Důvodová zpráva
Počínaje rokem 1938 došlo v souvislosti s holocaustem židovského obyvatelstva České republiky ke konfiskaci židovského majetku. Potřeba řešit majetkové křivdy způsobené holocaustem v období 2. světové války se stala naléhavou i z pohledu mezinárodních aspektů. Výsledkem diskusí o nejvhodnějším způsobu specifikace majetku, jež by měl být předmětem převodu a způsobu jejich uskutečnění, bylo přijetí zákona č. 212/2000 Sb., o zmírnění některých majetkových křivd způsobených holocaustem a o změně zákona č. 243/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související se zákonem č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 93/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Podle ustanovení § 3 odst. 1 uvedeného zákona se bezúplatně převedou do vlastnictví fyzické osoby umělecká díla, která byla v období od 29. září 1938 do 4. května 1945 odňata fyzickým osobám v důsledku převodů nebo přechodů vlastnického práva, jež byly prohlášeny za neplatné dekretem prezidenta republiky č. 5/1945 Sb. nebo zákonem č. 128/1946 Sb., a která byla ke dni 1. září 2000 ve vlastnictví státu, pokud je tato osoba před odnětím vlastnila. V případě, že tato osoba zemřela, budou uvedená umělecká díla převedena do vlastnictví jejího manžela nebo do vlastnictví jejích potomků, pokud původní vlastník a jeho manžel již zemřeli.
V ustanovení § 3 odst. 2 zákona je stanovena lhůta k uplatnění žádosti o výše uvedený bezúplatný převod, jež lze uplatnit vůči tomu, kdo s dotčeným majetkem hospodaří, a to do 31. prosince 2002, jinak tento nárok zanikne.
Účelem návrhu zákona je lhůtu k uplatnění nároku na bezúplatný převod uměleckého díla odstranit a ponechat oprávněným osobám podle tohoto zákona možnost svůj nárok uplatnit bez časového omezení, a to zejména z toho důvodu, že se v daném případě jedná o celosvětový závazek České republiky plynoucí ze závěrů Mezinárodní konference o majetku obětí nacismu, konající se ve dnech 30. listopadu až 3. prosince 1998 ve Washingtonu.
Návrh zákona vychází i ze skutečnosti, že dokumentace majetkových převodů kulturních statků v období 2. světové války, které je již několik let věnována zvýšená pozornost, je činnost velmi náročná, a to zejména z časového hlediska. Aby bylo možno dosavadní výsledky této činnosti, které se od listopadu 2001 věnuje speciálně k tomuto účelu zřízené Středisko pro dokumentaci majetkových převodů kulturních statků v období 2. světové války v rámci Akademie věd České republiky, využít a napomoci tak odstranit některé další majetkové křivdy způsobené obětem holocaustu, ukazuje se jako nezbytné možnost uplatnění příslušných nároků časově neomezovat.
Navrhovaná právní úprava není v rozporu s ústavním pořádkem České republiky ani s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána. Pokud jde o vztah navrhovaného zákona k právu Evropských společenství, výkon vlastnických a jiných práv státu primární ani sekundární komunitární právo přímo neupravuje.
Navrhovaná právní úprava, spočívající pouze v odstranění dosud stanovené lhůty k uplatnění nároku, nebude mít žádné nároky na státní rozpočet.
Vzhledem k povaze návrhu zákona je současně navrženo, aby Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky vyslovila s návrhem zákona souhlas již v prvém čtení.