Důvodová zpráva

Důvodová zpráva k Vládní návrh novely branného zákona

Sněmovní tisk: č. 1246, 3. volební období

Průběžně zpracováváme a vylepšujeme obsah důvodových zpráv. Tento dokument může mít drobné nedostatky ve formátování — aktivně na nich pracujeme.

Tento dokument obsahuje důvodovou zprávu k návrhu zákona ze sněmovního tisku PSP ČR — záměr zákonodárce a odůvodnění jednotlivých ustanovení.

ce oproti délce základní služby v trvání 12 měsíců) z moci úřední těch odvedenců, kteří žádají o přijetí do služebního poměru příslušníka Hasičského záchranného sboru České republiky.

K provedení branného zákona se shodnou účinností byly vydány vyhláška Ministerstva obrany č. 256/1999 Sb., o posuzování zdravotní způsobilosti k vojenské činné službě a vyhláška Ministerstva obrany č. 260/1999 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon). Vyhláška č. 256/1999 Sb. upravuje způsob zjišťování zdravotní způsobilosti, která je základním předpokladem výkonu vojenské činné služby, stupně zdravotní způsobilosti, obsah lékařských prohlídek a základní dokumentaci. Vyhláška č. 260/1999 Sb. stanoví vzory vojenských dokladů, důvody pro určování k náhradní službě na žádost, pro odklad základní nebo náhradní služby, pro jejich přerušení a podrobnosti k zprošťování mimořádné služby za stavu ohrožení státu a za válečného stavu.

Při provádění branného zákona se vyskytly dílčí problémy v chápání některých jeho ustanovení. Například u dobrovolného převzetí branné povinnosti podle § 3 není jasné, kdo o dobrovolném převzetí rozhoduje a na čem závisí dobrovolný odvod. I souhlas vojenských orgánů s dobrovolným převzetím branné povinnosti by měl být vázán na zdravotní stav uchazeče jako je tomu u pravidelných odvodů, a dále by měl záviset na volném systemizovaném místě. Problémy vznikají také v souvislosti s dobrovolným přebíráním branné povinnosti ženami, které po nástupu do náhradní služby před zahájením studia na vojenských školách z různých důvodů osobních i jiných mění své rozhodnutí o službě v ozbrojených silách, ale nemohou změnit své rozhodnutí o dobrovolném převzetí branné povinnosti a ani vojenské orgány nemají zákonný podklad pro zrušení jejich rozhodnutí.

Ukazuje se také, že právní úprava zcela nepronikla k těm orgánům, které mají stanoveny určité povinnosti a požaduje se provést dílčí novelizace v těch případech, ve kterých to není nezbytné. Například se to týká problémů šikany v ozbrojených silách. Velitelé si stěžují na to, že nemají dostatek informací o vojácích zařazovaných k výkonu základní služby, zejména o tom, zda byli soudně trestáni. Informační povinnost vůči územním vojenským správám a vojenským útvarům o vzetí do vazby, o pravomocném odsouzení brance, odvedence nebo vojáka mimo činnou službu i vojáka v činné službě mají soudy podle § 56 odst. 2 branného zákona, nepředpokládají se proto v tomto směru změny.

Některá dílčí ustanovení branného zákona ovlivňuje i řada právních předpisů přijatých až po jeho účinnosti. Například jsou to zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 133/2000 Sb., upravuje pouze trvalý pobyt a nikoliv již přechodný pobyt, se kterým branný zákon dosud spojuje určité povinnosti. Působnost zákona č. 101/2000 Sb. se vztahuje na osobní údaje, které zpracovávají státní orgány, tj. Ministerstvo obrany, vojenské správní úřady a vojenské útvary za předpokladu, že zvláštní zákon, rozumí se v tomto případě branný zákon (§ 50), nestanoví jinak. Úprava vojenské evidence v branném zákoně byla vázána na dnes již neplatný zákon č. 256/1992 Sb., o ochraně osobních údajů v informačních systémech, který byl liberálnější než současně platný. Z toho důvodu je potřebné ustanovení branného zákona v tomto směru zpřesnit.

Podle branného zákona se na odvodním řízení a na povolávání občanů do ozbrojených sil podílejí také okresní úřady a obce. Zajišťování obrany státu není a ani nemůže být záležitostí pouze Ministerstva obrany a vojenských správních úřadů, které řídí. Obrana státu je celospolečenskou záležitostí. Necelý rok po účinnosti branného zákona nabyly účinnosti zákony nově upravující působnost obcí, krajů a hlavního města Prahy. Jedná se o zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení) a zákon č. 131/2000 Sb. o hlavním městě Praze. Tyto zákony zásadním způsobem upravují působnost obcí, krajů a hlavního města Prahy tím, že oddělují samostatnou působnost od přenesené působnosti. Ve stejném období nabyl účinnosti zákon č. 147/2000 Sb., o okresních úřadech s platností do 31. prosince 2002; z toho vyplývá i časově omezená existence okresních úřadů. Přenos působnosti okresních úřadů a výkon státní správy samosprávnými orgány ve věcech odvodního řízení a povolávání občanů do ozbrojených sil podle branného zákona je obsahem novely, která je zahrnuta ve vládním návrhu zákona o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, sněmovní tisk 1160.

Navrhovaná novelizace branného zákona souvisí především s reorganizací ozbrojených sil a snižováním jejich počtů. Jedním z dílčích opatření je snížení počtů územních vojenských správ jako správních úřadů prvního stupně z dosavadních 86 na 35, zrušení 8 velitelství územní obrany jako správních úřadů druhého stupně a vytvoření jednoho správního úřadu druhého stupně, Hlavního doplňovacího úřadu. Věcná působnost vojenských správních úřadů bude zachována.

V navrhované novelizaci branného zákona, kromě zohlednění nových právních předpisů z jiných oblastí veřejné správy, se promítnou i dílčí poznatky z jeho dosavadního provádění.

V závislosti na změnách branného zákona dozná změny i vyhláška Ministerstva obrany č. 260/1999 Sb. Vyhláška Ministerstva obrany č. 256/1999 Sb. podle připravované novely branného zákona nebude úpravy vyžadovat.

Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem.Odpovídá čl. 79 odst. 1 Ústavy České republiky, podle kterého správní úřady lze zřídit a jejich působnost stanovit pouze zákonem. Rovněž je v souladu s čl. 4 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, podle kterého jsou ozbrojené síly doplňovány na základě branné povinnosti a rozsah branné povinnosti včetně doplňování ozbrojených sil má stanovit zákon.

Navrhovaná novelizace branného zákona není v rozporu se závazky, které má Česká republika a její ozbrojené síly k NATO. Není v rozporu ani s právem Evropských společenství; právní akty těchto společenství zatím neznají povinnost jednotného právního zabezpečení branné povinnosti a doplňování ozbrojených sil.

Pokud jde o objem činností, je podle návrhu shodný s objemem činností podle dosavadní právní úpravy.

Pokud jde o finanční náročnost, návrh bude znamenat úspory.

Snížením počtu vojenských správních úřadů dojde k redukci osob, adekvátnímu snížení mzdových fondů a také redukci objektů, ve kterých doposud sídlí. Počty osob pro nově navrhovanou strukturu vojenských správních úřadů představují 1340 osob oproti současnému plánovanému počtu 3063 osob. Bude uvolněno kolem 59 objektů, z toho 15 objektů pronajímaných z civilního sektoru a 44 objektů, ke kterým má právo hospodaření Ministerstvo obrany. Celkové náklady na provoz a údržbu objektů všech současných územních vojenských správ za rok 2000 činily cca 71 mil. Kč, z toho náklady na nájemné civilních objektů činily cca 11 mil. Kč. Snížením počtu územních vojenských správ se ušetří průměrně na finančních prostředcích za jeden rok za platy 422 mil. Kč, za nájemné objektů 10 mil. Kč, za provoz a údržbu objektů 20 mil. Kč, celkem cca 452 mil. Kč.

Čl. I

K bodu 1

Zpřesní se ustanovení o dobrovolném převzetí branné povinnosti tím, že se stanoví, kdo o žádosti rozhoduje. O žádosti občana rozhoduje náčelník územní vojenské správy. Protože jde o rozhodnutí, režim je v mezích správního řádu.

V případě žádosti cizince o dobrovolné převzetí branné povinnosti se analogicky postupuje jako při dobrovolném vstupu do ozbrojených sil. Dobrovolný vstup do ozbrojených sil není totožný s dobrovolným převzetím branné povinnosti, která je širší podle § 2 branného zákona. Vstup do ozbrojených sil může být omezen kupř. jen na dobu válečného stavu.

K bodu 2

Jde o rozšíření důvodů zániku branné povinnosti. Při dobrovolném převzetí branné povinnosti mohla osoba (občan České republiky i cizinec) na základě svého uvážení převzít brannou povinnost dobrovolně a pokud toto bylo vojenskými orgány akceptováno, rozhodnutí nemohlo být již změněno ani dotyčnou osobou, ani vojenskými orgány. Jedná se zejména o ženy, které po nástupu náhradní služby mohou z různých důvodů osobních i jiných změnit své původní rozhodnutí o dobrovolném převzetí branné povinnosti a pro takovou změnu nemají zákonný podklad. Ani vojenské orgány pro takové rozhodování nemají právní titul.

K bodu 3

V souladu se snižováním početních stavů Armády České republiky se reorganizují vojenské správní úřady prvního i druhého stupně. Jejich navrhovaná struktura vychází z potřeb ozbrojených sil a snižujících se lidských zdrojů pro doplňování ozbrojených sil. Proto se navrhuje snížit počet územních vojenských správ z dosavadních 86 na 35 a místo 8 velitelství územní obrany, která dosud byla druhostupňovým vojenským správním orgánem, zřídit jeden Hlavní doplňovací úřad se sídlem v Táboře. Věcná působnost vojenských správních úřadů bude zachována, i nadále budou podle branného zákona zajišťovat odvodní řízení, povolávání občanů do ozbrojených sil jak v době míru, tak po dobu stavu ohrožení státu a válečného stavu, a tvorbu záloh. Pokud jde o dostupnost zejména prvostupňových vojenských správních úřadů občanům nemělo by to vyvolat problémy, protože odvodní řízení budou provádět odvodní komise na několika místech v obvodu územní působnosti vojenských správních úřadů (blíže občanovi), kromě toho značná část úkonů (ohlašovací povinnost podle § 51) probíhá převážně písemně.

K bodu 4

Navrhovaná úprava vyřeší, kdo je povinen vyplnit dotazník za občana, který je zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo je například nevidomý. Tuto povinnost může uložit pouze zákon. I v těchto případech je nezbytné dotazník vyplnit, protože jde o podklad pro odvodní řízení, při kterém se postupuje bez účasti občana podle § 12 odst. 5, tj. vydává se odvodní rozhodnutí o trvalé neschopnosti k vojenské činné službě.

K bodu 5

Úprava vychází ze skutečnosti, že datum narození je nadbytečným údajem. Pro potřeby branné povinnosti je rozhodující rodné číslo jako zásadní identifikační znak jak v době míru, tak zejména v době stavu ohrožení státu a válečného stavu; uvádí se nejen na písemných dokladech, ale též na nehořlavé osobní známce. Vypuštění údaje o přechodném pobytu je v návaznosti na zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel).

K bodu 6

Úprava vychází z § 5 odstavce 1. Hlavní doplňovací úřad nahrazuje dosavadní velitelství územní obrany.

K bodu 7

Vypouští se datum narození jako nadbytečný údaj.

K bodu 8

Jde o úpravu v důsledku reorganizace vojenských správních úřadů (§ 5 odstavec 1).

K bodu 9

I když v dotazníku, vyplňovaném podle § 7 branného zákona, občan uvádí údaje o svých zvláštních znalostech a schopnostech, nelze podle písemných údajů přesně vystihnout všechny skutečnosti důležité pro rozhodnutí o určení jeho vojenskoodborné způsobilosti. Rozhovor přispěje i k lepšímu využívání lidských zdrojů pro doplňování ozbrojených sil.

K bodu 10

Nadále bude zřízena jediná vyšší odvodní komise při Hlavním doplňovacím úřadu, proto je slovo "příslušné" v textu zákona nadbytečné.

K bodu 11

Navrhovaná úprava zpřesňuje taxativní důvody, pro které se občan nepovolává k pravidelnému odvodu ze zdravotních důvodů. Dosavadní úprava se vztahovala na občany, kteří jsou postiženi nevyléčitelnou nebo život ohrožující nemocí. Podle tohoto znění bylo možno považovat za zcela neschopného vojenské činné služby i občana trpícího byť lehkou, ale nevyléčitelnou nemocí, např. lupénkou.

K bodu 12

Branný zákon upravuje dobrovolnost ve dvou případech: dobrovolné převzetí branné povinnosti, což znamená plnění všech povinností s ní spojených, a dále jen dobrovolný vstup do ozbrojených sil, který může být omezen například na dobu válečného stavu. Odvodní řízení je nezbytné pro rozhodnutí o schopnosti k vojenské činné službě na základě zjištění zdravotní způsobilosti v obou daných případech.

Dobrovolnému odvodu budou podle nové úpravy podléhat tedy i cizinci, kterým byl povolen dobrovolný vstup do ozbrojených sil.

K bodu 13

Vznikem Hlavního doplňovacího úřadu jako vojenského správního úřadu druhého stupně, v jehož čele bude ředitel, je nutné zřídit u tohoto úřadu vyšší odvodní komisi, která nahradí dosavadní komise vytvořené u velitelství územní obrany.

K bodu 14

Zdravotní stav vojáka je základním kritériem pro jeho způsobilost k výkonu vojenské činné služby, nejedná se pouze o jeho fyzickou zdatnost, psychickou schopnost a znalosti.

K bodu 15

Působnost stanovená vojenským útvarům a na tuto působnost navazující povinnosti vojáků, se vztahuje i na vojenská zařízení a vojenské záchranné útvary, které jsou definovány v § 2 odst. 2, 3 a 4 zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky. Jde o zpřesnění terminologicky užívaného pojmu "vojenský útvar".

K bodu 16,17 a 18

Úprava rozšiřuje možnosti povolit odklad základní nebo náhradní služby z důvodu přípravy na povolání nebo vyžadují-li to jiné důvody hodné zvláštního zřetele též vojákům, kterým byla základní nebo náhradní služba přerušena. Současně se stanoví, že povolení odkladu náčelník územní vojenské správy zruší jestliže pominou dodatečně důvody, pro které byl odklad základní nebo náhradní služby povolen a odvedenec nebo voják se povolá do základní nebo náhradní služby nebo k jejímu dokončení v roce, v němž odklad skončil nebo v roce následujícím.

I vojáci, kterým byla základní nebo náhradní služba přerušena, tj. jsou předčasně propuštěni z vojenské činné služby, se mohou připravovat na své povolání. Povolení odkladu základní nebo náhradní služby je vázáno na určité důvody. Jestliže však tyto důvody pominou, povolení odkladu zruší orgán, který o tom rozhodl, tj. náčelník územní vojenské správy a odvedence povolá k výkonu vojenské činné služby nebo vojáka k jejímu dokončení.

K bodu 19

Doplňuje se institut přerušení základní služby místo určení k náhradní službě tak, že náčelník územní vojenské správy rozhodnutí o přerušení zruší, jestliže důvody pro to pominuly, nebo nebyly dány anebo došlo-li neoprávněně k přerušení.

Jedná se o obdobnou právní úpravu, která je stanovena pro určování k náhradní službě na žádost.

K bodu 20

Prodlužuje se doba rozhodná pro prominutí základní služby vojákům, kterým byla tato služba přerušena, z 30 kalendářních dnů na dobu do tří měsíců.

Prodloužení doby, která se může prominout, souvisí s efektivností vojenského výcviku a také zejména s finančními náklady. Jde o obdobnou úpravu jako u institutu náhradní služby na žádost podle § 21.

K bodu 21 a 22

Výjimečnost těchto druhů vojenských cvičení spočívá v potřebě zajistit především plnění úkolů ozbrojených sil nebo asistenční činnost při záchranných pracích v odbornostech, ve kterých není dostatek vojáků v činné službě. Tuto časovou potřebu nelze vždy předvídat, např. při živelních pohromách, a proto se navrhuje možnost konat výjimečná vojenská cvičení i nad celkový rozsah vojenských cvičení.

Stanovuje se mezní lhůta pro výjimečné cvičení, která bude nejvýše jednonásobkem 12 týdnů u mužstva a poddůstojníků a 16 týdnů u rotmistrů, praporčíků, důstojníků a generálů.

K bodu 23

Navrhovaná úprava zabrání tomu, aby v praxi nemohlo docházet k protizákonnému prodlužování délky vojenské činné služby ("dvojí nahrazování").

K bodu 24

Úprava zpřesňuje ustanovení o tom, že občan, který se dlouhodobě zdržuje v zahraničí, se dostaví k přezkumnému řízení až po návratu do České republiky. Jde o obdobnou úpravou jako je tomu u pravidelných odvodů (§ 12 odst. 1).

K bodu 25 a 26

Na základě zrušení velitelství územní obrany jako vojenských správních úřadů druhého stupně, u kterých byly zřízeny vyšší přezkumné komise, je nutno zřídit tuto komisi u Hlavního doplňovacího úřadu.

K bodu 27

Zpřesní se ustanovení o posuzování stupně zdravotní způsobilosti mimo přezkumné řízení v tom smyslu, že jde o méně závažné změny zdravotního stavu, které nevedou k neschopnosti k vojenské činné službě, ale pouze ke změně stupně zdravotní způsobilosti.

Navrhovanou úpravou se sleduje odstranění nejasností, které se vyskytovaly v praxi. Stupeň zdravotní způsobilosti či nezpůsobilosti k vojenské činné službě se vyjadřuje zdravotními klasifikacemi stanovenými ve vyhlášce Ministerstva obrany č. 256/1999 Sb., o posuzování zdravotní způsobilosti k vojenské činné službě. Změna zdravotní klasifikace z "A" na "B I, II, III" a naopak, tedy v rámci schopnosti k vojenské činné službě, se nepovažuje za přezkum ani za změnu odvodního rozhodnutí a provádí se pouze mimo přezkumné řízení.

K bodu 28 a 40

Vypuštění údaje o přechodném pobytu je v návaznosti na zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel).

K bodu 29

Navrhovaná úprava zpřesňuje dosavadní ustanovení § 46 odst. 4 v tom, že ustanovení o průběhu odvodu (§ 11) budou platit přiměřeně i pro mimořádné odvody.

K bodu 30 a 31

Úpravou se sleduje zpřesnění doby ukončení mimořádné služby. Doba je nezbytná k provedení výstupní lékařské prohlídky a dále k ošetření a odevzdání vojenského materiálu (vojenské výstroje, výzbroje a techniky).

K bodu 32

Není reálné doručovat rozhodnutí též vojákovi v záloze jednak proto, že se problematika týká hospodářské mobilizace, která se podle zásad ochrany utajovaných skutečností v míru utajuje, a jednak vzhledem k četnosti těchto rozhodnutí, době nabývání jejich účinnosti a zejména vzhledem k pracovnímu zařazení, v němž může docházet a také dochází k častým změnám. Jedná se o odchylku od správního řádu.

K bodu 33

Úprava navazuje na zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 177/2001 Sb. a zákona č. 450/2001 Sb. Vojenská evidence zahrnuje osobní údaje, o kterých je to branným zákonem výslovně stanoveno. Výslovně se rovněž stanoví, že údaje z vojenské evidence, protože je vedena výlučně pro potřebu branné povinnosti občanů, si mohou vzájemně poskytovat orgány, které jsou oprávněny ji vést. Kromě toho je nezbytné poskytovat údaje z vojenské evidence podle zvláštních právních předpisů i orgánům veřejné správy. Týká se to např. civilní služby podle zákona č. 18/1992 Sb., o civilní službě, ve znění pozdějších předpisů.

Subjektu, o kterém se vojenská evidence vede, lze na jeho žádost poskytovat údaje pouze o jeho osobě např. pro potřeby uzavírání pracovního (služebního) poměru, ve kterém je vyžadováno splnění základní nebo náhradní služby, pro potřeby náhrady škody na zdraví utrpěné při výkonu vojenské činné služby, nebo pro započítání vykonané vojenské činné služby v ozbrojených silách České republiky osobám s vícero státním občanstvím.

K bodu 34

Osobní údaje, zejména o získaném vzdělání, zaměstnání, zvláštních schopnostech a znalostech a také o zdravotním stavu se vyhodnocují, tj. zpracovávají. Cílem vyhodnocení je zařazení vojáka na odpovídající funkci v ozbrojených silách.

K bodu 35

Zpřesňují se taxativním vymezením údaje, které je nezbytné hlásit pro vojenskou evidenci.

Současně se vypouští údaj o přechodném pobytu v návaznosti na zákon č. 133/2000 Sb.

K bodu 36 a 37

Vojenský průkaz je vojenským dokladem vojáka z povolání. Služba vojáka z povolání je zvláštním druhem vojenské činné služby podle § 16 odst. 3 branného zákona a průběh této služby je upraven zákonem č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb. Z těchto důvodů se úprava vojenského průkazu z branného zákona vypouští.

K bodu 38

Do vojenské knížky se kromě osobních údajů stanovených zákonem, vlepuje také jedna z fotografií, které občan připojuje k dotazníku podle § 7 odst. 1 branného zákona. Jedná se o zpřesnění s ohledem na zákon č. 101/2000 Sb.

K bodu 39

Úprava zpřesňuje text na základě vypuštění institutu "vojenský průkaz". Vypouští se ustanovení o tom, že vojenská knížka nenahrazuje občanský průkaz jako nadbytečné ustanovení; vojenská knížka občanský průkaz ani nahrazovat nemůže, protože obsahuje údaje potřebné pouze pro branné povinnosti.

K bodu 41

Jde o zpřesnění ustanovení a právní podklad k proplácení nákladů spojených nejen s přezkumným řízením, odvoláním proti přezkumnému rozhodnutí, ale i s přezkoušením pravomocného přezkumného rozhodnutí podle § 39.

K bodu 42

Úprava vychází ze skutečnosti, že na příslušné orgány územní samosprávy (např. kraje a obce s rozšířenou působností) budou od okresních úřadů převedeny v přenesené působnosti kompetence v oblasti evidence pobytu obyvatel, řidičských průkazů apod.

K bodu 43

Právo vyžadovat odborná vyšetření a zdravotní dokumentaci mohou mít pouze lékaři. Příslušnými lékaři jsou lékaři odvodních a přezkumných komisí. Protože jde o ochranu citlivých údajů podle zákona č. 101/2000 Sb. není možné, aby vyžadovali další zdravotní dokumentaci jiní pracovníci než lékaři určení zákonem.

K bodu 44

Dosavadní

k brannému zákonu se nahrazuje novou přílohou, která stanoví názvy příslušných územních vojenských správ, jejich sídla a územní obvody v jednotlivých krajích. Územní obvody se vymezují správními obvody obcí s rozšířenou působností.

dále stanoví název, sídlo a územní obvod vojenského správního úřadu druhého stupně.

Územní působnost územních vojenských správ je stanovena podle navržených správních obvodů obcí s rozšířenou působností (návrh zákona o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a obcí s rozšířenou působností a vyhlášky Ministerstva vnitra o správních obvodech těchto obcí s účinností od 1.ledna 2003). Územní působnost v hlavním městě Praze vyplývá ze zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze a jeho přílohy, která stanovuje seznam katastrálních území hl. m. Prahy.

K čl. II

K bodu 1 až 4

Navrhovaná struktura vojenských správních úřadů prvního a druhého stupně, včetně jednotlivých komisí při nich zřizovaných, vyžaduje dosavadní vojenské správní úřady a komise zrušit.

Pro zachování kontinuity a plnění úkolů v rámci branné povinnosti a potřeb ozbrojených sil se stanoví, že úkoly, které plnily dosavadní orgány, přecházejí na orgány nové.

V řízeních zahájených přede dnem účinnosti zákona pokračují vojenské správní úřady a komise zřízené podle nové právní úpravy.

Rozhodnutí a úkony učiněné v rámci branné povinnosti a pro potřeby ozbrojených sil do dne účinnosti tohoto zákona zůstávají v platnosti.

I práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů zaměstnanců dosavadních vojenských správních úřadů přecházejí na orgány zřízené podle tohoto zákona.

K čl. III a IV

Vzhledem k rozsáhlosti novely, která by činila branný zákon nepřehledným, a protože bylo již několik novelizací tohoto zákona, zmocňuje se předseda vlády, aby vyhlásil úplné znění zákona.

Stanoví se účinnost nové právní úpravy v souladu s potřebnými reorganizačními změnami, které se týkají vojenských správních úřadů.

V Praze dne 28. ledna 2002

předseda vlády

Miloš Z e m a n v.r.

ministr obrany

Jaroslav T v r d í k v.r.

Platné znění zákona č. 218/1999 Sb.,

o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon),

ve znění zákona č. 238/2000 Sb. s vyznačením navrhovaných změn

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

BRANNÁ POVINNOST

§ 1

Obsah branné povinnosti

(1) Branná povinnost je povinnost státního občana České republiky (dále jen "občan") připravovat se k obraně státu a osobně se účastnit plnění úkolů ozbrojených sil České republiky (dále jen "ozbrojené síly").

(2) Branná povinnost zahrnuje odvodní povinnost, služební povinnost a další povinnosti stanovené tímto zákonem.

(3) Náklady spojené s brannou povinností hradí stát.

§ 2

Rozsah branné povinnosti

(1) Branná povinnost vzniká dnem, v němž občan dosáhne věku 18 let, a zaniká dosažením věku 60 let, pokud nezanikne z důvodů stanovených tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem.¹⁾

(2) Občané starší 60 let mají brannou povinnost jen tehdy, konají-li mimořádnou službu po dobu stavu ohrožení státu nebo válečného stavu anebo byla-li jim na jejich žádost doba trvání branné povinnosti prodloužena. Vojáci z povolání mají brannou povinnost do dosažení věku 62 let.

(3) Osoby, které nabyly státní občanství České republiky po dovršení věku 18 let, podléhají branné povinnosti ode dne nabytí tohoto občanství.

(4) Ženám může být uložena jen odvodní povinnost a povinnost k mimořádné službě po dobu válečného stavu, pokud ji nepřevzaly dobrovolně.

______________________

¹⁾ Zákon č. 18/1992 Sb., o civilní službě, ve znění pozdějších předpisů.

§ 3

Dobrovolné převzetí branné povinnosti

(1)Občané, kteří nepodléhají branné povinnosti, a cizinci²⁾ mohou požádat o její dobrovolné převzetí počínaje dnem, v němž dosáhli věku 18 let. Žádost o dobrovolné převzetí branné povinnosti občan podává příslušné územní vojenské správě, cizinec Ministerstvu obrany (dále jen "ministerstvo").

(2) O žádosti občana o dobrovolné převzetí branné povinnosti rozhoduje náčelník územní vojenské správy. V řízení o žádosti cizince o dobrovolné převzetí branné povinnosti se postupuje podle § 54 odst. 6.

______________________

²⁾ § 1 odst. 3 zákona č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území České a Slovenské Federativní

Republiky.

§ 4

(1) Branná povinnost nebo dobrovolně převzatá branná povinnost zaniká

a) osobám, které byly odvedeny, aniž pro to byl dán právní důvod,

b) osobám, které se staly trvale neschopnými vojenské činné služby na základě odvodního řízení nebo přezkumného řízení,

c) osobám, které pozbyly státní občanství České republiky,

d) občanům, kteří nastoupili k výkonu civilní služby nebo kteří této služby byli zproštěni anebo kterým bylo vykonání této služby prominuto,

e) ženám, které základní nebo náhradní službu nenastoupily nebo se k jejímu výkonu staly dočasně neschopné anebo z ní byly předčasně propuštěny na základě přezkumného řízení,

f) osobám, které převzaly dobrovolně brannou povinnost, a to na základě jejich jednostranného prohlášení.

(2) O zániku branné povinnosti brance, odvedence a vojáka podle odstavce 1, podle § 2 a podle § 48 odst. 5 vydá příslušná územní vojenská správa osvědčení.

ČÁST DRUHÁ

VOJENSKÉ SPRÁVNÍ ÚŘADY

§ 5

(1) Zřizují se územní vojenské správy jako vojenské správní úřady prvního stupně a velitelství územní obrany jako vojenské správní úřady druhého stupně.)

(1) Zřizují se územní vojenské správy jako vojenské správní úřady prvního stupně a Hlavní doplňovací úřad jako vojenský správní úřad druhého stupně.

(2) Názvy, sídla a územní obvody vojenských správních úřadů jsou uvedeny v příloze k tomuto zákonu.

§ 6

(1) Vojenské správní úřady vykonávají státní správu podle tohoto zákona a dalších zvláštních právních předpisů. Jejich místní příslušnost se řídí místem trvalého pobytu fyzických osob nebo sídlem právnických osob.

(2) Vojenské správní úřady jako vojenské orgány současně plní úkoly obrany státu.

ČÁST TŘETÍ

POVINNOSTI OBČANA

PŘED VZNIKEM BRANNÉ POVINNOSTI

§ 7

(1) Občan je povinen v roce, v němž dovrší věk 18 let, před zahájením odvodního řízení vyplnit dotazník zaslaný mu příslušnou územní vojenskou správou poštovní zásilkou nebo prostřednictvím správních anebo obecních úřadů, vyžádat jeho doplnění ošetřujícím lékařem a se 2 fotografiemi, odpovídajícími jeho současné podobě, jej této územní vojenské správě bez zbytečného odkladu vrátit. Jestliže je občan zbaven způsobilosti k právním úkonům, vyplní dotazník jeho opatrovník^2a); jestliže je postižen vadou nebo nemocí, pro kterou není schopen dotazník vyplnit, učiní tak za něj osoba blízká ^2b).

(2) Občan v dotazníku uvede jméno, příjmení, (datum narození,) rodné číslo, adresu trvalého (a přechodného) pobytu, dosažené vzdělání, zaměstnání, zvláštní schopnosti a znalosti, subjektivní údaje o svém zdravotním stavu, jméno, příjmení, adresu trvalého pobytu rodičů nebo manželky anebo družky. V dotazníku je povinen uvést pravdivé informace.

(3) Součástí dotazníku jsou údaje o zdravotním stavu zjištěné na základě preventivní prohlídky provedené v příslušném období podle zvláštního právního předpisu³⁾ a výsledků nových vyšetření provedených v období od poslední preventivní prohlídky do vyplnění dotazníku.

(4) Ošetřující lékař⁴⁾ je povinen provést preventivní prohlídku ve stanoveném rozsahu,⁵⁾ pokud nebyla dosud provedena, a vyplnit zdravotní část dotazníku.

(5) Ministerstvo stanoví vyhláškou vzor dotazníku.

______________________

^2a) § 27 odst. 2 a 3 občanského zákoníku.

^2b) § 116 občanského zákoníku.

³⁾ § 29 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění

některých souvisejících zákonů.

⁴⁾ § 18 odst. 3 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb.

⁵⁾ Vyhláška č. 56/1997 Sb., kterou se stanoví obsah a časové rozmezí preventivních

prohlídek.

ČÁST ČTVRTÁ

ODVODNÍ POVINNOST A ODVODNÍ ŘÍZENÍ

§ 8

Odvodní povinnost

(1) Odvodní povinnost je povinnost podrobit se odvodnímu řízení.

(2) Odvodní povinnost je pravidelná, mimořádná a dobrovolná.

(3) Obsahem odvodního řízení je povinnost občana dostavit se k odvodu, podrobit se lékařské prohlídce, popřípadě odborným vyšetřením a vyšetření osobnostní způsobilosti.

(4) Odvodní povinnost vzniká občanům dnem, v němž dosáhnou věku 18 let, a zaniká dosažením věku 60 let.

(5) Odvodní povinnost zaniká pravomocným odvodním rozhodnutím o schopnosti nebo trvalé neschopnosti k vojenské činné službě.

(6) Občan, který má odvodní povinnost, je brancem.

§ 9

Odvod

(1) Účelem odvodu je vzít brance do vojenské evidence a rozhodnout o jeho schopnosti k vojenské činné službě na základě zjištěné zdravotní způsobilosti a výsledků dalších vyšetření podle § 8 odst. 3. K provádění odvodů se zřizují u územních vojenských správ odvodní komise a u (velitelství územní obrany)Hlavního doplňovacího úřadu vyšší odvodní komise.

(2) Odvody jsou pravidelné, mimořádné a dobrovolné.

(3) Územní vojenské správy zapisují k pravidelnému odvodu každý kalendářní rok muže, kteří v daném roce dosáhnou věku 18 let, na základě seznamu. Seznamy pořizují k 1. lednu každého kalendářního roku pověřené obecní úřady,⁶⁾ v jejichž obvodu jsou občané přihlášeni k trvalému pobytu, a předkládají je příslušné územní vojenské správě do 15. ledna. Seznam obsahuje jméno a příjmení, (datum narození,) rodné číslo a adresu trvalého pobytu.

(4) Seznamy občanů, kteří se dlouhodobě zdržují v zahraničí, pořizují zastupitelské úřady České republiky, v jejichž obvodu občané žijí. Seznam s údaji podle odstavce 3 zasílá Ministerstvo zahraničních věcí ministerstvu do 31. ledna každého kalendářního roku.

(5) Okresní úřad zajistí na žádost náčelníka územní vojenské správy k provedení odvodů místnosti, jejich vybavení, otop a údržbu, lékaře a ostatní zdravotnické pracovníky a materiální zabezpečení lékařských prohlídek.

______________________

⁶⁾ § 60 zákona č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 302/1992 Sb.

§ 10

Odvodní komise

(1) Odvodní komise u územní vojenské správy působí ve složení

a) předseda - náčelník územní vojenské správy nebo zástupce jím určený,

b) členové - zástupce okresního úřadu určený přednostou okresního úřadu a 2 civilní lékaři, jejichž účast zajistí přednosta okresního úřadu na žádost náčelníka územní vojenské správy.

V odvodní komisi nemůže být osoba, která nemá státní občanství České republiky.

(2) Přípravu členů odvodní komise provádí (velitelství územní obrany) Hlavní doplňovací úřad. Účast členů odvodní komise na přípravě zajistí přednosta okresního úřadu.

(3) Mimo členů odvodní komise, osob určených náčelníkem územní vojenské správy a brance mohou být odvodu přítomny jen osoby pověřené orgány nadřízenými územní vojenské správě.

(4) Odvodu mohou byt přítomni též zástupci obce, z níž jsou branci povoláni k odvodu.

§ 11

Průběh odvodu

(1) Při odvodu se branci podrobují lékařské prohlídce. Lékařské prohlídce mohou být přítomni jen zdravotničtí pracovníci. Nemohou-li lékaři zjistit přesně zdravotní stav brance, zejména ve vztahu k požívání alkoholických nápojů, jiných návykových látek nebo AIDS, odešlou ho k odbornému vyšetření do zdravotnického zařízení, které určí. Při odvodu lze pohovorem zjišťovat další znalosti a schopnosti brance a jeho zájem o výkon odborných činností v ozbrojených silách.

(2) Podle výsledku lékařské prohlídky, popřípadě výsledku odborného vyšetření posoudí lékaři zdravotní způsobilost brance k vojenské činné službě.

(3) Podle výsledku lékařské prohlídky odvodní komise rozhodne

a) o schopnosti brance k vojenské činné službě, nebo

b) o trvalé neschopnosti brance k vojenské činné službě, anebo

c) o odročení odvodu při dočasné neschopnosti brance pro nemoc nebo vadu.

(4) Odvodní rozhodnutí může být ze zdravotních důvodů odročeno nejdéle na dobu 3 let. Do této doby musí být rozhodnuto o schopnosti nebo trvalé neschopnosti brance k vojenské činné službě; tato doba se prodlužuje o důvody uvedené v § 12 odst. 3.

(5) Proti odvodnímu rozhodnutí se může branec odvolat k (příslušné) vyšší odvodní komisi; za stavu ohrožení státu a válečného stavu není odvolání přípustné.

(6) Odvodní rozhodnutí, podle kterého je branec povinen vojenskou činnou službou, se nazývá odvedením. Od právní moci tohoto odvodního rozhodnutí je branec vojákem a do dne nástupu vojenské činné služby se nazývá odvedencem.

(7) Ministerstvo v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví stanoví vyhláškou způsob posuzování zdravotní způsobilosti branců k vojenské činné službě při odvodu a stupně zdravotní způsobilosti.

§ 12

Pravidelné odvody

(1) Občané, kteří podléhají pravidelnému odvodu, jsou povinni dostavit se k němu na místo a v době stanovené povolávacím rozkazem vydaným územní vojenskou správou, prokázat svoji totožnost a předložit příslušné doklady, zejména řidičský průkaz a doklady o nejvyšším dosaženém vzdělání. Povolávání občanů se provádí doručením povolávacích rozkazů zpravidla poštovní zásilkou nebo prostřednictvím správních anebo obecních úřadů. Jestliže občan povolávací rozkaz neobdrží, je povinen dostavit se k pravidelnému odvodu na místo a v období stanoveném veřejnou vyhláškou. Občan, který se dlouhodobě zdržuje v zahraničí, se dostaví k pravidelnému odvodu po návratu do České republiky.

(2) Občan, který se bez náležité omluvy nebo bez vážných důvodů na první předvolání k pravidelnému odvodu nedostaví, může být předveden.

(3) Za vážné důvody, pro které se občan nemůže dostavit k pravidelnému odvodu, se považují

a) dočasná pracovní neschopnost, při které zdravotní stav a léčebný režim neumožňují podle ošetřujícího lékaře cestu,

b) zajištění, zadržení, zatčení, výkon vazby a výkon trestu odnětí svobody,

c) jiné překážky, které vznikly nezávisle na něm a které mu zabránily dostavit se včas; o tom však musí předložit potvrzení obecního úřadu, policie nebo jiného správního úřadu místa, kde překážka vznikla.

(4) Občané, kteří se nemohli dostavit ve stanovené době k pravidelnému odvodu z důvodů uvedených v odstavci 3, jsou povinni neodkladně ohlásit příslušné územní vojenské správě pominutí překážek. Pravidelnému odvodu se podrobí dodatečně.

(5) Občané zcela neschopní vojenské činné služby se k pravidelnému odvodu nepovolávají. Za zcela neschopné vojenské činné služby se považují občané bez končetiny, nevidomí, neslyšící, němí, zbavení způsobilosti k právním úkonům, postižení vadou nebo nemocí, která je činí trvale neschopnými samostatně se pohybovat, nebo postižení (nevyléčitelnou nebo život ohrožující nemocí.) nevyléčitelnou nemocí ohrožující život.

(6) Pravidelný odvod občanů zcela neschopných vojenské činné služby provede odvodní komise bez jejich účasti na základě dokladů předložených příslušné územní vojenské správě.

(7) Vláda může stanovit nařízením pozastavení pravidelné odvodní povinnosti podle potřeb doplňování ozbrojených sil.

§ 13

Dobrovolné odvody

(1) Dobrovolné odvody se konají v míru, za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu.

(2) Dobrovolnému odvodu podléhají pouze občané a cizinci, kteří převzali dobrovolně brannou povinnost nebo cizinci, kterým byl povolen dobrovolný vstup do ozbrojených sil.

(3) O dobrovolném odvodu platí přiměřeně ustanovení o pravidelných odvodech.

§ 14

Vyšší odvodní komise

(1) Vyšší odvodní komise (u velitelství územní obrany) u Hlavního doplňovacího úřadu působí ve složení

a) předseda - (velitel velitelství územní obrany) ředitel Hlavního doplňovacího úřadu nebo zástupce jím určený,

b) členové - vojenský lékař a vojenský právník, jejichž účast zajistí (velitel velitelství územní obrany) ředitel Hlavního doplňovacího úřadu.

Ve vyšší odvodní komisi nemůže být osoba, která nemá státní občanství České republiky.

(2) Vyšší odvodní komise

a) řídí a kontroluje činnost odvodních komisí,

b) rozhoduje o odvolání proti odvodnímu rozhodnutí,

c) přezkušuje pravomocné odvodní rozhodnutí vydané odvodní komisí, podle něhož se branec stal trvale neschopným vojenské činné služby.

(3) Vyšší odvodní komise odvodní rozhodnutí nebo pravomocné odvodní rozhodnutí, podle něhož se branec stal trvale neschopným vojenské činné služby, potvrdí nebo změní. Proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat.

§ 15

Přezkoušení pravomocného odvodního rozhodnutí

(1) Přezkoušení pravomocného odvodního rozhodnutí vydaného odvodní komisí, podle něhož se branec stal trvale neschopným vojenské činné služby, provádí vyšší odvodní komise, jestliže je podezření, že bylo vydáno v důsledku jednání, které je trestným činem, nebo bylo vydáno v rozporu s tímto zákonem anebo jiným zvláštním právním předpisem.

(2) Přezkoušení pravomocného odvodního rozhodnutí, jako mimořádný opravný prostředek, je přípustné jen do 3 let od nabytí právní moci tohoto odvodního rozhodnutí; bylo-li vydáno v důsledku jednání, které je trestným činem, je přípustné kdykoli.

(3) O přezkoušení platí obdobně ustanovení o pravidelných odvodech a o průběhu odvodu. Je-li třeba odborného vyšetření, může být občan odeslán i do jiného zdravotnického zařízení, než které provádělo původní vyšetření.

ČÁST PÁTÁ

SLUŽEBNÍ POVINNOST

§ 16

Služební povinnost a druhy vojenské činné služby

(1) Služební povinnost je povinnost včas nastoupit a vykonávat vojenskou činnou službu. Vzniká dnem nabytí právní moci odvodního rozhodnutí o schopnosti k vojenské činné službě.

(2) Vojenská činná služba zahrnuje

a) základní službu,

b) náhradní službu,

c) vojenská cvičení,

d) mimořádnou službu.

(3) Zvláštním druhem vojenské činné služby je služba vojáka z povolání vykonávaná jako zaměstnání ve služebním poměru podle zvláštního právního předpisu.⁷⁾

(4) Voják je povinen plnit služební povinnost osobně podle svého zdravotního stavu a své fyzické zdatnosti, psychických schopností a podle svých znalostí.

(5) Vojáci, kteří plní některou z povinností uvedených v odstavcích 2 a 3, jsou vojáky v činné službě; ostatní vojáci jsou vojáky mimo činnou službu.

______________________

⁷⁾ Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání.

§ 17

Základní služba

(1) Základní služba trvá 12 měsíců; začíná dnem jejího nastoupení u vojenského útvaru a končí dnem propuštění od vojenského útvaru.)

(1) Základní služba trvá 12 měsíců; začíná dnem jejího nastoupení u vojenského útvaru nebo vojenského zařízení anebo vojenského záchranného útvaru ^7a) (dále jen "vojenský útvar") a končí dnem propuštění od vojenského útvaru.

______________________

^7a) § 2 odst. 2 až 4 zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění zákona č. 352/2001 Sb.

(2) Ministerstvo započítá do této doby vykonanou mimořádnou službu nebo její část.

(3) Průběh základní služby upravuje zvláštní právní předpis.⁸⁾

______________________

⁸⁾Zákon č. 220/1999 Sb., o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze.

§ 18

Náhradní služba

(1) Náhradní služba se vykonává místo základní služby a trvá 3 měsíce; začíná dnem jejího nastoupení u vojenského útvaru a končí dnem propuštění od vojenského útvaru.

(2) K náhradní službě je voják určen ze zákona, na žádost nebo z moci úřední.

(3) Ministerstvo do náhradní služby započítá vykonanou mimořádnou službu nebo její část.

(4) Průběh náhradní služby upravuje zvláštní právní předpis.⁸⁾

§ 19

Určení k náhradní službě ze zákona

(1) K náhradní službě ze zákona určí náčelník územní vojenské správy občany, kteří bez vlastní viny byli odvedeni po 31. prosinci roku, v němž dovršili věk 30 let, nebo bez vlastní viny nenastoupili základní službu do 31. prosince roku, v němž dovršili věk 30 let.

(2) Určení k náhradní službě ze zákona se nevztahuje na občany, kteří se dlouhodobě zdržují v zahraničí.

Určení k náhradní službě na žádost

§ 20

(1) K náhradní službě na žádost lze určit odvedence a vojáky v základní službě, kteří dosud nevykonali 3 měsíce základní služby, nebo vojáky, kterým byla základní služba přerušena, aniž vykonali 3 měsíce základní služby, požádají-li o to ze závažných rodinných, sociálních nebo hospodářských důvodů. Na určení k náhradní službě na žádost není právní nárok.

(2) Žádost o určení k náhradní službě podává odvedenec příslušné územní vojenské správě, voják služebnímu orgánu.⁹⁾

______________________

⁹⁾ § 2 odst. 1 zákona č. 220/1999 Sb.

(3) K žádosti o určení k náhradní službě žadatel připojí prohlášení o rodinných, sociálních nebo hospodářských poměrech. Udává-li žadatel jako důvod zdravotní stav osob blízkých, připojí potvrzení ošetřujícího lékaře.

(4) O žádostech odvedenců o určení k náhradní službě rozhoduje náčelník územní vojenské správy; o žádostech vojáků v základní službě rozhoduje služební orgán.

(5) Ministerstvo stanoví vyhláškou rozsah závažných důvodů pro možné určování k náhradní službě na žádost.

§ 21

(1) Pominou-li důvody, pro něž byl žadatel určen k náhradní službě v době, kdy by jinak měl ještě konat základní službu, je povinen tuto okolnost neprodleně ohlásit příslušné územní vojenské správě.

(2) Náčelník územní vojenské správy rozhodnutí o určení k náhradní službě na žádost zruší, jestliže důvody pominuly nebo důvody pro určení k náhradní službě nebyly dány anebo došlo-li k neoprávněnému určení k náhradní službě. Odvolání proti rozhodnutí o zrušení určení k náhradní službě nemá odkladný účinek.

(3) Odvedenec nebo voják, kterému bylo rozhodnutí o určení k náhradní službě na žádost zrušeno po pominutí důvodů, se povolá k základní službě jen na dobu, jež končí dnem, kterým by základní služba skončila, kdyby nebyl určen k náhradní službě; do základní služby se započítá doba, po kterou konal náhradní službu nebo část základní služby, a doba, po kterou trvaly důvody pro určení k náhradní službě. Zbývá-li do dokončení základní služby doba kratší než 3 měsíce, zbývající část základní služby promine náčelník příslušné územní vojenské správy.

(4) Odvedenec nebo voják, kterému bylo rozhodnutí o určení k náhradní službě na žádost zrušeno proto, že důvody pro určení nebyly dány nebo došlo k neoprávněnému určení k náhradní službě, se povolá k základní službě nebo k dokončení základní služby.

§ 22

Určení k náhradní službě z moci úřední

(1) K náhradní službě z moci úřední určí náčelník územní vojenské správy odvedence, kteří žádají o přijetí do služebního poměru¹⁰⁾ podle zvláštních právních předpisů.

(2) K náhradní službě z moci úřední lze určit odvedence a vojáky, kteří dosud nevykonali 3 měsíce základní služby a kterých není třeba k doplnění ozbrojených sil. Jejich počet stanoví ministerstvo. O určení odvedence k náhradní službě rozhoduje náčelník územní vojenské správy, o určení vojáka k náhradní službě rozhoduje služební orgán. Pro určení k náhradní službě platí přiměřeně § 20.

(3) Rozhodnutí o určení k náhradní službě podle odstavce 1 se zruší, pominou-li důvody; rozhodnutí podle odstavce 2 lze zrušit z důvodů potřeb ozbrojených sil. Proti rozhodnutí o zrušení určení k náhradní službě z moci úřední není přípustné odvolání.

(4) Po nabytí právní moci rozhodnutí podle odstavce 3 se odvedenci a vojáci určení k náhradní službě povolají k základní službě jen na dobu končící dnem, kterým by základní služba skončila, kdyby nebyli určeni k náhradní službě; pokud služební poměr podle zvláštních právních předpisů¹⁰⁾ nevznikl, povolávají se vojáci určení k náhradní službě k dokončení základní služby v zákonné výměře.

______________________

¹⁰⁾ Například zákon č. 221/1999 Sb., zákon č. 186/1992 Sb.,o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

§ 23

Nastoupení základní nebo náhradní služby

(1) Odvedenci nastupují základní nebo náhradní službu zpravidla v kalendářním roce, ve kterém byli odvedeni, nebo v roce následujícím.

(2) Odvedenci, kteří se dlouhodobě zdržují v zahraničí, nastupují základní nebo náhradní službu až po návratu do České republiky.

(3) Odvedence povolává do základní nebo náhradní služby příslušná územní vojenská správa. Povolávací rozkaz se odvedencům doručuje zpravidla poštovní zásilkou nebo prostřednictvím správních anebo obecních úřadů.

(4) Odvedenec je povinen dostavit se k určenému vojenskému útvaru v době, která je stanovena povolávacím rozkazem, prokázat svoji totožnost, předložit příslušné doklady, zejména řidičský průkaz a zdravotní průkaz, a podrobit se lékařské prohlídce vojenským lékařem.

(5) Odvedenec, který se nemohl dostavit ve stanovené době k určenému vojenskému útvaru ze zdravotních nebo jiných vážných důvodů, je povinen neprodleně to oznámit územní vojenské správě, která ho povolává, a předložit potřebná potvrzení obdobně jako při odvodu.

(6) Odvedenec je povinen pominutí důvodů nenastoupení základní nebo náhradní služby neprodleně oznámit územní vojenské správě, která ho povolává. K nastoupení základní nebo náhradní služby se povolá zpravidla v následujícím nástupním termínu.

§ 24

Odklad základní nebo náhradní služby

(1) Odvedencům nebo vojákům, kterým byla přerušena základní služba místo určení k náhradní službě anebo vojákům, kterým byla přerušena základní nebo náhradní služba (dále jen "odvedenec"), kteří se připravují na své povolání, nebo vyžadují-li to jiné důvody hodné zvláštního zřetele, lze na jejich žádost povolit odklad základní nebo náhradní služby, a to nejdéle do nástupního dne v roce, v němž dovrší věk 26 let, studentům vysokých škol do ukončení studia, nejdéle však do nástupního dne v roce, v němž dovrší věk 30 let.

(2) Žádost doplněná potvrzeními, které osvědčují důvody, se podává příslušné územní vojenské správě.

(3) O odkladu základní nebo náhradní služby rozhoduje náčelník územní vojenské správy. Odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek.

(4) Odvedenec, kterému byl odklad povolen, je povinen pominutí důvodů odkladu do 8 dnů oznámit příslušné územní vojenské správě.

(5) Pominou-li důvody, pro které byl odklad základní nebo náhradní služby povolen, náčelník územní vojenské správy povolení odkladu zruší. Odvolání proti rozhodnutí o zrušení odkladu nemá odkladný účinek.

(6) Odvedenec se povolá do základní nebo náhradní služby nebo k jejímu dokončení v roce, v němž odklad skončil nebo v roce následujícím.

(5) (7) Vojákům v základní nebo náhradní službě lze povolit dodatečně odklad na žádost, kterou podávají služebnímu orgánu. O žádostech rozhoduje ministerstvo. Ustanovení odstavců 1 až (4) 6platí obdobně.

(6) (8)Ministerstvo stanoví vyhláškou důvody hodné zvláštního zřetele pro povolení odkladu základní nebo náhradní služby.

§ 25

Přerušení základní služby

místo určení k náhradní službě

(1) Vojákům, kteří nemohou být určeni k náhradní službě podle § 20 odst. 1 jenom proto, že vykonali základní službu delší než 3 měsíce, lze základní službu přerušit. Při přerušení základní služby služební orgán vojáky ze základní služby předčasně propustí.

(2) Pominou-li důvody přerušení základní služby, voják je povinen tuto okolnost neprodleně hlásit příslušné územní vojenské správě. Voják se povolá k základní službě jen na dobu končící dnem, kterým by základní služba skončila, kdyby nebyla přerušena.

(3) Vojákům, kterým byla základní služba přerušena podle § 26 a u nichž nastaly důvody pro určení k náhradní službě na žádost, lze o tyto důvody přerušení rozšířit.

(4) Nebyly-li dány důvody pro přerušení základní služby nebo došlo-li k neoprávněnému přerušení, povolá se voják k dokončení přerušené základní služby.)

(4) Náčelník územní vojenské správy rozhodnutí o přerušení základní služby zruší, jestliže důvody pominuly nebo důvody nebyly dány anebo došlo-li k neoprávněnému přerušení a vojáka povolá k dokončení přerušené základní služby. Odvolání proti rozhodnutí o zrušení přerušení základní služby nemá odkladný účinek.

(5) Ministerstvo stanoví vyhláškou důvody pro přerušení základní služby místo určení k náhradní službě.

§ 26

Přerušení základní služby

(1) Základní služba se přeruší vojákům

a) vykonávají-li funkce uvedené v § 33,

b) rozhodne-li se tak na základě přezkumného řízení,

c) kterým by měla byt udělena zdravotní dovolená na dobu zbývající k dokončení základní služby, nepřesahuje-li tato doba 30 kalendářních dnů,¹²⁾

d) kterým byl dodatečně povolen odklad,

e) kteří byli vzati do vazby,

f) dnem nástupu výkonu trestu odnětí svobody,

g) kteří se svémocně vzdálili, dnem následujícím po uplynutí 30 dnů svémocného vzdálení.

(2) Základní službu lze přerušit vojákům

a) mají-li být vyrovnány přebytečné počty,

b) jde-li o hromadné propuštění jednoho nástupního termínu.

(3) Při přerušení základní služby služební orgán vojáky ze základní služby předčasně propustí.

(4) Pominou-li důvody přerušení základní služby, vojáci se povolají k dokončení základní služby, pokud jim zbytek nebyl prominut.

______________________

¹²⁾ § 20 zákona č. 220/1999 Sb.

§ 27

Přerušení náhradní služby

(1) Náhradní služba se přeruší vojákům z důvodů uvedených v § 26 odst. 1 písm. a), b), d) až g). Při přerušení náhradní služby služební orgán vojáky z náhradní služby předčasně propustí.

(2) Pominou-li důvody přerušení náhradní služby, vojáci se povolají k dokončení náhradní služby, pokud jim zbytek nebyl prominut.

§ 28

Propuštění ze základní nebo náhradní služby

(1) Ze základní nebo náhradní služby se propustí vojáci po jejím vykonání, popřípadě po nahrazení zameškané služby, nestanoví-li tento zákon jinak.

(2) Před propuštěním ze základní nebo náhradní služby je voják povinen podrobit se lékařské prohlídce vojenským lékařem.

§ 29

Prominutí základní nebo náhradní služby

(1) Odvedencům nebo vojákům, jejichž sourozenec zemřel v přímé souvislosti s výkonem vojenské činné služby nebo jejichž zvlášť závažné rodinné důvody nelze účinně řešit podle § 20, 24 nebo 25, lze vykonání základní nebo náhradní služby nebo její nevykonanou část prominout.

(2) Odvedencům, kteří byli určeni k náhradní službě a kteří bez vlastní viny do 31. prosince roku, v němž dovršili věk 30 let, nenastoupili náhradní službu, se vykonání náhradní služby promine.

(3) Odvedencům, kteří z vlastní viny do 31. prosince roku, v němž dovršili věk 35 let, nenastoupili základní nebo náhradní službu, lze vykonání základní nebo náhradní služby prominout.

(4) Vojákům, kterým byla základní služba přerušena podle § 26 odst. 1 písm. a) až f) a odstavce 2, se zbytek základní služby, nepřesahuje-li (30 kalendářních dnů)3 měsíce, promíjí. Jde-li při přerušení podle § 26 odst. 2 písm. b) o dobu kratší než 15 kalendářních dnů, započítává se tato doba jako vykonaná vojenská činná služba.

(5) Vojákům, kterým byla náhradní služba přerušena podle § 26 odst. 1 písm. a), b), d) až f), se zbytek náhradní služby, nepřesahuje-li 15 kalendářních dnů, promíjí.

(6) Rozhodnutí o prominutí základní nebo náhradní služby nebo jejího zbytku a započítání do vojenské činné služby vydává ministerstvo nebo příslušná územní vojenská správa.

§ 30

Vojenská cvičení

(1) Celkový rozsah vojenských cvičení činí nejvýše

a) u mužstva a poddůstojníků v záloze 12 týdnů,

b) u rotmistrů, praporčíků, důstojníků a generálů v záloze 16 týdnů.

(2) Vojáci z povolání jsou po zařazení do zálohy povinni vykonávat vojenská cvičení jako ostatní vojáci v záloze.

(3) Ministerstvo stanoví počet a délku jednotlivých vojenských cvičení podle potřeb výcviku nebo zajištění bojové pohotovosti ozbrojených sil tak, aby nebyl překročen celkový rozsah vojenských cvičení.

(4) Ministerstvo může prominout konání některých vojenských cvičení, je-li vycvičeno více osob, než je třeba pro doplňování v mobilizaci, a vojákům v záloze, kteří vzhledem k vykonávanému zaměstnání nebo jiné přípravě jsou schopni plnit v potřebném rozsahu úkoly ozbrojených sil.

(5) Ministerstvo může vojákům v záloze, kteří se dlouhodobě zdržují v zahraničí, prominout vykonání všech nebo některých vojenských cvičení zejména z rodinných nebo sociálních důvodů.

(6) Vojákům v záloze může na jejich žádost územní vojenská správa povolit, aby konali též vojenská cvičení dobrovolná.

(7) Zavádí-li se nová výzbroj a jiné technické prostředky, vyžadují-li to potřeby výcviku nebo plnění úkolů ozbrojených sil anebo záchranné práce při pohromách ohrožujících životy, zdraví, životní prostředí nebo značné majetkové hodnoty, mohou být povoláni vojáci v záloze k výjimečnému vojenskému cvičení na dobu nezbytně nutnou(,). (nejdéle však na dobu 8 týdnů.) Výjimečné vojenské cvičení ministerstvo započítá do celkového rozsahu vojenských cvičení. Výjimečné vojenské cvičení lze konat i nad celkový rozsah vojenských cvičení stanovený v odstavci 1, nejvýše však do jednonásobku tohoto rozsahu.

(8) Vojákům v záloze může na jejich žádost územní vojenská správa povolit odklad vykonání vojenských cvičení na jiné období roku, popřípadě na příští rok. Žádost o odklad vojenských cvičení podává voják v záloze příslušné územní vojenské správě. O odklad vojenského cvičení může se souhlasem vojáka v záloze žádat i zaměstnavatel. Podání žádosti nemá odkladný účinek.

(9) O odkladu rozhoduje náčelník územní vojenské správy. Odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek.

(10) Vojáky v záloze povolává na vojenské cvičení územní vojenská správa zpravidla nejméně 4 týdny přede dnem nástupu. Výjimečně lze povolat k okamžitému nastoupení vojenského cvičení. Vojáci v záloze povolaní na vojenské cvičení jsou povinni dostavit se ve stanovenou dobu na určené místo. Povolání vojáků v záloze na vojenské cvičení se provádí doručením povolávacího rozkazu zpravidla poštovní zásilkou nebo vojáky v záloze určenými k osobním úkonům anebo prostřednictvím správních nebo obecních úřadů.

(11) O nastoupení vojáků v záloze na vojenské cvičení a jejich propuštění z vojenského cvičení platí obdobně § 23 a 28.

(12) Z vojenského cvičení se předčasně propustí vojáci, u kterých při nástupu vojenský lékař zjistí neschopnost k vojenské činné službě pro nemoc nebo úraz, kteří se pro nemoc nebo úraz stanou na zbývající dobu vojenského cvičení neschopnými vojenské činné služby, dále ti, kteří byli během vojenského cvičení vzati do vazby nebo kteří byli pravomocně odsouzeni k trestu odnětí svobody, kterým byl během vojenského cvičení povolen odklad vojenského cvičení, anebo ti, kteří se svémocně vzdálili. Doba, po kterou konali vojenské cvičení, se započítá do celkové doby vojenských cvičení.

(13) Průběh vojenských cvičení a pracovněprávní nároky z toho vyplývající upravují zvláštní právní předpisy.^8),13)

______________________

¹³⁾ § 125 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.

§ 31

Nahrazování zameškané základní

nebo náhradní služby a vojenského cvičení

(1) Vojáci konající základní nebo náhradní službu a vojenské cvičení jsou povinni nahradit vojenskou činnou službu, kterou zameškali překročením dovolené, výkonem kázeňského trestu vězení nebo svémocným vzdálením.

(2) Nahrazuje se zameškaná doba, která dosahuje délky celého kalendářního dne. Kratší doba se nahrazuje pouze tehdy, jestliže její souhrn v průběhu vojenské činné služby dosáhne délky 24 hodin.

(3) Nahrazování zameškané vojenské činné služby podle odstavce 1 se může prominout, kromě nahrazování doby delší než 24 hodin zameškané svémocným vzdálením.

(4) Nahrazování zameškané vojenské činné služby začíná dnem následujícím po dni splnění stanovené délky vojenské činné služby.

(5) Doba zameškaná výkonem kázeňského trestu vězení nebo svémocným vzdálením v době nahrazování se již nenahrazuje.

§ 32

Prezident republiky stanoví v řádu způsob propouštění vojáků ze základní nebo náhradní služby a z vojenského cvičení, důvody, pro které lze prominout nahrazování zameškané základní nebo náhradní služby a vojenského cvičení, a služební orgán, který o prominutí může rozhodnout.

§ 33

Dočasné úlevy ze služební povinnosti

(1) Poslanci a senátoři Parlamentu, předseda a členové vlády, soudci Ústavního soudu, prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu, občané ve funkcích s diplomatickými a konzulárními výsadami a imunitami a přednostové okresních úřadů se po dobu výkonu funkce k vojenské činné službě nepovolávají nebo se jim vojenská činná služba přeruší. Vojenské cvičení takto zameškané se promíjí.

(2) Obdobně podle odstavce 1 se postupuje při zvolení do funkcí v zastupitelstvech vyšších územních samosprávných celků a v obecních zastupitelstvech, pro jejichž výkon jsou členové těchto zastupitelstev uvolněni ze svého zaměstnání.

(3) Kandidáti na poslance a senátory Parlamentu a kandidáti do zastupitelstev územních samosprávných celků se nepovolávají na vojenské cvičení a k výkonu základní nebo náhradní služby anebo se jejich vojenská činná služba přeruší na dobu trvání volební kampaně.

(4) Odboroví funkcionáři, kterými se rozumějí členové příslušných odborových orgánů a příslušných vyšších odborových orgánů, které jsou oprávněny vystupovat v právních vztazích jménem příslušné odborové organizace, se nepovolávají k výkonu základní nebo náhradní služby anebo na vojenské cvičení v době od vyhlášení stávky do jejího ukončení.

§ 34

Osvobození od služební povinnosti

(1) Občané, kteří jsou ve služebním poměru podle zvláštních právních předpisů¹⁰⁾, (dále jen "příslušníci sborů") a vykonali základní nebo náhradní službu, jsou po dobu trvání tohoto poměru osvobozeni od služební povinnosti, kterou by jinak byli povinni.

(2) Příslušníci sborů jsou povinni do 8 dnů oznámit příslušné územní vojenské správě skončení služebního poměru. Podléhají-li branné povinnosti, mají služební povinnost jako vojáci v záloze.

(3) Vojenská hodnost propuštěných příslušníků sborů se stanoví podle potřeb ozbrojených sil; může se upravit podle hodnosti dosažené v předchozím služebním poměru.

(4) Ministerstvo stanoví vyhláškou odborné a vojenské požadavky pro úpravu vojenské hodnosti podle odstavce 3.

§ 35

Záloha ozbrojených sil

(1) Pro doplňování ozbrojených sil za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu se vytváří záloha.

(2) Zálohu tvoří vojáci propuštění z vojenské činné služby, odvedenci, kterým byla základní nebo náhradní služba prominuta, a příslušníci sborů propuštění ze služebního poměru; jsou to vojáci mimo činnou službu.

(3) Do zálohy se zařazují vojáci dnem následujícím po dni propuštění z vojenské činné služby a odvedenci, kterým byla základní nebo náhradní služba prominuta, dnem následujícím po vydání rozhodnutí o prominutí a setrvávají v ní po dobu, po kterou se na ně vztahuje branná povinnost.

ČÁST ŠESTÁ

POSUZOVÁNÍ ZDRAVOTNÍ ZPŮSOBILOSTI

ODVEDENCŮ A VOJÁKŮ

Přezkumné řízení

§ 36

(1) Při přezkumném řízení se posuzuje zdravotní způsobilost odvedenců a vojáků k vojenské činné službě na základě závažných změn jejich zdravotního stavu, které vedou ke změně schopnosti vykonávat vojenskou činnou službu. Zdravotní způsobilost se zjišťuje při lékařské prohlídce podle potřeby doplněné o odborné vyšetření.

(2) K provádění přezkumného řízení se zřizují přezkumné komise u územních vojenských správ, u vojenských nemocnic a u Ústavu leteckého zdravotnictví.

(3) Přezkumná komise u územní vojenské správy posuzuje zdravotní způsobilost odvedenců, vojáků, kterým byla přerušena základní nebo náhradní služba, a vojáků v záloze; působí ve složení

a) předseda - náčelník územní vojenské správy nebo zástupce jím určený,

b) členové - 2 civilní lékaři, jejichž účast zajistí přednosta okresního úřadu na žádost náčelníka územní vojenské správy.

(4) Přezkumná komise u vojenské nemocnice posuzuje zdravotní způsobilost vojáků v činné službě kromě vojenského leteckého personálu; působí ve složení

a) předseda - ředitel vojenské nemocnice nebo zástupce jím určený,

b) členové - 2 lékaři vojenské nemocnice určení ředitelem vojenské nemocnice.

(5) Přezkumná letecká komise u Ústavu leteckého zdravotnictví posuzuje zdravotní způsobilost vojenského leteckého personálu; působí ve složení

a) předseda - ředitel Ústavu leteckého zdravotnictví nebo zástupce jím určený,

b) členové - 2 lékaři Ústavu leteckého zdravotnictví určení ředitelem Ústavu leteckého zdravotnictví.

(6) Členem přezkumné komise nemůže být osoba, která nemá státní občanství České republiky.

(7) Ministerstvo v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví stanoví vyhláškou způsob posuzování zdravotní způsobilosti odvedenců a vojáků k vojenské činné službě při přezkumném řízení, stupně zdravotní způsobilosti a základní dokumentaci pro přezkumné řízení.

§ 37

(1) K přezkumnému řízení povolává odvedence a vojáky mimo činnou službu povolávacím rozkazem příslušná územní vojenská správa, vojáky v činné službě služební orgán. Povolaní odvedenci a vojáci jsou povinni se k přezkumnému řízení dostavit a prokázat svoji totožnost. Za vážné důvody, pro které se nemohou k přezkumnému řízení dostavit, se považují důvody uvedené v § 12 odst. 3. Odvedenec nebo voják, který se dlouhodobě zdržuje v zahraničí, se dostaví k přezkumnému řízení po návratu do České republiky.

(2) K přezkumnému řízení se nepovolávají odvedenci a vojáci zcela neschopní vojenské činné služby podle § 12 odst. 5. Přezkumné řízení provede přezkumná komise bez jejich účasti na základě předložených dokladů.

(3) Podle výsledků lékařské prohlídky přezkumná komise rozhodne o schopnosti, snížené schopnosti a dočasné nebo trvalé neschopnosti k vojenské činné službě.

(4) Bylo-li vydáno přezkumné rozhodnutí o dočasné neschopnosti k vojenské činné službě, musí být nejdéle do 3 let od nabytí právní moci tohoto přezkumného rozhodnutí rozhodnuto v novém přezkumném řízení o schopnosti nebo trvalé neschopnosti odvedence a vojáka k vojenské činné službě; tato doba se prodlužuje o důvody uvedené v § 12 odst. 3.

(5) Proti přezkumnému rozhodnutí se může odvedenec a voják odvolat k příslušné vyšší přezkumné komisi; za stavu ohrožení státu a za válečného stavu není odvolání přípustné.

§ 38

Vyšší přezkumné komise

(1) K rozhodování o odvolání proti přezkumnému rozhodnutí se zřizují tříčlenné vyšší přezkumné komise u (velitelství územní obrany) Hlavního doplňovacího úřadu a u Generálního štábu Armády České republiky.

(2) Vyšší přezkumná komise u (velitelství územní obrany) Hlavního doplňovacího úřadu rozhoduje o odvolání proti přezkumnému rozhodnutí přezkumné komise u územní vojenské správy. Její složení stanoví (velitel velitelství územní obrany)ředitelHlavního doplňovacího úřadu; členy musí být 2 vojenští lékaři.

(3) Vyšší přezkumná komise u Generálního štábu Armády České republiky rozhoduje o odvolání proti přezkumnému rozhodnutí přezkumné komise u vojenské nemocnice. Její složení stanoví náčelník Generálního štábu Armády České republiky; členy musí být 2 vojenští lékaři.

(4) Vyšší přezkumná letecká komise u Generálního štábu Armády České republiky rozhoduje o odvolání proti přezkumnému rozhodnutí přezkumné letecké komise u Ústavu leteckého zdravotnictví. Její složení stanoví náčelník Generálního štábu Armády České republiky; členy musí být 2 vojenští lékaři.

(5) Členem vyšší přezkumné komise nemůže být osoba, která nemá státní občanství České republiky, ani ten, kdo rozhodoval v prvním stupni.

(6) Vyšší přezkumná komise přezkumné rozhodnutí potvrdí nebo změní. Proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat.

§ 39

Přezkoušení

pravomocného přezkumného rozhodnutí

(1) Přezkoušení pravomocného přezkumného rozhodnutí vydaného přezkumnou komisí, podle něhož byla odvedenci nebo vojákovi stanovena trvalá neschopnost k vojenské činné službě, provádí vyšší přezkumná komise, jestliže je podezření, že bylo vydáno v důsledku jednání, které je trestným činem, nebo bylo vydáno v rozporu s tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem.

(2) Přezkoušení pravomocného přezkumného rozhodnutí, jako mimořádný opravný prostředek, je přípustné jen do 3 let od právní moci tohoto přezkumného rozhodnutí; bylo-li vydáno v důsledku jednání, které je trestným činem, je přípustné kdykoli.

(3) O přezkoušení platí obdobně ustanovení o pravidelných odvodech a o průběhu odvodu. Je-li třeba odborného vyšetření, může být občan odeslán i do jiného zdravotnického zařízení, než které provádělo původní vyšetření.

(4) Vyšší přezkumná komise pravomocné přezkumné rozhodnutí potvrdí nebo změní. Proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat.

§ 40

Posuzování stupně zdravotní způsobilosti

mimo přezkumné řízení

(1) Méně závažné změny zdravotního stavu, které (vedou) nevedou k neschopnosti k vojenské činné službě, ale pouze ke změně stupně zdravotní způsobilosti u odvedenců, mužstva a poddůstojníků v činné službě a v záloze a u mužstva a poddůstojníků, kterým byla přerušena základní nebo náhradní služba podle § 25, § 26 odst. 1 písm. a), c) až g) a § 27 odst. 1, se posuzují mimo přezkumné řízení.

(2) Posouzení stupně zdravotní způsobilosti a jeho změnu mimo přezkumné řízení provádí

a) u mužstva a poddůstojníků v základní nebo náhradní službě anebo na vojenském cvičení vojenský lékař,

b) u odvedenců, mužstva a poddůstojníků v záloze a u mužstva a poddůstojníků, kterým byla přerušena základní nebo náhradní služba podle § 25, § 26 odst. 1 písm. a), c) až g) a § 27 odst. 1, lékař určený do přezkumné komise územní vojenské správy.

(3) Proti závěru posouzení stupně zdravotní způsobilosti se nelze odvolat.

ČÁST SEDMÁ

MIMOŘÁDNÁ OPATŘENÍ

ZA STAVU OHROŽENÍ STÁTU

A ZA VÁLEČNÉHO STAVU

§ 41

Osobní úkony pro potřeby ozbrojených sil

(1) Osobními úkony pro potřeby ozbrojených sil se rozumí činnost vojáků v záloze, která souvisí s mimořádnými opatřeními.

(2) Bylo-li nařízeno mimořádné opatření podle tohoto zákona, lze pro potřeby ozbrojených sil požadovat osobní úkony od vojáků v záloze, kteří mohou být pro tento případ předem určeni příslušnou územní vojenskou správou. Tito vojáci nejsou po dobu plnění osobních úkonů vojáky v činné službě, ale podléhají vojenské kázeňské pravomoci a mají trestní odpovědnost i za trestné činy vojenské.

(3) Vojáci v záloze předem určení k osobním úkonům vykonávají nezbytnou přípravu. Pro povolání k této přípravě, o jejím nastoupení a propuštění z ní platí přiměřeně § 30.

(4) Pro povolání k osobním úkonům, nastoupení k osobním úkonům a propuštění z nich platí přiměřeně § 47 a 48.

(5) Povoláním vojáků v záloze k mimořádné službě se ruší jejich určení k osobním úkonům.

§ 42

Mimořádná opatření

Mimořádnými opatřeními jsou

a) povolání vojáků v záloze k mimořádné službě v počtu nepřesahujícím počet vojáků v záloze 7 nejmladších ročníků narození,

b) mobilizace ozbrojených sil,

c) mimořádné odvody,

d) mimořádná služba.

§ 43

Mimořádná opatření za stavu ohrožení státu

(1) Po vyhlášení stavu ohrožení státu může prezident republiky na návrh vlády nařídit, aby byli povoláni vojáci v záloze k mimořádné službě v rozsahu podle § 42 písm. a).

(2) Po dobu stavu ohrožení státu nelze propustit z vojenské činné služby vojáky, kteří v této době dosáhli věku 60 let.

(3) Mimořádná opatření zrušuje prezident republiky na návrh vlády.

§ 44

Mimořádná opatření za válečného stavu

(1) Po vyhlášení válečného stavu prezident republiky na návrh vlády nařizuje mobilizaci ozbrojených sil.

(2) Mobilizace ozbrojených sil může být všeobecná nebo částečná. Všeobecná mobilizace ozbrojených sil se vztahuje na všechny vojáky v záloze kromě těch, kteří mají dočasné úlevy ze služební povinnosti nebo kteří jsou zproštěni mimořádné služby, a na celé státní území. Částečná mobilizace ozbrojených sil se vztahuje na část vojáků v záloze nebo na část státního území.

(3) Mobilizace se zrušuje demobilizací. Demobilizaci nařizuje prezident republiky na návrh vlády.

§ 45

Některé právní účinky vyhlášení válečného stavu

(1) Okamžikem vyhlášení válečného stavu jsou vojáci, kteří dlí mimo území České republiky, povinni dostavit se bez zvláštního povolání neprodleně k nastoupení mimořádné služby, kromě těch, kteří mají dočasné úlevy ze služební povinnosti.

(2) Prezident republiky může vyzvat vojáky, kteří z důvodů nezávislých na jejich vůli nemohou nastoupit mimořádnou službu podle odstavce 1, aby se přihlásili do ozbrojených sil spojeneckého státu, v němž dlí nebo do něhož se mohou dostat. Vojáci jsou povinni této výzvy uposlechnout.

(3) Za válečného stavu se konají jen mimořádné odvody a dobrovolné odvody.

(4) Vojákům v záloze, kteří nebyli povoláni k vojenské činné službě, může příslušná územní vojenská správa na jejich žádost povolit dobrovolné konání mimořádné služby. Žádost o povolení dobrovolného konání mimořádné služby nelze odvolat.

§ 46

Mimořádné odvody

(1) Za válečného stavu občané podléhající branné povinnosti a dosud neodvedení mají mimořádnou odvodní povinnost. Jsou povinni podrobit se mimořádným odvodům, které nařizuje prezident republiky na návrh vlády.

(2) Dobu konání mimořádných odvodů stanoví veřejná vyhláška.

(3) Občané jsou povinni přihlásit se k mimořádným odvodům u obecního úřadu v místě jejich trvalého (nebo přechodného) pobytu.

(4) Pro mimořádné odvody platí (přiměřeně § 12) přiměřeně § 11 a 12.

Mimořádná služba

§ 47

(1) Za stavu ohrožení státu a za válečného stavu vykonávají všichni vojáci, kteří jsou v činné službě, mimořádnou službu, a to ode dne účinnosti vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu.

(2) Za stavu ohrožení státu a za válečného stavu se odvedenci a vojáci mimo činnou službu povolávají k mimořádné službě.

(3) Povolání vojáků v záloze a odvedenců k mimořádné službě se provádí zpravidla povolávacím rozkazem vydaným územní vojenskou správou, veřejnou vyhláškou nebo mobilizační výzvou oznámenou prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků.

(4) Povolávací rozkazy doručují vojáci v záloze určení k osobním úkonům, správní nebo obecní úřady. Mohou se přepravovat i jako poštovní zásilka.

(5) Vojáci v záloze a odvedenci odvedení při mimořádných odvodech jsou povinni dostavit se na stanovené místo v době uvedené v povolávacím rozkaze; pokud povolávací rozkaz neobdrží, jsou povinni dostavit se na stanovené místo v době uvedené ve veřejné vyhlášce nebo v mobilizační výzvě.

(6) O nastoupení mimořádné služby, není-li stanoveno jinak, platí obdobně ustanovení o nastoupení základní služby. Povolaní vojáci a odvedenci jsou povinni při nástupu k vojenskému útvaru upozornit na své zdravotní potíže, a pokud je toho třeba, podrobit se lékařské prohlídce vojenským lékařem.

§ 48

(1) Mimořádná služba končí zrušením mimořádných opatření nebo nařízením demobilizace.)

(1) Mimořádná služba končí nejpozději do 30 dnů od zrušení mimořádných opatření nebo od nařízení demobilizace.

(2) Vojáci, kteří vykonávali mimořádnou službu, se propustí z vojenské činné služby, pokud délka mimořádné služby je shodná s délkou základní služby nebo byla delší anebo jsou starší 60 let. Pokud délka mimořádné služby byla kratší než délka základní nebo náhradní služby, postupuje se podle ustanovení upravujících základní nebo náhradní službu. Vojáci, kteří vykonávali vojenskou činnou službu jako své povolání ve služebním poměru podle zvláštního právního předpisu,⁷⁾ se propustí z vojenské činné služby, jen mohou-li být propuštěni podle tohoto zvláštního právního předpisu.

(3) Z mimořádné služby se propouští buď jednotlivě nebo hromadně. (Vojáci se propouštějí nejpozději do 30 dnů od zrušení mimořádných opatření nebo nařízení demobilizace.) Pro propouštění z mimořádné služby platí obdobně § 26 a 28.

(4) Vojáci propuštění z mimořádné služby se zařazují do zálohy, pokud podléhají branné povinnosti.

(5) Ženám odvedeným při mimořádných odvodech a osobám, které dobrovolně vstoupily do ozbrojených sil jen na dobu válečného stavu, zaniká branná povinnost dnem propuštění z mimořádné služby.

§ 49

Zproštění mimořádné služby

(1) Povinnosti nastoupit mimořádnou službu lze zprostit občany, u nichž je v důležitém zájmu bezpečnosti České republiky třeba, aby mohli dále vykonávat civilní zaměstnání. Vojáci v záloze mladší 35 let mohou být zproštěni mimořádné služby jen z důvodů hodných zvláštního zřetele.

(2) Žádost o zproštění mimořádné služby podávají zaměstnavatelé pro své zaměstnance u územní vojenské správy, v jejímž obvodu mají sídlo. Správní úřady mohou žádat o zproštění pro občany po projednání s jejich zaměstnavatelem.

(3) Povinnosti k mimořádné službě lze zprostit předem v míru nebo za stavu ohrožení státu anebo za válečného stavu.

(4) Územní vojenská správa rozhoduje o zproštění a vede evidenci zproštěných občanů. Rozhodnutí o zproštění mimořádné služby nabývá účinnosti, je-li provedeno v míru, dnem vyhlášení mimořádných opatření, je-li provedeno za mimořádných opatření, dnem, kdy územní vojenská správa rozhodla o zproštění. Rozhodnutí o zproštění mimořádné služby se doručuje žadatelům.

(5) Zaměstnavatelé jsou povinni oznámit pominutí důvodů, pro něž bylo zproštění provedeno, územní vojenské správě, která zproštění provedla, a územní vojenské správě místa trvalého pobytu zproštěného zaměstnance.

(6) Zproštění mimořádné služby může být omezeno na určitou dobu. Rozhodnutí o zproštění mimořádné služby lze po pominutí důvodů nebo v důležitém zájmu ozbrojených sil zrušit.

(7) Proti rozhodnutí o zproštění mimořádné služby a o zrušení zproštění za stavu ohrožení státu a válečného stavu není odvolání přípustné.

(8) Ministerstvo stanoví vyhláškou důvody důležitého zájmu bezpečnosti České republiky a důvody hodné zvláštního zřetele, pro které lze zprostit mimořádné služby, dobu, na kterou lze zproštění omezit, a postup při zprošťování.

ČÁST OSMÁ

DALŠÍ USTANOVENÍ

O BRANNÉ POVINNOSTI

§ 50

Vojenská evidence

(1) Ministerstvo, vojenské správní úřady a vojenské útvary vedou vojenskou evidenci pro potřebu ozbrojených sil.)

(1) Ministerstvo, vojenské správní úřady a vojenské útvary vedou vojenskou evidenci pro potřebu ozbrojených sil v rozsahu osobních údajů stanovených tímto zákonem, přitom postupují podle zvláštního právního předpisu ¹⁴⁾. Údaje z vojenské evidence si mohou vzájemně poskytovat. Údaje z vojenské evidence lze poskytovat také orgánům veřejné správy pouze v rozsahu stanoveném zvláštním předpisem ¹⁾ a také na žádost fyzické osoby, o které se vojenská evidence vede.

(2) Vojenskou evidencí se rozumí shromažďování, zpracovávání a uchovávání osobních údajů, které souvisejí s brannou povinností. Vede se počínaje shromažďováním informací o občanech před zahájením odvodního řízení podle § 7 po dobu 60 let. Zpracováváním vojenské evidence se rozumí vyhodnocování osobních údajů pro rozhodování o schopnosti osob k vojenské činné službě, pro jejich povolávání do ozbrojených sil a zařazování do funkcí v ozbrojených silách.

(3) Zaměstnanci orgánů uvedených v odstavci 1, kterými se rozumějí vojáci v činné službě a občanští zaměstnanci, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámili ve vojenské evidenci. Tato povinnost trvá i po skončení služebního poměru nebo pracovněprávního vztahu.

¹⁴⁾ Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění

zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 177/2001 Sb. a zákona č. 450/2001 Sb.

§ 51

Ohlašovací povinnost

(1) Občané před vznikem branné povinnosti, branci, odvedenci a vojáci mimo činnou službu předkládají veškerá podání ve věcech branné povinnosti příslušné územní vojenské správě.

(2) Občan, který má více státních občanství a vykoná vojenskou službu v ozbrojených silách jiného státu, jehož je také státním občanem nebo byl tímto státem zproštěn branné povinnosti, je povinen předložit o tom doklady příslušné územní vojenské správě.

(3) Branci, odvedenci a vojáci mimo činnou službu jsou povinni neodkladně hlásit (skutečnosti důležité pro vojenskou evidenci, zejména) změnu adresy místa trvalého (a přechodného) pobytu, změnu v přípravě na povolání, zaměstnavatele a zaměstnání, dlouhodobý pobyt v zahraničí a návrat do České republiky, úrazy a vážná onemocnění, a předložit příslušné doklady.

(4) Územní vojenské správy mohou povolat osoby uvedené v odstavcích 2 a 3 k jednání, je-li jejich osobní účast nutná.

§ 52

Vojenské doklady

(1) Vojenskými doklady, které jsou veřejnými listinami, jsou (vojenský průkaz,) vojenská knížka, povolávací rozkaz a osvědčení o zániku branné povinnosti.

(2) Vojenský průkaz obsahuje titul, jméno, příjmení, rodné číslo, adresu místa trvalého pobytu, vojenskou hodnost a vojenský útvar. Vojenský průkaz se vydává vojákům z povolání k prokazování příslušnosti k ozbrojeným silám.)

(3) (2) Vojenská knížka obsahuje fotografii, titul, jméno, příjmení, rodné číslo, osobní známku, vojenskou hodnost, vojenský útvar, údaje o plnění služební povinnosti a vojenské odbornosti. Vojenská knížka se vydává vojákům v základní nebo náhradní službě, odvedencům povolaným do mimořádné služby a vojákům v záloze.

(4) Vojenský průkaz a vojenská knížka nenahrazují občanský průkaz, nepřipojují se jako

k návrhům a podáním. Voják v činné službě a voják mimo činnou službu je povinen ztrátu nebo poškození vojenského průkazu a vojenské knížky hlásit nadřízenému nebo příslušné územní vojenské správě.)

(3) Vojenská knížka se nepřipojuje jako

k návrhům a podáním. Voják v činné službě a voják mimo činnou službu je povinen ztrátu nebo poškození vojenské knížky hlásit nadřízenému nebo příslušné územní vojenské správě.

(5) (4) Povolávací rozkaz obsahuje důvod povolání, titul, jméno, příjmení, rodné číslo, adresu místa trvalého pobytu povolávaného, dobu a místo, kam se povolaný má dostavit; dále podle důvodu povolání obsahuje zejména adresu pracoviště a způsob přepravy. Povolávací rozkaz se doručuje do vlastních rukou.

(6) (5)Osvědčení o zániku branné povinnosti obsahuje titul, jméno, příjmení, rodné číslo a důvod zániku branné povinnosti.

(7) (6)Vojenské doklady vydávají územní vojenské správy, vojenské útvary nebo ministerstvo.

(8) (7) Ministerstvo stanoví vyhláškou vzory vojenských dokladů.

§ 53

Cestování do zahraničí

po dobu stavu ohrožení státu nebo válečného stavu

(1) Po dobu stavu ohrožení státu nebo válečného stavu musí mít občané, kteří podléhají branné povinnosti, k cestování do zahraničí souhlas.

(2) Souhlas k cestování do zahraničí může udělit brancům, odvedencům a vojákům mimo činnou službu příslušná územní vojenská správa, vojákům v mimořádné službě ministerstvo.

(3) Proti rozhodnutí o nevydání souhlasu k cestování do zahraničí není přípustné odvolání.

§ 54

Vstup občanů do ozbrojených sil jiných států

a cizinců do ozbrojených sil

(1) Občan smí vstoupit do ozbrojených sil jiných států jen s povolením prezidenta republiky. Žádost podává příslušné územní vojenské správě.

(2) Žádost o povolení vstupu do ozbrojených sil jiných států předkládá prezidentovi republiky ministerstvo po projednání s Ministerstvem vnitra a Ministerstvem zahraničních věcí.

(3) Povolení udělené podle odstavce 1 může prezident republiky kdykoli odvolat. Povolení pozbývá platnosti při vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu. Tím není dotčeno ustanovení § 45 odst. 2.

(4) Občan, který má více státních občanství, může vykonávat vojenskou službu v ozbrojených silách jiného státu, jehož je také státním občanem, bez povolení prezidenta republiky.

(5) Občan je po dobu vojenské služby v ozbrojených silách jiného státu osvobozen od plnění branné povinnosti v České republice.

(6) Cizinec může dobrovolně vstoupit do ozbrojených sil jen s povolením prezidenta republiky. Žádost podává ministerstvu, které ji po projednání s Ministerstvem vnitra a Ministerstvem zahraničních věcí předkládá prezidentu republiky.

ČÁST DEVÁTÁ

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

§ 55

Náklady spojené s brannou povinností

(1) Obec proplácí brancům jízdné autobusem nebo v nejnižší třídě osobního vlaku nebo rychlíku vynaložené na cestu z místa trvalého (nebo přechodného) pobytu na území České republiky k odvodu, ke stanovené lékařské prohlídce, odbornému vyšetření a zpět.

(2) Okresní úřad proplácí náklady spojené s vyplňováním zdravotní části dotazníku ošetřujícími lékaři podle § 7 odst. 4 a jeho vyhodnocením lékařem odvodní komise, s pronájmem místností k odvodu, jejich vybavením, otopem a údržbou po dobu odvodu, náklady na lékařské prohlídky a jejich materiální zabezpečení, na zdravotnické pracovníky odvodních komisí včetně jejich přípravy a odborná vyšetření branců pro potřebu odvodu a odvolání proti odvodnímu rozhodnutí.

(3) Územní vojenská správa proplácí občanům jízdné autobusem nebo v nejnižší třídě osobního vlaku nebo rychlíku vynaložené na cestu z místa trvalého nebo přechodného pobytu na území České republiky k přezkoušení pravomocného odvodního rozhodnutí nebo přezkoušení přezkumného rozhodnutí a zpět. Dále proplácí jízdné odvedencům a vojákům mimo činnou službu k přezkumnému řízení, vojákům propuštěným ze základní nebo náhradní služby, z vojenského cvičení, z mimořádné služby a osobních úkonů pro potřeby ozbrojených sil a osobám povolaným k jednání podle § 51 odst. 4. Proplácí též odborná vyšetření občanů pro potřebu přezkoušení pravomocného odvodního rozhodnutí nebo přezkoušení přezkumného rozhodnutí. Proplácí náklady na přezkumné řízení odvedenců a vojáků mimo činnou službu, na odvolání proti přezkumnému rozhodnutí a na přezkoušení pravomocného odvodního rozhodnutí a přezkumného rozhodnutí a náklady na posuzování zdravotní způsobilosti mimo přezkumné řízení.

(4) Vojenský útvar nebo ministerstvo proplácejí odvedencům a vojákům mimo činnou službu jízdné autobusem nebo v nejnižší třídě osobního vlaku nebo rychlíku vynaložené na cestu z místa trvalého nebo přechodného pobytu na území České republiky k nástupu základní nebo náhradní služby, vojenského cvičení, mimořádné služby a k osobním úkonům pro potřeby ozbrojených sil do místa uvedeného v povolávacím rozkaze. Vojákům v činné službě proplácí jízdné k přezkumnému řízení podle zvláštních právních předpisů.^7),8)

(5) Ministerstvo proplácí náklady na přezkumné řízení a na odvolání proti přezkumnému rozhodnutí, které se týká vojáků v činné službě.)

(5) Ministerstvo proplácí náklady na přezkumné řízení, na odvolání proti přezkumnému rozhodnutí a na přezkoušení pravomocného přezkumného rozhodnutí, které se týká vojáků v činné službě.

(6) Občan, který se nedostavil bez vážného důvodu k přezkoušení, nebo bylo-li přezkoušení nařízeno proto, že rozhodnutí o neschopnosti k vojenské činné službě bylo způsobeno trestným činem, je povinen nahradit náklady vynaložené na přezkoušení. Je-li nutné předvedení občana do zdravotnického zařízení nebo jiného místa řízení, hradí náklady za předvedení předvedený občan.

§ 56

Povinnosti státních orgánů a zaměstnavatelů

(1) Správní úřady, orgány územní samosprávy, soudy, státní zastupitelství a zaměstnavatelé jsou v mezích své působnosti povinny spolupůsobit při provádění tohoto zákona a dalších právních předpisů vydaných podle něj.

(2) Soudy oznamují vzetí do vazby, rozhodnutí o schválení narovnání, pravomocné odsouzení brance, odvedence nebo vojáka mimo činnou službu územní vojenské správě příslušné podle místa jejich trvalého pobytu a vojáka v činné službě příslušnému vojenskému útvaru.

(3) Věznice oznamují propuštění brance, odvedence nebo vojáka mimo činnou službu z vazby, jejich přijetí k výkonu trestu odnětí svobody a propuštění z něj příslušné územní vojenské správě. Propuštění vojáka z povolání z vazby, jeho přijetí k výkonu trestu odnětí svobody a jeho propuštění oznamují příslušnému vojenskému útvaru. Přijetí vojáka v základní nebo náhradní službě a na vojenském cvičení k výkonu trestu odnětí svobody oznamují příslušnému vojenskému útvaru; jeho propuštění z výkonu trestu odnětí svobody a z vazby oznamují příslušné územní vojenské správě.

(4) Správní úřady podle své působnosti a orgány územní samosprávy v přenesené působnosti spolupracují s územními vojenskými správami při vedení vojenské evidence zejména tak, že oznamují, kteří branci, odvedenci a vojáci mimo činnou službu se přihlásili k trvalému pobytu nebo se z něho odhlásili, nabyli nebo pozbyli státní občanství České republiky a získali nebo ztratili řidičské oprávnění. Na základě dožádání územních vojenských správ zjišťují pobyt branců, kteří se nedostavili k odvodu nebo přezkoušení, odvedenců a vojáků mimo činnou službu, kteří se nedostavili k přezkumnému řízení, přezkoušení nebo nenastoupili vojenskou činnou službu.

(5) Orgány pověřené vedením matrik zasílají kopii úmrtního listu brance, odvedence nebo vojáka mimo činnou službu územní vojenské správě podle místa jejich posledního trvalého pobytu. Při úmrtí vojáka v činné službě zasílají kopii úmrtního listu vojenskému útvaru, jehož byl voják příslušníkem.

(6) Zdravotnická zařízení jsou povinna na vyžádání (územních vojenských správ) lékařů odvodních komisí, vyšší odvodní komise, přezkumných komisí a vyšších přezkumných komisí pro potřebu posuzování zdravotní způsobilosti občanů k výkonu vojenské činné služby provádět lékařské prohlídky a odborná vyšetření, vydávat lékařské nálezy, posudky a podávat zprávy o průběhu jejich nemocí a pořizovat výpisy ze zdravotnické dokumentace.

(7) Zaměstnavatelé mohou vyžadovat od svých zaměstnanců předložení vojenského dokladu ke zjištění údajů potřebných pro jejich zproštění mimořádné služby. Zaměstnanci jsou povinni tomuto požadavku vyhovět.

§ 57

Započítání vojenské služby

vykonané v ozbrojených silách jiných států

a úprava vojenské hodnosti

(1) Stanoví-li mezinárodní smlouva Parlamentem schválená, vyhlášená a pro Českou republiku závazná něco jiného než tento zákon, platí ustanovení této mezinárodní smlouvy.

(2) Ministerstvo osobám, které nabyly státní občanství České republiky, osobám, které mají více státních občanství, a občanům započítá podle odstavce 1 do celkové doby základní nebo náhradní služby, popřípadě vojenských cvičení dobu vojenské služby nebo její část, kterou vykonali v ozbrojených silách jiných států, a může jim stanovit vojenskou hodnost.

(3) Vojenská služba vykonaná v ozbrojených silách spojeneckého státu podle § 45 odst. 2 na podkladě výzvy prezidenta republiky se započítává jako mimořádná služba konaná podle § 47.

§ 58

Řízení ve věcech branné povinnosti

Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, platí pro řízení podle něj správní řád.

ČÁST DESÁTÁ

USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ

§ 59

(1) Úkoly okresních a jim na roveň postavených vojenských správ a orgánů nadřízených těmto správám přecházejí ke dni účinnosti tohoto zákona na vojenské správní úřady zřízené tímto zákonem.

(2) Rozhodnutí, která do dne účinnosti tohoto zákona vydaly okresní a jim na roveň postavené vojenské správy a orgány nadřízené těmto správám podle dosavadních předpisů, zůstávají nedotčena.

(3) Řízení, která před účinností tohoto zákona zahájily a neskončily okresní a jim na roveň postavené vojenské správy, orgány nadřízené těmto správám, odvodní komise, vyšší odvodní komise, přezkumné komise a vyšší přezkumné komise, dokončí vojenské správní úřady a komise zřízené podle tohoto zákona; při řízení postupují podle tohoto zákona.

§ 60

Branná povinnost, která občanovi vznikla podle § 5 odst. 2 zákona č. 92/1949 Sb., branný zákon, ve znění pozdějších předpisů, se považuje za brannou povinnost podle tohoto zákona.

§ 61

Vojáci, kteří nastoupí k výkonu nebo k dokončení základní služby počínaje dnem účinnosti tohoto zákona, vykonají základní službu v trvání

a) 9 měsíců, jde-li o absolventa vojenské katedry nebo absolventa vysoké školy zařazeného do vojenské přípravy na vysokých školách, který tuto přípravu ukončil závěrečnými zkouškami,

b) 11 měsíců, jde-li o absolventa vysoké školy zařazeného do vojenské přípravy na vysokých školách, který ukončil část této přípravy zápočtem.

§ 62

Vojáci, kteří nastoupili k výkonu nebo k dokončení náhradní služby na dobu 5 měsíců přede dnem účinnosti tohoto zákona, se propustí z této služby, jestliže ji vykonali v délce nejméně 3 měsíců. Ustanovení § 31 zůstávají nedotčena.

§ 63

Vojákyním v základní službě, které byly předčasně propuštěny na trvalou dovolenou rozhodnutím přezkumné komise nebo pro těhotenství podle § 36 zákona č. 92/1949 Sb., branný zákon, ve znění pozdějších předpisů, přede dnem účinnosti tohoto zákona, zaniká branná povinnost podle § 4 odst. 1 písm. e).

§ 64

Vojáci, kteří jsou vojáky ve výslužbě podle § 25 odst. 4 zákona č. 92/1949 Sb., branný zákon, ve znění pozdějších předpisů, jsou ke dni účinnosti tohoto zákona vojáky v záloze, jestliže podléhají branné povinnosti.

§ 65

Zrušují se:

1. Zákon č. 92/1949 Sb., branný zákon.

2. Zákon č. 19/1958 Sb., kterým se mění a doplňuje branný zákon č. 92/1949 Sb.

3. Zákon č. 64/1978 Sb., kterým se mění a doplňuje branný zákon.

4. Zákon č. 72/1990 Sb., kterým se mění a doplňuje branný zákon.

5. Zákon č. 227/1991 Sb., kterým se mění a doplňuje branný zákon č. 92/1949 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

6. Zákon č. 164/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje branný zákon č. 92/1949 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

7. Zákon č. 188/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje branný zákon č. 92/1949 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

§ 66

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. prosince 1999.

Klaus v. r.

Havel v. r.

Zeman v. r.

Čl. II návrhu zákona

Přechodná ustanovení

1. Dosavadní územní vojenské správy, velitelství územní obrany, odvodní komise, vyšší odvodní komise, přezkumné komise a vyšší přezkumné komise zanikají dnem účinnosti tohoto zákona. Působnost jimi dosud vykonávaná přechází na územní vojenské správy, Hlavní doplňovací úřad, odvodní komise, vyšší odvodní komisi, přezkumné komise a vyšší přezkumné komise zřízené podle tohoto zákona.

2. Řízení, které přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zahájily a neskončily dosavadní územní vojenské správy, velitelství územní obrany, odvodní komise, vyšší odvodní komise, přezkumné komise a vyšší přezkumné komise, dokončí územní vojenské správy, Hlavní doplňovací úřad, odvodní komise, vyšší odvodní komise, přezkumné komise a vyšší přezkumné komise zřízené podle tohoto zákona.

3. Rozhodnutí, která do dne účinnosti tohoto zákona vydaly dosavadní územní vojenské správy, velitelství územní obrany, odvodní komise, vyšší odvodní komise, přezkumné komise a vyšší přezkumné komise zůstávají nedotčena.

4. Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů zaměstnanců dosavadních územních vojenských správ a velitelství územní obrany přecházejí na územní vojenské správy a Hlavní doplňovací úřad zřízené podle tohoto zákona.

Čl. III

Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon), jak vyplývá z pozdějších zákonů.

Čl. IV

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003.

(

k zákonu č. 218/1999 Sb.

Název, sídla a územní obvody vojenských správních úřadů

1. Název, sídla a územní obvody územních vojenských správ

Název

Sídlo

Územní obvod

Územní vojenská správa, Benešov

Benešov

území okresu Benešov

Územní vojenská správa, Beroun

Beroun

území okresu Beroun

Územní vojenská správa, Blansko

Blansko

území okresu Blansko

Územní vojenská správa, Brno-město

Brno

území okresu Brno-město

Územní vojenská správa, Brno-venkov

Brno

území okresu Brno-venkov

Územní vojenská správa, Bruntál

Bruntál

území okresu Bruntál

Územní vojenská správa, Břeclav

Břeclav

území okresu Břeclav

Územní vojenská správa, Česká Lípa

Česká Lípa

území okresu Česká Lípa

Územní vojenská správa,

České Budějovice

České Budějovice

území okresu

České Budějovice

Územní vojenská správa, Český Krumlov

Český Krumlov

území okresu Český Krumlov

Územní vojenská správa, Děčín

Děčín

území okresu Děčín

Územní vojenská správa, Domažlice

Domažlice

území okresu Domažlice

Územní vojenská správa, Frýdek-Místek

Frýdek-Místek

území okresu Frýdek-Místek

Územní vojenská správa, Havlíčkův Brod

Havlíčkův Brod

území okresu Havlíčkův Brod

Územní vojenská správa, Hodonín

Hodonín

území okresu Hodonín

Územní vojenská správa, Hradec Králové

Hradec Králové

území okresu Hradec Králové

Územní vojenská správa, Cheb

Cheb

území okresu Cheb

Územní vojenská správa, Chomutov

Chomutov

území okresu Chomutov

Územní vojenská správa, Chrudim

Chrudim

území okresu Chrudim

Územní vojenská správa,

Jablonec nad Nisou

Jablonec

nad Nisou

území okresu

Jablonec nad Nisou

Územní vojenská správa, Jeseník

Jeseník

území okresu Jeseník

Územní vojenská správa, Jičín

Jičín

území okresu Jičín

Územní vojenská správa, Jihlava

Jihlava

území okresu Jihlava

Územní vojenská správa,

Jindřichův Hradec

Jindřichův

Hradec

území okresu

Jindřichův Hradec

Územní vojenská správa, Karlovy Vary

Karlovy Vary

území okresu Karlovy Vary

Územní vojenská správa, Karviná

Karviná

území okresu Karviná

Územní vojenská správa, Kladno

Kladno

území okresu Kladno

Územní vojenská správa, Klatovy

Klatovy

území okresu Klatovy

Územní vojenská správa, Kolín

Kolín

území okresu Kolín

Územní vojenská správa, Kroměříž

Kroměříž

území okresu Kroměříž

Územní vojenská správa, Kutná Hora

Kutná Hora

území okresu Kutná Hora

Územní vojenská správa, Liberec

Liberec

území okresu Liberec

Územní vojenská správa, Litoměřice

Litoměřice

území okresu Litoměřice

Územní vojenská správa, Louny

Louny

území okresu Louny

Územní vojenská správa, Mělník

Mělník

území okresu Mělník

Územní vojenská správa, Mladá Boleslav

Mladá Boleslav

území okresu Mladá Boleslav

Územní vojenská správa, Most

Most

území okresu Most

Územní vojenská správa, Náchod

Náchod

území okresu Náchod

Územní vojenská správa, Nový Jičín

Nový Jičín

území okresu Nový Jičín

Územní vojenská správa, Nymburk

Nymburk

území okresu Nymburk

Územní vojenská správa, Olomouc

Olomouc

území okresu Olomouc

Územní vojenská správa, Opava

Opava

území okresu Opava

Územní vojenská správa, Ostrava-město

Ostrava

území okresu Ostrava-město

Územní vojenská správa, Pardubice

Pardubice

území okresu Pardubice

Územní vojenská správa, Pelhřimov

Pelhřimov

území okresu Pelhřimov

Územní vojenská správa, Písek

Písek

území okresu Písek

Územní vojenská správa, Plzeň-město

Plzeň

území okresu Plzeň-město

Územní vojenská správa, Plzeň-jih

Plzeň

území okresu Plzeň-jih

Územní vojenská správa, Plzeň-sever

Plzeň

území okresu Plzeň-sever

Územní vojenská správa, Praha 1

Praha

území obvodu Praha 1

Územní vojenská správa, Praha 2

Praha

území obvodu Praha 2

Územní vojenská správa, Praha 3

Praha

území obvodu Praha 3

Územní vojenská správa, Praha 4

Praha

území obvodu Praha 4

Územní vojenská správa, Praha 5

Praha

území obvodu Praha 5

Územní vojenská správa, Praha 6

Praha

území obvodu Praha 6

Územní vojenská správa, Praha 7

Praha

území obvodu Praha 7

Územní vojenská správa, Praha 8

Praha

území obvodu Praha 8

Územní vojenská správa, Praha 9

Praha

území obvodu Praha 9

Územní vojenská správa, Praha 10

Praha

území obvodu Praha 10

Územní vojenská správa, Praha-východ

Praha

území okresu Praha-východ

Územní vojenská správa, Praha-západ

Praha

území okresu Praha-západ

Územní vojenská správa, Prachatice

Prachatice

území okresu Prachatice

Územní vojenská správa, Prostějov

Prostějov

území okresu Prostějov

Územní vojenská správa, Přerov

Přerov

území okresu Přerov

Územní vojenská správa, Příbram

Příbram

území okresu Příbram

Územní vojenská správa, Rakovník

Rakovník

území okresu Rakovník

Územní vojenská správa, Rokycany

Rokycany

území okresu Rokycany

Územní vojenská správa,

Rychnov nad Kněžnou

Rychnov

nad Kněžnou

území okresu

Rychnov nad Kněžnou

Územní vojenská správa, Semily

Semily

území okresu Semily

Územní vojenská správa, Sokolov

Sokolov

území okresu Sokolov

Územní vojenská správa, Strakonice

Strakonice

území okresu Strakonice

Územní vojenská správa, Svitavy

Svitavy

území okresu Svitavy

Územní vojenská správa, Šumperk

Šumperk

území okresu Šumperk

Územní vojenská správa, Tábor

Tábor

území okresu Tábor

Územní vojenská správa, Tachov

Tachov

území okresu Tachov

Územní vojenská správa, Teplice

Teplice

území okresu Teplice

Územní vojenská správa, Trutnov

Trutnov

území okresu Trutnov

Územní vojenská správa, Třebíč

Třebíč

území okresu Třebíč

Územní vojenská správa, Uherské Hradiště

Uherské Hradiště

území okresu

Uherské Hradiště

Územní vojenská správa, Ústí nad Labem

Ústí nad Labem

území okresu Ústí nad Labem

Územní vojenská správa, Ústí nad Orlicí

Ústí nad Orlicí

území okresu Ústí nad Orlicí

Územní vojenská správa, Vsetín

Vsetín

území okresu Vsetín

Územní vojenská správa, Vyškov

Vyškov

území okresu Vyškov

Územní vojenská správa, Zlín

Zlín

území okresu Zlín

Územní vojenská správa, Znojmo

Znojmo

území okresu Znojmo

Územní vojenská správa,

Žďár nad Sázavou

Žďár

nad Sázavou

území okresu

Žďár nad Sázavou

2. Název, sídla a územní obvody velitelství územní obrany

Název

Sídlo

Územní obvod

Velitelství územní obrany hlavního města

Prahy

Praha

územní obvody územních vojenských správ: Praha 1,

Praha 2, Praha 3, Praha 4, Praha 5, Praha 6, Praha 7, Praha 8, Praha 9 a Praha 10

Velitelství územní obrany, Praha

Praha

územní obvody územních vojenských správ: Praha-

-východ, Praha-západ, Benešov, Beroun, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Mělník, Mladá Boleslav, Nymburk, Příbram a Rakovník

Velitelství územní obrany, Plzeň

Plzeň

územní obvody územních vojenských správ: Plzeň-

-město, Plzeň-jih, Plzeň-

-sever, Domažlice, Cheb, Karlovy Vary, Klatovy, Rokycany, Sokolov a Tachov

Velitelství územní obrany,

České Budějovice

České Budějovice

územní obvody územních vojenských správ: České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice, Strakonice a Tábor

Velitelství územní obrany, Ústí nad Labem

Ústí nad Labem

územní obvody územních vojenských správ: Ústí nad Labem, Česká Lípa, Děčín, Chomutov, Jablonec nad Nisou, Liberec, Litoměřice, Louny, Most, Semily a Teplice

Velitelství územní obrany, Hradec Králové

Hradec Králové

územní obvody územních vojenských správ: Hradec Králové, Chrudim, Jičín, Náchod, Pardubice, Rychnov nad Kněžnou, Svitavy, Ústí nad Orlicí a Trutnov

Velitelství územní obrany, Brno

Brno

územní obvody územních vojenských správ: Brno-

-město, Brno-venkov, Blansko, Břeclav, Havlíčkův Brod, Hodonín, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč, Vyškov, Znojmo a Žďár nad Sázavou

Velitelství územní obrany, Ostrava

Ostrava

územní obvody územních vojenských správ: Ostrava-

-město, Bruntál, Frýdek-

-Místek, Jeseník, Karviná, Kroměříž, Nový Jičín, Olomouc, Opava, Prostějov, Přerov, Šumperk, Uherské Hradiště, Vsetín a Zlín)

k zákonu č. 218/1999 Sb.

Název, sídla a územní obvody vojenských správních úřadů

1. Název, sídla a územní obvody územních vojenských správ

Název	Sídlo	Územní obvody

Územní vojenská správa Benešov	Benešov	Správní obvody obcí s rozšířenou působností
		Benešov, Dobříš, Příbram, Sedlčany, Vlašim

Územní vojenská správa Brno	Brno	Správní obvod obce s rozšířenou působností Brno



Územní vojenská správa Brno – venkov	Brno	Správní obvody obcí s rozšířenou působností
		Ivančice, Rosice, Šlapanice, Tišnov, Židlochovice

Územní vojenská správa Břeclav	Břeclav	Správní obvody obcí s rozšířenou působností
		Břeclav, Hodonín, Hustopeče, Kyjov, Mikulov, Veselí nad Moravou

Územní vojenská správa České Budějovice	České Budějovice	Správní obvody obcí s rozšířenou působností
		České Budějovice, Český Krumlov, Kaplice, Prachatice, Trhové Sviny, Týn nad Vltavou, Vimperk

Územní vojenská správa Domažlice	Domažlice	Správní obvody obcí s rozšířenou působností
		Domažlice, Horažďovice, Horšovský Týn, Klatovy, Stříbro, Sušice, Tachov
Územní vojenská správa Frýdek - Místek	Frýdek – Místek	Správní obvody obcí s rozšířenou působností
		Bílovec, Frenštát pod Radhoštěm, Frýdek-Místek, Frýdlant nad Ostravicí, Jablunkov, Kopřivnice, Nový Jičín, Třinec
Územní vojenská správa Hradec Králové	Hradec Králové	Správní obvody obcí s rozšířenou působností
		Broumov, Dobruška, Hradec Králové, Jaroměř, Kostelec nad Orlicí, Náchod, Nové Město nad Metují, Nový Bydžov, Rychnov nad Kněžnou

Územní vojenská správa Chomutov	Chomutov	Správní obvody obcí s rozšířenou působností
		Chomutov, Kadaň, Litvínov, Louny, Most, Podbořany, Žatec

Územní vojenská správa Jičín	Jičín	Správní obvody obcí s rozšířenou působností
		Dvůr Králové nad Labem, Hořice, Jičín, Nová Paka, Trutnov, Vrchlabí

Územní vojenská správa Jihlava	Jihlava	Správní obvody obcí s rozšířenou působností
		Humpolec, Jihlava, Moravské Budějovice, Náměšť nad Oslavou, Pelhřimov, Telč, Třebíč

Územní vojenská správa Karlovy Vary	Karlovy Vary	Správní obvody obcí s rozšířenou působností
		Aš, Cheb, Karlovy Vary, Kraslice, Mariánské Lázně, Ostrov, Sokolov

Územní vojenská správa Kladno	Kladno	Správní obvody obcí s rozšířenou působností
		Beroun, Černošice, Hořovice, Kladno, Rakovník, Slaný

Územní vojenská správa Kolín	Kolín	Správní obvody obcí s rozšířenou působností
		Čáslav, Český Brod, Kolín, Kutná Hora, Lysá nad Labem, Nymburk, Poděbrady

Územní vojenská správa Kroměříž	Kroměříž	Správní obvody obcí s rozšířenou působností
		Bystřice pod Hostýnem, Holešov, Kroměříž, Otrokovice, Rožnov pod Radhoštěm, Uherské Hradiště, Uherský Brod, Valašské Klobouky, Valašské Meziříčí, Vsetín, Zlín

Územní vojenská správa Liberec	Liberec	Správní obvody obcí s rozšířenou působností
		Česká Lípa, Frýdlant, Jablonec nad Nisou, Jilemnice, Liberec, Nový Bor, Semily, Tanvald, Turnov

Územní vojenská správa Olomouc	Olomouc	Správní obvody obcí s rozšířenou působností
		Hranice, Konice, Litovel, Olomouc, Prostějov, Přerov, Šternberk, Uničov

Územní vojenská správa Opava	Opava	Správní obvody obcí s rozšířenou působností
		Bruntál, Hlučín, Krnov, Opava, Rýmařov, Vítkov

Územní vojenská správa Ostrava	Ostrava	Správní obvody obcí s rozšířenou působností
		Bohumín, Český Těšín, Havířov, Karviná, Orlová, Ostrava

Územní vojenská správa Pardubice	Pardubice	Správní obvody obcí s rozšířenou působností
		Hlinsko, Holice, Chrudim, Pardubice, Přelouč

Územní vojenská správa Písek	Písek	Správní obvody obcí s rozšířenou působností
		Blatná, Milevsko, Písek, Strakonice, Vodňany

Územní vojenská správa Plzeň	Plzeň	Správní obvody obcí s rozšířenou působností
		Blovice, Kralovice, Nepomuk, Nýřany, Plzeň, Přeštice, Rokycany, Stod

Územní vojenská správa Praha- střed	Praha – Žižkov	Katastrální území
		Hradčany, Josefov, Malá Strana, Nové Město, Staré Město, Vinohrady, Vyšehrad, Žižkov

Územní vojenská správa Praha - jih	Praha - Braník	Katastrální území
		Braník, Háje, Hájek, Hodkovičky, Chodov, Cholupice, Kamýk, Komořany, Krč, Kunratice, Lhotka, Libuš, Michle, Modřany, Nusle, Písnice, Podolí, Šeberov, Točná, Újezd

Územní vojenská správa Praha - západ	Praha - Ruzyně	Katastrální území
		Břevnov, Bubeneč, Dejvice, Hlubočepy, Holyně, Jinonice, Košíře, Lahovice, Liboc, Lipence, Lochkov, Lysolaje, Malá Chuchle, Motol, Nebušice, Přední Kopanina, Radlice, Radotín, Ruzyně, Řeporyje, Řepy, Sedlec, Slivenec, Smíchov, Sobín, Stodůlky, Střešovice, Suchdol, Třebonice, Veleslavín, Velká Chuchle, Vokovice, Zadní Kopanina, Zbraslav, Zličín

Územní vojenská správa Praha - sever	Praha - Karlín	Katastrální území
		Bohnice, Březiněves, Čimice, Dolní Chabry, Ďáblice, Holešovice, Karlín, Kobylisy, Libeň, Střížkov, Troja,

Územní vojenská správa Praha - východ	Praha - Vršovice	Katastrální území
		Benice, Běchovice, Čakovice, Černý Most, Dolní Měcholupy, Dolní Počernice, Dubeč, Hájek, Hloubětín, Horní Měcholupy, Horní Počernice, Hostavice, Hostivař, Hrdlořezy, Kbely, Klánovice, Koloděje, Kolovraty, Královice, Křeslice, Kyje, Letňany, Lipany, Malešice, Miškovice, Nedvězí, Petrovice, Pitkovice, Prosek, Satalice, Strašnice, Štěrboholy, Třeboradice, Úhříněves, Újezd nad Lesy, Vinoř, Vršovice, Vysočany, Záběhlice

Územní vojenská správa Stará Boleslav	Stará Boleslav	Správní obvody obcí s rozšířenou působností
		Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Kralupy nad Vltavou, Mělník, Mladá Boleslav, Mnichovo Hradiště, Neratovice, Říčany

Územní vojenská správa Šumperk	Šumperk	Správní obvody obcí s rozšířenou působností
		Jeseník, Mohelnice, Šumperk, Zábřeh

Územní vojenská správa Tábor	Tábor	Správní obvody obcí s rozšířenou působností
		Dačice, Jindřichův Hradec, Soběslav, Tábor, Třeboň

Územní vojenská správa Ústí nad Labem	Ústí nad Labem	Správní obvody obcí s rozšířenou působností
		Bílina, Děčín, Litoměřice, Lovosice, Roudnice nad Labem, Rumburk, Teplice, Ústí nad Labem

Územní vojenská správa Ústí nad Orlicí	Ústí nad Orlicí	Správní obvody obcí s rozšířenou působností
		Česká Třebová, Lanškroun, Litomyšl, Moravská Třebová, Polička, Svitavy, Ústí nad Orlicí, Vysoké Mýto, Žamberk

Územní vojenská správa Vyškov	Vyškov	Správní obvody obcí s rozšířenou působností
		Blansko, Boskovice, Bučovice, Slavkov u Brna, Vyškov

Územní vojenská správa Znojmo	Znojmo	Správní obvody obcí s rozšířenou působností
		Moravský Krumlov, Znojmo

Územní vojenská správa Žďár nad Sázavou	Žďár nad Sázavou	Správní obvody obcí s rozšířenou působností
		Bystřice nad Pernštejnem, Havlíčkův Brod, Chotěboř, Nové Město na Moravě, Světlá nad Sázavou, Velké Meziříčí, Žďár nad Sázavou

2. Název, sídlo a územní obvod Hlavního doplňovacího úřadu


Název	Sídlo	Územní obvod

Hlavní doplňovací úřad Tábor	Tábor	územní obvody územních vojenských správ

N á v r h

Vyhláška

Ministerstva obrany

ze dne 2002,

kterou se mění vyhláška Ministerstva obrany č. 260/1999 Sb.,

kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 218/1999 Sb.,

o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon)

Ministerstvo obrany stanoví podle § 7 odst. 5, § 20 odst. 5, § 24 odst. 8, § 25 odst. 5, § 34 odst. 4, § 49 odst. 8 a § 52 odst. 7 zákona č. 218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon), ve znění zákona č. 238/2000 Sb. a zákona č. ..../2002 Sb.:

Čl. I

Vyhláška č. 260/1999 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon), se mění takto:

V § 9 písm. b) se za slovy "ozbrojené síly" vkládají slova "a nezbytný chod národního hospodářství ve vybraných oborech na návrh věcně příslušného ministerstva,".

V § 9 písm. c) se slovo "řídících" zrušuje.

V § 11 se číslovka "10" nahrazuje číslovkou "9".

č. 1 k vyhlášce č. 260/1999 Sb. zní:

VYPLŇTE DOTAZNÍK A PO JEHO DOPLNĚNÍ

OŠETŘUJÍCÍM LÉKAŘEM JEJ SPOLU SE DVĚMA FOTOGRAFIEMI 3,5 x 4,5 cm NEPRODLENĚ VRAŤTE ÚZEMNÍ VOJENSKÉ SPRÁVĚ

č. 1 k vyhlášce č. 260/1999 Sb.

VZOR

DOTAZNÍK

Část I.

Všeobecné údaje

V letošním roce nebo roce následujícím budete podroben odvodu. K tomu potřebuje územní vojenská správa (ÚVS) znát předem údaje v tomto dotazníku obsažené. Sdělené informace jsou považovány za důvěrné.

Tuto část vyplní občan. ................................................................

Razítko ÚVS

1. Povinnou školní docházku jste ukončil v roce ..................................... v .................................třídě základní (zvláštní) školy

.................................................................................................................................................................................................

2. Studujete v současné době (nebo jste již ukončil) některou z níže uvedených druhů škol ?

gymnázium : ANO - NE , střední odbornou školu : ANO - NE, druh této školy ...................................................................

s maturitou - bez maturity , jiný druh školy : ANO - NE, jaký ? .............................................................................................

STUDIUM UKONČÍTE V ROCE ......... , hodláte pokračovat ve studiu na vysoké škole ? ANO - NE - ZATÍM NEVÍM.

3. Jste vyučen (nebo se učíte) některému povolání ? ANO - NE , s maturitou - bez maturity, kterému ? ..................................

v kterém roce se vyučíte ? .......................................................... . Jste zaměstnán ? ANO -NE, jakou vykonáváte práci ?

těžkou fyzickou - středně těžkou - lehkou - převážně sedavé zaměstnání,

4. Jste občanem se změněnou pracovní schopností ? ANO - NE, proč ? ....................................................................................

Jste invalidní ? ANO - NE, plně - částečně, proč ? .................................................................................................................

5. Budete žádat odklad nástupu vojenské služby ? ANO - NE, z jakého důvodu ? ....................................................................

................................................................................................................................................................................................

6. Ovládáte některý cizí jazyk ? ANO - NE, dobře - částečně, jaký ? .........................................................................................

7. Vlastníte řidičský průkaz ? ANO - NE, skupiny .....................................................................................................................

8. Získáte do nástupu zákl. služby řidičský průkaz ? ANO - NE, skupiny ..................................................................................

9. Provádíte v některé organizaci

- plachtařský výcvik : ANO - NE, para výcvik : ANO - NE, kynologický výcvik : ANO - NE,

- sportovní potápění : ANO - NE, radistický výcvik : ANO - NE, modelářský výcvik : ANO - NE,

- požárnický výcvik : ANO - NE, jiný výcvik : ANO -NE, jaký ?...........................................................................................

10. Ovládáte výpočetní techniku ? ANO - NE, jaké zaměření ? ...................................................................................................

11. Pěstujete aktivně nějaký sport ? závodně : ANO - NE, jaký ?.................................................................................................

rekreačně : ANO - NE , jaký ? ...............................................................................................................................................

12. Umíte plavat ? ANO -NE, dobře - částečně (alespoň 50 m),

13. Umíte svářet ? ANO - NE, máte příslušnou zkoušku ? ANO - NE, jakou ..............................................................................

14. Máte jiné osobní záliby ? ANO - NE , jaké ? .........................................................................................................................

15. Máte zájem o řidičský výcvik? ANO - NE

16. Máte nějaké rodinné problémy popř. těžkosti, k nimž by bylo třeba při povolání do vojenské činné služby přihlédnout ?

ANO - NE a jaké ? .....................................................................................................................................................................

.....................................................................................................................................................................................................

17. Máte zájem stát se vojákem z povolání ? ANO - NE - JEŠTĚ NEJSEM ROZHODNUT.

18. Máte zájem o zařazení do poddůstojnické školy ? ANO - NE, kurzu velitelů v záloze ? ANO - NE

19. U kterého druhu vojska nebo zbraně byste chtěl konat vojenskou činnou službu ?

................................................................................................................................................................................................

V ........................................................... dne .......................................... ...................................................................

Vlastnoruční podpis

PRO POTŘEBU

ÚZEMNÍ VOJENSKÉ SPRÁVY

DOTAZNÍK

Část II. ..................................................

Údaje o zdravotním stavu Razítko ÚVS

Dostavte se po obdržení a vyplnění dotazníku neprodleně ke svému ošetřujícímu lékaři.

A. Anamnéza - vyplní občan.

............................................................................... .........................................................

Titul, jméno a příjmení Rodné číslo

................................................................................ ........................................................................... ........................................................

Název a adresa zaměstnavatele Vykonávaný druh práce - profese v zaměstnání Telefonní číslo do zaměstnání

............................................................................... ........................................................

Trvalý pobyt, PSČ Telefonní číslo do bytu

............................................................................................................................................................... .......................................................

Jméno, příjmení a trvalý pobyt rodičů nebo manželky (družky), PSČ Telefonní číslo do bytu

1.	Vyskytly se ve Vaší rodině (u rodičů, sourozenců, manželky, družky, dětí)
	tuberkulóza?	ANO-NE	U koho? .............................	vysoký krevní tlak?	ANO-NE	U koho? .............................
	cukrovka?	ANO-NE	U koho? .............................	duševní nemoci?	ANO-NE	U koho? .............................
	plicní astma?	ANO-NE	U koho? .............................	sebevraždy?	ANO-NE	U koho? .............................
	nádorové onemocnění?	ANO-NE	U koho? .............................	jiná vážná nemoc?	ANO-NE	U koho a jaká?....................
2.	Prodělal jste:
	tuberkulózu?	ANO-NE	Kdy? ..................................	časté angíny?	ANO-NE	Kdy a jak často? ................
	infekční žloutenku?	ANO-NE	Kdy? ..................................	duševní onemocnění?	ANO-NE	Kdy a jaké? .......................
	infekční mononukleózu?	ANO-NE	Kdy? ..................................	onemocnění ledvin?	ANO-NE	Kdy a jaké? .......................
	revmatickou horečku?	ANO-NE	Kdy? ..................................	pohlavní onemocnění?	ANO-NE	Kdy a jaké? .......................
	záchvaty bezvědomí?	ANO-NE	Kdy? ..................................	onemocnění srdce?	ANO-NE	Kdy a jaké? .......................
	záchvaty křečí?	ANO-NE	Kdy? ..................................	kožní onemocnění?	ANO-NE	Kdy a jaké? .......................
	zánět plic, pohrudnice?	ANO-NE	Kdy? ..................................	onemocnění kostí, kloubů?	ANO-NE	Kdy a jaké? .......................
	žaludeční nebo dvanáctníkový vřed?	ANO-NE	Kdy? ..................................	jiná vážnější onemocnění?	ANO-NE	Kdy a jaké? .......................
3.	Trpíte
	častými bolestmi hlavy?	ANO-NE	Kdy? ..................................	astmatickými záchvaty?	ANO-NE	Kdy a jak často? ................
	bolestmi v zádech? nočním pomočováním?	ANO-NE ANO-NE	Kdy? .................................. Od kdy? .............................	náhlými záchvaty bušení srdce nebo nepravidelností tepu?	ANO-NE	Kdy a jak často? ................
	sennou rýmou?	ANO-NE	Od kdy a jak se léčíte? ...........................................	koktavostí nebo jinou poruchou řeči?	ANO-NE	Jakou? ...............................
4.	Máte:
	ploché nohy?	ANO-NE		potíže při čtení nebo psaní?	ANO-NE	Jaké? .................................
	křečové žíly?	ANO-NE		následky po úrazu, operaci?	ANO-NE	Jaké? .................................
	hemeroidy? tříselnou nebo jinou kýlu?	ANO-NE ANO-NE	Jakou? ...............................	hormonální poruchu nebo poruchu látkové výměny?	ANO-NE	Jakou? ...............................
	zvýšený krevní tlak?	ANO-NE	Jaké hodnoty? ...................	jiné zdravotní problémy?	ANO-NE	Jaké? .................................
5.	Cítíte se zdráv?	ANO-NE	Jaké obtíže máte? .......... 13.	Vidíte dobře?	ANO-NE	Jak silné brýle musíte
6.	Užíváte pravidelné léky?	ANO-NE	Jaké? ................................			nosit? ................................
7. 8.	Pijete alkoholické nápoje? Užíváte návykové látky?	ANO-NE ANO-NE	Jaké a kolik? ................... Jaké? .................................	používáte kontaktní čočky? máte porušené vnímání barev?	ANO-NE ANO-NE	Jak silné? ..........................
9.	Kouříte?	ANO-NE	Co a kolik? ................... 14.	Byl jste někdy vyšetřen z důvodu	ANO-NE	Kde, kdy a proč? ..............
10.	Léčil jste se někdy v nemocnici?	ANO-NE	Kde , kdy a proč? ..............	závislosti na alkoholu, návykových		..........................................
11.	Utrpěl jste vážnější úraz?	ANO-NE	Kdy a jaký?........................	látkách, herních automatech?		..........................................
			........................................15.	Slyšíte dobře?	ANO-NE	Používáte sluchadla?.........
12.	Byl jste někdy léčen u psychiatra?	ANO-NE	Kde, kdy a proč?............ 16.	Léčíte se v současné době?	ANO-NE	Kde a proč?.......................

Potvrzuji, že mnou uvedené údaje jsou pravdivé a jsem si zároveň vědom odpovědnosti vůči územní vojenské správě za následky, které by z nepravdivých nebo neúplných údajů vznikly.

V ........................................................... dne .......................................... ...................................................................

Vlastnoruční podpis

B. Objektivní údaje o zdravotním stavu - vyplní lékař

Silně orámovanou část vyplní ošetřující (registrující) lékař. Uvede požadované údaje o zdravotním stavu zjištěné při poslední preventivní prohlídce, popř. je doplní o výsledky nových vyšetření, provedených v období od této prohlídky do doby vyplnění dotazníku. Diagnostické závěry musí být řádně objektivizovány nebo doloženy odbornými nálezy anebo jejich kopiemi. Případné další údaje důležité k posouzení zdravotní způsobilosti připojí na samostatném listu.

Upřesnění anamnézy: rodinná zátěž, alergie, nadměrné užívání alkoholu nebo jiných psychoaktivních látek, závažné úrazy, operace aj.				Nález při odvodu a dalších posouzeních zdravotní způsobilosti (vyplní lékař odvodní nebo přezkumné komise)
Tbc ................................ Očkování: tetanus .......................... jiné ................................	Poslední preventivní prohlídka - datum	Chrup sanován ? ANO - NE Výška: ............................. cm Hmotnost: ........................ kg	......... .........		......... .........		......... .........		........ ........
Dispenzarizace pro:		Tep: ......................................		.........		.........		.........		........
od		TK: ......................................		.........		.........		.........		........
Popis chorobných změn		bílkovina: ...................		.........		.........		.........		........
		Moč: cukr: ...........................		.........		.........		.........		........
		urobilinogen:...............		.........		.........		.........		........
		Visus naturalis:
		OP: .........................................		.........		.........		.........		........
		OL: .........................................		.........		.........		.........		........
		Základní barevné signály
		rozeznává? ANO - NE
		Sluch (akcentovaný šepot v m)
		P: ..........................................		.........		.........		.........		........
		L: ..........................................		.........		.........		.........		........
		Předběžné vyhodnocení údajů o zdravotním stavu (návrh
Léčba, úlevy, jiná opatření		zdravotní klasifikace)


Diagnostický a funkční závěr		................................. ........................................................... Datum Podpis a razítko lékaře
		Nález při odvodu (diagnózy, zdravotní klasifikace, odvodní rozhodnutí)


		................................. ...........................................................
		Datum Podpis a razítko lékaře
Nemocnost za poslední rok		Záznamy při dalších posouzeních zdravotní způsobilosti
................................... .............................................. Datum výpisu Podpis a razítko lékaře
Připojené odborné nálezy: (Odborné oddělení, datum)

DOTAZNÍK

Část III. ....................................................

Údaje o zdravotním stavu Razítko ÚVS

Po propuštění z vojenské činné služby předejte část III. tohoto dotazníku svému ošetřujícímu lékaři.

A. Anamnéza - vyplní občan

1.	Vyskytly se ve Vaší rodině (u rodičů, sourozenců, manželky, družky, dětí)
	tuberkulóza?	ANO-NE	U koho? .............................	vysoký krevní tlak?	ANO-NE	U koho? .............................
	cukrovka?	ANO-NE	U koho? .............................	duševní nemoci?	ANO-NE	U koho? .............................
	plicní astma?	ANO-NE	U koho? .............................	sebevraždy?	ANO-NE	U koho? .............................
	nádorové onemocnění?	ANO-NE	U koho? .............................	jiná vážná nemoc?	ANO-NE	U koho a jaká?....................
2.	Prodělal jste:
	tuberkulózu?	ANO-NE	Kdy? ..................................	časté angíny?	ANO-NE	Kdy a jak často? ................
	infekční žloutenku?	ANO-NE	Kdy? ..................................	duševní onemocnění?	ANO-NE	Kdy a jaké? .......................
	infekční mononukleózu?	ANO-NE	Kdy? ..................................	onemocnění ledvin?	ANO-NE	Kdy a jaké? .......................
	revmatickou horečku?	ANO-NE	Kdy? ..................................	pohlavní onemocnění?	ANO-NE	Kdy a jaké? .......................
	záchvaty bezvědomí?	ANO-NE	Kdy? ..................................	onemocnění srdce?	ANO-NE	Kdy a jaké? .......................
	záchvaty křečí?	ANO-NE	Kdy? ..................................	kožní onemocnění?	ANO-NE	Kdy a jaké? .......................
	zánět plic, pohrudnice?	ANO-NE	Kdy? ..................................	onemocnění kostí, kloubů?	ANO-NE	Kdy a jaké? .......................
	žaludeční nebo dvanáctníkový vřed?	ANO-NE	Kdy? ..................................	jiná vážnější onemocnění?	ANO-NE	Kdy a jaké? .......................
3.	Trpíte
	častými bolestmi hlavy?	ANO-NE	Kdy? ..................................	astmatickými záchvaty?	ANO-NE	Kdy a jak často? ................
	bolestmi v zádech? nočním pomočováním?	ANO-NE ANO-NE	Kdy? .................................. Od kdy? .............................	náhlými záchvaty bušení srdce nebo nepravidelností tepu?	ANO-NE	Kdy a jak často? ................
	sennou rýmou?	ANO-NE	Od kdy a jak se léčíte? ...........................................	koktavostí nebo jinou poruchou řeči?	ANO-NE	Jakou? ...............................
4.	Máte:
	ploché nohy?	ANO-NE		potíže při čtení nebo psaní?	ANO-NE	Jaké? .................................
	křečové žíly?	ANO-NE		následky po úrazu, operaci?	ANO-NE	Jaké? .................................
	hemeroidy? tříselnou nebo jinou kýlu?	ANO-NE ANO-NE	Jakou? ...............................	hormonální poruchu nebo poruchu látkové výměny?	ANO-NE	Jakou? ...............................
	zvýšený krevní tlak?	ANO-NE	Jaké hodnoty? ...................	jiné zdravotní problémy?	ANO-NE	Jaké? .................................
5.	Cítíte se zdráv?	ANO-NE	Jaké obtíže máte? .......... 13.	Vidíte dobře?	ANO-NE	Jak silné brýle musíte
6.	Užíváte pravidelné léky?	ANO-NE	Jaké? ................................			nosit? ................................
7. 8.	Pijete alkoholické nápoje? Užíváte návykové látky?	ANO-NE ANO-NE	Jaké a kolik? ................... Jaké? .................................	používáte kontaktní čočky? máte porušené vnímání barev?	ANO-NE ANO-NE	Jak silné? ..........................
9.	Kouříte?	ANO-NE	Co a kolik? ................... 14.	Byl jste někdy vyšetřen z důvodu	ANO-NE	Kde, kdy a proč? ..............
10.	Léčil jste se někdy v nemocnici?	ANO-NE	Kde , kdy a proč? .............	závislosti na alkoholu, návykových		..........................................
11.	Utrpěl jste vážnější úraz?	ANO-NE	Kdy a jaký?.......................	látkách, herních automatech?		..........................................
			........................................15.	Slyšíte dobře?	ANO-NE	Používáte sluchadla?.........
12.	Byl jste někdy léčen u psychiatra?	ANO-NE	Kde, kdy a proč? ........... 16.	Léčíte se v současné době?	ANO-NE	Kde a proč? ......................

V ........................................................... dne .......................................... ...................................................................

Vlastnoruční podpis

B. Objektivní údaje o zdravotním stavu - vyplní lékař

Upřesnění anamnézy: rodinná zátěž, alergie, nadměrné užívání alkoholu nebo jiných psychoaktivních látek, závažné úrazy, operace aj.				Nález při odvodu a dalších posouzeních zdravotní způsobilosti (vyplní lékař odvodní nebo přezkumné komise)
Tbc ................................ Očkování: tetanus .......................... jiné ................................	Poslední preventivní prohlídka - datum	Chrup sanován ? ANO - NE Výška: ............................. cm Hmotnost: ........................ kg	......... .........		......... .........		......... .........		........ ........
Dispenzarizace pro:		Tep: ......................................		.........		.........		.........		........
od		TK: ......................................		.........		.........		.........		........
Popis chorobných změn		bílkovina: ...................		.........		.........		.........		........
		Moč: cukr: ...........................		.........		.........		.........		........
		urobilinogen:...............		.........		.........		.........		........
		Visus naturalis:
		OP: .........................................		.........		.........		.........		........
		OL: .........................................		.........		.........		.........		........
		Základní barevné signály
		rozeznává? ANO - NE
		Sluch (akcentovaný šepot v m)
		P: ..........................................		.........		.........		.........		........
		L: ..........................................		.........		.........		.........		........
Léčba, úlevy, jiná opatření		Preventivní a léčebná péče v průběhu vojenské činné služby (vyplní ošetřující lékař posádkové ošetřovny a část III
		dotazníku předá při propuštění vojákovi)

		Očkování: tetanus ..............................
		jiné ...............................
Diagnostický a funkční závěr		Závažná onemocnění, úrazy, operace Odborná vyšetření (datum, odborné oddělení, výsledek)

Nemocnost za poslední rok


................................... .............................................. Datum výpisu Podpis a razítko lékaře		Diagnostický a funkční závěr (při propuštění vojáka)
Připojené odborné nálezy: (Odborné oddělení, datum)
		Vojenský útvar ......................................................................... .......................... .................................................................. Datum Razítko posádkového ošetřovny, podpis a razítko lékaře

č. 2 k vyhlášce č. 260/1999 Sb. se zrušuje.

Dosavadní přílohy č. 3 až 10 k vyhlášce č. 260/1999 Sb. se označují jako přílohy 2 až 9.

V příloze č. 2 k vyhlášce č. 260/1999 Sb. se v Poučení písm. a) slova "a přechodného" zrušují.

V příloze č. 2 k vyhlášce č. 260/1999 Sb. se body 3. a 4. zrušují.

Dosavadní body 5 až 19 se označují jako body 3 až 17.

Čl. II

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003.

Odůvodnění

Zákon č. 218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon), ve znění pozdějších zákonů, obsahuje ustanovení, která zmocňují Ministerstvo obrany k vydání právního předpisu, jenž zákon v příslušných ustanoveních prováděl.

Tímto právním předpisem je vyhláška č. 260/1999 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon).

Tuto vyhlášku je nezbytné novelizovat na základě návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon), ve znění pozdějších zákonů, popř. na základě aplikace vyhlášky v praxi.

Novela vyhlášky si neklade žádné nároky na státní rozpočet.

- Čl. I

K bodu 1

Úprava umožňuje zprostit mimořádné služby i vojáky v záloze mladší 35 let, kteří působí v podnicích zabezpečujících chod národního hospodářství.

K bodu 2

Úprava umožní účinnější funkčnost složek Integrovaného záchranného systému.

K bodu 3

Počet příloh se snižuje na základě vypuštění přílohy č. 2 k vyhlášce (vojenský průkaz).

K bodu 4

Úprava přílohy č. 1 k vyhlášce (Dotazník) si vynutila zejména praxe lékařů při vyplňování zdravotních údajů.

K bodu 5

č. 2 k vyhlášce se zrušuje, protože vojenský průkaz, který se vydává vojákům z povolání věcně do této vyhlášky nepřísluší.

K bodu 6

Vypuštění údaje o přechodném pobytu je v návaznosti na zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel).

K bodu 7

Úprava je v návaznosti na vypuštění údajů o datech a místu narození v branném zákoně.

- Čl. II

Je nezbytné, aby navrhovaná právní úprava nabyla účinnosti shodně se zákonem, kterým se mění zákon č. 218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon), ve znění zákona č. 238/2000 Sb., a zákona č. ... / 2002 Sb., tj. dnem 1. ledna 2003.

Máte otázku k tomuto zákonu?

Zeptejte se asistenta

Název	Sídlo	Územní obvod

Územní vojenská správa, Benešov	Benešov	území okresu Benešov
Územní vojenská správa, Beroun	Beroun	území okresu Beroun
Územní vojenská správa, Blansko	Blansko	území okresu Blansko
Územní vojenská správa, Brno-město	Brno	území okresu Brno-město
Územní vojenská správa, Brno-venkov	Brno	území okresu Brno-venkov
Územní vojenská správa, Bruntál	Bruntál	území okresu Bruntál
Územní vojenská správa, Břeclav	Břeclav	území okresu Břeclav
Územní vojenská správa, Česká Lípa	Česká Lípa	území okresu Česká Lípa
Územní vojenská správa, České Budějovice	České Budějovice	území okresu České Budějovice
Územní vojenská správa, Český Krumlov	Český Krumlov	území okresu Český Krumlov
Územní vojenská správa, Děčín	Děčín	území okresu Děčín
Územní vojenská správa, Domažlice	Domažlice	území okresu Domažlice
Územní vojenská správa, Frýdek-Místek	Frýdek-Místek	území okresu Frýdek-Místek
Územní vojenská správa, Havlíčkův Brod	Havlíčkův Brod	území okresu Havlíčkův Brod
Územní vojenská správa, Hodonín	Hodonín	území okresu Hodonín
Územní vojenská správa, Hradec Králové	Hradec Králové	území okresu Hradec Králové
Územní vojenská správa, Cheb	Cheb	území okresu Cheb
Územní vojenská správa, Chomutov	Chomutov	území okresu Chomutov
Územní vojenská správa, Chrudim	Chrudim	území okresu Chrudim
Územní vojenská správa, Jablonec nad Nisou	Jablonec nad Nisou	území okresu Jablonec nad Nisou
Územní vojenská správa, Jeseník	Jeseník	území okresu Jeseník
Územní vojenská správa, Jičín	Jičín	území okresu Jičín
Územní vojenská správa, Jihlava	Jihlava	území okresu Jihlava
Územní vojenská správa, Jindřichův Hradec	Jindřichův Hradec	území okresu Jindřichův Hradec
Územní vojenská správa, Karlovy Vary	Karlovy Vary	území okresu Karlovy Vary
Územní vojenská správa, Karviná	Karviná	území okresu Karviná
Územní vojenská správa, Kladno	Kladno	území okresu Kladno
Územní vojenská správa, Klatovy	Klatovy	území okresu Klatovy
Územní vojenská správa, Kolín	Kolín	území okresu Kolín
Územní vojenská správa, Kroměříž	Kroměříž	území okresu Kroměříž
Územní vojenská správa, Kutná Hora	Kutná Hora	území okresu Kutná Hora
Územní vojenská správa, Liberec	Liberec	území okresu Liberec
Územní vojenská správa, Litoměřice	Litoměřice	území okresu Litoměřice
Územní vojenská správa, Louny	Louny	území okresu Louny
Územní vojenská správa, Mělník	Mělník	území okresu Mělník
Územní vojenská správa, Mladá Boleslav	Mladá Boleslav	území okresu Mladá Boleslav
Územní vojenská správa, Most	Most	území okresu Most
Územní vojenská správa, Náchod	Náchod	území okresu Náchod
Územní vojenská správa, Nový Jičín	Nový Jičín	území okresu Nový Jičín
Územní vojenská správa, Nymburk	Nymburk	území okresu Nymburk
Územní vojenská správa, Olomouc	Olomouc	území okresu Olomouc
Územní vojenská správa, Opava	Opava	území okresu Opava
Územní vojenská správa, Ostrava-město	Ostrava	území okresu Ostrava-město
Územní vojenská správa, Pardubice	Pardubice	území okresu Pardubice
Územní vojenská správa, Pelhřimov	Pelhřimov	území okresu Pelhřimov
Územní vojenská správa, Písek	Písek	území okresu Písek
Územní vojenská správa, Plzeň-město	Plzeň	území okresu Plzeň-město
Územní vojenská správa, Plzeň-jih	Plzeň	území okresu Plzeň-jih
Územní vojenská správa, Plzeň-sever	Plzeň	území okresu Plzeň-sever
Územní vojenská správa, Praha 1	Praha	území obvodu Praha 1
Územní vojenská správa, Praha 2	Praha	území obvodu Praha 2
Územní vojenská správa, Praha 3	Praha	území obvodu Praha 3
Územní vojenská správa, Praha 4	Praha	území obvodu Praha 4
Územní vojenská správa, Praha 5	Praha	území obvodu Praha 5
Územní vojenská správa, Praha 6	Praha	území obvodu Praha 6
Územní vojenská správa, Praha 7	Praha	území obvodu Praha 7
Územní vojenská správa, Praha 8	Praha	území obvodu Praha 8
Územní vojenská správa, Praha 9	Praha	území obvodu Praha 9
Územní vojenská správa, Praha 10	Praha	území obvodu Praha 10
Územní vojenská správa, Praha-východ	Praha	území okresu Praha-východ
Územní vojenská správa, Praha-západ	Praha	území okresu Praha-západ
Územní vojenská správa, Prachatice	Prachatice	území okresu Prachatice
Územní vojenská správa, Prostějov	Prostějov	území okresu Prostějov
Územní vojenská správa, Přerov	Přerov	území okresu Přerov
Územní vojenská správa, Příbram	Příbram	území okresu Příbram
Územní vojenská správa, Rakovník	Rakovník	území okresu Rakovník
Územní vojenská správa, Rokycany	Rokycany	území okresu Rokycany
Územní vojenská správa, Rychnov nad Kněžnou	Rychnov nad Kněžnou	území okresu Rychnov nad Kněžnou
Územní vojenská správa, Semily	Semily	území okresu Semily
Územní vojenská správa, Sokolov	Sokolov	území okresu Sokolov
Územní vojenská správa, Strakonice	Strakonice	území okresu Strakonice
Územní vojenská správa, Svitavy	Svitavy	území okresu Svitavy
Územní vojenská správa, Šumperk	Šumperk	území okresu Šumperk
Územní vojenská správa, Tábor	Tábor	území okresu Tábor
Územní vojenská správa, Tachov	Tachov	území okresu Tachov
Územní vojenská správa, Teplice	Teplice	území okresu Teplice
Územní vojenská správa, Trutnov	Trutnov	území okresu Trutnov
Územní vojenská správa, Třebíč	Třebíč	území okresu Třebíč
Územní vojenská správa, Uherské Hradiště	Uherské Hradiště	území okresu Uherské Hradiště
Územní vojenská správa, Ústí nad Labem	Ústí nad Labem	území okresu Ústí nad Labem
Územní vojenská správa, Ústí nad Orlicí	Ústí nad Orlicí	území okresu Ústí nad Orlicí
Územní vojenská správa, Vsetín	Vsetín	území okresu Vsetín
Územní vojenská správa, Vyškov	Vyškov	území okresu Vyškov
Územní vojenská správa, Zlín	Zlín	území okresu Zlín
Územní vojenská správa, Znojmo	Znojmo	území okresu Znojmo
Územní vojenská správa, Žďár nad Sázavou	Žďár nad Sázavou	území okresu Žďár nad Sázavou