Právní řád České republiky problematiku ochrany státních hranic v samostatném zákoně neupravuje. Právní úprava správy státních hranic je svěřena zákonu č. 312/2001 Sb., o státních hranicích a o změně zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů (zákon o státních hranicích). Podmínky vstupu a pobytu cizinců na území České republiky a vycestování z území jsou předmětem úpravy zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 140/2001 Sb. Vydávání cestovních dokladů občanům České republiky a jejich používání je předmětem úpravy zákona č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o cestovních dokladech).
Při neexistenci samostatného zákona o ochraně státních hranic není v právním řádu České republiky pojem ochrany státních hranic explicitně vymezen a definován. Přes tuto skutečnost je tento pojem velmi frekventovaným a běžně užívaným, např. mezinárodními smlouvami o spolupráci a režimu na státních hranicích.
Účelem navrhované právní úpravy je vymezit pojem ochrany státních hranic jako soubor opatření organizačního a technického charakteru přijímaných s cílem zabránit nedovolenému překračování státních hranic České republiky nebo tyto případy omezit na minimum, vymezit oprávnění Policie České republiky (dále jen „policie”) při zajišťování ochrany státních hranic ve stanoveném rozsahu, práva a povinnosti fyzických nebo právnických osob v souvislosti s umísťováním bezpečnostních prostředků sloužících k ochraně státních hranic a správní delikty spáchané na úseku ochrany státních hranic. Dalším účelem navrhované úpravy je zajišťovat ochranu státních hranic v souladu se závazky vyplývajícími z Dohody mezi vládami států Hospodářské unie Beneluxu, Spolkové republiky Německo a Francouzské republiky o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích, podepsané v Schengenu v Lucemburském velkovévodství dne 14. června 1985 a Úmluvy podepsané dne 19. června 1990 v Schengenu mezi Belgickým královstvím, Spolkovou republikou Německo, Francouzskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím a Nizozemským královstvím k provedení dohody podepsané dne 14. června 1985 o postupném odstraňování kontrol na společných státních hranicích (dále jen „schengenské dohody“).
Předmětem navrhovaného zákona není ochrana státních hranic v nejširším slova smyslu. Navrhovaný zákon nezasahuje do působnosti ostatních orgánů státní správy, pokud jde např. o jejich povinnosti a kompetence při ochraně vzdušného prostoru, obraně republiky, plnění úkolů v oblasti celní, zdravotnické, veterinární a fytokaranténní a dalších. Ochrana vzdušného prostoru České republiky náleží na základě kompetenčního zákona Ministerstvu obrany, respektive Armádě České republiky. Ochrana fiskálních a ekonomických zájmů na státních hranicích přísluší Ministerstvu financí – Generálnímu ředitelství cel.
Mezinárodněprávní úprava ochrany státních hranic je založena řadou dvoustranných smluv sjednaných se sousedními státy. Jedná se například o smluvní dokumenty o spolupráci a úpravě režimu na společných státních hranicích a připravované smluvní dokumenty upravující policejní spolupráci při ochraně státních hranic.
Česká republika, stejně jako ostatní kandidátské státy, usiluje o členství v Evropské unii. Mezi základní předpoklady budoucího členství patří převzetí tzv. acquis communautaire, jehož součástí se po přijetí Amsterodamské smlouvy stalo i schengenské acquis, definující evropské (schengenské) standardy v oblasti ochrany vnějších hranic a volného překračování vnitřních hranic. Přijetím navrhovaného zákona bude zabezpečeno převzetí schengenského acquis v oblasti zajišťování ochrany státních hranic do právního řádu České republiky.
Jelikož zavedení režimu vnějších a vnitřních hranic bude uskutečněno až po vstupu České republiky do Evropské unie (patrně až s odstupem několika let po vstupu), jsou opatření, která se navrhuje zavést tímto návrhem zákona, rozdělena do dvou kategorií.
První z kategorií zahrnuje opatření k zabránění nelegálního překračování státních hranic, která jsou uvedena v hlavě I až III návrhu. Tím by mělo dojít k omezení současného nevyhovujícího stavu a zároveň budou implementována některá ustanovení schengenských dohod a vytvořeny základní předpoklady pro zavedení tzv. schengenského systému, který počítá s odstraněním kontrol na vnitřních hranicích. Tato další fáze je zohledněna v druhé kategorii opatření, která jsou upravena v hlavě IV. tohoto návrhu zákona. Tato opatření budou aplikována až nabudou platnosti Schengenské dohody pro Českou republiku.
Pro samostatnou právní úpravu ochrany státních hranic svědčí zejména následující potřebnost:
vymezit pojem ochrany státních hranic a jejich nedovoleného překračování,
transponovat ustanovení Prováděcí úmluvy ze dne 19. června 1990 k Schengenské dohodě ze dne 14. června 1985 o postupném odstraňování kontrol na společných státních hranicích, uzavřené mezi vládami států Hospodářské unie Beneluxu, Spolkové republiky Německo a Francouzské republiky (dále jen „schengenská prováděcí úmluva”), týkající se vnějších a vnitřních hranic, do právního řádu České republiky,
rozšířit oprávnění policie při zajišťování ochrany státních hranic ve vymezených vzdálenostech od státních hranic,
upravit zákonné podmínky pro policii k možnosti umísťovat v bezprostřední blízkosti státních hranic bezpečnostní prostředky k zabránění nedovolených přejezdů dopravních prostředků přes státní hranice,
upravit podmínky náhrady za majetkovou újmu, omezení vlastnického práva a případné škody v souvislosti s umísťováním bezpečnostních prostředků k zabránění nedovolených přejezdů státních hranic,
vymezit v právním řádu chybějící skutkové podstaty správních deliktů na úseku ochrany státních hranic.
Při přípravě některých ustanovení návrhu zákona o ochraně státních hranic, zejména pokud jde o vymezené oprávnění policie v předmětných pásmech od státních hranic, zejména pokud jde o oprávnění policie při ochraně státních hranic, bylo přihlédnuto k obdobné právní úpravě v zákoně č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů a k obdobné úpravě této problematiky ve Spolkové republice Německo a Rakouské republice.
Navrhovaná právní úprava ochrany státních hranic není v rozporu s ústavním pořádkem České republiky. Návrh zákona vychází ze stávající právní úpravy, zkušeností při ochraně státních hranic a potřeby vymezit ochranu státních hranic v souladu s právními předpisy Evropské unie.
Přijetí zákona o ochraně státních hranic si vyžádá přímé finanční náklady na instalaci bezpečnostních prostředků znemožňujících nebo znesnadňujících nedovolené překročení státních hranic dopravními prostředky na některých dosud nezabezpečených cestách vedoucích na státní hranice České republiky. Předpokládá se, že umístění jednoho takového prostředku si vyžádá náklady maximálně do výše 50 tisíc Kč, které budou hrazeny v rámci podprogramu 314 073 Národního programu přípravy na vstup do Evropské unie a jsou na příslušné období v rámci tohoto podprogramu uplatněny. Umisťování bezpečnostních prostředků si nevyžádá nároky na nárůst pracovních míst.
Přehled počtu nezabezpečených cest na státních hranicích České republiky
Státní hranice s |
Počet nezabezpečených cest |
Odhad finančních nákladů
|
|
|
|
Slovenskou republikou |
106 |
5 300 000 Kč |
Polskou republikou |
65 |
3 250 000 Kč |
Spolkovou republikou Německo |
41 |
2 050 000 Kč |
Rakouskou republikou |
23 |
1 150 000 Kč |
C e l k e m |
235 |
11 750 000 Kč |
Národní program přípravy na vstup do Evropské unie, schválený usnesením vlády ze dne 9.5.2001 č. 439, počítá, mimo jiné, s náklady na vybudování a zprovoznění tzv. schengenského informačního systému, které budou odhadem představovat částku cca 166 milionů Kč. Předpokládá se, že tyto investice budou rozloženy do období let 2002 – 2005, a to takto: v roce 2002 - 41,7 milionů Kč, v roce 2003 – 41,6 milionů Kč, v roce 2004 - 29,1 milionů Kč a v roce 2005 - 35 milionů Kč. Tento informační systém bude využíván Policií České republiky k plnění řady úkolů policie, včetně plnění úkolů souvisejících se zavedením režimu na vnějších a vnitřních hranicích.
K § 1
V tomto ustanovení se vymezuje předmět právní úpravy zákona o ochraně státních hranic České republiky tak, aby Česká republika byla připravena plnit závazky související s jejím vstupem do Evropské unie, včetně závazků vyplývajících z převzetí tzv. schengenského acquis. Jedná se předně o implementaci schengenské prováděcí úmluvy. Předmětem úpravy jsou vedle tohoto i zvýšená oprávnění policie při zajišťování ochrany státních hranic proti jejich nedovolenému překračování. Podle stávající právní úpravy nemůže policie např. vjíždět a vstupovat na pozemky vlastníků, resp. oprávněných uživatelů, ani na nich umísťovat jakékoli technické prostředky proti nedovolenému překračování státních hranic dopravními prostředky. Předmětem úpravy je dále vymezení skutkových podstat správních deliktů na úseku ochrany státních hranic.
K § 2
Vymezuje se v právním řádu České republiky absentující pojem ochrany státních hranic při respektování vnitrostátní právní úpravy a závazků, které Česká republika přijala sjednáním dvoustranných smluv se sousedními státy, s cílem vytvořit právní podmínky k zabraňování nedovolenému překračování státních hranic. Smyslem ochrany státních hranic v souladu se schengenskými standardy je pravidelnost a nepřetržitost této ochrany a její provádění po celé jejich délce. Zajišťování ochrany státních hranic je rozděleno tří režimů, a to na hraničních přechodech, v blízkosti státních hranic do 5 km a do 25 km od státních hranic. Při stanovení těchto režimů bylo vycházeno z nedostatečnosti oprávnění policisty, který má za stávající právní úpravy možnost vyzvat osobu k prokázání totožnosti pouze v blízkosti státních hranic, přičemž tato blízkost není definována. “Pásma” o šíři 5 a 25 km nebudou v terénu žádným způsobem vyznačována, neboť jsou limitující pouze pro policistu při výkonu oprávnění a nikoli osobu pohybující se v pásmu. Rozsah oprávnění policisty v jednotlivých pásmech je zdůvodněn dále.
K § 3
V odstavci 1 se stanoví, že státní hranice mohou být překračovány pouze za podmínek vymezených zvláštními zákony a mezinárodními smlouvami. V odstavci 2 je stanovena povinnost osob překračujících státní hranice podrobit se kontrole prováděné policií na základě a za podmínek určených zvláštními zákony. V odstavci 3 zákon jednoznačně vymezuje, co je považováno za nedovolené překročení státních hranic. Použití pojmu hraniční přechod v textu návrhu koresponduje s vymezením tohoto pojmu v zákoně o pobytu cizinců a v zákoně o cestovních dokladech. Za hraniční přechod je tedy považován jak hraniční přechod, tak i jiné místo určené mezinárodní smlouvou pro překračování státních hranic, mezinárodní letiště nebo prostor mezistátního vlaku a paluba lodě mezistátní osobní nebo nákladní lodní přepravy, v době kdy je v těchto prostorech prováděna hraniční kontrola.
K § 4
Dosavadní právní úprava oprávnění policie při zajišťování ochrany státních hranic, vymezená v § 13 odstavci 2 písmeno d) a v § 20c zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, je z hlediska rozsahu věcných oprávnění policie nedostačující k zajištění standardů ochrany státních hranic proti jejich nedovolenému překračování a zabraňování nelegální migraci, které jsou definovány schengenským acquis.
V odstavci 1 je v podstatě převzato dosavadní ustanovení § 20c zákona o policii s tím, že z návrhu se vypouští podmínka důvodného podezření, že je páchán trestný čin nebo přestupek související s překračováním státních hranic.
Odstupňovaná oprávnění policistů na hraničním přechodu, v blízkosti státních hranic a ve vzdálenosti do 25 km vycházejí z rozdílné míry ohrožení chráněného zájmu v těchto prostorech a následně z potřeby zvýšené ochrany tohoto zájmu. Umožní účinnější boj proti organizovaným formám přeshraniční kriminality na zelené hranici, zejména proti převaděčům a jejich pomocníkům, kteří operují nikoli přímo na státních hranicích, ale především v jejich blízkosti.
Nejvyšší míře ohrožení, kterou lze spatřovat přímo na hraničních přechodech, odpovídají oprávnění pro policistu k provedení prohlídky jak osoby, tak zavazadla a dopravního prostředku, a to bez existence důvodného podezření z páchání trestného činu nebo přestupku související s ochranou státních hranic
Oprávnění daná policistovi v blízkosti státních hranic mají za cíl rozhodnějším způsobem čelit organizovaným formám nelegálního převádění osob přes státní hranice, jakož i umožnit mu opatřování důkazních materiálů k zadokumentování této nebezpečné protiprávní činnosti. Takové důkazy lze opatřit např. osobní prohlídkou, ale také prohlídkou zavazadel a dopravního prostředku.
Rozsah jednotlivých oprávnění spojený se zásahem do práv a svobod osob je podmíněn splněním zákonem stanovených podmínek, např. existujícím důvodným podezřením ze spáchání trestného činu nebo přestupku, skutečností, že osoba překročila státní hranice nedovoleně nebo se o to pokouší, nebo že jsou ve vozidle přepravovány osoby, které nedovoleně překročily státní hranice.
Zkušenosti z provádění ochrany státních hranic České republiky i jiných evropských států ukazují, že případy nedovoleného překročení státních hranic, a trestné činnosti s tím spojené (organizované převádění osob), včetně jeho přípravných fází, lze zjistit a účinně eliminovat silami a prostředky orgánů ochrany hranic do hloubky 25 až 30 km. Obdobná oprávnění, zejména z hlediska jejich uplatňování v určené vzdálenosti od státních hranic, mají např. orgány ochrany hranic Spolkové republiky Německo. Přitom nebylo možné tato oprávnění automaticky převzít, a to z důvodů zásadních odlišností a vývoje obou právních systémů.
Případný zásah do práv spojených s vlastnictvím nebo oprávněným užíváním pozemku (vstupem a vjezdem policie), který je odůvodněn zejména v případech pronásledování konkrétně zjištěných osob, které nedovoleně překročily státní hranice, je vázán na součinnost s vlastníkem pozemku nebo jeho oprávněným uživatelem (popř. na jejich vyrozumění, hrozí-li nebezpečí z prodlení). Vedle toho se umožňuje vstup policie do všech prostor provozovny, který může být realizován pouze za podmínky důvodného podezření, že se zde nachází osoba, která se dopustila trestného činu nebo přestupku souvisejícího s ochranou státních hranic.
