Paragrafiq Asistent spouštíme už brzy. Děkujeme všem, kdo nám s vývojem a testováním pomohli.

Důvodová zpráva

Důvodová zpráva k Vládní návrh zákona o veřejných zak. - EU

Sněmovní tisk: č. 1170, 3. volební období

Průběžně zpracováváme a vylepšujeme obsah důvodových zpráv. Tento dokument může mít drobné nedostatky ve formátování — aktivně na nich pracujeme.

Tento dokument obsahuje důvodovou zprávu k návrhu zákona ze sněmovního tisku PSP ČR — záměr zákonodárce a odůvodnění jednotlivých ustanovení.

  1. Zhodnocení platného právního stavu a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku

Právní úpravu v oblasti veřejných zakázek představuje zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dál jen ”zákon”), který nabyl účinnosti dne 1. ledna 1995. Až dosud byl novelizován 6x. Poprvé zákonem č. 148/1996 Sb. s účinností od 1. července 1996, který mimo jiné rozšířil okruh zakázek, na které se tento zákon nevztahuje, jako např. nákup, údržba a obnova majetku České republiky v zahraničí, zakázky zastupitelských úřadů České republiky v zahraničí, nákupy Správy státních hmotných rezerv konaných na komoditních burzách. Dále byly v této novele doplněny definice nebo upřesněny některé pojmy. Byla rozšířena ochrana uchazečů o zakázku i na jiné způsoby zadání než formou obchodní veřejné soutěže. Nová právní úprava také zvýšila limity, rozhodné pro stanovení způsobu zadání veřejné zakázky a zjednodušila postup při vyplňování evidenčních listů. Další změny byly provedeny zákonem č. 93/1998 Sb., který nabyl účinnost 30. dubna 1998. Byla doplněna nová podmínka týkající se kvalifikačních předpokladů uchazečů o veřejnou zakázku, tj. řádné placení pojistného na veřejné zdravotní pojištění a na sociální zabezpečení a řádné placení příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Dále byl novelizován i postup při prokazování kvalifikačních předpokladů. Nově bylo upraveno ustanovení komise pro posouzení a hodnocení nabídek u veřejných zakázek nad 50 mil. Kč, resp. nad 200 mil. Kč, zadávaných ministerstvem nebo jiným správním orgánem. Novela dále upřesnila postup při zadávání zakázek hrazených jednak z rozpočtových prostředků a jednak z prostředků, jejichž použití upravuje mezinárodní smlouva. Další novela byla provedena zákonem č. 28/2000 Sb., která nabyla účinnosti dne 1. června 2000. Důvody této novelizace byly v zásadě dva. Jednak mělo být dosaženo vyššího stupně slučitelnosti zákona s právem ES, zejména promítnutí zadávací směrnice Rady ES č. 93/38 o koordinaci zadávání veřejných zakázek subjekty působícími v sektorech vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací a jednak zohlednění praktických poznatků a zkušeností získaných Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen “orgán dohledu”) při výkonu dohledu nad dodržováním zákona.⁠​​‌​​​‌​‌‌​​​​‌​⁠

Tato novela se částečně dotkla i ustanovení upravujících přezkoumávání úkonů zadavatelů. Byl upřesněn postup při podávání návrhu na zahájení správního řízení před orgánem dohledu, dílčí změna byla provedena i v postupu orgánu dohledu při posuzování těchto návrhů. Zvýšily se sazby pokut za porušení zákona z 0,5 % na 1 % ceny zakázky a dále byla orgánu dohledu stanovena povinnost zveřejňovat pravomocná rozhodnutí též na Internetu.

Další novely byly provedeny zákonem č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a zákonem č. 39/2001 Sb., kterým se měnil zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů, a o změně některých dalších zákonů, poslední novela byla provedena zákonem č. 142/2001 Sb. s účinností od 26.dubna 2001.

Obecně lze konstatovat, že stávající právní úprava sehrála pozitivní roli při nakládání s veřejnými prostředky určenými na nákup předmětu veřejných zakázek a při prosazování obecných cílů evropského systému veřejných zakázek, k nimž náleží vytváření rámce nabídek, šetření peněz daňových poplatníků, umožnění nakupovat za předpokladu spravedlivé a otevřené soutěže o veřejné zakázky, umožnění zadavatelům vybírat z širšího okruhu zájemců o veřejnou zakázku za účelem úspory peněz daňových poplatníků a přispívání k dlouhodobému růstu pracovních příležitostí.

Charakteristickým rysem stávající právní úpravy však je, že její koncepce nevychází z evropských zadávacích směrnic, nýbrž z tzv. modelového zákona o zadávání zboží, staveb a služeb, přijatého Komisí Spojených národů pro mezinárodní obchodní právo. Z perspektivy přidruženého člena, který usiluje o plné členství v EU, takto zvolená koncepce nebyla nejšťastnějším řešením, neboť činí téměř nemožnou snahu ČR o efektivní harmonizaci svého práva v dané oblasti s právem ES. Pokud zákon a evropské zadávací směrnice představují odlišné systémy, nelze dost dobře harmonizaci s právem ES provést tak, že prvky jednoho systému (evropského) se vloží do systému jiného (českého), a navíc s představou, že takto pozměněný systém bude správně fungovat. Je též nepopíratelnou skutečností, že evropské zadávací směrnice jsou ve srovnání se zákonem daleko systematičtější, přehlednější, jednodušší i méně formální. Proto již z výše uvedených systémových důvodů transformovat evropské zadávací směrnice do českého právního řádu není možné novelizací stávající právní úpravy, ale pouze její rekodifikací, založenou na evropských zadávacích směrnicích, nehledě na skutečnost, že zákon již byl mnohokrát novelizovaný a další změny by ho učinily ještě méně přehledným.

Přijetí nového zákona je potřebné i z věcného hlediska, neboť dosavadní právní úprava ani po novelizacích neodstranila některé nejasnosti při výkladu pojmů, což vede při aplikaci zákona k právní nejistotě, a tím k nadměrnému počtu žádostí – návrhů na zahájení přezkumného řízení. To má samozřejmě za následek, že se celý zadávací proces prodlužuje a nepochybně i prodražuje.

Zadávání veřejných zakázek realizují zadavatelé jako právnické osoby v převážné většině vlastními zaměstnanci; rozsáhlejší nebo složitější veřejné zakázky zadávají zpravidla prostřednictvím ”pověřených osob”, jimž svěřují výkon zadavatelských činností s výjimkou rozhodovacích oprávnění.

Osobám vykonávajícím zadávání veřejných zakázek chybí velmi často profesionalita; znalost zadávací procedury se omezuje pouze na rámcové znalosti zákona o zadávání veřejných zakázek. V tomto směru probíhá také na úseku zadávání většina vzdělávacích kurzů, které jsou orientovány pouze na právní úpravu zadávacího procesu. Vzdělávání je zajišťováno prostřednictvím soukromých agentur, kde odborná úroveň lektorů je velmi rozdílná. V řadě případů k nízké úrovni vzdělávání v této oblasti přispívají též některá nejasná ustanovení zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek ve znění pozdějších předpisů, která jsou vykládána školícími lektory různě.

Pokud jde o dosavadní úpravu přezkumného řízení, lze konstatovat, že obsahuje jak administrativní, tak i soudní formu. Administrativní řízení upravuje zákon pouze v šesti ustanoveních a jinak  odkazuje na obecný předpis, tj. správní řád. Řízení probíhá u orgánu dohledu ve dvou stupních s tím, že orgán dohledu má možnost, pokud byl ve výběrovém řízení porušen zákon, zrušit rozhodnutí zadavatele a uložit mu jedno z těchto opatření: buď provést nápravu nesprávného postupu, nebo provést nový výběr nejvhodnější zakázky, popřípadě soutěž zrušit. V případě, že zadavatel vážně či opětovně porušil zákon, může orgán dohledu uložit pokutu do výše 1 % ceny zakázky.

Tato velice kusá právní úprava přezkumného řízení je z hlediska požadavku na rychlost a hospodárnost zadávání veřejných zakázek zcela nevyhovující. Jde zejména o to, že orgán dohledu nemá při formálním porušení zákona, které nemělo vliv na výběr nejvhodnější nabídky, jinou možnost, než zrušit rozhodnutí zadavatele, a jak výše uvedeno, nařídit mu provést nový výběr, resp. uložit jiné opatření. Takové rozhodnutí orgánu dohledu vrací zadávací řízení zpět do výchozí pozice, přičemž se situace může i několikrát opakovat. Ve stávající právní úpravě tedy chybí jednak větší uplatnění institutu ”správního uvážení”, a zejména zmocnění k tomu, aby orgán dohledu mohl učinit tzv. ”pozitivní opatření”, která by měla preventivní charakter, čímž by se předešlo blokaci zadávacího řízení. Prodlužování zadávací procedury způsobuje i to, že existují v podstatě čtyři stupně přezkumného řízení. Před dvoustupňovým správním řízením přezkoumává postup zadavatele jeho statutární zástupce a po nabytí právní moci rozhodnutí orgánu dohledu přezkoumává jeho zákonnost vrchní soud.

Vzhledem k uvedeným nedostatkům dosavadní právní úpravy je cílem nového zákona zajistit dodržování transparentního a nediskriminačního postupu zadavatelů při zadávání veřejných zakázek, stanovit pokud možno formálně jednoduché, nekomplikované a tím zrychlené postupy přezkumu zadávacího řízení, aby tím bylo umožněno plynulé zadávání zakázek. K tomu by měl, mimo jiné, přispět důraz na neformální vyřízení namítaného porušení zákona přímo u zadavatele a možnost provedení smírčího řízení. V neposlední řadě je také cílem navrhované právní úpravy dosáhnout plné slučitelnosti se směrnicemi ES v dané oblasti veřejného práva.

Dosavadní průběh projednávání předkládaného zákona byl následující:

Dne 3. ledna 2001 schválila vláda návrh zákona o zadávání veřejných zakázek a o výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek (zákon o zadávání veřejných zakázek) a o změně zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, po předchozím rozsáhlém připomínkovém řízení a vypořádání všech rozporů.

K projednávání návrhu zákona v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR došlo až po řadě předběžných jednání ministerstva s jednotlivými poslanci, poslaneckými kluby a Podvýborem pro podporu podnikání a legislativní činnost. Na základě těchto jednání byl zákon upraven.

Přesto byl upravený zákon v rámci 1. čtení v Poslanecké sněmovně vrácen vládě k dopracování ve smyslu připomínek jednotlivých poslanců a zejména Svazu měst a obcí.

Předkládané znění návrhu zákona neobsahuje rozšíření či změny povinností resortů dříve projednané, pouze byly akceptovány připomínky poslanců a Svazu měst a obcí.

Změny, které byly v návrhu zákona provedeny, se týkají především struktury zákona (ustanovení o veřejných zakázkách zadávaných zadavateli v odvětvích vodního hospodářství, energetiky dopravy a telekomunikací a ustanovení o podlimitních veřejných zakázkách byla zapracována jako zvláštní ustanovení do hlavy II. a III.) a vymezení pojmů v obecné části zákona (hlava I.). Podrobnější změny byly dále provedeny v ustanoveních o hodnotících komisí, o posuzování a hodnocení nabídek, které byly podrobněji rozpracovány ve vazbě na prováděcí právní předpis.

Předpisy související :

Ústava České republiky,

zákon č. 273/1996 Sb., o působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, ve znění zákona č. 187/1999 Sb.,

zákon č. 368/1992 S., o správních poplatcích, ve znění pozdějších přepisů,

zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů,

zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů,

zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů,

zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů,ve znění pozdějších předpisů,

zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů,

zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů,

nařízení vlády č. 63/1992 Sb., o Obchodním věstníku.

  1. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy

Navrhovaná právní úprava vychází především z principu slučitelnosti s právem ES. Uplatnění tohoto principu přispěje k větší transparentnosti zadávacího řízení a k omezení skryté diskriminace některých uchazečů a zájemců o veřejné zakázky při rozhodování o výběru nejvhodnější nabídky. Důsledné promítnutí evropských zadávacích procedur do návrhu zákona vytvoří předpoklady pro sjednocení pojmů, potřebnou diferenciaci mezi jednotlivými předměty veřejné zakázky, racionální použití jednotlivých druhů zadávacího řízení, důsledné oddělení hodnocení kvalifikace uchazečů a zájemců od posuzování a hodnocení nabídek, jednotnou úpravu zadávací dokumentace a zrychlení prokazování kvalifikace pomocí seznamu kvalifikovaných dodavatelů veřejných zakázek.

  1. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.

4.   Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, její slučitelnosti s právními akty ES

Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami

Z hlediska vztahu české právní úpravy veřejných zakázek k závazkům vyplývajícím z mezinárodních smluv, kterými je ČR vázána a i k závazkům, které budou vyplývat z mezinárodních smluv pro ČR po jejím vstupu do EU, jakož i z hlediska výsledků dosažených při jednáních ČR s EK o vstupu ČR do EU, jsou významné následující mezinárodní dokumenty:

Dohoda WTO o vládních zakázkách

Závazky vyplývající pro ES z Dohody o vládních zakázkách byly v rámci právní regulace ES řešeny směrnicí 97/52/ES, kterou se mění směrnice 92/50/EHS, 93/36/EHS a 93/37/EHS a směrnicí 98/4/ES, kterou se mění směrnice 93/38/EHS.

Přestože ČR není signatářem této dohody, budou závazky z této dohody pro ČR závazné z titulu členství v EU, a to od okamžiku vstupu ČR do EU. Dřívější přistoupení ČR k této dohodě je závislé na časové vhodnosti zavedení plné liberalizace tuzemského trhu veřejných zakázek.

Dohoda WTO o vládních zakázkách vstoupila v platnost dne 1. ledna 1995 a jejími signatáři dosud jsou Evropská unie a její členské státy, Kanada, Hongkong, Izrael, Japonsko, Norsko, Švýcarsko a Spojené státy americké. Česká republika dosud k Dohodě nepřistoupila.

Evropská dohoda

Závazky vyplývající z Evropské dohody (sdělení MZV č. 7/1995 Sb., o sjednání Evropské dohody zakládající přidružení mezi ČR na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé) jsou ve vztahu k navrhované právní úpravě veřejných zakázek obsaženy v čl. 68 této dohody, který má asymetrickou povahu ve prospěch uchazečů z ČR (preferenční klausule). Preference pro ČR, budou společnosti a firmy Společenství uvedené v čl 49 respektovat nejdéle do konce přechodného období, tj. do 31. ledna 2005. Společnosti a firmy Společenství, které zahájily činnost ("usadily se") v ČR (Community companies established in the Czech Republic), tzn. které mají provozovnu (zastoupení či pobočku) na jejím území podle ustanovení oddílu II hlavy IV Evropské dohody, budou mít přístup k procedurám zadávání zakázek na základě zacházení ne méně příznivého, než jaké je poskytováno společnostem a firmám ČR.

V navrhované právní úpravě je preferenční klausule obsažena v ustanovení § 88.

Rámcová dohoda

Mezinárodní závazek vyplývající pro ČR z Rámcové dohody (sdělení MZV č. 207/1997 Sb., o sjednání Rámcové dohody mezi vládou České republiky a Evropskou Komisí o účasti ČR na programech pomoci ES, včetně dodatků A, B a C) spočívá zejména v tom, že postup, který platí pro uzavírání zakázek na práce, dodávky zboží a smlouvy o technické spolupráci, stanoví Finanční memorandum.

Vztah platné právní úpravy zadávání veřejných zakázek k této Rámcové dohodě je řešen § 64 zákona č. 199/1994 Sb., který upravuje prioritu mezinárodní smlouvy před ustanoveními tohoto zákona. Tuto prioritu upravuje i navrhovaná právní úprava, a to ustanovením § 93.

Víceletá finanční dohoda mezi Českou republikou a Komisí Evropských společenství jménem Evropského společenství (sjednána v Praze, 5. února 2001).

Tato dohoda, dosud nepublikovaná ve Sbírce mezinárodních smluv, se týká zvláštního předvstupního programu pro rozvoj zemědělství a venkova v České republice.

Dohoda o volném obchodu mezi státy ESVO a Českou republikou

Protokol o sukcesi České republiky k Dohodě o volném obchodu mezi státy ESVO a ČSFR byl podepsán 19.dubna 1993.

Středoevropská dohoda o volném obchodu mezi Českou republikou, Maďarskou republikou, Polskou republikou a Slovenskou republikou

Sdělení č. 54/1995 Sb. Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Středoevropské dohody o volném obchodu mezi Českou republikou, Maďarskou republikou, Polskou republikou a Slovenskou republikou.

Smlouva o vytvoření celní unie mezi Českou republikou a Slovenskou republikou

Sdělení č. 237/1993 Sb. Ministerstva zahraničních věcí o Smlouvě o vytvoření celní unie mezi Českou republikou a Slovenskou republikou

Dohody o volném obchodu mezi Českou republikou a Bulharskou republikou

Sdělení č. 223/1996 Sb. Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody o volném obchodu mezi Českou republikou a Bulharskou republikou.

Dohoda o volném obchodu mezi Českou republikou a Estonskou republikou

Sdělení č. 53/1998 Sb. Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody o volném obchodu mezi Českou republikou a Estonskou republikou.

Dohoda o volném obchodu mezi Českou republikou a Státem Izrael

Sdělení č. 86/1998 Sb. Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody o volném obchodu mezi Českou republikou a Státem Izrael.

Dohoda o volném obchodu mezi Českou republikou a Litevskou republikou

Sdělení č. 189/1997 Sb. Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody o volném obchodu mezi Českou republikou a Litevskou republikou.

Dohoda o volném obchodu s Lotyšskou republikou

Sdělení č. 192/1997 Sb. Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody o volném obchodu s Lotyšskou republikou.

Dohody o volném obchodu mezi Českou republikou a Rumunskem

Sdělení č. 126/1995 Sb. Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody o volném obchodu mezi Českou republikou a Rumunskem.

Dohoda o volném obchodu mezi Českou republikou a Republikou Slovinsko

Sdělení č. 229/1994 Sb. Ministerstva zahraničních věcí o Dohodě o volném obchodu mezi Českou republikou a Republikou Slovinsko.

Dohoda o přístupu Republiky Slovinsko ke Středoevropské dohodě o volném obchodu

Sdělení č. 110/1999 Sb. Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody o přístupu Republiky Slovinsko ke Středoevropské dohodě o volném obchodu.

Dohoda o volném obchodu mezi Českou republikou a Tureckou republikou

Sdělení č. 206/1998 Sb. Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody o volném obchodu mezi Českou republikou a Tureckou republikou.

Navrhovaná právní úprava je v souladu s uvedenými mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána.

Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s právními akty ES

Předmět právníúpravy náleží do působnosti ES. V právu ES již existuje rozsáhlá úprava materiální i procesní stránky regulace veřejných zakázek, což je oblast významná pro jednotný trh. Jedním ze základních principů tohoto trhu je, že všechny firmy musejí mít stejnou možnost získat veřejné zakázky, tj. zakázky, zadávané veřejnými zadavateli a subjekty působícími ve vodním hospodářství, energetice, dopravě a telekomunikacích. Komunitární instituce se rozhodly pro plnou a účinnou soutěž v oblasti veřejných zakázek jako nástroj ekonomického růstu EU. K tomuto účelu vytvořily komunitární legislativní rámec pokrývající smlouvy na práce, dodávky a služby zadávané jak tradičními kontrahujícími orgány (orgány náležející k centrální vládě a regionálním a místním úřadům), tak veřejnými, poloveřejnými a soukromými subjekty působícími ve vodním hospodářství, energetice, dopravě a telekomunikacích.

Vedle koncepčních a organizačních dokumentů (Bílá kniha EK z roku 1985, kapitola II. Veřejné zakázky, Bílá kniha EK z roku 1995, kapitola 12 Veřejné zakázky a Zelená kniha EK o veřejnýchzakázkách z roku 1996) jde především o Smlouvu o založení Evropského společenství (dále jen ”Smlouva”). Smlouva se o veřejných zakázkách výslovně nezmiňuje. Veřejné zakázky jsou však regulovány obecnými pravidly Smlouvy a principyz nich vycházejícími. K obecným pravidlům pro tuto oblast náleží:

  • zákaz diskriminace z důvodů státní příslušnosti (čl. 12 Smlouvy),

  • zákaz kvantitativních omezení dovozu a vývozu, jakož i veškerých opatření  s rovnocenným účinkem (čl. 28 až 31 Smlouvy),

  • svoboda podnikání a usazování (čl. 43 a násl. Smlouvy),

  • volné poskytování služeb (čl. 49 a násl. Smlouvy).

Uvedená pravidla zahrnují svobodný pohyb zboží ve vztahu k veřejným zakázkám na dodávky, a svobodu poskytovat služby ve vztahu k veřejným zakázkám na služby a práce. Vyplývají z nich zásady jako např. zásada rovného zacházení, jejímž specifickým výrazem je zásada nediskriminace, vzájemného uznávání, proporcionality, transparentnosti a také zavedení efektivní soutěže o veřejné zakázky.

Obecná pravidla a zásady vyplývající ze Smlouvy jsou promítnuty do systému komunitárních zadávacích směrnic. Jejich cílem je koordinovat národní právní úpravy veřejného zadávání nadlimitních zakázek v členských státech EU. Koordinaci národních zadávacích pravidel pro podlimitní zakázky komunitární právo výslovně neupravuje. Zásadní ovšem je, že i případná samostatná národní zadávací pravidla pro podlimitní zakázky musí respektovat výše uvedená obecná pravidla Smlouvy a z nich vycházející principy.

Návrh nového zákona o veřejných zakázkách vychází z těchto základních směrnic ES:

Směrnice Rady č.71/304/EHS ze dne 26. července 1971 o odstranění omezení volného pohybu služeb, pokud jde o veřejné zakázky na stavební práce a zadávání veřejných zakázek na práce podnikatelům jednajícím prostřednictvím zastoupení či poboček.

Směrnice Rady č. 89/665/EHS ze dne 21. prosince 1989 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přezkumného řízení při zadávání veřejných zakázek na dodávky a veřejných zakázek na stavební práce.

Směrnice Rady č. 92/13/EHS ze dne 25. února 1992 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se použití předpisů Společenství o postupech při zadávání veřejných zakázek v oblasti vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací.

Směrnice Rady č. 92/50/EHS ze dne 18. června 1992 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na služby.

Směrnice Rady č. 93/36/EHS ze dne 14. června 1993 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na dodávky.

Směrnice Rady č. 93/37/EHS ze dne 14. června 1993 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce.

Směrnice Rady č. 93/38/EHS ze dne 14. června 1993 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek v oblastech vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací.

Výše uvedené směrnice byly novelizovány:

Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 97/52/ES ze dne 13. října 1997 měnící a doplňující směrnice č. 92/50/EHS, 93/36/EHS a 93/37/EHS o harmonizaci řízení při zadávání veřejných zakázek na služby, na dodávky a na provedení prací.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 98/4/ES ze dne 16. února 1998 měnící a doplňující směrnici č. 93/38/EHS o harmonizaci řízení při zadávání veřejných zakázek orgány působícími v sektorech vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací.

Orientační legislativní záměry ES:

Evropská komise připravuje návrhy nových směrnic v oblasti zadávání veřejných zakázek, a to :

  • Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o koordinaci postupů zadávání veřejných zakázek na dodávky, služby a stavební práce, ze dne 10. května 2000, Brusel COM (2000) 275 final,

  • Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek v oblasti vodního hospodářství, energetiky a dopravy, ze dne 10. května 2000, Brusel COM (2000) 276 final.

Uvedené návrhy jsou nyní projednávány v Evropském parlamentu. Návrhy mění dosavadní komunitární úpravu nejen co do struktury a systematiky, nýbrž obsahují také věcné změny a doplnění. Vycházejí z velké části z obsahu dosud platných směrnic ES pro tuto oblast.

Smyslem navrhované právní regulace ES je učinit soutěž v této oblasti transparentnější a přístupnou pro všechny potencionální zájemce. Směrnice byly proto restrukturalizovány, a to nejen spojením právní úpravy obsažené původně ve třech "klasických směrnicích" do směrnice jediné, ale i podrobnou restrukturalizací sledu jednotlivých ustanovení tak, aby odpovídal logickému průběhu zadávacího procesu.

Za předpokladu, že návrhy nových směrnic ES budou přijaty v předkládaném znění, popř. s menšími změnami, lze předpokládat, že po přijetí nové komunitární úpravy by bylo možno docílit plné slučitelnosti naší vnitrostátní právní úpravy s novou komunitární úpravou menšími změnami nyní navrhované právní úpravy.

Hledisko slučitelnosti

Navrhovaná právní úprava je plně způsobem slučitelná s právem ES.

5. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy, zejména nároky na státní rozpočet

Navrhovaná právní úprava povede ke zjednodušení správního řízení prováděného orgánem dohledu, zároveň však dojde ke značnému nárůstu činnosti v důsledku nově upraveného institutu rozhodování orgánu dohledu až po uzavření smlouvy, a to na základě návrhu stěžovatele, jemuž veřejná zakázka nebyla přidělena. Orgán dohledu bude muset v tomto případě posuzovat nejen zda byl postup zadavatele při zadávání veřejné zakázky v souladu se zákonem, ale i zda měl navrhovatel, jemuž veřejná zakázka nebyla přidělena, reálnou možnost tuto zakázku získat, pokud by ke zjištěnému porušení zákona nedošlo.

Předpokládaná potřeba finančních prostředků Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže pro zajištění této činnosti se odhaduje na 5 mil. Kč ročně, což však bude alespoň částečně kompenzováno úhradou správních poplatků, které v případě rozhodování o návrhu po přidělení veřejné zakázky má činit podle nového zákona o správních poplatcích 100 000,- Kč.

Přijetí navrhovaného zákona bude pro Ministerstvo pro místní rozvoj znamenat nárůst činností, v souvislosti s vedením informačního systému o veřejných zakázkách, a to:

  • úkoly související s organizací a registrací odborné způsobilosti dodavatelů veřejných zakázek

  • vyhodnocování informačních listů veřejných zakázek

  • následné analytické zpracování stanovených informací od zadavatelů pro potřeby státní správy a Evropské komise.

Zabezpečení výše uvedených činností si vyžádá navýšení počtu zaměstnanců Ministerstva pro místní rozvoj již v prvním roce předpokládané účinnosti zákona o 4 zaměstnance, což si vyžádá následující nároky na státní rozpočet :

objemy prostředků na platy - ročně 1 022 tis.Kč

ostatní věcné výdaje a pojistné - ročně 2 378 tis. Kč

C e l k e m - ročně 3 400 tis.Kč.

***

Pro urychlení projednávání návrhu zákona ve výboru pro evropskou integraci Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky byl tomuto výboru zaslán text návrhu zákona v podobě, v jaké byl rozeslán do meziresortního připomínkového řízení, čímž byl zahájen proces projednávání v tomto výboru ve smyslu usnesení vlády ze dne 15. března 2000 č. 257. Následně bylo tomuto výboru předloženo konečné znění návrhu zákona (viz záznam o výsledku konzultace).

K § 1

Toto ustanovení vymezuje předmět navrhovaného zákona. Těžiště právní úpravy spočívá ve vymezení jednotlivých druhů zadávacích řízení, postupech zadavatelů v nich a ve stanovení podmínek jejich použití. Vzhledem k tomu, že povinnost zadávat veřejné zakázky se váže na osobu zadavatele, je klíčovým místem zákona vymezení osob, které jsou zadavateli, a tudíž jsou povinny zadávat své zakázky v zadávacích řízeních. Značný důraz klade nový zákon na kvalifikaci zájemců a uchazečů o veřejné zakázky. Proto je kritériím hodnocení kvalifikace věnována podstatná část zákona. Pro urychlení a zjednodušení zadávacích řízení zavádí nový zákon seznam kvalifikovaných dodavatelů veřejných zakázek, který povede ministerstvo a do něhož budou zapsáni podnikatelé, kteří prokáží kvalifikaci nezbytnou pro řádné plnění veřejné zakázky. Právní úprava předpokladů účasti v zadávacích řízeních ve formě seznamu v právním řádu ČR dosud chybí.

Součástí návrhu zákona je rovněž výkon dohledu nad zadáváním veřejných zakázek, úprava udělování koncesí a vyhlašování veřejných soutěží na určitý výkon.

K § 2

Zadavatelé uvedení v zákoně musí postupovat při zadávání svých zakázek podle zadávacích pravidel, to znamená, že musí zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení. Z této povinnosti stanoví zákon výjimky, které jsou uvedeny v tomto paragrafu a § 3.

Úprava uvedená v § 2 odst. 1 je převzata z příslušných směrnic ES. Ochrana utajovaných skutečností, obrana a bezpečnost státu vyžadují mimořádné postupy; výběr smluvního partnera proto nemůže podléhat obecným pravidlům (např. povinnost zveřejňování, transparentnost zadávání apod.). Obdobně platí toto hledisko u písmene b). V případech, kdy mezinárodní organizace poskytují své finanční prostředky podle vlastních procesních pravidel, se tento zákon nepoužije na takto financované zakázky.

Výzkum a vývoj jsou službou, která podléhá režimu zadávání, avšak pouze v případech, kdy jediným uživatelem výsledků výzkumu a vývoje je veřejný zadavatel. Ostatní případy výzkumu a vývoje jsou upraveny zvláštními právními předpisy, a proto musely být ze zákona o zadávání vyňaty.

Důvodem pro vynětí z rozsahu platnosti zákona ostatních zakázek uvedených v odstavci 2 je, že soutěžní princip při jejich zadávání by byl překážkou jejich realizaci. Jedná se však pouze o podlimitní veřejné zakázky, neboť směrnice ES tento postup neumožňují; tyto případy obsahuje již dosavadní právní úprava.

K § 3

Vynětí veřejných zakázek uvedených v § 3 z působnosti zákona se týká pouze zadavatelů působících v odvětvích vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací. Kromě veřejných zakázek vyňatých podle § 2 jde o další okruh veřejných zakázek, na které se zákon nevztahuje. Jedná se o úpravu vyplývající ze směrnic ES.

K § 4

Nový zákon usiluje o zavedení pořádku v základních pojmech zadávacího procesu tím, že jednoznačně vymezuje jejich obsah. Definice veřejné zakázky, kterou zavedl zákon č. 28/2000 Sb., kterým byl novelizován stávající zákon č. 199/1994 Sb., , která ztotožnila veřejnou zakázku se smlouvou, zcela odporuje běžnému používání tohoto pojmu. Protože tato definice veřejné zakázky nebyla promítnuta do dalších ustanovení zákona č. 199/1994 Sb., byla tím dovršena terminologická nejednotnost zákona zejména proto, že zákon č. 199/1994 Sb. ztotožňoval pojem veřejné zakázky s plněním vyplývajícím z uzavřené smlouvy.

Ztotožnění pojmu veřejné zakázky se smlouvou nepodpoří ani argumentace, že takto je vymezena veřejná zakázka v příslušných směrnicích ES. To platí jen v případě německé verze těchto směrnic; anglická verze směrnic ES pojem veřejné zakázky vůbec nezná.

Při formulování pojmu veřejné zakázky v novém zákoně bylo záměrem pouze odlišit veřejnou zakázku od ostatních zakázek, aniž by se vymezoval pojem zakázky jako takové. Vzhledem k tradici a vžitému používání pojmu veřejná zakázka v České republice se nejevilo účelné upuštění od tohoto pojmu vůbec, ačkoliv v některých jazycích pro něj neexistuje odpovídající překlad (např. angličtina – public procurement, slovenština – verejné obstaravanie).

Charakteristickým rysem, který odlišuje veřejnou zakázku od jiných zakázek je, že je povinností jejího zadavatele, aby ji zadal v zadávacím řízení podle zákona. Rozhodující pro určení, zda zakázka musí být zadána podle zákona, je osoba zadavatele. Teprve na dalším místě je skutečnost, zda konkrétní zakázka není ze zadávání vyjmuta vzhledem k zvláštnímu důvodu (např. bezpečnosti, obrana apod.). Povinnost zadavatele zadat zakázku v zadávacím řízení je znakem, který odlišuje veřejnou zakázku od jiných zakázek.

Podle svého předmětu se rozlišuje veřejná zakázky trojího druhu; veřejná zakázka na dodávky, veřejná zakázka na služby a veřejná zakázka na stavební práce. K těmto druhům veřejných zakázek se vážou i příslušné finanční limity pro rozlišení nadlimitních a podlimitních veřejných zakázek.

K § 5

Veřejné zakázky na dodávky zahrnují především veškeré zakázky, jejichž předmětem je dodání zboží (např. nábytek, automobily, přístroje, kancelářské potřeby); patří sem ale i koupě zboží formou leasingu a nájem věci movité. Klasifikaci jednotlivých druhů zboží bude obsahovat prováděcí vyhláška. Klasifikace je předpokladem pro jednoznačné vymezení veřejné zakázky.

K § 6

Veřejné zakázky na služby představují širokou škálu služeb, které jsou předmětem zadávání. Klasifikaci služeb bude obsahovat prováděcí vyhláška. Služby, na které se zákon nevztahuje, jsou vymezeny.

K § 7

Veřejné zakázky na stavební práce představují největší objem finančních prostředků vynakládaných na veřejné zakázky. Jejich klasifikace je obsažena v prováděcí vyhlášce.

K § 8

Zadavatel je osoba, která veřejnou zakázku zadává. Vymezení okruhu zadavatelů zákonem je rozhodujícím pro určení, zda zakázka má být zadána v zadávacím řízení. Zadavatel je subjekt, který veřejnou zakázku zcela nebo zčásti financuje, tudíž který vydává finanční prostředky, zpravidla veřejné.

Zákon vymezuje tři okruhy zadavatelů, které označuje jako veřejného zadavatele. Především je zadavatelem Česká republika, za níž jednají její organizační složky. Kromě státu jsou zadavateli územní samosprávné celky (obce, města, městské obvody a městské části, kraje) a příspěvkové organizace. Výše uvedený okruh subjektů odpovídá vymezení zadavatelů v dosavadním zákoně. Další okruh zadavatelů je reakcí na vymezení zadavatele v příslušných směrnicích ES. Podstatnými znaky těchto zadavatelů jsou: právní subjektivita, činnost za účelem uspokojování veřejných potřeb a neziskový charakter.

Specifickým okruhem zadavatelů jsou ”jiné osoby”, u kterých je rozhodující účast veřejných prostředků na jejich financování.

K § 9

V případě veřejných zakázek v odvětvích vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací jsou zadavateli i podnikatelé, ale pouze při splnění podmínek uvedených v tomto paragrafu, na rozdíl od veřejných zadavatelů, na které se zákon vztahuje vždy. Jedná se o zapracování směrnic ES.

K § 10

Ustanovení tohoto paragrafu vymezuje, které osoby se mohou stát uchazeči nebo zájemci; společně jsou označováni jako dodavatelé veřejných zakázek. Zásadně jsou jimi podnikatelé, kteří mají oprávnění k podnikání, a to jak tuzemští, tak zahraniční. Jde o podnikatele ve smyslu obchodního zákoníku, to znamená, kteří podnikají na základě různých oprávnění (např. živnostenské podnikání, svobodná povolání). Specifickou kategorií je veřejná vysoká škola. Veřejná vysoká škola (dále jen “VVŠ”) jako právnická osoba, zřízená zákonem k uskutečňování vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké nebo další tvůrčí činnosti, může na základě § 20 zákona o vysokých školách vykonávat i tzv. doplňkovou činnost. Ta má být do budoucna stále více významným zdrojem financování činnosti VVŠ. Protože se však nejedná nebo nemusí jednat o činnost soustavnou, nemusela by každá VVŠ být podnikatelem ve smyslu § 2 odst. 2 obch. zákoníku a byla by tím pádem vyloučena z možnosti ucházet se o veřejné zakázky. Z tohoto důvodu se do § 10 odst. 2 doplňuje samostatná odrážka – veřejná vysoká škola.

Pouze u služeb může podat nabídku i jiná osoba, za předpokladu, že příslušnou službu může poskytnout (např.zpracování studie Akademií věd, vysokou školou či jinou neziskovou organizací). Zájemcem či uchazečem může být jak fyzická, tak právnická osoba. Na straně uchazeče či zájemce může vystupovat i několik výše uvedených subjektů společně; předpokladem je podání pouze jediné nabídky.

K § 11 a 12

Účastníky veřejné soutěže nebo užší soutěže jsou vždy na jedné straně zadavatel a na druhé straně jeden nebo více uchazečů, kteří podali nabídku.V užší soutěži a v jednacím řízení se mohou uchazeči stát pouze zájemci, kteří byli zadavatelem vyzváni k účasti. Označení zájemce nebo uchazeč je označením jedné strany v zadávacím procesu. Vždy musí jít o realizátora veřejné zakázky podle vymezení v § 10.

K § 13

Veřejná soutěž je jedním ze tří druhů zadávacího řízení, na jehož základě zadavatel může uzavřít smlouvu. Veřejná soutěž je neomezeným zadávacím řízením, to znamená, že k podání nabídky je oprávněn kterýkoliv podnikatel či jiná osoba, která má zájem o podání nabídky, aniž by musela žádat zadavatele o souhlas.

Užší soutěž je na rozdíl od veřejné soutěže zadávacím řízením omezeným, to znamená, že pouze osoby vyzvané zadavatelem na základě jejich žádosti mohou podat nabídku.

Jednací řízení je řízení, které zadavatel může použít pouze při splnění podmínek stanovených zákonem.V tomto řízení nepodávají vyzvaní zájemci nabídku jako v užší soutěži nebo veřejné soutěži, ale zadavatel s nimi nejprve vyjednává smluvní podmínky a až poté následuje uzavření smlouvy.

K § 14

V tomto ustanovení zákona jsou vymezeny nadlimitní zakázky; jejich vymezení je dáno výší finančních limitů uvedených ve zvláštních právech čerpání a v  EUR. Nadlimitní zakázky jsou zakázky, jejichž zadávání je upraveno směrnicemi ES; jinými slovy pouze pro tyto veřejné zakázky jsou směrnice ES závazné.

V  ustanoveních těchto odstavců jsou obsaženy finanční limity, které jsou převzaty ze směrnic ES a které jsou rozhodující pro aplikaci zákona v rozsahu daném směrnicemi ES. Veřejné zakázky dosahující nebo přesahující limity jsou dále označeny jako nadlimitní. Finanční limit zadavatel vypočte v Kč; musí odpovídat hodnotě stanovené ve zvláštních právech čerpání a v EUR.

K § 15

Zakázky, které nedosahují finančních limitů uvedených ve směrnicích ES (§ 14), se označují jako podlimitní veřejné zakázky a jejich zadávání je věcí pouze národní úpravy; V zákoně mají navrženy stejné postupy jako zakázky nadlimitní s odchylkami. To znamená, že mají určitá změkčení; totéž platí o zveřejňování povinných údajů.

K § 16

Rámcová smlouva je institutem, který prosazují i návrhy nových směrnic ES. Je vyvolán potřebami praxe a doposud ho směrnice ES připouštějí pouze v odvětvích vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací.

Základní rozdíl od ostatních smluv uzavíraných na veřejné zakázky spočívá v tom, že konkrétní veřejná zakázka se zadává až na základě rámcové smlouvy, avšak k jejímu zadání postačí použít pouze  jednací řízení.

K § 17

V tomto paragrafu jsou vymezeny méně významné, avšak opakovaně se vyskytující ostatní pojmy zákona. Z pojmů, jejichž úpravu navrhuje současně platný zákon č. 199/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je třeba zdůraznit zejména pojem ”zadávací podmínky”. Tento pojem zahrnuje, kromě předmětu veřejné zakázky i veškeré další požadavky zadavatele využívající předmět veřejné zakázky (např. obchodní podmínky). Dále je to pojem ”zadávání veřejné zakázky”. Tento pojem je v současném zákoně používán v různých významech, aniž by byl jasně vymezen. Dále jde o pojem ”zadavatelská činnost” zahrnující veškeré činnosti, jejichž provedení je nezbytné pro řádné zabezpečení přípravy a realizace veřejné zakázky

K 18 až 23

Pro rozlišení nadlimitních a podlimitních veřejných zakázek, a tudíž i pro dvojí režim aplikace zákona, je rozhodující předpokládaná cena předmětu veřejné zakázky. Způsob, jakým se předpokládaná cena určuje, je popsán v § 19 až 23.

U veřejných zakázek na dodávky je rozhodující celková cena předmětu veřejné zakázky. Jinak se vypočte v případě nájmu nebo leasingu. U veřejných zakázek na služby uvádí zákon v souladu se směrnicemi ES, co se započítává do předpokládané ceny v případě různých druhů služeb. § 21 upravuje některé specifické případy výpočtu předpokládané ceny u veřejných zakázek na dodávky a na služby. § 22 zdůrazňuje, že do předpokládané ceny stavebních prací se započítává i předpokládaná cena za projektovou činnost, je-li součástí veřejné zakázky. § 23 stanoví způsob výpočtu, jde-li o rámcovou smlouvu.

K § 24

Vzhledem k tomu, že uživatelem zákona je nejširší okruh osob, u nichž se nepředpokládá právnické vzdělání, vymezují odstavce 1 a 2 použití zákona u nadlimitních a podlimitních veřejných zakázek. V odstavcích 3 až 5 jsou řešeny výjimečné případy zadávání.

K § 25 a 26

Obě ustanovení řeší postup při zadávání veřejných zakázek v odvětvích vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací a u zadavatelů uvedených v § 8 odst. 1 písm. c) zákona.

K § 27

V odstavci 1 je stanovena povinnost zadavatele zadávat veřejné zakázky v zadávacím řízení s výjimkou případů, kdy zákon umožňuje nezadávat takové zakázky podle zákona (např. § 2) nebo je zadávat zjednodušeně. Zjednodušení připouští zákon podle odstavce 5 u veřejných zakázek malého rozsahu:

alt. 1 do     500 000,

alt. 2  do  2 000 000.

Alt. 2 vyplývá ze současného zákona č. 199/1944 Sb. ve znění zákona č. 142/2001 Sb. a je podporována Poslaneckou sněmovnou. Ministerstvo podporuje alt. 1 protože zastává názor, že pokud by byla přijata alt. 2, byla by většina veřejných zakázek obcí a měst a rovněž většina veřejných zakázek státních organizací a veřejných institucí zadávána mimo zadávací řízení.

Pokud se na zadání veřejné zakázky bude vztahovat zadávací řízení, je zadavatel povinen použít jeden ze dvou základních zadávacích postupů, a to veřejnou soutěž nebo užší soutěž. Jednací řízení smí zadavatel použít pouze při splnění podmínek stanovených zákonem. Výjimkou je zadavatel v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací, který může veřejnou zakázku zadat i v jednacím řízení s uveřejněním. Na rozdíl od dosavadní právní úpravy není použití veřejné soutěže vázáno na finanční limit. Veřejná soutěž, která je obdobou obchodní veřejné soutěže podle obchodního zákoníku a užší soutěž, která je zčásti podobná postupu podle § 49 současné právní úpravy, mají však v novém zákoně shodná pravidla, která se liší pouze způsobem, kterým jsou obě řízení vyhlašována a kdo se jich může účastnit (neomezené řízení a omezené řízení). Na veřejnou soutěž se podle navrhovaného zákona nevztahují ustanovení o obchodní veřejné soutěži (§ 281 – 288 obchodního zákoníku); směrnice ES nedávají zadavatelům veřejných zakázek tolik oprávnění jako obchodní zákoník, který platí obecně, tj. i pro subjekty soukromého práva. V zájmu zpřehlednění právního řádu byla zvolena pro veřejné zakázky cesta samostatné zvláštní úpravy, bez modifikace obchodního zákoníku.

K § 28

Podmínky pro použití jednacího řízení jsou zákonem vymezeny. Jednací řízení s uveřejněním uskutečňuje zadavatel tehdy, jestliže může očekávat zájem více podnikatelů na zadání veřejné zakázky, avšak specifika dané zakázky neumožňují předložit nabídku jako při veřejné nebo užší soutěži. Tak je tomu při provádění prací pro účely výzkumu a vývoje nebo jestliže cenu nelze předem stanovit. V těchto případech může zadavatel smluvní podmínky s uchazeči vyjednávat. Tutéž možnost má zadavatel i v případě, jestliže proběhla neúspěšná veřejná nebo užší soutěž. Pokud zadavatel vyzve k jednání všechny účastníky předchozí veřejné nebo užší soutěže za předpokladu, že splnili kvalifikaci, nemusí být jednací řízení uveřejněno, neboť účelu zveřejnění bylo dosaženo vyhlášením veřejné soutěže nebo oznámením užší soutěže.

K § 29

Použití jednací řízení bez uveřejnění je velice striktně vymezeno. Jedná se o obdobu § 50 současně platného zákona. Zadavatel se může za podmínek uvedených v § 29 obrátit na jediného zájemce, s nímž bude vyjednávat smluvní podmínky, aniž by tento záměr musel předem uveřejnit. Tuto možnost má především proto, že ve většině případů je možnost jednání vázána na uchazeče, s nímž má zadavatel již uzavřenou smlouvu, anebo jde o konkrétního uchazeče, který jediný může poskytnout příslušné plnění. Jiným důvodem je časová tíseň z důvodu, který zadavatel nemohl předvídat, ani ho nezpůsobil.

K § 30

Ustanovení tohoto paragrafu umožňuje zadat v jednacím řízení bez uveřejnění pouze veřejné zakázky podlimitní, nebo veřejné zakázky, které se vážou k odvětvím vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací. Jde o ustanovení vyplývající ze směrnice ES.

K § 31

Zadávacímu řízení předchází předběžné oznámení veřejných zakázek, které zadavatel hodlá zadat v jednom kalendářním roce. Finanční limity směrnic ES, od nichž má zadavatel tuto povinnost, platí též pro uveřejňování v zahraničí. Předběžné oznámení plní funkci předběžné informace pro zájemce a uchazeče o situaci na trhu veřejných zakázek. Pro předběžné vyhlášení použije zadavatel vzor formuláře stanovený vyhláškou.

K § 32

Rozhodne-li se zadavatel pro zadávání veřejné zakázky v užší soutěži nebo má-li splněny podmínky jednacího řízení s uveřejněním, musí bez ohledu na to, zda bylo uveřejněno předběžné oznámení, uveřejnit svůj úmysl zadat veřejnou zakázku v těchto řízeních. Tato povinnost je důsledkem skutečnosti, že výzva k podání nabídky v jednacím řízení s uveřejněním směřuje pouze k omezenému (vybranému) okruhu zájemců. Proto musí být dána příležitost ucházet se o příslušnou zakázku neurčitému množství potenciálních zájemců. Úmysl zadat veřejnou zakázku ve veřejné soutěži zadavatel nezveřejňuje, neboť samotné vyhlášení veřejné soutěže je povinen zadavatel uveřejnit, a tak se jí může účastnit neomezený počet uchazečů.

Smyslem oznámení užší soutěže a jednacího řízení s uveřejněním je umožnit účast v zadávacím řízení co nejširšímu okruhu subjektů. Jediným předpokladem pro tuto účast je splnění kvalifikace. Zákon stanoví minimální lhůty pro podávání žádostí o účast v těchto řízeních. Lhůty jsou stanoveny v souladu se směrnicemi ES.

K § 33

Pro případ, že by požádalo o účast v zadávacím řízení neúměrné množství zájemců, dává zákon zadavateli možnost jejich počet omezit. Minimem je 5 zájemců, maximem 20 zájemců. Předpokladem jejich výběru je splnění kvalifikace. Při větším počtu kvalifikovaných zájemců musí zadavatel pečlivě vybírat nejvhodnější zájemce. Pokud počet zájemců zadavatel v oznámení neomezil, musí vyzvat k podání nabídky všechny, kteří splnili kvalifikaci. Jestliže naopak počet zájemců, kteří splnili kvalifikaci, nedosahuje počtu stanoveného zadavatelem, je zadavatel povinen vyzvat pouze kvalifikované zájemce, i když jich bude méně, než stanovil v oznámení.

K § 34

Jde o ustanovení, které umožňuje zadavatelům podlimitních veřejných zakázek neuveřejňovat úmysl vyhlásit užší soutěž a jednací řízení s uveřejněním. Zadavatel zašle oznámení přímo zájemcům přicházejícím v úvahu.

K § 35

Pro vyhlášení úmyslu zadat veřejnou nabídku v jednacím řízení či v užší soutěži je zadavatel povinen použít vzor formuláře stanovený vyhláškou.

K § 36 až 48

Hodnocení kvalifikace uchazečů a zájemců o konkrétní veřejnou zakázku zásadním způsobem ovlivňuje postup zadávacího řízení. Volba vhodných kritérií pro hodnocení kvalifikace uchazečů a zájemců a jejich důsledná aplikace je rozhodujícím předpokladem pro zabezpečení následného efektivního posouzení a hodnocení nabídky na základě rovnosti příležitostí bez jakékoliv diskriminace. Správná aplikace ustanovení této části zákona přispěje k výraznému oslabení dosavadní orientace zadavatelů na formální náležitosti nabídky, mnohdy bez respektování skutečné způsobilosti uchazečů. Zadavatelům přitom nic nebrání ve stanovení účelné úrovně způsobilosti uchazečů nebo zájemců jako ”kvalifikačního limitu” v soutěži o konkrétní veřejnou zakázku. Cílem hodnocení kvalifikace podle postupu obsaženého v návrhu zákona je zvýšit šance způsobilých uchazečů nebo zájemců o veřejnou zakázku a zkvalitnit zadávací řízení. Je třeba rovněž zdůraznit, že kritéria a postupy hodnocení kvalifikace uchazečů a zájemců nesmějí být nadále směšována s kritérii a postupy pro hodnocení nabídek. Zadavatelé se při hodnocení nabídek nesmějí nechat ovlivnit dílčím kvalifikačním hlediskem.

K § 36 až 40

Kvalifikovanými jsou pouze ti uchazeči nebo zájemci, kteří splní všechna základní kvalifikační kritéria stanovená v § 37 a všechna další kvalifikační kritéria, jimiž zadavatel vymezí ”kvalifikační limit” v soutěži o veřejnou zakázku. Při hodnocení kvalifikace musí uchazeči nebo zájemci prokázat rovněž oprávnění k podnikání, je-li k plnění příslušné veřejné zakázky zvláštními právními předpisy stanoveno, a předložit v oprávněných případech výpis z obchodního rejstříku.

Zadávací směrnice ES stanoví, že zadavatelé rozhodují o kvalifikaci uchazečů nebo zájemců o veřejné zakázky na základě hodnocení finanční, ekonomické a technické způsobilosti. Tento princip je promítnut do návrhu zákona tak, že kvalifikace uchazečů nebo zájemců je hodnocena ve všech druzích ”soutěžního” zadávacího řízení, přičemž se předpokládá, že nároky zadavatele na prokázání kvalifikace uchazečů nebo zájemců budou diferencovány, jedná-li se o nadlimitní nebo podlimitní veřejné zakázky.

K § 41

Uchazeč nebo zájemce o veřejnou zakázku může prokázat svou finanční a ekonomickou způsobilost např. některým z dokladů uvedených v ustanoveních § 41 odst. 1, 2 a 3 návrhu zákona. Záleží na zadavateli, které doklady si vyžádá a jakou úroveň způsobilosti stanoví jako součást ”kvalifikačního limitu”. V každém případě však musí zadavatel umožnit uchazečům nebo zájemcům prokázat finanční a ekonomickou způsobilost i prostřednictvím jiných dokladů než byly požadovány. Je na zadavateli, aby zhodnotil, zda jsou tyto doklady vhodné a postačující.

K § 42

Obdobně jako v případě finanční a ekonomické způsobilosti může zadavatel požadovat ve vyhlášení veřejné soutěže a v oznámení užší soutěže nebo jednacího řízení s uveřejněním od uchazečů nebo zájemců prokázání technické způsobilosti. V § 42 návrhu zákona je uveden výčet možností prokázání technické způsobilosti, pokud je předmětem veřejné zakázky dodání zboží nebo provedení stavebních prací nebo poskytnutí služby. Ve spojení s prokázáním zabezpečení jakosti podle § 43 návrhu zákona se jedná o vyčerpávající seznam důkazů o technické způsobilosti uchazečů nebo zájemců, poskytující zadavateli veřejné zakázky dostatečnou možnost volby. Záleží na uvážení zadavatele, který z uvedených důkazů bude od uchazečů nebo zájemců vyžadovat. K zajištění průhlednosti zadávacího řízení však nelze vyžadovat další důkazy o technické způsobilosti po vyhlášení veřejné soutěže nebo po oznámení užší soutěže a oznámení jednacího řízení s uveřejněním. Po této fázi zadávacího řízení může zadavatel požadovat od uchazečů nebo zájemců pouze doplnění nebo vyjasnění předaných osvědčení a dokumentů.

K § 43

Potřeba prokázání zabezpečení jakosti ve smyslu ustanovení § 43 návrhu zákona vyplývá především z nutnosti udržení a postupného zvyšování úrovně jakosti v průběhu dlouhodobých dodávek zboží, provádění rozsáhlých prací nebo poskytování náročných služeb. Toto kritérium kvalifikace má komplexní charakter a evropské zadávací směrnice mu přisuzují mimořádný význam.

K § 44

Vhodnou formou prokázání kvalifikace uchazečů nebo zájemců je osvědčení o jejich registraci v seznamu kvalifikovaných dodavatelů veřejných zakázek.

K § 45

V řadě případů mohou mít informace, kterými uchazeč nebo zájemce prokazuje svou finanční, ekonomickou a technickou způsobilost, vypovídací schopnost o celkových podnikatelských přístupech a zadavatel proto musí respektovat oprávněný zájem uchazeče nebo zájemce na zachování jeho obchodního tajemství.

K § 46

V § 46 návrhu zákona je stanoven postup a lhůty pro poskytování údajů a informací o kvalifikaci zájemců a uchazečů. Zadavatel musí využít při hodnocení kvalifikace uchazečů nebo zájemců o veřejnou zakázku pouze údaje a informace předané ve stanovených lhůtách. Po uplynutí těchto lhůt nesmí zadavatel porušit průhlednost zadávacího řízení umožněním doplňování údajů a informací pouze některými uchazeči nebo zájemci tak, aby byl změněn obsah původních sdělení. Případná doplnění nebo vysvětlení předložených údajů, informací a dokladů nesmí vést k diskriminaci žádného z uchazečů nebo zájemců.

K § 47

Postup při hodnocení kvalifikace uchazečů a zájemců podle kritérií finanční, ekonomické a technické způsobilosti, aplikovaný zadavatelem, musí zabezpečit průhlednost zadávacího řízení a zvýšit efektivnost následného hodnocení nabídek. Toho lze dosáhnout pouze důkladně zdůvodněnou redukcí počtu uchazečů nebo zájemců o veřejnou zakázku. Stanovení ”kvalifikačního limitu” se musí vztahovat zásadně ke konkrétní veřejné zakázce, jakákoliv diskriminace drobných a středních podnikatelů a prosazování ”větších” podnikatelů v neodůvodněných případech jsou nepřípustné. Zásadní význam pro průběh zadávacího řízení má bezodkladné písemné oznámení uchazečům o jejich vyloučení z veřejné soutěže a zájemcům o odmítnutí jejich účasti v užší soutěži nebo v jednacím řízení s uveřejněním pro nesplnění kvalifikace.

K § 48

Výběr zájemců, kteří splnili kvalifikaci při jejich omezeném počtu, je zcela v působnosti zadavatele. Předpokládá se, že zadavatel využije pro objektivizaci svého rozhodování o výběru i vhodné rozhodovací metody.

K § 49

Každé zadávací řízení je zahájeno výzvou zadavatele; veřejná a užší soutěž výzvou k podání nabídek, jednací řízení výzvou k jednání. S výjimkou veřejné soutěže směřuje výzva ke konkrétním zájemcům. Veřejná soutěž, resp. její vyhlášení, je výzvou neurčitému okruhu budoucích uchazečů. Předpokladem vyzvání v užší soutěži a v jednacím řízení je splnění kvalifikace zájemci.

K § 50

Vyhlášení veřejné soutěže, které je výzvou k podání nabídek neurčitému počtu budoucích uchazečů, plní funkci nejen výzvy k podání nabídky, ale i podkladu pro ověřování kvalifikace uchazečů. Musí tedy z hlediska obsahu splňovat i náležitosti týkající se požadavků na kvalifikaci uchazečů, kterou musí zadavatel hodnotit samostatně od hodnocení nabídek. Podrobný obsah vyhlášení veřejné soutěže stanoví prováděcí vyhláška.

K § 51

Obsah výzvy k podání nabídky v užší soutěži je vymezen zákonem. Její obsah je užší, neboť jí předcházelo oznámení o užší soutěži. Výzvu zasílá zadavatel pouze zájemcům, kteří splnili kvalifikaci; pokud zadavatel neomezil počet zájemců v užší soutěži, je povinen ji zaslat všem kvalifikovaným zájemcům.

K § 52

Jednací řízení probíhá volněji než soutěže. Na postup zadavatele neklade zákon v souladu se směrnicemi ES žádné zvláštní nároky. Podmínkou u jednacího řízení s uveřejněním je vyzvání pouze kvalifikovaných zájemců. Jejich počet může být zadavatelem omezen, nejméně však na tři. Jednání musí probíhat samostatně s každým zájemcem, pokud zadavatel nejedná pouze s jediným zájemcem.

K § 53 a 54

Rozhodujícím podkladem pro nabídku je zadávací dokumentace. Takto zákon označuje souhrnně veškeré dokumenty, jimiž zadavatel specifikuje předmět veřejné zakázky a v nichž si klade podmínky a požadavky na její realizaci. Základem zadávací dokumentace jsou technické požadavky; jde-li o stavby, je rozhodujícím dokumentem projektová dokumentace stavby zpracovaná do podrobností nezbytných pro zpracování nabídky rozšířená o výkaz výměr, soupis prací a dodávek s podrobným popisem požadovaných standardů. Její obsah bude podrobněji vymezen nařízením vlády.

Součástí zadávací dokumentace jsou rovněž obchodní podmínky, požadavky na zpracování ceny a platební podmínky a taktéž jiné požadavky na zpracování nabídky a realizace veřejné zakázky.

Zákon stanoví zákaz přímého odkazu na obchodní jména, zvláštní označení výrobku apod. obdobně jako dosavadní platná právní úprava; odkazy jsou možné, pokud zadavatel připouští i obdobná řešení.

K § 55

Toto ustanovení řeší vztah zadavatele k tzv. subdodavatelům. Zadavatel je oprávněn požadovat, aby uchazeč v nabídce uvedl, jakou část zakázky má v úmyslu zadat jiným osobám.

K § 56

Variantní řešení jsou přípustná, pokud je zadavatel v zadávací dokumentaci nezakáže. Pokud je nezakáže, musí však pro ně vymezit minimální požadavky, které musí uchazeč dodržet. Variantní řešení, pokud nejsou zakázána, musí být též hodnocena.

K § 57

Zadávací dokumentace může být poskytnuta zájemcům a uchazečům různým způsobem. Ve veřejné soutěži může být poskytnuta pouze na vyžádání. Uchazeč, který si nevyžádal zadávací dokumentaci, není oprávněn předložit nabídku. V užší soutěži a v jednacím řízení může být vyzvanému zájemci poskytnuta zadávací dokumentace současně s výzvou k předložení nabídky nebo si ji zájemce vyžádá samostatně. Obdobně jako současně platná právní úprava řeší zákon poskytování úhrady za zadávací dokumentaci.

K § 58

Zákon v souladu se směrnicemi ES stanoví povinnost poskytovat vysvětlení k zadávací dokumentaci. K tomu jsou stanoveny i příslušné lhůty. Platí zásada, že všichni uchazeči musí dostat stejný rozsah informací.

K § 59

Zásadně může podat nabídku pouze uchazeč, kterému byla zadavatelem poskytnuta zadávací dokumentace. Obdobně jako současná platné právní úprava vychází zákon ze zásady, že každý uchazeč podává pouze jednu nabídku a žádná osoba právnická nebo fyzická se nesmí zúčastnit téhož zadávacího řízení více než jednou (např. poprvé samostatně, podruhé společně s jinou právnickou nebo fyzickou osobou). Pro nabídky zákon vyžaduje písemnou formu. Zadavatel musí nabídky evidovat. Ve veřejné soutěži i užší soutěži je uchazeč vázán svou nabídkou až do uzavření smlouvy. Tento požadavek zákona je kompenzován zákazem požadovat složení jistoty.

K § 60

Délku lhůty pro podávání nabídek musí zadavatel přizpůsobit druhu a charakteru veřejné zakázky. Zákon stanoví minimální lhůty pro podání nabídek s tím, že za mimořádných okolností umožňuje jejich další zkrácení. Toto zkrácení je provázáno na zveřejnění předběžného oznámení.

K § 61 až 72

Posuzování a zejména hodnocení nabídek patří nesporně, spolu s hodnocením kvalifikace uchazečů a zájemců, k nejdůležitějším částem zadávacího procesu. Nejednoznačnost ustanovení o hodnocení nabídek doposud platného zákona o zadávání veřejných zakázek, nízká úroveň odborné způsobilosti zadavatelů i metodické návody pro hodnocení nabídek způsobily, že v praxi velmi často nevychází rozhodnutí zadavatele o nejvýhodnější nabídce ze zásady optimálního vynakládání veřejných prostředků, resp. získání co největší užitné hodnoty za vynaložené peníze. V důsledku nevyjasněné volby kritérií pro zadání veřejné zakázky a volby nevhodných dílčích kritérií hodnocení doposud často dochází k nežádoucímu směšování hodnocení kvalifikace uchazečů a zájemců s hodnocením nabídek. To vede kromě nehospodárnosti i k dodatečné diskriminaci některých kvalifikovaných uchazečů, neboť pro výběr nejvýhodnější nabídky často nejsou rozhodující kritéria hodnocení nabídek, ale kvalifikační kritéria, např. reference o významných dodávkách v posledních třech letech.

Ani ustanovení o komisi pro posuzování a hodnocení nabídek v doposud platném zákoně o zadávání veřejných zakázek většinou nepřispívala ke kvalitě rozhodování o výběru nejvýhodnější nabídky. Dominujícím jevem v ustavování komisí i v jejich činnosti je formalizmus. Větší důraz než na odborné posuzování a hodnocení nabídek je kladen na způsob jmenování členů komise a jejich náhradníků, stanovenou strukturu institucí, které členové komise zastupují, ”většinovou” klauzuli apod. Členové komisí nebývají odborníky na problematiku předmětu veřejné zakázky, mnohdy neznají obsah jednotlivých nabídek, účast zástupců ústředních správních úřadů v komisích v zákonem stanovených případech je často formální. Ukázalo se, že využití kategorie ”klasické” komise v zákoně o zadávání veřejných zakázek je málo účinné.

Volba jednoho ze základních kritérií hodnocení je rozhodujícím předpokladem správného zadání veřejné zakázky. Použití kritéria ekonomicky nejvýhodnější nabídky nebylo doposud v řadě případů podloženo racionální úvahou zadavatele. V případech podrobně vymezených specifikací požadavků zadavatele může být vhodnější zvolit jako kritérium pro zadání veřejné zakázky nejnižší nabídkovou cenu, neboť při aplikaci kritéria ekonomicky nejvýhodnější nabídky často nedokáže hodnotící komise nebo zadavatel provést diferenciaci mezi jednotlivými nabídkami. Strukturu dílčích kritérií při hodnocení zadavatele podle kritéria ekonomicky nejvýhodnější nabídky je proto třeba před uveřejněním, popř. vyhlášením, připravit velmi důkladně, např. postupem využívaným při hodnocení nabídek metodou hodnotové analýzy. Stejně tak je třeba důkladně zvažovat přiřazení váhy k jednotlivým dílčím kritériím.

V zájmu transparentnosti řízení směřujícího k zadání veřejné zakázky na základě ekonomicky nejvýhodnější nabídky je účelné uveřejnit předem i zvolenou metodu hodnocení. Zadavatel i uchazeči musí mít shodnou představu o tom, jakými postupy bude doloženo rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky.

Návrh zákona klade důraz, obdobně jako platné znění zákona o zadávání veřejných zakázek, na odbornou způsobilost minimálně tří osob z pěti členů komise, popř. 60 % osob z celkového počtu členů komise - v případě veřejných zakázek na stavební práce, které rozsahem a významem představují převážnou část veřejných zakázek.

V návrhu zákona se předpokládá, že hodnotící komise bude odborným týmem, schopným posuzovat a hodnotit nabídky uchazečů ze všech podstatných hledisek. Nepodjatost členů hodnotící komise a náhradníků bude opět prokazována pouze čestným prohlášením.

Nepovažuje se za účelné, aby členy komise byli, v závislosti na výši budoucího peněžitého závazku, i zástupci Ministerstva financí a zástupci dalších nejméně dvou odborně příslušných ministerstev.

Stanovený okruh zadavatelů, zejména územní samosprávné celky, města se zvláštním postavením a hlavní město Praha, nemusí komise ustavovat.

Pro jednání hodnotící komise platí obvyklá pravidla, tzn. počáteční volba předsedy a místopředsedy, povinnost členů a náhradníků zúčastnit se jednání, většinové hlasování a povinnost zachování mlčenlivosti o záležitostech, o nichž se dozvěděli v souvislosti s výkonem své funkce.

Procedura otevírání obálek s nabídkami musí být zabezpečována hodnotící komisí, pokud je tato komise zadavatelem ustavena tak, aby byla dostatečně transparentní a rychle zvládnutá. Výsledkem činnosti komise je zkontrolovaný soubor nabídek a podepsaný protokol o otevírání obálek s nabídkami, ze kterého je zřejmé, zda příslušná nabídka vyhověla kontrole, resp. proč byla vyřazena.

Obálku s nabídkou může zadavatel otevřít pouze za přítomnosti alespoň tří jím vybraných osob, pokud není povinen ji otevřít za přítomnosti uchazečů nebo pokud se tak nerozhodl dobrovolně. Otevírá-li zadavatel obálku s nabídkou za přítomnosti uchazečů, smí jim sdělit pouze údaje stanovené zákonem. Otevírání obálek s nabídkami zákon nespojuje s posledním dnem lhůty pro podávání nabídek.

Posuzování nabídek zadavatelem nebo hodnotící komisí patří spolu s hodnocením nabídek mezi nejvýznamnější zadavatelské činnosti. Předmětem posuzování nabídek je kromě splnění zadávacích podmínek i posouzení výše nabídkových cen.

Při posuzování nabídek porovnávají členové hodnotící komise jednotlivé nabídky s obsahem požadavků v zadávací dokumentaci. Nesplněním požadavků zadávací dokumentace se rozumí např. odlišné funkční nebo jakostní charakteristiky nabízeného zboží nebo služeb, nedodržení standardů použitých položek u staveb apod.

Zjevnou matematickou chybou v nabídkové ceně může být např. chybný součet položek v rozpočtu stavby, ale nemůže jí být dodatečné doplnění v rozpočtu chybějící položky a úprava součtu. Stejně tak písemným vysvětlením nabídky je míněno pouze upřesnění výkladu uchazeče o obsahu nabídky podané hodnotící komisi, nikoliv jakákoliv změna obsahu nabídky.

Ustanovení o mimořádně nízké nabídkové ceně klade důraz, podobně jako obdobné ustanovení doposud platné právní úpravy zadávání veřejných zakázek, na výjimečnou hospodárnost realizace nebo výrobní metody, originalitu technického řešení atd. Nepředpokládá se, že hodnotící komise bude akceptovat všechna zdůvodnění uchazečů např. o výjimečné hospodárnosti realizace, pokud by ”hospodárnost” spočívala např. v nedodržení požadavků bezpečnosti při užívání nakoupeného zboží nebo jeho životnosti, stanovených v českých technických normách přejímajících evropské normy, v užití nepřiměřeně nízkých jednotkových cen při oceňování položek rozpočtu stavby apod.

Hodnocení nabídek je v návrhu zákona upraveno mnohem důkladněji než v doposud platném zákoně především proto, že se jedná o činnost, jejíž nejednoznačné vymezení zákonem je doposud zdrojem množství sporů mezi zadavateli a uchazeči, jejichž nabídky nebyly vyhodnoceny jako nejvýhodnější. To se týká především hodnocení nabídek podle kritéria ekonomicky nejvýhodnější nabídky. Zákonem je stanovena možnost zadavatele zvolit si jednu že tří vhodných metod hodnocení. V případě bodovací metody se jedná o legislativní úpravu v praxi dosud nejpoužívanější metody hodnocení. Aplikace ustanovení zákona sjednotí postupy hodnocení bodovací metodou a usnadní tak postup orgánu dohledu při přezkoumávání úkonů zadavatele.

Hodnocení nabídek metodou hodnotové analýzy vychází ze základního principu efektivního nákupu, tzn. získání nejvyšší užitné hodnoty za přijatelnou cenu. Míra efektivnosti je poměrový ukazatel, jehož stanovení pomocí diskriminační analýzy je sice poněkud pracnější, avšak v případě vhodně stanovených dílčích kritérií hodnocení nabídek umožňuje přesnější diferenciaci nabídek s využitím vztahu užitné hodnoty a ceny. Metoda hodnotové analýzy je vhodná především při rozhodování o zadání veřejné zakázky, jejíž plnění je vymezeno výkonovou nebo funkční, tzn. volnější specifikací požadavků zadavatele a při hodnocení variant.

Hodnocení nabídek metodou nákladů životního cyklu je založeno na stanovení celkových pořizovacích a provozních nákladů za dobu životnosti předmětu veřejné zakázky, především složitějších výrobků nebo zařízení v případech, kdy lze předpokládat, že rozdílná užitná hodnota není promítnuta odpovídajícím způsobem v ceně nabízeného zboží. Tento případ může nastat např. při hodnocení variant splňujících minimální požadavky zadavatele.

Zpráva o posouzení a hodnocení nabídek je důležitým dokumentem o zadání veřejné zakázky, její obsah a forma, která bude stanovena prováděcí vyhláškou, má zásadní význam pro všechny uchazeče a zejména pro orgán dohledu při přezkoumávání úkonů zadavatele.

K § 73

Zadávací řízení končí zadáním veřejné zakázky, tj. rozhodnutím zadavatele o přidělení veřejné zakázky uchazeči, který předložil nabídku, která zvítězila. Tuto skutečnost je zadavatel povinen oznámit uchazečům, kteří se zúčastnili veřejné soutěže nebo užší soutěže a nebyli vyloučeni. Rovněž v jednacím řízení s uveřejněním je zadavatel povinen oznámit jméno zájemce, s nímž hodlá uzavřít smlouvu ostatním účastníkům jednacího řízení. Proti rozhodnutí zadavatele o přidělení veřejné zakázky mají zájemci i uchazeči právo podat námitku.

K § 74 a 75

Uzavření smlouvy navazuje na zadání veřejné zakázky. Může následovat, jen pokud nejsou podány námitky. Uzavření smlouvy je zadavatel povinen uveřejnit.

K § 76

Zákon vymezuje podmínky, při jejichž splnění je zadavatel oprávněn zadávací řízení zrušit; zrušení musí být rovněž uveřejněno.

K § 77

Povinnost vrátit ukázky nebo vzorky má zadavatel pouze do 2 měsíců od vzniku smlouvy nebo zrušení zadávacího řízení, a to jen na žádost uchazeče.

K § 78

Povinnost uchovávat dokumentaci o zadání veřejné zakázky má zadavatel maximálně po dobu 5 let od vzniku smlouvy nebo od zrušení zadávacího řízení.

K § 79 a 80

Seznam kvalifikovaných dodavatelů veřejných zakázek zjednodušuje individuální prokazování kvalifikace potenciálních uchazečů a zájemců o konkrétní veřejnou zakázku. Tento veřejně přístupný seznam vede ministerstvo na podkladě žádostí podnikatelů po vyhodnocení jejich kvalifikace. Předpokladem pro zápis do tohoto seznamu je splnění všech kvalifikačních kritérií uvedených v § 37 návrhu zákona. Zápis do seznamu má časově omezenou platnost na jeden rok. V seznamu není provedena diferenciace kvalifikace podle stupně hodnocení v příslušném oboru podnikání.

K § 81

Žádost realizátora veřejné zakázky o zapsání do seznamu musí ministerstvo vyřídit do 15 dnů. V případě neúplných údajů, které podnikatel nedoplní nebo v případě nesplnění kvalifikace, bude žádost vrácena.

K § 82 až 84

Jde o úpravu postupu dodavatelů a ministerstva v případě změn údajů, potvrzení o zápisu do seznamu a vyškrtnutí ze seznamu. Zvýšeným nárokům na vedení seznamu bude odpovídat zjednodušení a sjednocení hodnocení kvalifikace zadavatelem, a tím i v urychlení a zkvalitnění zadávacího řízení.

K § 85

Údaje a informace, jimiž zadavatel dává na vědomí zájemcům a uchazečům úmysl zadat veřejnou zakázku, či dokonce předběžně své zakázky oznamuje, dále pak vyhlašování veřejných soutěží, oznamování výsledků zadávacích řízení podléhají povinnosti uveřejňování v informačním systému o zadávání veřejných zakázek, popř. též v Obchodním věstníku. Údaje a informace o nadlimitních veřejných zakázkách budou po vstupu ČR do EU uveřejňovány v souladu se směrnicemi ES též v Úředním věstníku Evropských společenství.

K § 86

Jekoncipován informační systém o zadávání veřejných zakázek, s konečným cílem postupného přechodu na elektronické zveřejňování a zadávání veřejných zakázek, jehož správcem bude ministerstvo.

K § 87

Údaje a informace zpracovávané v informačním systému o zadávání veřejných zakázek budou předávány na podkladě informačního listu, a jehož obsah stanoví prováděcí vyhláška.

K § 88

Odstavec 1 obsahuje zvýhodnění podniků zaměstnávajících více než 50 % občanů se změněnou pracovní schopností; jedná se pouze o malé zakázky do 3 000 000 Kč.

Na podkladě smlouvy o přidružení ČR k EU mohou být tuzemští zájemci a uchazeči při zadávání veřejných zakázek oproti zahraničním osobám zvýhodněni. Tuto možnost budou mít mají do dne vstupu ČR do EU, nejdéle však do 31. ledna 2005.

K § 89

Zákon by měl umožnit v zájmu rychlého zadání zakázky neformální vyřízení domnělého porušení zákona zadavatelem ještě před zahájením správního řízení u orgánu dohledu. Podání námitek je proto obligatorní podmínkou pro případné podání návrhu na zahájení správního řízení. Námitky však musí být zadavateli doručeny nejpozději do patnácti dnů, kdy bylo stěžovateli doručeno oznámení o zadání veřejné zakázky, resp. o pořadí úspěšnosti nabídek. Zadavateli se pak ukládá, aby ve stanovené lhůtě námitky vyřídil. Pokud se tak nestane anebo zadavatel námitkám nevyhoví, stěžovatel se může obrátit s návrhem na přezkoumání postupu zadavatele na orgán dohledu. Podmínka uplatnění námitek pro podání návrhu na přezkoumání postupu zadavatele po uzavření smlouvy neplatí, poněvadž zadavatel již nemůže ve skončeném  zadávacím řízení učinit nápravu.

Aby nemohlo dojít při pokračování zadávacího řízení ke složitým obchodně-právním vztahům vyplývajícím z uzavření neplatné smlouvy (pro porušení zákona zadavatelem), zakazuje se do 45 dnů od obdržení námitek uzavřít příslušnou smlouvu, aby orgán dohledu v této lhůtě mohl učinit potřebná předběžná opatření vedoucí k nápravě.

K § 90

Zadávací směrnice ES vyžadují, aby členské státy upravily též odškodnění uchazečů poškozených nezákonným postupem zadavatelů. Zvláštní ustanovení o náhradě škody obsažená v návrhu zákona stanoví právní základ pro některé žaloby o náhradu škody před obecnými soudy, t.j. směřující k náhradě škody ve výši nákladů na přípravu nabídky a účasti v zadávacím řízení. Nevylučuje žaloby o náhradu škody podle obecných ustanovení občanského zákoníku (případně obchodního zákoníku).

K § 91

Navrhované ustanovení obsahuje v podstatě sankční povahy. Jestliže orgán dohledu svým rozhodnutím deklaroval, že zadavatel svým úkonem porušil zákon, je tento úkon neplatný. Dále pak zadavatel může odstoupit od uzavřené smlouvy s vítězným uchazečem na plnění zakázky, který svým zaviněním způsobil, že veřejná zakázka nebyla přidělena uchazeči s nejlepší nabídkou.

K § 92

Pro potřeby zadávacího řízení bylo nezbytné na podkladě dosavadní praxe upravit též způsob doručování.

K § 93

Toto ustanovení umožňuje při splnění podmínek v něm uvedených postupovat při zadávání veřejných zakázek odchylně od zákona.

K § 94

Nová úprava dohledu nad zadáváním veřejných zakázek je součástí procesu sbližování národní právní úpravy s právní úpravou ES v dané oblasti, a v podstatě je transformací směrnice Rady č. 89/665/EEC a 92/13/EEC do právního řádu ČR. Účel zákona úzce souvisí s výše uvedeným předmětem právní úpravy. Nicméně nejde pouze o vytvoření právního rámce pro autoritativní zjišťování, zda postup zadavatelů byl či nebyl v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek a přijetí potřebných nápravných opatření. Zákon v podstatě sleduje stejné obecné cíle jako hmotněprávní úprava procesu veřejného zadávání, k nimž náleží snaha zajistit rovný a nediskriminační přístup uchazečů k veřejným zakázkám, zefektivnit státní nákupy racionální alokací veřejných prostředků výběrem z nejvhodnější nabídky na základě otevřené a spravedlivé soutěže a dohled nad transparentností postupů zadavatelů s cílem omezovat rizika podvodů a korupce ve státní správě.

Předmětem dohledu je výlučně dodržování zákona ze strany zadavatelů, tudíž nikoliv soukromé individuální postupy uchazečů o veřejnou zakázku, i když je samozřejmé, že těmito postupy se orgán dohledu při výkonu své pravomoci může a zpravidla též bude zabývat (např. zda byly řádně prokázány kvalifikační předpoklady).

Výkonem dohledu podle tohoto zákona, stejně jako doposud, nejsou dotčena oprávnění jiných orgánů veřejné správy, které vykonávají kontrolu zadávání veřejných zakázek podle zvláštních právních předpisů, např. působnost Nejvyššího kontrolního úřadu podle § 3 odst. 1 zákona č. 166/1993 Sb. - ”vykonává kontrolu zadávání státních zakázek”.

K § 95

V tomto ustanovení jsou upraveny postupy účastníků zadávacího řízení, které lze využít v zájmu urychleného napravení namítaných porušení tohoto zákona zadavatelem bez zásahu orgánu dohledu. Nejedná se o postupy, jejichž uskutečnění je právní povinností stěžovatelů (navrhovatelů), nicméně jejich zařazení do zákona vychází z praktických poznatků, podle nichž o efektivní nápravu možných porušení zákona je třeba se snažit co nejdříve, využít k tomu všech možností, a zásadně před uzavřením smlouvy. V tomto dochází k významné změně oproti dosavadnímu stavu, který je charakterizován přílišnou formálností, povinným námitkovým řízením u zadavatele a závažnými hmotněprávními důsledky spojenými s podáním námitek, např. zákazem všech dalších úkonů směřujících k dokončení soutěže (§ 56 odst. 3 platného zákona) aj.

Zvýšený důraz na neformální řešení sporů vzniklých při zadávání veřejných zakázek je v souladu se stávajícím trendem v členských státech EU, které, vycházejíce ze specifik veřejného zadávání, se snaží řešit problémy již u zadavatele v průběhu zadávacího řízení.

Účastníkům zadávacího řízení se nabízí možnost požádat orgán dohledu o smírčí řízení, pokud to bude v konkrétním případě možné a praktické. Pokus o smír se uskuteční jen na návrh zadavatele, či některého stěžovatele. Nedostaví-li se účastníci k ústnímu jednání nebo nedojde-li k uzavření smíru, smírčí řízení se rozhodnutím zastaví.

K § 96

Pojem ”řízení o přezkoumání úkonů zadavatele” byl zvolen jako ekvivalent pojmu ”review procedure”, používaného ve Směrnici 89/665/EEC.

Pojem ”úkon zadavatele”, který je předmětem přezkumného řízení, je ekvivalentem pojmu ”decisions taken by the contracing authorities”, jenž je používán v přezkumných směrnicích ES i v některých národních úpravách členských států EU, např. v rakouském zákoně o zadávání veřejných zakázek. Je třeba vzít v úvahu, že jeho obsah je zásadně odlišný od pojmu ”rozhodnutí” ve smyslu správního řádu, neboť zadavatel v zadávacím řízení nepostupuje podle správního řádu, nerozhoduje o právech a právem chráněných zájmech nebo povinnostech osob. Jeho ”rozhodnutí” tudíž nejsou výsledkem správního řízení a nemají povahu správních rozhodnutí. Pojem ”úkon zadavatele” zahrnuje širokou škálu opatření (úkonů) zadavatele v celém procesu veřejného zadávání, od stanovení podmínek veřejné zakázky v soutěžních podkladech po vyhlášení výsledků veřejného zadávání.

Dosavadní právní úprava není, pokud jde o označení toho, co je předmětem přezkumu orgánem dohledu, terminologicky důsledná a dostatečně přesná. V  § 57 platného zákona se hovoří o přezkoumávání ”rozhodnutí zadavatele o námitkách”, nicméně z dalších ustanovení (např. § 56 odst.2, § 59 a 60 zákona) plyne, že jde o přezkum ”úkonů zadavatele”.

Návrh přejímá dosavadní stav, vycházející z  § 18 správního řádu, podle něhož přezkumné řízení lze zahájit na návrh i bez návrhu, tj. z vlastního podnětu orgánu dohledu.Navrhuje sestanovit jak subjektivní, tak i objektivní lhůtu, ve které může orgán dohledu zahájit z vlastního podnětu správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatelů. Objektivní lhůta by měla být tříletá. To má význam především při přezkoumání postupů zadavatelů po uzavření smlouvy a při uložení pokuty.

Stěžovatelem se podle § 89 odst. 1 návrhu rozumí kterákoliv osoba, jež prokáže, že má zájem na udělení veřejné zakázky a domnívá se, že úkonem zadavatele učiněným v průběhu zadávání veřejné zakázky byl porušen zákon. Oproti dosavadnímu stavu (§ 53 zákona) se tedy podstatně rozšiřuje okruh osob legitimovaných k podání návrhu na přezkum, což je v souladu s principem vyjádřeným v čl. 1 odst. 3 směrnice 89/665/EEC, podle něhož je povinností členských států EU zabezpečit, aby přezkumné postupy byly dostupné minimálně každé osobě, která prokáže, že má nebo měla zájem na získání veřejné zakázky a která byla nebo může být poškozena namítaným porušením zákona.

K podání návrhu na přezkum tak bude legitimována každá fyzická nebo právnická osoba ve smyslu právním, jež prokáže, že má zájem na získání zakázky. Vždy však stěžovatel musí před podáním návrhu využít neformálního způsobu vyřízení namítaných skutečností přímo u zadavatele.

Podle čl. 1 odst. 3 směrnice č. 89/665/EEC členské státy EU ve svých pravidlech přezkumného řízení mohou požadovat, aby osoba žádající přezkum rozhodnutí zadavatele byla povinna nejdříve oznámit zadavateli namítané porušení zákona a svůj úmysl požadovat přezkum orgánem dohledu. Této možnosti návrh zákona využívá tak, že stěžovateli stanoví povinnost doručit návrh ve stanovené lhůtě jak orgánu dohledu, tak i zadavateli.

K § 97

Je upravena forma návrhu na přezkum, jejíž dodržení je nutné v zájmu řádného a rychlého přezkumu, a tedy i v zájmu navrhovatele. Návrh musí být v písemné formě a musí obsahovat stanovené náležitosti. Vzhledem k tomu, že uplatnění námitek u zadavatele je obligatorní podmínkou pro případné podání návrhu na zahájení správního řízení, je součástí tohoto návrhu doklad o doručení námitek. Protože se předpokládá, že tento úkon (podání návrhu) bude stejně jako doposud zpoplatněn, vyžaduje se též doklad o zaplacení správního poplatku.

Návrh vychází z dosavadní právní úpravy v § 57 odst. 2 zákona s tím rozdílem, že návrh, který nebyl podán v souladu se zákonem, orgán dohledu nezamítne, ale rozhodnutím zahájené správní řízení zastaví. To však nevylučuje, že v případě, když je podán nekvalifikovaný nebo opožděný návrh, aby orgán dohledu v odůvodněných případech zahájil správní řízení z vlastního podnětu.

Návrh obsahuje příkladný výčet skutečností (dosud limitovaný ustanovením § 54 zákona), o jejichž přezkoumání lze žádat. To je významnou změnou oproti dosavadnímu stavu, který nebyl v souladu se směrnicemi ES, jež striktně vyžadují, aby bylo možno napadnout jakékoliv porušení zákona zadavatelem. Podle navrhované úpravy bude tedy možno požádat o přezkum jakéhokoliv úkonu zadavatele v procesu zadávání veřejné zakázky, o němž se navrhovatel domnívá, že je v rozporu se zákonem.

Je stanovena povinnost zadavatele zaslat orgánu dohledu vyjádření k návrhu na přezkum a současně mu zaslat též nezbytnou dokumentaci veřejné zakázky. Co je ”příslušná” dokumentace je nutno posuzovat individuálně podle toho, proti čemu návrh směřuje, přičemž takové posouzení bude v první fázi především věcí zadavatele.

K § 98

Pojem účastník řízení pro účely správního řízení konaného z důvodu přezkoumání úkonů zadavatele orgánem dohledu vychází z definice § 14 správního řádu, tj. že účastníkem řízení je osoba, o jejíž právech a povinnostech má být v řízení jednáno. Vzhledem k tomu, žezákon o výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek upravuje postup přezkoumávání úkonů, nebo opatření zadavatelů při zadávání veřejných zakázek, je tedy logické, aby byl účastníkem správního řízení zadavatel, neboť se vždy rozhoduje o jeho právech a povinnostech, ať už je řízení zahájené ex offo, či na návrh stěžovatele. Právě v případech, kdy je řízení vedeno na návrh stěžovatele, i když se nerozhoduje o jeho právech nebo povinnostech, je nezbytné, aby měl navrhovatel postavení účastníka řízení a mohl za účelem objektivního posouzení věci podávat doplňující návrhy, důkazy a mohl se též vyjadřovat k výsledku šetření úřadu.

K § 99

Návrh je v souladu s požadavky  čl. 2 odst. 1 písm. a) směrnice 89/665/EEC, podle níž je povinností členských států zajistit, aby orgán dohledu byl vybaven pravomocí vydávat v době co nejkratší prozatímní opatření s cílem nápravy údajného porušení zákona zadavatelem, zabránit dalšímu poškozování zájmů účastníků zadávacího procesu, včetně možnosti pozastavit zadávací postup nebo jakékoliv opatření zadavatele.

Výše uvedená směrnice též umožňuje, aby orgán dohledu vzal v úvahu případné důsledky předběžného opatření, a rozhodl se nepřijmout prozatímní opatření v případech, kdy jejich pravděpodobné negativní důsledky by převážily jejich přínosy (čl. 2 odst. 4 cit. směrnice). Návrh dále počítá s tím, že orgán dohledu může v zájmu zabránění dalšího poškozování či ohrožování zájmů uchazečů nebo zájemců o veřejnou zakázku uložit zadavatelům, aby něco vykonali, nebo se určitého jednání zdrželi.

K § 100 a 101

Protože návrh na přezkum lze podat proti všem porušením zákona, nelze v těchto ustanoveních vyjmenovat všechny v úvahu připadající formy (druhy) úkonů zadavatele. V rozhodnutí orgán dohledu vysloví, zda došlo k porušení zákona ze strany zadavatele, a podle povahy věci, zejména v závislosti na tom, v jakém stadiu zadávacího řízení k namítanému porušení zákona došlo, rozhodne o povinnosti zadavatele provést nápravná opatření a tato opatření specifikuje. V závislosti na závažnosti porušení zákona rozhodne též o uložení pokuty. Přitom vychází z účelu zákona, kterým na prvním místě není ukládání pokut, ale včasná náprava nezákonností. Množina nápravných opatření je limitována v případech, kdy orgán dohledu rozhoduje až v období po udělení zakázky (uzavření smlouvy). V takových případech lze pouze konstatovat a blíže specifikovat porušení zákona a na výslovný návrh stěžovatele rozhodnout o tom, zda existovala reálná možnost, že tento uchazeč mohl zakázku získat, pokud by zadavatel postupoval v souladu se zákonem. Platnost či neplatnost smlouvy jako občanskoprávního aktu, se řídí obchodním, resp. občanským zákoníkem, a nelze o ní rozhodnout ve správním řízení. Nicméně výsledek přezkumného řízení bude významným způsobem ovlivňovat možnost navrhovatele požadovat náhradu škody v občanskoprávním řízení před obecnými soudy. Výše náhrady škody nebude limitována jen škodou skutečnou, tj. na náklady spojené s účasti v  zadávacím řízení, ale i škodou způsobenou ušlým ziskem, přičemž mezi porušením zákona a vzniklou škodou musí existovat příčinná souvislost; ta nebude zpravidla v těch případech, kdy navrhovatel by ani při dodržení zákona zadavatelem neměl reálnou možnost zakázku získat. Návrhy na rozhodnutí orgánu dohledu podle § 117 i podle § 118 jsou zpoplatňovány.

Proti rozhodnutí vydanému orgánem dohledu podle § 117 a 118 je možno podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Zákonnost rozhodnutí lze

K § 102

Vzhledem k tomu, že podle § 96 podání návrhu na přezkum nemá odkladný účinek ve vztahu k zadávacímu procesu a úkonům zadavatele v něm učiněných, zadavatel může pokračovat ve výběrovém řízení, ponechává se tak na vůli zadavatele, zda bude pokračovat v zadávacím řízení pod hrozbou vysoké sankce, jestliže mu muselo být již z návrhu zřejmé, že se dopustil porušení zákona. Tato okolnost bude zohledněna orgánem dohledu při stanovení výše pokuty. Hrozba vysokých pokut by měla zadavatele motivovat k tomu, aby buď sami v jednání se stěžovateli odstranili namítané porušení zákona, případně přerušili zadávací řízení do doby, než bude vydáno příslušné rozhodnutí orgánu dohledu. Sankci podle tohoto ustanovení lze uložit každému zadavateli.

Proti rozhodnutí o uložení pokuty je možno podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

K § 103

V zájmu rychlosti a hospodárnosti správního řízení a tedy i efektivnosti zadávacího procesu je nutné, aby fyzické osoby poskytovali ve stanovených lhůtách orgánu dohledu podklady potřebné pro vydání rozhodnutí. Tato povinnost neplatí, pokud to dovolují zvláštní právní předpisy. Vzhledem k tomu, že výzva k poskytnutí podkladů musí být zaslána konkrétnímu adresátovi, jsou tyto osoby odpovědné za včasné splnění požadavků orgánu dohledu. Osobám, které nesplní uvedené povinnosti je možné na základě správního rozhodnutí uložit pokutu do výše 100 000,- Kč. Proti takovému rozhodnutí lze podat řádný opravný prostředek – rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. S ohledem na § 248 odst. 2 písm. e) o.s.ř., zákonnost těchto rozhodnutí není přezkoumatelná soudem. Obdobná úprava je i v případě, jestliže se vyzvané osoby nedostaví k ústnímu jednání nebo jinak ztěžují postup řízení.

K § 104

Vybírání a vymáhání pokut se navrhuje svěřit stejně jako podle dosavadní právní úpravy orgánu dohledu ve smyslu zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

K § 105

Navrhované ustanovení má preventivní povahu a má přispět k ochraně obchodního tajemství, které je předmětem práv náležejících podniku. Výjimka z ochrany obchodního tajemství je dána v souladu s ustanoveními trestního řádu.

K § 106

Vymezuje se vztah navrhované právní úpravy ke správnímu řádu.

K § 107

Navrhuje se zveřejňovat pravomocná rozhodnutí orgánu dohledu ve věci a rozhodnutí o uložených pokutách za porušení zákona nejen ve Sbírce rozhodnutí orgánu dohledu, ale i na jeho internetové stránce (www.compet.cz).

K § 108 až 111

Poprvé se zákon o zadávání veřejných zakázek vztahuje i na udělování koncesí, které jsou v zahraničí jednou z forem účasti soukromého kapitálu ve veřejném investování, I když nejde o veřejnou zakázku, přesto při zadávání koncesí jde o sledování stejných cílů, jako při zadávání veřejných zakázek. Z těchto důvodů podléhá zadávání koncesí režimu umožňujícímu účastnit se řízení o udělení koncese co nejširšímu okruhu subjektů. Proto je v zákoně stanovena povinnost uveřejnit úmysl udělit koncesi obdobně jako veřejnou zakázku. Zákon vymezuje lhůty pro zadávání žádostí a opravňuje orgán veřejné správy k požadavku, aby držitel koncese pořídil minimálně 70 % prací bez subdodávek. Pokud držitel koncese je sám zadavatelem prací, musí postupovat zcela podle zákona o zadávání veřejných zakázek..

K § 112 až 116

Zákon o zadávání veřejných zakázek se vztahuje i na veřejnou soutěž na určitý výkon, která probíhá podle zvláštních předpisů; jedná se o vyhlašování veřejných soutěží podle občanského zákoníku (§ 847 a násl.). Především jde o veřejné soutěže v oblasti architektury a urbanismu, ale i o jiné soutěže. Účelem těchto veřejných soutěží je nalézt nejvhodnější řešení; účastníka soutěže, který předložil vítězný návrh bude zadána i příslušná služba v jednacím řáí¨ízení bez uveřejnění.

K § 117

Přechodná opatření uvedená umožňují dokončit postupy zahájené před účinností nového zákona podle dosavadních předpisů. Tento způsob přechodu na novou úpravu, byl aplikován již předchozími novelami zákona č. 199/1994 Sb. a osvědčil se.

K § 118

Uvedeny jsou jednotlivé paragrafy, k jejichž provedení má ministerstvo vydat prováděcí vyhlášku

K § 119

Uvedeny jsou pouze právní předpisy, týkající se zadávání veřejných zakázek, které se zrušují v plném rozsahu.

K § 120

          Vzhledem k tomu, že nebyl přijat nový zákon o správních poplatcích, který měl zohlednit zpoplatňování návrhů podávaných orgánu dohledu v souvislosti s přezkumem úkonů zadavatele, navrhuje se provést novelu zákona o správních poplatcích. Vyměřování procentních poplatků podle dosavadního znění § 6 odst. 2 zákona o správních poplatcích, a případné odvolací řízení proti tomuto vyměření podle stávající úpravy, neúměrně prodlužuje správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatelů. Proto se navrhuje stanovit poplatek pevnou částkou, který bude splatný s podáním návrhu. Navrhovaná výše poplatků je odvozena od průměrné výše vybraných poplatků, která připadá na jedno rozhodnutí.

K § 124

Podle Plánu legislativních prací vlády na rok 2000 měl návrh zákona nabýt účinnosti 1. července 2001. S ohledem na dosavadní průběh legislativního procesu (vrácení původního návrhu zákona Poslaneckou sněmovnou vládě k dopracování) není navrhován konkrétní termín účinnosti. Vzhledem k poměrné složitosti navrhované právní úpravy je navrhována přiměřená legisvakance; další odklad účinnosti mají pouze ta ustanovení, která vážou na vstup ČR do EU.

K příloze č. 1

Směrnice Rady č. 93/36/EHS o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na dodávky a pozměňující směrnice Rady č. 97/52/ES, koordinující postupy zadávání veřejných zakázek na služby, dodávky a stavební práce, se také vztahují na zadávání veřejných zakázek na dodávky zadavatelům z resortu Ministerstva obrany, které zahrnují zboží (výrobky) uvedené v příloze k tomuto zákonu za předpokladu, že odhadovaná hodnota bez daně z přidané hodnoty je rovna prahové hodnotě 130 000 EUR nebo tuto hodnotu převyšuje.

V případě zadavatelů z resortu ministerstva obrany, kdy se jedná o zadávání veřejných zakázek na dodávky zboží, jehož odhadovaná hodnota bez daně z přidané hodnoty není menší než prahová hodnota 200 000 EUR, jde pouze o zboží, které není uvedené v příloze tohoto zákona.

tohoto zákona, která odpovídá příloze II. směrnice Rady č. 93/36/EHS, je členěna dle nomenklatury Harmonizovaného systému popisu a označování zboží (HS), který je využíván v zahraničním obchodě pro celní účely. V ČR je toto členění identicky uplatněno v Celním sazebníku, který obsahuje XXI tříd dále členěných na 97 kapitol zboží. Každá kapitola je podrobněji členěna na tzv. čísla harmonizovaného systému, která pak jsou dále podrobněji členěna až na jednotlivé položky zboží.

Výše uvedený harmonizovaný systém, resp. kombinovaná nomenklatura (HS/CN), vyjadřuje Standardní klasifikaci produkce (SKP) až od  5. stupně podrobnosti, což je úroveň třídy. Číselné přiřazení oddílů SKP však neodpovídá číselnému přiřazení kapitol HS.

K příloze č. 2

Obsahuje přehled služeb, na které se nevztahuje povinnost uveřejňovat zadávací řízení v EU. Tento postup umožňují směrnice ES.

V Praze dne 14. listopadu 2001

Předseda vlády:

Ministr pro místní rozvoj:

PLATNÁ ZNĚNÍ

ČÁSTÍ NOVELIZOVANÝCH ZÁKONŮ S VYZNAČENÍM NAVRHOVANÝCH ZMĚN

Legenda:

navrhované znění - tučným písmem a podtrženě,

vypouštěné nebo nahrazované znění - kurzívou v závorce

1)

ZÁKON

č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů

Položka 62

a) Návrh na povolení spojení podniků soutěžitelů ……………. 10 000,- Kč.

(b) Návrh na přezkoumání rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky 0,5% z nabídkové ceny navrhovatele nejméně Kč 2 500,- nejvýše Kč 100 000,-)

b) Návrh na přezkoumání úkonů zadavatele ……………. 30 000,- Kč.

(c) Návrh na přezkoumání rozhodnutí zadavatele v ostatních případech Kč 2 500,-)

c) Návrh na přezkoumání výsledku zadávacího řízení 150 000,- Kč.

Poznámky:

1. Návrh zpoplatňovaný podle písmene a) této položky je upraven v § 8a zákona č. 63/1991 Sb., ve znění zákona č. 286/1993 Sb.

(2. Návrh zpoplatňovaný podle písmene b) této položky je upraven v § 59 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., a návrh zpoplatňovaný podle písmene c) této položky je upraven v § 60 téhož zákona.)

2. Návrh zpoplatňovaný podle písmene b) této položky se podává na vydání rozhodnutí podle ustanovení § 113 zákona č. …/…Sb., o zadávání veřejných zakázek, o výkonu dohledu nad jejich zadáváním a o změně některých zákonů (zákon o veřejných zakázkách) a návrh zpoplatňovaný podle písmene c) této položky se podává na vydání rozhodnutí podle ustanovení téhož zákona.

3. Poplatek podle této položky se platí při podání návrhu.

2)

ZÁKON

č. 93/1998 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., a doplňují některé další zákony

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

(Čl.I

Zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., se mění a doplňuje takto:

1. § 1 odst. 2 písm. a) včetně poznámky č. 2) zní:

"a) poskytování účelové státní finanční podpory výzkumu a vývoji podle zvláštních předpisů2) s výjimkou případů, kdy jediným uživatelem výsledků výzkumu a vývoje je stát,

--------------

2) Zákon ČNR č. 300/1992 Sb., o státní podpoře výzkumu a vývoje, ve znění zákona č. 1/1995 Sb.".

2. V § 2 písm. a) bodu 1 se za slova "státními zastupitelstvími a státními fondy," vkládají tato slova: "Českými dráhami,4g)".

Poznámka č. 4g) zní:

"4g) Zákon ČNR č. 9/1993 Sb., o Českých dráhách, ve znění pozdějších předpisů.".

3. V § 2 písm. a) bodech 1 a 2 se slova "(např. "PHARE")" vypouštějí.

4. V § 2b poznámka č. 5a) zní:

"5a) Např. § 2 až 9 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, zákon č. 237/1991 Sb., o patentových zástupcích, ve znění zákona ČNR č. 14/ /1993 Sb., zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.".

5. V § 2b odst. 1 písm. e) se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které včetně poznámek č. 5f) a 5g) zní:

"f) který nemá splatný nedoplatek na pojistném na veřejné zdravotní pojištění,5f) na pojistném na sociální zabezpečení nebo na příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.5g)

---------------

5f) Zákon ČNR č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

5g) Zákon ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.".

6. § 2c odst. 1 a 2 zní:

"(1) Uchazeč prokazuje splnění kvalifikačních předpokladů uvedených v § 2b odst. 1 písm. a) dokladem o oprávnění k podnikání, včetně výpisu z obchodního rejstříku, a čestným prohlášením k písmenům b) až f).

(2) Uchazeč, se kterým má být uzavřena smlouva, prokáže kvalifikační předpoklady takto:

a) podle § 2b odst. 1 písm. b) výpisem z obchodního rejstříku, je-li do tohoto rejstříku zapsán, ne starším než 90 dnů,

b) podle § 2b odst. 1 písm. d) výpisem z evidence Rejstříku trestů ne starším než šest měsíců,

c) podle § 2b odst. 1 písm. f) potvrzením příslušného orgánu ne starším než šest měsíců.".

7. § 7 se doplňuje odstavcem 3, který zní:

"(3) Doba mezi prohlídkou místa nebo možností nahlédnout do dokumentace podle § 5 odst. 1 písm. j) a dnem otevírání obálek nesmí být kratší než 21 dnů.".

8. V § 31 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které zní:

"(2) U veřejných zakázek zadávaných zadavateli uvedenými v § 2 písm. a) bodu 1, u kterých výše budoucího peněžitého závazku bez daně z přidané hodnoty přesáhne 50 mil. Kč, ustavuje komisi podle odstavce 1 příslušný ministr nebo předseda jiného správního úřadu. Jejím členem musí být zástupce Ministerstva financí a zástupci dalších nejméně dvou odborně příslušných ministerstev.

(3) U veřejných zakázek zadávaných zadavateli uvedenými v § 2 písm. a) bodu 1, u kterých výše budoucího peněžitého závazku bez daně z přidané hodnoty přesáhne 200 mil. Kč, ustavuje komisi podle odstavce 1 vláda České republiky na návrh příslušného ministra nebo předsedy jiného správního úřadu. Jejím členem musí být zástupce Ministerstva financí a zástupci dalších nejméně dvou odborně příslušných ministerstev.".

Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 4 až 6.

9. V § 31 dosavadním odstavci 3 se slova "uvedení v odstavci 2" nahrazují slovy "uvedení v odstavci 4".

10. V § 31 v dosavadním odstavci 4 se slova "podle odstavce 2" nahrazují slovy "podle odstavců 2 až 4".

11. V § 51 se slova "Ministerstvo pro hospodářskou soutěž" nahrazují slovy "Úřad pro ochranu hospodářské soutěže".

12. V § 64 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se nový odstavec 2, který zní:

"(2) V případech zadávání veřejných zakázek hrazených jednak z prostředků státního rozpočtu, státních fondů, mezinárodních organizací, rozpočtů okresních úřadů a rozpočtů územních samosprávných celků, jednak z prostředků, jejichž použití upravuje mezinárodní smlouva podle odstavce 1, se postupuje podle odlišné úpravy obsažené v této smlouvě.".

13. V § 64c odst. 1 se za slovo "úhradu" vkládají tato slova: "skutečných nákladů". )

Čl. II

Zákon České národní rady č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění zákona České národní rady č. 592/1992 Sb., zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb. a zákona č. 305/1997 Sb., se doplňuje takto:

Za § 24b se vkládá nový § 24c, který včetně poznámky č. 8a) zní:

"§ 24c

Příslušná okresní pojišťovna je povinna vydat na žádost uchazeče, s nímž má být uzavřena smlouva, potvrzení o tom, že tento uchazeč nemá splatný nedoplatek pojistného na veřejné zdravotní pojištění, a to do sedmi dnů ode dne obdržení žádosti.

----------------------

8a) § 38 odst. 4 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb.".

3)

ZÁKON

č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu

a o změně některých dalších zákonů

(zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu)

ČÁST TŘETÍ

Změna zákona o působnosti Správy státních hmotných rezerv

§ 17

V § 6 zákona č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv, se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

"(2) Správa ve spolupráci se Státním zemědělským intervenčním fondem koordinuje objemy a termíny doplňování zásob zemědělských výrobků a potravin do hmotných rezerv a jejich uvolňování pro tuzemský trh i pro případný vývoz.".

Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.

(ČÁST ČTVRTÁ

Změna zákona o zadávání veřejných zakázek

§ 18

V § 1 odst. 2 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb. a zákona č. 28/2000 Sb., písmeno b) včetně poznámky pod čarou č. 4) zní:

"b) koupi, skladování a prodej zemědělských výrobků a potravin organizované Státním zemědělským intervenčním fondem,4)

------------------------------------------------------------------

4) Zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu).".)

ČÁST PÁTÁ

Změna zákona o státní statistické službě

§ 19

V § 18 odst. 1 písm. a) zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, se za slova "Bezpečnostní informační službě" vkládají slova " , Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu".

4)

ZÁKON

č. 39/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů, a o změně některých dalších zákonů

ČÁST ČTVRTÁ

Změna zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu

k informacím, ve znění pozdějších předpisů

Čl.V

V zákoně č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění zákona č. 101/2000 Sb. a zákona č. 159/2000 Sb., se v § 2 odst. 1 za slova "územní samosprávy" vkládají slova "a veřejné instituce hospodařící s veřejnými prostředky".

(ČÁST PÁTÁ

Změna zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných

zakázek, ve znění pozdějších předpisů

Čl.VI

V zákoně č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb. a zákona č. 256/2000 Sb., se v § 2 písm. b) bodě 1 za slova "České dráhy," vkládají slova "Česká televize, Český rozhlas,".)

ČÁST ŠESTÁ

ÚČINNOST

Čl.VII

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

IV.

Srovnávací tabulka pro posouzení shody vládního návrhu zákona s právními předpisy ES

Navrhovaný předpis ČR

Odpovídající předpis ES

ustanovení

§

Zákon o zadávání veřejných zakázek a o výkonu dohledu nad jejich zadáváním a o změně některých zákonů (zákon o veřejných zakázkách)

ustanovení

CELEX č.

číslo čl.

371L0304, 392L0050, 393L0036, 393L0037, 393L0038

397L0052, 398L0004

389L0665, 392L0013

§ 2

  1. Tento zákon se nevztahuje na zadávání veřejných zakázek, jestliže

  1. to vyžaduje ochrana utajovaných skutečností, obrana a bezpečnost státu u zakázek spojených s výrobou zbraní, střeliva a válečného materiálu nebo obchodem s nimi,

  2. jsou zadávány v souvislosti s umístěním cizích vojsk na území České republiky,

  3. jsou upraveny jinými procesními pravidly danými zvláštními postupy mezinárodních organizací,

  4. jsou zadávány v návaznosti na mezinárodní smlouvu za účelem společné realizace veřejné zakázky nebo jejího využití smluvními stranami,

  5. jejich předmětem je výzkum a vývoj v případě, kdy jejich výsledky nevyužije výlučně zadavatel uvedený v § 8 odst. 1 písm. a) pro vlastní činnost za podmínky, že poskytovaná služba je zcela uhrazena zadavatelem, …

392L0050

čl. 4, čl.5

393L0036

čl. 2, čl. 3, čl. 4

393L0037

čl. 4, čl. 5

393L0038

čl. 10, čl.12

např. 392L0050:

čl. 4

1. Tato směrnice se vztahuje na veřejné zakázky na služby zadávané zadavateli v oblasti obrany, s výjimkou zakázek, na něž se vztahují ustanovení článku 223 Smlouvy.

2. Tato směrnice se nevztahuje na služby, které jsou prohlášeny za tajné, nebo jejichž provádění musí být podle právních a správních předpisů platných v dotyčném členském státě doprovázet zvláštní bezpečnostní opatření, nebo pokud to vyžaduje ochrana základních zájmů bezpečnosti dotyčného státu.

čl. 5

Tato směrnice se nevztahuje na veřejné zakázky, které se řídí odlišnými procesními předpisy a jsou zadávány:

  1. v návaznosti na mezinárodní dohodu uzavřenou mezi členským státem a jednou nebo více třetími zeměmi, které se týkají služeb, jež jsou zamýšleny pro společnou realizaci nebo využití nějakého projektu signatářskými státy; každá dohoda se oznamuje Komisi, která může konzultovat Poradní výbor pro veřejné zakázky ustavený rozhodnutím Rady 71/306/EHS;

  2. podnikům v členských státech nebo ve třetí zemi v návaznosti na mezinárodní dohodu vztahující se k rozmístění vojsk;

  3. podle zvláštního postupu mezinárodní organizace.

v dalších směrnicích podobná formulace

§ 3

  1. Tento zákon se nevztahuje na zadavatele v odvětvích vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací, jde-li o veřejné zakázky

  1. zadávané za účelem

  1. výkonu činností podle § 9 v zahraničí, pokud nejde o využití sítí nebo území v České republice,

  2. dalšího prodeje nebo nájmu jiným osobám, za předpokladu, že nepožívají žádného zvláštního oprávnění prodávat nebo pronajímat předmět takové veřejné zakázky a jiné osoby mají možnost veřejné zakázky prodávat nebo pronajímat za stejných podmínek,

  3. nákupu vody, vykonávají-li činnost uvedenou v § 9 odst. 1 písm. a) bod 1. nebo písmeno b), nebo

  4. nákupu energie nebo nákupu paliv určených pro výrobu energie, vykonávají-li činnost uvedenou v § 9 odst. 1 písm. a) bodech 2 a 3 nebo písmeno b),

  1. na službu, kterou

  1. zadávají přidružené osobě, nebo

  2. zadává sdružení vytvořené několika zadavateli za účelem provedení činností podle § 9 jednomu z těchto zadavatelů nebo osobě, která je přidružena k jednomu z těchto zadavatelů, jestliže alespoň 80% průměrného obratu přidružené osoby za služby, dosaženého za předchozí 3 roky, pochází z poskytování takových služeb osobám, k nimž je přidružen. Jestliže více než jedna osoba, přidružená k zadavateli, poskytuje stejné nebo podobné služby, bere se v  úvahu celkový obrat pocházející z poskytování služeb těchto osob.

  1. Podle tohoto zákona rovněž nepostupují zadavatelé v odvětvích vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací, s výjimkou zadavatelů uvedených v § 8 odst. 1 písm. a), u veřejných zakázek zadávaných za jinými účely, než je vykonávání činností uvedených v § 9. To neplatí u veřejných zakázek, které souvisí s projekty vodohospodářských staveb, zavlažováním nebo odvodňováním půdy, za předpokladu, že množství vody určené pro dodávky pitné vody představuje více než 20% celkového množství vody dané k dispozici těmito projekty nebo zavlažovacími či odvodňovacími zařízeními.

393L0038

čl. 6 (1)

393L0038

čl. 7

393L0038

čl. 9

393L0038

čl. 13

393L0038

čl. 1 (3)

čl. 6:

Tato směrnice se nevztahuje na zakázky nebo veřejné soutěže na projekt, které zadavatelé zadávají nebo organizují za jinými účely než je provádění jejich činností uvedených v čl. 2 odst. 2 nebo provádění těchto činností v třetí zemi způsobem, který nezahrnuje fyzické využití sítě nebo geografické oblasti ve Společenství.

čl.7:

1. Tato směrnice se nevztahuje na zakázky zadané za účelem dalšího prodeje nebo nájmu třetím stranám, za předpokladu, že zadavatel nepožívá žádného zvláštního nebo výlučného práva prodávat nebo pronajímat předmět takové zakázky a jiné subjekty mají možnost ho prodávat nebo pronajímat za stejných podmínek jako zadavatel.

2. Zadavatelé sdělí Komisi na její žádost všechny kategorie výrobků nebo činností, které považují za vyňaté podle odstavce 1. Komise může pro informaci pravidelně zveřejňovat seznamy kategorií výrobků nebo činností, které považuje za takto vyňaté, v Úředním věstníku Evropských společenství. Komise přitom zachovává důvěrnost jakýchkoliv citlivých obchodních informací, na které mohou zadavatelé poukázat při poskytování těchto informací.

čl. 9

Tato směrnice se nevztahuje na:

a) zakázky, které zadavatelé uvedení v příloze I udělují na nákup vody;

b) zakázky, které zadavatelé uvedení v přílohách II až V udělují na nákup energie nebo paliv určených pro výrobu energie.

čl. 13

1. Tato směrnice se nevztahuje na zakázky na služby, které:

a) zadavatel zadává přidruženému podniku;

b) jsou zadávány společným podnikem vytvořeným několika zadavateli za účelem provedení činnosti ve smyslu čl. 2 odst. 2 jednomu z těchto zadavatelů nebo podniku, který je přidružen k jednomu z těchto zadavatelů;

za předpokladu, že alespoň 80% průměrného obratu výše zmíněného podniku za služby dosaženého v rámci Společenství za předchozí tři roky pochází z poskytování takových služeb podnikům, k nimž je přidružen.

Jestliže více než jeden podnik přidružený k zadavateli poskytuje stejné nebo podobné služby, bere se v úvahu celkový obrat pocházející z poskytování služeb výše zmíněných podniků.

čl. 1 (3)

”přidruženým podnikem” se rozumí podnik, jehož roční závěrka je podle sedmé směrnice Rady 83/349/EHS ze dne 13. června 1983 o konsolidovaných účetních závěrkách, založené na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy konsolidována, nebo, v případě zadavatelů, na které se výše uvedená směrnice nevztahuje, jakýkoliv podnik, ve kterém může zadavatel přímo nebo nepřímo vykonávat dominantní vliv ve smyslu odstavce 2, nebo který může vykonávat dominantní vliv nad zadavatelem, nebo který, společně se zadavatelem, podléhá dominantnímu vlivu jiného podniku, v důsledku vlastnictví, majetkové účasti nebo předpisů, jimiž je upraven

§ 4

  1. Veřejnou zakázkou je zakázka na dodávky, služby nebo stavební práce, jejímž zadavatelem je osoba uvedená v § 8.

  2. Veřejná zakázka se uskutečňuje na základě smlouvy za úplatu s jedním nebo více dodavateli veřejných zakázek.

392L0050

čl. 1, čl. 3

393L0036

čl. 1

393L0037

čl. 1, čl.2

393L0038

čl. 1

392L0050:

”veřejnými zakázkami na služby” se rozumějí zakázky sjednané písemně úplatnou smlouvou mezi poskytovatelem služeb a zadavatelem, s výjimkou….

”zadavateli” mohou být stát, regionální nebo místní orgány, veřejnoprávní subjekty, sdružení tvořená jedním nebo více takovými orgány či veřejnoprávními subjekty

„veřejnoprávním subjektem“ se rozumí jakýkoliv subjekt:

  • založený za zvláštním účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, který nemá průmyslovou nebo obchodní povahu, a

  • který má právní subjektivitu, a

  • je financován převážně státem, regionálními nebo místními orgány nebo jinými veřejnoprávními orgány nebo je těmito orgány řízen, nebo v jeho správním, řídícím nebo dozorčím orgánu je více než polovina členů jmenována státem, regionálními nebo místními orgány nebo jinými veřejnoprávními subjekty.

Seznamy veřejnoprávních subjektů a jejich kategorií, které splňují kritéria uvedená v druhém pododstavci tohoto písmena, jsou uvedeny v příloze …“

”poskytovatelem služeb” se rozumí jakákoliv fyzická či právnická osoba, včetně veřejného subjektu, který nabízí služby. Poskytovatel služeb, který podá nabídku do soutěže je označován pojmem ”uchazeč” a ten, který se účastní uzavřeného nebo vyjednávacího řízení je označován jako ”zájemce”;

podobná formulace v 393L0036. 393L0037, 393L0038

viz též text k § 8

§ 5

Veřejnou zakázkou na dodávky je veřejná zakázka, jejímž předmětem je dodání věcí movitých (dále jen ”zboží”), nájem movité věci za účelem koupě nebo leasing a rovněž veřejná zakázka, jejímž předmětem je kromě dodání zboží také montáž a uvedení do provozu pokud nejde o případ podle § 6 odst. 2 písm. a).

393L0036

čl. 1

393L0036:

”veřejnými zakázkami na dodávky” se rozumějí zakázky sjednané písemně úplatnou smlouvou mezi dodavatelem (fyzickou nebo právnickou osobou) a zadavatelem uvedeným níže v písm. b), týkající se koupě výrobků , koupě najaté věci, koupě na splátky nebo jeho nájmu s předkupním právem nebo bez něho. Dodávka těchto výrobků může dále obsahovat instalační a umísťovací práce

§ 6

  1. Veřejnou zakázkou na služby je veřejná zakázka, jejímž předmětem je poskytnutí služby s výjimkou

  1. nájmu nemovitostí nebo jejich částí,

  2. nabývání, produkce a koprodukce rozhlasových a televizních programů,

  3. poskytování vysílacích časů rozhlasového a televizního vysílání,

  4. rozhodčí a smírčí činnosti,

  5. emise, prodeje, nákupu a převodu cenných papírů,

  6. činností České národní banky,

  7. provedení práce.

  1. Veřejnou zakázkou na služby je též veřejná zakázka, jejímž

  1. předmětem je kromě poskytnutí služeb rovněž dodání zboží, pokud je cena poskytovaných služeb vyšší než předpokládaná cena dodání zboží, nebo

  2. vedlejším předmětem je kromě poskytnutí služeb rovněž zakázka na stavební práce (§ 7).

393L0050

čl. 1

čl. 2

393L0037

čl.1

”veřejnými zakázkami na služby” se rozumějí zakázky sjednané písemně úplatnou smlouvou mezi poskytovatelem služeb a zadavatelem, s výjimkou:

i) veřejných zakázek na dodávky ve smyslu čl. 1 písm. a) směrnice 77/62/EHS a veřejných zakázek na stavební práce ve smyslu čl. 1 písm. a) směrnice 71/62/EHS;

ii) zakázek v oblastech uvedených v článcích 2, 7, 8 a 9 směrnice 90/531/EHS nebo splňujících podmínky čl. 6 odst. 2 téže směrnice;

iii) smluv za účelem nabytí nebo nájmu pozemků, stávajících budov nebo jiných nemovitých věcí nebo práv s nimi spojených, jakýmikoliv finančními prostředky; avšak smlouvy o finančních službách uzavřené v jakékoliv formě současně, dříve nebo později, než je uzavřena kupní či nájemní smlouva se touto směrnicí řídí;

iv) smluv za účelem koupě, vývoje, výroby nebo účasti na výrobě programového materiálu vysílacími společnostmi a zakázek na vysílací čas;

v) smluv o telefonní službě, dálnopisných, radiotelefonních, pagingových a družicových službách;

vi) smluv o rozhodčím a smírčím řízení;

vii) smluv o finančních službách v souvislosti s vydáváním, prodejem, nákupem nebo převodem cenných papírů nebo jiných finančních nástrojů a služeb centrálních bank;

viii) pracovních smluv;

ix) smluv o službách ve výzkumu a vývoji, z nichž výsledky nepřipadají výlučně zadavateli k využití při vlastní činnosti za podmínky, že poskytovaná služba je zcela uhrazena zadavatelem;

čl. 2

Pokud má veřejná zakázka zahrnovat jak výrobky ve smyslu směrnice 77/62/EHS, tak služby ve smyslu příloh I A a I B této směrnice, vztahuje se na ni tato směrnice, pokud hodnota daných služeb převyšuje hodnotu výrobků, na něž se zakázka vztahuje.

§ 7

Veřejnou zakázkou na stavební práce je veřejná zakázka na novostavby, stavební změny dokončených staveb a udržovací práce na nich nebo odstraňování stávajících staveb a projektová a inženýrská činnost, je-li součástí zakázky na stavební práce

393L0037

čl. 1

”zakázkami na stavební práce”se rozumějí zakázky sjednané písemně úplatnou smlouvou mezi podnikatelem a zadavatelem uvedeným v písmeni b), jejichž předmětem je buď provedení, nebo jak provedení, tak návrh stavebních prací, které patří k činnostem uvedeným v příloze II nebo stavby uvedené níže v písmeni c), nebo provedení stavební práce, která odpovídá požadavkům určeným zadavatelem;

§ 8

  1. Zadavatelem je

  1. veřejný zadavatel, kterým je

  1. Česká republika,

  2. státní příspěvková organizace,

  3. územní samosprávný celek a v případě hlavního města Prahy též městský obvod a městská část, a jimi řízené a zřizované příspěvkové organizace,

  4. Fond národního majetku České republiky, Pozemkový fond České republiky, státní fond, Česká národní banka, Český rozhlas, Česká televize, Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, Česká konsolidační agentura, zdravotní pojišťovna, veřejná vysoká škola v případě zakázek hrazených ze státního rozpočtu a jiná právnická osoba, pokud byla zřízena zákonem nebo na základě zákona za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu,

  1. podnikatel, jestliže

  1. je ovládán veřejným zadavatelem nebo, jeho podnikání je podmíněno udělením oprávnění poskytujícím zvláštní nebo výhradní práva,

  2. vykonává-li některou z činností uvedených v § 9 , nebo

  1. jiná osoba, zadává-li zakázku na stavební práce (§ 7), která je z více než 50 % hrazena z prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, z rozpočtů státních fondů, z rozpočtů územních samosprávných celků, z rozpočtů zadavatelů uvedených v písmenu a) bod 3, z příspěvků mezinárodních organizací nebo z prostředků soustředěných v Národním fondu.

  1. Zadavatelem je rovněž sdružení zadavatelů uvedených v odstavci 1.

  2. Zadavatel je povinen zakázky na dodávky, služby nebo stavební práce sloužící k plnění jeho úkolů zadávat formou veřejné zakázky

392L0050

čl. 1

393L0036

čl. 1

393L0037

čl. 1

393L0038

čl. 1

392L0050:

”zadavateli” mohou být stát, regionální nebo místní orgány, veřejnoprávní subjekty, sdružení tvořená jedním nebo více takovými orgány či veřejnoprávními subjekty

„veřejnoprávním subjektem“ se rozumí jakýkoliv subjekt:

  • založený za zvláštním účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, který nemá průmyslovou nebo obchodní povahu, a

  • který má právní subjektivitu, a

  • je financován převážně státem, regionálními nebo místními orgány nebo jinými veřejnoprávními orgány nebo je těmito orgány řízen, nebo v jeho správním, řídícím nebo dozorčím orgánu je více než polovina členů jmenována státem, regionálními nebo místními orgány nebo jinými veřejnoprávními subjekty.

Seznamy veřejnoprávních subjektů a jejich kategorií, které splňují kritéria uvedená v druhém pododstavci tohoto písmena, jsou uvedeny v příloze …“

v dalších směrnicích podobná formulace

393L0037, čl. 2

Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby zajistily dodržování této směrnice zadavateli nebo zabezpečí, aby byla dodržována, pokud přímo subvencují z více než 50 % zakázku na provedení stavebních prací zadanou jiným subjektem.

§ 9

  1. Zadavatelem v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací se rozumí zadavatel,  který

  1. poskytuje nebo provozuje pevné sítěurčené k zásobování veřejnosti v souvislosti s výrobou, přepravou nebo distribucí

  1. pitné vody,

  2. elektřiny,

  3. plynu nebo tepla;

  1. zásobuje sítě uvedené v písmenu a) pitnou vodou, elektřinou, plynem nebo teplem;

  2. vykonává činnost, při které využívá geograficky vymezeného území za účelem

  1. průzkumu nebo těžby ropy, zemního plynu, uhlí nebo jiných pevných paliv, nebo

  2. poskytování letištních, přístavních a jiných terminálových zařízení leteckým dopravcům a dopravcům na vnitrozemských vodních cestách;

  1. provozuje dráhy a veřejnou drážní dopravu podle zvláštního právního předpisu provozuje silniční dopravu pro cizí potřeby podle zvláštního právního předpisu,

  2. poskytuje nebo provozuje kanalizaci pro veřejnou potřebu nebo provádí čištění odpadních vod, nebo

  3. poskytuje nebo provozuje telekomunikační služby.

(2) Za činnost podle odstavce 1 písm. a) a b) se u zadavatele uvedeného v § 8 odst. 1 písm. b) nepovažuje

  1. v případě pitné vody nebo elektřiny, jestliže

  1. pitná voda nebo elektřina je vyráběna z důvodu nezbytností pro výkon činností, které nejsou uvedeny v odstavci 1 a

  2. dodávky do veřejné sítě závisí pouze na vlastní spotřebě zadavatele a nepřesáhly 30% průměru celkové výroby pitné vody nebo elektrické energie zadavatele za poslední 3 roky;

  1. v případě plynu nebo tepla jestliže

  1. výroba plynu nebo tepla je nevyhnutelným důsledkem výkonu činnosti, která není uvedena v odstavci 1 a

  2. dodávka do veřejné sítě je určena pouze pro hospodářské využití takové výroby a nečiní  více než 20% průměrného obratu zadavatele za poslední 3 roky.

  1. Za činnost podle odstavce 1 písm. d) se nepovažuje provozování veřejné autobusové dopravy, jestliže jiné osoby mohou poskytovat tyto služby na celém území státu nebo pouze ve vymezené oblasti za stejných podmínek

čl. 2

1. Tato směrnice se vztahuje na zadavatele, kteří:

  1. jsou veřejnými orgány nebo veřejnými podniky a vykonávají některou z činností uvedených v odstavci 2;

  2. pokud nejsou veřejnými orgány nebo veřejnými podniky, vykonávají jako jednu ze svých činností jakoukoliv z těch, které jsou uvedeny v odstavci 2 nebo jejich kombinaci a působí na základě zvláštních nebo výlučných práv udělených příslušným orgánem členského státu.

2. Činnosti na něž se vztahuje tato směrnice jsou:

a) poskytování nebo provoz pevných sítí určených k zásobování veřejnosti v souvislosti s výrobou, dopravou nebo distribucí:

i) pitné vody; nebo

ii) elektřiny; nebo

iii) plynu nebo tepla;

nebo zásobování těchto sítí pitnou vodou, elektřinou, plynem nebo teplem;

b) využívání zeměpisné oblasti za účelem:

i) průzkumu nebo těžby ropy, zemního plynu, uhlí nebo jiných pevných paliv, nebo

ii) poskytování zařízení letiště, námořního nebo vnitrozemského přístavu, nebo jiného terminálu pro letecké a námořní dopravce a dopravce na vnitrozemských vodních cestách;

c) provozování sítí poskytujících služby veřejnosti v oblasti železniční dopravy, automatizovaných systémů, tramvajové, trolejbusové, autobusové nebo lanové dopravy.

Pokud se týká dopravních služeb, síť je považována za existující tam, kde je služba poskytována podle provozních podmínek stanovených příslušným orgánem členského státu, sem patří stanovení trasy, kapacita, která má být k dispozici nebo jízdní řád;

d) poskytování nebo provozování veřejných telekomunikačních sítí nebo poskytování jedné nebo více veřejných telekomunikačních služeb.

čl. 6:

1.Tato směrnice se nevztahuje na zakázky nebo veřejné soutěže na projekt, které zadavatelé zadávají nebo organizují za jinými účely než je provádění jejich činností uvedených v čl. 2 odst. 2 nebo provádění těchto činností v třetí zemi způsobem, který nezahrnuje fyzické využití sítě nebo geografické oblasti ve Společenství.

2. Tato směrnice se však vztahuje na zakázky nebo veřejné soutěže na projekt zadávané či organizované zadavateli, kteří vykonávají činnost uvedenou v čl. 2 odst. 2 písm. a) bodu i) a které:

a) souvisejí s projekty vodohospodářských děl, zavlažováním nebo odvodňováním půdy, za předpokladu, že množství vody určené pro dodávky pitné vody představuje více než 20 % celkového množství vody dané k dispozici těmito projekty nebo zavlažovacími či odvodňovacími zařízeními, nebo

b) souvisejí s čištěním nebo úpravou odpadních vod.

čl. 2:

5) Dodávky pitné vody, elektřiny, plynu nebo tepla do sítí, které zásobují veřejnost prostřednictvím zadavatele, který není veřejným orgánem, se nepovažuje za činnost ve smyslu odst. 2 písm. a), jestliže:

  1. v případě pitné vody nebo elektřiny:

  • pitná voda nebo elektřina je vyráběna daným zadavatelem, protože její spotřeba je nezbytná pro výkon činností, které nejsou uvedeny v odstavci 2, a

  • dodávky do veřejné sítě závisí pouze na vlastní spotřebě zadavatele a nepřesáhly 30% průměru celkové výroby pitné vody nebo elektrické energie zadavatele za poslední tři roky, včetně probíhajícího roku;

b) v případě plynu nebo tepla:

  • výroba plynu nebo tepla daným zadavatelem je nevyhnutelným důsledkem výkonu činnosti, která není uvedena v odstavci 2, a

  • dodávka do veřejné sítě je určena pouze pro hospodářské využití takové výroby a neobnáší více než 20% průměrného obratu zadavatele za poslední tři roky, včetně probíhajícího roku.

§ 10

Dodavatelem je pouze

  1. podnikatel,

  2. veřejná vysoká škola, nebo

  3. v případě veřejných zakázek na služby též jiná osoba poskytující v souladu s právními předpisy příslušnou službu

392L0050

čl.1

393L0036

čl.1

393L0037

čl.1

393L0038

čl.1

např.: 392L0050

”poskytovatelem služeb” se rozumí jakákoliv fyzická či právnická osoba, včetně veřejnoprávního subjektu, která nabízí služby.

v dalších směrnicích podobná formulace

§ 11

Zájemcem o veřejnou zakázku se rozumí dodavatel, který podal žádost o účast v užší soutěži nebo v jednacím řízení s uveřejněním, popřípadě kterého zadavatel vyzval k účasti v jednacím řízením bez uveřejnění (dále jen ”zájemce”).

392L0050

čl.1

393L0036

čl.1

393L0037

čl.1

393L0038

čl.1

392L0050

”poskytovatelem služeb” se rozumí jakákoliv fyzická či právnická osoba, včetně veřejnoprávního subjektu, která nabízí služby. Poskytovatel služeb, který podá nabídku do soutěže je označován pojmem ”uchazeč” (tenderer) a ten, který se účastní omezeného nebo vyjednávacího řízení je označován jako ”zájemce” (candidate);

v dalších směrnicích podobná formulace

§ 12

Uchazečem o veřejnou zakázku se rozumí dodavatel, který podal nabídku ve veřejné soutěži nebo v užší soutěži (dále jen ”uchazeč”).

392L0050

čl.1

393L0036

čl.1

393L0037

čl.1

393L0038

čl.1

viz text k § 11

§ 13

(1) Zadávacím řízením se rozumí postup, který musí zadavatel dodržet při zadávání veřejné zakázky před uzavřením smlouvy s dodavatelem, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) Zadávacím řízením je

a) otevřené zadávací řízení, kdy zadavatel vyhlašuje soutěž neurčitým osobám a všichni realizátoři, kteří mají zájem, mohou podat nabídku (dále jen ”veřejná soutěž”),

b) omezené zadávací řízení, kdy pouze zadavatelem vyzvaní zájemci mohou podat nabídku (dále jen ”užší soutěž”), nebo

c) jednací řízení s uveřejněním nebo jednací řízení bez uveřejnění, kdy zadavatel sjednává smluvní podmínky s jedním nebo více vyzvanými zájemci.

392L0050

čl. 1

393L0036

čl. 1

393L0037

čl. 1

393L0038

čl. 1

např.: 392L0050:

„otevřenými řízeními“ se rozumějí ta vnitrostátní řízení, ve kterých všichni poskytovatelé služeb, jež mají zájem, mohou podat nabídku;

„omezenými řízeními“ se rozumějí vnitrostátní řízení, ve kterých mohou pouze poskytovatelé služeb vyzvaní zadavatelem podat nabídku;

„vyjednávacími řízeními“ se rozumějí vnitrostátní řízení, ve kterých zadavatelé konzultují poskytovatele služeb podle svého výběru a vyjednají s jedním nebo více z nich smluvní podmínky;

v dalších směrnicích podobné formulace

§ 14

….

(2) Finanční limit pro veřejné zakázky na dodávky a pro veřejné zakázky na služby je částka v české měně odpovídající

a) 130 000 zvláštních práv čerpání pro zadavatele uvedené v § 8 odst. 1 písm. a), bodech 1 a 2 a pro Ministerstvo obrany pro zboží uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu,

b) 200 000 zvláštních práv čerpání pro zadavatele uvedené v § 8 odst. 1 písm. a), bodech 3 a 4 a pro Ministerstvo obrany pro zboží neuvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu,

c) 400 000 zvláštních práv čerpání pro zadavatele v odvětvích vodního hospodářství, energetiky, dopravy a komunikací, vykonávají-li činnosti uvedené v § 9 odst. 1 písm. a) až e),

d) 600 000 EUR pro zadavatele v odvětvích vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací, vykonávají-li činnost uvedenou v § 9 odst. 1 písm. f).

(3) Finanční limit pro veřejné zakázky na stavební práce je částka v české měně odpovídající 5 000 000 EUR s výjimkou zadavatele v odvětvích vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací, u nichž tento finanční limit činí 5 000 000 zvláštních práv čerpání.

393L0036

čl. 5 (1)

(ve znění 397L0052)

392L0050

čl. 7

(ve znění 397L0052)

393L0038

čl. 14 (1)

(ve znění 398L0004)

392L0050

čl. 7 (4)

393L0036 čl. 5:

1. a) Hlavy II, III a IV a články 6 a 7 se vztahují na veřejné zakázky na dodávky zadávané:

  1. zadavateli uvedenými v čl. 1 písm. b), včetně zakázek na dodávky zadávaných zadavateli uvedenými v příloze I v oblasti obrany, pokud se nejedná o výrobky uvedené v příloze II, jestliže odhadovaná hodnota bez daně z přidané hodnoty (DPH) není menší než stejná hodnota vyjádřená v ECU odpovídající 200 000 zvláštních práv čerpání (ZPČ).

  2. zadavateli uvedenými v příloze I A, jejichž odhadovaná hodnota bez DPH není menší než stejná hodnota vyjádřená v ECU odpovídající 130 000 ZPČ; v případě zadavatelů v oblasti obrany se toto týká jenom zakázek zahrnujících výrobky uvedené v příloze II.

b) Tato směrnice se vztahuje na veřejné zakázky na dodávky, jejichž odhadovaná hodnota je rovna dané prahové hodnotě v době zveřejnění vyhlášení podle čl. 9 odst. 2 nebo tuto hodnotu převyšuje;

392L0050 čl. 7:

1. a) Tato směrnice se vztahuje na:

  • veřejné zakázky na služby uvedené v čl. 3 odst. 3, veřejné zakázky na služby týkající se služeb uvedených v příloze I B, služby v kategorii 8 v příloze I A a telekomunikační služby v kategorii 5 přílohy I A s referenčními čísly CPC 7524, 7525 a 7526 zadávané zadavateli uvedenými v čl. 1 písm. b), jestliže odhadovaná hodnota bez daně z přidané hodnoty (DPH) není menší než ECU 200 000,

  • veřejné zakázky na služby týkající se služeb uvedených v příloze I A s výjimkou služeb v kategorii 8 a telekomunikačních služeb v kategorii 5 s referenčními čísly CPC 7524, 7525 a 7526:

  1. zadaných zadavateli uvedenými v příloze I směrnice 93/36/EHS, jestliže odhadovaná hodnota bez DPH není menší než stejná hodnota vyjádřená v ECU odpovídající 130 000 zvláštních práv čerpání (ZPČ);

  2. zadaných zadavateli uvedenými v čl. 1 písm. b), kteří nejsou uvedeni v příloze I směrnice 93/36/EHS, jestliže odhadovaná hodnota bez DPH není menší než stejná hodnota vyjádřená v ECU odpovídající 200 000 ZPČ.

393L0038 čl. 14:

1. Tato směrnice se vztahuje na:

a) zakázky zadávané zadavateli, kteří vykonávají činnosti uvedené v příloze X1, za předpokladu, že jejich odhadovaná hodnota, bez DPH, není menší než:

i) ECU 600 000 v případě zakázek na dodávky a služby;

ii) ECU 5 000 000 v případě zakázek na stavební práce;

b) zakázky zadávané zadavateli, kteří vykonávají činnosti uvedené v přílohách I, II, VII, VIII a IX, za předpokladu, že jejich odhadovaná hodnota, bez DPH, není menší než:

  1. 400 000 zvláštních práv čerpání (ZPČ) vyjádřená v ECU v případě zakázek na dodávky a služby uvedené v příloze XVI A, s výjimkou služeb ve vědě a výzkumu uvedených v kategorii 8 a telekomunikačních služeb v kategorii 5, jejichž referenční čísla jsou 7524, 7525 a 7526;

  2. ECU 400 000 v případě zakázek na služby jiné, než které jsou uvedené v písmenu i);

  3. 5 000 000 ZPČ vyjádřená v ECU v případě zakázek na stavební práce;

c) zakázky zadávané zadavateli, kteří vykonávají činnosti uvedené v přílohách III, IV, V a VI, za předpokladu, že jejich odhadovaná hodnota bez DPH, není menší než:

  1. ECU 400 000 v případě zakázek na dodávky a služby;

  2. ECU 5 000 000 v případě zakázek na stavební práce.

392L0050 čl. 7:

….Pokud jsou služby rozděleny do několika položek, z nichž každá je předmětem samostatné zakázky, je třeba pro účely výpočtu hodnoty uvedené výše brát v úvahu hodnoty všech jednotlivých položek.

Pokud není hodnota položek menší než výše uvedená hodnota, vztahují se ustanovení této směrnice na všechny položky. Zadavatelé se mohou odchýlit od odstavce 1 u položek, jejichž odhadovaná hodnota bez DPH je menší než ECU 80 000, za předpokladu, že celková hodnota těchto položek nepřesáhne 20 % celkové hodnoty všech položek.

§ 16

Rámcovou smlouvou se rozumí smlouva uzavřená mezi zadavatelem v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací a uchazečem, popřípadě uchazeči, na podkladě veřejné soutěže, nebo užší soutěže, jejímž obsahem je stanovení smluvních podmínek pro veřejné zakázky, které mají být zadány v určitém časovém období, nejdéle však po dobu 3 let.

393L0038

čl. 1 (5)

„rámcovou smlouvou“ rozumí smlouva mezi jedním ze zadavatelů uvedených v čl. 2a jedním nebo více dodavateli, podnikateli nebo poskytovateli služeb, jejímž účelem je stanovit podmínky, zejména s ohledem na ceny a případně na předpokládané množství, kterými se budou řídit zakázky zadávané během daného období;

§ 17

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) zadávacími podmínkami veškeré požadavky zadavatele, které musí být uchazečem v nabídce splněny,

b) nabídkou návrh předložený uchazečem ve veřejné soutěži nebo v užší soutěži,

c) kvalifikací způsobilost dodavatele pro provedení zadávané veřejné zakázky,

d) zadáním veřejné zakázky rozhodnutí zadavatele o přidělení veřejné zakázky,

e) zadavatelskou činností činnost vykonávaná podle tohoto zákona za účelem zadání veřejné zakázky včetně činností souvisejících,

f) dokumentací o zadání veřejné zakázky souhrn dokumentů, jejichž pořízení vyžaduje tento zákon, a nabídky všech uchazečů,

g) přidruženou osobou osoba, ve které je zadavatel ovládající osobou podle zvláštních právních předpisů nebo vůči němuž je zadavatel osobu ovládanou podle zvláštních právních předpisů, nebo který společně se zadavatelem je osobou řízenou jinou osobou,

h) zahraniční osobou právnická osoba se sídlem nebo fyzická osoba s bydlištěm mimo území České republiky

i) koncesí rozhodnutí orgánu veřejné správy uskutečnit stavbu a provozovat ji nebo využívat za podmínek dohodnutých ve smlouvě uzavřené mezi tímto orgánem a koncesionářem.

392L0050

čl. 1

393L0036

čl. 1

393L0037

čl. 1

393L0038

čl. 1

směrnice neobsahují uvedené pojmy vždy formou definic, přesto lze uvést např:

393L0038:

„přidruženým podnikem“ rozumí podnik, jehož roční účetní závěrky jsou konsolidovány s ročními účetními závěrkami zadavatele v souladu s požadavky sedmé směrnice Rady č. 83/349/EHS ze dne 13. června 1983 o konsolidovaných účetních závěrkách (založené na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy), nebo, v případě zadavatelů, na které se výše uvedená směrnice nevztahuje, jakýkoliv podnik, ve kterém může zadavatel přímo nebo nepřímo vykonávat dominantní vliv ve smyslu odstavce 2, nebo který může vykonávat dominantní vliv nad zadavatelem, nebo který, společně se zadavatelem, podléhá dominantnímu vlivu jiného podniku, v důsledku vlastnictví, majetkové účasti nebo předpisů, jimiž je upraven;

§ 18

(1) Pro postup zadavatele při zadávání veřejných zakázek je rozhodující předpokládaná cena předmětu veřejné zakázky neobsahující daň z přidané hodnoty. Pokud jsou předmětem veřejné zakázky plnění s různými sazbami daně z přidané hodnoty, je celková předpokládaná cena předmětu veřejné zakázky součtem předpokládaných cen jednotlivých plnění neobsahující daň z přidané hodnoty. Předpokládanou cenu předmětu veřejné zakázky určuje zadavatel podle podmínek v den odeslání předběžného oznámení (§ 31), oznámení (§ 32) nebo vyhlášení veřejné soutěže (§ 50) k uveřejnění.

(2) Pokud je předmět veřejné zakázky rozdělen na části, je pro určení předpokládané ceny předmětu rozhodující součet předpokládaných cen předmětů všech jeho částí. Zadavatel nesmí rozdělit předmět veřejné zakázky z důvodu snížení jeho předpokládané ceny.

392L0050

čl. 7

393L0036

čl. 5

393L0037

čl. 6

393L0038

čl. 14

např. 392L0050:

1. Tato směrnice se vztahuje na veřejné zakázky na služby, jejichž odhadovaná hodnota bez DPH není menší než ECU 200 000.

2. Pro účely výpočtu odhadované hodnoty zakázky zahrne zadavatel celkovou odměnu pro poskytovatele služeb, přičemž vezme v úvahu ustanovení odstavců 3 až 8.

3. Metoda výpočtu nesmí být vybírána s úmyslem vyhnout se použití této směrnice a žádné zadání veřejné zakázky na určité služby se nesmí dělit s úmyslem vyhnout se použití tohoto článku.

Pokud jsou služby rozděleny do několika položek, z nichž každá je předmětem samostatné zakázky, je třeba pro účely výpočtu hodnoty uvedené výše brát v úvahu hodnoty všech jednotlivých položek.

v dalších směrnicích: podobné formulace

§ 19

Předpokládaná cena předmětu veřejné zakázky na dodávky

Předpokládanou cenou předmětu veřejné zakázky na dodávky je celková předpokládaná cena předmětu veřejné zakázky neobsahující daň z přidané hodnoty. Pokud jsou předmětem veřejné zakázky plnění s různými sazbami daně z přidané hodnoty a plnění osvobozená od daně z přidané hodnoty bez nároku na odpočet daně na vstupu, je celková předpokládaná cena předmětu veřejné zakázky součtem předpokládaných cen jednotlivých plnění podléhajících dani z přidané hodnoty neobsahujících tuto daň a předpokládaných cen plnění osvobozených od daně z přidané hodnoty bez nároku na odpočet této daně. Při určování předpokládané ceny předmětu veřejné zakázky v případě smlouvy o koupi najaté věci, leasingové a obdobné smlouvy a nájemní smlouvy zadavatel vezme v úvahu, jde-li o smlouvu uzavíranou

a) na dobu nepřesahující 12 měsíců, celý čas trvání nájmu,

b) na dobu přesahující 12 měsíců, celý čas trvání nájmu včetně předpokládané zůstatkové ceny,

c) na dobu neurčitou, 48 násobek předpokládaného měsíčního nájemného.

393L0036

čl. 5

393L0038 čl.14

např. 393L0036:

V případě zakázek na koupi najaté věci, nájem a koupi na splátky je základem pro výpočet odhadované hodnoty:

  • v případě zakázek na dobu určitou uzavřených na 12 měsíců nebo méně, celková hodnota zakázky po dobu jejího trvání, nebo jestliže doba přesáhne 12 měsíců, její celková hodnota včetně odhadované zůstatkové hodnoty;

  • v případě zakázek na dobu neurčitou nebo tam, kde pochybnost o době trvání zakázky, měsíční hodnota vynásobená 48.

ve směrnici 393L0038 podobné formulace

§ 20

Předpokládaná cena předmětu u veřejné zakázky na služby

(1) Jsou-li předmětem veřejné zakázky na služby plnění s různými sazbami daně z přidané hodnoty a plnění osvobozená od daně z přidané hodnoty bez nároku na odpočet daně na vstupu, je celková předpokládaná cena předmětu veřejné zakázky součtem předpokládaných cen jednotlivých plnění podléhajících dani z přidané hodnoty neobsahujících tuto daň a předpokládaných cen plnění osvobozených od daně z přidané hodnoty bez nároku na odpočet této daně. Při určování předpokládané ceny předmětu veřejné zakázky na služby vychází zadavatel z celkové ceny za poskytnuté služby a přitom vezme v úvahu, jde-li o

a) pojišťovací služby, i splatné pojistné,

b) bankovní služby a jiné finanční služby, poplatky, provize, úroky a jiné odměny souvisící s těmito službami,

c) služby spočívající v projektové činnosti, honorář.

(2) Při určování předpokládané ceny předmětu veřejné zakázky v případě smlouvy bez uvedení celkové ceny, zadavatel vezme v úvahu, jde-li o smlouvu uzavíranou

a) na dobu určitou ne delší než 48 měsíců, celou dobu plnění smlouvy,

b) na dobu neurčitou anebo smlouvu na určitou dobu přesahující 48 měsíců, 48 násobek měsíční splátky.

392L0050

čl. 7

393L0038

čl. 14 (3)

393L0038

čl. 14 (5)

392L0050:

Pro účely výpočtu odhadované hodnoty zakázky následujících služeb je třeba dle možnosti brát v úvahu:

  • pokud se týká pojišťovacích služeb, splatné pojistné,

  • pokud se týká bankovních a jiných finančních služeb, poplatky, provize, úroky a podobné odměny,

  • pokud se týká smluv, které zahrnují projekt, poplatky nebo provize.

V případě zakázek, které neuvádějí celkovou cenu, je základem pro výpočet hodnoty zakázky:

  • v případě zakázek na dobu určitou uzavřených na 48 měsíců nebo méně, odhadovaná celková hodnota na dobu trvání zakázky;

v případě zakázek na dobu neurčitou nebo v případech, kdy je doba zakázky na dobu určitou delší než 48 měsíců, měsíční splátka vynásobená 48.

u směrnice 393L0038 podobná formulace

§ 21

Zvláštní způsoby určení předpokládané ceny předmětu

uveřejné zakázky na dodávky a veřejné zakázky na služby

Jde-li o smlouvu, jejímž předmětem je závazek na pravidelné plnění, a smlouvu, která se obnovuje po uplynutí dohodnuté lhůty, předpokládaná cena předmětu veřejné zakázky se určí z ceny

a) obdobného zboží nebo služeb, které byly zadány v předcházejícím kalendářním roce anebo v předcházejících 12 měsících upravené o očekávané změny v množství anebo ceně v následujících 12 měsících, nebo

b) zboží anebo služeb zadávaných do 12 měsíců po prvním plnění nebo po dobu platnosti smlouvy, přesahuje-li 12 měsíců.

392L0050

čl. 7

393L0036

čl. 5

393L0038

čl. 14 (7)

např. 392L0050:

V případě pravidelných zakázek nebo zakázek, které se po určité době obnovují, je možno stanovit hodnotu zakázky na základě:

  • buď skutečné celkové hodnoty podobných zakázek na stejné kategorie služeb, které byly zadány v průběhu minulého rozpočtového roku, nebo přizpůsobené během uplynulých 12 měsíců, je-li to možné, předvídaným změnám v množství a nákladech na dalších dvanáct měsíců po první zakázce,

  • nebo celkových odhadovaných nákladů zakázek zadaných během dvanácti měsíců následujících po provedení první služby nebo po celou dobu trvání zakázky, pokud je delší než 12 měsíců.

v dalších směrnicích podobná formulace

§ 22

Předpokládaná cena předmětu uveřejné zakázky na stavební práce

(1) Předpokládanou cenou předmětu veřejné zakázky na stavební práce je celková předpokládaná cena těchto prací neobsahující daň z přidané hodnoty. Pokud jsou předmětem veřejné zakázky plnění s různými sazbami daně z přidané hodnoty, je celková předpokládaná cena součtem předpokládaných cen jednotlivých plnění neobsahující daň z přidané hodnoty. Do předpokládané ceny prací se zahrnuje i případné plnění poskytnuté zadavatelem.

(2) Je-li předmětem veřejné zakázky též projektová činnost, je součástí předpokládané ceny prací i předpokládaná cena této služby.

393L0037

čl. 6

čl. 6

1. Ustanovení této směrnice se vztahují na veřejné zakázky na stavební práce, jejichž odhadovaná hodnota bez DPH není menší než ECU 5 000 000.

3. Pokud je stavební práce rozdělena do několika položek, přičemž každá položka je předmětem zvláštní zakázky, musí být brána v úvahu pro účely výpočtu hodnoty uvedené v odstavci 1 hodnota každé položky. Pokud celková hodnota položek není menší než částka uvedená v odstavci 1, vztahují se ustanovení výše uvedeného odstavce na všechny položky. Zadavatelé se mohou odchýlit od tohoto ustanovení u položek, jejichž odhadovaná hodnota bez DPH je menší než ECU 1 000 000, za předpokladu, že celková odhadovaná hodnota všech vyňatých položek následkem toho nepřesáhne 20 % celkové odhadované hodnoty všech položek.

4. Stavební práce ani zakázku není možno dělit s úmyslem obcházet ustanovení této směrnice.

5. Při výpočtu částek uvedených v odstavci 1 a v článku 7 se bere v úvahu nejen rozsah veřejných zakázek na stavební práce, ale také odhadovaná hodnota dodávek potřebných k provedení stavebních prací, které zadavatel poskytne podnikateli.

§ 23

Předpokládaná cena předmětu u rámcových smluv

V případě veřejných zakázek, k jejichž zabezpečení uzavírá zadavatel v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací rámcovou smlouvu, rozumí se předpokládanou cenou předmětu veřejné zakázky součet předpokládaných cen předmětů všech veřejných zakázek, které zadavatel uvažuje zadat v příslušném časovém období. Předpokládanou cenu předmětu těchto veřejných zakázek zadavatel určuje podle § 18 až 22.

393L0038

čl. 5

čl. 5

1. Zadavatelé mohou považovat rámcovou smlouvu za zakázku ve smyslu čl. 1 odst. 4 a zadat ji v souladu s touto směrnicí.

2. Pokud zadavatelé zadali rámcovou smlouvu podle této směrnice, mohou při zadávání zakázek založených na této smlouvě použít čl. 20 odst. 2 písm. i).

3. Pokud rámcová smlouva nebyla zadána podle této směrnice, nemohou zadavatelé použít čl. 20 odst. 2 písm. i).

4. Není přípustné, aby zadavatelé zneužívali rámcové smlouvy k zabránění, omezování nebo zkreslování soutěže.

§ 24

Zadávání nadlimitních veřejných zakázek a

podlimitních veřejných zakázek

(2) Je-li předmět veřejné zakázky rozdělen na části, vztahují se ustanovení tohoto zákona týkající se příslušné veřejné zakázky (§ 14 a 15), na všechny části, s výjimkou případů uvedených v odstavcích 3 a 5.

(3) Ustanovení tohoto zákona o nadlimitních veřejných zakázkách není zadavatel povinen použít u částí, jejichž předpokládaná cena je nižší než částka v české měně odpovídající

a) 1 000 000 EUR, jde-li o veřejné zakázky na stavební práce, nebo

b) 80 000 EUR, jde-li o veřejné zakázky na služby,

pokud součet předpokládaných cen předmětů těchto částí nepřesáhne 20 % předpokládané celkové ceny předmětu nadlimitní veřejné zakázky.

392L0050

čl. 7

393L0036

čl. 5

393L0037

čl. 6

393L0038

čl. 14

např. 392L0050:

čl. 7 (1), (3)

Tato směrnice se vztahuje na veřejné zakázky na služby, jejichž odhadovaná hodnota bez DPH není menší než…

Metoda výpočtu nesmí být vybírána s úmyslem vyhnout se použití této směrnice a žádné zadání veřejné zakázky na určité služby se nesmí dělit s úmyslem vyhnout se použití tohoto článku.

v dalších směrnicích: podobné formulace

392L0050 čl. 7 (4)

Pokud jsou služby rozděleny do několika položek, z nichž každá je předmětem samostatné zakázky, je třeba pro účely výpočtu hodnoty uvedené výše brát v úvahu hodnoty všech jednotlivých položek.

Pokud není hodnota položek menší než výše uvedená hodnota, vztahují se ustanovení této směrnice na všechny položky. Zadavatelé se mohou odchýlit od odstavce 1 u položek, jejichž odhadovaná hodnota bez DPH je menší než ECU 80 000, za předpokladu, že celková hodnota těchto položek nepřesáhne 20 % celkové hodnoty všech položek.

393L0037

čl. 6 (3):

Pokud je stavební práce rozdělena do několika položek, přičemž každá položka je předmětem zvláštní zakázky, musí být brána v úvahu pro účely výpočtu hodnoty uvedené v odstavci 1 hodnota každé položky. Pokud celková hodnota položek není menší než částka uvedená v odstavci 1, vztahují se ustanovení výše uvedeného odstavce na všechny položky. Zadavatelé se mohou odchýlit od tohoto ustanovení u položek, jejichž odhadovaná hodnota bez DPH je menší než ECU 1 000 000, za předpokladu, že celková odhadovaná hodnota všech vyňatých položek následkem toho nepřesáhne 20 % celkové odhadované hodnoty všech položek.

§ 25

Pokud tento zákon nestanoví jinak, vztahují se ustanovení o zadavateli rovněž na zadavatele v odvětvích vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací.

393L0038

čl. 2

čl. 2

Činnosti na něž se vztahuje tato směrnice jsou:

a) poskytování nebo provoz pevných sítí určených k poskytování služeb veřejnosti v souvislosti s výrobou, dopravou nebo distribucí:

i) pitné vody; nebo

ii) elektřiny; nebo

iii) plynu nebo tepla;

nebo zásobování těchto sítí pitnou vodou, elektřinou, plynem nebo teplem; …atd

§ 27

(1) Zadavatel je povinen zadat nadlimitní i podlimitní veřejnou zakázku (§ 14 a 15) v zadávacím řízení, pokud tento zákon nestanoví jinak. V zadávacím řízení je zadavatel povinen dodržovat zásady zákazu diskriminace, transparentnosti a stejného zacházení se všemi zájemci a uchazeči s výjimkami uvedenými v § 88.

(2) Zadavatel může zvolit pro zadání veřejné zakázky veřejnou soutěž nebo užší soutěž; zadavatel v odvětvích vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací též jednací řízení s uveřejněním. Na veřejnou soutěž se nevztahují ustanovení zvláštních právních předpisů o obchodní veřejné soutěži.

(3) Jednací řízení s uveřejněním může zadavatel použít, nejde-li o zadavatele v odvětvích vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací, pouze při splnění podmínek uvedených v § 28.

(4) Jednací řízení bez uveřejnění může zadavatel použít pouze při splnění podmínek uvedených v § 29; zadavatel v odvětvích vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací a zadavatel podlimitní veřejné zakázky též při splnění podmínek uvedených v § 30.

392L0050

čl. 11 (1). čl. 3 (2),

393L0036

čl. 6 (1), čl. 5 (7) (ve znění 397L0052)

393L0037

čl. 7 (1), čl. 6 (6), (ve znění 397L0052)

393L0038

čl. 20, čl. 4 (2)

např. 392L0050, čl. 11

1. Při zadávání veřejných zakázek na služby používají zadavatelé postupy uvedené v čl. 1 písm. d), e) a f), přizpůsobené účelům této směrnice.

392L0050 čl. 3 (2)

Zadavatelé zajistí, aby nedocházelo k diskriminaci jednotlivých poskytovatelů služeb.

v dalších směrnicích podobné formulace

§ 28

Jednací řízení s uveřejněním

(1) Zadavatel může použít jednací řízení s uveřejněním, jestliže v předchozí veřejné soutěži nebo užší soutěži byly všechny podané nabídky vyřazeny, pokud podstatně nezmění zadávací podmínky.

(2) Zadavatel může použít jednací řízení s uveřejněním též v případech, pokud

a) povaha stavebních prací nebo služeb nebo povaha rizik s nimi spojených neumožňuje stanovit celkovou cenu předmětu předem, nebo

b) stavební práce jsou prováděny pouze pro účely výzkumu a vývoje a nebudou využity k podnikání nebo k pokrytí nákladů výzkumu a vývoje.

Ustanovení písmene a) neplatí pro zadavatele v odvětvích vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací.

(3) Uveřejnění jednacího řízení není nezbytné, pokud všichni uchazeči, kteří podali v předchozí veřejné soutěži nebo užší soutěži nabídku, splnili kvalifikaci požadovanou zadavatelem.

392L0050

čl. 11

393L0036

čl. 6 (2)

393L0037

čl. 7

393L0038

čl. 20

392L0050:

Zadavatelé mohou zadat veřejné zakázky na služby ve vyjednávacím řízení s předchozím zveřejněním vyhlášení zakázky v těchto případech:

a) pokud v otevřeném nebo omezeném řízení nejsou podány řádné nabídky nebo jsou podány pouze nabídky, které jsou nepřijatelné podle vnitrostátních ustanovení v souladu s články 23 až 28, pokud se původní podmínky zakázky podstatně nezmění. Zadavatelé v těchto případech nemusí vyhlášení zveřejnit, zahrnou-li do tohoto vyjednávacího řízení všechny uchazeče, kteří splňují kritéria článků 29 až 35, a kteří v předchozím otevřeném nebo omezeném řízení podali nabídky v souladu s formálními požadavky výběrového řízení;

b) ve výjimečných případech, kdy povaha služeb nebo rizika s nimi spojená nedovolují stanovit předběžně celkovou cenu;

c) pokud je povaha služeb, které jsou předmětem veřejné zakázky, zvláště v případě služeb osob duševně pracujících a služeb spadajících do kategorie 6 přílohy I A, taková, že zakázka nemůže být dostatečně přesně určena, aby bylo umožněno zadání zakázky výběrem nejlepší nabídky podle pravidel, jimiž se řídí otevřená nebo omezená řízení.

393L0036:

Zadavatelé mohou zadávat zakázky na dodávky ve vyjednávacím řízení, jestliže nejsou v otevřeném nebo omezeném řízení podány řádné nabídky nebo v případě nabídek, které jsou nepřijatelné podle vnitrostátních předpisů, které jsou v souladu s ustanoveními hlavy IV, pokud se původní podmínky zakázky podstatně nezmění. Zadavatelé zveřejní v těchto případech vyhlášení veřejné zakázky, pokud nezahrnou do tohoto vyjednávacího řízení všechny podniky, které splňují kritéria článků 20 až 24, a které v průběhu předcházejícího otevřeného nebo omezeného řízení podaly nabídky v souladu s formálními požadavky výběrového řízení.

393L0037:

Zadavatelé mohou zadat veřejné zakázky na stavební práce ve vyjednávacím řízení s předcházejícím zveřejněním vyhlášení zakázky a po výběru zájemců podle veřejně známých kvalitativních kritérií v těchto případech:

    1. jestliže po provedeném otevřeném nebo omezeném řízení nejsou podány řádné nabídky do veřejné soutěže nebo jsou podány pouze nabídky, které jsou nepřijatelné podle vnitrostátních předpisů, v souladu s ustanoveními hlavy IV, pokud se původní podmínky zakázky podstatně nezmění. Zadavatelé nezveřejňují v těchto případech vyhlášení zakázky, jestliže zahrnou do tohoto vyjednávacího řízení všechny podniky, které splňují kritéria článků 24 a 29, a které v průběhu předchozího otevřeného nebo omezeného řízení podaly nabídky v souladu s formálními požadavky výběrového řízení;

    2. jestliže jsou dané stavební práce prováděny čistě pro účely výzkumu, vývoje nebo experimentu, a nemají za cíl podnikání nebo pokrytí nákladů na výzkum a vývoj.

c) ve výjimečných případech, kdy povaha prací nebo rizika s nimi spojená nedovolují stanovit předběžné celkové náklady.

393L0038

1. Zadavatelé si mohou vybrat jakýkoliv postup uvedený v čl. 1 odst. 7, za předpokladu, že s výhradou odstavce 2, byla výzva k účasti v soutěži učiněna v souladu s článkem 21.

§ 29

Jednací řízení bez uveřejnění

(1) Jednací řízení bez uveřejnění může zadavatel použít, jestliže

a) v předchozí veřejné soutěži nebo užší soutěži nebyly podány žádné nabídky a podstatně nezmění zadávací podmínky,

b) veřejná zakázka může být plněna z technických či uměleckých důvodů nebo z důvodu ochrany práv z průmyslového nebo duševního vlastnictví pouze určitým dodavatelem,

c) veřejnou zakázku je nezbytné zadat z důvodu krajní naléhavosti a v důsledku události, kterou zadavatel nemohl předvídat a ani ji nezpůsobil, a není možno zakázku zadat v jiném zadávacím řízení, nebo

d) jde o nadlimitní veřejné zakázky na dodávky do státních hmotných rezerv a dodávky ze státních hmotných rezerv.

(2) V jednacím řízení bez uveřejnění může zadavatel zadat veřejnou zakázku na dodávky též

a) je-li zboží vyráběno pouze pro účely výzkumu a vývoje; to se nevztahuje na případy, kdy je zboží vyráběno ve větších sériích pro účely obchodu nebo bude-li využito k pokrytí nákladů na výzkum a vývoj, nebo

b) jde-li o dodatečnou veřejnou zakázku zadávanou témuž dodavateli, s nímž byla již uzavřena smlouva, spočívá-li plnění v částečné obnově zboží, rozšíření sjednaného objemu nebo úpravě za předpokladu, že změna dodavatele by vedla k dodání zboží odlišných technických parametrů, které by měly za následek neslučitelnost s původním zbožím nebo nepřiměřené technické obtíže při provozu a údržbě; doba trvání těchto smluv nesmí přesáhnout dobu 3 let.

(3) V jednacím řízení bez uveřejnění může zadavatel rovněž zadat veřejnou zakázku na stavební práce nebo veřejnou zakázku na služby, jde-li o

a) dodatečné stavební práce nebo dodatečné služby, které nejsou obsaženy v původní veřejné zakázce a jejichž potřeba vznikla v důsledku nepředvídatelné události, za předpokladu, že

1. zakázka bude zadána témuž dodavateli,

2. dodatečné stavební práce nebo dodatečné služby nemohou být technicky nebo ekonomicky odděleny od původní zakázky, aniž by toto oddělení způsobilo újmu zadavateli, anebo toto oddělení je možné, ale dodatečné práce nebo dodatečné služby jsou nezbytné pro dokončení původní zakázky a

3. celkový rozsah dodatečných stavebních prací nebo dodatečných služeb nepřekročí 50% ceny původní zakázky; to neplatí pro zadavatele v odvětvích vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací, nebo

b) nové stavební práce nebo, nejde-li o zadavatele v odvětvích vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací, nové služby, skládající se ze stavebních prací nebo služeb téhož druhu či podobných jako jsou obsaženy v původní zakázce, za předpokladu, že

1. původní zakázka byla zadána ve veřejné soutěži nebo užší soutěži,

2. nové stavební práce nebo nové služby se shodují v smluvních podmínkách s původní zakázkou,

3. ve vyhlášení původního zadávacího řízení byla obsažena možnost zadat další stavební práce nebo služby v jednacím řízení bez uveřejnění,

4. nové stavební práce nebo nové služby budou zadány do 3 let ode dne uzavření původní smlouvy,

5. nové stavební práce nebo nové služby budou zadány témuž smluvnímu partnerovi z původní zakázky a

6. cena nových stavebních prací nebo nových služeb byla zahrnuta do předpokládané ceny předmětu.

(4) Navazuje-li zadání služby na veřejnou soutěž na určité dílo nebo výkon, zejména soutěž architektonickou, podle jejíchž pravidel má být veřejná zakázka zadána vítěznému uchazeči nebo jednomu z vítězných uchazečů, může zadavatel použít k jednání o smluvních podmínkách jednací řízení bez uveřejnění. Je-li více vítězných zájemců, musí být všichni vítězní zájemci přizváni k jednání.

(5) V případech podle odstavce 1 písm. a) je zadavatel nadlimitní veřejné zakázky, s výjimkou zadavatele v odvětvích vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací, povinen na vyžádání podat o použití tohoto řízení zprávu Evropské komisi.

