Důvodová zpráva k Vládní novela občanského zák. - EU

K části první, čl. I:

K bodu 1:

Objektivní promlčecí doba je tak jako v současnosti tříletá, s výjimkou životních pojištění, kde je desetiletá. Z důvodu jednoznačnosti se přímo říká, že stejná promlčecí doba se vztahuje i na nároky poškozeného, jestliže mu vůči pojistiteli vzniká přímý nárok na pojistné plnění, a na nárok pojištěného na úhradu částky, kterou tato osoba vyplatila přímo poškozenému jako náhradu škody, za kterou pojištěný odpovídá a kterou by jinak musel podle pojistné smlouvy uhradit pojistitel přímo poškozenému.

K bodu 2:

K § 788

Pojištění se charakterizuje jako synallagmatický právní vztah vznikající mezi pojistitelem, který se v pojistné smlouvě zavazuje poskytnout pojistné plnění v případě vzniku pojistné události, a pojistníkem, který se v této smlouvě zavazuje platit pojistné. Pojistná smlouva je definována jako smlouva o finančních službách, což odpovídá změnám v občanském zákoníku v souvislosti s právní úpravou adhezních smluv. Jako pojistitel může pojistnou smlouvu uzavřít pouze právnická osoba, která může provozovat pojišťovací činnost podle zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví.

V případě povinných pojištění, kde je základním cílem ochrana poškozených osob, je vyloučena možnost odchylky v pojistné smlouvě od ustanovení navrhovaného zákona, resp. zvláštního zákona upravujícího povinné pojištění, jestliže by tato odchylka vedla ke snížení rozsahu pojištění, který je stanoven zvláštním zákonem ukládajícím povinnost pojištění.

K § 789

Jedním z významných nedostatků stávající právní úpravy je nedostatečné vymezení základních pojmů používaných v soukromém pojištění. To v praxi vede k nejednotnosti výrazů užívaných v pojistných smlouvách a pojistných podmínkách. Zákon tak pro účely předmětné právní úpravy definuje základní pojmy související se vznikem a trváním pojištění a pojmy vztahující se k pojištění sjednávanému v souladu s pravidly platnými v rámci EU. Z důvodu lepší srozumitelnosti navrhovaného zákona jsou některé pojmy vymezeny přímo v textu zákona, a to v případech, které překladatel považuje za účelné.

K § 790

Vymezuje se základní obsah pojistné smlouvy, jejíž nedílnou součástí jsou pojistné podmínky. Tyto pojistné podmínky jsou z hlediska druhů blíže definované v § 3 písm. u) zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví. Zákon současně stanoví i základní obsah pojistných podmínek, a to pouze v nejobecnější rovině, neboť tento obsah je převážně závislý na typu pojištění.

Návrh dále obsahuje údaje, jež musejí být uvedeny v pojistné smlouvě a v pojistce a které slouží k identifikaci pojistníka a pojištěného.

Pro uzavření pojistné smlouvy se předpokládá písemná forma návrhu na její uzavření, která však nemusí být vždy dodržena. Písemná forma se nevyžaduje v případě pojištění krátkodobého, kterým se rozumí pojištění sjednané na dobu kratší než 1 rok. V případech krátkodobého pojištění, např. v pojištění cestovních výloh, kdy je třeba uzavřít pojistnou smlouvu během krátkého časového okamžiku, lze pojistnou smlouvu uzavřít např. telefonicky. V takovém případě však musí pojistitel vydat pojistníkovi pojistku jako doklad o uzavření pojistné smlouvy. Pokud byla pojistná smlouva uzavřena v písemné formě, je povinností pojistitele vydat pojistníkovi stejnopis pojistné smlouvy.

Pojistná událost musí být v pojistné smlouvě přesně vymezena, přičemž může být vymezena i zvláštním právním předpisem ( např. § 6 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla nebo § 6 odst. 1 zákona č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu). Zejména v povinném pojištění odpovědnosti za škodu, kde je základním cílem ochrana poškozených osob, zvláštní právní předpisy ukládají pojistiteli povinnost poskytnout pojistné plnění i v případě, kdy nebyla splněna podmínka nahodilosti vzniku škody, tj., kdy škoda byla způsobena úmyslným jednáním pojištěného nebo pojistníka.

K § 791

Upravuje se způsob uzavření pojistné smlouvy. Pojistná smlouva se uzavírá přijetím návrhu na její uzavření, který může být podán pojistitelem, pojistníkem nebo osobou zmocněnou jedním z navrhovatelů, tj. pojišťovacím agentem nebo pojišťovacím makléřem. K přijetí návrhu je stanovena doba jednoho měsíce, nebylo-li dohodnuto jinak. V případě, že se nejedná o pojištění životní, kde je podmínkou přijetí návrhu lékařská prohlídka pojištěného, resp. pojistníka, je stanovena 2 měsíční lhůta k přijetí návrhu.

Návrh je přijat okamžikem, kdy navrhovatel obdrží sdělení druhé smluvní strany o přijetí svého návrhu nebo, bylo-li dohodnuto, že návrh předložený pojistitelem lze přijmout zaplacením stanoveného pojistného, je návrh přijat zaplacením tohoto pojistného, tj. převedením nebo poukázáním pojistného na účet pojistitele.

Pokud druhá strana návrh přijme s výhradami nebo se změnami v předloženém návrhu, považuje se takové přijetí návrhu za nový návrh. Druhá smluvní strana má lhůtu 1 měsíce na to, aby se vyjádřila k upravenému návrhu, marné uplynutí této lhůty je považováno za odmítnutí návrhu. Stejným způsobem jako u návrhu na uzavření pojistné smlouvy se postupuje v případě prodloužení nebo změny pojistné smlouvy.

Pojištění vzniká dnem uzavření pojistné smlouvy. V pojistné smlouvě však lze dohodnout, že pojištění vznikne později, tzn., že pojistná smlouva bude platná ode dne jejího uzavření, avšak účinná později, ode dne stanoveného v pojistné smlouvě, nebo, že se pojištění vztahuje i na dobu před uzavřením pojistné smlouvy. Podmínkou plnění pojistitele je v takovém případě nevědomost nebo nemožnost dozvědět se ze strany pojistníka, že nastala pojistná událost a naopak, pojistitel nemá právo na pojistné, jestliže v době vzniku pojištění věděl popř. mohl vědět, že nemůže dojít k pojistné události.

K § 792

Obecně se pro úkony týkající se soukromého pojištění stanoví písemná forma. Tento nebo jiný zákon může pro některé úkony stanovit i jinou než písemnou formu. Z uvedeného vyplývá, že pokud se v navrhovaném zákoně stanoví povinnosti podat vysvětlení, doložit skutečný stav, dát souhlas apod., rozumí se tím, že všechny tyto právní úkony musí být učiněny v písemné formě. Zejména pro urychlení některých úkonů se umožňuje dohodnout v pojistné smlouvě i jinou než písemnou formu.

K § 793

Vážným nedostatkem stávající právní úpravy je absence ustanovení o doručování obdobná, jako je tomu např. v obč. soudním řádu, správním řádu atp., provedená zákonem č. 29/2000 Sb. Dosavadní úprava založená na principu dostání se písemnosti do sféry vlivu adresáta dovoluje pojistníkům obcházet ustanovení zákona a znemožňuje tak doručování např. výpovědí pojištění v pojištění odpovědnosti za škodu z provozu vozidla pojistitelem.

K § 794

Pojistiteli se stanoví obligatorní povinnost vydat pojistníkovi pojistku jako písemné potvrzení o uzavření pojistné smlouvy. V případě, že pojistná smlouva nebyla uzavřena v písemné formě, musí pojistka obsahovat nejméně údaje, které jsou základním obsahem pojistné smlouvy, a to zejména z důvodu ochrany pojistníka v případě sporu.

K § 795

Ten, kdo s pojistitelem uzavírá pojistnou smlouvu (pojistník) nemusí být ve všech případech současně osobou, na jejíž život, zdraví, věc, právo, odpovědnost za škodu nebo jinou hodnotu pojistného zájmu se pojištění vztahuje (pojištěný). V takovém případě se jedná o pojištění cizího rizika. Pojištěný, který není současně pojistníkem, musí být ze strany pojistníka seznámen s obsahem pojistné smlouvy. Je-li osobou oprávněnou k přijetí pojistného plnění pojistník, musí být pojištěným dán souhlas k takovému plnění. K uplatnění tohoto práva musí pojistník pojistiteli prokázat, že pojištěného seznámil s obsahem pojistné smlouvy.

V případě smrti pojistníka jako fyzické osoby nebo jeho zániku bez právního nástupce jako právnické osoby, vstupuje namísto pojistníka pojištěný, přičemž navrhovaný zákon umožňuje odchylnou úpravu v rámci pojistné smlouvy. Bylo-li sjednáno pojištění vztahující se na cizí pojistné riziko více osob, pak musí pojistná smlouva obsahovat i úpravu týkající se dalšího trvání pojištění pro tyto případy.

K § 796

Pojistnou smlouvu lze uzavřít i ve prospěch třetí osoby, kdy právo na pojistné plnění nevzniká osobě, která jako pojistník pojišťuje vlastní pojistné riziko, ale jiné osobě určené pojistnou smlouvou. Pro takovouto smlouvu platí úprava § 50 občanského zákoníku. Souhlas této třetí osoby může být dán až při uplatnění práva na pojistné plnění. V takovém případě se tato třetí osoba stává účastníkem pojištění teprve udělením souhlasu.

K § 797

Pojistné je úplatou pojistníka za závazek pojistitele poskytnout v případě vzniku pojistné události dohodnuté plnění. Pojistné stanoví vždy pojistitel, a to s ohledem na jeho zkušenosti a znalosti vyjádřené většinou matematickými propočty.

Splatnost pojistného je určena pojistnou smlouvou a nebylo-li jinak dohodnuto, je běžné pojistné splatné dnem počátku pojistného období a jednorázové pojistné dnem počátku pojištění. Pro určení doby, kdy bylo pojištění zaplaceno, je rozhodná doba jeho zaplacení v hotovosti pojistiteli, a to např. u přepážky pojistitele nebo prostřednictvím k tomu pojistitelem zmocněného pojišťovacího agenta nebo prostřednictvím provozovatele poštovních služeb nebo odepsáním z účtu pojistníka. Lze dohodnout i jiný způsob zaplacení pojistného. Zákon nebrání v praxi používanému zproštění pojistníka od placení pojistného (např. pojištění pro případ invalidity ), a to v případech a za podmínek stanovených pojistnou smlouvou.

K § 798

Obecně platí, že pojistitel má právo na pojistné za celou dobu trvání pojištění. V případě, že nastane pojistná událost, v důsledku které zanikne pojistné riziko, tedy i pojistný zájem, např. totální škoda nebo smrt pojištěné osoby, vzniká pojistiteli právo na pojistné do konce pojistného období, bylo-li sjednáno pojištění za běžné pojistné, nebo za celou dobu, na kterou bylo pojištění sjednáno, tj. v případě jednorázového pojistného. Úprava je dispozitivní, neboť umožňuje odchylnost ujednání v pojistné smlouvě.

V průběhu doby pojištění může z řady příčin dojít ke změně výše placeného pojistného. Takovou změnu je pojistitel povinen pojistníkovi sdělit nejpozději 2 měsíce přede dnem splatnosti pojistného. Nesouhlas s touto změnou je pojistitel povinen pojistníkovi sdělit nejpozději do 1 měsíce od obdržení sdělení pojistitele o změně pojistného. Nesouhlas tak má za následek zánik pojištění. Mimo důvody pro zvýšení pojistného stanovené navrhovaným zákonem nelze bez souhlasu pojistníka pojistné měnit.

S výjimkou povinného pojištění, u kterého nelze krátit nároky oprávněné osoby, je pojistitel oprávněn započíst si proti svému pojistnému plnění částky dlužného pojistného, popř. jiné splatné pohledávky z pojištění.

K § 799

Navrhovaný zákon dále stanoví některé základní povinnosti pojistníka a pojištěného. Jedná se zejména o povinnost pravdivě a úplně odpovědět na písemné dotazy pojistitele vznesené v souvislosti se sjednáním pojištění nebo se šetřením pojistné události. Právo na plnění z pojištění má osoba určená pojistnou smlouvou nebo zvláštním zákonem, tzv. oprávněná osoba. Ustupuje se tak od stávající právní úpravy, která obecně právo na pojistné plnění přisuzovala pojištěnému, kterému zdaleka ne ve všech případech toto právo vzniká a který není vždy současně i pojistníkem. Z tohoto důvodu se povinnost oznámit vznik pojistné události obecně ukládá pojistníkovi jako smluvní straně, není-li současně pojištěným, vzniká tato povinnost pojištěnému a v případě pojištění pro případ smrti, vzniká tato povinnost oprávněné osobě.

Pokud by oprávněná osoba způsobila pojistnou událost úmyslně sama nebo z jejího podnětu jiná osoba, nenabude tato oprávněná osoba práva na pojistné plnění.

K § 800

Stanoví se povinnost pojistníka nebo pojištěného v případě cizího pojistného rizika bezodkladně oznámit pojistiteli změnu nebo zánik pojistného zájmu nebo rizika.

Je-li důsledkem změny pojistného rizika takové jeho zvýšení, že by za těchto podmínek pojistitel pojistnou smlouvu neuzavřel nebo by ji uzavřel za jiných podmínek, vzniká mu právo navrhnout změnu pojistné smlouvy, a to do 1 měsíce od doby, kdy se o těchto skutečnostech dozvěděl. Navrhovaná změna pojistné smlouvy se váže na dobu, kdy se pojistné riziko zvýšilo. Zvýší-li se pojistné riziko takovým způsobem, že by pojistitel pojistnou smlouvu neuzavřel, může pojistnou smlouvu vypovědět.

Naopak, sníží-li se v důsledku změny podmínek pojistné riziko, je povinností pojistitele úměrně takovému snížení snížit i výši pojistného. Marným uplynutím stanovených lhůt se pojistitel zbavuje možnosti dovolávat se dodatečně zvýšení pojistného rizika. To však neplatí v případech, kdy zvýšení pojistného rizika v průběhu doby trvání pojištění vyplývá z jeho samotného charakteru, který je zohledněn v kalkulaci pojistného, např. v pojištění úrazu nebo nemoci, kdy dochází ke zvýšení pojistného rizika v důsledku stárnutí.

K § 801

Stanoví se některé základní povinnosti pojistitele, kterými jsou zejména povinnost zahájit bezodkladně šetření pojistné události, poskytnout pojistné plnění do 15 dnů po skončení šetření pojistné události, poskytnout na písemné požádání oprávněné osoby přiměřenou zálohu, nemůže-li být šetření skončeno do 1 měsíce po zahájení šetření pojistné události, hradit náklady šetření, pokud nebyly vyvolány porušením povinností účastníků pojištění.

K § 802

Upravují se následky porušení zákonem nebo pojistnou smlouvou stanovených povinností. Pojistitel může snížit pojistné plnění v případě, kdy stanovil v důsledku porušení uvedených povinností nižší pojistné, a to v poměru stanoveného pojistného k pojistnému, které by bylo stanoveno, pokud by nebyly porušeny tyto povinnosti. Jedná-li se o porušení povinností, které měly podstatný vliv na vznik pojistné události, její rozsah nebo na šetření pojistitele, pak může pojistitel snížit své pojistné plnění v závislosti na tom, jaký vliv toto porušení mělo. Za podmínek vymezených zákonem může pojistník i pojistitel od pojistné smlouvy odstoupit nebo může pojistitel odmítnout poskytnutí pojistného plnění.

K § 803

Upravuje se zástava, převod nebo postoupení pojistky nebo pohledávek z pojistné smlouvy, pro které platí příslušná ustanovení občanského zákoníku. V případě zastavené věci movité plní pojistitel jen se souhlasem zástavního věřitele za předpokladu, že před výplatou pojistného plnění byl pojistiteli pojištěným oznámen nebo věřitelem prokázán vznik zástavního práva v této věci. V případě zastavené nemovitosti plní pojistitel pouze se souhlasem zástavního věřitele, a to za předpokladu, že zástavní věřitel nejpozději před výplatou pojistného plnění doloží pojistiteli vklad zástavního práva do katastru nemovitostí. Nečinnost zástavního věřitele po obdržení sdělení pojistitele, že pojištěnému vzniklo právo na pojistné plnění, se uplynutím stanovené lhůty 1 měsíce považuje za souhlas s plněním pojistitele. Na tento důsledek však musí být zástavní věřitel pojistitelem upozorněn. V případě nesouhlasu zástavního věřitele s plněním pojistitele nebo nevyřízením podané žádosti o vklad zástavního práva je pojistitel povinen částku ve výši pojistného plnění složit do soudní úschovy. Náklady s tím spojené jsou k tíži věřitele. Povinnost pojistitele sdělit zástavnímu věřiteli, zda je placeno pojistné je podmíněna souhlasem pojistníka, jinak by toto ustanovení bylo v rozporu s § 39 odst. 1 zákona o pojišťovnictví. Tento souhlas by měl být požadován již při vkladu pojištěného předmětu zástavy do zástavy.

K § 804

V praxi existuje řada důvodů, mimo již zmíněného nezaplacení pojistného, pro to, aby pojištění nezaniklo, ale aby bylo po určitou dobu přerušeno. Příkladem může být pojištění vozidla, které v důsledku dlouhodobější opravy nebude užíváno v provozu. V takovém případě může být pojištění přerušeno na dobu nezbytně nutnou k jeho opravě a po tuto dobu nevzniká pojistníkovi povinnost platit pojistné a pojistiteli povinnost plnit za škodné události, které nastanou v době přerušení pojištění. Po dobu přerušení pojištění pojistiteli nevzniká povinnost plnit z pojistné smlouvy a pojistníkovi nevzniká povinnost platit pojistné. Doba přerušení pojištění se započítává do pojistné doby. Z hlediska ochrany poškozených se vylučuje přerušení povinného pojištění, jestliže existují důvody, pro které musí trvat, např. vozidlo je užíváno v provozu na veřejných pozemních komunikacích.

