Důvodová zpráva

Důvodová zpráva k Vládní návrh zákona o dobrovolnické službě

Sněmovní tisk: č. 1168, 3. volební období

Průběžně zpracováváme a vylepšujeme obsah důvodových zpráv. Tento dokument může mít drobné nedostatky ve formátování — aktivně na nich pracujeme.

Tento dokument obsahuje důvodovou zprávu k návrhu zákona ze sněmovního tisku PSP ČR — záměr zákonodárce a odůvodnění jednotlivých ustanovení.
aňování následků havárií, povodní, vytváření a provozování SOS dětských vesniček a podobně.

Je zřejmé, že stát a územní samosprávné celky (prostřednictvím orgánů státu a územních samosprávných celků a jejich organizačních složek) mají nezastupitelnou úlohu podílet se na vytváření přijatelných sociálních podmínek všech obyvatel, na jejich ochraně před haváriemi a následky přírodních a humanitárních katastrof, na zajištění zdravého vývoje mladé generace, jakož i na ochraně přírodního prostředí a péči o kulturní dědictví. Úkolem dobrovolnictví není tyto a podobné funkce orgánů veřejné správy nahrazovat, ale může je vhodně doplňovat a může působit i v oblastech a způsobem, kde tak stát a územní samosprávné celky činit objektivně nemohou.

Činnost dobrovolníků při výkonu dobrovolnické služby je jejich soukromou činností, vykonávanou bez nároku na odměnu na základě jejich svobodného rozhodnutí. Zároveň však je činností společensky prospěšnou a z tohoto důvodu je úkolem státu vytvořit předpoklady pro její rozvoj. Významnou úlohu v tom přísluší sehrát i nestátním neziskovým organizacím, způsobilým zajistit řádný výběr dobrovolníků, jejich přípravu a proškolení před vysláním k výkonu dobrovolnické služby a řádný výkon dobrovolnické služby, včetně hodnocení dobrovolníků a zajištění ochrany jejich práv. Z těchto zásad vychází předložený návrh zákona, který tak nahrazuje mezeru v právním řádu v této oblasti.

Účelem navrženého zákona není upravit všechny existující, značně rozmanité formy dobrovolnické služby a případně dalších dobrovolných prací vykonávaných dobrovolníky ve prospěch společnosti a reglementovat je, ale vymezit část z nich a s nimi spojit podmínky, za kterých stát bude jejich výkon podporovat. Navrženo je, aby

  • stát uděloval vybraným nestátním organizacím akreditaci, na základě níž by tyto akreditované organizace v podstatě organizovaly výběr a přípravu dobrovolníků v určených oblastech a vysílaly je k výkonu dobrovolnické služby s tím, že stát jim bude krýt část výdajů s tím spojených,

  • stát a územní samosprávné celky mohly v mezích své působnosti v případě potřeby využívat dobrovolníky jako přijímající organizace prostřednictvím akreditovaných organizací jako vysílajících organizací,

  • dobrovolníci vykonávající dlouhodobou dobrovolnickou službu byli zahrnuti mezi osoby, za něž platí pojistné veřejného zdravotního pojištění po dobu výkonu této služby stát, nejsou-li plátci tohoto pojistného z jiného titulu,

  • dobrovolníci vykonávající dlouhodobou dobrovolnickou službu byli výslovně zahrnuti mezi osoby, za které, pokud jsou dobrovolně účastny důchodového pojištění, hradí pojistné vysílající organizace a té stát může poskytnout dotaci ve výši kryjící pojistné na důchodové pojištění stanovené z minimálního vyměřovacího základu,

  • dobrovolníkům vykonávajícím dlouhodobou dobrovolnickou službu, evidovaným u úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání, se pro účely hmotného zabezpečení započetla do doby předchozího zaměstnání doba výkonu této služby,

  • u osob, které jsou poplatníky daně z příjmů, popřípadě daně darovací, bylo plnění poskytované v souvislosti s výkonem dobrovolnické služby, resp. příjmy z toho plynoucí, osvobozeny od daně z příjmů, popřípadě, aby bezúplatné nabytí majetku v souvislosti s výkonem dobrovolnické služby bylo osvobozeno od daně darovací.

Činnost vykonávaná dobrovolníky má nejen altruistickou povahu, ale přispívá namnoze i k růstu kvalifikace dobrovolníků a k získávání jejich praktických zkušeností v příslušném oboru. Dobrovolnictví organizované v České republice, spojené s vysíláním dobrovolníků do zahraničí, například v rámci projektů rozvojové pomoci, má i důležitý zahraničně politický význam a přispívá k vytváření předpokladů pro širší rozvíjení mezinárodní spolupráce.

Vztah navržené právní úpravy k mezinárodním smlouvám a k právu Evropských společenství

Zvláštní mezinárodní smlouvy, jimiž je Česká republika vázána, problematiku dobrovolnictví explicitně neupravují. Významnou podporu dobrovolnictví však poskytuje Organizace spojených národů (OSN), jak o tom svědčí i rezoluce Valného shromáždění OSN č. 52/17 ze dne 18. ledna 1998, kterou byl rok 2001 vyhlášen Mezinárodním rokem dobrovolníků, a jejímž spoluautorem je i Česká republika. Z této rezoluce vyplývá kromě jiného ocenění významu dobrovolnictví pro rozvoj společnosti a výzva pro členské státy OSN ke zlepšení právních a organizačních podmínek pro výkon dobrovolnické služby. Navržená právní úprava je srovnatelná s podmínkami dobrovolnictví, stanovenými různými právními nástroji ve vyspělých demokratických státech.

V závazných dokumentech práva Evropských společenství není dobrovolnická služba výslovně upravena, některé dokumenty práva Evropských společenství, zejména z oblasti pracovně právní, se však této služby v širších souvislostech dotýkají. Orgány Evropských společenství se regulací práce dobrovolníků soustavně zabývají, o čemž svědčí například doporučení Rady č. 85/308/EHS ze dne 13. června 1985, o sociální ochraně dobrovolníků pracujících v rozvojových zemích, nebo návrh doporučení Evropského parlamentu a Rady o pohybu studentů, osob účastnících se školení, mladých dobrovolníků, učitelů a školitelů v rámci Společenství. Do návrhu zákona jsou zapracovány základní zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které jsou upraveny ve směrnicích pro pracovní (služební) poměr, jakož i nezbytné aspekty směrnic, vyžadující rovnost v pracovních podmínkách. Návrh zákona umožňuje zapojit se do programů Evropské dobrovolné služby, spoluorganizovaných orgány Evropské unie.

Vztah navržené právní úpravy k ústavnímu pořádku

Návrh zákona je v souladu s Ústavou České republiky a s Listinou základních práv a svobod.

Hospodářský a finanční dosah navržené právní úpravy

S návrhem zákona je spojen minimální dopad na státní rozpočet, neboť

  1. výdaj ke krytí části nákladů registrovaných organizací, vysílajících dobrovolníky (§ 11 odst. 1 písm. b)), by byl v zásadě kryt v rámci stávajícího objemu dotací poskytovaných standardně ze státního rozpočtu nevládním neziskovým organizacím,

  2. přímé navýšení výdajů státního rozpočtu by znamenalo pouze krytí pojistného placeného na základě pojistné smlouvy vysílající organizací (§ 11 odst. 1 písm. a)), pojistného na důchodové pojištění (§ 11 odst. 1 písm. c)) a pojistného veřejného zdravotního pojištění placeného státem za dobrovolníky (část druhá návrhu zákona), a to při uvažovaném počtu 1 tisíce dobrovolníků v maximální odhadované výši 15 mil. Kč ročně.

K části první

K § 1 a 2

V navržených ustanoveních je taxativně vymezen obsah dobrovolnické služby (§ 2 odst. 1) pro účely akreditace organizací připravujících a vysílajících dobrovolníky k výkonu této služby (§ 6), poskytování dotací těmto organizacím (§ 11) a podpory této dobrovolnické služby v oblasti zdravotního a důchodového pojištění, zaměstnanosti, daní z příjmů a daně darovací (část druhá až šestá) a obsah takto vymezené dobrovolnické služby je zde oddělen od

  • činností vykonávaných dobrovolníky, upravených zvláštními právními předpisy, například sem patří činnost členů jednotky sboru dobrovolných hasičů obce (zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů), činnost osob organizovaných v Československém červeném kříži (zákon č. 126/1992 Sb., o ochraně znaku a názvu Červeného kříže a o Česko-slovenském červeném kříži, ve znění pozdějších předpisů), činnost dobrovolných pracovníků pečovatelské služby (vyhláška č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení),

  • činností, které jsou sice vykonávány dobrovolníky, ale mají povahu dobrovolných prací a nikoliv dobrovolnické služby vymezené tímto zákonem (například sem patří různé výpomoci sjednané mezi soukromými subjekty),

  • činností, které sice mají znaky dobrovolnické služby, ale nejsou vykonávány dobrovolníky (jde o zájmovou činnost, například o činnost v tělovýchovných jednotách, o zájmovou uměleckou činnost, anebo jde o činnost vykonávanou v pracovněprávním vztahu, služebním poměru nebo členském poměru například v družstvech, anebo v rámci podnikání či jiné výdělečné činnosti, k níž patří například činnost výkonných umělců).

Znaky dobrovolnické služby jsou v navrženém § 2 odst. 1 členěny z hlediska personálního, věcného, popřípadě teritoriálního. Ustanovení § 2 odst. 1 písm. c) umožňuje zapojení dobrovolníků z České republiky i do programů organizovaných v zahraničí.

Dobrovolnickou službu je navrženo rozlišovat jako krátkodobou (zpravidla jde o jednorázovou službu vykonanou například při účasti na odstraňování následků povodně, zemětřesení apod.) a dlouhodobou, a to zejména pro účely současně navržené účasti dobrovolníků na zdravotním a důchodovém pojištění.

K § 3

Vzhledem k tomu, že k zapojení fyzické osoby do dobrovolnické služby podle tohoto zákona dochází na základě smluvního vztahu mezi dobrovolníkem a registrovanou vysílající organizací, nemá fyzická osoba ucházející se o účast v dobrovolnické službě na tuto účast právní nárok; závisí na znalostech a zkušenostech dobrovolníka a možnostech registrované organizace, zda uchazeče do dobrovolnické služby zapojí.

Dobrovolníkem může být osoba nezaměstnaná, student, nebo osoba mající pracovněprávní vztah, služební nebo členský poměr, dobrovolnickou službu však může vykonávat pouze mimo stanovenou pracovní dobu nebo v době studijního volna, je-li zaměstnancem nebo studentem. Z povahy dobrovolnické služby vyplývá, že nemůže být vykonávána v rámci pracovněprávního vztahu nebo služebního poměru nebo v rámci studijního programu dobrovolníka. Výkon dobrovolnické služby však může být, například při záchranných pracích, organizován tak, že vedle sebe budou pracovat záchranáři v pracovněprávním vztahu nebo služebním poměru a dobrovolníci. Osoba ve výkonu vojenské činné služby, zahrnující základní službu, náhradní službu, vojenská cvičení, mimořádnou službu a službu vojáka z povolání, je s ohledem na povahu vojenské činné služby z výkonu dobrovolnické služby, upravené tímto zákonem, vyloučena. Obdobně je vyloučen výkon dobrovolnické služby osobami ve výkonu civilní služby.

K § 4

Ustanovení obecně vymezuje pojmy, které mají v návrhu zákona průřezový charakter.

K § 5

Právní úprava smluvního zajištění dobrovolnické služby je navržena jak v zájmu ochrany dobrovolníka a jeho řádné přípravy na výkon dobrovolnické služby, tak v zájmu řádného výkonu dobrovolnické služby ze strany dobrovolníka. Náležitosti smlouvy, uvedené v odstavci 2 písm. b), mají povahu rozvazovacích podmínek, přičemž ustanovení písmene b) bod 4 zahrnuje náležité poučení dobrovolníka a podle povahy případu i jeho očkování prováděné orgány hygienické služby. Smlouva o výkonu dlouhodobé dobrovolnické služby bude obsahovat, kromě jiného, i závazek dobrovolníka, vrátit poměrnou část výdajů vynaložených vysílající organizací, pokud předčasně ukončí výkon dobrovolnické služby z jiných než zřetele hodných důvodů a vedle toho, podle povahy dobrovolnické služby, i důvody, za kterých lze výkon dobrovolnické služby předčasně ukončit, tj. bez povinnosti vrátit poměrnou část výdajů. Ustanovení odstavce 3 vytváří předpoklad pro náhradu pojistného na důchodové pojištění, placeného za dobrovolníka vysílající organizací, ze státního rozpočtu v rozsahu podle § 11 odst. 1 písm. c).

Kritérium přiměřenosti pro sjednání rozsahu pracovní doby, doby odpočinku, podmínek pro udělení dovolené a stanovení výše kapesného je do návrhu zapracováno pro případ, aby s přihlédnutím k podmínkám dobrovolnické služby v mezních situacích se bylo možno od obecně platné právní úpravy odchýlit.

K § 6

Z navrženého ustanovení vyplývá, že stát bude udělenou akreditací garantovat výběr nestátních organizací, způsobilých kvalifikovaně a odpovědně organizovat a zajišťovat dobrovolnickou službu, organizování a zajišťování této služby, včetně výběru programu, resp. přijímající organizace, však ponechává plně na těchto soukromých subjektech. Udělování akreditace na dobu určitou je odůvodněno snahou zvýšit míru kontroly státních orgánů nad činností vysílajících organizací.

K § 7 a 8

Kromě specifických povinností vysílajících organizací, týkajících se pojištění odpovědnosti za škodu, uzavírání smlouvy s dobrovolníkem, který nedosáhl věku 18 let, sjednání zdravotního pojištění dobrovolníka vysílaného do zahraničí, zveřejňování roční výroční zprávy o činnosti vysílající organizace, z navrženého ustanovení vyplývá, že vysílající organizace musí uzavřít s přijímající organizací takovou smlouvu, aby dostála své odpovědnosti vůči dobrovolníkovi a odpovědnosti za řádný výkon dobrovolnické služby. Do návrhu zákona je promítnuta zásada rovného zacházení v přístupu k výkonu dobrovolnické služby a při stanovení podmínek jejího výkonu. Vyjádřena je i odpovědnost přijímající organizace za poskytnutí potřebných informací vysílající organizaci, týkajících se možných rizik, která by mohla ohrozit dobrovolníky, jakož i povinnost přijímající organizace přijmout opatření k odstranění či zmírnění těchto rizik.

K § 9

Navržené ustanovení stanoví podmínky, za kterých lze registraci vysílající organizace zrušit a upravuje postup vůči dobrovolníkovi v případě zániku vysílající organizace.

K § 10

Stát a územní samosprávné celky jako veřejnoprávní subjekty mohou v pozici přijímajících organizací využívat a tím i nepřímo podporovat dobrovolnickou službu, avšak i v tomto případě nutno dbát, aby dobrovolníci byli využíváni k činnostem a za podmínek, jež jsou v souladu s tímto zákonem.

K § 11

Navržené poskytování dotace je jednou z forem podpory dobrovolnictví. Rámec dotačních titulů se bezprostředně týká části výdajů spojených s dobrovolnickou službou. Návrh zákona nevylučuje ani příjmy vysílajících organizací od přijímajících organizací za výkon dobrovolnické služby, avšak k zamezení nehospodárného nakládání s dotacemi, popřípadě k zamezení jejich zneužívání, se navrhuje, aby v tomto případě vysílající organizaci dotace nenáležela.

K části druhé až šesté

Navržené změny příslušných zákonů jsou další formou podpory dobrovolnictví. Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění, zákona o důchodovém pojištění a zákona o zaměstnanosti se týká dlouhodobé dobrovolnické služby, která je současně vykonávána tak, že její výkon v průměru přesahuje alespoň 20 hodin v kalendářním týdnu. Kritérium 20 hodin je odvozeno nepřímo od zákoníku práce a rovná se jedné polovině obecné délky pracovní doby; účelem je poskytnout státní podporu dobrovolnické službě, která je vykonávána nejen dlouhodobě, ale i s odpovídající intenzitou.

Účelem návrhu na změnu zákona o daních z příjmů je stanovit, že příjem ve smyslu zákona o daních z příjmů, plynoucí v souvislosti s výkonem dobrovolnické služby, je jak u dobrovolníka, tak u vysílající i přijímající organizace osvobozen od daní z příjmů. Navržená novela zákona o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí je komplementární k návrhu novely zákona o daních z příjmů, k zamezení pochybností, zda v konkrétním případě jde o předmět daně z příjmů nebo o předmět daně darovací.

K části sedmé

Navržena je potřebná legisvakanční lhůta mezi předpokládaným přijetím návrhu zákona a termínem nabytí jeho účinnosti.

V Praze dne 7. listopadu 2001

předseda vlády

místopředseda vlády

a předseda Legislativní rady vlády

Úplné znění navrženou novelou dotčených částí zákonů s vyznačením navrhovaných změn

§ 7 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů

§ 7

(1) Stát je plátcem pojistného prostřednictvím státního rozpočtu za tyto pojištěnce:

a) nezaopatřené děti; nezaopatřenost dítěte se posuzuje podle zákona o státní sociální podpoře;7)

b) poživatele důchodů z důchodového pojištění, kterým byl přiznán důchod před 1. lednem 1993 podle předpisů České a Slovenské Federativní Republiky a po 31. prosinci 1992 podle předpisů České republiky. Za poživatele důchodu se pro účely tohoto zákona považuje osoba podle předchozí věty i v měsících, kdy jí podle předpisů o důchodovém pojištění výplata důchodu nenáleží;

c) příjemce rodičovského příspěvku;7)

d) ženy na mateřské a rodičovské dovolené, ženy pobírající peněžitou pomoc v mateřství a muže po dobu jejich nepřítomnosti v práci, po kterou se jim poskytuje peněžitá pomoc podle předpisů o nemocenském pojištění;8)

e) uchazeče o zaměstnání včetně uchazečů o zaměstnání, kteří přijali krátkodobé zaměstnání;9)

f) osoby pobírající dávky sociální péče z důvodu sociální potřebnosti;10)

g) osoby převážně nebo úplně bezmocné, osoby pečující o převážně nebo úplně bezmocnou osobu11) nebo o dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě vyžadující mimořádnou péči12) a osoby pobírající příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu starší 80 let, která je částečně bezmocná, nebo o osobu starší 80 let, která podle vyjádření ošetřujícího lékaře potřebuje péči jiné osoby;12a)

h) osoby konající základní (náhradní) službu v ozbrojených silách, další službu13) nebo civilní službu a osoby povolané k vojenskému cvičení;

i) osoby ve vazbě nebo osoby ve výkonu trestu odnětí svobody;

j) osoby uvedené v § 5 písm. c), které jsou příjemci dávek nemocenského pojištění;14)

k) osoby, které dosáhly věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňují další podmínky pro jeho přiznání a nemají příjmy ze zaměstnání, ze samostatné výdělečné činnosti a nepožívají žádný důchod z ciziny, nebo tento důchod nepřesahuje měsíčně částku ve výši minimální mzdy;15)

l) osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku, nejde-li o osoby uvedené v  písmenu c) nebo d). Podmínka celodenní péče se považuje za splněnou i tehdy, je-li dítě předškolního věku umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která nepřevyšuje čtyři hodiny denně, a jde-li o dítě plnící povinnou školní docházku, po dobu návštěvy školy, s výjimkou umístění v zařízení s týdenním či celoročním pobytem. Za takové osoby se považuje vždy pouze jedna osoba, a to buď otec nebo matka dítěte, nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů,16) pokud nemají příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti,

m) mladistvé umístěné ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy,

n) osoby vykonávající dlouhodobou dobrovolnickou službu na základě smlouvy s vysílající organizací, které byla udělena akreditace Ministerstvem vnitra, v rozsahu překračujícím v průměru alespoň 20 hodin v kalendářním týdnu, pokud není dobrovolník plátcem pojistného podle § 5 nebo za něj není plátcem pojistného stát podle předchozích písmen.

(2) Mají-li osoby uvedené v odstavci 1 písm. a) až i) příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti, je plátcem pojistného stát i tyto osoby.

_____________

7) Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb.

  1. § 12a zákona č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

  2. § 7 odst. 1 a § 17 odst. 7 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

  3. Zákon ČNR č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, ve znění pozdějších předpisů.

  4. § 2 vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 284/1995 Sb., kterou se provádí zákon o důchodovém pojištění.

  5. § 1 vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 284/1995 Sb.

12a) § 80 písm. b) a c) zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 133/1997 Sb.

  1. § 37 odst. 2 písm. a) zákona č. 92/1949 Sb., branný zákon, ve znění zákona č. 164/1992 Sb.

  2. § 11 písm. a) bod 1 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů.

  3. § 2 odst. 1 písm. b) nařízení vlády č. 303/1995 Sb., o minimální mzdě.

  4. § 31 odst. 1 zákona č. 117/1995 Sb.

§ 6 a 107 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb.

§ 6

(1) Pojištění jsou účastny též osoby starší 18 let, jestliže podaly přihlášku k účasti na pojištění a účast na pojištění se týká doby jejich

  1. vedení v evidenci úřadu práce jako uchazeče o zaměstnání, pokud jim po dobu této evidence nenáleží hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání,

  2. soustavné přípravy na budoucí povolání studiem na střední nebo vysoké škole v České republice, s výjimkou doby prvních šesti let tohoto studia po dosažení věku 18 let [§ 5 odst. 1 písm. m)],

  3. výdělečné činnosti v cizině po 31. prosinci 1995, jedná-li se o osoby uvedené v §5 odst. 1 písm. a), c) a e); za dobu přede dnem podání přihlášky je účast na pojištění možná nejvýše v rozsahu dvou let bezprostředně před tímto dnem,

  4. výkonu dlouhodobé dobrovolnické služby na základě smlouvy uzavřené s vysílající organizací podle zvláštního právního předpisu6a); za dobu přede dnem podání přihlášky je účast na pojištění možná nejvýše v rozsahu dvou let bezprostředně před tímto dnem.

(2) (Pojištění jsou účastny též osoby starší 18 let, jestliže podaly přihlášku k účasti na pojištění a doba pojištění těchto osob podle § 11 odst. 1 písm. a) a § 13 odst. 1 trvala alespoň jeden rok.) Pojištění jsou účastny též ostatní osoby starší 18 let, jestliže podaly přihlášku k účasti na pojištění. Účast na pojištění osob uvedených ve větě první je však možná v rozsahu nejvýše deseti let; za dobu přede dnem podání přihlášky je přitom účast na pojištění možná nejvýše v rozsahu jednoho roku bezprostředně před tímto dnem.

____________

6a) Zákon č. .../2001 Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů (zákon o dobrovolnické službě.

§ 107

(1) Vláda stanoví nařízením

a) výši všeobecných vyměřovacích základů za jednotlivé kalendářní roky (§ 17 odst. 2) před rokem 1996 a výši přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 1994 (§ 17 odst. 4), a to podle údajů Českého statistického úřadu o průměrné měsíční mzdě za tyto jednotlivé kalendářní roky,

b) které nemoci se považují za nemoci z povolání, a seznam těchto nemocí.

(2) Vláda může zvýšit nařízením částky stanovené v § 15, pokud od předchozího stanovení těchto částek byly vyplácené důchody zvýšeny aspoň o 5 %; zvýšení těchto částek se provádí od 1. ledna.

(3) Vláda zvýší nařízením částky základní výměry důchodů uvedené v § 33 odst. 1, § 41 odst. 1, § 45 odst. 1, § 51 odst. 1 a § 53 odst. 1, pokud byly zvýšeny základní výměry vyplácených důchodů, a to o částky, o které byly zvýšeny základní výměry vyplácených důchodů. Vláda zvýší nařízením procentní výměry důchodů přiznávaných v tom kalendářním roce, v němž byly zvýšeny procentní výměry vyplácených důchodů, a to o stejný počet procent, o který byly zvýšeny procentní výměry vyplácených důchodů, které byly přiznány v tomto kalendářním roce před zvýšením důchodů.

((4) Vláda může nařízením stanovit, že pro účast některých skupin osob na pojištění podle § 6 odst. 2 se považuje podmínka trvání doby pojištění aspoň jeden rok za splněnou.)

§ 13 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 160/1995 Sb.

§ 13

(1) Hmotné zabezpečení se poskytuje uchazeči o zaměstnání, který splňuje podmínku celkové doby předchozího zaměstnání v délce alespoň 12 měsíců v posledních třech letech před podáním žádosti o zprostředkování zaměstnání.

(2) Jako doba zaměstnání se pro účely uvedené v odstavci 1 započítává doba

  1. studia (přípravy pro povolání) uvedená v § 7 odst. 4,

  2. přípravy občana se změněnou pracovní schopností pro pracovní uplatnění,

  3. výkonu vojenské základní (náhradní) služby v Armádě České republiky,

  4. výkonu civilní služby,

  5. osobní péče o dítě ve věku do tří let nebo o dítě ve věku do 18 let, je-li dlouhodobě těžce zdravotně postižené vyžadující mimořádnou péči,27)

  6. osobní péče o blízkou převážně nebo úplně bezmocnou osobu nebo blízkou částečně bezmocnou osobu starší 80 let,28)

  7. pobírání plného invalidního důchodu,

  8. výkonu dlouhodobé dobrovolnické služby v rozsahu překračujícím v průměru alespoň 20 hodin v kalendářním týdnu na základě smlouvy dobrovolníka s vysílající organizací, které byla udělena akreditace Ministerstvem vnitra.

Doby uvedené ve větě první se však nezapočítávají, pokud spadají do doby zaměstnání; kryjí-li se navzájem, započítávají se jen jednou.

___________

27) § 5 odst. 1 písm. r) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.

28) § 5 odst. 1 písm. s) zákona č. 155/1995 Sb.

§ 4 a 19 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

§ 4

Osvobození od daně

(1) Od daně jsou osvobozeny

  1. příjmy z prodeje rodinného domu, bytu, včetně podílu na společných částech domu nebo spoluvlastnického podílu, včetně souvisejícího pozemku, pokud v něm prodávající měl bydliště nejméně po dobu 2 let bezprostředně před prodejem. Osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje tohoto bytu nebo domu, pokud je nebo byl zahrnut do obchodního majetku pro výkon podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, a to do 2 let od jeho vyřazení z obchodního majetku. Osvobození se dále nevztahuje na příjmy, které plynou poplatníkovi z budoucího prodeje rodinného domu, bytu, včetně podílu na společných částech domu nebo spoluvlastnického podílu, včetně souvisejícího pozemku, uskutečněného v době do 2 let od nabytí, a z budoucího prodeje rodinného domu, bytu, včetně podílu na společných částech domu nebo spoluvlastnického podílu, včetně souvisejících pozemků, uskutečněného v době do 2 let od jeho vyřazení z obchodního majetku, i když kupní smlouva bude uzavřena až po 2 letech od nabytí nebo po 2 letech od vyřazení z obchodního majetku,

  2. příjmy z prodeje nemovitostí, bytů nebo nebytových prostor neuvedených pod písmenem a), přesáhne-li doba mezi nabytím a prodejem dobu pěti let. V případě, že jde o prodej nemovitostí, bytů nebo nebytových prostor nabytých děděním od zůstavitele, který byl příbuzným v řadě přímé nebo manželem (manželkou), zkracuje se doba pěti let o dobu, po kterou byla nemovitost prokazatelně ve vlastnictví zůstavitele nebo zůstavitelů, pokud nemovitost byla nabývána postupným děděním v řadě přímé nebo manželem (manželkou). Osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje nemovitostí, bytů nebo nebytových prostor včetně nemovitostí, bytů nebo nebytových prostor uvedených v odstavci 1 písm. g), pokud jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku pro výkon podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, a to do pěti let od jejich vyřazení z obchodního majetku. Osvobození se dále nevztahuje na příjmy, které plynou poplatníkovi z budoucího prodeje nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru, uskutečněného v době do pěti let od nabytí, a z budoucího prodeje nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru, uskutečněného v době do pěti let od jejich vyřazení z obchodního majetku, i když kupní smlouva bude uzavřena až po pěti letech od nabytí nebo po pěti letech od vyřazení z obchodního majetku,

  3. příjmy z prodeje movitých věcí. Osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje motorových vozidel, letadel a lodí, nepřesahuje-li doba mezi nabytím a prodejem dobu jednoho roku. Osvobození se nevztahuje rovněž na příjmy z prodeje movitých věcí, včetně příjmů z prodeje movitých věcí uvedených v odstavci 1 písm. g), pokud jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku pro výkon podnikatelské a jiné samostatné výdělečné činnosti poplatníka, a to do pěti let od jejich vyřazení z obchodního majetku,

  4. přijatá náhrada škody, náhrada nemajetkové újmy, plnění z pojištění majetku a plnění z pojištění odpovědnosti za škody, kromě plateb přijatých náhradou za ztrátu příjmu a plateb přijatých jako náhrada za škody způsobené na majetku, který byl zahrnut do obchodního majetku pro výkon podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti v době vzniku škody, nebo přijatých jako náhrada za škody způsobené na majetku sloužícím v době vzniku škody k pronájmu a kromě plnění z pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou v souvislosti s podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činností poplatníka a za škodu způsobenou poplatníkem v souvislosti s pronájmem,

  5. příjmy z provozu malých vodních elektráren do výkonu 1 MW, větrných elektráren, tepelných čerpadel, solárních zařízení, zařízení na výrobu a energetické využití bioplynu a dřevoplynu, zařízení na jiné způsoby výroby elektřiny nebo tepla z biomasy, zařízení na výrobu biologicky degradovatelných látek stanovených zvláštním předpisem, zařízení na využití geotermální energie (dále jen „zařízení“), a to v kalendářním roce, v němž byly poprvé uvedeny do provozu, a v bezprostředně následujících pěti letech. Za první uvedení do provozu se považují i případy, kdy zařízení byla rekonstruována, pokud příjmy z provozu těchto zařízení nebyly již osvobozeny. Doba osvobození se nepřerušuje ani v případě odstávky v důsledku technického zhodnocení (§  33) nebo oprav a udržování,

  6. cena z veřejné soutěže, z reklamní soutěže, z reklamního slosování a cena ze sportovní soutěže v hodnotě nepřevyšující 10 000 Kč s výjimkou ceny ze sportovní soutěže u poplatníků, u nichž je sportovní činnost podnikáním (§ 10 odst. 8). Cena z veřejné soutěže a obdobná cena plynoucí ze zahraničí je však od daně osvobozena zcela, pokud byla v plné výši darována příjemcem na účely uvedené v § 15 odst. 8 a v § 20 odst. 8,

  7. náhrady přijaté v souvislosti s nápravou některých majetkových křivd podle zvláštních právních předpisů,2) příjmy z prodeje nemovitostí, movitých věcí nebo cenných papírů vydaných podle zvláštních právních předpisů2) a úroky ze státních dluhopisů vydaných v souvislosti s rehabilitačním řízením o nápravách křivd. Příjmy z prodeje nemovitostí vydaných v souvislosti s nápravou některých majetkových křivd podle zvláštních právních předpisů2) jsou osvobozeny i v případě, jestliže v době mezi nabytím a prodejem nemovitosti došlo k vypořádání mezi podílovými spoluvlastníky rozdělením nemovitosti podle velikosti jejích podílů1d) nebo jestliže byly byty nebo nebytové prostory vymezeny jako jednotky podle zvláštního právního předpisu,

  8. příjem získaný ve formě dávek a služeb z nemocenského pojištění (nemocenské péče),42) důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění,43) státní sociální podpory,44) peněžní pomoci obětem trestné činnosti podle zvláštního zákona,44a) sociálního zabezpečení,45) plnění z uplatnění nástrojů státní politiky zaměstnanosti46) a všeobecného zdravotního pojištění47) a plnění ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu; jde-li však o příjmy ve formě pravidelně vyplácených důchodů (penzí), je od daně osvobozena z úhrnu těchto příjmů pouze částka ve výši 144 000 Kč ročně,

ch) příjem přijatý v rámci plnění vyživovací povinnosti nebo náhrada za tento příjem podle zákona o rodině nebo obdobná plnění poskytovaná ze zahraničí,

  1. dávky a služby sociální péče, dávky státní sociální podpory a státní dávky (příspěvky) upravené zvláštními předpisy nebo obdobná plnění poskytovaná ze zahraničí,

  2. odměny vyplácené zdravotní správou dárcům za odběr krve a jiných biologických materiálů z lidského organismu,

  3. stipendia2a) ze státního rozpočtu a z prostředků veřejné vysoké školy a obdobná plnění poskytovaná ze zahraničí, podpory a příspěvky z prostředků nadací, nadačních fondů a občanských sdružení48) včetně obdobných plnění poskytovaných ze zahraničí a nepeněžního plnění, sociální výpomoci poskytované zaměstnavatelem z fondu kulturních a sociálních potřeb2b) nejbližším pozůstalým a sociální výpomoci nejbližším pozůstalým ze sociálního fondu (zisku po zdanění) za obdobných podmínek u zaměstnavatelů, na které se tento předpis nevztahuje, kromě plateb přijatých náhradou za ztrátu příjmu a plateb majících charakter příjmů podle § 6 až 9,

  4. plnění z pojištění osob s výjimkou plnění z pojištění pro případ dožití určitého věku převyšujícího jistinu,

  5. plnění poskytovaná ozbrojenými silami vojákům základní (náhradní) služby, žákům škol, kteří nejsou vojáky v činné službě, a vojákům v záloze povolaným na cvičení podle zvláštních předpisů,3)

  6. kázeňské odměny poskytované příslušníkům ozbrojených sil a sborů podle zvláštních předpisů,3)

o) výsluhové náležitosti a přídavek na bydlení u vojáků z povolání a nároky souvisící se skončením služebního poměru příslušníků bezpečnostních sborů a služeb a příslušníků celní správy České republiky, podle zvláštních právních předpisů,3)

p) plnění poskytovaná občanům v souvislosti s výkonem civilní služby,4)

r) příjmy z převodu členských práv družstva, z převodu majetkových podílů na transformovaném družstvu13) nebo z převodu účasti na obchodních společnostech, nejde-li o prodej cenných papírů, přesahuje-li doba mezi nabytím a převodem dobu pěti let. Osvobození se nevztahuje na příjmy z  převodu členských práv družstva nebo z převodu účasti na obchodních společnostech, pokud byly pořízeny z obchodního majetku poplatníka, a to do pěti let po ukončení jeho podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti. Osvobození se dále nevztahuje na příjmy, které plynou poplatníkovi z budoucího převodu členských práv družstva, z převodu dalšího podílu na transformovaném družstvu nebo z převodu účasti na obchodních společnostech v době do pěti let od nabytí a z budoucího převodu členských práv družstva nebo z převodu účasti na obchodních společnostech pořízených z jeho obchodního majetku, pokud příjmy z tohoto převodu plynou v době do pěti let od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti poplatníka, i když smlouva o převodu bude uzavřena až po pěti letech od nabytí nebo od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti,

  1. úroky z vkladů ze stavebního spoření, včetně úroků ze státní podpory podle zvláštního zákona,4a)

t) dotace ze státního rozpočtu, z rozpočtu měst, obcí, vyšších územních samosprávných celků, státních fondů, z přidělených grantů nebo příspěvek ze státního rozpočtu poskytnutý podle zvláštního právního předpisu69) na pořízení hmotného investičního majetku,20) na jeho technické zhodnocení, s výjimkou dotací a příspěvků, které jsou účtovány do příjmů (výnosů) podle zvláštního právního předpisu,20)

u) příjem získaný formou nabytí vlastnictví k bytu jako náhrady za uvolnění bytu, a dále náhrada (odstupné) za uvolnění bytu, vyplacená uživateli bytu za podmínky, že náhradu (odstupné) použil nebo použije na uspokojení bytové potřeby nejpozději do jednoho roku následujícího po roce, v němž náhradu (odstupné) přijal. Tento příjem je osvobozen i v případě, že částku odpovídající náhradě (odstupnému) vynaložil na obstarání bytových potřeb4e) v době jednoho roku před jejím obdržením Přijetí náhrady (odstupného) oznámí poplatník správci daně do konce zdaňovacího období, ve kterém k jejímu přijetí došlo. Obdobně se postupuje i u příjmů z úplatného převodu práv a povinností spojených s členstvím v družstvu, pokud v souvislosti s tímto převodem bude zrušena nájemní smlouva k bytu, použije-li poplatník získané prostředky na uspokojení bytové potřeby,

v) úrokové příjmy poplatníků uvedených v § 2 odst. 3, které jim plynou z dluhopisů vydávaných v zahraničí poplatníky se sídlem v České republice nebo Českou republikou,

  1. příjmy z prodeje cenných papírů nabytých poplatníkem v rámci kupónové privatizace; příjmy z prodeje ostatních cenných papírů nebo příjmy z vrácení zaměstnaneckých akcií, přesáhne-li doba mezi nabytím a převodem těchto cenných papírů při jejich prodeji nebo vrácení dobu 6 měsíců, a dále příjmy z podílu připadající na podílový list při zrušení podílového fondu, přesáhne-li doba mezi nabytím podílového listu a dnem vyplacení podílu dobu 6 měsíců. Doba 6 měsíců mezi nabytím a převodem cenného papíru u téhož poplatníka se nepřerušuje při přeměně investičního fondu na otevřený podílový fond, při přeměně uzavřeného podílového fondu na otevřený podílový fond, při změně obhospodařovatele podílového fondu, při sloučení a splynutí podílových fondů a při sloučení, splynutí a rozdělení investičního fondu. Osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje cenných papírů, které jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku, a to do 6 měsíců od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7), a na příjmy z kapitálového majetku (§ 8). Osvobození se dále nevztahuje na příjmy z prodeje cenných papírů, které nabyl společník společnosti s ručením omezeným, komanditista komanditní společnosti nebo člen družstva při přeměně obchodní společnosti nebo družstva na akciovou společnost podle zvláštního zákona,13a) a to do 5 let od nabytí těchto cenných papírů. Osvobození se nevztahuje na příjmy z podílu připadající na podílový list při zrušení 34c) podílového fondu nebo při změně investičního podílového fondu na otevřený podílový fond, který byl nebo je zahrnut do obchodního majetku, a to do 6 měsíců od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7). Doba 6 měsíců nebo 5 let mezi nabytím a převodem cenného papíru se zkracuje o dobu, po kterou poplatník byl společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva před změnou právní formy této společnosti nebo družstva na akciovou společnost. Při výměně akcií emitentem za jiné akcie o celkové stejné jmenovité hodnotě se doba 6 měsíců nebo 5 let mezi nabytím a převodem cenných papírů u téhož poplatníka nepřerušuje,

  2. příjmy plynoucí z odpisu závazků při vyrovnání provedeném podle zvláštního právního předpisu, upravujícího konkurs a vyrovnání,19a)

y) úrokové výnosy z hypotečních zástavních listů,4d)

z) příjmy z úroků z přeplatků zaviněných správcem daně,49) orgánem správy sociálního zabezpečení50) a příjmy z penále z přeplatků pojistného, které příslušná zdravotní pojišťovna vrátila po uplynutí lhůty stanovené pro rozhodnutí o přeplatku pojistného,51)

za) příjmy plynoucí ve formě daru přijatého v souvislosti s podnikáním nebo jinou samostatnou výdělečnou činností jako reklamního předmětu opatřeného obchodním jménem nebo ochrannou známkou poskytovatele tohoto daru, jehož hodnota nepřesahuje 200 Kč,

zb) odchodné při skončení pracovního poměru příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky, podle zvláštního právního předpisu,64)

zd) příjmy nabyvatele bytu, garáže a ateliéru, popřípadě spoluvlastnického podílu na nebytovém prostoru, přijaté v souvislosti se vzájemným vypořádáním prostředků podle § 24 odst. 7 a 8 zákona o vlastnictví bytů,60)

ze) příjmy plynoucí ve formě povinného výtisku na základě zvláštního právního předpisu64a) a ve formě autorské rozmnoženiny, v počtu obvyklém, přijaté v souvislosti s užitím předmětu práva autorského nebo práv souvisejících s právem autorským,

zf) příjmy plynoucí jako náhrada za věcné břemeno vzniklé ze zákona nebo rozhodnutím státního orgánu podle zvláštního právního předpisu,4c)

zg) kursový zisk při směně peněz z účtu vedeného v cizí měně, nejedná-li se o účet zahrnutý v obchodním majetku,

zh) příjmy plynoucí z grantu Evropského společenství poskytnutého podle zvláštního právního předpisu,4f)

zi) příjem akcionáře, který není účastníkem smlouvy o převodu zisku plynoucí z vyrovnání na základě smlouvy o převodu zisku podle § 190a obchodního zákoníku (dále jen „smlouva o převodu zisku“) nebo ovládací smlouvy podle § 190b obchodního zákoníku (dále jen „ovládací smlouva“), snížený o částku podléhající zvláštní sazbě daně podle § 36 odst. 1 písm. b) bodu 4 a odst. 2 písm. a) bodu 11,

zj) plnění poskytované v souvislosti s výkonem dobrovolnické služby podle zvláštní právního předpisu4h).

(2) Doba mezi nabytím a prodejem podle odstavce 1 písm. a) nebo b) se nepřerušuje, pokud v době mezi nabytím a prodejem došlo

  1. k vypořádání mezi podílovými spoluvlastníky domu včetně příslušné poměrné části společných prostor nebo rodinného domu včetně souvisejících pozemků, rozdělením podle velikosti jejich podílů,

  2. k tomu, že v budově byly byty nebo nebytové prostory vymezené jako jednotky podle zvláštního právního předpisu,60)

c) k zániku nebo vypořádání společného jmění manželů.4g)

(3) Osvobození příjmů uvedených v odstavci 1 písm. e) se nepoužije, pokud se poplatník tohoto osvobození vzdá oznámením správci daně, a to nejpozději ve lhůtě pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, v němž byly tyto zdroje a zařízení uvedeny do provozu; osvobození se v uvedeném případě nepoužije ani při pronájmu těchto zařízení nebo při převedení vlastnických práv k těmto zdrojům a zařízením na dalšího vlastníka.

(4) Obchodním majetkem se pro účely daně z příjmů fyzických osob rozumí souhrn majetkových hodnot (věcí, pohledávek a jiných práv a penězi ocenitelných jiných hodnot), které jsou ve vlastnictví poplatníka a o kterých bylo nebo je účtováno. Dnem vyřazení majetku z obchodního majetku poplatníka se rozumí den,

kdy poplatník o tomto majetku naposledy účtoval.20)

------------------------------------------------------------------

1d) § 141 a 142 občanského zákoníku.

2) Např. zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění pozdějších předpisů.

2a) Např. vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR č. 365/1990 Sb., o poskytování stipendií na vysokých školách v působnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (stipendijní řád), vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR č. 400/1991 Sb., o hmotném a finančním zabezpečení cizinců studujících na školách v působnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky, vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR č. 67/1991 Sb., o poskytování stipendií studentům postgraduálního studia.

2b) § 9 odst. 1 vyhlášky Ministerstva financí č. 310/1995 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb.

3) Například zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění zákona č. 160/1995 Sb.

4) Zákon č. 18/1992 Sb., o civilní službě.

4a) Zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona ČNR č. 35/1993 Sb.

4c) Například zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

4d) Zákon č. 530/1990 Sb., o dluhopisech, ve znění zákona ČNR č. 591/1992 Sb.

4e) § 6 zákona č. 96/1993 Sb.

4f) Rámcová dohoda mezi vládou České republiky a Evropskou komisí o účasti České republiky na programu pomoci Evropského společenství, publikovaná ve Sbírce zákonů pod č. 207/1997 Sb.

4g) § 149 a násl. občanského zákoníku.

4h) Zákon č. .../2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů (zákon o dobrovolnické službě).

13) Zákon č. 42/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

13a) § 69 a 256 obchodního zákoníku.

19a) Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.

20) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví.

Směrnice k účtové osnově a Zásady jednoduchého účetnictví, vyhlašované ve Sbírce zákonů.

20e) § 13 odst. 5 zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění pozdějších předpisů.

34c) § 35d odst. 1 písm. a) a c) zákona č. 248/1992 Sb., ve znění zákona č. 124/1998 Sb.

42) Zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů.

Část šestá zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

43) Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.

44) Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře.

44a) Zákon č. 209/1997 Sb., o poskytnutí peněžité pomoci obětem trestné činnosti a o změně a doplnění některých zákonů.

45) Zákon č. 100/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

46) Zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

47) Zákon ČNR č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

48) Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů.

49) § 64 odst. 6 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

50) § 17 odst. 3 zákona ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

51) § 14 zákona ČNR č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

60) Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů.

64) § 57b zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 163/1998 Sb.

64a) Zákon č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích.

Zákon č. 53/1959 Sb., o jednotné soustavě knihoven, ve znění zákona č. 425/1990 Sb.

Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon).

69) § 7 odst. 1 písm. o) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla).

§ 19

Osvobození od daně

(1) Od daně jsou osvobozeny

  1. členské příspěvky podle stanov, statutu, zřizovacích nebo zakladatelských listin, přijaté zájmovými sdruženími právnických osob, profesními komorami s nepovinným členstvím,18a) občanskými sdruženími včetně odborových organizací, politickými stranami a politickými hnutími,

  2. výnosy kostelních sbírek, příjmy za církevní úkony a příspěvky členů u registrovaných církví a náboženských společností,

  3. příjmy z cenově regulovaného18d) nájemného za byty, z nájemného za garáže a z úhrad za plnění poskytovaná s užíváním těchto bytů a garáží

  1. v domech ve vlastnictví a spoluvlastnictví bytových družstev, zřízených po roce 1958, na jejichž výstavbu byla poskytnuta finanční, úvěrová a jiná pomoc podle zvláštních předpisů,18e) a v domech ve vlastnictví a spoluvlastnictví lidových bytových družstev, označovaných podle dřívějších předpisů jako lidová bytová družstva,18f)

  2. plynoucí z pronájmu bytů a garáží společníkům, členům nebo zakladatelům u poplatníků vzniklých za účelem, aby se stali vlastníky domů,

  1. příjmy z provozu malých vodních elektráren do výkonu 1 MW, větrných elektráren, tepelných čerpadel, solárních zařízení, zařízení na výrobu a energetické využití bioplynu a dřevoplynu, zařízení na jiné způsoby výroby elektřiny nebo tepla z biomasy, zařízení na výrobu biologicky degradovatelných látek stanovených zvláštním předpisem, zařízení na využití geotermální energie (dále jen „zařízení“), a to v kalendářním roce, v němž byly poprvé uvedeny do provozu, a v bezprostředně následujících pěti letech. Za první uvedení do provozu se považují i případy, kdy zařízení byla rekonstruována, pokud příjmy z provozu těchto zařízení nebyly již osvobozeny. Doba osvobození se nepřerušuje ani v případě odstávky v důsledku technického zhodnocení (§ 33) nebo oprav a udržování,

  2. příjmy státních fondů stanovené zvláštními předpisy,19)

  3. příjmy Fondu dětí a mládeže,

  4. příjmy z loterií a jiných podobných her, u nichž bylo povolení k provozování vydáno podle § 4 odst. 2 zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů,

  5. příjmy plynoucí z odpisu závazků při vyrovnání provedeném podle zvláštního zákona,19a)

ch) příjem mimo stojícího společníka plynoucí z vyrovnání na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy snížený o částku podléhající zvláštní sazbě daně podle § 36 odst. 1 písm. b) bodu 5 a odst. 2 písm. a) bodu 11,

  1. úrokové příjmy poplatníků uvedených v § 17 odst. 4, které jim plynou z dluhopisů vydávaných v zahraničí poplatníky se sídlem v České republice nebo Českou republikou,

  2. příjmy Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu, a. s., plynoucí z prodeje cenných papírů v majetku fondu,

  3. podíly na zisku tichého společníka z účasti na podnikání, pokud jsou použity k doplnění vkladu sníženého o podíly na ztrátách do původní výše,

  4. úrokové výnosy z hypotéčních zástavních listů, 4d)

  5. příjmy spořitelních a úvěrních družstev18c) z úroků a jiných výnosů z vkladů u bank,

  6. příjmy z úroků z přeplatků zaviněných správcem daně49) a z úroků z přeplatků zaviněných orgánem správy sociálního zabezpečení,50)

  7. příjmy Fondu pojištění vkladů, Garančního fondu obchodníků s cennými papíry, Zajišťovacího fondu družstevních záložen a Zajišťovacího fondu podle § 22a zákona č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění zákona č. 48/1997 Sb.,

  8. výnosy z operací s prostředky jaderného účtu na finančním trhu podle § 27 odst. 1 písm. c) zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využití jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 83/1998 Sb.,

r) příjmy plynoucí z pronájmu nemovitostí, které jsou součástí nadačního jmění a jsou zapsány v nadačním rejstříku, příjmy plynoucí z pronájmu uměleckých děl, která jsou součástí nadačního jmění a jsou zapsána v nadačním rejstříku, úrokové a dividendové příjmy plynoucí z cenných papírů, které jsou součástí nadačního jmění a jsou zapsány v nadačním rejstříku, příjmy plynoucí z úroků z finančních prostředků, které jsou součástí nadačního jmění a jsou zapsány v nadačním rejstříku, za podmínky, že jsou uloženy na zvláštním účtu u banky, příjmy plynoucí z autorských a patentových práv, která jsou součástí nadačního jmění a jsou zapsána v nadačním rejstříku; osvobození se nevztahuje na příjmy, které byly nadací použity v rozporu se zvláštním zákonem,57)

  1. příjmy Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami,

  2. příjmy z úroků plynoucí zdravotní pojišťovně zřízené podle zvláštního právního předpisu17e) z vkladů u bank, pokud jsou vložené prostředky získány ze zdrojů veřejného zdravotního pojištění,

  3. příjmy z pronájmu vlastních nemovitostí, úrokových příjmů z vkladů u bank a dividendových příjmů plynoucích odborovým organizacím, a to jen do výše, v jaké budou ve zdaňovacím období jejich dosažení a 3 bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích prokazatelně použity k úhradě výdajů nezbytných k uskutečňování činností spočívajících v obhajobě hospodářských a sociálních zájmů zaměstnanců v rozsahu vymezeném zvláštním právním předpisem,82)

  4. příjmy fondu Energetického regulačního úřadu z příspěvku na úhradu prokazatelné ztráty držitele licence plnícího povinnost dodávky nad rámec licence,85)

  5. příjmy garančního fondu tvořeného z příspěvků pojistitelů a pojistného za hraniční pojištění podle zvláštního právního předpisu,86)

  6. úrokové příjmy Česko-německého fondu budoucnosti,

  7. úrokové příjmy plynoucí orgánu státní správy, samosprávy a subjektu pověřenému Ministerstvem financí zabezpečováním realizace programů pomoci Evropských společenství, a to z vkladu na vkladovém účtu zřízeném pro uložení prostředků poskytnutých České republice Evropskými společenstvími, a dále úrokové příjmy plynoucí orgánu státní správy a samosprávy z vkladu na vkladovém účtu zřízeném pro uložení prostředků poskytnutých České republice Světovou bankou, Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj a Evropskou investiční bankou,

  8. úrokové příjmy plynoucí z prostředků veřejné sbírky14e) pořádané k účelům vymezeným v § 15 odst. 8 a § 20 odst. 8,

za) příjmy České konsolidační agentury,

zb) příjmy plynoucí v souvislosti s výkonem dobrovolnické služby poskytované podle zvláštního právního předpisu4h).

(2) Osvobození příjmů uvedených v odstavci 1 písm. d) se nepoužije, pokud se poplatník tohoto osvobození vzdá oznámením správci daně, a to nejpozději ve lhůtě pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, v němž byly tyto zdroje a zařízení uvedeny do provozu; osvobození se v uvedeném případě nepoužije ani při pronájmu těchto zařízení nebo při převedení vlastnických práv

k těmto zdrojům a zařízením na dalšího vlastníka.

___________

4d) Zákon č. 530/1990 Sb., o dluhopisech, ve znění zákona ČNR č. 591/1992 Sb.

12) Zákon ČNR č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách.

14e) Zákon č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách a o změně některých zákonů (zákon o veřejných sbírkách).

17e) Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů.

18a) Např. zákon ČNR č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, ve znění zákona č. 121/1993 Sb.

18c) Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

18d) § 3 a 4 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách.

18e) Např. vyhláška Federálního ministerstva financí, Ministerstva financí ČSR, Ministerstva financí SSR a předsedy Státní banky československé č. 136/1985 Sb., o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní a individuální bytové výstavbě a modernizaci rodinných domků v osobním vlastnictví, ve znění pozdějších předpisů.

18f) Zákon č. 53/1954 Sb., o lidových družstvech a o družstevních organizacích, ve znění zákonného opatření Předsednictva Národního shromáždění č. 20/1956 Sb., a následující předpisy.

19) Např. zákon ČNR č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky.

19a) Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.

20) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví.

Směrnice k účtové osnově a Zásady jednoduchého účetnictví, vyhlašované ve Sbírce zákonů.

49) § 64 odst. 6 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

50) § 17 odst. 3 zákona ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

57) Zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (zákon o nadacích a nadačních fondech).

82) § 18 a násl. zákoníku práce.

85) § 14 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon).

86) § 24 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla).

§ 20 zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů

§ 20

(1) Od daně dědické a daně darovací je osvobozeno bezúplatné nabytí majetku

  1. Českou republikou,

  2. územními samosprávnými celky a jimi zřízenými rozpočtovými a příspěvkovými organizacemi,

  3. dobrovolnými svazky obcí.

(2) Od daně z převodu nemovitostí jsou osvobozeny

  1. převody a přechody vlastnictví k nemovitostem při likvidaci státních podniků,3) akciových společností s plnou majetkovou účastí státu nebo s plnou majetkovou účastí Fondu národního majetku České republiky a nebo Pozemkového fondu České republiky a společností s ručením omezeným s plnou majetkovou účastí státu,

  2. převody a přechody vlastnictví k nemovitostem akciových společností s plnou majetkovou účastí státu uskutečněné podle rozhodnutí valné hromady a schválené vládou České republiky,

  3. převody vlastnictví k nemovitostem akciových společností s plnou majetkovou účastí státu související s přímým prodejem v rámci rozhodnutí o privatizaci podle zvláštního zákona,4)

  4. převody a přechody vlastnictví k nemovitostem v souvislosti s rozdělováním a slučováním obcí nebo se změnami jejich území podle zvláštních předpisů,5)

  5. převody vlastnictví k nemovitostem z vlastnictví obcí do vlastnictví dobrovolných svazků obcí (dále jen „svazek“) vytvořených podle zvláštního zákona,6) a dále z vlastnictví svazků do vlastnictví obcí, které byly či jsou ve svazku sdruženy a které byly předchozími vlastníky převáděných nemovitostí.

(3) Od daně z převodu nemovitostí je osvobozen převod nebo přechod vlastnictví k nemovitostem z vlastnictví České republiky, pokud právo hospodaření s tímto majetkem vykonávají ústřední orgány, státní fondy, okresní úřady nebo rozpočtové či příspěvkové organizace zřízené ústředními orgány nebo okresními úřady, jakož i převody nebo přechody vlastnictví k nemovitostem na Českou republiku.

(4) Od daně dědické a daně darovací jsou osvobozena bezúplatná nabytí majetku

  1. určená na financování zařízení a humanitárních akcí v oblasti kultury, školství, vědy a vzdělání, zdravotnictví, sociální péče, ekologie, tělovýchovy, sportu, výchovy a ochrany dětí a mládeže a požární ochrany, pokud je majetek nabyt právnickými osobami, které byly zřízeny k zabezpečování těchto činností a které mají sídlo na území České republiky,

  2. státem registrovanými církvemi a náboženskými společnostmi,7)

  3. obecně prospěšnými společnostmi a politickými stranami a politickými hnutími určená na jejich činnost,

  4. nadacemi nebo nadačními fondy, jakož i majetku poskytnutého nadacemi nebo nadačními fondy v souladu s účelem a podmínkami stanovenými v nadační listině nebo ve statutu.

(5) Od daně dědické je osvobozen nárok zůstavitele na odškodnění podle zvláštních zákonů,8) jestliže zůstavitel podal žádost o předběžné projednání podle zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění pozdějších předpisů, nebo obdobnou žádost podle ostatních zvláštních předpisů, a do smrti zůstavitele nárok nebyl ústředním orgánem uspokojen. Toto osvobození se vztahuje též na případy, kdy zůstavitel nárok včas uplatnil u soudu, do smrti zůstavitele však nebylo soudem o něm pravomocně rozhodnuto.

(6) Od daně darovací a daně z převodu nemovitostí jsou osvobozeny

  1. převody a přechody vlastnictví k majetku z Fondu národního majetku České republiky a z Pozemkového fondu České republiky na nabyvatele, na základě rozhodnutí o privatizaci9) a při převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu podle zvláštního předpisu,9a)

  2. převody a přechody vlastnictví k nemovitostem akciových společností s plnou majetkovou účastí státu uskutečněné v rámci schváleného privatizačního projektu nebo rozhodnutí o privatizaci před převodem majetkové účasti na Fond národního majetku České republiky nebo na Pozemkový fond České republiky,10)

  3. převody a přechody majetku, který přechází na právnické osoby v České republice v souvislosti se zánikem České a Slovenské Federativní Republiky,

  4. převody a přechody vlastnictví k pozemkům a zřízení věcných břemen na základě rozhodnutí pozemkových úřadů o pozemkových úpravách podle zvláštního předpisu,11)

  5. vklady vložené podle zvláštního zákona12) do základního kapitálu obchodních společností nebo družstev (dále jen „vklad“). Je-li vkladem nemovitost, osvobození se neuplatní, jestliže do pěti let od vložení vkladu zanikne účast společníka obchodní společnosti nebo člena v družstvu (dále jen „společník“), s výjimkou případu úmrtí společníka, a nemovitost není společníku vrácena. Po dobu těchto pěti let neběží lhůta pro vyměření daně. Zánik účasti ve společnosti nebo členství v družstvu do pěti let od vložení nemovitosti jako vkladu je společník povinen oznámit do 30 dnů ode dne zániku účasti nebo členství místně příslušnému správci daně; součástí tohoto oznámení je i sdělení o způsobu vypořádání,

  6. přechody jmění obchodních společností a družstev při jejich sloučení, splynutí, rozdělení nebo přeměně podle zvláštního zákona,12)

  7. bezúplatné převody bytů a nebytových prostorů z vlastnictví bytových družstev do vlastnictví členů - fyzických osob, jde-li o bezúplatné převody uvedené v ustanovení § 24 odst. 1 až 4 zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů,

  8. převody rodinných domků a garáží a bytů z majetku družstev do vlastnictví členů těchto družstev - fyzických osob, jejichž nájemní vztah k rodinnému domku, garáži nebo bytu vznikl po splacení členského podílu (dalšího členského vkladu) těmito členy nebo jejich právními předchůdci,

  9. převody a přechody majetku bytového družstva v souvislosti s vyčleněním části bytového družstva, 12c)

  10. převody bytů a garáží z vlastnictví právnické osoby, vzniklé za účelem, aby se stala vlastníkem budovy, do vlastnictví fyzických osob - nájemců převáděných bytů a garáží, kteří jsou členy nebo společníky této právnické osoby, pokud se fyzické osoby nebo jejich právní předchůdci podíleli svými peněžními prostředky a jinými penězi ocenitelnými hodnotami na pořízení budovy.

(7) Od daně z převodu nemovitostí je osvobozen první úplatný převod nebo přechod vlastnictví

  1. ke stavbě, která je novou stavbou, na níž bylo vydáno pravomocné kolaudační rozhodnutí, nebo je dokončenou novou stavbou nebo rozestavěnou novou stavbou a stavba nebyla dosud užívána, s výjimkou zkušebního provozu,12d)

  2. k bytu v nové stavbě a k bytu, který vznikl změnou dokončené stavby12e) a byt nebyl dosud užíván, jde-li o převod bytu podle zvláštního právního předpisu,12f) jestliže převodcem je fyzická či právnická osoba a převod stavby je prováděn v souvislosti s jejich podnikatelskou činností, kterou je výstavba nebo prodej staveb a bytů, nebo jejich předmětem činnosti je výstavba nebo prodej staveb a bytů, anebo je-li převodcem obec.

(8) Od daně z převodu nemovitostí je osvobozen úplatný převod nemovitosti, jestliže převodcem je právnická osoba, které byla nemovitost bezúplatně převedena likvidátorem na základě zákona o zrušení Fondu dětí a mládeže a o změnách některých zákonů.

(9) Daň dědická, daň darovací a daň z převodu nemovitostí se nevybírá při vydání majetku podle zvláštních předpisů.13)

(10) Od daně darovací jsou osvobozena nabytí vlastnického práva k nemovitostem, které jsou kulturními památkami, pokud k nim dochází mezi osobami zařazenými v I. skupině.

(11) Od daně darovací jsou osvobozena bezúplatná nabytí majetku fyzickými osobami s bydlištěm na území České republiky provozujícími školská a zdravotnická zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat určená na financování těchto zařízení. Obdobně jsou osvobozena bezúplatná nabytí majetku právnickými osobami provozujícími zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat.

(12) Od daně darovací jsou osvobozeny bezúplatné a částečně bezúplatné převody majetku z Fondu národního majetku České republiky a z Pozemkového fondu České republiky na Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, a. s., a dotace poskytované Podpůrným a garančním rolnickým a lesnickým fondem, a. s., z majetku tohoto fondu.

(13) Od daně dědické a daně darovací je osvobozeno první bezúplatné nabytí majetkového podílu stanoveného § 7 odst. 4 a částí třetí zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, mezi osobami blízkými.13a)

(14) Od daně darovací je osvobozeno nabytí peněžních prostředků poskytnutých fyzické osobě, která je prokazatelně použije na zvýšení nebo změnu kvalifikace, studium, léčení, úhradu sociálních služeb nebo na zakoupení pomůcky pro zdravotně postižené, jakož i přímé poskytnutí takové pomůcky.

(15) Od daně darovací je osvobozeno bezúplatné nabytí majetku na humanitární nebo charitativní účely, bezúplatné nabytí majetku v souvislosti s výkonem dobrovolnické služby poskytované podle zvláštního právního předpisu13b) a bezúplatné nabytí majetku z veřejných sbírek,13c) nejsou-li tato bezúplatná nabytí majetku od daně darovací osvobozena podle předchozích odstavců.

__________

  1. § 761 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.

§ 47b zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů.

  1. § 10a odst. 6 zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů.

  2. Zákon ČNR č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.

  1. § 20a zákona ČNR č. 367/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

  2. Zákon č. 308/1991 Sb., o svobodě náboženské víry a postavení církví a náboženských společností.

  3. Např. zákon č. 58/1969 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou rozhodnutím orgánu státu nebo jeho nesprávným úředním postupem, zákon č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů.

  4. Zákon č. 92/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Zákon ČNR č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon ČNR č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky.

9a) Např. zákon č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů.

10) § 11 odst. 3 zákona č. 92/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

11) § 19 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění pozdějších předpisů.

12) Část druhá zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.

12a) § 24 odst. 1 až 4 zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů).

12b) § 2 odst. 2 písm. a) vyhlášky Federálního ministerstva financí, Ministerstva financí ČSR, Ministerstva financí SSR a předsedy Státní banky Československé č. 136/1985 Sb., o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní a individuální bytové výstavbě a modernizaci rodinných domků v osobním vlastnictví, ve znění vyhlášek č. 74/1989 Sb., č. 73/1991 Sb. a č. 398/1992 Sb.

12c) Např. § 29 zákona č. 72/1994 Sb.

12d) § 84 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 83/1998 Sb.

12e) § 139b odst. 3 zákona č. 50/1976 Sb., ve znění zákona č. 83/1998 Sb.

12f) Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů.

13) Např. zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 87/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech.

13a) § 116 občanského zákoníku.

(13b)) 13c) Zákon č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách a o změně některých zákonů (zákon o veřejných sbírkách).

13b) Zákon č. .../2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů (zákon o dobrovolnické službě).

2) § 6 odst. 1 písm. d) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

3) § 3 odst. 3, § 5b a 16 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

Máte otázku k tomuto zákonu?

Zeptejte se asistenta

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací