Důvodová zpráva k Návrh zákona o družstvu

1. § 1 - 2 základní ustanovení

Družstevní zákon se bude obecně vztahovat na všechny druhy či typy družstev a současně umožní případnou zvláštní zákonnou úpravu pro takový typ družstva, u něhož je to nezbytné.

Zákon upraví rovněž vertikální sdružování družstev a základní působnosti těchto sdružení, což je odůvodněno specifickými funkcemi družstev, která vždy tvoří systém a skutečností, že vertikální sdružování je jedním z  výrazných rysů družstevnictví v Evropě.

Zákonná úprava družstva bude vycházet z principu, že družstvo je právnickou osobou svého druhu s některými výlučnými zákonnými znaky, jimiž se odlišuje od obchodních společností. Dále se v tomto ustanovení vymezuje pojem družstva obecně, pojem bytového družstva zvlášť a právní postavení družstev.

2. § 3 – 5 majetkové vztahy v družstvu

Zákon upravuje stěžejní instituty majetkových vztahů, stanoví maximální výši základního kapitálu, který se zapisuje do obchodního rejstříku a v souladu se zákonem pak stanovy určí výši základního kapitálu.

Rozlišují se členské vklady na povinný základní členský vklad a další členský vklad za podmínek stanov. U typu družstev, kde to zákon a stanovy připouští, se umožňují zvláštní členské vklady spolu s právy a povinnostmi s nimi spojenými pro člena a pro družstvo. Tyto vklady se skládají na základě písemné smlouvy. Každý člen má právo pouze na jeden členský vklad nebo zvláštní členský vklad. Zvláštní členské vklady mají posílit kapitál družstev, pokud to odpovídá povaze těchto družstev.

3. § 6 – 9 založení a vznik družstva

Pro založení družstva se vyžaduje konání ustavující schůze družstva, jíž se mohou účastnit pouze osoby, které podaly, nejpozději před zahájením schůze, přihlášku o vstup do družstva. Ustavující schůze je vždy schůzí zakládajících členů, na níž není možné uplatnit delegátský systém a řídí a svolává jí svolavatel. Zákon upravuje důsledněji než dosud procesní náležitosti vztahující se ke svolání a průběhu ustavující schůze a nezbytné podmínky pro to, aby se družstvo mohlo považovat za založené. Družstvo musí mít nejméně pět členů – fyzických nebo právnických osob.

4. § 10 stanovy družstva

Zákon určuje obligatorní náležitosti stanov v rozsahu odpovídající běžně v evropských zemích povinnému obsahu stanov. Tam kde je potřebná právní jistota a ochrana členů a zájmů třetích osob, stanoví závazně obsah obligatorních náležitostí, od nichž se stanovy nesmí odchýlit. Zákon umožňuje, aby stanovy družstva upravily i náležitosti v zákoně neuvedené, pokud to zde není zakázáno. Zákon upravuje kogentním způsobem především náležitosti statusové povahy a náležitosti sloužící k ochraně zájmů členů či minoritních skupin.

5. § 11 – 16 členství v družstvu

Členství v družstvu je jedním ze základních principů družstevnictví i v zemích Evropské unie. Proto je nezbytné rozšířit základní úpravu členství v našem právním řádu úpravou jednotlivých způsobů vzniku členství, společného členství manželů, převodu, přechodu a splynutí členství a náležitosti jeho zániku.

Členem družstva může být fyzická nebo právnická osoba nebo tyto osoby společně. Zákon nestanoví minimální věk fyzické osoby, pokud tak neurčují stanovy. Uchazeč o členství musí svůj úmysl stát se členem projevit písemně a zavázat se k dodržování stanov. V zákoně jsou vyjmenována základní členská práva a povinnosti a účast na řízení a kontrole družstva. Stanovy mohou vázat převod členství na souhlas příslušného orgánu družstva. Je zajištěno dědění členských práv a povinností, avšak členství, jehož podmínkou je pracovní vztah, nelze převést na jiného ani nepřechází na jiného. Do členských práv vstupuje vždy jedna osoba. Nedojde-li k dohodě mezi více osobami, členství v družstvu nepřejde na žádnou z těchto osob a provede se vypořádání zaniklého členství ve vztahu k těmto osobám, např. dědicům.

Zákon rovněž uvádí náležitosti vedení seznamu členů s  ohledem na ustanovení zákona o ochraně osobních údajů.

6. § 17 nedělitelný fond

Zákon zachovává dosavadní pojetí nedělitelného fondu, které je odlišné od zákonné úpravy rezervního fondu obchodních společností, a to zejména v tom smyslu, že za trvání družstva lze tento fond použít k jakémukoli účelu k činnosti družstva, nelze jej však rozdělit mezi členy. Toto pojetí je odvozeno od principu otevřenosti členství, volné možnosti vstoupení a vystoupení z družstva a variability členství v družstvu.

Nedělitelný fond bude vytvářen pravidelnými příděly z ročního zisku po zdanění.

Nově se nepředpokládá vytvoření určité části nedělitelného fondu již při založení družstva, avšak zákonem se určí maximální výše, které může nedělitelný fond dosáhnout, určenou procentně ve vztahu k  výši kapitálu zapsaného v obchodním rejstříku. Jedná se o ochranu před zneužíváním tvorby rezerv podle statutu.

7. § 18 – 19 rozdělení zisku a úhrada ztráty

Proti dosavadní úpravě dochází k podstatnému rozšíření ustanovení týkajících se způsobu a postupu při rozdělování zisku

Členové neručí za závazky družstva. Riziko jejich účasti v družstvu představuje jejich majetková účast (majetkové vklady).

8. § 20 – 21 vypořádací podíl a vypořádání při zrušení družstva

Nově se vytváří závazná vazba vypořádacího podílu na ustanovení o vypořádání likvidačního přebytku. Platí zásada tzv. „solidarity generací“, která znamená, že majetek nepatří těm, kteří jsou momentálně členy družstev.

Vypořádací podíl se vyplácí v penězích, avšak stanovy mohou určit též i jiné vypořádání, např. tam, kde jsou umožněny nepeněžité vklady. Zákon stanoví, že nároky na vypořádání zvláštního vkladu se řídí stanovami a na jejich základě smlouvou mezi členem a družstvem, přičemž vypořádání by mělo mít přednost před vypořádáním ostatních vkladů.

9. § 22 – 36 orgány družstva a pravidlo pro jejich jednání

Soustava obligatorních orgánů družstva má tradiční podobu, obvyklou i v jiných evropských zemích. Zejména jsou zpřesněna ustanovení, která upravují procesní náležitosti a určují působnost jednotlivých orgánů. Možnost váhy hlasů jednoho člena je ponechána na stanovách. Současně však musí být aplikována závazná ustanovení o ochraně minority. To je umožněno taxativním výčtem záležitostí, v nichž nemohou členové s vyšší váhou hlasů hlasovat o určitých věcech. Je zajištěna soudní ochrana člena a jsou rozvedeny náležitosti zápisu z členské schůze. Statutárním orgánem je vždy orgán kolektivní, kromě ustanovení o tzv. malých družstvech kde je statutárním orgánem předseda.

Základní soustavu orgánu není třeba nijak zásadně měnit. Celkově je konstruována na principu samosprávy, podle kterého jsou družstva řízena buď přímo

svými členy nebo prostřednictvím kolektivních volených orgánů.

Společná ustanovení o orgánech a jejich členech upravují především procesní pravidla a možnosti odvolání a doplňují tak dosud chybějící pravidla jednání mezi družstvem, jeho orgány a členem, popřípadě skupinami členů.

a) členská schůze

Zákon vymezuje postavení členské schůze jako nejvyššího orgánu družstva a stanoví jeho výlučnou působnosti. Určuje též konání schůzí formou dílčích členských schůzí nebo shromáždění delegátů, včetně pravidel pro svolání, jednání a usnášení. Používá též institut náhradní členské schůze s upřesněním jejího svolávání a jednání. Návrh též řeší situace ochrany člena, pokud je usnesení v rozporu s právními předpisy nebo stanovami.

b) představenstvo

Tradičně se jedná o statutární a výkonný orgán družstva s vymezením jeho výluční pravomoci, kterou nelze přenést na jiný orgán či na předsedu. Určuje i

způsob volby, postavení předsedy a místopředsedy.

c) kontrolní komise

Zákon určuje postavení a působnost kontrolní komise jako všeobecného kontrolního orgánu v družstvu, způsob volby a postavení předsedy komise. Pojetí odpovídá současnému stavu. To znamená, že komise je orgánem nezávislým na představenstvu, má právo předpokládat doporučení a opatření k nápravě a v jistých případech svolat členskou schůzi družstva.

d) orgány malého družstva

Zákon přejímá zjednodušenou soustavu orgánů v družstvu s méně než padesáti členy především v tom smyslu, že působnost představenstva a kontrolní komise může být vykonávána členskou schůzí a funkci statutárního orgánu plní předseda volený členskou schůzí.

10. § 37 řádná účetní závěrka a výroční zpráva o hospodaření

Proti dosavadní zákonné úprava se navrhuje stanovit pro všechna družstva povinnost předkládat členské schůzi družstva nejen roční účetní závěrku, ale též výroční zprávu o hospodaření se závazným obsahem. Stanovy určí i další náležitosti výroční zprávy, případně pro některé typy družstev zákon stanoví předkládání souvisejících údajů (např. povinné revize apod.).

11. § 38 - 44 zrušení, likvidace a zánik družstva

Postup při likvidaci zrušeného družstva by se neměl zásadně odchylovat od obecné právní úpravy likvidace právnické osoby. Specielní ustanovení by se mělo týkat orgánů družstva po zápisu likvidátora do obchodního rejstříku, jmenovitě působnost členské schůze. Družstevní zákon obsahuje úpravu pro rozdělení likvidačního přebytku diferencovaně pro podnikatelský typ družstva a pro nevýdělečný typ družstva (sociální družstva), kde jsou závazná pravidla pro naložení s likvidačním přebytkem.

Družstvo může změnit právní formu na obchodní společnost, případně může fúzovat sloučením nebo splynutím. Přitom je zachováno právo člena, který nesouhlasí se změnou právní formy na vystoupení a vypořádání.

12. § 45 vyčlenění bytového družstva

Zpětně se zavádí možnost vyčlenění jako zvláštní druh rozdělení bytového družstva bez zániku původního subjektu na základě hlasování nadpoloviční většiny členů vyčleňované části a se souhlasem členské schůze. Toto ustanovení si vynucuje praxe.

13. § 47 – 52 zvláštní ustanovení o družstvu

Zákon vytváří legislativní rámec pro družstva nevýdělečné povahy. Právní úprava tohoto typu družstva bude sledovat uplatnění mezinárodně uznávaných principů družstva a vyšší úroveň ochrany zájmu členů i třetích osob a ochranu zájmu státu při hospodaření těchto družstev, u nichž se předpokládá možnost poskytování určitých výhod ze strany státu v oblasti daní a dotací, popřípadě i určité výhody ze strany samosprávných územních celků. Tato právní úprava v našem právním řádu dosud chybí, ačkoliv je známa v řadě evropských zemí. Zákon předpokládá též, že tato družstva, jímž má být poskytnuta podpora z prostředků státního nebo jiného veřejného rozpočtu, se musí registrovat u příslušného ministerstva a podrobit se zákonné revizi.

14. § 53 práce vykonávaná v družstvech

Návrh vychází ze záměru, že na pracovně právní vztahy v družstvu se vždy použijí obecně pracovně právní předpisy, bez ohledu na to, zda práce bude vykonává v členském poměru anebo ve vztahu zaměstnavatele a zaměstnance. Tato úprava odpovídá obecnému řešení této problematiky v zemích EU a dosáhne se tak zjednodušení oproti současnému stavu v tom smyslu, že se vždy použijí obecné pracovně právní předpisy a stanovy jednotlivých družstev nebudou do této úpravy zasahovat.

15. § 54 – 56 sdružování družstev

Záměrem je zařadit do družstevního zákona nejzákladnější ustanovení o vertikálním sdružování družstev vzhledem k tomu, že toto sdružování je jedním ze stěžejních rysů družstevnictví ve světě. Předpokládáte se, že sdružení může mít buď formu družstva a nebo formu zájmového sdružení právnických osob upraveného v občanském zákoníku. Zákon umožní, aby členská družstva si ve stanovách vymezila určitou působnost sdružení ve vztahu k členům. Rovněž tento princip vzájemných vztahů je běžný v evropské družstevní legislativě.

16. § 57 – 61 revize sociálních družstev

S ohledem na zvláštní pojetí sociálních družstev v tomto zákoně se navrhuje stanovit zákonem povinnost, aby se tato družstva podrobila jednou za dva roky revizi. Navrhuje se, aby revizním orgánem bylo příslušné sdružení nebo svaz takových družstev, kterému by ministerstvo financí udělilo příslušné oprávnění k provádění těchto revizí v sociálních družstev. Činností tohoto revizního orgánu by v žádném případě nebyly dotčeny předpisy o působnosti i jiných orgánů mající revizní a kontrolní působnost (např. finanční úřady apod.).

17. § 62 – 65 společná, přechodná a závěrečná ustanovení

Jak vyplývá z obecné části důvodové zprávy, je zákon koncipován tak, aby ve všech věcech, kde lze použít obecná ustanovení o obchodních společnostech, anebo jiná obecná ustanovení o právnických osobách, se tato ustanovení vztahovala (buď obdobně nebo přiměřeně) také na družstva. Z toho důvodu jsou zařazena ustanovení (shodně s dosavadní úpravu podle obchodního zákoníku), podle nichž ve všech případech, kdy zákon o družstvu nestanoví jinak, se použijí přiměřeně obecná ustanovení obchodního zákoníku vztahující se na obchodní společnosti. Tím je vyhověno návrhům uplatněným v průběhu tvorby zákona, aby se právní úprava družstev neodchylovala v těch věcech, kde to nevyplývá ze specifické povahy družstev.

Poznámka :

Výsledky připomínkového řízení

V jednotlivých etapách příprav návrhu družstevního zákona ( již od stadia příprav věcného záměru) byl návrh projednáván jednak uvnitř družstevnictví, jednak s představiteli teorie i praxe obchodního práva, dále s některými zahraničními družstevními partnery a též s příslušným odborem úřadu Evropské komise. Stanoviska a závěry z těchto jednání byly vzaty v úvahu při zpracování konečné verse návrhu družstevního zákona.

Z výsledků jednání se zahraničními družstevními partnery a ze stanovisek zahraničních odborníků družstevního práva, dále z jednání s příslušným odborem EK vyplynulo především, že právní úprava družstev v zemích EU je různorodá z hlediska jejího systému v právu příslušných zemí ( někde zahrnutí do systému obchodního či občanského práva, jinde kombinace předpisů společenstevního práva a samostatných speciálních předpisů vztahujících se k družstvům, někde samostatné družstevní zákony . Družstva jsou buď chápána jako specifický druh obchodní společnosti nebo jako samostatný druh právnické osoby.

V některých zemích je silnější akcent na působení družstev v sociální ekonomice či přímo v různorodých oblastech sociálních a humanitárních, jimž stát poskytuje různé ekonomické výhody, jinde působí družstva spíše jako jeden z druhů podnikatelských subjektů. Vždy však je dbáno na skutečnost, že družstva jsou typická tím, že sdružují členy na principu vzájemné spolupráce a solidarity a prioritním cílem není dosahování zisku z vloženého kapitálu.

V různé intenzitě jsou též aplikovány družstevní principy vyhlášené Mezinárodním družstevním svazem. Někdy je poukazováno na skutečnost, že družstva v tržním a konkurenčním prostředí začínají usilovat o nové formy svého kapitálového zabezpečení jednak diferencovanými výšemi vkladů členů a k tomu se vztahujícími diferencovanými podíly na zisku resp.diferencovanou váhou hlasu, někde též se připouští vkládání kapitálu od nečlenů („mimořádných členů“). Podíly na zisku a diferencovaná váha hlasu však má ve většině právních úprav družstev v evropských zemích určité hranice směřující k zachování pojetí družstev a jejich odlišení od obchodních společností.

Při přípravě byly projednány a vzaty v úvahu rovněž připomínky jednotlivých svazů družstev a vnějších připomínkových míst a do návrhu postupně zapracovány. Je možno konstatovat, že návrh je předkládán bez zásadních rozporů v rámci družstevnictví v ČR.

Z připomínek vznesených mimo rámec družstevnictví nebyl akceptován návrh, aby nebyly zaváděny zvláštní vklady též pro nečleny, když lze použít institutu tichého společenství.

Jan Bláha v.r. Evžen Snítilý v.r.