Pojištění se přerušuje, jestliže nebylo dlužné pojistné zaplaceno do 2 měsíců ode dne jeho splatnosti, to znamená, že nezaniklo-li takové pojištění, pak se v případě nezaplacení pojistného uplynutím 2 měsíců ode dne splatnosti pojistného takové pojištění přerušuje, a to až do jeho zániku, pokud nebylo před zánikem pojištění dlužné pojistné zaplaceno. Je zcela proti základnímu charakteru pojištění, aby byl pojistitel ze zákona vystaven povinnosti plnit, jestliže by pojistník dlouhodobě porušoval svoji základní povinnost platit ve stanovených lhůtách pojistné jako je tomu v současné době ( § 801 obč.zák.).

K § 805 až § 811

V uvedených ustanoveních se upravují způsoby zániku pojištění. Mimo zániků pojištění, které jsou upraveny v jiných částech navrhovaného zákona, pojištění zaniká stejně jako jiné smluvní vztahy uplynutím doby, dohodou, výpovědí nebo odstoupením. Dále pojištění zaniká nezaplacením pojistného. Stávající právní úprava v § 801 občanského zákoníku, podle které v případě nezaplacení pojistného pojištění zaniká uplynutím 3, resp. 6 měsíční zákonné lhůty, umožňuje spekulace pojistníků a vystavuje pojistitele dlouhodobé povinnosti plnit, aniž by bylo zaplaceno pojistné. Na rozdíl od toho se navrhovaným zákonem předkládá úprava, která podmiňuje zánik pojištění pro neplacení pojistného upozorněním pojistitele na nezaplacení nebo jen částečné zaplacení pojistného a důsledky s tím spojené. Obdobná úprava je již obsažena v § 12 odst. 1 písm. e) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Takové pojištění lze obnovit při splnění podmínek stanovených pojistnou smlouvou v době jejích uzavření nebo dohodnutých s pojistitelem dodatečně.

Dalším důvodem zániku pojištění je odmítnutí poskytnutí pojistného plnění pojistitelem, jestliže mu byly při uzavírání pojistné smlouvy vědomě poskytnuty nepravdivé nebo neúplné odpovědi, které pojistitel nemohl při uzavření pojistné smlouvy zjistit a které byly pro toto uzavření podstatné. Zvláštní zákon však může tento způsob zániku vyloučit, je-li zde silnější ochrana poškozeného, např. § 10 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. V takovém případě vzniká pojistiteli právo, aby mu částku vyplaceného pojistného plnění uhradil pojištěný.

Pojištění může zaniknout i z jiných důvodů, zejména zánikem pojistného nebezpečí, pojištěné věci nebo jiné majetkové hodnoty, smrtí fyzické nebo zánikem právnické osoby.

K § 812

Jednou z řady změn, které přináší navrhovaný zákon, je rozlišování dvou základních forem pojištění, a to pojištění škodového a pojištění obnosového. Škodové pojištění slouží k náhradě škod vzniklých v majetkové sféře pojištěných osob v důsledku pojistné události. Na rozdíl od pojištění obnosového tak pojistitel nemůže ze škodového pojištění poskytnout pojistné plnění z pojistné události v částce vyšší než je vzniklá a prokázaná škoda, s drobnými výjimkami, které tento zákon umožňuje např. v souvislosti s pojištěním na novou cenu.

K § 813

Změny ve vlastnictví nebo spoluvlastnictví majetku, ke kterému se pojištění váže může mít různý dopad na podmínky dalšího trvání pojištění. Ty jsou obvykle závislé na charakteru pojištění. Z tohoto důvodu se obecně s touto změnou spojuje zánik pojištění. Pokud podle pojistných podmínek v důsledku této změny pojištění nezaniká, navrhovaný zákon ukládá pojistiteli povinnost upravit ve svých pojistných podmínkách podmínky dalšího trvání pojištění a způsob přechodu práv a povinností z pojištění. Ty budou odlišné v závislosti od sjednaného pojištění.

K § 814

Pojistitel má možnost omezit jak horní tak i spodní hranici svého plnění. Škodové pojištění nesmí vést k obohacení. V případě pojištění věci nebo jiného majetku, jehož hodnota je ocenitelná v době sjednání pojištění, by horní hranice plnění měla odpovídat hodnotě takovéto věci nebo majetku vyjádřené v penězích formou pojistné částky. Tuto stanoví pojistník a ten je také povinen změny této hodnoty pojistiteli oznámit, v opačném případě se vystavuje nebezpečí přepojištění nebo podpojištění. Zákon spojuje taková ujednání pojistné smlouvy, která by pojistnou částku vztahovala k hodnotě pojištěného majetku v době vzniku, s její neplatností. Důvodem je zabránit možným podvodům, neboť taková ustanovení pojistné smlouvy by nutila pojistitele plnit bez ohledu na výši pojistného rizika, které bylo základem pro stanovení výše pojistného v době sjednání pojistné smlouvy.

V těch druzích pojištění, kde v době uzavření pojistné smlouvy nelze určit pojistnou hodnotu pojištěné věci, např. pojištění odpovědnosti, pojištění právní ochrany, pojištění finančních ztrát, atp., lze horní hranici pojistného plnění omezit tzv. limitem pojistného plnění. V takovém případě pojistitel nemůže používat institutu přepojištění a podpojištění a je v závislosti na obsahu pojistné smlouvy povinen plnit do výše skutečné škody, nejvýše však do sjednaného limitu pojistného plnění. Přesahuje-li skutečná škoda tento limit a nebylo-li sjednáno jiné pojištění, které by tento přesah krylo, jde tato škoda k tíži pojištěného. Uvedený způsob určení hranice pojistného plnění může být použit i v pojištění věci nebo jiného majetku ocenitelného v době sjednání pojištění, jestliže účelem tohoto pojištění je krytí pouze části hodnoty pojištěného majetku, tzv. zlomkové pojištění.

Pojistné plnění poskytované pojistitelem ve škodovém pojištění může být omezeno. Z hlediska spodní hranice takového omezení se používá franšíza, a to odčetná (spoluúčast) nebo integrální. Touto spodní hranicí svého plnění pojistitel vylučuje tzv. drobné škody, jejichž šetření by často bylo podstatně nákladnější než samotná výše škody a přitom je taková škoda pro pojištěného finančně únosná. Navíc má tato spoluúčast za cíl vést pojištěné osoby k předcházení škodám.

Hranice pojistného plnění se obecně vztahuje na jednu škodnou událost. Vznikne-li při jedné škodné události více pojistných událostí, pak celkové plnění pojistitele za všechny pojistné události nemůže překročit stanovenou horní hranici. Překračuje-li skutečná škoda tuto hranici, pak se pojistné plnění poskytuje jednotlivým oprávněným osobám v poměru, v jakém je tato horní mez plnění k výši celkové škody. Zvláštní zákon však může stanovit jinak, např. § 3 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Stejně tak se lze dohodnout jinak v pojistné smlouvě.

K § 815 až 817

Je-li totéž pojistné riziko pojištěno pro stejné období u více pojistitelů nebo několika pojistnými smlouvami, hovoříme o tzv. množném pojištění. Množné pojištění může vzniknout buď jako soupojištění nebo jako souběžné pojištění nebo jako vícenásobné pojištění.

Soupojištění je vyjádřením jednoho ze dvou základních způsobů dělení pojistného rizika. Pojistné riziko, které přesahuje možnosti pojistitele, může pojistitel rozdělit v horizontální rovině mezi více pojistitelů, pak hovoříme o soupojištění, anebo část rizika předat v úrovni vertikální zajišťovně. Institut soupojištění není doposud právně upraven, což v praxi činí řadu problémů. Jedná se zejména o postavení pojistníka, který by neměl být v případě soupojištění nucen komunikovat se všemi soupojistiteli a zejména případné pojistné plnění uplatňovat na každém soupojistiteli zvlášť, ale smlouvou o soupojištění by měl být určen vedoucí soupojistitel, který jménem a na účet ostatních soupojistitelů bude uplatňovat práva a vykonávat povinnosti vyplývající z takovéto pojistné smlouvy. Soupojištění přitom může vzniknout jak s vědomím pojistníka, tak i bez jeho vědomí, tj. v případech, kdy pojistitel po uzavření pojistné smlouvy s pojistníkem rozloží převzaté pojistné riziko mezi více pojistitelů na základě smlouvy o soupojištění. Soupojištění lze provozovat i formou tzv. poolu, kdy se více pojistitelů dohodne, že bude za určitých podmínek krýt společně určitý druh pojistného rizika, většinou se bude jednat o pojistná rizika, např. atomová rizika. V takovém případě může funkci vedoucího pojistitele vykonávat společný orgán k tomu vytvořený nebo pojišťovací makléř.

Souběžné pojištění vzniká mezi pojistníkem a dvěma nebo více pojistiteli, s nimiž pojistník uzavřel pojistné smlouvy týkající se téhož pojistného rizika, a výše podílů jednotlivých pojistitelů na celkovém pojistném plnění nepřesáhne úhrnem pojistnou částku nebo limit pojistného plnění. V tomto případě plní každý z pojistitelů v souladu s pojistnou smlouvou až do výše sjednané pojistné částky nebo limitu pojistného plnění.

Vícenásobné pojištění vznikne tehdy, jestliže se dvě nebo více pojištění vztahují na totéž pojistné riziko, a to pro stejné období a jestliže souhrn pojistných částek přesahuje hodnotu pojištěné věci nebo souhrn limitů pojistného plnění přesahuje skutečnou výši škody. V takovém případě je každý pojistitel povinen plnit v souladu s uzavřenou pojistnou smlouvou a jednotliví pojistitelé jsou povinni se mezi sebou vypořádat v poměru, v jakém jsou k sobě stanovené horní hranice pojistného plnění. Vznik vícenásobného pojištění je pojistník povinen oznámit, jakmile se o tom dozví, každému pojistiteli, který uzavřel pojistnou smlouvu týkající se vícenásobného pojištění.

Pojistitel nemůže v případě pojistné události pojistnou smlouvu týkající se vícenásobného pojištění změnit nebo zrušit, jestliže by to bylo k neprospěchu ostatních pojistitelů.

K § 818

Obecným zájmem je, aby byla učiněna všechna opatření nezbytná k zabránění vzniku škod, popř. ke zmírnění jejich následků nebo k zabránění dalších následných škod. Z tohoto důvodu má pojistník nebo pojištěný anebo jiná osoba, která vynaložila náklady na odvrácení vzniku hrozící pojistné události nebo na zmírnění jejich následků, popř. z důvodu hygienických, ekologických nebo bezpečnostních, proti pojistiteli právo na úhradu těchto nákladů. Tyto náklady se nehradí osobě, která je povinna tyto náklady vynaložit v souladu s právním předpisem, který se ve své činnosti řídí (např. hasiči, záchranná služba, armáda, policie atp.). Výše hrazených nákladů může být pojistnou smlouvou omezena, pokud však byly tyto náklady vynaloženy se souhlasem pojistitele, je pojistitel povinen hradit tyto náklady bez omezení.

K § 819

Škodové pojištění sloužík náhradě škod vzniklých v majetkové sféře pojištěných osob v důsledku pojistné události. Je proto nutné, aby právo na náhradu škody nebo jiné obdobné právo, které vznikne oprávněné osobě, pojištěnému nebo osobě, která vynaložila zachraňovací náklady, přešlo na pojistitele, a to až do výše jím vyplaceného pojistného plnění. Oprávněná osoba je povinna zabezpečit přechod těchto práv na pojistitele, v opačném případě má pojistitel právo pojistné plnění snížit nebo právo na vrácení již vyplaceného pojistného plnění. V případě povinného pojištění může být zvláštním zákonem stanovena jiná úprava, která zabezpečuje uspokojení nároků oprávněných osob v plné výši a pojistiteli právo na náhradu vyplaceného plnění vůči tomu, kdo přechod práva na pojistitele nezabezpečil nebo jinak zmařil.

K § 820

Na rozdíl od pojištění škodového, je pojištění obnosové sjednáváno za účelem získání prostředků, kapitálu, rozšiřujících majetkovou sféru oprávněných osob. Plnění pojistitele může mít formu jednorázového plnění nebo formu opakujících se plateb (důchodu). Základem pro výpočet pojistného v obnosovém pojištění je částka, která má být v případě pojistné události vyplacena (pojistná částka), nebo výše a četnost vyplácení důchodu.

K § 821

Jedná se o další základní odlišnost obnosového pojištění od pojištění škodového. V pojištění obnosovém není vznikem práva na pojistné plnění vůči pojistiteli dotčeno právo na náhradu proti tomu, kdo za škodu odpovídá. To znamená, že např. v případě smrti pojištěné osoby, která byla způsobena protiprávním jednáním třetí osoby, nezaniká oprávněné osobě uplatněním práva na plnění z pojištění pro případ smrti pojištěné osoby vůči pojistiteli právo na náhradu škody vůči třetí osobě, která odpovídá za smrt pojištěného.

K § 822

Za podmínek stanovených tímto zákonem a za podmínek, které pojistitel stanoví ve svých pojistných podmínkách vzniká z předčasně ukončeného obnosového pojištění právo na odkupné, tj. na výplatu části nespotřebovaného pojistného uloženého jako rezerva životních pojištění, právo na redukci pojištění, tj. na snížení pojistné částky bez povinnosti platit další pojistné nebo na zkrácení doby pojištění a na obnovení pojištění po redukci.

K § 823 až 827

Ustanovení těchto paragrafů se vztahují k pojištění věci a jiného majetku. Pojištění věci lze sjednat pouze jako pojištění škodové, tj. za účelem náhrady škody vzniklé pojistnou událostí. Pojištění jiného majetku než věci může být sjednáno i jako pojištění obnosové, tj. za účelem získání určité finanční částky, např. pojištění pro případ nepříznivého počasí.

V pojistné smlouvě lze dohodnout různé způsoby pojištění z hlediska ceny, v jaké pojistitel poskytuje pojistné plnění. Pojištění tak může být např.sjednáno na časovou, obecnou, novou cenu nebo na jinou dohodnutou cenu, např. modifikovanou.

Pojištění se může vztahovat na jednotlivou věc nebo soubor věcí. V případě pojištění souboru věcí se pak pojištění vztahuje na každou věc, která v daném okamžiku náleží k tomuto souboru. V pojistné smlouvě musí být určena pojistná částka nebo limit pojistného plnění, na které je věc nebo soubor věcí pojištěn. Je-li pojištěno několik souborů, musí být horní hranice pojistného plnění určena pro každý soubor samostatně.

Zjistí-li se po pojistné události nebo po výplatě pojistného plnění, že se ztracený nebo odcizený majetek našel, vzniká pojistníkovi, resp. oprávněné osobě povinnost tuto skutečnost pojistiteli oznámit, a to bez zbytečného odkladu. Okamžikem převzetí ztraceného nebo odcizeného majetku přechází vlastnictví tohoto majetku na pojistitele, pokud nebylo ve smlouvě dohodnuto jinak. Opravu poškozeného majetku nebo odstraňování jeho zbytků může oprávněná osoba provést až na pokyn pojistitele, který musí zjistit skutečnou výši škody. To však neplatí, jestliže z bezpečnostních, hygienických, ekologických nebo jiných závažných důvodů je nutné s opravou nebo odstraněním zbytků začít dříve.

V pojištění majetku sjednávaného za účelem náhrady škody by pojistná částka měla odpovídat pojistné hodnotě pojištěného majetku. Je-li pojistná částka vyšší než pojistná hodnota majetku, vzniká tzv. přepojištění. Dojde-li k tomu, má pojistník i pojistitel právo navrhnout snížení pojistné částky za současného snížení pojistného. Pokud některá ze smluvních stran s takovým návrhem nesouhlasí, zanikne pojištění uplynutím jednoho měsíce od obdržení návrhu na změnu.

V opačném případě, tedy, je-li pojistná částka nižší než pojistná hodnota pojištěného majetku, vzniká tzv. podpojištění. pojistné plnění se při podpojištění poskytuje v poměru, v jakém je pojistná částka k výši pojistné hodnoty pojištěného majetku.

K § 828

Pojištění právní ochrany je upraveno v souladu se Směrnicí ES č. 87/344/EEC, o koordinaci zákonů, nařízení a správních předpisů, týkajících se pojištění právní ochrany, ze dne 22. června 1987. Touto úpravou, stejně jako příslušnou směrnicí, se sleduje předcházení střetu zájmů mezi pojištěným a pojistitelem, který současně s pojištěním právní ochrany poskytuje i pojištění v jiném pojistném odvětví neživotních pojištění. Pojištěnému se garantuje svoboda výběru svého právního zástupce, popř. jiné kvalifikované osoby. Pojistiteli se ukládají povinnosti zabezpečit provozně výkon této své činnosti tak, aby nedocházelo k výše uvedenému střetu zájmů. S ohledem na to, že ne ve všech případech je tato regulace nutná a žádoucí, zákon stanoví případy, na které se ustanovení právní ochrany nevztahují.

K § 828a až 828d

Těmito ustanoveními se upravuje pojištění odpovědnosti za škodu, které lze sjednat pouze jako pojištění škodové. Z tohoto pojištění vzniká pojištěnému právo, aby za něj pojistitel v souladu s obsahem pojistné smlouvy nahradil škodu, kterou způsobil jinému a za kterou odpovídá podle zvláštního zákona nebo ke které se smluvně zavázal. Plnění pojistitele může být smluvně omezeno limitem pojistného plnění. Nebylo-li omezeno, je pojistitel povinen plnit v rozsahu a ve výši skutečné škody, za kterou pojištěný odpovídá. Pokud pojištěný uhradil poškozenému škodu přímo, vzniká mu proti pojistiteli právo na úhradu vyplacené částky, kterou by jinak v souladu s pojistnou smlouvou plnil pojistitel.

Náhradu škody platí pojistitel poškozenému. Ten však nemá přímý nárok vůči pojistiteli, pokud zvláštní zákon nebo pojistná smlouva nestanoví jinak. Takovým zákonem je např. zákon č.168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (§ 9 odst. 1).

Pojištěnému se stanoví povinnost sdělit pojistiteli, že proti němu poškozený uplatnil právo na náhradu škody a vyjádřit se k tomu, sdělit další informace týkající se škodné události a postupovat v souladu s pokyny pojistitele. Oznámením škodné události zmocňuje pojištěný pojistitele škodnou událost projednávat.

Pokud byla škoda způsobena pojištěným ve stavu, do kterého se přivedl vlastní vinou a v jeho důsledku byla snížena jeho schopnost rozpoznat následky svého jednání, vzniká pojistiteli právo na náhradu toho, co za pojištěného plnil. V ostatních případech porušení povinností platí ustanovení o snížení pojistného plnění.

K § 828e

Vymezuje se charakter pojištění úvěru, jehož cílem je ochrana před škodami na majetku pojištěného, které mu mohou vzniknout z důvodu nesplácení úvěru dlužníkem, a pojištění záruky, kterým pojistitel se pojistitel zavazuje plnit v případě, že pojištěný je povinen plnit ze svého ručitelského závazku, v případě propadnutí kauce, jistoty, plnění z nich nebo z jiného obdobného důvodu uvedeného v pojistné smlouvě. Toto pojištění lze sjednat pouze jako pojištění škodové. Pojištění úvěru se státní zárukou je upraveno zákonem č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní zárukou, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon v § 4 odst. 4 stanoví, že „při pojištění vývozních úvěrových rizik postupuje exportní pojišťovna podle tohoto zákona a všeobecných pojistných podmínek schválených Ministerstvem financí; přitom je povinna hospodárně využívat rozpočtové dotace a záruky.“

Zvláštní úpravu pojištění záruky obsahuje i zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu, kterým se zavádí povinné pojištění záruky cestovní kanceláře poskytované pro případ jejího úpadku. Navrhovaný zákon s tak pro toto pojištění použije tehdy, pokud výše uvedený zvláštní zákon nestanoví jinak

K § 828f

Pojištění finančních ztrát je po návratu ČR k tržnímu hospodářství velmi využívaným pojištěním, zejména v podnikatelské sféře. Podle přílohy k zákonu č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví, je toto pojištění jedním z pojistných odvětví (odvětví č. 16, část B přílohy k zákonu), přičemž finanční ztráty mohou vyplývat z výkonu povolání, z nedostatečného příjmu, z nepříznivých povětrnostních vlivů, ze ztráty zisku, ze stálých nákladů, z nepředvídaných obchodních výdajů, ze ztráty tržní hodnoty, ze ztráty pravidelného zdroje příjmu, z jiných nepřímých obchodních finančních ztrát, popř. i jiných finančních ztrát. Toto pojištění lze sjednat pouze jako pojištění škodové.

K § 828g až § 828k

Obsahem pojištění osob je pojištění fyzické osoby pro případ, který se týká jejího života, zdraví, popř. jejího osobního stavu. Z tohoto pojištění se v případě pojistné události oprávněné osobě vyplácí sjednaná částka nebo dohodnutý důchod anebo je jí poskytována určitá výše plnění v závislosti na obsahu pojistné smlouvy. Oprávněnou osobou je buď přímo pojištěný anebo, bylo-li sjednáno pojištění pro případ smrti pojištěného, pojistníkem v pojistné smlouvě určená osoba, tzv. obmyšlený, popř. jiná zákonem určená osoba (§ 828i odst. 2 a 3).

Pojistitel, který pojistnou smlouvou přebírá pojistné riziko související se zdravotním stavem pojištěného, popř. pojistníka (pokud se jedná o pojištění se zproštěním povinnosti platit pojistné), je ze zákona oprávněn prostřednictvím zdravotnického zařízení přezkoumávat zdravotní stav těchto osob. Zdravotní stav přezkoumává zdravotnické zařízení určené pojistitelem na základě souhlasu uděleného pojistiteli pojištěným, resp. pojistníkem. Osoby činné pro pojistitele, které se seznámily se zdravotním stavem těchto osob, jsou povinny zachovávat o těchto skutečnostech mlčenlivost podle § 39 zákona o pojišťovnictví.

V pojištění pro případ smrti pojištěného může pojistník určit v pojistné smlouvě osobu, které vznikne v případě jeho smrti právo na pojistné plnění. Tato osoba se označuje jako obmyšlený a je určena jménem nebo vztahem k pojištěnému. Souhlas obmyšleného s přijetím plnění nemusí být dán přímo v době jeho určení, ale i dodatečně při vzniku práva na toto plnění. Pojistník je oprávněn až do vzniku pojistné události osobu obmyšleného změnit, přičemž tato změna je účinná teprve doručením písemného sdělení této změny pojistiteli.

Nebyla-li určena osoba obmyšleného, resp. nenabude-li obmyšlený právo na plnění, a to z důvodů, že pojistnou událost způsobil úmyslně nebo z jeho podnětu jiná osoba, pak právo na pojistné plnění nabývají osoby přímo určené zákonem. Pokud tohoto práva nabude více osob a, nebyly-li určeny jejich podíly na pojistném plnění, má každý z nich právo na stejný díl.

Pokud není pojistník současně pojištěným, pak může určit nebo změnit obmyšleného pouze se souhlasem pojištěné osoby. To platí i v případě postoupení práv z pojištění nebo jejich zastavení. Pokud obmyšlený projevil souhlas s tím, aby byla pojistná smlouva uzavřena v jeho prospěch, pak tímto udělil i souhlas k postoupení, popř. zastavení práv a povinností z pojištění. Jedná-li se o pojištění ve prospěch obmyšleného nebo o pojištění cizího pojistného

rizika, pak je k uzavření pojistné smlouvy nutný písemný souhlas této třetí osoby, resp. jejího zákonného zástupce. Souhlas je vyžadován i v případě určení nebo změny obmyšleného a k výplatě odkupného. Taková povinnost však neplatí v případě skupinového pojištění osob. Příkladem může být pojištění pro případ úrazu vztahující se na všechny účastníky provozu v prostředcích hromadné dopravy osob. V těchto případech by nebylo možné uvedené povinnosti splnit.

K § 828l až 828r

Tato ustanovení se týkají životního pojištění, tj. pojištění fyzické osoby pro případ smrti, dožití se stanoveného věku, smrti nebo dožití se stanoveného věku anebo pro případ jiné nahodilé události týkající se zdraví nebo osobního stavu této osoby. Toto pojištění lze sjednat jen jako pojištění obnosové. Zákon přímo zakazuje pojištění smrti dítěte do 3 let jeho věku anebo pro případ potratu nebo narození mrtvého dítěte. Takové pojištění by bylo v rozporu s etikou.

Pojistiteli se dává právo snížit své pojistné plnění, jestliže v důsledku nesprávného uvedení data narození pojištěné osoby nebo jejího pohlaví byly chybně stanoveny technické parametry pojištění, a to v poměru, v jakém je výše chybně stanoveného nižšího pojistného k jeho správné výši. Bylo-li z tohoto důvodu placeno vyšší pojistné, je pojistitel povinen jeho výši upravit s účinností ode dne, kdy se o tom dozvěděl. Pokud by však při správném uvedení data narození pojištěného pojistitel pojistnou smlouvu neuzavřel, je oprávněn od pojistné smlouvy odstoupit.

Došlo-li ke smrti pojištěného jeho úmyslným zbavením se života, tj. sebevraždou, je pojistitel povinen plnit pouze tehdy, jestliže pojištění trvalo nepřetržitě nejméně 2 roky bezprostředně předcházející této sebevraždě. Tímto ustanovením se vylučuje možný záměr pojištěného, aby úmyslným zbavením se života využil daného pojištění k finančnímu zabezpečení osob, kterým vznikne právo na pojistné plnění v případě takové jeho smrti.

Dojde-li během trvání pojištění k neplacení pojistného a bylo-li v případě běžného pojistného zaplaceno pojistné za dobu uvedenou v pojistné smlouvě, mění se automaticky takové pojištění na pojištění se sníženou pojistnou částkou nebo se sníženým ročním důchodem. Tato redukce je závislá na výši zaplaceného pojistného. Pojistníkovi tak zanikne povinnost platit další pojistné. Jestliže však tato pojistná částka, resp. snížený roční důchod jsou menší než limity stanovené pojistnou smlouvou, dojde k redukci doby pojištění. Uplynutím této redukované doby pak pojištění zanikne, pokud do této doby nedojde k obnovení pojištění. Tato redukce se však nevztahuje na pojištění pro případ smrti sjednaného za běžné pojistné a na přesně stanovenou dobu, u kterého se nevytváří rezervotvorná složka. Takové pojištění zanikne jako jiná pojištění pro nezaplacení pojistného.

V případě rezervotvorných pojištění, s výjimkou pojištění, ze kterého se vyplácí důchod, vzniká pojistníkovi právo na výplatu odkupného, které představuje část vytvořené rezervy vypočítanou pojistně matematickými metodami. Vzhledem k tomu, že v prvních letech pojištění je výše zaplaceného běžného pojistného nižší než náklady pojistitele spojené s pojištěním, stanoví se dvouletá lhůta, ve které nevzniká právo pojistníka vůči pojistiteli na výplatu odkupného. V závislosti na charakteru pojištění mohou pojistné podmínky stanovit jinak.

Pojistná smlouva může také stanovit podmínky, za kterých lze redukované pojištění obnovit. Tyto podmínky by měly obsahovat povinnost doplatit dlužnou částku pojistného, závazek pojistníka platit odpovídající výši pojistného a určit dobu od této redukce, ve které je možno žádat o obnovu pojištění.

K § 828s až 828t

V těchto ustanoveních se upravuje úrazové pojištění, které může být sjednáno jak jako pojištění škodové, tak i jako pojištění obnosové. Pojištění úrazu je často sjednáváno jako pojištění skupinové, tj. pojištění, kterým je pojištěna osoba, která sice není a ani nemůže být v pojistné smlouvě přesně určena, která však náleží ke skupině osob vymezené pojistnou smlouvou. Pojištěnou je tak např. každá osoba, která je návštěvníkem fotbalového utkání nebo účastníkem zájezdu.

Pojistiteli se dává právo odmítnout pojistné plnění, pokud k úrazu došlo úmyslným poškozením zdraví pojištěného nebo, byl-li uznán vinným pro úmyslný trestný čin, který souvisí se vznikem jeho úrazu. Právo snížit své pojistné plnění má pojistitel v případech, kdy se pojištěný uvedl do takového stavu, kdy nebyl schopen ovládat svoje jednání, resp. posoudit jeho následky a v tomto stavu došlo k jeho úrazu. Dojde-li v takovém stavu ke smrti pojištěného následkem úrazu, je pojistitel oprávněn takto snížit své pojistné plnění jen tehdy, pokud pojištěný způsobil jiné osobě těžkou újmu na zdraví nebo smrt.

K § 828u

Úprava obsahuje základní ustanovení o pojištění pro případ nemoci, které může být jak pojištěním škodovým, tak obnosovým. Toto pojištění může doplňovat, ale i nahrazovat systém veřejného zdravotního pojištění, který nepokrývá všechny náklady ani osoby. Aby se předešlo spekulacím, stanoví se minimální doba trvání smluvního pojištění, které je alternativou k systému veřejného zdravotního pojištění, nejméně 3 roky.

Upravují se čekací doby, které nesmí být delší než stanovené zákonem. Pojistitel nemůže namítat v tomto pojištění zvýšení rizika, neboť zvyšování pojistného rizika v důsledku stárnutí je pro toto pojištění charakteristickým znakem a musí být zakalkulováno pojistné

K § 828v až 828z

V souvislosti s přípravou ČR na vstup do EU se upravují některé povinnosti v případě uzavírání pojistných smluv v rámci volného poskytování služeb (Směrnice Rady 92/96/EEC, čl. 31). S tím souvisí stanovení informační povinnosti týkající se pojištění.

Jak bylo uvedeno v obecné části, řada zvláštních zákonů stanoví právnickým a fyzickým osobám povinnost uzavřít pojistnou smlouvu. S ohledem na připravovaný vstup České republiky do EU bylo nutné v navrhovaném zákoně upravit i možnost splnit povinnost pojištění sjednáním příslušné smlouvy s pojistitelem působícím v rámci EU. Do návrhu zákona jsou tak zapracována ustanovení čl. 8 druhé neživotní směrnice č. 88/357/EEC.

K části druhé, čl. II:

V souvislosti s návrhem tohoto zákona je třeba provést formulační změny zákona č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

K části třetí, čl. III:

Ustanovení příslušných směrnic Evropských společenství stanoví rozhodné (hmotné) právo pro neživotní pojištění i pro životní pojištění v rámci Evropské unie. Tyto směrnice je třeba implementovat promítnutím do zákona č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, ve znění pozdějších předpisů.

K části čtvrté, čl. IV:

Příslušná směrnice stanovuje tzv. velká pojistná rizika v neživotním pojištění. Implementaci této směrnice je třeba provést změnou zákona o pojišťovnictví.

K části páté, čl. V:

Navrhuje se obvyklé přechodné ustanovení, v němž se uvádí, že právní vztahy vzniklé z pojistných smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se řídí dosavadními právními předpisy.

Ve více zákonech se dosud užívá pojem „odbytné“, jímž se nadále rozumí pojem „odkupné“ podle tohoto zákona.

K části šesté, čl. VI:

K zajištění odpovídající legisvakance se navrhuje, aby zákon nabyl účinnosti prvním dnem sedmého kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení, s výjimkou těch ustanovení, která vzhledem ke své povaze nabudou účinnosti až dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky do Evropské unie v platnost.

V Praze dne 28. ledna 2002

Ing. Miloš Zeman v.r.

předseda vlády

JUDr. Jaroslav Bureš v.r.

ministr spravedlnosti

Platné znění příslušných ustanovení zákona s vyznačením navrhovaných změn.

Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů

* * *

§ 104

U práv na plnění z pojištění počíná běžet promlčecí doba za rok po pojistné události.

§ 104

Právo na plnění z pojištění se promlčí nejpozději za 3 roky, a jedná-li se o životní pojištění, za 10 let ; promlčecí doba počíná běžet za 1 rok po vzniku pojistné události. To platí i v případě, kdy poškozenému vznikl přímý nárok na pojistné plnění vůči pojistiteli, nebo v případě, kdy pojištěný žádá na pojistiteli úhradu částky, kterou poskytl poškozenému jako náhradu škody, za kterou poškozenému odpovídá.

* * *

[HLAVA PATNÁCTÁ

Pojistné smlouvy

ODDÍL PRVNÍ

Pojistná smlouva

§ 788

(1) Pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění, nastane-li nahodilá událost ve smlouvě blíže označená, a fyzická nebo právnická osoba, která s pojistitelem pojistnou smlouvu uzavřela, je povinna platit pojistné.

(2) Součástí pojistné smlouvy jsou všeobecné pojistné podmínky pojistitele (pojistné podmínky), na něž se pojistná smlouva odvolává, a které jsou k ní připojeny nebo byly před uzavřením smlouvy tomu, kdo s pojistitelem smlouvu uzavřel, sděleny.

(3) V pojistné smlouvě se lze od pojistných podmínek odchýlit jen v případech v nich určených. V jiných případech se lze odchýlit jen pokud je to ku prospěchu pojištěného.

(4) Všeobecné pojistné podmínky obsahují zejména vymezení události, ze které vzniká právo na plnění pojistitele, rozsah a splatnost pojistného plnění, stanovení způsobu placení pojistného a určení jeho výše, způsob, jakým se pojištěný v případě pojištění osob podílí na zisku pojišťovny, pokud tak stanoví pojistná smlouva.

§ 789

Zvláštní právní předpis může uložit fyzické a právnické osobě povinnost uzavřít pojistnou smlouvu. Může též stanovit, že pojištění bez uzavření pojistné smlouvy vznikne na základě jiné skutečnosti za podmínek v něm uvedených (pojištění zákonné).

§ 790

Pojistit lze zejména:

a) majetek pro případ jeho poškození, zničení, ztráty, odcizení nebo jiných škod, které na něm vzniknou (pojištění majetku);

b) fyzickou osobu pro případ jejího tělesného poškození, smrti, dožití určitého věku nebo pro případ jiné pojistné události (pojištění osob);

c) odpovědnost za škodu vzniklou na životě a zdraví nebo na věci, popřípadě odpovědnost za jinou majetkovou škodu (pojištění odpovědnosti za škodu).

§ 791

(1) Pro právní úkony týkající se pojištění je třeba písemné formy, není-li v tomto zákoně nebo v pojistných podmínkách stanoveno jinak.

(2) Pojistitel vydá tomu, kdo s ním pojistnou smlouvu uzavřel, pojistku jako písemné potvrzení o uzavření pojistné smlouvy. Dojde-li ke ztrátě nebo zničení pojistky, vydá pojistitel tomu, kdo s ním pojistnou smlouvu uzavřel, na jeho žádost a náklad druhopis pojistky. Pokud je podle pojistných podmínek třeba pojistku předložit k uplatnění práva na pojistné plnění, může pojistitel požadovat, aby se pojistka před vydáním druhopisu umořila.

(3) Obsahuje-li pojistka týkající se mezinárodní dopravy zboží oprávnění toho, kdo s pojistitelem smlouvu uzavřel, převést právo z pojistné smlouvy rubopisem, a to i nevyplněným, na další osoby, které jsou oprávněny k dalšímu převodu, jsou tyto osoby oprávněny k dalšímu převodu (pojistka na řad). Tento převod dopravní pojistky rubopisem (indosamentem) má účinky postoupení pohledávky, i když pojistitel nebyl o postupu vyrozuměn. Pojistitel není povinen zkoumat platnost rubopisu.

ODDÍL DRUHÝ

Uzavření pojistné smlouvy

§ 792

(1) K uzavření pojistné smlouvy je třeba, aby návrh byl přijat ve lhůtě, kterou navrhovatel určil, a neurčil-li ji, do jednoho měsíce ode dne, kdy druhý účastník návrh obdržel. Pojistná smlouva je uzavřena okamžikem, kdy navrhovatel obdrží sdělení o přijetí svého návrhu.

(2) Návrh pojistitele lze přijmout též zaplacením pojistného ve výši uvedené v návrhu, jestliže se tak stane ve lhůtě podle odstavce 1; pojistná smlouva je v takovém případě uzavřena, jakmile bylo pojistné zaplaceno.

§ 793

(1) Kdo s pojistitelem uzavírá pojistnou smlouvu, je povinen odpovědět pravdivě a úplně na všechny písemné dotazy pojistitele, týkající se sjednávaného pojištění. To platí též, jde-li o změnu pojištění.

(2) Tuto povinnost má i ten, na jehož majetek, život nebo zdraví anebo odpovědnost za škody se má pojištění vztahovat, i když pojistnou smlouvu sám neuzavírá.

§ 794

(1) Pojistnou smlouvu lze uzavřít i ve prospěch jiné osoby.

(2) Na pojistné smlouvy uzavřené ve prospěch jiné osoby se přiměřeně použije ustanovení o smlouvě ve prospěch třetí osoby (§ 50) s tím, že souhlas jiné osoby může být dán i dodatečně při uplatnění práv vyplývajících z pojistné události.

ODDÍL TŘETÍ

Práva a povinnosti z pojištění

§ 795

(1) Povinnost pojistitele plnit a jeho právo na pojistné vznikne prvým dnem po uzavření pojistné smlouvy, nebylo-li účastníky dohodnuto, že vznikne již uzavřením pojistné smlouvy nebo později.

(2) V pojištění týkajícím se mezinárodní dopravy zboží lze dohodnout, že se pojištění vztahuje i na dobu před uzavřením pojistné smlouvy. Pojistitel však není povinen poskytnout pojistné plnění, pokud ten, kdo s pojistitelem uzavřel pojistnou smlouvu, v době uzavření pojistné smlouvy věděl nebo musel vědět, že pojistná událost již nastala.

§ 796

(1) Ten, kdo s pojistitelem uzavřel pojistnou smlouvu, je povinen platit pojistné, a to za dohodnutá pojistná období (běžné pojistné); lze též dohodnout, že pojistné bude zaplaceno najednou za celou dobu, na kterou bylo pojištění sjednáno (jednorázové pojistné).

(2) Nebylo-li dohodnuto jinak, je běžné pojistné splatné prvního dne pojistného období a jednorázové pojistné dnem počátku pojištění.

(3) Není-li v pojištění týkajícím se mezinárodní dopravy zboží zaplaceno pojistné a nejde-li o případ uvedený v § 795 odst. 2, není pojistitel povinen poskytnout pojistné plnění z pojistných událostí, ke kterým došlo před zaplacením pojistného. Pojistitel nemá právo na pojistné, jestliže v době uzavření pojistné smlouvy věděl, že pojistná událost nemůže nastat.

(4) Stanoví-li tak pojistné podmínky, je ten, kdo s pojistitelem uzavřel pojistnou smlouvu, zproštěn povinnosti platit pojistné, aniž je tím dotčena výše pojistného plnění.

§ 797

(1) Právo na plnění má, pokud není v tomto zákoně nebo v pojistných podmínkách stanoveno jinak, ten, na jehož majetek, život nebo zdraví anebo na jehož odpovědnost za škody se pojištění vztahuje (pojištěný).

(2) Právo na plnění vznikne, nastane-li skutečnost, se kterou je spojen vznik povinnosti pojistitele plnit (pojistná událost).

(3) Plnění je splatné do patnácti dnů, jakmile pojistitel skončil šetření nutné k zjištění rozsahu povinnosti pojistitele plnit. Šetření musí být provedeno bez zbytečného odkladu; nemůže-li být skončeno do jednoho měsíce po tom, kdy se pojistitel o pojistné události dozvěděl, je pojistitel povinen poskytnout pojištěnému na požádání přiměřenou zálohu.

§ 798

Pojistitel je oprávněn plnění z pojistné smlouvy přiměřeně snížit, jestliže na základě vědomě nepravdivé nebo neúplné odpovědi (§ 793) bylo určeno nižší pojistné.

§ 799

(1) Pojištěný je povinen zachovávat povinnosti, které byly dohodnuty nebo které jsou v tomto zákoně anebo v pojistných podmínkách stanoveny.

(2) Kdo má právo na plnění, je povinen bez zbytečného odkladu pojistiteli písemně oznámit, že nastala pojistná událost, dát pravdivé vysvětlení o jejím vzniku a rozsahu jejích následků a předložit potřebné doklady, které si pojistitel vyžádá. Pojistné podmínky mu mohou uložit i další povinnosti.

(3) Mělo-li vědomé porušení povinností uvedených v odstavcích 1 a 2 podstatný vliv na vznik pojistné události nebo na zvětšení rozsahu následků pojistné události, je pojistitel oprávněn plnění z pojistné smlouvy snížit podle toho, jaký vliv mělo toto porušení na rozsah jeho povinnosti plnit.

ODDÍL ČTVRTÝ

Zánik pojištění

§ 800

(1) Pojištění, u kterého je sjednáno běžné pojistné, zanikne výpovědí ke konci pojistného období; výpověď musí být dána aspoň šest týdnů před jeho uplynutím.

(2) Lze též dohodnout, že pojištění může vypovědět každý z účastníků do dvou měsíců po uzavření pojistné smlouvy. Výpovědní lhůta je osmidenní; jejím uplynutím pojištění zanikne.

(3) Pojistnou smlouvu může fyzická nebo právnická osoba, která s pojistitelem pojistnou smlouvu uzavřela, vypovědět ve lhůtě do 30 dnů po doručení sdělení pojistitele o převodu uzavřené pojistné smlouvy na jiného pojistitele nebo po zveřejnění oznámení o odnětí povolení k provozování pojišťovací činnosti pojistitele. Výpovědní lhůta je osmidenní, jejím uplynutím pojištění zanikne.

(4) Pojistitel nemůže podle odstavce 1 a 3 vypovědět pojištění osob s výjimkou pojištění pro případ úrazu.

§ 801

Pojištění zanikne rovněž tím, že pojistné za první pojistné období nebo jednorázové pojistné nebylo zaplaceno do tří měsíců anebo pojistné za další pojistné období nebylo zaplaceno do šesti měsíců od jeho splatnosti; tyto lhůty lze dohodou prodloužit. Pojištění zanikne uplynutím příslušné lhůty. Totéž platí, byla-li zaplacena jen část pojistného.

§ 802

(1) Při vědomém porušení povinností uvedených v ustanovení § 793 může pojistitel od pojistné smlouvy odstoupit, jestliže při pravdivém a úplném odpovězení dotazů by pojistnou smlouvu neuzavřel. Toto právo může pojistitel uplatnit do tří měsíců ode dne, kdy takovou skutečnost zjistil; jinak právo zanikne.

(2) Dozví-li se pojistitel až po pojistné události, že její příčinou je skutečnost, kterou pro vědomě nepravdivé nebo neúplné odpovědi nemohl zjistit při sjednávání pojištění a která pro uzavření pojistné smlouvy byla podstatná, je oprávněn plnění z pojistné smlouvy odmítnout; odmítnutím plnění pojištění zanikne.

§ 803

(1) Pojistitel má právo na pojistné za dobu do zániku pojištění.

(2) Zanikne-li pojištění před uplynutím doby, za kterou bylo běžné pojistné zaplaceno, je pojistitel povinen jeho zbývající část pojistného vrátit.

(3) Nastala-li pojistná událost a důvod dalšího pojištění tím odpadl, náleží pojistiteli pojistné do konce pojistného období, v němž pojistná událost nastala; jednorázové pojistné náleží pojistiteli i v těchto případech vždy celé.

§ 804

Pojistné podmínky pro pojištění osob stanoví, ve kterých případech je pojistitel povinen vyplatit při zániku pojištění odbytné, kdy pojištění nezanikne pro neplacení pojistného a na které případy se nevztahuje ustanovení § 803 odst. 2 o vrácení pojistného.

ODDÍL PÁTÝ

Změna pojištění

§ 805

Pojistné podmínky pro pojištění majetku a pro pojištění odpovědnosti za škodu, týkající se pojištění majetku ve společném jmění manželů stanoví, za jakých předpokladů zaniká pojištění majetku nebo pojištění odpovědnosti za škodu, na koho přecházejí a na které věci se vztahuje, zaniklo-li společné jmění.

ODDÍL ŠESTÝ

Pojištění majetku

§ 806

Z pojištění majetku má pojištěný právo, aby mu bylo poskytnuto plnění ve výši určené podle pojistných podmínek, týká-li se pojistná událost věci, na kterou se pojištění vztahuje.

§ 807

Je-li táž věc pojištěna pro stejný případ u více pojistitelů a převyšuje-li úhrn pojistných částek pojistnou hodnotu věci nebo převyšuje-li úhrn částek, které by z uzavřených pojistných smluv z téže události pojistitelé byli povinni plnit (vícenásobné pojištění), je každý z pojistitelů povinen poskytnout plnění do výše hodnoty věci, nebo dohodnuté pojistné částky pouze v poměru částky, kterou by byl povinen plnit podle své smlouvy, k částkám, které by byli úhrnem povinni plnit všichni pojistitelé.

§ 808

Pokud je věc pojištěna pro tutéž dobu zároveň jiným pojištěním proti jednotlivým zvláštním nebezpečím, poskytne pojistitel plnění z pojistné události způsobené takovým zvláštním nebezpečím - má-li vůbec povinnost škodu nahradit - pokud pojištěný nemohl dosáhnout plnění z pojištění pro případ takového zvláštního nebezpečí.

§ 809

(1) Pojištěný je povinen dbát, aby pojistná událost nenastala; zejména nesmí porušovat povinnosti směřující k odvrácení nebo zmenšení nebezpečí, které jsou mu právními předpisy uloženy nebo které vzal na sebe pojistnou smlouvou.

(2) Porušil-li pojištěný vědomě nebo následkem požití alkoholu nebo návykových látek povinnosti uvedené v odstavci 1 a toto porušení podstatně přispělo ke vzniku pojistné události nebo k většímu rozsahu jejích následků, je pojistitel oprávněn plnění z pojistné smlouvy přiměřeně snížit. Totéž platí, porušil-li tyto povinnosti vědomě nebo následkem požití alkoholu nebo návykových látek ten, kdo s pojištěným žije ve společné domácnosti.

§ 810

Pojištěný má právo na náhradu nákladů účelně vynaložených na odvrácení pojistné události, která pojištěnému majetku bezprostředně hrozila. Rovněž má právo na náhradu nákladů, které účelně vynaložil, aby zmírnil následky pojistné události.

§ 811

(1) Týká-li se pojistná událost zastavené nemovitosti (§ 151a a násl.), plní pojistitel jen se souhlasem zástavního věřitele, avšak jen tehdy, ohlásí-li zástavní věřitel nejpozději do výplaty plnění, že zástavní právo vzniklo vkladem do katastru nemovitostí.

(2) Odepře-li zástavní věřitel souhlas k plnění, složí je pojistitel do soudní úschovy.

§ 812

Změnou v osobě vlastníka pojištěné věci pojištění zanikne, nestanoví-li pojistné podmínky jinak.

§ 813

(1) Jestliže pojištěný má proti jinému právo na náhradu škody způsobené pojistnou událostí, přechází jeho právo na pojistitele, a to do výše plnění, které mu pojistitel poskytl.

(2) Přešlo-li na pojistitele právo podle odstavce 1 proti fyzické osobě, platí při jeho uplatňování přiměřeně ustanovení § 450.

(3) Na pojistitele nepřecházejí nároky pojištěného proti osobám, které s ním žijí ve společné domácnosti nebo které jsou na něho odkázány svou výživou. To však neplatí, jestliže tyto osoby způsobily škodu úmyslně.

§ 814

Nahradil-li pojistitel pojištěnému jen část škody, je osoba, proti níž má pojištěný právo na úhradu zbývající části škody, povinna uspokojit pojistitele až po uspokojení pojištěného.

§ 815

(1) Pojištění se může vztahovat na majetek jiného než toho, kdo pojistnou smlouvu s pojistitelem uzavřel. Pojistné podmínky stanoví, kdy v tomto případě nevzniká právo na plnění z pojistné události pojištěnému, ale jiné osobě.

(2) Zemře-li fyzická osoba nebo zanikne-li právnická osoba, která sjednala pojištění vztahující se na majetek jiné osoby, vstupuje tato osoba do pojištění na místo toho, kdo s pojistitelem pojistnou smlouvu uzavřel.

ODDÍL SEDMÝ

Pojištění osob

§ 816

Z pojištění osob má pojištěný právo, aby mu byla vyplacena dohodnutá částka nebo aby mu byl placen dohodnutý důchod, anebo aby mu bylo poskytnuto plnění ve výši určené podle pojistných podmínek, nastane-li u něho pojistná událost.

§ 817

(1) Je-li dohodnuto, že pojistnou událostí je smrt pojištěného, může ten, kdo pojistnou smlouvu s pojistitelem uzavřel, určit osobu, které má pojistnou událostí vzniknout právo na plnění, a to jménem nebo vztahem k pojištěnému. Až do vzniku pojistné události může určení osoby změnit; není-li ten, kdo smlouvu uzavřel, sám pojištěným, může tak učinit jen se souhlasem pojištěného. Změna určení osoby je účinná doručením sdělení pojistiteli.

(2) Není-li oprávněná osoba v době pojistné události určena nebo nenabude-li práva na plnění, nabývají tohoto práva manžel pojištěného, a není-li ho, děti pojištěného.

(3) Není-li osob uvedených v odstavci 2, nabývají tohoto práva rodiče pojištěného, a není-li jich, osoby, které žily s pojištěným po dobu nejméně jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a které z toho důvodu pečovaly o společnou domácnost nebo byly odkázány výživou na pojištěného; není-li ani těchto osob, nabývají tohoto práva dědici pojištěného.

§ 818

Vznikne-li právo na plnění několika osobám a nejsou-li podíly určeny, má každý z nich právo na stejný díl.

§ 819

Zemře-li ten, kdo uzavřel s pojistitelem pojistnou smlouvu, podle které je pojištěn někdo jiný, vstupuje do pojištění na jeho místo pojištěný. Totéž platí, zanikne-li právnická osoba, která pojistnou smlouvu s pojistitelem uzavřela.

§ 820

Je-li pojistnou událostí úraz pojištěného, je pojistitel oprávněn snížit částku, kterou má vyplatit, došlo-li k úrazu následkem požití alkoholu nebo návykových látek pojištěným.

§ 821

Právem vůči pojistiteli není dotčeno právo na náhradu škody proti tomu, kdo za škodu odpovídá.

ODDÍL OSMÝ

Pojištění odpovědnosti za škody

§ 822

Z pojištění odpovědnosti za škody má pojištěný právo, aby v případě pojistné události pojistitel za něho nahradil podle pojistných podmínek škodu, za kterou pojištěný odpovídá.

§ 823

Náhradu platí pojistitel poškozenému; poškozený však právo na plnění proti pojistiteli nemá, nestanoví-li zvláštní předpisy jinak.

§ 824

Pojistné podmínky mohou stanovit, v kterých případech změnou v osobě vlastníka věci nezaniká pojištění odpovědnosti za škody.

§ 825

Pojistitel nemá právo snížit podle ustanovení § 799 odst. 3 náhradu, kterou za pojištěného vyplácí poškozenému; částku, o kterou pojistitel takto nemohl své plnění snížit, je povinen mu uhradit pojištěný.

§ 826

Jestliže pojištěný způsobí škodu následkem požití alkoholu nebo návykových látek, má pojistitel proti němu právo na přiměřenou náhradu toho, co za něj plnil.

§ 827

Pokud pojistitel nahradil za pojištěného škodu, přechází na něj právo pojištěného na náhradu škody nebo jiné obdobné právo, které mu v souvislosti s jeho odpovědností za škodu vzniklo proti jinému. Přešlo-li na pojistitele právo na náhradu škody proti fyzické osobě, platí při jeho uplatňování přiměřeně ustanovení § 450.

§ 828

(1) Pojištění se může vztahovat i na odpovědnost jiného než toho, kdo pojistnou smlouvu s pojistitelem uzavřel.

(2) Zemře-li fyzická osoba nebo zanikne-li právnická osoba, která sjednala pojištění vztahující se na odpovědnost jiné osoby, vstupuje tato osoba do pojištění na místo toho, kdo s pojistitelem pojistnou smlouvu uzavřel.)

