Financování organizací tvořících tzv. neziskový sektor nebo též občanský sektor je otázkou diskutovanou ve všech zemích střední a východní Evropy. Jedním z klíčových témat těchto debat je otázka zda a do jaké míry má stát podporovat rozvoj neziskových organizací a zda a do jaké míry se má podílet na financování činností, které tyto organizace zabezpečují.
Postavení neziskových organizací v České republice není z legislativního hlediska ideální, přestože se situace v posledních letech - oproti tristnímu stavu z počátku devadesátých let - změnila k lepšímu. Široká veřejnost, včetně politické reprezentace, si postupem času začala více uvědomovat nezastupitelnost a prospěšnost neziskových organizací v mnoha oblastech lidského konání. Byl přijat zákon o obecně prospěšných společnostech, grantové programy různých ministerstev se již vcelku často zaměřují tím správným směrem. Zároveň dochází k potřebným kontrolám, zda je poskytnutými penězi nakládáno tak, jak má být. Přesto zůstává faktem, že financí na rozvoj a podporu neziskového sektoru není stále dost, mnoho skvělých a prospěšných projektů nikdy nespatří světlo světa jen z důvodu nedostatku peněz.
Jedním z problémů v otázce postavení neziskových organizací u nás je neadekvátní finanční podpora ze strany státu, přičemž je třeba přiznat, že se objem finančních prostředků, poskytovaných na aktivity neziskového sektoru ze státního rozpočtu v roce 2000 ve srovnání s rokem předchozím, zvýšil.
Problém finanční podpory ze strany státu má dvě roviny. Za prvé, objem státní pomoci neziskovému sektoru relativně zaostává za prudkým nárůstem počtu neziskových organizací a navýšení finančních prostředků ani nepokrylo vliv inflace. Za druhé, podpora neziskových organizací ze strany státu je neadekvátní i proto, že jim ve srovnání ze státními organizacemi poskytujícími stejný druh služeb, poskytuje menší objem dotací.
Navrhovaný text zákona, který vychází z právní úpravy této problematiky přijaté již v roce 1995 v Maďarsku, chce přispět ke zvýšení účasti každého občana, který je poplatníkem daně z příjmu fyzických osob podílet se na věcech veřejných, kterou občanské iniciativy rozvíjejí a je chápána jako důležitá součást pluralitní demokracie. Návrh zákona tak otevírá prostor i individuálním drobným dárcům se dobrovolně rozhodnout darovat část daně na podporu činnosti neziskových organizací, škol, zdravotnických zařízení či kulturních institucí, které jej použijí na veřejně prospěšný účel.
Celkový dopad do veřejných rozpočtů může znamenat snížení disponibilních daňových příjmů státního rozpočtu až o 7 mld. Kč. To však v případě, kdyby všichni poplatníci daně z příjmu fyzických osob využili možnost asignace. V praxi bude tento počet nižší. Mimo jiné i proto, že možnost asignovat je odepřena poplatníkům s daňovou povinností ve výši 0 až 7 200 Kč a poplatníkům, kteří mají jakýkoliv nedoplatek na daních. Dále je poplatníkům uplatňujícím asignaci zohledněno případné předchozí snížení daňového základu o dary (§ 15 odst. 8) zákona o daních z příjmů).
Výsledný dopad do státního rozpočtu je potom odhadován na 2 - 3 mld. Kč. Dopad na rozpočty obcí a krajů se nepředpokládá neboť hrubý výnos daně, který je dle definice zákona o rozpočtovém určení výnosů daní rozhodující pro výpočet podílu daňového výnosu pro obce a kraje, zůstává nezměněn.
Návrh zákona je v souladu s mezinárodními smlouvami podle čl.10 Ústavy ČR a s ústavním pořádkem České republiky.
§ 1
Zákon obecně definuje vymezení subjektů a účelů, ve prospěch kterých může být provedena asignace.
§ 2
Dárcem, který rozhodne o převedení části své daně může být pouze fyzická osoba, která podle zákona o daních z příjmů je poplatníkem daně v České republice a podává daňové přiznání. V případě zaměstnance, který nepodává přiznání je rozhodující roční zúčtování, které provádí zaměstnavatel.
§ 3
Vzhledem k tomu, že částka daně, kterou může dárce asignovat je omezena, stanovuje se základ, z kterého se maximální možná částka daně vypočítává. Do tohoto základu se nezapočítává daň vybíraná srážkou, která se neobjevuje v souladu se zákonem o daních z příjmů v daňovém přiznání. V případě, že poplatník využil možnosti snížení daňového základu o částku daru na veřejně prospěšný účel, snižuje se základ o hodnotu tohoto daru.
§ 4
Dárce, který chce provést asignaci podá prohlášení o daru, které obsahuje potřebné údaje pro asignaci daně ve prospěch dobročinné organizace. Poplatník může provést asignaci ve prospěch více příjemců, avšak musí být dodržena zásada, že minimální částka ve prospěch jednoho subjektu činí alespoň 500 Kč. Přitom celková asignovaná daň nesmí překročit 7% z rozhodné částky daně. Asignace je odepřena poplatníkům, kteří jsou dlužníci vůči finančnímu úřadu a to bez ohledu na to, zda jde o dluh po splatnosti nebo dluh, který je na základě rozhodnutí finančního úřadu posečkán nebo splátkování.
V případě, že by došlo ke snížení rozhodné částky daně, potom případné překročení asignované daně jde k tíži dárce.
§ 5
Oprávněným příjemcem, který se může ucházet o zařazení na seznam právnických osob, ve prospěch kterých jsou možné asignace, je pouze právnická osoba, která není podnikatelem a je založena podle vyjmenovaných českých zákonů.
Zapsat na seznam není možno osobu, která má nedoplatky na daních nebo pojistném, osobu bez historie, osobu v konkurzu a osobu, jejíž statutární orgány nesplňují podmínku beztrestnosti.
Na seznamu je u každé osoby uveden účel, na který bude asignovaná částka použita. Povoleny jsou pouze oprávněné účely uvedené v zákoně. Jde o obecně přijímaný seznam veřejně prospěšných účelů.
§ 6
Prostřednictvím Ministerstva financí je zjištěna celková částka pro jednotlivé oprávněné příjemce. Ta je následně převedena ve prospěch oprávněných příjemců.
§ 7
Oprávněný příjemce může použít asignované finanční prostředky během následujících 24 měsíců. Prostředky musí být vyúčtovány způsobem analogickým k vyúčtování dotací. Vyúčtování je provedeno na formuláři vydaném Ministerstvem financí a následně podléhá kontrole stejně jako je kontrolováno použití dotací ze státního rozpočtu.
§ 8
Navrhuje se účinnost zákona dnem 1. ledna 2003.
Monika Mihaličková v.r.Zdeněk Kořistka v.r.
Jaroslav Perger v.r. František Ondruš v.r.
Ivana Hanačíková v.r. Josef Janeček v.r.
Ludmila Müllerová v.r. Václav Krása v.r.
Stanislav Volák v.r. Karel Kühnl v.r.
Ivan Pilip v.r. Pavel Svoboda v.r.
Ladislav Korbel v.r.
1) § 2 zákona č.586/1992 Sb. o daních z příjmů.
4) § 4 zákona č.337/1992 Sb. o správě daní a poplatků.
5)§ 62 zákona č.337/1992 Sb. ve znění zákona č. 255/1994 Sb.
6) § 60 zákona č.337/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů.
7) zákon č.83/1990 Sb. o sdružování občanů.
8) zákon č.248/1995 Sb. o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů.
9) zákon č.227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (zákon o nadacích a nadačních fondech).
10) zákon č.308/1991 Sb. o svobodě náboženské víry a postavení církví a náboženských společností.
11) zákon č.111/1998 Sb. o vysokých školách.
12) zákon č.218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.
13) zákon č.250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů.