem dozoru může být pouze odborný pracovník s vysokoškolským vzděláním veterinárního směru, který získal osvědčení o způsobilosti po úspěšném složení zkoušek podle zkušebního řádu a prokázal v rámci zkoušky znalost právních předpisů, vztahujících se k činnosti jím vykonávané. Zkušební řády schvaluje na návrh ústřední komise ministerstvo a zkoušky provádí ústřední komise.

ČÁST PÁTÁ

SPRÁVNÍ DELIKTY CHOVATELŮ A PŘESTUPKY

§ 27

Správní delikty chovatelů

(1) Správního deliktu 7) na úseku ochrany zvířat proti týrání se dopustí (chovatel, který) fyzická osoba, která je podnikatelem nebo právnická osoba, která

------------------------------------------------------------------

6) § 35 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení).

7) § 2 odst. 1 zákona ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích.

a) ztěžuje nebo maří výkon dozoru prováděného příslušným orgánem ochrany zvířat,

b) propaguje týrání zvířat,

(b)) c) poruší jinou povinnost stanovenou (chovateli) tímto zákonem a obecně závaznými právními předpisy vydanými na jeho základě.

(2) Za porušení povinnosti podle odstavce 1 se uloží pokuta do výše (50 000 Kč) 100 000 Kč a za opětovné porušení povinnosti uvedené v odstavci 1 pokuta do výše (200 000 Kč) 500 000 Kč.

(3) Opětovným porušením povinnosti se rozumí porušení povinnosti, jehož se chovatel dopustil v době do jednoho roku od předchozího porušení povinnosti uvedené v odstavci 1, za něž mu byla uložena pokuta.

(4) Při stanovení výše pokuty se přihlédne zejména k závažnosti, způsobu, době trvání a následkům protiprávního jednání.

(5) Pokutu lze chovateli uložit do jednoho roku ode dne, kdy příslušný orgán ochrany zvířat zjistil porušení povinnosti, nejdéle však do tří let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.

(6) Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o jejím uložení nabylo právní moci.

(7) Výnos pokut je příjmem obcí.

§ 28

Přestupky

(1) Přestupku na úseku ochrany zvířat proti týrání se dopustí

(občan, který) fyzická osoba, která

a) provádí bez povolení pokusy na zvířatech,

b) propaguje týrání zvířat,

(b)) c) chová jedince nebezpečného druhu zvířat bez schválení podle § 13 odst. 3 tohoto zákona,

(c)) d) poruší jinou povinnost stanovenou tímto zákonem a obecně závaznými právními předpisy vydanými na jeho základě,

(d)) e) trpí týrání zvířat nezletilými nebo nesvéprávnými osobami, za které odpovídá.

((2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. c) lze uložit pokutu do 10 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. a) a b) a za opětovné spáchání přestupku podle odstavce 1 písm. c) pokutu do výše 15 000 Kč.)

(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. c) a d) lze uložit pokutu do výše do 20 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. a) a b) a za opětovné spáchání přestupku podle odstavce 1 písm. c) lze uložit pokutu do výše 30 000 Kč nebo zákaz činnosti až na 2 roky.

(3) Přestupek podle odstavce 1 písm. c) byl spáchán opětovně, (dopustil-li se ho občan, kterému) pokud se ho dopustila fyzická osoba, které byla v posledním roce za jednání podle odstavce 1 písm. c) uložena pokuta pravomocným rozhodnutím o přestupku.

(4) Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, platí o přestupcích a jejich projednávání obecné předpisy.8)

§ 28a

Zvláštní opatření

((1) Na návrh okresní nebo městské veterinární správy může obec správním rozhodnutím nařídit odebrání týraného zvířete, vyžaduje-li to jeho zdravotní stav. Odvolání proti rozhodnutí o odebrání zvířete nemá odkladný účinek.

(2) Náklady spojené s odebráním zvířete a následnou péčí o něj hradí osoba, jíž bylo zvíře odebráno.)

