Důvodová zpráva k Návrh novely zákona o odpadech - RJ

Zhodnocení platného právního stavu

Parlament schválil na jaře tohoto roku nový zákon o odpadech (zákon č. 185/2001 Sb.), který s účinností od 1.1.2001 nahradí stávající právní úpravu (zákon č. 125/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Jednou ze změn, které nový zákon přináší, je i zásadní změna charakteru poplatku za komunální odpad (viz § 84 zákona č. 185/2001 Sb. a tam obsažená novela zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích). Oproti stávajícímu modelu obsaženému v § 10 zákona č. 125/1997 Sb., ve znění zákona č. 37/2000 Sb. bude nová právní úprava znamenat především to, že již ze zákona nebude při vybírání poplatku existovat přímý vztah mezi obcí jako správcem poplatku a vlastníkem nemovitosti jako jeho plátcem. Existuje reálná obava, že především ve velkých městech tato změna povede k nemalému nárůstu nákladů spojených se správou tohoto místního poplatku. Např. z údajů Magistrátu hl. m. Prahy vyplývá, že na území hl. m. Prahy je v současné době cca 73 000 vlastníků nemovitostí, kteří provádějí úhradu poplatku za sběrnou nádobu a četnost svozu od svých nemovitostí (těch je v hl. m. Praze cca 79 000). Od 1.1.2002 by byl hl. m. Praze odváděn poplatek za odpad od 1 178 000 poplatníků. V současné době má hl. m. Praha za svoz a zneškodnění komunálního odpadu příjem 400 mil. Kč. Na území hl. m. Prahy bydlí cca 300 000 osob, které na jejím území nemají trvalý pobyt ve smyslu zákona č. 133/2000 Sb. Tyto osoby po 1.1.2002 nebudou místní poplatek za odpad platit. Správu poplatku by na území hl.m.Prahy muselo vykonávat asi 190 nově přijatých zaměstnanců, a to při stejné účinnosti výběru poplatku jako dosud, kdy tuto agendu vykonává 11 zaměstnanců. Tím se zvýší náklady na platy, provozní náklady, náklady na výpočetní techniku aj. Celkové náklady na zajištění správy místního poplatku budou pro hl. m. Prahu činit cca 79 mil. Kč. Z každé vybrané koruny by dva desetihaléře šly na správu poplatku za odpad. Zavedení místního poplatku za takových podmínek postrádá racionální důvod.⁠‌​‌‌​​‌​‌‌​‌​‌​​⁠

Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku

Nová právní úprava označuje za poplatníka fyzickou osobu, která má na území obce trvalý pobyt, resp. má ve vlastnictví stavbu určenou nebo sloužící k individuální rekreaci. Podle dosavadní právní úpravy je poplatníkem fyzická osoba, při jejíž činnosti vzniká komunální odpad a zpoplatněna byla tedy skutečná produkce komunálního odpadu. Nová právní úprava spojuje poplatkovou povinnost s existencí trvalého pobytu, který vůbec nemusí odpovídat faktickému stavu. To povede k tomu, že povinnost platit poplatek nebudou mít fyzické osoby, které na území obce bydlí a tedy tam produkují komunální odpad, nemají tam však trvalý pobyt. Na druhé straně se bude poplatková povinnost vztahovat i na osoby, které sice mají na území obce pouze trvalý pobyt, ale ve skutečnosti tam nebydlí.

Podle některých právních názorů navíc nebude od účinnosti zákona č. 185/2001 Sb. možné, aby obce vybíraly úhradu za sběr a likvidaci komunálního odpadu na základě smluv, ať již uzavřených mezi fyzickou osobou a obcí nebo mezi fyzickou osobou a podnikatelem,

- 4 -

který pro obec (např. na základě mandátní smlouvy) tyto služby zajišťuje. Řada obcí, mezi nimi i některá velká a střední města (např. Brno, Havířov, Hradec Králové, Karlovy Vary, Olomouc, Opava, Plzeň, Písek, Suchdol nad Lužnicí, Zlín) k zavedení poplatku za komunální odpad po novele č. 37/2000 Sb. nepřistoupila a dále uplatňují dříve zavedený smluvní systém, který se jim osvědčil. Pokud by se po 1.1.2002 nemohl smluvní systém (pro namítaný rozpor se zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech a zákonem č. 526/1990 Sb., o cenách) uplatňovat, musela by tato města příslušné smlouvy vypovědět a buďto přejít na poplatkový systém podle zákona č. 565/1990 Sb. nebo hradit veškeré náklady spojené s likvidací komunálního odpadu ze svého rozpočtu. Není žádného rozumného důvodu k tomu, aby obce (města), která mají zaveden smluvní systém vybírání úhrady a ten se jim osvědčil, ho rušily a přecházely na systém poplatkový.

Ze všech uvedených důvodů se proto jeví jako nejvhodnější řešení zákon č. 185/2001 Sb. v uvedených bodech novelizovat, a to současně ke dni jeho účinnosti (1.1.2002) tak, že do něj budou vložena jednak explicitní ustanovení umožňující existenci smluvního systému vybírání úhrady za komunální odpad (rovněž přechodné ustanovení vztahující se ke smlouvám již uzavřeným) a jednak ustanovení umožňující zavedení poplatku za komunální odpad způsobem, který předpokládal zákon č. 37/2000 Sb. (tato ustanovení jsou přizpůsobena změněné právní situaci, a to zániku platnosti vyhlášky č. 176/1993 Sb. k 31.12.2001 na základě nálezu Ústavního soudu č. 231/2000 Sb., na kterou zákon odkazoval a přijetí zákona č. 103/2000 Sb., který již nepočítá s institutem správce). V případě přijetí navržené právní úpravy bude záležet na obci, který systém úhrady nákladů spojených s likvidací komunálního odpadu zvolí.

To lze realizovat pouze projednáváním této novely podle §90 odst.2 jednacího řádu PSP ČR.

Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Podle čl. 11 odst. 5 Listiny základních práv a svobod lze poplatky ukládat jen na základě zákona. Tato podmínka je v navržené právní úpravě splněna, neboť ta se až na drobná legislativně technická zpřesnění shoduje s právní úpravou obsaženou v zákoně č. 37/2000 Sb. Souladem tohoto zákona s Listinou základních práv a svobod se zabýval i Ústavní soud a dospěl k závěru, že jeho ustanovení nejsou s principy obsaženými v Listině v rozporu (viz nález publikovaný pod č. 43/2001 Sb.).

Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána a její slučitelnosti s právními akty Evropských společenství

Návrh zákona není v rozporu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika v této oblasti vázána ani s právními akty Evropských společenství.

- 5 -

Předpokládané hospodářské a finanční důsledky navrhované právní úpravy

Navrhovaná právní úprava nebude mít dopad na státní rozpočet.

Vzhledem k tomu, že je nezbytné z důvodů uvedených v důvodové zprávě sladit účinnost navrhovaného zákona s účinností zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, což je 1.1.2002, žádáme o projednání dle § 90 odst. 2 zákona o jednacím řádu PS.

). V daném případě bude osoba poplatníka spjata se skutečnou produkcí komunálního odpadu na území obce a nikoliv s formálním kritériem trvalého pobytu.

Bod 3

V zájmu právní jistoty se s ohledem na změnu zákonné úpravy doplňuje přechodné ustanovení potvrzující existenci smluv, na jejichž základě obce v současné době vybírají do fyzických osob úhradu za likvidaci komunálního odpadu.

- 6 -

K čl. II

Účinnost zákona je nezbytné stanovit ke dni účinnosti zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, aby se předešlo sporům při aplikaci nové právní úpravy na právní vztahy vzniklé před 1.1.2002 (smluvní vztahy, obecně závazné vyhlášky vydané na základě zákona č. 37/2000 Sb.).

Srovnávací znění měněných ustanovení

§ 17

Povinnosti a oprávnění obce a fyzických osob při nakládání s komunálním odpadem

(1) Na obce se vztahují povinnosti původců podle § 16, pokud dále zákon nestanoví jinak.

(2) Obec může ve své samostatné působnosti stanovit obecně závaznou vyhláškou obce systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů vznikajících na jejím katastrálním území, včetně systému nakládání se stavebním odpadem.

(3) Obec je povinna v souladu se zvláštními právními předpisy²⁴⁾ určit místa, kam mohou fyzické osoby odkládat komunální odpad, který produkují, a zajistit místa, kam mohou fyzické osoby odkládat nebezpečné složky komunálního odpadu (např. zbytky barev a spotřební chemie, zářivky, rozpouštědla). Povinnost zajištění míst k odkládání nebezpečných složek komunálního odpadu obec splní určením místa k soustřeďování nebezpečných složek komunálního odpadu ve stanovených termínech, minimálně však dvakrát ročně, a dále zajištěním odvozu oprávněnou osobou. Obec může tento systém v případě potřeby doplnit pravidelným mobilním svozem oprávněnou osobou.

(4) Fyzické osoby jsou povinny odkládat komunální odpad na místech k tomu určených a ode dne, kdy tak obec stanoví obecně závaznou vyhláškou, komunální odpad odděleně shromažďovat, třídit a předávat k využití a odstraňování podle systému stanoveného obcí, pokud odpad samy nevyužijí v souladu s tímto zákonem a zvláštními právními předpisy.²⁵⁾

(5) Obec může vybírat úhradu za shromažďování, sběr, přepravu, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů od fyzických osob na základě smlouvy. Smlouva musí být uzavřena písemně a musí obsahovat výši úhrady. Vybírá-li obec tuto úhradu, nemůže stanovit poplatek za komunální odpad podle § 17a ani místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů podle zvláštního zákona.^25a)

(6) Původci, kteří produkují odpad zařazený podle Katalogu odpadů jako odpad podobný komunálnímu z činnosti právnických osob a fyzických osob oprávněných k podnikání, mohou na základě smlouvy s obcí využít systému zavedeného obcí pro nakládání

- 7 -

s komunálním odpadem. Smlouva musí být písemná a musí obsahovat vždy výši sjednané ceny za tuto službu.

------------------------------------------------------------------

24) Zákon č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

25) Například zákon č. 309/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 389/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

25a) § 10b zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.

㤠17a

Poplatek za komunální odpad

(1) Obec může obecně závaznou vyhláškou stanovit poplatek za komunální odpad (dále jen „poplatek“) vznikající na jejím území. Poplatek nelze stanovit současně s místním poplatkem za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů podle zvláštního zákona.^25a)

(2) Poplatníkem je každá fyzická osoba, při jejíž činnosti vzniká komunální odpad. Plátcem poplatku je vlastník nemovitosti, kde vzniká komunální odpad. Jde-li o budovu, ve které vzniklo společenství vlastníků jednotek podle zvláštního zákona, je plátcem toto společenství. Plátce poplatek rozúčtuje na jednotlivé poplatníky.

(3) Správu poplatku vykonává obec, která ho ve svém územním obvodu zavedla.

(4) Neuhradí-li poplatník plátci poplatek včas nebo ve správné výši, oznámí plátce tuto skutečnost obci, která na základě toho vyměří poplatek platebním výměrem.

(5) Maximální výše poplatku se stanoví podle předpokládaných oprávněných nákladů obce vyplývajících z režimu nakládání s komunálním odpadem rozvržených na jednotlivé poplatníky podle počtu a objemu nádob určených k odkládání odpadů připadajících na jednotlivé nemovitosti nebo podle počtu uživatelů bytů a s ohledem na úroveň třídění tohoto odpadu. V poplatku mohou být promítnuty i náklady spojené s pronájmem nádob určených k odkládání odpadu. Poplatek je příjmem obce.

§ 83

Přechodná ustanovení

(1) Platnost dosavadních rozhodnutí vydaných podle § 5 odst. 2 a 5, § 6 odst. 1 písm. f) a odst. 2, § 7 odst. 1, § 11 odst. 3 a odst. 4, § 15 odst. 1 a § 34 odst. 1 zákona č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, se omezuje na dobu 2 let od nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) Osoby pověřené k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů podle dosavadních právních předpisů se považují za osoby pověřené k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů podle tohoto zákona.

(3) Osvědčení o vlastnostech odpadů vydané podle dosavadních právních předpisů se považuje za osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností odpadů podle tohoto zákona.

(4) Osoby, které ke dni účinnosti tohoto zákona provozují zařízení k odstraňování nebo využívání odpadů, k jejichž provozování podle zákona č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, nebyl třeba souhlas příslušného orgánu státní správy, mohou tato

- 8 -

zařízení provozovat po uplynutí 1 roku od účinnosti tohoto zákona pouze se souhlasem k provozování těchto zařízení podle tohoto zákona.

(5) Osoby, které ke dni účinnosti tohoto zákona provádějí sběr nebo výkup odpadů a chtějí tuto činnost nadále vykonávat, jsou povinny získat souhlas k provozování zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů podle tohoto zákona, a to nejdéle do 1 roku od účinnosti tohoto zákona.

(6) Povinnost ustanovit odpadového hospodáře podle § 15 tohoto zákona se vztahuje též na původce a oprávněné osoby, kteří nakládali s nebezpečnými odpady v množství větším než 100 t nebezpečného odpadu za rok v posledních 2 letech, a to i zcela

nebo zčásti před účinností tohoto zákona. Původci a oprávněné osoby, kteří nakládali s nebezpečnými odpady v množství větším než 100 t nebezpečného odpadu za rok v posledních 2 letech před účinností tohoto zákona, jsou povinni ustanovit odpadového hospodáře do 3 měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona.

(7) Ohlašování druhů, množství odpadů a způsobů nakládání s nimi za rok 2001 se provádí podle dosavadních právních předpisů.

(8) Finanční rezerva na rekultivaci, zajištění péče o skládku a asanaci po ukončení jejího provozu vytvořená provozovatelem skládky podle dosavadních právních předpisů se považuje za finanční rezervu vytvořenou podle tohoto zákona. Vázaný účet vytvořený pro ukládání peněžních prostředků finanční rezervy vytvořený provozovatelem skládky podle § 32 zákona č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, se považuje za zvláštní vázaný účet vytvořený podle tohoto zákona.

(9) Řízení o pokutách zahájená před účinností tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů. Ostatní zahájená řízení se dokončí podle tohoto zákona.

(10) Ministerstvo předloží vládě ke schválení návrh plánu odpadového hospodářství České republiky do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(11) Nakládání s obaly a odpady z obalů se řídí dosavadními právními předpisy, včetně § 18, 19, § 39 odst. 1 písm. g), h), l) a m) a § 39 odst. 3 písm. i) zákona č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, a to až do doby nabytí účinnosti nové zákonné úpravy nakládání s obaly a odpady z obalů.

(12) Vznikla-li poplatková povinnost k poplatku za komunální odpad před účinností tohoto zákona, postupuje se podle dosavadních právních předpisů. Poplatek za komunální odpad se zaplatí (vyměří) v poměrné výši připadající na období do 31. prosince 2001. Byl-li poplatek za komunální odpad zaplacen před účinností tohoto zákona i na období po účinnosti tohoto zákona, považuje se část ve výši přesahující poměrnou část poplatku připadající na období do 31. prosince 2001 za zálohu na dosud nesplatnou poplatkovou povinnost na odpovídající místní poplatek. Není-li tento postup možný, považuje se tato část poplatku za přeplatek.

(13) Ustanoveními tohoto zákona se řídí i právní vztahy, vzniklé přede dnem nabytí jeho účinnosti, jejichž předmětem je úhrada za shromažďování, sběr, přepravu, třídění, využívání a odstraňování komunálního odpadu od fyzických osob; vznik těchto právních vztahů a nároky z nich vzniklé se posuzují podle dosavadních právních předpisů.

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Čl.I

Zákon č.185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, se mění takto:

1. V § 17 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:

„(5) Obec může vybírat úhradu za shromažďování, sběr, přepravu, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů od fyzických osob na základě smlouvy. Smlouva musí být uzavřena písemně a musí obsahovat výši úhrady. Vybírá-li obec tuto úhradu, nemůže stanovit poplatek za komunální odpad podle § 17a ani místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů podle zvláštního zákona.^25a)“

______________

25a) § 10b zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.

Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6.

2. Za § 17 se vkládá nový § 17a, který zní:

㤠17a

Poplatek za komunální odpad

(1) Obec může obecně závaznou vyhláškou stanovit poplatek za komunální odpad (dále jen „poplatek“) vznikající na jejím území. Poplatek nelze stanovit současně s místním poplatkem za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů podle zvláštního zákona.^25a)

(2) Poplatníkem je každá fyzická osoba, při jejíž činnosti vzniká komunální odpad. Plátcem poplatku je vlastník nemovitosti, kde vzniká komunální odpad. Jde-li o budovu, ve které vzniklo společenství vlastníků jednotek podle zvláštního zákona, je plátcem toto společenství. Plátce poplatek rozúčtuje na jednotlivé poplatníky.

(3) Správu poplatku vykonává obec, která ho ve svém územním obvodu zavedla.

(4) Neuhradí-li poplatník plátci poplatek včas nebo ve správné výši, oznámí plátce tuto skutečnost obci, která na základě toho vyměří poplatek platebním výměrem.

(5) Maximální výše poplatku se stanoví podle předpokládaných oprávněných nákladů obce vyplývajících z režimu nakládání s komunálním odpadem rozvržených na jednotlivé poplatníky podle počtu a objemu nádob určených k odkládání odpadů připadajících na jednotlivé nemovitosti nebo podle počtu uživatelů bytů a s ohledem na úroveň třídění tohoto odpadu. V poplatku mohou být promítnuty i náklady spojené s pronájmem nádob určených k odkládání odpadu. Poplatek je příjmem obce.“

3. V § 83 se za odstavec 12 doplňuje nový odstavec 13, který zní:

„(13) Ustanoveními tohoto zákona se řídí i právní vztahy, vzniklé přede dnem nabytí jeho účinnosti, jejichž předmětem je úhrada za shromažďování, sběr, přepravu, třídění, využívání a odstraňování komunálního odpadu od fyzických osob; vznik těchto právních vztahů a nároky z nich vzniklé se posuzují podle dosavadních právních předpisů.“

Čl. II

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1.ledna 2002.

Důvodová zpráva

Zhodnocení platného právního stavu

Parlament schválil na jaře tohoto roku nový zákon o odpadech (zákon č. 185/2001 Sb.), který s účinností od 1.1.2001 nahradí stávající právní úpravu (zákon č. 125/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Jednou ze změn, které nový zákon přináší, je i zásadní změna charakteru poplatku za komunální odpad (viz § 84 zákona č. 185/2001 Sb. a tam obsažená novela zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích). Oproti stávajícímu modelu obsaženému v § 10 zákona č. 125/1997 Sb., ve znění zákona č. 37/2000 Sb. bude nová právní úprava znamenat především to, že již ze zákona nebude při vybírání poplatku existovat přímý vztah mezi obcí jako správcem poplatku a vlastníkem nemovitosti jako jeho plátcem. Existuje reálná obava, že především ve velkých městech tato změna povede k nemalému nárůstu nákladů spojených se správou tohoto místního poplatku. Např. z údajů Magistrátu hl. m. Prahy vyplývá, že na území hl. m. Prahy je v současné době cca 73 000 vlastníků nemovitostí, kteří provádějí úhradu poplatku za sběrnou nádobu a četnost svozu od svých nemovitostí (těch je v hl. m. Praze cca 79 000). Od 1.1.2002 by byl hl. m. Praze odváděn poplatek za odpad od 1 178 000 poplatníků. V současné době má hl. m. Praha za svoz a zneškodnění komunálního odpadu příjem 400 mil. Kč. Na území hl. m. Prahy bydlí cca 300 000 osob, které na jejím území nemají trvalý pobyt ve smyslu zákona č. 133/2000 Sb. Tyto osoby po 1.1.2002 nebudou místní poplatek za odpad platit. Správu poplatku by na území hl.m.Prahy muselo vykonávat asi 190 nově přijatých zaměstnanců, a to při stejné účinnosti výběru poplatku jako dosud, kdy tuto agendu vykonává 11 zaměstnanců. Tím se zvýší náklady na platy, provozní náklady, náklady na výpočetní techniku aj. Celkové náklady na zajištění správy místního poplatku budou pro hl. m. Prahu činit cca 79 mil. Kč. Z každé vybrané koruny by dva desetihaléře šly na správu poplatku za odpad. Zavedení místního poplatku za takových podmínek postrádá racionální důvod.

Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku

Nová právní úprava označuje za poplatníka fyzickou osobu, která má na území obce trvalý pobyt, resp. má ve vlastnictví stavbu určenou nebo sloužící k individuální rekreaci. Podle dosavadní právní úpravy je poplatníkem fyzická osoba, při jejíž činnosti vzniká komunální odpad a zpoplatněna byla tedy skutečná produkce komunálního odpadu. Nová právní úprava spojuje poplatkovou povinnost s existencí trvalého pobytu, který vůbec nemusí odpovídat faktickému stavu. To povede k tomu, že povinnost platit poplatek nebudou mít fyzické osoby, které na území obce bydlí a tedy tam produkují komunální odpad, nemají tam však trvalý pobyt. Na druhé straně se bude poplatková povinnost vztahovat i na osoby, které sice mají na území obce pouze trvalý pobyt, ale ve skutečnosti tam nebydlí.

Podle některých právních názorů navíc nebude od účinnosti zákona č. 185/2001 Sb. možné, aby obce vybíraly úhradu za sběr a likvidaci komunálního odpadu na základě smluv, ať již uzavřených mezi fyzickou osobou a obcí nebo mezi fyzickou osobou a podnikatelem, který pro obec (např. na základě mandátní smlouvy) tyto služby zajišťuje. Řada obcí, mezi nimi i některá velká a střední města (např. Brno, Havířov, Hradec Králové, Karlovy Vary, Olomouc, Opava, Plzeň, Písek, Suchdol nad Lužnicí, Zlín) k zavedení poplatku za komunální odpad po novele č. 37/2000 Sb. nepřistoupila a dále uplatňují dříve zavedený smluvní systém, který se jim osvědčil. Pokud by se po 1.1.2002 nemohl smluvní systém (pro namítaný rozpor se zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech a zákonem č. 526/1990 Sb., o cenách) uplatňovat, musela by tato města příslušné smlouvy vypovědět a buďto přejít na poplatkový systém podle zákona č. 565/1990 Sb. nebo hradit veškeré náklady spojené s likvidací komunálního odpadu ze svého rozpočtu. Není žádného rozumného důvodu k tomu, aby obce (města), která mají zaveden smluvní systém vybírání úhrady a ten se jim osvědčil, ho rušily a přecházely na systém poplatkový.

Ze všech uvedených důvodů se proto jeví jako nejvhodnější řešení zákon č. 185/2001 Sb. v uvedených bodech novelizovat, a to současně ke dni jeho účinnosti (1.1.2002) tak, že do něj budou vložena jednak explicitní ustanovení umožňující existenci smluvního systému vybírání úhrady za komunální odpad (rovněž přechodné ustanovení vztahující se ke smlouvám již uzavřeným) a jednak ustanovení umožňující zavedení poplatku za komunální odpad způsobem, který předpokládal zákon č. 37/2000 Sb. (tato ustanovení jsou přizpůsobena změněné právní situaci, a to zániku platnosti vyhlášky č. 176/1993 Sb. k 31.12.2001 na základě nálezu Ústavního soudu č. 231/2000 Sb., na kterou zákon odkazoval a přijetí zákona č. 103/2000 Sb., který již nepočítá s institutem správce). V případě přijetí navržené právní úpravy bude záležet na obci, který systém úhrady nákladů spojených s likvidací komunálního odpadu zvolí.

To lze realizovat pouze projednáváním této novely podle §90 odst.2 Jednacího řádu PSP ČR.

Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Podle čl. 11 odst. 5 Listiny základních práv a svobod lze poplatky ukládat jen na základě zákona. Tato podmínka je v navržené právní úpravě splněna, neboť ta se až na drobná legislativně technická zpřesnění shoduje s právní úpravou obsaženou v zákoně č. 37/2000 Sb. Souladem tohoto zákona s Listinou základních práv a svobod se zabýval i Ústavní soud a dospěl k závěru, že jeho ustanovení nejsou s principy obsaženými v Listině v rozporu (viz nález publikovaný pod č. 43/2001 Sb.).

Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána a její slučitelnosti s právními akty Evropských společenství

Návrh zákona není v rozporu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika v této oblasti vázána ani s právními akty Evropských společenství.

Předpokládané hospodářské a finanční důsledky navrhované právní úpravy

Navrhovaná právní úprava nebude mít dopad na státní rozpočet.

). V daném případě bude osoba poplatníka spjata se skutečnou produkcí komunálního odpadu na území obce a nikoliv s formálním kritériem trvalého pobytu.

Bod 3

V zájmu právní jistoty se s ohledem na změnu zákonné úpravy doplňuje přechodné ustanovení potvrzující existenci smluv, na jejichž základě obce v současné době vybírají do fyzických osob úhradu za likvidaci komunálního odpadu.

K čl. II

Účinnost zákona je nezbytné stanovit ke dni účinnosti zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, aby se předešlo sporům při aplikaci nové právní úpravy na právní vztahy vzniklé před 1.1.2002 (smluvní vztahy, obecně závazné vyhlášky vydané na základě zákona č. 37/2000 Sb.).

Srovnávací znění měněných ustanovení

§ 17

Povinnosti a oprávnění obce a fyzických osob při nakládání s komunálním odpadem

(1) Na obce se vztahují povinnosti původců podle § 16, pokud dále zákon nestanoví jinak.

(2) Obec může ve své samostatné působnosti stanovit obecně závaznou vyhláškou obce systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů vznikajících na jejím katastrálním území, včetně systému nakládání se stavebním odpadem.

(3) Obec je povinna v souladu se zvláštními právními předpisy²⁴⁾ určit místa, kam mohou fyzické osoby odkládat komunální odpad, který produkují, a zajistit místa, kam mohou fyzické osoby odkládat nebezpečné složky komunálního odpadu (např. zbytky barev a spotřební chemie, zářivky, rozpouštědla). Povinnost zajištění míst k odkládání nebezpečných složek komunálního odpadu obec splní určením místa k soustřeďování nebezpečných složek komunálního odpadu ve stanovených termínech, minimálně však dvakrát ročně, a dále zajištěním odvozu oprávněnou osobou. Obec může tento systém v případě potřeby doplnit pravidelným mobilním svozem oprávněnou osobou.

(4) Fyzické osoby jsou povinny odkládat komunální odpad na místech k tomu určených a ode dne, kdy tak obec stanoví obecně závaznou vyhláškou, komunální odpad odděleně shromažďovat, třídit a předávat k využití a odstraňování podle systému stanoveného obcí, pokud odpad samy nevyužijí v souladu s tímto zákonem a zvláštními právními předpisy.²⁵⁾

(5) Obec může vybírat úhradu za shromažďování, sběr, přepravu, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů od fyzických osob na základě smlouvy. Smlouva musí být uzavřena písemně a musí obsahovat výši úhrady. Vybírá-li obec tuto úhradu, nemůže stanovit poplatek za komunální odpad podle § 17a ani místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů podle zvláštního zákona.^25a)

(6) Původci, kteří produkují odpad zařazený podle Katalogu odpadů jako odpad podobný komunálnímu z činnosti právnických osob a fyzických osob oprávněných k podnikání, mohou na základě smlouvy s obcí využít systému zavedeného obcí pro nakládání s komunálním odpadem. Smlouva musí být písemná a musí obsahovat vždy výši sjednané ceny za tuto službu.

------------------------------------------------------------------

24) Zákon č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

25) Například zákon č. 309/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 389/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

25a) § 10b zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.

㤠17a

Poplatek za komunální odpad

(1) Obec může obecně závaznou vyhláškou stanovit poplatek za komunální odpad (dále jen „poplatek“) vznikající na jejím území. Poplatek nelze stanovit současně s místním poplatkem za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů podle zvláštního zákona.^25a)

(2) Poplatníkem je každá fyzická osoba, při jejíž činnosti vzniká komunální odpad. Plátcem poplatku je vlastník nemovitosti, kde vzniká komunální odpad. Jde-li o budovu, ve které vzniklo společenství vlastníků jednotek podle zvláštního zákona, je plátcem toto společenství. Plátce poplatek rozúčtuje na jednotlivé poplatníky.

(3) Správu poplatku vykonává obec, která ho ve svém územním obvodu zavedla.

(4) Neuhradí-li poplatník plátci poplatek včas nebo ve správné výši, oznámí plátce tuto skutečnost obci, která na základě toho vyměří poplatek platebním výměrem.

(5) Maximální výše poplatku se stanoví podle předpokládaných oprávněných nákladů obce vyplývajících z režimu nakládání s komunálním odpadem rozvržených na jednotlivé poplatníky podle počtu a objemu nádob určených k odkládání odpadů připadajících na jednotlivé nemovitosti nebo podle počtu uživatelů bytů a s ohledem na úroveň třídění tohoto odpadu. V poplatku mohou být promítnuty i náklady spojené s pronájmem nádob určených k odkládání odpadu. Poplatek je příjmem obce.

§ 83

Přechodná ustanovení

(1) Platnost dosavadních rozhodnutí vydaných podle § 5 odst. 2 a 5, § 6 odst. 1 písm. f) a odst. 2, § 7 odst. 1, § 11 odst. 3 a odst. 4, § 15 odst. 1 a § 34 odst. 1 zákona č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, se omezuje na dobu 2 let od nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) Osoby pověřené k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů podle dosavadních právních předpisů se považují za osoby pověřené k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů podle tohoto zákona.

(3) Osvědčení o vlastnostech odpadů vydané podle dosavadních právních předpisů se považuje za osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností odpadů podle tohoto zákona.

(4) Osoby, které ke dni účinnosti tohoto zákona provozují zařízení k odstraňování nebo využívání odpadů, k jejichž provozování podle zákona č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, nebyl třeba souhlas příslušného orgánu státní správy, mohou tato zařízení provozovat po uplynutí 1 roku od účinnosti tohoto zákona pouze se souhlasem k provozování těchto zařízení podle tohoto zákona.

(5) Osoby, které ke dni účinnosti tohoto zákona provádějí sběr nebo výkup odpadů a chtějí tuto činnost nadále vykonávat, jsou povinny získat souhlas k provozování zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů podle tohoto zákona, a to nejdéle do 1 roku od účinnosti tohoto zákona.

(6) Povinnost ustanovit odpadového hospodáře podle § 15 tohoto zákona se vztahuje též na původce a oprávněné osoby, kteří nakládali s nebezpečnými odpady v množství větším než 100 t nebezpečného odpadu za rok v posledních 2 letech, a to i zcela

nebo zčásti před účinností tohoto zákona. Původci a oprávněné osoby, kteří nakládali s nebezpečnými odpady v množství větším než 100 t nebezpečného odpadu za rok v posledních 2 letech před účinností tohoto zákona, jsou povinni ustanovit odpadového hospodáře do 3 měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona.

(7) Ohlašování druhů, množství odpadů a způsobů nakládání s nimi za rok 2001 se provádí podle dosavadních právních předpisů.

(8) Finanční rezerva na rekultivaci, zajištění péče o skládku a asanaci po ukončení jejího provozu vytvořená provozovatelem skládky podle dosavadních právních předpisů se považuje za finanční rezervu vytvořenou podle tohoto zákona. Vázaný účet vytvořený pro ukládání peněžních prostředků finanční rezervy vytvořený provozovatelem skládky podle § 32 zákona č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, se považuje za zvláštní vázaný účet vytvořený podle tohoto zákona.

(9) Řízení o pokutách zahájená před účinností tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů. Ostatní zahájená řízení se dokončí podle tohoto zákona.

(10) Ministerstvo předloží vládě ke schválení návrh plánu odpadového hospodářství České republiky do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(11) Nakládání s obaly a odpady z obalů se řídí dosavadními právními předpisy, včetně § 18, 19, § 39 odst. 1 písm. g), h), l) a m) a § 39 odst. 3 písm. i) zákona č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, a to až do doby nabytí účinnosti nové zákonné úpravy nakládání s obaly a odpady z obalů.

(12) Vznikla-li poplatková povinnost k poplatku za komunální odpad před účinností tohoto zákona, postupuje se podle dosavadních právních předpisů. Poplatek za komunální odpad se zaplatí (vyměří) v poměrné výši připadající na období do 31. prosince 2001. Byl-li poplatek za komunální odpad zaplacen před účinností tohoto zákona i na období po účinnosti tohoto zákona, považuje se část ve výši přesahující poměrnou část poplatku připadající na období do 31. prosince 2001 za zálohu na dosud nesplatnou poplatkovou povinnost na odpovídající místní poplatek. Není-li tento postup možný, považuje se tato část poplatku za přeplatek.

(13) Ustanoveními tohoto zákona se řídí i právní vztahy, vzniklé přede dnem nabytí jeho účinnosti, jejichž předmětem je úhrada za shromažďování, sběr, přepravu, třídění, využívání a odstraňování komunálního odpadu od fyzických osob; vznik těchto právních vztahů a nároky z nich vzniklé se posuzují podle dosavadních právních předpisů.

Zákon

ze dne ..... 2001

kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Čl.I

Zákon č.185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, se mění takto:

1. V § 17 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:

„(5) Obec může vybírat úhradu za shromažďování, sběr, přepravu, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů od fyzických osob na základě smlouvy. Smlouva musí být uzavřena písemně a musí obsahovat výši úhrady. Vybírá-li obec tuto úhradu, nemůže stanovit poplatek za komunální odpad podle § 17a ani místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů podle zvláštního zákona.^23a)“

______________

23a) § 10b zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.

Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6.

2. Za § 17 se vkládá nový § 17a, který zní:

㤠17a

Poplatek za komunální odpad

(1) Obec může obecně závaznou vyhláškou stanovit (§ 17 odst. 2) a vybírat poplatek za komunální odpad (dále jen „poplatek“) vznikající na jejím území. Poplatek nelze stanovit současně s místním poplatkem za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů podle zvláštního zákona.^23a)

(2) Poplatníkem je každá fyzická osoba, při jejíž činnosti vzniká komunální odpad. Plátcem poplatku je vlastník nemovitosti, kde vzniká komunální odpad. Jde-li o budovu, ve které vzniklo společenství vlastníků jednotek podle zvláštního zákona, je plátcem toto společenství. Plátce poplatek rozúčtuje na jednotlivé poplatníky.

(3) Správu poplatku vykonává obec, která ho ve svém územním obvodu zavedla.

(4) Neuhradí-li poplatník plátci poplatek včas nebo ve správné výši, oznámí plátce tuto skutečnost obci, která na základě toho vyměří poplatek platebním výměrem.

(5) Maximální výše poplatku se stanoví podle předpokládaných oprávněných nákladů obce vyplývajících z režimu nakládání s komunálním odpadem rozvržených na jednotlivé poplatníky podle počtu a objemu nádob určených k odkládání odpadů připadajících na jednotlivé nemovitosti nebo podle počtu uživatelů bytů a s ohledem na úroveň třídění tohoto odpadu. V poplatku mohou být promítnuty i náklady spojené s pronájmem nádob určených k odkládání odpadu. Poplatek je příjmem obce.“

3. V § 83 se za odstavec 12 doplňuje nový odstavec 13, který zní:

„(13) Ustanoveními tohoto zákona se řídí i právní vztahy, vzniklé přede dnem nabytí jeho účinnosti, jejichž předmětem je úhrada za shromažďování, sběr, přepravu, třídění, využívání a odstraňování komunálního odpadu od fyzických osob; vznik těchto právních vztahů a nároky z nich vzniklé se posuzují podle dosavadních právních předpisů.“

Čl. II

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1.ledna 2002.

Důvodová zpráva

I. Zhodnocení platného právního stavu

Parlament schválil na jaře tohoto roku nový zákon o odpadech (zákon č. 185/2001 Sb.), který s účinností od 1.1.2001 nahradí stávající právní úpravu (zákon č. 125/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Jednou ze změn, které nový zákon přináší, je i zásadní změna charakteru poplatku za komunální odpad (viz § 84 zákona č. 185/2001 Sb. a tam obsažená novela zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích).

Oproti stávajícímu modelu obsaženému v § 10 zákona č. 125/1997 Sb., ve znění zákona č. 37/2000 Sb. bude nová právní úprava znamenat především to, že již přímo ze zákona nebude při vybírání poplatku existovat přímý vztah mezi obcí jako správcem poplatku a vlastníkem (správcem) nemovitosti jako plátcem poplatku.

