Důvodová zpráva

Důvodová zpráva k Návrh zákona o obecní policii

Sněmovní tisk: č. 1179, 3. volební období

Průběžně zpracováváme a vylepšujeme obsah důvodových zpráv. Tento dokument může mít drobné nedostatky ve formátování — aktivně na nich pracujeme.

Tento dokument obsahuje důvodovou zprávu k návrhu zákona ze sněmovního tisku PSP ČR — záměr zákonodárce a odůvodnění jednotlivých ustanovení.

Za uplynulých téměř devět let účinnosti zákona o obecní policii doznala praxe značných změn oproti tehdejšímu záměru zákonodárce. Obecní policie se v praxi osvědčily a vybudovaly své nezastupitelné místo v soustavě orgánů ochrany veřejného pořádku.

Tak jako Policie ČR opouští výkon některých úseků ochrany veřejného pořádku a dominantní aktivitu zde ponechává obecní policii, zejména ve statutárních městech, ukázala praxe nedostatečnost stávající právní úpravy.

Vydání novely je nezbytné mimo jiné i z důvodu zakotvení úpravy shromažďování, zpracování a uchování informací tak, aby stávající činnost obecní policie byla dána do souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů tak, aby strážníci mohli při své činnosti pracovat s osobními údaji nezbytnými pro plnění úkolů podle tohoto zákona. Obdobně je pak nutno zakotvit oprávnění strážníků požadovat od Policie ČR a ostatních orgánů veřejné správy ty údaje, které nezbytně potřebuje k plnění svých úkolů.

Předložená novela odstraňuje nedostatky platné právní úpravy a umožní strážníkům v širší míře přispívat k zajištění bezpečnosti a plynulosti silničního provozu v obci a ukládat pokuty i za další přestupky proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, které se na místní úrovni nejčastěji vyskytují.

Novela dále řeší některé nejasnosti týkající se vydávání a odnímání osvědčení o splnění stanovených odborných předpokladů, zejména řízení o odnětí a vydávání osvědčení se vztahuje na procesní režim upravený správním řádem.

Obdobným způsobem jako u Policie ČR novela sjednocuje některá oprávnění obecní policie jako např. zjišťování totožnosti, zastavování vozidel a používání donucovacích prostředků.

Závěrem je nutno konstatovat, že předkládaný návrh není v rozporu se současným trendem zvyšování bezpečnosti občanů na místní úrovni prostřednictvím orgánů veřejného pořádku v působnosti obcí. Navrhovaná úprava nezatíží státní rozpočet.

Navržená novela zákona neklade finanční nároky na státní rozpočet.

Návrh zákona není v rozporu s právem Evropské unie.

Návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem ČR a s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy.

    Čl. I

    K § 1 odst. 1

    Jedním ze základních nedostatků současné právní úpravy je platné znění zákona o obcích a zákona o obecní policii, které tuto definuje nikoliv jako orgán obce, ale jako její organizační složku. Tento nedostatek lze spatřovat zejména v poplatnosti zákona č. 553/1991 Sb. době svého vzniku. V mezidobí došlo ke sladění ostatních právních norem s praxí platnou v zemích EU (např. v zákoně o státním zastupitelství byla původní oprávnění prokurátora nově přenesena přímo na státní zastupitelství apod.). V zájmu sladění zákona o obecní policii s obdobnými správními normami je proto nezbytné oprávnění vázat nikoliv na strážníka, ale na obecní policii, která je nositelem atributů veřejné správy v přenesené působnosti.

    K § 1 odst. 2

    Obecní policie je nově vymezena výslovně zákonem jako orgán obce a současně je s její působností odkázáno nejen na zákon o obecní policii, ale i na další obecně závazné právní předpisy, kterými je například zákon o provozu na pozemních komunikacích.

    K § 2 odst. 1

    Novela v této části rozšiřuje kompetence obecní policie o některé otázky související s bezpečností a plynulostí silničního provozu. V souladu se stanoviskem Policie ČR je ve veřejném zájmu, aby strážníci obecní policie měli širší oprávnění na úseku zajišťování bezpečnosti a plynulosti silničního provozu tak, aby jejich činnost byla pokud možno kompaktní a ucelená.

    Působnost obecní policie se nově rozšiřuje i na dohled nad dodržováním obecně závazných vyhlášek obcí, kam její působnost dosud nedosahovala.

    V návaznosti na celkovou koncepci správního trestání je působnost obecní policie rozšířena na odhalování všech druhů správních deliktů, nikoliv pouze přestupků, jak tomu bylo dosud.

    Neopomenutelná je působnost obecní policie i při prevenci kriminality, kdy tato působnost nebyla dosud zákonem výslovně upravena. S ohledem na podzákonný charakter výkonu veřejné správy, je nutno působnost obecní policie na úseku prevence výslovně zákonem upravit.

    K § 2 odst. 2 a 3

    Rozšiřuje se oprávnění strážníků obecní policie ukládat pokuty v blokovém řízení, což je odůvodněno aktuální situací, kdy obce v daleko větší míře upravují místní záležitosti veřejného pořádku obecně závaznými vyhláškami, přičemž strážníci nemají možnost jejich porušení řešit na místě v blokovém řízení.

    Možnost obecní policie ukládat pokuty v blokovém řízení se rozšiřuje i na ty dopravní přestupky, které jsou nově podřazeny do její působnosti, jakož i na přestupky na úseku boje proti alkoholismu, zejména alkoholismu mládeže.

    K § 3 odst. 3

    Novela reaguje na vznik Senátu Parlamentu ČR a dává znění zákona do souladu s touto realitou.

    K § 4 odst. 4

    V praxi velmi často vznikají případy, kdy strážník v důsledku svého protiprávního a trestného jednání pozbude oprávnění držet a nosit zbraň. V současnosti nelze takového strážníka propustit a i když není způsobilý držet a nosit zbraň, zůstává strážníkem. Novela proto výkon oprávnění a povinností podle tohoto zákona váže i na splnění podmínek pro držení a nošení zbraní.

    K § 4 odst. 6 a§ 5 odst. 3

    Novela v této části reaguje na přenesení působnosti vydávat osvědčení strážníkům z ministerstva vnitra na krajské úřady a nově zakotvuje povinnost obce informovat krajský úřad (event. příslušný odbor ministerstva vnitra) o skončení pracovního poměru strážníka tak, aby existoval přehled o tom, kdo má vydanou licenci a kdo nikoliv a kolik strážníků je v územním obvodu kraje v pracovním poměru.

    K § 5 odst. 6

    Vzhledem k tomu, že novela určuje pro odnímání osvědčení procesní režim upravený správním řádem, ruší současně oprávnění ministerstva vnitra upravit postup při odnímání osvědčení podzákonnou normou.

    K § 7

    V praxi se vyskytuje celá řada případů, kdy pachatel přestupku překročí územní obvod obce, popř. skutkový děj, v němž strážník jedná se přesune mimo územní obvod obce. Novela umožňuje strážníkům dokončit zákrok při ochraně veřejného pořádku i mimo územní obvod své působnosti, pokud to okolnosti odůvodňují, současně však tuto povinnost novela omezuje pouze na případy bezprostřední časové souvislosti se začátkem zákroku. V mnoha malých obcích není služebna Policie ČR, tedy nelze předvádět osoby mimo obec.

    K § 11 odst. 1

    V současnosti se v praxi vyskytují případy, kdy pro výkon působnosti obecní policie je nezbytné, aby osoba, která je žádána o podání vysvětlení toto doložila dalšími doklady. Strážník však nemá zákonem stanovenou možnost je vyžadovat (například potvrzení o zaplacení poplatků ze psů, povolení záboru veřejného prostranství, živnostenské oprávnění apod.). Novela umožňuje strážníkovi, aby v mezích své působnosti žádal od osob vedle podání vysvětlení i doložení potřebných skutečností listinnými důkazy.

    K § 11a

    Stávající součinností ustanovení zákona o obecní policii nedávají strážníkům dostatečné právní nástroje k vyžadování součinnosti ze strany jiných státních orgánů nebo osob. Novela dané právní vakuum odstraňuje a stanoví přesná pravidla součinnosti státních orgánů a osob s obecní policii. Současně stanoví povinnost dožádaného subjektu součinnost v taxativně uvedených případech odmítnout. Tímto se pravomoci obecní policie srovnávají s pravomocemi Policie ČR, popř. dalších orgánů veřejné správy, které vykonávají obdobnou působnost.

    K § 12 odst. 1 a 2 a § 13 odst. 1 a 2

    Oprávnění strážníků obecní policie při vyžadování prokázání totožnosti se rozšiřují na stejnou úroveň jakou má Policie ČR. Při prokazování totožnosti se rozšiřuje oprávnění strážníků i o oprávnění požadovat sdělení rodného čísla, které je prakticky nejspolehlivějším identifikátorem fyzické osoby.

    Oprávnění strážníka předvést na Policii ČR osobu se rozšiřuje na všechny správní delikty, neboť současné omezení pouze na přestupky je příliš restriktivní. Současně se strážníkovi umožňuje předvést i osobu, která odpovídá popisu hledané osoby, popř. je hledanou osobou a prokáže svoji totožnost, neboť podle platné právní úpravy by ji nebyl oprávněn předvést.

    K § 17b

    Novela umožňuje strážníkovi v mezích své působnosti zastavit vozidlo, jehož řidič porušuje pravidla bezpečnosti a plynulosti silničního provozu a současně jej vyzvat, aby po nezbytnou dobu vystoupil z vozidla, což současná právní úprava neumožňuje.

    K § 18 odst. 1 a 2

    Režim použití donucovacích prostředků strážníky obecní policie se upravuje tak, aby odpovídal režimu jejich použití policisty Policie ČR. Oproti úpravě použití donucovacích prostředků Policií ČR tak, jak ji upravuje současný zákon o Policii ČR.

    K § 20 odst. 1

    Novela reaguje na aktuální potřeby obecní policie a nově jí umožňuje použít zbraň i k zneškodnění zvířete (například zdivočelého psa), který ohrožuje i jiná zvířata (např. jiné psy), což je velmi častý případ nebezpečných psů na sídlištích. Skutečnost, že Policie ČR toto oprávnění nemá, není v dané souvislosti na závadu.

    K § 24a

    Novela umožňuje obecní policii shromažďovat a uchovávat ty osobní údaje, které potřebuje ke své činnosti. Stávající právní úprava neumožňuje obecní policii výslovně shromažďovat a uchovávat osobní údaje, což fakticky paralyzuje její činnost. Jakékoliv výklady, jež tuto činnost umožňují, nepřispívají k právní jistotě pracovníků obecní policie. Za současné situace, kdy se obce vyjadřují soudům i orgánům činným v trestním řízení k pověsti fyzických osob v místě bydliště, by zákaz shromažďovat a uchovávat osobní údaje vede k faktické nemožnosti tuto povinnost plnit. Navržená úprava odpovídá právní úpravě shromažďování osobních údajů Policií ČR, ale i např. Vězeňskou službou apod.

    K § 28

    Novela výslovně upravuje procesní režim pozastavení platnosti osvědčení a jeho odnětí a to způsobem, který nepřipouští dvojí výklad.

    Čl. II

    Stávající právní úprava nutí obecní policii zaměstnávat osoby se sníženou pracovní schopností nebo platit sankce, a to navzdory ustanovení, že strážníkem se může stát pouze osoba, která je tělesně způsobilá k výkonu oprávnění a povinností strážníka. Za současné právní situace je tedy obecní policie zejména nucena, aby se vyhnula sankčním platbám, vytvářet větší procento zpravidla uměle vytvořených pracovních místo pro osoby se sníženou pracovní schopností v rovině obslužného personálu. Novela přiznává obecní policii obdobné postavení jako má Policie ČR, popř. jiné ozbrojené síly a sbory, kde se od jejích příslušníků rovněž vyžaduje tělesná způsobilost k výkonu práce.

    Čl. III

    Novela přiznává stejnokrojům strážníků a označení jejich vozidel a plavidel stejnou právní ochranu jako stejnokrojům a vozidlům Policie ČR a odstraňuje tak nerovnost zákona o přestupcích, který nabyl účinnosti před účinností zákona o obecní policii.

    Čl. IV.

    Navrhuje se v zákoně o obcích výslovně stanovit, že obecní policie je orgánem obce (viz též navrhovaná změna § 1 zákona o obecní policii). Důvodem je skutečnost, že právní postavení obecní policie je i podle stávající právní úpravy nejasné. Před účinností zákona č. 128/2000 Sb., o obcích nebylo právní postavení policie definováno vůbec. Na základě § 15 odst. 4 zákona č. 128/2000 Sb. získala obecní policie status organizační složky obce. Zřizování a činnost organizačních složek obce upravuje zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtu, který ale není se zákonem o obecní policii vůbec provázaný. Důvodem je skutečnost, že organizační složky jsou podle zákona č. 250/2000 Sb. zřizovány pro účely hospodaření územních samosprávních celků, a nikoliv pro výkon veřejné moci svěřené obecním policiím zákonem 553/1991 Sb. Tak například obecní policie se podle zákona 553/1991 Sb. zřizuje obecně závaznou vyhláškou, zatímco organizační složka se zřizuje zřizovací listinou K § 15 odst. 4 zákona o obcích navíc neexistuje žádné přechodné ustanovení, upravující právní postavení obecních policií zřízených před 12. 11. 2000, tedy před účinností zákona o obcích, a není proto jasné, zda obce musejí přizpůsobit právní postavení těchto dříve zřízených obecních policií nové právní úpravy a učinit z nich organizační složky (a pokud ano, v jaké lhůtě by tak měli učinit). Ze všech uvedených důvodů se proto jako nejvhodnější řešení jeví učinit z obecní policie orgán obce, čímž bude její právní postavení jednoznačně definováno a vyřeší se tím rovněž nejednoznačná otázka nároku strážníků obecní policie na 25% přípatek k platu, podle nařízení vlády č. 253/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

    Čl. V.

    Změna zákona o hlavním městě Praze, týkající se právního postavení obecní policie, se navrhuje ze stejných důvodu, jako je tomu v případě zákona o obcích.

    Ivana Hanačíková v.r. Pavel Severa v.r.

    Tomáš Kladívko v.r. Miloš Titz v.r.

    František Ondruš v.r. Václav Frank v.r.

    Jaroslav Melichar v.r. Karel Šplíchal v.r.

    Úplné znění zákona č. 553/1991 Sb. o obecní policii,

    jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 67/1993 Sb., zákonem č. 163/1993 Sb., zákonem č. 82/1995 Sb., zákonem č. 153/1995 Sb., zákonem č. 132/2000 Sb.

    a zákonem č. …./2002 Sb.

    ZÁKON

    České národní rady

    ze dne 6. prosince 1991

    o obecní policii,

    Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:

    Úvodní ustanovení

    § 1

    ((1) Obecní policii zřizuje a zrušuje obecní zastupitelstvo 1) obecně závaznou vyhláškou.)

    (1) Obecní policie je orgánem obce, který zřizuje a zrušuje obecní zastupitelstvo obecně závaznou vyhláškou.

    (2) Obecní policie zabezpečuje místní záležitosti veřejného pořádku v rámci působnosti obce a plní další úkoly, pokud tak stanoví tento nebo zvláštní zákon.2)

    (3) Každý má právo obracet se na zaměstnance obce zařazené do obecní policie (dále jen "strážník") se žádostí o pomoc; strážníci jsou povinni v rozsahu svých úkolů požadovanou pomoc poskytnout.

    (4) Při plnění svých úkolů spolupracuje obecní policie s Policií České republiky (dále jen "policie").

    (5) Úkoly obecní policie podle tohoto zákona plní v obcích, které jsou městy 3) nebo statutárními městy,4) a v hlavním městě Praze městská policie.

    -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

    1) § 27 zákona ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení).

    2) § 14 odst. 1 písm. d) zákona ČNR č. 367/1990 Sb.

    3) § 2 zákona ČNR č. 367/1990 Sb.

    4) § 3 zákona ČNR č. 367/1990 Sb.

    § 2

    ((1) Při zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku strážníci zejména

    a) dohlížejí na dodržování obecně závazných právních předpisů o ochraně veřejného pořádku,

    b) přispívají k ochraně bezpečnosti osob a majetku,

    c) dohlížejí na dodržování pravidel občanského soužití,

    d) odhalují přestupky a v rozsahu stanoveném tímto zákonem též ukládají a vybírají v blokovém řízení pokuty za přestupky, 5)

    e) upozorňují fyzické a právnické osoby na zjištěné nedostatky a podle konkrétní situace činí opatření k jejich odstranění.)

    (1) Obecní policie při zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku a plnění dalších úkolů podle tohoto nebo jiného zákona zejména:

    1. dohlíží nad dodržováním obecně závazných právních předpisů včetně obecně závazných vyhlášek a nařízení obce,

    2. přispívá k ochraně a bezpečnosti osob a majetku,

    3. dohlíží nad dodržováním pravidel občanského soužití,

    4. přispívá v rozsahu stanoveném tímto nebo jiným zákonem k bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích,

    5. podílí se na prevenci kriminality v obci,

    6. odhaluje přestupky a jiné správní delikty,

    7. upozorňuje fyzické osoby na porušování obecně závazných právních předpisů a činí opatření k nápravě.

    ((2) Strážníci ukládají a vybírají v blokovém řízení pokuty za přestupky, jejichž projednávání je v působnosti obcí; to neplatí, je-li k projednávání takových přestupků v blokovém řízení určen zvláštním zákonem jiný orgán. 6) Mohou však v blokovém řízení projednávat přestupky podle § 30 odst. 1 písm. a) a b), § 47, 48, § 49 odst. 1 písm. b) a d) a § 50 zákona ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích.)

    (2) Obecní policie je oprávněna projednávat v blokovém řízení přestupky, jejichž projednávání je v působnosti obce a přestupky proti pořádku ve státní správě spáchané

    1. neoprávněným stáním vozidla na místní komunikaci nebo jejím úseku, které lze podle nařízení obce použít ke stání jen za cenu sjednanou v souladu s cenovými předpisy a při splnění podmínek stanovených tímto nařízením,

    2. prodáním, podáním nebo jiným umožněním požití alkoholického nápoje osobě zjevně ovlivněné alkoholickým nápojem nebo jinou návykovou látkou nebo osobě mladší 18 let,

    nedovoleným státním nebo zastavením vozidla na pozemní komunikaci, vjezdem do míst, kde je to místní nebo přechodnou úpravou provozu na pozemních komunikacích zakázáno, porušením pravidel jízdy na zvířatech a vedením a hnaním zvířat na pozemní komunikaci, pohybem chodce na pozemní komunikaci odporujícím pravidlům provozu na pozemních komunikacích, nedovoleným způsobem použití lyží, kolečkových bruslí a podobných prostředků na chodníku a nedovoleným vedením jízdního kola nebo jízdou na něm v rozporu s pravidly provozu na pozemních komunikacích.

    ((3) Strážníci ukládají a vybírají v blokovém řízení pokuty též za přestupky proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu 7) spáchané neuposlechnutím zákazu, který vyplývá z místní úpravy silničního provozu 8) a za přestupky spáchané stáním vozidla na chodníku, kde to není dovoleno.)

    ------------------------------------------------------------------

    5) Zákon ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích.

    6) Např. § 86 zákona ČNR č. 200/1990 Sb.

    (7) § 22 zákona ČNR č. 200/1990 Sb.

    8) Vyhláška federálního ministerstva vnitra č. 99/1989 Sb., o pravidlech provozu na pozemních komunikacích (pravidla silničního provozu), ve znění pozdějších předpisů.)

    § 3

    (1) Obecní policii řídí starosta, pokud obecní zastupitelstvo nepověří řízením obecní policie jiného člena obecního zastupitelstva.

    (2) Obecní rada může pověřit plněním některých úkolů při řízení obecní policie určeného strážníka; nelze však pověřit strážníka, který nepředložil negativní osvědčení podle § 8 zákona č. 451/1991 Sb., ve znění nálezu Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky ze dne 26. listopadu 1992, uveřejněného v částce 116/1992 Sb.

    (3) Obecní policii nesmí řídit poslanec (zákonodárného sboru) nebo senátor.

    Strážníci

    § 4

    (1) Strážníkem se může stát bezúhonný občan České a Slovenské Federativní Republiky starší 21 let, který je tělesně a duševně způsobilý k výkonu povinností a oprávnění podle tohoto zákona.

    (2) Strážníci jsou v pracovním poměru k obci.

    (3) Jménem obce jedná v pracovněprávních vztazích strážníků osoba, která řídí obecní policii (§ 3 odst. 1).

    (4) Strážník smí vykonávat povinnosti a oprávnění podle tohoto zákona, jen má-li platné osvědčení o splnění stanovených odborných předpokladů (dále jen "osvědčení") a je-li držitelem zbrojního průkazu opravňujícího k držení a nošení zbraně k výkonu zaměstnání.

    (5) Osvědčení podle odstavce 4 vydává orgán kraje v přenesené působnosti. V případě hlavního města Prahy vydává toto osvědčení Ministerstvo vnitra České republiky (dále jen "ministerstvo").

    (6) Osvědčení podle odstavce 4 lze vydat s platností nejdéle na dobu tří let. Platnost osvědčení zaniká ke dni skončení pracovního poměru strážníka; to neplatí, navazuje-li na skončený pracovní poměr strážníka bezprostředně znovu pracovní poměr strážníka. Obec je povinna ve lhůtě 15 dnů od skončení pracovního poměru strážníka oznámit tuto skutečnost orgánu, který osvědčení vydal.

    (7) Ministerstvo stanoví obecně závazným právním předpisem odborné předpoklady strážníků k výkonu povinností a oprávnění podle tohoto zákona, jakož i způsob jejich ověřování.

    § 5

    (1) Orgán kraje v přenesené působnosti, v případě hlavního města Prahy ministerstvo, může odejmout osvědčení podle § 4 odst. 4, přestal-li strážník splňovat některou z podmínek uvedených v § 4 odst. 1 nebo nesplňuje-li předpoklady podle § 4 odst. 7.

    (2) V případech uvedených v odstavci 1 může přednosta okresního úřadu platnost osvědčení pozastavit.

    (3) Pozastaví-li přednosta okresního úřadu platnost osvědčení podle odstavce 2, je povinen vyrozumět o tom do tří dnů (ministerstvo) orgán, který osvědčení vydal.

    (4) Oprávnění přednosty okresního úřadu ve vztahu ke strážníkům v hl. městě Praze přísluší ministru vnitra České republiky.

    (5) Orgán kraje v přenesené působnosti, v případě hlavního města Prahy ministerstvo, nejpozději do 60 dnů od doby pozastavení platnosti osvědčení podle odstavce 2 osvědčení odejme nebo vrátí.

    (6) Ministerstvo stanoví obecně závazným právním předpisem postup při vydávání (a odnímání) osvědčení.

    Povinnosti strážníků

    § 6

    (1) Při provádění zákroků a úkonů k plnění úkolů obecní policie je strážník povinen dbát cti, vážnosti a důstojnosti osob i své vlastní a nepřipustit, aby osobám v souvislosti s touto činností vznikla bezdůvodná újma a případný zásah do jejich práv a svobod překročil míru nezbytnou k dosažení účelu sledovaného zákrokem nebo úkonem.

    (2) Strážník je povinen poučit osoby o jejich právech, provádí-li podle tohoto zákona zákrok nebo úkon spojený se zásahem do jejich práv nebo svobod, pokud to povaha a okolnosti zákroku nebo úkonu dovolují; v opačném případě je poučí okamžitě, jakmile to okolnosti dovolí.

    § 7

    (1) Strážník je v pracovní době povinen v mezích tohoto zákona provést zákrok nebo úkon, nebo učinit jiné opatření, je-li páchán trestný čin nebo přestupek či jiný správní delikt anebo je-li důvodné podezření z jejich páchání.

    (2) Strážník je i mimo pracovní dobu povinen v mezích tohoto zákona provést zákrok, popřípadě učinit jiné opatření, zejména vyrozumět nejbližší útvar policie, je-li páchán trestný čin nebo přestupek, kterým je bezprostředně ohrožen život, zdraví nebo majetek. Pokud se v tomto případě strážník neprokazuje podle § 9 odst. 1, prokáže příslušnost k obecní policii průkazem obecní policie; vzor průkazu obecní policie je uveden v příloze, která je součástí tohoto zákona.

    (3) Jestliže okolnosti zákroku nebo jiného opatření neumožňují, aby strážník prokázal svoji příslušnost k obecní policii průkazem obecní policie (odstavec 2), prokáže se ústním prohlášením "obecní policie" nebo "městská policie" (§ 1 odst. 5). Průkazem obecní policie se strážník prokáže ihned, jakmile to okolnosti zákroku nebo jiného opatření dovolí.

    (4) Strážník je při provádění zákroku povinen, pokud to povaha a okolnosti zákroku dovolují, použít odpovídající výzvy.

    (5) Každý je povinen uposlechnout výzvy zakročujícího strážníka.

    (6) Započal-li strážník zákrok nebo úkon na území obce, v niž jako strážník působí, je oprávněn takový zákrok nebo úkon dokončit bezprostředně i mimo území obce, je-li to pro jeho dokončení nezbytné.

    § 8

    Strážník není povinen provést zákrok k plnění úkolů podle tohoto zákona, jestliže

    a) je pod vlivem léků nebo jiných látek, které závažným způsobem snižují jeho schopnost jednání,

    b) k jeho provedení nebyl odborně vyškolen ani vycvičen a povaha zákroku takové odborné vyškolení nebo vycvičení vyžaduje,

    c) by jeho provedení bylo v rozporu s opatřeními policie nebo jiných ozbrojených bezpečnostních sborů.

    § 9

    (1) Strážník je povinen při výkonu své pravomoci prokázat svou příslušnost k obecní policii stejnokrojem s odznakem obecní policie, identifikačním číslem a názvem obce; vzor odznaku obecní policie je uveden v příloze, která je součástí tohoto zákona.

    (2) Odznak obecní policie nosí strážník na pravé straně prsou a identifikační číslo pod odznakem obecní policie. Nášivka s názvem obce se nosí na záloktí rukávu.

    PI 553-91.pcx

    § 10

    (1) Strážník je povinen bez zbytečného odkladu oznámit policii důvodné podezření, že byl spáchán trestný čin a podle povahy věci též zajistit místo trestného činu proti vstupu nepovolaných osob.

    (2) Strážník je povinen oznámit příslušnému orgánu podezření, že byl spáchán přestupek nebo jiný správní delikt, jehož projednání patří do působnosti tohoto orgánu.

    (3) Oznámení podle odstavců 1 až 2 musí být doloženo důvody nebo důkazy, o něž se podezření opírá.

    § 11

    Oprávnění požadovat vysvětlení

    (1) Strážník je oprávněn požadovat potřebná vysvětlení od osoby, která může přispět k objasnění skutečností důležitých pro odhalení přestupku a jeho pachatele nebo jiného správního deliktu, jakož i ke zjištění skutečného stavu věci, a v případě potřeby ji vyzvat, aby se ve stanovenou dobu dostavila na určené místo k sepsání zápisu o podaném vysvětlení nebo předložila potřebné doklady.

    (2) Osoba je povinna výzvě podle odstavce 1 vyhovět.

    (3) Vysvětlení může odepřít pouze osoba, která by jím sobě, svému příbuznému v pokolení přímém, svému sourozenci, osvojiteli, osvojenci, manželu nebo druhu anebo jiným osobám v poměru rodinném nebo obdobném, jejichž újmu by právem pociťovala jako vlastní, způsobila nebezpečí trestního stíhání nebo nebezpečí postihu za přestupek.

    (4) Vysvětlení nesmí být požadováno od osoby, která by jím porušila státem uloženou nebo státem uznanou povinnost mlčenlivosti, ledaže by byla této povinnosti příslušným orgánem nebo tím, v jehož zájmu tuto povinnost má, zproštěna.

    (5) Strážník je povinen osobu předem poučit o možnosti odepřít vysvětlení podle odstavců 3 a 4.

    (6) Kdo se dostaví na výzvu, má nárok na náhradu nutných výdajů a na náhradu ušlého výdělku (dále jen "náhrada"). Náhradu poskytuje obec. Nárok na náhradu nemá ten, kdo se dostavil jen ve vlastním zájmu nebo pro své protiprávní jednání, anebo ten, kdo má nárok na náhradu podle zvláštních předpisů. 9)

    (7) Nárok na náhradu podle odstavce 6 zaniká, jestliže jej osoba neuplatní do sedmi dnů ode  dne, kdy se na výzvu podle odstavce 1 dostavila; o tom musí být osoba poučena.

    (8) Nevyhoví-li osoba bez dostatečné omluvy nebo bez závažných důvodů výzvě podle odstavce 1, může být k sepsání zápisu o podaném vysvětlení předvedena.

    (9) Zápis o podaném vysvětlení musí být s osobou sepsán bez zbytečného odkladu po jejím předvedení; po jeho sepsání strážník osobu propustí.

    (10) O předvedení sepíše strážník úřední záznam.

    ------------------------------------------------------------------

    9) § 124 odst. 1 a 2 zákoníku práce.

    § 11a

    (1) Obecní policie je oprávněna při plnění úkolů požadovat od státních orgánů, orgánů obcí, právnických a fyzických osob pomoc při plnění svých úkolů, zejména potřebné údaje, podklady a informace. Ustanovení § 11 odst. 3 až 5 platí přiměřeně.

    (2) Orgány a osoby uvedené v odstavci 1 jsou povinny požadovanou pomoc poskytnout, pokud jim v tom nebrání plnění nebo dodržování povinností podle jiných obecně závazných právních předpisů.

    Oprávnění strážníků

    § 12

    Oprávnění požadovat prokázání totožnosti

    (1) Prokázáním totožnosti se pro účely tohoto zákona rozumí zjištění jména, příjmení, (data narození) rodného čísla a bydliště osoby. Důvod ke zjišťování totožnosti určuje míru spolehlivosti, s níž se zjištění provádí.

    (2) Strážník je oprávněn vyzvat osobu, aby (hodnověrným způsobem) prokázala svoji totožnost,

    a) jde-li o osobu, vůči které provádí úkon k plnění úkolů obecní policie,

    b) jde-li o osobu podezřelou ze spáchání trestného činu nebo přestupku či jiného správního deliktu,

    c) jde-li o osobu, od níž bude třeba požadovat vysvětlení (§ 11),

    d) jde-li o osobu, která odpovídá popisu osoby hledané policií,

    e) na žádost jiné osoby, jestliže tato osoba má na zjištění totožnosti právní zájem,

    f) jde-li o osobu, která žádá o prokázání totožnosti podle písm. e)

    h) jde-li o osobu, která oznamuje podezření ze spáchání trestného činu, přestupku nebo jiného správního deliktu.

    (3) Osoba je povinna výzvě podle odstavce 2 vyhovět.

    § 13

    Oprávnění předvést osobu

    ((1) Strážník je oprávněn předvést na policii osobu podezřelou ze spáchání přestupku, neprokáže-li osoba hodnověrně svou totožnost a věc nelze vyřídit na místě v blokovém řízení.)

    (1) Strážník je oprávněn předvést na policii osobu, která odmítla vyhovět výzvě strážníka k prokázání totožnosti podle § 12 odst. 2 nebo nemůže ani po poskytnutí nezbytné součinnosti strážníka svou totožnost prokázat.

    (2) Strážník je oprávněn předvést na policii osobu, u které se při zjišťování její totožnosti prokáže, že je osobou hledanou policií. (jakož i osobu, která odpovídá popisu osoby hledané policií, neprokáže-li tato osoba hodnověrně svoji totožnost.)

    (3) Strážník je oprávněn předvést osobu na žádost příslušného orgánu obce podle zvláštních předpisů. 10)

    (4) O předvedení se sepíše krátký záznam.

    ------------------------------------------------------------------

    10) § 42 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

    § 14

    Oprávnění odebrat zbraň

    (1) Strážník je oprávněn přesvědčit se, zda osoba, kterou předvádí nebo omezuje na osobní svobodě,11) nemá u sebe zbraň, kterou by mohla ohrozit svůj život nebo zdraví anebo život a zdraví jiných osob, a odebrat ji.

    (2) Strážník je oprávněn po předchozí marné výzvě k vydání zbraně odebrat zbraň osobě na místě veřejně přístupném, je-li to nezbytné v zájmu ochrany veřejného pořádku, života a zdraví osob nebo bezpečnosti majetku a hrozí-li, že zbraně může být užito k násilí nebo pohrůžce násilím. Osobě, která zbraň vydala nebo jíž byla zbraň odebrána, vystaví strážník potvrzení o jejím převzetí.Odebranou střelnou zbraň předá strážník příslušnému útvaru policie, který uvede v potvrzení podle předchozí věty.

    (3) Zbraní podle odstavců 1 a 2 se rozumí cokoli, čím je možno učinit útok proti tělu důraznějším. 12)

    (4) Zbraň odebranou podle odstavce 1 je strážník povinen vrátit proti podpisu při propuštění osoby, nebrání-li tomu zákonné důvody, anebo ji předat spolu s osobou policii; o odebrání zbraně podle odstavce 1 sepíše strážník úřední záznam a osobě, které byla zbraň odebrána, vystaví potvrzení.

    (5) Jestliže pominuly důvody pro odebrání zbraně podle odstavce 2 a nebrání-li tomu jiné zákonné důvody, vrátí se zbraň tomu, kdo ji vydal nebo komu byla odebrána, pokud se tato osoba o vrácení zbraně přihlásí u úřadovny obecní policie, a jde-li o střelnou zbraň, u útvaru policie, uvedených v potvrzení o převzetí zbraně.

    ------------------------------------------------------------------

    11) § 76 odst. 2 trestního řádu.

    12) § 89 odst. 5 trestního zákona.

    § 15

    Oprávnění zakázat vstup na určená místa

    (1) Jestliže to vyžaduje účinné zabezpečení plnění úkolů obecní policie, je strážník oprávněn přikázat každému, aby na nezbytně nutnou dobu nevstupoval na určená místa nebo se na nich nezdržoval. Každý je povinen příkazu strážníka uposlechnout. K vyznačení nebo ohraničení určeného místa může být použito technických prostředků.

    (2) Úkon podle odstavce 1 je strážník oprávněn provést též na žádost orgánu, který má obdobné oprávnění podle zvláštních předpisů. 13)

    ------------------------------------------------------------------

    13) Např. § 20 zákona ČNR č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky.

    § 16

    Oprávnění otevřít byt nebo jiný uzavřený prostor

    (1) Je-li důvodná obava, že je ohrožen život nebo zdraví osoby anebo hrozí-li větší škoda na majetku, je strážník oprávněn otevřít byt nebo jiný uzavřený prostor (dále jen "byt"), vstoupit do něho a provést v souladu s tímto zákonem zákroky, úkony nebo jiná opatření k odvrácení bezprostředního nebezpečí.

    (2) Při provádění zákroků, úkonů nebo jiných opatření podle odstavce 1 je strážník povinen zajistit přítomnost nezúčastněné osoby; nemusí tak učinit, hrozí-li nebezpečí z prodlení.

    (3) Po provedení zákroků, úkonů nebo jiných opatření podle odstavce 1 je strážník povinen neprodleně vyrozumět uživatele bytu a zabezpečit zajištění bytu, nemůže-li tak učinit uživatel nebo jiná oprávněná osoba.

    (4) O otevření bytu a provedených opatřeních sepíše strážník úřední záznam.

    § 17

    Oprávnění odejmout věc

    (1) Strážník je oprávněn po předchozí marné výzvě k vydání věci tuto věc odejmout, jestliže lze mít důvodně za to, že v řízení o přestupku může být vysloveno její propadnutí 14) nebo může být zabrána. 15)

    (2) Nelze odejmout věc, jejíž hodnota je v nápadném nepoměru k povaze přestupku.

    (3) O odnětí věci sepíše strážník úřední záznam a osobě, jíž byla věc odňata, vystaví potvrzení o odnětí věci; odňatou věc předá strážník orgánu, který je příslušný o přestupku rozhodnout.

    ------------------------------------------------------------------

    14) § 15 zákona ČNR č. 200/1990 Sb.

    15) § 18 zákona ČNR č. 200/1990 Sb.

    § 17a

    (1) Strážník je oprávněn použít technických prostředků k zabránění odjezdu vozidla, které bylo ponecháno na místě, kde je ponechání vozidla zakázáno zákazem vyplývajícím z místní úpravy silničního provozu, nebo stojí-li vozidlo na chodníku, kde to není povoleno, nebo je-li vozidlem proveden neoprávněný zábor veřejného prostranství a řidič se v blízkosti vozidla nezdržuje.

    (2) Technických prostředků k zabránění odjezdu vozidla lze podle odstavce 1 použít, jen jsou-li zajištěny nepřetržitě podmínky pro jejich bezodkladné odstranění.

    (3) Technické prostředky k zabránění odjezdu vozidla se odstraní bez zbytečných průtahů po případném projednání přestupku v blokovém řízení nebo po zjištění totožnosti osoby, která vozidlo na místě ponechala, nebo po provedení úkonů nezbytných ke zjištění totožnosti takové osoby.

    (4) Technických prostředků k zabránění odjezdu vozidla z důvodů uvedených v odstavci 1 nelze použít, jde-li o vozidlo, které

    a) tvoří překážku silničního provozu, 15a) nebo

    b) je viditelně označeno jako vozidlo ozbrojených sil, ozbrojených bezpečnostních sborů, Sboru požární ochrany, vozidlo určené k poskytování zdravotnických služeb, vozidlo invalidy nebo jako vozidlo osoby požívající výsad a imunit podle zákona nebo mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána.

    (5) Přiložení a odstranění technických prostředků k zabránění odjezdu vozidla se provádí na náklady osoby, která vozidlo na místě ponechala.

    ------------------------------------------------------------------

    15a) § 37 vyhlášky federálního ministerstva vnitra č. 99/1989 Sb., o pravidlech provozu na pozemních komunikacích (pravidla silničního provozu).

    § 17b

    Oprávnění zastavovat vozidla

    (Strážník je oprávněn zastavit vozidlo, jehož řidič spáchal přestupek proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu neuposlechnutím zákazu vjezdu všech vozidel, všech motorových vozidel s výjimkou motocyklu bez postranního vozíku, nákladních automobilů, autobusů, traktorů, motocyklů, potahových vozidel, ručních vozíků nebo cyklistů, zákazu vjezdu do pěší zóny a zákazu zastavení a zákazu stání, včetně těchto zákazů v zóně s dopravním omezením, vyplývajících z příslušných dopravních značek. 15b) Při zastavování vozidel postupuje strážník obdobně jako příslušník policie. 15c))

    (1) Strážník je oprávněn zastavit vozidlo, jehož řidič je podezřelý ze spáchání přestupku proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, je-li obecní policie oprávněna k jeho projednání v blokovém řízení podle tohoto zákona a vyzvat řidiče, aby na dobu nezbytně nutnou k provedení úkonu podle tohoto zákona vystoupil z vozidla.

    (2) Strážník je oprávněn pokyny usměrňovat provoz na pozemních komunikacích v případě, že je to nezbytné pro obnovení bezpečnosti a plynulosti silničního provozu a není-li řízení provozu zajištěno policií nebo v součinnosti s policií.

    (3) Každý je povinen uposlechnout pokynů strážníka vydaných podle odstavce 1 a 2.

    ------------------------------------------------------------------

    (15b) Vyhláška č. 99/1989 Sb.

    15c) § 53 vyhlášky č. 99/1989 Sb.)

    § 17c

    Oprávnění ke vstupu do živnostenských provozoven

    Strážník je při plnění úkolů obecní policie oprávněn vstupovat v živnostenských provozovnách 15d) v prodejní nebo provozní době do všech prostor určených pro zákazníky. Tím není dotčeno ustanovení § 16, pokud jde o vstup do bytu nebo jiného uzavřeného prostoru.

    -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

    15d) § 17 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

    Použití donucovacích prostředků, psa

    a služební zbraně strážníkem

    § 18

    Donucovací prostředky

    (1) Donucovacími prostředky jsou

    a) hmaty, chvaty, údery a kopy sebeobrany,

    b) slzotvorné prostředky,

    c) obušek,

    d) pouta,

    e) úder služební zbraní,

    f) hrozba služební zbraní,

    g) varovný výstřel ze služební zbraně,

    h) technické prostředky k zabránění odjezdu vozidla (§ 17a),

    i) vytlačování koňmi.

    (2) Donucovací prostředky je strážník oprávněn použít k ochraně bezpečnosti jiné osoby nebo své vlastní nebo majetku, k zabránění výtržnosti, rvačce nebo jinému jednání, jímž je vážně narušován veřejný pořádek; pouta smí však použít jen při předvedení osoby, která klade odpor, nebo při omezení osobní svobody; donucovací prostředek podle odstavce 1 písm. e), f) a g) je strážník oprávněn použít pouze, jestliže jsou splněny podmínky pro použití služební zbraně podle § 20 odst. 1.

    (3) Před použitím donucovacích prostředků podle odstavce 1 písm. a) až g) je strážník povinen vyzvat osobu, proti které zakročuje aby upustila od protiprávního jednání s výstrahou "jménem zákona", že bude použito donucovacích prostředků; to neplatí, je-li ohrožen jeho život nebo zdraví anebo život nebo zdraví jiné osoby a zákrok nesnese odkladu.

    (4) O tom, který z donucovacích prostředků použije, rozhoduje strážník podle konkrétní situace tak, aby dosáhl účelu sledovaného zákrokem; přitom použije takového donucovacího prostředku, který je nezbytně nutný k překonání odporu osoby, která se dopouští protiprávního jednání.

    (5) Strážník je povinen dbát, aby použitím donucovacích prostředků nezpůsobil osobě újmu zřejmě nepřiměřenou povaze a nebezpečnosti jejího protiprávního jednání.

    § 19

    Použití psa

    (1) Strážník je oprávněn použít namísto nebo vedle donucovacích prostředků též psa; ustanovení tohoto zákona o donucovacích prostředcích se přitom použije obdobně.

    (2) Způsobilost psa k použití podle odstavce 1 musí být osvědčena policií.

    § 20

    Použití služební zbraně

    (1) Strážník je oprávněn použít služební zbraň

    a) za podmínek nutné obrany 16) nebo za podmínek krajní nouze, 17)

    b) aby zamezil útěku nebezpečného pachatele, jehož nemůže jiným způsobem zadržet,

    c) když je třeba zneškodnit zvíře ohrožující jiné zvíře.

    (2) Použití služební zbraně v případě uvedeném v odstavci 1 písm. b) je přípustné pouze tehdy, jestliže použití donucovacích prostředků by bylo zřejmě neúčinné.

    (3) Služební zbraní podle odstavce 1 se rozumí střelná zbraň, jejímž držitelem je podle zvláštních předpisů 18) obec.

    (4) Před použitím služební zbraně je strážník povinen vyzvat osobu, proti které zakročuje, aby upustila od protiprávního jednání s výstrahou, že bude použito služební zbraně. Od výzvy s výstrahou může upustit jen v případě, že je ohrožen jeho život nebo zdraví anebo je-li ohrožen život nebo zdraví jiné osoby a zákrok nesnese odkladu.

    (5) Při použití služební zbraně je strážník povinen dbát nutné opatrnosti, zejména aby nebyl ohrožen život jiných osob, a co nejvíce šetřit život a zdraví osoby, proti níž zákrok směřuje.

    ------------------------------------------------------------------

    16) § 13 trestního zákona.

    17) § 14 trestního zákona.

    18) Zákon č. 147/1983 Sb., o zbraních a střelivu, ve znění zákona č. 49/1990 Sb.

    § 21

    Povinnosti strážníka po použití donucovacích

    prostředků a služební zbraně

    (1) Jestliže strážník zjistí, že při použití donucovacích prostředků došlo ke zranění osoby, je povinen, jakmile to okolnosti dovolí, poskytnout zraněné osobě první pomoc a zajistit lékařské ošetření.

    (2) Po každém použití služební zbraně, při kterém došlo ke zranění osoby, musí strážník ihned, jakmile to okolnosti dovolí, poskytnout zraněné osobě první pomoc a zajistit lékařské ošetření. Dále je povinen učinit všechny neodkladné úkony, aby mohla být řádně objasněna oprávněnost použití služební zbraně.

    (3) O každém použití donucovacích prostředků nebo služební zbraně je strážník povinen vyrozumět bez zbytečného odkladu osobu, která řídí obecní policii (§ 3 odst. 1), a sepsat úřední záznam.

    § 22

    Zvláštní omezení

    Donucovací prostředky, psa a služební zbraň nesmí strážník použít při zákroku proti těhotné ženě, osobě vysokého věku, osobě se zjevnou tělesnou vadou nebo chorobou a osobě mladší 15 let, vyjma případů, kdy útok těchto osob bezprostředně ohrožuje život a zdraví strážníka nebo jiné osoby nebo hrozí větší škoda na majetku a nebezpečí nelze odvrátit jinak.

    § 23

    Dojde-li při použití donucovacích prostředků, psa nebo služební zbraně ke zranění nebo usmrcení osoby anebo ke škodě nikoli nepatrné, 19) je osoba, která řídí obecní polici (§ 3 odst. 1), povinna neprodleně vyrozumět prokurátora a nejbližší útvar policie.

    ------------------------------------------------------------------

    19) § 89 odst. 14 trestního zákona.

    § 24

    Náhrada škody

    (1) Obec odpovídá za škodu způsobenou strážníkem v souvislosti s plněním úkolů stanovených tímto zákonem; to neplatí, jde-li o škodu způsobenou osobě, která svým protiprávním jednáním oprávněný a přiměřený zákrok vyvolala.

    (2) Obec odpovídá za škodu osobě, která poskytla pomoc strážníkovi na jeho žádost nebo s jeho vědomím (dále jen "poškozený"). Obec se této odpovědnosti může zprostit jen tehdy, způsobil-li si tuto škodu poškozený úmyslně.

    (3) Obe odpovídá i za škodu na věcech, která poškozenému vznikla v souvislosti s poskytnutím pomoci podle odstavce 2. Přitom se hradí skutečná škoda, a to uvedením v předešlý stav; není-li to možné nebo účelné, hradí se v penězích. Poškozenému může být přiznána i náhrada nákladů spojených s pořízením nové věci náhradou za věc poškozenou.

    (4) Došlo-li u poškozeného k újmě na zdraví nebo smrti, určí se rozsah a výše náhrady podle předpisů o odškodňování pracovních úrazů pracovníků. Vláda České republiky stanoví nařízením, ve kterých případech a v jakém rozsahu

    a) náleží poškozenému vedle nároků podle pracovněprávních předpisů jednorázové mimořádné odškodnění;

    b) se zvyšuje jednorázové odškodnění náležející podle pracovněprávních předpisů pozůstalým po poškozeném a kdy lze takové odškodnění přiznat osobám, které byly na poškozeného odkázány výživou.

    (5) Obec odpovídá i za škodu, kterou osoba způsobila v souvislosti s pomocí poskytnutou strážníkovi nebo obecní policii; ustanovení odstavce 1 se použije obdobně.

    24a

    (1) Obecní policie zpracovává osobní údaje, které potřebuje k plnění úkolů podle tohoto nebo zvláštního zákona.

    (2) Obecní policie poskytuje osobní údaje podle odstavce 1 policii, orgánům obce a dalším orgánům veřejné moci, je-li to nutné k plnění jejich úkolů.

    (3) Obecní policie nejméně jednou za tři roky prověřuje, jsou-li osobní údaje zpracovávané podle odstavce 1 potřebné k plnění jejich úkolů podle tohoto nebo zvláštního zákona. Zjistí-li, že tyto údaje nejsou potřebné k plnění jejich úkolů podle tohoto nebo zvláštního zákona, provede bez zbytečného odkladu jejich likvidaci.

    (4) Ustanovení právních předpisů upravujících ochranu osobních údajů nejsou dotčena.

    Společná a závěrečná ustanovení

    § 25

    Školení a výcvik strážníků

    (1) Školení strážníků a jejich výcvik k výkonu oprávnění a používání služebních zbraní a donucovacích prostředků podle tohoto zákona zajišťuje obec; je povinna tak učinit do šesti měsíců od přijetí strážníka do pracovního poměru.

    (2) Na žádost obce zajistí výcvik strážníků podle odstavce 1 policie.

    § 26

    (1) Strážník je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámil při plnění úkolů obecní policie nebo v souvislosti s nimi a které v zájmu zabezpečení úkolů obecní policie nebo v zájmu jiných osob vyžadují, aby zůstaly utajeny před nepovolanými osobami. Tato povinnost trvá i po skončení pracovního poměru strážníka.

    (2) Každý, koho obecní policie nebo strážníci požádají o poskytnutí pomoci, je povinen, byl-li řádně poučen, zachovávat mlčenlivost o všem, co se v souvislosti s požadovanou nebo poskytnutou pomocí dozvěděl.

    (3) Povinnosti mlčenlivosti je oprávněn zprostit strážníka nebo osobu uvedenou v odstavci 2 starosta nebo jiná pověřená osoba.

    § 27

    (1) Stejnokroje strážníků a označení motorových vozidel obecní policie musí obsahovat jednotné prvky, které stanoví ministerstvo vyhláškou.

    (2) Podrobnosti o stejnokroji, jakož i o jeho nošení, stanoví obecní zastupitelstvo obecně závaznou vyhláškou; stejnokroj nesmí být zaměnitelný se stejnokrojem příslušníků ozbrojených sil a sborů a dalších sborů nebo organizací zřízených zvláštními zákony.20)

    ------------------------------------------------------------------

    20) Např. zákon ČNR č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 44/1974 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 51/1964 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů.

    § 27a

    Strážník, který je k 1. listopadu 1995 pověřen plněním některých úkolů při řízení obecní policie podle § 3 odst. 2, je povinen předložit osvědčení uvedené v tomto ustanoven nejpozději do 31. ledna 1996.

    § 28

    (zrušen)

    Při pozastavení platnosti osvědčení strážníka a při odnímání osvědčení podle tohoto zákona se postupuje podle správního řádu.

    § 28a

    Omezení platnosti osvědčení

    Platnost osvědčení podle § 4 odst. 4 vydaných před 1. listopadem 1995 zaniká nejpozději dnem 30. června 1997.

    § 29

    Tento zákon nabývá účinnosti dnem (1. ledna 1992)

    Burešová v.r.

    Pithart v.r.

    Příl.

    (vzory služebních odznaků a služebních průkazů)

    Máte otázku k tomuto zákonu?

    Zeptejte se asistenta

    Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací