Důvodová zpráva

Důvodová zpráva k Vl. n. z., kterým se mění z. na úseku zpravodajských služeb - RJ

Sněmovní tisk: č. 1231, 3. volební období

Průběžně zpracováváme a vylepšujeme obsah důvodových zpráv. Tento dokument může mít drobné nedostatky ve formátování — aktivně na nich pracujeme.

Tento dokument obsahuje důvodovou zprávu k návrhu zákona ze sněmovního tisku PSP ČR — záměr zákonodárce a odůvodnění jednotlivých ustanovení.

enské zpravodajství, tvořené Vojenskou zpravodajskou službou a Vojenským obranným zpravodajstvím. Vymezení vnitřní organizace zpravodajských služeb a bližší vymezení jejich činnosti svěřuje zákon statutům zpravodajských služeb, které schvaluje vláda.

Činnost Bezpečnostní informační služby je upravena také zákonem č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění zákona č. 160/1995 Sb., který stanovuje zejména postavení příslušníků Bezpečnostní informační služby, upravuje specifické prostředky získávání informací, evidence vedené Bezpečnostní informační službou a náhradu škody. Zákon č. 67/1992 Sb., o Vojenském zpravodajství, ve znění zákona č. 153/1994 Sb., a zákona č. 88/1995 Sb., upravuje pouze činnost jedné složky Vojenského zpravodajství - Vojenského obranného zpravodajství.

Zákon stanovuje, že činnost zpravodajských služeb podléhá kontrole vlády a Parlamentu ČR. Rozsah a způsob kontroly Parlamentem ČR by měl stanovit zvláštní zákon.

Zákon č. 153/1994 Sb. je v praxi uplatňován necelých osm let. Přijetím některých nových právních předpisů, zejména zákonů nově upravujících vedení evidencí obsahujících informace, které zpravodajské služby potřebují k plnění svých úkolů, zákonů upravujících nakládání s prostředky státního rozpočtu a majetkem státu nebo policejního zákona, který podpůrně upravoval užívání operativně pátracích prostředků Úřadem pro zahraniční styky a informace a Vojenskou zpravodajskou službou, se právní úprava těchto problematik v zákoně stala zcela nedostatečnou. Z dosavadních zkušeností s aplikací zákona rovněž vyplynula potřeba provést změny a doplnění některých dalších ustanovení.

Účelem navrhované novelizace je zejména zpřesnit působnost, oprávnění zpravodajských služeb v oblasti poskytování informací těmto orgánům státní správy, upravit výčet zpravodajských prostředků, které je oprávněn používat Úřad pro zahraniční styky a informace a Vojenská zpravodajská služba, o krycí prostředky a jasně definovat jednotlivé zpravodajské prostředky a optimalizovat systém jejich používání (obdobně bude i pro potřeby Bezpečnostní informační služby a Vojenského obranného zpravodajství) a racionalizovat opatření k utajení činnosti zpravodajských služeb.

Cílem nové právní úpravy je uvedení příslušných ustanovení zákona do souladu s později přijatými právními předpisy, nikoliv rozšíření oprávnění zpravodajských služeb zasahovat do základních práv a svobod občanů. Nová právní úprava tak přinese nepochybně vyšší standard ochrany práv a svobod osob ve smyslu článku 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, neboť v upravovaných institutech přesně stanoví podmínky a způsob realizace státní moci.

Navrhovaná právní úprava je obdobná právní úpravě obsažené v části první zákona č. 60/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů a právní úpravě obsažené v části třetí zákona č. 265/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, ve znění pozdějších předpisů, zákon č.140/1961 Sb., trestní zákon , a některé další zákony. Tyto právní úpravy stanoví, mimo jiné, i oprávnění Policie České republiky při získávání informací a používání podpůrných operativně pátracích prostředků. S ohledem na to, že jak Policie České republiky, tak i zpravodajské služby používají uvedená oprávnění při typově obdobných činnostech, měla by být obdobně upravena i jejich oprávnění v tomto směru.

Cílem navrhované novelizace je dále také zohlednit specifické postavení zpravodajských služeb při vykazování údajů při hospodaření s prostředky státního rozpočtu apod.

V případě přijetí návrhu zákona o kontrole zpravodajských služeb Parlamentem České republiky budou v zákoně č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky zrušeny paragrafy 14 až 16.

Navrhovaná novelizace v souladu s ústavním pořádkem České republiky řeší pouze aktuální problémy související s činností zpravodajských služeb.

Navrhované řešení je v souladu s právními předpisy tvořícími ústavní pořádek České republiky.

Mezinárodní smlouvy, jimiž je Česká republika vázána, se na navrhovanou právní úpravu nevztahují.

Právní akty Evropských společenství se na navrhovanou právní úpravu nevztahují.

Navrhovaná právní úprava si nevyžádá zvýšené nároky na státní rozpočet ani se v souvislosti s jejím přijetím nepočítá s jinými hospodářskými a finančními dopady.

Předkladatel zároveň navrhuje, aby předkládaný návrh zákona schválila Poslanecká sněmovna v prvním čtení podle § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů

K návrhu, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem zákona souhlas v prvním čtení ve smyslu § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, vedou předkladatele tyto důvody:

Návrh zákona obsahuje:

úpravu získávání informací zpravodajskými službami, která je obdobná právní úpravě získávání informací Policií České republiky, kterou Poslanecká sněmovna v roce 2000 schválila zákonem č. 60/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změněně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 361/200 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změně některých zákonů;
úpravu nakládání s prostředky státního rozpočtu a s majetkem státu. Tato úprava věcně odpovídá právní úpravě, kterou pro Policii České republiky schválila v roce 2001 Poslanecká sněmovna zákonem č. 265/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony;
právní úpravu používání zpravodajských prostředků Úřadem pro zahraniční styky a informace a Vojenskou zpravodajskou službou. Nyní platná právní úprava vychází z úpravy operativně pátracích prostředků v zákonu č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Tato úprava však byla změněna zákonem č. 265/2001 Sb. přijatým Poslaneckou sněmovnou v roce 2001. Navrhovaná úprava používání zpravodajských prostředků na uvedenou změnu policejního zákona kontinuálně reaguje a definuje zpravodajské prostředky obdobně jako novela policejního zákona definuje podpůrné operativně pátrací prostředky. Obě zpravodajské služby budou zpravodajské prostředky samozřejmě nadále používat pouze pro ochranu činností konaných v České republice, tedy především k ochraně života a zdraví osob a zabezpečení majetku,
právní úpravu postupů používání krycích dokladů Bezpečnostní informační službou a Vojenským obranným zpravodajstvím,
úpravu oprávnění příslušníků Úřadu pro zahraniční styky a informace a příslušníků Vojenské zpravodajské služby držet a nosit služební zbraň. Toto oprávnění mají již příslušníci Bezpečnostní informační služby v zákoně č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších předpisů a příslušníci Vojenského obranného zpravodajství v zákoně č. 67/1992 Sb., o Vojenském obranném zpravodajství, ve znění pozdějších předpisů;
logickém zpřesnění působnosti Bezpečnostní informační služby a Vojenského zpravodajství, neboť pro efektivní plnění uložených úkolů musí obě zpravodajské služby získávat informace nejen o relevantních činnostech, jak je stanoveno v jejich zákonné působnosti, ale již o relevantních záměrech, které by k těmto činnostem mohly vést;
rozšíření oprávnění i na ostatní zpravodajské služby využívat informací pro plnění jejich úkolů z přímého přístupu do registru řidičů. Současnosti platná právní úprava zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění zákona č. 60/2001 Sb. to umožňuje Ministerstvu vnitra, Policii České republiky, Vojenské polici a Bezpečnostní informační službě;
rozšíření oprávnění zpravodajských služeb využívat pro plnění jejich úkolů informací v registru silničních vozidel. Dále umožnění přístupu zpravodajských služeb do centrálního registru vozidel ve stejném rozsahu, jak to umožňuje platná právní úprava (zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů /zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla/, ve znění zákona č. 307/1999 Sb.) Policii České republiky;
terminologické úpravy některých ustanovení, které reagují na přijetí zákona č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

