Vládní návrh zák. kontrole vývozu a dovozu zboží - EU

č. II citovaného nařízení).

Kromě systémových prvků transponovaných z obecně platných předpisů ES obsahuje zákon č. 21/1997 Sb. i některé další prvky, které jsou v rámci Evropské unie ponechány v zodpovědnosti jednotlivých zemí a upravovány národními předpisy. Jedná se především o kontrolu dovozu prováděnou na základě tohoto zákona k zabezpečení činností souvisejících například s plněním některých závazků vyplývajících z Úmluvy o zákazu chemických zbraní a další.

Předkládaný návrh je plně slučitelný s právem ES

Finanční dopad na státní rozpočet

Přijetí nové právní úpravy nezatíží státní rozpočet České republiky, protože provádění nových prvků bude součástí dosavadních licenčních procedur a kontrol ve smyslu zákona č. 21/1997 Sb. V oblasti správních poplatků za udělené licence nedochází ke změně.

č. IIIa nařízení ES) se vyžaduje i údaj o příjemci zásilky, je-li odlišný od zahraničního smluvního partnera.

K bodu 18 - § 6 odst. 4 písm. b) návrhu

Pokud Státní úřad pro jadernou bezpečnost vydal podle zákona č. 18/1997 Sb. povolení k vývozu na základě záruky státu, do kterého je zboží vyváženo, netrvá se na předložení dokumentů konečného uživatele se žádostí o vývozní licenci podle § 6 odst. 4 písm. b).

K bodům 19, 20, 29 a 30 - § 6 odst. 4 písm.d) a e) a § 12 odst. 4 písm. d) a e) návrhu

Kromě dosud specifikovaných dokladů, které se předkládají spolu se žádostí o udělení individuální licence/individuální otevřené licence, a oprávnění ministerstva požadovat další doklady umožňující řádné posouzení daného případu, se zapracovává povinnost žadatele poskytnout k žádosti další informace, včetně zákonem nespecifikovaných a ministerstvem nevyžádaných, aležadateli známých informací, pokud by mohly mít význam pro výsledek řízení (netýká se osobních údajů o fyzických osobách). Úprava je v souladu s nařízením ES (čl. 9 odst. 1).

K bodům 21, 23 a 31 - § 7 odst. 2. a § 13 odst.1 návrhu

Doplněním slov „musí obsahovat zejména“ se taxativní výčet náležitostí rozhodnutí o udělení individuální, resp. individuální otevřené licence mění na výčet minimálně nezbytných náležitostí, do kterých se v souladu s nařízením ES (čl. 10 odst. 1) zapracovává i příjemce zásilky, je-li odlišný od zahraničního smluvního partnera. Podle zvyšujících se požadavků na licenční a kontrolní procedury budou moci být v rozhodnutí uváděny další údaje, specificky charakterizující případ.

K bodu 25 - § 9 návrhu

S ohledem na zvyšující se význam hlediska konečného použití v rámci systému kontrol vývozu se rozšiřují a přesně specifikují důvody opravňující licenci neudělit v případě rizika zneužití pro podporu výroby zbraní hromadného ničení nebo pro vojenské konečné použití. Takto definované důvody pro neudělení licence odpovídají kritériím pro rozhodování o udělení či neudělení licence v nařízení ES (čl. 8).

K bodu 26 a 34 - § 10 a § 14 odst. 1 návrhu

V souladu s nařízením ES se dosavadní možnost odejmutí licence nahrazuje možností jejího zrušení nebo odvolání.

Kromě neudělení, zrušení nebo odvolání udělené licence se opravňuje Ministerstvo průmyslu a obchodu ke změně licence, pokud by se na základě nových informací dospělo k potřebě dílčí změny v licenci udělené na základě určité smlouvy, aniž by bylo nutno dodávky zcela zastavit nebo vydávat novou licenci. Na dobu nezbytnou k  prověření strategicky citlivých okolností, případně k vyloučení nového podezření, se ministerstvo opravňuje k pozastavení udělené licence. Zavedení těchto nových prvků odpovídá systému kontroly vývozu v rámci Evropské unie (viz nařízení ES čl. 9 odst. 2).

K bodům 27, 28 a 34 - § 11 a § 14 odst. 2 návrhu

Ze stejných důvodů jako doposud, kdy platí odlišný režim od správního řádu při řízení o odnětí individuální licence a individuální otevřené licence, stanoví se i zvláštní postup v řízení ozrušení, odvolání a změně udělené licence. Státní orgán (ministerstvo) musí mít možnost vydání promptního rozhodnutí s okamžitým neodkladným účinkem k zajištění včasné nápravy nežádoucího stavu. Nelze proto v souladu se správním řádem připustit právo podání rozkladu. Přezkum uvedených rozhodnutí soudem není tímto vyloučen. Rovněž v případech pozastavení licence je nutno nadřadit důvody vyplývající z kontrolního režimu ekonomickým a podnikatelským zájmům. Jedná se o opatření dočasné povahy poskytující správnímu orgánu dobu nutnou k prověření strategicky citlivých informací a okolností, po níž buď bude rozhodnuto ve smyslu § 10, nebo bude potvrzen existující stav.

K bodům 35 a 36 - § 15 návrhu

Opatření vztahující se k předběžnému souhlasu k jednání se zahraničním partnerem se věcně nemění, odvolávka na skutečnosti, které je nutno v žádosti uvést se mění v návaznosti na § 6 (náležitosti žádosti o udělení licence).

Při neudělení předběžného souhlasu nemůže vzniknout prokazatelná škoda, protože ještě nedošlo k jednání se zahraničním partnerem. V odstavci 2 se však stát zprošťuje zodpovědnosti za případnou újmu, která by podnikateli vznikla v případě změny předběžného souhlasu. Důvodem je skutečnost, že změna předběžného souhlasu je přípustná pouze v případě, že změna podmínek, za nichž byl udělen, má charakter vyšší moci a musí ji respektovat jak státní orgány, tak i podnikatelská sféra. Zproštění státu odpovědnosti za případnou újmu se zapracovává přímo do tohoto ustanovení, neboť předběžný souhlas se nevydává formou rozhodnutí, a tudíž se na něj nevztahuje nový § 30a).

K bodu 37 - § 16 odst. 4 návrhu

Z použití všeobecných licencí v rozsahu vydaných příslušných vyhlášek se vylučují případy, kdy vývozce byl státním orgánem informován nebo si je vědom možného konečného užití vyváženého zboží v oblasti zbraní hromadného ničení nebo konvenčních zbraní. O udělení či neudělení licence rozhoduje ministerstvo po individuálním posouzení konkrétních údajů a s využitím dalších nástrojů kontrolního režimu. Úprava je v souladu s nařízením ES (čl. 6 odst. 4).

K bodu 39 - § 18a návrhu

Obecné oprávnění vydané ES ve smyslu čl. 6 nařízení ES bude přímo použitelné i pro české vývozce po vstupu České republiky do Evropské unie. V souladu s čl. 21 nařízení ES nelze národním předpisem vydat všeobecnou licenci na vývoz předmětů, pro něž platí povinnost licencování i v případě přesunu uvnitř ES. Tato opatření se zapracovávají s odloženou účinností.

K bodu 40 - § 19 návrhu

Novela ustanovení vztahujícího se na licenční řízení ve zvláštních případech se nadále týká kontroly vývozu zboží a technologií dvojího použití, které není specifikováno v seznamu kontrolovaného zboží podle § 2 odst. 2. V souladu s činností mezinárodních kontrolních režimů a ve znění nařízení ES (čl. 4) se však doplňují další důvody, ve kterých je nutno žádat o individuální vývozní licenci na zboží nespecifikované v seznamu (viz též § 2 odst. 3). Zároveň je upraveno, že příslušným státním orgánem, který informuje vývozce, je Ministerstvo průmyslu a obchodu. Činí tak převážně (nikoliv však výlučně) individuální písemnou formou na základě dostatečně průkazných informací ostatních státních orgánů.

Smyslem tohoto opatření je vytvoření nového kontrolního nástroje k usměrnění dodávek jakéhokoliv zboží dvojího použití pro vojenské konečné užití v oblastech zbraňového embarga.Zbraňová embarga vyhlášená mezinárodními orgány jsou v České republice politicky závazná. Do právních předpisů s obecnou působností v České republice jsou přejímána v souladu se zákonem č. 98/2000 Sb., o provádění mezinárodních sankcí k  udržování mezinárodního míru a bezpečnosti (předkladatelem návrhů vládě je Ministerstvo zahraničních věcí). Úprava je v souladu s nařízením ES (čl. 4 odst. 2 a 3).

V souladu s příslušnými ustanoveními Smlouvy o založení ES a dohody o přidružení, která stanoví výjimky ve vztahu k volnému pohybu zboží, může vláda z důvodů ohrožení veřejného pořádku a bezpečnosti stanovit svým nařízením povinnost licenčního řízení i v jiných než popsaných zvláštních případech vývozu.

Dosavadní povinnosti vývozce jsou definovány novým způsobem, zejména je stanoveno, ve kterých případech musí uvědomit příslušné orgány. Ministerstvo pak rozhodne, zda je či není vhodné, aby příslušný vývoz podléhal licenčnímu řízení ve zvláštních případech. Úprava je v souladu s nařízením ES (čl. 4 odst. 4 a 5).

Ze zákona nelze výlučně určit jediný použitelný druh licence, volba se proto formálně ponechává na ministerstvu. Vzhledem k individuálnímu charakteru těchto případů, které je nutno posuzovat státními orgány, je z licenčního řízení zásadně vyloučeno použití všeobecné licence.

S přihlédnutím ke Společné akci Rady o kontrole technické pomoci související s určitým konečným vojenským použitím (2000/401/CFSP) se navrhuje, aby poskytování technické pomoci do zahraničí se ve stanovených případech posuzovalo ryze individuálně s využitím tohoto specifického ustanovení zákona.

K bodu 43 - § 23a návrhu

V souladu s nařízením ES (čl. 12  odst. 3 - celní řízení) se zapracovávají důvody, opravňující zmocněné kontrolní orgány (v České republice to jsou celní úřady) přerušit celní řízení nebo v případě nutnosti zabránit vývozu kontrolovaného zboží. Zároveň jsou stanoveny lhůty, ve kterých celní úřad kontrolované zboží uvolní, pokud ministerstvo nerozhodne o pozastavení, změně, odvolání nebo zrušení vydané licence.

K bodu 45 - § 24 odst. 2 návrhu

V některých případech stanovených společným předpisem bude vyžadována licence i na přesuny uvnitř ES (čl. 21 nařízení ES). V případě nerespektování tohoto opatření se zapracovává do zákona možnost uplatnění stejných sankcí jako při porušení zásad kontrol vývozu. Opatření se navrhuje s odloženou účinností, je v souladu se zmocněním dle čl. 19 nařízení ES.

K bodu 49 - § 29 odst. 2 a 3 návrhu

K důslednému provádění kontrolního režimu ve smyslu zákonných ustanovení je ministerstvo již v současném systému oprávněno vyžadovat informace od jiných státních orgánů a spolupracovat s mezinárodními institucemi i cizími státními orgány. Navrhované rozšíření se týká vzájemné výměny informací s Ministerstvem financí – Generálním ředitelstvím cel a Státním úřadem pro jadernou bezpečnost. Důvodem úpravy je skutečnost, že některé údaje z povolovacího a licenčního řízení, které může ministerstvo poskytnout, jsou přímo využitelné i pro kontrolu plnění závazků vyplývajících z mezinárodních smluv a navazující činnosti v této oblasti. Vzájemné dohody o spolupráci zakotvují důvody, rozsah i způsob výměny informací při respektování předpisů o ochraně informací. Opatření vytváří státním orgánům podmínky konkrétní spolupráce v souladu s čl. 17 nařízení ES.

K bodu 50 - § 29 odst. 5 a 6 návrhu

Kromě obecně aplikovatelných zásad a opatření obsahuje nařízení ES i řadu ustanovení týkajících se součinnosti mezi jednotlivými členskými zeměmi navzájem a mezi členskými zeměmi a společnými orgány (např. čl. 20 nařízení ES). K zajištění předepsané informační činnosti vůči těmto orgánům i vůči ostatním členským zemím po vstupu České republiky do Evropské unie se v navržené novele zmocňuje Ministerstvo průmyslu a obchodu jako výkonný orgán v této oblasti.

K bodu 51 - § 30 návrhu

V zájmu usnadnění kontroly a jednoznačného určení zodpovědnosti se výslovně deklaruje nepřevoditelnost vydané licence a jasně se stanoví, že osoba zodpovědná za plnění podmínek kontrolního režimu je zároveň zodpovědnou osobou v průběhu celního řízení při vývozu nebo dovozu kontrolovaného zboží. Úprava je v souladu s čl. 12 odst. l nařízení ES).

K bodu 52 - § 30a návrhu

Zákonem stanovené důvody, opravňující ministerstvo vydat rozhodnutí o neudělení, zrušení, pozastavení, změně nebo odvolání licence lze charakterizovat buď nesprávným jednáním vývozce nebo dovozce, nebo vyjadřují strategicky mimořádně citlivé okolnosti. Jsou-li důvody výše uvedených omezení vývozu (dovozu) způsobeny žadatelem, resp. držitelem licence, nemůže mu vzniknout nárok na náhradu škody. Další důvody bezpečnostního charakteru jsou nadřazenypodnikatelským zájmům a mohou vyplývat pouze a být v souladu s mezinárodními závazky České republiky. Činnost státních orgánů v rámci kontrolního režimu ve smyslu tohoto zákona nemá působit pouze restriktivně. Spoluzodpovědnost v posuzování konkrétních informací, využití státních nástrojů a různých prostředků k získání potřebných informací, to je pozitivní role státních orgánů, směřující například i k předcházení neúmyslného zapojení podnikatelských subjektů do nežádoucích aktivit různých skupin v mezinárodním obchodu. Z tohoto pohledu nemůže mít stát zodpovědnost za náhradu případné újmy, pokud k ní nedošlo nesprávným rozhodnutím. Uzákonění tohoto opatření zabrání i případným spekulačním pokusům.

Čl. II návrhu

Účinnost

Stanovuje se nabytí účinnosti novely zákona dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů. Odložená účinnost se navrhuje v případech, kdy se jedná o činnosti, které bude Česká republika zajišťovat až datem vstupu do Evropské unie.

V Praze dne 9. ledna 2002

předseda vlády

místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu

Zákon č. 21/1997 Sb., o kontrole vývozu a dovozu zboží a technologií

podléhajících mezinárodním kontrolním režimům

s vyznačením navrhovaných změn

(vypouštěný text je psán kurzívou, nový text je zvýrazněn)

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

Obecná ustanovení

§ 1

Předmět úpravy zákona

(1) Tento zákon upravuje podmínky, za kterých lze vyvážet z České republiky nebo dovážet do České republiky zboží a technologie podléhající mezinárodním kontrolním režimům (dále jen "kontrolní režim"), a působnost orgánů státní správy v této oblasti.

(2) Orgány státní správy, které jsou odpovědny za uplatňování kontrolního režimu podle tohoto zákona, jsou povinny zohledňovat cíle mezinárodních institucí působících v oblasti mnohostranné kontroly strategického zboží a v oblasti nešíření jaderných, chemických a biologických zbraní, jichž je Česká republika členem nebo je vláda České republiky uznává, při současném naplňování zahraničněpolitických, bezpečnostních a obchodních zájmů státu v této oblasti.

Vymezení základních pojmů

§ 2

(1) Kontrolnímu režimu podle tohoto zákona jsou podrobeny předměty dvojího použití, včetně softwaru a technologie, které vzhledem ke svému charakteru mohou být použity jak pro civilní, tak i vojenské účely, včetně těch, které mohou být použity jak pro nevýbušné účely, tak i zejména pro jakoukoli formu podpory výroby jaderných zbraní nebo jiných jaderných výbušných zařízení, chemických a biologických zbraní (dále jen kontrolované zboží“).

     (a) zařízení, sestavy, výrobky, jejich části a součásti, materiály, software, chemické             a biologické látky a viry, prekurzory,

    b)   technologie, jimiž se rozumí informace a výrobně technické poznatky ve zhmotnělé podobě nebo na médiích pro elektronický přenos dat, modely, prototypy, technické výkresy a náčrtky, diagramy, světlotisky nebo příručky, nebo ve zhmotnělé podobě výcvikové nebo technické soupravy, jež mohou být použity k vyhotovení technických plánů k výrobě, k využití anebo přepracování zboží, včetně programového vybavení a  technických údajů, avšak nikoliv zboží samotné,

které vzhledem ke svému charakteru dvojího užití mohou být použity pro civilní a pro vojenské účely (dále jen „kontrolované zboží”).

           (2) Za kontrolované zboží se pro účely vývozu a dovozu považují i nebezpečné toxické látky, prekurzory chemických zbraní a materiály, zařízení a technologie v jaderné oblasti, nakládání s nimiž v tuzemsku je upraveno zvláštními předpisy.^{1), 2), 3), 4)}

           (3)(2) Seznam kontrolovaného zboží podle (odstavců 1 a 2) odstavce 1 stanoví prováděcí předpis (dále jen ,,seznam kontrolovaného zboží”).

(3) Kontrolovaným zbožím podle tohoto zákona je rovněž zboží, na které se vztahuje licenční řízení ve zvláštních případech podle § 19.

§ 3

( (1) Kontrolované zboží může z České republiky vyvézt nebo do České republiky dovézt fyzická osoba s dlouhodobým nebo trvalým pobytem na území České republiky⁵⁾ nebo právnická osoba se sídlem na území České republiky, jakož i zahraniční právnická osoba, je-li sama vývozcem nebo dovozcem (dále jen „vývozce“ a „dovozce“).)

(1) Vývozcem se pro účely tohoto zákona rozumí osoba, která:

    a)   podává celní prohlášení nebo jejímž jménem je celní prohlášení podáváno a v okamžiku přijetí celního prohlášení je smluvní stranou zahraničního příjemce a je oprávněna rozhodnout o odeslání kontrolovaného zboží z celního území České republiky; nejedná-li tato osoba svým jménem nebo není-li uzavřena smlouva na dodávku kontrolovaného zboží, je rozhodující, kdo je oprávněn rozhodnout o odeslání tohoto zboží z celního území České republiky, nebo

    b)     rozhoduje o přenosu softwaru nebo technologie elektronickými prostředky, faxem nebo telefonem do místa určení mimo území České republiky.

(2) Má-li podle smlouvy, na jejímž základě lze uskutečnit vývoz, právo nakládat s kontrolovaným zbožím osoba se sídlem nebo s pobytem mimo území České republiky, považuje se pro účely tohoto zákona tento vývozce za smluvní stranu se sídlem v České republice.

( (2) Dovozem se pro účely tohoto zákona rozumí propuštění kontrolovaného zboží do celního režimu volného oběhu anebo do některého z režimů s ekonomickým účinkem, vývozem pak)

(3) Vývozem se pro účely tohoto zákona rozumí

    a)    propuštění kontrolovaného zboží do režimu vývozu nebo do režimu pasivního zušlechťovacího styku nebo přidělení celně schváleného určení pro zpětný vývoz zboží, na základě rozhodnutí vydaného celním úřadem v řízení podle zvláštních právních předpisů, ⁶⁾

    b)  přenos softwaru nebo technologie elektronickými prostředky, faxem nebo telefonem  do  místa určení mimo území České republiky; ústní předávání technologie telefonem je vývozem jen, je-li technologie obsažená v dokumentu čtena nebo popisována do telefonu způsobem, že je v podstatě dosaženo stejného výsledku, jako když je předán dokument. Ustanovení zvláštních právních předpisů nejsou tímto dotčena.

           (4) Dovozcem se rozumí osoba, která dováží kontrolované zboží na území České republiky. Má-li podle smlouvy, na jejímž základě lze dovoz uskutečnit, právo nakládat s kontrolovaným zbožím na území České republiky osoba se sídlem nebo pobytem v zahraničí, považuje se pro účely tohoto zákona tento dovozce za smluvní stranu se sídlem v České republice.

 (5) Dovozem se pro účely tohoto zákona rozumí propuštění kontrolovaného zboží do celního režimu volného oběhu anebo do některého z režimů s ekonomickým účinkem.

          (6) Vláda může nařízením stanovit, že celní prohlášení na propuštění kontrolovaného zboží do celního režimu lze podat pouze u určitého celního úřadu.

§ 4

Všeobecné povinnosti vývozce, dovozce a uživatele

(1) Vývozce nebo dovozce je povinen zabezpečit, aby nejpozději při zahájení celního řízení bylo příslušnému celnímu úřadu oznámeno, že se jedná o kontrolované zboží. Vývozce v obchodních dokumentech, jimiž se rozumí zejména kupní smlouva, potvrzení objednávky a účetní doklady, zřetelně vyznačí, že se jedná o kontrolované zboží.

(2) Vývozce nebo dovozce předloží příslušnému celnímu úřadu, který rozhoduje o propuštění kontrolovaného zboží, originál individuální nebo individuální otevřené licence pro vývoz nebo dovoz kontrolovaného zboží; jinak nelze kontrolované zboží propustit.

           (1)(3) Vývozce kontrolovaného zboží je dále povinen

   a)      zajistit potvrzení o konečném užití kontrolovaného zboží a dodržení případných             podmínek stanovených ve vývozní licenci,

   b) na žádost Ministerstva průmyslu a obchodu (dále jen "ministerstvo") předložit po ukončení vývozu doklad o ověření dodávky vystavený příslušným úřadem země dovozu, stvrzující přijetí kontrolovaného zboží v povolené zemi určení,

   c) nejméně po dobu pěti let od konce kalendářního roku, v němž došlo k vývozu             kontrolovaného zboží, vést evidenci, která obsahuje základní údaje nezbytné pro             určení zboží

1. název a číselné označení zboží dle seznamu kontrolovaného zboží,

2. množství a hodnotu zboží,

3. označení licence,

4. datum prodeje,

5. jméno a adresu zahraničního smluvního partnera a konečného                                     uživatele,

6. účel užití zboží,

včetně příslušných dokladů (obchodní smlouvy, záruky o užití, faktury, dopravní             a  jiné expediční dokumenty), a tuto evidenci ministerstvu na jeho výzvu předložit,

    d) při vývozu dovezeného kontrolovaného zboží dodržovat podmínky stanovené ve             vývozní licenci zahraničního dodavatele,

    e) poskytnout nezbytnou součinnost při provádění kontrolní činnosti podle § 20 až 22.

           (2)(4) Dovozce kontrolovaného zboží je dále povinen

    a) po dobu nejméně tří let od uskutečnění dovozu kontrolovaného zboží a v případě vlastnictví ke kontrolovanému zboží po dobu trvání tohoto vlastnictví a nejméně po dobu tří let od převodu tohoto vlastnictví na jiného uživatele, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak,^3),4) vést evidenci o kontrolovaném zboží, která obsahuje základní údaje nezbytné pro určení zboží,

1. název a číselné označení zboží dle seznamu kontrolovaného zboží,

2. množství a hodnotu zboží,

3. označení licence,

4. umístění zboží,

5. při dalším prodeji zboží jméno a adresu nového uživatele a datum                                     prodeje,

6. účel užití zboží,

včetně příslušných dokladů (obchodní smlouvy, záruky o užití, doklady o případné výrobní spotřebě, faktury, dopravní a jiné expediční dokumenty),

     b) při změně uživatele kontrolovaného zboží v České republice písemně upozornit dalšího uživatele na skutečnost, že se jedná o kontrolované zboží, a informovat ho o podmínkách stanovených prvotním vývozcem, o podmínkách stanovených v dovozní licenci a o povinnosti dodržovat podmínky stanovené zvláštními předpisy pro jednotlivé druhy zboží; nový uživatel je přitom povinen vést o kontrolovaném zboží evidenci v rozsahu podle písmena a) a strpět průběžnou kontrolu prováděnou podle § 21,

c) poskytnout nezbytnou součinnost při provádění kontrolní činnosti podle § 20 až 22(,).

    (d) zabezpečit, aby pohraničnímu celnímu úřadu bylo nejpozději v okamžiku přechodu            zboží přes státní hranici oznámeno, že se jedná o kontrolované zboží.)

(3)(5) Uživatel kontrolovaného zboží je povinen používat kontrolované zboží jen k účelům uvedeným v licenci a plnit podmínky v ní stanovené, jakož i podmínky, které byly zahraničnímu vývozci stanoveny ve vývozní licenci, a dále plnit povinnosti jako dovozce (podle odstavce 2 písm. a) až c)) podle odstavce 4.

ČÁST DRUHÁ

Povolovací řízení

§ 5

Vývozce je oprávněn vyvézt a dovozce dovézt kontrolované zboží jen na základě, v rozsahu a za podmínek stanovených v povolení ministerstva na vývoz nebo dovoz (dále jen "licence") uděleném ve formě licence individuální, individuální otevřené nebo všeobecné.

Individuální licence

§ 6

(1) Individuální licence je písemné rozhodnutí ministerstva v předepsané formě podle § 7 odst. 2 umožňující vývozci nebo dovozci vyvézt nebo dovézt najednou nebo v dílčích zásilkáchstanovený druh a množství kontrolovaného zboží na základě smluvního ujednání mezi vývozcem nebo dovozcem a jeho zahraničním obchodním partnerem.

(2) Písemnou žádost o udělení individuální licence předkládá vývozce nebo dovozce ministerstvu po písemném projevu vůle zahraničního smluvního partnera, učiněném za účelem uzavření smlouvy v oblasti obchodu s konkrétním druhem a množstvím kontrolovaného zboží. O udělení individuální licence je třeba požádat pro každou smlouvu, jejímž předmětem je vývoz nebo dovoz kontrolovaného zboží.

(3) Žádost o udělení individuální licence musí obsahovat

    a) (jméno a sídlo) název nebo firma a sídlo vývozce nebo dovozce, popřípadě jméno a místo podnikání,

    b) identifikační číslo vývozce nebo dovozce, u fyzické osoby rodné číslo a místo             trvalého nebo dlouhodobého pobytu na území České republiky,⁵⁾

    c)    (jméno a sídlo) název nebo firma a sídlo, popřípadě jméno a místo podnikání zahraničního smluvního partnera, případně tuzemského smluvního partnera,

    d) název nebo firma a sídlo, popřípadě jméno a místo podnikání zprostředkovatele či zástupce, je-li odlišný od vývozce,

5. název nebo firma a sídlo, popřípadě jméno a místo podnikání příjemce zásilky, je-li odlišný od  zahraničního smluvního partnera,

(d)f) podpoložku kombinované nomenklatury celního sazebníku,

(e)g) název zboží podle obchodních dokladů a jeho číselné označení dle seznamu             kontrolovaného zboží, jeho množství, cenu a označení výrobce,

(f) h) název státu, do kterého má být kontrolované zboží vyvezeno nebo ze kterého             má být dovezeno,

(g) i) účel použití zboží,

(h)j) (názeva sídlo) název nebo firma a sídlo, popřípadě dlouhodobý nebo trvalý pobyt konečného uživatele,

(i)k) návrh na dobu platnosti individuální licence.

            (4) Žádost o udělení individuální licence musí být doložena

    a)   návrhem na uzavření smlouvy anebo uzavřenou smlouvou mezi vývozcem či dovozcem a jeho zahraničním smluvním partnerem s přesnou specifikací kontrolovaného zboží  včetně uvedení jeho množství,

   (b)   při vývozu dovozním povolením příslušného orgánu státu dovozu nebo prohlášením zahraničního uživatele, že zboží nebude používáno k výrobě nebo vývoji jaderných, chemických a biologických zbraní, že bude používáno pouze k uvedenému účelu a nebude bez souhlasu země vývozce reexportováno; při dovozu obdobným prohlášením s písemným závazkem uživatele, že specifikované zboží bude užíváno k uvedenému účelu,)

b)   při vývozu dovozním povolením příslušného orgánu státu dovozu nebo prohlášením zahraničního konečného uživatele, že zboží nebude používáno k výrobě nebo vývoji jaderných, chemických a biologických zbraní, s uvedením konkrétního účelu jeho použití, jenž musí odpovídat údajům v žádosti o licenci, a s prohlášením, že nebude bez souhlasu země vývozce reexportováno, při dovozu obdobným prohlášením s písemným závazkem konečného uživatele, že specifikované zboží bude užíváno pouze k povolenému účelu; tyto dokumenty se nemusí předkládat v případech, kdy bylo vydáno povolení Státního úřadu pro jadernou bezpečnost na základě záruky státu, do kterého je zboží vyváženo,

     c)  povolením Státního úřadu pro jadernou bezpečnost v případě dovozu a vývozu            kontrolovaného zboží v jaderné oblasti vydaným podle zvláštního zákona,⁴⁾

     d)  prohlášením o dalších skutečnostech, pokud by mohly mít význam pro výsledek            řízení,

(d)e) na žádost ministerstva dalšími doklady a informacemi   umožňujícími řádné posouzení daného případu.

(5) Vzor žádosti o udělení individuální licence stanoví prováděcí předpis.

§ 7

            (1) O žádosti o udělení individuální licence rozhodne ministerstvo.

            (2) Rozhodnutí o udělení individuální licence pro vývoz nebo dovoz kontrolovaného zboží (obsahuje) musí obsahovat zejména

     a) (jméno, sídlo) název nebo firma, sídlo a identifikační číslo vývozce nebo dovozce, popřípadě jméno a místo podnikání, u fyzické osoby rodné číslo a místo trvalého nebo dlouhodobého pobytu na území České republiky,⁵⁾

      b) podpoložku kombinované nomenklatury celního sazebníku,

   

      c) název zboží, včetně číselného označení dle seznamu kontrolovaného zboží, jeho             množství a cenu,

      d) (jméno a sídlo) název nebo firma a sídlo, popřípadě jméno a místo podnikání zahraničního smluvního partnera nebo příjemce zásilky, je-li odlišný od zahraničního smluvního partnera, a jméno a sídlo konečného uživatele zboží,

      e) dobu platnosti individuální licence,

      f) případné další podmínky individuální licence vyplývající ze závazků, jimiž je Česká             republika vázána,

      g) datum vydání, razítko a podpis pověřeného (pracovníka) zaměstnance ministerstva.

         (3) V rozhodnutí ministerstvo vymezí místo pro záznamy celních úřadů⁷⁾ o využívání udělené individuální licence.

§ 8

            (1) Vývozce nebo dovozce oznámí ministerstvu objem realizovaných dodávek po jejich ukončení, nejpozději do dvou týdnů po ukončení platnosti individuální licence, není-li v podmínkách licence stanoveno jinak.

(2) V případě nevyužití individuální vývozní nebo dovozní licence oznámí vývozce nebo dovozce tuto skutečnost s odůvodněním neprodleně ministerstvu a udělenou licenci vrátí.

§ 9

Ministerstvo individuální licenci neudělí, jestliže

     a) vývozce nebo dovozce nesplnil podmínky stanovené v § 6 nebo

     b) vývozce nebo dovozce porušil podmínky kontrolního režimu anebo v souvislosti s touto činností porušil tuzemské či zahraniční právní předpisy v této oblasti nebo

c)  vývozce nebo dovozce nedodržel povinnost žádat o předběžný souhlas k jednání            v  případech stanovených v § 15 odst. 3 nebo

     d)  je to odůvodněno zahraničněpolitickými, obchodními nebo bezpečnostními zájmy             České republiky nebo

     e)   zamýšlené konečné užití dostatečně nezaručuje, že zboží nebude použito ve            spojení se  zbraněmi hromadného ničení, raketovými systémy schopnými takové            zbraně nést nebo pro vojenské konečné použití nebo

 (e)f) nejsou splněny předpoklady stanovené ve zvláštním zákoně.^{3) 4)}

§ 10

( (1) Ministerstvo udělenou individuální licenci odejme, jestliže

      a)   licence byla udělena na základě nepravdivých nebo neúplných údajů nebo

2. je to odůvodněno zahraničněpolitickými nebo bezpečnostními zájmy České republiky, nebo

3.  nebyly dodrženy podmínky stanovené v udělené licenci 

a kontrolované zboží dosud nebylo zcela propuštěno do celního režimu nebo ke zpětnému vývozu.)

(1) Ministerstvo udělenou individuální licenci zruší, jestliže

 a)  licence byla udělena na základě nepravdivých nebo neúplných údajů nebo

 b) nebyly dodrženy podmínky stanovené v udělené licenci.

(2) Ministerstvo udělenou individuální licenci změní nebo odvolá, jestliže je to odůvodněno zahraničněpolitickými nebo bezpečnostními zájmy České republiky.

            (3) Zrušit, změnit nebo odvolat udělenou individuální licenci nelze v případě, bylo-li kontrolované zboží zcela propuštěno do celního režimu nebo ke zpětnému vývozu.

(4) Ministerstvo udělenou individuální licenci pozastaví na dobu nezbytně nutnou k vyloučení podezření, že existuje některý z důvodů pro její zrušení, změnu nebo odvolání. Nebude-li shledán důvod pro vydání rozhodnutí o zrušení, změně nebo odvolání licence, pozastavení licence bude ukončeno.

§ 11

(1) Proti rozhodnutí ministerstva o udělení (, neudělení či odnětí) či neuděleníindividuální licence není možno podat rozklad. Tímto není dotčeno právo soudního přezkumu správního rozhodnutí. ⁸⁾

(2) Proti rozhodnutí ministerstva o zrušení, změně nebo odvolání udělené individuální licence není možno podat rozklad. Tímto není dotčeno právo soudního přezkumu správního rozhodnutí.⁸⁾ Proti rozhodnutí o pozastavení udělené individuální licence nelze podat rozklad ani odvolání.⁸⁾

Individuální otevřené licence

§ 12

             (1) Individuální otevřená licence je písemné rozhodnutí ministerstva v předepsané formě podle § 13 odst. 1 umožňující konkrétnímu vývozci nebo dovozci vyvážet nebo dovážet kontrolované zboží stejného charakteru v opakujících se dodávkách.

           (2) Ministerstvo může udělit individuální otevřenou licenci v případě předpokládaných opakovaných vývozů nebo dovozů kontrolovaného zboží ve stanovené zbožové struktuře a teritoriálním rozsahu, pro určité časové období (zpravidla kalendářní rok), na základě písemné žádosti vývozce nebo dovozce.

           (3) Žádost o udělení individuální otevřené licence musí obsahovat

      a) jméno a sídlo vývozce nebo dovozce, popřípadě jméno a místo podnikání,

      b) identifikační číslo vývozce nebo dovozce, u fyzické osoby rodné číslo a místo             trvalého nebo dlouhodobého pobytu na území České republiky,⁵⁾

      c) podpoložky kombinované nomenklatury celního sazebníku,

      d) názvy zboží a jejich číselné označení dle seznamu kontrolovaného zboží, jeho             předpokládané množství a celkovou cenu,

      e) názvy států, do kterých má být kontrolované zboží vyvezeno nebo ze kterých má být             dovezeno,

     f) předpokládaný účel užití zboží,

     g) název a sídlo, popřípadě dlouhodobý nebo trvalý pobyt konečných uživatelů, jsou-li            v době podání žádosti známi,

     h) návrh na dobu platnosti individuální otevřené licence.

           (4) Žádost o individuální otevřenou licenci musí být doložena

   

     a) seznamem zahraničních obchodních partnerů,   

     b) obchodními doklady prokazujícími předpokládané dodávky kontrolovaného zboží, k jehož vývozu nebo dovozu je vyžadována individuální otevřená licence, byly-li mezi tuzemským vývozcem nebo dovozcem a jeho zahraničním smluvním partnerem uzavřeny,

     c) povolením Státního úřadu pro jadernou bezpečnost v případě dovozu a vývozu             kontrolovaného zboží v jaderné oblasti vydaným podle zvláštního zákona,⁴⁾

d) prohlášením o dalších skutečnostech, pokud by mohly mít význam pro výsledek řízení,

(d) e)  na žádost ministerstva dalšími doklady a informacemi  umožňujícími řádné posouzení daného případu.

(5) Vzor žádosti o udělení individuální otevřené licence stanoví prováděcí předpis.

§ 13

(1) Rozhodnutí o udělení individuální otevřené licence pro vývoz nebo dovoz kontrolovaného zboží (obsahuje)musí obsahovat zejména

      a)  (jméno, sídlo) název nebo firma, sídlo a identifikační číslo vývozce nebo dovozce, popřípadě jméno a místo podnikání, u fyzické osoby rodné číslo a místo trvalého nebo dlouhodobého pobytu na území České republiky,⁵⁾

      b) podpoložky kombinované nomenklatury celního sazebníku,

      c) názvy zboží a jejich číselné označení dle seznamu kontrolovaného zboží, celkové             množství a celkovou cenu,

      d)  názvy států, do kterých může vývozce vyvážet anebo ze kterých může dovozce            dovážet stanovené kontrolované zboží,

      e) dobu platnosti individuální otevřené licence a stanovené lhůty pro průběžná hlášení           o realizaci,

      f)  případné další podmínky, za kterých lze vyvážet nebo dovážet vymezené kontrolované           zboží,

      g) datum vydání, razítko a podpis pověřeného (pracovníka) zaměstnanceministerstva.

(2) V rozhodnutí ministerstvo vymezí místo pro záznamy celních úřadů⁷⁾ o využívání udělené individuální otevřené licence.

§ 14

           ((1) Udělenou individuální otevřenou licenci lze odejmout za podmínek stanovených v § 10.

          (2) Proti rozhodnutí ministerstva o udělení nebo odnětí individuální otevřené licence není možno podat rozklad. Tímto není dotčeno právo soudního přezkumu správního rozhodnutí.⁸⁾)

(1) Udělenou individuální otevřenou licenci lze zrušit, změnit, odvolat nebo pozastavit z důvodů a za podmínek stanovených v § 10.

           (2) Proti rozhodnutí ministerstva o udělení, zrušení, změně nebo odvolání udělenéindividuální otevřené licence není možno podat rozklad. Tímto není dotčeno právo soudního přezkumu správního rozhodnutí.⁸⁾ Proti rozhodnutí o pozastavení udělené individuální otevřené licence nelze podat rozklad ani odvolání.⁸⁾

§ 15

Předběžný souhlas k jednání

(1) Vývozce nebo dovozce kontrolovaného zboží může před předložením žádosti o udělení individuální licence předložit ministerstvu písemnou žádost o předběžný souhlas k jednání se zahraničním partnerem. V žádosti uvede předpokládané skutečnosti uvedené v § 6 odst. 3 a odst. 4 písm. d).

(2) O žádosti ministerstvo rozhodne do 30 dnů od jejího podání. Udělený předběžný souhlas může být změněn, došlo-li ke změně podmínek, za kterých byl vydán; stát neodpovídá za případnou újmu, která by vývozci nebo dovozci takto vznikla. Tento předběžný souhlas nenahrazuje udělení individuální licence.

(3)  Prováděcí předpis stanoví, ve kterých případech vývozu nebo dovozu kontrolovaného jaderného, chemického a biologického zboží zvlášť významného z hlediska státních zájmů je vývozce a dovozce povinen požádat ministerstvo o předběžný souhlas k jednání se zahraničním partnerem před uzavřením smlouvy.

(4) Hlediskem pro zařazení kontrolovaného zboží mezi zvlášť významné podle odstavce 3 jsou

a)    stanovený objem vyváženého kontrolovaného zboží v rámci jedné smlouvy ve vztahu        k stanovené položce kontrolovaného zboží,

    b) technické a užitné vlastnosti kontrolovaného zboží zvyšující riziko jeho použití pro             výrobu a šíření zbraní hromadného ničení,

    c)    citlivost předpokládaného místa konečného užití kontrolovaného zboží vyváženého            z České republiky z hlediska zahraničněpolitických zájmů státu anebo z hlediska            zvláštních podmínek stanovených příslušným mezinárodním kontrolním režimem,

    d) kombinace podmínek uvedených v písmenech a) až c).

Všeobecné licence

§ 16

(1) Všeobecná licence umožňuje předem neurčenému dovozci nebo vývozci za přesně vymezených podmínek dovézt kontrolované zboží nebo ho vyvézt bez nutnosti žádat ministerstvo o licenci. Na dovoz a vývoz kontrolovaného zboží v jaderné oblasti se všeobecná licence nevydává.

            (2) Ministerstvo může vyhláškou vydat všeobecnou dovozní nebo vývozní licenci vymezující

   a)      strukturu zboží,

  b)      okruh států, jichž se všeobecná licence týká,

  c)      podmínky, za nichž lze dovážet nebo vyvážet kontrolované zboží na základě 

       všeobecné  licence.

(3) V případě využití všeobecné licence se nepředkládá celním orgánům při dovozu nebo vývozu individuální nebo individuální otevřená licence a do celního prohlášení se uvede namísto čísla licence číslo vyhlášky, kterou byla příslušná všeobecná licence vydána.

(4) Všeobecnou vývozní licenci nelze použít, jestliže byl vývozce příslušnými orgány informován, že dotyčné kontrolované zboží celé nebo jeho část je nebo může být určeno pro některý z účelů použití uvedených v § 19 odst. 2 nebo jestliže vývozce ví nebo má důvody k podezření, že zboží je určeno k výše uvedeným použitím. Pro další postup platí ustanovení § 6 až 11.

§ 17

(1) Dovozce a vývozce, který hodlá dovážet nebo vyvážet kontrolované zboží na základě vydané všeobecné licence, je povinen

    a) před prvním využitím všeobecné licence provést u ministerstva písemně registraci, ve které uvede (své obchodní jméno) svou obchodní firmu, sídlo, popřípadě jméno, bydliště a identifikační číslo, k tomu přiložit kopii výpisu z obchodního rejstříku, je-li v něm zapsán, nebo živnostenského oprávnění,

    b) oznámit ministerstvu změny v údajích zapisovaných do registrace anebo ukončení             dodávek kontrolovaného zboží na základě všeobecné licence.

(2) Registrace provedená podle předchozích odstavců je platná pro použití všech vydaných všeobecných licencí.

§ 18

Ministerstvo může rozhodnout o vyloučení dovozce nebo vývozce z využívání všeobecných licencí, zjistí-li, že porušil podmínku v některé z nich stanovenou. Rozhodnutí zašle na vědomí Ministerstvu financí.

§ 18a

           (1)  Obecné vývozní oprávnění Evropského společenství^8a) má charakter všeobecné vývozní licence.

           (2) Všeobecnou vývozní licenci nelze vydat na kontrolované zboží, pro jehož přesun uvnitř Evropského společenství se vyžaduje licence.

§ 19

Licenční řízení ve zvláštních případech

           ((1) Právnická nebo fyzická osoba uvedená v § 3 odst. 1 je povinna požádat o individuální vývozní licenci i při vývozu zboží, které není uvedeno v seznamu kontrolovaného zboží vydaném podle § 2 odst. 3, jestliže

     a) byla informována příslušným státním orgánem, že zboží je anebo může být zamýšleno, zcela nebo zčásti k použití ve spojení s vývojem, výrobou, zacházením, provozem,   údržbou, skladováním, odhalováním, zjišťováním nebo rozšiřováním chemických,   biologických nebo jaderných zbraní, anebo s vývojem, výrobou, údržbou nebo   skladováním řízených střel schopných takové zbraně nést, nebo

     b)   ví, že zboží je zamýšleno, celé nebo jeho část, k  použití ve spojení s činnostmi             uvedenými   v písmenu a).)

           (1) Licenční řízení ve zvláštních případech se vztahuje na vývoz zboží a technologií, které nejsou uvedeny v seznamu kontrolovaného zboží, včetně poskytování technické pomoci, která je spojena s pohybem osob a zahrnuje i ústní formy pomoci.

            (2) O zvláštní případy se jedná, jestliže

1. vývozce byl ministerstvem informován, že zboží neuvedené na seznamu kontrolovaného zboží je nebo může být celé nebo jeho část určeno k použití ve spojení s vývojem, výrobou, zacházením, provozem, údržbou, skladováním, odhalováním, zjišťováním nebo rozšiřováním chemických, biologických nebo

jaderných zbraní nebo jiných jaderných výbušných zařízení, anebo s vývojem, výrobou, údržbou nebo skladováním raketových systémů schopných takové zbraně nést,

b)  země kupujícího nebo země určení podléhá zbrojnímu embargu rozhodnutému společným postojem nebo společnou akcí přijatou Radou Evropské unie nebo rozhodnutím Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě nebo zbrojnímu embargu uloženému rezolucí Rady bezpečnosti Organizace spojených národů a vývozce byl informován ministerstvem, že zboží neuvedené v seznamu kontrolovaného zboží je nebo může být celé nebo jeho část určeno pro vojenské konečné použití; vojenským konečným použitím se pro účely tohoto zákona rozumí 

1. začlenění do seznamu vojenského materiálu vydaného na základě zvláštního právního předpisu^8b) (dále jen „seznam vojenského materiálu“), 

2. použití výrobního, zkušebního nebo analytického zařízení a součástek pro něj  k vývoji, výrobě nebo údržbě vojenského materiálu uvedeného v seznamu vojenského materiálu,

3. použití jakýchkoli nedokončených výrobků ve výrobě  vojenského   materiálu   uvedeného v seznamu vojenského materiálu,

c) vývozce byl ministerstvem informován, že zboží neuvedené v  seznamu kontrolovaného zboží je nebo může být celé nebo jeho část určeno k použití jako díly nebo součástky předmětů uvedených v seznamu vojenského materiálu, které byly vyvezeny v rozporu se zvláštním předpisem^8b),

d) nařízení vlády stanoví, že s  vývozem zboží neuvedeného na seznamu kontrolovaného zboží je nebo by mohlo být spojeno závažné ohrožení veřejného pořádku nebo bezpečnosti^8c), nebo

e) technická pomoc poskytovaná mimo území České republiky je zamýšlena nebo si je poskytovatel vědom, že je zamýšlena k použití ve spojení s činnostmi uvedenými v písmenech a) a b).

(3)  Je-li si vývozce vědom toho, že technická pomoc, kterou hodlá poskytnout, nebo zboží neuvedené na seznamu kontrolovaného zboží, které nabízí na  vývoz, je určeno celé nebo jeho část k jakémukoli použití uvedenému  v odstavci 2 písm. a) až c), je povinen o tom uvědomit ministerstvo.

((2) Povinnost požádat o individuální vývozní licenci podle odstavce 1 vzniká osobě v něm uvedené i v případě, že má důvody k podezření, že zboží může být použito, celé nebo jeho část, ve spojení s činnostmi uvedenými v odstavci l písm. a); této povinnosti se zprostí, jestliže učinila příslušná opatření k zjištění skutečného použití vyváženého zboží a dostatečně se přesvědčila, že nehrozí jeho zneužití.

(3) Pro povolovací řízení platí v případech uvedených v odstavcích 1 a 2 ustanovení § 6 až 11.)

(4) Jestliže vývozce má nebo vzhledem k okolnostem by měl mít důvody k podezření, že zboží neuvedené na  seznamu kontrolovaného zboží může být určeno celé nebo jeho část k některému z použití uvedenému v odstavci 2 písm. a), je povinen o tom uvědomit ministerstvo; této povinnosti se zprostí, jestliže učinil veškerá dostupná opatření ke zjištění skutečného použití vyváženého zboží a dostatečně se přesvědčil, že nehrozí jeho zneužití.

(5) Ministerstvo rozhodne v případech podle odstavce 2 písm. b) a odstavce 3 a 4, bude-li vývoz takového zboží podléhat licenčnímu řízení podle tohoto zákona. Požadovanou formu licence stanoví ministerstvo.

(6)  V licenčním řízení ve zvláštních případech je vývozce povinen dále postupovat v souladu s tímto zákonem. V  řízení o udělení licence platí § 6 až 14 obdobně.

ČÁST TŘETÍ

Kontrola dodržování podmínek kontrolního režimu a uplatňování sankcí

§ 20

Před rozhodnutím o udělení nebo neudělení licence provede celní úřad⁷⁾, a jde-li o kontrolované zboží v jaderné oblasti, Státní úřad pro jadernou bezpečnost, ze svého podnětu, případně z podnětu ministerstva předběžnou kontrolu zaměřenou na ověření údajů uvedených v žádosti o licenci, na účel a vhodné podmínky užívání kontrolovaného zboží, k jehož dovozu byla vyžádána individuální nebo individuální otevřená licence.

§ 21

Orgány uvedené v § 20 provádějí v místě, kde se kontrolované zboží nachází, průběžnou kontrolu plnění podmínek stanovených v udělené licenci a všeobecných povinností stanovených v § 4. Provedou také kontrolu dováženého a vyváženého zboží, které není uvedeno v seznamu kontrolovaného zboží, mají-li informace, že toto zboží může být použito k účelům uvedeným v (§ 19 odst. 1 písm. a)) § 19 odst. 2. Kontrolu provedou rovněž v případě, že o to požádá ministerstvo nebo příslušný státní orgán státu dodavatele. O zjištěných nedostatcích informují ministerstvo.

§ 22

(1) Orgány uvedené v § 20 jsou za podmínek stanovených zvláštními předpisy⁹⁾ oprávněny při provádění předběžné a průběžné kontroly kontrolovaného zboží vstupovat do místností a prostorů, v nichž se kontrolované zboží nachází nebo podle příslušných dokladů nacházet má, nahlížet do spisů týkajících se kontrolovaného zboží a pořizovat o něm dokumentaci.

(2) Požádá-li příslušný státní orgán státu dodavatele o účast na provedení předběžné nebo průběžné kontroly, orgány uvedené v § 20 mu vyhoví s přihlédnutím ke zvláštním podmínkám vyplývajícím z jiných právních předpisů.⁹⁾

§ 23

K zabezpečení kontrolní činnosti vede Ministerstvo financí evidenci dovezeného kontrolovaného zboží a celní úřady evidenci ve své územní působnosti a poskytuje ministerstvu potřebné informace o uskutečněném vývozu nebo dovozu kontrolovaného zboží.

§ 23a

(1) Celní úřad přeruší celní řízení nebo v případě nutnosti jiným způsobem zabrání, aby vývoz nebo dovoz kontrolovaného zboží, pro které byla udělenalicence podle tohoto zákona, nebyl uskutečněn, jestliže

    a)  má důvodné podezření, že nebyla při udělení licence vzata v úvahu závažná            informace,

    b)   od doby, kdy byla udělena licence, se věcně změnily okolnosti, nebo

    c)    byl o to požádán ministerstvem.

 (2) V případech uvedených v odstavci 1 celní úřad neprodleně informuje ministerstvo, které rozhodne o dalším postupu do 10 pracovních dnů, ve zvlášť složitých případech do 30 pracovních dnů. Pokud celní úřad neobdrží rozhodnutí ministerstva o dalším postupu nebo vyrozumění o prodloužení lhůty, uvolní zboží po uplynutí 10 pracovních dnů. Obdobně postupuje po uplynutí prodloužené lhůty, došlo-li mu vyrozumění o jejím prodloužení.

Ukládání sankcí

§ 24

(1) Jestliže vývozce, dovozce nebo jakákoliv jiná osoba přemístí kontrolované zboží z celního území České republiky do ciziny nebo z ciziny na celní území České republiky bez licence, ačkoli licence je tímto zákonem vyžadována, uloží se

    a) pokuta do výše 20 miliónů Kč nebo pětinásobku ceny zboží, je-li tento pětinásobek             vyšší než 20 miliónů Kč,

    b) sankce propadnutí kontrolovaného zboží.

Sankce podle písmen a) a b) lze uložit samostatně anebo v souběhu.

          (2) Jestliže vývozce nebo jakákoliv jiná osoba přemístí kontrolované zboží z území České republiky bez licence, ačkoli je licence požadována i pro jeho přesuny uvnitř Evropského společenství, platí postup podle odstavce 1.

(3) Jestliže vývozce, dovozce nebo uživatel dovezeného kontrolovaného zboží jiného než v jaderné oblasti neplní povinnosti stanovené v § 4, může být uložena pokuta až do výše 5 miliónů Kč.

(4) Výše pokuty podle odstavců 1 a 2 se určí s ohledem na míru, význam a dobu ohrožení zahraničněpolitických, obchodních nebo bezpečnostních zájmů státu, popřípadě s ohledem na škodu vzniklou protiprávním jednáním. Tímto nejsou dotčeny sankce podle zvláštních zákonů.¹⁰⁾

§ 25

(1) Pokutu a propadnutí kontrolovaného zboží podle § 24 uloží celní úřad příslušný podle celního zákona k projednávání celních deliktů rozhodnutím. Při rozhodování o uložení sankce propadnutí kontrolovaného zboží se přiměřeně použije ustanovení § 300 celního zákona. Celní úřad jím uloženou sankci vymáhá a vybírá.

(2) Pokutu a propadnutí kontrolovaného zboží lze uložit do dvou let ode dne, kdy bylo porušení zákona zjištěno protokolem o kontrolním zjištění, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy k porušení došlo. Odvolání proti rozhodnutí vydanému podle odstavce 1 má odkladný účinek.

(3) Uložená pokuta je splatná do 15 dnů od právní moci rozhodnutí, jímž byla uložena, a je příjmem státního rozpočtu České republiky.

(4) Kontrolované zboží, o jehož propadnutí bylo pravomocně rozhodnuto, prodá celní úřad  zpravidla v dražbě; výtěžek  z prodeje  po o dečtení nákladů prodeje je příjmem státního

rozpočtu České republiky. Celní úřad přitom postupuje přiměřeně podle ustanovení (§ 4 odst. 2 písm. b)) § 4 odst. 4 písm.b). Jde-li o kontrolované zboží v jaderné oblasti, postupuje se podle zvláštního zákona.⁴⁾

ČÁST ČTVRTÁ

Ustanovení společná, přechodná a závěrečná

§ 26

Ministerstvo vydá dovozci před dovozem kontrolovaného zboží spolu s individuální nebo individuální otevřenou licencí i dovozní certifikát v případě, kdy o něj požádá zahraniční dodavatel. Dovozní certifikát obsahuje údaje shodné s dovozní licencí.

§ 27

Celní úřad potvrdí dovozci po uskutečněném dovozu doklad o ověření dodávky, jestliže je tento doklad vyžadován zahraničním dodavatelem. V případě následného zjištění nesrovnalostí u dovezeného kontrolovaného zboží informuje prostřednictvím ministerstva příslušný státní orgán země vývozce.

§ 28

Na řízení podle tohoto zákona se vztahuje správní řád s odchylkami

    a) uvedenými v § 11 a § 14 odst. 2 ve věci odvolacího řízení, v § 15 odst. 2 ve věci lhůty pro udělení předběžného souhlasu k jednání a v § 25 odst. 1 ve věci místní příslušnosti celních orgánů při ukládání sankcí,

    b) uvedenými v části druhé tohoto zákona, kdy účastníkem řízení je osoba uvedená v (§3 odst. 1) § 3 odst. 1 a 3, a jde-li o řízení podle části třetí tohoto zákona, též uživatel kontrolovaného zboží, jakož i jakákoliv jiná osoba uvedená v § 24 odst. 1,

    c)    z práva účastníka nahlížet do spisů, pořizovat si z nich výpisy a vyjadřovat se k nim,¹¹⁾ pokud se týkají vyjádření příslušných státních orgánů a dokládají možné zahraničněpolitické nebo bezpečnostní zájmy státu vedoucí k postupu podle (§ 9 písm. d) a § 10 (odst. 1 písm. b)) § 9 písm. d) a e) a § 10odst. 2 a 4 tohoto zákona; správní orgán je však povinen v odůvodnění rozhodnutí uvést, z jakých vyjádření při svém rozhodnutí vycházel.

§ 29

(1) K zabezpečení důsledného provádění ustanovení tohoto zákona je ministerstvo oprávněno žádat od státních orgánů vyjádření k jednotlivým případům vývozů a dovozů kontrolovaného zboží z hlediska zahraničněpolitických a bezpečnostních zájmů státu a informace o účastnících zabývajících se vývozem a dovozem kontrolovaného zboží anebo o vývozcích a dovozcích žádajících o udělení licence k této činnosti, jakož i o jejich podnikatelské činnosti, jestliže se vztahuje ke kontrolovanému zboží. Příslušné státní orgány jsou povinny vydat vyjádření, pokud tomu nebrání zvláštní právní předpisy,¹²⁾ a to ve lhůtě

30 dnů anebo po dohodě s ministerstvem ve lhůtě přiměřeně prodloužené.

           (2) Ministerstvo a Ministerstvo financí si vzájemně poskytují údaje týkající se licenčního a celního řízení, a to v rozsahu údajů uvedených v licenci podle § 7 a § 13 zákona. Navzájem se neprodleně informují o skutečnostech významných pro povolovací řízení a kontrolu dodržování podmínek kontrolního režimu a ukládání sankcí.

            (3) Ministerstvo a Státní úřad pro jadernou bezpečnost si vzájemně poskytují údaje týkající se povolovacího a licenčního řízení, a to způsobem a v rozsahu stanoveném vzájemnou součinnostní dohodou k zajištění činností vyplývajících z tohoto zákona a příslušných právních předpisů.^3),4)

(2)(4) V záležitostech upravených tímto zákonem je ministerstvo rovněž oprávněno spolupracovat s mezinárodními institucemi uvedenými v § 1 odst. 2 a poskytovat informace, k nimž se Česká republika členstvím v nich zavázala. Ministerstvo je oprávněno spolupracovat i se státními orgány jiných států zodpovědnými za plnění úkolů národního kontrolního režimu v oblasti kontrolovaného zboží.

(5) Informační povinnost v rozsahu tohoto zákona vůči příslušným orgánům Evropské unie vykonává ministerstvo.

(6)   Zahraniční osobou podle tohoto zákona se rozumí fyzická nebo právnická osoba se sídlem nebo místem podnikání v zemi, která není členským státem Evropské unie.

§ 30

(1) Rozhodnutí vydaná podle tohoto zákona nenahrazují rozhodnutí vydaná podle zvláštních předpisů. ^{1), 2), 3), 4)}

(2) Individuální a individuální otevřená licence jsou nepřevoditelné. Osoba, které byla  individuální  a  individuální  otevřená licence udělena, musí proto licenci  předložit

celnímu úřadu jako deklarant, a to sama nebo prostřednictvím přímého zástupce.⁶⁾ Platnost registrace pro použití všeobecných licencí ověří celní úřad při celním řízení.

§ 30a

Stát neodpovídá za újmu vzniklou vydáním rozhodnutí z důvodů stanovených tímto zákonem; odpovědnost státu podle zvláštního právního předpisu¹³⁾ není tímto dotčena.

§ 31

   (1) Platná povolení k vývozu nebo dovozu kontrolovaného zboží vydaná podle dosavadních předpisů se považují za licence podle tohoto zákona. U dovezeného kontrolovaného zboží podle dosavadních povolení se v případě změny uživatele vztahuje na stávajícího uživatele namísto povinnosti žádat o povolení k jinému nakládání s kontrolovaným zbožím povinnost informovat dalšího uživatele, že se jedná o kontrolované zboží, a ruší se povinnost celních úřadů vést evidenci o pohybu kontrolovaného zboží po území České republiky.

       (2) Povolovací řízení zahájená přede dnem účinnosti tohoto zákona budou ukončena vydáním rozhodnutí podle dosavadních předpisů.

§ 32

       Ministerstvo vydá k provedení (§ 2 odst. 3) § 2 odst. 2, § 6 odst. 5, § 12 odst. 5 a § 15 odst. 3 tohoto zákona vyhlášku.

§ 33

Zrušují se:

1. Zákon č. 547/1990 Sb., o nakládání s některými druhy zboží a technologií a o jejich             kontrole.

2.   Vyhláška Federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 50/1992 Sb., kterou se provádí zákon č. 547/1990 Sb., o nakládání s některými druhy zboží a technologií a o jejich kontrole, ve znění vyhlášky Federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 505/1992 Sb., vyhlášky Ministerstva průmyslu a obchodu č. 22/1994 Sb. a vyhlášky Ministerstva průmyslu a obchodu č. 234//1994 Sb.

§ 34

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Poznámky pod čarou

⁾    Zákon č. 287/1993 Sb., o působnosti Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, ve znění       zákona č. 85/1995 Sb.

²⁾     Vyhláška Československé komise pro atomovou energii č. 28/1977 Sb., o evidenci a kontrole jaderných materiálů, ve znění vyhlášky Československé komise pro atomovou energii č. 100/1989 Sb.

³⁾      Zákon č. 19/1997 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní a o změně a doplnění zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 455/1991 Sb.,  živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.

⁴⁾     Zákon č.18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření        (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů.

⁵⁾      Zákon č. 135/1982 Sb., o hlášení a evidenci pobytu občanů.

       Zákon č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území České a Slovenské Federativní        Republiky, ve znění pozdějších předpisů.

⁶⁾       Zákon ČNR č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona ČNR č. 35/1993 Sb.

⁷⁾      § 11 zákona Č NR č. 13/1993 Sb.

⁸⁾  § 248 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.

^8a)     Nařízení Rady (ES) 1334/2000 ze dne 22. 6. 2000, které stanoví režim  Společenství        pro kontrolu vývozů předmětů a technologie dvojího použití,  platné od 28. 9. 2000.

^8b)   Zákon č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s  vojenským materiálem a o doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění  pozdějších předpisů.

^8c)Čl. 36 a 114 Evropské dohody zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně  druhé publikované ve Sbírce zákonů jako sdělení Ministerstva zahraničních věcí č.  7/1995 Sb.

Čl. 30 Smlouvy o založení Evropského společenství publikované Úředním        věstníkem ES č. C 340 dne 10.11. 1997

9. Např. zákon č. 28/1984 Sb., o státním dozoru nad jadernou bezpečností jaderných zařízení, vyhláška Československé komise pro atomovou energii č. 100/1989 Sb., o bezpečnostní ochraně jaderných zařízení a jaderných materiálů.

¹⁰⁾  Např. zákon ČNR č. 13/1993 Sb., ve znění zákona ČNR č. 35/1993 Sb.

¹¹⁾ § 23 a 33 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

¹²⁾ Např. § 8 odst.3 zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky.

¹³⁾   Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu  způsobenou  při  výkonu   veřejné  moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád)  ve  znění zákona č.  120/2001 Sb.

SROVNÁVACÍ TABULKY

navrhovaných ustanovení návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 21/1997 Sb., o kontrole vývozu a dovozu zboží a technologií podléhajících mezinárodním kontrolním režimům a příslušných ustanovení Nařízení Rady (ES) č. 1334/2000, které stanoví režim Společenství pro kontrolu vývozu předmětů a technologie dvojího užití a Společná akce Rady (EU) o kontrole technické pomoci související s určitým konečným vojenským využitím.

Navrhovaný předpis ČR	Odpovídající předpis ES
Zákon, kterým se mění zákon č. 21/1997 Sb., o kontrole vývozu a dovozu zboží a technologií podléhajících mezinárodním kontrolním režimům	Nařízení Rady (ES) č. 1334/2000, které stanoví režim Společenství pro kontrolu vývozů předmětů a technologie dvojího užití Společná akce Rady 2000/401/CFSP o kontrole technické pomoci související s určitým konečným vojenským použitím (ve znění neoficiálního překladu)

Ustanovení	Obsah	Ustanovení	Obsah
§ 2	(1) Kontrolnímu režimu podle tohoto zákona jsou podrobeny předměty dvojího použití, včetně softwaru a technologie, které vzhledem ke svému charakteru mohou být použity jak pro civilní, tak i vojenské účely, včetně těch, které mohou být použity jak pro nevýbušné účely, tak i zejména pro jakoukoli formu podpory výroby jaderných zbraní nebo jiných jaderných výbušných zařízení, chemických a biologických zbraní (dále jen „kontrolované zboží“). (2) Seznam kontrolovaného zboží podle odstavce 1 stanoví prováděcí předpis (dále jen „seznam kontrolovaného zboží“). (3) Kontrolovaným zbožím podle tohoto zákona je rovněž zboží, na které se vztahuje licenční řízení ve zvláštních případech podle § 19.	1334/2000 Čl. 2 Čl. 3	Pro účely tohoto nařízení: a) “Předměty dvojího užití“ znamenají předměty, včetně softwaru a technologie, které mohou být použity jak pro civilní tak i vojenské účely a zahrnuje veškeré předměty, které mohou být použity jak pro nevýbušné účely tak i pro jakoukoli formu podpory výroby jaderných zbraní nebo jiných jaderných výbušných zařízení; 1) K vývozu předmětů dvojího užití uvedených v příloze I se vyžaduje zmocnění. 2) Podle článku 4 nebo článku 5 je možné také vyžadovat zmocnění k vývozu do všech nebo určitých míst určení určitých předmětů dvojího užití, které nejsou uvedeny v příloze I.	PL
§ 3	(1) Vývozcem se pro účely tohoto zákona rozumí osoba, která: a) podává celní prohlášení nebo jejímž jménem je celní prohlášení podáváno a v okamžiku přijetí celního prohlášení je smluvní stranou zahraničního příjemce a je oprávněna rozhodnout o odeslání kontrolovaného zboží z celního území České republiky; nejedná-li tato osoba svým jménem nebo není-li uzavřena smlouva na dodávku kontrolovaného zboží, je rozhodující, kdo je oprávněn rozhodnout o odeslání tohoto zboží z celního území České republiky, nebo b) rozhoduje o přenosu softwaru nebo technologie elektronickými prostředky, faxem nebo telefonem do místa určení mimo území České republiky. (2) Má-li podle smlouvy, na jejímž základě lze uskutečnit vývoz, právo nakládat s kontrolovaným zbožím osoba se sídlem nebo s pobytem mimo území České republiky, považuje se pro účely tohoto zákona tento vývozce za smluvní stranu se sídlem v České republice.	1334/2000 Čl. 2	Pro účely tohoto nařízení: c) „vývozce“ znamená fyzickou nebo právnickou osobu, na níž je odevzdáno vývozní prohlášení, tj. osoba, která v okamžiku kdy je prohlášení přijímáno, je smluvním partnerem příjemce v třetí zemi a je oprávněna rozhodnout o odeslání předmětů z celního území Společenství. Nebyla-li uzavřena smlouva o vývozu nebo nejedná-li držitel smlouvy sám za sebe, je rozhodující, kdo je oprávněn rozhodnout o odeslání předmětů z celního území Společenství; „vývozce“ také znamená fyzickou nebo právnickou osobu, která rozhoduje o přenosu softwaru nebo technologie elektronickými prostředky, faxem nebo telefonem do místa určení, vně Společenství; Má-li na základě smlouvy, na které je vývoz založen, disposiční právo k předmětům dvojího užití osoba usídlená mimo Společenství, považuje se vývozce za smluvní stranu usídlenou ve Společenství;	PL
§ 3	(3) Vývozem se pro účely tohoto zákona rozumí b) přenos softwaru nebo technologie elektronickými prostředky, faxem nebo telefonem do místa určení mimo území České republiky; ústní předávání technologie telefonem je vývozem jen, je-li technologie obsažená v dokumentu čtena nebo popisována do telefonu způsobem, že je v podstatě dosaženo stejného výsledku, jako když je předán dokument. Ustanovení zvláštních právních předpisů nejsou tímto dotčena.	1334/2000 Čl. 2	Pro účely tohoto nařízení: b) „vývoz“ znamená: (iii) přenos softwaru nebo technologie elektronickými prostředky, faxem nebo telefonem do místa určení vně Společenství; to platí pro ústní předávání technologie telefonem jen do té míry, v níž je technologie obsažena v dokumentu jehož příslušná část je do telefonu čtena nebo je popisována takovým způsobem, že v podstatě je dosaženo téhož výsledku;	PL
§ 3	(4) Dovozcem se rozumí osoba, která dováží kontrolované zboží na území České republiky. Má-li podle smlouvy, na jejímž základě lze dovoz uskutečnit, právo nakládat s kontrolovaným zbožím na území České republiky osoba se sídlem nebo pobytem v zahraničí, považuje se pro účely tohoto zákona tento dovozce za smluvní stranu se sídlem v České republice.		Není upraveno právem ES.
§ 3	(6) Vláda může nařízením stanovit, že celní prohlášení na propuštění kontrolovaného zboží do celního režimu lze podat pouze u určitého celního úřadu.	1334/2000 Čl. 13	1) Členské státy mohou stanovit, že celní formality při vývozu předmětů dvojího užití mohou být splněny pouze na celních úřadech k tomu zmocněných.	PL
§ 4	(1) Vývozce nebo dovozce je povinen zabezpečit, aby nejpozději při zahájení celního řízení bylo příslušnému celnímu úřadu oznámeno, že se jedná o kontrolované zboží. Vývozce v obchodních dokumentech, jimiž se rozumí zejména kupní smlouva, potvrzení objednávky a účetní doklady, zřetelně vyznačí, že se jedná o kontrolované zboží.	1334/2000 Čl. 21	7) Příslušné obchodní dokumenty vztahující se k přesunům předmětů dvojího užití uvnitř Společenství, uvedené v příloze I, musí jasně informovat, že tyto předměty podléhají kontrolám, jsou-li vyváženy ze Společenství. Příslušné obchodní dokumenty zahrnují zejména prodejní smlouvu, potvrzení zakázky, účet nebo odesílací list.	PL
§ 4	(2) Vývozce nebo dovozce předloží příslušnému celnímu úřadu, který rozhoduje o propuštění kontrolovaného zboží, originál individuální nebo individuální otevřené licence pro vývoz nebo dovoz kontrolovaného zboží; jinak nelze kontrolované zboží propustit.	1334/2000 Čl. 12	1) Při vyřizování formalit při vývozu předmětů dvojího užití na celním úřadě, který je odpovědný za zpracování vývozního prohlášení, podá vývozce důkaz, že obdržel nezbytné oprávnění k vývozu.	PL
§ 4	(3) Vývozce kontrolovaného zboží je dále povinen c) nejméně po dobu pěti let od konce kalendářního roku, v němž došlo k vývozu kontrolovaného zboží, vést evidenci, která obsahuje základní údaje nezbytné pro určení zboží ……………………..………… včetně příslušných dokladů (obchodní smlouvy, záruky o užití, faktury, dopravní a jiné expediční dokumenty), a tuto evidenci ministerstvu na jeho výzvu předložit,	1334/2000 Čl. 16	2) Seznamy a záznamy a dokumenty uvedené v odstavci 1 se uchovávají nejméně tři roky od konce kalendářního roku, ve kterém se vývoz uskutečnil. Na požádání příslušných orgánů členského státu, ve kterém je vývozce usídlen, se předkládají.	PL
§ 4	(4) Dovozce kontrolovaného zboží je dále povinen a) po dobu nejméně tří let … uživatele, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak,3), 4) vést evidenci … .		Není upraveno právem ES.
§ 6	(3) Žádost o udělení individuální licence musí obsahovat d) název nebo firma a sídlo, popřípadě jméno a místo podnikání zprostředkovatele či zástupce, je-li odlišný od vývozce, e) název nebo firma a sídlo, popřípadě jméno a místo podnikání příjemce zásilky, je-li odlišný od zahraničního smluvního partnera,	1334/2000 Čl. 10	1) Všechna jednotlivá a globální oprávnění k vývozu se vydávají na formulářích, které souhlasí se vzorem uvedeným v příloze IIIa.	PL
§ 6	(4) Žádost o udělení individuální licence musí být doložena b) při vývozu dovozním povolením příslušného orgánu státu dovozu nebo prohlášením zahraničního konečného uživatele, že zboží nebude používáno k výrobě nebo vývoji jaderných, chemických a biologických zbraní, s uvedením konkrétního účelu jeho použití, jenž musí odpovídat údajům v žádosti o licenci, a s prohlášením, že nebude bez souhlasu země vývozce reexportováno, při dovozu obdobným prohlášením s písemným závazkem konečného uživatele, že specifikované zboží bude užíváno pouze k povolenému účelu; tyto dokumenty se nemusí předkládat v případech, kdy bylo vydáno povolení Státního úřadu pro jadernou bezpečnost na základě záruky státu, do kterého je zboží vyváženo,		Není upraveno právem ES.
§ 6	(4) Žádost o udělení individuální licence musí být doložena d) prohlášením o dalších skutečnostech, pokud by mohly mít význam pro výsledek řízení, e) na žádost ministerstva dalšími doklady a informacemi umožňujícími řádné posouzení daného případu.	1334/2000 Čl. 9	1) Vývozci poskytují příslušným orgánům všechny nezbytné informace ke své žádosti o oprávnění k vývozu.	PL
§ 7	(2) Rozhodnutí o udělení individuální licence pro vývoz nebo dovoz kontrolovaného zboží musí obsahovat zejména d) název nebo firma a sídlo, popřípadě jméno a místo podnikání zahraničního smluvního partnera nebo příjemce zásilky, je-li odlišný od zahraničního smluvního partnera, a jméno a sídlo konečného uživatele zboží,	1334/2000 Čl. 10	1) Všechna jednotlivá a globální oprávnění k vývozu se vydávají na formulářích, které souhlasí se vzorem uvedeným v příloze IIIa.	PL
§ 9	Ministerstvo individuální licenci neudělí, jestliže e) zamýšlené konečné užití dostatečně nezaručuje, že zboží nebude použito ve spojení se zbraněmi hromadného ničení, raketovými systémy schopnými takové zbraně nést nebo pro vojenské konečné použití nebo	1334/2000 Čl. 8	d) Při rozhodování zda udělit či neudělit vývozní oprávnění podle tohoto nařízení přihlíží členský stát ke všem užitečným úvahám, zahrnující zejména úvahy o zamýšleném konečném užití a riziku zneužití.	PL
§ 10	(1) Ministerstvo udělenou individuální licenci zruší, jestliže a) licence byla udělena na základě nepravdivých nebo neúplných údajů nebo b) nebyly dodrženy podmínky stanovené v udělené licenci. (2) Ministerstvo udělenou individuální licenci změní nebo odvolá, jestliže je to odůvodněno zahraničněpolitickými nebo bezpečnostními zájmy České republiky. (3) Zrušit, změnit nebo odvolat udělenou individuální licenci nelze v případě, bylo-li kontrolované zboží zcela propuštěno do celního režimu nebo ke zpětnému vývozu. (4) Ministerstvo udělenou individuální licenci pozastaví na dobu nezbytně nutnou k vyloučení podezření, že existuje některý z důvodů pro její zrušení, změnu nebo odvolání. Nebude-li shledán důvod pro vydání rozhodnutí o zrušení, změně nebo odvolání licence, pozastavení licence bude ukončeno.	1334/2000 Čl. 9	2) Příslušné orgány jednajíce v souladu s tímto nařízením mohou odmítnout udělit oprávnění k vývozu a mohou zrušit, pozastavit, změnit nebo odvolat oprávnění k vývozu, která již udělily. V případě, že odmítnou, zruší, pozastaví, podstatně omezí nebo odvolají oprávnění, informují o tom příslušné orgány druhých členských států a Komisi a vymění si nezbytné informace s druhými členskými státy a Komisí, při dodržení ustanovení čl. 15 odst. 3 o důvěrnosti takových informací.	PL
§ 11	(2) Proti rozhodnutí ministerstva o zrušení, změně nebo odvolání udělené individuální licence není možno podat rozklad. Tímto není dotčeno právo soudního přezkumu správního rozhodnutí.8) Proti rozhodnutí o pozastavení udělené individuální licence nelze podat rozklad ani odvolání.8)		Není upraveno právem ES.
§ 12	(4) Žádost o individuální otevřenou licenci musí být doložena d) prohlášením o dalších skutečnostech, pokud by mohly mít význam pro výsledek řízení, e) na žádost ministerstva dalšími doklady a informacemi umožňujícími řádné posouzení daného případu.	1334/2000 Čl. 9	1) Vývozci poskytují příslušným orgánům všechny nezbytné informace ke své žádosti o oprávnění k vývozu.	PL
§ 14	(1) Udělenou individuální otevřenou licenci lze zrušit, změnit, odvolat nebo pozastavit z důvodů a za podmínek stanovených v § 10.	1334/2000 Čl. 9	2) Viz text k § 10.	PL
§ 14	(2) Proti rozhodnutí ministerstva o udělení, zrušení, změně nebo odvolání udělené individuální otevřené licence není možno podat rozklad. Tímto není dotčeno právo soudního přezkumu správního rozhodnutí.8) Proti rozhodnutí o pozastavení udělené individuální otevřené licence nelze podat rozklad ani odvolání.8)		Není upraveno právem ES.
§ 15	(2) O žádosti ministerstvo rozhodne do 30 dnů od jejího podání. Udělený předběžný souhlas může být změněn, došlo-li ke změně podmínek, za kterých byl vydán; stát neodpovídá za případnou újmu, která by vývozci nebo dovozci takto vznikla. Tento předběžný souhlas nenahrazuje udělení individuální licence.		Není upraveno právem ES.
§ 16	(4) Všeobecnou vývozní licenci nelze použít, jestliže byl vývozce příslušnými orgány informován, že dotyčné kontrolované zboží celé nebo jeho část je nebo může být určeno pro některý z účelů použití uvedených v § 19 odst. 2 nebo jestliže vývozce ví nebo má důvody k podezření, že zboží je určeno k výše uvedeným použitím. Pro další postup platí ustanovení § 6 až 11.	1334/2000 Čl. 6	4) Členské státy uvedou v obecných oprávněních, že tato nemohou být použita, jestliže byl vývozce svými úřady informován, že dotyčné předměty jsou nebo mohou být určeny ve svém celku nebo z části pro jedno z užití uvedených v odst. 1, 2 a 3 čl. 4 nebo jestliže si je vývozce vědom toho, že předměty jsou určeny k výše uvedeným užitím.	PL
§ 18a	(1) Obecné vývozní oprávnění Evropského společenství8a) má charakter všeobecné vývozní licence. (2) Všeobecnou vývozní licenci nelze vydat na kontrolované zboží, pro jehož přesun uvnitř Evropského společenství se vyžaduje licence.	1334/2000 Čl. 6	1) Pro určité vývozy uvedené v příloze II se tímto nařízením zavádí ve Společenství obecné oprávnění k vývozu. 3) Předměty uvedené v kapitole 2 přílohy II se do obecného oprávnění nezahrnují.	PL
§ 19	(1) Licenční řízení ve zvláštních případech se vztahuje na vývozy zboží a technologií, které nejsou uvedeny v seznamu kontrolovaného zboží, včetně poskytování technické pomoci, která je spojena s pohybem osob a zahrnuje i ústní formy pomoci. (2) O zvláštní případy se jedná, jestliže (a) vývozce byl ministerstvem informován, že zboží neuvedené na seznamu kontrolovaného zboží je nebo může být celé nebo jeho část určeno k použití ve spojení s vývojem, výrobou, zacházením, provozem, údržbou, skladováním, odhalováním, zjišťováním nebo rozšiřováním chemických, biologických nebo jaderných zbraní nebo jiných jaderných výbušných zařízení, anebo s vývojem, výrobou, údržbou nebo skladováním raketových systémů schopných takové zbraně nést, b) země kupujícího nebo země určení podléhá zbrojnímu embargu rozhodnutému společným postojem nebo společnou akcí přijatou Radou Evropské unie nebo rozhodnutím Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě nebo zbrojnímu embargu uloženému rezolucí Rady bezpečnosti Organizace spojených národů a vývozce byl informován ministerstvem, že zboží neuvedené v seznamu kontrolovaného zboží je nebo může být celé nebo jeho část určeno pro vojenské konečné použití; vojenským konečným použitím se pro účely tohoto zákona rozumí 1. začlenění do seznamu vojenského materiálu vydaného na základě zvláštního právního předpisu8b) (dále jen „seznam vojenského materiálu“), 2. použití výrobního, zkušebního nebo analytického zařízení a součástek pro něj k vývoji, výrobě nebo údržbě vojenského materiálu uvedeného v seznamu vojenského materiálu, 3. použití jakýchkoli nedokončených výrobků ve výrobě vojenského materiálu uvedeného v seznamu vojenského materiálu, c) vývozce byl ministerstvem informován, že zboží neuvedené v seznamu kontrolovaného zboží je nebo může být celé nebo jeho část určeno k použití jako díly nebo součástky předmětů uvedených v seznamu vojenského materiálu, které byly vyvezeny v rozporu se zvláštním předpisem,8b) d) nařízení vlády stanoví, že s vývozem zboží neuvedeného na seznamu kontrolovaného zboží je nebo by mohlo být spojeno závažné ohrožení veřejného pořádku8c) nebo e) technická pomoc poskytovaná mimo území České republiky je zamýšlena nebo si je poskytovatel vědom, že je zamýšlena k použití ve spojení s činnostmi uvedenými v písmenech a) a b). (3) Je-li si vývozce vědom toho, že technická pomoc, kterou hodlá poskytnout, nebo zboží neuvedené na seznamu kontrolovaného zboží, které nabízí na vývoz, je určeno celé nebo jeho část k jakémukoli použití uvedenému v odstavci 2 písm. a) až c), je povinen o tom uvědomit ministerstvo. (4) Jestliže vývozce má nebo vzhledem k okolnostem by měl mít důvody k podezření, že zboží neuvedené na seznamu kontrolovaného zboží může být určeno celé nebo jeho část k některému z použití uvedenému v odstavci 2 písm. a), je povinen o tom uvědomit ministerstvo; této povinnosti se zprostí, jestliže učinil veškerá dostupná opatření ke zjištění skutečného použití vyváženého zboží a dostatečně se přesvědčil, že nehrozí jeho zneužití. (5) Ministerstvo rozhodne v případech podle odstavce 2 písm. b) a odstavce 3 a 4, bude-li vývoz takového zboží podléhat licenčnímu řízení podle tohoto zákona. Požadovanou formu licence stanoví ministerstvo. (6) V licenčním řízení ve zvláštních případech je vývozce povinen dále postupovat v souladu s tímto zákonem. V řízení o udělení licence platí § 6 až 14 obdobně.	1334/2000 Čl. 3 2000/401/ /CFSP Čl. 2 1334/2000 Čl. 4 Čl. 4 2000/401/ /CFSP Čl. 2 Čl. 3 1334/2000 Čl. 4	2) Podle článku 4 nebo článku 5 je možné také vyžadovat zmocnění k vývozu do všech nebo určitých míst určení určitých předmětů dvojího užití, které nejsou uvedeny v příloze I. Technická pomoc podléhá kontrolám, když se provádí vně Evropského společenství fyzickou nebo právnickou osobou usídlenou v Evropském společenství a je zamýšlena nebo poskytovatel si je vědom, že je zamýšlena k užití ve spojení s vývojem, výrobou, manipulací, zpracováním, údržbou, skladováním, objevováním, zjišťováním nebo šířením chemických, biologických a jaderných zbraní nebo jiných jaderných výbušných zařízení nebo vývojem výrobou, údržbou nebo skladováním řízených střel schopných nosit takové zbraně. 1) Zmocnění se vyžaduje pro vývoz předmětů dvojího užití, které nejsou uvedeny v příloze I, jestliže byl vývozce informován příslušnými orgány členského státu, ve kterém je usídlen, že dotyčné předměty jsou nebo mohou být ve svém celku nebo z části určeny k užití ve spojení s vývojem, výrobou, manipulací, provozem, údržbou, skladováním, odhalováním, zjišťováním nebo rozšiřováním chemických, biologických nebo jaderných zbraní nebo jiných jaderných výbušných zařízení nebo s vývojem, výrobou, údržbou nebo skladováním řízených střel, schopných takové zbraně dopravovat 2) Zmocnění se rovněž vyžaduje k vývozu předmětů dvojího užití, které nejsou uvedeny v příloze I, podléhá-li kupující země nebo země určení zbrojnímu embargu rozhodnutém společným stanoviskem nebo společnou akcí přijatou Radou nebo rozhodnutím OBSE nebo zbrojnímu embargu uloženému závaznou resolucí Bezpečnostní rady Spojených národů a byl-li vývozce informován příslušnými orgány uvedenými v odstavci 1, že dotyčné předměty jsou nebo mohou být ve svém celku nebo z části určeny pro vojenské konečné užití. Pro účely tohoto odstavce „konečné užití“ znamená: a) začlenění do vojenských předmětů uvedených ve vojenském seznamu členských států; b) užití výrobního, zkušebního nebo analytického zařízení a součástek pro něj, k vývoji, výrobě nebo údržbě vojenských předmětů uvedených ve výše zmíněném seznamu; c) užití jakýchkoli nedokončených výrobků v závodě na výrobu vojenských předmětů uvedených ve výše zmíněném seznamu. 3) Zmocnění se rovněž vyžaduje k vývozu předmětů dvojího užití neuvedených v příloze I, jestliže vývozce byl informován orgány uvedenými v odstavci 1, že dotyčné předměty jsou nebo mohou být určeny ve svém celku nebo z části, k užití jako díly nebo součástky vojenských předmětů uvedených ve vnitrostátním vojenském seznamu, které byly vyvezeny z území tohoto členského státu bez zmocnění, které je předepsáno právními předpisy tohoto členského státu. Viz text k § 19 odst. 1. Členské státy zváží používání takových kontrol rovněž v případech, kdy se technická pomoc vztahuje na jiná vojenská konečná užití než jsou uvedena v článku 2 a je poskytována v zemích určení, které podléhají zbrojnímu embargu rozhodnutému společným postojem nebo společnou akcí přijatou Radou nebo rozhodnutím OBSE nebo zbrojnímu embargu uloženému závaznou rezolucí Rady bezpečnosti Spojených národů. 4) Je-li si vývozce vědom toho, že předměty dvojího užití, které nabízí k vývozu, a které nejsou uvedeny v příloze I, jsou určeny ve svém celku nebo z části k jakémukoli užití uvedenému v odstavcích 1, 2 a 3, musí o tom uvědomit orgány uvedené v odstavci 1, které rozhodnou zda či nikoli je vhodné, aby příslušný vývoz podléhal zmocnění. 5) Členský stát může přijmout nebo zachovat právní předpisy ukládající požadavek na zmocnění k vývozu předmětů dvojího užití, které nejsou uvedeny v příloze I, má-li vývozce důvody k podezření, že tyto předměty jsou nebo mohou být určeny v celku nebo z části pro jakýkoli ze způsobů užití uvedených v odstavci 1.	PL PL PL PL PL
§ 23a	(1) Celní úřad přeruší celní řízení nebo v případě nutnosti jiným způsobem zabrání, aby vývoz nebo dovoz kontrolovaného zboží, pro které byla udělena licence podle tohoto zákona, nebyl uskutečněn, jestliže a) má důvodné podezření, že nebyla při udělení licence vzata v úvahu závažná informace, b) od doby, kdy byla udělena licence, se věcně změnily okolnosti, nebo c) byl o to požádán ministerstvem. (2) V případech uvedených v odstavci 1 celní úřad neprodleně informuje ministerstvo, které rozhodne o dalším postupu do 10 pracovních dnů, ve zvlášť složitých případech do 30 pracovních dnů. Pokud celní úřad neobdrží rozhodnutí ministerstva o dalším postupu nebo vyrozumění o prodloužení lhůty, uvolní zboží po uplynutí 10 pracovních dnů. Obdobně postupuje po uplynutí prodloužené lhůty, došlo-li mu vyrozumění o jejím prodloužení.	1334/2000 Čl.12	3) Aniž je dotčena jakákoli pravomoc, která mu byla svěřena podle a na základě celního zákona Společenství, může také členský stát pro období, které nepřesahuje lhůty uvedené v odstavci 4 pozastavit vývozní řízení k vývozu z jeho území nebo v případě nutnosti jiným způsobem zabránit, aby předměty dvojího užití uvedené v příloze I, které jsou pokryty platným oprávněním k vývozu, opustily Společenství přes jeho území, má-li důvody k podezření, že: nebyla při udělení oprávnění vzata v úvahu závažná informace nebo od doby kdy bylo uděleno oprávnění se věcně změnily okolnosti.	PL
§ 24	(2) Jestliže vývozce nebo jakákoliv jiná osoba přemístí kontrolované zboží z území České republiky bez licence, ačkoli je licence požadována i pro jeho přesuny uvnitř Evropského společenství, platí postup podle odstavce 1.	1334/2000 Čl. 19 Čl. 21	Každý členský stát přijme vhodná opatření, aby zajistil náležité provádění všech ustanovení tohoto nařízení. Zejména stanoví sankce použitelné za porušení ustanovení tohoto nařízení nebo těch, která byla přijata k jeho provedení. Sankce musí být účinné, úměrné a odstrašující. 1) Pro přesuny předmětů dvojího užití uvnitř Společenství uvedených v příloze IV se vyžaduje zmocnění. Na předměty uvedené v části 2 přílohy IV nelze vydávat obecné zmocnění.	PL
§ 29	(2) Ministerstvo a Ministerstvo financí si vzájemně poskytují údaje týkající se licenčního a celního řízení, a to v rozsahu údajů uvedených v licenci podle § 7 a § 13 zákona. Navzájem se neprodleně informují o skutečnostech významných pro povolovací řízení a kontrolu dodržování podmínek kontrolního režimu a ukládání sankcí. (3) Ministerstvo a Státní úřad pro jadernou bezpečnost si vzájemně poskytují údaje týkající se povolovacího a licenčního řízení, a to způsobem a v rozsahu stanoveném vzájemnou součinnostní dohodou k zajištění činností vyplývajících z tohoto zákona a příslušných právních předpisů.3), 4)	1334/2000 Čl. 17	Aby se zajistilo, že toto nařízení je náležitě používáno, přijme každý členský stát jakákoli opatření, která jsou potřebná k tomu, aby jeho příslušným orgánům dovolovala: a) shromažďovat informace o jakékoli zakázce nebo obchodu zahrnujících předměty dvojího užití; b) zajistit, aby opatření na kontrolu vývozu byla náležitě používána, což může zahrnovat zejména oprávnění vstupu do provozoven na vývozech zúčastněných osob.	PL
§ 29	(5) Informační povinnost v rozsahu tohoto zákona vůči příslušným orgánům Evropské unie vykonává ministerstvo.	1334/2000 Čl. 20	Každý členský stát informuje Komisi o právních a správních předpisech přijatých k provedení tohoto nařízení, včetně opatření uvedených v článku 19. Komise zasílá tyto informace druhým členským státům. Každé tři roky předkládá Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění tohoto nařízení. Členské státy poskytnou Komisi všechny vhodné informace pro přípravu zprávy.	PL
§ 29	(6) Zahraniční osobou podle tohoto zákona se rozumí fyzická nebo právnická osoba se sídlem nebo místem podnikání v zemi, která není členským státem Evropské unie.	1334/2000 Čl. 2	c) Viz text k § 3 odst.1.	PL
§ 30	(2) Individuální a individuální otevřená licence jsou nepřevoditelné. Osoba, které byla individuální a individuální otevřená licence udělena, musí proto licenci předložit celnímu úřadu jako deklarant, a to sama nebo prostřednictvím přímého zástupce.6) Platnost registrace pro použití všeobecných licencí ověří celní úřad při celním řízení.	1334/2000 Čl. 12	1) Viz text k § 4 odst. 2.	PL
§ 30a	Stát neodpovídá za újmu vzniklou vydáním rozhodnutí z důvodů stanovených tímto zákonem; odpovědnost státu podle zvláštního právního předpisu13) není tímto dotčena.		Není upraveno právem ES.

PL = plná slučitelnost