V odstavci 5 je zdůrazněna povinnost policistů dbát na přiměřenost prováděných služebních úkonů a služebních zákroků.
K § 5
Na státních hranicích České republiky se sousedními státy (mimo Slovenské republiky) jsou na nepoužívaných komunikacích, které protínají státní hranice (zejména polní a lesní cesty), zpravidla umístěny prostředky k zabránění nedovolených přejezdů dopravními prostředky. Dosavadní právní úprava jejich umísťování výslovně neřeší. Cílem navrhované ustanovení vymezit podmínky, za kterých může policie umisťovat tyto prostředky na pozemcích ležících v bezprostřední blízkosti státních hranic, tzn. do vzdálenosti 50 m od státních hranic. Na umisťování prostředků se bude vztahovat stavební zákon s tím, že půjde o drobné stavby v zájmu bezpečnosti státu (funkci stavebního úřadu vykonává orgán Ministerstva vnitra). Bezpečnostní prostředek má zabránit zejména průjezdu vozidla, a to svými rozměry a technickým provedením. Ve většině případů se bude jednat pouze o instalaci mechanické uzamykatelné zábrany, resp. závory tak, aby byl v oprávněných případech možný přístup až ke státním hranicím, např. v případě vodohospodářských a zeměměřičských prací, havárii apod. Bezpečnostním prostředkem rovněž může být přírodní nebo uměle vytvořená překážka, která bude sloužit pouze dočasně. Použití takových prostředků nebude mít charakter stavby.
Půjde-li o stavbu, jsou v rámci ohlašovací povinnosti stavebnímu úřadu vyžadována již v zavedeném režimu stanoviska dotčených orgánů, např. správ Národních parků apod.
Při umístění bezpečnostních prostředků má policie v zákoně stanovenou povinnost šetřit práva a majetek jak vlastníků, tak oprávněných uživatelů pozemků. Po splnění účelu bezpečnostního prostředku je dána přednost uvedení pozemku do původního stavu před náhradou škody.
K ochraně bezpečnostního prostředku před jeho zničením, poškozením nebo odcizením má sloužit jeho označení, že se jedná o majetek Policie České republiky.
K § 6
Smyslem tohoto ustanovení je stanovit v souvislosti s prováděním ochrany státních hranic některé povinnosti. V odstavci 1 je stanovena povinnost pro každého, kdo se pohybuje v blízkosti státních hranic, aby na výzvu policie prokázal svoji totožnost s tím, že bude postupováno podle zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Odstavec 2 a 3 upravuje povinnosti vlastníků, resp. oprávněných uživatelů pozemků, aby za náhradu strpěli určitá omezení nebo se zdrželi určitých činností, jestliže je to nezbytně nutné z hlediska zabezpečení ochrany státních hranic policií. Jedná se např. o umožnění umístit na pozemku prostředek sloužící k zabránění nedovolených přejezdů státních hranic dopravními prostředky a o povinnost zdržet se činností, které mohou jakýmkoliv způsobem znehodnotit tento prostředek nebo ztížit jeho využívání.
K § 7
Z hlediska implementace schengenského acquis vymezuje návrh zákona některé základní pojmy, vycházející z článku 1 schengenské prováděcí úmluvy. Úsek vnitřních nebo vnějších hranic je vždy totožný s určitým úsekem státních hranic, přičemž hranice smluvních států schengenské dohody nemusí být shodné s hranicemi Evropské unie. Je stanoveno, že za vnitřní nebo vnější hranice jsou považována i mezinárodní letiště.
K § 8
Povinností smluvního státu je zajistit ochranu vnějších hranic na úrovni stanovené schengenským acquis, přičemž je nutno zohlednit zájmy ostatních smluvních států. Tím ponese Česká republika odpovědnost vůči ostatním smluvním státům za ochranu vymezeného úseku vnějších hranic schengenského prostoru.
K § 9
Po vstupu České republiky do Evropské unie a přistoupení k schengenským dohodám, přestane být od určitého okamžiku, který bude stanoven na základě jednomyslného rozhodnutí Rady Evropské unie, prováděna ochrana na vnitřních hranicích. Zůstane však zachován výkon policejních pravomocí v rozsahu daném vnitrostátními právními předpisy.
Česká republika musí být jako smluvní stát připravena dočasně obnovit provádění opatření při zajišťování ochrany státních hranic na vnitřních hranicích v případech, kdy to vyžaduje zájem ochrany veřejného pořádku nebo bezpečnosti státu, například při vzniku mimořádné bezpečnostní situace (teroristický útok), po dobu konání významných sportovních nebo jiných akcí na území České republiky s předpokládanou hromadnou účasti osob ze zahraničí. Na základě okolností může dojít k přechodnému znovuzavedení těchto opatření na všech vnitřních hranicích nebo pouze na vnitřních hranicích s určitým státem nebo na dílčím úseku vnitřních hranic.