S ohledem na to, že ustanovení návrhu zákona, kterými se přiznávají zpravodajským službám příslušná oprávnění, jsou věcně i formulačně obdobná ustanovením v zákonech, které Poslanecká sněmovna přijala v tomto volebním období, lze předpokládat, že k těmto ustanovením nebudou předkládány pozměňovací návrhy tak, jak to Jednací řád Poslanecké sněmovny předpokládá ve druhém čtení návrhu zákona. Zbývajících několik ustanovení návrhu zákona pak obsahuje jednoduché a logické úpravy, které rovněž zpravidla nejsou předmětem pozměňovacích návrhů při projednávání návrhů podobných zákonů. Předkladatel je proto toho názoru, že o přijetí návrhu zákona lze po posouzení jeho nezbytnosti rozhodnout již v prvním čtení.

2. Současná právní úprava neskýtá právní jistotu, že získávání informací zpravodajskými službami má dostatečnou právní oporu v právních předpisech. Jak již bylo uvedeno výše, § 11 zákona dává zpravodajským službám oprávnění požadovat od orgánů veřejné správy informace vedené v souvislosti s plněním úkolů státní správy, avšak nestanoví odpovídající povinnost těchto orgánů zpravodajským, službám takové informace poskytovat. Lze sice argumentovat tím, že uvedené oprávnění zpravodajských služeb je realizací státní moci ve smyslu článku 2 odst. 3 Ústavy České republiky a článku 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a pokud zákon zpravodajským službám oprávnění požadovat informace od orgánů veřejné správy svěřuje, odpovídá nepochybně tomuto oprávnění povinnost uvedených orgánů požadované informace poskytnout, ačkoliv není explicitně zmíněna. Na druhou stranu však citovaná ustanovení ústavních předpisů umožňují uplatňování státní moci pouze v mezích a způsobem stanoveným zákonem a lze pochybovat o tom, že § 11 zákona stanoví meze a způsob pro získávání informací tak, jak to mají uvedené ústavní předpisy na mysli. Tato pochybnost je pak zvýrazněna i podrobnou právní úpravou oprávnění Policie České republiky získávat informace.

Tento stav je o to vážnější, že předmětem činnosti zpravodajských služeb je ve smyslu § 2 zákona právě zabezpečování informací důležitých pro ochranu ústavního zřízení, významných ekonomických zájmů, bezpečnost a obranu České republiky. Pokud však nelze považovat za nesporné, že zpravodajské služby mají pro získávání informací vytvořeny odpovídající zákonné podmínky, mohou jen velice obtížně plnit uložené úkoly, neboť orgány veřejné správy mohou poskytnutí požadovaných informací odmítnout. Vzhledem k tomu považuje předkladatel urychlené přijetí návrhu zákona za nezbytné.

ČÁST PRVNÍ

Čl. I

K bodu 1:

Navrhovaná úprava má za cíl přiměřeným způsob sjednotit způsob jmenování a odvolávání ředitelů zpravodajských služeb na návrh členů vlády, kteří jsou odpovědni za činnost příslušné zpravodajské služby.

K bodu 2, 3 a 4:

Navrhovaná úprava má za cíl umožnit Bezpečnostní informační službě (dále jen „BIS“), aby i v oblastech ochrany utajovaných skutečností a významných ekonomických zájmů České republiky mohla zabezpečovat informace nejen o relevantních konkrétních činnostech, ale již o relevantních záměrech, které by k těmto činnostem mohly vést. Sleduje se tím také zvýrazněné postavení BIS jako zpravodajské služby, která není nadána žádnými výkonnými pravomocemi. Podtrhne se tak preventivní a ryze informační charakter její působnosti a v neposlední řadě by mělo dojít k určitému sjednocení s ostatními působnostmi BIS, jež vyplývají z ustanovení § 5 odst. 1 zákona. Navrhovaná úprava rovněž upravuje terminologii § 5 do souladu s terminologií užívanou v nově schváleném zákonu č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých předpisů.

Obdobně, ze stejných důvodů, je navrhováno upřesnění působnosti Vojenského zpravodajství (dále jen „VZ“).

K bodu 5:

Návrh úpravy znění § 11 řeší především oprávnění zpravodajských služeb při získávání informací z evidencí provozovaných na základě zvláštních právních předpisů, což je nutnou podmínkou pro účinné plnění jejich úkolů, zejména s ohledem na události z 11. září 2001. Cílem novelizace § 11 zákona o zpravodajských službách je uvedení tohoto ustanovení zákona do souladu s později přijatými zákony (např. o telekomunikacích, o občanských průkazech, o cestovních dokladech, o evidenci obyvatel a rodných číslech, o provozu na pozemních komunikacích apod.), nikoli rozšíření oprávnění zpravodajských služeb zasahovat do základních práv a svobod občanů.

Proto konstrukce § 11 vychází z analogie § 47 a zákona č. 283/1991 Sb. o Policii ČR, ve kterém se stanoví oprávnění při získávání informací z evidencí Policií ČR. Ustanovení § 11 návrhu zákona, kterými se zpravodajským službám přiznávají příslušná oprávnění, jsou věcně i formulačně obdobná ustanovením v zákonu, který Poslanecká sněmovna přijala v tomto volebním období (viz zákon č. 60/2001 Sb., kterým se mění zákon o Policii ČR).

Současná právní úprava zákona o zpravodajských službách neskýtá právní jistotu, že získávání informací zpravodajskými službami má dostatečnou právní oporu v právních předpisech. Současné znění § 11 zákona dává zpravodajským službám oprávnění požadovat od orgánů veřejné správy informace vedené v souvislosti s plněním úkolů státní správy, avšak nestanoví výslovně povinnost těchto orgánů zpravodajským službám takové informace poskytovat. Jak již bylo uvedeno v obecné části, tento stav je o to vážnější, že předmětem činnosti zpravodajských služeb je ve smyslu § 2 zákona právě zabezpečování informací důležitých pro ochranu ústavního zřízení, významných ekonomických zájmů, bezpečnosta obranu České republiky. Pokud zpravodajské služby nebudou mít pro získávání informací vytvořeny odpovídající zákonné podmínky, mohou jen velice obtížně plnit uložené úkoly, neboť orgány veřejné správy mohou poskytnutí požadovaných informací odmítnout.

K bodu 6:

Navrhovaná úprava rovněž upravuje terminologii § 16 odst. 4 do souladu s terminologií užívanou v nově schváleném zákonu č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých předpisů, ve znění pozdějších předpisů.

K bodu 7:

Výslovně se stanoví, kdo plní úkoly v Úřadu pro zahraniční styky a informace (dále jen „ÚZSI“) a ve Vojenské zpravodajské službě (dále jen „VZS“). Platná právní úprava tak výslovně stanoví pouze v § 2 odst. 1 zákona č. 154/1194 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších předpisů, pro BIS a v § 8 zákona č. 67/1992 Sb., o Vojenském obranném zpravodajství, ve znění pozdějších předpisů, pro Vojenské obranné zpravodajství (dále jen „VOZ“).

Příslušníci Policie České republiky povolaní k plnění úkolů v ÚZSI nemohou využít oprávnění držet a nosit zbraň podle § 38 až § 42 zákona č. 283/1991 Sb., neboť toto oprávnění lze využít pouze při plnění úkolů Policie České republiky. Charakter činností, které ÚZSI koná na území České republiky, vyžaduje oprávnění držet a nosit zbraň především při ochraně života, zdraví a majetku. Pouze k tomuto účelu také bude navrhované oprávnění využíváno.

Podle současné právní úpravy (zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání) je voják v činné službě oprávněn použít zbraň pouze při výkonu pořádkové, strážní, eskortní a dozorčí služby. Příslušník VZS však nemůže v nezbytně nutných případech použít zbraň při výkonu služby mimo výše uvedené případy.

K bodu 8 a 9:

Z praxe vyplynula potřeba rozšířit výčet zpravodajských prostředků, které je oprávněn používat ÚZSI a VZS pro ochranu svých činností na území České republiky, o krycí prostředky (doposud jsou oprávněny je používat pouze BIS a VOZ) a jednotlivé zpravodajské prostředky definovat. Úprava § 18 rovněž odpovídajícím způsobem upravuje postupy související s používáním krycích dokladů.

Krycí doklady bude možné používat pouze k účelu uvedenému v §18a odst. 1, tedy k zakrytí totožnosti osoby, její příslušnosti k zpravodajské službě nebo k utajení skutečných zájmů nebo objektů zpravodajské služby. Držitel krycího dokladu proto nebude moci na základě tohoto dokladu vykonávat činnost, k níž jinak právní předpis držitele takového dokladu opravňuje (řidičský průkaz, zbrojní průkaz apod.).

Návrh zahrnuje rozšíření a sjednocení možnosti zabezpečit krycí doklady tak, že pro ÚZSI a VZS zabezpečuje krycí doklady Ministerstvo vnitra, Ministerstvo obrany nebo BIS, čímž se zlepší vybavení zpravodajských služeb, aby pak mohly pružněji plnit zákonem stanovené úkoly.

Aby byly vytvořeny podmínky pro možnou kontrolu používání uvedených krycích dokladů, resp. aby se zabránilo jejich zneužívání, je potřeba, aby příslušné subjekty měly povinnost vést evidenci těchto dokladů, což současná právní úprava zcela pomíjí.

K bodu 10:

Stávající právní úprava již zohledňuje specifické postavení zpravodajských služeb zejména při vykazování údajů při hospodaření s prostředky státního rozpočtu, pokud je to nutné k utajení jejich činnosti. Nově navrhovaná úprava toto východisko dále blíže specifikuje, avšak současně zakotvuje další schvalovací proces, resp. kontrolní mechanismy.Ty spočívají zejména v tom, že předpokládanou odchylku nemůže žádná zpravodajská služba realizovat bez souhlasu příslušného ústředního správního úřadu, do jehož působnosti náleží příslušný právní předpis.

Lze tedy konstatovat, že pravidla pro odchylné nakládání s prostředky státního rozpočtu a s majetkem státu a vykazování údajů stanoví na návrh ředitele zpravodajské služby ministr, jemuž je ředitel zpravodajské služby odpovědný, a v případě Bezpečnostní informační služby její ředitel, v dohodě s ústředním správním úřadem, do jehož působnosti náleží příslušný právní předpis.

Navrhovaná úprava vychází z dosavadních praktických zkušeností a poznatků zpravodajských služeb, které zpravodajské služby získaly v rámci fungování současného státního mechanismu. Předpokládá, že obecné fungování tohoto mechanismu nemůže být na úkor plnění úkolů kteréhokoli subjektu.

Nutné případy, ve kterých mohou zpravodajské služby a jejich příslušníci odchylně nakládat s prostředky státního rozpočtu a s majetkem státu a odchylně vykazovat údaje, jsou uvedeny ve vnitřních předpisech zpravodajských služeb.

K bodu 11:

Vzor služebního průkazu příslušníka Vojenské zpravodajské služby stanoví vláda svým nařízením

ČÁST DRUHÁ A TŘETÍ

Čl. II a III

Oprávnění ÚZSI a VZS obsažené v čl. I bodu 10 (§ 18a odst.5) tohoto návrhu se navrhuje přiznat i BIS a VOZ, které ho budou rovněž využívat pouze k plnění úkolů ve své působnosti. Na základě takového dokladu nebude moci příslušník BIS či VOZ vykonávat činnost, k níž jinak právní předpis jejího držitele opravňuje. Z hlediska sjednocení tohoto právního institutu je nutné navrhnout i novely příslušných zákonů o BIS a VOZ, které problematiku krycích dokladů pro tyto zpravodajské služby upravují.

ČÁST ČTVRTÁ

Čl. IV

Platná právní úprava umožňuje Ministerstvu vnitra, Policii České republiky, Vojenské policii a BIS přímý přístup do registru řidičů. Toto oprávnění se navrhuje rozšířit i na ostatní zpravodajské služby České republiky, které ho potřebují k plnění srovnatelných úkolů.

ČÁST PÁTÁ

Čl. V

K bodu 1:

Pro plnění úkolů zpravodajských služeb v rámci jejich působnosti stanovené zákonem č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, je nutné umožnit zpravodajským službám využívat informace v registru silničních vozidel.

K bodu 2:

Pro plnění úkolů zpravodajských služeb v rámci jejich působnosti stanovené zákonem č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, je nutné umožnit těmto službám přístup do centrálního registru vozidel ve stejném rozsahu, jak to umožňuje platná právní úprava Policii České republiky.

ČÁST ŠESTÁ

Čl. VI

Tento zákon nabude účinnosti dnem jeho vyhlášení.

V Praze dne 16. ledna 2002

předseda vlády

místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí

Platné znění s vyznačením navrhovaných změn a doplnění

Zákon č. …/2002 Sb., kterým se mění zákony na úseku zpravodajských služeb, zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění zákona č. 60/2001 Sb., a zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb. “.

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Úvodní ustanovení

§ 1

(1) Tento zákon upravuje zejména postavení, působnost, koordinaci, spolupráci a kontrolu zpravodajských služeb České republiky (dále jen „zpravodajské služby"), ukládání úkolů zpravodajským službám, podávání zpráv těmito službami a poskytování informací zpravodajským službám.

(2) Používání specifických prostředků získávání informací a vedení evidencí obsahujících údaje o osobách Bezpečnostní informační službou a Vojenským obranným zpravodajstvím, jakož i postavení příslušníků zpravodajských služeb a jejich služební poměry upravují zvláštní zákony.^¹)

§ 2

Zpravodajské služby jsou státní orgány pro získávání, shromažďování a vyhodnocování informací (dále jen „zabezpečování informací") důležitých pro ochranu ústavního zřízení, významných ekonomických zájmů, bezpečnost a obranu České republiky.

Zpravodajské služby a jejich postavení

§ 3

V České republice působí tyto zpravodajské služby:

Bezpečnostní informační služba, jejíž příjmy a výdaje tvoří samostatnou kapitolu státního rozpočtu;

b) Úřad pro zahraniční styky a informace, jehož rozpočet je součástí rozpočtové kapitoly Ministerstva vnitra;

Vojenské zpravodajství jako součást Ministerstva obrany, tvořené Vojenskou zpravodajskou službou a Vojenským obranným zpravodajstvím.^²)

§ 4

(1) V čele zpravodajských služeb stojí ředitelé.

(2) Ředitele Bezpečnostní informační služby jmenuje, po projednání ve výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu příslušném ve věcech bezpečnosti, vláda. Z výkonu své funkce je ředitel Bezpečnostní informační služby odpovědný vládě, která ho též odvolává.

(3) Ředitele Úřadu pro zahraniční styky a informace jmenuje a odvolává ministr vnitra se souhlasem vlády. Z výkonu své funkce je ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace odpovědný ministru vnitra.

(4) Ředitele Vojenského zpravodajství jmenuje a odvolává na návrh náčelníka generálního štábu Armády České republiky ministr obrany se souhlasem vlády. Z výkonu své funkce je ředitel Vojenského zpravodajství odpovědný ministru obrany.)

(4) Ředitele Vojenského zpravodajství jmenuje a odvolává ministr obrany se souhlasem vlády. Z výkonu své funkce je ředitel Vojenského zpravodajství odpovědný ministru obrany.

§ 5

Působnost zpravodajských služeb

(1) Bezpečnostní informační služba zabezpečuje informace:

o záměrech a činnostech namířených proti demokratickým základům, svrchovanosti a územní celistvosti České republiky;
o zpravodajských službách cizí moci;
ozáměrech a činnostech ohrožujících (státní a služební tajemství) utajované skutečnosti;
o záměrech a činnostech, jejichž důsledky mohou ohrozit bezpečnost nebo významné ekonomické zájmy České republiky;

e) týkající se organizovaného zločinu a terorismu.

(2) Úřad pro zahraniční styky a informace zabezpečuje informace mající původ v zahraničí, důležité pro bezpečnost a ochranu zahraničně politických a ekonomických zájmů České republiky.

(3) Vojenské zpravodajství zabezpečuje informace:

a) o záměrech a činnostech představujících vojenské ohrožení České republiky;

b) o zpravodajských službách cizí moci v oblasti obrany;

o záměrech a činnostech namířených proti zabezpečování obrany České republiky^³);
o záměrech a činnostech ohrožujících (státní a služební tajemství) utajované skutečnosti v oblasti obrany České republiky.

(4) Zpravodajské služby plní další úkoly, pokud tak stanoví zvláštní zákon nebo mezinárodní smlouva, jíž je Česká republika vázána.

§ 6

Vnitřní organizace zpravodajských služeb

Vymezení vnitřní organizace zpravodajských služeb a bližší vymezení jejich činnosti upraví statuty. Statuty zpravodajských služeb schvaluje vláda.

§ 7

Odpovědnost za činnost zpravodajských služeb a jejich koordinaci

Za činnost zpravodajských služeb odpovídá a koordinuje ji vláda.

§ 8

Podávání zpráv zpravodajskými službami a ukládání úkolů

zpravodajským službám

(1) Zpravodajské služby podávají prezidentu republiky a vládě jednou za rok a kdykoliv o to požádají zprávy o své činnosti.

(2) Zpravodajské služby předávají prezidentu republiky, předsedovi vlády a příslušným členům vlády v případech zjištění, která nesnesou odkladu, informace bezprostředně.

(3) Zpravodajské služby předávají státním orgánům a policejním orgánům informace o zjištěních, která náleží do oboru jejich působnosti; to neplatí, jestliže by poskytnutí ohrozilo důležitý zájem sledovaný příslušnou zpravodajskou službou.

(4) Vláda a prezident republiky ukládají zpravodajským službám úkoly v mezích působnosti těchto služeb. Prezident republiky ukládá zpravodajským službám úkolys vědomím vlády.

(5) Podávání zpráv, předávání informací a ukládání úkolů podle odstavců 1 až 4 se u Bezpečnostní informační služby uskutečňuje prostřednictvím ředitele této služby a u Úřadu pro zahraniční styky a informace a Vojenského zpravodajství prostřednictvím příslušných ministrů. Při předávání informací podle odstavců 2 a 3 se tak může stát i jen s vědomím ředitele Bezpečnostní informační služby nebo příslušného ministra.

Spolupráce zpravodajských služeb

§ 9

Zpravodajské služby navzájem spolupracují na základě dohod uzavíraných se souhlasem vlády.

§ 10

Spolupráci se zpravodajskými službami cizí moci mohou zpravodajské služby uskutečňovat pouze se souhlasem vlády.

(§ 11

Poskytování informací zpravodajským službám

V rámci své působnosti mohou zpravodajské služby žádat od orgánů veřejné správy nezbytnou pomoc a informace, uchovávané těmito orgány v souvislosti s plněním úkolů státní správy.)

§ 11

Poskytování informací zpravodajským službám

(1) Zpravodajské služby mohou při plnění úkolů požadovat od státních orgánů a orgánů územních samosprávných celků nezbytnou pomoc, od právnických a fyzických osob mohou získávat informace důležité pro ochranu ústavního zřízení, významných ekonomických zájmů a bezpečnost a obranu České republiky.

(2) Zpravodajské služby jsou v rozsahu potřebném pro plnění konkrétních úkolů oprávněny žádat z evidence provozované na základě zvláštního právního předpisu poskytnutí informací od příslušného správce nebo zpracovatele, ^3a) a to na jeho náklady. Správce nebo zpracovatel je povinen žádosti bez zbytečného odkladu vyhovět, nestanoví-li zvláštní právní předpis pro poskytování informací jiný režim.

(3) Zpravodajské služby jsou při plnění svých úkolů oprávněny v rozsahu potřebném pro plnění konkrétního úkolu zpravodajských služeb žádat z databáze účastníků veřejné telefonní služby,^3b) evidence občanských průkazů,^3c) evidence cestovních dokladů,^3d) evidence obyvatel,^3e) registru řidičů^3f) a registru silničních vozidel ^3g) poskytnutí informací od příslušného správce nebo zpracovatele^3a) způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup.

(4) Zpravodajské služby jsou při sledování osob a věcí oprávněny žádat v rozsahu potřebném pro plnění konkrétního úkolu zpravodajských služeb od právnických a fyzických osob, které zajišťují telekomunikační činnost,^3h) předávání dat souvisejících s poskytováním telekomunikační služby³ⁱ) způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup. Právnické a fyzické osoby, které zajišťují telekomunikační činnost, jsou povinny žádosti zpravodajských služeb bez zbytečného odkladu vyhovět ve vyžádané formě a v rozsahu stanoveném zvláštním zákonem.^3j)

__________________________

^3a)§ 4 písm. j) a k) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů.

^3b)§ 35 odst. 1 písm. a) zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů.

^3c)§ 17 zákona č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech.

^3d)§ 29 zákona č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech).

^3e)§ 1 a 3 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel).

^3f)§ 119 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů.

^3g)§ 4 a 5 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla).

^3h)§ 13 zákona č. 151/2000 Sb.

³ⁱ)§ 84 odst. 3 písm. c) zákona č. 151/2000 Sb.

^3j)§ 86 odst. 1 zákona č. 151/2000 Sb.

(5) Zpravodajské služby uzavírají s příslušným správcem nebo zpracovatelem^3a) v mezích zákona dohodu o způsobu poskytování informací, obsahující zejména rozsah poskytovaných informací, jména osob oprávněných za zpravodajskou službu žádat o poskytnutí informací a jména osob povinných poskytnout je za příslušného správce nebo zpracovatele.

(6) O poskytnutí informací podle odst. 2 až 4 vedou zpravodajské služby a příslušný správce nebo zpracovatel^3a)přehled s uvedením žadatele, dne a hodiny, ve kterých byly informace poskytnuty a v jakém rozsahu.

Kontrola zpravodajských služeb

§ 12

Činnost zpravodajských služeb podléhá kontrole vlády a Parlamentu. Rozsah a způsob kontroly zpravodajských služeb Parlamentem stanoví zvláštní zákon.

§ 13

Působnost státních orgánů ke kontrole plnění úkolů hospodaření se státním majetkem a plnění státního rozpočtu podle zvláštních právních předpisů není ustanoveními tohoto zákona dotčena.^⁴)

Informace Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR

o činnosti zpravodajských služeb

§ 14

Poslanecká sněmovna je o činnosti zpravodajských služeb informována vládou prostřednictvím svého příslušného orgánu pro zpravodajské služby (dále jen "příslušný orgán").

§ 15

Vláda informuje příslušný orgán jednou ročně a kdykoliv o to požádá o činnosti zpravodajských služeb a dále vždy při získání informací důležitých pro ochranu ústavního zřízení, významných ekonomických zájmů, bezpečnost a obranu České republiky.

§ 16

(1) Jednání příslušného orgánu o činnosti zpravodajských služeb mohou být přítomni pouze jeho členové, pokud tento orgán nerozhodne jinak.

(2) Členové příslušného orgánu a další osoby, které se zúčastní jednání tohoto orgánu o činnosti zpravodajských služeb, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvědí při výkonu své funkce nebo při účasti na jednání tohoto orgánu o činnosti zpravodajských služeb.

(3) Členové příslušného orgánu a další osoby, které se zúčastní jednání tohoto orgánu, mohou být zbaveni povinnosti zachovávat mlčenlivost pouze usnesením Poslanecké sněmovny.

(4) Ustanovením odstavců 2 a 3 nejsou dotčeny předpisy o (ochraně státního tajemství) ochraně utajovaných skutečností.⁽^⁵⁾⁵⁾

Zvláštní ustanovení

o Úřadu pro zahraniční styky a informace

a o Vojenské zpravodajské službě

(§ 17

Ministr vnitra může povolat příslušníky Policie České republiky k plnění úkolů v Úřadu pro zahraniční styky a informace.)

§ 17

(1) Úkoly Úřadu pro zahraniční styky a informace plní příslušníci Policie České republiky povolaní ministrem vnitra k plnění úkolů v Úřadu pro zahraniční styky a informace a občanští zaměstnanci.

(2) Úkoly Vojenské zpravodajské služby plní příslušníci Vojenské zpravodajské služby, kteří jsou ve služebním poměru vojáka z povolání.^5a) Příslušnost k Vojenské zpravodajské službě prokazuje její příslušník služebním průkazem s evidenčním číslem a ústním prohlášením „Vojenská zpravodajská služba”.

(3) Příslušníci Policie České republiky povolaní k plnění úkolů v Úřadu pro zahraniční styky a informace a příslušníci Vojenské zpravodajské služby jsou oprávněni držet a nosit služební střelnou zbraň a použít ji v případech nutné obrany nebo krajní nouze.^5b)

(§ 18

(1) Jestliže je to nezbytné pro plnění úkolů v působnosti Úřadu pro zahraniční styky a informace a Vojenské zpravodajské služby, mohou tyto zpravodajské služby pro ochranu činností, které konají na území České republiky, používat sledování osob a věcí, krycí doklady,nástrahovou a zabezpečovací techniku a využívat osob jednajících v jejich prospěch, které musí být starší 18 let.

(2) Krycími doklady se pro účely tohoto zákona rozumějí listiny a předměty sloužící k utajení skutečné totožnosti osoby. Krycím dokladem nesmí být průkaz prezidenta republiky, poslance nebo senátora Parlamentu, člena vlády, člena Nejvyššího kontrolního úřadu anebo guvernéra České národní banky a služební průkaz státního zástupce nebo soudce, diplomatický pas nebo doklad dosud žijící osoby.

(3)Úřadu pro zahraniční styky a informace vydává krycí doklady Ministerstvo vnitra, Vojenské zpravodajské službě vydává krycí doklady Ministerstvo obrany.)

§ 18

Je-li to nezbytné pro plnění jejich úkolů, jsou Úřad pro zahraniční styky a informace a Vojenská zpravodajská služba oprávněny používat v rozsahu potřebném pro ochranu činností, které konají na území České republiky, zpravodajské prostředky, kterými jsou

krycí doklady,
krycí prostředky,
zabezpečovací technika,
využití osoby jednající ve prospěch zpravodajské služby,
sledování osob a věcí.

§ 18a

(1) Krycím dokladem se pro účely tohoto zákona rozumí listina, popřípadě jiný dokument sloužící k zastírání skutečné totožnosti příslušníka Policie České republiky povolaného ministrem vnitra k plnění úkolů v Úřadu pro zahraniční styky a informace nebo příslušníka Vojenské zpravodajské služby nebo k utajení jeho příslušnosti ke zpravodajské službě anebo k utajení skutečných zájmů nebo objektů zpravodajské služby.

(2) Krycím dokladem nesmí být průkaz prezidenta republiky, poslance nebo senátora, člena vlády, guvernéra České národní banky, člena Nejvyššího kontrolního úřadu a soudce Ústavního soudu, služební průkaz soudce a státního zástupce a doklad žijící nebo zemřelé osoby.

(3) Krycí doklad opatřuje Úřad pro zahraniční styky a informace na základě rozhodnutí jeho ředitele a Vojenská zpravodajská služba na základě rozhodnutí jejího náčelníka.

(4) Vydání krycího dokladu zabezpečuje Úřadu pro zahraniční styky a informace a Vojenské zpravodajské službě Ministerstvo vnitra, Ministerstvo obrany nebo Bezpečnostní informační služba.

(5) Je-li to vzhledem k povaze krycího dokladu nutné, vydá danou listinu nebo jiný dokument na žádost Úřadu pro zahraniční styky a informace nebo Vojenské zpravodajské služby správní úřad nebo jiný orgán veřejné správy k tomu příslušný. Úřad pro zahraniční styky a informace a Vojenská zpravodajská služba jsou oprávněny požadovat, aby do evidence vedené podle zvláštního zákona byly s vědomím správce evidence vloženy údaje, které jsou pro vydání krycího dokladu nezbytné nebo aby byly změněny nebo z ní vyjmuty. Tyto údaje se neoznačují a nevedou se odděleně od ostatních údajů, pokud zpravodajská služba, která o úkon požádala nestanoví jinak. Příslušný správní úřad nebo jiný orgán veřejné správy je povinen požadované úkony spojené s vložením, změnou nebo vyjmutím údajů provést, je-li to z povahy vedené evidence možné.

(6) Úřad pro zahraniční styky a informace a Vojenská zpravodajská služba vedou evidenci krycích dokladů.

§ 18b

(1) Krycím prostředkem se pro účely tohoto zákona rozumí věc, která není listinou ani jiným dokumentem, prostor nebo činnost sloužící k zastírání skutečné totožnosti osoby nebo činnosti zpravodajské služby.

(2) Krycí prostředek opatřuje Úřad pro zahraniční styky a informace na základě rozhodnutí jeho ředitele a Vojenská zpravodajská služba na základě rozhodnutí jejího náčelníka.

§ 18c

Zabezpečovací technika

Zabezpečovací technikou se rozumí technické prostředky, zařízení a jejich soubory používané za účelem předcházení nebo odstranění ohrožení života a zdraví osob nebo k zabezpečení ochrany majetku.

§ 18d

(1) Osobou jednající ve prospěch zpravodajské služby se rozumí fyzická osoba poskytující zpravodajské službě informace a služby takovým způsobem, aby nebyla vyzrazena její spolupráce se zpravodajskou službou. Tyto osoby musí být starší 18 let.

(2) Úřad pro zahraniční styky a informace nebo Vojenská zpravodajská služba jsou povinny ochraňovat osobu jednající v jejich prospěch před vyzrazením a způsobením újmy na cti, životě, zdraví nebo majetku, která by jí mohla vzniknout takovým jednáním.

§ 18e

Sledování osob a věcí

(1) Sledováním osob a věcí se rozumí získávání poznatků o osobách a věcech prováděné utajovaným způsobem technickými nebo jinými prostředky.

(2) Má-li při sledování osob a věcí dojít k zasahování do práv a svobod občanů, platí ustanovení obsažená v zákoně o Bezpečnostní informační službě obdobně.

§ 19

Úřad pro zahraniční styky a informace a Vojenská zpravodajská služba jsou oprávněny ukládat, uchovávat a využívat údaje o fyzických a právnických osobách, jestliže je to nutné k plnění úkolů v jejich působnosti.
Úřad pro zahraniční styky a informace a Vojenská zpravodajská služba jsou povinny zabezpečit ochranu údajů obsažených v evidencích před vyzrazením, zneužitím, poškozením, ztrátou a odcizením.
Úřad pro zahraniční styky a informace a Vojenská zpravodajská služba skutečnost o vedení evidence o fyzických a právnických osobách ani její obsah těmto osobám nesdělují.

(§ 20

Opatření k utajení činnosti

Jestliže je to nutné k utajení jejich činnosti, mohou zpravodajské služby a jejich příslušníci používat zvláštní způsoby vykazování údajů při hospodaření s prostředky státního rozpočtu včetně devizového hospodaření, přiznávání daně z příjmů, vykazování údajů pro účely státní sociální podpory, vykazování pojistného všeobecného zdravotního pojištění a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.Tento zvláštní způsob vykazování údajů stanoví vláda.)

Opatření k utajení činnosti

§ 20

(1) Zpravodajské služby a jejich příslušníci mohou v nutném případě k utajení své činnosti nebo činnosti osob, jednajících ve prospěch zpravodajské služby,

a) nakládat s prostředky státního rozpočtu a s majetkem státu odchylně od právních předpisů upravujících hospodaření s prostředky státního rozpočtu a s majetkem státu,^5c)

b) vykazovat údaje stanovené zvláštními právními předpisy odchylně od těchto právních předpisů.^5d)

(2) Pravidla pro odchylné nakládání s prostředky státního rozpočtu a s majetkem státu a vykazování údajů stanoví na návrh ředitele zpravodajské služby ministr, jemuž je ředitel zpravodajské služby odpovědný, a v případě Bezpečnostní informační služby její ředitel, v dohodě s ústředním správním úřadem, do jehož působnosti náleží příslušný právní předpis.

(3) Pravidla podle odstavce 2 musí být stanovena tak, aby zajišťovala hospodárné a účelné využívání prostředků státního rozpočtu a majetku státu; stanovený způsob vykazování údajů nesmí být v rozporu s účelem, k němuž je vykazování údajů podle zvláštního právního předpisu určeno.

^{_______________________________________________}

^5c) Například zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících předpisů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 493/2000 Sb., zákona č. 141/2001 Sb., zákona č. 187/2001 Sb. a zákona č. 320/2001 Sb., a zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 229/2001 Sb. a zákona č. 320/2001 Sb.

^5d) Například zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisů.

Ustanovení zmocňovací a závěrečná

§ 20a

Vláda stanoví nařízením vzor služebního průkazu příslušníka Vojenské zpravodajské služby.

§ 21

Zákon č. 67/1992 Sb., o Vojenském obranném zpravodajství, se mění takto:

1. Zrušují se § 1 až 7 a § 22 a 23.

2. V § 13 odst. 1 se slovo "prokurátorem" nahrazuje slovy "vrchním soudem".

3. V § 14 se slovo "prokurátorovi" a slovo "prokurátora" nahrazují slovy "vrchnímu soudu" a slovy "vrchního soudu".

4. § 15 odst. 1 zní: "(1) Povolení vydává předseda senátu vrchního soudu.".

5. V § 15 odst. 3 a v § 16 odst. 1 se slovo "Prokurátor" nahrazuje slovy "Předseda senátu vrchního soudu".

6. V § 16 odst. 2 se slovo "prokurátora" nahrazuje slovy "předsedu senátu vrchního soudu".

§ 22

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 30. července 1994.

Uhde v. r.

Havel v. r.

v z. Lux v. r.

Úplné znění

navrhovanou novelou dotčených částí zákonů

s vyznačením navrhovaných změn

Zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 155/2000 Sb. a zákona č. …/2002 Sb.

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

§ 13

Krycí prostředky a krycí doklady

(1) Krycí prostředky a krycí doklady slouží k utajení skutečné totožnosti příslušníka nebo jeho příslušnosti k Bezpečnostní informační službě nebo k utajení skutečných zájmů nebo objektů Bezpečnostní informační služby, je-li toto utajení nutné pro plnění úkolů Bezpečnostní informační služby.

(2) Krycím dokladem nesmí být průkaz prezidenta republiky, poslance nebo senátora Parlamentu, člena vlády, člena Nejvyššího kontrolního úřadu anebo guvernéra České národní banky a služební průkaz státního zástupce nebo soudce, diplomatický pas nebo doklady žijících osob.

(3) Krycí doklady vydává a krycí prostředky vydává, zřizuje nebo k jejich zřízení dává podnět Bezpečnostní informační služba na základě rozhodnutí ředitele.

(4) Je-li to vzhledem k povaze krycího dokladu nutné, vydá průkaz nebo jiný doklad na žádost Bezpečnostní informační služby správní úřad nebo jiný orgán veřejné správy příslušný podle zvláštního zákona. Bezpečnostní informační služba je zároveň oprávněna požadovat, aby do příslušné evidence vedené podle zvláštního zákona byly, s vědomím správce^4a) této evidence, vloženy údaje, které jsou pro vydání krycího dokladu nezbytné, nebo aby byly změněny nebo z ní byly vyjmuty. Tyto údaje se zvlášť neoznačují a ani se nevedou odděleně od ostatních údajů, pokud Bezpečnostní informační služba nestanoví jinak. Příslušný správní úřad nebo jiný orgán veřejné správy je povinen požadované úkony spojené s vložením, změnou nebo vyjmutím údajů provést.

(4) (5) Bezpečnostní informační služba vede evidenci vydaných a zřízených krycích dokladů a krycích prostředků.

_____________________

^4a) § 4 písm. j) a k) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů.

Zákon č. 67/1992 Sb., o Vojenském obranném zpravodajství, ve znění zákona č. 153/1994 Sb., zákona č. 88/1995 Sb., zákona č. 148/1998 Sb. a zákona č. …/2002 Sb.

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

§ 17

Krycí prostředky a krycí doklady

(1) Krycí prostředky a krycí doklady slouží k utajení skutečné totožnosti příslušníka Vojenského obranného zpravodajství nebo jeho příslušnosti k Vojenskému obrannému

zpravodajství nebo k utajení skutečných zájmů nebo objektů Vojenského obranného zpravodajství, je-li toto utajení nutné pro plnění úkolů Vojenského obranného zpravodajství.

(3) O vydání nebo zřízení krycích prostředků a krycích dokladů rozhoduje ředitel Vojenského obranného zpravodajství. Na jeho vyžádání vydává nebo zřizuje krycí prostředky a krycí doklady Ministerstvo obrany nebo Bezpečnostní informační služba. Pokud je krycím dokladem průkaz příslušníka jiné zpravodajské služby, vydává se pouze se souhlasem této služby.

(4) Je-li to vzhledem k povaze krycího dokladu nutné, vydá průkaz nebo jiný doklad na žádost Vojenského obranného zpravodajství správní úřad nebo jiný orgán veřejné správy příslušný podle zvláštního zákona. Vojenské obranné zpravodajství je zároveň oprávněno požadovat, aby do příslušné evidence vedené podle zvláštního zákona byly, s vědomím správce^4a) této evidence, vloženy údaje, které jsou pro vydání krycího dokladu nezbytné, nebo aby byly změněny nebo z ní byly vyjmuty. Tyto údaje se zvlášť neoznačují a ani se nevedou odděleně od ostatních údajů, pokud Vojenské obranné zpravodajství nestanoví jinak. Příslušný správní úřad nebo jiný orgán veřejné správy je povinen požadované úkony spojené s vložením, změnou nebo vyjmutím údajů provést.

(4) (5)Vojenské obranné zpravodajství vede evidenci vydaných a zřízených krycích prostředků a krycích dokladů.

_____________________

^4a) § 4 písm. j) a k) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů.

Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění zákona č. 60/2001 Sb. a zákona č. …/2002 Sb.

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

§ 121

Výdej dat z registru řidičů

(1) Příslušný okresní úřad je oprávněn poskytnout údaje z registru řidičů na základě písemné žádosti pouze

a) orgánům státní správy v rozsahu potřebném k plnění jejich úkolů,

b) soudům všech stupňů, státním zastupitelstvím všech stupňů,

c) orgánům a organizacím, které jsou pověřeny zvláštními předpisy k práci s těmito údaji, například pojišťovně ke zjištění údajů o řidiči, který byl účastníkem dopravní nehody nebo takovou nehodu zavinil,

d) orgánům činným v trestním řízení,

e) obcím v rozsahu potřebném pro jejich činnost,

f) fyzickým osobám, pokud jde o údaje o nich vedené,

g) jiným fyzickým nebo právnickým osobám na základě písemného souhlasu osoby, o jejíž údaje fyzická nebo právnická osoba žádá, ověřeného příslušným orgánem.

(2) Výpis údajů z registru řidičů se řídí, pokud není v tomto zákoně stanoveno jinak, zvláštním právním předpisem.³⁵⁾

(3) Ministerstvo vnitra, policie, Vojenská policie a (Bezpečnostní informační služba) zpravodajské služby¹⁵⁾ musí mít zajištěny přímý přístup do registru řidičů.

______________________

³⁵⁾ Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.

¹⁵⁾ Zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb. a zákona č. …/2002 Sb.

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

§ 4

Registr silničních vozidel

(1) Registr silničních vozidel je evidencí silničních motorových vozidel, přípojných vozidel a provozovatelů těchto vozidel.

(2) Registr silničních vozidel je seznam, který vedou okresní úřady. Příslušným pro registraci silničního motorového vozidla a přípojného vozidla je okresní úřad, v jehož územním obvodu má provozovatel silničního motorového vozidla a přípojného vozidla bydliště nebo místo podnikání, liší-li se od bydliště, nebo sídlo.

(3) Do registru silničních vozidel (je oprávněn) jsou oprávněni nahlížet a požadovat od okresního úřadu opis nebo výpis zapsaných údajů (pouze) zpravodajské služby^1a) a dále ten, kdo prokáže právní zájem.

(4) Do registru silničních vozidel se zapisuje

vlastník (název, sídlo a identifikační číslo, jde-li o právnickou osobu nebo fyzickou osobu podnikatele; jméno, příjmení, rodné číslo, místo trvalého nebo povoleného pobytu, popřípadě adresa místa pobytu při udělení azylu, jde-li o fyzickou osobu),
provozovatel, není-li současně vlastníkem (název, sídlo a identifikační číslo, jde-li o právnickou osobu nebo fyzickou osobu podnikatele; jméno, příjmení, rodné číslo, místo trvalého nebo povoleného pobytu, popřípadě adresa místa pobytu při udělení azylu, jde-li o fyzickou osobu),
státní poznávací značka silničního motorového vozidla a přípojného vozidla (dále jen "registrační značka"), datum přidělení a odebrání registrační značky,
číslo technického průkazu silničního motorového vozidla a přípojného vozidla, datum a místo jeho vydání,
číslo osvědčení o registraci silničního motorového vozidla a přípojného vozidla,
druh a kategorie silničního motorového vozidla a přípojného vozidla,
výrobce silničního motorového vozidla a přípojného vozidla, značka (obchodní název stanovený výrobcem), typ vozidla, obchodní označení,

________________________

^1a) Zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění zákona č. 118/1995 Sb. a zákona č. …/2002 Sb.

identifikační číslo silničního motorového vozidla a přípojného vozidla (VIN), není-li, pak výrobní číslo podvozku silničního motorového vozidla a přípojného vozidla,
výrobce podvozku silničního motorového vozidla a přípojného vozidla,
výrobce motoru, typ, výkon, zdvihový objem motoru a palivo,
výrobce karoserie, typ, výrobní číslo, barva, počet míst k sezení a stání, popřípadě lůžek, rozměry ložné plochy, objem skříně nebo cisterny,
údaj o celkových rozměrech silničního motorového vozidla a přípojného vozidla,
největší technicky přípustná hmotnost, největší povolená hmotnost a provozní hmotnost silničního motorového vozidla a největší technicky přípustná hmotnost na nápravu a největší povolená hmotnost na nápravu,
druh spojovacího zařízení, největší technicky přípustná hmotnost naloženého přípojného vozidla, největší povolená hmotnost přípojného vozidla, největší technicky přípustná hmotnost naložené jízdní soupravy a největší povolená hmotnost soupravy,
datum první registrace vozidla.

(5) Do registru silničních motorových vozidel a přípojných vozidel se kromě údajů uvedených v odstavci 4 dále zapisují tyto údaje:

účel, pro který je silniční motorové vozidlo a přípojné vozidlo určeno,
zástavní práva váznoucí na silničním motorovém vozidle a přípojném vozidle,
údaje o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jen "pojištění odpovědnosti z provozu vozidla") v rozsahu údajů uvedených v dokladu o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla,²⁾
záznam o technických prohlídkách,
záznam o schválení technické způsobilosti silničního motorového vozidla a přípojného vozidla,
záznam o provedených a schválených přestavbách silničního motorového vozidla a přípojného vozidla,
vyřazení silničního motorového vozidla a přípojného vozidla z registru.

(6) Ministerstvo vnitra, Ministerstvo obrany a zpravodajské služby vedou registr silničních vozidel používaných pro jejich účely podle tohoto zákona. Ministerstvo vnitra vede registr vozidel používaný pro účely celních orgánů podle tohoto zákona.

(7) Způsob vedení registru silničních motorových vozidel a přípojných vozidel, podrobnosti o údajích zapisovaných do registru, způsob vyznačování změn a vzory jednotlivých tiskopisů stanoví prováděcí právní předpis.

______________________

²⁾ § 3 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla).

§ 1 odst. 1 vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla).

(8) Okresní úřad využívá k zápisu osobních údajů o vlastníkovi a provozovateli do registru silničních vozidel údajů z evidence obyvatel vedené podle zvláštního právního předpisu.³⁾

§ 5

Centrální registr silničních vozidel

(1) Ministerstvo vede centrální registr silničních vozidel, který obsahuje údaje předávané okresními úřady, a registr silničních vozidel členů diplomatické mise.⁴⁾

(2) Ministerstvo zajistí Policii České republiky a zpravodajských službám^1a) výdej informací z centrálního registru vozidel způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup.

(3) Prováděcí právní předpis stanoví způsob, rozsah a lhůty pro předávání údajů okresními úřady do centrálního registru a zveřejňování statistik registrovaných vozidel.

______________________

³⁾ Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů.

⁴⁾ Vyhláška č. 157/1964 Sb., o Vídeňské úmluvě o diplomatických stycích.

^1a) Zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění zákona č. 118/1995 Sb. a zákona č. …/2002 Sb.

1) Např. zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, zákon č. 67/1992 Sb., o Vojenském obranném zpravodajství, ve znění zákona č. 153/1994 Sb.

2) § 16 odst. 2 písm. e) zákona ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

3) § 16 odst. 2 zákona ČNR č. 2/1969 Sb.

4) Např. zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění zákona č. 331/1993 Sb., zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla).

5(^?) Zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství, ve znění pozdějších předpisů.) ⁵) Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 164/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 363/2000 Sb. a zákonač. 60/2001 Sb. a nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 322/2001 Sb.

^5a) Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb.

^5b) § 13 a 14 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění zákona č. 290/1993 Sb.

Máte otázku k tomuto zákonu?

Zeptejte se asistenta

Důvodová zpráva k Vl. n. z., kterým se mění z. na úseku zpravodajských služeb - RJ

ČÁST PRVNÍ

Čl. I

K bodu 1:

K bodu 2, 3 a 4:

K bodu 5:

K bodu 6:

K bodu 7:

K bodu 8 a 9:

K bodu 10:

K bodu 11:

ČÁST DRUHÁ A TŘETÍ

Čl. II a III

ČÁST ČTVRTÁ

Čl. IV

ČÁST PÁTÁ

Čl. V

K bodu 1:

K bodu 2:

ČÁST ŠESTÁ

Čl. VI

Platné znění s vyznačením navrhovaných změn a doplnění

Úvodní ustanovení

Zpravodajské služby a jejich postavení

Působnost zpravodajských služeb

Vnitřní organizace zpravodajských služeb

Odpovědnost za činnost zpravodajských služeb a jejich koordinaci

Spolupráce zpravodajských služeb

Poskytování informací zpravodajským službám

Poskytování informací zpravodajským službám

Kontrola zpravodajských služeb

Zvláštní ustanovení

krycí doklady,

krycí prostředky,

zabezpečovací technika,

využití osoby jednající ve prospěch zpravodajské služby,

sledování osob a věcí.

§ 18a

(6) Úřad pro zahraniční styky a informace a Vojenská zpravodajská služba vedou evidenci krycích dokladů.

§ 18b

§ 18c

Zabezpečovací technika

§ 18d

§ 18e

Opatření k utajení činnosti

Účinnost

Úplné znění

navrhovanou novelou dotčených částí zákonů

s vyznačením navrhovaných změn

Zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 155/2000 Sb. a zákona č. …/2002 Sb.

Krycí prostředky a krycí doklady

Zákon č. 67/1992 Sb., o Vojenském obranném zpravodajství, ve znění zákona č. 153/1994 Sb., zákona č. 88/1995 Sb., zákona č. 148/1998 Sb. a zákona č. …/2002 Sb.

Krycí prostředky a krycí doklady

Výdej dat z registru řidičů

Registr silničních vozidel