Záměrem předložené novely zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, je umožnit, aby příjmy, které získají mladí lidé během období letních prázdnin – zpravidla jde o studenty středních a vysokých škol – nebyly ve smyslu tohoto zákona započítávány do rozhodného příjmu. Podle platné právní úpravy totiž příjmy studentů z různých forem zpravidla časově omezené výdělečné činnosti (brigády v zemědělství, cestovním ruchu apod.) se do rozhodného příjmu započítávají a mají tak vliv na výši dávek státní sociální podpory, resp. vůbec na rozhodnutí o přiznání nároku na tyto dávky. Oprávněná osoba pak kvůli tomuto zvýšení jejích příjmů o dávky přichází, ačkoli jde o výdělečnou činnost pouze krátkodobou, která nemá zpravidla vliv na zásadní změnu jejích majetkových poměrů.
Z rozhodných příjmů pro účely státní sociální podpory mají být vyloučeny pouze příjmy z výdělečné činnosti, kterých nezaopatřené dítě dosáhlo v době od 1. července do 31. srpna. Nevylučují se tedy příjmy dosažené v jiných obdobích, byť by také šlo pouze o nahodilou a dočasnou výdělečnou činnost.
Další omezení spočívá ve stanovení horní hranice příjmů, při jejímž překročení již k vyloučení příjmu nedochází a příjem se tedy v části překračující tuto hranici do rozhodných příjmů započítává. Uvedená hranice je určena dvojnásobkem minimální mzdy platné v kalendářním měsíci, v němž byl vylučován příjem z výdělečné činnosti nezaopatřeného dítěte. To znamená, že v každém zohledněném kalendářním měsíci (jak v měsíci červenci, tak v měsíci srpnu) může nezaopatřené dítě výdělečnou činností získat příjem až do výše 11.400,- Kč, aniž by takový příjem byl zahrnován do rozhodných příjmů. (Výše minimální mzdy je na základě zmocnění v zákoníku práce aktuálně valorizována nařízeními vlády – naposledy nařízením vlády č. 436/2001 Sb., které stanovilo s účinností od 1. 1. 2002 hrubou měsíční minimální mzdu na 5.700,- Kč.)
V souladu s dosavadní obecnou úpravou se budou příjmy ze závislé činnosti dosažené v kalendářních měsících od 1. července do 31. srpna také započítávat, tzn. že se započítávají v těch měsících, v nichž byly zaúčtovány. Ustanovení § 5 odst. 4 zákona o státní sociální podpoře proto není nutné novelizovat.
Pokud jde o způsob samostatného prokazování příjmů nezaopatřených dětí za kalendářní měsíce od 1. července do 31. srpna a o prokazování skutečnosti, zda dítě bylo výdělečné činné, postačí dosavadní úprava zákona o státní sociální podpoře, která stanoví náležitosti žádosti. Podle § 68 odst. 1 písm. d) musí v případech, kdy je přiznání dávky podmíněno příjmem, žádost o dávku obsahovat také doklad o výši příjmu oprávněné osoby a společně s ní posuzovaných osob (§ 5) v rozhodném období (§ 6). Bude-li tedy žadatel (oprávněná osoba) chtít vyloučit příjmy, jichž v zohledněných letních měsících dosáhla, musí k žádosti připojit také doklady, které budou prokazovat jak výši a druh příjmů, tak skutečnost, kdy byly tyto příjmy zaúčtovány.
Finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet se odhaduje na cca 100 mil. Kč ročně.
Návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Přispívá k důslednějšímu provedení Evropské sociální charty, podle jejíhož čl. 12 odst. 3 je Česká republika povinna usilovat o postupné zvýšení úrovně systému sociálního zabezpečení. Zároveň se zohledňuje se čl. 16 této mezinárodní smlouvy (právo rodiny na sociální, právní a hospodářskou ochranu), podle něhož se s cílem zajistit nezbytné podmínky pro plný rozvoj rodiny ČR zavázala podporovat ekonomickou, právní a sociální ochranu rodinného života, a to nejen rodinnými dávkami, daňovými opatřeními, poskytováním bydlení pro rodiny a dávek novomanželům, ale i jinými vhodnými prostředky.
K čl. I
K bodu 1.
Doplňováno je ustanovení § 5 odst. 1 písm. a) bod 1., jež stanoví druhy příjmů, které se považují za příjem pro účely stanoví rozhodného příjmu podle zákona o státní sociální podpoře, přičemž jde o příjmy, jež jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů, nejsou od této daně osvobozeny a jde o příjmy ze závislé činnosti nebo funkční požitky. Doplňovaná část ustanovení formuluje výjimku pro takové z těchto příjmů, které byly dosaženy výdělečnou činností nezaopatřeného dítěte v období od 1. července do 31. srpna, a to až do výše dvojnásobku měsíční minimální mzdy za každý kalendářní měsíc, za nějž se vylučuje příjem z výdělečné činnosti nezaopatřeného dítěte.
Při vymezení pojmů „výdělečná činnost“, „nezaopatřené dítě“ a „rozhodné období“ se užívá legálního odkazu formulovaného přímo v dispozici právní normy. Pojem výdělečné činnosti je vymezen v § 10, pojem nezaopatřeného dítěte v § 11 a pojem rozhodné období v § 6 zákona o státní sociální podpoře.
K bodu 2.
Obdobně jako v § 5 odst. 1 písm. a) se doplňuje i bod 2. téhož ustanovení, který zahrnuje do rozhodného příjmu příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti uvedené v § 7 odst. 1 a 2 zákona o daních z příjmů.
Do vyloučených příjmů se však nezapočítává částka za kalendářní měsíc odpovídající životnímu minimu podle § 5 odst. 5 a 6 zákona o státní sociální podpoře.
K čl. II
Přechodné ustanovení je formulováno tak, aby se navrhovaná úprava vztahovala na případy dávek, na jejichž výplatu vznikne nárok teprve počínaje 1. říjnem 2002, tj. k datu, kdy se obecně pro všechny dávky státní sociální podpory závislé na výši příjmů v rodině, prokazuje rozhodný příjem. Zamezuje se tak vyplácení dávek se zpětnou účinností, na něž by jinak mohl vzniknout nárok.
K čl. III
Účinnost navrhované novely se s ohledem na lhůty stanovené pro legislativní proces navrhuje k 1. březnu 2002.
Platná znění vybraných ustanovení zákona o státní sociální podpoře
s vyznačením navrhovaných změn
§ 5
(1) Za příjem se pro účely stanovení rozhodného příjmu považují
a) z příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů3) a nejsou od této daně osvobozeny, tyto příjmy:
1. příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky uvedené v § 6 odst. 1 a 10 zákona o daních z příjmů, s výjimkou částky, která se považuje za příjem z důvodu bezplatného používání motorového vozidla pro služební i soukromé účely podle § 6 odst. 6 zákona o daních z příjmů, jakož i s výjimkou příjmů ze závislé činnosti nezaopatřeného dítěte (§ 10, § 11) dosažených v rozhodném období (§ 6) od 1. července do 31. srpna, a to až do výše dvojnásobku měsíční minimální mzdy za každý kalendářní měsíc, za nějž se vylučuje příjem ze závislé činnosti nezaopatřeného dítěte,
2. příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti uvedené v § 7 odst. 1 a 2 zákona o daních z příjmů, a jde-li o uvedené příjmy podléhající dani z příjmů stanovené paušální částkou, předpokládaný příjem, s výjimkou příjmů z výdělečné činnosti nezaopatřeného dítěte (§ 10, § 11) dosažených v rozhodném období (§ 6) od 1. července do 31. srpna, a to až do výše dvojnásobku měsíční minimální mzdy za každý kalendářní měsíc, za nějž se vylučuje příjem z výdělečné činnosti nezaopatřeného dítěte, ledaže se jako rozhodný příjem z výdělečné činnosti započítává v kalendářním měsíci částka odpovídající životnímu minimu podle § 5 odst. 5 a 6,
3. příjmy z pronájmu uvedené v § 9 zákona o daních z příjmů,
4. ostatní příjmy uvedené v § 10 odst. 1 písm. a) až g) zákona o daních z příjmů, a to po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení, přičemž jde-li o příjmy podléhající dani z příjmů stanovenou paušální částkou, považují se za výdaje vynaložené na jeho dosažení, zajištění a udržení předpokládané výdaje, po odpočtu dalších výdajů, odpočítávaných z takových příjmů podle zákona o daních z příjmů, po odpočtu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, pokud nebyly pojistné a příspěvek zahrnuty do těchto výdajů, a po odpočtu daně z příjmů připadající na tyto příjmy,
b) z příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob a jsou osvobozeny od této daně,
1. příjmy uvedené v § 4 odst. 1 písm. e), ch), zb) a zf) zákona o daních z příjmů,
2. příjmy uvedené v § 4 odst. 1 písm. k) zákona o daních z příjmů, jde-li o stipendia ze státního rozpočtu a z prostředků veřejné vysoké školy a obdobná plnění poskytovaná ze zahraničí,
3. příjmy uvedené v § 4 odst. 1 písm. m) zákona o daních z příjmů, jde-li o služné, zástupné a příplatky náležející za službu nebo výcvik za ztížených podmínek nebo ve ztížených a zdraví škodlivých podmínkách podle zvláštního právního předpisu,3a)
4. příjmy uvedené v § 4 odst. 1 písm. o) zákona o daních z příjmů, jde-li o měsíční přídavek na bydlení, výsluhový příspěvek, odbytné, odchodné, platové vyrovnání a příspěvek za službu náležející podle zvláštních právních předpisů,3b)
5. příjmy uvedené v § 4 odst. 1 písm. p) zákona o daních z příjmů, jde-li o služné a příplatek za práci ve ztížených podmínkách nebo ve zdravotně škodlivém prostředí podle zvláštního právního předpisu,3c)
6. příjmy uvedené v § 4 odst. 1 písm. r) zákona o daních z příjmů, s výjimkou příjmů z převodu účasti na obchodních společnostech,
7. příjmy uvedené v § 6 odst. 9 písm. k), m), o), s) a u) zákona o daních z příjmů, a to po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení a dalších výdajů, odpočítávaných z takových příjmů podle zákona o daních z příjmů, které se pro tento účel stanoví obdobně jako takové výdaje pro určení základu daně podle zákona o daních z příjmů,
c) dávky nemocenského pojištění (péče) a důchodového pojištění,
d) hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání,4)
e) příjmy ze zahraničí obdobné příjmům uvedeným v písmenech a) až d) v částce, v jaké byly vyplaceny, popřípadě po odpočtu výdajů, daní, pojistného a příspěvku uvedených v písmenech a) a b), nebyly-li tyto příjmy už započteny podle písmen a) až d),
f) rodičovský příspěvek a zaopatřovací příspěvek pro nárok na přídavek na dítě, sociální příplatek, příspěvek na dopravu a příspěvek na bydlení,
g) přídavek na dítě pro nárok na sociální příplatek a příspěvek na bydlení,
h) mzdové nároky podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů,4a) a to v rozsahu, ve kterém je zaměstnavatel zaměstnancům nezúčtoval.
(2) Do rozhodného příjmu se započítává každý z příjmů uvedených v odstavci 1 samostatně, a žádný z takových příjmů nelze snížit o ztrátu z jiného druhu příjmů ani o ztrátu ze stejného druhu příjmů, k níž došlo za jiné období než za období, za něž se rozhodný příjem zjišťuje. Jestliže z dávek státní sociální podpory započitatelných do rozhodného příjmu [odstavec 1 písm. f) a g)] oprávněná osoba nebo osoba společně posuzovaná uhrazuje přeplatek na dávce (§ 62) nebo uhrazuje částky, které jí byly poskytnuty na uvedených dávkách neprávem nebo proto, že uvedená dávka byla poskytnuta v nesprávné výši, snižuje se rozhodný příjem o částku této úhrady v tom rozhodném období, v němž k takové úhradě došlo.
Při stanovení rozhodného příjmu podle odstavců 5 a 6 započte se jako rozhodný příjem i po snížení příjmu podle věty druhé částka odpovídající nejméně částce životního minima. Byla-li poplatníkovi daně z příjmů zvýšena, popřípadě snížena daň z příjmů podle zákona o daních z příjmů, příjem uvedený v odstavci 1 se o toto zvýšení snižuje, popřípadě se o toto snížení zvyšuje v tom kalendářním roce, zjišťuje-li se rozhodný příjem za kalendářní rok, nebo v tom kalendářním čtvrtletí, zjišťuje-li se rozhodný příjem za kalendářní čtvrtletí, v němž došlo k takovému zaúčtování. Věta čtvrtá platí obdobně, jde-li o přeplatky nebo nedoplatky na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistném na veřejné zdravotní pojištění.
(3) Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní rok [§ 6 písm. a)], započítávají se příjmy uvedené v odstavci 1
a) v písmenu a) v tom kalendářním roce, v němž byly předmětem daně z příjmů podle zákona o daních z příjmů,
b) v písmenu b), jde-li o příjmy uvedené v bodech 1 až 6 a v § 6 odst. 9 písm. k), m) a s) zákona o daních z příjmů, v tom kalendářním roce, v němž byly vyplaceny,
c) v písmenu b), jde-li o příjmy uvedené v § 6 odst. 9 písm. o) a u) zákona o daních z příjmů, v tom kalendářním roce, v němž byly plátcem zaúčtovány,
d) v písmenu c), jde-li o dávky nemocenského pojištění (péče), v tom kalendářním roce, v němž byly plátcem zaúčtovány,
e) v písmenu c), jde-li o dávky důchodového pojištění, a v písmenech d), f) až h) v tom kalendářním roce, v němž byly vyplaceny.
(4) Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní čtvrtletí [§ 6 písm. b)], započítávají se příjmy uvedené
a) v odstavci 1 písm. a) č. 1 v tom kalendářním čtvrtletí, v němž byly zaúčtovány,
b) v odstavci 1 písm. a) bodech 3 a 4 v tom kalendářním čtvrtletí, v němž byly vyplaceny,
c) v odstavci 1 písm. b), jde-li o příjmy uvedené v bodu 1, s výjimkou příjmů uvedených v § 4 odst. 1 písm. e) zákona o daních z příjmů, a v bodech 2 až 6 a v § 6 odst. 9 písm. k), m) a s) zákona o daních z příjmů, v odstavci 1 písm. c), jde-li o dávky důchodového pojištění, a v odstavci 1 písm. d), f) až h) v tom kalendářním čtvrtletí, v němž byly vyplaceny,
d) v odstavci 1 písm. b), jde-li o příjmy uvedené v § 6 odst. 9 písm. o) a u) zákona o daních z příjmů, a v odstavci 1 písm. c), jde-li o dávky nemocenského pojištění (péče), v tom kalendářním čtvrtletí, v němž byly plátcem zaúčtovány.
(5) Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní čtvrtletí [§ 6 písm. b)] a v tomto rozhodném období osoba podle svého prohlášení vykonávala činnost, z níž má příjmy uvedené v odstavci 1 písm. a) bodu 2, započítává se jako příjem z této činnosti do rozhodného příjmu částka odpovídající
a) měsíčnímu průměru stanovenému z příjmů z uvedené činnosti za kalendářní rok, který bezprostředně předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku, na které se dávka přiznává (§ 51),
b) měsíčnímu průměru stanovenému z příjmů z uvedené činnosti za období zahrnuté do daňového přiznání za kalendářní rok, který bezprostředně předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku, na které se dávka přiznává (§ 51), došlo-li ke změně účtování v kalendářním roce na účtování v hospodářském roce a naopak podle § 7 odst. 14 zákona o daních z příjmů, nebo
c) jedné dvanáctině příjmů, jde-li o příjmy podléhající dani z příjmů stanovenou paušální částkou, ze kterých byla v kalendářním roce, který bezprostředně předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku (§ 51), stanovena daň paušální částkou podle § 7a zákona o daních z příjmů, nejméně však částka odpovídající životnímu minimu osoby podle § 8 odst. 1 věty třetí; měsíční průměr podle písmen a) a b) se stanoví za kalendářní měsíce, v nichž osoba vykonávala alespoň po část kalendářního měsíce činnost, z níž měla příjmy uvedené v odstavci 1 písm. a) bodu 2. Obdobně se postupuje, má-li osoba příjmy uvedené v § 4 odst. 1 písm. e) zákona o daních z příjmů.
(6) Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní čtvrtletí [§ 6 písm. b)] a v tomto rozhodném období osoba podle svého prohlášení vykonávala činnost, z níž má příjmy uvedené v odstavci 1 písm. a) bodu 2, avšak která podle svého prohlášení v kalendářním roce bezprostředně předcházejícím kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku, na které se dávka přiznává (§ 51), činnost, z níž by měla příjem uvedený v odstavci 1 písm. a) bodu 2, nevykonávala, započítává se jako příjem z této činnosti do rozhodného příjmu částka odpovídající částce životního minima osoby podle § 8 odst. 1 věty třetí. Předchozí věta platí obdobně, má-li osoba příjmy uvedené v § 4 odst. 1 písm. e) zákona o daních z příjmů. Při stanovení rozhodného příjmu podle věty první se ke zvýšení nebo snížení daně z příjmů podle odstavce 2 věty čtvrté nepřihlíží.
(7) Při stanovení částek životního minima podle odstavců 5 a 6 se vychází z částek životního minima platných k prvnímu dni kalendářního čtvrtletí, za něž se nárok na dávku uplatňuje.
(8) Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní rok, započtou se příjmy ze zahraničí obdobné příjmům uvedeným v odstavci 1, pokud byly předmětem daně z příjmů podle zákona o daních z příjmů, v tom kalendářním roce, v němž byly předmětem této daně. V ostatních případech se příjmy ze zahraničí obdobné příjmům uvedeným v odstavci 1 započtou v tom rozhodném období, v němž byly vyplaceny. Je-li příjem uvedený v odstavci 1 vyplácen v cizí měně, přepočte se na českou měnu podle příslušného kurzu vyhlášeného Českou národní bankou 31) platného k prvnímu dni rozhodného období, za které se zjišťuje rozhodný příjem, není-li dále stanoveno jinak. Pro přepočet měn podle věty druhé, u nichž Česká národní banka nevyhlašuje příslušný kurz, se použije kurz této měny obvykle používaný bankami v České republice k prvnímu dni rozhodného období, za které se zjišťuje rozhodný příjem. Je-li příjem vyplacený v cizí měně předmětem daně z příjmů podle zákona o daních z příjmů,3) přepočte se na českou měnu způsobem platným pro účely daně z příjmů, a to v případech, kdy je rozhodným obdobím, za něž se rozhodný příjem zjišťuje, kalendářní rok.
------------------------------------------------------------------
3) Zákon ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona ČNR č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb. a zákona č. 210/1997 Sb.
3a) § 76 až 81 zákona č. 220/1999 Sb., o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze.
3b) § 61 odst. 3, § 132, 138 a 140 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání.
§ 114 až 116 zákona č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
§ 116, 117 a 119 zákona č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění zákona č. 160/1995 Sb.
3c) § 7 zákona č. 18/1992 Sb., o civilní službě.
4) § 12 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti.
4a) Zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů.
31) § 35 zákona ČNR č. 6/1993 Sb., o České národní bance.
§ 6
Rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, je
a) u přídavku na dítě a příspěvku na dopravu kalendářní rok předcházející kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. října do 30. září následujícího kalendářního roku, v němž před počátkem uvedeného období je třeba podle § 51 prokázat rozhodný příjem,
b) u sociálního příplatku a příspěvku na bydlení období kalendářního čtvrtletí předcházejícího kalendářnímu čtvrtletí, na které se nárok na výplatu dávky prokazuje, popřípadě nárok na dávku uplatňuje.
§ 10
Výdělečná činnost
(1) Výdělečnou činností se rozumí činnost
a) v České republice, která zakládá účast na nemocenském pojištění (péči),
b) osoby samostatně výdělečně činné; za osobu samostatně výdělečně činnou se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která se za takovou považuje pro účely důchodového pojištění, 38) nebo
c) vykonávaná v zahraničí za účelem dosažení příjmu.
(2) Příjmy z výdělečné činnosti se pro účely tohoto zákona rozumí příjmy z činnosti uvedené v odstavci 1.
(3) Je-li příjem uvedený v odstavci 1 vyplácen ze zahraničí, platí pro přepočet tohoto příjmu § 5 odst. 8 obdobně.
------------------------------------------------------------------
38) § 9 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění
§ 11
Nezaopatřené dítě
(1) Za nezaopatřené dítě se pro účely tohoto zákona považuje dítě do skončení povinné školní docházky, a poté, nejdéle však do 26. roku věku, jestliže
a) se soustavně připravuje na budoucí povolání (§ 12 až 15), nebo
b) se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo
c) z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.
(2) Po skončení povinné školní docházky se do 18. roku věku považuje za nezaopatřené dítě také dítě, které je vedeno v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a nemá nárok na hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání, s výjimkou případu, kdy mu hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání nenáleží z důvodů uvedených v § 14 odst. 1 písm. d) až f) zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 578/1991 Sb.
(3) Za nezaopatřené dítě nelze však považovat dítě, které je poživatelem plného invalidního důchodu z důchodového pojištění.
Zdeněk Škromach v.r. Jiří Hofman v.r.
Emmerová Milada v.r. Vojtěch Vymětal v.r.