Důvodová zpráva k Vládní návrh zákona o hlavním městě Praze

č. 1 zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech a příloha č. 1 tohoto zákona č. 218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech).

K bodu 22

Ustanovení se jednak upřesňuje po gramatické stránce a jednak se doplňuje zásada, že katastrální území musí být součástí jen městské části, aby byl odstraněn stav dnešního členění území města na městské části, kdy existují katastrální území, která jsou součástí několika městských částí. Zároveň se předpokládá odpovídající odklad účinnosti tohoto ustanovení, a to ke dni voleb do zastupitelstva hlavního města Prahy a zastupitelstev městských částí, neboť jeho naplnění v praxi povede ke změnám území městských částí.

K bodu 23

Formu publikace tak podstatného rozhodnutí pro existenci městské části musí zákon stanovit výslovně, což dosud nečiní a ustanovení je proto třeba doplnit. V daném případě jiný informační prostředek nepřipadá v úvahu.

K bodu 24

Ustanovení se upřesňuje hlavně po gramatické stránce, ale i co do věcného obsahu (ze stávajícího znění např. vyplývá, že závazky by mohly mít i organizační složky, což odporuje obsahu zákona č. 250/2000 Sb.).

K bodu 25

Vzhledem k tomu, že městská část není subjektem vlastnického práva, nelze mluvit o tom, že na ni přejde majetek a je třeba ctít terminologii dalších ustanovení zákona a mluvit o svěření věcí z vlastnictví města.

K bodu 26 až 30

Stávající podoba zákona o Praze neumožňuje vznik nové městské části formou oddělení od některé z městských částí již existujících, a proto se tento způsob vzniku nové městské části do zákona doplňuje způsobem obdobným, jaký zná zákon o obcích v případě statutárních měst. Není důvodu, aby v hlavním městě Praze vznik nové městské části tímto způsobem možný nebyl a ve statutárních městech ano.

K bodu 31 a 32

Jde jen o formulační upřesnění (v obdobném případě užívá pojmu “oddělení” i zákon o obcích).

Bodu 33

Nově formulované ustanovení § 13 odst. 1 má vyjádřit skutečnost, že iniciátorem změny názvu městské části by měla být především samotná městská část. Řada městských částí má své tradiční historické názvy, na něž jsou jejich občané zvyklí a jejich změna přinášející mimo jiné zbytečné administrativní zatížení občanů (změny údajů v dokladech) by měla být vždy pečlivě zvážena a diskutována.

Vzhledem k tomu, že se do zákona doplňuje definice pojmu “veřejné prostranství”, zjednodušuje se znění odst. 2 a 3.

K bodům 34 až 37

Stávající znění zákona znamená, že rozhodování o přidělování čísel je výkonem samostatné působnosti, o němž na základě § 68 odst. 3 rozhoduje rada hlavního města Prahy. S ohledem na charakter činnosti tohoto orgánu je vhodnější svěřit zákonem tuto kompetenci Magistrátu hlavního města Prahy, neboť se nejedná o takové záležitosti samosprávy, o nichž by musel rozhodovat kolektivní volený orgán a celá procedura se tím značně zjednoduší.

K bodu 38

Obdobné ustanovení zákona o obcích takové zmocnění neobsahuje a není důvodu, proč by právě v hlavním městě Praze měl být stanoven speciální postup a oznamování přidělení čísel a definovány zvlášť k tomu potřebné doklady, nadto podzákonným právním předpisem.

K bodu 39

Vzhledem k tomu, že neexistuje právní norma, která by (jako např. zákon o státních symbolech) upravovala vzhled symbolů města a městských částí, není možné v zákoně předpokládat souhlas s jejich užíváním, když není definována jejich forma.

K bodu 40

Ustanovení se upravuje a upřesňuje co do dikce (v odst. 1 především nelze v souvislosti se státní správou mluvit o “úkolech” ale o “působnosti” - viz čl. 79 odst. Ústavy) i co do systematiky (stávající odst. 3 je třeba předsunout před odst. 2 - primárně platí pro vymezení rozsahu samostatné působnosti města zákon o hlavním městě Praze a teprve pak úprava obsažená v dalších zákonech - zákon o krajích a zákon o obcích).

Rovněž terminologie dosavadního odstavce 3 nebyla adekvátní, když obsahovala pojmy jako “potřeba informací” (podle Listiny jde o právo a nikoliv potřebu), “rozvoj zdraví” nebo “celkový kulturní rozvoj”, které nemají žádný konkrétní a věcný obsah.

Do ustanovení se doplňuje nový odstavec 4, který svým obsahem odpovídá obdobným ustanovením obsaženým v zákoně o obcích a v zákoně o krajích.

K bodu 41 až 44

Ustanovení se upravuje v návaznosti na změnu úvodních ustanovení týkajících se vztahu Statutu hlavního města Prahy a zákona.

K bodu 45

Stávající znění ustanovení je nejednoznačné a dosavadní zkušenosti ukázaly, že jeho aplikace v praxi neodpovídá úmyslu zákonodárce (zastupitelstvo hlavního města Prahy připomínky městských částí neprojednává a nehlasuje o nich). Je proto nutno je zpřesnit, aby plnilo svůj význam.

K bodu 46

Znění ustanovení se přizpůsobuje právnímu postavení městských částí, kterým sám zákon nesvěřuje ani kompetence v oblasti školství ani v oblasti požární ochrany (to činí Statut hlavního města Prahy). Pojem “tuhý komunální odpad” již dávno neodpovídá terminologii zákona o odpadech.

K bodu 47

Ustanovení systematicky patří do § 18 odst. 3 (jde o majetkoprávní úkony - smlouvy), a proto se tam přeřazuje.

K bodu 48

Ustanovení je v rozporu s § 19 odst. 4, které umožňuje svěřit městským částem i majetek mimo území hlavního města Prahy (a tedy mimo území městské části). V takovém případě by městské části nemohly provádět veřejné zakázky k tomuto majetku se vztahující, což je absurdní a vedlo by to k porušování zákona č. 199/1994 Sb., což nelze připustit.

K bodu 49

V zájmu systematiky se do samostatné působnosti městské části doplňuje ukládání sankcí podle tohoto zákona.

K bodu 50

Ustanovení je nepřesné, protože orgány městské části nemohou vystupovat v právních vztazích (viz § 3 odst. 2) a je třeba je upravit.

K bodu 51

Je vhodnější užít obecného pojmu “právnická osoba”, nežli se pouštět do demonstrativního výčtu, který by mohl být neúplný.

K bodu 52

Není důvodu, aby Statut nemohl delegovat na městské části i oprávnění majetkově se účastnit na podnikání právnických osob, které založily (zdá se naopak, že takové záležitosti mohou být v praxi mnohem pravděpodobnější).

K bodu 53

Ustanovení se sem přeřazuje z § 18 odst. 1, neboť sem systematicky patří, protože jde o majetkoprávní úkon. Navíc byl mezi stávajícím § 18 odst. 1 písm.f) a § 18 odst. 3 písm. e) jistý rozpor, neboť mezi poskytováním věcných a peněžitých darů a bezúplatnými převody movitých věcí včetně peněz není prakticky rozdílu.

K bodu 54

Není důvodu, proč by Statut nemohl delegovat na městské části též rozhodování o úplatném postoupení pohledávek (z hlediska správy majetku je naopak úplatné postoupení pohledávky vhodnější než bezúplatné).

K bodu 55

Ustanovení bylo díky dosavadnímu systematickému zařazení v rozporu s § 23 odst. 2. Ustanovení § 23 odst. 2 vylučuje, aby předmětem smluv o spolupráci městských částí byly majetkoprávní úkony, které se městským částem svěřují podle § 18 odst. 3. Mezi tyto majetkoprávní úkony ale patří podle § 18 odst. 3 písm. j) i uzavírání smluv podle § 21 až 27 (tedy smluv o spolupráci). To vytváří začarovaný kruh, kdy zákon spolupráci městských částí vylučuje, i když třeba Statut takovou kompetenci na městské části deleguje.

K bodu 56

Jako další důvod pro odejmutí majetku hlavního města Prahy se doplňuje situace, kdy takový majetek užívá právnická osoba nebo organizační složka založená nebo zřízená hlavním městem Prahou. Může se jednat např. o školy a školská zařízení, které přešly z vlastnictví státu do vlastnictví hlavního města Prahy, když předtím byly předmětem nájemního vztahu uzavřeného mezi státem a městskou částí, což vede k tomu, že nyní hlavní město Praha hradí nájemné městským částem, což je vzhledem k jejich vzájemným vztahům neobvyklé.

K bodům 57 až 60

Ustanovení se terminologicky sjednocují s § 17 odst. 1 písm. h).

K bodu 61

Jde jen o terminologické upřesnění navazující na úvodní ustanovení (legislativní zkratka).

K bodu 62 a 63

Ustanovení se upřesňuje jednak formulačně a zároveň se vylučuje spolupráce městských částí s kraji, jimž je partnerem hlavní město Praha jako kraj.

K bodu 64

Ukázalo se, že není opodstatněné ani možné omezovat spolupráci krajů a obcí jen na uzavírání smluv a zakládání právnických osob, spolupráce může nabývat řady podob, které nelze v zákoně vůbec popsat a kterou ani není důvodu takto omezovat.

K bodu 65

Ustanovení se upravuje tak, aby mělo stejnou podobu jako obdobné ustanovení zákona o obcích.

K bodu 66 a 67

Ustanovením se dává stejná podoba, jakou mají obdobná ustanovení zákona o obcích a zákona o krajích.

K bodu 68

Pojem “úkoly v samostatné působnosti”, jehož nevhodnost již byla výše zdůvodněna, se nahrazuje adekvátním výrazem. Respektuje se tím též zavedená legislativní zkratka.

K bodu 69

Ukázalo se, že není vhodné ani možné omezovat spolupráci krajů a obcí jen na uzavírání smluv a zakládání právnických osob, spolupráce může nabývat řady podob, které nelze v zákoně vůbec popsat a kterou ani není důvodu takto omezovat.

Ustanovením se dává stejná podoba, jakou mají obdobná ustanovení zákona o obcích a zákona o krajích.

K bodu 70

Stávající znění je omezující, § 21 musí platit pro smlouvu jako celek, nejen pro její uzavření.

K bodu 71 a 72

Jde o upřesnění znění ustanovení tak, aby na sebe odst. 1 a 2 navazovaly.

K bodu 73

Obdobné ustanovení není obsaženo ani v zákoně o obcích ani v zákoně o krajích, není proto důvodu, aby bylo obsaženo v zákoně o hlavním městě Praze.

K bodu 74

Ustanovení se upravuje stejným způsobem jakým je upravováno obdobné ustanovení zákona o obcích.

K bodu 75 a 76

Ustanovení se upravují tak, aby byla v souladu s principy zákona o krajích a zákona o obcích. Vázanost hlavního města Prahy návrhem smlouvy, jakož i účinnost přijetí návrhu musí být upravena pro všechny případy smluvních typů stejně.

K bodu 77

Ustanovení, byť bylo nově zařazeno zákonem č. 145/2001 Sb., je nadbytečné, neboť z žádného ustanovení nevyplývá, že by tak svazek učinit nemohl. Podle § 19a odst. 1 občanského zákoníku lze způsobilost právnické osoby k právním úkonům omezit jen zákonem, což se v tomto případě neděje a ustanovení proto nemá opodstatnění. Obdobné ustanovení nebude ani v zákoně o obcích ani v zákoně o krajích.

K bodu 78

Změnou ustanovení se souhlas Ministerstva vnitra bude vztahovat jen na smlouvy, jejich předmětem je vznik právnické osoby, což je plně postačující. Stejná formulace bude obsažena i v obdobném ustanovení zákona o obcích a zákona o krajích.

K bodu 79

Ustanovení, byť bylo nově zařazeno zákonem č. 145/2001 Sb., je nadbytečné, vzhledem k tomu, že všechna ustanovení týkající se spolupráce obcí jsou obsažena v hlavě nesoucí označení “Samostatná působnost hlavního města Prahy a městských částí” a nic jiného než to, co se nadbytečně deklaruje, proto nepřipadá v úvahu. Obdobné ustanovení nebude ani v zákoně o obcích ani v zákoně o krajích.

K bodu 80 až 84

I vzhledem k budoucí připravované nové úpravě správního trestání není dobré vnášet další chaos do již tak dosti zmatené a nekonzistentní právní úpravy a konstruovat “jiné správní delikty fyzických osob”, v důsledku čehož jsou pak tyto fyzické osoby při projednávání takových deliktů zbaveny procesní obrany, jež jim skýtají ve srovnání se správním řádem přesnější a podrobnější ustanovení zákona o přestupcích. Protiprávní jednání fyzické osoby se bude posuzovat jen jako přestupek. Delikty fyzických osob obsažené v dosavadních ustanoveních se proto označují jako přestupky a zařazují se do zákona o přestupcích. V návaznosti na tuto koncepční změnu je třeba upravit i další odstavce.

Objektivní lhůta pro zahájení řízení o deliktu se sjednocuje se zákonem o obcích. Není žádného důvodu k tomu, aby byla v zákoně o hlavním městě Praze delší o jeden rok ve srovnání se zákonem o obcích nebo zákonem o krajích, naopak tato skutečnost zakládá nerovnost v právech, neboť zhoršuje postavení subjektů na území hlavního města Prahy.

K bodu 85

Ustanovení je nadbytečné, příslušnost k rozhodování o odvoláních proti rozhodnutím přijatým městskými částmi ve správním řízení je dána Magistrátu hlavního města Prahy obecně v § 81.

K bodu 87

Systematicky je vhodné oddělit přenesenou působnost hlavního města Prahy jako kraje, kterou nelze Statutem delegovat na městské části a jako obce, pověřeného obecního úřadu a obce s rozšířenou působností, kde to možné je.

Rovněž je nutné ustanovení formulovat tak, aby Statut hlavního města Prahy nebyl stavěn naroveň zákonu (Statut nemůže “stanovit jinak” než zákon). Vypouštějí se zmínky o působnosti okresních úřadů a zařazuje se místo nich nový pojem odpovídající terminologii novely zákona o obcích.

Odst. 4 je nadbytečný, protože stejná úprava je obsažena i v § 118 odst. 3 písm. b).

K bodu 88

Opět je třeba přesně vyjádřit vztah Statutu a zákona (viz předchozí bod). Znění odst. 2 lze zjednodušit, první věta je po novele provedené zákonem č. 145/2001 Sb. zbytečná. Odst. 4 je opět nadbytečný (viz § 81) a nadto nepřesný (ve správní řízení se nerozhoduje jen v přenesené působnosti).

K bodu 89 a 90

Ustanovení je formulováno zbytečně komplikovaně a je vhodné je zjednodušit. Stejně se upravují ustanovení zákona o obcích a zákona o krajích.

K bodu 91

Ustanovení jsou vzhledem k obsahu základních ustanovení zbytečná a duplicitní.

K bodu 92

Ustanovení se terminologicky upravuje v návaznosti na § 17 odst. 1 písm. h).

K bodu 93

Obdobné ustanovení nenalezneme ani v zákoně o obcích ani v zákoně o krajích a jeho další existence je proto v zákoně o hlavním městě Praze neopodstatněná.

K bodu 94

Ve stávající podobě je ustanovení nepřesné. Záměr učinit příslušný majetkoprávní úkon nemusí být vůbec schválen, avšak ustanovení svou dikcí předjímá, že se tak stane, když mluví výslovně o “schválení”. Proto se pojem “schválení” nahrazuje obecnějším výrazem “rozhodnutí”, který zahrnuje jak rozhodnutí pozitivní tak i negativní a upřesňuje se rovněž, že se jedná o rozhodnutí příslušného orgánu (viz § 59 a 68).

K bodu 95

Je třeba, aby byla nemovitá věc v záměru přesně specifikována, aby zájemci měli reálnou možnost k takovému záměru se vyjádřit. Nejvhodnější se zdá odkaz na údaje charakterizující nemovitost podle zákona o katastru nemovitostí. Ustanovení o tom, že záměr lze zveřejnit i jinak je nadbytečné, neboť z jiného ustanovení neplyne, že by to možné nebylo.

K bodu 96

Ustanovení se přizpůsobuje znění § 39 odst. 3 zákona o obcích, když se z povinnosti zveřejnění záměru vylučují též hrobová místa.

K bodu 97

Ve stávající podobě ustanovení odst. 1 nerozlišuje mezi převodem práva, což je dvou- nebo vícestranný právní úkon, a přechodem práva, což je právní skutečnost vznikající nezávisle na vůli subjektů práva. Podmínky a omezení při nakládání s věcmi, který přecházejí z vlastnictví státu do vlastnictví územních samosprávných celků, mohou být stanoveny jedině přímo v zákoně, na jehož základě k tomuto přechodu dochází. Kdyby si v tomto případě stát mohl jednostranně vyhrazovat (např. v rozhodnutí) další v zákoně neobsažené podmínky pro nakládání s tímto majetkem, které by územní samosprávný celek nemohl ani změnit ani odmítnout, bylo by to v rozporu se zásadou rovnosti občanskoprávních vztahů (srov. § 2 odst. 1 a § 21 občanského zákoníku). Stát je právnickou osobou podle § 6 zákona č. 219/2000 Sb. V případě přechodu majetku, který je právní skutečností, a nikoliv dvoustranným právním úkonem, proto nelze mluvit o “právu státu vyhradit si další podmínky”. Nelze směšovat smluvní úpravu založenou na rovnosti stran a zákonnou úpravu, kdy stát vystupuje jako subjekt veřejné moci. Při převodu věcí z vlastnictví státu do vlastnictví územních samosprávných celků se bude postupovat podle zákona č. 219/2000 Sb.

Stávající ustanovení odst. 2 je ve vztahu k odst. 1 v rozporu s principem smluvní autonomie a rovnosti subjektů v občanskoprávních vztazích. Stát jako účastník občanskoprávních vztahů (§ 21 občanského zákoníku) nemůže vystupovat vůči druhému účastníkovi (v tomto případě hlavnímu městu Praze) z pozice subjektu veřejné moci, jedná-li se o výkon práv a povinností z občanskoprávních vztahů (srov. § 2 odst. 2 občanského zákoníku a tam vyjádřenou zásadu rovnosti účastníků občanskoprávních vztahů). Bylo by zcela jistě nemyslitelné, aby zákon v obdobném případě přiznal takovou kompetenci (ukládání pokuty ve správním řízení při nedodržení smlouvy) hlavnímu městu Praze ve vztahu k fyzickým a právnickým osobám.

K bodu 98

Možnost provádění přezkumu hospodaření kraje ze strany Ministerstva financí nebude předpokládat ani zákon o krajích a není důvodu, aby tomu bylo v případě kraje hlavního města Prahy jinak.

K bodu 99

S ohledem na § 33 odst. 1 je nezbytné stanovit typ působnosti vykonávané Magistrátem hlavního města Prahy výslovně, a to stejným způsobem jako v zákoně o obcích ve vztahu obec-kraj.

K bodu 100

Ustanovení se pouze formulačně upřesňuje v tom smyslu, aby z něj bylo zcela zřejmé, že hlavní město Praha neusměrňuje metodicky hospodaření městských částí, což by bylo v rozporu s § 18 odst. 2 zákona.

K bodu 101 až 103

Je třeba přesně specifikovat orgán, jemuž se údaje a informace podávají.

K bodu 104

Ustanovení je nadbytečné, tato možnost existuje, aniž by to musel zákon deklarovat.

K bodu 105

Rozpočtový rok trvá od 1.1. do 31.12. a není jiná možnost, než provádět kontrolu v jeho průběhu. Zmínka je proto matoucí.

K bodu 106

Ustanovení se upravuje s ohledem na specifické podmínky hlavního města Prahy a vazby mezi rozpočtem hlavního města Prahy a rozpočty městských částí.

K bodu 107

Ustanovení se upravuje do podoby odpovídající obdobným ustanovením zákona o obcích a zákona o krajích. Podle zákona o obcích i zákona o krajích se sankcionuje nikoliv “nezajištění” ale “nepožádání” o přezkoumání hospodaření.

K bodu 108

Ustanovení se upravuje s ohledem na připravovaný správní řád, který bude nabývat účinnosti ke stejnému datu jako tato novela. Nelze proto v poznámce pod čarou odkazovat na normu, která bude zrušena.

K bodu 109

Pojem “listina osvědčující právní úkon” je nepřesný a vzbuzuje dojem, že každý právní úkon prováděný územním samosprávným celkem musí mít písemnou formu, což neodpovídá občanskému zákoníku. Doložka by měla mít tu funkci, že osvědčí splnění zákonných podmínek pro platnost právního úkonu a bude sloužit jako doklad územního samosprávného celku pro možné spory v budoucnosti.

K bodu 110

Praxe ukázala, že formalizované ustanovení o doložkách neplní onu kontrolní funkci, která se od nich slibovala a naopak pouze zbytečně byrokratizuje proces hospodaření hlavního města Prahy s majetkem.

K bodu 111

V zájmu systematiky se do tohoto ustanovení přeřazuje úprava obsažená dosud v § 72 odst. 2. V návaznosti na to se ustanovení doplňuje po vzoru § 55 obecního zřízení z roku 1864. Účelem je zabránit tomu, aby docházelo k několikerému delegování podpisových práv.

K bodu 112

Ustanovení se upravuje co do terminologie, kdy je třeba vypustit zmínku o okresních úřadech. Dále se vychází z toho, že zákony adresují zmocnění hlavnímu městu Praze a nikoliv radě hlavního města Prahy.

K bodu 113

Ve stávající podobě ustanovení odporuje § 29, na jehož základě může hlavní město Praha ukládat v samostatné působnosti povinnosti i jiným způsobem než jen obecně závaznou vyhláškou, a to v případě ukládání sankcí za delikty správním rozhodnutím.

K bodu 114

Ustanovení se uvádí do souladu s nově zavedenou definicí veřejného prostranství obsaženou v § 13 odst. 4.

K bodu 115

Archaický pojem “veřejná zeleň a zeleň v zástavbě” se nahrazuje obecnějším výrazem.

K bodu 116

Ustanovení o vydávání Sbírky právních předpisů hlavního města Prahy byla formulována v řadě bodů ne zcela jasně, je proto žádoucí je upravit. Vychází se tu zejména z principů obsažených v zákoně č. 309/1999 Sb.

Upřesňují se tak, aby bylo zřejmé, že i v případě, kdy právní předpis hlavního města Prahy nabývá účinnosti dnem vyhlášení, děje se tak jedině vyhlášením ve Sbírce právních předpisů hlavního města Prahy a nikoliv publikací na úřední desce Magistrátu, resp. městských částí (pak by nebylo vůbec zřejmé, ke kterému okamžiku účinnosti vlastně nabývá – vyvěšením na první nebo poslední úřední desce?).

Vypouští se požadavek, aby se v případě nabytí účinnosti právního předpisu dnem vyhlášení současně zveřejňovaly důvody pro nabytí právního předpisu dnem vyhlášení, neboť nic podobného se nepředpokládá ani u právních předpisů s celostátní působností publikovaných ve Sbírce zákonů, nehledě k tomu, že na platnost a účinnost právního předpisu nemá tato skutečnost žádný vliv a není ani významná z hlediska adresátů právních norem.

Stejně jako v zákoně o krajích se v zákoně upravuje povinnost hlavního města Prahy zveřejňovat právní předpisy způsobem umožňujícím dálkový přístup.

K bodu 117

Z povinnosti projednat s městskými částmi návrhy právních předpisů se vylučují ty, které je třeba přijmout bezodkladně a kdy by projednávání bylo na újmu veřejnému zájmu.

K bodu 118

Ustanovení se upravuje stejně jako obdobné ustanovení obsažené v zákoně o krajích, Sbírka právních předpisů hlavního města Prahy se pro tyto účely jeví též jako vhodný informační prostředek.

K bodu 119

Stávající úprava je vnitřně rozporná. Obsahem mandátu jsou zákonem stanovená práva a povinnosti člena zastupitelstva (§ 51) a nelze proto rozlišovat mezi vznikem mandátu člena zastupitelstva a nabytím práv a povinností člena zastupitelstva. Pokud by měl být vznik mandátu vázán na složení slibu, musela by být zvolena obdobná právní konstrukce jako v případě prezidenta republiky (podle čl. 55 Ústavy se prezident republiky ujímá úřadu složením slibu a jeho volební období začíná právě až dnem složení slibu), což by znamenalo přehodnotit okamžik vzniku mandátu podle § 50 odst. 1. V případě poslanců a senátorů se mezi vznikem mandátu a nabytím práv a povinností nerozlišuje (srov. § 2 a § 4 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny a § 2 a § 4 zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu). Členové zastupitelstev územních samosprávných celků jsou voleni stejným způsobem, tedy v přímých volbách, a není proto žádného důvodu, aby tomu bylo v jejich případě jinak. Na složení slibu a nabytí práv a povinností byla vázána i výplata odměny (§ 56 odst. 2), což není správné, neboť odměna se poskytuje za výkon funkce a musí být tedy spojena s reálným výkonem příslušné funkce.

K bodu 120

Ustanovení se upravuje stejným způsobem jako obdobné ustanovení v zákoně o obcích a o krajích. Slib předsedajícího do rukou druhého nejstaršího člena zastupitelstva není nejvhodnější především z toho důvodu, že v případě nepřítomnosti takového člena na ustavujícím zasedání by předsedající musel slib skládat až na následujícím zasedání zastupitelstva.

K bodu 121

Ustanovení je formulováno gramaticky velmi neobratně (“výkon … se považuje za výkon…”) a volí se proto vhodnější vyjádření. Dále se v návaznosti na principy evropského práva doplňuje zákaz diskriminace členů zastupitelstva.

K bodu 122 a 123

Ustanovení se přizpůsobuje obdobným ustanovením zákona o obcích a zákona o krajích.

K bodu 124

Má-li mít ustanovení smysl, je třeba stanovit, že se člen zastupitelstva, u něhož nastal konflikt zájmů, nesmí na projednávání a rozhodování věci podílet. Pokud by se tak přesto stalo, byl by to důvod pro pozastavení takto přijatého usnesení ze strany orgánu dozoru pro jeho nezákonnost. Rovněž se vypouští zmínka o samostatné působnosti, neboť konflikt zájmů si lze představit i v působnosti přenesené (např. schvalování nařízení, kterým se vydává tržní řád).

K bodu 125

Ustanovení se doplňuje stejným způsobem jako v zákoně o krajích a o obcích, vedle náhrady mzdy je nutné hradit též odpovídající část pojistného na sociální zabezpečení.

K bodu 126

Vzhledem k tomu, že ztráta nároku na vyplácení odměny je vázána na zákonem stanovené skutečnosti, je třeba, aby měl člen zastupitelstva též zákonnou povinnost o těchto skutečnostech informovat. Rovněž se upřesňuje okruh těchto důvodů.

K bodu 127

Odměny členů zastupitelstva hlavního města Prahy jsou stanoveny v příloze č. 3 nařízení vlády č. 358/2000 Sb. Vzhledem k tomu, že působnost pověřených obecních úřadů vykonávají na základě Statutu převážně městské části, není stávající právní úprava zcela opodstatněná. Nárok na odměnu je třeba podmínit reálným výkonem této působnosti na úrovni hlavního města Prahy.

K bodu 128

Rozhodný okamžik pro vznik nároku na výplatu odměny je třeba specifikovat co nejpřesněji, a to dnem konání voleb.

Ustanovení odst. 2 reaguje dále na navrhované změny v právním postavení primátora v období od voleb do zastupitelstva hlavního města Prahy do jeho ustavujícího zasedání (viz § 75). Primátorovi je třeba zákonem přiznat pro toto období nárok na odměnu.

Na změnu § 75 navazuje i nově doplňovaný odstavec 3, neboť je třeba členovi zastupitelstva hlavního města Prahy, který bude vykonávat funkci “prozatímního” primátora, zákonem přiznat nárok na odměnu.

Ustanovení dosavadního § 55 odst. 3 je ve stávající podobě obtížně vykladatelné, a to jednak díky pojmu “všeobecné volby do zastupitelstva” a také díky pojmu “skončení funkčního období”. Pojem funkční období je podle čl. 102 odst. 2 Ústavy spojován s obdobím, po které funguje zastupitelstvo, nikoliv tedy s obdobím, po které člen zastupitelstva vykonává nějakou funkci (např. funkci primátora). Mluví-li se tedy o tom, že funkční období končí před konáním voleb do zastupitelstva, jde o těžko vysvětlitelnou situaci, neboť není jasné, má-li jít o zánik mandátu nebo jen o odvolání nebo vzdání se určité funkce. Smyslem nově doplňovaných odst. 4 a 5 je, aby bylo možné přiznat “odstupné” tomu uvolněnému členovi zastupitelstva, jemuž zanikl mandát v průběhu volebního období i tomu členovi zastupitelstva, který byl v průběhu volebního období odvolán z funkce nebo se jí vzdal, aniž by zároveň pozbyl mandátu, což ze stávající úpravy jednoznačně nevyplývalo

K bodu 129

Přímá aplikace právních předpisů o cestovních náhradách není rovněž možná, a to právě z toho důvodu, že členové zastupitelstva nemají (a z důvodů věcných mít nemohou) postavení zaměstnanců obce.

Změna dosavadního § 56 odst. 2 navazuje na změnu § 50 odst. 1, kde se okamžik nabytí práv a povinností člena zastupitelstva sjednocuje s okamžikem nabytí mandátu. Vznik nároku na výplatu odměny bude v případě uvolněného člena zastupitelstva vázán na okamžik zvolení nebo jmenování do funkce, aby se předešlo případům, kdy by mohla být odměna neopodstatněně vyplácena členům zastupitelstva i za období, kdy funkci vůbec nevykonávali, což dnešní úprava, která váže výplatu odměny na složení slibu a nikoliv na vlastní ustanovení do příslušné funkce, umožňuje. V případě neuvolněných členů zastupitelstva, kteří nárok na odměnu za určitou funkci ze zákona nemají, bude rozhodným okamžikem pro počátek výplaty odměny den, který určí zastupitelstvo, které rozhoduje i o tom, zda odměnu vůbec přizná a v jaké výši.

Stávající úprava § 56 odst. 3 je příliš přísná a omezující, neboť vylučuje vzít v úvahu aktivitu člena zastupitelstva při působení v několika orgánech města současně. Navrhuje se proto, aby zastupitelstvo, které rozhoduje o odměnách, mělo v případě neuvolněných členů zastupitelstva samo možnost zvážit a rozhodnout, v jaké výši odměnu při souběhu několika funkcí přizná, když horní hranicí bude součet odměn, které lze poskytnout za jednotlivé funkce.

K bodu 130

Nové znění ustanovení vychází především z vypuštění diskutabilního ustanovení předvídajícího aplikaci ustanovení zákoníku práce na právní poměry uvolněných členů zastupitelstva, když se jen za cenu diskutabilního teleologického výkladu dovozovalo, že tu zákoník práce neplatí, resp. aplikují se jen ta jeho ustanovení, která výslovně mluví o výkonu veřejné funkce, což je v rozporu s textem zákona. Ustanovení předpokládající širokou aplikaci zákoníku práce na právní poměry uvolněných členů zastupitelstva se proto vypouští a budou se na ně napříště vztahovat pouze ta ustanovení zákoníku práce, která se vztahují na výkon veřejné funkce.

Pokud jde o dovolenou, u členů zastupitelstva nejde o dovolenou na zotavenou, ale o dovolenou sui generis, pro niž ustanovení zákoníku práce neplatí a vztahují se na ni pouze ustanovení zákona o hlavním městě Praze.

K bodu 131

Vzhledem k tomu, že zákon ani vládní nařízení neobsahují žádná pravidla pro poskytování odměn nečlenům zastupitelstva, je toto ustanovení zbytečné. Odměny je možné poskytovat i bez něj na základě dohody uzavírané podle občanského zákoníku, popř. podle zákoníku práce.

K bodu 132

Jak Ústava ČR v čl. 87 odst. 1 písm. b) tak i zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu (§ 64 odst. 2 písm. e) umožňují podat jak návrh na zrušení jiného právního předpisu jako celku tak i návrh na zrušení jeho jednotlivých ustanovení. Tomu se dikce zákona o hlavním městě Praze přizpůsobuje.

K bodu 133 a 137

Ustanovení písm. d) se překrývá s písm. k) téhož odstavce. Znění obou ustanovení se proto upravují tak, aby dávala smysl.

K bodu 134

S ohledem na novou terminologii vážící se na právní předpisy hlavního města Prahy jsou uvedená slova nadbytečná.

K bodu 135

Vzhledem k tomu, že nárok na odměnu a její výše je závislá na typu funkce uvolněného člena zastupitelstva (primátor, člen rady, předseda výboru atd.), je třeba tomu přizpůsobit znění tohoto ustanovení. Nejde proto o určení počtu ale o konkrétní určení těchto funkcí.

K bodu 136

Ustanovení se uvádí do souladu s obdobnými ustanoveními zákona o obcích a zákona o krajích, kde o kontrolní funkci zastupitelstva není zmínky.

K bodu 139

Ve vyhrazené působnosti zastupitelstva dosud scházelo rozhodování o odměnách neuvolněných členů zastupitelstva, ačkoliv zákon o obcích i zákon o krajích takovou kompetenci zastupitelstva předvídají. Zastupitelstvu bude vyhrazeno též rozhodování o cestovních náhradách členů zastupitelstva. Rozhodnutí o tom bude zcela v rukou zastupitelstva, neboť tu zákon č. 119/1992 Sb. neplatí (členové zastupitelstva nejsou v pracovním poměru k městu). Do vyhrazené působnosti zastupitelstva se rovněž zařazuje rozhodování o náhradách výdajů, které by vznikly v souvislosti s výkonem funkce těm, kdo nejsou členy zastupitelstva (na ty sice žádný právní nárok není, pokud by je ale město poskytovalo, je žádoucí, aby o tom rozhodlo zastupitelstvo).

K bodu 140

Není důvodu, aby z vyhrazené působnosti zastupitelstva bylo vyloučeno rozhodování o majetkové účasti na podnikání těch právnických osob, které město založilo (takové úkony budou naopak pravděpodobnější než finanční účast u těch subjektů, které s městem spojeny nejsou).

K bodu 141

Majetkoprávním úkonem není jen samotné uzavření smlouvy, ale i poskytnutí majetkové hodnoty (§ 832 odst. 1 občanského zákoníku) a je třeba této skutečnosti přizpůsobit i znění zákona.

K bodu 142

Výše částky obsažená v tomto ustanovení se zcela vymyká cifrám v ustanoveních ostatních, a proto dochází k její úpravě. Ustanovení se rovněž upravuje v návaznosti na změnu znění písm. f) tohoto odstavce.

K bodu 143

Ustanovení se upravuje v souvislosti se změnou písm. e).

K bodu 144

Je vhodné, aby zastupitelstvu bylo vyhrazeno rozhodování nejen o bezúplatném postupování pohledávek, ale i o postoupení úplatném.

K bodu 145

Kasuistický výčet se nahrazuje obecným pojmem.

K bodu 146

Ustanovení je nadbytečné ve vztahu k písm. p) - mezi věcným a peněžitým darem a bezúplatným převodem movitých věcí včetně peněz není obsahového rozdílu.

K bodu 147

Ustanovení se přizpůsobuje obdobnému ustanovení zákona o obcích a zákona o krajích.

K bodu 148

Není možné a z hlediska postavení zastupitelstev jako přímo volených orgánů ani vhodné, aby zákon vymezoval okruh věcí, o nichž zastupitelstvo jako přímo volený a vrcholný orgán územního samosprávného celku nesmí rozhodovat. Taková zásada odporuje jednak čl. 104 odst. 2 Ústavy a jednak čl. 3 odst. 2 Evropské charty místní samosprávy (č. 181/1999 Sb.). Ustanovení neznamená, že by zastupitelstvo muselo rozhodovat o všech věcech samostatné působnosti, ale bude záležet jen na něm, které věci si vyhradí. Musí však mít možnost tak učinit.

K bodu 149

S ohledem na hierarchické vztahy při výkonu státní správy (§ 118 odst. 2 zákona) není vhodné, aby zastupitelstvo rozhodovalo v oblasti přenesené působnosti. Jakkoliv tento zákon nemůže ve vztahu k zákonům jiným tuto možnost zcela vyloučit, neměl by ji explicitně předpokládat.

K bodu 150

Do zákona se doplňuje obdobné ustanovení, které je obsaženo v zákoně o obcích i v zákoně o krajích.

K bodu 151

Stejně jako v zákoně o obcích se prodlužuje lhůta pro pořízení zápisu.

K bodu 152

V případě snížení počtu členů zastupitelstva o více než třetinu, což je v případě zastupitelstva hl. m. Prahy asi jediný myslitelný důvod pro konání nových voleb ve smyslu zákona č. 152/1994 Sb., není vhodné, aby takové zastupitelstvo schvalovalo tak závažný dokument, jakým je rozpočet města. V daném případě budou tedy platit pravidla rozpočtového provizoria podle § 13 zákona č. 250/2000 Sb. a rozpočet bude schválen nově zvoleným zastupitelstvem.

Do zákona se doplňují další případy, kdy musí dojít k rozpuštění zastupitelstva (jde o situace, kdy zastupitelstvo nezvolí primátora hlavního města Prahy do 6 měsíců ode dne, kdy byl odvolán nebo se funkce vzdal nebo do 6 měsíců ode dne ustavujícího zasedání). Obdobná úprava se doplňuje i do zákona o obcích a zákona o krajích.

K bodu 153

Změna navazuje na změnu § 59 odst. 4 - opuštění tzv. vyhrazené působnosti rady.

K bodu 154

V praxi není možné, aby rada v plném rozsahu kontrolovala hospodaření města podle rozpočtu.

K bodu 155

Terminologie se přizpůsobuje zákonu č. 250/2000 Sb.

K bodu 156

Terminologie se přizpůsobuje obchodnímu zákoníku.

K bodu 157

Z ustanovení se vypouští zmínka o kompetenci rady hlavního města Prahy přezkoumávat opatření přijatá komisemi. Komise rady hlavního města Prahy jsou jen iniciativními a poradními orgány rady hlavního města Prahy, které předkládají svá stanoviska (§ 79 odst. 1) a stávající podoba ustanovení je proto nesprávná, neboť vzbuzuje dojem, že komise mohou mít rozhodovací pravomoc, což neodpovídá cit. ustanovení § 79. Ustanovení se rovněž upravuje tak, aby byla respektována legislativní zkratka zavedená v § 2 odst. 1.

K bodu 158

Ustanovení je nadbytečné a bezobsažné a navozuje navíc dojem existence nepřímých novel upravujících působnost rady v jiných zákonech jinak než v § 68 odst. 2. Ustanovení odst. 3 je plně postačující.

K bodu 159

Změna navazuje na změnu § 59 odst. 3 písm. b).

K bodu 160

Stejně jako v případě zastupitelstva je vhodné, aby do působnosti rady patřilo rozhodování o všech typech pohledávek.

K bodu 161

Tak jako u zastupitelstva se kasuistický výčet nahrazuje obecným pojmem.

K bodu 162

Z ustanovení je třeba vypustit zmínky o zařízeních bez právní subjektivity (zákon č. 250/2000 Sb. zná pouze organizační složky) i o městské policii (podle § 16 jde o organizační složku).

K bodu 163

Ustanovení se upravuje tak, aby bylo zřejmé, že rada nemusí rozhodovat o každé záležitosti samostatné působnosti, což ani není reálně možné.

K bodu 164

S ohledem na to, že působnost podle § 68 odst. 2 již nebude radě hlavního města Prahy vyhrazena, je třeba upravit vztah tohoto ustanovení k primátorovi a Magistrátu hlavního města Prahy. Primátor a Magistrát budou ve věcech samosprávy rozhodovat v mezích zmocnění, které jim rada udělí.

K vypuštění původního textu je zdůvodnění obdobné jako v případě vypuštění § 59 odst. 5.

K bodu 165

Právní úprava obsažená v zákoně o obcích i v zákoně o krajích předpokládá podmínku státního občanství ČR jen v případě starosty (hejtmana) a místostarostů (zástupci hejtmana), nikoliv ale u ostatních členů rady obce, resp. rady kraje. Není důvodu, aby pro hlavní město Prahu a jeho městské části platila v tomto směru odlišná pravidla. Je třeba v tomto směru požadavky směrnice ES 94/80 upravit stejným způsobem.

K bodu 166

Stávající znění zákona, které předpokládá, že rada hlavního města Prahy vykonává své pravomoci i po ukončení volebního období až do zvolení nové rady hlavního města Prahy je diskutabilní z hlediska čl. 102 odst. 2 Ústavy, podle něhož je funkční období zastupitelstev čtyřleté. Na úpravu přechodného období mezi dnem voleb a ustavujícím zasedáním zastupitelstva reaguje nově formulovaný § 75.

K bodu 167

Stejně jako v zákoně o obcích a v zákoně o krajích bude rada hlavního města Prahy podávat na každém zasedání zastupitelstva zprávu o své činnosti (délka a forma zprávy je na úvaze rady).

K bodu 168

S ohledem na absenci obligatorní samostatné působnosti je pojem “plnění úkolů v oblasti samosprávy” nepřesný a zavádějící a nahrazuje se pojmem adekvátním.

K bodu 169

Zákonem č. 145/2001 Sb. byl ze zákona bez náhrady vypuštěn § 71 odst. 2, který řešil (byť nedokonale) případ, kdy jsou odvoláni všichni členové rady hlavního města Prahy. Tuto mezeru je třeba zaplnit. Navrhované řešení vychází z principu tzv. konstruktivního vyslovení nedůvěry (např. základní zákon SRN ho zná v případě volby a odvolání spolkového kancléře), kdy je v případě současného odvolání všech členů rady z funkce třeba zároveň zvolit jejich nástupce, aby nedošlo k vakuu ve výkonu pravomocí zákonem radě hlavního města Prahy svěřených.

K bodu 170

Ustanovení se upravuje v návaznosti na změnu § 43.

K bodu 171

Ustanovení je nadbytečné, úprava je obsažena v příslušných zákonech (č. 239/2000 Sb. a č. 240/2000 Sb.).

K bodu 172

Vzhledem k tomu, že hlavní město Praha vykonává též působnost obce, je třeba ustanovení o pravomoci primátora v tomto směru doplnit.

K bodu 173

Ustanovení se doplňuje tak, aby bylo zřejmé, že úkoly může primátorovi ukládat též rada hlavního města Prahy.

K bodu 174

Zastupitelstvo nemá podle § 59 odst. 2 písm. s) jinou možnost než rozhodnutí rady potvrdit nebo zrušit, možnost jiného “zjednání nápravy” neexistuje, a proto je třeba ustanovení upravit, aby nevzbuzovalo pochybnosti.

K bodu 175

Ustanovení se upravuje stejným způsobem jako v zákoně o obcích a zákoně o krajích. Náměstek primátora nemůže vykonávat jiné úkoly než které zákon svěřuje primátorovi.

K bodu 176

Ustanovení se přizpůsobuje § 104 odst. 1 zákona o obcích, resp. § 64 zákona o krajích. V zákoně o hlavním městě Praze dosud chybí explicitní ustanovení o náměstkovi primátora hlavního města Prahy, který by primátora zastupoval v plném rozsahu v době jeho nepřítomnosti.

K bodu 177

Stávající znění zákona neřeší uspokojivě situaci, kdy je primátor ze své funkce odvolán nebo se jí vzdá a není zároveň zvolen jeho nástupce. Tento případ je pravděpodobnější na úrovni městských částí, kde platí pravidla vztahující se na orgány města obdobně (srov. v tomto případě § 97 odst. 1). Navrhované řešení má zajistit kontinuitu výkonu pravomocí primátora.

K bodu 178

Stávající úprava, která předpokládá, že dosavadní primátor setrvává ve své funkci až do zvolení nového primátora, je diskutabilní z hlediska čl. 102 odst. 2 Ústavy, kde je stanoveno, že funkční období zastupitelstva je čtyřleté. Ani pro období od konání voleb do zastupitelstva do dne jeho ustavujícího zasedání proto již primátor nesetrvává ve své funkci, ale zákon mu přizná jen nezbytně nutné a taxativně stanovené pravomoci, aby se tak mohlo toto období překlenout.

Je třeba vypořádat se i s možností, že na ustavujícím zasedání nebude primátor hlavního města Prahy zvolen, resp. žádný člen zastupitelstva nebude pověřen výkonem pravomocí podle § 75 odst. 1 (což je v případě, že nebude zvolen primátor, velmi pravděpodobné), neboť pak by město nemělo ani primátora ani osobu pověřenou výkonem jeho pravomocí, což není z hlediska správy města žádoucí stav a je třeba mu proto předejít.

K bodu 179

Ustanovení se upravuje v návaznosti na souběžně předkládaný návrh zákona o úřednících územních samosprávných celků a vypuštění ustanovení o zvláštní odborné způsobilosti.

K bodu 180

Jednoznačně se oddělují kompetence Magistrátu v samostatné (odst. 2 a 3) a v přenesené (odst. 4 a 5) působnosti. Dosavadní ustanovení o výkonu přenesené působnosti hlavního města Prahy Magistrátem byla formulována velmi komplikovaně a je vhodné je zjednodušit (např. kontrola dodržování usnesení vlády je součástí kontroly výkonu státní správy městskými částmi).

Ustanovení odst. 5 je zpracováno ve variantě (viz návrh na zřízení zvláštního orgánu pro výkon dozoru a rozhodování o odvoláních ve správním řízení).

Řediteli Magistrátu se přidává kompetence schvalovat organizační řád Magistrátu (stejně je tomu u ředitele krajského úřadu podle zákona o krajích) a zajišťovat výkon přenesené působnosti hlavního města Prahy s výjimkou věcí, které jsou svěřeny jiným orgánům města (obdobnou kompetenci má i tajemník obecního úřadu a ředitel krajského úřadu).

K bodu 181

Ustanovení upravující razítka se z hlediska systematiky přeřazuje k listinám, kam patří.

K bodům 182 až 184

V návaznosti na souběžně předkládaný návrh zákona o úřednících územních samosprávných celků se vypouštějí ustanovení o zvláštní odborné způsobilosti, která budou v tomto zákoně obsažena. Zákon se nebude vztahovat na osoby působící ve zvláštních orgánech vykonávajících přenesenou působnost a toto ustanovení je proto třeba ponechat.

K bodu 185

Ustanovení je nadbytečné, aplikuje se obecná úprava.

K bodu 186

Ustanovení je nutné přeformulovat, neboť opět staví Statut a zákon na stejnou úroveň, což je nepřípustné. Sávající znění je nepřesné, neboť nebere zcela v úvahu podstatné rozdíly mezi postavením zastupitelstva hlavního města Prahy a postavením zastupitelstva městské části, které je dáno značně rozdílnou mírou samostatné působnosti svěřené na jedné straně hlavnímu městu Praze a na straně druhé městské části. Tuto skutečnost je třeba výslovně v zákoně vyjádřit.

K bodu 187 a 188

Upřesňuje se den počátku výplaty odměny.

K bodu 189 a 190

Zdůvodnění je stejné jako k § 55 odst. 4 a 5 (je třeba vzít v úvahu i funkci neuvolněného starosty).

K bodu 191

Jde o upřesnění dikce ustanovení, která je nyní zbytečně matoucí.

K bodu 192

Podobně jako v případě zastupitelstva hlavního města Prahy se upřesňuje kompetence vztahující se k určení funkcí, s nimiž je spojen nárok na odměnu (nejde jen o počet ale především o určení konkrétních funkcí,z čehož počet vyplývá).

K bodu 193

Ustanovení § 89 se doplňuje v návaznosti na znění § 11, který s kompetencí zastupitelstva městské části v tomto směru počítá a jde proto jen o upřesnění.

K bodu 194

Ustanovení se upřesňuje tak, aby bylo zřejmé, že Statut nemůže být postaven naroveň zákonu.

K bodu 195 až 197 a 199 až 201

Dotčená ustanovení ve své stávající podobě neobsahují žádnou spodní hranici a zastupitelstvo tak musí rozhodovat o jakémkoliv takovém majetkoprávním úkonu bez ohledu na výši. V případě zastupitelstva hlavního města Prahy se nic podobného nepředpokládá (viz § 59 odst. 3 písm. c) až e). Navrhovaná změna nebrání tomu, aby si zastupitelstvo vyhradilo i rozhodnutí o nižších částkách.

K bodu 198

Ustanovení je nadbytečné ve vztahu k písm. k) tohoto ustanovení.

K bodu 199

Stejně jako v případě zastupitelstva hlavního města Prahy se upřesňují pravidla pro rozhodování o poskytování darů.

K bodu 202

Ustanovení se upravuje tak, aby bylo zřejmé, že zákon o hlavním městě Praze nevylučuje (a ani vyloučit nemůže), aby jiný zákon svěřil v konkrétním případě městským částem oprávnění obecně závazné vyhlášky vydávat. Zákon o hlavním městě Praze může pouze vyloučit, aby tuto kompetenci delegoval na městské části Statut hlavního města Prahy.

K bodu 203

Zdůvodnění je obdobné jako u § 59 odst. 5, není vhodné explicitně připouštět možnost výkonu státní správy ze strany volených orgánů.

K bodu 204

Ustanovení je nadbytečné, v tomto případě platí pravidlo vztahující se k usnášeníschopnosti zastupitelstva hl. m. Prahy (§ 62 ve spojení s § 87 odst. 1).

K bodu 205 a 206

Doplňuje se další důvod pro rozpuštění zastupitelstva městské části, kterým je nezvolení starosty ve lhůtě 6 měsíců poté, co byl ze své funkce odvolán nebo se jí vzdal, neboť takový stav není dlouhodobě žádoucí a zastupitelstvo bude nuceno pod hrozbou rozpuštění starostu zvolit (viz obdobná změna § 67 - v tomto případě je třeba speciální úpravy s ohledem na vztah městské části k zastupitelstvu hl. m. Prahy).

K bodu 207

Důvodem pro jmenování správce bude pouze jediné neuskutečnění voleb, jinak se jen prodlužuje stav “bezvládí” v městské části. Stejně se upravuje obdobné ustanovení zákona o obcích.

K bodu 208

Důvodem pro jmenování správce městské části je omezení funkčnosti její samosprávy, což nemusí ještě znamenat omezení funkčnosti výkonu přenesené působnosti. Správce městské části by proto měl stanout v čele jejího úřadu jen ve stanovených případech.

K bodu 209

Zdůvodnění je obdobné jako v případě § 87 odst. 1.

K bodu 210

Zdůvodnění je obdobné jako k § 59 odst. 4 a § 68 odst. 2.

K bodu 211

Ustanovení se upravuje do stejné podoby jako na úrovni hlavního města Prahy (viz § 68 odst. 2 písm. u) a jako v zákoně o obcích.

K bodu 212 a 213

Jde jen o terminologické upřesnění v návaznosti na zákon č. 250/2000 Sb.

K bodu 214

Ustanovení je nadbytečné, toto pravidlo platí na základě § 94 odst. 1.

K bodu 215

Zdůvodnění je obdobné jako u zastupitelstva, není vhodné explicitně připouštět možnost výkonu státní správy ze strany volených orgánů.

K bodu 216

Upřesňuje se okamžik, od kterého přechází pravomoc rady na zastupitelstvo.

K bodu 217

Vzhledem k absenci tzv. obligatorní samostatné působnosti je pojem “plnění úkolů v samosprávě” nesprávný.

K bodu 218

Zdůvodnění je obdobné jako u § 87 odst. 1 - statut nelze stavět naroveň zákonu.

Ustanovení odst. 1 se v návaznosti na změnu § 74 odst. 2 rozšiřuje o zmínku o zástupci starosty městské části.

K bodu 219

Doplněné ustanovení navazuje na nové znění § 75, které nelze na právní poměry městské části ve smyslu § 97 odst. 1 použít.

K bodu 220

Žádné místní záležitosti veřejného pořádku městské části podle zákona neexistují (tato kompetence je svěřena hlavnímu městu Praze - viz § 44 odst. 3) a zákon by s tím proto neměl počítat.

K bodu 221

Zdůvodnění je stejné jako u § 87 odst. 1, resp. § 94 odst. 1.

K bodu 222

Ustanovení je nadbytečné - tato zásada platí na základě § 100 odst. 1.

K bodu 223

Ustanovení je nadbytečné - tato zásada platí na základě § 97 odst. 1.

K bodu 224

Zdůvodnění je obdobné jako u § 87 odst. 1 - statut nelze stavět naroveň zákonu.

K bodu 225

V § 99 odst. 2 se mluví o zástupci starosty a nikoliv o místostarostovi, je proto nutné odstranit vnitřní rozpor zákona.

K bodu 226

Změna terminologie navazuje na novelu zákona o obcích a zánik okresních úřadů.

K bodu 227

Změna navazuje na vypuštění ustanovení o zvláštní odborné způsobilosti, na něž se tu odkazuje.

K bodu 228

Stejně jako v případě hlavního města Prahy se ustanovení upravující razítko městské části přesunuje k ustanovení o označování listin, kde je jeho zařazení systematicky vhodnější.

K bodu 230

Obecné ustanovení o výkonu dozoru se upřesňuje, neboť v případě samostatné působnosti věcná příslušnost ministerstev neexistuje (viz zákon č. 2/1969 Sb. a návrh nového správního řádu).

K bodu 231

Ustanovení se vypouští, protože je nadbytečné vzhledem k § 113.

K bodu 232

Ustanovení se upřesňuje tak, aby bylo zřejmé, z jakých důvodů lze pozastavit právní předpisy hlavního města Prahy a z jakých důvodů tak lze učinit u aktů, které právními předpisy nejsou. Změna dikce navazuje na terminologii obsaženou v § 16 a § 31 (právní předpisy vydané na základě zákona a v jeho mezích).

K bodu 233

Ustanovení se upravuje v návaznosti na změnu § 106 odst. 1.

K bodu 234

Ustanovení se vypouští z toho důvodu, že je velmi nekonkrétní, neboť v něm není stanovena výše pro jednotlivé pokuty, není stanoveno kdo (které ministerstvo nebo ústřední správní úřad) pokuty ukládá a zda jsou pokuty příjmem státního nebo jiného rozpočtu. Rovněž samotná tato zásada ukládání pokut mezi dvěma úrovněmi veřejné správy je sporná (právní úprava územní samosprávy z období před r. 1948 nic podobného neznala a nejde o věc obvyklou ani v jiných zemích), protože jde jen o přelévání položek mezi veřejnými rozpočty.

K bodu 235

Není vhodné, aby Ministerstvo vnitra, jehož věcná působnost ve státní správě vyplývá především ze zákona č. 2/1969 Sb., provádělo dozor nad zákonností všech nařízení (tedy právních předpisů vydávaných v oboru státní správy) bez ohledu na to, zda jde či nejde o oblasti státní správy, které Ministerstvu vnitra podléhají. Nelogické by to bylo i potud, že v případném řízení o zrušení nezákonného nařízení hlavního města Prahy před Nejvyšším správním soudem (návrh tu reaguje na připravovanou novou právní úpravu správního soudnictví) by musel vystupovat ministr vnitra a nikoliv ministr věcně příslušného ministerstva, do jehož působnosti daná věc patří. Ministerstvo vnitra proto bude nadále provádět dozor jen nad právními předpisy hlavního města Prahy vydanými v jeho samostatné působnosti a dále těmi právními předpisy vydanými v jeho působnosti přenesené, které spadají do kompetence Ministerstva vnitra podle zvláštních zákonů. Znění ustanovení se zároveň uvádí do souladu s principy obsaženými v zákoně o krajích, neboť není žádného důvodu, aby mělo hlavní město Praha jako jediný z územních samosprávných celků v tomto směru výhodnější procení postavení než ostatní.

K bodu 236

Rozhodnutí o pozastavení usnesení nebo rozhodnutí orgánu hlavního města Prahy v samostatné působnosti, které je v rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem nemůže být věcí libovůle orgánu dozoru. Dojde-li k závěru, že tu je takový rozpor dán, musí být zákonem zavázán svou pravomoc uplatnit.

Nejde-li o vydávání právních předpisů, řídí se při výkonu samostatné působnosti hlavní město Praha všemi právními předpisy (viz § 16 odst. 4) a ustanovení je proto třeba této zásadě přizpůsobit.

K bodu 237

V zákoně o hlavním městě Praze nelze odkazovat na pátou část OSŘ, která na základě nálezu Ústavního soudu Pl. ÚS 16/99 pozbývá platnosti k 31.12.2002.

K bodu 238

V případě zamítavého rozhodnutí soudu zanikne rozhodnutí ministerstva přímo ze zákona stejně jako je tomu v případě § 108 odst. 4.

K bodu 239

Nově doplňované ustanovení navazuje na to, co již bylo řečeno k § 108, kompetence sistovat nařízení hlavního města Prahy a následně podávat Nejvyššímu soudu návrh na jejich zrušení se dává věcně příslušnému ministerstvu, resp. ministrovi.

K bodu 240

Ustanovení se upravuje v návaznosti na změnu § 106 odst. 1.

K bodu 241 a 242

Ustanovení se upravuje v návaznosti na změnu § 106 odst. 1.

K bodu 243 až 247

Ustanovení § 111 odst. 1 a 112 odst. 1 se upravuje v návaznosti na terminologii obsaženou v nově formulovaném § 17 odst. 2 (právní předpisy vydané na základě zákona a v jeho mezích). Dozor nad výkonem působnosti městských částí vykonává Magistrát v přenesené působnosti (viz § 81). V návaznosti na novou připravovanou úpravu správního soudnictví se vypouštějí konkrétní odkazy na působnost soudu i na ustanovení stávající páté hlavy OSŘ.

K bodu 248 a 249

Upřesňuje se omezení působnosti ustanovení zákona o výkonu dozoru.

K bodu 250

Nově doplňovaný odst. 2 vychází z toho, že v rámci výkonu správního dozoru nelze posuzovat porušení předpisů soukromého práva, což přísluší soudům a vznikalo by riziko kompetenčních konfliktů (z obdobného pojetí vycházela i praxe I. republiky). Vychází se z toho, že orgánům dozoru přísluší posuzovat pouze porušování právních norem správního práva a nikoliv právních norem práva soukromého, kdy spory z nich přísluší řešit soudům podle zásady dělby moci.

Doplňuje se nové ustanovení zakládající povinnost hlavního města Prahy zasílat Ministerstvu vnitra, resp. věcně příslušnému ministerstvu právní předpisy hlavního města Prahy po jejich vyhlášení ve Sbírce, tzn. po nabytí platnosti.

K bodu 251 až 253

Jde jen o formulační upřesnění.

K bodu 254

Ustanovení je zbytečné, tato skutečnost plyne ze samotného správního řádu.

K bodu 255

Nový zákon o řízení před správními úřady se bude vztahovat i na výkon samostatné působnosti obce s tím, že případy, kdy to neplatí, stanoví zákon výslovně (viz § 2 odst. 2 návrhu správního řádu). Nový správní řád vychází tedy zásadně z opačné koncepce než zákon dosavadní, který se vztahoval jen na výkon státní správy (a v jeho rámci jen na rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob), zatímco na výkon samosprávy se vztahoval jen v případě, kdy to bylo zákonem výslovně stanoveno (což je i případ stávajícího § 119 odst. 1 zákona o hlavním městě Praze). Napříště se tedy bude nový správní řád vztahovat na výkon veřejné správy jako takové s tím, že budou zákonem stanoveny výjimky, kdy to neplatí.

Ustanovení odst. 2 je do značné míry nadbytečné již ve stávající podobě zákona, neboť koneckonců neříká nic jiného, než co vyplývá z § 71 a násl. zákona č. 71/1967 Sb., resp. příslušných ustanovení občanského soudního řádu. Vymáhání povinností uložených správními akty fyzickým nebo právnickým osobám při výkonu veřejné správy bude upravovat exekuční řád správní, který stanoví příslušnost k vymáhání i jeho procesní pravidla.

K bodu 256

Pravidla pro vyloučení z projednávání a rozhodování věci budou stanovena novým správním řádem obecně pro všechny správní úřady (podle § 1 správního řádu budou mezi ně patři i územní samosprávné celky, resp. jejich orgány) a není proto žádného důvodu, aby zákon obsahoval v tomto směru zvláštní odlišnou úpravu.

K bodu 257

Vypuštění zmocňovacího ustanovení navazuje na souběžně předkládaný návrh zákona o úřednících územních samosprávných celků, na jehož základě bude vydána nová prováděcí vyhláška.

K bodu 258

Vypuštění ustanovení navazuje na souběžně předkládaný návrh zákona o úřednících územních samosprávných celků, který bude obsahovat vlastní přechodné ustanovení.

K čl. II

S ohledem na rozsah navrhovaných změn je požadavek na vydání úplného znění plně opodstatněný.

V Praze dne 7. listopadu 2001

předseda vlády

Miloš Zeman v.r.

ministr vnitra

Stanislav Gross v.r.

Úplné znění zákona č.131/2000 Sb. o hlavním městě Praze,

jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 145/2001 Sb., zákonem č. 273/2001 Sb., zákonem č. 320/2001 Sb. a zákonem č. …./2002 Sb.

ZÁKON

o hlavním městě Praze,

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

POSTAVENÍ HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY A MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ

HLAVA I

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

§ 1

(1) Tento zákon upravuje postavení hlavního města Prahy jako hlavního města České republiky, kraje¹⁾ a obce a dále postavení městských částí.

(2) Hlavní město Praha je veřejnoprávní korporací, která má vlastní majetek, má vlastní příjmy vymezené tímto nebo zvláštním zákonem a hospodaří za podmínek stanovených tímto nebo zvláštním zákonem podle vlastního rozpočtu.

(3) Hlavní město Praha vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající.

(4) Hlavní město Praha je samostatně spravováno zastupitelstvem hlavního města Prahy; dalšími orgány hlavního města Prahy jsou rada hlavního města Prahy, primátor hlavního města Prahy, Magistrát hlavního města Prahy a zvláštní orgány hlavního města Prahy.

§ 2

( (1) Úkoly patřící do samosprávy hlavního města Prahy (dále jen "samostatná působnost hlavního města Prahy") plní hlavní město Praha v rozsahu stanoveném tímto nebo zvláštním zákonem a v rozsahu odpovídajícím potřebám hlavního města Prahy. Úkoly patřící do samosprávy městských částí (dále jen "samostatná působnost městských částí") plní městské části v rozsahu stanoveném tímto nebo zvláštním zákonem a Statutem hlavního města Prahy (dále jen "Statut") a v rozsahu odpovídajícím potřebám městských částí.

(2) Hlavní město Praha a městské části pečují o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů; při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem vyjádřený v zákonech a jiných právních předpisech (dále jen "veřejný zájem").

(3) Svěří-li zákon orgánům hlavního města Prahy výkon státní správy (dále jen "přenesená působnost hlavního města Prahy"), je území hlavního města Prahy správním obvodem. )

(1) Hlavní město Praha spravuje své záležitosti v rozsahu stanoveném zákonem. Tato působnost je samostatnou působností hlavního města Prahy.

(2) Hlavní město Praha pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů.

(3) Státní správu, jejíž výkon byl zákonem svěřen orgánům hlavního města Prahy, vykonávají tyto orgány svou přenesenou působnost. Území hlavního města Prahy je při výkonu státní správy správním obvodem.

(4) Hlavní město Praha zajišťuje výkon finanční kontroly podle zvláštního právního předpisu. Hlavní město Praha při výkonu samostatné a přenesené působnosti hlavního města Prahy chrání veřejný zájem vyjádřený v zákonech a jiných právních předpisech.

(5) Hlavní město Praha je samostatně spravováno zastupitelstvem hlavního města Prahy; dalšími orgány hlavního města Prahy jsou rada hlavního města Prahy, primátor hlavního města Prahy, Magistrát hlavního města Prahy a zvláštní orgány hlavního města Prahy.

§ 3

(1) Hlavní město Praha se člení na městské části.

(2) Městské části v rozsahu stanoveném zákonem a (Statutem) v mezích zákona Statutem hlavního města Prahy (dále jen “Statut”)vystupují v právních vztazích svým jménem a nesou odpovědnost z těchto vztahů vyplývající.

( (3) Postavení městských částí, jejich orgánů a jejich působnost stanoví tento zákon, zvláštní zákony a Statut. )

(3) Městské části mají vlastní rozpočet a hospodaří podle něj za podmínek stanovených zákonem a v mezích zákona Statutem.

§ 4

( (1) Městská část je spravována zastupitelstvem městské části; dalšími orgány městské části jsou rada městské části, starosta městské části, úřad městské části a zvláštní orgány městské části.

(2) Městské části jsou správním obvodem, jen je-li jim zákonem nebo Statutem svěřen výkon přenesené působnosti (dále jen"přenesená působnost městské části").

(3) Městské části mají vlastní rozpočet a za podmínek stanovených tímto zákonem, zvláštním zákonem a Statutem hospodaří podle něj.)

(1) Městská část spravuje své záležitosti v rozsahu stanoveném zákonem a v mezích zákona Statutem. Tato působnost je samostatnou působností městské části.

(2) Městská část pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů.

(3) Státní správu, jejíž výkon byl zákonem nebo Statutem svěřen orgánům městské části, vykonávají tyto orgány svou přenesenou působnost. Území městské části je při výkonu státní správy správním obvodem.

(4) Městská část zajišťuje výkon finanční kontroly podle zvláštního právního předpisu. Městská část při výkonu své samostatné a přenesené působnosti chrání veřejný zájem vyjádřený v zákonech a jiných právních předpisech.

(5) Městská část je spravována zastupitelstvem městské části; dalšími orgány městské části jsou rada městské části, starosta městské části, úřad městské části a zvláštní orgány městské části.

§ 5

( (1) Hlavní město Praha a městské části jsou povinny zabezpečit úkoly v přenesené působnosti hlavního města Prahy a městských částí.)

(1) Hlavní město Praha je oprávněno vyjadřovat se k návrhům státních orgánů, které se dotýkají (jejich samostatné působnosti) působnosti hlavního města Prahy. Orgány státu jsou povinny, pokud je to možné, předem projednat s hlavním městem Prahou opatření dotýkající se (jeho samostatné působnosti)působnosti hlavního města Prahy.

(3) (Státní orgány poskytují hlavnímu městu Praze a městským částem na požádání údaje a informace potřebné pro výkon jejich působnosti bezplatně, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. Tuto povinnost mají i hlavní město Praha a městské části vůči státním orgánům. Ochrana osobních údajů podle zvláštních právních předpisů²⁾ zůstává nedotčena.)

(2) Státní orgány poskytují hlavnímu městu Praze a městským částem na požádání bezplatně údaje a informace pro výkon jejich působnosti. Tuto povinnost mají i hlavní město Praha a městské části vůči státním orgánům. Ochrana údajů a utajovaných skutečností podle zvláštních právních předpisů²⁾ zůstává nedotčena.

§ 5a

(1) Hlavní město Praha a městské části jsou povinny vydávat potvrzení a vyhotovovat zprávy pro potřeby právnických a fyzických osob, jen stanoví-li tak právní předpis.

((2) Potvrzení pro uplatnění práva v cizině jsou hlavní město Praha a městské části povinny vydat jen v případě, že jim jsou požadované údaje známy.)

(2) Hlavní město Praha a městské části vydávají potvrzení potřebná pro uplatnění práva v cizině i v případě, že právní předpis takovou povinnost neukládá, ale požadované údaje jsou jim známy.

HLAVA II

OBČANÉ HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY A MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ

§ 6

(1) Občanem hlavního města Prahy je fyzická osoba, která je státním občanem České republiky a v hlavním městě Praze je přihlášena k trvalému pobytu.

(2) Občanem městské části je občan hlavního města Prahy, který je v městské části přihlášen k trvalému pobytu.

§ 7

Občan hlavního města Prahy, který dosáhl věku 18 let, má právo

a) volit a být volen do zastupitelstva hlavního města Prahy za podmínek stanovených (zvláštním právním předpisem) zákonem³⁾,

b) hlasovat v místním referendu⁴⁾ (konaném na celém území hlavního města Prahy, jehož předmětem jsou záležitosti spadající do samostatné působnosti hlavního města Prahy,) za podmínek stanovených zákonem,

c) požadovat projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti radou hlavního města Prahy nebo zastupitelstvem hlavního města Prahy; je-li žádost podepsána nejméně 1 000 občanů hlavního města Prahy, musí být projednána na jejich zasedání nejpozději do 60 dnů,

d) vyjadřovat na zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy v souladu s jednacím řádem svá stanoviska k projednávaným věcem

(e) nahlížet do rozpočtu hlavního města Prahy a do závěrečného účtu hlavního města Prahy za uplynulý kalendářní rok, do usnesení a zápisů z jednání zastupitelstva hlavního města Prahy, do usnesení rady hlavního města Prahy, výborů zastupitelstva hlavního města Prahy a komisí rady hlavního města Prahy a pořizovat si z nich výpisy,)

e) nahlížet do rozpočtu hlavního města Prahy, do závěrečného účtu hlavního města Prahy a do zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření hlavního města Prahy za uplynulý kalendářní rok, do usnesení a zápisů z jednání zastupitelstva hlavního města Prahy, rady hlavního města Prahy, výborů zastupitelstva hlavního města Prahy a komisí rady hlavního města Prahy a pořizovat si z nich výpisy, pokud tomu nebrání jiné zákony²⁾,

f) podávat orgánům hlavního města Prahy návrhy, připomínky a podněty; (podání orgány hlavního města Prahy je vyřizují bezodkladně, nejdéle do 60 dnů,) orgány hlavního města Prahy je vyřizují bezodkladně, nejdéle do 60 dnů

g) vyjadřovat se k návrhu rozpočtu hlavního města Prahy a k závěrečnému účtu hlavního města Prahy za uplynulý kalendářní rok, a to buď písemně ve stanovené lhůtě, nebo ústně na zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy.

§ 8

Občan městské části, který dosáhl věku 18 let, má právo

a) volit a být volen do zastupitelstva městské části za podmínek stanovených (zvláštním právním předpisem) zákonem³⁾,

(b) hlasovat v místním referendu⁴⁾, jehož předmětem jsou záležitosti spadající do samostatné působnosti městské části, za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem,)

b) hlasovat v místním referendu za podmínek stanovených zvláštním zákonem,

c) požadovat projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti radou městské části nebo zastupitelstvem městské části; je-li žádost podepsána nejméně 0,5 % občanů městské části, musí být projednána na jejich zasedání nejpozději do 60 dnů,

d) vyjadřovat na zasedání zastupitelstva městské části v souladu s jednacím řádem svá stanoviska k projednávaným věcem,

(e) nahlížet do rozpočtu městské části a do závěrečného účtu městské části za uplynulý kalendářní rok, do usnesení a zápisů z jednání zastupitelstva městské části, do usnesení rady městské části, výborů zastupitelstva městské části a komisí rady městské části a pořizovat si s nich výpisy)

e) nahlížet do rozpočtu městské části, do závěrečného účtu městské části a do zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření městské části za uplynulý kalendářní rok, do usnesení a zápisů z jednání zastupitelstva městské části, rady městské části, výborů zastupitelstva městské části a komisí rady městské části a pořizovat si s nich výpisy, pokud tomu nebrání jiné zákony²⁾,

f) podávat orgánům městské části návrhy, připomínky a podněty; (podání orgány městské části je vyřizují bezodkladně, nejdéle do 60 dnů, orgány městské části je vyřizují bezodkladně, nejdéle do 60 dnů,

g) vyjadřovat se k návrhu rozpočtu městské části a k závěrečnému účtu městské části za uplynulý kalendářní rok, a to buď písemně ve stanovené lhůtě, nebo ústně na zasedání zastupitelstva městské části.

§ 9

(1) Oprávnění uvedená v § 7 a 8 má i fyzická osoba, která dosáhla věku 18 let, je cizím státním občanem a je hlášena k trvalému pobytu v hlavním městě Praze nebo městské části, stanoví-li tak mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena.

(2) Oprávnění uvedená v § 7 písm. c) až g) a v § 8 písm. c) až g) má i fyzická osoba, která dosáhla věku 18 let a vlastní na území hlavního města Prahy nebo městské části nemovitost.

§ 10

(1) Hlavní město Praha může udělit fyzickým osobám, které se významnou měrou zasloužily o rozvoj hlavního města Prahy, čestné občanství hlavního města Prahy. Čestný občan má právo vyjadřovat na zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy svá stanoviska v souladu s jednacím řádem zastupitelstva hlavního města Prahy.

(2) Městská část může udělit fyzickým osobám, které se významnou měrou zasloužily o rozvoj městské části, čestné občanství městské části. Čestný občan má právo vyjadřovat na zasedání zastupitelstva městské části svá stanoviska v souladu s jednacím řádem zastupitelstva městské části.

(3) Hlavní město Praha může za významná umělecká, vědecká a jiná díla mající vztah k hlavnímu městu Praze udělovat ceny hlavního města Prahy.

(4) Městská část může za významná umělecká, vědecká a jiná díla mající vztah k městské části udělovat ceny městské části.

HLAVA III

ÚZEMÍ HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY A MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ A JEHO ZMĚNY

§ 11

((1) Území hlavního města Prahy tvoří katastrální území uvedená v příloze tohoto zákona.)

(1) Území hlavního města Prahy se skládá z katastrálních území uvedených v příloze tohoto zákona.

((2) Území městských částí vymezí za podmínek stanovených v odstavcích 3 až 9 Statut.)

(2) Členění hlavního města Prahy na městské části (§ 3 odst. 1) stanoví Statut za podmínek uvedených v odstavcích 3 až 10.

(3) Městská část je tvořena jedním nebo více katastrálními územími; hranice městské části musí být totožná s hranicí katastrálního území. Změny hranic mezi městskými částmi se uskutečňují na základě dohody zúčastněných městských částí po projednání s příslušným katastrálním úřadem a se souhlasem zastupitelstva hlavního města Prahy.

(4) Dvě nebo více městských částí, které spolu sousedí, se mohou na základě vzájemnédohody a se souhlasem zastupitelstva hlavního města Prahy sloučit. Městská část se může na základě dohody a se souhlasem zastupitelstva hlavního města Prahy připojit k jiné městské části, se kterou sousedí.

(5) Dohodu o sloučení městských částí nebo o připojení městské části lze uzavřít na základě rozhodnutí zastupitelstev dotčených městských částí, pokud do 30 dnů od zveřejnění tohoto rozhodnutí na úředních deskách úřadů dotčených městských částínení podán návrh na konání místního referenda o této věci. Je-li podán takový návrh, je k uzavření dohody o sloučení městských částí nebo o připojení městské části nutné souhlasné rozhodnutí místního referenda konaného v městské části, ve které byl podán návrh na jeho konání.

(6) Dohoda o sloučení městských částí nebo připojení městské části musí obsahovat

a) den, měsíc a rok, ke kterému se městské části slučují nebo se městská část připojuje,

b) název městské části a sídlo jejích orgánů, jde-li o sloučení městských částí,

c) popis hranic městské části po sloučení nebo připojení,

(d) určení majetku, včetně finančních prostředků, ostatních práv a závazků právnických osob a organizačních složek slučovaných městských částí nebo městské části, která se připojuje.)

d) určení majetku, včetně finančních prostředků, práv a závazků, právnických osob a organizačních složek slučovaných městských částí nebo městské části, která se připojuje.

(7) Právním nástupcem všech sloučených nebo připojených městských částí je městská část vzniklá jejich sloučením nebo městská část, která při připojení městské části nezaniká. (Na tuto městskou část přechází majetek) Této městské části se svěřuje majetek z vlastnictví hlavního města Prahy, včetně finančních prostředků a organizačních složek zanikajících městských částí, ostatní práva a závazky těchto městských částí, včetně jejich práva zakladatele a zřizovatele právnických osob, a to dnem, ke kterému se městské části slučují nebo se městská část připojuje. Nově vzniklá městská část nebo městská část, která při připojení nezanikla, zašle opis dohody Ministerstvu vnitra (dále jen "ministerstvo"), příslušnému katastrálnímu úřadu a finančnímu úřadu.

(8) Nová městská část může vzniknout oddělením od některé části území městské části a to na základě rozhodnutí místního referenda konaného na té části území městské části, která se chce oddělit, a rozhodnutím zastupitelstva hlavního města Prahy a za podmínky, že nová městská část má samostatné katastrální území. Rozhodnutí zastupitelstva hlavního města Prahy o vzniku nové městské části musí obsahovat

1. den, měsíc a rok, ke kterému městská část vzniká,

2. název městské části a sídlo jejích orgánů

3. popis hranic městské části

4. určení majetku, včetně finančních prostředků, práv a závazků právnických osob a organizačních složek, který se městské části svěřuje.

Toto rozhodnutí se zasílá ministerstvu a katastrálnímu a finančnímu úřadu.

(9) Sloučení (nebo), připojení nebo oddělení městských částí lze provést jen k počátku kalendářního roku nebo ke dni voleb do zastupitelstev v městských částech. Žádost o souhlas se sloučením (nebo), připojením nebo oddělenímměstské části musí být podána hlavnímu městu Praze

a) nejpozději do 30. června kalendářního roku, má-li být sloučení (nebo),připojení nebo oddělení městské části provedeno k 1. lednu následujícího kalendářního roku,

b) nejpozději 6 měsíců před prvním dnem měsíce, v němž se mají konat volby do zastupitelstev v městských částech.

(10) Dohoda o sloučení městských částí (nebo), dohoda o připojení městské části k jiné městské části nebo rozhodnutí zastupitelstva hlavního města Prahy o vzniku nové městské částijsou podkladem k zápisu změny práv dotčených městských částí k nemovitostem do katastru nemovitostí záznamem.

§ 12

(1) Sloučení sousední obce s hlavním městem Prahou nebo (odloučení) oddělení městské části, která územně sousedí s jinou obcí, od hlavního města Prahy je možné provést pouze zákonem.

(2) Vysloví-li občané městské části, která má alespoň 500 obyvatel a územně sousedí s jinou obcí, v místním referendu souhlas s (odloučením) oddělením této městské části od hlavního města Prahy, je zastupitelstvo hlavního města Prahy povinno ve lhůtě 90 dnů ode dne konání místního referenda podat Poslanecké sněmovně návrh zákona o změně území hlavního města Prahy.

Názvy městských částí, názvy ulic a dalších veřejných prostranství a číslování budov

§ 13

( (1) Městské části mají své názvy, které stanoví Statut.

(2) O názvech ulic, silnic, náměstí, parků a mostů, jakož i dalších veřejných prostranství⁵⁾ rozhoduje hlavní město Praha, a to zpravidla na základě návrhů podaných městskými částmi. Shodné názvy ulic, silnic, náměstí, parků a mostů, jakož i dalších veřejných prostranství jsou vyloučeny. Ulice nebo jiná veřejná prostranství se nepojmenovávají podle jmen žijících osobností veřejného života.

(3) Náklady spojené s označením ulic a ostatních veřejných prostranství a případným přečíslováním budov hradí hlavní město Praha ze svého rozpočtu. Vlastník nemovitosti je povinen strpět bezúplatné připevnění tabulky s označením ulice nebo jiného veřejného prostranství na své nemovitosti; v blízkosti tabulky nesmí umístit jiné nápisy. Označení nesmí být poškozeno, odstraněno nebo zakryto.)

(1) Městské části mají své názvy. Název městské části stanoví Statut na návrh městské části.

(2) O názvech veřejných prostranství rozhoduje hlavní město Praha, a to zpravidla na základě návrhů podaných městskými částmi. Shodné názvy veřejných prostranství jsou vyloučeny. Veřejná prostranství se nepojmenovávají podle jmen žijících osobností veřejného života.

(3) Náklady spojené s označováním veřejných prostranství a případným přečíslováním budov hradí hlavní město Praha ze svého rozpočtu. Vlastník nemovitosti je povinen strpět bezúplatné připevnění tabulky s označením veřejného prostranství na své nemovitosti; v blízkosti tabulky nesmí umístit jiné nápisy. Označení nesmí být poškozeno, odstraněno nebo zakryto.

(4) Veřejným prostranstvím jsou náměstí, tržiště, ulice, silnice, mosty, místní komunikace, parky a ostatní veřejně přístupné plochy zeleně, jakož i další prostory přístupné každému bez omezení.

§ 14

(1) Budovy musí být označeny popisnými čísly, nestanoví-li zákon jinak.

(2) Samostatnými popisnými čísly se neoznačují příslušenství budovy⁶⁾, která jsou součástí jednoho celku (například výrobní haly, garáže při domech apod.).

(3) Budovy určené k rekreaci se označují evidenčními čísly.

(4) K usnadnění orientace se budovy v jednotlivých ulicích a na jiných veřejných prostranstvích označují vedle popisného čísla ještě číslem orientačním.

(5) O číslování budov rozhoduje (hlavní město Praha) Magistrát hlavního města Prahy. Číslování budov popisnými čísly se provádí zvlášť pro každé katastrální území.

(6) Vlastník budovy je povinen na svůj náklad označit budovu číslem určeným (hlavním městem Prahou) Magistrátem hlavního města Prahy a udržovat je v řádném stavu.

(7) Přečíslování budov se provádí jen výjimečně, jsou-li pro to vážné důvody. (Dojde-li k přečíslování, hradí náklady s tím spojené hlavní město Praha).Dojde-li k přečíslování, zajistí označení budovy novými čísly Magistrát hlavního města Prahy na své náklady.

(8) (Hlavní město Praha je povinno vést) Magistrát hlavního města Prahy vede evidenci a agendy spojené s přidělováním popisných, orientačních a evidenčních čísel.

(9) Prováděcí právní předpis stanoví

a) způsob označování ulic a ostatních veřejných prostranství názvy,

b) způsob použití a umístění čísel k označení budov,

c) náležitosti ohlášení o přečíslování budov,

(d) postup a oznamování přidělení čísel a doklady potřebné k přidělení čísel.)

Znak, prapor a razítko hlavního města Prahy a městských částí

§ 15

( (1) Hlavní město Praha a právnické osoby a zařízení založené nebo zřízené hlavním městem Prahou mohou užívat znak a prapor hlavního města Prahy.

(2) Městské části a právnické osoby a zařízení založené nebo zřízené městskými částmi mohou užívat znak a prapor městské části.

(3) Státní orgány a fyzické a právnické osoby mohou užívat znak a prapor hlavního města Prahy jen s předchozím písemným souhlasem hlavního města Prahy a znak a prapor městské části jen s předchozím písemným souhlasem městské části.

(4) Městským částem, které nemají znak a prapor, mohou být tyto symboly uděleny předsedou Poslanecké sněmovny. Návrh na udělení předkládá hlavní město Praha na základě žádosti městské části.

(5) Hlavní město Praha a městské části mohou používat vlastní razítko. Razítko má uprostřed znak hlavního města Prahy nebo městské části a po obvodu razítka je uveden celý název města nebo městské části. Razítko může hlavní město Praha nebo městské části používat jen v případech, kdy zákonem není stanoveno povinné užívání úředního razítka s malým státním znakem. K otištění razítka nesmí být použita černá barva. )

(1) Hlavní město Praha a městské části mohou mít znak a prapor.

(2) Předseda Poslanecké sněmovny může městské části, která nemá znak nebo prapor, na její návrh znak nebo prapor udělit.

(3) Předseda Poslanecké sněmovny může na žádost hlavního města Prahy změnit znak nebo prapor hlavního města Prahy.

(4) Předseda Poslanecké sněmovny může na žádost městské části změnit znak nebo prapor městské části.

HLAVA IV

SAMOSTATNÁ PŮSOBNOST HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY A MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ

§ 16

( (1) Do samostatné působnosti hlavního města Prahy patří spravování záležitostí, které jsou v zájmu hlavního města Prahy a jeho občanů, pokud nejde o výkon přenesené působnosti hlavního města Prahy nebo úkoly, které jsou zvláštními zákony svěřeny správním úřadům jako výkon státní správy.

(2) Do samostatné působnosti hlavního města Prahy patří záležitosti, které do její samosprávy svěří zvláštní nebo tento zákon, nebo které jsou zvláštními zákony svěřeny obcím nebo krajům.

(3) Do samostatné působnosti hlavního města Prahy patří zejména záležitosti uvedené v § 59 a 68. Hlavní město Praha v samostatné působnosti ve svém územním obvodu dále pečuje v souladu s místními předpoklady a místními zvyklostmi o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb svých občanů. Jde především o uspokojování potřeby bydlení, ochrany a rozvoje zdraví, dopravy a spojů, potřeby informací, výchovy a vzdělávání, celkového kulturního rozvoje a ochrany veřejného pořádku.

(4) Hlavní město Praha se při výkonu samostatné působnosti hlavního města Prahy řídí zákony a jinými právními předpisy.)

(1) Do samostatné působnosti hlavního města Prahy patří záležitosti, které jsou v zájmu hlavního města Prahy a občanů hlavního města Prahy, pokud nejde o přenesenou působnost hlavního města Prahy nebo působnost, která je zvláštním zákonem svěřena správním úřadům jako výkon státní správy.

(2) Do samostatné působnosti hlavního města Prahy patří zejména záležitosti uvedené v § 29, § 30, § 59 odst. 2 a 3 a § 68 odst. 2 a 3, s výjimkou vydávání nařízení hlavního města Prahy, a dále péče o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb občanů hlavního města Prahy, a to především bydlení, ochrany zdraví, dopravy a spojů, výchovy a vzdělávání, kulturního rozvoje a ochrany veřejného pořádku.

(3) Do samostatné působnosti hlavního města Prahy patří další záležitosti stanovené tímto nebo zvláštním zákonem a záležitosti, které jsou zvláštními zákony svěřeny do samostatné působnosti obcí nebo do samostatné působnosti krajů.

(4) Hlavní město Praha může v samostatné působnosti hlavního města Prahy k výkonu své působnosti zakládat a zřizovat právnické osoby a organizační složky, pokud zákon nestanoví jinak. Hlavní město Praha může zřídit městskou policii jako organizační složku. Zřízení a činnost městské policie upravuje zvláštní zákon.

(5) Hlavní město Praha se při výkonu samostatné působnosti hlavního města Prahy řídí zákony a jinými právními předpisy.

§ 17

(1) Hlavní město Praha upraví své vnitřní poměry ve věcech správy města Statutem. Ve Statutu stanoví (zejména)

a) výčet jednotlivých městských částí a vymezení jejich území (§ 11),

b) záležitosti, které se svěřují do samostatné a přenesené působnosti městských částí nad rozsah stanovený zákonem, včetně vymezení území, na němž je vykonávána přenesená působnost městských částí,

b) záležitosti, které se v mezích zákona svěřují ze samostatné působnosti hlavního města Prahy a přenesené působnosti orgánů hlavního města Prahy do samostatné působnosti městské části a přenesené působnosti orgánů městské části, včetně určení městských částí, jejichž orgány vykonávají přenesenou působnost orgánů městské části i pro jiné městské části,

c) způsob projednání návrhu rozpočtu hlavního města Prahy a městských částí a závěrečného účtu hlavního města Prahy a městských částí a výsledků jejich hospodaření,

d) vzájemnou součinnost mezi orgány hlavního města Prahy a orgány městských částí,

e) zdroje peněžních příjmů městských částí a druhy výdajů v souvislosti s plněním úkolů v samostatné a přenesené působnosti,

f) způsob projednání návrhů obecně závazných vyhlášek a nařízení hlavního města Prahy s městskými částmi a způsob jejich (vyhlášení) zveřejnění v městských částech,

g) způsob projednání územně plánovací dokumentace hlavního města Prahy a programu rozvoje hlavního města Prahy s městskými částmi,

h) majetek hlavního města Prahy, který se svěřuje městským částem, a rozsah oprávnění městských částí při nakládání s tímto majetkem,

i) podmínky vedení spisové služby orgánů městské části a zajišťování předarchivní a archivní péče o dokumenty a archiválie původců činných na území hlavního města Prahy a jejich předchůdců,

j) oprávnění městských částí při spolupráci s jinými městskými částmi nebo územními samosprávnými celky,

j) další záležitosti, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon.

( (2) Návrh Statutu nebo jeho změny projedná hlavní město Praha vždy s městskými částmi. Připomínky a návrhy městských částí k projednávanému Statutu, jeho doplňkům či změnám musí být vždy projednány zastupitelstvem hlavního města Prahy.)

(2) Návrh Statutu a jeho změn projedná hlavní město Praha vždy s městskými částmi. Zastupitelstvo hlavního města musí vždy rozhodnout o připomínkách městských částí k návrhu Statutu nebo jeho změny.

(3) Statut vydává hlavní město Praha obecně závaznou vyhláškou.

§ 18

(1) Do samostatné působnosti městské části náleží

a) schvalování regulačních plánů pro území městské části,

b) schvalování programu rozvoje městské části,

(c) oprávnění městských částí zakládat, zřizovat a rušit právnické osoby a organizační složky potřebné pro jejich rozvoj a pro uspokojování potřeb občanů městských částí, a to pro odvoz a likvidaci tuhých komunálních odpadů, údržbu veřejné zeleně, služby sociální péče, kulturní činnost, sport, rekreaci a cestovní ruch, správu bytového fondu, základní školy, zařízení jim sloužící a předškolní zařízení, zřízení jednotky dobrovolných hasičů, jakož i úkoly vyplývající z funkce jejich zakladatele a zřizovatele,)

c) oprávnění městských částí zakládat, zřizovat a rušit právnické osoby a organizační složky potřebné pro jejich rozvoj a pro uspokojování potřeb občanů městských částí, a to pro odvoz a likvidaci komunálního odpadu, údržbu veřejné zeleně, služby sociální péče, služby zaměřené na ochranu zdraví, kulturní činnost, sport, rekreaci a cestovní ruch, správu bytů a nebytových prostor, výkon pravomocí svěřených v oblasti školství a požární ochrany, plnit funkci jejich zakladatele a zřizovatele, schvalovat jejich zakladatelské listiny, společenské smlouvy, zakládací smlouvy a stanovy a rozhodovat o jejich účasti v  již založených právnických osobách,

d) rozhodování o vyhlášení místního referenda na území městské části,

e) navrhování změny katastrálních území uvnitř městské části,

(f) poskytování věcných a peněžních darů fyzickým nebo právnickým osobám,)

f) rozhodování o veřejných zakázkách, (jejichž předmět plnění se vztahuje k území městské části,)

g) schvalování rozpočtu městské části a hospodaření podle něj,

h) oprávnění vystupovat jako účastník územního řízení v těch řízeních, v nichž se vydává územní rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu^6a) v území městské části.

i) ukládání sankcí podle § 29 a 30 tohoto zákona,

j) další záležitosti stanovené zákonem.

(2) Městská část se při výkonu samostatné působnosti městské části řídí zákony a jinými právními předpisy.

(3) Hlavní město Praha může Statutem svěřit městským částem zejména rozhodování o těchto majetkoprávních úkonech:

a) o uzavření smlouvy o přijetí a poskytnutí úvěru, půjčky nebo dotace, o převzetí dluhu, o převzetí ručitelského závazku, o přistoupení k závazku a smlouvy o sdružení, (orgány městské části,)

b) o peněžitých a nepeněžitých vkladech městské části do (obchodních společností a svazků) právnických osob,

c) o majetkové účasti městské části na podnikání jiných osob (s výjimkou právnických osob založených nebo zřízených městskou částí,)

d) o pronájmu, převodu a nabytí nemovitých věcí, včetně vydání nemovitostí podle zvláštních zákonů,

e) (o bezúplatném převodu movitých věcí včetně peněz,)o poskytování věcných a peněžních darů fyzickým nebo právnickým osobám,

f) o (bezúplatném) postoupení pohledávek městské části,

g) o vzdání se práva a prominutí pohledávky,

h) o zastavení movitých a nemovitých věcí,

i) o dohodách o splátkách dluhů,

(j) o uzavírání smluv podle § 21 až 27,)

(4) Hlavní město Praha může Statutem stanovit rozsah rozhodování městských částí podle odstavce 3.

§ 19

(1) Městským částem se svěřují do správy věci z majetkuhlavního města Prahy, které jim byly svěřeny do hospodaření podle právních předpisů vydaných hlavním městem Prahou platných ke dni účinnosti tohoto zákona. (Svěřenou správu majetku hlavního města Prahy městské části lze odejmout za účelem, pro který lze majetek vyvlastnit podle zvláštního právního předpisu⁷⁾ nebo se souhlasem městské části.)Svěřený majetek lze městské části odejmout z důvodu, pro který lze majetek vyvlastnit podle zvláštního právního předpisu⁷⁾ nebo jde-li o majetek, který užívá právnická osoba nebo organizační složka založená nebo zřízená hlavním městem Prahou nebo se souhlasem městské části.

(2) (Svěřenou věc z majetku města) Svěřený majetek lze městské části odejmout též v případě, jestliže městská část při nakládání s (touto věcí) tímto majetkem porušuje právní předpisy a neodstraní tyto nedostatky ve lhůtě stanovené hlavním městem Prahou, která nesmí být kratší než 60 dnů.

(3) O odejmutí věci z majetku svěřeného městské části rozhoduje zastupitelstvo hlavního města Prahy změnou Statutu.

(3) O odejmutí svěřeného majetku rozhoduje zastupitelstvo hlavního města Prahy (§ 17 odst. 1 písm. h)).

(4) Městským částem lze svěřit do správy (věci z majetku) majetek hlavního města Prahy, které se nacházejí na jejich území. Městské části může být svěřen též majetek hlavního města Prahy, který se nachází mimo území hlavního města Prahy.

Spolupráce hlavního města Prahy a městských částí s ostatními kraji a obcemi

§ 20

(1) Hlavní město Praha může při výkonu (své samostatné působnosti)samostatné působnosti hlavního města Prahy spolupracovat s ostatními kraji a obcemi.

( (2) Městské části mohou v mezích své samostatné působnosti svěřené jim zákonem nebo Statutem spolupracovat s jinými městskými částmi nebo s územními samosprávnými celky. )

(2) Městská část může v mezích samostatné působnosti městské části spolupracovat s jinými městskými částmi nebo s obcemi.

(3) Na spolupráci hlavního města Prahy s kraji a obcemi a na spolupráci městských částí s jinými městskými částmi nebo s (územními samosprávnými celky) obcemi nelze použít ustanovení občanského zákoníku o zájmových sdruženích právnických osob a o smlouvě o sdružení, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(4) Hlavní město Praha se nemůže s ostatními kraji a obcemi sdružovat podle předpisů o sdružování občanů. Totéž platí pro sdružování městských částí podle odstavce 2.

§ 21

(1) Spolupráce s ostatními kraji se uskutečňuje zejména

a) na základě smlouvy uzavřené ke splnění konkrétního úkolu,

b) zakládáním právnických osob podle zvláštního právního předpisu^_).

(2) Smlouva podle odstavce 1 musí obsahovat

a) označení účastníků smlouvy,

b) vymezení předmětu smlouvy,

c) práva a povinnosti jednotlivých účastníků smlouvy, (včetně způsobu kontroly plnění smlouvy),

d) způsob využití stavby po jejím dokončení, je-li stavba předmětem smlouvy,

e) důvody a způsob odstoupení účastníků od smlouvy a vypořádání majetku a majetkových práv.

( (3) Pro majetek získaný výkonem společné činnosti hlavního města Prahy s ostatními kraji na základě smlouvy podle odstavce 2 platí zvláštní právní předpis.)

(3) Majetek získaný výkonem společné činnosti hlavního města Prahy s ostatními kraji na základě smlouvy podle odstavce 2 se stává spoluvlastnictvím všech účastníků této smlouvy. Podíly na majetku získaném společnou činností jsou stejné, není-li smlouvou stanoveno jinak.

(4) Ze závazků vůči třetím osobám jsou účastníci smlouvy podle předchozích odstavců zavázáni společně a nerozdílně, není-li smlouvou stanoveno jinak.

§ 22

(1) Hlavní město Praha může při (plnění úkolů v samostatné působnosti) výkonu samostatné působnosti hlavního města Prahyspolupracovat s ostatními obcemi. Spolupráce hlavního města Prahy s ostatními obcemi se uskutečňuje zejména

a) na základě smlouvy uzavřené ke splnění konkrétního úkolu,

b) na základě smlouvy o vytvoření dobrovolného svazku obcí (§ 24),

c) zakládáním společných právnických osob podle zvláštních právních předpisů.

(2) Pro (uzavření) smlouvy ke splnění konkrétního úkolu platí ustanovení § 21 obdobně.

§ 23

(1) Městské části mohou při výkonu samostatné působnosti (ke splnění konkrétního úkolu) městské částispolupracovat s jinými městskými částmi nebo základními územními samosprávnými celky i na základě smlouvy.

(2) Předmětem (těchto smluv však)podle odstavce 1 však nemohou být majetkoprávní úkony, o jejichž svěření městským částem rozhoduje hlavní město Praha Statutem podle § 18 odst. 3 tohoto zákona.

(3) Pro uzavírání smluv podle odstavce 1 platí přiměřeně § 21 až 27 tohoto zákona.

§ 24

(1) Hlavní město Praha může uzavřít s obcemi smlouvu o vytvoření dobrovolného svazku obcí (dále jen "svazek"). Hlavní město Praha může též vstupovat do svazků již vytvořených.

(2) Předmětem činnosti svazku mohou být zejména

a) úkoly v oblasti školství, sociální péče, zdravotnictví, kultury, požární ochrany, cestovního ruchu a péče o zvířata,

b) zabezpečování čistoty hlavního města Prahy, správy veřejné zeleně a veřejného osvětlení, shromažďování a odvozu komunálních odpadů a jejich nezávadné úpravy, využití nebo zneškodnění, zásobování vodou, odvádění a čištění odpadních vod,

c) zavádění, rozšiřování a zdokonalování sítí technického vybavení a systémů veřejné osobní dopravy k zajištění dopravní obslužnosti daného území,

d) úkoly v oblasti ochrany ovzduší, úkoly související se zabezpečováním přeměn topných systémů k vyloučení ekologicky nevhodných paliv v bytech a obytných objektech nebo k zabezpečování energeticky úsporných opatření stavby,

e) provoz lomů, pískoven a zařízení sloužících k těžbě a úpravě nerostných surovin,

f) správa majetku hlavního města Prahy, zejména místních komunikací, lesů, domovního a bytového fondu, sportovních, kulturních zařízení a dalších zařízení spravovaných hlavním městem Prahou,

(g) správa datových fondů a poskytování informací o území.)

(3) Přílohou smlouvy o vytvoření svazku jsou jeho stanovy,v nichž musí být uvedeno

a) název a sídlo členů svazku,

b) název a sídlo svazku a předmět jeho činnosti,

c) orgány svazku, způsob jejich ustavování, jejich působnost a způsob jejich rozhodování,

d) majetek členů svazku, který vkládají do svazku,

e) zdroje příjmů svazku,

f) práva a povinnosti členů svazku,

g) způsob rozdělení zisku a podíl členů na úhradě ztráty svazku,

h) podmínky přistoupení ke svazku a vystoupení z něj včetně vypořádání majetkového podílu,

i) obsah a rozsah kontroly svazku hlavním městem Prahou a obcemi, které svazek vytvořily.

((4) Občané hlavního města Prahy a obcí, které vytvořily svazek, jsou oprávněni

a) účastnit se zasedání orgánu svazku a nahlížet do zápisů o jeho jednání,

b) podávat orgánu svazku písemné návrhy.)

(4) Občané hlavního města Prahy a obcí sdružených ve svazku, kteří dosáhli věku 18 let, jsou oprávněni

a) účastnit se zasedání orgánu svazku a nahlížet do zápisů o jeho jednání,

b) podávat orgánu svazku písemné návrhy

c) vyjadřovat se k návrhu rozpočtu svazku za uplynulý kalendářní rok, a to buď písemně nebo ústně na zasedání orgánu svazku obcí.

§ 25

(1) Hlavní město Praha je návrhem smlouvy podle § 21 odst. 2 a§ 22 odst. 1 písm. a) a b) vázáno ode dne jeho schválení zastupitelstvem hlavního města Prahy do dne stanoveného pro přijetí návrhu smlouvy, pokud jiná obec, které je návrh smlouvy určen, jej neodmítne před uplynutím lhůty pro přijetí návrhu.

(2) Smlouva podle § 21 odst. 2 a§ 22 odst. 1 písm. a) a b) je účinná dnem přijetí jejího návrhu všemi účastníky, nestanoví-li smlouva jinak.

(3) O právní způsobilosti svazku obcí, jeho registraci, zrušení a zániku platí zvláštní právní předpis^_).

§ 26

(1) Svazek dá přezkoumat auditorem hospodaření svazku za uplynulý kalendářní rok.

(2) Náklady na přezkoumání hospodaření svazku uhradí svazek ze svých rozpočtových prostředků.

(3) Ustanovení § 39 a 41 tohoto zákona platí pro svazek obdobně.

(§ 26a

Svazek je oprávněn založit právnickou osobu.)

§ 27

(1) Hlavní město Praha a městské části mohou spolupracovat s obcemi jiných států. Hlavní město Praha může být členem mezinárodních sdružení územních samosprávných celků.

(2) Svazky mohou uzavírat se svazky obcí jiných států smlouvy o vzájemné spolupráci. Obsahem spolupráce mohou být jen činnosti, které jsou předmětem činnosti svazku obcí, který smlouvu o vzájemné spolupráci uzavřel.

(3) Smlouva musí mít písemnou formu, musí být schválena zastupitelstvem hlavního města Prahy nebo městské části, jinak je neplatná. Písemná smlouva musí obsahovat

a) názvy a sídla účastníků smlouvy,

b) předmět spolupráce a způsob jejího financování,

c) orgány mezinárodního sdružení a způsob jejich ustavování,

d) dobu, na kterou se smlouva uzavírá.

(4) Právnická osoba na základě smlouvy o spolupráci může vzniknout, jen stanoví-li tak mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena.

( (5) Smlouvy podle odstavce 1 a 2 musí být v souladu se zahraniční politikou státu a podléhají souhlasu ministerstva po předchozím projednání s Ministerstvem zahraničních věcí. Bez tohoto souhlasu nemůže smlouva nabýt účinnosti. Udělení souhlasu může být odepřeno pouze pro rozpor se zákonem nebo mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena. )

(5) Smlouva o spolupráci podle odstavce 2 a 3, na jejímž základě má vzniknout právnická osoba nebo členství v již existující právnické osobě, podléhá souhlasu Ministerstva vnitra po předchozím projednání s Ministerstvem zahraničních věcí. Bez tohoto souhlasu nemůže smlouva nabýt účinnosti. Udělení souhlasu může být odepřeno pouze pro rozpor se zákonem nebo Parlamentem České republiky schválenou a vyhlášenou mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána.

§ 28

Na spolupráci mezi hlavním městem Prahou a právnickými a fyzickými osobami v občanskoprávních vztazích a na spolupráci mezi městskými částmi a právnickými a fyzickými osobami v občansko-právních vztazích lze použít ustanovení občanského zákoníku o zájmových sdruženích právnických osob a o smlouvě o sdružení.

(§ 28a

Předmětem spolupráce hlavního města Prahy a městských částí hlavního města Prahy s ostatními subjekty mohou být jen činnosti, které patří do jejich samostatné působnosti.)

Ukládání pokut

§ 29

( (1) Poruší-li podnikatel^9a) při výkonu své podnikatelské činnosti nebo právnická osoba povinnost stanovenou obecně závaznou vyhláškou nebo nařízením hlavního města Prahy,uloží jí hlavní město Praha nebo městská část pokutu až do výše 200 000 Kč.

(2) Fyzické osobě, která neudržuje čistotu a pořádek na pozemku, který užívá, a naruší tím vzhled nebo životní prostředí městské části, může městská část uložit pokutu do 50 000 Kč.

(3) Právnické osobě nebo podnikateli, kteří neudržují čistotu a pořádek na jimi užívaném pozemku nebo jiné nemovitosti či jinak naruší vzhled nebo životní prostředí městské části, může uložit městská část pokutu do výše 100 000 Kč.

(4) Právnické osobě nebo podnikateli, který při výkonu své podnikatelské činnosti znečistí veřejné prostranství, odloží věci mimo vyhrazené místo nebo jinak naruší životní prostředí v městské části, může uložit městská část pokutu do výše 500 000 Kč.

(5) Zasahuje-li jednání právnické osoby nebo podnikatele svými důsledky území více městských částí, rozhoduje o uložení pokuty hlavní město Praha za podmínky, že se dotčené městské části ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy se o porušení povinnosti dozvědí, nedohodnou o tom, která z nich bude řízení o uložení pokuty provádět, a o způsobu rozdělení výnosu z uložené pokuty.

(6) Uložení pokuty podle odstavců 1 až 4 nezbavuje osoby uvedené v těchto ustanoveních povinnosti odstranit závadný stav ve lhůtě stanovené hlavním městem Prahou nebo městskou částí s přihlédnutím k okolnostem případu. Pokud tak neučiní, může tak učinit hlavní město Praha nebo městská část sama na náklady povinné osoby, popřípadě uložit pokutu opakovaně.

(7) Fyzické nebo právnické osobě, která poruší povinnost stanovenou v § 13 odst. 3, může městská část uložit pokutu do výše 10 000 Kč.

(8) Právnické nebo fyzické osobě, která poruší povinnost stanovenou v § 14 odst. 6, může městská část uložit pokutu do výše 10 000 Kč. Nebyla-li povinnost stanovená v § 14 odst. 6 splněna ani dodatečně ve lhůtě stanovené městskou částí, může městská část uložit pokutu opakovaně. )

§ 29

(1) Městská část uloží pokutu až do výše 50 000 Kč právnické osobě a fyzické osobě, která je podnikatelem, která

1. odmítne strpět bezúplatné připevnění tabulky s označením veřejného prostranství na své nemovitosti nebo v blízkosti tabulky s označením umístí jiný nápis,

2. úmyslně poškodí, odstraní nebo zakryje tabulku s označením veřejného prostranství nebo

3. neoznačí budovu čísly určenými Magistrátem hlavního města Prahy nebo je neudržuje v řádném stavu.

(2) Městská část uloží pokutu až do výše 100 000 Kč právnické osobě a fyzické osobě, která je podnikatelem, která neudržuje čistotu a pořádek na pozemku, který užívá nebo vlastní, tak, že naruší vzhled nebo životní prostředí v městské části.

(3) Městská část uloží pokutu do výše 200 000 Kč právnické osobě a fyzické osobě, která je podnikatelem, která znečistí veřejné prostranství, naruší životní prostředí v městské části nebo odloží věc mimo vyhrazené místo.

(4) Hlavní město Praha nebo městská část uloží pokutu až do výše 200 000 Kč právnické osobě a fyzické osobě, která je podnikatelem, která porušila povinnost stanovenou právním předpisem hlavního města Prahy.

§ 30

(1) Řízení o uložení pokuty lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy se hlavní město Praha nebo městská část o porušení povinnosti dozvěděly, nejpozději (do 3 let) však do 2 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.

(2) Do běhu lhůty podle odstavce 1 se nezapočítává doba, po kterou se pro tentýž skutek vedlo trestní řízení podle zvláštního zákona.

(3) Pokutu podle § 29 nelze uložit, jestliže zvláštní zákon připouští uložit za nesplnění nebo porušení povinností uvedených v § 29 vyšší sankci.

(3) Pokutu podle § 29 nelze uložit, stanoví-li zvláštní právní předpis za porušení povinností uvedených v § 29 vyšší sankci.

(4) Při stanovení výše pokuty podle § 29 hlavní město Praha a městská část přihlížejí k povaze, závažnosti, době trvání a následkům protiprávního jednání, a dále k přiměřenosti výše pokuty vzhledem k majetkovým poměrům osoby, která se protiprávního jednání dopustila.

(5) Uložení pokuty podle § 29 nezbavuje osoby uvedené v těchto ustanoveních povinnosti odstranit závadný stav ve lhůtě stanovené hlavním městem Prahou nebo městskou částí s přihlédnutím k okolnostem případu.

(6) Výnos pokut je příjmem toho, kdo je uložil,( nestanoví-li zákon jinak (§ 29 odst. 5).)

((7) O odvolání proti rozhodnutí městské části o uložení pokuty rozhoduje hlavní město Praha. O odvolání proti rozhodnutí hlavního města Prahy o uložení pokuty rozhoduje ministerstvo. Odvolací orgán nemůže rozhodnutí změnit.)

HLAVA V

PŘENESENÁ PŮSOBNOST orgánů HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY A orgánů MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ

§ 31

Přenesená působnost hlavního města Prahy

( (1) Hlavní město Praha vykonává přenesenou působnost, která je zvláštním zákonem svěřena krajům. Hlavní město Praha vykonává přenesenou působnost, která je zvláštním zákonem svěřena okresním úřadům, pověřeným obecním úřadům a obcím, pokud zákon nebo Statut nestanoví jinak.

(2) Při výkonu přenesené působnosti se orgány hlavního města Prahy řídí

a) (při vydávání nařízení hlavního města Prahy a) při rozhodování o právech, právem chráněných zájmech a povinnostech fyzických a právnických osob zákony a právními předpisy vydanými na základě zákona,

b) v ostatních případech též usneseními vlády a směrnicemi ústředních správních úřadů; usnesení vlády a směrnice ústředních správních úřadů nemohou orgánům hlavního města Prahy ukládat povinnosti, pokud nejsou stanoveny zákonem. Podmínkou platnosti směrnic ústředních správních úřadů je jejich publikování ve Věstníku vlády pro orgány kraje, okresní úřady a orgány obcí.

(3) Hlavní město Praha obdrží ze státního rozpočtu příspěvek na výkon přenesené působnosti.

(4) Rozhodnutí vydaná ve správním řízení při výkonu přenesené působnosti hlavního města Prahy Magistrátem hlavního města Prahy nebo zvláštními orgány hlavního města Prahy přezkoumává příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad. )

Přenesená působnost orgánů hlavního města Prahy

(1) Orgány hlavního města Prahy vykonávají přenesenou působnost, která je zvláštním zákonem svěřena orgánům krajů.

(2) Orgány hlavního města Prahy vykonávají přenesenou působnost, která je zvláštním zákonem svěřena orgánům obcí, pověřeným obecním úřadům a orgánům obcí s rozšířenou působností, není-li dále stanoveno jinak.

(3) Při výkonu přenesené působnosti hlavního města Prahy se orgány hlavního města Praha řídí

3. při vydávání nařízení hlavního města Prahy zákony a jinými právními předpisy,

4. v ostatních případech též usneseními vlády a směrnicemi ústředních správních úřadů; usnesení vlády a směrnice ústředních správních úřadů nemohou orgánům hlavního města Prahy ukládat povinnosti, pokud nejsou stanoveny zákonem; podmínkou platnosti směrnic ústředních správních úřadů je jejich publikování ve Věstníku vlády pro orgány kraje a orgány obcí.

(4) Hlavní město Praha je povinno zajistit výkon přenesené působnosti a ze státního rozpočtu obdrží na výkon přenesené působnosti příspěvek.Výši příspěvku stanoví Ministerstvo financí po projednání s ministerstvem vnitra.

Přenesená působnost městských částí

§ 32

( (1) Městské části vykonávají pro území stanovené Statutem přenesenou působnost, která je jim svěřena zákonem nebo Statutem.

(2) Přenesenou působnost, která je zvláštním zákonem svěřena obcím, lze Statutem svěřit městským částem. Přenesenou působnost, která je zvláštním zákonem svěřena okresním úřadům nebo pověřeným obecním úřadům, lze Statutem svěřit městským částem stanoveným Statutem.

(3) Při výkonu přenesené působnosti se orgány městské části řídí

a) při rozhodování o právech, právem chráněných zájmech a povinnostech fyzických a právnických osob zákony a právními předpisy vydanými na základě zákona,

b) v ostatních případech též usneseními vlády a směrnicemi ústředních správních úřadů; usnesení vlády a směrnice ústředních správních úřadů nemohou orgánům městské části ukládat povinnosti, pokud nejsou stanoveny zákonem. Podmínkou platnosti směrnic ústředních správních úřadů je jejich publikování ve Věstníku vlády pro orgány kraje, okresní úřady a orgány obcí.

(4) Rozhodnutí vydaná orgány městských částí ve správním řízení přezkoumává Magistrát hlavního města Prahy, pokud zákon nestanoví jinak.

(5) Městská část obdrží z rozpočtu hlavního města Prahy příspěvek na výkon přenesené působnosti. )

Přenesená působnost orgánů městské části

§32

(1) Orgány městské části vykonávají přenesenou působnost v rozsahu stanoveném zákonem a v mezích zákona Statutem.

(2) Orgánům městských částí lze v mezích zákona svěřit Statutem přenesenou působnost, která je zvláštními zákony svěřena orgánům obcí, pověřeným obecním úřadům nebo orgánům obcí s rozšířenou působností.

(3) Při výkonu přenesené působnosti se orgány městské části řídí zákony a jinými právními předpisy, jakož i usneseními vlády a směrnicemi ústředních správních úřadů; usnesení vlády a směrnice ústředních správních úřadů nemohou orgánům městské části ukládat povinnosti, pokud nejsou stanoveny zákonem.

(4) Městská část je povinna zajistit výkon přenesené působnosti a obdrží z rozpočtu hlavního města Prahy příspěvek na výkon přenesené působnosti.

§ 33

( (1) Pokud zvláštní zákon upravuje působnost hlavního města Prahy a nestanoví, že jde (o samostatnou působnost) či o přenesenou působnost, platí, že jde vždy o činnosti patřící do samostatné působnosti hlavního města Prahy.)

(1) Pokud zvláštní zákon upravuje působnost hlavního města Prahy a nestanoví, že jde o přenesenou působnost orgánů hlavního města Prahy, platí, že jde vždy o samostatnou působnost hlavního města Prahy.

((2) Pokud zvláštní zákon upravuje působnost městské části a nestanoví, že jde (o samostatnou působnost či) o přenesenou působnost, platí, že jde vždy o činnosti patřící do samostatné působnosti městské části. )

(2) Pokud zvláštní zákon upravuje působnost městské části a nestanoví, že jde o přenesenou působnost orgánů městské části, platí, že jde vždy o samostatnou působnost městské části.

HLAVA VI

HOSPODAŘENÍ HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY A MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ

§ 34

( (1) Hlavní město Praha nakládá s vlastním majetkem a hospodaří s ním za podmínek stanovených tímto nebo zvláštním zákonem podle vlastního rozpočtu.

(2) Městské části mají vlastní rozpočet a za podmínek stanovených tímto zákonem, zvláštním zákonem nebo Statutem hospodaří podle něj.)

(1) Městské části nakládají za podmínek stanovených tímto zákonem a Statutem se svěřeným majetkemhlavního města Prahy. Městské části vykonávají při nakládání se svěřeným majetkem hlavního města Prahy práva a povinnosti vlastníka v rozsahu vymezeném tímto zákonem a Statutem.

(4) (Nově vzniklé městské části se svěří správa věcí z majetku hlavního města Prahy, ke kterým byla tato správa svěřena městským částem a nacházejí se na území této nové městské části.)

(2) Nově vzniklé městské části se svěří majetek hlavního města Prahy, který byl svěřen zanikajícím městským částem a nachází se na území nové městské části. Na tuto městskou část přejdou práva a závazky s tímto majetkem spojené.

(3) Městské části mohou nabývat věci do vlastnictví hlavního města Prahy. Tyto věci se městským částem svěřují dnem jejich nabytí do vlastnictví hlavního města Prahy.

§ 35

(1) Majetek hlavního města Prahy musí být využíván účelně a hospodárně v souladu s jeho zájmy a úkoly vyplývajícími ze zákonem vymezené působnosti. Hlavní město Praha je povinno pečovat o svůj majetek a kontrolovat hospodaření s tímto majetkem. Hlavní město provádí evidenci svého majetku^_).

(2) Majetek hlavního města Prahy musí být chráněn před zničením, poškozením, odcizením nebo zneužitím. S nepotřebným majetkem hlavní město Praha naloží způsoby a za podmínek stanovených zvláštními právními předpisy^_), pokud tento zákon nestanoví jinak.

(3) Hlavní město Praha a městské části jsou povinny chránit majetek hlavního města Prahy před neoprávněnými zásahy a včas uplatňovat právo na náhradu škody a právo na vydání bezdůvodného obohacení.

(4) Hlavní město Praha a městské části jsou povinny trvale sledovat, zda dlužníci včas a řádně plní své závazky, a zabezpečit, aby nedošlo k promlčení nebo zániku práv z těchto závazků vyplývajících.

( (5) Doklady o poskytnutí finančních prostředků státem na pořízení majetku uvedeného v § 37 odst. 1 jsou hlavní město Praha a městské části povinny uchovat po celou dobu, po kterou je tento majetek ve vlastnictví hlavního město Prahy.)

§ 36

(1) Záměry hlavního města Prahy nebo městských částí prodat, směnit nebo darovat nemovitý majetek, pronajmout jej nebo poskytnout jako výpůjčku hlavní město Praha nebo městská část zveřejní po dobu nejméně 15 dnů před (schválením v orgánech hlavního města Prahy nebo v orgánech městských částí) rozhodnutím příslušného orgánu hlavního města Prahy nebo městské částivyvěšením na úřední desce Magistrátu hlavního města Prahy nebo na úřední desce úřadu městské části, aby se k nim mohli zájemci vyjádřit a předložit své nabídky. (Záměr může hlavní město Praha nebo městská část zveřejnit způsobem v místě obvyklým.) Nemovitost se v záměru označí údaji podle zvláštního zákona.^11a)Pokud hlavní město Praha nebo městská část záměr nezveřejní, je právní úkon od počátku neplatný.

(2) Při úplatném převodu majetku se cena sjednává zpravidla ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá, nejde-li o cenu regulovanou státem. Odchylka od ceny obvyklé musí být zdůvodněna.

(3) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, jde-li o pronájem bytů a hrobových místanebo pronájem nebo výpůjčku jiného majetku hlavního města Prahy na dobu kratší než 30 dnů, nebo jde-li o pronájem nebo výpůjčku právnické osobě, jejímž zřizovatelem je hlavní město Praha nebo městská část.

§ 37

(1) Stát má právo při bezúplatném převodu či přechodu movitých věcí, práv a nemovitostí na hlavní město Prahu a při finanční spoluúčasti na pořízení takového majetku hlavním městem Prahou vyhradit si stanovení podmínek pro další hospodaření a nakládání s tímto majetkem.

(2) Za porušení povinnosti uložené hlavnímu městu Praze podle odstavce 1 může Ministerstvo financí hlavnímu městu Praze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč v řízení podle zvláštního právního předpisu. Výnos pokut je příjmem státního rozpočtu.

(3) Učiní-li hlavní město Praha úkon s majetkem uvedeným v odstavci 1 v rozporu se stanovenými podmínkami a majetek nelze vrátit původnímu účelu, je hlavní město Praha povinno odvést do státního rozpočtu peněžní částku odpovídající obvyklé ceně dotčeného majetku. )

(1) Stanoví-li zvláštní zákon, na jehož základě přecházejí nemovité věci, movité věci nebo práva z vlastnictví státu do vlastnictví hlavního města Prahy, povinnosti nebo podmínky pro nakládání s nimi, může Ministerstvo financí za jejich porušení uložit hlavnímu městu Praze ve správním řízení pokutu až do výše 1 000 000 Kč. Výnos pokut je příjmem státního rozpočtu.

(2) Učiní-li hlavní město Praha právní úkon s nemovitými věcmi, movitými věcmi nebo právy uvedenými v odstavci 1 v rozporu se stanovenými povinnostmi nebo podmínkami a nelze je vrátit původnímu účelu, je hlavní město Praha povinno odvést do státního rozpočtu peněžní částku odpovídající jejich obvyklé ceně.

§ 38

(1) Hospodaření za uplynulý kalendářní rok dá hlavní město Praha přezkoumat auditorem (nebo Ministerstvem financí). Městská část dá přezkoumat hospodaření auditorem nebo za podmínek stanovených Statutem, Magistrátem hlavního města Prahy. Přezkoumání hospodaření městské části provádí Magistrát hlavního města Prahy v přenesené působnosti.

( (2) Hlavní město Praha organizuje, metodicky usměrňuje a provádí kontrolu a přezkoumávání hospodaření městských částí.)

(2) Hlavní město Praha kontroluje hospodaření městských částí za podmínek stanovených zákonem a v jeho mezích Statutem.

(3) Městská část je povinna poskytnout (hlavnímu městu Praze) Magistrátu hlavního města Prahy při postupu podle odstavce 2 veškeré doklady a jiné písemnosti, informace a vysvětlení potřebné k řádnému provedení kontrol a přezkoumání hospodaření městské části a umožnit mu přístup do prostor úřadu městské části.

(4) Městská část je povinna na základě výsledků kontrol a přezkoumání hospodaření přijímat a realizovat opatření k odstranění zjištěných nedostatků a o plnění těchto opatření informovat (hlavní město Prahu) Magistrát hlavního města Prahy.

(5) Magistrát hlavního města Prahy (Hlavní město Praha) je oprávněno kontrolovat plnění opatření přijatých podle odstavce 4.

( (6) Hlavní město Praha nebo městská část mohou v průběhu kalendářního roku požádat o provedení mimořádného přezkoumání svého hospodaření podle stejných zásad jako v odstavci 1.)

(6) Náklady na přezkoumání svého hospodaření auditorem uhradí hlavní město Praha nebo městská část ze svých rozpočtových prostředků.

§ 39

Závěrečný účet spolu se zprávou o výsledcích přezkoumání hospodaření hlavního města Prahy nebo městské části za uplynulý kalendářní rok projedná zastupitelstvo hlavního města Prahy nebo městské části do 30. června následujícího roku a přijme opatření k nápravě nedostatků.

§ 40

Hospodaření hlavního města Prahy s dotacemi ze státního rozpočtu republiky, ze státních fondů republiky kontroluje Ministerstvo financí (i v průběhu rozpočtového roku). V případě, že byl porušen zákon, Ministerstvo financí uloží opatření k odstranění zjištěných nedostatků.

§ 41

( Hospodaření s majetkem hlavního města Prahy, sestavování rozpočtu a závěrečného účtu hlavního města Prahy a městských částí a hospodaření s prostředky tohoto rozpočtu se dále řídí zvláštním právním předpisem. )

Sestavování rozpočtu a závěrečného účtu hlavního města Prahy a městských částí a hospodaření s prostředky těchto rozpočtů se řídí zákonem a v mezích zákona Statutem hlavního města Prahy.

§ 42

( (1) Jestliže hlavní město Praha nebo městská část nezajistí do 31. ledna přezkoumání svého hospodaření za uplynulý rok podle § 38 odst. 1, může jí Ministerstvo financí uložit pokutu do výše 100 000 Kč v řízení podle zvláštního právního předpisu^_)). Jestliže hlavní město Praha nebo městská část nezajistí do 31. ledna přezkoumání svého hospodaření za uplynulý rok podle § 38 odst. 1, může jim Ministerstvo financí ve správním řízení uložit pokutu do výše 100 000 Kč a zároveň zabezpečí provedení přezkoumání hospodaření hlavního města Prahy nebo městské části na jejich náklady (§ 107a písm. c). Výnos pokut je příjmem státního rozpočtu. Přezkoumání hospodaření hlavního města Prahy v takovém případě provede Ministerstvo financí. Přezkoumání hospodaření městské části v takovém případě provede Magistrát hlavního města Prahy.

(2) Nesplní-li městská část povinnost uvedenou v § 38 odst. 3 a 4, může jí hlavní město Praha uložit pokutu do výše 100 000 Kč (v řízení podle zvláštního právního předpisu¹²⁾) ve správním řízení. Výnos pokut je příjmem hlavního města Prahy.

§ 43

(1) Podmiňuje-li zákon platnost právního úkonu hlavního města Prahy nebo městské části předchozím zveřejněním, schválením nebo souhlasem, opatří se listina osvědčující (tento právní úkon) splnění těchto podmínekdoložkou, v níž bude potvrzeno, že tyto podmínky jsou splněny; (doložku podepisují 2 členové zastupitelstva hlavního města Prahy nebo městské části, které tím příslušné zastupitelstvo pověřilo.)

(2) Právní úkony, které vyžadují schválení zastupitelstva hlavního města Prahy, popř. rady hlavního města Prahy, jsou bez tohoto schválení neplatné. Tyto právní úkony činí za hlavní město Prahu primátor hlavního města Prahy nebo jiný jím pověřený člen rady hlavního města Prahy, nestanoví-li tento zákon jinak (§ 81 odst. 7 písm. f). Pro městské části to platí obdobně.

HLAVA VII

OBECNĚ ZÁVAZNÉ VYHLÁŠKY A NAŘÍZENÍ HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY

§ 44

(1) Zastupitelstvo hlavního města Prahy může v mezích samostatné působnosti hlavního města Prahy vydávat obecně závazné vyhlášky.

( (2) Rada hlavního města Prahy může v přenesené působnosti hlavního města Prahy vydávat na základě a v mezích zákona nařízení hlavního města Prahy, je-li k tomu zákonem zmocněna nebo jsou-li k tomu zvláštními zákony zmocněny obce, kraje nebo okresní úřady. )

(2) Rada hlavního města Prahy může v přenesené působnosti vydávat na základě a v mezích zákona nařízení hlavního města Prahy, je-li k tomu zákonem zmocněno hlavní město Praha, obce, obce s rozšířenou působností nebo kraje.

(3) Povinnosti může hlavní město Praha ukládat v samostatné působnosti (jen) obecně závaznou vyhláškou

a) k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku; zejména lze stanovit, které činnosti, jež by mohly narušit veřejný pořádek v hlavním městě Praze nebo by mohly být v rozporu s dobrými mravy anebo z důvodu ochrany bezpečnosti, zdraví a majetku, lze vykonávat pouze na místech a v čase obecně závaznou vyhláškou určených, popřípadě stanovit, že na (určitých veřejně přístupných místech) některých veřejných prostranstvíchv hlavním městě Praze jsou takové činnosti zakázány,

b) pro pořádání, průběh a ukončení veřejnosti přístupných sportovních a kulturních podniků, včetně tanečních zábav a diskoték, stanovením závazných podmínek v rozsahu nezbytném k zajištění veřejného pořádku,

c) k zajištění udržování čistoty na ulicích a jiných veřejných prostranstvích, k ochraně životního prostředí, (zeleně v zástavbě a ostatní veřejné zeleně^_) (dále jen "veřejná zeleň")) zeleně a k užívání zařízení hlavního města Prahy nebo městské části,

d) stanoví-li tak zvláštní zákon.

§ 45

(1) Podmínkou platnosti obecně závazné vyhlášky hlavního města Prahy a nařízení hlavního města Prahy (dále jen "právní předpis hlavního města Prahy") je jejich vyhlášení.

(2) Vyhlášení právního předpisu hlavního města Prahy se provede tak, že se uveřejní ve Sbírce právních předpisů hlavního města Prahy (dále jen "Sbírka").

(3) Právní předpis hlavního města Prahy nabývá účinnosti patnáctým dnem následujícím po dni jeho vyhlášení ve Sbírce, pokud v něm není stanoven pozdější počátek účinnosti.

(4) Vyžaduje-li to naléhavý zájem, lze výjimečně stanovit dřívější počátek účinnosti, nejdříve však dnem vyhlášení. Skutečnost, že právní předpis hlavního města Prahy nabývá dřívější účinnosti, musí být v právním předpisu hlavního města Prahy uvedena. Důvody, v čem spočívá naléhavý zájem, musí být současně s právním předpisem hlavního města Prahy zveřejněny na úřední desce. V těchto případech se právní předpis hlavního města Prahy vyhlásí bezodkladně vyvěšením na úřední desce Magistrátu hlavního města Prahy, na úředních deskách úřadů městských částí, kterých se dotýká, a uveřejní se i v hromadných informačních prostředcích. Povinnost vyhlášení podle odstavce 2 tímto zůstává nedotčena.

(5) Hlavní město Praha vydává pro svůj územní obvod Sbírku.

(6) Sbírka se vydává v postupně číslovaných částkách, z nichž každá obsahuje v záhlaví označení dne, kdy byla rozeslána; tento den je dnem vyhlášení právního předpisu hlavního města Prahy.

(7) Právní předpisy hlavního města Prahy se opatřují pořadovými čísly. Číselná řada právních předpisů hlavního města Prahy, jakož i číselná řada jednotlivých částek Sbírky se uzavírá koncem kalendářního roku.

(8) Ve Sbírce se vyhlašují uveřejněním plného znění právní předpisy hlavního města Prahy a nálezy Ústavního soudu vztahující se k právním předpisům hlavního města Prahy.

(9) Redakci Sbírky vykonává Magistrát hlavního města Prahy. Právní předpisy hlavního města Prahy musí být uveřejněny ve Sbírce nejdéle do 15 dnů ode dne jejich schválení příslušným orgánem hlavního města Prahy.

(10) Tiskové chyby se ve Sbírce opravují uveřejněním redakčního sdělení.

(11) Sbírka musí být každému přístupna u Magistrátu hlavního města Prahy, u úřadů městských částí a na ministerstvu.

(1) Obecně závazné vyhlášky hlavního města Prahy a nařízení hlavního města Prahy (dále jen “právní předpis hlavního města Prahy”) nabývají platnosti dnem jejich vyhlášení ve Sbírce právních předpisů hlavního města Prahy (dále jen “Sbírka”).

(2) Dnem vyhlášení právního předpisu hlavního města Prahy je den rozeslání příslušné částky Sbírky uvedený v jejím záhlaví.

(3) Právní předpis hlavního města Prahy nabývá účinnosti patnáctým dnem po vyhlášení ve Sbírce, pokud v něm není stanoven pozdější počátek účinnosti.

(4) Vyžaduje-li to naléhavý obecný zájem, lze výjimečně stanovit dřívější počátek účinnosti právního předpisu hlavního města Prahy, nejdříve však dnem vyhlášení. V těchto případech se právní předpis hlavního města Prahy zveřejní též na úřední desce Magistrátu hlavního města Prahy, na úředních deskách úřadů městských částí a v hromadných informačních prostředcích.

(5) Sbírka se vydává v postupně číslovaných částkách označených pořadovými čísly. Právní předpisy hlavního města Prahy se ve Sbírce označují pořadovými čísly. Číselná řada právních předpisů hlavního města Prahy, jakož i číselná řada jednotlivých částek Sbírky se uzavírá vždy koncem každého kalendářního roku.

(6) Sbírka musí být každému přístupna na Magistrátu hlavního města Prahy, na úřadech městských částí a na ministerstvu.

(7) Ve Sbírce se vyhlašují právní předpisy hlavního města Prahy, nálezy Ústavního soudu a rozsudky Nejvyššího správního soudu vztahující se k právním předpisům hlavního města Prahy a další skutečnosti stanovené tímto zákonem (§ 48 odst. 3, § 108 odst. 2 a § 109a odst. 2).

(8) Redakci Sbírky vykonává Magistrát hlavního města Prahy. Právní předpisy hlavního města Prahy musí být uveřejněny ve Sbírce nejdéle do 30 dnů ode dne jejich schválení příslušným orgánem hlavního města Prahy.

(9) Tiskové chyby se ve Sbírce opravují uveřejněním redakčního sdělení.

(10) Hlavní město Praha zveřejňuje stejnopis Sbírky i způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 46

( (1) Hlavní město Praha projedná vždy návrhy právních předpisů hlavního města Prahy před jejich přijetím s městskými částmi.)

(1) Hlavní město Praha projedná návrhy právních předpisů hlavního města Prahy, s výjimkou těch, jimiž se vyhlašují mimořádná veterinární a rostlinolékařská opatření, před jejich přijetím vždy s městskými částmi.

(2) Městské části jsou oprávněny se k návrhu právních předpisů hlavního města Prahy vyjádřit ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení návrhu. Lhůta může být ve výjimečných případech na základě rozhodnutí rady hlavního města Prahy zkrácena, nesmí však být kratší než 15 dnů. Jestliže se městská část ve stanovené lhůtě nevyjádří, má se za to, že s návrhem souhlasí.

(3) Podrobnosti k projednání návrhů právních předpisů hlavního města Prahy stanoví Statut.

§ 47

zrušen

HLAVA VIII

ORGÁNY HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY

DÍL 1

Zastupitelstvo hlavního města Prahy

§ 48

(1) Zastupitelstvo hlavního města Prahy se skládá z členů zastupitelstva hlavního města Prahy. Počet členů zastupitelstva hlavního města Prahy činí 55 až 70 členů.

(2) Počet členů zastupitelstva hlavního města Prahy na příští volební období stanoví zastupitelstvo hlavního města Prahy nejpozději 85 dnů přede dnem voleb do zastupitelstev v obcích. Pokud nebyl počet členů zastupitelstva určen v této lhůtě, volí se počet členů zastupitelstva hlavního města Prahy podle dolní hranice rozpětí uvedeného v odstavci 1.

(3) Počet členů zastupitelstva hlavního města Prahy, který má být zvolen, se oznámí na úřední desce Magistrátu hlavního města Prahy a ve Sbírcenejpozději do 2 dnů po jeho stanovení.

§ 49

Podmínky vzniku a zániku mandátu člena zastupitelstva hlavního města Prahy upravuje zvláštní právní předpis³⁾.

§ 50

(1) Mandát člena zastupitelstva hlavního města Prahy vzniká zvolením; ke zvolení dojde ukončením hlasování.

(2) Člen zastupitelstva hlavního města Prahy složí slib na začátku prvního zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy, jehož se po svém zvolení zúčastní. (Práv a povinností člen zastupitelstva hlavního města Prahy nabývá složením slibu.)

(3) Slib člena zastupitelstva hlavního města Prahy zní: "Slibuji věrnost České republice. Slibuji na svou čest a svědomí, že svoji funkci budu vykonávat svědomitě, v zájmu hlavního města Prahy a jeho občanů, řídit se Ústavou a zákony České republiky."

((4) Slib složí člen zastupitelstva hlavního města Prahy do rukou předsedajícího zasedání zastupitelstva a pronese slovo "slibuji". Předsedající ustavujícího zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy (§ 61 odst. 2) skládá slib jako poslední do rukou druhého nejstaršího člena zastupitelstva hlavního města Prahy. Složení slibu stvrdí člen zastupitelstva hlavního města Prahy svým podpisem. )

(4) Člen zastupitelstva hlavního města Prahy skládá slib před zastupitelstvem hlavního města Prahy pronesením slova “slibuji”. Člen zastupitelstva hlavního města Prahy potvrdí složení slibu svým podpisem.

§ 51

(1) Členové zastupitelstva hlavního města Prahy jsou povinni vykonávat svůj mandát osobně v souladu se svým slibem a nejsou přitom vázáni žádnými příkazy.

(2) (Výkon funkce člena zastupitelstva hlavního města Prahy se považuje za výkon veřejné funkce. Člen zastupitelstva hlavního města Prahy nesmí být pro výkon své funkce krácen na právech vyplývajících z jeho pracovního nebo jiného obdobného poměru.)

(2) Funkce člena zastupitelstva hlavního města Prahy je veřejnou funkcí. Člen zastupitelstva hlavního města Prahy nesmí být pro výkon své funkce krácen na právech vyplývajících z jeho pracovního nebo jiného obdobného poměru. Hlavní město Praha je povinno zajišťovat rovné zacházení se všemi členy zastupitelstva hlavního města Prahy přiměřeně povinnostem zaměstnavatele vůči zaměstnancům, které jsou uvedeny v obecných ustanoveních zákoníku práce a které se týkají rovného zacházení se všemi zaměstnanci, zákazu diskriminace, zákazu zneužívání výkonu práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů na újmu jiného účastníka pracovněprávního vztahu nebo k ponižování jeho lidské důstojnosti a zákazu postihu zaměstnance nebo jeho znevýhodnění proto, že se zákonným způsobem domáhá svých práv a nároků vyplývajících z pracovně právních vztahů. Dojde-li k porušování práv a povinností vyplývajících z rovného zacházení mezi muži a ženami nebo ve značné míře ke snížení důstojnosti nebo vážnosti člena zastupitelstva hlavního města Prahy při výkonu jeho funkce, použijí se přiměřeně obecná ustanovení zákoníku práce o následcích takového jednání.

(3) Člen zastupitelstva hlavního města Prahy má při výkonu své funkce právo

(a) předkládat zastupitelstvu hlavního města Prahy návrhy na projednání,)

a) předkládat zastupitelstvu hlavního města Prahy a radě hlavního města Prahy, jakož i výborům zastupitelstva hlavního města Prahy a komisím rady hlavního města Prahy, návrhy na projednání,

b) vznášet dotazy, připomínky a podněty na radu hlavního města Prahy a její jednotlivé členy, na předsedy výborů zastupitelstva hlavního města Prahy, na statutární orgány právnických osob, jejichž zakladatelem je hlavní město Praha, a na vedoucí příspěvkových organizací a organizačních složek, které hlavní město Praha založilo nebo zřídilo; písemnou odpověď musí obdržet do 30 dnů,

c) požadovat od zaměstnanců hlavního města Prahy zařazených do Magistrátu hlavního města Prahy, jakož i od zaměstnanců právnických osob, které hlavní město Praha založilo nebo zřídilo, informace ve věcech, které souvisejí s výkonem jeho funkce (, nestanoví-li zákon jinak) ; informace musí být poskytnuta nejpozději do 30 dnů.

(4) Člen zastupitelstva hlavního města Prahy je povinen se zúčastňovat zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy, popřípadě zasedání jiných orgánů hlavního města Prahy, je-li jejich členem, a plnit úkoly, které pro něho z výkonu funkce v těchto orgánech vyplývají, a úkoly, které mu tyto orgány uloží, hájit zájmy občanů hlavního města Prahy a jednat a vystupovat tak, aby nebyla ohrožena vážnost jeho funkce.

( (5) Člen zastupitelstva hlavního města Prahy, u něhož skutečnosti nasvědčují, že by jeho podíl na projednávání a rozhodování určité záležitosti spadající do samostatné působnosti hlavního města Prahy v orgánech hlavního města Prahy mohl znamenat výhodu nebo škodu pro něj samotného nebo osobu blízkou, pro fyzickou nebo právnickou osobu, kterou zastupuje na základě zákona nebo plné moci, je povinen sdělit tuto skutečnost před zahájením jednání orgánu hlavního města Prahy, který má danou záležitost projednávat.)

(5) Člen zastupitelstva hlavního města Prahy, u něhož skutečnosti nasvědčují, že by jeho podíl na projednávání a rozhodování určité záležitosti v orgánech hlavního města Prahy mohl znamenat výhodu nebo škodu pro něj samotného nebo osobu blízkou, pro fyzickou nebo právnickou osobu, kterou zastupuje na základě zákona nebo plné moci, je povinen sdělit tuto skutečnost před zahájením jednání orgánu hlavního města Prahy, který má danou záležitost projednávat a nesmí se na projednávání a rozhodování podílet.

Odměňování členů zastupitelstva hlavního města Prahy

§ 52

(1) Členům zastupitelstva hlavního města Prahy, kteří jsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni^_), a členům, kteří před zvolením do funkce člena zastupitelstva hlavního města Prahy nebyli v pracovním poměru, ale vykonávají funkci ve stejném rozsahu jako dlouhodobě uvolnění členové zastupitelstva hlavního města Prahy, (dále jen "uvolnění členové zastupitelstva hlavního města Prahy") přísluší od hlavního města Prahy za výkon funkce uvolněného člena zastupitelstva hlavního města Prahy odměna podle tohoto zákona. Odměna se vyplácí z rozpočtových prostředků hlavního města Prahy.

(2) Odměnou se rozumí peněžitá plnění poskytovaná hlavním městem Prahou uvolněným členům zastupitelstva hlavního města Prahy za výkon jejich funkce; za odměnu se nepovažují plnění poskytovaná v souvislosti s výkonem jejich funkce podle zvláštních předpisů, zejména cestovní náhrady.

(3) Odměnou podle odstavce 1 je

a) měsíční odměna,

b) další odměna,

c) odměna při skončení funkčního období.

(4) Ostatním členům zastupitelstva hlavního města Prahy, kteří nejsou uvedeni v odstavci 1, (dále jen "neuvolnění členové zastupitelstva hlavního města Prahy"), jsou-li v pracovním poměru, poskytne zaměstnavatel pro výkon funkce v rozsahu stanoveném hlavním městem Prahou pracovní volno s náhradou mzdy^_); rozsah doby potřebné k výkonu funkce určuje hlavní město Praha. Náhradu mzdy, včetně pojistnéhona sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištěníuhradí hlavní město Praha jejich zaměstnavateli podle zvláštního právního předpisu^_). Neuvolněným členům zastupitelstva hlavního města Prahy, kteří nejsou v pracovním nebo jiném obdobném poměru, poskytuje hlavní město Praha ze svých rozpočtových prostředků náhradu výdělku (prokazatelně) ušlého v souvislosti s výkonem jejich funkce paušální částkou, jejíž výši stanoví zastupitelstvo hlavního města Prahy vždy na příslušný kalendářní rok.

(5) Neuvolněným členům zastupitelstva hlavního města Prahy může být poskytnuta měsíční odměna a další odměna za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem.

§ 53

(1) Měsíční odměna je peněžité plnění poskytované měsíčně, podle druhu vykonávané funkce, ve výši a za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem. Měsíční odměnu tvoří pevná složka, stanovená podle druhu vykonávané funkce, a příplatek podle počtu obyvatel hlavního města Prahy. Při určení výše příplatku podle počtu obyvatel se vychází z počtu obyvatel, kteří jsou k 1. lednu příslušného kalendářního roku na území hlavního města Prahy hlášeni k trvalému pobytu. Počet obyvatel se zaokrouhluje na celé stovky nahoru.

( (2) Nevykonávají-li členové zastupitelstva obce funkci z důvodu nemoci, úrazu, těhotenství nebo mateřství, měsíční odměna jim nenáleží. )

(2) Nevykonává-li člen zastupitelstva hlavního města Prahy funkci z důvodu pracovní neschopnosti, karantény, těhotenství nebo péče o dítě do 3 let věku, měsíční odměna mu nenáleží. Člen zastupitelstva hlavního města Prahy je povinen informovat primátora hlavního města Prahy nebo náměstka primátora hlavního města Prahy o těchto důvodech a předpokládané době jejich trvání.

((3) Uvolněným členům zastupitelstva hlavního města Prahy se měsíční odměna zvyšuje o částku, která náleží uvolněným členům zastupitelstev obcí, ve kterých působí pověřený obecní úřad. Její výše je stanovena prováděcím právním předpisem.)

(3) Měsíční odměna se uvolněným členům zastupitelstva hlavního města Prahy zvyšuje o částku, která náleží uvolněným členům zastupitelstev obcí, ve kterých působí pověřený obecní úřad, není-li působnost pověřeného obecního úřadu zcela nebo zčásti svěřena městským částem.

§ 54

Další odměna je jednorázové peněžité plnění poskytované členům zastupitelstva hlavního města Prahy za podmínek a ve výši stanovené prováděcím právním předpisem.

§ 55

( (1) Uvolněným členům zastupitelstva hlavního města Prahy, jimž v době konání voleb do zastupitelstva hlavního města Prahy příslušela měsíční odměna, náleží tato odměna ještě po dobu 3 měsíců od konání voleb do zastupitelstva hlavního města Prahy, pokud jim nevznikl opětovný nárok na měsíční odměnu.

(2) Pokud dosavadní primátor hlavního města Prahy po volbách do zastupitelstva hlavního města Prahy plní úkoly podle § 75, přísluší mu měsíční odměna v dosavadní výši, a to až do zvolení nového primátora hlavního města Prahy.

(3) Uvolněným členům zastupitelstva hlavního města Prahy, jejichž funkční období skončilo před konáním všeobecných voleb do zastupitelstva hlavního města Prahy a jimž v době skončení jejich funkčního období příslušela měsíční odměna, může být tato odměna poskytnuta ještě po dobu 3 měsíců po skončení jejich funkčního období. )

(1) Uvolněným členům zastupitelstva hlavního města Prahy, jimž ke dni voleb do zastupitelstva hlavního města Prahy příslušela měsíční odměna, náleží tato odměna ještě po dobu 3 měsíců ode dne konání voleb do zastupitelstva hlavního města Prahy, pokud jim nevznikl opětovný nárok na měsíční odměnu.

(2) Pokud dosavadní primátor hlavního města Prahy vykonává ode dne voleb do zastupitelstva hlavního města Prahy do dne konání ustavujícího zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy pravomoc podle § 75 odstavec 1, náleží mu měsíční odměna v dosavadní výši.

(3) Členovi zastupitelstva hlavního města Prahy, který vykonává pravomoci podle § 75 odstavec 2, náleží měsíční odměna ve stejné výši, která by podle prováděcího právního předpisu náležela primátorovi hlavního města Prahy.

(4) Uvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města Prahy, jemuž zanikl mandát přede dnem konání voleb do zastupitelstva hlavního města Prahy a jemuž ke dni zániku mandátu náležela měsíční odměna, může být tato odměna poskytována ještě po dobu 3 měsíců ode dne zániku mandátu.”

(5) Uvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města Prahy, který vykonával funkci, za niž náleží měsíční odměna a byl z této funkce odvolán nebo se jí vzdal, může být tato odměna poskytována ještě po dobu 3 měsíců ode dne vzdání se funkce nebo odvolání z funkce.

§ 56

( (1) Splatnost a výplata odměny členům zastupitelstva hlavního města Prahy, jakož i srážky z odměny se řídí právními předpisy upravujícími platové poměry zaměstnanců obcí^_). Pro rozsah a pořadí srážek z odměny se použije obdobně zákoník práce.

(2) Odměna se poskytne poprvé za měsíc, kdy člen zastupitelstva hlavního města Prahy nabyl práv a povinností člena zastupitelstva hlavního města Prahy podle tohoto zákona.

(3) V případě souběhu výkonu několika funkcí člena zastupitelstva hlavního města Prahy přísluší uvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města Prahy měsíční odměna podle funkce, za kterou lze poskytnout nejvyšší měsíční odměnu. V případě souběhu výkonu několika funkcí člena zastupitelstva hlavního města Prahy lze poskytnout neuvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města Prahy měsíční odměnu podle funkce, za kterou se poskytuje nejvyšší měsíční odměna.

(4) Členům zastupitelstva hlavního města Prahy náleží v souvislosti s výkonem jejich funkce cestovní náhrady ve výši a za podmínek stanovených předpisy platnými pro zaměstnance v pracovním poměru^_).)

(1) Splatnost a výplata odměny členům zastupitelstva hlavního města Prahy, jakož i srážky z odměny se řídí právními předpisy upravujícími platové poměry zaměstnanců obcí a zákoníkem práce. Pro tyto účely se odměna členů zastupitelstva hlavního města Prahy posuzuje jako plat, hlavní město Praha se posuzuje jako zaměstnavatel a členové zastupitelstva hlavního města Prahy se posuzují jako zaměstnanci.

(2) Odměna se uvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města Prahy poskytuje ode dne, kdy byl zvolen nebo jmenován do funkce, za kterou odměna náleží.

(3) Odměna se neuvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města Prahy poskytuje ode dne, který stanoví zastupitelstvo hlavního města Prahy.

(4) V případě souběhu výkonu několika funkcí

1. náleží uvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města Prahy měsíční odměna podle funkce, za kterou se poskytuje nejvyšší odměna,

2. lze neuvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města Prahy poskytnout měsíční odměnu až do výše souhrnu odměn za jednotlivé funkce.

(4) Členům zastupitelstva hlavního města Prahy náleží v souvislosti s výkonem jejich funkce cestovní náhrady ve výši a za podmínek stanovených právními předpisy platnými pro zaměstnance v pracovním poměru.

§ 57

( (1) Uvolněný člen zastupitelstva hlavního města Prahy má nárok na dovolenou na zotavenou za kalendářní rok; pokud jeho funkční období netrvalo po dobu celého kalendářního roku, má nárok na její poměrnou část.

(2) Poměrná část dovolené na zotavenou uvolněných členů zastupitelstva hlavního města Prahy činí, za každý i započatý kalendářní měsíc trvání výkonu jejich funkce, jednu dvanáctinu dovolené za kalendářní rok.

(3) Výměra dovolené uvolněných členů zastupitelstva hlavního města Prahy činí 5 týdnů.

(4) Po dobu dovolené na zotavenou se uvolněným členům zastupitelstva hlavního města Prahy měsíční odměna nekrátí.

(5) Na vztahy vyplývající z výkonu funkce uvolněného člena zastupitelstva hlavního města Prahy se vztahují ustanovení zákoníku práce, pokud tento zákon nestanoví jinak. Pro účely pracovněprávní se posuzuje odměna uvolněných členů zastupitelstva hlavního města Prahy jako příjem zaměstnanců v pracovním poměru; hlavní město Praha se posuzuje jako zaměstnavatel a uvolnění členové zastupitelstva hlavního města Prahy se posuzují jako zaměstnanci.

(6) Pro účely daňové se odměna uvolněných členů zastupitelstva hlavního města Prahy považuje za funkční požitek^_).)

(1) Uvolněný člen zastupitelstva hlavního města Prahy má nárok na dovolenou podle tohoto zákona v délce 5 týdnů za kalendářní rok.

(2) Pokud jeho funkční období netrvalo po dobu celého kalendářního roku, má nárok na poměrnou část dovolené, která činí za každý i započatý kalendářní měsíc trvání výkonu jeho funkce jednu dvanáctinu dovolené za kalendářní rok.

(3) Měsíční odměna podle tohoto zákona náleží i po dobu dovolené.

(4) Hlavní město Praha poskytne uvolněnému členu zastupitelstva hlavního města Prahy též tu část dovolené, kterou nevyčerpal před uvolněním k výkonu funkce. Nevyčerpal-li uvolněný člen zastupitelstva hlavního města Prahy dovolenou před uplynutím funkčního období, poskytne mu ji uvolňující zaměstnavatel.

§ 58

(Hlavní město Praha může poskytovat jednorázové odměny občanům hlavního města Prahy, kteří nejsou členy zastupitelstva hlavního města Prahy, za jejich práci jako členům výborů, komisí a zvláštních orgánů. )

§ 59

(1) Zastupitelstvo hlavního města Prahy rozhoduje ve věcech patřících do samostatné působnosti hlavního města Prahy.

(2) Zastupitelstvu hlavního města Prahy je vyhrazeno

a) předkládat návrhy zákonů Poslanecké sněmovně,

(b) předkládat návrhy na zrušení jiných právních předpisů Ústavnímu soudu, jsou-li v rozporu se zákonem,)

b) podávat návrhy na zrušení právních předpisů nebo jejich jednotlivých ustanovení podle zvláštního zákona,

c) schvalovat po projednání s městskými částmi územní plán velkého územního celku; zastupitelstvem hlavního města Prahy musí být vždy projednány připomínky městských částí k návrhu územního plánu velkého územního celku, jeho doplňkům nebo změnám, které se dotýkají jejich území,

(d) schvalovat po projednání s městskými částmi a uskutečňovat program rozvoje hlavního města Prahy podle zvláštních právních předpisů; zastupitelstvem hlavního města Prahy musí být vždy projednány připomínky městských částí k návrhu programu rozvoje hlavního města Prahy, které se dotýkají jejich území,)

d) schvalovat po projednání s městskými částmi program rozvoje hlavního města Prahy; zastupitelstvem hlavního města Prahy musí být vždy projednány připomínky městských částí k návrhu programu rozvoje hlavního města Prahy, které se dotýkají jejich území,

e) schvalovat po projednání s městskými částmi územně plánovací dokumentace pro území hlavního města Prahy a vyhlašovat jejich závazné části právním předpisem hlavního města Prahy; zastupitelstvem hlavního města Prahy musí být vždy projednány připomínky městských částí k návrhu územně plánovací dokumentace, jeho doplňkům nebo změnám, které se dotýkají jejich území,

f) schvalovat po projednání s městskými částmi rozpočet hlavního města Prahy a závěrečný účet hlavního města Prahy,

g) vydávat obecně závazné vyhlášky (ve věcech patřících do samostatné působnosti hlavního města Prahy),

h) volit primátora hlavního města Prahy a náměstky primátora hlavního města Prahy, jakož i další členy rady hlavního města Prahy (radní) a odvolávat je z funkce,

(i) stanovit počet uvolněných členů zastupitelstva hlavního města Prahy,)

i) určovat funkce, pro které jsou členové zastupitelstva hlavního města Prahy uvolněni,

j) rozhodovat o účasti v mezinárodním sdružení s územními samosprávnými celky jiných států a o spolupráci s jinými kraji a obcemi, zakládat, zřizovat (, kontrolovat) a rušit právnické osoby a organizační složky jako zařízení bez právní subjektivity a schvalovat jejich zakladatelské listiny, společenské smlouvy, zakládací smlouvy, zakládací listiny, stanovy a zřizovací listiny a rozhodovat o účasti hlavního města Prahy v již založených nebo zřízených právnických osobách,

(k) schvalovat po projednání s městskými částmi program rozvoje územního obvodu hlavního města Prahy včetně stanovení rozsahu dopravní obslužnosti území hlavního města Prahy,)

k) schvalovat po projednání s městskými částmi rozsah dopravní obslužnosti území hlavního města Prahy,

l) schvalovat po projednání s městskými částmi koncepci rozvoje informačních systémů pro potřeby hlavního města Prahy a městských částí,

m) zřizovat a rušit trvalé a dočasné peněžní fondy hlavního města Prahy,

n) rozhodovat o vyhlášení místního referenda na celém území hlavního města Prahy,

o) navrhovat změny katastrálních území uvnitř hlavního města Prahy,

p) zřizovat a rušit výbory zastupitelstva hlavního města Prahy a volit jejich členy,

q) zřizovat a rušit městskou policii (, jako organizační složku hlavního města Prahy),

r) rozhodovat o spolupráci hlavního města Prahy s jinými územními samosprávnými celky a o formách této spolupráce,

s) rozhodovat o zrušení usnesení rady hlavního města Prahy, jehož výkon primátor pozastavil podle § 73,

t) udělovat a odnímat čestné občanství a ceny hlavního města Prahy,

u) delegovat zástupce hlavního města Prahy, s výjimkou § 68 odst. 2 písm. h), na valnou hromadu obchodních společností, v nichž má hlavní město Praha majetkovou účast,

v) rozhodovat o odměnách neuvolněných členů zastupitelstva hlavního města Prahy a o odměnách podle § 55 odst. 4 a 5,

w) rozhodovat o cestovních náhradách členů zastupitelstva hlavního města Prahy,

x) rozhodovat o peněžitých plněních spojených s výkonem funkce členů výborů zastupitelstva hlavního města Prahy, komisí rady hlavního města Prahy a zvláštních orgánů hlavního města Prahy fyzickým osobám, které nejsou členy zastupitelstva hlavního města Prahy.

y) další záležitosti rozhodovat o dalších záležitostech, které zastupitelstvu svěří zákon.

(3) Zastupitelstvu hlavního města Prahy je vyhrazeno rozhodování o těchto majetkoprávních úkonech:

a) o emisi komunálních obligací,

b) o majetkové účasti hlavního města Prahy na podnikání jiných osob (s výjimkou právnických osob založených nebo zřízených hlavním městem Prahou) o hodnotě vyšší než 5 000 000 Kč,

c) o přijetí a poskytnutí úvěru nebo půjčky a uzavření smlouvy o sdružení a poskytování majetkových hodnot podle této smlouvy, jde-li o závazek větší než 10 000 000 Kč,

d) o převzetí dluhu, ručení za závazky jiných osob, převzetí ručitelského závazku a přistoupení k závazku, jde-li o závazek větší než 5 000 000 Kč,

(e) o přijetí a poskytnutí dotace, jde-li o závazek vyšší než 50 000 000 Kč, není-li dále stanoveno jinak,)

e) o přijetí a poskytnutí dotace, jde-li o částku vyšší než 5 000 000 Kč, s výjimkou přijetí dotací ze státního rozpočtu a státních fondů určených pro městské části, není-li dále stanoveno jinak

f) o poskytování dotací a půjček městským částem z rozpočtu hlavního města Prahy, (s výjimkou dotací poskytovaných ze státního rozpočtu nebo rozpočtu státního fondu) s výjimkou dotací ze státního rozpočtu nebo rozpočtu státního fondu určených pro městské části,

g) o poskytování dotací nad 200 000 Kč občanským sdružením, humanitárním organizacím a jiným fyzickým a právnickým osobám působícím v oblasti mládeže, tělovýchovy a sportu, sociálních služeb, požární ochrany, kultury, vzdělávání a vědy, zdravotnictví, protidrogových aktivit, prevence kriminality a ochrany životního prostředí,

h) o (bezúplatném) postoupení pohledávek vyšších než 10 000 000 Kč,

i) o zastavení nemovitých věcí,

j) o nabytí a převodu nemovitých věcí,

k) o peněžitých i nepeněžitých vkladech do (obchodních společností, nadací a obecně prospěšných společností a svazků obcí) právnických osob v hodnotě vyšší než 5 000 000 Kč,

(l) o bezúplatných převodech movitých věcí včetně peněz tuzemským právnickým a fyzickým osobám na vědu, výchovu a vzdělávání, na charitativní, sociální, zdravotnické a ekologické účely a na podporu rozvoje kultury, tělesné výchovy a sportu v celkové částce vyšší než 2 000 000 Kč ročně jednomu a témuž subjektu, s výjimkou poskytování jednorázových sociálních výpomocí občanům a s výjimkou darování ztracených a opuštěných zvířat fyzickým a právnickým osobám,)

l) o vzdání se práva a prominutí pohledávky vyšší než 5 000 000 Kč,

m) o zastavení movitých věcí nebo práv v hodnotě vyšší než 5 000 000 Kč,

n) o dohodách o splátkách s lhůtou splatnosti delší než 18 měsíců,

o) o poskytování věcných a peněžitých darů v hodnotě nad 2 000 000 Kč (v jednotlivých případech) jedné fyzické nebo právnické osobě v jednom kalendářním roce.

(4) Zastupitelstvo hlavního města Prahy si může vyhradit další pravomoci v samostatné působnosti hlavního města Prahy (mimo pravomoci vyhrazené radě hlavního města Prahy dle § 68 odst. 2).

( (5) Ve věcech přenesené působnosti rozhoduje zastupitelstvo hlavního města Prahy, jen stanoví-li tak zákon. )

Jednání zastupitelstva hlavního města Prahy

§ 60

(1) Zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy svolává písemně a se sdělením navrženého programu jednání zpravidlaprimátor hlavního města Prahy, a to podle potřeby, nejméně však jednou za 3 měsíce.

(2) Primátor hlavního města Prahy je povinen svolat zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy na základě písemné žádosti alespoň jedné třetiny všech jeho členů. Zasedání se v takovém případě musí konat nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy byla doručena písemná žádost, která musí obsahovat předmět jednání, Magistrátu hlavního města Prahy.

(3) Nesvolá-li primátor hlavního města Prahy zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy podle odstavce 1 nebo 2, učiní tak náměstek primátora hlavního města Prahy, popřípadě jiný člen zastupitelstva hlavního města Prahy.

(4) Magistrát hlavního města Prahy informuje občany hlavního města Prahy o místě, době a navrženém programu připravovaného zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy na úřední desce Magistrátu hlavního města Prahy, a to nejméně 7 dní před jeho konáním.

(5) Zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy je veřejné.

(6) Požádá-li na zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy o slovo člen vlády nebo jím určený zástupce, senátor nebo poslanec, musí mu být uděleno.

(7) Jestliže při zahájení zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy není zastupitelstvo hlavního města Prahy usnášeníschopné (§ 62), primátor hlavního města Prahy zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy ukončí a svolá jeho náhradní zasedání tak, aby se uskutečnilo nejpozději do 15 dnů ode dne ukončeného zasedání.

§ 61

(1) Ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva hlavního města Prahy svolává dosavadní primátor hlavního města Prahy, popřípadě dosavadní náměstek primátora hlavního města Prahy tak, aby se konalo po uplynutí lhůty pro rozhodnutí soudu podle zvláštního právního předpisu³⁾, nejpozději však do 40 dnů po vyhlášení výsledků voleb.

(2) Ustavující zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy zvolí primátora hlavního města Prahy, náměstky primátora hlavního města Prahy a další členy rady hlavního města Prahy. Ustavujícímu zasedání předsedá nejstarší člen zastupitelstva hlavního města Prahy do doby, než je zvolen primátor hlavního města Prahy nebo náměstek primátora hlavního města Prahy.

(3) Jestliže nebude ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva hlavního města Prahy svoláno ve lhůtě uvedené v odstavci 1, svolá je ministerstvo do 15 dnů ode dne marného uplynutí této lhůty.

§ 62

K platnému usnesení, rozhodnutí nebo volbě je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů zastupitelstva hlavního města Prahy.

§ 63

zrušen

§ 64

(1) Návrh programu jednání zastupitelstva hlavního města Prahy stanoví a předkládá zastupitelstvu hlavního města Prahy ke schválení rada hlavního města Prahy.

(2) O zařazení návrhů dalších bodů programu, přednesených v průběhu zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy, rozhodne zastupitelstvo hlavního města Prahy.

§ 65

O průběhu zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy se pořizuje zápis, který musí obsahovat počet přítomných členů zastupitelstva hlavního města Prahy, schválený pořad jednání zastupitelstva hlavního města Prahy, průběh a výsledek hlasování a přijatá usnesení. Zápis podepisuje primátor hlavního města Prahy nebo náměstek primátora hlavního města Prahy a určení ověřovatelé. Zápis, který je nutno pořídit do 10 dnů po skončení zasedání, musí být uložen na Magistrátu hlavního města Prahy k nahlédnutí. O námitkách člena zastupitelstva hlavního města Prahy proti zápisu rozhodne nejbližší zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy.

§ 66

Zastupitelstvo hlavního města Prahy vydá jednací řád, v němž stanoví podrobnosti o jednání, včetně postupu při projednávání návrhů zákonů podávaných Poslanecké sněmovně.

§ 67

( (1) Nastanou-li důvody pro nové volby³⁾, do doby, než bude zvoleno zastupitelstvo hlavního města Prahy nové, zabezpečuje jeho úkoly stávající zastupitelstvo hlavního města Prahy. V takovém případě však nepřísluší zastupitelstvu hlavního města Prahy vykonávat působnost uvedenou v § 59 odst. 2 a 3. Tuto skutečnost Magistrát hlavního města Prahy bezodkladně oznámí ministerstvu.

(2) Nebude-li zastupitelstvo nebo jiný orgán hlavního města Prahy postupovat v souladu s výsledky místního referenda konaného v záležitosti samostatné působnosti hlavního města Prahy na celém území hlavního města Prahy, vyzve ministr vnitra zastupitelstvo hlavního města Prahy, aby do 2 měsíců zjednalo nápravu. Jestliže tak zastupitelstvo hlavního města Prahy neučiní, ministerstvo je rozpustí a ministr vnitra vyhlásí do 30 dnů nové volby.

(3) Nesejde-li se zastupitelstvo hlavního města Prahy po dobu delší než 6 měsíců tak, aby bylo schopno se usnášet, rozpustí je ministerstvo. Proti tomuto rozhodnutí může hlavní město Praha podat žalobu k Vrchnímu soudu. Do doby, než bude zvoleno nové zastupitelstvo hlavního města Prahy, zabezpečuje úkoly v samostatné působnosti hlavního města Prahy rada hlavního města Prahy; není-li schopna tyto úkoly plnit nebo není-li zvolena, zabezpečuje je primátor hlavního města Prahy. V tomto případě radě hlavního města Prahy, a není-li zřízena, ani primátorovi nepřísluší rozhodovat ve věcech vyhrazených zastupitelstvu hlavního města Prahy podle § 59 odst. 2 a 3, s výjimkou schválení rozpočtu hlavního města Prahy.)

(1) Nastanou-li důvody pro nové volby³⁾, do doby, než bude zvoleno nové zastupitelstvo hlavního města Prahy, vykonává stávající zastupitelstvo hlavního města Prahy svou pravomoc. Zastupitelstvu hlavního města Prahy v takovém případě nepřísluší vykonávat pravomoc podle § 59 odst. 2 a 3. Tuto skutečnost Magistrát hlavního města Prahy bezodkladně oznámí ministerstvu.

(2) Nebude-li zastupitelstvo hlavního města Prahy nebo jiný orgán hlavního města Prahy postupovat v souladu s rozhodnutím přijatým v místním referendu, vyzve ministr vnitra zastupitelstvo hlavního města Prahy, aby do 2 měsíců zjednalo nápravu. Jestliže tak zastupitelstvo hlavního města Prahy neučiní, ministerstvo je rozpustí a ministr vnitra vyhlásí do 30 dnů nové volby. Proti tomuto rozhodnutí může hlavní město Praha podat žalobu k soudu.

(3) Jestliže se zastupitelstvo hlavního města Prahy nesejde po dobu delší než 6 měsíců tak, aby bylo schopno se usnášet, nebo nezvolí-li primátora hlavního města Prahy do 6 měsíců ode dne, kdy byl odvolán nebo se funkce vzdal nebo do 6 měsíců ode dne ustavujícího zasedání hlavního města Prahy, ministerstvo je rozpustí a ministr vnitra vyhlásí do 30 dnů nové volby. Proti rozhodnutí o rozpuštění zastupitelstva hlavního města Prahy může hlavní město Praha podat žalobu k soudu. Do doby, než bude zvoleno nové zastupitelstvo hlavního města Prahy, vykonává rada hlavního města Prahy, je-li zvolena, svou pravomoc podle § 68 odst. 2 a 3. Není-li rada hlavního města Prahy zvolena, vykonává primátor hlavního města Prahy pravomoc podle § 75 odst. 1. Není-li primátor hlavního města Prahy zvolen, vykonává tuto pravomoc jiný člen zastupitelstva hlavního města Prahy, kterého tím zastupitelstvo hlavního města Prahy pověří.

DÍL 2

Rada hlavního města Prahy

§ 68

(1) Rada hlavního města Prahy je výkonným orgánem hlavního města Prahy v oblasti samostatné působnosti odpovědným ze své činnosti zastupitelstvu hlavního města Prahy. Rada hlavního města Prahy připravuje návrhy pro jednání zastupitelstva hlavního města Prahy a zabezpečuje plnění jím přijatých usnesení.

(2) Radě hlavního města Prahy (je vyhrazeno) přísluší

a) zabezpečovat hospodaření hlavního města Prahy podle schváleného rozpočtu (a kontrolovat hospodaření podle něj),

b) provádět rozpočtová opatření v rozsahu stanoveném zastupitelstvem hlavního města Prahy,

c) ukládat Magistrátu hlavního města Prahy úkoly v oblasti samostatné působnosti hlavního města Prahy a kontrolovat jejich plnění,

d) projednávat a řešit návrhy, připomínky a podněty předložené jí členy zastupitelstva hlavního města Prahy, komisemi rady hlavního města Prahy nebo městskými částmi,

e) stanovit pravidla pro přijímání a vyřizování petic a stížností,

f) na návrh ředitele Magistrátu hlavního města Prahy zřizovat a rušit odbory Magistrátu hlavního města Prahya vydávat organizační řád Magistrátu hlavního města Prahy,

g) plnit vůči právnickým osobám a zařízením zřízeným nebo založeným zastupitelstvem hlavního města Prahy úkoly zakladatele nebo zřizovatele podle zvláštních právních předpisů, nejsou-li vyhrazeny zastupitelstvu hlavního města Prahy,

g) plnit vůči právnickým osobám a organizačním složkám zřízeným nebo založeným zastupitelstvem hlavního města Prahy úkoly zakladatele nebo zřizovatele podle zvláštních právních předpisů, nestanoví-li zákon jinak,

(h) plnit funkci valné hromady, je-li hlavní město Praha jediným akcionářem nebo jediným společníkem,)

h) rozhodovat ve věcech hlavního města Prahy jako jediného společníka obchodní společnosti,

i) zřizovat a zrušovat podle potřeby komise rady hlavního města Prahy, jmenovat a odvolávat z funkce jejich předsedy a členy,

j) (přezkoumávat na základě podnětů opatření přijatá Magistrátem hlavního města Prahy a komisemi rady hlavního města Prahy v samostatné působnosti)

j) přezkoumávat opatření přijatá Magistrátem hlavního města Prahy v samostatné působnosti hlavního města Prahy,

(k) plnit úkoly stanovené zvláštním zákonem,)

k) rozhodovat o poskytování dotací nepřesahujících 200 000 Kč v jednotlivých případech občanským sdružením, humanitárním organizacím a jiným fyzickým a právnickým osobám působícím v oblasti mládeže, tělovýchovy a sportu, sociálních služeb, požární ochrany, kultury, vzdělávání a vědy, zdravotnictví, protidrogových aktivit, prevence kriminality a ochrany životního prostředí,

l) rozhodovat o majetkové účasti hlavního města Prahy na podnikání jiných osob (s výjimkou právnických osob založených nebo zřízených hlavním městem Prahou) o hodnotě nižší než 5 000 000 Kč,

m) rozhodovat o přijetí a poskytnutí úvěru nebo půjčky a uzavření smlouvy o sdružení, nejde-li o závazek vyšší než 10 000 000 Kč,

n) rozhodovat o převzetí dluhu, ručení za závazky jiných osob, převzetí ručitelského závazku a přistoupení k závazku, nejde-li o závazek vyšší než 5 000 000 Kč,

o) rozhodovat o (bezúplatném) postoupení pohledávek v hodnotě nepřevyšující 10 000 000 Kč,

p) rozhodovat o peněžitých i nepeněžitých vkladech do (obchodních společností, nadací, obecně prospěšných společností a svazků obcí) právnických osob v hodnotě nepřevyšující 5 000 000 Kč,

q) rozhodovat o vzdání se práva a prominutí pohledávky nepřevyšující 5 000 000 Kč,

r) rozhodovat o zastavení movitých věcí nebo práv v hodnotě nepřevyšující 5 000 000 Kč,

s) rozhodovat o dohodách o splátkách s lhůtou splatnosti nepřevyšující 18 měsíců,

t) (rozhodovat o stanovení počtu zaměstnanců hlavního města Prahy zařazených do Magistrátu hlavního města Prahy, do zařízení hlavního města Prahy bez právní subjektivity, do organizačních složek a do městské policie a o objemu prostředků na platy těchto zaměstnanců),

t) rozhodovat o stanovení počtu zaměstnanců hlavního města Prahy zařazených do Magistrátu hlavního města Prahy, do zvláštních orgánů hlavního města Prahy a do organizačních složek hlavního města Prahy,

u) rozhodovat o jmenování a odvolání ředitelů odborů Magistrátu hlavního města Prahy na návrh ředitele Magistrátu hlavního města Prahy; jmenování nebo odvolání ředitelů odborů bez návrhu ředitele Magistrátu hlavního města Prahy je neplatné.

(3) Rada hlavního města Prahy (rozhoduje v záležitostech) zabezpečuje řešení ostatních záležitostí patřících do samostatné působnosti hlavního města Prahy, pokud nejsou zákonem vyhrazeny zastupitelstvu hlavního města Prahy nebo pokud si je zastupitelstvo hlavního města Prahy nevyhradí.

( (4) Rada hlavního města Prahy vydává v přenesené působnosti hlavního města Prahy nařízení. O ostatních otázkách přenesené působnosti hlavního města Prahy může rozhodovat, jen stanoví-li tak zákon. )

(4) Rada hlavního města Prahy nemůže svěřit primátorovi hlavního města Prahy ani Magistrátu hlavního města Prahy rozhodování o záležitostech uvedených v odst. 2.

§ 69

(1) Rada hlavního města Prahy je volena zastupitelstvem hlavního města Prahy z řad členů zastupitelstva hlavního města Prahy, má 11 členů a tvoří ji primátor hlavního města Prahy, náměstek (náměstkové) primátora hlavního města Prahy a další členové rady hlavního města Prahy. (Členové rady hlavního města Prahy musí být občany České republiky.) Primátor hlavního města Prahy a náměstek primátora hlavního města Prahy (náměstci primátora hlavního města Prahy) musí být občany České republiky.

(2) Je-li primátor hlavního města Prahy nebo náměstek primátora hlavního města Prahy odvolán z funkce nebo se této funkce vzdá, přestává být i členem rady hlavního města Prahy.

( (3) Rada hlavního města Prahy vykonává své pravomoci podle tohoto zákona i po ukončení volebního období zastupitelstva hlavního města Prahy až do zvolení nové rady hlavního města Prahy).

§ 70

(1) Rada hlavního města Prahy se schází ke svým schůzím podle potřeby. Schůze rady hlavního města Prahy svolává primátor hlavního města Prahy. Schůze rady jsou neveřejné. Rada hlavního města Prahy může k jednotlivým bodům svého jednání přizvat i dalšího člena zastupitelstva hlavního města Prahy nebo jiné osoby.

(2) K platnému usnesení, volbě nebo rozhodnutí rady hlavního města Prahy je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech jejích členů.

(3) Rada hlavního města Prahy pořizuje ze své schůze zápis, který podepisuje primátor hlavního města Prahy spolu s náměstkem primátora hlavního města Prahy nebo jiným radním. V zápise se vždy uvede počet přítomných členů rady hlavního města Prahy, pořad schůze rady hlavního města Prahy, průběh a výsledek hlasování a přijatá usnesení. Zápis ze schůze rady hlavního města Prahy musí být pořízen do 7 dnů od jejího konání. O námitkách člena rady hlavního města Prahy proti zápisu rozhodne nejbližší schůze rady hlavního města Prahy. Zápis ze schůze rady hlavního města Prahy musí být uložen u Magistrátu hlavního města Prahy k nahlédnutí.

(4) Rada hlavního města Prahy podává (pololetně) na každém na zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy zprávu o své činnosti.

§ 71

(1)Poklesne-li v průběhu funkčního období počet členů rady hlavního města Prahy pod polovinu zákonného počtu a na nejbližším zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy nebude doplněn alespoň na 6, vykonává její funkce až do doplnění počtu zastupitelstvo hlavního města Prahy. Zastupitelstvo hlavního města Prahy může v takovém případě svěřit (plnění úkolů) výkon pravomoci rady hlavního města Prahy primátorovi hlavního města Prahy.

(2) Je-li rada hlavního města Prahy odvolána jako celek a není-li současně s tím zvolena nová rada hlavního města Prahy, vykonává dosavadní rada hlavního města Prahy svou pravomoc až do zvolení nové rady hlavního města Prahy.

DÍL 3

Primátor hlavního města Prahy

§ 72

(1) Primátor hlavního města Prahy je z výkonu své funkce odpovědný zastupitelstvu hlavního města Prahy.

(2) Primátor hlavního města Prahy zastupuje hlavní město Prahu navenek. (Právní úkony, které vyžadují schválení zastupitelstva hlavního města Prahy nebo rady hlavního města Prahy, může primátor provést jen po jejich předchozím schválení, jinak jsou tyto úkony neplatné od samého počátku.)

(3) Primátor hlavního města Prahy

a) spolu s náměstkem primátora hlavního města Prahy podepisuje právní předpisy hlavního města Prahy,

b) po předchozím souhlasu ministra vnitra jmenuje a odvolává ředitele Magistrátu hlavního města Prahy; jmenování nebo odvolání ředitele Magistrátu hlavního města Prahy bez předchozího souhlasu ministra vnitra je neplatné,

c) ukládá úkoly řediteli Magistrátu hlavního města Prahy,

d) stanoví podle zvláštních právních předpisů plat řediteli Magistrátu hlavního města Prahy,

e) odpovídá za včasné objednání přezkoumání hospodaření hlavního města Prahy,

(f) zabezpečuje plnění úkolů obrany, úkolů spojených s mobilizačními přípravami státu a civilní ochrany na území hlavního města Prahy,)

(g) vykonává funkci hejtmana kraje, pokud zákon nestanoví jinak,)

f) vykonává pravomoc starosty obce a hejtmana kraje podle zvláštních zákonů, není-li stanoveno jinak,

g) vykonává další úkoly v samostatné působnosti hlavního města Prahy, pokud jsou mu uloženy zastupitelstvem hlavního města Prahy nebo radou hlavního města Prahy nebo pokud tak stanoví zákon.

(5) Primátor hlavního města Prahy svolává a zpravidla řídí zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy a rady hlavního města Prahy, podepisuje spolu s ověřovateli zápis z jednání zastupitelstva hlavního města Prahy a zápis z jednání rady hlavního města Prahy.

( (6) Primátor hlavního města Prahy je oprávněn požádat Policii České republiky o spolupráci při zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku. Policie České republiky je povinna požadovanou spolupráci poskytnout, pokud jí v tom nebrání jiné zákony. )

§ 73

Primátor hlavního města Prahy pozastaví výkon usnesení rady hlavního města Prahy, má-li za to, že je nesprávné. Věc pak předloží k rozhodnutí nejbližšímu zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy, (které je povinno usnesení rady hlavního města Prahy projednat a v případě potřeby zjednat nápravu) (§ 59 odst. 2 písm. s).

§ 74

(1) Primátora hlavního města Prahy zastupuje náměstek primátora hlavního města Prahy. Zastupitelstvo hlavního města Prahy může zvolit více náměstků primátora hlavního města Prahy a svěřit jim některé úkoly primátora hlavního města Prahy.

((2) Náměstkům primátora hlavního města Prahy a dalším členům rady hlavního města Prahy může zastupitelstvo hlavního města Prahy svěřit zabezpečování úkolů v samostatné působnosti hlavního města Prahy.)

(2) Náměstek primátora hlavního města Prahy, kterého určí zastupitelstvo hlavního města Prahy, zastupuje primátora v době jeho nepřítomnosti. V takovém případě jedná a rozhoduje ve věcech, které jsou svěřeny primátorovi.

74a

Je-li primátor hlavního města Prahy ze své funkce odvolán nebo se funkce vzdal a není-li současně zvolen nový primátor hlavního města Prahy, vykonává jeho pravomoc až do zvolení nového zastupitelstva náměstek primátora hlavního města Prahy, kterého určilo zastupitelstvo hlavního města Prahy k zastupování primátora (§ 74 odst. 2). Neurčilo-li zastupitelstvo hlavního města Prahy náměstka primátora hlavního města Prahy podle § 74 odst. 2 nebo byl-li tento náměstek primátora hlavního města Prahy z funkce odvolán nebo se funkce vzdal současně s primátorem hlavního města Prahy, pověří zastupitelstvo hlavního města Prahy výkonem pravomoci primátora hlavního města Prahy některého z členů rady hlavního města Prahy.

§ 75

(Primátor hlavního města Prahy setrvává ve své funkci i po ukončení volebního období zastupitelstva hlavního města Prahy až do zvolení nového primátora.)

(1) Primátor hlavního města Prahy vykonává v období od voleb do zastupitelstva hlavního města Prahy do dne konání ustavujícího zasedání nově zvoleného zastupitelstva hlavního města Prahy pravomoc podle § 68 odst. 2 písm. a), c), d), g), i) a j) a odst. 3 a podle § 72 odst. 3.

(2) Jestliže zastupitelstvo hlavního města Prahy nezvolí na svém ustavujícím zasedání primátora hlavního města Prahy, vykonává dosavadní primátor, je-li členem zastupitelstva hlavního města Prahy, pravomoc podle odst. 1. Není-li dosavadní primátor členem zastupitelstva hlavního města Prahy, pověří zastupitelstvo hlavního města Prahy výkonem této pravomoci některého ze svých členů.

§ 76

(1) Primátor hlavního města Prahy má právo užívat při významných příležitostech a občanských obřadech závěsný odznak. Závěsný odznak má uprostřed velký státní znak a po obvodu odznaku je uveden název "Česká republika".

(2) Rada hlavního města Prahy může stanovit, ve kterých případech může tento odznak užívat jiný člen zastupitelstva hlavního města Prahy nebo ředitel Magistrátu hlavního města Prahy.

DÍL 4

Výbory zastupitelstva hlavního města Prahy, komise rady hlavního města Prahy

a zvláštní orgány hlavního města Prahy

§ 77

(1) Zastupitelstvo hlavního města Prahy zřizuje jako své poradní orgány pro jednotlivé úseky své činnosti výbory. Svá stanoviska a návrhy předkládají výbory zastupitelstvu hlavního města Prahy, popřípadě radě hlavního města Prahy ve věcech jí svěřených.

(2) Zastupitelstvo hlavního města Prahy volí předsedu výboru z řad členů zastupitelstva hlavního města Prahy, členy výboru z řad členů zastupitelstva hlavního města Prahy a občanů hlavního města Prahy a tajemníka výboru z řad zaměstnanců hlavního města Prahy zařazených do Magistrátu hlavního města Prahy.

(3) Výbory plní úkoly, kterými je pověří zastupitelstvo hlavního města Prahy. Rada hlavního města Prahy může ukládat úkoly výborům jen v rozsahu své působnosti svěřené jí zákonem nebo zastupitelstvem hlavního města Prahy. Ze své činnosti odpovídají výbory zastupitelstvu hlavního města Prahy; radě hlavního města Prahy jen v rámci jí vymezené působnosti.

(4) Počet členů výborů určuje zastupitelstvo hlavního města Prahy tak, aby byl vždy lichý. Výbory se schází podle potřeby.

(5) K přijetí usnesení je třeba nadpoloviční většiny hlasů všech členů výborů. Usnesení výborů se vyhotovují písemně a podepisuje je předseda výboru.

§ 78

(1) Zastupitelstvo hlavního města Prahy zřizuje vždy výbor finanční, výbor kontrolní a výbor pro výchovu a vzdělávání. Tyto výbory jsou nejméně pětičlenné.

(2) Pokud v územním obvodu hlavního města Prahy žije podle posledního sčítání lidu alespoň 5 % občanů hlásících se k národnosti jiné než české, zřizuje zastupitelstvo hlavního města Prahy výbor pro národnostní menšiny. Členy tohoto výboru jsou i zástupci národnostních menšin, pokud je deleguje svaz utvořený podle zvláštního právního předpisu^_); vždy však příslušníci národnostních menšin musí tvořit nejméně polovinu všech členů výboru.

(3) Členy finančního a kontrolního výboru nemohou být primátor hlavního města Prahy, náměstek primátora hlavního města Prahy, ředitel Magistrátu hlavního města Prahy ani osoby zabezpečující rozpočtové a účetní práce na Magistrátu hlavního města Prahy.

(4) Finanční výbor

a) provádí kontrolu hospodaření s majetkem a finančními prostředky hlavního města Prahy,

b) plní další úkoly, jimiž jej pověřilo zastupitelstvo hlavního města Prahy.

(5) Kontrolní výbor

a) kontroluje plnění usnesení zastupitelstva a rady hlavního města Prahy,

b) kontroluje dodržování právních předpisů ostatními výbory a Magistrátem hlavního města Prahy na úseku samostatné působnosti,

c) plní další kontrolní úkoly, kterými jej pověří zastupitelstvo hlavního města Prahy.

(6) Výbor pro výchovu a vzdělávání

a) posuzuje a zaujímá stanovisko k návrhům koncepce rozvoje výchovy a vzdělávání v hlavním městě Praze,

b) předkládá návrhy na zkvalitnění péče poskytované školami a školskými zařízeními, případně předškolními zařízeními, které hlavní město Praha zřizuje,

c) vyjadřuje se k záměrům na poskytování dotací v oblasti mládeže, tělovýchovy a sportu,

d) projednává zprávy o výsledcích výchovně vzdělávací činnosti škol, školských zařízení a předškolních zařízení, které hlavní město Praha zřizuje,

e) plní další úkoly v oblasti výchovy a vzdělávání, kterými jej pověří zastupitelstvo hlavního města Prahy.

(7) O provedené kontrole výbor pořídí zápis, který obsahuje předmět kontroly, jaké nedostatky byly zjištěny a návrhy opatření směřující k odstranění nedostatků. Zápis podepisuje člen výboru a zaměstnanec, jehož činnosti se kontrola týkala.

(8) Výbor předloží zápis zastupitelstvu hlavního města Prahy; k zápisu připojí vyjádření orgánu, popřípadě zaměstnanců, jejichž činnosti se kontrola týkala.

§ 79

(1) Rada hlavního města Prahy zřizuje jako své iniciativní a poradní orgány komise. Svá stanoviska a náměty předkládají komise radě hlavního města Prahy.

(2) Komise se usnáší většinou hlasů všech svých členů.

(3) Komise je ze své činnosti odpovědná radě hlavního města Prahy.

§ 80

( V případech stanovených zvláštními zákony zřizuje primátor hlavního města Prahy pro výkon přenesené působnosti hlavního města Prahy zvláštní orgány hlavního města Prahy. )

(1) V případech stanovených zvláštními zákony zřizuje primátor hlavního města Prahy pro výkon přenesené působnosti hlavního města Prahy zvláštní orgány hlavního města Prahy.

(2) V čele zvláštního orgánu hlavního města Prahy může být jen osoba, která, nestanoví-li zvláštní zákon^20a) jinak, prokázala zvláštní odbornou způsobilost v oblasti přenesené působnosti, pro jejíž výkon byl zvláštní orgán hlavního města Prahy zřízen. Pro prokázání zvláštní odborné způsobilosti osoby stojící v čele zvláštního orgánu hlavního města Prahy platí obdobně ustanovení zvláštních právních předpisů, upravujících toto prokázání pro úředníky územních samosprávných celků.

DÍL 5

Magistrát hlavního města Prahy

§ 81

(1) Magistrát hlavního města Prahy (dále jen "Magistrát") tvoří ředitel Magistrátu a další zaměstnanci hlavního města Prahy zařazení do tohoto orgánu. V čele Magistrátu je ředitel Magistrátu, který je nadřízený všem zaměstnancům hlavního města Prahy do Magistrátu zařazeným.

(2) Magistrát v samostatné působnosti hlavního města Prahy plní úkoly uložené zastupitelstvem hlavního města Prahy nebo radou hlavního města Prahy.

(3) Magistrát vykonává přenesenou působnost hlavního města Prahy, není-li tímto nebo zvláštním zákonem svěřena jiným orgánům hlavního města Prahy. Magistrát

a) přezkoumává rozhodnutí vydaná orgány městských částí ve správním řízení, pokud není zákonem tato působnost svěřena zvláštnímu orgánu nebo zvláštní zákon nestanoví jinak,

b) řídí výkon přenesené působnosti orgány městských částí; k tomu organizuje a provádí kontroly na vybraných úsecích přenesené působnosti úřadů městských částí, vyhodnocuje jejich výsledky a k nápravě nedostatků přijímá potřebná opatření,

(c) ukládá sankce podle tohoto zákona (§ 29),

d) zabezpečuje koordinaci výstavby a provozu informačního systému Magistrátu a úřadů městských částí kompatibilního s informačními systémy veřejné správy,

e) podílí se na odborné přípravě zaměstnanců zařazených do Magistrátu a úřadů městských částí pro vykonání zkoušky zvláštní odborné způsobilosti,

f) kontroluje dodržování usnesení vlády v činnosti úřadů městských částí v přenesené působnosti a poskytuje jim odbornou pomoc,

g) vykonává další působnosti svěřené mu zákonem.

(4) Organizační strukturu Magistrátu včetně názvů organizačních jednotek a označení funkcí vedoucích pracovníků stanoví organizační řád. Základními organizačními jednotkami jsou odbory, které se dále člení na oddělení. Sekretariáty členů rady hlavního města Prahy jsou zvláštními organizačními jednotkami. Odbory mohou být začleněny pro výkon a zabezpečení určitých činností do vyšších organizačních jednotek.

(5) Ředitel Magistrátu

1. plní úkoly uložené mu zastupitelstvem hlavního města Prahy, radou hlavního města Prahy nebo primátorem hlavního města Prahy,

2. stanoví podle zvláštních právních předpisů platy všem zaměstnancům hlavního města Prahy zařazeným do Magistrátu,

3. jmenuje po projednání v radě hlavního města Prahy své zástupce,

4. vydává svým nařízením zejména pracovní řád, spisový řád a skartační řád Magistrátu,

5. plní úkoly statutárního orgánu zaměstnavatele podle zvláštních právních předpisů vůči zaměstnancům hlavního města Prahy zařazeným do Magistrátu,

6. zúčastňuje se zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy a rady hlavního města Prahy s hlasem poradním.

(6) Ředitel Magistrátu je oprávněn podat starostovi městské části návrh na odvolání tajemníka úřadu městské části, jestliže nebude ve stanoveném termínu a rozsahu zjednána náprava na základě přijatého opatření podle odstavce 3 písm. b).Takový návrh se považuje za předchozí souhlas ředitele Magistrátu podle § 97.

(7) Za plnění úkolů uložených Magistrátu v oblasti samostatné a přenesené působnosti hlavního města Prahy je ředitel Magistrátu odpovědný primátorovi hlavního města Prahy.

(8) Ředitel Magistrátu nesmí vykonávat funkce v politických stranách a v politických hnutích. Jeho funkce je neslučitelná s funkcí poslance a senátora a s funkcí člena zastupitelstva hlavního města Prahy a zastupitelstva městské části. )

(1) Magistrát hlavního města Prahy (dále jen "Magistrát") tvoří ředitel Magistrátu a další zaměstnanci hlavního města Prahy zařazení do tohoto orgánu. V čele Magistrátu je ředitel Magistrátu, který je nadřízený všem zaměstnancům hlavního města Prahy do Magistrátu zařazeným.

(2) Magistrát v samostatné působnosti hlavního města Prahy plní úkoly uložené zastupitelstvem hlavního města Prahy, radou hlavního města Prahy nebo primátorem hlavního města Prahy.

(3) Magistrát v samostatné působnosti hlavního města Prahy dále kontroluje činnost právnických osob a organizačních složek založených nebo zřízených hlavním městem Prahou, ukládá sankce podle tohoto zákona (§ 29) a zabezpečuje koordinaci výstavby a provozu informačního systému Magistrátu a úřadů městských částí slučitelného s informačními systémy veřejné správy.

(4) Magistrát vykonává přenesenou působnost, s výjimkou věcí, které jsou zákonem svěřeny jiným orgánům hlavního města Prahy.

(5) Magistrát v přenesené působnosti hlavního města Prahy

1. přezkoumává rozhodnutí městských částí vydaná ve správním řízení a provádí dozor nad výkonem působnosti městských částí (§ 111 a 112),

2. řídí a kontroluje výkon přenesené působnosti městských částí, poskytuje orgánům městských částí v tomto směru odbornou pomoc a přijímá opatření k nápravě nedostatků zjištěných při kontrolách,

3. podílí se na odborné přípravě zaměstnanců hlavního města Prahy zařazených do Magistrátu a zaměstnanců městských částí zařazených do úřadů městských částí pro vykonání zkoušky zvláštní odborné způsobilosti.

(6) Organizační strukturu Magistrátu včetně názvů organizačních jednotek a označení funkcí vedoucích pracovníků stanoví organizační řád. Základními organizačními jednotkami jsou odbory, které se člení na oddělení. Sekretariáty členů rady hlavního města Prahy jsou zvláštními organizačními jednotkami. Odbory mohou být začleněny do vyšších organizačních jednotek.

(7) Ředitel Magistrátu

1. zajišťuje výkon přenesené působnosti hlavního města Prahy, s výjimkou věcí, které jsou zákonem svěřeny jiným orgánům hlavního města Prahy,

2. plní úkoly uložené mu zastupitelstvem hlavního města Prahy, radou hlavního města Prahy nebo primátorem hlavního města Prahy,

3. stanoví podle zvláštních právních předpisů platy všem zaměstnancům hlavního města Prahy zařazeným do Magistrátu,

4. jmenuje po projednání v radě hlavního města Prahy své zástupce,

5. vydává pracovní řád, spisový řád a skartační řád Magistrátu,

6. plní úkoly statutárního orgánu zaměstnavatele podle zvláštních právních předpisů vůči zaměstnancům hlavního města Prahy zařazeným do Magistrátu,

7. zúčastňuje se zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy a rady hlavního města Prahy s hlasem poradním,

8. plní další úkoly stanovené zákonem.

(8) Ředitel Magistrátu je oprávněn podat starostovi městské části návrh na odvolání tajemníka úřadu městské části, jestliže nebude ve stanoveném termínu a rozsahu zjednána náprava na základě opatření přijatého podle odstavce 5 písm. b). Takový návrh se považuje za předchozí souhlas ředitele Magistrátu podle § 97.

(9) Za plnění úkolů uložených Magistrátu v oblasti samostatné a přenesené působnosti hlavního města Prahy je ředitel Magistrátu odpovědný primátorovi hlavního města Prahy.

(10) Ředitel Magistrátu nesmí vykonávat funkce v politických stranách a v politických hnutích. Jeho funkce je neslučitelná s funkcí poslance a senátora a s funkcí člena zastupitelstva hlavního města Prahy a zastupitelstva městské části.

DÍL 6

§ 81a

Razítko hlavního města Prahy

Hlavní město Praha může používat vlastní razítko. Razítko má uprostřed znak hlavního města Prahy a po obvodu razítka je uveden celý název města. Razítko může hlavní město Praha používat jen v případech, kdy zákonem není stanoveno povinné užívání úředního razítka s malým státním znakem.

§ 82

Označování listin

(1) Všechny písemnosti vyhotovené orgány hlavního města Prahy se v záhlaví označují uvedením slov "Hlavní město Praha". Dále se v záhlaví uvede označení orgánu, který písemnost vyhotovil, a to slovy "Zastupitelstvo hlavního města Prahy", "Rada hlavního města Prahy", "Primátor hlavního města Prahy", "Magistrát hlavního města Prahy" s přesným označením odboru nebo "Zvláštní orgán hlavního města Prahy" s přesným označením druhu zvláštního orgánu.

(2) Všechna rozhodnutí vydaná v samostatné působnosti hlavního města Prahy vyhotovená orgány hlavního města Prahy se opatří razítkem s označením "Hlavní město Praha" s malým znakem hlavního města Prahy, nestanoví-li zvláštní zákon jinak. Všechna rozhodnutí vydaná v přenesené působnosti hlavního města Prahy vyhotovená orgány hlavního města Prahy se opatří razítkem s označením "Hlavní město Praha" s malým státním znakem.

§ 83

Úřední deska

Magistrát zřizuje úřední desku Magistrátu, která je umístěna na místě veřejně přístupném po dobu 24 hodin denně. Úřední deska se zpravidla umisťuje na budově, v níž má své sídlo Magistrát.

DÍL 7

Zvláštní odborná způsobilost

§ 84

( (1) Činnosti stanovené prováděcím právním předpisem mohou zaměstnanci hlavního města Prahy zařazení do Magistrátu vykonávat po prokázání zvláštní odborné způsobilosti; to platí i pro osoby stojící v čele zvláštních orgánů hlavního města Prahy, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak^_).

(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na zaměstnance hlavního města Prahy do 18 měsíců od vzniku pracovního poměru k hlavnímu městu Praze. Ukončení pracovního poměru a jeho opětovné uzavření nemá za následek nový běh lhůty.

(3) Zvláštní odbornou způsobilostí se rozumí znalost právních předpisů upravujících příslušný okruh činností a prokázání schopnosti jejich aplikace. Součástí zvláštní odborné způsobilosti je též prokázání znalosti základů veřejné správy, zákonů upravujících postavení a působnost orgánů územní samosprávy a územních správních úřadů a zákona upravujícího řízení před těmito orgány.

(4) Zvláštní odborná způsobilost se ověřuje zkouškou a prokazuje osvědčením.

(5) Zvláštní odborná způsobilost se neověřuje u zaměstnanců hlavního města Prahy zařazených do Magistrátu zabezpečujících obslužné činnosti potřebné k rozhodování při výkonu přenesené působnosti.

(6) U zaměstnance hlavního města Prahy zařazeného do Magistrátu, jemuž do 5 let ode dne, do kterého nejpozději musí být přihlášen ke zkoušce, vznikne nárok na starobní důchod, se ověřuje zvláštní odborná způsobilost jen tehdy, jestliže o to sám požádá.

(7) Provádění zkoušek zvláštní odborné způsobilosti a vydávání osvědčení zabezpečuje ministerstvo ve spolupráci s ostatními ministerstvy a jinými příslušnými ústředními správními úřady.)

§ 85

(1) Povinností hlavního města Prahy je umožnit osobě, která vykonává činnost, na niž se vztahuje požadavek zvláštní odborné způsobilosti, (dále jen "uchazeč") přípravu na její ověření a vykonání zkoušky. Hlavní město Praha přihlásí uchazeče ke zkoušce do 3 měsíců od vzniku pracovního poměru k hlavnímu městu Praze. Ministerstvo zajistí, aby přihlášený uchazeč byl ke zkoušce pozván tak, aby se mohl poprvé podrobit zkoušce do 9 měsíců ode dne podání přihlášky. Pozvání ke zkoušce musí uchazeč obdržet nejméně 30 dnů přede dnem konání zkoušky.

(2) Nevyhoví-li uchazeč při zkoušce, může zkoušku dvakrát opakovat. Opakovaná zkouška se vykoná nejdříve po uplynutí 30 dnů, nejpozději však do 90 dnů ode dne zkoušky, v níž uchazeč nevyhověl.

§ 86

(1) Do lhůt uvedených v § 84 odst. 2 a § 85 odst. 1 se nezapočítávají doby mateřské dovolené, pracovní neschopnosti, vojenské základní (náhradní) služby, civilní služby ani doba uvolnění pro výkon veřejné funkce.

(2) Ustanovení § 84 a 85 se nevztahují na ředitele Magistrátu a na ty zaměstnance hlavního města Prahy zařazené do Magistrátu, kteří vykonali zkoušku pro stanovenou činnost před vznikem pracovního poměru k hlavnímu městu Praze.

(3) Prováděcí právní předpis stanoví okruh činností, pro jejichž výkon se vyžaduje prokázání zvláštní odborné způsobilosti, způsob přihlašování ke zkoušce a náležitosti přihlášky, způsob a průběh zkoušky, náležitosti osvědčení, postup ministerstva při zabezpečování odborné přípravy a rozsah spolupráce ministerstva a ostatních příslušných ústředních správních úřadů na ověřování zvláštní odborné způsobilosti.

HLAVA IX

ORGÁNY MĚSTSKÉ ČÁSTI

DÍL 1

Zastupitelstvo městské části

§ 87

( (1) Zastupitelstvo městské části je složeno z členů zastupitelstva městské části.)

((1) Na postavení a jednání zastupitelstva městské části a na práva a povinnosti jeho členů se obdobně použijí ustanovení vztahující se na postavení a jednání zastupitelstva hlavního města Prahy a na práva a povinnosti členů zastupitelstva hlavního města Prahy, není-li zákonem stanoveno jinak. Na rozhodování zastupitelstva městské části se použije ustanovení vztahující se na rozhodování zastupitelstva hlavního města Prahy, není-li zákonem nebo Statutem stanoveno jinak.)

(1) Na zastupitelstvo městské části a na práva a povinnosti jeho členů se v mezích působnosti městské části použijí ustanovení vztahující se na zastupitelstvo hlavního města Prahy a na práva a povinnosti členů zastupitelstva hlavního města Prahy, nestanoví-li zákon jinak.

( 2) Uvolněnému členu zastupitelstva městské části a neuvolněnému členu zastupitelstva městské části, pokud vykonává funkci starosty, jemuž (v době)ke dni konání voleb do zastupitelstva městské části příslušela měsíční odměna, náleží tato odměna ještě po dobu 3 měsíců ode dne konání voleb, pokud mu nevznikl opětovný nárok na měsíční odměnu.

( ( 3) Uvolněnému členu zastupitelstva městské části a neuvolněnému členu zastupitelstva městské části, pokud vykonává funkci starosty, jehož funkční období skončilo před konáním voleb do zastupitelstva městské části, může být měsíční odměna poskytnuta ještě po dobu 3 měsíců po skončení jeho funkčního období. )

(3) Uvolněnému členovi zastupitelstva městské části a neuvolněnému členovi zastupitelstva městské části, který vykonává funkci starosty, jemuž zanikl mandát přede dnem konání voleb do zastupitelstva městské části a jemuž ke dni zániku mandátu náležela měsíční odměna, může být tato odměna poskytována ještě po dobu 3 měsíců ode dne zániku mandátu.

(4) Uvolněnému členovi zastupitelstva, který vykonává funkci, za niž náleží měsíční odměna a neuvolněnému členovi zastupitelstva městské části, který vykonává funkci starosty a je z této funkce odvolán nebo se jí vzdá, může být měsíční odměna poskytována ještě po dobu 3 měsíců ode dne vzdání se funkce nebo odvolání z funkce.

(5) Uvolněnému členu zastupitelstva městské části, na kterou byla zákonem nebo Statutem přenesena alespoň část působnosti pověřeného obecního úřadu, náleží zvýšení měsíční odměny o částku stanovenou prováděcím právním předpisem.

§ 88

(1) Počet členů zastupitelstva městské části na příští volební období stanoví zastupitelstvo městské části nejpozději 85 dnů přede dnem voleb do zastupitelstev v obcích. Pokud nebyl počet členů zastupitelstva určen v této lhůtě, volí se počet členů zastupitelstva městské části podle dolní hranice rozpětí uvedeného v odstavci 2.

(2) Zastupitelstvo městské části při stanovení počtu členů zastupitelstva městské části přihlédne zejména k počtu obyvatel a velikosti územního obvodu městské části. Počet členů stanoví tak, aby zastupitelstvo městské části mělo v městské části

a) do 500 obyvatel 5 až 9 členů,

b) nad 500 do 3 000 obyvatel 7 až 15 členů,

c) nad 3 000 do 10 000 obyvatel 11 až 25 členů,

d) nad 10 000 do 30 000 obyvatel 15 až 25 členů,

e) nad 30 000 do 70 000 obyvatel 25 až 35 členů,

f) nad 70 000 obyvatel 35 až 45 členů.

(3) Počet členů zastupitelstva městské části, který má být zvolen, se oznámí na úřední desce úřadu městské části a případně též jiným způsobem v místě obvyklým nejpozději do 2 dnů po jeho stanovení.

(4) Rozhodující pro stanovení počtu členů zastupitelstva městské části je počet obyvatel městské části k 1. lednu roku, v němž se konají volby.

§ 89

(1) (Zastupitelstvu městské části je vyhrazeno rozhodovat ve věcech jemu svěřených tímto nebo zvláštním zákonem. Dále je zastupitelstvu městské části vyhrazeno)Zastupitelstvu městské části je vyhrazeno

a) volit starostu městské části, zástupce starosty městské části a další členy rady městské části a odvolávat je z funkce,

(b) stanovit počet uvolněných členů zastupitelstva městské části,)

b) určovat funkce, pro které jsou členové zastupitelstva městské části uvolněni,

c) stanovit výši odměn neuvolněným členům zastupitelstva městské části,

d) vyjadřovat se k návrhu územně plánovací dokumentace hlavního města Prahy,

e) vyjadřovat se k návrhu rozpočtu hlavního města Prahy,

f) vyjadřovat se k návrhu programu rozvoje hlavního města Prahy,

g) schvalovat regulační plán pro území městské části,

h) schvalovat program rozvoje městské části v souladu s programem rozvoje hlavního města Prahy,

i) schvalovat rozpočet a závěrečný účet městské části,

j) zřizovat a rušit trvalé a dočasné peněžní fondy městské části,

k) zakládat, zřizovat a rušit právnické osoby a organizační složky jako zařízení bez právní subjektivity a schvalovat jejich zakladatelské listiny, společenské smlouvy, zakládací smlouvy, zakládací listiny, stanovy a zřizovací listiny a rozhodovat o účasti městské části v již založených nebo zřízených právnických osobách,

l) rozhodovat o spolupráci městské části s jinými městskými částmi, jakož i územními samosprávnými celky a o formě této spolupráce,

m) rozhodovat o vyhlášení místního referenda na území městské části,

n) udělovat a odnímat čestné občanství a ceny městské části,

o) rozhodovat o zrušení usnesení rady městské části, jehož výkon starosta městské části pozastavil podle § 102,

p) rozhodovat o dohodách o změně hranic městské části a o dohodách o sloučení nebo připojení městských částí (§ 11).

(2) Zastupitelstvu městské části je vyhrazeno rozhodovat o těchto majetkoprávních úkonech, pokud jsou (městským částem zákonem nebo Statutem) městské části svěřeny:

a) (o uzavření smlouvy o přijetí a poskytnutí úvěru, půjčky nebo dotace, o převzetí dluhu, o převzetí ručitelského závazku, o přistoupení k závazku a smlouvy o sdružení orgány městské části)

a) o přijetí a poskytnutí úvěru, půjčky nebo dotace s výjimkou dotace ze státního rozpočtu nebo ze státních fondů nebo z rozpočtu hlavního města Prahy, o převzetí dluhu, o převzetí ručitelského závazku, o přistoupení k závazku a poskytnutí majetkových hodnot podle smlouvy o sdružení, jde-li o závazky vyšší než 50 000 Kč,

b) o peněžitých a nepeněžitých vkladech orgánů městské části do (obchodních společností a svazků) do právnických osob v hodnotě vyšší než 50 000 Kč,

c) o majetkové účasti městské části na podnikání jiných osob s (výjimkou právnických osob založených nebo zřízených městskou částí) v hodnotě vyšší než 50 000 Kč,

d) o nabytí a převodu nemovitých věcí,

(e) o bezúplatných převodech movitých věcí včetně peněz tuzemským právnickým a fyzickým osobám na vědu, výchovu a vzdělávání, na charitativní, sociální, zdravotnické a ekologické účely a na podporu rozvoje kultury, tělesné výchovy a sportu v celkové částce vyšší než 50 000 Kč ročně jednomu a témuž subjektu, s výjimkou poskytování jednorázových sociálních výpomocí občanům a s výjimkou darování ztracených a opuštěných zvířat fyzickým a právnickým osobám,)

e) (o bezúplatném postoupení pohledávek městské části)o postoupení pohledávky městské části v hodnotě vyšší než 50 000 Kč,

f) (o vzdání se práva, prominutí pohledávky a úplatném postoupení pohledávky vyšší než 100 000 Kč)o vzdání se práva a prominutí pohledávky v hodnotách vyšších než 100 000 Kč,

g) o zastavení nemovitých věcí,

h) o zastavení movitých věcí nebo práv v hodnotě vyšší než 100 000 Kč,

i) o dohodách o splátkách s lhůtou splatnosti delší než 18 měsíců,

( j) o věcných a peněžitých darech právnickým a fyzickým osobám v hodnotě vyšší než 50 000 Kč. )

j) o poskytování věcných a peněžitých darů v hodnotě nad 50 000 Kč jedné fyzické nebo právnické osobě v jednom kalendářním roce.

(3) Zastupitelstvu městské části nepřísluší vydávat obecně závazné vyhlášky.

(3) Zastupitelstvu městské části nelze Statutem svěřit pravomoc vydávat obecně závazné vyhlášky a nařízení.

( (4) Zastupitelstvo městské části rozhoduje v otázkách přenesené působnosti, jen stanoví-li tak zvláštní zákon. )

§ 90

K platnému usnesení a rozhodnutí zastupitelstva městské části nebo volbě je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů zastupitelstva městské části.

§ 91

zrušen

§ 92

(1) Jestliže nebude ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva městské části svoláno ve stanovené lhůtě (§ 61 odst. 1), svolá je Magistrát do 15 dnů ode dne marného uplynutí této lhůty.

(2) Starosta městské části je povinen svolat zasedání zastupitelstva městské části též na základě písemné žádosti primátora hlavního města Prahy.

( (3) Nesejde-li se zastupitelstvo městské části po dobu delší než 6 měsíců tak, aby bylo schopno se usnášet, rozpustí je zastupitelstvo hlavního města Prahy. Proti tomuto rozhodnutí může městská část podat žalobu k Městskému soudu v Praze^_). Do doby, než bude zvoleno nové zastupitelstvo městské části, popřípadě určen správce městské části (§ 93), zabezpečuje úkoly v samostatné působnosti městské části rada městské části; není-li zvolena, zabezpečuje je starosta městské části. V tomto případě radě městské části, a není-li zřízena, ani starostovi městské části nepřísluší rozhodovat ve věcech vyhrazených zastupitelstvu městské části podle § 89 s výjimkou schválení rozpočtu městské části.)

§ 92a

(1) Nastanou-li důvody pro nové volby³⁾, do doby, než bude zvoleno nové zastupitelstvo městské části, vykonává stávající zastupitelstvo městské části svou pravomoc. Zastupitelstvu městské části v takovém případě nepřísluší vykonávat pravomoc podle § 89 odst. 2 a 3. Tuto skutečnost úřad městské části bezodkladně oznámí ministerstvu.

(2) Nebude-li zastupitelstvo městské části nebo jiný orgán městské části postupovat v souladu s rozhodnutím přijatým v místním referendu, vyzve ředitel Magistrátu zastupitelstvo městské části, aby do 2 měsíců zjednalo nápravu. Jestliže tak zastupitelstvo městské části neučiní, zastupitelstvo hlavního města Prahy je rozpustí a ministr vnitra vyhlásí do 30 dnů nové volby. Proti rozhodnutí zastupitelstva hlavního města Prahy může městská část podat žalobu k soudu.

(3) Nesejde-li se zastupitelstvo městské části po dobu delší než 6 měsíců tak, aby bylo schopno se usnášet nebo nezvolí-li zastupitelstvo městské části starostu městské části do 6 měsíců ode dne ustavujícího zasedání zastupitelstva městské části nebo ode dne, kdy byl ze své funkce odvolán nebo se jí vzdal, zastupitelstvo hlavního města Prahy je rozpustí a ministr vnitra vyhlásí nové volby. Proti rozhodnutí zastupitelstva hlavního města Prahy může městská část podat žalobu k  soudu. Do doby, než bude zvoleno nové zastupitelstvo městské části, popřípadě určen správce městské části (§ 93), vykonává rada městské části, je-li zvolena, svou pravomoc podle § 94 odst. 2 a 3. Není-li rada městské části zvolena, vykonává starosta městské části pravomoc podle § 97a odst. 1.

§ 93

(1) Ředitel Magistrátu jmenuje správce městské části, pokud

a) se (opakovaně) neuskuteční vyhlášené volby do zastupitelstva městské části z důvodu nedostatku kandidátů na členy zastupitelstva městské části, anebo proto, že nebyla ustavena volební komise,

b) poklesne počet členů zastupitelstva městské části o více než o polovinu z celkového počtu stanoveného podle § 88, nebo

c) dojde k rozpuštění zastupitelstva městské části z důvodů, které stanoví tento zákon.

(2) (Správce městské části je v čele úřadu městské části (§ 103) a zabezpečuje výkon přenesené působnosti městské části.) Správce městské části zabezpečuje výkon přenesené působnosti městské části, jde-li o městskou část, kde není zřízena funkce tajemníka úřadu městské části nebo kde není tajemník úřadu městské části jmenován. Jde-li o úřad městské části, kde byla zřízena funkce tajemníka úřadu městské části, je tento tajemník úřadu podřízen správci městské části. Správce městské části zabezpečuje úkoly v oblasti samostatné působnosti městské části podle § 89 odst. 1 písm. i) a § 94 odst. 2.

(3) Ředitel Magistrátu kontroluje činnost správce městské části. Osobní a věcné výdaje spojené s výkonem funkce správce městské části hradí hlavní město Praha.

(4) Činnost správce městské části končí dnem ustavujícího zasedání nově zvoleného zastupitelstva městské části. Na ustavujícím zasedání zastupitelstva městské části podá správce městské části zprávu o výkonu své funkce a o stavu hospodaření a majetku městské části.

DÍL 2

Rada městské části

§ 94

( (1) Na postavení a jednání rady městské části a na práva a povinnosti jejích členů se obdobně použijí ustanovení vztahující se na postavení a jednání a na práva a povinnosti členů rady hlavního města Prahy, není-li zákonem stanoveno jinak. Na rozhodování rady městské části se obdobně použijí ustanovení vztahující se na rozhodování rady hlavního města Prahy, není-li zákonem nebo Statutem stanoveno jinak. )

(1) Na radu městské části a na práva a povinnosti jejích členů se v mezích působnosti městské části použijí ustanovení vztahující se na radu hlavního města Prahy a na práva a povinnosti členů rady hlavního města Prahy, nestanoví-li zákon jinak.

(2) Radě městské části (je vyhrazeno) přísluší

a) zabezpečovat hospodaření městské části podle schváleného rozpočtu,

b) na návrh tajemníka úřadu městské části zřizovat a rušit odbory úřadu městské části a schvalovat organizační řád úřadu městské části,

c) na návrh tajemníka úřadu jmenovat a odvolávat vedoucí odborů úřadu městské části a stanovit jejich plat podle zvláštních právních předpisů; jmenování nebo odvolání vedoucích odborů bez návrhu tajemníka úřadu městské části je neplatné,

d) stanovit celkový počet zaměstnanců městské části zařazených do úřadu městské části a do (zařízení městské části bez právní subjektivity) organizačních složek,

e) prohlašovat náhradníka za člena zastupitelstva městské části na uprázdněný mandát,

f) projednávat a řešit návrhy, připomínky a podněty předložené jí členy zastupitelstva městské části, komisemi rady městské části,

g) plnit vůči právnickým osobám a (zařízením) organizačním složkámzřízeným nebo založeným zastupitelstvem městské části úkoly zakladatele nebo zřizovatele podle zvláštních právních předpisů, nejsou-li vyhrazeny zastupitelstvu městské části,

h) provádět rozpočtová opatření v rozsahu stanoveném zastupitelstvem městské části.

((3) Rada městské části rozhoduje v záležitostech patřících do samostatné působnosti městské části, pokud nejsou zákonem vyhrazeny zastupitelstvu městské části nebo pokud si je zastupitelstvo městské části nevyhradí.)

((4) Rada městské části rozhoduje v oblasti přenesené působnosti, jen stanoví-li tak zvláštní zákon. )

§ 95

(1) Počet členů rady městské části činí nejméně 5 a nejvýše 9 členů, přičemž nesmí přesahovat jednu třetinu počtu členů zastupitelstva městské části. Rada městské části se nevolí v městských částech, kde zastupitelstvo městské části má méně než 15 členů.

(2) V městských částech, kde se rada městské části nevolí, plní její funkci starosta, s výjimkou pravomocí uvedených v § 94 odst. 2 písm. b), d) a e); tyto úkoly plní zastupitelstvo městské části.

§ 96

(1) Poklesne-li v průběhu funkčního období počet členů rady městské části pod polovinu stanoveného počtu a na nejbližším zasedání zastupitelstva městské části nebude doplněn alespoň na polovinu stanoveného počtu, vykonává (její funkce až do doplnění počtu) od tohoto okamžiku až do doplnění počtu její pravomoc zastupitelstvo městské části. Zastupitelstvo městské části může v takovém případě svěřit (plnění úkolů) výkon pravomoci rady městské části starostovi městské části.

(2) Poklesne-li v průběhu funkčního období počet členů zastupitelstva městské části pod spodní hranici stanovenou v § 88 odst. 2 a na uprázdněné mandáty nenastoupí náhradníci, končí činnost rady městské části uplynutím 30 dnů od uprázdnění mandátů v zastupitelstvu městské části.

(3) Jestliže v průběhu funkčního období přesáhne počet členů rady městské části jednu třetinu počtu členů zastupitelstva městské části, aniž počet členů zastupitelstva městské části poklesne pod 11, plní rada městské části nadále své funkce.

DÍL 3

Starosta městské části

§ 97

( (1) Na postavení a jednání starosty městské části a na jeho práva a povinnosti se obdobně použijí ustanovení vztahující se na postavení a jednání a na práva a povinnosti primátora hlavního města Prahy, není-li zákonem stanoveno jinak. Na rozhodování starosty městské části se obdobně použijí ustanovení vztahující se na rozhodování primátora hlavního města Prahy, není-li zákonem nebo Statutem stanoveno jinak.)

(1) Na starostu městské části a zástupce starosty městské části a na jejich práva a povinnosti se v mezích působnosti městské části použijí ustanovení vztahující se na primátora hlavního města Prahy a náměstka primátora hlavního města Prahy, nestanoví-li zákon jinak.

(2) Starosta městské části jmenuje a odvolává tajemníka úřadu městské části po předchozím souhlasu ředitele Magistrátu a stanoví jeho plat podle zvláštních právních předpisů, je-li tato funkce zřízena; jmenování nebo odvolání tajemníka úřadu městské části bez předchozího souhlasu ředitele Magistrátu je neplatné.

§ 97a

(1) Starosta městské části vykonává v období od voleb do zastupitelstva městské části do ustavujícího zasedání nově zvoleného zastupitelstva městské části pravomoci podle § 94 odst. 2 písm. a), f) a g) a odst. 3 a přijímá prohlášení o uzavření manželství podle zákona.

(2) Jestliže zastupitelstvo městské části nezvolí na svém ustavujícím zasedání starostu městské části, vykonává dosavadní starosta, je-li členem zastupitelstva městské části, pravomoc podle odst. 1. Není-li dosavadní starosta městské části členem zastupitelstva městské části, pověří zastupitelstvo městské části výkonem této pravomoci některého ze svých členů.

§ 98

Starosta městské části je oprávněn při zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku na územíměstské části požádat o součinnost Policii České republiky nebo městskou policii hlavního města Prahy. Policie České republiky nebo městská policie hlavního města Prahy je povinna požadovanou spolupráci poskytnout, pokud jí v tom nebrání jiné zákony.

§ 99

(1) Starosta městské části je oprávněn zúčastnit se jednání zastupitelstva hlavního města Prahy s hlasem poradním; na zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy mu musí být uděleno slovo, jedná-li se o záležitosti příslušné městské části. Starosta městské části je oprávněn zúčastnit se jednání rady hlavního města Prahy, jedná-li se o návrh podaný městskou částí.

(2) Starostu městské části zastupuje zástupce starosty městské části. Zastupitelstvo městské části může zvolit více zástupců starosty městské části.

DÍL 4

Výbory zastupitelstva městské části, komise rady městské části

a zvláštní orgány městské části

§ 100

( (1) Na postavení a jednání výborů zastupitelstva městské části a zvláštních orgánů městské části a na jejich práva a povinnosti se obdobně použijí ustanovení vztahující se na postavení a jednání a práva a povinnosti výborů zastupitelstva hlavního města Prahy a zvláštních orgánů hlavního města Prahy, není-li zákonem stanoveno jinak. Na rozhodování zvláštních orgánů městské části se obdobně použijí ustanovení vztahující se na rozhodování zvláštních orgánů hlavního města Prahy, není-li zákonem nebo Statutem stanoveno jinak.)

(1) Na výbory zastupitelstva městské části, komise rady městské části a zvláštní orgány městské části a na práva a povinnosti jejich členů se v mezích působnosti městské části použijí ustanovení vztahující se na výbory zastupitelstva hlavního města Prahy, komise rady hlavního města Prahy a zvláštní orgány hlavního města Prahy a na práva a povinnosti jejich členů, nestanoví-li zákon jinak.

(2) Zastupitelstvo městské části zřizuje vždy výbor kontrolní a výbor finanční.

§ 101

(1) Rada městské části zřizuje jako své iniciativní a poradní orgány komise. Svá stanoviska a náměty předkládají komise radě městské části.

(2) Komise se usnáší většinou hlasů všech svých členů.

(3) Komise je ze své činnosti odpovědná radě městské části.

§ 102

Starosta městské části pozastaví výkon usnesení rady městské části, má-li za to, že je nesprávné. Věc předloží k rozhodnutí zastupitelstvu městské části na jeho nejbližším zasedání, které je povinno usnesení rady městské části projednat a (v případě potřeby zjednat nápravu) (§ 89 odst. 1 písm. o).

DÍL 5

Úřad městské části

§ 103

( Na postavení a jednání úřadu městské části, na práva a povinnosti tajemníka a zaměstnanců městské části zařazených do úřadu městské části se obdobně použijí ustanovení vztahující se na postavení a jednání Magistrátu, na práva a povinnosti ředitele Magistrátu a zaměstnanců hlavního města Prahy zařazených do Magistrátu, není-li stanoveno zákonem jinak. Na rozhodování úřadu městské části se obdobně použijí ustanovení vztahující se na rozhodování Magistrátu, není-li zákonem nebo Statutem stanoveno jinak. )

Na úřad městské části, na práva a povinnosti tajemníka a zaměstnanců městské části zařazených do úřadu městské části se v mezích působnosti městské části použijí ustanovení vztahující se na Magistrát a na práva a povinnosti ředitele Magistrátu a zaměstnanců hlavního města Prahy zařazených do Magistrátu, nestanoví-li zákon jinak.

§ 104

(1) Úřad městské části tvoří starosta, (místostarosta (místostarostové)) zástupce (zástupci) starosty, tajemník úřadu městské části, je-li tato funkce zřízena, a zaměstnanci městské části zařazení do úřadu městské části. Není-li funkce tajemníka úřadu městské části zřízena, vykonává tuto funkci starosta městské části. V úřadech městských částí, kterým je svěřen výkon přenesené působnosti v rozsahu pověřeného obecního úřadu nebo (okresního úřadu) obce s rozšířenou působností, se zřizuje funkce tajemníka úřadu městské části vždy. V čele úřadu městské části je starosta.

(2) Zastupitelstvo městské části může rozhodnout o zřízení funkce tajemníka úřadu městské části. Za plnění uložených úkolů je tajemník úřadu městské části odpovědný starostovi městské části. (Na tajemníka úřadu městské části se vztahují ustanovení § 84 a 85 tohoto zákona.)

(3) Úřad městské části vykonává přenesenou působnost městské části, není-li zákonem svěřena jiným orgánům městské části.

DÍL 6

Označování listin

§ 104a

Razítko městské části

Městská část může používat vlastní razítko. Razítko má uprostřed znak městské části a po obvodu razítka je uveden celý název městské části. Razítko může městské části se používat jen v případech, kdy zákonem není stanoveno povinné užívání úředního razítka s malým státním znakem.

§ 105

(1) Všechny písemnosti vyhotovené orgány městských částí se v záhlaví označují uvedením slov "Městská část" a názvem městské části. Dále se v záhlaví uvede označení orgánu, který písemnost vyhotovil, a to slovy "Zastupitelstvo městské části", "Rada městské části", "Starosta městské části", "Úřad městské části" s přesným označením odboru nebo "Zvláštní orgán městské části" s přesným označením druhu zvláštního orgánu.

(2) Všechna rozhodnutí vydaná v samostatné působnosti městské části vyhotovená orgány městské části se opatří razítkem s označením "Městská část" a názvem městské části, s malým znakem městské části, nestanoví-li zvláštní zákon jinak. Všechna rozhodnutí vydaná v přenesené působnosti městské části vyhotovená orgány městské části se opatří razítkem s označením "Městská část" a názvem městské části s malým státním znakem.

HLAVA X

DOZOR

§ 106

(1) Výkon samostatné i přenesené působnosti hlavního města Prahy a výkon přenesené působnosti orgánů hlavního města Prahy podléhá dozoru státu (dále jen "dozor"). (Dozor nad výkonem působnosti hlavního města Prahy vykonávají v rámci své věcné příslušnosti příslušná ministerstva.)Dozor nad výkonem působnosti hlavního města Prahy vykonávají ministerstva a jiné ústřední správní úřady.

(2) Dozor je zaměřen výhradně na následné posuzování dodržování zákonnosti a je prováděn tak, aby nebyla omezována samostatná působnost a rozhodovací pravomoc orgánů hlavního města Prahy a nedocházelo k nezákonnému zásahu státu do jejich činnosti.

( (3) Dozor se nevztahuje na rozhodnutí hlavního města Prahy vydaná ve správním řízení a na rozhodnutí vydaná v řízení o správě daní a poplatků. )

§ 107

( (1) Při dozoru nad výkonem samostatné působnosti hlavního města Prahy se zjišťuje soulad obecně závazných vyhlášek hlavního města, jakož i usnesení a rozhodnutí orgánů hlavního města Prahy se zákony a jinými právními předpisy.

(2) Při dozoru nad výkonem přenesené působnosti se zjišťuje soulad nařízení hlavního města Prahy se zákony a jinými právními předpisy a u ostatních usnesení a rozhodnutí orgánů hlavního města Prahy též jejich soulad s usneseními vlády, směrnicemi a instrukcemi ministerstev a jiných ústředních správních úřadů. )

(1) Při dozoru nad výkonem samostatné působnosti hlavního města Prahy se zjišťuje soulad obecně závazných vyhlášek hlavního města Prahy a soulad usnesení a rozhodnutí orgánů hlavního města Prahy se zákony a jinými právními předpisy.

(2) Při dozoru nad výkonem přenesené působnosti se zjišťuje soulad nařízení orgánů hlavního města Prahy a usnesení a rozhodnutí orgánů hlavního města Prahy se zákony a jinými právními předpisy a usneseními vlády a směrnicemi ministerstev a jiných ústředních správních úřadů.

§ 107a

Při výkonu dozoru jsou (ministerstvo a ostatní věcně příslušné) ministerstva a jiné ústřední správní úřady oprávněny

a) požadovat od příslušného orgánu hlavního města Prahy poskytnutí informací potřebných pro výkon dozoru ve stanovených lhůtách,

b) požadovat na hlavním městě Praze změnu nebo zrušení nezákonného opatření jeho orgánů ve stanovené lhůtě,

c) požadovat na hlavním městě Praze splnění úkolu stanoveného mu zákonem; nesplní-li hlavní město Praha úkol stanovený mu zákonem a po upozornění věcně příslušným orgánem nezjedná nápravu, zabezpečí náhradní výkon příslušné ústřední správní úřad na náklady hlavního města Prahy, jestliže nesplněný úkol může provést někdo jiný; v odůvodněných případech může od vymáhání nákladů upustit,

(d) vymáhat splnění úkolů stanovených hlavnímu městu Praze zákonem postupným ukládáním pokut ve správním řízení, není-li podle povahy věci možné nebo účelné zabezpečit splnění úkolu podle písmene c); úhrn uložených pokut nesmí převýšit předpokládané náklady na zabezpečení úkolu způsobem uvedeným v písmenu c); v odůvodněných případech může ministerstvo od vymáhání splnění úkolů upustit.)

§ 108

( (1) Ministerstvo pozastaví účinnost právního předpisu hlavního města Prahy, je-li v rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem vydaným vládou nebo ústředním správním úřadem. Ministerstvo je povinno informovat hlavní město Prahu o tom, že zahájilo řízení o pozastavení účinnosti právního předpisu hlavního města Prahy. Hlavní město Praha má právo se k této záležitosti vyjádřit ve lhůtě stanovené ministerstvem, která nesmí být kratší než 30 dnů ode dne, kdy k tomu bylo ministerstvem vyzváno.

(2) Nezruší-li příslušný orgán hlavního města Prahy takový právní předpis hlavního města Prahy nebo neuvede-li jej do souladu se zákonem nebo jiným právním předpisem vydaným vládou nebo ústředním správním úřadem ve lhůtě 3 měsíců od účinnosti rozhodnutí o pozastavení výkonu právního předpisu hlavního města Prahy, podá ministr vnitra Ústavnímu soudu návrh na jeho zrušení.

(3) Rozhodnutí ministerstva o pozastavení výkonu právního předpisu hlavního města Prahy nabývá účinnosti dnem doručení jeho písemného vyhotovení Magistrátu. Toto rozhodnutí se neprodleně oznámí ve Sbírce.

(4) Jestliže Ústavní soud návrh ministra vnitra na zrušení právního předpisu hlavního města Prahy odmítne nebo zamítne, rozhodnutí ministerstva o pozastavení výkonu právního předpisu hlavního města Prahy pozbývá účinnosti dnem, kdy rozhodnutí Ústavního soudu nabude právní moci.)

(1) Ministerstvo pozastaví účinnost obecně závazné vyhlášky hlavního města Prahy, je-li v rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem.

(2) Rozhodnutí ministerstva o pozastavení účinnosti obecně závazné vyhlášky hlavního města Prahy nabývá účinnosti dnem doručení jeho písemného vyhotovení Magistrátu. Toto rozhodnutí se neprodleně oznámí ve Sbírce.

(3) Nezruší-li zastupitelstvo hlavního města Prahy takovou obecně závaznou vyhlášku hlavního města Prahy nebo neuvede-li ji do souladu se zákonem nebo jiným právním předpisem ve lhůtě 3 měsíců od účinnosti rozhodnutí o pozastavení, podá ministr vnitra Nejvyššímu správnímu soudu návrh na její zrušení.

(4) Jestliže Nejvyšší správní soud návrh ministra vnitra na zrušení obecně závazné vyhlášky hlavního města Prahy odmítne nebo zamítne nebo řízení zastaví, rozhodnutí ministerstva o pozastavení účinnosti obecně závazné vyhlášky hlavního města Prahy pozbývá účinnosti dnem, kdy rozhodnutí Nejvyššího správního soudu nabude právní moci.

§ 109

(1) (Ministerstvo je oprávněno pozastavit výkon usnesení nebo rozhodnutí orgánu hlavního města Prahy v samostatné působnosti, které nemá povahu právního předpisu nebo je v rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem vydaným vládou nebo ústředním správním úřadem).Ministerstvo pozastaví výkon usnesení nebo rozhodnutí orgánu hlavního města Prahy v samostatné působnosti, je-li v rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem. Rozhodnutí o pozastavení výkonu usnesení nebo rozhodnutí orgánu hlavního města Prahy v samostatné působnosti nabývá účinnosti dnem doručení jeho písemného vyhotovení hlavnímu městu Praze. Včas podaný opravný prostředek proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.

( (2) Nezjedná-li příslušný orgán hlavního města Prahy nápravu do 3 měsíců od pozastavení výkonu usnesení nebo rozhodnutí orgánu hlavního města Prahy v samostatné působnosti, podá ministerstvo žalobu k Vrchnímu soudu v Praze na jeho zrušení. Vrchní soud v řízení o této žalobě postupuje přiměřeně podle zvláštního právního předpisu^_). Zjedná-li příslušný orgán hlavního města Prahy nápravu před rozhodnutím soudu, ministerstvo své rozhodnutí o pozastavení výkonu usnesení nebo rozhodnutí orgánu hlavního města Prahy v samostatné působnosti zruší do 15 dnů od doručení usnesení nebo rozhodnutí orgánu hlavního města Prahy o zjednání nápravy příslušnému ministerstvu.)

(2) Nezruší-li příslušný orgán hlavního města Prahy takové usnesení nebo rozhodnutí nebo neuvede-li je do souladu se zákonem nebo jiným právním předpisem ve lhůtě 3 měsíců od pozastavení jeho výkonu, podá ministerstvo žalobu k soudu na jeho zrušení. Zjedná-li příslušný orgán hlavního města Prahy nápravu před rozhodnutím soudu, ministerstvo své rozhodnutí o pozastavení výkonu usnesení nebo rozhodnutí orgánu hlavního města Prahy v samostatné působnosti zruší do 15 dnů od doručení usnesení nebo rozhodnutí orgánu hlavního města Prahy o zjednání nápravy ministerstvu.

(3) (Zamítne-li soud žalobu, ministerstvo své rozhodnutí o pozastavení výkonu usnesení nebo rozhodnutí orgánu hlavního města Prahy v samostatné působnosti zruší do 15 dnů od nabytí právní moci rozsudku.)

(3) Zamítne-li nebo odmítne-li soud žalobu nebo řízení zastaví, rozhodnutí ministerstva o pozastavení výkonu usnesení nebo rozhodnutí pozbývá platnosti dnem, kdy rozhodnutí soudu nabude právní moci.

§ 109a

(1) Věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřadpozastaví účinnost nařízení hlavního města Prahy, je-li v rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem.

(2) Rozhodnutí věcně příslušného ministerstva nebo jiného ústředního správního úřaduo pozastavení účinnosti nařízení hlavního města Prahy nabývá účinnosti dnem doručení jeho písemného vyhotovení Magistrátu. Toto rozhodnutí se neprodleně oznámí ve Sbírce.

(3) Nezruší-li příslušný orgán hlavního města Prahy takové nařízení hlavního města Prahy nebo neuvede-li jej do souladu se zákonem nebo jiným právním předpisem ve lhůtě 3 měsíců od účinnosti rozhodnutí o jeho pozastavení, podá příslušný ministr nebo vedoucí ústředního správního úřadu Nejvyššímu správnímu soudu návrh na jeho zrušení podle zvláštního zákona.

(4) Jestliže Nejvyšší správní soud návrh ministra nebo vedoucího ústředního správního úřadu na zrušení nařízení hlavního města Prahy odmítne nebo zamítne anebo řízení zastaví, rozhodnutí o pozastavení účinnosti nařízení hlavního města Prahy pozbývá účinnosti dnem, kdy rozhodnutí Nejvyššího správního soudu nabude právní moci.

§ 110

(1) (Příslušné ministerstvo) Věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad pozastaví výkon usnesení, rozhodnutí nebo opatření orgánu hlavního města Prahy v přenesené působnosti, je-li v rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem vydaným vládou nebo ústředním správním úřadem) nebo s usneseními vlády, směrnicemi ministerstev a jiných ústředních správních úřadů.

(2) Nezruší-li příslušný orgán hlavního města Prahy takové usnesení, rozhodnutí nebo opatření nebo neuvede-li je do souladu se zákonem nebo jiným právním předpisem (vydaným vládou nebo ústředním správním úřadem) nebo s usnesením vlády, směrnicí ministerstva nebo jiného ústředního správního úřadu ve lhůtě stanovené příslušným ministerstvem, která nesmí být kratší než 30 dnů, příslušné ministerstvo je svým rozhodnutím zruší.

(3) Rozhodnutí (příslušného ministerstva) věcně příslušného ministerstva nebo jiného ústředního správního úřadu o pozastavení výkonu takovéhoto usnesení, rozhodnutí nebo opatření, jakož i rozhodnutí o jeho zrušení nabývá účinnosti dnem doručení jeho písemného vyhotovení Magistrátu.

§ 111

(1) (Rada hlavního města Prahy je oprávněna pozastavit výkon usnesení nebo rozhodnutí orgánu městské části v samostatné působnosti, je-li v rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem.) Magistrát pozastaví výkon usnesení nebo rozhodnutí orgánu městské části v samostatné působnosti, je-li v rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem. Rozhodnutí o pozastavení výkonu usnesení nebo rozhodnutí orgánu městské části v samostatné působnosti nabývá účinnosti dnem doručení jeho písemného vyhotovení městské části. Včas podaný opravný prostředek proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.

( (2) Nezjedná-li příslušný orgán městské části nápravu do 3 měsíců od pozastavení výkonu usnesení nebo rozhodnutí orgánu městské části v samostatné působnosti, podá rada hlavního města Prahy žalobu k Městskému soudu v Praze na jeho zrušení. Městský soud v řízení o této žalobě postupuje přiměřeně podle zvláštního právního předpisu²³⁾. Zjedná-li příslušný orgán městské části nápravu před rozhodnutím soudu, rada hlavního města Prahy své rozhodnutí o pozastavení výkonu usnesení nebo rozhodnutí orgánu městské části v samostatné působnosti zruší do 15 dnů od doručení usnesení nebo rozhodnutí orgánu městské části o zjednání nápravy radě hlavního města Prahy.)

(2) Nezjedná-li příslušný orgán městské části nápravu do 3 měsíců od pozastavení výkonu usnesení nebo rozhodnutí v samostatné působnosti, podá ředitel Magistrátu žalobu soudu na jeho zrušení. Zjedná-li příslušný orgán městské části nápravu před rozhodnutím soudu, hlavní město Praha své rozhodnutí o pozastavení výkonu usnesení nebo rozhodnutí orgánu městské části v samostatné působnosti zruší do 15 dnů od doručení usnesení nebo rozhodnutí orgánu městské části o zjednání nápravy radě hlavního města Prahy.

(3) (Zamítne-li soud žalobu, rada hlavního města Prahy své rozhodnutí o pozastavení výkonu usnesení nebo rozhodnutí orgánu městské části v samostatné působnosti zruší do 15 dnů od nabytí právní moci rozsudku soudu.)

(3) Zamítne-li nebo odmítne-li soud žalobu anebo řízení zastaví, rozhodnutí Magistrátu o pozastavení výkonu usnesení nebo rozhodnutí pozbývá platnosti dnem, kdy rozhodnutí soudu nabude právní moci.

§ 112

( (1) Magistrát pozastaví výkon usnesení, rozhodnutí nebo opatření orgánu městské části v přenesené působnosti, je-li v rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem nebo s usneseními vlády, směrnicemi ministerstev nebo jiných ústředních správních úřadů.)

(1) Magistrát pozastaví výkon usnesení, rozhodnutí nebo opatření orgánu městské části v přenesené působnosti, je-li v rozporu se zákonem nebo právním předpisem vydaným na základě zákona a v jeho mezích nebo s usneseními vlády, směrnicemi ministerstev nebo jiných ústředních správních úřadů.

( (2) Nezruší-li příslušný orgán městské části takové usnesení, rozhodnutí nebo opatření nebo neuvede-li je do souladu se zákonem nebo jiným právním předpisem nebo s usnesením vlády, směrnicí ministerstva nebo jiného ústředního správního úřadu ve lhůtě stanovené Magistrátem, která nesmí být kratší než 30 dnů, Magistrát takové usnesení, rozhodnutí nebo opatření zruší. )

(2) Nezjedná-li příslušný orgán městské části nápravu ve lhůtě stanovené Magistrátem, která nesmí být kratší než 30 dnů, Magistrát takové usnesení, rozhodnutí nebo opatření zruší.

(3) Rozhodnutí o pozastavení výkonu takovéhoto usnesení, rozhodnutí nebo opatření, jakož i rozhodnutí o jeho zrušení nabývá účinnosti dnem doručení jeho písemného vyhotovení úřadu městské části.

§ 112a

Při vydávání rozhodnutí podle § 108, 109a, 110 a 112 se nepostupuje podle správního řádu.

§ 113

Společná ustanovení k dozoru

(1)Ustanovení (§ 109 až 112) § 106 až 112a se nevztahují na rozhodnutí hlavního města Prahy a městských částí vydaná ve správním řízení a na rozhodnutí vydaná v řízení o správě daní a poplatků.

(2) Ustanovení § 109 a § 111 odst. 1 se nepoužijí na porušení právních předpisů občanského, obchodního a pracovního práva.

(3) Hlavní město Praha zašle obecně závaznou vyhlášku hlavního města Prahy bezodkladně po jejím vyhlášení ministerstvu. Hlavní město Praha zašle nařízení hlavního města Prahy bezodkladně po jeho vyhlášení příslušnému ministerstvu nebo jinému ústřednímu správnímu úřadu.

§ 114

(1) Zaměstnanec příslušného ministerstva pověřený k provedení kontroly činnosti Magistrátu nebo zvláštního orgánu (dále jen "kontrolující") je povinen se prokázat písemným pověřením.

(2) Kontrolující je při provádění kontroly oprávněn

a) požadovat od příslušného orgánu hlavního města Prahy, aby ve stanovené lhůtě předložil podklady a poskytl úplné informace nezbytné k provedení kontroly,

b) zajistil v odůvodněných případech předložené podklady; jejich vzetí je povinen písemně potvrdit.

(3) Kontrolující je při provádění kontroly povinen

a) oznámit řediteli Magistrátu zahájení a ukončení kontroly a předložit pověření k jejímu provedení,

b) zjistit skutečný stav kontrolovaných činností a porovnat jej s příslušnými právními předpisy,

c) zabezpečit řádnou ochranu zajištěných podkladů a neprodleně je vrátit, pominou-li důvody jejich zajištění,

d) pořídit o výsledcích kontroly protokol.

§ 115

(1) V protokolu o kontrole se uvede zejména

a) označení kontrolního a kontrolovaného orgánu,

b) jména kontrolujících,

c) místo a čas provedení kontroly,

d) předmět kontroly,

e) všechna kontrolní zjištění včetně nedostatků a osob za ně zodpovědných,

f) návrh nápravných opatření k odstranění zjištěných nedostatků,

g) označení všech podkladů, o které se kontrolní zjištění opírá.

(2) Protokol o kontrole podepíší všichni, kteří se kontroly zúčastnili.

§ 116

(1) Kontrolující seznámí s obsahem protokolu o kontrole ředitele Magistrátu nebo jím pověřeného zástupce a osoby odpovědné za nedostatky. Řediteli Magistrátu nebo jím pověřenému zástupci předá kontrolující stejnopis protokolu o kontrole. Stejnopis části záznamu, ve kterém je vymezena osobní odpovědnost, předá kontrolující odpovědným osobám a jejich nadřízenému. Pokud ředitel Magistrátu nebo jím pověřený zástupce nebo odpovědná osoba odmítne podepsat protokol o kontrole, vyznačí to kontrolující v tomto protokolu.

(2) Proti obsahu kontrolního zjištění uvedeného v protokolu o kontrole mohou ředitel Magistrátu nebo jím pověřený zástupce a odpovědné osoby podat písemné a zdůvodněné námitky do 15 dnů ode dne převzetí protokolu o kontrole.

(3) O námitkách rozhodne nadřízený kontrolujícího do 30 dnů od jejich doručení příslušnému ministerstvu.

(4) Při rozhodování podle odstavce 2 se nepostupuje podle správního řádu.

§ 117

(1) Jestliže při kontrole hlavní město Praha

a) nesplní povinnosti uložené podle § 114 odst. 2, uloží mu příslušné ministerstvo rozhodnutím vydaným ve správním řízení pokutu do 200 000 Kč,

b) neodstraní ve stanovené a poté ani v nově stanovené lhůtě zjištěné nedostatky, uloží mu příslušné ministerstvo rozhodnutím pokutu do výše 1 000 000 Kč.

(2) Pokuty uložené podle odstavce 1 jsou příjmem státního rozpočtu, při jejich vybírání a vymáhání se postupuje podle zvláštního právního předpisu.

HLAVA XI

VZTAH MINISTERSTEV K HLAVNÍMU MĚSTU PRAZE

§ 118

(1) Ministerstvo ve vztahu k (hlavnímu městu Praze v oblasti) přenesené působnosti hlavního města Prahy

a) koordinuje vydávání směrnic (a instrukcí) ministerstev a jiných ústředních správních úřadů, jež se dotýkají přenesené působnosti hlavního města Prahy,

b) ve spolupráci s příslušnými ústředními správními úřady organizuje provádění kontrol na vybraných úsecích přenesené působnosti hlavního města Prahy, vyhodnocuje jejich výsledky a předkládá vládě návrhy na potřebná opatření,

c) organizuje porady s ředitelem Magistrátu.

(2) Při výkonu přenesené působnosti hlavního města Prahy je hlavní město Praha podřízeno příslušnému ministerstvu.

(3) Příslušná ministerstva, do jejichž působnosti náleží oblasti přenesené působnosti hlavního města Prahy,

a) řídí v rámci zákonů výkon přenesené působnosti hlavního města Prahy vydáváním právních předpisů a v jejich mezích vydáváním směrnic (a instrukcí),

b) přezkoumávají rozhodnutí orgánů hlavního města Prahy vydaná ve správním řízení,

c) kontrolují výkon přenesené působnosti hlavního města Prahy v příslušné oblasti.

( (4) Na přezkoumávání rozhodnutí orgánů hlavního města Prahy vydaných ve správním řízení se vztahují ustanovení správního řádu. )

ČÁST DRUHÁ

SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

(§ 119

(1) Zákon o správním řízení se vztahuje na rozhodování

a) hlavního města Prahy a městských částí podle § 29 a 30,

b) hlavního města Prahy a městských částí o právech, právem chráněných zájmech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti přenesené působnosti hlavního města Prahy nebo přenesené působnosti městské části, nestanoví-li zákon jinak.

(2) Orgány hlavního města Prahy a orgány městských částí samy vykonávají správní rozhodnutí jimi vydaná v prvním stupni, pokud není podán návrh na soudní výkon rozhodnutí.)

(§ 119a

(1) Skutečnosti nasvědčující vyloučení zaměstnance hlavního města Prahy zařazeného do Magistrátu z projednávání a rozhodování věci ve správním řízení se oznamují řediteli příslušného odboru Magistrátu. Skutečnosti nasvědčující vyloučení ředitele odboru Magistrátu se oznamují řediteli Magistrátu. Člen zvláštního orgánu tyto skutečnosti oznamuje primátorovi. O podjatosti rozhoduje orgán, popřípadě zaměstnanec, jemuž se skutečnosti nasvědčující vyloučení oznamují, který v případě, že zaměstnanec nebo člen orgánu bude vyloučen pro podjatost, učiní potřebná opatření k zajištění dalšího řízení.

(2) Ustanovení odstavce 1 se obdobně použije na zaměstnance městských částí zařazené do úřadů městských částí a na členy zvláštních orgánů městských částí. V městských částech, kde není zřízen odbor úřadu městské části nebo v nichž není zřízena funkce tajemníka, se skutečnosti nasvědčující vyloučení oznamují starostovi.)

§ 120

(1) Vláda vydá nařízení k provedení § 52, 53 a 54.

(2) Ministerstvo vydá vyhlášky k provedení § 14 (a 86).

§ 121

(1) Zastupitelstvo hlavního města Prahy zvolené ve volbách v roce 1998 se považuje za zastupitelstvo hlavního města Prahy podle tohoto zákona, jehož volební období skončí dnem 14. listopadu 2002.

(2) Rada zastupitelstva hlavního města Prahy vykonávající svou funkci ke dni účinnosti tohoto zákona se stává radou hlavního města Prahy podle tohoto zákona.

(3) Primátor hlavního města Prahy vykonávající svou funkci ke dni účinnosti tohoto zákona se považuje za primátora hlavního města Prahy podle tohoto zákona.

(4) Náměstci primátora hlavního města Prahy vykonávající svou funkci ke dni účinnosti tohoto zákona se považují za náměstky primátora hlavního města Prahy podle tohoto zákona.

(5) Magistrát hlavního města Prahy vykonávající svou funkci ke dni účinnosti tohoto zákona se považuje za Magistrát podle tohoto zákona. Tajemník Magistrátu hlavního města Prahy vykonávající svou funkci ke dni účinnosti tohoto zákona se stává ředitelem Magistrátu podle tohoto zákona.

(6) Zvláštní orgány hlavního města Prahy vykonávající svou funkci ke dni účinnosti tohoto zákona se považují za zvláštní orgány hlavního města Prahy podle tohoto zákona.

§ 122

(1) Městské části existující ke dni účinnosti tohoto zákona, včetně jejich území, se považují za městské části podle tohoto zákona.

(2) Obvodní a místní zastupitelstva zvolená ve volbách v roce 1998 nebo v následných nových volbách se stávají zastupitelstvy městských částí podle tohoto zákona, jejichž volební období skončí 14. listopadu 2002.

(3) Obvodní a místní rady vykonávající svou funkci ke dni účinnosti tohoto zákona se stávají radami městských částí podle tohoto zákona.

(4) Starostové městských částí vykonávající svou funkci ke dni účinnosti tohoto zákona se považují za starosty městských částí podle tohoto zákona.

(5) Zástupci starostů městských částí vykonávající svou funkci ke dni účinnosti tohoto zákona se považují za zástupce starostů městských částí podle tohoto zákona.

(6) Obvodní a místní úřady vykonávající svou funkci ke dni účinnosti tohoto zákona se stávají úřady městských částí podle tohoto zákona. Tajemníci obvodních a místních úřadů vykonávající svou funkci ke dni účinnosti tohoto zákona se stávají tajemníky úřadů městských částí podle tohoto zákona.

(7) Zvláštní orgány městských částí vykonávající svou funkci ke dni účinnosti tohoto zákona se považují za zvláštní orgány podle tohoto zákona.

§ 123

Volby do zastupitelstva hlavního města Prahy a do zastupitelstev městských částí se konají podle zákona upravujícího volby do zastupitelstev v obcích³⁾.

§ 124

Číslování budov provedené podle předpisů platných do počátku účinnosti tohoto zákona zůstává i nadále v platnosti.

§ 125

U správních řízení zahájených před účinností tohoto zákona se příslušnost správních orgánů určí podle dosavadních právních předpisů.

§ 126

Na zvláštní zákony platné ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona se ustanovení § 33 použije od 1. ledna 2003.

(§ 127

Zvláštní odborná způsobilost ověřená zkouškou podle právních předpisů platných v době od 24. listopadu 1990^_) do nabytí účinnosti tohoto zákona se považuje za zvláštní odbornou způsobilost prokázanou podle tohoto zákona.)

§ 128

Zrušují se:

1. Zákon č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze.

2. Zákon č. 8/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění zákona č. 439/1991 Sb.

ČÁST TŘETÍ

ÚČINNOST

§ 129

Tento zákon nabývá účinnosti dnem voleb do zastupitelstev krajů v roce 2000.

Klaus v. r.

Havel v. r.

v z. Rychetský v. r.

Přehled odkazů pod čarou:

¹⁾ Ústavní zákon č. 347/1997 Sb.

²⁾ Například , zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění zákon č. 164/199 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 363/2000 Sb., zákona č.30/2001 Sb. a zákona č. 60/2001 Sb., zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č.227/2000 Sb. a zákona č. 177/2001 Sb. a zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění zákona č. 356/1999 Sb., zákona č.256/2001 Sb., zákona č. 220/2000 Sb. a zákona č.411/2000 Sb..

³⁾ Zákon č. 152/1994 Sb., o volbách do zastupitelstev v obcích a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 247/1995 Sb.

⁴⁾ Zákon č. 298/1992 Sb., o místním referendu, ve znění zákona č. 152/1994 Sb.

⁵⁾ § 4 odst. 2 zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění zákona č. 48/1994 Sb.

⁶⁾ § 121 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

^6a) § 32 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů

⁷⁾ § 108 odst. 2 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 83/1998 Sb.

⁸⁾ Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

⁹⁾ § 20i a 20j zákona č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^9a) § 2 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník

¹⁰⁾ Například zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

¹¹⁾ Například zákon č. 40/1964 Sb., zákon č. 513/1991 Sb.

^11a) § 5 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon)

¹²⁾ Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění zákona č. 29/2000 Sb.

¹³⁾ § 3 odst. 3 vyhlášky č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky, ve znění zákona č. 89/1996 Sb.

¹⁴⁾ § 124 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.

¹⁵⁾ § 124 odst. 2 zákona č. 65/1965 Sb.

¹⁶⁾ § 17 nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákon č. 65/1965 Sb.

¹⁷⁾ § 16 až 18 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů.

¹⁸⁾ Například zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění pozdějších předpisů.

¹⁹⁾ § 6 písm. d) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

²⁰⁾ Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů.

²¹⁾ Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.

²²⁾ § 250l zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.

²³⁾ Část pátá hlava druhá zákona č. 99/1963 Sb.

²⁴⁾ Vyhláška č. 51/1998 Sb., kterou se stanoví předpoklady pro výkon funkcí vyžadujících zvláštní odbornou způsobilost v okresních úřadech a v obecních úřadech (vyhláška o zvláštní odborné způsobilosti), ve znění vyhlášky č. 121/1999 Sb.

V.

N á v r h

NAŘÍZENÍ VLÁDY

ze dne ………..2002,

kterým se mění nařízení vlády č. 358/2000 Sb., o odměnách za výkon funkce členům zastupitelstev, ve znění nařízení vlády č. 173/2001 Sb.

Vláda nařizuje k provedení zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 273/2001 Sb. a zákona č. 320/2001 Sb., k provedení zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění zákona č. 273/2001 Sb., a zákona č. 320/2001 Sb., a k provedení zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění zákona č. 273/2001 Sb. a zákona č. 320/2001 Sb.:

Čl. II

Nařízení vlády č. 358/2000 Sb., o odměnách za výkon funkce členům zastupitelstev, ve znění nařízení vlády č. 173/2001 Sb., se mění takto:

1. V § 3 odst. 2 se slova „složili slib“ nahrazují slovy „jim vznikl mandát“.

2. V § 2 odstavec 6 zní:

„(6) Uvolněným členům

a) zastupitelstev obcí s obecním úřadem s rozšířenou působností,

b) zastupitelstev obcí s pověřeným obecním úřadem,

c) zastupitelstev obcí se stavebním úřadem,

d) zastupitelstev obcí s matričním úřadem nebo

e) zastupitelstev městských obvodů nebo městských částí územně členěných statutárních měst, na jejichž úřady byla statutem přenesena alespoň část působnosti obecního úřadu s rozšířenou působností nebo pověřeného obecního úřadu nebo působnost stavebního úřadu nebo matričního úřadu,

náleží zvýšení měsíční odměny o 2 000 Kč.

Čl. II.

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003.

O d ů v o d n ě n í