Návrh zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů (dále jen „zákon“) nemá v předložené podobě na území České republiky obdobu (v minulosti nebyl nikdy koncipován jako právní předpis, který by obsahoval úpravu služebního poměru všech příslušníků bezpečnostních sborů). Stávající právní úprava služebního poměru příslušníků bezpečnostních sborů je právně roztříštěná. Samostatná úprava je například pro příslušníky Policie České republiky v zákonu č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, nebo je obsažena spolu s jinou problematikou v právní úpravě například u příslušníků Bezpečnostní informační služby v zákonu č. 154/1993 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších předpisů, popřípadě je upravena v podzákonných právních předpisech - t.j.výnosech, vyhláškách a interních aktech řízení.
Všechny předpisy, které obsahují úpravu služebního poměru příslušníků bezpečnostních sborů, svěřují úpravu některých institutů obecným právním předpisům (například plat a odměnu příslušníků bezpečnostních sborů upravuje zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, mateřskou dovolenou upravuje zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů) nebo speciálním právním předpisům (například poskytnutí příjmu příslušníkovi v nemoci upravuje zákon č. 32/1997 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů). Náprava tohoto nežádoucího stavu si vyžaduje řadu změn ve stávajících právních předpisech. Jejich zapracování do návrhu zákona by značně rozšířilo jeho obsah a v důsledku toho jej i neúměrně zatížilo a zmenšilo jeho přehlednost. Proto bylo přistoupeno k úpravě této problematiky v samostatném právním předpisu.
Cílem návrhu zákona o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů je zapracovat zákon do právního řádu České republiky tak, aby s ním byl v souladu, jakož i s mezinárodními smlouvami, jimž je Česká republika vázána, a zároveň aby byl slučitelný s právními akty Evropských společenství. S ohledem na provázanost zákona s jednotlivými zákony uvedenými v návrhu zákona o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů se navrhuje nabytí účinnosti tohoto zákona ke stejnému datu jako zákon, t.j. ke dni 1. ledna 2003.
Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy je uveden v závěru obecné části důvodové zprávy k návrhu zákona. Změny navrhované zákonem o změně zákonů souvisejících s přijetím návrhu zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních služeb nemají samy o sobě žádný finanční dosah, jsou však důsledkem změn, které přináší návrh zákona.
K Čl. I
Ředitel Bezpečnostní informační služby se podle zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů stává příslušníkem ve služebním poměru. Proto není důvodu, aby byl v zákoně o nemocenském pojištění zaměstnanců uváděn samostatně jako pojištěná osoba.
K Čl. II
Navržená změna zákona o nemocenské péči v ozbrojených silách nepřináší věcné změny. Reaguje pouze na novou terminologii zavedenou zákonem o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Nově se stanoví, že příslušníku bezpečnostního sboru, který je poživatelem starobního nebo plného invalidního důchodu, se nemocenské poskytuje po omezenou dobu, obdobně jako zaměstnancům v pracovním poměru. Dosavadní úprava nereflektovala změny zákona o důchodovém pojištění, které umožňují příslušníku bezpečnostního sboru vykonávat službu i v případě, že je poživatelem starobního důchodu.
K Čl. III
V důsledku zrušení hodností příslušníků bezpečnostních sborů, které vycházely z hodností vojenských, se zrušuje možnost uložit příslušníkům trest ztráty vojenské hodnosti. Na nezbytný rozsah se omezuje výčet trestných činů vojenských, kterých se může dopustit i příslušník bezpečnostního sboru. Další změny jsou legislativně technického charakteru.
K Čl. IV
Novela zákona o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění sjednocuje terminologii užitou v tomto zákoně s terminologií užitou v zákoně o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. K věcné změně zde nedochází.
K Čl. V
Novela zákona o státním odborném dozorunad bezpečností práce reaguje na zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Z obecné působnosti orgánů státního odborného dozoru se vyjímají činnosti, pracoviště a zařízení bezpečnostních sborů a Ministerstva vnitra, neboť se v některých případech jedná o utajované činnosti, pracoviště a zařízení.
K Čl. VI
Novela školského zákona zrušuje možnost povolávání příslušníků Policie České republiky k plnění úkolů policejních škol. Příslušníci bezpečnostních sborů, kteří budou působit na středních školách, budou ve služebním poměru ke státu prostřednictvím některého ze služebních úřadů, jež předpokládá zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Jiné věcné změny návrh neobsahuje.
K Čl. VII
Novela zákona o přestupcích rozšiřuje okruh příslušníků, jejichž přestupky jsou projednávány v kázeňském řízení. Vynětí z působnosti obecných orgánů projednávajících přestupky se bude napříště vztahovat na všechny příslušníky bezpečnostních sborů, kteří spadají do osobní působnosti zákona zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.
K Čl. VIII
Ze zákona o Policii České republiky se vypouštějí ta ustanovení, která dosud upravují pravomoc ke jmenování a odvolávání z funkcí. Tato ustanovení nekorespondují s novým způsobem obsazování služebních míst podle zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. V uvedeném zákoně se stanoví pravomoc k rozhodování ve věcech služebního poměru příslušníků, včetně rozhodování o ustanovení na služební místo na základě výsledků výběrového řízení.
Policisté nebudou napříště podléhat ustanovením o trestných činech vojenských, s výjimkou těch, které výslovně stanoví trestní zákon. Dosavadní, poněkud anachronická úprava zpochybňuje postavení policie jako civilní organizace s úkoly zcela odlišnými od úkolů, které plní ozbrojené síly.
K Čl. IX
V důsledku změny zákona č. 586/1992 Sb., o dani z příjmu, dochází k dílčím legislativně technickým úpravám textu zákona o životním minimu.
K Čl. X
Ředitel Bezpečnostní informační služby se podle zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů stává příslušníkem ve služebním poměru. Proto není důvodu, aby byl v zákoně o organizaci a provádění sociálního zabezpečení uváděn samostatně jako subjekt, k němuž provádí nemocenské pojištění Bezpečnostní informační služba.
K Čl. XI
Změna zákona o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a některých dalších organizacích a orgánech spočívá ve vyloučení působnosti tohoto zákona na příslušníky bezpečnostních sborů, jejichž služební poměr včetně odměňování je upraven zákonem o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Proto se legislativně upravují ustanovení, která se budou nadále týkat pouze příslušníků ozbrojených sil ve služebním poměru.
K Čl. XII
Ze zákona o Vězeňské službě České republiky se vypouští ustanovení, které dosud upravuje pravomoc ke jmenování a odvolávání z funkce generálního ředitele Vězeňské služby České republiky. Toto ustanovení nekoresponduje s novým způsobem obsazování služebních míst podle zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. V uvedeném zákoně se stanoví pravomoc k rozhodování ve věcech služebního poměru příslušníků včetně rozhodování o ustanovení na služební místo na základě výsledků výběrového řízení.
Příslušníci Vězeňské služby České republiky nebudou napříště podléhat ustanovením o trestných činech vojenských, s výjimkou těch, které výslovně stanoví trestní zákon. Dosavadní, poněkud anachronická úprava, zpochybňuje postavení této služby jako civilní organizace s úkoly zcela odlišnými od úkolů, které plní ozbrojené síly.
Zrušuje se také možnost povolávání příslušníků k plnění úkolů v ministerstvu. Příslušníci, kteří budou i nadále vykonávat službu v ministerstvu budou ve služebním poměru ke státu prostřednictvím některého ze služebních úřadů, které předpokládá zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.
Zrušuje se také rozporuplné ustanovení o skončení služebního poměru ze zákona v důsledku uzavření pracovní smlouvy s Vězeňskou službou České republiky.
K Čl. XIII
Navržená změna zákona o daních z příjmů nepřináší věcné změny. Reaguje pouze na novou terminologii zavedenou zákonem o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.
K Čl. XIV
Ředitel Bezpečnostní informační služby se podle zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů stává příslušníkem ve služebním poměru. Proto není důvodu, aby byl v zákoně o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti uváděn samostatně jako poplatník pojistného.
K Čl. XV
Změna zákona, kterým se mění a doplňuje zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení a některé další zákony, má čistě legislativně technický charakter.
K Čl. XVI
Vzhledem k tomu, ze zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů upravuje pro vedoucí služebních úřadů totožné požitky, které pro ředitele Bezpečnostní informační služby stanoví zákon o státním rozpočtu České republiky na rok 1993, o změně a doplnění některých zákonů České národní rady a některých dalších předpisů, ustanovení, které se týká tohoto ředitele se vypouští.
K Čl. XVII
Z celního zákona se vypouštějí ustanovení, která dosud upravují pravomoc ke jmenování a odvolávání z funkcí v Celní správě České republiky. Tato ustanovení nekorespondují s novým způsobem obsazování služebních míst podle zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. V uvedeném zákoně se stanoví pravomoc k rozhodování ve věcech služebního poměru příslušníků, včetně rozhodování o ustanovení na služební místo na základě výsledků výběrového řízení.
Z uvedeného zákona se vypouštějí též ustanovení upravující některé právní instituty služebního poměru celníků, které jsou zákonem o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů řešeny jinak.
K Čl. XVIII až XX
Změny mají čistě legislativně technický charakter.
K Čl. XXI
Návrh předpokládá, že do Úřadu pro zahraniční styky a informace nebudou k plnění úkolů tohoto úřadu nadále povoláváni příslušníci Policie České republiky, ale službu budou vykonávat příslušníci Úřadu pro zahraniční styky a informace.
K Čl. XXII
Příslušníci Bezpečnostní informační služby nebudou napříště podléhat ustanovením o trestných činech vojenských, s výjimkou těch, které výslovně stanoví trestní zákon. Dosavadní, poněkud anachronická úprava zpochybňuje postavení zpravodajské služby jako civilní organizace s úkoly zcela odlišnými od úkolů, které plní ozbrojené síly.
Ze zákona o Bezpečnostní informační službě se vypouštějí ustanovení upravující služební poměr jejích příslušníků. Služební poměr bude napříště upraven zákonem o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.
K Čl. XXIII
Změny mají čistě legislativně technický charakter.
K Čl. XXIV
V důsledku změny zákona č. 586/1992 Sb., o dani z příjmu, dochází k dílčím legislativně technickým úpravám textu zákona o státní sociální podpoře, která se týká příjmu příslušníka bezpečnostního sboru rozhodného pro přiznání sociální dávky.
K Čl. XXV
Změny mají čistě legislativně technický charakter.
K Čl. XXVI
Ředitel Bezpečnostní informační služby se podle zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů stává příslušníkem ve služebním poměru. Proto není důvodu, aby byl v zákoně o důchodovém pojištění uváděn samostatně jako pojištěná osoba.
K Čl. XXVII
Změny mají čistě legislativně technický charakter.
K Čl. XXVIII
Řediteli Bezpečnostní a informační služby budou poskytovány náhrady výdajů, naturální plnění a odchodné podle zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Proto se zrušují ta ustanovení zákona o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců, podle nichž mu tato plnění dosud náležela.
K Čl. XXIX
V důsledku zavedení jednotné terminologie pro označení bezpečnostních sborů se legislativně upravuje text ustanovení zákona o střelných zbraních, které vylučuje působnost citovaného zákona na bezpečnostní sbory nebo jejich ozbrojené složky. K věcné změně dosavadní úpravy nedochází.
K Čl. XXX
Ředitel Bezpečnostní informační služby se podle zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů stává příslušníkem ve služebním poměru. Proto není důvodu, aby byl v zákoně o veřejném zdravotním pojištění uváděn samostatně jako pojištěná osoba.
Nově se stanovuje, že plátcem veřejného zdravotního pojištění bude za příslušníky bezpečnostních sborů stát. Shodná úprava je navrhována i v zákoně o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon).
K Čl. XXXI
Změny mají čistě legislativní charakter.
K Čl. XXXII
Policejní akademie České republiky dosud vzdělává odborníky zejména pro Policii České republiky. V souvislosti s novou právní úpravou služebního poměru příslušníků bezpečnostních sborů se stanoví jednotné kvalifikační předpoklady pro příslušníky všech těchto sborů. Důraz bude kladen zejména na obor vzdělání pro výkon jednotlivých služebních míst. Předpokládá se také „průchodnost“ mezi jednotlivými sbory v rámci jednotného služebního poměru. Proto by Policejní akademie České republiky měla zastřešovat vysokoškolské vzdělávání příslušníků všech bezpečnostních sborů.
K Čl. XXXIII
Legislativní charakter má změna zákona o vojácích z povolání, která v oblasti výsluhových nároků reaguje na terminologii zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.
K Čl. XXXIV
Změny mají čistě legislativně technický charakter.
K Čl. XXXV
Ze zákona o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů se vypouštějí ta ustanovení, která dosud upravují pravomoc ke jmenování a odvolávání z funkcí v tomto sboru. Tato ustanovení nekorespondují s novým způsobem obsazování služebních míst podle zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. V uvedeném zákoně se stanoví pravomoc k rozhodování ve věcech služebního poměru příslušníků, včetně rozhodování o ustanovení na služební místo na základě výsledků výběrového řízení.
Z uvedeného zákona se vypouštějí též ustanovení, která upravují některé právní instituty služebního poměru příslušníků, jež jsou zákonem o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů řešeny jinak.
K Čl. XXXVI a XXXVII
Změny mají čistě legislativně technický charakter.
K Čl. XXXVIII
V souvislosti se zakotvením některých oprávnění Generálního ředitelství státní služby ve vztahu k příslušníkům bezpečnostních sborů, bylo nezbytné novelizovat také návrh zákona o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon).
K Čl. XXXIX
Účinnost zákona se navrhuje ke shodnému datu jako účinnost zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.
V Praze dne 29. října 2001
předseda vlády
ministr vnitra