Především ve velkých městech to povede k nemalému nárůstu nákladů spojených se správou tohoto poplatku. Např. na území hl. m. Prahy je v současné době 73 000 vlastníků nemovitostí, kteří provádějí úhradu poplatku za sběrnou nádobu a četnost svozu od svých nemovitostí, kterých je v hl. m. Praze 79 000. Od 1.1.2002 by byl hl. m. Praze odváděn poplatek za odpad od 1 178 000 poplatníků. V současné době hl. m. Praha má za svoz a zneškodnění komunálního odpadu příjem 400 mil. Kč. Na území hl. m. Prahy je cca 300 000 osob s dlouhodobým nebo přechodným pobytem. Tyto osoby po 1.1.2002 nebudou za odpad platit. Správu poplatku by na území hl.m.Prahy muselo vykonávat asi 190 nově přijatých zaměstnanců a to při stejné účinnosti výběru poplatku jako dosud, kdy tuto agendu vykonává 11 zaměstnanců. Tím se zvýší náklady na platy, provozní náklady, náklady na výpočetní techniku aj. Celkové náklady na zajištění správy místního poplatku budou pro hl. m. Prahu činit cca 79 mil. Kč. Z každé vybrané koruny by dva desetihaléře šly na správu poplatku za odpad. Zavedení místního poplatku za takových podmínek postrádá racionální důvod.

Nová právní úprava dále označuje za poplatníka fyzickou osobu, která má na území obce trvalý pobyt, resp. má ve vlastnictví stavbu určenou nebo sloužící k individuální rekreaci. Podle dosavadní právní úpravy je poplatníkem fyzická osoba, při jejíž činnosti vzniká komunální odpad a zpoplatněna byla tedy skutečná produkce komunálního odpadu. Nová právní úprava však spojuje poplatkovou povinnost pouze s existencí trvalého pobytu, který vůbec nemusí odpovídat faktickému stavu. To povede k tomu, že povinnost platit poplatek nebudou mít fyzické osoby, které na území obce bydlí a tedy tam produkují komunální odpad, nemají tam však trvalý pobyt. Na druhé straně se bude poplatková povinnost vztahovat i na osoby, které mají na území obce pouze trvalý pobyt, aniž by tam skutečně bydlely. Svaz měst a obcí ČR uplatňoval při projednávání návrhu zákona v Parlamentu připomínku, aby byl zachován stávající systém stanovený novelou zákona o odpadech č. 37/2000 Sb., tato připomínka nebyla akceptována.

Podle některých právních názorů (viz vyjádření představitelů Ministerstva financí na pracovním semináři k zákonu č. 185/2001 Sb. konaném dne 18.9.2001 na Magistrátu hl. m. Prahy) nebude od účinnosti zákona č. 185/2001 Sb. již možné, aby obce vybíraly úhradu za sběr a likvidaci komunálního odpadu na základě smluv, ať již uzavřených mezi fyzickou osobou a obcí nebo mezi fyzickou osobou a podnikatelem, který pro obec (např. na základě mandátní smlouvy) tyto služby zajišťuje. Některá velká města (Brno, Havířov, Hradec Králové, Karlovy Vary, Olomouc, Opava, Plzeň, Zlín) k zavedení poplatku za komunální odpad ani po novele č. 37/2000 Sb. nepřistoupila a dále uplatňují dříve zavedený smluvní systém, který se jim osvědčil. Pokud by se po 1.1.2002 nemohl smluvní systém (pro namítaný rozpor se zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech a zákonem č. 526/1990 Sb., o cenách) uplatňovat, musela by tato města příslušné smlouvy vypovědět a buďto přejít na poplatkový systém nebo hradit veškeré náklady spojené s likvidací komunálního odpadu ze svého rozpočtu. Není ale žádného rozumného důvodu k tomu, aby obce (města), která mají zaveden smluvní systém vybírání úhrady a ten se jim osvědčil, ho rušily a přecházely na systém poplatkový.

Ze všech uvedených důvodů se proto jeví jako nejvhodnější řešení zákon č. 185/2001 Sb. v uvedených bodech novelizovat, a to současně ke dni jeho účinnosti (1.1.2002). To lze realizovat pouze projednáváním této novely podle §90 Jednacího řádu PSP ČR.

II. Hlavní principy navrhované změny

Návrh novely zákona o odpadech vkládá do zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ke dni jeho účinnosti, jednak explicitní ustanovení umožňující existenci smluvního systému vybírání úhrady za komunální odpad (rovněž přechodné ustanovení vztahující se ke smlouvám již uzavřeným) a jednak ustanovení umožňující zavedení poplatku za komunální odpad způsobem, který předpokládal zákon č. 37/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znění zákona č. 167/1998 Sb. (tato ustanovení jsou přizpůsobena změněné právní situaci, a to zániku platnosti vyhlášky č. 176/1993 Sb. k 31.12.2001 na základě nálezu Ústavního soudu č. 231/2000 Sb. a přijetí zákona č. 103/2000 Sb., který již nepočítá s institutem správce). Bude záležet jen na obci, který systém zvolí.

III. Soulad navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem

Návrh novely je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.

IV. Soulad navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, slučitelnost s právními akty Evropských společenství

Návrh zákona není v rozporu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika v této oblasti vázána.

V. Finanční dosah navrhované právní úpravy

Navrhovaná právní úprava nebude mít ve vazbě na zákon o odpadech a o změně některých dalších zákonů další požadavky na státní rozpočet.