(1) Na návrh okresní nebo městské veterinární správy může obec v přenesené působnosti správním rozhodnutím nařídit a zajistit umístění týraného zvířete do náhradní péče, vyžaduje-li to jeho zdravotní stav nebo pokud je opakovaně týráno; odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.

(2) Náklady spojené s umístění týraného zvířete do náhradní péče a s následnou péčí o něj hradí osoba, jíž bylo zvíře odebráno.

(3) Náklady na léčení zvířete, které bylo týráno a poškozeno tak na jeho zdraví, ponese osoba, jež tento stav způsobila, i když přesahují hodnotu zvířete.

(4) O nákladech podle odstavců 2 a 3 rozhoduje obec ve správním řízení.

ČÁST ŠESTÁ

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

(§ 29

Ministerstvo na návrh Ústřední komise upraví vyhláškou bližší podmínky chovu a využití pokusných zvířat, jejich označování a způsob vedení jejich evidence, složení a činnosti odborných komisí (podle § 18 odst. 3) a rozsah odborných znalostí nezbytných pro osvědčení způsobilosti pracovníka včetně způsobu provádění zkoušek a vydávání osvědčení.)

§ 29

Ministerstvo po projednání s ústřední komisí stanoví vyhláškou

  1. požadavky na velikost prostor pro jednotlivé druhy zvířat, včetně jejich vybavení § 4 písm. c) bod 3),

  2. podrobnosti o postupech omračování jednotlivých druhů hospodářských zvířat, včetně popisu zařízení (§ 5f odst. 4), lhůty pro provedení vykrvení (§ 5g odst. 2), podrobnosti o postupech utrácení a usmrcování jednotlivých druhů hospodářských zvířat, včetně popisu zařízení (§ 5h odst. 5 a 6),

------------------------------------------------------------------

8) Zákon ČNR č. 200/1990 Sb.

Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

  1. podrobnější požadavky na nakládací zařízení a na prostředky pro přepravu zvířat (§ 8c odst. 2 a § 8d), na velikost prostoru pro přepravu zvířat v prostředcích pro přepravu zvířat (§ 8e odst. 4), na péči, napájení a krmení zvířat během přepravy (§ 8f odst. 1), minimální rozměry kontejnerů na přepravu zvířat (§ 8g odst. 1) a vzor plánu cesty (§ 8h odst. 3),

  2. podrobné požadavky na odbornou kvalifikaci dopravců, technické podmínky na dopravní prostředky a jejich vybavení, způsob podávání žádostí, způsob registrace dopravců a podmínky jejího zrušení (§ 8k odst. 4),

  3. lhůty a způsob úpravy nebo změny technologických zařízení a staveb (§ 10), požadavky na podmínky prostředí chovu (§ 12a odst. 3) a minimální standardy pro chov skotu, prasat a drůbeže (§ 12c odst. 2),

  4. bližší podmínky chovu a využití pokusných zvířat, způsob jejich označování a způsob vedení jejich evidence (§ 15 a 16),

  5. rozsah odborných znalostí nezbytných pro osvědčení způsobilosti pracovníka, včetně způsobu provádění zkoušek a vydávání osvědčení (§ 17 ) a složení a činnost odborných komisí (§ 18 ).

§ 29a

Osoby, které jsou k 1. lednu 2003 již zaregistrovány podle zvláštních právních předpisů, jsou povinny předložit Ústřední komisi ke schválení řády pro chov, svody zvířat1a), soutěže a zkoušky zvířat (§ 21 odst. 3 písm. g)) nejpozději do 1. ledna 2004.

Čl. II

Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, jak vyplývá ze zákonů jej měnících.

Čl. III

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003, s výjimkou ustanovení § 8k zákona č. 246/1992 Sb., ve znění tohoto zákona, které nabývá účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.

Máte otázku k tomuto zákonu?

Zeptejte se asistenta

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací