Důvodová zpráva k Vl. zák. o platu soudců, související zákony

:

K § 1

Do rozsahu působnosti jsou v souladu s ústavním principem jednotné soudní soustavy a jednotné soudcovské funkce zahrnuti soudci všech stupňů soudů a státní zástupci všech stupňů státních zastupitelství.

K § 2

Navrhuje se charakterizovat plat jako odměnu za výkon funkce a nikoliv jako plnění vyplývající z pouhé existence funkce. Vymezuje se rovněž forma platu a obecný způsob určení jeho výše včetně rozsahu a podmínek výkonu funkce, které toto ocenění obsahuje.

K § 3 a 4

Navrhuje se obecně charakterizovat druhy a způsob poskytování dalších náležitostí poskytovaných v souvislosti s výkonem funkce soudce a státního zástupce.

K § 5

Shodně jako v návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 236/1995 Sb. se navrhuje změnit způsob stanovení výše platové základny tak, aby se vytvořila stabilní vazba mezi platy soudců a vývojem mezd v nepodnikatelské sféře. Z důvodu kontinuity právní úpravy je navržena i shodná výše a způsob jejího určení jako v návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 236/1995 Sb.

K § 6

Při zachování způsobu určení výše platů soudců a v souvislosti s vypuštěním institutu dalšího platu se navrhuje zvýšit úroveň platových koeficientů a z důvodu vyšší srozumitelnosti zavést pojem platový stupeň, který je běžně užíván v platových systémech založených na diferenciaci platů v závislosti na době praxe. Současně se z důvodu větší přehlednosti navrhuje spolu se zvýšením platového koeficientu při výkonu řídících funkcí upravit i podmínky trvání nároku na toto zvýšení.

K § 7

Z hlediska dosažení úrovně platů soudců, která se zcela vymyká úrovni platů jiných vysokoškolsky vzdělaných odborníků s vysokou mírou odpovědnosti, je nezbytné, aby byl postup v platových stupních skutečně odůvodněn zvyšující se odborností. Proto se oproti dosavadní úpravě navrhuje zpřísnění možnosti a délky zápočtu tzv. náhradních dob upravených v odstavci 2. Možnost individuálních výjimek povolovaných ministrem spravedlnosti se navrhuje vyloučit zcela. Věcně nezměněnou úpravu způsobu zařazování do platového stupně se z důvodu větší přehlednosti navrhuje systematicky zařadit k úpravě způsobu hodnocení a zápočtu doby praxe.

K § 8

Z důvodu nutnosti zajištění povinností vyplývajících z procesních předpisů i mimo rámec pracovní doby se navrhuje zachovat nárok na plat nebo náhradní volno za práci přesčas konanou v rámci pracovní pohotovosti v noční době nebo ve dnech nepřetržitého odpočinku v týdnu a ve svátky. K výkonu práce přesčas v jinou dobu je již přihlédnuto v úrovni platů soudců. Stejně jako u jiných statutárních orgánů je v platech předsedů soudů přihlédnuto k veškeré práci přesčas.

K § 9

Oproti dosavadní úpravě se zpřesňují podmínky platových nároků při zastupování soudce, který vykonává vyšší funkci; považuje se za dostačující, aby pro vznik nároku na zvýšení platového koeficientu byl zastupovaný soudce nepřítomen např. z důvodu dovolené na zotavenou nebo nemoci čtyři týdny, avšak za předpokladu, že ho zastupující soudce po celou dobu skutečně zastupuje.

K § 10

Při striktním dodržení zásady nároku na plat za výkon funkce může v některých případech stanovených zákonem o soudech a soudcích dojít k poklesu platu soudce přesto, že vykonává funkci soudce u jiného soudu nebo jinou činnost ve veřejném zájmu. Proto se navrhuje zakotvit do zákona obecnou zásadu, podle které náleží soudcům v těchto případech doplatek do doby, než plat za vykonávanou funkci (činnost) dosáhne úrovně platu, která soudci náležela za výkon funkce soudce u soudu, ke kterému byl přidělen nebo přeložen.

K § 11

S výjimkou případů, kdy je soudce vzat do vazby, se navrhuje upravit poskytování části platu pro případy, ve kterých je soudci znemožněno vykonávat funkci z důvodů stanovených v zákoně o soudech a soudcích. Vzhledem k obecné úrovni platů soudců se přitom navrhují takové částky, aby se soudci i jím vyživovaným osobám dostalo adekvátního zabezpečení. V případě, že dojde k zániku funkce nebo ke zproštění jejího výkonu, nebude bývalý soudce vyplacené částky vracet; v opačném případě bude soudci nevyplacená část platu doplacena.

K § 12

Oproti dosavadní úpravě se navrhuje omezit poskytování platu po dobu nemoci v kalendářním roce na 60 pracovních dnů, tj. cca na polovinu z dosavadních 6 měsíců. Tato úprava navazuje na návrh úpravy v zákoně č. 236/1995 Sb.

K § 13

V souladu s návrhem, aby plat náležel soudci za výkon funkce, musí tento zákon také stanovit, že se plat nekrátí, pokud funkci nevykonává z důvodu svátku, který připadl na jeho obvyklý pracovní den.

K § 14

Při úpravě splatnosti, výplaty a srážek z platu se navrhuje vycházet z podpůrné platnosti zákona o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, protože k odchylné úpravě není věcný ani právní důvod.

K § 15 a 16

Navrhovaná ustanovení mají zabezpečit právní jistotu soudců o správnosti jim poskytovaných platů.

K § 17

Navrhuje se zpřesnit účel paušální náhrady výdajů, který má přispět ke zlepšení kvality výkonu funkce.

Dosud nevyhovující způsob poskytování náhrad při pracovních cestách se navrhuje nahradit podpůrnou platností zákona o cestovních náhradách, neboť k rozdílné úpravě oproti zaměstnancům není věcný ani právní důvod.

K § 18

Nově se navrhuje upravit i poskytování náhrad zvýšených výdajů, které soudci mohou vzniknout při přeložení na jiný soud nebo při dočasném přidělení k jinému soudu nebo k výkonu jiné činnosti než je výkon funkce soudce u soudu, ke kterému byl soudce přidělen nebo přeložen. Jde o specifické instituty upravené zákonem o soudech a soudcích, proto nelze pro tyto případy použít zákon o cestovních náhradách.

K § 19 a 22

Návrh vychází z dosavadního rozsahu poskytovaného naturálního plnění a zpřesňuje některé jeho podmínky.

K § 20

Nově se navrhuje povinnost zabezpečit na náklady státu přiměřené ubytování pro soudce, který je dočasně přidělen k jinému soudu, jakož i podmínky tohoto nároku. Pokud nebude z vážných důvodů toto naturální plnění soudci poskytnuto, budou mu náležet náhrady výdajů podle § 18 (včetně prokázaných výdajů za ubytování).

K § 21

Navržený způsob krácení odpovídá způsobu určení výše této náhrady a jejímu účelu.

K § 23

Při zachování způsobu určení výše platů státních zástupců se navrhuje sjednotit vedle výše platové základny (§ 5) i výši platových koeficientů s výší stanovenou pro určení platů soudců (§ 6). Z důvodu vyšší srozumitelnosti se navrhuje zavedení pojmu platový stupeň, který je běžně užíván v platových systémech založených na diferenciaci platů v závislosti na době praxe. Současně se z důvodu větší přehlednosti navrhuje spolu se zvýšením platového koeficientu při výkonu řídících funkcí upravit i podmínky trvání nároku na toto zvýšení.

K § 24

Při dosažené úrovni platů státních zástupců, která se zcela vymyká úrovni platů jiných vysokoškolsky vzdělaných odborníků s vysokou mírou odpovědnosti, je nezbytné, aby byl postup v platových stupních odůvodněn zvyšující se odborností. Proto se oproti dosavadní úpravě navrhuje zpřísnění možnosti a délky zápočtu tzv. náhradních dob upravených v odstavci 2. Možnost individuálních výjimek povolovaných ministrem spravedlnosti se navrhuje vyloučit zcela. Věcně nezměněnou úpravu způsobu zařazování do platového stupně se z důvodu větší přehlednosti navrhuje systematicky zařadit k úpravě způsobu hodnocení a zápočtu doby praxe.

K § 25

Z důvodu nutnosti zajištění povinností vyplývajících z procesních předpisů i mimo rámec pracovní doby se navrhuje nově stanovit státním zástupcům nárok na plat nebo náhradní volno za práci přesčas konanou v rámci pracovní pohotovosti v noční době nebo ve dnech nepřetržitého odpočinku v týdnu a ve svátky. K výkonu práce přesčas v jinou dobu je již přihlédnuto v úrovni platů státních zástupců. Stejně jako u jiných statutárních orgánů je v platech vedoucích státních zastupitelství přihlédnuto k veškeré práci přesčas.

K § 26

Oproti dosavadní úpravě se zpřesňují podmínky platových nároků státního zástupce, který vykonává vyšší funkci; považuje se za dostačující, aby pro vznik nároku na zvýšení platového koeficientu byl zastupovaný státní zástupce nepřítomen např. z důvodu dovolené na zotavenou nebo nemoci čtyři týdny, avšak za předpokladu, že ho zastupující státní zástupce po celou dobu skutečně zastupuje.

K § 27

Při striktním dodržení zásady nároku na plat za výkon funkce může v některých případech stanovených zákonem o státním zastupitelství dojít k poklesu platu státního zástupce přesto, že vykonává funkci státního zástupce u jiného státního zastupitelství nebo jinou činnost ve veřejném zájmu. Proto se navrhuje zakotvit do zákona obecnou zásadu, podle které náleží státním zástupcům v těchto případech doplatek do doby, než plat za vykonávanou funkci (činnost) dosáhne úrovně platu státního zástupce, která mu náležela za výkon funkce u státního zastupitelství, ke kterému byl přidělen nebo přeložen.

K § 28

V případech dočasného zproštění výkonu služby státního zástupce po dobu trestního stíhání nebo proto, že se proti němu vede kárné řízení z důvodů, pro které může být propuštěn, se navrhuje zachovat jak výši platu, ve které má po tuto dobu státnímu zástupci náležet, tak i podmínky jeho poskytování. Po dobu, po kterou je státní zástupce vzat do vazby, se navrhuje část platu neposkytovat, neboť tato doba se v pracovněprávních vztazích považuje za překážku v práci na straně zaměstnance. Proto by nebylo správné poskytovat státnímu zástupci plat, byť snížený. V případě, že dojde ke skončení pracovního poměru, nebude bývalý státní zástupce vyplacené částky vracet; v opačném případě se státnímu zástupci nevyplacená část platu doplatí.

K § 29

Ke sjednocení výše platu a podmínek jeho poskytování se navrhuje po stanovenou dobu dočasné neschopnosti k výkonu funkce poskytovat státním zástupcům stejně jako soudcům namísto nemocenského plat v plné výši.

K § 30

Shodně s úpravou navrženou pro soudce (§ 13) se navrhuje stanovit i pro státní zástupce nekrácení platu, pokud nevykonává funkci z důvodu svátku.

K § 31

Při úpravě splatnosti, výplaty a srážek z platu se navrhuje vycházet z podpůrné platnosti zákona o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, protože k odchylné úpravě není věcný ani právní důvod.

K § 32 a 33

Navrhovaná ustanovení mají zabezpečit právní jistotu státních zástupců o správnosti jim poskytovaných platů.

K § 34 a 38

Ke sjednocení úpravy náhrad výdajů pro soudce a státní zástupce se nově navrhuje stanovit i pro státní zástupce nárok na paušální náhradu výdajů, která má přispět ke zkvalitnění výkonu jejich funkce. Navržený způsob krácení paušální náhrady a její výplaty odpovídá způsobu stanovení její výše a jejímu účelu.

K § 35

Shodně s úpravou navrženou pro soudce (§ 18) se navrhuje upravit náhrady výdajů při přeložení a dočasném přidělení i pro státní zástupce, neboť i tyto instituty jsou speciálně upraveny mimo rámec zákoníku práce (v zákoně o státním zastupitelství) a nereaguje na ně proto ani zákon o cestovních náhradách, který se jinak na státní zástupce vztahuje.

K § 36 a 39

Návrh vychází z dosavadního rozsahu i podmínek poskytovaného naturálního plnění. Ke sjednocení úpravy s úpravou pro soudce se nově stanoví pro Nejvyššího státního zástupce a jeho náměstka nárok na užívání přiměřeně vybaveného bytu a podmínky jeho využití, které jsou shodné jako u předsedy a místopředsedy Nejvyššího soudu.

K § 37

Nově se navrhuje povinnost zabezpečit na náklady státu přiměřené ubytování pro státního zástupce, který je dočasně přidělen k jinému státnímu zastupitelství. Pokud nebude z vážných důvodů toto naturální plnění soudci poskytnuto, budou mu náležet náhrady výdajů podle § 35 (včetně prokázaných výdajů za ubytování).

K § 40

K zajištění souladu se směrnicí Rady ze dne 10.února 1975 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se provedení zásady stejné odměny za práci pro muže a ženy (75/117/EHS), obsahuje návrh antidiskriminační ustanovení vztahující se ke všem formám peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty poskytovaných soudcům a státním zástupcům za výkon shodné funkce.

Všechny peněžité nároky a nároky peněžité hodnoty jsou v zákoně stanoveny pro konkrétní funkce. Z charakteru funkcí vyplývá, že výše individuálních nároků je stanovena taxativně a nelze ji proto měnit v závislosti na plnění kritérií, která se hodnotí u zaměstnanců (pracovní podmínky, pracovní schopnosti, pracovní způsobilost, pracovní výkonnost a výsledky práce). Rovněž vzájemné relace výše peněžitých nároků nebo nároků peněžité hodnoty spojených s výkonem jednotlivých funkcí jsou na základě porovnání jeho složitosti, odpovědnosti a namáhavosti dané přímo zákonem, aniž by byl dán prostor pro jakýkoliv odlišný postup. Proto bylo do návrhu promítnuto pouze antidiskriminační ustanovení u shodných funkcí a nikoliv u „srovnatelných“ funkcí.

K § 41

Protože se navrhuje zpřísnit zápočet dob praxe, je nutné zachovat míru dob započtených v souladu s dosavadními předpisy, protože by jinak u některých soudců a státních zástupců mohlo dojít ke snížení současného platu, což nelze považovat za cíl navrhované úpravy.

K § 42

Z důvodu kontinuity a souladu s některými zvláštními právními předpisy se navrhuje jednoznačně stanovit shodnost obsahu pojmu plat podle tohoto zákona s jinými označeními odměny za výkon funkce.

K § 43 a 45

Zrušuje se právní úprava platů a některých dalších náležitostí státních zástupců. Zrušení úpravy pro soudce obsahuje současně předkládaný návrh na změnu zákona č. 236/1995 Sb.

K § 44

V zákoně o soudech a soudcích se navrhují zrušit ta ustanovení, která upravují plat v některých zvláštních případech, neboť do tohoto zákona systematicky nepatří. Paragraf 51 uvedeného zákona se navrhuje zrušit bez náhrady, protože jediný obdobný postup v pracovněprávních vztazích pro vedoucí ústředních orgánů státní správy, v jejichž čele není ministr, byl rovněž zrušen, a to zákonem č. 217/2000 Sb.

K § 46

Z důvodu vyčlenění úpravy platů a dalších náležitostí soudců ze zákona č. 236/1995 Sb. a její sloučení s úpravou platových poměrů státních zástupců do nové společné zákonné úpravy se navrhuje novelizovat (doplnit a zpřesnit) příslušná ustanovení zákona o daních z příjmů tak, aby plnění, která mají charakter náhrad soudcem nebo státním zástupcem vynaložených výdajů, nebyla předmětem daně.

K § 47

V zájmu zjednodušení se navrhuje, aby zákon nabyl účinnosti 1.ledna 2003, nikoliv dnem jeho vyhlášení v průběhu roku 2002.

V Praze dne 7. listopadu 2001

předseda vlády

Ing. Zeman v.r.

1. místopředseda vlády a

ministr práce a sociálních věcí

PhDr. Špidla v.r.

Znění dotčených ustanovení zákonů s vyznačením navrhovaných změn

(zrušovaný nebo nahrazovaný text je uveden v závorce kurzívou, nově navrhovaný text je uveden tučně a podtržený)

Platné znění části zákona č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích, s vyznačením navrhovaných změn

§ 40

Přidělování soudců k výkonu funkce k určitému soudu a přeložení soudce

(1) Soudce přiděluje k výkonu funkce k určitému soudu ministr spravedlnosti na základě jeho předchozího souhlasu (§ 34 odst.1). Dodatečné odvolání tohoto souhlasu má za následek ztrátu funkce, nelze-li soudce přidělit s jeho souhlasem k jinému soudu.

(2) Ministr spravedlnosti může přeložit soudce na jiný soud téhož stupně nebo na vyšší soud jen s jeho souhlasem.

(3) Na soud nižšího stupně může ministr spravedlnosti přeložit soudce jen na jeho žádost.

(4) Nelze-li řádný výkon soudnictví zajistit postupem podle odstavců 2 a 3, může ministr spravedlnosti po vyjádření předsedy soudu, k němuž je soudce přidělen k výkonu funkce, přeložit soudce i bez jeho souhlasu nebo žádosti na jiný soud, dojde-li zákonem ke změně v organizaci soudů nebo změně obvodů soudů.

(5) Podle odstavce 4 lze soudce soudu dotčeného zákonnou změnou podle odstavce 4 přeložit pouze na jiný soud téhož stupně v rámci obvodu soudu o jeden stupeň vyššího anebo na soud o jeden stupeň nižší v obvodu soudu, k němuž je soudce k výkonu funkce přidělen. Přeložit soudce podle odstavce 4 lze pouze do šesti měsíců od účinnosti zákona, který zakládá důvod pro toto rozhodnutí; z téhož důvodu nelze soudce přeložit opakovaně.

((6) Základní plat náležející soudci podle zvláštního zákona,²) který byl přeložen k výkonu funkce k jinému soudu podle odstavce 4, mu zůstává zachován.

__________________

²) Zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců.)

((7)) (6) Proti rozhodnutí ministra spravedlnosti podle odstavce 4 lze podat podle zvláštních předpisů³) opravný prostředek k Nejvyššímu soudu.

___________________

³) § 250l a násl. občanského soudního řádu.

((8)) (7) Bez souhlasu nebo bez žádosti může být soudce přeložen na jiný soud téhož stupně nebo na nižší soud též pravomocným rozhodnutím kárného soudu.

((9)) (8) Přidělit nebo přeložit soudce k výkonu funkce k Nejvyššímu soudu může ministr spravedlnosti jen se souhlasem předsedy tohoto soudu. Souhlas předsedy Nejvyššího soudu se vyžaduje též k přeložení soudce tohoto soudu k nižšímu soudu (odstavec 3).

(§ 51

(1) Jestliže byl soudce zproštěn funkce podle § 46 odst. 1 písm. a), náleží mu po dobu tří měsíců od zániku jeho funkce vyrovnání ve výši dosavadního platu, popřípadě ve výši rozdílu mezi dosavadním platem a výdělkem, kterého dosahuje na novém pracovním místě. Vyrovnání mu nenáleží, má-li nárok na starobní nebo invalidní důchod. Částka vyrovnání se sníží o částečný invalidní důchod, který byl soudci přiznán.

(2) Jestliže byl soudce zproštěn nebo uvolněn z funkce uvedené v § 39 nebo jestliže byl podle tohoto ustanovení jmenován do nižší funkce, náleží mu po dobu tří měsíců vyrovnání rozdílu mezi výší dosavadního funkčního platu a nového platu. Vyrovnání mu nenáleží, jestliže byl z funkce uvolněn proto, že byl pravomocně kárně postižen.)

Platné znění části zákona č. 155/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, s vyznačením navrhovaných změn

ČÁST DESÁTÁ

Změna zákona o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců

(Čl. XI

Zákon č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, se mění takto:

V § 7 odst. 4 písm. b) se slova "další mateřské dovolené" nahrazují slovy "rodičovské dovolené", slovo "žena" se nahrazuje slovy "státní zástupce" a slovo "nepřipravovala" se nahrazuje slovem "nepřipravoval".)

Platné znění části zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů,

s vyznačením navrhovaných změn

§ 6

(7) Za příjmy ze závislé činnosti se nepovažují a předmětem daně, kromě příjmů, které nejsou předmětem daně podle § 3 odst. 4, dále nejsou

1. náhrady cestovních výdajů poskytované v souvislosti s výkonem závislé činnosti do výše stanovené zvláštním předpisem,⁵) jakož i hodnota stravování poskytovaná zaměstnavatelem na pracovních cestách; vyplácí-li zaměstnavatel vyšší náhrady, jsou částky, které překračují výši stanovenou zvláštním předpisem, zdanitelným příjmem podle odstavce 1, a to i v případě, že tento zvláštní předpis výplatu vyšších náhrad neomezuje,

2. hodnota osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků poskytovaných v rozsahu stanoveném zvláštním předpisem,^5a) včetně nákladů na udržování osobních ochranných a pracovních prostředků, jakož i hodnota poskytovaných stejnokrojů, včetně příspěvků na jejich udržování, dále hodnota pracovního oblečení, určeného zaměstnavatelem pro výkon zaměstnání, včetně příspěvku na jeho udržování,

3. částky přijaté zaměstnancem zálohově od zaměstnavatele, aby je jeho jménem vydal, nebo částky, kterými zaměstnavatel hradí zaměstnanci prokázané výdaje, které za zaměstnavatele vynaložil ze svého tak, jako by je vynaložil přímo zaměstnavatel,

4. náhrady za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce poskytované zaměstnanci podle zákoníku práce(.) ,

5. náhrady výdajů spojených s výkonem funkce soudce a státního zástupce podle zvláštního právního předpisu.^5b)

___________________

^5b) § 4 zákona č. …/2002 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce soudců a státních zástupců a o změně některých souvisejících zákonů.

(9) Od daně jsou, kromě příjmů uvedených v § 4, dále osvobozeny

1. částky vynaložené zaměstnavatelem na doškolování zaměstnanců, které souvisí s jeho podnikáním; toto osvobození se nevztahuje na částky vyplácené zaměstnancům jako náhrada za ušlý příjem,

2. hodnota stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti nebo v rámci závodního stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů,

3. hodnota nealkoholických nápojů poskytovaných jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti,

4. nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnancům z fondu kulturních a sociálních potřeb,^6a) ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění a u zaměstnavatelů, kteří nevytvořili zisk, na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, ve formě možnosti používat rekreační, zdravotnická a vzdělávací zařízení, předškolní zařízení, závodní knihovny, tělovýchovná a sportovní zařízení nebo ve formě příspěvku na kulturní pořady a sportovní akce; jde-li však o poskytnutí zahraniční rekreace včetně zahraničních zájezdů, je u zaměstnance z hodnoty nepeněžního plnění od daně osvobozena v úhrnu nejvýše částka 10 000 Kč za kalendářní rok. Jako plnění zaměstnavatele zaměstnanci se posuzuje i plnění poskytnuté pro rodinné příslušníky zaměstnance,

5. částky, které je povinen podle zvláštních předpisů²¹) platit zaměstnavatel na pojistné sociálního zabezpečení, na příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a na pojistné na zdravotní pojištění,

6. zvýhodnění poskytovaná zaměstnavatelem provozujícím veřejnou dopravu osob svým zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům ve formě bezplatných nebo zlevněných jízdenek,

7. příjmy členů bytových družstev z osobního plnění při svépomocné družstevní bytové výstavbě, které se jim nevyplácejí v hotovosti, ale připisují se na jejich členské podíly,

8. příjmy získané nabytím zaměstnaneckých akcií podle zvláštního předpisu⁶) za nižší než jmenovitou hodnotu s výjimkou příjmů z nich plynoucích,

ch) příjmy ze závislé činnosti vykonávané na území České republiky, plynoucí poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3 od zaměstnavatelů se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí, pokud časové období související s výkonem této činnosti nepřesáhne 183 dnů v jakémkoliv období 12 měsíců po sobě jdoucích; osvobození se nevztahuje na příjmy z osobně vykonávané činnosti umělců, sportovců, artistů a spoluúčinkujících osob vystupujících na veřejnosti a na příjmy z činností vykonávaných ve stálé provozovně (§ 22 odst. 2),

9. hodnota nepeněžních darů poskytovaných z fondu kulturních a sociálních potřeb podle příslušného předpisu,^6a) u zaměstnavatelů, na které se tento předpis nevztahuje, hodnota nepeněžních darů poskytovaných za obdobných podmínek ze sociálních fondů nebo ze zisku (příjmu) po jeho zdanění, u zaměstnavatelů, kteří nevytvořili zisk, na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a to až do úhrnné výše 2000 Kč ročně u každého zaměstnance,

10. peněžní plnění za výstrojní a proviantní náležitosti poskytované příslušníkům ozbrojených sil a sborů podle zvláštních předpisů,^6b)

11. náhrady za ztrátu na služebním příjmu (platu) poskytované příslušníkům ozbrojených sil a sborů podle zvláštních předpisů,^6c)

12. hodnota přechodného ubytování, nejde-li o ubytování při pracovní cestě, poskytovaná jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům v souvislosti s výkonem práce, pokud obec přechodného ubytování není shodná s obcí, kde má zaměstnanec bydliště,

13. mzdové vyrovnání vyplácené podle zvláštních předpisů^6d) ve výši rozdílu mezi dávkami nemocenského pojištění,

14. příjmy získané vrácením zaměstnaneckých akcií (obligací) až do výše rozdílu mezi vyplácenou jmenovitou hodnotou a prodejní hodnotou při jejich vydání, pokud byl tento rozdíl zdaněn při jejich nabytí před 1. lednem 1993,

15. náhrada za ztrátu na důchodu přiznaná podle zákoníku práce za dobu před 1. lednem 1989 a vyplácená po 31. prosinci 1992,

16. peněžní zvýhodnění plynoucí zaměstnancům v souvislosti s poskytováním bezúročných půjček nebo půjček s úrokem nižším, než je obvyklá výše úroku, zaměstnavatelem z fondu kulturních a sociálních potřeb podle zvláštního předpisu^6a) a u zaměstnavatelů, na které se tento předpis nevztahuje, ze sociálního fondu nebo ze zisku (příjmu) po jeho zdanění, jedná-li se o návratné půjčky poskytnuté zaměstnanci na bytové účely do výše 100 000 Kč nebo k překlenutí tíživé finanční situace do výše 20 000 Kč,

r) peněžní příspěvek k obnově přiznaných naturálních stejnokrojových náležitostí celníka,

19. zvláštní příplatek poskytovaný v cizí měně příslušníkům ozbrojených sil a bezpečnostních sborů vyslaných v rámci jednotek mírových sil OSN mimo území České republiky^6e) po dobu působení v zahraničí,

20. peněžní příspěvek k obnově přiznaných naturálních stejnokrojových náležitostí příslušníka hasičského záchranného sboru,

21. odstupné podle vyhlášky č. 19/1991 Sb., o pracovním uplatnění a hmotném zabezpečení pracovníků v hornictví dlouhodobě nezpůsobilých k dosavadní práci, vyplácené pracovníkům přeřazeným nebo uvolněným ze zdravotních důvodů pro pracovní riziko, nemoc z povolání, pracovní úraz nebo onemocnění vznikající nebo se zhoršující vlivem pracovního prostředí,

22. příjmy do výše 10 000 Kč poskytnuté zaměstnavatelem jako sociální výpomoc zaměstnanci v přímé souvislosti s překlenutím jeho mimořádně obtížných poměrů v důsledku živelní pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie na územích, na kterých byl vyhlášen nouzový stav,65) za předpokladu, že tyto příjmy jsou vypláceny z fondu kulturních a sociálních potřeb^2b) nebo ze sociálního fondu za obdobných podmínek u zaměstnavatelů, na které se předpis o fondu kulturních a sociálních potřeb nevztahuje nebo ze zisku (příjmu) po jeho zdanění a u zaměstnavatelů, kteří nevytvořili zisk, na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů,

23. příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijního fondu,^9a) maximálně však do výše 5% vyměřovacího základu zaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti,²¹)

24. naturální plnění a náhrada výdajů ve výši peněžité hodnoty naturálního plnění poskytovaná (podle zvláštních právních předpisů^6g) představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudcům) podle zvláštních právních předpisů^6g) představitelům státní moci a některých státních orgánů, soudcům a státním zástupcům,

_________________

^6g) Například zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů, ve znění zákona č. 138/1996 Sb., zákona č. 287/1997 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 231/2000 Sb. a zákona č. …/2002 Sb., zákon č. …/2002 Sb.

25. částky pojistného, které hradí zaměstnavatel pojišťovně^34b) za zaměstnance na pojištění pro případ dožití nebo pro případ smrti nebo dožití nebo na důchodové pojištění, a to i při sjednání dřívějšího plnění v případě vzniku nároku na starobní důchod nebo plný invalidní důchod, nebo v případě, stane-li se zaměstnanec plně invalidním podle zákona o důchodovém pojištění, nebo v případě smrti (dále jen "soukromé životní pojištění"), na základě pojistné smlouvy sjednané zaměstnancem jako pojistníkem za podmínky, že ve smlouvě byla sjednána výplata pojistného plnění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let, maximálně však do výše 12 000 Kč ročně od téhož zaměstnavatele. Toto platí v případech, kdy má právo na plnění z těchto pojistných smluv pojištěný zaměstnanec, a je-li pojistnou událostí smrt pojištěného, osoby určené podle § 817 občanského zákoníku, kromě zaměstnavatele, který hradil pojistné,

26. částky vynaložené zaměstnavatelem na úhradu výdajů spojených s výplatou mzdy a se srážkami ze mzdy zaměstnanci, s placením příspěvku na pojistné (připojištění) ve prospěch zaměstnance, jakož i částky vynaložené zaměstnavatelem na úhradu výdajů spojených s poskytováním nepeněžitého plnění zaměstnanci.