392L0050

čl. 11 (3)

393L0036

čl. 6 (3)

393L0037

čl. 7 (3)

393L0038

čl.20 (2)

392L0050:

Zadavatelé mohou zadat veřejné zakázky na služby ve vyjednávacím řízení bez předchozího zveřejnění vyhlášení zakázky v těchto případech:

a) pokud nejsou v otevřeném nebo omezeném řízení podány nabídky nebo vhodné nabídky, pokud se původní podmínky zakázky podstatně nezmění a za předpokladu, že je na požádání podána zpráva Komisi.

b) pokud mohou být práce z technických či uměleckých důvodů nebo z důvodů souvisejících s ochranou výlučných práv provedeny pouze určitým poskytovatelem služeb;

c) pokud musí být na základě daných pravidel zakázka zadána po pořádané veřejné soutěži na projekt úspěšnému kandidátovi nebo jednomu z úspěšných kandidátů. V případě více úspěšných kandidátů musí být všichni úspěšní kandidáti přizváni k účasti na jednání;

d) pokud je to skutečně nezbytné, jestliže z důvodů krajní naléhavosti způsobené událostmi, které daní zadavatelé nemohli předvídat, nemohou být dodrženy lhůty stanovené pro otevřená, omezená nebo vyjednávací řízení, uvedené v článcích 17 až 20. Okolnosti, které opodstatňují krajní naléhavost, nesmí být v žádném případě způsobeny zadavateli;

e) pro dodatečné služby, které nejsou obsaženy ani v původně uvažovaném návrhu ani v první uzavřené zakázce, které se ale díky nepředvídaným událostem staly nezbytnými pro provedení služby popsané v zakázce za předpokladu, že je zakázka zadána poskytovateli služby, který tuto službu provádí:

  • pokud tyto dodatečné služby nemohou být technicky nebo hospodářsky odděleny od hlavní zakázky bez velkých obtíží pro zadavatele, nebo

  • pokud tyto služby, i když jsou oddělitelné od provedení původní zakázky, jsou bezpodmínečně nezbytné pro její dokončení.

Avšak celková odhadovaná hodnota zakázek zadaných na dodatečné služby nesmí překročit 50 % rozsahu hlavní zakázky;

f) pro nové služby sestávající z opakování podobných služeb, jimiž je pověřen poskytovatel služeb, kterému stejní zadavatelé zadali dřívější zakázku za předpokladu, že tyto služby odpovídají základnímu projektu, na který byla zadána první zakázka podle postupů uvedených v odstavci 4. Již při vyhlášení veřejné zakázky na první projekt musí být oznámeno, že tento postup může být použit a zadavatelé musí brát při uplatňování ustanovení článku 7 v úvahu celkové odhadované náklady na další služby. Tento postup lze použít pouze do tří let od zadání původní zakázky.

393L0036:

Zadavatelé mohou zadat zakázky na dodávky ve vyjednávacím řízení bez předchozího zveřejnění vyhlášení zakázky v těchto případech:

a) jestliže nejsou v otevřeném nebo omezeném řízení podány nabídky nebo vhodné nabídky, pokud se původní podmínky zakázky podstatně nezmění a za předpokladu, že je podána zpráva Komisi;

b) jestliže jsou dané výrobky vyráběny čistě pro účely výzkumu, experimentu, studia či vývoje, toto ustanovení se netýká výroby ve velkém za obchodním účelem nebo za účelem pokrytí nákladů na výzkum a vývoj;

c) jestliže z technických či uměleckých důvodů nebo z důvodů souvisejících s ochranou výlučných práv mohou být dodávané výrobky vyráběny nebo dodávány pouze určitým dodavatelem;

d) pokud je to skutečně nezbytné, jestliže z důvodů krajní naléhavosti způsobené událostmi, které zadavatelé nemohli předvídat, nemůže být dodržena lhůta stanovená pro otevřená, omezená nebo vyjednávací řízení uvedená v odstavci 2. Okolnosti, které opodstatňují krajní naléhavost nesmí v žádném případě vzniknout díky zadavatelům;

e) pro dodatečné dodávky od původního dodavatele, které mají být buď částečným nebo úplným nahrazením normálních dodávek nebo instalací nebo rozšířením stávajících dodávek nebo instalací, za předpokladu, že změna dodavatele by nutila zadavatele, aby získával materiál odlišných technických parametrů, které by měly za následek neslučitelnost nebo nepřiměřené technické obtíže při provozu a údržbě. Doba těchto zakázek, jakož i opakovaných zakázek nesmí zpravidla překročit tři roky.

393L0037

3. Zadavatelé mohou zadat veřejné zakázky na stavební práce ve vyjednávacím řízení bez předchozího zveřejnění vyhlášení zakázky v těchto případech:

  1. pokud nejsou v otevřeném nebo omezeném řízení podány nabídky nebo vhodné nabídky, pokud se původní podmínky zakázky podstatně nezmění a za předpokladu, že je na požádání podána zpráva Komisi.

  2. pokud z technických či uměleckých důvodů nebo z důvodů souvisejících s ochranou výlučných práv mohou být práce provedeny pouze určitým podnikatelem;

  3. pokud je to skutečně nezbytné, pokud z důvodů krajní naléhavosti způsobené událostmi, které zadavatelé nemohli předvídat, nemohou být dodrženy lhůty stanovené pro otevřené, omezené nebo vyjednávací řízení uvedené v odstavci 2. Okolnosti, které opodstatňují krajní naléhavost, nesmí být v žádném případě způsobené zadavateli;

  4. pro dodatečné stavební práce, které nejsou obsaženy v původně uvažovaném projektu nebo v první uzavřené zakázce, které se ale v důsledku nepředvídaných událostí staly nezbytnými pro provedení stavební práce, popsané v zakázce, za předpokladu, že je zadána podnikateli, který tuto práci provádí:

  • pokud tyto stavební práce nemohou být technicky nebo hospodářsky odděleny od hlavní zakázky bez velkých obtíží pro zadavatele, nebo

  • pokud tyto stavební práce, i když jsou oddělitelné od realizace původní zakázky, jsou bezpodmínečně nutné pro její zlepšení,

Avšak celková hodnota zakázek zadaných pro dodatečné práce nesmí překročit 50 % rozsahu hlavní zakázky;

  1. pro nové stavební práce sestávající z opakování podobných stavebních prací, jimiž je pověřen podnikatel, kterému stejní zadavatelé zadali dřívější zakázku, za předpokladu, že tyto práce odpovídají základnímu projektu, na který byla zadána první zakázka podle postupů uvedených v odstavci 4.

Již při vyhlášení soutěže na první projekt, musí být oznámeno, že tento postup může být použit, a zadavatelé berou při uplatňování ustanovení článku 6 v úvahu celkové odhadnuté náklady dalších prací. Tento postup lze použít pouze do tří let od zadání původní zakázky.

393L0038

2. Zadavatelé mohou použít postup bez předchozí výzvy k účasti v soutěži v následujících případech:

  1. jestliže v rámci řízení s předchozí výzvou k účasti v soutěži nebyly podány nabídky nebo vhodné nabídky, pokud se původní podmínky zakázky podstatně nezmění;

  2. jestliže je zakázka zadána čistě za účelem výzkumu, experimentu, studia nebo vývoje a nikoli za účelem zisku nebo pokrytí nákladů na výzkum a vývoj a pokud zadání takové zakázky není na újmu zadávání dalších zakázek s výzvou k účasti v soutěži, které mají především tyto cíle;

  3. jestliže z technických nebo uměleckých důvodů nebo z důvodů spojených s ochranou výlučných práv, může být zakázka provedena pouze určitým dodavatelem, podnikatelem nebo poskytovatelem služeb;

  4. pokud je to nezbytně nutné z důvodů krajní naléhavosti způsobené událostmi, které zadavatelé nemohli předvídat, a nelze proto dodržet lhůty stanovené pro otevřená a omezená řízení;

  5. v případě zakázek na dodávky týkající se dodatečných dodávek původním dodavatelem, které mají za cíl buď částečné nahrazení stávajících dodávek nebo zařízení, nebo rozšíření stávajících dodávek nebo zařízení, jestliže by změna dodavatele nutila zadavatele získávat materiál, který má jiné technické vlastnosti, které by měly za následek neslučitelnost nebo nepřiměřené technické obtíže při provozu a údržbě;

  6. u dodatečných stavebních prací nebo služeb nezahrnutých do původně zadaného projektu nebo původně uzavřené zakázky, ale které se staly na základě nepředvídatelných okolností nezbytnými pro provedení zakázky, za předpokladu, že zakázka je zadána podnikateli nebo poskytovateli služeb, který provádí původní zakázku;

  • pokud tyto dodatečné stavební práce nebo služby nemohou být technicky nebo hospodářsky odděleny od hlavní zakázky bez velkých obtíží pro zadavatele;

  • nebo jestliže tyto dodatečné práce nebo služby, ačkoli jsou oddělitelné od provedení původní zakázky, jsou pro ni zcela nezbytné v pozdějších stádiích;

  1. v případě zakázek na stavební práce, u nových prací, které jsou opakováním podobných prací svěřených podnikateli, kterému stejní zadavatelé udělili předchozí zakázku, za předpokladu, že takové práce odpovídají základnímu projektu, na který byla zadána první zakázka po výzvě k účasti v soutěži. Možnost použití tohoto postupu musí být uvedena již při vyhlášení první zakázky a celkové odhadované náklady následujících stavebních prací musí být vzaty v úvahu, jestliže zadavatelé použijí ustanovení článku 14;

  2. pro dodávky zaznamenané a kupované na burzách;

  3. pro zakázky, jež mají být zadány na základě rámcové smlouvy, za předpokladu, že je splněna podmínka uvedená v čl. 5 odst. 2;

  4. pro příležitostné koupě, kde je možné obstarat si dodávky využitím zvláště příznivých příležitostí daných po velmi krátkou dobu za ceny podstatně nižší nežli jsou běžné tržní ceny;

  5. pro nákup zboží za zvláště výhodných podmínek od dodavatele, který je v likvidaci, na jehož majetek byl prohlášen konkurs, probíhá u něho vyrovnání nebo se podle vnitrostátních právních a správních předpisů nachází v podobné situaci;

  6. jestliže zakázka na služby následuje po veřejné soutěži na projekt provedené v souladu s ustanoveními této směrnice a musí být, v souladu s těmito pravidly, zadána vítězi nebo jednomu z vítězů takovéto veřejné soutěže. V druhém jmenovaném případě musí být k účasti na jednáních přizvání všichni vítězové.

§ 30

Jednací řízení bez uveřejnění u zadavatele v odvětvích vodního hospodářství, energetik, dopravy a telekomunikací a u zadavatele podlimitní veřejné zakázky

(1) Kromě případů uvedených v § 29 může zadavatel v odvětvích vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací a zadavatel podlimitní veřejné zakázky použít jednací řízení bez uveřejnění rovněž

a) pro dodávky zaznamenané a kupované na burzách,

b) při příležitostné koupi, kdy je možné obstarat si dodávky využitím zvláště příznivých příležitostí daných pro velmi krátkou dobu za ceny podstatně nižší nežli jsou ceny obvyklé, nebo

c) při nákupu zboží za zvlášť výhodných podmínek od dodavatele, který je v likvidaci, na jehož majetek byl prohlášen konkurz nebo u něhož probíhá konkurzní nebo vyrovnávací řízení.

(2) Zadavatel v odvětvích vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací může použít jednací řízení bez uveřejnění i v případě, je-li veřejná zakázka zadávána na základě rámcové smlouvy.

393L0038

čl. 20 (2)

2. Zadavatelé mohou použít postup bez předchozí výzvy k účasti v soutěži v následujících případech:

  1. pro dodávky zaznamenané a kupované na burzách;

  2. pro zakázky, jež mají být zadány na základě rámcové smlouvy, za předpokladu, že je splněna podmínka uvedená v čl. 5 odst. 2;

  3. pro příležitostné koupě, kde je možné obstarat si dodávky využitím zvláště příznivých příležitostí daných po velmi krátkou dobu za ceny podstatně nižší nežli jsou běžné tržní ceny;

  4. pro nákup zboží za zvláště výhodných podmínek od dodavatele, který je v likvidaci, na jehož majetek byl prohlášen konkurs, probíhá u něho vyrovnání nebo se podle vnitrostátních právních a správních předpisů nachází v podobné situaci;

  5. ….

§ 31

(1) Na počátku kalendářního roku, nejpozději do 15 kalendářních dnů po schválení příslušného rozpočtu, z něhož bude veřejná zakázka hrazena, je zadavatel povinen předběžně a nezávazně oznámit veřejné zakázky (dále jen ”předběžné oznámení”), které hodlá zadat v tomto kalendářním roce, pokud předpokládaná cena předmětu veřejné zakázky

a) na dodávky nebo veřejných zakázek na služby činí v jednotlivých druzích zboží nebo služeb, s výjimkou služeb uvedených v příloze č. 2 k tomuto zákonu, nejméně 750 000 EUR, nebo

b) na stavební práce činí nejméně 5 300 000 EUR.

(2) Předběžné oznámení zadavatel oznamuje uveřejněním.

(3) Obsahem předběžného oznámení je u veřejných zakázek

a) na dodávky celkové množství zboží v jednotlivých druzích,

b) na služby celková předpokládaná cena služeb v jednotlivých druzích služeb,

c) na stavební práce jejich druh a rozsah a předpokládaný termín vyhlášení veřejné soutěže nebo oznámení užší soutěže nebo jednacího řízení s uveřejněním.

  1. Zadavatel je povinen použít vzor formuláře předběžného oznámení, jehož náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.

392L0050

čl, 15(1)

393L0036

čl. 9 (1)

393L0037

čl. 11 (1)

393L0038

čl. 22

392L0050:

1. Zadavatelé zveřejní nezávazné vyhlášení, jakmile je to po začátku rozpočtového roku možné, ve kterém uvedou zamýšlený celkový rozsah zakázek ve všech kategoriích služeb uvedených v příloze I A, jejichž zadání předpokládají během následujících 12 měsíců, pokud celková odhadovaná hodnota s ohledem na ustanovení článku 7 není menší než ECU 750 000.

393L0036:

1. Zadavatelé zveřejní co nejdříve po začátku rozpočtového roku nezávazné vyhlášení, ve kterém uvedou celkový rozsah zakázek podle druhu výrobků, které hodlají zadat v příštích 12 měsících, a jejichž odhadovaná hodnota s ohledem na ustanovení článku 5 není menší než ECU 750 000…….

393L0037:

1. Zadavatelé zveřejní v nezávazném vyhlášení základní charakteristiky zakázek na provedení stavebních prací, které hodlají zadat, a jejichž odhadovaná hodnota není menší než prahová hodnota stanovená v čl. 6 odst.1….

393L0038:

1. Zadavatelé zveřejní nejméně jednou ročně pravidelné vyhlášení, které obsahuje tyto informace:

a) v případě zakázek na dodávky, celkové množství zakázek pro každou oblast výrobků, jejichž odhadovaná hodnota, s přihlédnutím k článku 14, se rovná nebo je větší než ECU 750 000, které zamýšlejí zadat v následujících 12 měsících;

b) v případě zakázek na stavební práce, nejdůležitější charakteristiky plánovaných zakázek, jejichž odhadovaná hodnota není menší než prahová hodnota uvedená v čl. 14 odst. 1.

c) v případě zakázek na služby, odhadovaná celková hodnota zakázek na služby v každé z kategorií služeb uvedených v příloze XVI A, jejichž odhadovaná celková hodnota, s přihlédnutím k ustanovení článku 14, se rovná nebo je větší než ECU 750 000, které zamýšlejí zadat v následujících 12 měsících.

2. Vyhlášení se vypracovává v souladu s přílohou XIV a zveřejňuje se v Úředním věstníku Evropských společenství.

3. Jestliže vyhlášení slouží k výzvě k účasti v soutěži podle čl. 21 odst. 1 písm. b), musí být zveřejněno nejdříve než 12 měsíců přede dnem odeslání výzvy uvedené v čl. 21 odst. 2 písm. c) . Kromě toho musí zadavatel dodržet lhůty uvedené v čl. 26 odst. 2.

4. Zadavatelé mohou zvláště zveřejňovat pravidelná vyhlášení vztahující se k významným projektům, aniž by museli opakovat informace již dříve obsažené v pravidelných vyhlášeních, za předpokladu, že je jasně uvedeno, že tato vyhlášení jsou dodatečná vyhlášení.

§ 32

(1) Zadavatel je povinen svůj úmysl zadat veřejnou zakázku v užší soutěži nebo v jednacím řízení s uveřejněním oznámit. Oznámení užší soutěže a jednacího řízení s uveřejněním (dále jen ”oznámení”) je výzvou k podávání žádostí o účast adresovanou neurčitému počtu zájemců a zadavatel je povinen je uveřejnit s výjimkou případů uvedených v § 34.

(2) Oznámení obsahuje

a) základní údaje o zadavateli, veřejné zakázce a zadávacím řízení, které jsou nezbytné pro rozhodnutí zájemců o jejich účasti v zadávacím řízení,

b) lhůtu pro doručení žádostí, včetně požadovaných dokladů k prokázání kvalifikace, zájemců o účast v užší soutěži nebo v jednacím řízení s uveřejnění; tato lhůta nesmí být kratší než 37 kalendářních dnů, v naléhavých případech kratší než 15 kalendářních dnů.

(3) Běh lhůty pro podávání žádostí o účast podle odstavce 2 počíná dnem následujícím po uveřejnění oznámení.

392L0050

čl. 15 (2) (3)

393L0036

čl. 9 (2) (3)

393L0037

čl. 11 (2)

(3) (4)

393L0038

čl. 21

392L0050

2. Zadavatelé, kteří chtějí zadat veřejnou zakázku na služby v otevřeném, omezeném nebo vyjednávacím řízení uvedeném v článku 11, oznámí svůj úmysl prostřednictvím vyhlášení.

3. Zadavatelé, kteří chtějí pořádat veřejnou soutěž na projekt, oznámí svůj úmysl prostřednictvím vyhlášení.

393L0036:

2. Zadavatelé, kteří chtějí zadat veřejnou zakázku na dodávky v otevřeném, omezeném nebo vyjednávacím řízení v případech uvedených v čl. 6 odst. 2, oznámí svůj úmysl prostřednictvím vyhlášení.

3. Zadavatelé, kteří zadali zakázku, zveřejní své rozhodnutí prostřednictvím vyhlášení. Avšak některé informace o zadání zakázky se v určitých případech nemusí zveřejňovat, jestliže by zveřejnění těchto informací bránilo vynutitelnosti práva nebo bylo jinak v rozporu s veřejným zájmem, způsobilo by újmu oprávněným obchodním zájmům určitých podniků, veřejných či soukromých, nebo by mohlo být na újmu poctivé soutěži mezi dodavateli.

393L0037:

2. Zadavatelé, kteří chtějí zadat veřejnou zakázku na stavební práce v otevřeném, omezeném nebo vyjednávacím řízení uvedeném v čl. 7 odst. 2, oznámí svůj úmysl prostřednictvím vyhlášení.

3. Zadavatelé, kteří chtějí zadat zakázku pomocí koncese na stavební práce, dají svůj úmysl najevo prostřednictvím vyhlášení.

4. Koncesionáři, jiní než zadavatelé, kteří chtějí zadat zakázku na stavební práce třetí straně ve smyslu čl. 3 odst. 4, dají svůj úmysl najevo prostřednictvím vyhlášení.

393L0038:

1.V případě zakázek na dodávky, stavební práce nebo služby může být výzva k účasti v soutěži učiněna:

a) pomocí vyhlášení vypracovaného souladu s přílohou XI A, B nebo C; nebo

b) pomocí pravidelného vyhlášení vypracovaného v souladu s přílohou XVI; nebo

c) pomocí vyhlášení existence systému kvalifikace vypracovaného v souladu s přílohou XIII.

2. Jestliže je výzva k účasti v soutěži učiněna pomocí pravidelného vyhlášení:

a) musí vyhlášení zvlášť odkazovat na dodávky, na stavební práce nebo na služby, které budou předmětem zakázky, která se má udělovat;

b) musí vyhlášení uvádět, že zakázka bude zadána na základě omezeného nebo vyjednávacího řízení bez dalšího zveřejňování vyhlášení výzvy k účasti v soutěži a vyzvat podniky, které mají zájem, aby svůj zájem vyjádřily písemně;

§ 33

(1) Zadavatel může v oznámení omezit počet zájemců, které vyzve

a) v užší soutěži k předložení nabídky, a to nejméně na 5 a nejvíce na 20 zájemců,

b) v jednacím řízení s uveřejněním k jednání, a to nejméně na 3 zájemce.

(2) Počet zájemců stanoví zadavatel s ohledem na druh a povahu veřejné zakázky tak, aby bylo zajištěno dostatečné soutěžní prostředí při hodnocení nabídek.

392L0050

čl. 27 (2)(3)

393L0036

čl. 19

393L0037

čl. 22

393L0038

čl. 23 (5)

392L0050:

2. Pokud zadávají zadavatelé zakázku v omezeném řízení, mohou stanovit rozsah počtu poskytovatelů služeb, které zamýšlejí vyzvat. V tomto případě se rozsah uvede ve vyhlášení zakázky. Rozsah se určuje podle povahy služby, která má být poskytnuta. Musí obsahovat nejméně pět a nejvýše dvacet poskytovatelů služeb.

V každém případě musí být počet zájemců vyzvaných k účasti dostatečný, aby zajistil skutečnou soutěž.

3. Pokud zadají zadavatelé zakázku ve vyjednávacím řízení uvedeném v čl. 11 odst. 2, nesmí být počet zájemců přizvaných k jednání menší než tři za předpokladu, že je dostatečný počet vhodných zájemců.

podobná formulace 393L0036 čl. 19, 393L0037 čl. 22

393L0038

5. Jestliže jsou veřejné soutěže na projekt omezeny na omezený počet účastníků, stanoví zadavatelé jasná nediskriminační kritéria výběru. V každém případě musí být počet zájemců vyzvaných k soutěži dostatečný, aby zajistil skutečnou soutěž.

§ 35

Zadavatel je povinen pro oznámení užší soutěže a jednacího řízení použít vzor formuláře oznámení, jehož náležitosti stanoví prováděcí právní předpis; to platí i v případě postupu podle § 34.

392L0050

čl. 17 (1), příl.III

393L0036

čl. 9 (4), příl. IV

393L0037

čl. 11 (6), příl. IV, V, VI

393L0038

příl. XII

např. 392L0050:

Vyhlášení se vypracovává podle vzorů uvedených v přílohách III a IV a uvedou se v něm informace požadované v těchto vzorech. Zadavatelé nesmějí při vyžadování informací týkajících se hospodářských a technických požadavků na poskytovatele služeb uplatňovat pro jejich výběr nárok na žádné jiné podmínky než ty, které jsou uvedeny v čl. 31 a 32 (bod 13 přílohy III B, bod 13 přílohy III C a bod 12 přílohy III D).

III

Vzor vyhlášení zakázky

v dalších směrnicích podobná formulace

§ 36

Kvalifikační kritéria

(1) Předpokladem účasti zájemců v užší soutěži nebo v jednacím řízení s uveřejněním a předpokladem hodnocení nabídek uchazečů ve veřejné soutěži je splnění kvalifikace.

(2) Splněním kvalifikace se rozumí splnění

a) základních kvalifikačních kritérií stanovených v § 37 a

b) dalších kvalifikačních kritérií stanovených zadavatelem, jimiž zadavatel vymezí odpovídající úroveň finanční, ekonomické a technické způsobilosti dodavatele podle druhu, rozsahu a složitosti zadávané veřejné zakázky.

(3) Kvalifikační kritéria podle odstavce 2 včetně dokladů požadovaných k jejich prokázání, uvede zadavatel v oznámení (§ 32) nebo ve vyhlášení veřejné soutěže (§ 50).

392L0050

čl. 27 (1)

393L0036

čl. 19 (1)

393L0037

čl. 22 (1)

393L0038

čl. 30 (1)

392L0050:

1. V omezených a vyjednávacích řízeních vybírají zadavatelé ze zájemců majících kvalifikaci vyžadovanou články 29 až 35 ty, které vyzvou k podání nabídky nebo k jednání, na základě poskytnutých informací týkajících se postavení poskytovatele služeb, jakož i informací a formalit nutných pro hodnocení minimálních požadavků hospodářské a technické povahy.

393L0036:

1. V omezených a vyjednávacích řízeních vyberou zadavatelé na základě poskytnutých informací, které se týkají osobního postavení dodavatele, jakož i informací a formalit nezbytných pro hodnocení minimálních požadavků hospodářské a technické povahy, jež musí splnit, mezi zájemci, kteří mají kvalifikaci vyžadovanou články 20 až 24, ty, které vyzvou k podání nabídky do soutěže nebo k jednání.

393L0037:

V omezených a vyjednávacích řízeních vyberou zadavatelé, na základě poskytnutých informací týkajících se osobního postavení podnikatele, a informací a formalit nezbytných pro vyhodnocení minimálních podmínek hospodářské a technické povahy, které musí splňovat, ze zájemců, kteří mají kvalifikaci vyžadovanou články 24 až 29, ty, které vyzvou k podání nabídky do soutěže nebo k jednání.

393L0038:

1. Zadavatelé mohou zavést a provozovat systém kvalifikace dodavatelů, podnikatelů nebo poskytovatelů služeb….

§ 37

(1) Základní kvalifikační kritéria splňuje uchazeč nebo zájemce

a) na jehož majetek nebyl prohlášen konkurz, nebo proti kterému nebylo zahájeno konkurzní nebo vyrovnávací řízení, nebo nebyl návrh na prohlášení konkurzu zamítnut nebo zrušen pro nedostatek majetku, nebo není v likvidaci,

b) který nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky,

c) který nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání, nebo pro trestný čin hospodářský, jde-li o fyzickou osobu, nebo o odpovědného zástupce,

d) který nebyl v posledních třech letech disciplinárně potrestán podle zvláštních právních předpisů upravujících výkon odborné činnosti, pokud tato činnost souvisí s předmětem veřejné zakázky, jde-li o fyzickou osobu, nebo o odpovědného zástupce,

e) který nemá splatný nedoplatek na pojistném na veřejné zdravotní pojištění, včetně penále, nebo na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, včetně penále, k jehož úhradě bylo povoleno splácení ve splátkách.

  1. Uchazeč nebo zájemce prokazuje splnění kvalifikačních kritérií podle odstavce 1 písm. a), b) a d) čestným prohlášením, splnění kvalifikačních kriterií podle odstavce 1 písm. c) výpisem z Rejstříku trestů a splnění kvalifikačních kriterií podle odstavce 1 písm. e) potvrzením od příslušné správy sociálního zabezpečení a od všech zdravotních pojišťoven, bez ohledu na to, zda je či není u nich pojištěn.

……..

(4) Zahraniční osoba prokazuje splnění kvalifikačních kritérií doklady podle právního řádu platného v zemi jejího sídla, popřípadě bydliště.

392L0050

čl. 29

393L0036

čl. 20

393L0037

čl. 24

392L0050:

Z účasti v soutěži o veřejnou zakázku může být vyloučen kterýkoliv poskytovatel služeb, který:

  1. je v konkurzu nebo ve vyrovnacím řízení, v likvidaci, jeho podnikání je pozastaveno nebo je podle vnitrostátních právních předpisů v podobné situaci;

  2. je předmětem řízení o vyhlášení konkurzu, o nuceném vyrovnání nebo podléhá soudní správě nebo se podle vnitrostátních předpisů nachází v podobném řízení;

  3. byl pravomocně odsouzen pro trestný čin související s jeho podnikáním;

  4. dopustil se vážného profesionálního pochybení, které bylo zadavatelem prokazatelně zjištěno;

  5. nesplnil povinnosti vyplývající z platby příspěvků na sociální zabezpečení podle právních předpisů země, v níž je založen nebo předpisů země zadavatele;

  6. nesplnil povinnosti vztahující se k placení daní a poplatků podle právních předpisů země zadavatele;

  7. dopustil se vážného zkreslení či neposkytnutí informací, které mohou být podle této kapitoly požadovány.

Pokud zadavatel vyžaduje od poskytovatele služeb důkaz, že se na něj nevztahuje žádný z případů uvedených v písmenech a), b), c), e) nebo f), přijme jako dostatečný důkaz:

  • pro písmena a), b) nebo c) předložení výpisu ze „soudního spisu“ nebo, pokud to není možné, dokladu se stejnou platností vydaného příslušným soudním nebo správním orgánem v  zemi původu nebo v zemi, z níž osoba pochází, jenž dokazuje, že tyto požadavky byly splněny;

  • pro písmena e) a f) osvědčení vydané příslušným orgánem v daném členském státě.

Pokud daná země nevydává tyto doklady nebo tato osvědčení, mohou být nahrazeny přísežným prohlášením dané osoby před soudním nebo správním orgánem, notářem nebo příslušnou profesní nebo obchodní institucí v zemi původu nebo v zemi, odkud výše zmíněná osoba pochází.

Členské státy určí ve lhůtě stanovené v článku 44 orgány a jiné subjekty oprávněné vydávat tyto doklady nebo osvědčení a neprodleně o tom informují ostatní členské státy a Komisi.

Podobná formulace 393L0036, 393L0037

§ 38

(1) Zadavatel je povinen, jde-li o veřejné zakázky na služby, vyžádat od uchazečů nebo zájemců v rámci hodnocení kvalifikace prokázání oprávnění k podnikání a výpis z obchodního rejstříku u osob, které se do tohoto rejstříku podle zvláštních právních předpisů zapisují.

(2) Oprávnění k podnikání může uchazeč nebo zájemce doložit v originálu nebo v úředně ověřeném opisu.

392L0050

čl. 30

393L0036

čl. 21

393L0037

čl. 25

392L0050:

1) Pokud musí mít zájemci nebo uchazeči určité oprávnění nebo musí být členy určité organizace v jejich zemi, aby mohli provádět danou službu, může zadavatel požadovat, aby prokázali, že toto oprávnění či členství mají.

2) Zájemce nebo uchazeč může být požádán podle odstavce 3, aby doložil, že je zapsán v profesním nebo obchodním rejstříku nebo poskytl přísežné prohlášení nebo osvědčení.

3) Jedná se o tyto profesní a obchodní rejstříky či prohlášení nebo osvědčení:…

393L0036:

1) Každý dodavatel, který se chce podílet na veřejné zakázce na dodávky, může být požádán, aby doložil svůj zápis v profesním nebo obchodním rejstříku za podmínek stanovených předpisy  členského státu , v němž je založen, nebo aby poskytl přísežné prohlášení nebo osvědčení, jak je dále uvedeno v odstavci 2.

2) Platné profesní a obchodní rejstříky nebo prohlášení a osvědčení jsou tyto:…

Podobná formulace 393L0037

§ 39

Je-li pro plnění veřejné zakázky vyžadována podle zvláštních právních předpisů odborná způsobilost nebo členství v určité profesní organizaci, musí zadavatel na uchazeči nebo zájemci požadovat prokázání těchto skutečností.

392L0050

čl. 30

393L0036

čl. 21

393L0037

čl. 25

Viz text k § 38

§ 40

(1) Zadavatel může od uchazečů nebo zájemců požadovat prokázání finanční a ekonomické způsobilosti. Finanční a ekonomická způsobilost se prokazuje zejména

a) vyjádřením banky o schopnosti uchazeče nebo zájemce plnit své finanční závazky,

b) účetní závěrkou sestavenou k poslednímu dni předcházejícího účetního období, je-li právním řádem platným v zemi sídla nebo bydliště uchazeče nebo zájemce stanovena

c) výkazem celkového obratu uchazeče nebo zájemce a obratu dosaženého za provedené práce, dodávky zboží nebo v poskytnutí služeb za období posledních 3 let.

(2) Uchazeč nebo zájemce může prokázat svou finanční a ekonomickou způsobilost i jinými doklady, než které byly zadavatelem požadovány, pokud je zadavatel uzná.

392L0050

čl. 31

393L0036

čl. 22

393L0037

čl. 26

392L0050:

1. Důkaz o finančním a hospodářském postavení poskytovatele služby může být zpravidla opatřen jedním nebo několika následujícími způsoby:

  1. příslušným prohlášením bank nebo pojištěním odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu povolání;

  2. předložením účetních rozvah nebo výňatků z účetních rozvah poskytovatele služby, jestliže je zveřejnění účetní rozvahy požadováno podle předpisů upravujících obchodní společnosti v zemi, v níž je poskytovatel služby založen;

  3. výkazem celkového obratu podniku a obratu služeb, kterých se zakázka týká, za poslední tři účetní roky.

2. Zadavatelé ve vyhlášení nebo ve výzvě k účasti uvedou, který způsob nebo které způsoby uvedené v odstavci 1 si vybrali a jaké jiné doklady mají být předloženy.

3. Pokud z jakéhokoli oprávněného důvodu nemůže poskytovatel služby poskytnout doklady požadované zadavatelem, může doložit své hospodářské a finanční postavení jakýmkoli jiným dokladem, který zadavatel považuje za vhodný.

Podobná formulace 393L0036, 393L0037

§ 41

  1. Zadavatel může požadovat od uchazečů nebo zájemců prokázání technické způsobilosti. Technická způsobilost se prokazuje, jde-li o

a) veřejné zakázky na stavební práce

1. osvědčením o vzdělání a profesní kvalifikaci uchazeče, zvláště osob, které jsou odpovědné za provádění prací,

2. seznamem stavebních prací provedených za posledních 5 let s připojenými osvědčeními vyhotovenými objednatelem o řádném provedení nejdůležitějších činností; z těchto osvědčení musí vyplývat cena, doba a místo provedení prací, zda práce odpovídaly technickým požadavkům a zda byly řádně dokončeny,

3. výčtem provozních a technických zařízení, jež má k dispozici pro provedení prací,

4. přehledem průměrného ročního počtu zaměstnanců a průměrným počtem řídících zaměstnanců za poslední 3 roky,

5. výčtem techniků a technických útvarů, podílejících se na provedení prací bez zřetele na to, zda jsou zaměstnanci uchazeče nebo zájemce;

b) veřejné zakázky na dodávky

1. seznamem významných dodávek v posledních 3 letech s uvedením ceny a doby dodání,

2. popisem technického vybavení, opatření k zabezpečení jakosti a možností pro zabezpečení výzkumu a vývoje,

3. vzorky, popisy a fotografiemi zboží určeného k dodání, jehož pravost musí být prokázána, pokud to vyžaduje zadavatel,

4. prohlášením o shodě,

5. kontrolou výrobní kapacity provedenou zadavatelem a jestliže je to nutné také kontrolou opatření a vybavení pro zabezpečení jakosti, výzkumu a vývoje, jestliže zboží, které se má dodávat, je složité nebo je-li výjimečně požadováno pro zvláštní účel;

c) veřejné zakázky na služby

1. osvědčením o vzdělání a profesní kvalifikaci osob, které jsou odpovědné za poskytnutí služeb,

2. seznamem významných služeb, poskytnutých v posledních 3 letech s uvedením ceny, doby plnění a připojením osvědčení o řádném poskytnutí služby jejich objednatelem,

3. přehledem o technickém vybavení, kterým bude uchazeč disponovat při poskytování služeb,

4. přehledem průměrného ročního počtu zaměstnanců a průměrným počtem řídících zaměstnanců za poslední 3 roky,

5. opatřeními k zabezpečení jakosti a výzkumu a vývoje,

6. kontrolou výrobní kapacity provedenou zadavatelem nebo příslušným úřadem státu, v němž má uchazeč nebo zájemce sídlo nebo bydliště, a jestliže je to nutné také kontrolou opatření a vybavení pro zabezpečení jakosti, výzkumu a vývoje,

7. uvedením části veřejné zakázky, kterou zamýšlí zadat jiné osobě.

393L0037

čl. 27

393L0036

čl. 23

392L0050

čl. 32

393L0037:

1. Důkaz o technické způsobilosti může být opatřen:

  1. vzděláním a odbornou kvalifikací podnikatele a/nebo řídících pracovníků, zvláště osob, které jsou odpovědné za provádění prací;

  2. seznamem stavebních prací provedených za posledních pět let s připojenými osvědčeními o uspokojivém provedení nejdůležitějších prací. Tato osvědčení musejí uvést hodnotu, datum a místo stavebních prací a uvést, zda byly práce provedeny podle předpisů a řádně dokončeny. Jestliže je třeba, příslušný orgán předloží tato osvědčení přímo zadavateli;

  3. výčtem nástrojů, provozních a technických zařízení, jež má dodavatel k dispozici pro provedení stavebních prací;

  4. přehledem průměrného počtu zaměstnanců za rok a počtem řídících pracovníků za poslední tři roky;

  5. výčtem techniků nebo technických útvarů, na něž se podnikatel obrací za účelem provedení stavebních prací, ať už jsou součástí firmy či nikoli.

2. Zadavatelé ve vyhlášení nebo ve výzvě k účasti v soutěži uvedou, které z těchto dokladů je třeba předložit.

393L0036:

1. Důkaz o technické způsobilosti dodavatele může být zpravidla opatřen jedním nebo několika níže uvedenými způsoby podle povahy, množství a účelu výrobků, které mají být dodány:

  1. seznamem hlavních dodávek provedených za poslední tři roky s uvedením částek, lhůt a jmen zákazníků, veřejných či soukromých:

  • pokud se jednalo o veřejné orgány, doklady ve formě osvědčení vydaných nebo spolupodepsaných příslušným orgánem;

  • pokud se jednalo o soukromé odběratele, dodání dosvědčí zákazník nebo, pokud to není možné, stačí prosté prohlášení od dodavatele o provedení dodávky;

  1. popisem technického vybavení, které má dodavatel k dispozici, jeho opatření pro zajištění jakosti, studia a výzkumu;

  2. uvedením zúčastněných techniků nebo technických útvarů, ať už patří přímo k dodavateli či nikoli, zvláště těch, kteří jsou zodpovědní za řízení jakosti ;

  3. vzorky, popisem a/nebo fotografiemi výrobků, jež mají být dodány, jejichž pravost musí být doložena, pokud to vyžaduje zadavatel;

  4. osvědčeními vystavenými úředními subjekty pro řízení jakosti nebo uznávanými agenturami potvrzujícími shodu výrobků, které dosvědčí, že jsou dodržovány určité specifikace nebo normy u výrobků, jež jsou jasně určeny odkazy na specifikace nebo normy;

  5. kontrolou výrobní kapacity dodavatele, pokud výrobky, které mají být dodány, jsou složité nebo jsou výjimečně požadovány pro zvláštní účel, provedenou zadavatelem nebo jeho jménem příslušný úřední orgán země, v níž je dodavatel usazen, a pokud to je nezbytné také kontrolou vybavení pro studium a výzkum a opatření pro zabezpečení kontroly jakosti.

2. Zadavatelé ve vyhlášení zakázky nebo výzvě k   podávání nabídek vymezí , který z těchto dokladů je třeba předložit.

3. Rozsah informací uvedených v článku 22 a v odstavci 1 a 2 tohoto článku musí být omezen na předmět zakázky; zadavatel vezme v úvahu oprávněné zájmy dodavatelů, pokud se týká ochrany jejich technických a obchodních tajemství.

392L0050:

1. Schopnost poskytovatelů služeb poskytovat služby se může hodnotit zejména s ohledem na jejich dovednosti, výkonnost, zkušenosti a spolehlivost.

2. Technickou způsobilost poskytovatele služby je možno doložit jedním nebo více níže uvedenými způsoby, podle povahy, množství a účelu služeb, které se mají poskytovat:

  1. vzděláním a odbornou kvalifikací poskytovatele služby a/nebo vedení podniku, zejména osoby nebo osob, které jsou odpovědné za poskytování služeb;

  2. seznamem hlavních služeb poskytnutých za poslední tři roky s uvedením částek, dat a jmen soukromých či veřejných příjemců poskytnutých služeb;

  • pokud byly služby poskytnuty zadavatelům veřejných zakázek, je třeba, aby doložená osvědčení byla vydána nebo podepsána příslušným zadavatelem,

  • pokud se jednalo o soukromé zákazníky, je třeba, aby provedení služby zákazník doložil nebo pokud to není možné, je třeba prohlášení poskytovatele služby o tom, že služba byla poskytnuta;

  1. výčtem techniků nebo technických útvarů, na něž se smluvní strana obrací, ať už patří k poskytovateli služby či nikoli, zvláště těch, kteří jsou zodpovědní za kontrolu jakosti;

  2. přehledem průměrného počtu zaměstnanců poskytovatele služeb za rok a počet řídících pracovníků za poslední tři roky;

  3. výčtem nástrojů, vybavení provozu a technického vybavení, jež má poskytovatel služby k dispozici pro provádění služeb;

  4. popisem opatření poskytovatele služeb, jimiž zajišťuje kvalitu, a jeho vybavení pro studium a výzkum;

  5. pokud jsou služby, které mají být poskytovány náročné nebo jsou výjimečně požadovány pro zvláštní účel, provede zadavatel nebo jeho jménem příslušný orgán země, v níž je poskytovatel služby zřízen, se souhlasem tohoto orgánu kontrolu technického vybavení poskytovatele služby a je-li to nezbytné, také jeho vybavení pro studium a výzkum a kontrolu opatření, jimiž je zajišťována kvalita služeb;

  6. uvedením rozsahu části zakázky, kterou poskytovatel služeb zamýšlí zadat třetí straně.

3. Zadavatel uvede ve vyhlášení nebo ve výzvě k účasti, které doklady vyžaduje.

4. Rozsah informací uvedených v článku 31 a v odstavcích 1, 2 a 3 tohoto článku se musí omezit na předmět zakázky; zadavatelé přitom musí vzít v úvahu oprávněné zájmy poskytovatelů služeb na ochraně jejich technického nebo obchodního tajemství.

§ 42

Uchazeči nebo zájemci zapsaní ve zvláštním seznamu dodavatelů (§ 79) mohou prokázat kvalifikaci i potvrzením o zápisu v tomto seznamu.

392L0050

čl. 35

393L0036

čl. 25

393L0037

čl. 29

392L0050:

1. Členské státy, které mají úřední seznamy uznaných poskytovatelů služeb, jsou povinny tyto seznamy upravit podle čl. 29 písm. a) až d) a g) a článků 30, 31 a 32.

2. Poskytovatelé služeb uvedení v úředních seznamech mohou pro každou zakázku předložit zadavateli osvědčení o registraci vydané příslušným orgánem. Toto osvědčení obsahuje ověření, na základě kterého jsou registrováni v seznamu, a zařazení v tomto seznamu.

3. Osvědčená registrace v úředních seznamech poskytovatelů služeb u příslušných orgánů zakládá u zadavatelů z jiných členských států domněnku, že poskytovatelé služeb jsou vhodní pro práce odpovídající jejich zařazení, pouze pokud jde o čl. 29 písm. a) až d) a g), článek 30, čl. 31 písm. b) a c) a čl. 32 písm. a).

Informace, které lze vyvodit ze zápisu v úředních seznamech, nelze zpochybnit. Avšak pokud jde o platby příspěvků na sociální zabezpečení, je možno vyžadovat dodatečné potvrzení od každého registrovaného poskytovatele služeb při každém zadávání zakázky.

Zadavatelé z jiných členských států použijí shora zmíněná opatření pouze ve prospěch poskytovatelů služeb, kteří jsou založeni v členském státu vlastnícím úřední seznam.

Podobná formulace 393L0036, 393L0037

§ 43

Uchazeč nebo zájemce může označit údaje a informace, kterými prokazuje splnění kvalifikace, za předmět jeho obchodního tajemství.⁠​​‌​​​‌​‌‌​​​​‌​⁠

392L0050

čl. 32 (4)

393L0036

čl. 23 (3)

393L0038

čl. 4 (3) (4)

392L0050:

Rozsah informací uvedených v článku 31 a v odstavcích 1, 2 a 3 tohoto článku se musí omezit na předmět zakázky; zadavatelé přitom musí vzít v úvahu oprávněné zájmy poskytovatelů služeb na ochraně jejich technického nebo obchodního tajemství.

393L0036:

3. Rozsah informací uvedených v článku 22 a v odstavci 1 a 2 tohoto článku musí být omezen na předmět zakázky; zadavatel vezme v úvahu oprávněné zájmy dodavatelů, pokud se týká ochrany jejich technických a obchodních tajemství.

393L0038:

3. Při poskytování technických specifikací zájemcům z řad dodavatelů, podnikatelů nebo poskytovatelů služeb, hodnocení a výběru dodavatelů, podnikatelů nebo poskytovatelů služeb a při zadávání zakázek, mohou zadavatelé ukládat povinnosti s cílem chránit důvěrnou povahu poskytnutých informací.

4. Tato směrnice neomezuje právo dodavatelů, podnikatelů nebo poskytovatelů služeb požadovat na zadavateli, aby v souladu s vnitrostátními předpisy respektoval důvěrnou povahu poskytnutých informací..

§ 44

(1) Zájemci poskytují údaje a informace o své kvalifikaci, včetně dokladů požadovaných zadavatelem, ve lhůtě pro podání žádosti o účast uvedené v oznámení užší soutěže nebo jednacího řízení s uveřejněním.

(2) Žádost o účast, včetně požadovaných údajů a informací o kvalifikaci, podává zájemce v písemné formě; je-li učiněna faxem nebo v elektronické podobě, musí být potvrzena písemně a nejpozději v poslední den lhůty podle odstavce 1 doručena zadavateli nebo předána provozovateli poštovní služby (dále jen ”pošta”).

(3) Ve veřejné soutěži předkládá uchazeč údaje a informace o kvalifikaci, včetně požadovaných dokladů, ve lhůtě pro podávání nabídek.

(4) Zadavatel může požadovat, aby zájemce nebo uchazeč předložené údaje, informace a doklady o kvalifikaci doplnil nebo k nim podal vysvětlení v rozsahu stanoveném v tomto dílu.

392L0050

čl. 19 (5),

čl. 34

393L0036

čl. 11 (4) , čl. 24

393L0037

čl. 13 (5), čl.28

393L0038

čl. 28 (5)

392L0050:

Žádosti o účast v řízeních pro zadávání zakázek je možno podat dopisem, telegramem, dálnopisem, faxem nebo telefonem. Pokud se použije jiná forma než dopis, je nutno žádost potvrdit dopisem, který je třeba odeslat před uplynutím lhůty stanovené v odstavci 1.

Podobná formulace 393L0036 čl. 11 (4), 393L0037 čl. 13 (5), 393L0038 čl. 28 (5)

392L0050:

V rámci článků 29 až 32 může zadavatel vyzvat poskytovatele služeb, aby předložená osvědčení a dokumenty doplnil nebo je objasnil.

Podobná formulace 393L0036, 393L0037

§ 45

Zadavatel může požadovat od uchazečů nebo zájemců prokázání zabezpečení jakosti předložením certifikátu systému jakosti podle českých technických norem – ČSN EN ISO řady 9000, který vydala akreditovaná osoba, nebo předložením osvědčení stejné nebo vyšší úrovně.

392L0050

čl. 33

393L0038

čl. 32

392L0050:

Pokud zadavatelé vyžadují předložení osvědčení vydaného nezávislými subjekty za účelem potvrzení, že poskytovatel služeb splňuje určité normy pro zajištění jakosti, odkážou na systém zajištění jakosti na základě evropských norem řady EN 29 000, schválených orgány v souladu s řadou evropských norem EN 45000. Osvědčení se stejnou platností od subjektů z členských států musí být rovněž uznána. Musí být přijaty i jiné důkazy o opatřeních pro zajištění jakosti od poskytovatelů služeb, kteří nemají možnost si tato osvědčení opatřit nebo je získat v daných lhůtách.

393L0038:

Jestliže zadavatelé vyžadují předložení osvědčení od nezávislých orgánů pro doložení, že poskytovatel služeb dodržuje určité normy zaručující jakost, odkážou na systémy zajištění jakosti vycházející z evropských norem série EN 29 000, udělovaných orgány, které vyhovují sérii evropských norem EN 45 000.

Zadavatelé uznají rovnocenné osvědčení od subjektů z jiných členských států. Od poskytovatelů služeb, kteří nemají přístup k uvedeným osvědčením nebo nemají možnosti je získat v daných lhůtách, přijmou i jiné důkazy o rovnocenných opatřeních pro zajištění jakosti.

§ 46

  1. Kvalifikaci nesplňuje uchazeč nebo zájemce, který neposkytl údaje a informace o kvalifikaci včetně dokladů požadovaných zadavatelem podle ustanovení tohoto dílu, nebo poskytl údaje a informace o kvalifikaci včetně dokladů požadovaných zadavatelem, které jsou neúplné nebo nepravdivé.

  2. Nesplnění kvalifikace podle odstavce 1 prokazuje zájemci nebo uchazeči zadavatel.

392L0050

čl. 29

393L0036

čl. 20

393L0037

čl. 24

392L0050:

Z účasti v soutěži o veřejnou zakázku může být vyloučen kterýkoliv poskytovatel služeb, který:

g) dopustil se vážného zkreslení či neposkytnutí informací, které mohou být podle této kapitoly požadovány.

Podobná formulace 393L0036, 393L0037

§ 47

(1) Zadavatel vyhodnotí kvalifikaci uchazečů a zájemců podle kritérií stanovených ve vyhlášení veřejné soutěže nebo v oznámení užší soutěže nebo jednacího řízení s uveřejněním.

(2) Uchazeči, kteří nesplnili kvalifikaci, musí být z veřejné soutěže zadavatelem vyloučeni. Zájemci, kteří podali žádost o účast v užší soutěži nebo v jednacím řízení s uveřejněním a nesplnili kvalifikaci, musí být zadavatelem odmítnuti.

(3) Zadavatel je povinen písemně oznámit uchazečům vyloučení z veřejné soutěže a zájemcům odmítnutí jejich účasti v užší soutěži nebo v jednacím řízení s uveřejněním, je-li důvodem tohoto vyloučení nebo odmítnutí nesplnění kvalifikace.

(4) Lhůta pro vyloučení počíná dnem následujícím po skončení lhůty pro podání nabídky a lhůta pro odmítnutí počíná dnem následujícím po dni obdržení žádosti o účast.

392L0050

čl. 27 (1), čl.12

(ve znění 397L0052)

393L0036

čl. 19, čl.7

(ve znění 397L0052)

393L0037

čl. 22

(ve znění 397L0052)

393L0038

čl. 30 (1), (4) (6), (ve znění 398L0004)

392L0050 čl. 27:

1. V omezených a vyjednávacích řízeních vybírají zadavatelé ze zájemců majících kvalifikaci vyžadovanou články 29 až 35 ty, které vyzvou k podání nabídky nebo k jednání, na základě poskytnutých informací týkajících se postavení poskytovatele služeb, jakož i informací a formalit nutných pro hodnocení minimálních požadavků hospodářské a technické povahy.

Podobná formulace 393L0036 čl. 19, 393L0037 čl. 22

Členské státy zajistí, aby zadavatelé zasílali výzvy, aniž by se dopouštěli diskriminace vůči příslušníkům jiných členských států, kteří splňují potřebné požadavky, a to za stejných podmínek jako svým státním příslušníkům.

393L0038 čl. 30¨:

1. Zadavatelé mohou zavést a provádět systém zkoušek dodavatelů, podnikatelů nebo poskytovatelů služeb.

Zadavatelé, kteří zavedou nebo provádějí systém zkoušek, zajistí, aby dodavatelé, podnikatelé a poskytovatelé služeb mohli kdykoliv požádat o zkoušku…

4. Zadavatelé informují žadatele o svém rozhodnutí týkajícím se kvalifikace v rozumné lhůtě. Pokud rozhodnutí nemůže být učiněno do šesti měsíců od podání žádosti, informuje zadavatel žadatele do dvou měsíců od podání žádosti o důvodech opravňujících delší lhůtu a o datu, kdy jeho žádost bude přijata či zamítnuta…

6. Záporné rozhodnutí o kvalifikaci se sdělí žadatelům spolu s důvody odmítnutí. Důvody musí být založeny na kvalifikačních kritériích uvedených v odstavci 2.

čl. 31:

Zadavatelé, kteří vyberou zájemce pro účast v omezených nebo vyjednávacích řízeních, tak učiní podle objektivních kritérií a pravidel, která stanoví písemně a která zpřístupní dodavatelům, podnikatelům a poskytovatelům služeb, kteří projevují zájem.

392L0050 čl. 12:

1. Zadavatel sdělí, do 15 dnů ode dne, kdy od nich obdržel písemnou žádost, všem odmítnutým kandidátům nebo uchazečům o veřejnou zakázku, důvody zamítnutí jejich žádosti nebo nabídky a všem uchazečům, kteří podali řádnou nabídku vlastnosti a výhody vybrané nabídky a uvede jméno úspěšného uchazeče.

Zadavatelé však mohou rozhodnout, že určité informace o zadání zakázky, uvedené v prvním pododstavci, nezveřejní, pokud by zveřejnění informací bránilo vynutitelnosti práva nebo bylo jinak v rozporu s veřejným zájmem nebo by poškodilo oprávněné obchodní zájmy určitých podniků, ať veřejných či soukromých, nebo by by bylo na újmu poctivé soutěži mezi poskytovateli služeb.

2. Zadavatelé neprodleně sdělí kandidátům nebo uchazečům o veřejnou zakázku skutečnosti a důvody, kvůli nimž se rozhodli nezadat zakázku, na niž byla vyhlášena soutěž, nebo obnovit soutěžní řízení. Jsou povinni učinit tak písemně, pokud jsou o to požádáni. O těchto rozhodnutích informují rovněž Úřad pro úřední tisky Evropských společenství.

Podobná formulace 393L0036 čl. 7, 393L0037 čl. 8 (ve znění 397L0052)

§ 48

(1) Omezil-li zadavatel počet zájemců pro účast v užší soutěži nebo v jednacím řízení s uveřejněním, provede výběr ze zájemců, kteří splnili kvalifikaci.

(2) Zájemcům, kteří nebyli vybráni pro účast v užší soutěži nebo v jednacím řízení z důvodu omezení jejich počtu, zadavatel tuto skutečnost bezodkladně písemně oznámí s uvedením důvodu.

392L0050

čl. 27 (1), čl.12 (1) (2)

(ve znění 397L0052¨)

393L0036

čl. 19, čl.7

(ve znění 397L0052)

393L0037

čl. 22, čl. 8

(ve znění 397L0052)

392L0050:

1. V omezených a vyjednávacích řízeních vybírají zadavatelé ze zájemců majících kvalifikaci vyžadovanou články 29 až 35 ty, které vyzvou k podání nabídky nebo k jednání, na základě poskytnutých informací týkajících se postavení poskytovatele služeb, jakož i informací a formalit nutných pro hodnocení minimálních požadavků hospodářské a technické povahy

Členské státy zajistí, aby zadavatelé zasílali výzvy, aniž by se dopouštěli diskriminace vůči příslušníkům jiných členských států, kteří splňují potřebné požadavky, a to za stejných podmínek jako svým státním příslušníkům.

Podobná formulace 393L0036 čl. 19, 393L0037 čl. 22

392L0050 čl. 12:

1. Zadavatel sdělí, do 15 dnů ode dne, kdy od nich obdržel písemnou žádost, všem odmítnutým kandidátům nebo uchazečům o veřejnou zakázku, důvody zamítnutí jejich žádosti nebo nabídky a všem uchazečům, kteří podali řádnou nabídku vlastnosti a výhody vybrané nabídky a uvede jméno úspěšného uchazeče.

Zadavatelé však mohou rozhodnout, že určité informace o zadání zakázky, uvedené v prvním pododstavci, nezveřejní, pokud by zveřejnění informací bránilo vynutitelnosti práva nebo bylo jinak v rozporu s veřejným zájmem nebo by poškodilo oprávněné obchodní zájmy určitých podniků, ať veřejných či soukromých, nebo by by bylo na újmu poctivé soutěži mezi poskytovateli služeb.

2. Zadavatelé neprodleně sdělí kandidátům nebo uchazečům o veřejnou zakázku skutečnosti a důvody, kvůli nimž se rozhodli nezadat zakázku, na niž byla vyhlášena soutěž, nebo obnovit soutěžní řízení. Jsou povinni učinit tak písemně, pokud jsou o to požádáni. O těchto rozhodnutích informují rovněž Úřad pro úřední tisky Evropských společenství.

Podobná formulace 393L0036 čl. 7, 393L0037 čl. 8 (ve znění 397L0052)

§ 49

(1) Zadávací řízení je zahájeno

a) vyhlášením veřejné soutěže,

b) výzvou k podání nabídky v užší soutěži,

c) výzvou k jednání v jednacím řízení s uveřejněním, nebo

d) výzvou k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění.

(2) Vyhlášení veřejné soutěže je zadavatel povinen uveřejnit.

(3) Výzvu k podání nabídky v užší soutěži a výzvu k jednání v jednacím řízení s uveřejněním zašle zadavatel v písemné formě všem zájemcům, kteří splnili kvalifikaci nebo vybraným zájemcům.

(4) Výzvu k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění zašle zadavatel v písemné formě jednomu nebo více zájemcům.

392L0050

čl. 15 (2)

393L0036

čl. 9 (2)

393L0037

čl. 11 (2)

392L0050:

2. Zadavatelé, kteří chtějí zadat veřejnou zakázku na služby v otevřeném, omezeném nebo vyjednávacím řízení uvedeném v článku 11, oznámí svůj úmysl prostřednictvím vyhlášení

Podobná formulace 393L0036, 393L0037.

§ 50

(1) Vyhlášení veřejné soutěže musí obsahovat

a) vymezení předmětu veřejné zakázky,

b) dobu a místo plnění,

c) údaje o možnosti vyžádat si zadávací dokumentaci,

d) kritéria pro hodnocení kvalifikace uchazečů, včetně požadovaných dokladů,

e) kritéria pro zadání veřejné zakázky, včetně jejich váhy a metody hodnocení,

f) lhůtu pro podání nabídek, včetně adresy, na kterou mají být poslány,

g) údaje o zadavateli.

(2) Zadavatel je povinen při vyhlášení veřejné soutěže použít vzor formuláře vyhlášení veřejné soutěže, jehož náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.

392L0050

čl. 17,

III B

393L0036

čl. 9,

IV

393L0038

čl. 21

392L0050:

čl. 17: Vyhlášení se vypracovává podle vzorů uvedených v přílohách III a IV a uvedou se v něm informace požadované v těchto vzorech

Příl. III :

B. Otevřené řízení

  1. Název, adresa, telegrafická adresa, telefonní, dálnopisné a faxové číslo zadavatele.

  2. Kategorie služby a popis. Referenční číslo CPC.

  3. Místo provedení.

  4. a) Informace o tom, zda je poskytování služby podle právních a správních předpisů vyhrazeno určitému povolání.

b) Odkaz na právní a správní předpisy.

c) Informace o tom, zda právnické osoby mají uvádět jména a profesní kvalifikaci zaměstnanců, kteří mají být zodpovědní za provedení služby.

  1. Informace o tom, zda se poskytovatelé služeb mohou ucházet o část daných služeb.

  2. Popřípadě zákaz variant.

  3. Doba trvání zakázky nebo lhůta pro dokončení služby.

8 a) Název a adresa služby, od níž je možno vyžádat potřebné dokumenty.

b) Lhůta pro podání těchto žádostí.

c) Popřípadě částka, kterou je za tyto dokumenty nutno zaplatit, a platební podmínky.

9 a) Osoby oprávněné k tomu, aby byly přítomny otevírání nabídek.

    1. Den, čas a místo otevírání.

  1. Popřípadě požadované zálohy a ručení.

  2. Hlavní podmínky týkající se financování a placení a/nebo odkazy na ustanovení, v nichž jsou obsaženy.

  3. Popřípadě právní forma, kterou musí mít skupina poskytovatelů služeb, kterým bude zakázka zadána.

  4. Informace týkající se postavení poskytovatele služeb a informace a formality pro zhodnocení minimálních hospodářských a technických požadavků.

  5. Lhůta, po kterou je uchazeč svou nabídkou vázán.

  6. Kritéria pro zadání zakázky a pokud je to možné v sestupném pořadí podle důležitosti. Jiná kritéria než nejnižší cena se uvádějí, pokud se neobjeví v zadávací dokumentaci.

  7. Jiné informace.

  8. Den odeslání vyhlášení.

  9. Den, kdy Úřad pro úřední tisky Evropských společenství obdržel vyhlášení.

Podobná formulace 393L0036, 393L0037, 393L0038

§ 51

Výzva k podání nabídky musí obsahovat

a) údaje o možnosti vyžádat si zadávací dokumentaci, pokud není součástí výzvy, zejména údaje o adrese, době vyzvednutí, úhradě nákladů na pořízení zadávací dokumentace,

b) lhůtu pro podání nabídek, včetně adresy, na kterou mají být poslány,

c) jazyk, ve kterém musí být nabídka zpracována,

d) informace o uveřejnění oznámení užší soutěže.

392L0050

čl. 19 (1) (2)

393L0036

čl. 11 (1) (2)

393L0037

čl. 13 (1) (2)

393L0038

čl. 28 (4)

392L0050:

1. V omezených a vyjednávacích řízeních ve smyslu čl. 11 odst. 2 nesmí být lhůta pro obdržení žádostí o účast stanovená zadavateli kratší než 37 dní ode dne odeslání vyhlášení.

2. Zadavatelé zároveň písemně vyzvou vybrané zájemce, aby podali svoje nabídky. Součástí výzvy je také zadávací dokumentace a podpůrná dokumentace. Výzva obsahuje alespoň tyto informace:

  1. ve vhodných případech adresu služby, u které je možno vyžádat si zadávací a podpůrnou dokumentaci a lhůtu, do které je možno o ně požádat; rovněž částku a podmínky platby za tyto dokumenty;

  2. lhůtu pro obdržení nabídek, adresu, na kterou musejí být zaslány a jazyk nebo jazyky, v nichž musí být vypracovány;

  3. odkaz na zveřejnění vyhlášení zakázky;

  4. označení dokumentů, které je nutno připojit, buď aby pomohly při ověřování skutečností, jež zájemce uvádí v souladu s čl. 17 odst. 1, nebo aby doplnily informace uvedené ve výše uvedeném článku za stejných podmínek jako informace uvedené v článcích 31 a 32;

  5. kritéria pro zadání zakázky, pokud nejsou uvedena ve vyhlášení.

Podobná formulace 393L0036 čl. 11. 393L0037 čl. 13, 393L0038 čl. 28 (4)

§ 52

Výzva k jednání v jednacím řízení musí obsahovat

a) údaje o možnosti vyžádat si zadávací dokumentaci, pokud není součástí výzvy, zejména údaje o místě, době vyzvednutí, úhradě nákladů na pořízení zadávací dokumentace,

b) datum, hodinu a místo, kde se bude konat jednání,

c) jazyk, ve kterém bude jednání probíhat,

d) informace o uveřejnění oznámení v případě jednacího řízení s uveřejněním.

392L0050

čl. 19 (1) (2)

393L0036

čl. 11 (1) (2)

393L0037

čl. 13 (1) (2)

393L0038

čl. 28 (4)

392L0050:

1. V omezených a vyjednávacích řízeních ve smyslu čl. 11 odst. 2 nesmí být lhůta pro obdržení žádostí o účast stanovená zadavateli kratší než 37 dní ode dne odeslání vyhlášení.

2. Zadavatelé zároveň písemně vyzvou vybrané zájemce, aby podali svoje nabídky. Součástí výzvy je také zadávací dokumentace a podpůrná dokumentace. Výzva obsahuje alespoň tyto informace:

  1. ve vhodných případech adresu služby, u které je možno vyžádat si zadávací a podpůrnou dokumentaci a lhůtu, do které je možno o ně požádat; rovněž částku a podmínky platby za tyto dokumenty;

  2. lhůtu pro obdržení nabídek, adresu, na kterou musejí být zaslány a jazyk nebo jazyky, v nichž musí být vypracovány;

  3. odkaz na zveřejnění vyhlášení zakázky;

  4. označení dokumentů, které je nutno připojit, buď aby pomohly při ověřování skutečností, jež zájemce uvádí v souladu s čl. 17 odst. 1, nebo aby doplnily informace uvedené ve výše uvedeném článku za stejných podmínek jako informace uvedené v článcích 31 a 32;

  5. kritéria pro zadání zakázky, pokud nejsou uvedena ve vyhlášení.

Podobná formulace 393L0036 čl. 11. 393L0037 čl. 13, 393L0038 čl. 28 (4)

§ 53

(1) Zadávací dokumentace vymezuje předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky, včetně požadovaného množství. Zadávací dokumentace obsahuje technické požadavky na předmět veřejné zakázky. Jde-li o zboží obsahuje též úroveň jakosti, užitné vlastnosti, bezpečnost, rozměry a požadavky na balení. Technické požadavky může zadavatel stanovit odkazem na české technické normy přejímající evropské normy, stavební technická osvědčení, popřípadě na obdobné české technické normy a na technické specifikace obsažené v jiných veřejně přístupných dokumentech uplatňovaných v odborné technické praxi. Zadávací dokumentace nesmí obsahovat požadavky na řešení předmětu veřejné zakázky.

(2) Zadavatel je povinen při vymezení předmětu veřejné zakázky použít klasifikaci zboží, služeb a stavebních prací stanovenou prováděcím právním předpisem.

(3) Zadávací dokumentace obsahuje rovněž obchodní podmínky, požadavky na jednotný způsob zpracování nabídkové ceny, včetně platebních podmínek, podmínky, za nichž je možno překročit výši nabídkové ceny a jiné požadavky pro realizaci veřejné zakázky.

(4) Pokud zadávací dokumentace obsahuje požadavky nebo odkazy na jednotlivé obchodní firmy, názvy nebo jména a příjmení, zvláštní označení podnikatele, zvláštní označení výrobků, výkonů anebo obchodních materiálů, které platí pro určitého podnikatele nebo jeho organizační složku za příznačné, patenty a užitné vzory, musí zadavatel umožnit použití i obdobných řešení.

(5) Za úplnost a správnost zadávací dokumentace odpovídá zadavatel; tím není dotčena odpovědnost zpracovatele zadávací dokumentace.

392L0050

čl. 14

393L0036

čl. 8

393L0037

čl. 10

393L0038

čl. 18

392L0050:

1. Technické specifikace uvedené v příloze II se uvádějí v obecné nebo zadávací dokumentaci spojené s každou zakázkou.

2. Aniž jsou dotčeny právně závazné vnitrostátní technické předpisy, pokud jsou slučitelné s právem Společenství, stanoví zadavatelé technické specifikace odkazem na národní normy provádějící evropské normy nebo odkazem na evropská technická schválení nebo obecné technické specifikace.

3. Zadavatel se může odchýlit od odstavce 2, pokud:

a) normy, evropská technická schválení nebo běžné technické specifikace nezahrnují ustanovení pro zabezpečení shody nebo pokud neexistují technické prostředky k tomu, aby byla uspokojivě zajištěna shoda výrobku s těmito normami, evropskými technickými schváleními nebo s obecnými technickými specifikacemi;

b) použití odstavce 2 by bylo na újmu použití směrnice Rady 86/361/EHS ze dne 24. července 1986 o počátečním stadiu vzájemného uznání typového schvalování telekomunikačních koncových zařízenínebo rozhodnutí Rady 87/95/EHS ze dne 22. prosince 1986 o normalizaci v oblasti informační technologie a telekomunikacínebo jiných nástrojů Společenství v jednotlivých oblastech služeb a výrobků;

c) použití těchto norem, evropských technických schválení nebo běžných technických specifikací by nutilo zadavatele, aby používal výrobky nebo materiály neslučitelné s již používaným zařízením nebo by znamenalo neúměrné náklady nebo neúměrné technické obtíže, ale pouze jako součást jasně definované a dokumentované strategie s povinností převzetí evropských norem, evropských technických schválení a obecných technických specifikací;

d) daný projekt má skutečně inovační povahu a použití stávajících evropských norem, evropských technických schválení a běžných technických specifikací by nebylo vhodné.

4. Zadavatelé uplatňující odstavec 3 uvedou, je-li to možné, svoje důvody ve vyhlášení veřejné zakázky zveřejněném v Úředním věstníku Evropských společenství nebo v zadávací dokumentaci a ve všech případech zaprotokolují tyto důvody ve své vnitřní dokumentaci a poskytnou tyto informace na požádání členským státům a Komisi.

5. Pokud evropské normy, evropská technická schválení nebo běžné technické specifikace neexistují, technické specifikace:

a) jsou definovány odkazem na vnitrostátní technické specifikace, které byly uznány za vyhovující základním požadavkům vyjmenovaným ve směrnicích Společenství o technické harmonizaci, v souladu s postupy stanovenými ve výše zmíněných směrnicích a zvláště v souladu s postupy stanovenými směrnicí Rady 89/106/EHS;

b) mohou být definovány odkazem na národní technické specifikace, které se vztahují na projekt a způsob výpočtu a provedení stavebních prací a použití materiálů;

c) mohou být definovány odkazem na jiné dokumenty.

V tomto případě je vhodné odkazovat v tomto pořadí:

i) národní normy provádějící mezinárodní normy přijaté zemí zadavatele;

ii) jiné národní normy a národní technická schválení země zadavatele;

iii) jakékoliv jiné normy.

6. Pokud to není odůvodněno předmětem zakázky,

zakážou členské státy uvedení těch technických specifikací v zadávacích doložkách vztahujících se na danou zakázku, které se zmiňují o výrobcích určité značky nebo původu nebo o určitém procesu a které proto upřednostňují nebo vylučují určité poskytovatele služeb. Zvláště se zakazuje uvádět ochranné známky, patenty, typy nebo určitý původ nebo výrobce. Jsou-li však tyto informace doplněny slovy ”nebo stejného druhu”, je to přijatelné v případech, kdy zadavatelé nejsou schopni podat popis předmětu zakázky s použitím specifikací, které jsou dostatečně přesné a srozumitelné všem dotčeným stranám.

Podobná formulace 393L0036, 393L0037, 393L0038,

§ 55

Zadavatel může v zadávací dokumentaci požadovat, aby uchazeč ve své nabídce uvedl, jakou část veřejné zakázky má v úmyslu zadat jiným osobám.

392L0050

čl. 25

393L0036

čl. 17

393L0037

čl. 20

393L0038

čl. 27

392L0050:

V zadávací dokumentaci mohou zadavatelé požádat uchazeče o veřejnou zakázku, aby ve své nabídce uvedl, jakou část zakázky zamýšlí zadat třetím stranám.

Tímto údajem není dotčena odpovědnost hlavního poskytovatele služeb.

Podobná formulace 393L0036, 393L0037, 393L0038

§ 56

(1) Varianty nabídky jsou přípustné, je-li veřejná zakázka zadávána na základě kritéria ekonomicky nejvýhodnější nabídky. Pokud zadavatel varianty nevyloučil, je povinen v zadávací dokumentaci uvést alespoň minimální požadavky, které musí varianty splňovat.

(2) Zadavatel nesmí odmítnout varianty v nabídce proto, že byly navrženy s odkazem na národní technické normy přejímající evropské normy, odkazem na evropská technická schválení nebo odkazem na národní technické specifikace.

(3) V případě veřejné zakázky na dodávky nesmí zadavatel odmítnout varianty proto, že při jejím zadávání by došlo ke změně na veřejnou zakázku na služby.

392L0050

čl. 24

393L0036

čl. 16

393L0037

čl. 19

393L0038

čl. 3, čl.4

392L0050:

1. Pokud je kritériem pro zadání zakázky hospodářsky nejvýhodnější nabídka, mohou zadavatelé brát v úvahu varianty, které podává uchazeč o veřejnou zakázku a které vyhovují minimálním požadavkům těchto zadavatelů. Zadavatelé uvedou v zadávací dokumentaci minimální požadavky, jež je třeba respektovat u variant a jakékoliv zvláštní požadavky pro jejich předložení. Ve vyhlášení uvedou, zda jsou varianty přípustné.

Zadavatelé nesmějí odmítnout podání variant pouze proto, že byly vypracovány s technickými specifikacemi definovanými odkazem na národní normy provádějící evropské normy, na evropská technická schválení nebo na obecné technické specifikace uvedené v čl. 14 odst. 2 nebo odkazem na národní technické specifikace uvedené v čl. 14 odst. 5 písm. a) a b).

2. Zadavatelé, kteří připustili varianty podle odstavce 1, nesmějí varianty odmítnout pouze z toho důvodu, že by to v případě úspěchu vedlo k zakázce na dodávky a ne na služby ve smyslu této směrnice.

Podobná formulace 393L0036, 393L0037, 393L0038

§ 57

(1) Zadávací dokumentaci je zadavatel povinen poskytnout na žádost ve stejném rozsahu každému uchazeči nebo zájemci, pokud zadávací dokumentace nebyla součástí výzvy k podání nabídky v užší soutěži nebo výzvy k jednání v jednacím řízení s uveřejněním nebo v jednacím řízení bez uveřejnění.

……

392L0050

čl. 18 (3)

393L0036

čl. 10 (2)

393L0037

čl. 12 (3)

393L0038

čl. 28 (1)

392L0050:

Pokud bylo požádáno včas, zadavatelé nebo příslušná místa jsou povinni odeslat poskytovatelům služeb zadávací a podpůrnou dokumentaci do šesti dnů po obdržení jejich žádosti.

Podobná formulace: 393L0036, čl. 10 (2), 393L0037 čl. 12 (3), 393L0038, čl. 28 (1)

§ 58

(1) Zadavatel je povinen poskytnout na žádost uchazeče nebo zájemce vysvětlení dotazu k zadávací dokumentaci nejpozději 6 kalendářních dnů od obdržení žádosti, v případě zkrácených lhůt pro podávání nabídek (§ 60 odst. 3) nejpozději do 4 kalendářních dnů od obdržení žádosti. Toto vysvětlení, včetně přesného znění dotazu, poskytne zadavatel všem uchazečům nebo zájemcům, kterým byla zadávací dokumentace poskytnuta za předpokladu, že uchazeči nebo zájemci požádali o vysvětlení nejpozději 6 kalendářních dnů před uplynutím lhůty pro předložení nabídek.

……

392L0050 čl. 19 (6)

393L0036 čl. 11 (5)

393L0037

čl. 12 (4)

393L0038 čl. 28 (2)

392L0050:

6. Pokud byla žádost podána včas, musí být dodatečné informace týkající se zadávací dokumentace dodány zadavateli nejpozději do šesti dnů před uplynutím lhůty stanovené pro obdržení nabídek.

Stejná formulace :393L0036,, 393L0037, 393L0038)

§ 59

(1) Nabídku může podat pouze uchazeč, kterému byla poskytnuta zadávací dokumentace.

…….

(3) Nabídky se podávají v písemné formě a v uzavřených obálkách. Doručené nabídky zadavatel eviduje.

392L0050 čl. 23 (2) (ve znění 397L0052)

393L0036 čl. 15 (3) (ve znění 397L0052)

393L0037

čl. 18 (2) (ve znění 397L0052)

393L0038 čl. 28 (6) (ve znění

398L0004)

392L0050:

Nabídky do soutěže se podávají písemně, přímo nebo poštou. Členské státy mohou povolit podávání nabídek jakýmkoli jiným způsobem, jenž zabezpečí, aby:

  • každá nabídka do soutěže obsahovala informace nutné pro její hodnocení,

  • v průběhu vyhodnocování bylo zaručeno utajení nabídek

  • takové nabídky byly co nejdříve potvrzeny písemně nebo odesláním ověřené kopie, je-li to nezbytné pro dokazování

  • se nabídky do soutěže otevíraly až uplyne lhůta pro jejich podání

Stejná formulace :393L0036, čl.15 (3), 393L0037

čl. 18 (2), 393L0038, čl.28 (6)

§ 60

(1) Lhůtu pro podávání nabídek stanoví zadavatel podle druhu a charakteru veřejné zakázky.

(2) Lhůta pro podávání nabídek u nadlimitních veřejných zakázek nesmí být kratší než

a) 52 kalendářních dnů ve veřejné soutěži,

b) 40 kalendářních dnů v užší soutěži.

(3) Lhůtu pro podávání nabídek u nadlimitních veřejných zakázek může zadavatel zkrátit na

  1. 26 kalendářních dnů ve veřejné soutěži,

  2. 10 kalendářních dnů v užší soutěži,

za předpokladu, že předběžné oznámení bylo uveřejněno nejvýše 12 měsíců a nejméně 52 kalendářních dnů před uveřejněním vyhlášení veřejné soutěže nebo oznámení užší soutěže.

(4) Lhůta pro podávání nabídek u podlimitních veřejných zakázek nesmí být kratší než

a) 36 kalendářních dnů ve veřejné soutěži,

b) 15 kalendářních dnů v užší soutěži.

(5) Lhůta pro podávání nabídek počíná běžet dnem následujícím po dni, ve kterém

a) bylo uveřejněno vyhlášení veřejné soutěže,

b) byla odeslána výzva k podávání nabídek v užší soutěži.

392L0050

čl. 18, 19(3), 20 (ve znění 397L0052)

393L0036. 10 (1)(1a), čl. 11 (3)

čl. 12 (1)

(ve znění 397L0052)

393L0037 čl.12(1)(2),

čl. 13 (1)(3)(4)

čl. 14 (1)

(ve znění 397L0052)

393L0038

čl. 26 (ve znění 398L0004)

392L0050:

čl. 18

1. V otevřených řízeních nesmí být lhůta pro obdržení nabídek, kterou stanoví zadavatelé, kratší než 52 dní ode dne odeslání vyhlášení.

2. Lhůta pro obdržení nabídek stanovená v odstavci 1 může být nahrazena lhůtou dostatečně dlouhou na to, aby poskytla odpovídající podání nabídky, jež zpravidla nesmí být kratší než 36 dní, a v žádném případě nesmí být kratší než 22 dní od data odeslání vyhlášení, jestliže zadavatelé zveřejnili vyhlášení podle čl. 15 odst. 1, sestavené v souladu se vzorem v příloze III A, (Předběžné informace) Úřednímu věstníku Evropských společenství nejpozději 52 dní a nejdříve 12 měsíců před datem odeslání vyhlášení zakázky podle čl. 15 odst. 2 Úřednímu věstníku Evropských společenství, za předpokladu, že vyhlášení zakázky obsahovalo navíc alespoň informace uvedené ve vzoru vyhlášení v příloze III B (Otevřené řízení), jež byly k dispozici, když bylo vyhlášení zveřejněno.

čl. 19

3. V omezených řízeních nesmí být lhůta pro obdržení nabídek stanovená zadavateli kratší než 40 dní ode dne odeslání písemné výzvy.

4. Lhůta pro obdržení nabídek stanovená v odstavci 3 může být zkrácena na 26 dní, jestliže zadavatelé zaslali vyhlášení podle čl. 15 odst. 1, vypracované v souladu se vzorem v příloze III A (Předběžné informace), Úřednímu Věstníku Evropských společenství nejpozději 52 dní a nejdříve 12 měsíců před datem odeslání vyhlášení zakázky podle čl. 15 odst. 2 Úřednímu věstníku Evropských společenství, za předpokladu, že vyhlášení zakázky obsahovalo navíc alespoň informace uvedené ve vzoru vyhlášení v příloze III C (Omezené řízení), nebo je-li to vhodné, v příloze III D (Vyjednávací řízení), jež byly k dispozici, když bylo vyhlášení zveřejněno..

čl. 20

1. V případech, kdy lhůty stanovené v článku 19 jsou z důvodu naléhavosti neproveditelné, mohou zadavatelé stanovit tyto lhůty:

  1. lhůtu pro obdržení žádostí o účast, jež nesmí být kratší než 15 dní ode dne odeslání vyhlášení;

  2. lhůtu pro obdržení nabídek, která nesmí být kratší než 10 dní ode dne vyzvání k účasti.

Ve směrnicích 393L0036 a 393L0037 podobná formulace

DrawObject1

393L0038:

V otevřených řízeních činí lhůta pro obdržení nabídek stanovená zadavateli nejméně 52 dní ode dne odeslání vyhlášení. Tato lhůta může být nahrazena lhůtou dostatečně dlouhou na to, aby poskytla dotyčným zadavatelům možnost podat odpovídající nabídky, a která obvykle nesmí být kratší než 36 dní a v žádném případě kratší než 22 dní ode dne odeslání vyhlášení, pokud zadavatelé zaslali Úřednímu věstníku Evropských společenství pravidelné vyhlášení podle čl. 22 odst. 1, za předpokladu že toto vyhlášení obsahuje informace požadované v části II a III přílohy XIV, pokud jsou informace dostupné v době zveřejnění vyhlášení uvedeného v čl. 22 odst. 1.

Toto pravidelné vyhlášení musí být navíc zasláno Úřednímu věstníku Evropských společenství nejpozději 52 dnů a nejdříve 12 měsíců přede dnem, kdy je odesláno Úřednímu věstníku Evropských společenství vyhlášení soutěže uvedené v čl. 21 odst. 1 písm. a).

2. V omezených řízeních a vyjednávacích řízeních s předchozí výzvou k účasti v soutěži se použijí tato pravidla:

a) lhůta pro přijetí žádostí o účast na základě vyhlášení zveřejněného podle čl. 21 odst. 1 písm. a) nebo na základě výzvy zadavatele podle čl. 21 odst. 2 písm. c), činí obecně nejméně 37 dní ode dne odeslání vyhlášení nebo výzvy a v žádném případě nesmí být kratší než lhůta pro zveřejnění stanovená v čl. 25 odst. 3, plus 10 dní;

b) lhůtu pro přijetí nabídek může být stanovena vzájemnou dohodou mezi zadavatelem a vybranými zájemci, za předpokladu, že všem zájemcůmům je poskytnuta stejná lhůta pro vypracování a podání nabídek;

c) jestliže není možné dosáhnout dohody o stanovení lhůty pro přijetí nabídek, určí zadavatel lhůtu, která činí zpravidla nejméně 24 dní, ale v žádném případě nesmí být kratší než 10 dní ode dne výzvy k podání nabídek; při stanovení lhůty je třeba vzít v úvahu zejména okolnosti uvedené v čl. 28 odst. 3.

§ 61

(1) Kritériem pro zadání veřejné zakázky je

a) nejnižší nabídková cena, nebo

b) ekonomicky nejvýhodnější nabídka.

(2) …….

(3) Rozhodne-li se zadavatel pro zadání veřejné zakázky podle ekonomicky nejvýhodnější nabídky, použije kromě nabídkové ceny zejména některá z těchto dalších dílčích kritérií:

a) provozní náklady,

b) požadavky na údržbu,

c) technické, jakostní, ekologické a funkční vlastnosti předmětu veřejné zakázky.

Jednotlivým dílčím kritériím musí zadavatel stanovit váhu, kterou vyjádří v procentech.

(4) Kritérium pro zadání veřejné zakázky a dílčí kritéria včetně jejich váhy v případě zadání veřejné zakázky na podkladě ekonomicky nejvýhodnější nabídky, je zadavatel povinen uveřejnit ve vyhlášení veřejné soutěže nebo ve vyhlášení užší soutěže.

(5) ………

(6) Jde-li o jednací řízení s uveřejněním, postupuje zadavatel obdobně podle odstavců 1 až 4.

392L0050

čl. 36

393L0036

čl. 26

393L0037

čl. 30

393L0038

čl. 34

392L0050:

čl. 36

1. Aniž jsou dotčeny vnitrostátní právní a správní předpisy o výkonu určitých služeb, jsou kritéria, na nichž zakládají zadavatelé zadání zakázky, tato:

  1. pokud je zakázka zadána hospodářsky nejvýhodnější nabídce, různá kritéria podle zakázky: např. jakost, technický přínos, estetické a funkční vlastnosti, technická pomoc a servis, den dodání, dodací lhůta a lhůta pro dokončení, cena; nebo

  2. pouze nejnižší cena.

2. Pokud se má zakázka zadat hospodářsky nejvýhodnější nabídce, uvede zadavatel v zadávací dokumentaci nebo ve vyhlášení zakázky všechna kritéria, která zamýšlí při zadání zakázky uplatnit; pokud je to možné, v sestupném pořadí podle důležitosti.

393L0036:

  1. 1. Kritéria, na nichž zakládají zadavatelé zadávání zakázky jsou:

  1. buď pouze nejnižší cena;

  2. nebo, jestliže zakázka je zadávána hospodářsky nejvýhodnější nabídce, různá kritéria podle konkrétní zakázky: např. cena, termín dodání, provozní náklady, rentabilita, jakost, estetické a funkční vlastnosti, technický přínos, servis a technická pomoc.

  1. V případě uvedeném v odstavci 1 písm. b), zadavatel uvede v zadávací dokumentaci nebo ve vyhlášení zakázky všechna kritéria, která hodlá při zadávání zakázky uplatnit; jestliže je to možné, v sestupném pořadí podle důležitosti.

393L0037:

1. Kritéria, na nichž zakládají zadavatelé zadání zakázky jsou:

  1. buď pouze nejnižší cena;

  2. nebo, jestliže zakázka je zadávána hospodářsky nejvýhodnější nabídce, různá kritéria podle smlouvy: např. cena, lhůta pro dokončení, provozní náklady, rentabilita, technický přínos.

2. V případě uvedeném v odstavci 1 písm. b), zadavatel uvede v zadávací dokumentaci nebo ve vyhlášení zakázky všechna kritéria, která hodlá při zadávání zakázky uplatnit, jestliže je to možné, v sestupném pořadí podle důležitosti.

3. Ustanovení odstavce 1 neplatí, jestliže členský stát založí zadávání zakázek na jiných kritériích, v rámci pravidel platných v době přijetí této směrnice, jejichž cílem je dát přednost určitým uchazečům, za předpokladu, že uplatňované předpisy jsou slučitelné se Smlouvou EHS.

393L0038:

1. Aniž jsou dotčeny právní a správní předpisy o odměňování určitých služeb, vycházejí zadavatelé při zadávání zakázek z těchto kritérií:

  1. hospodářsky nejvýhodnější nabídka, která zahrnuje nejrůznější kritéria podle dané zakázky, například: dodací lhůta a lhůta pro dokončení, provozní náklady, efektivnost nákladů, kvalita, estetické a funkční stránky, technická úroveň, záruční servis a technická pomoc, závazky s ohledem na náhradní díly, zabezpečení dodávek a ceny; nebo

  2. pouze nejnižší cena.

2. V případě uvedeném v odst. 1 písm. a) stanoví zadavatelé v zadávací dokumentaci nebo ve vyhlášení všechna kritéria, která mají v úmyslu použít při zadání zakázky, pokud je to možné v sestupném pořadí podle důležitosti.

3. Jestliže je kritériem pro zadání zakázky hospodářsky nejvýhodnější nabídka, mohou vzít zadavatelé v úvahu variantní řešení, pokud vyhovují minimálním požadavkům zadavatelů. Zadavatelé stanoví v zadávací dokumentaci minimální požadavky na variantní řešení a způsob jejich předložení. Pokud nejsou variantní řešení přípustná, uvedou to zadavatelé v zadávací dokumentaci.

4. Zadavatelé nesmějí odmítat podání variantního řešení pouze proto, že bylo vypracováno na základě technických specifikací definovaných odkazem na Evropské specifikace nebo na národní technické specifikace uznané jako vyhovující podstatným požadavkům ve smyslu směrnice 89/106/EHS.

§ 65

(1) Zadavatel nesmí otevřít obálku s nabídkou do uplynutí lhůty pro podávání nabídek. Nabídky doručené po uplynutí lhůty pro podávání nabídek zadavatel neotevírá a vrátí je neprodleně uchazečům. Uchazeči, jejichž nabídky byly zadavateli doručeny do uplynutí lhůty pro podávání nabídek, mají právo se otevírání obálek s nabídkami zúčastnit. Otevírání obálek s nabídkami musí bez zbytečného odkladu navazovat na uplynutí lhůty pro podávání nabídek.

……..

392L0050 čl. 23 (2) (ve znění 397L0052)

393L0036 čl. 15 (3) (ve znění 397L0052)

393L0037

čl. 18 (2) (ve znění 397L0052)

393L0038 čl. 28 (6) (ve znění

398L0004)

392L0050:

Nabídky do soutěže se podávají písemně, přímo nebo poštou. Členské státy mohou povolit podávání nabídek jakýmkoli jiným způsobem, jenž zabezpečí, aby:

  • každá nabídka do soutěže obsahovala informace nutné pro její hodnocení,

  • v průběhu vyhodnocování bylo zaručeno utajení nabídek

  • takové nabídky byly co nejdříve potvrzeny písemně nebo odesláním ověřené kopie, je-li to nezbytné pro dokazování

  • se nabídky do soutěže otevíraly až uplyne lhůta pro jejich podání

Stejná formulace :393L0036, čl.15 (3), 393L0037

čl. 18 (2), 393L0038, čl.28 (6)

§ 67

(1) Zadavatel nebo hodnotící komise posoudí nabídky uchazečů z hlediska splnění zadávacích podmínek nabídky, které nesplňují zadávací podmínky, musí být vyřazeny. Současně posoudí zadavatel nebo hodnotící komise výši nabídkových cen ve vztahu k předpokládané ceně předmětu veřejné zakázky. Jestliže nabídka obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, musí si zadavatel vyžádat od uchazeče písemné zdůvodnění ve lhůtě podle odstavce 3. Zadavatel nebo hodnotící komise může vzít v úvahu zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny pouze tehdy, jestliže shledá důvody takové ceny jako opodstatněné, zejména z důvodu výjimečné hospodárnosti realizace nebo výrobní metody, originality, popřípadě objevnosti technického řešení, postupů nebo příznivých podmínek u uchazeče.

392L0050

čl. 37

393L0036

čl. 27

393L0037

čl. 30 (4)

393L0038

čl. 34 (5)

např.: 392L0050:

Pokud se pro danou zakázku zdají být nabídky mimořádně nízké v poměru k službám, jež se mají poskytovat, zadavatel, předtím než tyto nabídky odmítne, písemně požádá o podrobnosti základních prvků nabídky, které považuje za relevantní a ověří tyto základní prvky s ohledem na obdržené vysvětlení.

Zadavatel může vzít v úvahu vysvětlení, která jsou zdůvodněna objektivními příčinami včetně hospodárnosti služby nebo zvoleného technického řešení, nebo výjimečně příznivých podmínek, které má uchazeč o veřejnou zakázku k dispozici pro poskytování služby nebo jedinečnost služby navrhované uchazečem.

Pokud dokumentace týkající se zakázky umožňuje zadání zakázky za nejnižší nabídnutou cenu, zadavatel musí sdělit Komisi odmítnutí nabídek, které považuje za příliš nízké.

v dalších směrnicích podobná formulace

§ 73

(1) Zadavatel je povinen ve veřejné soutěži nebo v užší soutěži zadat veřejnou zakázku uchazeči

a) který předložil nabídku s nejnižší nabídkovou cenou, nebo

b) jehož nabídka byla vyhodnocena jako ekonomicky nejvýhodnější v případě zadání veřejné zakázky na základě ekonomicky nejvýhodnější nabídky.

(2) Rozhodnutí o přidělení veřejné zakázky uchazeči vybranému podle odstavce 1 zašle zadavatel neprodleně ostatním uchazečům, pokud nebyli ze zadávacího řízení vyloučeni. V rozhodnutí zadavatel uvede identifikační údaje vybraného uchazeče ( § 65 odst. 4) a ty údaje z jeho nabídky, které byly předmětem hodnocení podle stanovených kritérií, včetně odůvodnění zadání veřejné zakázky tomuto uchazeči a odmítnutí ostatních uchazečů.

(3) Pro zadání veřejné zakázky v jednacím řízení platí ustanovení odstavců 1 a 2 přiměřeně. Ustanovení odstavce 2 zadavatel nepoužije, pokud sjednává smluvní podmínky pouze s jediným zájemcem.

(4) Jde-li o zadavatele v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací a končí-li zadávací řízení uzavřením rámcové smlouvy, platí ustanovení odstavců 1 a 2 obdobně.

392L0050

čl. 36,

čl.12 (1)(2) (ve znění 397L0052)

393L0036

čl. 26,

čl. 7 (1)(2) (ve znění 397L0052)

393L0037

čl. 30,

čl. 8(1)(2)

(ve znění 397L0052)

393L0038

čl. 34 (1), (2)

392L0050:

čl. 36

1. Aniž jsou dotčeny vnitrostátní právní a správní předpisy o výkonu určitých služeb, jsou kritéria, na nichž zakládají zadavatelé zadání zakázky, tato:

  1. pokud je zakázka zadána hospodářsky nejvýhodnější nabídce, různá kritéria podle zakázky: např. jakost, technický přínos, estetické a funkční vlastnosti, technická pomoc a servis, den dodání, dodací lhůta a lhůta pro dokončení, cena; nebo

  2. pouze nejnižší cena.

2. Pokud se má zakázka zadat hospodářsky nejvýhodnější nabídce, uvede zadavatel v zadávací dokumentaci nebo ve vyhlášení zakázky všechna kritéria, která zamýšlí při zadání zakázky uplatnit; pokud je to možné, v sestupném pořadí podle důležitosti.

v dalších směrnicích podobná formulace

392L0050 čl. 12:

1. Zadavatel sdělí, do 15 dnů ode dne, kdy od nich obdržel písemnou žádost, všem odmítnutým kandidátům nebo uchazečům o veřejnou zakázku, důvody zamítnutí jejich žádosti nebo nabídky a všem uchazečům, kteří podali řádnou nabídku vlastnosti a výhody vybrané nabídky a uvede jméno úspěšného uchazeče.

Zadavatelé však mohou rozhodnout, že určité informace o zadání zakázky, uvedené v prvním pododstavci, nezveřejní, pokud by zveřejnění informací bránilo vynutitelnosti práva nebo bylo jinak v rozporu s veřejným zájmem nebo by poškodilo oprávněné obchodní zájmy určitých podniků, ať veřejných či soukromých, nebo by by bylo na újmu poctivé soutěži mezi poskytovateli služeb.

2. Zadavatelé neprodleně sdělí kandidátům nebo uchazečům o veřejnou zakázku skutečnosti a důvody, kvůli nimž se rozhodli nezadat zakázku, na niž byla vyhlášena soutěž, nebo obnovit soutěžní řízení. Jsou povinni učinit tak písemně, pokud jsou o to požádáni. O těchto rozhodnutích informují rovněž Úřad pro úřední tisky Evropských společenství.

Podobná formulace 393L0036 čl. 7, 393L0037 čl. 8 (ve znění 397L0052)

§75

(1) Zadavatel je povinen uveřejnit zadání veřejné zakázky nebo uzavření rámcové smlouvy, jde-li o

a) nadlimitní veřejnou zakázku do 48 kalendářních dnů po uzavření smlouvy, nebo

…………

393L0050

čl. 17 (1) (2)

393L0036

čl.

393L0037

čl. 11 (5) (7)

1. Vyhlášení se vypracovává podle vzorů uvedených v přílohách III a IV a uvedou se v něm informace požadované v těchto vzorech. Zadavatelé nesmějí při vyžadování informací týkajících se hospodářských a technických požadavků na poskytovatele služeb uplatňovat pro jejich výběr nárok na žádné jiné podmínky než ty, které jsou uvedeny v čl. 31 a 32 (bod 13 přílohy III B, bod 13 přílohy III C a bod 12 přílohy III D).

2. Zadavatelé zašlou vyhlášení co nejrychleji a nejvhodnějším způsobem Úřadu pro úřední tisky Evropských společenství. V případě urychleného řízení uvedeného v článku 20 se vyhlášení zasílá dálnopisem, telegramem nebo faxem.

Vyhlášení uvedené v čl. 15 odst. 1 se zasílá co nejdříve po začátku každého rozpočtového roku.

Vyhlášení uvedené v čl. 16 odst. 1 se zasílá nejpozději čtyřicet osm dní po zadání dané zakázky nebo uzavření dané veřejné soutěže na projekt.

Podobná formulace v dalších směrnicích

§ 79

… (2) Seznam je veřejně přístupný; každý do něj může nahlédnout a vyhotovit si z něj výpisy. Údaje v něm obsažené jsou účinné pro každého zadavatele a není třeba je v zadávacích řízeních ověřovat. Proti zadavateli, který postupuje v důvěře v zápis tohoto seznamu, nemůže dodavatel, kterého se zápis týká, namítat, že zápis neodpovídá skutečnosti.

392L0050

čl. 35

393L0036

čl.25

393L0037

čl. 29

393L0038

čl. 30

392L0050:

čl. 35

1. Členské státy, které mají úřední seznamy uznaných poskytovatelů služeb, jsou povinny tyto seznamy upravit podle čl. 29 písm. a) až d) a g) a článků 30, 31 a 32.

2. Poskytovatelé služeb uvedení v úředních seznamech mohou pro každou zakázku předložit zadavateli osvědčení o registraci vydané příslušným orgánem. Toto osvědčení obsahuje ověření, na základě kterého jsou registrováni v seznamu, a zařazení v tomto seznamu.

3. Při registraci osvědčené v úředních seznamech poskytovatelů služeb příslušnými orgány vzniká u zadavatelů jiných členských států domněnka, že poskytovatelé služeb jsou vhodní pro práce odpovídající jejich zařazení, pouze pokud jde o čl. 29 písm. a) až d) a g), článek 30, čl. 31 písm. b) a c) a čl. 32 písm. a).

Informace, které je možno získat z registrace v úředních seznamech, není možno zpochybňovat. Avšak pokud jde o platby příspěvků na sociální zabezpečení, je možno vyžadovat další potvrzení od všech registrovaných poskytovatelů služeb při každém zadávání zakázky.

Zadavatelé z jiných členských států použijí shora zmíněná opatření pouze ve prospěch poskytovatelů služeb, kteří jsou zřízeni v členském státu vlastnícím úřední seznam.

4. Pro registraci poskytovatelů služeb z jiných členských států v úředním seznamu se už nepožadují další důkazy a prohlášení než ty, které se vyžadují na poskytovatelích služeb vlastního státu, a v každém případě pouze ty, které jsou uvedeny v článcích 29 až 33.

5. Členské státy, které vlastní úřední seznamy, sdělí jiným členským státům adresu subjektu, jemuž je možno poslat žádost o registraci.

393L0036:

čl. 25

  1. Členské státy, které mají úřední seznamy uznávaných dodavatelů, jsou povinny tyto seznamy upravit podle čl. 20 odst. 1 bodů a) až d) a g) a článků 21, 22 a 23.

  2. Dodavatelé uvedení v úředních seznamech mohou pro každou zakázku předložit zadavateli osvědčení o registraci vydané příslušným orgánem. Toto osvědčení uvádí odkaz, na základě kterého jsou registrováni v seznamu, a klasifikaci v tomto seznamu.

  3. Registrace s osvědčením v úředních seznamech dodavatelů u příslušných orgánů zakládá u zadavatelů jiných členských států domněnku, že odpovídají klasifikaci dodavatelů pouze pokud se týká čl. 20 odst. 1) a) až d) a g), článku 21, čl. 22 odst. 1 písm.b) a e) a čl. 23 odst. 1 písm. a).

Informace, jež je možno odvodit z registrace v úředních seznamech, není možno zpochybňovat. Avšak, pokud jde o platby příspěvků na sociální zabezpečení, je možno vyžadovat další potvrzení od všech registrovaných dodavatelů při každém zadání zakázky.

Zadavatelé z jiných členských států mohou použít první a druhý pododstavec pouze ve prospěch dodavatelů, kteří mají sídlo v zemi, která vlastní úřední seznam.

  1. Pro registraci smluvních stran z jiných členských států v úředním seznamu se už nepožadují další důkazy a prohlášení než ty, které se vyžadují na státních příslušnících, a v každém případě pouze ty, které jsou stanoveny v článcích 20 až 23.

  2. Členské státy, které vlastní úřední seznam, sdělí jiným členským státům adresu úřadu, u něhož je možno podat žádost o registraci, jiným členským státům a Komisi, která zajistí distribuci.

393L0037

čl. 29

1. Členské státy, které mají úřední seznamy uznávaných podnikatelů, jsou povinny tyto seznamy upravit v souladu ustanoveními čl. 24 písm. a) až d) a g) a článků 25, 26 a 27.

2.Podnikatelé registrovaní v úředních seznamech mohou pro každou zakázku předložit zadavateli osvědčení o registraci vydané příslušným orgánem. Toto osvědčení uvádí odkaz, na základě kterého jsou registrováni v seznamu, a klasifikaci v tomto seznamu.

3. Registrace s osvědčením v úředních seznamech příslušných orgánů zakládá u zadavatelů jiných členských států domněnku, že podnikatelé jsou vhodní pro provedení stavebních prací pouze pokud se týká čl. 24 písm. a) až d) a g), článku 25, čl. 26 písm. b) a c) a čl. 27 písm. b) a d).

Informace, jež je možno odvodit z registrace v úředních seznamech, není možno zpochybňovat. Avšak co se týká plateb příspěvků na sociální zabezpečení, je možno vyžadovat od registrovaných podnikatelů další potvrzení při každém zadání zakázky.

Zadavatelé z jiných členských států použijí shora uvedená opatření pouze ve prospěch podnikatelů, kteří jsou zřízeni v zemi, která vlastní úřední seznam.

4. Pro registraci dodavatelů z jiných členských států v úředním seznamu se už nepožadují další důkazy a prohlášení než ty, které se vyžadují na státních příslušnících, a v každém případě pouze ty, které jsou stanoveny v článcích 24 až 27.

5. Členské státy, které vlastní úřední seznam, sdělí jiným členským státům adresu úřadu, u něhož je možno podat žádost o registraci.

393L0038:

čl. 30

1. Zadavatelé mohou zavést a provozovat systém kvalifikace dodavatelů, podnikatelů nebo poskytovatelů služeb.

2. Systém, který může zahrnovat různé kvalifikační stupně, je provozován na základě objektivních kritérií a pravidel, která určí zadavatel. Zadavatel použije, je-li to vhodné, odkaz na evropské normy. Kritéria a pravidla mohou být v případě potřeby aktualizována.

3 Kritéria a pravidla pro zkoušky se na žádost zpřístupní dodavatelům, podnikatelům a poskytovatelům služeb, kteří projeví zájem. Aktualizované znění těchto kritérií a pravidel se jim též sdělí. Jestliže zadavatel zjistí, že systém kvalifikace určitých třetích subjektů nebo orgánů vyhovuje jeho požadavkům, sdělí jména těchto třetích subjektů dodavatelům, podnikatelům a poskytovatelům služeb, kteří projevují zájem.

4. Zadavatelé informují žadatele o svém rozhodnutí týkajícím se kvalifikace v rozumné lhůtě. Jestliže rozhodnutí nemůže být učiněno do šesti měsíců od podání žádosti, informuje zadavatel žadatele do dvou měsíců od podání žádosti o důvodech opravňujících delší lhůtu a o datu, kdy jeho žádost bude přijata či zamítnuta.

5. Při svém rozhodování o posuzování nebo o aktualizaci kritérií a pravidel nesmějí zadavatelé:

  • ukládat některým dodavatelům, podnikatelům a poskytovatelům služeb správní, technické nebo finanční povinnosti, které nejsou ukládány jiným;

  • požadovat zkoušky nebo důkazy, které jsou obsaženy v již předložených objektivních důkazech.

6. Záporné rozhodnutí o kvalifikaci se sdělí žadatelům spolu s důvody odmítnutí. Důvody musí být založeny na kvalifikačních kritériích uvedených v odstavci 2.

7. Úspěšní dodavatelé, podnikatelé a poskytovatelé služeb se zaznamenají v seznamu, který může být rozdělen podle kategorií podle typu zakázky, pro kterou je kvalifikace platná.

8. Zadavatelé mohou ukončit kvalifikaci dodavatele, podnikatele nebo poskytovatele služeb pouze z důvodů založených na kritériích uvedených v odstavci 2. Úmysl ukončit kvalifikaci musí být sdělen písemně dodavateli, podnikateli nebo poskytovateli služeb předem, spolu s důvodem nebo důvody, které navrhovaný postup odůvodňují.

9. Systém kvalifikace podléhá vyhlášení / oznámení (

XIII se jmenuje "oznámení o existenci systému kvalifikace") vypracovanému v souladu s přílohou XIII a zveřejňuje se v Úředním věstníku Evropských společenství, který uvádí účel systému kvalifikace a použitelnost pravidel jeho fungování. Pokud je doba trvání systému delší než 3 roky, zveřejňuje se vyhlášení / oznámení ročně. Pokud je doba trvání kratší, stačí vyhlášení na počátku řízení.

§ 85

Uveřejňování údajů a informací o veřejných zakázkách

….

(2) Jde-li o nadlimitní veřejnou zakázku, s výjimkou veřejných zakázek na služby uvedené v příloze č. 2 k tomuto zákonu, uveřejňují se údaje a informace též v Úředním věstníku Evropských společenství.

393L0050 čl. 17 (3) (4)

393L0036

čl. 9(6) (7)

393L0037

čl. 11(8) (9)

393L0038

čl. 21 (5)

čl. 22 (2)

čl. 25 (2)

392L0050

3. Vyhlášení uvedená čl. 15 odst. 1 a čl. 16 odst. 1 se zveřejňují v plném znění v Úředním věstníku Evropských společenství a v databance „TED“ v úředních jazycích Společenství, přičemž závazný je pouze původní text.

4. Vyhlášení uvedená čl. 15 odst. 2 a 3 se zveřejňují v  plném znění v Úředním věstníku Evropských společenství a v databance „TED“ v původním jazyce. Shrnutí důležitých prvků každého vyhlášení se zveřejňuje v ostatních úředních jazycích Společenství, přičemž závazný je pouze původní text.

v dalších směrnicích podobná formulace

§ 86

………..

(2) Ministerstvo zabezpečuje datové výstupy pro Evropskou komisi.

393L0050 čl. 17 (3) (4)

393L0036

čl. 9 (6) (7)

393L0037

čl. 11 (8) (9)

393L0038

čl. 21 (5)

čl. 22 (2)

čl. 25 (2)

viz text k § 85

§ 89

(1) Kterákoliv osoba, která prokáže, že má nebo měla zájem na získání určité veřejné zakázky, nebo sdružení takových osob, a domnívá se, že úkonem zadavatele učiněným v průběhu zadávání veřejné zakázky byl porušen tento zákon (dále jen ”stěžovatel”), může zadavateli podat písemné námitky. Podání námitek je podmínkou pro případné podání návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele; to neplatí pro podání návrhu podle § 101.

(2) Námitky musí být zadavateli doručeny v průběhu zadávacího řízení nejpozději do 15 kalendářních dnů ode dne, kdy stěžovatel obdržel od zadavatele písemné oznámení o zadání veřejné zakázky podle § 73.

(3) Zadavatel je povinen do 15 kalendářních dnů od obdržení námitek doručit stěžovateli písemné sdělení, zda s námitkami souhlasí či nikoliv a uvést způsob jejich vyřízení se zdůvodněním.

(4) Pokud zadavatel včas podaným námitkám ve lhůtě podle odstavce 3 nevyhověl, nesmí do 45 kalendářních dnů od jejich obdržení uzavřít smlouvu, jinak je smlouva neplatná. Tato lhůta může být předběžným opatřením prodloužena, nejvýše však o 60 kalendářních dnů.

389L0665

čl. 1 odst. 3

392L0013

čl. 1 odst. 3

Členské státy zajistí, aby postupy pro přezkum byly dostupné, ve formě podrobných pravidel, která si mohou vytvořit, alespoň kterékoliv osobě, která se zajímá nebo zajímala o získání určité veřejné zakázky a která byla poškozena nebo jí hrozí riziko újmy v důsledku domnělého porušení. Členské státy mohou zejména požadovat, aby osoba usilující o přezkum nejprve ohlásila domnělé porušení zadavateli a informovala ho o svém záměru usilovat o přezkum.

§ 90

(1) Pokud v důsledku porušení zákona zadavatelem vznikla stěžovateli škoda, má vůči zadavateli nárok jen na náhradu nákladů podání nabídky a ostatních nákladů podání vzniklých účastí na zadávacím řízení.

(2) Jestliže orgán dohledu na základě návrhu rozhodne o tom, že navrhovatel měl reálnou možnost získat veřejnou zakázku, má navrhovatel vůči zadavateli nárok i na náhradu ušlého zisku.

389L0665

čl.2 odst.1

písm. d)

392L0013

čl.2 odst.1

písm. d)

Upravena povinnost členského státu zajistit, aby opatření přijímaná v souvislosti s přezkumnými postupy zahrnovala ustanovení zakotvující přiznání odškodnění poškozeným osobám.

§ 94

(1) Dohled nad dodržováním tohoto zákona vykonává Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen ”orgán dohledu”) s cílem zajistit transparentnost zadávání veřejných zakázek a dodržování zásad nediskriminace zájemců a uchazečů o veřejné zakázky.

(2) Orgán dohledu

a) rozhoduje ve smírčím řízení,

b) vydává předběžná opatření,

c) rozhoduje o tom, zda zadavatelé při zadávání veřejných zakázek postupovali v souladu s tímto zákonem,

d) ukládá sankce,

e) kontroluje úkony zadavatelů při zadávání veřejných zakázek podle zvláštního právního předpisu. Tím není dotčena působnost jiných orgánů vykonávajících takovou kontrolu podle zvláštních předpisů, ….

389L0665

čl. 2 odst. 2

392L0013

čl. 2 odst. 2

Pravomoci související s přezkumem je možno propůjčit samostatným orgánům, zodpovědným za různé aspekty postupu pro přezkum.

§ 96

(1) Řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen ”řízení”) se zahajuje na písemný návrh (dále jen ”návrh”) stěžovatele (dále jen ”navrhovatel”) nebo z vlastního podnětu orgánu dohledu. Řízení z vlastního podnětu může orgán dohledu zahájit do 60 kalendářních dnů ode dne, kdy se o porušení tohoto zákona dověděl, nejpozději do tří let ode dne, kdy úkonem zadavatele došlo k porušení tohoto zákona.

(2) Řízení je zahájeno dnem, kdy byl návrh doručen orgánu dohledu. Zahajuje-li se řízení z podnětu orgánu dohledu, je řízení zahájeno dnem, kdy o tom orgán dohledu uvědomil účastníka řízení.

(3) Návrh musí být doručen orgánu dohledu a ve stejnopisu zadavateli nejpozději do 10 kalendářních dnů poté, co

a) zadavatel nevyřídil námitky stěžovatele podle § 89 odst. 3,

b) námitkám nevyhověl, nebo

c) bylo zastaveno smírčí řízení.

389L0665

čl. 1 odst. 3

392L0013

čl. 1 odst. 3

Členské státy zajistí, aby postupy pro přezkum byly dostupné, ve formě podrobných pravidel, která si mohou vytvořit, alespoň kterékoliv osobě, která se zajímá nebo zajímala o získání určité veřejné zakázky a která byla poškozena nebo jí hrozí riziko újmy v důsledku domnělého porušení. Členské státy mohou zejména požadovat, aby osoba usilující o přezkum nejprve ohlásila domnělé porušení zadavateli a informovala ho o svém záměru usilovat o přezkum.

§ 97

(1) Z návrhu musí být patrné, kdo jej činí, které věci se týká, v čem je spatřováno porušení tohoto zákona a čeho se navrhovatel domáhá. Návrh dále musí obsahovat přesné označení zadavatele a zdůvodnění zájmu navrhovatele na přezkoumání úkonu zadavatele, musí být podepsán a datován. Součástí návrhu zasílaného orgánu dohledu je doklad o zaplacení správního poplatku a doklad o doručení námitek zadavateli.

(2) Jestliže návrh nemá předepsané náležitosti podle odstavce 1, a navrhovatel jej ve lhůtě stanovené orgánem dohledu nedoplní, nebo nesplňuje-li ostatní podmínky pro jeho podání, anebo není-li orgán dohledu věcně příslušný k rozhodnutí o návrhu, zahájené řízení orgán dohledu zastaví.

(3) Návrh na přezkum lze podat proti všem úkonům zadavatele, které vylučují nebo by mohly vyloučit transparentní nebo nediskriminační postup při zadávání veřejných zakázek, zejména proti

a) zadávacím podmínkám,

b) obsahu oznámení užší soutěže, jednacího řízení s uveřejněním, vyhlášení veřejné soutěže nebo obsahu výzvy k podávání nabídek,

c) vyloučení uchazeče o veřejnou zakázku z veřejné soutěže nebo z užší soutěže,

d) zadání veřejné zakázky,

e) použití druhu zadávacího řízení.

(4) Zadavatel je povinen zaslat orgánu dohledu své vyjádření k obdrženému návrhu do 7 kalendářních dnů od jeho doručení. Společně s tímto vyjádřením zašle příslušnou dokumentaci veřejné zakázky vztahující se k namítanému porušení zákona.

389L0665

čl. 1 odst. 3

392L0013

čl. 1 odst. 3

Členské státy zajistí, aby postupy pro přezkum byly dostupné, ve formě podrobných pravidel, která si mohou vytvořit, alespoň kterékoliv osobě, která se zajímá nebo zajímala o získání určité veřejné zakázky a která byla poškozena nebo jí hrozí riziko újmy v důsledku domnělého porušení. Členské státy mohou zejména požadovat, aby osoba usilující o přezkum nejprve ohlásila domnělé porušení zadavateli a informovala ho o svém záměru usilovat o přezkum.

Otázka správního poplatku není směrnicemi upravena.

§ 98

Účastníkem řízení je vždy zadavatel a v řízení zahájeném na návrh též navrhovatel.

389L0665

čl. 1 odst. 3

392L0013

čl. 1 odst. 3

Členské státy zajistí, aby postupy pro přezkum byly dostupné, ve formě podrobných pravidel, která si mohou vytvořit, alespoň kterékoliv osobě, která se zajímá nebo zajímala o získání určité veřejné zakázky a která byla poškozena nebo jí hrozí riziko újmy v důsledku domnělého porušení.

§ 99

(1) Je-li to nutné k zabránění dalšího poškozování nebo k odvrácení bezprostředního ohrožení zájmů uchazečů nebo zájemců o veřejnou zakázku, orgán dohledu může vydat před skončením správního řízení na návrh nebo z vlastního podnětu předběžné opatření. Navrhovatel musí přesně označit, čeho se má navrhované předběžné opatření týkat, uvést tvrzenou nezákonnost, konkretizovat bezprostředně hrozící poškození svých zájmů a připojit příslušné důkazy.

(2) Před vydáním předběžného opatření orgán dohledu posoudí ve vzájemných souvislostech předpokládané důsledky vydávaného opatření pro všechny možné poškozené zájmy navrhovatele, ostatních uchazečů nebo zájemců o veřejnou zakázku a zadavatele, jakož i veřejný zájem na pokračování zadávacího řízení. Předběžné opatření orgán dohledu nevydá, není-li to ve veřejném zájmu.

(3) Předběžným opatřením může orgán dohledu uložit zadavateli, aby

a) dočasně pozastavil dokončení jednotlivých úkonů nebo celé zadávací řízení, nebo

b) učinil nezbytné úkony k zabránění bezprostředního ohrožení nebo poškozování zájmů navrhovatele, ostatních uchazečů nebo zájemců o veřejnou zakázku v důsledku porušení tohoto zákona.

389L0665

čl. 2 odst. 1 písm. a)

392L0013

čl. 2 odst. 1 písm. a)

389L0665

čl. 2 odst. 4

392L0013

čl. 2 odst. 4

Členské státy zajistí, aby opatření přijímaná v souvislosti s kontrolními postupy zahrnovala ustanovení zakotvující přijímání prozatímních opatření při nejbližší příležitosti a ve formě prozatímních postupů s cílem napravit domnělé porušení nebo zabránit dalšímu poškozování příslušných zájmů, včetně opatření k pozastavení nebo zajištění pozastavení postupu pro zadávání veřejných zakázek nebo implementaci rozhodnutí zadavatele.

Členské státy mohou stanovit, že při zvažování, zda nařídit prozatímní opatření, zodpovědný orgán vezme v úvahu pravděpodobné důsledky daných opatření pro všechny zájmy, které tím pravděpodobně budou poškozeny, a bude se moci rozhodnout nepřijmout taková opatření, kde by jejich negativní důsledky převažovaly nad výhodami. Rozhodnutí nepřijmout prozatímní opatření se nedotkne jakýchkoli jiných požadavků osoby, která se o prozatímní opatření uchází.

§ 100

Shledá-li orgán dohledu v době před uzavřením smlouvy, že zadavatel úkonem učiněným při zadávání veřejné zakázky porušil tento zákon, uvede tuto skutečnost v rozhodnutí. Současně může zadavateli uložit opatření k nápravě včetně zrušení rozhodnutí zadavatele o přidělení zakázky, jestliže úkon podstatně ovlivnil nebo by mohl ovlivnit stanovení pořadí úspěšnosti nabídek. Neshledá-li porušení tohoto zákona, uvede v rozhodnutí, že zákon tímto úkonem nebyl porušen.

389L0665

čl. 2 odst. 1 písm. b)

392L0013

čl. 2 odst. 1 písm. b)

Členské státy zajistí, aby opatření přijímaná v souvislosti s kontrolními postupy zahrnovala ustanovení zakotvující zrušení nebo zajištění zrušení nezákonně učiněných rozhodnutí, včetně odstranění diskriminačních technických, ekonomických nebo finančních specifikací v poptávce, zadávací dokumentaci nebo jakýchkoli dalších dokumentech souvisejících s postupem pro zadávání veřejné zakázky.

§ 101

(1) Po uzavření smlouvy orgán dohledu rozhodne o tom, zda zadavatel při zadávání veřejné zakázky postupoval v souladu s tímto zákonem, a na základě návrhu rozhodne též o tom, zda navrhovatel měl reálnou možnost získat veřejnou zakázku, pokud by ke zjištěnému porušení tohoto zákona nedošlo. Současně orgán dohledu může uložit zadavateli podle § 102 pokutu a uložit zákaz plnění uzavřené smlouvy.To nevylučuje odpovědnost zadavatele podle zvláštního právního předpisu.

(2) Návrh podle odstavce 1 musí být doručen orgánu dohledu nejpozději do jednoho roku od uzavření smlouvy a musí přiměřeně obsahovat náležitosti a součást návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele (§ 97).

389L0665

čl. 2 odst. 6

392L0013

čl. 2 odst. 6

Účinky výkonu pravomocí přezkumu na smlouvu uzavřenou po zadání zakázky budou stanoveny vnitrostátními právními normami. Členský stát může dále stanovit, že po uzavření smlouvy po zadání zakázky budou pravomoci orgánu zodpovědného za postupy pro přezkum omezeny na přiznání odškodnění osobám poškozeným v důsledku porušení, vyjma případů, kdy je nutno provést zrušení rozhodnutí před přiznáním odškodnění.

§ 102

(1) Za nesplnění povinnosti nebo porušení zákazu uvedeného v ustanovení § 13, § 18 až 35, § 36 odst. 3, § 38 až 39, § 46 odst. 2, § 47 až 53, § 56 až 58, § 60 až 78, § 85, § 87 odst. 1, § 88, § 89 odst. 3 a 4 tohoto zákona může orgán dohledu uložit zadavateli pokutu až do výše 10 % ceny zakázky.

392L0013

čl. 2 odst. 1 písm. c)

392L0013

čl. 2 odst. 5

389L0665

čl. 2 odst. 7

392L0013

čl. 2 odst. 8

Členské státy zajistí, aby opatření přijímaná v souvislosti s kontrolními postupy zahrnovala ustanovení zakotvující přijímání opatření při nejbližší příležitosti a pokud možno ve formě prozatímních postupů, nebo, pokud nutno, ve formě konečných postupů, co se týče podstaty, přičemž půjde o jiná opatření než opatření zakotvená v čl. 2 odst. 1 písm. a) a b), a jejich cílem bude náprava jakéhokoli zjištěného porušení a zamezení poškození daných zájmů; konkrétně půjde o vydávání příkazů k platbě určité sumy tam, kde porušení nebylo napraveno nebo mu nebylo zamezeno.

Částka uložená k zaplacení podle čl. 2 odst. 1 písm. c) musí být dostatečně vysoká, aby zadavatele odradila od porušení nebo dalšího porušování. Vlastní platba dané částky může záviset na vydání konečného rozhodnutí, zda skutečně došlo k porušení.

Členské státy zajistí, aby rozhodnutí učiněná orgány zodpovědnými za postupy pro přezkum byla účinně provedena.

§ 108

(1) Úmysl udělit koncesi je orgán veřejné správy povinen vyhlásit oznámením, které uveřejní podle § 32.

(2) Lhůta pro obdržení žádostí nesmí být stanovena kratší než 52 dní; její běh počíná dnem následujícím po dni uveřejnění.

(3) Úmysl udělit koncesi je orgán veřejné správy povinen oznámit podle vzoru stanoveného prováděcím právním předpisem.

393L0037

čl. 3 (1)

čl. 11 (3)

čl. 15

čl. 3

(1) V případě, že zadavatelé chtějí zadat koncesi na stavební práce, platí pro tuto zakázku pravidla pro vyhlašování uvedená v čl. 11 odst. 3, 6, 7 a 9 až 13 a v článku 15, pokud hodnota zakázky není menší než ECU 5 000 000.

čl. 11

(3) Zadavatelé, kteří chtějí zadat zakázku pomocí koncese na stavební práce, oznámí svůj úmysl prostřednictvím vyhlášení.

čl. 15

Zadavatelé, kteří chtějí zadat zakázku na stavební práce koncesí, stanoví lhůtu pro obdržení žádostí o koncesi, jež nesmí být kratší než 52 dní od data odeslání

vzor vyhlášení koncese viz.

V

V případě, že zadavatelé chtějí zadat koncesi na stavební práce, platí pro tuto zakázku pravidla pro vyhlašování uvedená v čl. 11 odst. 3, 6, 7 a 9 až 13 a v článku 15, pokud hodnota zakázky není menší než ECU 5 000 000

§ 109

Finanční limit pro zadávání veřejných zakázek na stavební práce uvedený v § 14 odst. 3 platí též pro koncese obdobně.

393L0037

čl. 3 (1)

V případě, že zadavatelé chtějí zadat koncesi na stavební práce, platí pro tuto zakázku pravidla pro vyhlašování uvedená v čl. 11 odst. 3, 6, 7 a 9 až 13 a v článku 15, pokud hodnota zakázky není menší než ECU 5 000 000.

§ 110

Orgán veřejné správy může požadovat, aby uchazeč o koncesi

a) provedl nejméně 70% stavebních prací bez účasti jiných osob, nebo

b) ve své nabídce vymezil v procentech z předpokládané ceny rozsah stavebních prací, které provede jiná osoba.

393L0037

čl. 3 (2),

čl. 20

čl. 3 (2):

Zadavatel může:

  • buď žádat na koncesionáři, aby zadal zakázku nejméně v hodnotě 30 % celkové hodnoty práce, na niž má být zadána koncesní zakázka, třetím stranám, přičemž zájemce má možnost zvýšit toto procento. Procento je třeba určit v koncesní zakázce,

nebo žádat na zájemcích o koncesní zakázky, aby ve svých nabídkách určili procento, pokud vůbec nějaké existuje, celkové hodnoty stavební práce, na niž má být zadána koncese, jež hodlají zadat třetím stranám.

čl. 20:

V zadávací dokumentaci mohou zadavatelé požádat uchazeče, aby ve své nabídce uvedl, jakou část zakázky hodlá zadat třetí straně.

Tímto údajem není dotčena odpovědnost hlavního podnikatele.

§ 111

Koncesionář, pokud není zadavatelem podle tohoto zákona, je povinen při zadávání veřejných zakázek na stavební práce postupovat podle ustanovení tohoto zákona o uveřejňování.

393L0037

čl. 3 (4)

4. Členské státy učiní nezbytná opatření k tomu, aby zajistily, že koncesionář, který sám není zadavatelem , dodrží pravidla pro vyhlašování uvedená v čl. 11 odst. 4, 6, 7, a 9 až 13, a v článku 16, pokud jde o zakázky, které zadává třetím stranám, pokud hodnota zakázek není menší než ECU 5 000 000. Vyhlášení se však nevyžaduje, pokud zakázky na stavební práce vyhovují podmínkám stanoveným v čl. 7 odst. 3

§ 112

(1) Vyhlašuje-li zadavatel veřejnou soutěž na určitý výkon podle občanského zákoníku, je povinen při vyhlášení veřejné soutěže postupovat podle ustanovení hlavy druhé, dílu 2, pokud celková výše soutěžních cen a plateb nebo předpokládaná cena služby zadávané na podkladě výsledku veřejné soutěže dosáhne nejméně 500 000 Kč.

(2) Ve vyhlášení veřejné soutěže na určitý výkon je zadavatel povinen uvést zejména popis výkonu, lhůtu pro obdržení výkonu, kritéria pro hodnocení.

(3) Veřejnou soutěž na určitý výkon musí zadavatel vyhlásit podle vzoru stanoveného prováděcím právním předpisem.

392L0050

čl. 17 (1), příl.III

393L0038

příl. XII

např. 392L0050:

Vyhlášení se vypracovává podle vzorů uvedených v přílohách III a IV a uvedou se v něm informace požadované v těchto vzorech. Zadavatelé nesmějí při vyžadování informací týkajících se hospodářských a technických požadavků na poskytovatele služeb uplatňovat pro jejich výběr nárok na žádné jiné podmínky než ty, které jsou uvedeny v čl. 31 a 32 (bod 13 přílohy III B, bod 13 přílohy III C a bod 12 přílohy III D).

III

Vzor vyhlášení zakázky

ve směrnici 393L0038 podobná formulace

§ 113

Veřejná soutěž na určitý výkon nesmí být omezena na území jednoho státu nebo jeho části a rovněž tak nesmí být omezen počet jejích účastníků.

392L0050

čl. 13 (4)

393L0038

čl. 23 (4)

392L0050

čl. 13(4):

Přijetí účastníků výběrového řízení na projekt nesmí být omezeno:

  • na území nebo část území členského státu,

  • na základě skutečnosti, že podle právních předpisů členského státu, v němž se soutěž organizuje, by účastník musel být buď fyzickou, nebo právnickou osobou.

ve směrnici 393L0038 podobná formulace

§ 114

Na hodnocení výkonů je zadavatel povinen zřídit nejméně pětičlennou soutěžní porotu. Nejméně 3 členové soutěžní poroty musí mít stejnou nebo podobnou kvalifikaci, která je vyžadována od účastníků veřejné soutěže na určitý výkon. Na člena soutěžní poroty se vztahují obdobně požadavky stanovené pro člena hodnotící komise podle § 63.

392L0050

čl. 13 (6)

393L0038

čl. 23 (6)

např. 392L0050:

Porota se musí skládat výhradně z fyzických osob, které jsou nezávislé na účastnících soutěže. Pokud je od účastníků soutěže vyžadována zvláštní odborná kvalifikace, musí mít nejméně třetina členů poroty tutéž nebo rovnocennou kvalifikaci.

Porota musí být ve svých rozhodnutích a stanoviscích nezávislá. Rozhoduje na základě anonymně podaných projektů a pouze na základě kritérií uvedených ve vyhlášení ve smyslu čl. 15 odst. 3.

ve směrnici 393L0038 podobná formulace

§ 115

Je-li veřejná soutěž na určitý výkon vyhlášena jako anonymní, člen soutěžní poroty nesmí být obeznámen se jmény účastníků.

392L0050

čl. 13 (6)

393L0038

čl. 23 (6)

např. 392L0050:

Porota se musí skládat výhradně z fyzických osob, které jsou nezávislé na účastnících soutěže. Pokud je od účastníků soutěže vyžadována zvláštní odborná kvalifikace, musí mít nejméně třetina členů poroty tutéž nebo rovnocennou kvalifikaci.

Porota musí být ve svých rozhodnutích a stanoviscích nezávislá. Rozhoduje na základě anonymně podaných projektů a pouze na základě kritérií uvedených ve vyhlášení ve smyslu čl. 15 odst. 3.

ve směrnici 393L0038 podobná formulace

§ 116

(1) Soutěžní porota vyhodnocuje výkony na základě kritérií obsažených ve vyhlášení veřejné soutěže na určitý výkon. Zadavatel uzavře smlouvu s uchazečem, jehož výkon soutěžní porota vyhodnotila jako nejlepší.

(2) Výsledek veřejné soutěže na určitý výkon je zadavatel povinen uveřejnit.

392L0050

čl. 13 (5),

393L0038 čl. 23(5)

392L0050

čl. 16 a 17, příl. IV B

392L0050:

Pokud jsou veřejné soutěže na projekt omezeny počtem účastníků, zadavatelé musí stanovit jasná a nediskriminační kritéria výběru. V každém případě musí být počet vyzvaných kandidátů dostatečný, aby zajistil skutečnou soutěž.

ve směrnici 393L0038 podobná formulace.

392L0050:

čl. 16:

…2. Vyhlášení se zveřejňuje:

  • v případě veřejných zakázek na služby uvedených v příloze I A, v souladu s články 17 až 20,

  • v případě veřejných soutěží na projekt, v souladu s článkem 17.

IV B. Výsledky veřejné soutěže na projekt

Výčet předpisů ES, které se navrhovaného zákona týkají

Základní předpisy:

31971L0304

Směrnice Rady 71/304/EHS ze dne 26. července 1971 o odstranění omezení volného pohybu služeb pokud jde o veřejné zakázky na stavební práce a zadávání veřejných zakázek na práce podnikatelům jednajícím prostřednictvím zastoupení či poboček.

31989L0665

Směrnice Rady 89/665/EHS ze dne 21. prosince 1989 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přezkumného řízení při zadávání veřejných zakázek na dodávky a veřejných zakázek na stavební práce

31992L0013

Směrnice Rady 92/13/EHS ze dne 25. února 1992 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se použití předpisů Společenství o postupech při zadávání veřejných zakázek v oblasti vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací

31992L0050 (pozměněno: 31997L0052)

Směrnice Rady 92/50/EHS ze dne 18. června 1992 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na služby

31993L0036 (pozměněno: 31997L0052)

Směrnice Rady 93/36/EHS ze dne 14. června 1993 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na dodávky

31993L0037 (pozměněno: 31997L0052)

Směrnice Rady 93/37/EHS ze dne 14. června 1993 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce

31993L0038 (pozměněno: 31998L0004)

Směrnice Rady 93/38/EHS ze dne 14. června 1993 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek v oblastech vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací

novelizující směrnice:

31997L0052

Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 97/52/ES ze dne 13. října 1997 která pozměňuje směrnice č. 92/50/EHS, 93/36/EHS a 93/37/EHS, které koordinují postupy při zadávání veřejných zakázek na služby, dodávky a stavební práce

31998L0004

Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 98/4/ES ze dne 16. února 1998 pozměňující směrnici 93/38/EHS o postupech při zadávání veřejných zakázek v oblasti vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací

Další předpisy a právně relevantní dokumenty:

31971D0306 (pozměněno: 31977D0063)

71/306/EHS: Rozhodnutí Rady ze dne 26. července 1971 o zřízení poradního výboru pro veřejné zakázky

31977Y0115(01)

Usnesení Rady ze dne 21. prosince 1976 o přístupu výrobků původem z nečlenských zemí ze k veřejným zakázkám Společenství na dodávky služeb

31980Y0819(02)

Usnesení Rady ze dne 22. července 1980 o přístupu výrobků ze třetích zemí k veřejným zakázkám Společenství na dodávky služeb

31987D0305 (pozměněno: 31987D0560)

87/305/EHS: Rozhodnutí Komise ze dne 26. května 1987 zřizující poradní výbor pro otevírání trhů veřejných zakázek

31993D0327

93/327/EHS: Rozhodnutí Komise ze dne 13. května 1993, které definuje podmínky, podle kterých musí zadavatelé využívající geografická území za účelem průzkumu nebo těžby ropy, plynu nebo uhlí nebo jiných pevných paliv informovat Komisi o udělených zakázkách

31993R1461 (pozměněno: 31995R1836)

Nařízení Rady (EHS) č. 1461/93 ze dne 8. června 1993 o přístupu k veřejným zakázkám pro uchazeče ze Spojených států amerických

31994D0800

94/800/ES: Rozhodnutí Rady ze dne 22. prosince 1994 o uzavření dohod v rámci vícestranných jednání Urguayského kola (1986-1994) sjednaných za Evropské společenství pokud jde o záležitosti v rámci jeho kompetencí

31995D0215

95/215/ES: Rozhodnutí Rady ze dne 29. května 1995 o uzavření dohody ve formě výměny dopisů mezi Evropským společenstvím a USA o vládních zakázkách

31996X0527

96/527/ES: Doporučení Komise ze dne 30. července 1996 o užívání ”Společného slovníku pro veřejné zakázky k popisu předmětu zakázky”

31997D0474

97/474/ES: Rozhodnutí Rady ze dne 24. února 1997 o uzavření dvou dohod mezi Evropským společenstvím a státem Izrael o zakázkách zadávaných telekomunikačními operátory a o vládních zakázkách

31999Y0508(01)

Sdělení Komise podle čl. 8 směrnice č. 93/38/EHS

32000Y0429(01)

Interpretační sdělení Komise o koncesích podle práva Společenství

31971R1182

Nařízení Rady (EHS, EURATOM) č. 1182/71, ze dne 3. června 1971, kterým se určují pravidla pro lhůty, data a termíny

Prahové hodnoty v oblasti veřejných zakázek aplikovatelné od 1. ledna 2000(1999/C 379/08)

Prahové hodnoty v oblasti veřejných zakázek aplikovatelné od 1. ledna 2000 (2000/C 91/10)

Prahové hodnoty v oblasti veřejných zakázek aplikovatelné od 1. července 2000 (2000/C 368/23)

Pokyn ke komunitárním pravidlům o zadávání veřejných zakázek na služby - jiné než na dodávky v oblastech vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací - směrnice 92/50/EHS (http://simap.eu.int/EN/pub/src/guideline.htm)

Pokyn ke komunitárním pravidlům o zadávání veřejných zakázek na dodávky - jiné než na dodávky v oblastech vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací - směrnice 93/36/EHS (http://simap.eu.int/EN/pub/src/guideline.htm)

Pokyn ke komunitárním pravidlům o zadávání veřejných zakázek na stavební práce - jiné než na dodávky v oblastech vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací - směrnice 93/37/EHS (http://simap.eu.int/EN/pub/src/guideline.htm)

500PC0275

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na dodávky, služby a stavební práce - Commission Proposal COM (2000) 275 final

(http://europa.eu.int/eur-lex/en/com/reg/en_register_063010.html)

500PC0276

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek subjekty působícími v oblasti vodního hospodářství, energetiky a dopravy - Commission Proposal COM (2000) 276 final

(http://europa.eu.int/eur-lex/en/com/reg/en_register_063010.html)

501PC0449Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o užívání ”Společného slovníku pro veřejné zakázky k popisu předmětu zakázky”- Commission Proposal COM (2001) 449 final

(http://europa.eu.int/eur-lex/en/com/reg/en_register_063010.html)

P Ř E D B Ě Ž N Ý N Á V R H

V Y H L Á Š K A

Ministerstva pro místní rozvoj

ze dne ……….2001,

kterou se provádí zákon o veřejných zakázkách

Ministerstvo pro místní rozvoj stanoví podle § 108 zákona č.… /…. Sb., o zadávání veřejných zakázek, o výkonu dohledu nad jejich zadáváním a o změně některých zákonů (zákon o  veřejných zakázkách), (dále jen "zákon"):

§ 1

Předběžné oznámení

(K § 31 odst. 4 zákona)

Pro oznámení úmyslu zadat veřejnou zakázku použije zadavatel podle druhu veřejné zakázky vzor formuláře

a)  A1 “Předběžné oznámení veřejné zakázky na dodávku”,

b)  A2 “Předběžné oznámení veřejné zakázky na služby” nebo

c)  A3 “Předběžné oznámení veřejné zakázky na stavební práce”

uvedené v přílohách č. 1 až 3 k této vyhlášce.

§ 2

Oznámení užší soutěže a jednacího řízení

( K § 35 zákona)

(1)  Pro oznámení úmyslu zadat veřejnou zakázku použije zadavatel vzor formuláře

a)  B1 “Oznámení užší soutěže (výzvy k podání žádosti o účast v užší soutěži)”  v užší soutěži,

b)  B2  “Oznámení jednacího řízení s uveřejněním (výzvy k podání žádosti o účast      v jednacím řízení s uveřejněním)” v jednacím řízení s uveřejněním

uvedené v přílohách č. 4 a 5 k této vyhlášce.

           (2) Pro oznámení úmyslu zadat veřejnou zakázku omezenému počtu zájemců   použije zadavatel vzor formuláře

  1. B3 “Oznámení užší soutěže omezenému počtu zájemců (výzvy k podání žádosti o účast v užším řízení)”,

  2. B4  “Oznámení jednacího řízení s uveřejněním omezenému počtu zájemců (výzvy k podání žádosti o účast v jednacím řízení s uveřejněním)”

uvedené v přílohách č. 6 a 7 k této vyhlášce.

(3) Pro oznámení o vyhlášení veřejné zakázky všem v úvahu přicházejícím realizátorům veřejné zakázky použije zadavatel vzor formuláře B5 “Oznámení o vyhlášení veřejné zakázky všem v úvahu přicházejícím realizátorům veřejné zakázky (výzva k podání žádosti o účast)” uvedený v příloze č. 8 k této vyhlášce.

§ 3

Vyhlášení veřejné soutěže

(K § 50 odst. 2 zákona)

Pro vyhlášení veřejné soutěže použije zadavatel vzor formuláře

  1. C1 “Vyhlášení veřejné soutěže” v případě, že hodnocení nabídek bude probíhat podle kritéria nejnižší nabídkové ceny,

  2. C2 “Vyhlášení veřejné soutěže” v případě, že hodnocení nabídek bude probíhat podle ekonomické výhodnosti nabídky

uvedené v přílohách č. 9 a 10 k této vyhlášce.

§ 4

Vymezení předmětu veřejné zakázky

(K § 53 odst. 2 zákona)

Pro vymezení předmětu veřejné zakázky na zboží, služby a stavební práce použije zadavatel podle druhu veřejné zakázky klasifikaci uvedenou v přílohách č. 11, 12, 13, 14 a 15 k této vyhlášce.

Hodnocení nabídek bodovací metodou

§ 5

Hodnocení nabídkové ceny

při hodnocení nabídek podle ekonomické výhodnosti s využitím bodovací metody

(K § 69 odst.3 zákona)

(1) Hodnocení nabídkové ceny provádí hodnotící komise společně.

(2) Při hodnocení nabídek podle kritéria nabídkové ceny musí zadavatel stanovit výchozí meze hodnocení, přičemž nejnižší hodnocená nabídková cena získá maximum možných bodů podle počtu členů hodnotící komise a zvolené stupnice hodnocení. Nejvyšší hodnocené nabídkové ceně přidělí hodnotící komise nejnižší počet bodů ze všech nabídek, a to podle svého odborného názoru, ne však více než polovinu možných bodů podle počtu členů hodnotící komise a zvolené stupnice hodnocení.

(3) Hodnocení ostatních nabídkových cen se provede podle jejich absolutních odchylek od nejnižší nabídkové ceny ve stanovených mezích, a to podle vzorce

Kc = Kmax - (Cn – Cmin)/Rp

kde je

Kc - celková míra úspěšnosti podle kritéria nabídková cena

Kmax - maximálně možný počet bodů podle počtu členů hodnotící komise a zvolené bodovací stupnice (tato hodnota je totožná s celkovou mírou úspěšnosti nabídky s nejnižší nabídkovou cenou)

Cn - výše hodnocené ceny

Cmin - výše nejnižší hodnocené nabídkové ceny

Rp - parametr odchylky stanovený podle vzorce

Rp = (Cmax – Cmin)/ (Kmax – Kmin)

kde je

Rp - parametr odchylky

Cmin - výše nejnižší hodnocené nabídkové ceny

Cmax - výše nejvyšší hodnocené nabídkové ceny

Kmax -maximálně možný počet bodů podle počtu členů hodnotící komise a zvolené bodovací stupnice (tato hodnota je totožná s celkovou mírou úspěšnosti nabídky s nejnižší nabídkovou cenou)

Kmin - minimálně možný počet bodů podle počtu členů hodnotící komise a zvolené spodní hranice hodnocení v rámci bodovací stupnice (tato hodnota je totožná s celkovou mírou úspěšnosti nabídky s nejnižší nabídkovou cenou).

§ 6

Postup při hodnocení nabídek

podle ekonomické výhodnosti s využitím bodovací metody

(K § 69 odst. 4 zákona)

(1)  Pro hodnocení nabídek použije zadavatel bodovací stupnici například v rozsahu 1 až 10 bodů. Počet bodů vyjadřuje úspěšnost nabídky podle hodnoceného kritéria.

Přitom platí zásady

  1. nabídka, která podle daného kritéria vyhoví nejlépe, obdrží 10 bodů, nabídka, která plní požadavky zadavatele nejhůře obdrží 1 bod,

  2. více nabídek může získat shodný počet bodů, pokud podle názoru člena hodnotící komise splňují dané kritérium shodně,

  3. počet získaných bodů, vyjadřující úspěšnost nabídky podle určitého kritéria se stanoví pouze v celých číslech, s výjimkou kritéria nabídkové ceny (vyjádřena v Kč), kde se stanoví v desetinných číslech s přesností na jedno desetinné místo.

(2) Hodnocení nabídek podle každého kritéria s výjimkou nabídkové ceny provede hodnotící komise takto

  1. pro hodnocení podle jednotlivého kritéria se použije “Hodnotící tabulka pro hodnocení podle kritéria” jejíž vzor je uveden v příloze č. 16 k této vyhlášce, která obsahuje zejména:

  1. název veřejné zakázky,

  2. název hodnoceného kritéria včetně jeho pořadového čísla a váhy,

  3. seznam uchazečů, jejichž nabídky jsou hodnoceny,

  4. bodové vyjádření míry úspěšnosti u každé nabídky,

  5. datum hodnocení,

  6. jméno, pořadové číslo a podpis člena hodnotící komise.

  1. každý člen hodnotící komise hodnotí nabídky individuálně, a to podle obsahu nabídky. Podle každého kritéria přidělí nabídce počet bodů, vyjadřující její míru úspěšnosti (IKn).

(3) Celkovou kriteriální míru úspěšnosti stanoví komise společně podle “Souhrnné tabulky hodnocení pro hodnocení podle kritéria”, jejíž vzor je uveden v příloze č. 17 k této vyhlášce, která obsahuje zejména

  1. název veřejné zakázky,

  2. název kritéria hodnocení včetně jeho pořadového čísla a váhy,

  3. seznam uchazečů, jejichž nabídky jsou hodnoceny,

  4. seznam členů hodnotící komise (postačí jejich pořadová čísla),

  5. bodové vyjádření míry úspěšnosti každé nabídky od každého člena hodnotící komise,

  6. součet míry úspěšnosti každé nabídky od všech členů hodnotící komise (celková kriteriální míra úspěšnosti nebo bodová hodnota nabídky),

  7. výslednou váženou kriteriální míru úspěšnosti (vážená bodová hodnota) nabídek vypočtenou jako součin bodové hodnoty nabídky a váhy kritéria,

  8. datum hodnocení,

  9. podpisy všech členů hodnotící komise, kteří nabídky hodnotili.

(4) Celková kriteriální míra úspěšnosti je dána součtem individuálních hodnot všech členů hodnotící komise podle vzorce

Kn = IK1 + IK2 +…….Ikn

kde je

Kn - celková kritériální míra úspěšnosti

IK1…....IKn - individuální míra úspěšnosti přidělená jednotlivými členy hodnotící komise.

(5) Celková kriteriální míra úspěšnosti podle příslušného kritéria se redukuje vahou kritéria stanovenou v podmínkách zadávacího řízení, čímž je stanovena vážená kriteriální míra úspěšnosti, a to podle vzorce

VKn = Kn x Vn

kde je

VKn - vážená kriteriální míra úspěšnosti

Kn    - celková kritériální míra úspěšnosti

Vn    -  váha kritéria

(6) Celkové pořadí úspěšnosti nabídek je dáno součtem vážených kriteriálních měr úspěšnosti podle všech kritérií hodnocení podle vzorce

MU = VK1 + VK2 + …… VKn

kde je

MU - celková míra úspěšnosti nabídky

VK1 až VKn - vážená míra úspěšnosti v jednotlivých kritériích.

(7) Celkové pořadí úspěšnosti nabídek stanoví komise společně podle „Tabulky celkového hodnocení nabídek“, jejíž vzor je uveden v příloze č. 18 k této vyhlášce, která obsahuje zejména

  1. název veřejné zakázky,

  2. seznam uchazečů, jejichž nabídky jsou hodnoceny,

  3. seznam hodnotících kritérií (postačí jejich pořadová čísla),

  4. výslednou váženou kriteriální míru úspěšnosti (vážená bodová hodnota) nabídek každého kritéria,

  5. součet vážených bodových hodnot z jednotlivých kritérií pro každou nabídku (užitná hodnota nabídky),

  6. pořadí nabídek,

  7. datum hodnocení,

  8. podpisy všech členů komise, kteří nabídky hodnotili.

(8) Stanovení pořadí úspěšnosti nabídek je provedeno podle hodnoty celkové kriteriální míry úspěšnosti.

(9) Pokud na některém z prvních tří míst dosáhnou dvě či více nabídek shodné celkové míry úspěšnosti, určí se pořadí podle výše nabídkové ceny. Pokud i podle tohoto kritéria dosáhnou dvě či více nabídek shodné úspěšnosti, rozhodne komise hlasováním.

§ 7

Hodnocení nabídek podle ekonomické výhodnosti

(1) Hodnocení nabídek podle ekonomické výhodnosti se provede podle kritérií stanovených zadavatelem v  podmínkách zadání veřejné zakázky.

(2) Při hodnocení nabídek podle ekonomické výhodnosti je nabídková cena vždy jedním z kritérií hodnocení. Při hodnocení nabídek na dodávku prací podle ekonomické výhodnosti má kritérium nabídkové ceny přidělenu nejvyšší váhu.

(3) Váha kritérií se vyjadřuje v procentech tak, že součet vah všech kritérií činí 100 %.

(4) Kritéria hodnocení nabídek mohou být například

  1. pro veřejné zakázky jejichž předmětem je provedení prací    

  1. druh pojištění předmětu veřejné zakázky,

  2. rozsah využití místních zdrojů pracovních sil,

  3. doba zhotovení,

  4. obsah záruk a sankcí vztažených ke splnění předmětu veřejné zakázky (to je výše finančních záruk za provedení díla, za dodržení termínu plnění, délka záruční lhůty, způsob poskytnutí záručního servisu a výše smluvních sankcí),

  5. ekologické parametry veřejné zakázky,

b) pro veřejné zakázky jejichž předmětem je dodání zboží

  1. jakostní charakteristika výrobku,

  2. technická charakteristika výrobku (technické parametry, spotřeba energie, výkon, apod.),

  3. funkční charakteristika výrobku ,

  4. spolehlivost (udržovatelnost, opravitelnost, životnost, apod.),

  5. použití výrobků s ochranou známkou např. ekologický výrobek,

  6. doba dodání,

  7. obsah záruk a sankcí vztažených ke splnění předmětu veřejné zakázky (to je výše finančních záruk za provedení díla za dodržení termínu plnění, délka záruční lhůty, způsob poskytnutí záručního servisu a výše smluvních sankcí),

  8. režim odborných školení.

c) pro veřejné zakázky jejichž předmětem je poskytnutí služby

  1. jakost poskytnuté služby,

  2. obsah záruk a sankcí vztažených ke splnění předmětu veřejné zakázky (to je výše finančních záruk za provedení díla, za dodržení termínu plnění, délka záruční lhůty, způsob poskytnutí záručního servisu a výše smluvních sankcí),

  3. výše pojištění poskytovatele služby,

  4. doba provedení požadované služby,

  5. výše sankcí za nedodržení kvality přislíbené služby,

  6. užitné vlastnosti nabízeného systému,

  7. základní vlastnosti systému (otevřenost a flexibilita řešení),

  8. způsob a princip zajištění provozu systému.

(5) Zadavatel může stanovit i jiná kritéria pro hodnocení nabídek podle ekonomické výhodnosti.

(6) Při hodnocení nabídek podle ekonomické výhodnosti jsou hodnoceny nabídky všech uchazečů, kteří nebyli vyloučeni, podle  každého kritéria.

Hodnocení nabídek metodou hodnotové analýzy

(K § 70 odst. 2 zákona)

§ 8

Hodnotová analýza

(1) Hodnotová analýza popisuje předmět hodnocení kritérii, jejichž hodnoty (parametry) dávají možnost vyjádřit celkovou užitečnost hodnoceného předmětu a stanovit míru efektivnosti.

(2) Postup při zpracování hodnotové analýzy je dán pracovním plánem.

§ 9

Míra efektivnosti předmětu veřejné zakázky

(1) Míra efektivnosti, vyjadřující poměr užitečnosti k nabídkové ceně se vypočte podle vzorce

E = U/C

kde je

E - míra efektivnosti

U - celková užitečnost nabídky

C - nabídková cena.

(2) Pro každou předloženou nabídku je třeba stanovit její míru efektivnosti a jednotlivé míry efektivnosti porovnat mezi sebou. Nabídka s nejvyšší mírou efektivnosti je považována za optimální, to znamená nejvýhodnější.

(3) Jestliže je možno celkovou užitečnost nabídky vyjádřit v peněžních jednotkách stejně jako nabídkovou cenu, pak je vhodné posuzovat veřejné zakázky podle souhrnného ekonomického kritéria, vyjadřujícího jak investiční, tak provozní náročnost navržených řešení.

Kritéria mohou být například náklady životního cyklu, případně čistá současná hodnota nabídky.

(4) Pokud celkovou užitečnost nabídky není možné peněžními jednotkami vyjádřit, pak je vhodné posuzovat veřejné zakázky podle ekonomické výhodnosti a užitečnost nabídky vyjádřit pomocí metod hodnotové analýzy.

§ 10

Pracovní plán

Pracovní plán hodnotové analýzy pro výběr nejvhodnější nabídky veřejné zakázky je účelné členit do následujících kroků

  1. výběr odborníků do pracovního týmu hodnotové analýzy (provede zadavatel před zahájením zadavatelské činnosti),

  2. výběr respondentů pro stanovení hodnotících kritérií,

  3. výběr odborníků do hodnotící komise (složení hodnotící komise může být shodné se složením pracovního týmu hodnotové analýzy),

  4. formulace problémů k zadání veřejné zakázky,

  5. sběr informací,

  6. stanovení souboru dílčích kritérií předmětu veřejné zakázky (delfská metoda), mezi která zejména patří kritéria

1.architektonická,

2.estetická,

3.ekologická,

4.technická,

5.technologická,

6.jakostní,

7.nákladová,

8.časová,

9.regionální,

10. garancí dodávek,

11.sociální,

12.sociologická,

  1. provedení analýzy souboru dílčích kritérií podle potřeby v návaznosti,

  2. úprava souboru dílčích kritérií pro další posuzování,

  3. stanovení užitečností nabídek,

  4. stanovení míry efektivnosti nabídek (se zahrnutím výše nabídkových cen),

  5. stanovení pořadí úspěšnosti nabídek,

  6. výběr nejvýhodnější nabídky,

  7. obhájení výběru nejvýhodnější nabídky,

  8. realizace výběru doporučením zadavateli.

Hodnocení nabídek

metodou výpočtu nákladů životního cyklu

(K § 71 odst. 2 zákona)

§ 11

Stanovení nákladů životního cyklu nabídky

(1) Metoda výpočtu nákladů životního cyklu je založena na stanovení současných i budoucích nákladů v okamžiku hodnocení nabídky. Jestliže se náklady nabídky posuzují v přítomnosti, tedy v okamžiku hodnocení nabídky, musí být všechny budoucí náklady s ní spojené přepočteny na svoji současnou hodnotu. Pro přepočet budoucích nákladů se používá metoda diskontování (odúročení), která se vypočte podle vzorce

kde je

SH - současná hodnota provozních nákladů spojených s nabídkou v Kč,

N - provozní náklady v jednotlivých letech v Kč,

i - počet let od 0 do n,

r - diskontní sazba (časová hodnota peněz) v %/100.

(2) Náklady životního cyklu nabídky se vypočtou podle vzorce

NŽC = SH + C

kde je

NŽC - náklady životního cyklu nabídky v Kč,

C - nabídková cena v Kč.

(3) Kroky při použití metody výpočtu nákladů životního cyklu jsou

  1. identifikace nákladů během celého životního cyklu,

  1. stanovení výše nákladů v jednotlivých letech v Kč,

  1. výpočet diskontovaných hodnot nákladů s použitím odúročitele v Kč,

  2. výpočet nákladů životního cyklu nabídky.

§ 12

Stanovení nejvýhodnější nabídky na základě nákladů životního cyklu

Na základě nákladů životního cyklu se stanoví pořadí nabídek. Nabídka s nejnižšími náklady je hodnocena jako nejvýhodnější ( tabulka č. 1).

Tabulka č. 1. Stanovení pořadí nabídek

Nabídky

V1

V2

V3

V4

NŽC

Pořadí

§ 13

Stanovení čisté současné hodnoty nabídky

Metoda čisté současné hodnoty se použije v případě hodnocení výnosových nabídek. Je založena na stanovení rozdílu současné hodnoty budoucích výnosů a nabídkové ceny. Jestliže se výnosy nabídky posuzují v přítomnosti, tedy v okamžiku hodnocení nabídky, musí být všechny budoucí výnosy s ní spojené přepočtené na svoji současnou hodnotu. Pro přepočet budoucích výnosů se používá metoda diskontování (odúročení), která se vypočte podle vzorce

kde je

SH - současná hodnota budoucích výnosů spojených s nabídkou v Kč,

Vi - výnosy po odečtení provozních nákladů v jednotlivých letech v Kč,

i - počet let od 0 do n.

r - diskontní sazba (časová hodnota peněz) v %/100.

Čistá současná hodnota se vypočte podle vzorce

ČSH = SH - C

kde je

ČSH - čistá současná hodnota nabídky v Kč,

C - nabídková cena v Kč .

§ 14

Stanovení nejvýhodnější nabídky na základě čisté současné hodnoty

Na základě čisté současné hodnoty se stanoví pořadí nabídek. Nabídka s nejvyšší ČSH je hodnocena jako nejvýhodnější (tabulka č. 2).

Tabulka č. 2. Stanovení pořadí nabídek

Nabídky

V1

V2

V3

V4

ČSH

Pořadí

§ 15

Zpráva o posouzení a hodnocení nabídek

(K § 72 odst. 3 zákona)

Zadavatel nebo hodnotící komise pro vypracování zprávy o posouzení a hodnocení nabídek podle § 72 zákona použije vzor formuláře D1 “Zpráva o posouzení a hodnocení nabídek”, který je uveden v příloze č. 19 k této vyhlášce.

§ 16

Informační list veřejné zakázky

(K § 87 odst. 2 zákona)

Zadavatel poskytne informace o zadané veřejné zakázce, zadávacím řízení a jeho účastnících vyplněním vzoru formuláře E1 informačního listu, který je uveden v příloze č. 22 k této vyhlášce.

§ 17

Udělování koncesí

(K § 108 odst.3 zákona)

Pro oznámení úmyslu udělit koncesi použije orgán veřejné správy vzor formuláře F1, který je uveden v příloze č.21 k této vyhlášce.

§ 18

Veřejná soutěž na určitý výkon

(K § 112 odst.3 zákona)

Pro oznámení úmyslu vyhlásit veřejnou soutěž na určitý výkon použije zadavatel vzor formuláře E1, který je uveden v příloze č.22 k této vyhlášce.

§ 19

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem_______________

č. 9 k vyhlášce č. /2001 Sb.

C1

vyhlášení veřejné soutěže

na uzavření smlouvy

na

1. Údaje o zadavateli:

Název/obchodní firma:

Telefon:

Fax:

e.mail:

2. Vymezení plnění veřejné zakázky: SKP CPV

3. Doba plnění:

4. Místo plnění:

5. Údaje o možnosti vyžádat si zadávací dokumentaci:

6. Kritéria pro hodnocení kvalifikace uchazeče:

7. Doklady požadované po uchazeči:

8. Kritérium pro zadaní veřejné zakázky: nejnižší nabídková cena

9. Metoda hodnocení nabídek:

Zadavatel seřadí nabídky podle výše nabídkové ceny, a to s ohledem na ust. § 67 odst. 1 a 4 zákona č. /2001 Sb.

10. Lhůta pro podání nabídek:

11. Adresa pro podání nabídek:

Název/obchodní firma:

Sídlo/adresa:

Jiné upřesňující údaje:

12. Variantní řešení:

13. Požadavek na vzorky a ukázky:

14. Způsob podání nabídek:

15. Oznámení o prohlídce místa plnění:

č. 10 k vyhlášce č. /2001 Sb.

C2

vyhlášení veřejné soutěže

na uzavření smlouvy

na

1. Údaje o zadavateli:

Název/obchodní firma:

Telefon:

Fax:

e.mail:

2. Vymezení plnění veřejné zakázky: SKP CPV

3. Doba plnění:

4. Místo plnění:

5. Údaje o možnosti vyžádat si zadávací dokumentaci:

6. Kritéria pro hodnocení kvalifikace uchazeče:

7. Doklady požadované po uchazeči:

8. Kritérium pro zadaní veřejné zakázky:

9. Metoda hodnocení nabídek:

bodovací metoda

metoda hodnotové analýzy

výpočtu nákladů

životního cyklu

10. Lhůta pro podání nabídek:

11. Adresa pro podání nabídek:

Název/obchodní firma:

Sídlo/adresa:

Jiné upřesňující údaje:

12. Variantní řešení:

13. Požadavek na vzorky a ukázky:

14. Způsob podání nabídek:

15. Oznámení o prohlídce místa plnění:

Teze nařízení vlády

(K § 54 odst. 2 zákona)

(1) Zadávací dokumentace stavby mimo údaje uvedené v  § 53 a 54 odst. 1 zákona obsahuje

a) textovou část,

b) výkresovou část,

c) doklady,

d) výkaz výměr,

e) obsahové požadavky na smlouvu,

f) další požadavky a způsob jejich prokazování,

g) způsob změny zadávací dokumentace.

(2) Zadavatel může s ohledem na místní podmínky nebo s ohledem na výjimečnost stavby stanovit obsah a rozsah zadávací dokumentace odlišně.

(3) Textová část zadávací dokumentace stavby obsahuje

  1. základní údaje a doklady o investorovi,

  2. základní údaje a doklady o projektantovi,

  3. charakteristiku stavby – údaje o obsahu stavby,

  4. údaje o typu a funkci stavby1),

  5. popis staveniště – údaje o územní a pozemku, výškové a situační uspořádání stavby, dotčené stávající inženýrské sítě, vymezení a popis omezujících vlivů, údaje o napojovacích bodech inženýrských sítí,

  6. výsledky průzkumů – geologický průzkum, radonový průzkum, stavební průzkum (rekonstrukce), ostatní průzkumy,

  7. urbanistické a architektonické řešení stavby,

  8. požárně bezpečnostní řešení,

  9. vliv stavby na životní prostředí,

  10. řešení technických sítí, napojení na dopravní sítě a sítě technického vybavení,

  11. nadzemní a podzemní stavby,

  12. popis objektů zařízení staveniště,

  13. požadavky na bezpečnost,

  14. členění stavby podle jednotlivých objektů – stavební část, technologickou část, zásobování vodou, kanalizaci a požární vodovod, vytápění, technické plyny, vzduchotechnická zařízení, silnoproudé rozvody a osvětlení, slaboproudé rozvody včetně ústředen, hromosvod a měření a regulace,

  15. členění stavby podle financování,

  16. popisy jednotlivých objektů – popis účelu objektu, popis výsledného stavu, popis jednotlivých prací, činností, s určením kvality a standardu, návaznost na výkresovou dokumentaci, návaznost na položku ve výkazu výměr,

  1. požadavky na provádění stavby – popis objektů zařízení staveniště, minimalizování negativních vlivů na životní prostředí po dobu stavby (hlučnost, prašnost),

  2. technické normy.

(4) Výkresová část zadávací dokumentace stavby obsahuje

  1. seznam výkresů s rozdělením na stavby,

  2. přehledná situace stavby,

  3. situace stavby s vyznačením všech objektů, omezujících vliv, dílčí situaci etap stavby – polohopis a výškopis území stavby a jejího okolí, polohové a výškové vyznačení všech stávajících objektů a inženýrských sítí podle údajů poskytnutých příslušnými správci nebo vlastníky sítí, navržené zastavění všech napojení na dosavadní sítě, rušené inženýrské sítě, rozměry a poloha jednotlivých objektů stavby, vyznačení komunikací a jejich napojení na dopravní síť, vyznačení parkových ploch, zeleně, parkovacích ploch, vyznačení ochranných pásem, názvy přilehlých komunikací, umístění staveb zařízení staveniště,

  4. výkresy jednotlivých částí stavby – výkresy základů, půdorysy, řezy, pohledy, výkresy přípojek, výkresy návrhu konstrukčního řešení, výkresy doplňkové, výkresy doplňkových zařízení, výkresy požární ochrany, výkresy zařízení staveniště.

(5) Doklady zadávací dokumentace stavby obsahují stavební povolení, rozhodnutí o zřízení vodohospodářského díla, vyjádření orgánů státní správy a správců sítí, komentář o splnění požadavků dotčených orgánů státní správy, komentář o zajištění splnění podmínek stavebního povolení.

(6) Výkaz výměr zadávací dokumentace stavby obsahuje

  1. řazení po jednotlivých částech stavby a po objektech s odvoláním na popis činností (položky) v textové části,

  2. u výměry číslo položky, popis položky, měrnou jednotku a množství jednotek se zaokrouhlením na celé číslo.

Výkaz výměr umožní u jednotlivých položek vepsání ceny měrné jednotky s uvedením daně z přidané hodnoty (případně cla) a celkovou částku; každá stránka má dílčí součet.

(7) Zadavatel v zadávací dokumentaci stavby vymezí požadavky na obsah smlouvy, které zejména obsahují

  1. odkaz na právní předpis, kterým se smluvní vztah řídí,

  2. místo plnění,

  3. dobu plnění (termín zahájení a ukončení prací),

  4. podmínky změny doby plnění (např. nepřízeň počasí),

  5. způsob provádění díla,

  6. vymezení staveniště včetně termínu jeho vyklizení,

  7. obsah a způsob vedení stavebního deníku,

  8. způsob předání díla,

  9. podmínky změny ceny (její snížení nebo zvýšení),

  10. způsob úhrady ceny poddodavatelům,

  11. přechod vlastnictví,

  12. zajištění závazku,

  13. výši případné pozastávky (kauce) a dobu ručení,

  14. záruční a reklamační podmínky,

  15. způsob řešení sporů (např. rozhodčí doložka),

  16. výpovědní podmínky,

r)    podmínky pro odstoupení od smlouvy,

s)   odpovědnost v případě vzniku zvláštních rizik.

Údaje uvedené v uzavřené smlouvě se nesmí lišit od údajů uvedených v nabídce. Uzavřená smlouva musí obsahovat ustanovení, kterým je nabídková cena stanovena jako nejvýše přípustná a kterou je možné upravit (snížit nebo zvýšit) jen za podmínek stanovených zadavatelem v zadávací dokumentaci.

(8) Dalšími požadavky pro plnění veřejné zakázky jsou

  1. technické a materiální vybavení k plnění veřejné zakázky,

  2. počet zaměstnanců odborných profesí,

  3. přehled významných zakázek,

  4. poddodavatelské schéma,

  5. pojistná smlouva pro případ způsobení škody podnikatelskou činností,

  6. výkaz zisku a ztrát ve zkráceném rozsahu,

  7. harmonogramu plnění veřejní zakázky,

  8. splnění závazků uchazeče vůči svým poddodavatelům.

(9) Zadavatel může v zadávací dokumentaci stavby vymezit i jiné požadavky pro plnění veřejné zakázky.

1) Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

2) Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů.

3) § 1 odst. 1 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu)

4) Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.

5) § 2 odst. 2, § 21 a 23 obchodního zákoníku.

7) Například § 4 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon).

8) § 2 odst. 3, § 11 a § 24 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů.

9) § 4 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů.

10) § 281 až 288 obchodního zákoníku.

11) Například zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění vyhlášené pod č. 3/2001 Sb.), zákon č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, ve znění zákona č. 116/2000 Sb. (úplné znění vyhlášené pod č. 4/2001 Sb.), zákon č. 137/1995 Sb., o ochranných známkách, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění vyhlášeno pod č. 400/2000 Sb.).

12) Například zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů.

13) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

15) Zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách).

17) § 4 zákona č. 22/1997 Sb., ve znění zákona č. 71/2000 Sb

18) Nařízení vlády č. 178/1997 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na stavební výrobky, ve znění nařízení vlády č. 81/1999     Sb.

19) § 18 vyhlášky č. 132/1998 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona.

20) Zákon č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře.

21) Zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění zákona č. 118/1995 Sb.

22) Zákon č. 552/1991 Sb. o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.

23) Například zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů,

zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o

finanční kontrole).

24) Zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.

25) Trestní zákon.

26) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

27) Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů.⁠​​‌​​​‌​‌‌​​​​‌​⁠

1) § 139b zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 83/1998 Sb

Máte otázku k tomuto zákonu?

Zeptejte se asistenta

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací