Důvodová zpráva k Vládní návrh zákona o krajích

), který je svěřen do přenesené působnosti krajů, s výjimkou rozhodování o opravných prostředcích proti rozhodnutím obcí vydaným v I. stupni ve správním řízení, které bude zákonem o krajích svěřeno krajskému úřadu.

Předseda orgánu dozoru bude jmenován ředitelem krajského úřadu, a to s předchozím souhlasem ministra vnitra pod sankcí neplatnosti. Tím se posiluje nezávislost orgánu dozoru na politických vlivech i na krajském úřadu.

K bodu 140

Jde o praktické otázky nezbytné k výkonu činnosti kraje.

K bodu 141

Jde o důsledek současně předkládaného zákona o úřednících územních samosprávných celků, který plně nahradí úpravu zvláštní odborné způsobilosti a začlení ji do jednotného systému prohlubování kvalifikace úředníků územních samosprávných celků.

K bodu 142 a 143

Jde o zpřesnění dikce.

K bodu 144 a 145

Jde o sjednocení s úpravou v zákoně o obcích a v zákoně o hlavním městě Praze v rámci připravených novel.

K bodu 146 až 149

Jde o důsledky promítnutí formulačních úprav, které souvisejí s předpokládaným zrušením okresních úřadů.

K bodu 150

Použití správního řádu je vyloučeno v uvedených případech již z povahy věci, neboť aplikace správního řádu je v něm vyloučena ve vztazích nadřízenosti a podřízenosti, což platí i o vztahu kontrolujícího a kontrolovaného.

K bodu 151 až 154

Jde převážně jen o legislativně technické úpravy.

K bodu 155 až 157

Jde převážně jen o legislativně technické úpravy.

K bodu 158

Promítají se přesuny působnosti okresních úřadů ze zákona o okresních úřadech.

K bodu 159 až 164

Jde převážně jen o legislativně technické úpravy sledující i důslednější systematické členění zákona.

K Čl. II

S ohledem na četnost provedených změn, hlavně z praktického hlediska, se jeví účelné vyhlášení úplného znění zákona ve Sbírce zákonů, což je cílem nového § 98a.

K Čl. III

Účinnost se navrhuje shodně s ostatními zákony realizujícími II. fázi reformy územní veřejné správy, to znamená k 1. lednu 2003.

V Praze dne 7. listopadu 2001

předseda vlády

ministr vnitra

Úplné znění zákona č. 129/2000 Sb.,

o krajích (krajské zřízení), jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 273/2001 Sb., zákonem č. 320/2001 Sb.

a zákonem č. …/2002 Sb.

Z Á K O N

o krajích (krajské zřízení)

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

HLAVA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Díl 1

Postavení krajů a jejich orgánů

(§ 1

1. Chyba: zdroj odkazu nenalezenKraj je územní společenství občanů; náleží mu právo na samosprávu, které vykonává v rozsahu stanoveném zákonem a v souladu s potřebami kraje (dále jen “samostatná působnost”).

2. Kraj je veřejnoprávní korporací; vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající.

3. Kraj pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů; při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem vyjádřený v zákonech a jiných právních předpisech.

4. Kraj má vlastní majetek a hospodaří s ním samostatně za podmínek stanovených tímto nebo zvláštním zákonem.)

§ 1

5. Kraj je územním společenstvím občanů, které má právo na samosprávu.

6. Kraj je veřejnoprávní korporací, která má vlastní majetek a vlastní příjmy vymezené zákonem a hospodaří za podmínek stanovených zákonem podle vlastního rozpočtu. Kraj vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající.

7. Kraj je samostatně spravován zastupitelstvem kraje (dále jen „zastupitelstvo”);dalšími orgány kraje jsou rada kraje (dále jen „rada”), hejtman kraje (dále jen „hejtman”) a krajský úřad. Orgánem kraje je též zvláštní orgán kraje (dále jen „zvláštní orgán”) zřízený podle zákona a orgán kraje pro dozor nad výkonem působnosti obcí (dále jen „orgán dozoru”).

8. Kraj pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů.

(§ 2

1. Kraj je spravován, v rozsahu stanoveném zákonem, zastupitelstvem kraje¹) (dále jen “zastupitelstvo”). Dalšími orgány kraje jsou rada kraje (dále jen “rada”), hejtman kraje (dále jen “hejtman”) a krajský úřad. Orgánem kraje je též zvláštní orgán kraje (dále jen “zvláštní orgán”) zřízený podle zákona.

2. Kraj může k plnění svých úkolů v samostatné působnosti zakládat a zřizovat právnické osoby a organizační složky jako zařízení bez právní subjektivity, pokud tento zákon nestanoví jinak.

3. Kraje zajišťují výkon finanční kontroly podle rozpočtových pravidel územních rozpočtů a podle zvláštního právního předpisu^1a.)

§ 2

(1) Kraj spravuje své záležitosti v rozsahu stanoveném zákonem. Tato působnost je samostatnou působností kraje.

(2) Státní správu, jejíž výkon byl zákonem svěřen orgánům kraje, vykonávají orgány kraje jako svou přenesenou působnost (§ 29 a 30). Kraj je při výkonu státní správy správním obvodem. Kraj je povinen zabezpečit výkon přenesené působnosti.

(3) Kraj při výkonu samostatné působnosti a přenesené působnosti chrání veřejný zájem vyjádřený v zákonech a jiných právních předpisech.

(4) Kraj zajišťuje výkon finanční kontroly podle rozpočtových pravidel územních rozpočtů a podle zvláštního právního předpisu.¹)

(§ 3

1. Kraj je povinen vydávat potvrzení a vyhotovovat zprávy pro potřeby právnických a fyzických osob, stanoví-li tak zvláštní právní předpis.

2. Potvrzení pro uplatnění práva v cizině je kraj povinen vydat jen v případě, že jsou mu požadované údaje známy.)

§ 4

Pokud zvláštní zákon upravuje působnost krajů a nestanoví, že jde o (samostatnou či) přenesenou působnost, platí, že jde vždy o činnosti patřící do samostatné působnosti krajů.

(§ 5

1. Kraj a jím zřízené nebo založené organizační složky a právnické osoby mohou užívat znak a prapor kraje. Jiné subjekty mohou užívat znak kraje jen s jeho souhlasem; k užívání praporu kraje není nutný jeho souhlas.

2. Kraji mohou být na jeho návrh znak a prapor kraje uděleny předsedou Poslanecké sněmovny. Kraj může navrhnout předsedovi Poslanecké sněmovny změnu znaku a praporu kraje.

3. K označení budov, v nichž mají sídlo orgány kraje, může kraj užívat vedle velkého státního znaku ²) i znak kraje.

4. Kraje mohou používat razítko kraje se znakem kraje. Znak kraje je vyobrazen uprostřed razítka a po obvodu razítka je uveden celý název kraje.)

§ 5

(1) Kraj může mít znak a prapor.

(2) Předseda Poslanecké sněmovny může kraji, který nemá znak nebo prapor, na jeho návrh znak nebo prapor udělit.

(3) Předseda Poslanecké sněmovny může na žádost kraje změnit znak nebo prapor kraje.

Díl 2

Obecně závazné vyhlášky kraje a nařízení kraje

§ 6

Obecně závaznou vyhláškou kraje vydanou zastupitelstvem v mezích jeho samostatné působnosti lze ukládat povinnosti fyzickým a právnickým osobám, jen stanoví-li tak zákon.

§ 7

Na základě a v mezích zákona rada vydává právní předpisy (ve věcech svěřeného výkonu státní správy) v přenesené působnosti, je-li k tomu zákonem zmocněna; tyto právní předpisy se nazývají nařízení kraje.

(§ 8

1. Obecně závazná vyhláška kraje a nařízení kraje (dále jen “právní předpis kraje”) musí být vyhlášeny.

2. Vyhlášení právního předpisu kraje se provede tak, že se uveřejní ve Věstníku právních předpisů kraje v tištěné podobě (dále jen “Věstník”), pokud právní předpis nestanoví jinak.)

§ 8

1. Obecně závazné vyhlášky kraje a nařízení kraje (dále jen „právní předpis kraje“) musí být v souladu se zákony a právními předpisy vydanými vládou a ústředními správními úřady.

2. Právní předpis kraje nabývá platnosti dnem jeho vyhlášení ve Věstníku právních předpisů kraje (dále jen „Věstník”).

3. Dnem vyhlášení právního předpisu kraje je den rozeslání příslušné částky Věstníku, který musí být uveden v jejím záhlaví.

4. Právní předpis kraje nabývá účinnosti patnáctým dnem po vyhlášení ve Věstníku, pokud v něm není stanoven pozdější počátek účinnosti.

5. Vyžaduje-li to naléhavý obecný zájem, lze výjimečně stanovit dřívější počátek účinnosti právního předpisu kraje, nejdříve však dnem vyhlášení. Dřívější počátek účinnosti musí být v právním předpise uveden. V těchto případech se právní předpis kraje zveřejní též na úřední desce krajského úřadu (dále jen „úřední deska”), na úředních deskách obecních úřadů obcí, kterých se dotýká, a v hromadných informačních prostředcích.

6. Věstník se vydává v postupně číslovaných částkách označených pořadovými čísly. Právní předpisy kraje se ve Věstníku označují pořadovými čísly. Číselná řada právních předpisů kraje, jakož i číselná řada jednotlivých částek Věstníku, se uzavírá vždy koncem každého kalendářního roku.

7. Věstník musí být každému přístupný na krajském úřadu, na obecních úřadech v kraji a na Ministerstvu vnitra (dále jen „ministerstvo“).

8. Kraj zveřejní stejnopis Věstníku i způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(§ 9

1. Právní předpis kraje nabývá účinnosti patnáctým dnem následujícím po dni jeho vyhlášení ve Věstníku, pokud v něm není stanoven pozdější počátek účinnosti.

2. Vyžaduje-li to naléhavý obecný zájem, lze výjimečně stanovit dřívější počátek účinnosti, nejdříve však dnem vyhlášení. Důvody, v čem spočívá naléhavý obecný zájem, askutečnost, že právní předpis kraje nabývá dřívější účinnosti, musí být v právním předpisu kraje uvedeny.V těchto případech se právní předpis kraje vyhlásí bezodkladně vyvěšením na úřední desce krajského úřadu (dále jen “úřední deska”), na úředních deskách okresních a obecních úřadů, kterých se dotýká, a uveřejní se i v hromadných informačních prostředcích. Povinnost vyhlášení podle § 8 odst. 2 zůstává nedotčena.)

(§ 10

1. Každý kraj vydává pro svůj územní obvod Věstník, který je tiskovinou.

2. Věstník se vydává v postupně číslovaných částkách, z nichž každá obsahuje v záhlaví označení dne, kdy byla rozeslána; tento den je dnem vyhlášení právního předpisu kraje.

3. Právní předpisy kraje se opatřují pořadovými čísly. Číselná řada právních předpisů kraje, jakož i číselná řada jednotlivých částek Věstníku se uzavírá koncem kalendářního roku.

4. Ve Věstníku se vyhlašují uveřejněním plného znění právní předpisy kraje, nálezy Ústavního soudu k právním předpisům kraje a další skutečnosti stanovené zákonem.

5. Redakci Věstníku vykonává krajský úřad v samostatné působnosti. Právní předpisy kraje musí být uveřejněny ve Věstníku nejdéle do 15 dnů ode dne jejich schválení.

6. (Tiskové chyby se ve Věstníku opravují uveřejněním redakčního sdělení.)

7. Věstník musí být přístupný u krajského úřadu toho kraje, který jej vydává, a u všech (okresních a) obecních úřadů v kraji.

8. Každý kraj může zveřejnit stejnopis Věstníku i způsobem umožňujícím dálkový přístup.³)

Díl 3

Ukládání pokut právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám

(§ 11

(1) Poruší-li podnikající fyzická osoba při výkonu své podnikatelské činnosti nebo právnická osoba povinnost stanovenou právním předpisem kraje, může jim kraj uložit v samostatné působnosti pokutu do 200 000 Kč.)

(2) Řízení o správním deliktu lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy se kraj o porušení povinnosti podle odstavce 1 dozvěděl, nejpozději však do 2 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.

(3) Do běhu lhůty podle odstavce 2 se nezapočítává doba, po kterou se pro tentýž skutek vedlo trestní řízení podle zvláštního zákona.

(4) Podle odstavce 1 se nepostupuje, jestliže zvláštní zákon stanoví za porušení těchto povinností vyšší sankci.

(5) Uložení pokuty nezbavuje osoby uvedené v odstavci 1 povinnosti odstranit ve stanovené lhůtě závadný stav. Pokutu lze uložit opakovaně. Výnos pokut je příjmem kraje.

(6) Na řízení o uložení pokuty se vztahuje správní řád.⁴) )

§ 11

(1) Kraj uloží pokutu až do výše 200 000 Kč právnické osobě a fyzické osobě, která je podnikatelem (dále jen „osoba“), porušila-li povinnost stanovenou právním předpisem kraje.

(2) Řízení o uložení pokuty lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy se kraj o porušení povinnosti podle odstavce 1 dozvěděl, nejpozději však do 2 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.

(3) Při stanovení výše pokuty podle odstavce 1 kraj přihlíží zejména k povaze, závažnosti, době trvání a následkům protiprávního jednání, jakož k přiměřenosti výše pokuty vzhledem k majetkovým poměrům osoby, která se protiprávního jednání dopustila.

(4) Pokutu podle odstavce 1 nelze uložit, jestliže zákon stanoví za porušení povinnosti podle odstavce 1 vyšší sankci.

(5) Uložení pokuty podle odstavce 1 nezbavuje osobu uvedenou v odstavci 1 povinnosti odstranit závadný stav ve lhůtě stanovené krajem s přihlédnutím k okolnostem případu.

(6) Výnos pokut je příjmem kraje.

(HLAVA II

OBČANÉ KRAJE)

Díl 4

Občané kraje

§ 12

1. Občanem kraje je fyzická osoba, která je státním občanem České republiky a je přihlášena k trvalému pobytu ⁵) v některé obci nebo na území vojenského újezdu v územním obvodu kraje.

2. Občan kraje, který dosáhl věku 18 let, má právo

1. volit a být volen do zastupitelstva za podmínek stanovených (zvláštním) zákonem, ⁶)

b) (zúčastňovat se zasedání zastupitelstva a v souladu s jednacím řádem zastupitelstva vyjadřovat na něm své stanovisko k projednávaným otázkám,)

2. vyjadřovat na zasedání zastupitelstva v souladu s jednacím řádem svá stanoviska k projednávaným věcem,

( c) nahlížet do zápisů a usnesení z jednání zastupitelstva, do usnesení rady, výborů zastupitelstva (dále jen “výbory”) a komisí rady (dále jen “komise”) a pořizovat si z nich výpisy, pokud tomu nebrání právní předpisy upravující nakládání s osobními údaji a utajovanými skutečnostmi,⁷))

2. nahlížet do rozpočtu kraje a do závěrečného účtu kraje, do zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření kraje za uplynulý kalendářní rok, do usnesení a zápisůz jednání zastupitelstva, rady, výborů zastupitelstva (dále jen „výbory”) a komisí rady (dále jen „komise”) a pořizovat si z nich výpisy, pokud tomu nebrání jiné zákony,

3. požadovat projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti radou nebo zastupitelstvem; je-li žádost podepsána nejméně 1 000 občany kraje, musí být projednána na jejich zasedání nejpozději do 60 dnů,

4. podávat orgánům kraje návrhy, připomínky a podněty; (podání orgány kraje vyřizují bezodkladně nejdéle do 60 dnů) orgány kraje je vyřizují bezodkladně, nejdéle však do 60 dnů,

( f )nahlížet do rozpočtu kraje a do závěrečného účtu kraje za uplynulý kalendářní rok,)

2. vyjadřovat se k návrhu rozpočtu kraje a k závěrečnému účtu kraje za uplynulý kalendářní rok, a to buď písemně, ve lhůtě stanovené jednacím řádem, nebo ústně na zasedání zastupitelstva,

3. hlasovat v krajském referendu za podmínek stanovených zvláštním zákonem.

3. Oprávnění uvedená v odstavci 2 písm. b) až f) má i fyzická osoba, která dosáhla věku 18 let a vlastní na území kraje nemovitost.

§ 13

Oprávnění uvedená v § 12 odst. 2 má i fyzická osoba, která dosáhla věku 18 let, je cizím státním občanem a je přihlášena k trvalému pobytu v některé obci nebo vojenském újezdu v územním obvodu kraje, stanoví-li tak mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena.

HLAVA III

PŮSOBNOST KRAJE

Díl 1

Samostatná působnost kraje

(§ 14

1. Kraj má právo na samosprávu ve věcech, které stanoví zákon; působnost v těchto věcech je samostatnou působností kraje.

(2) Do samostatné působnosti kraje patří zejména záležitosti uvedené v § 35, 36 a 59. Kraj v samostatné působnosti ve svém územním obvodu dále pečuje v souladu s místními předpoklady a s místními zvyklostmi o komplexní územní rozvoj, zejména o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb svých občanů, především o uspokojování potřeby ochrany a rozvoje zdravých životních podmínek, dopravy a spojů, potřeby informací, výchovy a vzdělávání, celkového kulturního rozvoje a ochrany veřejného pořádku.)

(3)Při výkonu samostatné působnosti kraj spolupracuje s obcemi; nesmí přitom zasahovat do jejich samostatné působnosti.

(4) Orgány kraje jsou povinny záměry rozvoje kraje vždy konzultovat s příslušnými orgány obcí,jichž se dotýkají.)

§ 14

1. Do samostatné působnosti kraje patří záležitosti, které jsou v zájmu kraje a občanů kraje, pokud nejde o přenesenou působnost kraje.

2. Do samostatné působnosti kraje patří zejména záležitosti uvedené v § 11, 35, 36 a 59, s výjimkou vydávání nařízení kraje, a dále záležitosti, které do samostatné působnosti svěří zákon.

3. Kraj může v samostatné působnosti k plnění svých úkolů zakládat a zřizovat právnické osoby a organizační složky, pokud zákon nestanoví jinak.

4. Při výkonu samostatné působnosti kraj spolupracuje s obcemi; nesmí přitom zasahovat do jejich samostatné působnosti. Proti takovému zásahu může obec podat žalobu podle zvláštního zákona.

5. Kraje jsou povinny, pokud je to možné, předem projednat s obcemi opatření dotýkající se jejich působnosti.“.

§ 15

((1) Kraj je oprávněn vyjadřovat se k  záležitostem, které se dotýkají jeho samostatné působnosti. Orgány státu jsou povinny předem projednat s orgány kraje opatření dotýkající se samostatné působnosti kraje.)

1. Kraj je oprávněn vyjadřovat se k návrhům státních orgánů, které se dotýkají působnosti kraje. Státní orgány jsou povinny, pokud je to možné, předem projednat s krajem opatření dotýkající se působnosti kraje.

2. Státní orgány a orgány obcí poskytují orgánům kraje na požádání bezplatně údaje a informace pro výkon jejich působnosti. Tuto povinnost má i kraj vůči státním orgánům a orgánům obcí. Ochrana (osobních) údajů a utajovaných skutečností⁷⁾podle zvláštních právních předpisůzůstává nedotčena.

§ 15a

1. Kraj je povinen vydávat potvrzení a vyhotovovat zprávy pro potřeby právnických a fyzických osob, stanoví-li tak zvláštní právní předpis.

2. Kraj vydává potvrzení potřebná pro uplatnění práva v cizině i v případě, že právní předpis takovou povinnost neukládá, ale požadované údaje jsou mu známy.

(§ 16

Při výkonu samostatné působnosti se kraj řídí

1. při vydávání obecně závazných vyhlášek zákonem ,

2. v ostatních záležitostech též jinými právními předpisy vydanými na základě zákona.)

§16

Při výkonu samostatné působnosti se kraj řídí zákony a jinými právními předpisy.

Hospodaření kraje

§ 17

1. Majetek kraje musí být využíván účelně a hospodárně v souladu s jeho zájmy a úkoly vyplývajícími ze zákonem vymezené působnosti. Kraj je povinen pečovat o zachování a rozvoj svého majetku. Kraj vede evidenci svého majetku. ⁸)

2. Majetek musí být chráněn před zničením, poškozením, odcizením nebo zneužitím. S nepotřebným majetkem kraj naloží způsoby a za podmínek stanovených zvláštními předpisy, ⁹) pokud tento zákon nestanoví jinak.

3. Kraj je povinen chránit svůj majetek před neoprávněnými zásahy a včas uplatňovat právo na náhradu škody a právo na vydání bezdůvodného obohacení.

4. Kraj je povinen trvale sledovat, zda dlužníci včas a řádně plní své závazky a zabezpečit, aby nedošlo k promlčení nebo zániku práv z těchto závazků vyplývajících.

§ 18

((1) Záměr kraje prodat, směnit nebo darovat nemovitý majetek, pronajmout jej anebo poskytnout jako výpůjčku kraj zveřejní po dobu nejméně 15 dnů před projednáním v orgánech kraje vyvěšením na úřední desce krajského úřadu, aby se k němu mohli zájemci vyjádřit a předložit své nabídky. Záměr může kraj též zveřejnit způsobem v místě obvyklým. Pokud kraj záměr nezveřejní, je právní úkon od počátku neplatný.)

(1) Záměr kraje prodat, směnit nebo darovat nemovitý majetek, pronajmout jej anebo poskytnout jako výpůjčku kraj zveřejní po dobu nejméně 30 dnů před rozhodnutím v příslušném orgánu kraje vyvěšením na úřední desce krajského úřadu, aby se k němu mohli zájemci vyjádřit a předložit své nabídky. Nemovitost se v záměru označí údaji podle zvláštního zákona. ^9a) Pokud kraj záměr po uvedenou dobu nezveřejní, je právní úkon neplatný.

(2) Při úplatném převodu majetku se cena sjednává zpravidla ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá, nejde-li o cenu regulovanou státem. Odchylka od ceny obvyklé musí být zdůvodněna.

(3) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, jde-li o pronájem bytů, pronájem anebo výpůjčku majetku kraje na dobu kratší než 30 dnů nebo jde-li o pronájem nebo výpůjčku právnické osobě, jejímž zřizovatelem je kraj.

(§ 19

1. Stát má právo při bezúplatném převodu (či přechodu) movitých věcí, práv a nemovitostí na kraj a při finanční spoluúčasti na pořízení takového majetku krajem vyhradit si stanovení podmínek pro další hospodaření a nakládání s tímto majetkem.

2. (Za porušení povinností kraje uložených mu podle odstavce 1 může Ministerstvo financí nebo jím pověřený místně příslušný finanční úřad kraji uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč v řízení podle zvláštního zákona.⁴⁾ Výnos pokut je příjmem státního rozpočtu.)

3. Učiní-li kraj právní úkon s majetkem uvedeným v odstavci 1 v rozporu se stanovenými podmínkami a majetek nelze vrátit původnímu účelu, je kraj povinen odvést do státního rozpočtu peněžní částku odpovídající obvyklé ceně dotčeného majetku.)

§ 19

1. Stanoví-li zvláštní zákon, na jehož základě přecházejí nemovité věci, movité věci nebo práva z vlastnictví státu do vlastnictví krajů, povinnosti nebo podmínky pro nakládání s nimi, může Ministerstvo financí za jejich porušení uložit kraji pokutu až do výše 1 000 000 Kč ve správním řízení. Výnos pokut je příjmem státního rozpočtu.

2. Učiní-li kraj právní úkon týkající se nemovitých věcí, movitých věcí nebo práv uvedených v odstavci 1 v rozporu se stanovenými povinnostmi nebo podmínkami a nelze-li je vrátit původnímu účelu, je kraj povinen odvést do státního rozpočtu peněžní částku odpovídající jejich obvyklé ceně.

§ 20

1. Hospodaření za uplynulý kalendářní rok dá kraj přezkoumat auditorem nebo Ministerstvem financí. Náklady spojené s přezkoumáním hospodaření auditorem hradí kraj ze svých rozpočtových prostředků.

2. Závěrečný účet spolu se zprávou o výsledcích přezkoumání hospodaření kraje za uplynulý kalendářní rok projedná zastupitelstvo do 30. června následujícího roku a přijme opatření k nápravě nedostatků.

3. (Jestliže kraj nepožádá do 31. ledna o přezkoumání svého hospodaření za uplynulý rok auditora nebo Ministerstvo financí, může mu Ministerstvo financí nebo jím pověřený finanční úřad uložit pokutu do výše 100 000 Kč v řízení podle zvláštního zákona.⁴⁾.) Jestliže kraj nepožádá auditora o přezkoumání svého hospodaření za uplynulý kalendářní rok do 31. ledna, může mu Ministerstvo financí ve správním řízení uložit pokutu do výše 100 000 Kč; v takovém případě zabezpečí provedení přezkoumání hospodaření kraje auditorem na náklad povinného kraje. (Přezkoumání hospodaření v takovém případě provede Ministerstvo financí.)

4. Výnos pokuty je příjmem státního rozpočtu.

§ 21

Hospodaření kraje s dotacemi ze státního rozpočtu republiky a ze státních fondů republiky kontroluje Ministerstvo financí nebo jím pověřený finanční úřad i v průběhu rozpočtového roku. V případě, že byl porušen zákon, Ministerstvo financí uloží opatření k odstranění zjištěných nedostatků.

(§ 22

Pravidla pro sestavování rozpočtu a závěrečného účtu kraje a pravidla pro hospodaření s prostředky tohoto rozpočtu upravuje zvláštní zákon.)

§ 22

Sestavování rozpočtu a závěrečného účtu kraje a hospodaření s prostředky tohoto rozpočtu se řídí zvláštním zákonem.

§ 23

(1) Podmiňuje-li zákon platnost právního úkonu kraje předchozím zveřejněním, schválením nebo souhlasem, opatří se listina osvědčující (tento právní úkon) splnění těchto podmínek doložkou, v níž bude potvrzeno, že tyto podmínky jsou splněny.

(2) Právní úkony, které vyžadují schválení zastupitelstva, popřípadě rady, lze učinit jen po jejich předchozím schválení, jinak jsou tyto právní úkony kraje od počátku neplatné. Tyto právní úkony činí hejtman nebo jím pověřený člen rady, nestanoví-li tento zákon jinak (§ 69 odst. 2 písm. b).“.

Spolupráce krajů

§ 24

(1) Kraje mohou při výkonu své samostatné působnosti (vzájemně spolupracovat) spolupracovat s ostatními kraji a s obcemi..

(2) Na spolupráci krajů s ostatními kraji a s obcemi nelze použít ustanovení občanského zákoníku o zájmových sdruženích právnických osob a o smlouvě o sdružení, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) (3) Spolupráce mezi kraji se uskutečňuje zejména

1. na základě smlouvy uzavřené ke splnění konkrétního úkolu,

2. zakládáním právnických osob podle zvláštního zákona ¹⁰) dvěma nebo více kraji.

(3) (4) (Smlouva o spolupráci krajů mezi dvěma nebo více kraji ke splnění konkrétního úkolu se uzavírá na dobu určitou nebo na dobu neurčitou.) Smlouva musí mít písemnou formu a musí být schválena příslušnými zastupitelstvy, jinak je neplatná.

(4) (5) Smlouva podle odstavce (2) 3musí obsahovat

1. označení účastníků smlouvy,

2. vymezení předmětu smlouvy,

3. práva a povinnosti jednotlivých účastníků smlouvy,

4. způsob využití stavby po jejím dokončení, je-li stavba předmětem smlouvy,

5. důvody a způsob odstoupení účastníků od smlouvy a vypořádání majetku a majetkových práv.

§ 25

((1)Pro majetek získaný výkonem společné činnosti krajů na základě smlouvy podle § 24 platí zvláštní právní předpis.⁸))

1. Majetek získaný výkonem společné činnosti krajů s ostatními kraji nebo obcemi na základě smlouvy podle § 24 odst. 3 se stává spoluvlastnictvím všech účastníků této smlouvy. Podíly na majetku získaném společnou činností jsou stejné, není-li smlouvou stanoveno jinak.

2. Ze závazků vůči třetím osobám jsou účastníci smlouvy zavázáni společně a nerozdílně, není-li smlouvou stanoveno jinak.

((3) Na spolupráci krajů podle předchozích odstavců nelze použít ustanovení občanského zákoníku o zájmových sdruženích právnických osob a o smlouvě o sdružení.)

3. (4) Kraj je návrhem smlouvy podle § 24 odst. 3 vázán ode dne jeho schválení zastupitelstvem do dne stanoveného pro přijetí návrhu smlouvy, pokud jiný kraj, kterému je návrh smlouvy určen, jej neodmítne před uplynutím lhůty pro přijetí návrhu.

4. (5) Smlouva podle § 24 odst. 3 je účinná dnem přijetí jejího návrhu všemi účastníky, nestanoví-li tato smlouva jinak.

§ 26

1. Kraj nemůže být členem občanského sdružení vytvořeného podle zvláštního právního předpisu.¹¹)

2. Kraj nemůže být členem svazku obcí.¹²)

Spolupráce s ostatními subjekty

§ 27

Na spolupráci mezi kraji a právnickými a fyzickými osobami v občanskoprávních vztazích lze použít ustanovení občanského zákoníku o zájmových sdruženích právnických osob a o smlouvě o sdružení.

§ 28

Spolupráce s územními samosprávnými celky jiných států

1. Kraj může spolupracovat s územními samosprávnými celky jiných států a (vstupovat do regionálních seskupení se zahraničními partnery.)být členem jejich mezinárodních sdružení. (Obsahem spolupráce mohou být jen činnosti patřící do jeho samostatné působnosti.)

((2) Spolupráce se uskutečňuje jen na základě smlouvy, která musí obsahovat)

2. Kraje mohou uzavírat s územními samosprávnými celky jiných států smlouvy o vzájemné spolupráci.Obsahem spolupráce mohou být jen činnosti, které patří do samostatné působnosti kraje, který smlouvu uzavírá. Smlouva musí obsahovat

1. názvy a sídla účastníků smlouvy,

2. předmět smlouvy (spolupráce),

3. orgány a způsob jejich ustanovování,

4. dobu, na kterou se smlouva uzavírá.

Smlouva musí mít písemnou formu a musí být předem schválena příslušnými zastupitelstvy, jinak je neplatná.

3. Právnická osoba na základě smlouvy o spolupráci může vzniknout, jen stanoví-li tak mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena.

4. (Smlouvy podle odstavce 2 musí být v souladu se zahraniční politikou státu a podléhají souhlasu Ministerstva vnitra (dále jen “ministerstvo”)) Smlouva o spolupráci podle odstavce 2 a 3, na jejímž základě má vzniknout právnická osoba nebo členství v již existující právnické osobě, podléhá souhlasu ministerstva po předchozím projednání s Ministerstvem zahraničních věcí. Bez tohoto souhlasu nemůže smlouva nabýt účinnosti. Udělení souhlasu může být odepřeno pouze pro rozpor se zákonem nebo mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena.

Díl 2

Přenesená působnost

§ 29

( (1) Kraj vykonává na svém území státní správu ve věcech, které stanoví zákon; působnost v těchto věcech je přenesenou působností kraje (dále jen “přenesená působnost”).)

1. Orgány kraje vykonávají na svém území přenesenou působnost ve věcech, které stanoví zákon.

( (2)Orgány kraje jsou povinny zabezpečit úkoly v přenesené působnosti.)

(2) (3) Kraj obdrží ze státního rozpočtu příspěvek na (plnění úkolů v) výkon  přenesené působnosti.Výši příspěvku stanoví Ministerstvo financí po projednání s ministerstvem.

§ 30

Při výkonu přenesené působnosti se orgány kraje řídí

(a) při vydávání nařízení kraje a při rozhodování o právech a povinnostech osob zákony a právními předpisy vydanými na základě zákona,)

1. při vydávání nařízení kraje zákony a jinými právními předpisy,

2. v ostatních případech též usneseními vlády a směrnicemi ústředních správních úřadů; usnesení vlády a směrnice ústředních správních úřadů nemohou ukládat orgánům kraje povinnosti, pokud nejsou stanoveny zákonem; podmínkou platnosti směrnic ústředních správních orgánů je jejich publikování ve Věstníku vlády pro orgány krajů a orgány obcí.

HLAVA IV

ORGÁNY KRAJE

Díl 1

Zastupitelstvo

§ 31

1. Zastupitelstvo se skládá z členů zastupitelstva. Počet členů zastupitelstva činí v kraji s počtem obyvatel

1. do 600 000 obyvatel 45 členů,

2. nad 600 000 do 900 000 obyvatel 55 členů,

3. nad 900 000 obyvatel 65 členů.

2. Rozhodující pro stanovení počtu členů zastupitelstva je počet obyvatel kraje (podle statistického lexikonu obcí) k 1. lednu roku, v němž se konají volby.

3. Počet členů zastupitelstva, který má být zvolen, zveřejní krajský úřad nejpozději do dvou dnů od jeho stanovení na úřední desce krajského úřadu a současně ve Věstníku.

§ 32

(1) (Výkon funkce člena zastupitelstva se považuje za výkon veřejné funkce.¹³)) Funkce člena zastupitelstva je veřejnou funkcí.¹³) Člen zastupitelstva nesmí být pro výkon své funkce zkrácen na právech vyplývajících z jeho pracovního nebo jiného obdobného poměru.

(2) Podmínky vzniku a zániku mandátu člena zastupitelstva upravuje zvláštní zákon.⁶⁾

§ 33

1. Mandát člena zastupitelstva kraje vzniká zvolením; ke zvolení dojde ukončením hlasování.)

2. Člen zastupitelstva skládá na začátku prvního zasedání zastupitelstva, jehož se po svém zvolení zúčastní, slib tohoto znění: “Slibuji věrnost České republice. Slibuji na svou čest a svědomí, že svoji funkci budu vykonávat svědomitě, v zájmu kraje a jeho občanů a řídit se Ústavou a zákony České republiky.” (Práv a povinností se člen zastupitelstva ujímá složením slibu.)

3. (Slib skládá člen zastupitelstva do rukou předsedajícího zasedání zastupitelstva a pronesením slova „slibuji”.) Člen zastupitelstva skládá slib před zastupitelstvem pronesením slova „slibuji”.Složení slibu potvrdí člen zastupitelstva svým podpisem.

((4) Člen zastupitelstva vykonává svůj mandát osobně a v souladu se svým slibem a není přitom vázán žádnými příkazy.)

§ 34

(1) Člen zastupitelstva má při výkonu své funkce právo

( a) předkládat návrhy na projednání zastupitelstvu a dalším orgánům kraje, jejichž je členem,)

b) vznášet dotazy, připomínky a podněty na radu a její jednotlivé členy, na výbory a vedoucí organizačních složek kraje, statutární orgány příspěvkových organizací, které kraj zřídil, nebo na zástupce kraje v orgánech právnických osob, které kraj založil; odpověď na ně musí být dána bezodkladně, nejpozději do 30 dnů, pokud jejich poskytnutí nebrání zákony upravující mlčenlivost anebo zákaz jejich zveřejnění,^7),10)

( c) požadovat od zaměstnanců kraje zařazených do krajského úřadu informace ve věcech, které souvisejí s výkonem funkce člena zastupitelstva, pokud jejich poskytnutí nebrání zákony upravující mlčenlivost anebo zákaz jejich zveřejnění.^7),10) Informace musí být poskytnuta do 30 dnů.)

1. předkládat zastupitelstvu a radě, jakož i výborům a komisím návrhy na projednání,

2. vznášet dotazy, připomínky a podněty na radu a její jednotlivé členy, na předsedy výborů, na statutární orgány právnických osob, jejichž zakladatelem je kraj, a na vedoucí příspěvkových organizací a organizačních složek, které kraj založil nebo zřídil; písemnou odpověď musí obdržet do 30 dnů,

3. požadovat od zaměstnanců kraje zařazených do krajského úřadu, jakož i od zaměstnanců právnických osob, které kraj zřídil, informace ve věcech, které souvisejí s výkonem jejich funkce; informace musí být poskytnuta do 30 dnů.

(2) Člen zastupitelstva je povinen zúčastňovat se zasedání zastupitelstva, popřípadě zasedání jiných orgánů kraje, je-li jejich členem, plnit úkoly, které pro něho z výkonu funkce v těchto orgánech vyplývají, a úkoly, které mu tyto orgány uloží, hájit zájmy občanů kraje a jednat a vystupovat tak, aby nebyla ohrožena vážnost jeho funkce.

(3) Člen zastupitelstva, u něhož skutečnosti nasvědčují, že by jeho podíl na projednávání a rozhodování určité záležitosti v orgánech kraje mohl znamenat výhodu nebo škodu pro něj samotného nebo osobu blízkou, pro fyzickou nebo právnickou osobu, kterou zastupuje na základě zákona nebo plné moci (střet zájmů), je povinen sdělit tuto skutečnost před zahájením jednání (příslušného) orgánu kraje(.), který má danou záležitost projednávat a nesmí se na projednávání a rozhodování podílet. (O tom, zda existuje důvod pro vyloučení z projednávání a rozhodování této záležitosti, rozhoduje tento orgán kraje.)

(4) Kraj se povinen zajišťovat rovné zacházení se všemi členy zastupitelstva. Pro tuto povinnost platí přiměřeně § 1 odst. 3 a 4 a § 7 odst. 2 až 6 zákoníku práce.

Pravomoc zastupitelstva

§ 35

1. Zastupitelstvo rozhoduje ve věcech patřících do samostatné působnosti. (Ve věcech přenesené působnosti zastupitelstvo rozhoduje, jen stanoví-li tak zákon.)

2. Zastupitelstvu je vyhrazeno

1. předkládat návrhy zákonů Poslanecké sněmovně, (v souladu se zákonem,¹⁴))

2. předkládat návrhy Ústavnímu soudu na zrušení právních předpisů, ¹⁵) má-li za to, že jsou v rozporu se zákonem,)

3. vydávat obecně závazné vyhlášky kraje,

4. koordinovat rozvoj územního obvodu, schvalovat programy rozvoje územního obvodu kraje podle zvláštních zákonů, zajišťovat jejich realizaci a kontrolovat jejich plnění,

5. schvalovat územně plánovací dokumentaci pro území kraje a vyhlašovat její závazné části obecně závaznou vyhláškou kraje,

6. volit zástupce kraje do regionálních rad regionů soudržnosti,

7. stanovit rozsah základní dopravní obslužnosti pro území kraje,

8. rozhodovat o spolupráci kraje s jinými kraji a o mezinárodní spolupráci,

9. schvalovat rozpočet kraje a schvalovat závěrečný účet kraje,

10. zřizovat a rušit příspěvkové organizace a organizační složky kraje; k tomu schvalovat jejich zřizovací listiny,

11. (schvalovat zakladatelskou listinu, zakladatelskou smlouvu, společenskou smlouvu a stanovy obchodních společností, které kraj hodlá založit, a rozhodovat o účasti kraje v obchodních společnostech a v obecně prospěšných společnostech včetně stanovení výše vkladu)

k) rozhoduje o založení a rušení právnických osob, schvaluje jejich zakladatelské listiny, společenské smlouvy, zakládací smlouvy a stanovy, rozhoduje o účasti v již založených právnických osobách,

12. delegovat zástupce kraje, s výjimkou § 59 odst. 1 písm. j), na valnou hromadu obchodních společností, v nichž má kraj majetkovou účast,

13. navrhovat zástupce kraje do ostatních orgánů obchodních společností, v nichž má kraj majetkovou účast, a navrhovat jejich odvolání,

14. volit a odvolávat hejtmana, (zástupce hejtmana) náměstka (náměstky) hejtmana a další členy rady z řad svých členů a odvolávat je z funkce,

( o) stanovit počet uvolněných členů zastupitelstva (§ 46 odst. 1) a stanovit výši odměny, neuvolněným členům zastupitelstva, (§47),

15. stanovit počet uvolněných členů rady, jakož i funkce, pro které budou členové zastupitelstva uvolněni a od kterého dne,

16. zřizovat a zrušovat výbory, volit a odvolávat jejich předsedy a členy,

((q) stanovit výši osobních a věcných výdajů na činnost krajského úřadu a zvláštních orgánů,)

(( r) stanovit výši mimořádných odměn občanům za jejich práci ve výborech a zvláštních orgánech),

18. rozhodovat o odměnách neuvolněným členům zastupitelstva a o odměnách podle § 50 odst. 4 a 5,

19. rozhodovat o cestovních náhradách členům zastupitelstva (§ 53),

t) rozhodovat o peněžitých plněních spojených s výkonem funkce členů výborů, komisí, a zvláštních orgánů fyzickým osobám, které nejsou členy zastupitelstva,

u) udělovat ceny kraje,

(s)) v) plnit další úkoly stanovené zákonem.

3. Zastupitelstvo rozhoduje o zrušení usnesení rady, jsou-li mu předložena k rozhodnutí podle § 62.

§ 36

Zastupitelstvu je dále vyhrazeno rozhodování o těchto majetkoprávních úkonech kraje:

1. nabytí a převod nemovitých věcí (včetně vydání nemovitostí podle zvláštních zákonů),

2. poskytování věcných a peněžitých darů podle zvláštního zákona v hodnotě nad 100 000 Kč (v jednotlivých případech,) jedné fyzické nebo právnické osobě v jednom kalendářním roce,

3. poskytování dotací z vlastních prostředků občanským sdružením, humanitárním organizacím a jiným právnickým a fyzickým osobám působícím na území kraje v oblasti mládeže, sportu a tělovýchovy, sociálních služeb, požární ochrany, kultury, vzdělávání a vědy, zdravotnictví, protidrogových aktivit, prevence kriminality a ochrany zvířat a životního prostředí v hodnotě nad 200 000 Kč (jedné organizaci) jedné fyzické nebo právnické osobě v kalendářním roce,

4. poskytování dotací obcím z rozpočtu kraje a kontrola jejich využití,

5. vzdání se práva a prominutí pohledávky vyšší než 200 000 Kč,

6. zastavení movitých věcí nebo práv v hodnotě vyšší než 200 000 Kč,

7. dohody o splátkách s lhůtou splatnosti delší než 18 měsíců,

8. bezúplatné postoupení pohledávek,)

h) postoupení pohledávky vyšší než 200 000 Kč

i) uzavření smlouvy o přijetí a poskytnutí úvěru, půjčky, (výpůjčky,) o převzetí ručitelského závazku, o přistoupení k závazku a ke smlouvě o sdružení,

j) zastavení nemovitostí,

k) emise vlastních obligací,

l) stanovení majetkové účasti na podnikání jiných právnických osob,

(m) zřízení věcného břemene a dlouhodobého pronájmu věci.)

m) peněžité a nepeněžité vklady do právnických osob.

§ 37

Zastupitelstvo má právo vyhradit si další pravomoci v samostatné působnosti. (mimo pravomoci vyhrazené radě podle § 59 odst. 1.)

(§ 38

Zastupitelstvo kraje zruší usnesení rady kraje, jestliže je v rozporu s právním předpisem nebo usnesením zastupitelstva kraje.)

Jednání zastupitelstva

§ 39

1. Ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva svolává dosavadní hejtman tak, aby se konalo po uplynutí lhůty pro rozhodnutí soudu podle zvláštního zákona,⁶⁾ nejpozději však do 40 dnů po vyhlášení výsledků voleb.Ustavujícímu zasedání předsedá zpravidla nejstarší člen zastupitelstva do doby, než je zvolen hejtman nebo zástupce hejtmana. Ustavující zasedání zastupitelstva zvolí hejtmana, zástupce hejtmana a další členy rady. Pokud se tak nestane, předsedající ustavující zasedání přeruší. Současně zastupitelstvo rozhodne, kdy bude zasedání pokračovat tak, aby se uskutečnilo nejdéle do 7 dnů od konání přerušeného jednání.

2. Jestliže nebude ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva svoláno ve lhůtě uvedené v odstavci 1, učiní tak ministerstvo.

§ 40

1. Zastupitelstvo se schází podle potřeby, nejméně však jedenkrát za 3 měsíce. Zasedání zastupitelstva písemně svolává a řídí zpravidla hejtman.

(2) K platnému usnesení, rozhodnutí nebo volbě zastupitelstva je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů zastupitelstva.

§ 41

1. Jestliže při zahájení zasedání zastupitelstva nebo v jeho průběhu není přítomna nadpoloviční většina všech členů zastupitelstva, ukončí předsedající toto zasedání zastupitelstva. Do 15 dnů se koná jeho náhradní zasedání.

2. Požádá-li o to alespoň jedna třetina členů zastupitelstva, hejtman je povinen svolat zasedání zastupitelstva tak, aby se uskutečnilo nejpozději do 21 dnů ode dne doručení žádosti krajskému úřadu.

3. Nesvolá-li hejtman zasedání zastupitelstva podle předchozích odstavců, učiní tak zástupce hejtmana nebo jiný člen zastupitelstva.

§ 42

1. Zasedání zastupitelstva je veřejné. Krajský úřad zveřejní informaci o místě, době a navrženém programu připravovaného zasedání zastupitelstva vždy nejméně 10 dnů předem na úřední desce krajského úřadu a na úředních deskách (okresních a) obecních úřadů v kraji. (Tuto povinnost má krajský úřad i v případě, svolá-li zasedání jiný člen zastupitelstva z důvodů stanovených zákonem.)

2. Návrh programu jednání zastupitelstva připravuje a předkládá zastupitelstvu ke schválení rada.

3. O zařazení návrhů dalších bodů programu, přednesených v průběhu zasedání zastupitelstva, rozhodne zastupitelstvo.

4. Zúčastní-li se zasedání zastupitelstva člen vlády nebo jím pověřený zástupce, poslanec, senátor a požádá-li o slovo, musí mu být vždy uděleno.

§ 43

O průběhu zasedání zastupitelstva se pořizuje zápis, který podepisuje hejtman nebo náměstek hejtmana a zvolení ověřovatelé. Zápis, který je nutno pořídit do (7)10 dnů po skončení zasedání, musí obsahovat údaj o počtu přítomných členů zastupitelstva, schválený program jednání, průběh a výsledek hlasování a přijatá usnesení a musí být uložen u krajského úřadu k nahlédnutí. O námitkách člena zastupitelstva proti zápisu rozhodne nejbližší zasedání zastupitelstva.

§ 44

Zastupitelstvo vydá jednací řád, v němž stanoví podrobnosti o jednání zastupitelstva a výborů.

§ 45

1. (Nastanou-li důvody pro nové volby,⁶⁾) Klesne-li počet členů zastupitelstva o více než polovinu oproti počtu stanovenému v § 31 odst. 1 a nejsou-li náhradníci,do doby, než bude zvoleno zastupitelstvo nové, zabezpečuje jeho úkoly stávající zastupitelstvo. V takovém případě však nepřísluší zastupitelstvu vykonávat působnost podle § 35 odst. 2 a § 36. (, s výjimkou schválení rozpočtu kraje a hospodaření podle něj a stanovení výše osobních a věcných nákladů na činnost krajského úřadu.) Tuto skutečnost krajský úřad bezodkladně oznámí ministerstvu.

2. Jestliže se zastupitelstvo nesejde po dobu delší než 6 měsíců tak, aby bylo schopno se usnášet, nebo nezvolí-li hejtmana do 6 měsíců ode dne, kdy byl odvolán nebo se funkce vzdal, nebo do 6 měsíců ode dne ustavujícího zasedání, ministerstvo je rozpustí a ministr vnitra vyhlásí nové volby. Proti rozhodnutí o rozpuštění zastupitelstva může kraj podat žalobu k soudu. Do doby, než bude zvoleno nové zastupitelstvo, vykonává rada své pravomoci podle § 59 odst. 1 až 3. Není-li zvolena, vykonává hejtman pravomoc podle § 63. Není-li zvolen hejtman, vykonává tuto pravomoc jiný člen zastupitelstva, kterého tím zastupitelstvo pověří.

3. Nebude-li zastupitelstvo nebo jiný orgán kraje postupovat v souladu s rozhodnutím přijatým v referendu konaném v samostatné působnosti kraje, vyzve ministr vnitra zastupitelstvo, aby do 2 měsíců zjednalo nápravu. Jestliže tak zastupitelstvo neučiní, ministerstvo je rozpustí a ministr vnitra vyhlásí do 30 dnů nové volby. Proti tomuto rozhodnutí může kraj podat žalobu k soudu.

Odměňování členů zastupitelstva

§ 46

1. Členům zastupitelstva, kteří jsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni,¹⁶) a členům, kteří před zvolením do funkce člena zastupitelstva nebyli v pracovním poměru, ale vykonávají funkci ve stejném rozsahu jako dlouhodobě uvolnění členové zastupitelstva, (dále jen “uvolnění členové zastupitelstva”) přísluší za výkon funkce uvolněného člena zastupitelstva odměna podle tohoto zákona. Odměna se vyplácí z rozpočtových prostředků kraje.

2. Odměnou se rozumí peněžitá plnění poskytovaná krajem uvolněným členům zastupitelstva za výkon jejich funkce; za odměnu se nepovažují plnění poskytovaná v souvislosti s výkonem jejich funkce podle zvláštních právních předpisů, zejména cestovní náhrady.

3. Odměnou podle odstavce 1 je

1. měsíční odměna (§ 48),

2. další odměna (§ 49),

3. odměna při skončení funkčního období (§ 50).

4. Členům zastupitelstva, kteří nejsou uvedeni v odstavci 1, (dále jen “neuvolnění členové zastupitelstva”), jsou-li v pracovním poměru, poskytne zaměstnavatel pro výkon funkce pracovní volno s náhradou mzdy;¹⁷) rozsah doby potřebné k výkonu funkce v konkrétním případě určí kraj. Náhradu mzdy uhradí kraj jejich zaměstnavateli podle zvláštního předpisu.¹⁷) Neuvolněným členům zastupitelstva, kteří nejsou v pracovním nebo jiném obdobném poměru, poskytuje kraj ze svých rozpočtových prostředků náhradu výdělku ušlého v souvislosti s výkonem jejich funkce paušální částkou, jejíž výši stanoví zastupitelstvo vždy na příslušný kalendářní rok.

§ 47

Neuvolněným členům zastupitelstva může být za výkon funkce poskytnuta měsíční odměna a další odměna. Její maximální výši stanoví prováděcí právní předpis.

§ 48

(1) Měsíční odměna je peněžité plnění poskytované měsíčně podle druhu vykonávané funkce a podle počtu obyvatel kraje a ve výši stanovené prováděcím právním předpisem.

((2) Nevykonává-li člen zastupitelstva funkci z důvodu nemoci, úrazu, těhotenství nebo mateřství, měsíční odměna mu nenáleží.)

(2) Nevykonává-li člen zastupitelstva funkci z důvodu pracovní neschopnosti, karantény, z důvodu těhotenství nebo péče o dítě do 3 let věku, měsíční odměna mu nenáleží. Člen zastupitelstva je povinen neprodleně informovat hejtmana nebo náměstka hejtmana o těchto důvodech a předpokládané době jejich trvání.

§ 49

Další odměna je peněžité plnění poskytované členům zastupitelstva za podmínek a ve výši stanovené prováděcím právním předpisem.

§ 50

1. Uvolněnému členu zastupitelstva a neuvolněnému členu zastupitelstva, pokud vykonává funkci hejtmana, jemuž (v době konání) ke dni voleb do zastupitelstva příslušela měsíční odměna, náleží tato odměna ještě po dobu 3 měsíců od konání (všeobecných voleb) voleb do zastupitelstva, pokud mu nevznikl opětovný nárok na měsíční odměnu.

((2) Pokud dosavadní hejtman po volbách do zastupitelstva plní úkoly podle § 63 odst. 1, náleží mu měsíční odměna v dosavadní výši, a to až do ustavujícího zasedání nového zastupitelstva; jeho nárok podle odstavce 1 zůstává nedotčen.)

(3) Uvolněnému členu zastupitelstva a neuvolněnému členu zastupitelstva, pokud vykonává funkci hejtmana, jehož funkční období skončilo před konáním všeobecných voleb do zastupitelstva a jemuž v době skončení jeho funkčního období příslušela měsíční odměna, může být tato odměna poskytnuta ještě po dobu 3 měsíců po skončení jeho funkčního období.)

2. Pokud dosavadní hejtman vykonává do ustavujícího zasedání zastupitelstva pravomoc podle § 64b odst. 1, náleží mu měsíční odměna v dosavadní výši.

3. Členovi zastupitelstva, který vykonává pravomoc podle § 64b odst. 2, náleží měsíční odměna ve stejné výši, která by podle prováděcího právního předpisu náležela hejtmanovi.

4. Uvolněnému členovi zastupitelstva a neuvolněnému členovi zastupitelstva, který vykonával funkci hejtmana, za níž náleží měsíční odměna, a jemuž zanikl mandát přede dnem voleb do zastupitelstva, může být tato odměna poskytována ještě po dobu 3 měsíců ode dne zániku mandátu.

5. Uvolněnému členovi zastupitelstva a neuvolněnému členovi zastupitelstva, který vykonával funkci hejtmana, za niž náleží měsíční odměna, a byl z této funkce odvolán nebo se jí vzdal, může být tato odměna poskytována ještě po dobu 3 měsíců ode dne vzdání se funkce nebo odvolání z funkce.

§ 51

Splatnost a výplata odměny členům zastupitelstva, jakož i srážky z odměny se řídí právními předpisy upravujícími platové poměry zaměstnanců obcí ¹⁸) a zákoníkem práce. Pro rozsah a pořadí srážek z odměny se použije zákoník práce obdobně. Pro tyto účely se posuzuje odměna členů zastupitelstva jako plat zaměstnance v pracovním poměru ke kraji, kraj se posuzuje jako zaměstnavatel a členové zastupitelstva se posuzují jako zaměstnanci.

§ 52

1. Odměna se poskytne poprvé za měsíc, kdy člen zastupitelstva nabyl práv a povinností podle tohoto zákona.

(2)V případě souběhu výkonu několika funkcí se poskytuje měsíční odměna podle funkce, za kterou lze poskytnout nejvyšší odměnu.)

§ 52

1. Odměna se uvolněnému členovi zastupitelstva poskytuje ode dne, kdy byl zvolen nebo jmenován do funkce, za kterou odměna náleží.

2. Odměna se neuvolněnému členovi zastupitelstva poskytuje ode dne, který stanoví zastupitelstvo .

3. V případě souběhu výkonu několika funkcí

3. náleží uvolněnému členovi zastupitelstva měsíční odměna podle funkce, za kterou se poskytuje nejvyšší odměna,

4. lze neuvolněnému členovi zastupitelstva poskytnout měsíční odměnu až do výše souhrnu odměn za jednotlivé funkce.

§ 53

Členovi zastupitelstva náleží v souvislosti s výkonem jeho funkce cestovní náhrady ve výši a za podmínek stanovených právními předpisy platnými pro zaměstnance v pracovním poměru.¹⁹)

(§ 54

1. (Uvolněný člen zastupitelstva má nárok na dovolenou na zotavenou za kalendářní rok; pokud jeho funkční období netrvalo po dobu celého kalendářního roku, má nárok na její poměrnou část.

2. Poměrná část dovolené uvolněného člena zastupitelstva činí za každý i započatý kalendářní měsíc trvání výkonu jeho funkce jednu dvanáctinu dovolené za kalendářní rok.

3. Výměra dovolené uvolněného člena zastupitelstva činí 5 týdnů.

4. Po dobu dovolené se uvolněnému členu zastupitelstva měsíční odměna nekrátí.)

§ 54

1. Uvolněný člen zastupitelstva má nárok na dovolenou podle tohoto zákona v délce 5 týdnů za kalendářní rok.

2. Pokud jeho funkční období netrvalo po dobu celého kalendářního roku, má nárok na poměrnou část dovolené, která činí za každý i započatý kalendářní měsíc trvání výkonu jeho funkce jednu dvanáctinu dovolené za kalendářní rok.

3. Měsíční odměna podle tohoto zákona náleží i po dobu dovolené.

(4) Kraj poskytne uvolněnému členovi zastupitelstva též tu část dovolené, kterou nevyčerpal před uvolněním k výkonu veřejné funkce. Nevyčerpal-li uvolněný člen zastupitelstva dovolenou před uplynutím doby uvolnění k výkonu veřejné funkce, poskytne mu ji uvolňující zaměstnavatel.

(§ 55

1. (Na vztahy vyplývající z výkonu funkce uvolněného člena zastupitelstva se vztahují ustanovení zákoníku práce, pokud tento zákon nestanoví jinak. Pro účely pracovněprávní a sociálního zabezpečení se posuzuje odměna uvolněných členů zastupitelstva jako příjem zaměstnanců v pracovním poměru; kraj se posuzuje jako zaměstnavatel a uvolnění členové zastupitelstva se posuzují jako zaměstnanci.)

2. Pro účely daňové se odměna uvolněných členů zastupitelstva považuje za funkční požitek podle zvláštního zákona.²⁰)

(§ 56

Kraj může poskytovat jednorázové odměny občanůmza jejich práci jako členům výborů, komisí a zvláštních orgánů (§ 65). )

Díl 2

Rada

§ 57

1. Rada je výkonným orgánem kraje v oblasti samostatné působnosti. Při výkonu své působnosti odpovídá rada zastupitelstvu. Rada může rozhodovat ve věcech přenesené působnosti, jen stanoví-li tak zákon.

2. Radu tvoří hejtman, (zástupce hejtmana (zástupci hejtmana)) náměstek hejtmana (náměstci hejtmana) a další členové rady(.), kteří jsou voleni z členů zastupitelstva. Počet členů rady činí v kraji s počtem

1. do 600 000 obyvatel 9 členů,

2. nad 600 000 obyvatel 11 členů.

3. Je-li hejtman nebo zástupce hejtmana odvolán z funkce nebo na tuto funkci rezignoval, přestává být i členem rady.

§ 58

1. Rada se schází ke svým schůzím podle potřeby. Schůze rady svolává hejtman. Schůze rady jsou neveřejné. Rada může k jednotlivým bodům svého jednání přizvat i dalšího člena zastupitelstva nebo jiné osoby.

2. K platnému usnesení, volbě nebo rozhodnutí je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů rady.

3. O průběhu schůze rady se pořizuje zápis, ve kterém se vždy uvede počet přítomných členů rady, schválený program schůze rady, průběh a výsledek hlasování a přijatá usnesení. Zápis podepisuje hejtman nebo (zástupce hejtmana) náměstek hejtmana, spolu s ověřovateli. Zápis, který je nutno pořídit do 7 dnů po skončení schůze, musí být uložen u krajského úřadu k nahlédnutí. O námitkách člena rady proti zápisu rozhodne nejbližší schůze rady.

4. Rada podává na každém zasedání zastupitelstva zprávu o své činnosti.

§ 59

1. Rada připravuje návrhy a podklady pro jednání zastupitelstva a zabezpečuje plnění jím přijatých usnesení. Radě (je vyhrazeno) přísluší

1. zabezpečovathospodaření podle schváleného rozpočtu, (kontrolovat hospodaření podle něj,) provádět rozpočtová opatření v rozsahu svěřeném zastupitelstvem,

2. stanovit počet zaměstnanců kraje zařazených do krajského úřadu, do orgánu dozoru, do zvláštních orgánů kraje a do organizačních složek a objem prostředků na platy těchto zaměstnanců,

3. na návrh ředitele krajského úřadu (dále jen “ředitel”) jmenovat a odvolávat vedoucí odborů krajského úřadu v souladu se zvláštním zákonem; jmenování nebo odvolání vedoucích odborů bez návrhu ředitele je neplatné,

4. zřizovat a zrušovat podle potřeby komise rady (dále jen “komise”), jmenovat a odvolávat z funkce jejich předsedy a členy,

5. ukládatkrajskému úřadu úkoly v oblasti samostatné působnosti a kontrolovat jejich plnění,

6. přezkoumávat (na základě podnětů občanů a právnických osob) opatření přijatá krajským úřadem v samostatné působnosti,

7. vyřizovat návrhy, připomínky a podněty obcí a právnických osob z územního obvodu kraje,

8. stanovitpravidla pro přijímání a vyřizování petic a stížností,

9. vykonávatzakladatelské a zřizovatelské funkce ve vztahu k právnickým osobám, organizačním složkám, které byly zřízeny nebo založeny krajem nebo které byly na kraj převedeny zvláštním zákonem, včetně jmenování a odvolávání jejich ředitelů a stanovení jejich platu a odměn; k tomu pravidelně jedenkrát ročně projednávat zprávu o jejich činnosti, o plnění jejich úkolů, pro které byly založeny nebo zřízeny, a přijímatpříslušná opatření k nápravě,

(j) plnit funkci valné hromady, je-li kraj jediným akcionářem nebo jediným společníkem,)

j) rozhodovat ve věcech kraje jako jediného společníka obchodní společnosti,

k)vydávat nařízení kraje,

(l) uzavírat nájemní smlouvy a smlouvy o výpůjčkách.)

l)rozhodovat o uzavírání nájemních smluv a smluv o výpůjčce; tuto působnost může rada svěřit příslušnému odboru krajského úřadu zcela nebo zčásti,

13. projednávat a řešit návrhy, připomínky a podněty předložené jí členy zastupitelstva nebo komisemi rady,

14. na návrh ředitele zřizovat a rušit odbory krajského úřadu a schvalovat organizační řád krajského úřadu,

2. Rada rozhoduje o těchto majetkoprávních úkonech kraje:

1. o poskytování dotací občanským sdružením, humanitárním organizacím a jiným právnickým a fyzickým osobám působícím v oblasti mládeže, sportu a tělovýchovy, sociálních služeb, požární ochrany, kultury a vzdělávání, vědy, zdravotnictví, protidrogových aktivit, prevence kriminality a ochrany zvířat a životního prostředí; tyto dotace nesmí převýšit 200 000 Kč (jedné organizaci) jednomu občanskému sdružení, jedné humanitární organizaci nebo jedné právnické nebo fyzické osobě v kalendářním roce,

2. o vzdání se práva a prominutí pohledávky (nižší než) nepřevyšující 200 000 Kč,

3. o zastavení movitých věcí nebo práv v hodnotě (nižší než) nepřevyšující 200 000 Kč,

4. o uzavírání dohod o splátkách s lhůtou splatnosti (kratší než) nepřevyšující 18 měsíců,

5. o nabytí a převodu movitých věcí na kraj včetně peněz,

6. o poskytování věcných a finančních darů do 100 000 Kč v jednotlivých případech.

3. Rada (rozhoduje) zabezpečuje rozhodování v ostatních záležitostech patřících do samostatné působnosti kraje, pokud nejsou vyhrazeny zastupitelstvu nebo pokud si je zastupitelstvo nevyhradilo.

((4) (Je-li odvolána rada jako celek, zůstává hejtman a zástupce hejtmana i nadále ve funkci. Je-li hejtman a zástupce hejtmana odvolán ze své funkce současně s ostatními členy rady, pověří zastupitelstvo výkonem funkcí hejtmana, popřípadě zástupce hejtmana některého člena zastupitelstva a současně mu vymezí rozsah jeho oprávnění na dobu do zvolení nového hejtmana, popřípadě zástupce hejtmana.)

4. Rada může ze záležitostí uvedených v odstavcích 1 až 3 svěřit hejtmanovi, popřípadě krajskému úřadu, pouze rozhodování podle odstavce 1 písm. l) a n).

§ 60

(1) Poklesne-li v průběhu funkčního období počet členů rady tak, že rada není usnášeníschopná (§ 58 odst. 2) a na nejbližším zasedání zastupitelstva nebude počet členů rady doplněn tak, aby usnášeníschopná byla, vykonává její působnost, až do zvolení potřebného počtu členů rady, zastupitelstvo. V těchto případech zastupitelstvo může svěřit hejtmanovi (plnění některých úkolů) výkon pravomoci rady.

(2) Je-li rada odvolána jako celek a není-li současně s tím zvolena nová rada, vykonává dosavadní rada své pravomoci až do zvolení nové rady.

Díl 3

Hejtman

§ 61

1. Hejtman zastupuje kraj navenek. (Úkony, které vyžadují schválení zastupitelstva, popřípadě rady, může hejtman provést jen po jejich předchozím schválení, jinak jsou tyto právní úkony kraje od počátku neplatné.)

2. Hejtmana a (zástupce hejtmana) náměstka hejtmana (náměstky hejtmana) volí zastupitelstvo z řad svých členů. Hejtman a (zástupce hejtmana) náměstek hejtmana musí být občany České republiky. Odpovídají za výkon své funkce zastupitelstvu. Rada může ukládat úkoly hejtmanovi jen v rozsahu své působnosti.

3. Hejtman

1. (spolu se zástupcem hejtmana) s náměstkem hejtmana podepisuje právní předpisy kraje,

2. po předchozím souhlasu ministra vnitra jmenuje a odvolává ředitele v souladu se zvláštním zákonem; jmenování nebo odvolání ředitele bez předchozího souhlasu ministra vnitra je neplatné,

3. stanoví podle zvláštního předpisu ²¹) plat řediteli a ukládá mu úkoly,

4. na základě zmocnění v zákoně zřizuje pro výkon přenesené působnosti zvláštní orgány,

5. odpovídá za včasné objednání přezkoumání hospodaření kraje za uplynulý kalendářní rok,

6. zajišťuje ochranu utajovaných skutečností,

7. odpovídá za informování občanů o činnosti kraje,²²)

8. vykonává další úkoly v samostatné nebo přenesené působnosti, pokud jsou mu svěřeny zastupitelstvem, radou nebo tak stanoví zákon.

4. Hejtman svolává a zpravidla řídí zasedání zastupitelstva a rady, podepisuje spolu s ověřovateli zápis z jednání zastupitelstva a zápis z jednání rady.

§ 62

Hejtman pozastaví výkon usnesení rady, má-li za to, že je usnesení nesprávné. Věc pak předloží k rozhodnutí nejbližšímu zasedání zastupitelstva.

(§ 63

1. Dosavadní hejtman v době od konání všeobecných voleb do zastupitelstva do doby konání ustavujícího zasedání nově zvoleného zastupitelstva zabezpečuje hospodaření kraje podle schváleného rozpočtu a plní další nezbytné úkoly v samostatné působnosti, nejde-li o úkony vyhrazené zastupitelstvu podle § 35 odst. 2 a § 36 nebo vyhrazené radě podle § 59 odst. 1 písm. j) a l).

2. Jestliže na ustavujícím zasedání nově zvoleného zastupitelstva hejtman nebude zvolen, pověří zastupitelstvo plněním úkolů podle odstavce 1 zástupce hejtmana; není-li zvolen, jiného člena nově zvoleného zastupitelstva.)

§ 64

Hejtmana zastupuje (zástupce hejtmana) náměstek hejtmana. Zastupitelstvo může zvolit více náměstků hejtmana a svěřit jim některé úkoly hejtmana. (Zástupce hejtmana) Náměstek hejtmana, kterého určí zastupitelstvo, zastupuje hejtmana v době jeho nepřítomnosti a jedná a rozhoduje ve věcech, které jsou svěřeny hejtmanovi.

§ 64a

Je-li hejtman ze své funkce odvolán nebo se funkce vzdal a není-li současně zvolen nový hejtman, vykonává jeho pravomoci podle tohoto zákona náměstek hejtmana, kterého určilo zastupitelstvo k zastupování hejtmana (§ 64). Neurčilo-li zastupitelstvo takového náměstka hejtmana nebo byl-li náměstek hejtmana z funkce odvolán nebo se funkce vzdal současně s hejtmanem, pověří zastupitelstvo výkonem pravomocí hejtmana některého z členů rady.

§ 64b

(1) Hejtman vykonává v období od voleb do zastupitelstva do ustavujícího zasedání nově zvoleného zastupitelstva pravomoci podle § 59 odst. 2 písm. a), c), d), e), h), i) a j) a odst. 3 a podle § 61 odst. 2.

(2) Jestliže zastupitelstvo nezvolí na svém ustavujícím zasedání hejtmana, vykonává dosavadní hejtman, je-li členem zastupitelstva, pravomoci podle odstavce 1. Není-li dosavadní hejtman členem zastupitelstva, pověří zastupitelstvo výkonem těchto pravomocí některého ze svých členů.

§ 64c

1. Hejtman má právo užívat při významných příležitostech závěsný odznak. Závěsný odznak má uprostřed velký státní znak a po obvodu odznaku je uveden název Česká republika.

2. Rada může stanovit, v kterých případech může tento odznak užívat jiný člen zastupitelstva nebo ředitel krajského úřadu.

Díl 4

Zvláštní orgány

§ 65

(1) Hejtman zřizuje pro výkon přenesené působnosti kraje zvláštní orgány, pokud tak stanoví zvláštní zákon.

(2) V čele zvláštního orgánu může být jen osoba, která, nestanoví-li zvláštní zákon²³⁾ jinak, prokázala zvláštní odbornou způsobilost v oblasti přenesené působnosti, pro jejíž výkon byl zvláštní orgán zřízen. Pro prokázání zvláštní odborné způsobilosti osoby stojící v čele zvláštního orgánu platí obdobně ustanovení zvláštních právních předpisů, upravujících toto prokázání pro úředníky územních samosprávných celků.

Díl 5

Krajský úřad

§ 66

Krajský úřad plní úkoly v samostatné působnosti uložené mu zastupitelstvem a radoua napomáhá činnosti výborů a komisí. Rada může ukládat úkoly krajskému úřadu jen v rozsahu své působnosti svěřené jí zákonem (nebo zastupitelstvem). Zastupitelstvo ani rada nemůže na krajský úřad přenést úkoly, které jsou jim vyhrazeny zákonem.

(§ 67

2. Krajský úřad vykonává přenesenou působnost s výjimkou věcí, které jsou zákonem svěřeny zastupitelstvu nebo zvláštnímu orgánu. Krajský úřad

a) přezkoumává rozhodnutí vydaná okresními úřady a magistráty měst Brna, Ostravy a Plzněve správním řízení, pokud není zákonem tato působnost svěřena zvláštnímu orgánu nebo zákon nestanoví jinak,

b) ukládá sankce podle zákona,

c) zabezpečuje výstavbu a provoz informačního systému kompatibilního s informačními systémy správních úřadů,

1. d) podílí se na odborné přípravě zaměstnanců okresních a obecních úřadů pro vykonání zkoušky zvláštní odborné způsobilosti,

e) organizuje kontroly na vybraných úsecích činnosti okresních úřadů, vyhodnocuje jejich výsledky a předkládá příslušnému ministerstvu, popřípadě vládě, návrhy na potřebná opatření,

f) kontroluje dodržování opatření vlády v činnosti okresních úřadů a poskytování odborné pomoci okresními úřady obcím,

g) organizuje porady přednostů okresních úřadů působících v kraji,

h) vykonává další působnosti svěřené mu zákonem.)

§ 67

3. (1) Krajský úřad vykonává přenesenou působnost s výjimkou věcí, které jsou zákonem svěřeny radě, orgánu dozoru nebo zvláštnímu orgánu. Krajský úřad

a) přezkoumává rozhodnutí vydaná v řízení podle zvláštních zákonů^22b), pokud není zákonem tato působnost svěřena zvláštnímu orgánu nebo zákon nestanoví jinak,

b)ukládá sankce podle zákona,

c) poskytuje odbornou a metodickou pomoc obcím,

d) zabezpečuje koordinaci výstavby a provozuinformačního systému kompatibilního s informačními systémyveřejné správy,

e) organizuje kontrolyvýkonu přenesené působnosti obcí, vyhodnocuje jejich výsledky a předkládá příslušnému ministerstvu, popřípadě vládě, návrhy na potřebná opatření,

f) zřizuje funkci koordinátora romských poradců^22c),

g) vykonává další působnosti svěřené mu zákonem.

(2) Krajský úřad řídí a kontroluje v potřebném rozsahu a prostředky, které zákon dává k dispozici, činnost orgánů obcí při výkonu přenesené působnosti.

§ 68

1. Krajský úřad tvoří ředitel a zaměstnanci kraje zařazení do krajského úřadu (dále jen “zaměstnanec”). V čele krajského úřadu stojí ředitel. Ředitele v případě nepřítomnosti zastupuje zástupce ředitele.

((2)Krajský úřad se člení na odbory, oddělení, sekretariát ředitele a sekretariát hejtmana.)

2. Krajský úřad se člení na odbory a oddělení.

§ 69

1. Ředitel je zaměstnancem kraje. Za plnění úkolů svěřených krajskému úřadu v samostatné a přenesené působnosti je odpovědný hejtmanovi.

2. Ředitel

1. zajišťuje úkoly v přenesené působnosti kraje vyplývající ze zvláštních zákonů,

b) podává návrhy na zrušení obecně závazných vyhlášek obcí a nařízení obcí, nebo jejich jednotlivých ustanovení^21a) podle zvláštního zákona,

(b) c) podle zvláštních předpisů plní vůči zaměstnancům kraje zařazeným do krajského úřadu funkci statutárního orgánu zaměstnavatele,

(c) d)stanoví podle zvláštních předpisů ²¹⁾ platy zaměstnancům kraje zařazeným dokrajského úřadu,

(d) e) je nadřízeným všech zaměstnanců kraje zařazených do krajského úřadu a kontroluje jejich činnost,

(e) f) vydává svým nařízením zejména organizační a pracovní řád, spisový řád a skartační řád krajského úřadu,

(f) g) je oprávněn předkládat radě návrhy na vydání nařízení kraje,

(h)(g)řídí a kontroluje činnost právnických osob, organizačních složek, příspěvkových organizací, které byly zřízeny nebo založeny krajem nebo které byly na kraj převedeny zvláštním zákonem,)

(i)(h)plní podle pokynů hejtmana úkoly vyplývající z usnesení zastupitelstva a rady a další úkoly vyplývající z jeho pracovní náplně,)

h) jmenuje po projednání v radě své zástupce,

i) plní úkoly uložené mu zastupitelstvem, radou nebo hejtmanem.

(i) (j) plní úkoly stanovené v samostatné působnosti zastupitelstvem a radou a další úkoly stanovené zákonem.

(3) Ředitel je oprávněn zúčastňovat se zasedání zastupitelstva a schůzí rady s hlasem poradním.

4. Ředitel nesmí vykonávat funkce v politických stranách a v politických hnutích. Jeho funkce je neslučitelná s funkcí poslance a senátora Parlamentu České republiky a s funkcí člena zastupitelstva územního samosprávného celku.

5. Za plnění úkolů uložených krajskému úřadu v oblasti samostatné a přenesené působnosti je ředitel odpovědný hejtmanovi.

§ 69a

3. Orgán dozoru krajského úřadu v přenesené působnosti vykonává dozor nad výkonem samostatné a přenesené působnosti obcí podle zvláštního zákona^22b).

4. Orgán dozoru se člení na oddělení.

§ 69b

6. Orgán dozoru tvoří předseda a další zaměstnanci kraje zařazení do tohoto orgánu.

7. Předsedu jmenuje a odvolává ředitel s předchozím souhlasem ministra vnitra; bez souhlasu ministra vnitra je jmenování nebo odvolání předsedy neplatné.

8. Předseda

3. je nadřízen všem zaměstnancům kraje zařazeným do orgánu dozoru,

4. stanoví zaměstnancům kraje zařazeným do orgánu dozoru platy podle zvláštních právních předpisů.

9. Funkce předsedy je neslučitelná s členstvím v politické straně nebo politickém hnutí a dále s funkcí poslance nebo senátora Parlamentu České republiky a s funkcí člena zastupitelstva.

10. Zaměstnanci kraje zařazení do orgánu dozoru, kteří se podílejí na výkonu pravomocí orgánu dozoru (§ 69a odst. 1) musejí mít vysokoškolské vzdělání v oblasti práva nebo v oblasti, která se vztahuje k rozhodovací činnosti orgánu dozoru.

§ 70

1. Všechny písemnosti vyhotovené orgány kraje týkající se samostatné působnosti se v záhlaví označují názvem kraje s uvedením názvu příslušného orgánu, který písemnost vyhotovil.

2. Všechny písemnosti vyhotovené orgány kraje týkající se přenesené působnosti se v záhlaví označují slovy “Krajský úřad” s uvedením názvu kraje a současně se uvede i název odboru či zvláštního orgánu, který písemnost vyhotovil. Toto neplatí pro nařízení kraje.

§ 70a

Razítko kraje

Kraj může používat vlastní razítko. Razítko má uprostřed znak kraje a po obvodu razítka je uveden celý název kraje. Razítko může kraj používat jen v případech, kdy zákonem není stanoveno povinné užívání úředního razítka s malým státním znakem.

3. § 71

Krajský úřad zřizuje úřední desku, která je umístěna na místě, které musí být veřejně přístupné po dobu 24 hodin denně. Úřední deska se zpravidla umísťuje na budově, v níž má krajský úřad své sídlo, případně na budově, ve které má svá další pracoviště.

(§ 72

1. Činnosti stanovené prováděcím právním předpisem mohou zaměstnanci vykonávat po prokázání zvláštní odborné způsobilosti; to platí i pro osoby stojící v čele zvláštních orgánů kraje, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.²³⁾

2. Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na zaměstnance do doby vykonání zkoušky, nejpozději však do 18 měsíců od vzniku pracovního poměru ke kraji. Přerušení zaměstnaneckého poměru nemá za následek nový běh lhůty.

3. Zvláštní odbornou způsobilostí se rozumí znalost právních předpisů upravujících příslušný okruh činností a prokázání schopnosti jejich aplikace. Součástí zvláštní odborné způsobilosti je též prokázání znalosti základů veřejné správy, zákonů upravujících postavení a působnost orgánů územní samosprávy a územních správních úřadů a zákona upravujícího řízení před těmito orgány.

4. Zvláštní odborná způsobilost se ověřuje zkouškou a prokazuje osvědčením.

5. Zvláštní odborná způsobilost se neověřuje u zaměstnanců zabezpečujících obslužné činnosti potřebné k rozhodování při výkonu přenesené působnosti.

6. U zaměstnance kraje zařazeného do krajského úřadu, jemuž do 5 let ode dne, do kterého nejpozději musí být přihlášen ke zkoušce, vznikne nárok na starobní důchod, se ověřuje zvláštní odborná způsobilost jen tehdy, jestliže o to sám požádá.

7. Provádění zkoušek zvláštní odborné způsobilosti a vydávání osvědčení zabezpečuje ministerstvo ve spolupráci s příslušnými ministerstvy a jinými příslušnými ústředními správními úřady.)

(§ 73

1. Povinností kraje je umožnit zaměstnanci, který vykonává činnost, na niž se vztahuje požadavek zvláštní odborné způsobilosti, (dále jen “uchazeč”) přípravu na její ověření a vykonání zkoušky. Kraj přihlásí uchazeče ke zkoušce do 3 měsíců od vzniku pracovního poměru ke kraji. Ministerstvo zajistí, aby přihlášený uchazeč byl ke zkoušce pozván tak, aby se mohl poprvé podrobit zkoušce do 9 měsíců ode dne podání přihlášky. Písemné pozvání ke zkoušce musí být uchazeči odesláno nejméně 30 dnů přede dnem konání zkoušky.

2. Nevyhoví-li uchazeč při zkoušce, může zkoušku dvakrát opakovat. Opakovaná zkouška se vykoná nejpozději do 90 dnů ode dne zkoušky, v níž uchazeč nevyhověl.

§ 74

1. Do lhůt uvedených v § 72 odst. 2 a v § 73 odst. 1 se nezapočítávají doby mateřské dovolené, pracovní neschopnosti, vojenské základní (náhradní) služby, civilní služby ani doba uvolnění pro výkon veřejné funkce.

2. Ustanovení § 72 a 73 se nevztahují na ředitele a dále na toho zaměstnance, který vykonal zkoušku pro stanovenou činnost před vznikem pracovního poměru ke kraji.

§ 75

Prováděcí právní předpis stanoví okruh činností, pro jejichž výkon se vyžaduje prokázání zvláštní odborné způsobilosti, způsob přihlašování ke zkoušce a náležitosti přihlášky, způsob a průběh zkoušky, náležitosti osvědčení, postup ministerstva při zabezpečování odborné přípravy a rozsah spolupráce ministerstva a ostatních příslušných ústředních správních úřadů na ověřování zvláštní odborné způsobilosti.)

HLAVA V

ORGÁNY ZASTUPITELSTVA A RADY

Výbory

§ 76

1. Zastupitelstvo může zřídit jako své iniciativní a kontrolní orgány výbory. Svá stanoviska a návrhy předkládají výbory zastupitelstvu.

2. Předsedou výboru je vždy člen zastupitelstva.

§ 77

1. Výbory plní úkoly, kterými je pověří zastupitelstvo. Ze své činnosti odpovídají výbory zastupitelstvu.

2. Počet členů výborů je vždy lichý. Výbory se schází podle potřeby.

3. K přijetí usnesení je třeba nadpoloviční většiny hlasů všech členů výborů. Usnesení výborů se vyhotovují písemně a podepisuje je předseda výboru.

§ 78

1. Zastupitelstvo zřizuje vždy výbor finanční, výbor kontrolní a výbor pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost. Tyto výbory jsou nejméně pětičlenné.

2. Kraj, v jehož územním obvodu žije podle posledního sčítání lidu alespoň 5 % občanů hlásících se k národnosti jiné než české, zřizuje výbor pro národnostní menšiny. Členy tohoto výboru jsou i zástupci národnostních menšin, pokud je deleguje svaz utvořený podle zvláštního zákona;¹¹) vždy však příslušníci národnostních menšin musí tvořit nejméně polovinu všech členů výboru.

3. Členy finančního a kontrolního výboru nemohou být hejtman, zástupce hejtmana, ředitel ani osoby zabezpečující rozpočtové a účetní práce na krajském úřadu.

4. Finanční výbor

1. provádí kontrolu hospodaření s majetkem a finančními prostředky kraje,

2. provádí kontrolu hospodaření právnických osob a zařízení založených nebo zřízených krajem, nebo které na kraj byly převedeny,

3. provádí kontrolu využití dotací poskytnutých krajem z jeho prostředků obcím; za tímto účelem je výbor oprávněn požadovat od obcí příslušné podklady a obce jsou povinny poskytnout výboru požadovanou součinnost,

4. plní další úkoly ve finanční oblasti, kterými jej pověří zastupitelstvo.

5. Kontrolní výbor

1. kontroluje plnění usnesení zastupitelstva a rady,

2. kontroluje dodržování právních předpisů ostatními výbory a krajským úřadem na úseku samostatné působnosti,

3. plní další kontrolní úkoly, kterými jej pověří zastupitelstvo.

6. Výbor pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost

1. v návaznosti na demografický vývoj a vývoj zaměstnanosti posuzuje a vyjadřuje se k síti škol a školských zařízení, studijních a učebních oborů a k jejich změnám v působnosti kraje,

2. předkládá návrhy na zkvalitnění péče poskytované školami a školskými zařízeními, popřípadě předškolními zařízeními, které kraj zřizuje,

3. vyjadřuje se k záměrům na poskytování dotací v oblasti mládeže, tělovýchovy a sportu,

4. projednává zprávy o výsledcích výchovně vzdělávací činnosti škol, školských zařízení a předškolních zařízení, které kraj zřizuje,

5. plní další úkoly v oblasti výchovy a vzdělávání, kterými jej pověří zastupitelstvo.

§ 79

1. O provedené kontrole výbor pořídí zápis, který obsahuje předmět kontroly, jaké nedostatky byly zjištěny a návrhy na opatření směřující k odstranění nedostatků. Zápis podepisuje člen výboru a zaměstnanec, jehož činnosti se kontrola týkala.

2. Výbor předloží zápis zastupitelstvu; v případě kontrolního zápisu se k zápisu připojí vyjádření orgánu, případně zaměstnanců, jejichž činnosti se kontrola týkala.

§ 80

Komise

1. Rada zřizuje jako své iniciativní a poradní orgány komise. Svá stanoviska a náměty předkládají komise radě.

2. Komise se usnáší většinou hlasů všech svých členů.

3. Komise je ze své činnosti odpovědna radě.

HLAVA VI

(DOZOR NAD VÝKONEM SAMOSTATNÉ PŮSOBNOSTI) DOZOR

§ 80a

(1) Výkon samostatné i přenesené působnosti kraje podléhá dozoru státu (dále jen "dozor"). Dozor vykonávají věcně příslušná ministerstva a jiné věcně příslušné ústřední správní úřady.

(2) Dozor je zaměřen výhradně na následné posuzování dodržování zákonnosti a je prováděn tak, aby nebyla omezována samostatná působnost a rozhodovací pravomoc orgánů kraje a aby nedocházelo k nezákonnému zásahu státu do jejich činnosti.

(§ 81

1. Dozor nad výkonem samostatné působnosti krajů vykonává ministerstvo ve spolupráci s věcně příslušnými ministerstvy a s ostatními věcně příslušnými ústředními správními úřady.

2. Dozor je prováděn následně a je zaměřen výhradně na posuzování dodržování zákonnosti a je prováděn tak, aby nebyla omezována samostatná působnost kraje, rozhodovací pravomoc jeho orgánů a nedocházelo k nezákonnému zásahu státu.²⁴) Dozor nad dodržováním zákonnosti v samostatné působnosti se provádí formou kontroly. Zjišťuje se při ní soulad obecně závazných vyhlášek kraje se zákony; u ostatních usnesení a rozhodnutí orgánů krajetéž jejich soulad i s jinými právními předpisy vydanými na základě zákona.

3. Při výkonu dozoru jsou ministerstvo a věcně příslušné ústřední správní úřady oprávněny

1. požadovat od příslušného orgánu kraje poskytnutí informací potřebných pro výkon dozoru ve stanovených lhůtách,

2. požadovat na kraji změnu nebo zrušení nezákonného opatření jeho orgánů ve stanovené lhůtě,

3. požadovat na kraji splnění úkolu stanoveného mu zákonem; nesplní-li kraj úkol stanovený mu zákonem a po upozornění věcně příslušným ministerstvem nezjedná nápravu, zabezpečí náhradní výkon příslušné ministerstvo na náklad kraje, jestliže nesplněný úkol může provést někdo jiný,

4. (není-li náhradní výkon uvedený v písmenu c) podle povahy věci možný nebo účelný,vymáhá příslušné ministerstvo splnění povinnosti postupným ukládáním pokut; úhrn uložených pokut nesmí převýšit předpokládané náklady na zabezpečení úkolu náhradním výkonem,

e) v odůvodněných případech příslušný ústřední správní úřad upustí od vymáhání nákladů a povinností kraje podle písmen c) a d).

§ 82

Odporuje-li obecně závazná vyhláška kraje (nebo její část) zákonu, pozastaví ministerstvo bez zbytečného odkladu její výkon. Současně vyzve příslušný orgán kraje ke zjednání nápravy. Pozastavení výkonu obecně závazné vyhlášky kraje nabývá účinnosti dnem doručení jeho písemného vyhotovení krajskému úřadu. Nezjedná-li zastupitelstvo do 3 měsíců od pozastavení výkonu obecně závazné vyhlášky kraje nápravu, podá ministr vnitra návrh Ústavnímu soudu na její zrušení nebo zrušení její části.

§ 83

1. Zjistí-li ministerstvo nesoulad usnesení nebo jiných opatření zastupitelstva nebo orgánů kraje v samostatné působnosti, která nemají povahu právního předpisu, se zákonem nebo jiným právním předpisem vydaným na základě zákona, požádá ministerstvo věcně příslušný ústřední správní úřad o odborné posouzení věci a stanovisko. Příslušný ústřední správní úřad je povinen do 15 dnů od doručení žádosti ministerstva zaslat své písemné vyjádření.

2. Má-li ministerstvo za to, že usnesení nebo jiná opatření zastupitelstva nebo orgánů kraje v samostatné působnosti, která nemají povahu právního předpisu, jsou v rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem vydaným na základě zákona, pozastaví ministerstvo jejich výkon. Rozhodnutí o pozastavení výkonu opatření nabývá účinnosti dnem doručení jeho písemného vyhotovení krajskému úřadu. Včas podaný opravný prostředek proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.

3. Nezjedná-li nápravu zastupitelstvo kraje do 3 měsíců od pozastavení výkonu opatření, podá ministerstvo žalobu Vrchnímu soudu na jeho zrušení. Vrchní soud v řízení o žalobě postupuje přiměřeně podle zvláštního právního předpisu.(²⁵)) Zjedná-li příslušný orgán kraje nápravu před rozhodnutím soudu, ministerstvo své rozhodnutí o pozastavení výkonu rozhodnutí zruší do 15 dnů od doručení usnesení příslušného orgánu kraje o zjednání nápravy ministerstvu.

4. (Zamítne-li soud žalobu, ministerstvo své rozhodnutí o pozastavení výkonu opatření zastupitelstva nebo orgánů kraje zruší do 15 dnů od nabytí právní moci rozsudku soudu.)

5. Uloží-li orgán kraje povinnosti fyzickým a právnickým osobám ve věcech, které patří do působnosti jiného orgánu, postupuje se podle odstavců 1 a 2.

6. Rozhodnutí, kterým soud ruší jiné opatření orgánů kraje v samostatné působnosti podle odstavce 2, vyvěsí kraj neprodleně na úřední desce krajského úřadu po dobu 15 dnů.

(7) Ustanovení odstavce 2 se nepoužije na vztahy pracovněprávní.

Dozor nad výkonem přenesené působnosti

§ 84

2. Dozor nad výkonem přenesené působnosti krajů vykonávají věcně příslušná ministerstva a ostatní věcně příslušné ústřední správní úřady. Nelze-li věcnou příslušnost v otázkách přenesené působnosti určit, je příslušné ministerstvo.

3. Dozor nad výkonem přenesené působnosti se provádí následně a zjišťuje se při něm soulad nařízení kraje se zákony u ostatních opatření orgánů kraje též jejich soulad (i s jinými právními předpisy vydanými na základě zákona,) s usneseními vlády, směrnicemi a instrukcemi ministerstev a jiných ústředních správních úřadů.

4. Při (výkonu) dozoru jsou ústřední správní úřady oprávněny

1. požadovat na kraji poskytnutí informací potřebných pro výkon dozoru ve stanovených lhůtách,

2. požadovat na kraji změnu nebo zrušení nezákonného opatření jeho orgánu ve stanovené lhůtě.

4. ( Dozor se nevztahuje na rozhodnutí kraje přijatá ve správním řízení ⁴) a na rozhodnutí vydaná v řízení o správě daní a poplatků.²⁶))

§ 85

Odporuje-li nařízení kraje nebo jeho část zákonu nebo jinému právnímu předpisu vydanému k provedení zákona, pozastaví ministerstvo bez zbytečného odkladu jeho výkon. Současně vyzve příslušný orgán kraje ke zjednání nápravy. Pozastavení výkonu nařízení kraje nabývá účinnosti dnem doručení jeho písemného vyhotovení krajskému úřadu. Nezjedná-li rada do 3 měsíců od pozastavení výkonu nařízení kraje nápravu, podá ministr vnitra návrh Ústavnímu soudu na jeho zrušení nebo zrušení jeho části.

§ 86

1. Zjistí-li ministerstvo nesoulad usnesení nebo jiných opatření orgánů kraje v přenesené působnosti, která nemají povahu právního předpisu, se zákonem nebo jiným právním předpisem vydaným na základě zákona, usnesením vlády, směrnicemi ministerstev a jiných ústředních správních úřadů, požádá ministerstvo věcně příslušný ústřední správní úřad o odborné posouzení věci a stanovisko. Příslušný ústřední správní úřad je povinen do 15 dnů ode dne doručení žádosti ministerstva zaslat své písemné vyjádření.

2. Jsou-li usnesení nebo jiná opatření uvedená v odstavci 1 v rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem vydaným na základě zákona, usnesením vlády, směrnicemi ministerstev a jiných ústředních správních úřadů, pozastaví ministerstvo jejich výkon. Současně vyzve příslušný orgán kraje ke zjednání nápravy. Pozastavení výkonu usnesen nebo jiného opatření nabývá účinnosti dnem doručení jeho písemného vyhotovení krajskému úřadu. Nezjedná-li příslušný orgán kraje do 30 dnů od pozastavení nápravu, zruší je příslušné ministerstvo. Rozhodnutí příslušného ministerstva o zrušení usnesení nebo jiného opatření nabývá účinnosti dnem doručení jeho písemného vyhotovení krajskému úřadu.)

§ 81

(1) Při dozoru nad výkonem samostatné působnosti kraje se zjišťuje soulad obecně závazných vyhlášek kraje se zákony a jinými právními předpisy vydanými vládou a ústředními správními úřady a v případě usnesení a rozhodnutí orgánů kraje jejich soulad se zákony a jinými právními předpisy.

(2) Při dozoru nad výkonem přenesené působnosti se zjišťuje soulad nařízení kraje se zákony a jinými právními předpisy vydanými vládou a ústředními správními úřady a v případě usnesení a rozhodnutí orgánů kraje jejich soulad se zákony, jinými právními předpisy, usneseními vlády a směrnicemi ministerstev a jiných ústředních správních úřadů.

§ 82

Při výkonu dozoru jsou ministerstva a jiné ústřední správní úřady oprávněny

a) požadovat od příslušného orgánu kraje poskytnutí informací potřebných pro výkon dozoru ve stanovených lhůtách,

b) požadovat na kraji změnu nebo zrušení nezákonného opatření jeho orgánů ve stanovené lhůtě,

c) požadovat na kraji splnění úkolu stanoveného mu zákonem; nesplní-li kraj úkol stanovený mu zákonem a po upozornění věcně příslušným orgánem nezjedná nápravu, zabezpečí náhradní výkon příslušný ústřední správní úřad na náklady kraje, jestliže nesplněný úkol může provést někdo jiný; v odůvodněných případech může od vymáhání nákladů upustit.

§ 83

(1) Ministerstvo pozastaví účinnost obecně závazné vyhlášky kraje, je-li v rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem vydaným vládou nebo ústředním správním úřadem.

(2) Rozhodnutí ministerstva o pozastavení účinnosti obecně závazné vyhlášky kraje nabývá účinnosti dnem doručení jeho písemného vyhotovení krajskému úřadu. Toto rozhodnutí se neprodleně oznámí ve Věstníku.

(3) Nezruší-li zastupitelstvo takovou obecně závaznou vyhlášku kraje nebo neuvede-li ji do souladu se zákonem nebo jiným právním předpisem vydaným vládou nebo ústředním správním úřadem ve lhůtě 3 měsíců od účinnosti rozhodnutí o pozastavení, podá ministr vnitra Nejvyššímu správnímu soudu návrh na její zrušení. Obdobně postupuje ministr vnitra v případě nečinnosti ředitele krajského úřadu podle § 69 odst. 2 písm. b).

(4) Jestliže Nejvyšší správní soud návrh ministra vnitra na zrušení obecně závazné vyhlášky kraje odmítne nebo zamítne, nebo řízení zastaví, rozhodnutí ministerstva o pozastavení účinnosti obecně závazné vyhlášky kraje pozbývá účinnosti dnem, kdy rozhodnutí Nejvyššího správního soudu nabude právní moci.

§ 84

(1) Ministerstvo pozastaví výkon usnesení nebo rozhodnutí orgánu kraje v samostatné působnosti, je-li v rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem. Rozhodnutí o pozastavení výkonu usnesení nebo rozhodnutí orgánu kraje v samostatné působnosti nabývá účinnosti dnem doručení jeho písemného vyhotovení kraji. Včas podaný opravný prostředek proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.

(2) Nezjedná-li příslušný orgán kraje nápravu do 3 měsíců od pozastavení výkonu usnesení nebo rozhodnutí orgánu kraje v samostatné působnosti, podá ministerstvo žalobu k soudu na jeho zrušení. Zjedná-li příslušný orgán kraje nápravu před rozhodnutím soudu, ministerstvo své rozhodnutí o pozastavení výkonu usnesení nebo rozhodnutí orgánu kraje v samostatné působnosti zruší do 15 dnů od doručení usnesení nebo rozhodnutí orgánu kraje o zjednání nápravy ministerstvu.

(3) Zamítne-li soud žalobu, nebo řízení zastaví, rozhodnutí ministerstva o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření pozbývá platnosti dnem, kdy rozhodnutí soudu nabude právní moci.

§ 85

(1) Věcně příslušné ministerstvo nebo jiný věcně příslušný ústřední správní úřad pozastaví účinnost nařízení kraje, je-li v rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem vydaným vládou nebo ústředním správním úřadem.

(2) Rozhodnutí věcně příslušného ministerstva nebo jiného věcně příslušného ústředního správního úřadu o pozastavení účinnosti nařízení kraje nabývá účinnosti dnem doručení jeho písemného vyhotovení krajskému úřadu. Toto rozhodnutí se neprodleně oznámí ve Věstníku.

(3) Nezruší-li příslušný orgán kraje takové nařízení kraje nebo neuvede-li jej do souladu se zákonem nebo jiným právním předpisem vydaným vládou nebo ústředním správním úřadem ve lhůtě 3 měsíců od účinnosti rozhodnutí o jeho pozastavení, podá příslušný ministr nebo vedoucí ústředního správního úřadu Nejvyššímu správnímu soudu návrh na jeho zrušení podle zvláštního zákona.

(4) Jestliže Nejvyšší správní soud návrh příslušného ministra nebo vedoucího ústředního správního úřadu na zrušení nařízení kraje odmítne nebo zamítne, nebo řízení zastaví, rozhodnutí příslušného ministerstva nebo ústředního správního úřadu o pozastavení účinnosti nařízení kraje pozbývá účinnosti dnem, kdy rozhodnutí Nejvyššího správního soudu nabude právní moci.

§ 86

(1) Věcně příslušné ministerstvo nebo jiný věcně příslušný ústřední správní úřad pozastaví výkon usnesení, rozhodnutí nebo opatření orgánu kraje v přenesené působnosti, je-li v rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem vydaným vládou nebo ústředním správním úřadem nebo s usneseními vlády, směrnicemi ministerstev a jiných ústředních správních úřadů.

(2) Nezruší-li příslušný orgán kraje takové usnesení, rozhodnutí nebo opatření nebo neuvede-li je do souladu se zákonem nebo jiným právním předpisem vydaným vládou nebo ústředním správním úřadem nebo s usnesením vlády, směrnicí ministerstva nebo jiného ústředního správního úřadu ve lhůtě stanovené příslušným ministerstvem nebo jiným věcně příslušným ústředním správním úřadem, která nesmí být kratší než 30 dnů, toto ministerstvo nebo tento ústřední správní úřad je svým rozhodnutím zruší.

(3) Rozhodnutí věcně příslušného ministerstva nebo jiného příslušného ústředního správního úřadu o pozastavení výkonu takovéhoto usnesení, rozhodnutí nebo opatření, jakož i rozhodnutí o jeho zrušení nabývá účinnosti dnem doručení jeho písemného vyhotovení krajskému úřadu.

Společná ustanovení k dozoru

§ 87

1. Při výkonu dozoru je kraj povinen předložit na vyžádání dokumenty o kontrolách všeho druhu, a to i těch, které provedly jiné kontrolní orgány a které mají vztah k předmětu dozoru. Na vyžádání je krajský úřad povinen předat kopie celých databází k vyhodnocení v nich obsažených informací souvisejících s předmětem dozoru.

2. Po (nabytí účinnosti) vyhlášení právního předpisu kraje jej neprodleně zašle krajský úřad ministerstvu.

3. Krajský úřad zašle ministerstvu usnesení nebo jiné opatření orgánů kraje ve stanovené lhůtě, jestliže o to požádá.

4. Dozor nad výkonem samostatné a přenesené působnosti krajů se nevztahuje na rozhodnutí kraje vydaná ve správním řízení a na rozhodnutí vydaná v řízení o správě daní a poplatků.

5. Ustanovení § 84 se nepoužije na porušení právních předpisů občanského, obchodního a pracovního práva.

§ 88

1. Zaměstnanec příslušného ministerstva pověřený provedením kontroly činnosti krajského úřadu (varianta: nebo zvláštního orgánu) (dále jen „kontrolující”) je povinen se prokázat písemným pověřením.

2. Kontrolující je při provádění kontroly oprávněn

1. požadovat od příslušného orgánu kraje, aby ve stanovené lhůtě předložil podklady a poskytl úplné informace nezbytné k provedení kontroly,

2. zajistit v odůvodněných případech předložené podklady; jejich převzetí je povinen písemně potvrdit.

3. Kontrolující je při provádění kontroly povinen

1. oznámit řediteli zahájení a ukončení kontroly a předložit pověření k jejímu provedení,

2. zjistit skutečný stav kontrolovaných činností a porovnat je s příslušnými právními předpisy,

3. zabezpečit řádnou ochranu zajištěných podkladů a vrátit je neprodleně, pominou-li důvody jejich zajištění,

4. pořídit o výsledcích kontroly protokol.

§ 89

1. V protokolu o kontrole se uvede zejména

1. označení kontrolního a kontrolovaného orgánu,

2. jména kontrolujících,

3. místo a čas provedení kontroly,

4. předmět kontroly,

5. všechna kontrolní zjištění včetně nedostatků a osob za ně zodpovědných,

6. návrh nápravných opatření k odstranění zjištěných nedostatků,

7. označení všech podkladů, o které se kontrolní zjištění opírá.

2. Protokol o kontrole podepíší všichni kontrolující, kteří se kontroly zúčastnili.

§ 90

1. Kontrolující seznámí s obsahem protokolu o kontrole ředitele nebo jím pověřeného zástupce a osoby odpovědné za nedostatky. Řediteli nebo jím pověřenému zástupci předá kontrolující stejnopis protokolu o kontrole. Stejnopis části záznamu, ve kterém je vymezena osobní odpovědnost, předá kontrolující odpovědným osobám a jejich nadřízenému. Pokud ředitel nebo jím pověřený zástupce nebo odpovědná osoba odmítne podepsat protokol o kontrole, vyznačí to kontrolující v tomto protokolu.

2. Proti obsahu kontrolního zjištění uvedeného v protokolu o kontrole mohou ředitel nebo jím pověřený zástupce a odpovědné osoby podat písemné a zdůvodněné námitky do 15 dnů ode dne převzetí protokolu o kontrole.

3. O námitkách rozhodne nadřízený kontrolujícího do 30 dnů od jejich doručení příslušnému ministerstvu.

4. Při rozhodování podle odstavce 2 se nepostupuje podle správního řádu.⁴⁾

§ 91

1. Jestliže při kontrole kraj

1. nesplní povinnost uloženou mu podle § 87, uloží mu příslušné ministerstvo rozhodnutím vydaným ve správním řízení⁴⁾ pokutu do (20 000) 100 000 Kč,

2. neodstraní ve stanovené a poté ani v nově stanovené lhůtě zjištěné nedostatky, uloží mu příslušné ministerstvo rozhodnutím pokutu do (100 000) 500 000 Kč.

2. Pokuty uložené podle odstavce 1 jsou příjmem státního rozpočtu; při jejich vybírání a vymáhání se postupuje podle zvláštního zákona.²⁶⁾

§ 91a

Při vydávání rozhodnutí podle § 83, 85, 86, § 90 odst. 2 se nepostupuje podle správního řádu.“^.

HLAVA VII

VZTAH MINISTERSTEV (KE KRAJŮM) K ÚZEMNÍM SAMOSPRÁVNÝM CELKům

§ 92

1. Při výkonu přenesené působnosti jsou orgány (kraje) územní samosprávy podřízeny příslušnému ministerstvu.

((2) Příslušná ministerstva, do jejichž působnosti náleží úseky státní správy vykonávané orgány kraje

1. řídí v rámci zákonů výkon státní správy vydáváním právních předpisů a v jejich mezích vydáváním směrnic; podmínkou platnosti směrnice je její publikace, ve výjimečném případě oznámení o vydání ve Věstníku vlády pro orgány krajů (, okresní úřady) a orgány obcí,

2. přezkoumávají rozhodnutí orgánů kraje vydaná na úseku přenesené působnosti ve správním řízení;⁴⁾ na přezkoumávání rozhodnutí orgánů kraje vydaných ve správním řízení se vztahují ustanovení správního řádu,

3. kontrolují výkon přenesené působnosti orgány kraje na svěřeném úseku.)

(2) Příslušná ministerstva, do jejichž působnosti náleží úseky státní správy vykonávané orgány územní samosprávy, řídí v rámci zákonů výkon státní správy vydáváním právních předpisů a směrnic; podmínkou platnosti směrnice je její publikace, ve výjimečném případě oznámení o vydání ve Věstníku vlády pro orgány krajů a orgány obcí.

§ 92a

Vztah ministerstev ke krajům

Příslušná ministerstva, do jejichž působnosti náleží úseky státní správy vykonávané orgány kraje,

a) přezkoumávají rozhodnutí orgánů kraje vydaná na úseku přenesené působnosti ve správním řízení⁴⁾; na přezkoumávání rozhodnutí orgánů kraje vydaných ve správním řízení se vztahují ustanovení správního řádu,

b) kontrolují výkon přenesené působnosti orgány kraje na svěřeném úseku.

§ 93

Ministerstvo ve vztahu ke krajům na úseku přenesené působnosti

(a) koordinuje vydávání směrnic a instrukcí ministerstev a jiných ústředních správních úřadů, jež se dotýkají přenesené působnosti kraje ; k tomu vydává Věstník vlády pro orgány krajů, okresní úřady a orgány obcí,)

1. koordinuje vydávání směrnic ministerstev a jiných ústředních správních úřadů, jež se dotýkají přenesené působnosti kraje nebopřenesené působnosti obce; k tomu vydává Věstník vlády pro orgány krajů a orgány obcí; podmínkou platnosti směrnic ústředních správních úřadů je jejich vyhlášení ve Věstníku vlády pro orgány krajů a orgány obcí,

2. kontroluje dodržování usnesení a opatření vlády v činnosti příslušných orgánů kraje a poskytování odborné pomoci krajským úřadem (okresním úřadům) obcím,

3. organizuje porady ředitelů krajských úřadů,

4. ve spolupráci s příslušnými ústředními správními úřady organizuje provádění kontrol na vybraných úsecích činnosti orgánů kraje, vyhodnocuje jejich výsledky a předkládá vládě návrhy na potřebná opatření,

5. řídí a ve spolupráci s příslušnými ministerstvy koordinuje výstavbu a realizaci informačních systémů krajů a zabezpečuje řešení a realizaci projektů.

HLAVA VIII

Kontrola výkonu přenesené působnosti obcí

§ 93a

Kraj v přenesené působnosti kontroluje výkon přenesené působnosti obcemi; tuto kontrolu vykonává krajský úřad.

Zásady provádění kontroly

§ 93b

3. Zaměstnanec příslušného kraje pověřený úřadu provedením kontroly činnosti obecního úřadu nebo zaměstnanec zvláštního orgánu (dále jen „kontrolující“) je povinen se prokázat písemným pověřením ředitele krajského úřadu.

4. Kontrolující je při provádění kontroly oprávněn

1. požadovat od příslušného orgánu obce, aby ve stanovené lhůtě předložil podklady a poskytl úplné informace nezbytné k provedení kontroly,

2. zajistit v odůvodněných případech předložené podklady; jejich převzetí je povinen písemně potvrdit.

93c

Při výkonu kontroly jeobec povinna předložit na vyžádání dokumenty o kontrolách všeho druhu, a to i těch, které provedly jiné kontrolní orgány a které mají vztah k předmětu kontroly. Na vyžádání je obecní úřad této obce povinen předat kopie celých databází k vyhodnocení v nich obsažených informací souvisejících s předmětem kontroly.

Oprávnění a postup krajů při provádění kontroly nad výkonem přenesené působnostiobcí

§ 93d

1. Oprávnění kraje při provádění kontroly nad výkonem přenesené působnosti obcí (dále jen „kontrola“) vymezuje zvláštní zákon.

2. Kontrolující provádí kontrolu v rozsahu písemného pověření vydaného ředitelem krajského úřadu.

§ 93e

Povinnosti kontrolovaného

Příslušný orgán obce je povinen v souvislosti s prováděním kontroly předložit kontrolujícímu na jeho žádost ve stanovené lhůtě požadované podklady a poskytnout mu úplné informace nezbytné k provedení kontroly.

§ 93f

Povinnosti kontrolujícího

1. Kontrolující je povinen

1. prokazovat se při kontrole písemným pověřením ředitele krajského úřadu podle § 93b odst. 1,

2. oznámit starostovi obce zahájení a ukončení kontroly,

3. zjistit skutečný stav kontrolovaných činností a porovnat je s příslušnými právními předpisy,

4. zabezpečit řádnou ochranu zajištěných podkladů a vrátit je neprodleně, pominou-li důvody jejich zajištění,

1. o výsledcích kontroly pořídit písemný protokol o kontrole a uvést v něm náležitosti stanovené tímto zákonem,

2. seznámit s obsahem protokolu o kontrole starostu obce, nebo jím pověřeného zástupce, a rovněž osoby odpovědné za zjištěné nedostatky, pokud jsou v protokolu o kontrole uvedeny,

3. předat stejnopis protokolu o kontrole starostovi obce, nebo jím pověřenému zástupci k podpisu,

4. předat stejnopis části protokolu o kontrole, ve které je vymezena osobní odpovědnost za zjištěné nedostatky, odpovědným osobám a jejich nadřízenému,

5. poučit starostu obce nebo jím pověřeného zástupce nebo odpovědnou osobu o možnosti podat proti obsahu kontrolního zjištění obsaženého v protokolu námitky.

2. Pokud starosta nebo jím pověřený zástupce nebo odpovědná osoba odmítne podepsat protokol o kontrole, kontrolující tuto skutečnost vyznačí v tomto protokolu.

§ 93g

Náležitosti protokolu o kontrole

V protokolu o kontrole se uvede

1. označení příslušného kontrolujícího kraje,

2. označení kontrolovaného orgánu obce,

3. jméno a příjmení kontrolujícího, popřípadě kontrolujících,

4. místo a čas provedení kontroly,

5. předmět kontroly,

6. všechna kontrolní zjištění, včetně uvedení zjištěných nedostatků a osob za ně odpovědných,

7. označení všech podkladů, o které se kontrolní zjištění opírá,

8. návrh opatření k nápravě zjištěných nedostatků s termínem k jejich odstranění,

9. podpis kontrolujícího, který kontrolu provedl; v případě, že kontrolu provedlo více kontrolujících, podpisy všech kontrolujících, kteří se kontroly zúčastnili,

10. datum převzetí protokolu o kontrole starostou obce nebo jím pověřeným zástupcem a odpovědnou osobou,

1. datum vyhotovení protokolu.

§ 93h

Námitky

1. Proti obsahu kontrolního zjištění uvedeného v protokolu o kontrole mohou starosta obce nebo jím pověřený zástupce a odpovědné osoby podat písemné a zdůvodněné námitky do 15 dnů ode dne převzetí protokolu o kontrole řediteli krajského úřadu.

2. Ředitel krajského úřadu o námitkách rozhodne do 30 dnů od jejich doručení kraji.

3. Při rozhodování podle odstavce 2 se nepostupuje podle správního řádu.

§ 93i

Pokuty

2. Jestliže při kontrole krajem obec

1. nesplní povinnost podle § 93c odst. 1, uloží jí kraj rozhodnutím pokutu do 20 000 Kč,

2. neodstraní ve stanovené a poté ani v nově stanovené lhůtě zjištěné nedostatky, uloží jí kraj rozhodnutím pokutu do 100 000 Kč.

2. Řízení o správním deliktu lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy se kraj dozvěděl o jednání uvedeném v odstavci 1, nejpozději však do dvou let ode dne, kdy k tomuto jednání došlo. Správní delikt nelze projednat, uplynuly-li od jeho spáchání 3 roky.

3. Pokuty uložené podle odstavce 1 jsou příjmem kraje; při jejich vybírání a vymáhání se postupuje podle zvláštního zákona.

HLAVA (VIII) IX

USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ

Společná ustanovení

(§ 94

1. Je-li orgánům kraje svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob ve věcech patřících do samostatné působnosti kraje, k řízení je příslušný krajský úřad; na jeho rozhodování se vztahuje správní řád,⁴) pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak. K přezkoumávání těchto rozhodnutí je příslušné ministerstvo; odvolací orgán nemůže rozhodnutí změnit.

2. Skutečnosti nasvědčující vyloučení zaměstnance zařazeného do krajského úřadu ²⁷) z projednávání a rozhodování věci ve správním řízení se oznamují příslušnému vedoucímu odboru krajského úřadu; skutečnosti nasvědčující vyloučení vedoucího odboru krajského úřadu nebo vedoucího nebo člena zvláštního orgánu se oznamují řediteli krajského úřadu. O podjatosti rozhoduje zaměstnanec, jemuž se skutečnosti nasvědčující vyloučení oznamují; ten také v případě rozhodnutí o vyloučení pro podjatost učiní potřebná opatření k zajištění dalšího řízení.

3. Orgány kraje samy vykonávají správní rozhodnutí jimi vydaná, pokud není podán návrh na soudní výkon rozhodnutí. Pokuty uložené krajem vybírá a vymáhá kraj;²⁶⁾ výnos pokut je příjmem kraje, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.

4. Správní řízení pravomocně neskončená před nabytím účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních předpisů.)

§ 95

Tento zákon se nevztahuje na hlavní město Prahu.

Přechodná ustanovení

§ 96

1. Přednosta okresního úřadu v sídle kraje přijme do pracovního poměru k okresnímu úřadu zaměstnance, kteří budou určeni ministerstvem na základě výsledků výběrového řízení organizovaného ministerstvem. Tito zaměstnanci zabezpečí přípravu zahájení činnosti nově zvolených orgánů kraje a výkon působnosti krajského úřadu.

2. Pro Brněnský kraj zabezpečí úkoly podle odstavce 1 Okresní úřad Brno-venkov, pro Ostravský kraj Okresní úřad Karviná a pro Plzeňský kraj Okresní úřad Plzeň-sever.

3. Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů zaměstnanců přijatých podle odstavců 1 a 2 přecházejí ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona z okresních úřadů na příslušné kraje.

§ 97

Ustavující zasedání zastupitelstev zvolených ve volbách v roce 2000 svolá ministr vnitra. Termín jeho konání stanoví tak, aby se uskutečnila do 40 dnů od vyhlášení výsledků voleb.

Závěrečná ustanovení

§ 98

Zmocňovací ustanovení

((1)) Vláda vydá nařízení k provedení § 47, 48 a 49.

( (2 )Ministerstvo vnitra vydá vyhlášku k provedení § 75.)

§ 99

Účinnost

1. Tento zákon nabývá účinnosti dnem voleb do zastupitelstev v krajích, s výjimkou ustanovení § 7, 29, 30 a 67, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2001.

2. Ustanovení § 96 nabývá účinnosti dnem vyhlášení tohoto zákona ve Sbírce zákonů.

***

Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb. a zákona č. …/2002 Sb., nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2003.

předseda vlády

Poznámky:

() Čl. 101 odst. 2 ústavního zákona č. 1/1993Sb., Ústava České republiky.)

¹) Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole.

(²) Zákon č. 68/1990 Sb., o užívání státního znaku, státní vlajky a ostatních symbolů České republiky, ve znění pozdějších předpisů.)

(³) § 2 odst. 2 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.)

(⁴) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění zákona č. 29/2000 Sb.)

⁵) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel).

Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů.

⁶) Zákon č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 273/2001 Sb.

(⁷) Například zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů).

⁷) Například zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 164/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 363/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 60/2001 Sb. a zákona č. 322/2001 Sb., zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 227/2000 Sb. a zákona č. 171/2001 Sb. a zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 220/2000 sb., a zákona č. 411/2000 Sb.“.

⁸) Například zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

⁹) Například občanský zákoník.

^9a) § 5 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon) ve znění zákona č. 89/1996 Sb., zákona č. 120/2000 Sb.

¹⁰) Obchodní zákoník.

(¹¹) Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů.)

¹²) § 49 až 53 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení).

( ¹³) § 206 zákoníku práce.)

¹³) § 2 odst. 1, § 124 a § 206 zákoníku práce.

(¹⁴) Zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění zákona č. 47/2000 Sb.)

¹⁵) § 64 odst. 2 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu.

¹⁶) § 124 zákoníku práce.

⁷) § 17 nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony.

⁸) § 16 až 18 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů.

¹⁹) Například zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění pozdějších předpisů.

(²⁰) § 6 písm. d) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.)

²¹) Zákon č. 143/1992 Sb.

^21a) § 64 odst. 2 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu,

§ … zákona č. …/2001, soudní řád správní

²²) Zákon č. 106/1999 Sb.

^22b) Zákon č. …/2002 Sb., správní řád.

Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, , ve znění zákona č. ^{35/1993 Sb.}, zákona č^{. 157/1993 Sb.}, zákona č^{. 302/1993 Sb.,} zákona č^{. 315/1993 Sb.,} zákona č^{. 323/1993 Sb.}, zákona č^{. 85/1994 Sb.}, zákona č^{. 255/1994 Sb.}, zákona č^{. 59/1995 Sb.}, zákona č^{. 118/1995 Sb.}, zákona č^{. 323/1996 Sb.}, zákona č^{. 61/1997 Sb.}, zákona č^{. 242/1997 Sb.}, zákona č^{. 168/1998 Sb.}, zákona č^{. 91/1998 Sb.}, zákona č^{. 29/2000 Sb.}, zákona č^{. 159/2000 Sb.}, zákona č^{. 227/2000 Sb.}, zákona č^{. 218/2000 Sb.,} zákona č^{. 367/2000 Sb.,} zákona č^{. 492/2000 Sb.}, zákona č^{. 120/2001 Sb.}, zákona č^{. 271/2001 Sb.} a zákona č^{. 320/2001 Sb.}

^22c) § 6 odst. 7 zákona č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. …/2002 Sb.“.

(²³) Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.)

²³) § 53 odst. 4 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona č. 67/1993 Sb.

(²⁴) Část pátá hlava druhá zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.)

(²⁵) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů).

²⁶) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

(²⁷) § 9 zákona č. 71/1967 Sb.)

N á v r h

NAŘÍZENÍ VLÁDY

ze dne ………..2002,

kterým se mění nařízení vlády č. 358/2000 Sb., o odměnách za výkon funkce členům zastupitelstev, ve znění nařízení vlády č. 173/2001 Sb.

Vláda nařizuje k provedení zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 273/2001 Sb. a zákona č. 320/2001 Sb., k provedení zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění zákona č. 273/2001 Sb., a zákona č. 320/2001 Sb., a k provedení zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění zákona č. 273/2001 Sb. a zákona č. 320/2001 Sb.:

Čl. II

Nařízení vlády č. 358/2000 Sb., o odměnách za výkon funkce členům zastupitelstev, ve znění nařízení vlády č. 173/2001 Sb., se mění takto:

1. V § 3 odst. 2 se slova „složili slib“ nahrazují slovy „jim vznikl mandát“.

2. V § 2 odstavec 6 zní:

„(6) Uvolněným členům

a) zastupitelstev obcí s obecním úřadem s rozšířenou působností,

b) zastupitelstev obcí s pověřeným obecním úřadem,

c) zastupitelstev obcí se stavebním úřadem,

d) zastupitelstev obcí s matričním úřadem nebo

e) zastupitelstev městských obvodů nebo městských částí územně členěných statutárních měst, na jejichž úřady byla statutem přenesena alespoň část působnosti obecního úřadu s rozšířenou působností nebo pověřeného obecního úřadu nebo působnost stavebního úřadu nebo matričního úřadu,

náleží zvýšení měsíční odměny o 2 000 Kč.

Čl. II.

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003.

O d ů v o d n ě n í

Navržená novela nařízení vlády č. 358/2000 Sb., o odměnách za výkon funkce členům zastupitelstev, ve znění nařízení vlády č. 173/2001 Sb., reaguje na novelu zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, k jejichž provedení bylo uvedené nařízení vlády vydáno a je s těmito zákony plně v souladu.

Zákon o obcích, zákon o krajích a zákon o hlavním městě Praze v platném znění, přiznává uvolněným členům zastupitelstev měsíční odměnu s tím, že se poskytne poprvé za měsíc, kdy člen zastupitelstva nabyl práv a povinností podle zákona. Nařízení vlády č. 358/2000 Sb. v platném znění pak stanoví, že měsíční odměna náleží počínaje dnem kalendářního měsíce, ve kterém složili slib podle zákona. Důvodem pro tuto úpravu je skutečnost, že výše uvedené zákony spojovaly nabytí práv a povinností uvolněného člena zastupitelstva s okamžikem složení slibu. V tomto směru dochází ke změně, rozhodující je vznik mandátu, a měsíční odměna bude uvolněnému členovi zastupitelstva náležet ode dne kdy byl zvolen nebo jmenován do funkce.

Další změna se týká pouze uvolněných členů zastupitelstev některých obcí. V § 73 odst. 2 zákona o obcích se rozšiřuje výčet druhů obcí, v nichž uvolnění členové jejich zastupitelstev budou mít nárok na měsíční odměnu zvýšenou o 2 000 Kč. Tato úprava se dotkne výdajové části rozpočtu daných obcí.