Návrh aplikuje ustanovení schengenské prováděcí úmluvy s tím, že pravomoc k obnovení kontrol na vnitřních hranicích je svěřena vládě a právně zabezpečena vydáním nařízení vlády.
K § 10
V rámci realizace opatření souvisejících se zavedením režimu vnějších a vnitřních hranic dojde ke kategorizaci mezinárodních letišť v České republice podle druhu provozu a jejich rozdělení na letiště určená pro vnitřní letecké linky v rámci smluvních států a současně pro letecké linky z jiných než smluvních států a na letiště určená výhradně pro vnitřní letecké linky.
Navrhovaná úprava vychází ze specifiky hraničního přechodu dislokovaného na mezinárodním letišti a z důvodů zajištění ochrany státních hranic v souladu s požadavky schengenské prováděcí úmluvy. V tomto směru návrh stanoví bezpečnostní podmínky, které musí provozovatel mezinárodního letiště splnit. Bezpečnostní podmínky mají umožnit policii provádění opatření k ochraně státních hranic, zabezpečit provozní prostory, zejména tranzitní prostor před neoprávněným vstupem nebo opuštěním a vytvořit potřebné podmínky k zajištění oddělené kontroly cestujících na vnitřních linkách od ostatních cestujících. Náklady na úpravu prostor mezinárodního letiště podle schengenských standardů nese provozovatel letiště s tím, že splnění podmínek posuzuje Ministerstvo vnitra. V odstavci 4 je stanoveno, že Ministerstvo vnitra při porušení nebo nedodržení podmínek uzavře dočasně hraniční přechod na mezinárodním letišti pro vstup a výstup osob. V krajním případě může Ministerstvo vnitra učinit opatření k úplnému zrušení hraničního přechodu na mezinárodním letišti.
V souvislosti se zavedením tohoto režimu se připravuje odpovídající změna zákona o civilním letectví, který nově stanoví kategorie mezinárodních letišť v souladu s požadavky schengenského acquis.
K § 11
Navrhované ustanovení vymezuje skutkové podstaty správních deliktů. Subjektem deliktů je právnická osoba nebo fyzická osoba při výkonu své podnikatelské činnosti, která např. svému zaměstnanci nařídí, aby provedl určité práce v bezprostřední blízkosti umístěného bezpečnostního prostředku, jejichž důsledkem bude jeho zničení nebo poškození. Může jít také o případy, kdy výkopovými nebo jinými obdobnými pracemi bude bezpečnostní zařízení vyřazeno z provozu.
Zároveň se stanoví odpovídající sankce, jakož i základní pravidla pro ukládání pokut. Výše sankce odpovídá závažnosti a následkům tohoto protiprávního jednání.
K § 12
Navrhovaná úprava je v souladu s ústavní ochranou vlastnického práva. Pro případy, kdy není možné uvést pozemek po umístění nebo odstranění bezpečnostního prostředku do původního stavu, stanoví se postup, na jehož základě poskytuje stát finanční náhradu. Uplatnění nároků za majetkovou újmu, omezení vlastnického nebo užívacího práva k pozemku a náhrada škody byly stanoveny obdobně jako v zákoně o státních hranicích.
K § 13
Navrhuje se zrušit § 20c a změnit text odstavce 2 § 13 písmeno d) zákona o policii vzhledem k tomu, že oprávnění policie budou vymezena v tomto zákoně nově.
K § 14
Právní úprava přestupků zohledňuje tradiční řešení, kterou je změna zákona o přestupcích.
Vymezují se skutkové podstaty přestupků na úseku ochrany státních hranic, které mají zabezpečit, aby policií instalované prostředky k ochraně státních hranic nebyly bezdůvodně poškozovány, ničeny, svévolně přemísťovány apod. Současně umožňuje postih vlastníka nebo oprávněného uživatele pozemku, který by svým jednáním neumožnil nebo ztížil umístění prostředku sloužícího k ochraně státních hranic.
Skutkové podstaty přestupků podle odstavce 2 se budou vztahovat jen na občany České republiky při jejich vstupu (návratu) na území republiky. Jde o případy překročení státních hranic do České republiky mimo hraniční přechod. Obdobně může být postižen občan, který překročí státní hranice sice na hraničním přechodu, ale mimo provozní dobu nebo v rozporu s účelem tohoto přechodu. Skutková podstata přestupku, spočívající ve vyhnutí se kontrole na hraničním přechodu, bude vyžadovat úmyslné jednání.
Skutkové podstaty obdobného jednání cizinců při vstupu na území republiky nebo výstupu z tohoto území není třeba v tomto zákoně upravovat, protože jsou postihovány jako přestupky zákonem o pobytu cizinců.
Zákon o cestovních dokladech stanoví podmínky překročení státních hranic pouze při opuštění území České republiky. Smyslem navrhované úpravy je odstranit chybějící postih občana při jeho vstupu na území České republiky.
Současně se stanoví odpovídající sankce, které jsou diferencované se zřetelem na závažnost těchto protiprávních jednání.
K § 15
Navrhuje se, aby zákonná úprava nabyla účinnosti dnem 1. ledna 2003 s výjimkou ustanovení části prvé, hlavy IV, jejichž účinnost musí být vázána na den, kdy dojde rozhodnutím příslušného orgánu Evropské unie ke zrušení kontrol na vnitřních hranicích. Toto datum nebude totožné se vstupem České republiky do Evropské unie, respektive s připojením České republiky k schengenské dohodě.
V Praze dne 29. října 2001
předseda vlády
ministr vnitra
Srovnávací tabulka
Odpovídající předpis ES |
||||||
Ustano-vení (článek, odstavec, písmeno apod.) |
Zákon o ochraně státních hranic České republiky a o změně některých zákonů (zákon o ochraně státních hranic)
|
Celex č. |
Ustano-vení (článek, odstavec, písmeno apod.) |
Prováděcí úmluva ze dne 19. června 1990 k Schengenské dohodě ze dne 14. června 1985 o postupném rušení kontrol na společných hranicích, uzavřené mezi vládami států Hospodářské unie Beneluxu, Spolkové republiky Německo a Francouzské republiky |
Hodno-cení slučitel-nosti |
Poznámka |
§ 2 |
(1) Ochranou hranic se rozumí soubor opatření organizačního a technického charakteru, jehož cílem je zabránit nedovolenému překračování státních hranic České republiky (dále jen „hranice“); tato opatření se provádějí a) na hraničních přechodecha
2) Ochranu hranic zajišťuje policie soustavně po celé délce hranic. |
400A 0922 (02) |
Hlava II Kapitola 2 Čl. 6 odst. 3 |
Příslušné orgány střeží pomocí hlídek vnější hrance mimo hraniční přechody; rovněž střeží hraniční přechody mimo jejich obvyklou provozní dobu. Tato kontrola se provádí takovým způsobem, aby se nevytvářel podnět k obcházení kontrol na hraničních přechodech. Způsoby ostrahy případně stanoví výkonný výbor. |
PL |
|
§3 |
(1) Hranice lze překračovat za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem nebo mezinárodní smlouvou, jíž je Česká republika vázána (dále jen „mezinárodní smlouva“). (2) Každá osoba překračující hranice je povinna se na vyzvání policie podrobit kontrole, stanoví-li tak zvláštní právní předpis nebo mezinárodní smlouva. (3) Za nedovolené překročení hranic se považuje a) jejich překročení mimo hraniční přechod, b) jejich překročení na hraničním přechodu v jiné než stanovené provozní době nebo překročení v rozporu s účelem hraničního přechodu, c) úmyslné vyhnutí se kontrole na hraničním přechodu, pokud zvláštní právní předpis nebo mezinárodní smlouva nestanoví jinak.
|
-„- |
Hlava II Kapitola 2 Čl. 3 |
Vnější hranice je možné v zásadě překračovat pouze na hraničních přechodech a ve stanovené provozní době ¨. Podrobnosti, jakož i výjimky a způsoby malého pohraničního styku a předpisy použitelné pro zvláštní kategorie námořní dopravy, jako jsou rekreační plavby a pobřežní rybolov, stanoví výkonný výbor. |
PL |
|
§ 7 odst. 1 |
(1) Vnitřními hranicemi jsou hranice České republiky se státem, pro který jsou závazná ustanovení schengenské dohody (dále jen ”smluvní stát”). Vnitřními hranicemi se rozumí také mezinárodní letiště na území České republiky, určené výhradně pro lety mezi smluvními státy. |
-„- |
Hlava 1, Čl. 1 |
vnitřními hranicemi: společné pozemní hranice smluvních stran, jakož i jejich letiště pro vnitřní lety a jejich námořní přístavy pro pravidelná trajektová spojení výlučně z přístavů a do přístavů na území smluvních stran, bez přerušení plavby v přístavech mimo toto území; |
PL |
|
§ 7 odst. 2 |
(2) Vnějšími hranicemi jsou hranice České republiky s jiným než smluvním státem. Vnějšími hranicemi se rozumí také mezinárodní letiště na území České republiky určené pro lety, jejichž místo odletu, mezipřistání nebo příletu není na území smluvního státu. |
-„- |
Hlava I, Čl. 1 |
vnějšími hranicemi: hranice smluvních stran na zemi a na moři, jakož i letiště a námořní přístavy, pokud nejsou vnitřními hranicemi; |
PL |
|
§ 7 odst. 3 |
(3) Letem na vnitřní letecké lince je let, jehož místo odletu a příletu je na území České republiky nebo na území smluvního státu, pokud se neuskuteční mezipřistání na území jiného než smluvního státu (dále jen ”vnitřní letecká linka”). |
-„- |
Hlava I, Čl. 1 |
vnitřním letem: veškeré lety výhradně z území nebo na území smluvních stran bez přistání na území třetího státu; |
PL |
|
§ 8 odst. 1 |
(1) Ochrana vnějších hranic se provádí v rozsahu a způsobem stanoveným v § 2 a zahrnuje též provedení dotazu v informačním systému vytvořeném a vedeném smluvními státy za účelem prověření, zda osoba, věci nebo vozidlo nepředstavují riziko z hlediska bezpečnosti nebo ohrožení oprávněného zájmu smluvních států. |
-„- |
Hlava II, čl. 6 odst. 2, písm. a) |
Kontrola osob zahrnuje nejen ověření cestovních dokladů a dalších podmínek pro vstup, pobyt, práci a vycestování, ale i zajištění a předcházení bezpečnosti státu a veřejného pořádku smluvních stran. Kontrola se vztahuje rovněž na vozidla a věci osob překračujících hranici. Každá smluvní strana provádí kontrolu podle svých vnitrostátních právních předpisů, zejména pokud jde o osobní prohlídku |
PL |
|
§ 8 odst. 2 |
(2) Při ochraně vnějších hranic musí být zohledněny oprávněné zájmy smluvních států, zejména z hlediska ochrany veřejného pořádku a bezpečnosti. |
-„- |
Hlava II, čl. 6 |
Přeshraniční pohyb na vnějších hranicích podléhá kontrole příslušných orgány. Kontrola se provádí podle jednotných zásad, v rámci pravomocí každého státu a vnitrostátních právních předpisů s ohledem na zájmy všech smluvních stran a pro území smluvních stran |
PL |
|
§ 9 odst. 1 |
(1) Na vnitřních hranicích se neprovádí ochrana hranic podle ustanovení § 2 a lze je překračovat na kterémkoli místě. |
-„- |
Hlava II, Kapitola 2, čl. 2 odst. 2 |
Vnitřní hranice je možné překračovat na jakémkoliv místě, aniž by se prováděla kontrola osob. |
PL |
|
§ 9 odst. 2 |
(2) Vyžaduje-li to ochrana veřejného pořádku nebo bezpečnosti státu, stanoví vláda nařízením, že po omezenou dobu bude i na vnitřních hranicích nebo jejich části prováděna ochrana podle § 2, a to v rozsahu a způsobem odpovídajícím dané situaci. Hrozí-li nebezpečí z prodlení, přijme vláda potřebná opatření bezodkladně. V obou případech informuje ostatní smluvní státy. |
-„- |
Hlava II, kapitola 1, čl. 2 odst. 2 |
Vyžaduje-li to však veřejný pořádek nebo bezpečnost státu, může smluvní strana po konzultaci ostatních smluvních stran rozhodnout, že na vnitřních hranicích budou po omezenou dobu budou prováděny vnitrostátní kontroly přiměřené dané situaci. Vyžaduje-li veřejný pořádek nebo bezpečnost státu okamžité jednání, přijme dotyčná smluvní strana potřebná opatření a co možná nejdříve o tom uvědomí ostatní smluvní strany. |
PL |
|
§ 10 odst. 1 |
(1) K zajištění ochrany vnějších hranic na mezinárodním letišti musí být splněny tyto bezpečnostní podmínky:
|
-„- |
Hlava II, Kapitola 2, čl. 4 odst. 1 a 2 |
Smluvní strany zaručí, že od roku 1993 budou cestující ze třetích států, kteří přestupují na vnitřní lety, předem při vstupu podrobeni kontrole osob a kontrole příručních zavazadel, na letišti při příletu ze třetího státu. Cestující vnitřního letu, kteří přestupují na let do třetích států, budou předem při vycestování podrobeni kontrole osob a kontrole příručních zavazadel na letišti při odletu do třetího státu. Smluvní strany přijmou nezbytná opatření, aby bylo možné provádět kontroly v souladu s odstavcem 1. |
PL |
|
Ustano-vení (článek, odstavec, písmeno apod.) |
Změna zákon o přestupcích |
Celex č. |
Ustano-vení (článek, odstavec, písmeno apod.) |
Prováděcí úmluva ze dne 19. června 1990 k Schengenské dohodě ze dne 14. června 1985 o postupném rušení kontrol na společných hranicích, uzavřené mezi vládami států Hospodářské unie Beneluxu, Spolkové republiky Německo a Francouzské republiky |
Hodno-cení slučitel-nosti |
Poznámka |
§44a |
(2) Přestupku se dopustí občan České republiky, který při vstupu na území České republiky
pokud zvláštní právní předpis nebo mezinárodní smlouva nestanoví jinak. (3) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do výše 10 000 Kč a za přestupek podle odstavce 2 pokutu do výše 5000 Kč.“ |
400A 0922 (02) |
Hlava II, Kapitola 2, čl. 3 odst. 2 |
Smluvní strany se zavazují zavést sankce proti nepovolenému překračování vnějších hranic mimo hraniční přechody a mimo stanovenou provozní dobu. |
PL |
|
Výčet předpisů Evropských společenství (ES), které se týkají navrženého zákona:
Prováděcí úmluva ze dne 19. června 1990 k Schengenské dohodě ze dne 14. června 1985 o postupném rušení kontrol na společných hranicích, uzavřené mezi vládami států Hospodářské unie Beneluxu, Spolkové republiky Německo a Francouzské republiky.
Platné znění § 13 odstavce 2 zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
§ 13
Policista je oprávněn vyzvat osobu,
a) přistiženou při spáchání trestného činu nebo přestupku,
b) od které je požadované vysvětlení podle § 12 odst. 1,
c) která odpovídá popisu hledané nebo pohřešované osoby,
která se bezdůvodně zdržuje v bezprostřední blízkosti chráněných objektů (nebo v
blízkosti státních hranic)
e) která má na místě veřejně přístupném zbraň (§ 17 odst. 2) a je důvodné podezření že zbraně může být užito k násilí nebo k pohrůžce násilím,
f) která se zdržuje v blízkosti místa, kde došlo ke spáchání trestného činu, k dopravní nehodě, požáru nebo jiné mimořádné události,
aby prokázala svou totožnost; osoba je povinna výzvě vyhovět.
Platné znění novelizovaných ustanovení zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
§ 44
Přestupky na úseku ochrany a správy státních hranic
(1) Přestupku se dopustí ten, kdo
a) úmyslně zničí nebo poškodí nebo neoprávněně přemístí nebo odstraní hraniční znak nebo výstražnou tabuli vyznačující státní hranici nebo hraniční pásmo,
b) úmyslně neoprávněně zasáhne do hraničního pruhu zhorší-li se tím zřetelnost průběhu státní hranice, nebo do břehu či koryta hraničního vodního toku, a nebo do společné hraniční cesty, změní-li se tím její poloha
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 5000 Kč.
§ 44a
Přestupky na úseku ochrany státních hranic
Přestupku se dopustí ten, kdo úmyslně znemožní umístění bezpečnostního prostředku zabraňujícího nedovolenému překračování státních hranic dopravními prostředky nebo úmyslně takový prostředek označený podle zvláštního právního předpisu 3c) zničí, poškodí, neoprávněně přemístí a nebo jej neoprávněně odstraní.
Přestupku se dopustí občan České republiky, který při vstupu na území České republiky
překročí státní hranice mimo hraniční přechod,
se úmyslně vyhne kontrole na hraničním přechodu,
užije k překročení státních hranic hraniční přechod v jiné než stanovené provozní době nebo v rozporu s účelem hraničního přechodu,
pokud zvláštní právní předpis nebo mezinárodní smlouva nestanoví jinak.
Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do výše 10000 Kč a za přestupek podle odstavce 2 pokutu do výše 5000 Kč.
§ 86
V blokovém řízení mohou projednávat
a) policie též přestupky proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu podle § 22, proti pořádku ve státní správě podle § 23 odst. 1 písm. a), b), h), ch) a j), § 23a odst. 1 písm. c), § 24 odst. 1 písm. d), § 30 odst. 1 písm. a) až i), § 42 odst. 1 písm. a), b), d) a e), § 43 odst. 1 písm. a) a b) (a § 44), § 44 a § 44a, jakož i podle § 46, pokud k nim došlo na úseku státní správy v jejich působnosti nebo na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi, přestupky proti veřejnému pořádku podle § 47 písm. b) až d) a § 48, přestupky proti občanskému soužití podle § 49 a přestupky proti majetku podle § 50,
orgány státního odborného dozoru nad bezpečností práce přestupky proti pořádku ve státní správě podle § 21 odst. 1 písm. b), d) a f), § 30 odst. 1 písm. g), h) a i) a § 46, pokud jimi byly porušeny obecně závazné právní předpisy o bezpečnosti práce, dopustil-li se některého z těchto přestupků pracovník organizace nebo podnikatel v jejich prostorách nebo na pracovištích,
orgány ochrany veřejného zdraví přestupky na úseku zdravotnictví podle § 29 odst. 1 písm. a), b), d), f), g) a i) až k).
3c) § 5 odst. 6 zákona č. Sb., o ochraně státních hranic České republiky a o změně některých zákonů (zákon o ochraně státních hranic).
11) Dohoda mezi vládami států Hospodářské unie Beneluxu, Spolkové republiky Německo a Francouzské republiky o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích, podepsané v Schengenu v Lucemburském velkovévodství dne 14. června 1985.
Úmluva podepsaná dne 19. června 1990 v Schengenu mezi Belgickým královstvím, Spolkovou republikou Německo, Francouzskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím a Nizozemským královstvím k provedení dohody podepsané dne 14. června 1985 o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích.
2) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 140/2001 Sb.
Zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech).
33) Například Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Polské republiky o hraničních přechodech, přechodech na turistických stezkách protínajících státní hranice a zásadách překračování státních hranic mimo hraniční přechody a Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Slovenské republiky o zrušení vízové povinnosti.
5) § 13 odst. 7 až 9 zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky.
6) Zákon č. 312/2001 Sb., o státních hranicích a o změně č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o státních hranicích).
8) § 13 odst. 1 zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění zákona č. 26/1993 Sb.