Hlava patnáctá

Pojistná smlouva

Oddíl první

Základní ustanovení

§ 788

6. Pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje v případě vzniku pojistné události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné.

7. Pojistná smlouva je smlouvou o finančních službách, na základě které vzniká a trvá pojištění.

8. Právní vztahy účastníků pojištění se řídí tímto zákonem, pokud zvláštní právní předpis tyto vztahy neupravuje jinak.^7a)

9. Je-li zvláštním právním předpisem stanovena osobě povinnost uzavřít pojistnou smlouvu (dále jen „povinné pojištění“), lze se v pojistné smlouvě odchýlit od ustanovení tohoto zákona nebo zvláštního právního předpisu, jen pokud to tento zákon nebo zvláštní právní předpis připouští a, nedojde-li tím ke snížení rozsahu pojištění stanoveného zvláštním právním předpisem.

10. Stanoví-li tak zvláštní právní předpis, vzniká pojistiteli povinnost uzavřít pojistnou smlouvu tak, aby mu povinnost poskytnout pojistné plnění vznikla i tehdy, byla-li škoda způsobena úmyslným jednáním pojistníka, pojištěného nebo jiné oprávněné osoby.

^7a) Například zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., obč. zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb. a zákona č. 56/2000 Sb.

§ 789

Vymezení pojmů

Pro účely pojistné smlouvy se rozumí

6. nahodilou skutečností skutečnost, která je možná a u které není jisté, zda v době trvání pojištění vůbec nastane, nebo není známa doba jejího vzniku,

7. pojistnou událostí nahodilá skutečnost blíže označená v pojistné smlouvě nebo ve zvláštním právním předpisu, se kterou je spojen vznik povinnosti pojistitele poskytnout pojistné plnění,

8. pojistnou dobou doba, na kterou bylo pojištění sjednáno,

9. zájemcem osoba, která má zájem o uzavření pojistné smlouvy s pojistitelem,

10. účastníkem pojištění pojistitel a pojistník jakožto smluvní strany a dále pojištěný a každá další osoba, které z pojištění vzniklo právo nebo povinnost,

f) pojistitelem právnická osoba, která je oprávněna provozovat pojišťovací činnost podle

zvláštního zákona,^7b)

7. pojistníkem osoba, která s pojistitelem uzavřela pojistnou smlouvu,

8. pojištěným osoba, na jejíž život, zdraví, majetek, odpovědnost za škodu nebo jiné hodnoty pojistného zájmu se pojištění vztahuje,

9. oprávněnou osobou osoba, které vzniklo právo na pojistné plnění,

10. obmyšleným osoba určená pojistníkem v pojistné smlouvě, které vzniká právo na pojistné plnění v případě smrti pojištěného,

11. skupinovým pojištěním pojištění, které se vztahuje na skupinu pojištěných blíže vymezených v pojistné smlouvě, jejichž totožnost v době uzavření této smlouvy není obvykle známa,

12. pojistným nebezpečím možná prvotní příčina vzniku pojistné události,

13. pojistným rizikem míra pravděpodobnosti vzniku pojistné události vyvolané pojistným nebezpečím,

14. pojistným zájmem oprávněná potřeba ochrany před následky nahodilé skutečnosti vyvolané pojistným nebezpečím,

15. pojistnou hodnotou nejvyšší možná majetková újma, která může v důsledku pojistné události nastat,

16. pojistným úplata za pojištění,

r) běžným pojistným pojistné stanovené na časová období dohodnutá v pojistné smlouvě (pojistná období),

s) jednorázovým pojistným pojistné stanovené na celou dobu, na kterou bylo pojištění sjednáno,

t) škodnou událostí skutečnost, ze které vznikla škoda a která by mohla být důvodem vzniku práva na pojistné plnění,

u) časovou cenou cena, kterou měla věc bezprostředně před pojistnou událostí; stanoví se z nové ceny věci, přičemž se přihlíží ke stupni opotřebení nebo jiného znehodnocení anebo k zhodnocení věci, k němuž došlo její opravou, modernizací nebo jiným způsobem,

v) novou cenou cena, za kterou lze v daném místě a v daném čase věc stejnou nebo srovnatelnou znovu pořídit jako věc stejnou nebo novou, stejného druhu a účelu,

w) odkupným část nespotřebovaného pojistného ukládaná pojistitelem jako rezerva vypočtená pojistně matematickými metodami k datu zániku pojištění,

x) čekací dobou doba, po kterou nevzniká pojistiteli povinnost poskytnout pojistné plnění z událostí, které by jinak byly pojistnými událostmi,

y) pojištěním škodovým pojištění, jehož účelem je náhrada škody vzniklé v důsledku pojistné události,

z) pojištěním obnosovým pojištění, jehož účelem je získání dohodnuté finanční částky v důsledku pojistné události ve výši, která je nezávislá na vzniku nebo rozsahu škody,

za) volným poskytováním služeb provozování pojišťovací činnosti na území jiného členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor (dále jen „členský stát“) než je členský stát sídla pojistitele na základě povolení uděleného orgánem dozoru členského státu sídla pojistitele, aniž by tato činnost podléhala udělení povolení dozorčím orgánem jiného členského státu, ve kterém má být pojišťovací činnost provozována a aniž by byla vykonávána prostřednictvím agentury, pobočky, dceřiné společnosti nebo organizační složky podniku zřízené v tomto jiném členském státě než stát sídla pojistitele.

^7b) Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 316/2001 Sb. a zákona č. 12/2002 Sb.

§ 790

(1) Pojistná smlouva musí obsahovat zejména

7. určení oprávněné osoby,

8. určení, zda se jedná o pojištění škodové nebo obnosové,

9. vymezení pojistného nebezpečí,

10. výši pojistného, jeho splatnost a údaj o tom, zda se jedná o pojistné běžné nebo jednorázové,

11. vymezení pojistné doby a doby platnosti pojistné smlouvy,

12. v případě pojištění osob, bylo-li dohodnuto, že se oprávněná osoby bude podílet na výnosech pojistitele, způsob, jakým se oprávněná osoba na těchto výnosech bude podílet.

(2) Pojišťovna je povinna zabezpečit identifikaci pojistníka a pojištěného při uzavírání pojistné smlouvy a identifikační údaje o pojistníkovi a pojištěném vést ve své evidenci. Identifikačními údaji se rozumí

a) u fyzických osob jméno, příjmení, adresa a datum narození nebo rodné číslo, popřípadě identifikační číslo,

b) u právnických osob obchodní firma nebo název právnické osoby, její sídlo a u tuzemských právnických osob též identifikační číslo.

(3) Identifikační údaje podle odstavce 2 musí být uvedeny v pojistné smlouvě a v pojistce.

(4) Nedílnou součástí pojistné smlouvy jsou pojistné podmínky pojistitele, na něž se pojistná smlouva odvolává. Tyto pojistné podmínky musí být k pojistné smlouvě připojeny. Pojistník s nimi musí být před uzavřením pojistné smlouvy prokazatelně seznámen a bez jeho souhlasu nelze tyto pojistné podmínky měnit.

(5) Pojistné podmínky obsahují zejména vymezení podmínek vzniku, trvání a zániku pojištění, vymezení pojistné události, stanovení podmínek, za kterých v případě vzniku škodné události nevzniká pojistiteli povinnost poskytnout pojistné plnění (výluky z pojištění), způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost.

(6) Pojistná smlouva musí být uzavřena písemně. Písemné formy k uzavření pojistné smlouvy není třeba, jde-li o pojištění s pojistnou dobou kratší než 1 rok (krátkodobé pojištění).

(7) Pojistitel je povinen vydat pojistníkovi stejnopis pojistné smlouvy. To platí i v případě změny pojistné smlouvy.

§ 791

7. K uzavření pojistné smlouvy je třeba, aby návrh byl přijat ve lhůtě, kterou navrhovatel určil, a neurčil-li ji, do 1 měsíce nebo, je-li podmínkou uzavření pojistné smlouvy lékařská prohlídka, do 2 měsíců ode dne, kdy osoba, které byl návrh určen, tento návrh obdržela. Pojistná smlouva je uzavřena okamžikem, kdy dojde navrhovateli sdělení o přijetí návrhu.

8. Návrh pojistitele lze přijmout též zaplacením pojistného ve výši uvedené v návrhu, jestliže se tak stane ve lhůtě stanovené v odstavci 1, pokud tento zákon nevyžaduje uzavření pojistné smlouvy v písemné formě. Pojistná smlouva je v takovém případě uzavřena, jakmile bylo pojistné zaplaceno.

9. Obsahuje-li přijetí návrhu dodatky, výhrady, omezení nebo jiné změny proti původnímu návrhu, považuje se takové přijetí za nový návrh. Nevyjádří-li se druhá strana k novému návrhu ve lhůtě 1 měsíce ode dne, kdy jí byl nový návrh doručen, považuje se návrh za odmítnutý.

10. Ustanovení odstavců 1 až 3 platí obdobně i pro návrh na změnu pojistné smlouvy.

11. Pojištění vzniká dnem uzavření pojistné smlouvy, nebylo-li dohodnuto, že vznikne později.

12. Lze dohodnout, že se pojištění vztahuje i na dobu před uzavřením pojistné smlouvy. Nestanoví-li tento zákon jinak, pojistitel není povinen poskytnout pojistné plnění, pokud pojistník v době podání návrhu na uzavření pojistné smlouvy věděl nebo mohl vědět, že pojistná událost již nastala, a pojistitel nemá právo na pojistné, jestliže v době podání návrhu na uzavření pojistné smlouvy věděl nebo mohl vědět, že pojistná událost nemůže nastat.

§ 792

Forma právních úkonů

K právním úkonům týkajícím se pojištění je třeba písemné formy, není-li v zákoně stanoveno nebo v pojistné smlouvě dohodnuto jinak.

§ 793

Doručování písemností

4. Písemnost týkající se pojištění je dodávána zpravidla prostřednictvím držitele poštovní licence podle zvláštního zákona^7e) na poslední pojistiteli známou adresu účastníka pojištění, jemuž je určena. Písemnost může být doručena i zaměstnancem pojistitele.

5. Nebyl-li adresát zastižen, doručovatel uloží písemnost pojistitele v místně příslušné provozovně držitele poštovní licence. Nevyzvedne-li adresát písemnost do 15 dnů od jejího uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení písemnosti nedozvěděl.

6. Odmítl-li adresát přijetí písemnosti, považuje se písemnost za doručenou dnem, kdy adresát její přijetí odmítl. O následcích odmítnutí musí být adresát poučen.

^7e) § 1 odst. 2 zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách).

§ 794

Pojistka

(1) Pojistitel vydá pojistníkovi pojistku jako potvrzení o uzavření pojistné smlouvy.

2. Nebyla-li pojistná smlouva uzavřena v písemné formě, musí pojistka obsahovat nejméně číslo pojistné smlouvy, náležitosti uvedené v § 790 odst. 1 a 2 a případná ujednání odchylná od pojistných podmínek. V ostatních případech musí pojistka obsahovat nejméně určení smluvních stran, číslo pojistné smlouvy, pojistné nebezpečí, pojistnou dobu a dobu platnosti pojistné smlouvy.

2. Dojde-li ke ztrátě nebo zničení pojistky, vydá pojistitel na žádost a náklady pojistníka druhopis pojistky. Vzniká-li podle pojistné smlouvy povinnost předložit k uplatnění práva na pojistné plnění pojistku, může pojistitel požadovat, aby se pojistka před vydáním druhopisu umořila.

§ 795

Pojištění cizího pojistného rizika

5. Pojistník může uzavřít pojistnou smlouvu na pojistné riziko pojištěného, který je osobou odlišnou od pojistníka (dále jen „pojištění cizího pojistného rizika“).

6. Pojistník je povinen seznámit pojištěného s obsahem pojistné smlouvy týkající se pojištění cizího pojistného rizika.

7. Právo na pojistné plnění může pojistník uplatnit pouze tehdy, jestliže prokáže splnění povinnosti podle odstavce 2 a jestliže prokáže, že mu byl k přijetí pojistného plnění dán souhlas pojištěného, popřípadě zákonného zástupce takové osoby, není-li zákonným zástupcem pojistník sám.

8. Zemře-li nebo, zanikne-li bez právního nástupce pojistník, který sjednal pojištění cizího pojistného rizika, vstupuje pojištěný do pojištění namísto pojistníka, a to dnem, kdy pojistník zemřel nebo zanikl bez právního nástupce, nestanoví-li pojistná smlouva jinak. Vztahuje-li se pojištění na pojistné riziko více osob, pojistná smlouva stanoví podmínky dalšího trvání tohoto pojištění.

§ 796

Pojištění ve prospěch třetí osoby

Pojistnou smlouvu lze uzavřít i ve prospěch třetí osoby. Ustanovení o smlouvě ve prospěch třetí osoby se v takovém případě použijí obdobně. Souhlas třetí osoby může být dán i dodatečně při uplatnění práva na pojistné plnění.

Pojistné

§ 797

5. Právo pojistitele na pojistné vzniká dnem uzavření pojistné smlouvy nebo dnem dohodnutým v pojistné smlouvě, nestanoví-li tento zákon jinak.

6. Nebylo-li dohodnuto jinak, je běžné pojistné splatné prvního dne pojistného období a jednorázové pojistné dnem počátku pojištění.

7. Pojistné je zaplaceno dnem, kdy byla platba předána v hotovosti pojistiteli nebo dnem, kdy byla přijata poukázaná částka provozovatelem poštovních služeb, anebo byla platba odepsána z účtu příkazce vedeného bankou nebo spořitelním a úvěrním družstvem, nebylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak.

8. Na žádost pojistníka je pojistitel povinen sdělit způsob stanovení výše pojistného.

§ 798

7. Pojistitel má právo na pojistné za pojistnou dobu, nestanoví-li tento zákon jinak nebo, nebylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak.

8. Nastala-li pojistná událost, v důsledku které pojištění zaniklo, náleží pojistiteli pojistné do konce pojistného období, v němž pojistná událost nastala; jednorázové pojistné náleží v takovém případě pojistiteli za celou dobu, na kterou bylo pojištění sjednáno. To platí, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak nebo, nebylo-li jinak dohodnuto.

9. Pojistná smlouva může stanovit podmínky, za kterých má pojistitel právo v souvislosti se změnami podmínek rozhodných pro stanovení výše pojistného, s výjimkou změny věku a zdravotního stavu u pojištění osob, upravit nově výši běžného pojistného na další pojistné období. Pojistitel je povinen nově stanovenou výši pojistného sdělit pojistníkovi nejpozději ve lhůtě 2 měsíců před splatností pojistného za pojistné období, ve kterém se má výše pojistného změnit. V jiných případech nelze bez dohody s pojistníkem výši pojistného měnit, nestanoví-li tento zákon jinak.

10. Pokud pojistník se změnou výše pojistného podle odstavce 3 nesouhlasí, musí svůj nesouhlas uplatnit do 1 měsíce ode dne, kdy se o navrhované změně výše pojistného dozvěděl; v tomto případě pak pojištění zanikne uplynutím pojistného období, na které bylo pojistné zaplaceno, nebylo-li dohodnuto jinak. Pojistitel je povinen ve sdělení o nově stanovené výši pojistného pojistníka na tento následek upozornit.

11. Pojistitel je oprávněn započíst proti pojistnému plnění, s výjimkou pojistného plnění z povinného pojištění, dlužné částky pojistného a jiné splatné pohledávky z pojištění.

12. Pojistitel je povinen přijmout splatné pojistné a jiné splatné pohledávky z pojištění vyplývající z pojistné smlouvy též od zástavního věřitele nebo od oprávněné osoby či od pojištěného.

Další práva a povinnosti účastníků pojištění

§ 799

4. Pojistník a pojištěný jsou povinni pravdivě a úplně odpovědět na všechny písemné dotazy pojistitele týkající se sjednávaného pojištění. To platí i v případě, že jde o změnu pojištění. Stejnou povinnost má pojistitel vůči pojistníkovi nebo pojištěnému.

5. Pojistník je povinen bez zbytečného odkladu pojistiteli oznámit, že nastala pojistná událost, podat pravdivé vysvětlení o vzniku a rozsahu následků této události, předložit k tomu potřebné doklady a postupovat způsobem dohodnutým v pojistné smlouvě. Není-li pojistník současně pojištěným, má tuto povinnost pojištěný; je-li pojistnou událostí smrt pojištěného, má tuto povinnost oprávněná osoba.

6. Oprávněná osoba nenabude práva na pojistné plnění, jestliže pojistnou událost způsobila úmyslně sama nebo z jejího podnětu jiná osoba.

§ 800

8. Pojistník je povinen bez zbytečného odkladu oznámit pojistiteli změnu nebo zánik pojistného rizika. V případě pojištění cizího pojistného rizika má tuto povinnost pojištěný.

9. Jestliže se v pojistné době pojistné riziko sníží, je pojistitel povinen úměrně tomuto snížení snížit pojistné, a to s účinností ode dne, kdy se pojistné riziko snížilo.

10. Jestliže se v době trvání pojištění pojistné riziko podstatně zvýší tak, že pokud by v tomto rozsahu existovalo již při uzavírání pojistné smlouvy, pojistitel by smlouvu uzavřel za jiných podmínek, vzniká pojistiteli právo do 1 měsíce ode dne, kdy se dozvěděl o zvýšení pojistného rizika, navrhnout změnu pojistné smlouvy ode dne, kdy se pojistné riziko zvýšilo. Pojistník je povinen se k tomuto návrhu vyjádřit do 1 měsíce od jeho obdržení, nebylo-li dohodnuto jinak.

11. Nesouhlasí-li pojistník se změnou pojistné smlouvy nebo, nevyjádří-li se k této změně ve lhůtě podle odstavce 3, má pojistitel právo pojistnou smlouvu vypovědět, a to ve lhůtě 1 měsíce ode dne, kdy obdržel nesouhlas pojistníka se změnou pojistné smlouvy, nebo ode dne, kdy uplynula lhůta pro vyjádření pojistníka podle odstavce 3. V takovém případě pojištění zanikne uplynutím 8 dnů ode dne doručení výpovědi pojistníkovi.

12. Jestliže se v době trvání pojištění pojistné riziko podstatně zvýší tak, že pokud by v tomto rozsahu existovalo již při uzavírání pojistné smlouvy, pojistitel by za těchto podmínek pojistnou smlouvu neuzavřel, má právo pojistnou smlouvu vypovědět, a to ve lhůtě 1 měsíce ode dne, kdy se dozvěděl o zvýšení pojistného rizika. V takovém případě pojištění zanikne uplynutím 8 dnů ode dne doručení výpovědi pojistníkovi.

13. Jestliže pojistitel ve stanovené lhůtě pojistnou smlouvu nevypověděl a ani nepředložil návrh na její změnu, nemůže se dodatečně dovolávat důsledků zvýšení pojistného rizika.

14. Ustanovení odstavců 2 až 5 se nepoužije u pojištění osob v případech, kdy se pojistné riziko mění v průběhu doby trvání pojištění a kdy je tato změna promítnuta v kalkulaci pojistného.

§ 801

5. Pojistitel je povinen po oznámení pojistné události bez zbytečného odkladu zahájit šetření nutné ke zjištění rozsahu jeho povinnosti plnit.

6. Pojistné plnění je splatné do 15 dnů po skončení šetření podle odstavce 1. Šetření je skončeno, jakmile pojistitel sdělí jeho výsledky oprávněné osobě.

7. Vzniklo-li právo na pojistné plnění a nemůže-li být šetření skončeno do 1 měsíce po tom, co se pojistitel o pojistné události dozvěděl, je povinen poskytnout oprávněné osobě na její žádost přiměřenou zálohu. Lhůta podle věty první neběží, je-li šetření znemožněno nebo ztíženo z viny oprávněné osoby, pojistníka nebo pojištěného.

8. Pokud byly náklady šetření podle odstavce 1, vynaložené pojistitelem, vyvolány nebo zvýšeny porušením povinností účastníků pojištění, má pojistitel právo požadovat na tom, kdo povinnost porušil, přiměřenou náhradu.

§ 802

Následky porušení povinností

4. Porušil-li při sjednávání pojištění nebo při změně pojistné smlouvy pojistník nebo pojištěný některou z povinností uvedených v tomto zákoně nebo v pojistné smlouvě a bylo-li v důsledku toho stanoveno nižší pojistné, může pojistitel pojistné plnění přiměřeně snížit, nestanoví-li tento zákon jinak.

5. Pokud mělo porušení povinností uvedených v tomto zákoně nebo v pojistné smlouvě podstatný vliv na vznik pojistné události, její průběh nebo na zvětšení rozsahu jejích následků anebo na zjištění nebo určení výše pojistného plnění, může pojistitel pojistné plnění snížit úměrně tomu, jaký vliv mělo toto porušení na rozsah jeho povinnosti plnit, nestanoví-li tento zákon jinak.

6. V případě, že nebyla splněna povinnost oznámit zvýšení pojistného rizika a pojistitel na základě svého zjištění pojistnou smlouvu vypověděl, náleží mu pojistné až do konce pojistného období, ve kterém došlo k zániku pojištění; jednorázové pojistné náleží pojistiteli v tomto případě celé.

§ 803

Zástavní právo a vázání výplaty pojistného plnění na souhlas třetí osoby

7. Týká-li se pojistná událost zastavené věci movité, vyplatí pojistitel pojistné plnění do výše zastavené pohledávky jen se souhlasem zástavního věřitele, byl-li vznik zástavního práva pojistiteli oznámen pojištěným nebo prokázán zástavním věřitelem před výplatou pojistného plnění.

8. Týká-li se pojistná událost zastavené nemovitosti, vyplatí pojistitel pojistné plnění do výše zastavené pohledávky jen se souhlasem zástavního věřitele, doloží-li zástavní věřitel nejpozději před výplatou pojistného plnění, že zástavní právo vzniklo před vznikem pojistné události.

9. Nesdělí-li zástavní věřitel svůj nesouhlas s výplatou pojistného plnění do 1 měsíce ode dne, kdy obdržel sdělení pojistitele, že pojištěnému vzniklo právo na pojistné plnění, má se za to, že souhlas s touto výplatou byl udělen. Pojistitel musí ve svém sdělení zástavního věřitele na tento následek upozornit.

10. Odepře-li zástavní věřitel souhlas s výplatou pojistného plnění podle odstavce 1 nebo 2 nebo zástavní věřitel doložil pojistiteli, že podal návrh na vklad zástavního práva a o tomto návrhu nebylo dosud rozhodnuto, složí pojistitel pojistné plnění na náklady zástavního věřitele do soudní úschovy.

11. Pojistitel je povinen na základě žádosti zástavního věřitele a se souhlasem pojistníka sdělit zástavnímu věřiteli, zda je placeno pojistné za pojištění, které se vztahuje k předmětu zástavy.

12. Na základě dohody mezi pojistitelem a pojistníkem lze výplatu pojistného plnění vázat na souhlas třetí osoby.

§ 804

Přerušení pojištění

6. Pojištění může být během pojistné doby přerušeno. Za dobu přerušení pojištění netrvá povinnost platit pojistné a není dáno právo na plnění z událostí, které nastaly v době přerušení pojištění a které by byly jinak pojistnými událostmi.

7. Pojištění se přerušuje, nebylo-li pojistné zaplaceno do 2 měsíců ode dne jeho splatnosti.

8. V pojistné smlouvě lze dohodnout podmínky, za kterých může být pojištění přerušeno.

9. Doba přerušení pojištění se započítává do pojistné doby.

10. Přerušit nelze povinné pojištění, pokud existují zákonem stanovené důvody jeho trvání.

Oddíl druhý

Zánik pojištění

§ 805

Uplynutí doby

3. Pojištění zaniká uplynutím doby, na kterou bylo sjednáno.

4. U pojištění sjednaného na dobu určitou lze v pojistné smlouvě dohodnout, že uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, pojištění nezaniká, pokud pojistitel nebo pojistník nejméně 6 týdnů před uplynutím pojistné doby nesdělí druhé straně, že na dalším trvání pojištění nemá zájem. Pokud pojištění nezanikne, prodlužuje se za stejných podmínek o stejnou dobu, na kterou bylo sjednáno, nebylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak.

§ 806

Nezaplacení pojistného

Nestanoví-li tento zákon jinak, pojištění zaniká uplynutím 1 měsíce ode dne doručení upomínky pojistitele k zaplacení pojistného nebo jeho části, nebylo-li v této lhůtě dlužné pojistné zaplaceno. Upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění v případě nezaplacení dlužného pojistného. Lhůtu podle věty první lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit.

§ 807

Dohoda

Pojistitel a pojistník se mohou na zániku pojištění dohodnout. V této dohodě musí být určen okamžik zániku pojištění a dohodnut způsob vzájemného vyrovnání závazků.

§ 808

Výpověď

6. Je-li sjednáno pojištění s běžným pojistným, zaniká pojištění výpovědí pojistitele nebo pojistníka ke konci pojistného období; výpověď musí být doručena alespoň 6 týdnů před uplynutím pojistného období, jinak je neplatná.

7. Pojistitel nebo pojistník mohou pojištění vypovědět do 2 měsíců ode dne uzavření pojistné smlouvy. Dnem doručení výpovědi počíná běžet osmidenní výpovědní lhůta, jejímž uplynutím pojištění zaniká.

8. Pojistitel nebo pojistník mohou pojištění vypovědět do 3 měsíců ode dne doručení oznámení vzniku pojistné události. Dnem doručení výpovědi počíná běžet výpovědní lhůta 1 měsíce, jejímž uplynutím pojištění zaniká.

9. Pojistník může pojištění vypovědět do 1 měsíce ode dne doručení sdělení o převodu pojistného kmene nebo jeho části podle zvláštního právního předpisu^7c) nebo do 1 měsíce ode dne zveřejnění oznámení Ministerstva financí o odnětí povolení k provozování pojišťovací činnosti pojistitele.^7d) Dnem doručení výpovědi počíná běžet osmidenní výpovědní lhůta, jejímž uplynutím pojištění zaniká.

(5) Pojistitel nemůže podle odstavců 1 a 3 vypovědět životní pojištění.

^7c) § 32 zákona č. 363/1999 Sb.

^7d) § 33 zákona č. 363/1999 Sb.

§ 809

Odstoupení

(1) Zodpoví-li pojistník nebo pojištěný úmyslně nebo z nedbalosti nepravdivě nebo neúplně dotazy pojistitele týkající se sjednávaného pojištění, má pojistitel právo od pojistné smlouvy odstoupit, jestliže při pravdivém a úplném zodpovězení dotazů by pojistnou smlouvu neuzavřel. Toto právo může pojistitel uplatnit do 1 měsíce ode dne, kdy takovou skutečnost zjistil, jinak právo zanikne. To platí i v případě změny pojistné smlouvy.

(2) Stejné právo odstoupit od pojistné smlouvy jako pojistitel má, za podmínek podle odstavce 1, i pojistník, jestliže mu pojistitel nebo jím zmocněný zástupce nepravdivě nebo neúplně zodpověděl jeho dotazy týkající se sjednávaného pojištění.

(3) Odstoupením od pojistné smlouvy se smlouva od počátku ruší. Pojistitel je povinen vrátit zaplacené pojistné, od kterého se odečte to, co již z pojištění plnil. V případě odstoupení pojistitele se od zaplaceného pojistného odečítají i náklady spojené se vznikem a správou pojištění. Pojistník je povinen pojistiteli vrátit částku vyplaceného pojistného plnění, která přesahuje výši zaplaceného pojistného.

§ 810

Odmítnutí poskytnutí pojistného plnění

Pojistitel může poskytnutí plnění z pojistné smlouvy odmítnout, jestliže příčinou pojistné události byla skutečnost, o které se dozvěděl až po vzniku pojistné události a kterou nemohl zjistit při sjednávání pojištění v důsledku úmyslně nebo z nedbalosti nepravdivě nebo neúplně zodpovězených písemných dotazů, a jestliže by při pravdivé a úplné znalosti těchto skutečností v době uzavření pojistné smlouvy tuto smlouvu neuzavřel. Dnem doručení oznámení o odmítnutí poskytnutí pojistného plnění pojištění zanikne.

§ 811

Jiné důvody zániku pojištění

Pojištění zaniká dnem, kdy zaniklo pojistné riziko nebo pojištěná věc nebo jiná majetková hodnota, nebo dnem, kdy došlo ke smrti pojištěné fyzické osoby nebo zániku pojištěné právnické osoby bez právního nástupce, nestanoví-li tento zákon nebo pojistná smlouva jinak.

Oddíl třetí

Škodové pojištění

§ 812

Základní ustanovení

V případě vzniku pojistné události je pojistitel povinen poskytnout náhradu škody v rozsahu stanoveném pojistnou smlouvou, nestanoví-li tento zákon jinak.

§ 813

Změna vlastnictví pojištěného majetku

(1) Nebylo-li dohodnuto jinak, pojištění, které se vztahuje k majetku, zaniká dnem, kdy došlo ke změně vlastnictví nebo spoluvlastnictví tohoto majetku.

(2) Nabývá-li se vlastnictví nebo spoluvlastnictví k nemovitému majetku vkladem do katastru nemovitostí, pojištění zaniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o povolení vkladu vlastnického práva nového vlastníka nebo spoluvlastníka do katastru nemovitostí.

(3) Pokud bylo v pojistné smlouvě dohodnuto, že pojištění, které se vztahuje k majetku, nezaniká změnou vlastnictví nebo spoluvlastnictví tohoto majetku, ke kterému došlo v době trvání pojištění, musí pojistná smlouva současně stanovit, za jakých podmínek pojištění dále trvá, a upravit způsob přechodu práv a povinností z pojištění. Nejsou-li tyto podmínky v pojistné smlouvě stanoveny, změnou vlastnictví nebo spoluvlastnictví pojištěného majetku pojištění zaniká.

§ 814

Hranice pojistného plnění

6. Není-li tímto zákonem stanoveno nebo v pojistné smlouvě dohodnuto jinak, je pojistné plnění pojistitele omezeno horní hranicí. Horní hranice se určí pojistnou částkou nebo limitem pojistného plnění.

7. Jde-li o pojištění majetku, jehož pojistnou hodnotu lze určit v době uzavření pojistné smlouvy, je horní hranice pojistného plnění určena pojistnou částkou. Pojistná částka se na návrh pojistníka stanoví v pojistné smlouvě tak, aby odpovídala pojistné hodnotě pojištěného majetku v době uzavření pojistné smlouvy. Ujednání pojistné smlouvy, která by pojistnou částku vztahovala k pojistné hodnotě pojištěného majetku v době vzniku pojistné události, s výjimkou přepojištění a podpojištění, jsou neplatná. Pojistitel je oprávněn při uzavření pojistné smlouvy přezkoumat hodnotu pojištěného majetku.

8. Nelze-li v době uzavření pojistné smlouvy určit pojistnou hodnotu, stanoví se na návrh pojistníka horní hranice pojistného plnění limitem pojistného plnění. Limit pojistného plnění se v pojistné smlouvě stanoví i v případě, že se pojištění vztahuje pouze na část hodnoty pojištěného majetku podle odstavce 2 (zlomkové pojištění). Horní hranici pojistného plnění lze určit limitem pojistného plnění i v případě podle odstavce 2, jestliže tomu odpovídá pojistný zájem.

9. V pojistné smlouvě lze dohodnout, že pojistitel neposkytne pojistné plnění, pokud výše škody nepřesáhne hranici stanovenou v pojistné smlouvě. Lze také dohodnout, že se oprávněná osoba bude podílet na úhradě vzniklé škody způsobem stanoveným v pojistné smlouvě (spoluúčast).

10. Hranice pojistného plnění se vztahuje na jednu škodnou událost, nebylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak.

§ 815

Množné pojištění

Vztahují-li se dvě nebo více pojištění na totéž pojistné riziko pojištěné pro stejné období, vzniká množné pojištění. Množné pojištění může vzniknout jako

a) soupojištění, které vzniká uzavřením pojistné smlouvy mezi pojistníkem a více pojistiteli zastoupenými vedoucím pojistitelem, nebo

b) souběžné pojištění, jestliže souhrn pojistných částek nepřesahuje hodnotu pojištěného majetku, nebo souhrn limitů pojistného plnění nepřesáhne skutečnou výši vzniklé škody, anebo

c) vícenásobné pojištění, jestliže souhrn pojistných částek přesahuje hodnotu pojištěného majetku nebo souhrn limitů pojistného plnění přesáhne skutečnou výši vzniklé škody.

§ 816

Soupojištění

7. V případě soupojištění se musí pojistitelé dohodnout, kdo je vedoucím pojistitelem.

8. Vedoucí pojistitel stanoví pojistné podmínky a výši pojistného, spravuje soupojištění, přijímá pojistné, přejímá od pojištěného oznámení o pojistné události, vede šetření nezbytná ke zjištění rozsahu povinnosti pojistitelů poskytnout pojistné plnění. Vedoucí pojistitel v tomto rozsahu jedná jménem ostatních pojistitelů.

9. V soupojištění je dohodnuta výše podílů jednotlivých pojistitelů na právech a závazcích plynoucích ze soupojištění.

10. Oprávněná osoba má právo na pojistné plnění v celé výši vůči vedoucímu pojistiteli. Pojistitelé se mezi sebou vzájemně vypořádají v poměru výše svých podílů podle odstavce 3.

11. Závazky z pojištění, vyplývající ze soupojištění, musí být v případě likvidace pojistitele splněny stejně jako závazky vyplývající z jiných pojištění sjednaných tímto pojistitelem.

12. V rámci soupojištění může být pojistná smlouva uzavřena mezi pojistníkem a více pojistiteli, kteří uzavřeli vzájemnou dohodu o společném postupu při pojištění určitých pojistných rizik, a to jménem a na účet všech pojistitelů. Tato dohoda o společném postupu musí určit vedoucího pojistitele podle odstavce 1 nebo plněním povinností stanovených tímto zákonem vedoucímu pojistiteli pověřit společný orgán k tomuto účelu vytvořený, nebo společně dohodnutého pojišťovacího makléře.

§ 817

Vícenásobné pojištění

(1) Vznikne-li vícenásobné pojištění, je pojistník povinen oznámit to každému pojistiteli, uvést ostatní pojistitele a pojistné částky nebo limity pojistného plnění sjednané v ostatních pojistných smlouvách, jakmile se dozví o vzniku vícenásobného pojištění.

(2) Jde-li o vícenásobné pojištění, je pojistitel, který obdržel oznámení o vzniku pojistné

události jako první, povinen poskytnout pojistné plnění za celou škodu, nejvíce však do výše pojistné částky nebo limitu pojistného plnění sjednaného pojistnou smlouvou, kterou je vázán, a informovat o poskytnutí pojistného plnění ostatní pojistitele, o nichž se dozvěděl.

(3) Pojistitelé jsou povinni se mezi sebou vypořádat v  poměru, v  jakém jsou k sobě pojistné částky nebo limity pojistného plnění sjednané v pojistné smlouvě, kterou jsou vázáni.

(4) Platí - li pro některé pojištění právo jiného státu než České republiky, může pojistitel, jenž je tímto právem vázán, uplatňovat nárok na vypořádání podle odstavce 3 jen tehdy, je-li sám podle tohoto práva k takovému vypořádání povinen.

(5) Nastala-li pojistná událost, nemůže pojistitel v neprospěch ostatních pojistitelů změnit nebo zrušit žádné pojištění, které sjednal a které náleží do vícenásobného pojištění.

§ 818

Zachraňovací náklady

(1) Zachraňovacími náklady se rozumí účelně vynaložené náklady, které pojistník

4. vynaložil na odvrácení vzniku bezprostředně hrozící pojistné události,

5. vynaložil na zmírnění následků již nastalé pojistné události,

6. byl povinen vynaložit z hygienických, ekologických či bezpečnostních důvodů při odklízení poškozeného pojištěného majetku nebo jeho zbytků.

(2) Pojistník má proti pojistiteli právo na náhradu zachraňovacích nákladů a na náhradu škody, kterou utrpěl v souvislosti s činností uvedenou v odstavci 1.

(3) Výše náhrady zachraňovacích nákladů může být v  pojistné smlouvě omezena, s  výjimkou nákladů, které byly vynaloženy na záchranu života nebo zdraví osob. Zachraňovací náklady, které pojistník vynaložil se souhlasem pojistitele a, k nimž by jinak nebyl povinen, je pojistitel povinen uhradit bez omezení.

(4) Vynaložil - li zachraňovací náklady pojištěný nebo jiná osoba, která tyto náklady vynaložila nad rámec právních povinností stanovených zvláštním právním předpisem, má proti pojistiteli stejné právo na jejich náhradu jako pojistník.

(5) Pojistnou částku nebo limit pojistného nelze snížit o výši zachraňovacích nákladů a o výši náhrady škody.

§ 819

Přechod práv na pojistitele

(1) Vzniklo li v souvislosti s hrozící nebo nastalou pojistnou událostí oprávněné osobě, pojištěnému nebo osobě, která vynaložila zachraňovací náklady, proti jinému právo na náhradu škody nebo jiné obdobné právo, přechází výplatou pojistného plnění toto právo na pojistitele, a to až do výše částek, které pojistitel z pojištění oprávněné osobě nebo osobě, která vynaložila zachraňovací náklady, vyplatil.

(2) Na pojistitele nepřecházejí práva uvedená v odstavci 1 proti osobám, které s oprávněnou osobou žijí ve společné domácnosti nebo, které jsou na ni odkázány výživou. To však neplatí, jestliže tyto osoby způsobily pojistnou událost úmyslně.

(3) Oprávněná osoba je povinna postupovat tak, aby pojistitel mohl vůči jinému uplatnit právo na náhradu škody nebo jiné obdobné právo, které jí v souvislosti s pojistnou událostí vzniklo.

(4) Vzdala - li se oprávněná osoba svého práva na náhradu škody nebo jiného obdobného práva nebo toto právo včas neuplatnila, anebo jinak zmařila přechod svých nároků na pojistitele, má pojistitel právo pojistné plnění snížit až do výše částek, které by jinak mohl získat, nestanoví-li tento zákon jinak.

(5) Projeví-li se následky jednání uvedeného v odstavci 4 až po výplatě pojistného plnění, má pojistitel právo na vrácení vyplaceného pojistného plnění až do výše částek, které by jinak mohl získat.

Oddíl čtvrtý

Obnosové pojištění

§ 820

Základní ustanovení

3. V případě pojistné události je pojistitel povinen poskytnout jednorázové nebo opakované pojistné plnění v rozsahu stanoveném pojistnou smlouvou.

4. Základem pro stanovení výše pojistného a pro výpočet pojistného plnění je částka určená pojistníkem v pojistné smlouvě, která má být v případě vzniku pojistné události pojistitelem vyplacena (pojistná částka), nebo výše a četnost vyplácení důchodu.

§ 821

Právo na náhradu škody

Právem vůči pojistiteli na pojistné plnění z obnosového pojištění není dotčeno právo na náhradu škody ani jiné právo proti tomu, kdo za škodu odpovídá.

§ 822

Nestanoví-li tento zákon jinak, může pojistná smlouva určit, kdy z obnosového pojištění vzniká právo na redukci pojistné doby, na odkupné a na obnovení pojištění po redukci pojistné částky, po snížení ročního důchodu nebo po redukci pojistné doby.

Oddíl pátý

Pojištění věci a jiného majetku

Základní ustanovení o pojištění věci a jiného majetku

§ 823

(1) Pojistit lze věc, soubor věcí nebo jiný majetek vymezený v pojistné smlouvě.

(2) Pojištění jiného majetku než věci nebo souboru věcí lze sjednat jako pojištění škodové nebo obnosové. Pojištění věci nebo souboru věcí lze sjednat pouze jako pojištění škodové.

(3) Není-li v pojistné smlouvě stanoveno jinak, představuje pojistnou hodnotu majetku jeho obvyklá cena.

§ 824

(1) Je-li pojištěn soubor věcí a nebylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak, vztahuje se pojištění na všechny věci, které k souboru náleží v okamžiku vzniku pojistné události. Ustanovení o pojistné částce a o limitu plnění, o pojistné hodnotě, o podpojištění a přepojištění se vztahují na celý pojištěný soubor.

(2) Vztahuje-li se pojištění na několik pojištěných souborů věcí, určí se pojistná částka nebo limit pojistného plnění na každý soubor samostatně.

§ 825

4. Pokud pojistník nebo oprávněná osoba zjistí po pojistné události nebo po výplatě plnění pojistitele, že se našel ztracený nebo odcizený majetek, kterého se pojistná událost týká, je povinen tuto skutečnost bez zbytečného odkladu oznámit pojistiteli.

5. Nebylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak, přechází na pojistitele vlastnictví nalezeného pojištěného majetku, pokud v důsledku vzniku pojistné události na takovém majetku pojistitel poskytl pojistné plnění. Pojistitel je povinen nalezený pojištěný majetek převzít. Pokud v důsledku dohody uvedené v pojistné smlouvě vlastnické právo k nalezenému pojištěnému majetku nepřešlo na pojistitele, je oprávněná osoba povinna pojistné plnění pojistiteli vrátit po odečtení přiměřených nákladů, které musela vynaložit na opravu závad vzniklých v době, kdy byla zbavena možnosti s majetkem nakládat.

6. Oprávněná osoba je povinna vyčkat s opravou majetku poškozeného pojistnou událostí nebo s odstraňováním zbytků majetku takto zničeného na pokyn pojistitele, nejdéle však po dobu stanovenou v pojistné smlouvě, pokud není potřeba z bezpečnostních, hygienických, ekologických nebo jiných závažných důvodů s opravou majetku nebo s odstraněním jeho zbytků začít dříve.

§ 826

Přepojištění

3. Převyšuje-li pojistná částka pojistnou hodnotu pojištěného majetku, může pojistník nebo pojistitel navrhnout, aby byla pojistná částka snížena při současném poměrném snížení pojistného pro další pojistné období, následující po této změně.

4. Pokud návrh na snížení pojistné částky nebude druhou stranou přijat ve lhůtě 1 měsíce ode dne jeho obdržení, pojištění zaniká uplynutím posledního dne této lhůty.

§ 827

Podpojištění

Je-li pojistná částka v době pojistné události nižší než pojistná hodnota pojištěného majetku, sníží pojistitel pojistné plnění v poměru, v jakém je výše pojistné částky ke skutečné výši pojistné hodnoty pojištěného majetku, nebylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak.

Oddíl šestý

Pojištění právní ochrany

§ 828

7. Pojištění právní ochrany spočívá v závazku pojistitele hradit na základě pojistné smlouvy náklady pojištěného spojené s uplatněním jeho práva v rozsahu vymezeném v pojistné smlouvě a poskytovat služby přímo spojené s tímto pojištěním v pojistné smlouvě dohodnutém rozsahu.

8. Pojistná smlouva musí zabezpečit pojištěnému pro zastupování a hájení jeho zájmů svobodu výběru svého zástupce.

9. Není-li pojištění právní ochrany předmětem samostatné pojistné smlouvy, musí být toto pojištění uvedeno ve

i pojistné smlouvy uzavřené pro více pojistných rizik (sdružená pojistná smlouva), ve které se vymezí obsah a rozsah pojištění právní ochrany a uvede výše pojistného za toto pojištění

10. Pojistitel musí zabezpečit, aby

a) žádný z jeho zaměstnanců pověřených vyřizováním nároků z pojištění právní ochrany nebo právním poradenstvím v tomto odvětví pojištění nevykonával současně obdobnou činnost v jiném pojistném odvětví provozovaném pojistitelem, který pojistnou smlouvu o pojištění právní ochrany uzavřel. To platí i v případě, jestliže je tato obdobná činnost v jiném pojistném odvětví provozována jiným pojistitelem provozujícím neživotní pojištění, který je ve vztahu k pojistiteli, který pojistnou smlouvu týkající se pojištění právní ochrany uzavřel, osobou ovládanou nebo ovládající, nebo

b) vyřizování nároků z pojištění právní ochrany prováděla osoba nezávislá na pojistiteli, uvedená v pojistné smlouvě, nebo

c) oprávněná osoba měla okamžikem, kdy jí vzniklo vůči pojistiteli právo na pojistné plnění, právo výběru svého zástupce k ochraně svých zájmů.

11. Pojistitel je povinen uzavřít s pojistníkem rozhodčí smlouvu podle zvláštního právního předpisu ^7f) pro řešení sporů vyplývajících z pojištění právní ochrany, pokud o to pojistník při uzavření pojistné smlouvy požádá. Dojde-li při řešení sporu ke střetu zájmů nebo neshodě při urovnání sporu, je pojistitel povinen informovat pojištěného o jeho právu podle odstavce 2 a o možnosti řešit spor rozhodčím řízením.

12. Ustanovení odstavců 2 až 5 se nevztahuje na

a) pojištění právní ochrany, které se týká provozu námořních plavidel nebo pojistných nebezpečí vznikajících v souvislosti s tímto provozem,

b) zastupování pojištěného, je-li taková činnost současně vykonávána ve vlastním zájmu pojistitele v rámci pojištění odpovědnosti za škodu,

c) pojištění právní ochrany provozované pojistitelem jako doplněk k pojištění pomoci osobám v nouzi během cestování nebo pobytu mimo místa svého bydliště.

^7f) Zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů.

Oddíl sedmý

Pojištění odpovědnosti za škodu

§ 828a

5. Pojištění odpovědnosti za škodu lze sjednat pouze jako pojištění škodové.

6. Pojištění odpovědnosti za škodu se sjednává pro případ odpovědnosti pojištěného za škodu, kterou způsobil jinému.

7. Náhradu škody platí pojistitel poškozenému; poškozený však právo na pojistné plnění proti pojistiteli nemá, nestanoví-li zvláštní právní předpis ^7g) nebo pojistná smlouva jinak.

8. Je-li sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu v souvislosti s vlastnictvím věci, pak toto pojištění se změnou vlastníka zaniká, nestanoví-li zvláštní právní předpis nebo pojistná smlouva jinak.

^7g) Například zákon č. 168/1999 Sb.

§ 828b

4. Z pojištění odpovědnosti za škodu má pojištěný právo, aby za něj pojistitel v případě vzniku pojistné události uhradil v rozsahu a ve výši určené právním předpisem škodu, za kterou pojištěný podle zákona odpovídá, a to až do výše limitu pojistného plnění sjednaného v pojistné smlouvě.

5. Nebyl-li v pojistné smlouvě rozsah pojistného plnění pojistitele omezen limitem pojistného plnění, je pojistitel povinen plnit v rozsahu a ve výši vzniklé škody, za kterou pojištěný odpovídá.

6. Uhradil-li pojištěný škodu, za kterou odpovídá přímo poškozenému, má proti pojistiteli právo na úhradu vyplacené částky, a to až do výše, do které by byl jinak povinen plnit poškozenému pojistitel.

§ 828c

(1) Pojištěný je povinen bez zbytečného odkladu oznámit pojistiteli vznik škodné události, skutečnost, že poškozený uplatnil proti němu právo na náhradu škody, a vyjádřit se ke své odpovědnosti za vzniklou škodu, požadované náhradě škody a její výši.

(2) Škodnou událost je pojistitel oprávněn za pojištěného projednávat, jakmile mu byla oznámena, pokud nebylo v pojistné smlouvě dohodnuto jinak.

(3) Pojištěný je povinen sdělit pojistiteli, že bylo proti němu v souvislosti se škodnou událostí zahájeno řízení před státním orgánem nebo rozhodčí řízení, sdělit jméno svého právního zástupce a informovat o průběhu a výsledcích řízení.

(4) Pojištěný v řízení o náhradě škody je povinen postupovat v souladu s pokyny pojistitele. Náklady tohoto řízení vynaložené pojištěným hradí pojistitel.

§ 828d

Právo pojistitele na náhradu pojistného plnění

3. Jestliže pojištěný způsobí škodu svým jednáním, které bylo ovlivněno požitím alkoholu nebo aplikací omamných nebo psychotropních látek, má pojistitel proti němu právo na náhradu toho, co za něho plnil.

4. Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na případy, kdy pojištěný užil léky obsahující návykové látky nebo přípravky obsahující návykové látky, pokud tyto léky užil způsobem předepsaným lékařem a pokud nebyl lékařem nebo výrobcem léku upozorněn, že v době aplikace těchto léků nelze vykonávat činnost, v důsledku které způsobil škodu.

Oddíl osmý

Pojištění úvěru a záruky

§ 828e

6. Pojištění úvěru se sjednává na ochranu před majetkovými důsledky, které mohou pojištěnému vzniknout nesplácením úvěru dlužníkem uvedeným v pojistné smlouvě, popřípadě z jiného, v pojistné smlouvě dohodnutého důvodu.

7. Pojištění záruky se sjednává pro případ plnění z ručitelského závazku pojištěného, propadnutí kauce, jistoty nebo plnění z kauce nebo z jistoty nebo z jiného obdobného důvodu uvedeného v pojistné smlouvě.

8. Pojištění úvěru nebo záruky lze sjednat pouze jako pojištění škodové.

9. Nárok na pojistné plnění zanikne, jestliže oprávněná osoba neoznámí pojistiteli vznik pojistné události ve lhůtě stanovené v pojistné smlouvě. Ustanovení § 800 odst. 3 se pro pojištění úvěru nebo záruky nepoužije.

10. Pojištění úvěru se státní podporou se řídí zvláštním právním předpisem.^7h)

^7h) Zákon č. 58/1999 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 60/1998 Sb. a zákona č. 188/1999 Sb.

Oddíl devátý

Pojištění finančních ztrát

§ 828f

3. Předmětem pojištění finančních ztrát jsou vynaložené náklady, které vznikly v důsledku škodné události, nebo ušlý zisk anebo jiné finanční ztráty dohodnuté v pojistné smlouvě.

4. Pojištění finančních ztrát lze sjednat pouze jako pojištění škodové.

Oddíl desátý

Pojištění osob

§ 828g

Základní ustanovení o pojištění osob

4. V pojištění osob lze pojistit fyzickou osobu pro případ smrti, dožití se určitého věku nebo dne stanoveného v pojistné smlouvě jako konec pojištění, pro případ úrazu, nemoci nebo jiné skutečnosti související se zdravím nebo se změnou osobního postavení této osoby.

5. Z pojištění osob má oprávněná osoba právo, aby jí byla vyplacena dohodnutá částka, nebo aby jí byl vyplacen dohodnutý důchod, anebo aby jí bylo poskytnuto plnění ve výši určené podle pojistných podmínek, nastane-li pojistná událost podle odstavce 1.

6. Oprávněnou osobou může být pojištěný nebo, je-li pojistnou událostí smrt pojištěného, obmyšlený, a nebyla-li žádná osoba určena nebo nenabyla-li žádná osoba tohoto práva, osoby stanovené v § 828i odst. 2 a 3.

§ 828h

Právo pojistitele související se zjišťováním a přezkoumáním zdravotního stavu

3. V pojištění osob je pojistitel oprávněn požadovat zjištění zdravotního stavu nebo příčiny smrti pojištěného, jsou-li pro to důvody související se stanovením výše pojistného rizika, výše pojistného a šetřením pojistné události, pokud k tomu byl pojistiteli dán souhlas pojištěného. Zjišťování zdravotního stavu nebo příčiny smrti se provádí na základě zpráv a zdravotnické dokumentace vyžádaných zdravotnickým zařízením od ošetřujících lékařů, a v případě potřeby i prohlídkou nebo vyšetřením provedeným zdravotnickým zařízením.

4. Bylo-li dohodnuto, že pojistník je zproštěn povinnosti platit pojistné, je pojistitel na základě souhlasu pojistníka oprávněn přezkoumávat jeho zdravotní stav způsobem podle odstavce 1.

§ 828i

Právo na pojistné plnění v případě smrti pojištěného

5. Je-li pojistnou událostí smrt pojištěného, může pojistník určit obmyšleného jako oprávněnou osobu, která je odlišná od pojistníka a pojištěného, a to jménem nebo vztahem k pojištěnému. Až do vzniku pojistné události může pojistník obmyšleného měnit. Změna obmyšleného je účinná dnem doručení sdělení pojistiteli.

6. Nebyl-li v době pojistné události určen obmyšlený nebo, nenabude-li obmyšlený práva na pojistné plnění, nabývají tohoto práva manžel pojištěného, a není-li ho, děti pojištěného.

7. Není-li osob uvedených v odstavcích 1 a 2 , nabývají práva na pojistné plnění rodiče pojištěného, a není-li jich, nabývají práva na pojistné plnění osoby, které žily s pojištěným po dobu nejméně jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a které z tohoto důvodu pečovaly o společnou domácnost nebo byly odkázány výživou na pojištěného; není-li ani těchto osob, nabývají tohoto práva dědici pojištěného. V případě zjištění, že dědicem je někdo jiný nebo je dědiců více, použije se obdobně ustanovení občanského zákoníku o ochraně oprávněného dědice.

8. Vznikne-li právo na pojistné plnění několika osobám a, nejsou-li jejich podíly určeny, má každá z nich právo na stejný díl.

§ 828j

Souhlas pojištěného

3. Je-li pojistník odlišný od pojištěného, může určit nebo změnit osobu obmyšleného nebo pohledávky z pojištění postoupit nebo zastavit jen se souhlasem pojištěného.

4. Uzavírá-li pojistník pojistnou smlouvu ve prospěch obmyšleného, je k uzavření takové pojistné smlouvy třeba souhlasu pojištěného, popřípadě zákonného zástupce takové osoby, není-li zákonným zástupcem pojistník sám. Souhlas pojištěného nebo zákonného zástupce se vyžaduje i v případě změny obmyšleného, změny podílů na pojistném plnění, bylo-li určeno více obmyšlených, a k vyplacení odkupného.

§ 828k

Skupinové pojištění

3. Pojistná smlouva o skupinovém pojištění nemusí obsahovat jména pojištěných, pokud jsou v době pojistné události určeni jiným způsobem vylučujícím pochybnosti. Pro uzavření takové pojistné smlouvy není třeba souhlasu pojištěných.

4. V případě skupinového pojištění se nepoužije ustanovení § 828j odst. 2.

Oddíl jedenáctý

Životní pojištění

§ 828l

4. V životním pojištění lze pojistit fyzickou osobu zejména pro případ smrti, dožití se určitého věku, nebo dne stanoveného v pojistné smlouvě jako konec pojištění, anebo pro případ jiné skutečnosti týkající se změny osobního postavení této osoby.

5. Životní pojištění lze sjednat pouze jako pojištění obnosové.

6. Nelze sjednat pojištění pro případ smrti dítěte, která by nastala do tří let jeho věku, nebo pro případ potratu nebo narození mrtvého dítěte.

§ 828m

Uvedení nesprávného data narození nebo nesprávného pohlaví

4. Pokud pojistník uvedl nesprávné datum narození nebo pohlaví pojištěného a v důsledku toho bylo pojistitelem chybně stanoveno pojistné, pojistná doba, doba placení pojistného nebo pojistná částka, je pojistitel oprávněn pojistné plnění z této smlouvy snížit v poměru výše pojistného, které bylo placeno, k výši pojistného, které by bylo placeno, kdyby pojistník uvedl správné datum narození nebo pohlaví pojištěného.

5. Bylo-li v důsledku nesprávně uvedených údajů o datu narození nebo pohlaví pojištěného placeno vyšší pojistné, je pojistitel povinen upravit jeho výši počínaje pojistným obdobím následujícím po pojistném období, ve kterém se správné údaje dozvěděl. Pojistné placené za následující pojistná období se snižuje o přeplatek pojistného, v případě jednorázového pojistného je pojistitel povinen přeplatek pojistného pojistníkovi bez zbytečného odkladu vrátit.

6. Zjistí-li pojistitel v době trvání pojištění, že pojistník uvedl nesprávné datum narození pojištěného, je oprávněn odstoupit od pojistné smlouvy, jestliže prokáže, že by s pojistníkem v případě správně uvedeného data narození pojištěného v době uzavření pojistné smlouvy za daných podmínek pojistnou smlouvu neuzavřel.

§ 828n

Výluka z pojištění

V případě sebevraždy pojištěného je pojistitel povinen poskytnout pojistné plnění jen tehdy, trvalo-li pojištění nepřetržitě nejméně 2 roky bezprostředně předcházející sebevraždě, nebylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak.

§ 828o

Redukce pojistné částky, snížení ročního důchodu a redukce pojistné doby

5. Pokud bylo za pojištění zaplaceno běžné pojistné za dobu stanovenou v pojistné smlouvě a pokud nebylo po uplynutí této doby další běžné pojistné zaplaceno ve stanovené lhůtě, mění se takové pojištění na pojištění se sníženou pojistnou částkou ( redukce pojistné částky) nebo na snížený roční důchod, a to bez povinnosti platit běžné pojistné.

6. Pokud redukovaná pojistná částka nebo snížený roční důchod jsou menší než limity sjednané v pojistné smlouvě, dojde ke zkrácení doby pojištění (redukce pojistné doby), jejímž uplynutím pojištění zaniká, nebylo-li dohodnuto jinak.

7. K redukci pojistné částky, snížení ročního důchodu nebo k redukci pojistné doby dojde prvního dne po uplynutí lhůty, jejímž uplynutím by jinak pojištění zaniklo pro neplacení pojistného.

8. Pojištění pro případ smrti, které bylo sjednáno na přesně stanovenou dobu za běžné pojistné, zaniká pro neplacení pojistného bez nároku na redukci pojistné částky, snížení ročního důchodu nebo redukci pojistné doby.

§ 828p

Odkupné

4. Pokud bylo v životním pojištěním sjednaném s běžným pojistným zaplaceno pojistné nejméně za dva roky nebo, jde-li o pojištění za jednorázové pojistné sjednané na dobu delší než jeden rok, nebo, jde-li o pojištění s redukovanou pojistnou částkou, má pojistník právo, aby mu na jeho žádost pojistitel vyplatil odkupné, není-li v pojistných podmínkách stanoveno jinak. Výplatou odkupného pojištění zaniká. Odkupné je splatné do tří měsíců ode dne, kdy pojistitel obdržel žádost o výplatu odkupného.

5. Pojistník má právo kdykoliv během trvání pojištění požadovat na pojistiteli sdělení o tom, kolik by činila výše odkupného. Pojistitel výši odkupného sdělí ve lhůtě 1 měsíce ode dne obdržení žádosti pojistníka.

6. Nebylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak, právo na odkupné nevzniká u pojištění pro případ smrti, které bylo sjednáno na přesně stanovenou dobu, a u pojištění, z něhož se vyplácí důchod, pokud již došlo k výplatě důchodu.

§ 828r

Obnovení podmínek pojištění po redukci pojistné částky, snížení ročního důchodu nebo po redukci pojistné doby

Bylo-li tak dohodnuto, může pojistník za podmínek stanovených v pojistné smlouvě požadovat, aby redukovaná pojistná částka nebo výše ročního důchodu byla opět zvýšena na

původní výši nebo redukovaná pojistná doba prodloužena na původní délku.

Oddíl dvanáctý

Úrazové pojištění

§ 828s

3. Z úrazového pojištění poskytne pojistitel pojistné plnění ve výši stanovené v pojistné smlouvě, došlo-li k úrazu pojištěného. Úrazové pojištění lze sjednat jako pojištění škodové nebo pojištění obnosové.

4. Úrazem se pro účely tohoto zákona rozumí neočekávané a náhlé působení zevních sil nebo vlastní tělesné síly nezávisle na vůli pojištěného, ke kterému došlo během trvání pojištění a kterým bylo pojištěnému způsobeno poškození zdraví nebo smrt.

§ 828t

Pojistitel má právo:

a) odmítnout poskytnutí pojistného plnění, došlo-li k úrazu pojištěného v souvislosti s jednáním, pro které byl uznán vinným úmyslným trestným činem, nebo kterým si úmyslně poškodil zdraví,

b) snížit pojistné plnění až na jednu polovinu, došlo-li k úrazu následkem požití alkoholu nebo aplikací návykových látek nebo přípravků obsahujících návykové látky pojištěným, a okolnosti, za kterých k úrazu došlo, to odůvodňují; měl-li však takový úraz za následek smrt pojištěného, sníží pojistitel plnění jen tehdy, jestliže k tomuto úrazu došlo v souvislosti s jednáním pojištěného, jímž jinému způsobil těžkou újmu na zdraví nebo smrt. To neplatí, pokud látky podle věty prvé obsahovaly léky, které pojištěný užil způsobem předepsaným pojištěnému lékařem, a pokud nebyl lékařem nebo výrobcem léku upozorněn, že v době aplikace těchto léků nelze vykonávat činnost, v jejímž důsledku došlo k úrazu.

Oddíl třináctý

Pojištění pro případ nemoci

§ 828u

(1) V pojištění pro případ nemoci hradí pojistitel za pojištěného v rozsahu dohodnutém v pojistné smlouvě náklady na zdravotní péči vzniklé v důsledku nemoci nebo následku úrazu a úkonu souvisejících se zdravotním stavem pojištěného, zejména s nemocí, úrazem, těhotenstvím a preventivní nebo dispenzární péčí. V pojistné smlouvě lze dohodnout i jiné skutečnosti související se zdravotním stavem pojištěného, se kterými je spojena povinnost pojistitele poskytnout pojistné plnění.

(2) Pojištění pro případ nemoci lze sjednat jako pojištění škodové nebo obnosové.

(3) Je-li pojištěným osoba, která není účastna veřejného zdravotního pojištění podle zvláštního právního předpisu a pojištění pro případ nemoci bylo sjednáno nejméně v rozsahu úhrady nákladů, které by jinak byly hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, musí být pojistná smlouva uzavřena s nejméně jednoroční pojistnou dobou. Od takto uzavřené pojistné smlouvy nemůže pojistitel odstoupit, a to ani z důvodů uvedených v tomto zákoně.

(4) Byla-li sjednána čekací doba, nesmí přesáhnout 3 měsíce ode dne počátku pojištění; v případě porodu, psychoterapie, zubních a ortopedických náhrad nesmí tato čekací doba přesáhnout 8 měsíců ode dne počátku pojištění; v pojištění pro případ ošetřovatelské péče nesmí tato čekací doba přesáhnout 3 roky ode dne počátku pojištění.

(5) Pro pojištění pro případ nemoci se ustanovení § 799 odst. 2 až 5 nepoužije.

Oddíl čtrnáctý

§ 828v

Pojištění v rámci volného poskytování služeb

(1) V případě pojištění musí být zájemci sděleny informace nejméně v rozsahu uvedeném v § 828y.

(2) Pojistník musí být pojistitelem po celou dobu trvání pojistné smlouvy týkající se pojištění průběžně informován o uzavřeném pojištění nejméně v rozsahu uvedeném v § 828z.

(3) Závazky z pojistných smluv uzavřených v rámci volného poskytování služeb musí být v případě likvidace pojistitele uspokojovány stejným způsobem, jako jiné závazky z pojistných smluv uzavřených pojistitelem.

§ 828w

Povinné pojištění uložené členským státem

3. Stanoví-li právní předpis členského státu povinné pojištění, je tato povinnost splněna pouze tehdy, je-li pojistná smlouva uzavřena v souladu se zvláštními právními předpisy členského státu, které se týkají tohoto pojištění. Nachází-li se pojistné riziko na území více členských států, platí pro pojistnou smlouvu právo členského státu, který povinné pojištění ukládá.

4. Je-li v členském státě, který ukládá povinnost uzavřít pojistnou smlouvu, uložena pojistiteli povinnost oznámit oprávněným orgánům jakýkoli zánik pojištění, pak tento zánik může být vůči poškozeným třetím osobám pojistiteli namítán pouze za podmínek stanovených právními předpisy tohoto státu.

Oddíl patnáctý

Informace poskytované zájemci a pojistníkovi

§ 828x

3. Zájemci musí být před uzavřením pojistné smlouvy oznámeny informace uvedené v § 828y a pojistníkovi musí být během trvání této smlouvy oznamovány informace uvedené v § 828z.

4. Informace podle odstavce 1 musí být oznamovány jasným a přesným způsobem, písemně a v českém jazyce. Tyto informace mohou být poskytnuty i v jiném než v českém jazyce, pokud to výslovně zájemce nebo pojistník požaduje nebo, pokud má možnost volby práva, které bude pro pojistnou smlouvu použito.

§ 828y

Informace, které musí být zájemci oznámeny před uzavřením pojistné smlouvy

(1) Zájemci musí být před uzavřením pojistné smlouvy oznámeny následující informace o pojistiteli:

a) obchodní firma a právní forma pojistitele,

b) jméno členského státu, kde má pojistitel svoje sídlo a tam, kde to přichází v úvahu, adresa agentury nebo pobočky pojistitele, která uzavírá pojistnou smlouvu,

c) adresa sídla pojistitele, popřípadě agentury nebo pobočky, která uzavírá pojistnou smlouvu.

(2) Zájemci musí být před uzavřením pojistné smlouvy týkající se pojištění osob oznámeny následující informace o závazku:

14. definice všech pojistných plnění a všech opcí,

15. doba platnosti pojistné smlouvy,

16. způsoby zániku pojistné smlouvy,

17. způsoby placení pojistného a vymezení pojistné doby,

18. způsoby výpočtu a rozdělení bonusů, pokud jsou obsahem pojistné smlouvy,

19. způsob určení výše odkupného,

20. informace o výši pojistného za každé sjednané pojištění včetně doplňkového pojištění, pokud bylo požadováno,

21. v případě pojištění vázaného na investiční podíly musí být sděleny definice podílů, na které je vázáno pojistné plnění,

22. uvedení povahy podkladových aktiv pro pojistné smlouvy vázané na investiční podíly,

23. podmínky týkající se možnosti odstoupení od pojistné smlouvy,

24. obecné informace o daňových právních předpisech, které se vztahují k danému pojištění,

25. způsob vyřizování stížností pojistníků, pojištěných nebo oprávněných osob,

26. právo platné pro pojistnou smlouvu tam, kde strany nemají volný výběr práva platného pro pojistnou smlouvu, nebo právo, které navrhuje pojistitel v případech, kdy strany mají možnost výběru platného práva.

§ 828z

Informace, které musí být pojistníkovi oznámeny kdykoliv během trvání pojistné smlouvy

Pojistníkovi musí být během trvání pojistné smlouvy oznámeny informace :

4. o jakékoliv změně obchodní firmy pojistitele, změně jeho právní formy nebo adresy jeho sídla, a tam , kde to přichází v úvahu, i o změně adresy agentury nebo pobočky, která uzavřela pojistnou smlouvu,

5. uvedené v § 828y odst. 2 písm. a) až i) při jakékoliv změně pojistných podmínek nebo při změně právního předpisu, kterým se řídí vztahy vzniklé z pojistné smlouvy, a

o každoročním stavu bonusů.

* * *

Zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu

* * *

(Povinné smluvní pojištění)

Povinné pojištění záruky

§ 6

(1) Cestovní kancelář je povinna sjednat pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře, na základě něhož vzniká zákazníkovi pojištěnému cestovní kanceláří právo na plnění v případech, kdy cestovní kancelář z důvodu svého úpadku

a) neposkytne zákazníkovi dopravu z místa pobytu v zahraničí do České republiky, pokud je tato doprava součástí zájezdu,

b) nevrátí zákazníkovi zaplacenou zálohu nebo cenu zájezdu v případě, že se zájezd neuskutečnil, nebo

c) nevrátí zákazníkovi rozdíl mezi zaplacenou cenou zájezdu a cenou částečně poskytnutého zájezdu v případě, že se zájezd uskutečnil pouze zčásti.

(2) Není-li tímto zákonem stanoveno jinak, (použijí se pro povinné smluvní pojištění ustanovení části osmé hlavy patnácté oddílu prvého až čtvrtého občanského zákoníku) řídí se povinné pojištění záruky příslušnými ustanoveními hlavy patnácté občanského zákoníku.

(3) Pojišťovna předá cestovní kanceláři kromě pojistky rovněž doklady určené zákazníkům, které musí obsahovat informace o uzavřeném pojištění, zejména označení pojišťovny, podmínky pojištění a způsob oznámení pojistné události; cestovní kancelář je povinna předat tento doklad zákazníkovi současně s cestovní smlouvou.

* * *

Zákon č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním

* * *

§ 10

(1) Nezvolí-li účastníci rozhodné právo, řídí se jejich vztahy právním řádem, jehož použití odpovídá rozumnému uspořádání daného vztahu.

(2) Vzhledem k tomu se zpravidla řídí:

a) smlouvy kupní a smlouvy o dílo právem místa, kde je sídlo (bydliště) prodávajícího nebo zhotovitele díla v době uzavření smlouvy;

b) smlouvy o nemovitostech právem místa, kde je nemovitost;

c) smlouvy o dopravě (smlouvy o přepravě, smlouvy zasilatelské apod.) právem místa, kde má dopravce nebo zasilatel sídlo nebo bydliště v době uzavření smlouvy;

d) smlouvy pojistné, včetně smlouvy o pojištění nemovitostí, právem sídla (bydliště) pojistitele v době uzavření smlouvy;

e) smlouvy, příkazní a jim podobné právem místa, kde má sídlo (bydliště) ten, kdo provádí příkaz, v době uzavření smlouvy;

f) smlouvy o obchodním zastoupení a smlouvy o zprostředkování právem místa, kde má sídlo (bydliště) osoba, pro kterou zástupce nebo zprostředkovatel vykonává činnost, v době uzavření smlouvy;

g) smlouvy o vícestranných výměnných obchodech právním řádem jehož použití nejlépe odpovídá uspořádání těchto vztahů jako celku.

(3) Jiné smlouvy spravují se zpravidla právním řádem státu, v kterém obě strany mají sídlo (bydliště); nemají-li sídlo (bydliště) v témže státě a uzavírá-li se smlouva mezi přítomnými, právním řádem místa, kde byla smlouva uzavřena; byla-li uzavřena mezi nepřítomnými, právním řádem sídla (bydliště) příjemce návrhu na uzavření smlouvy.

§ 10a

3. Pojistná smlouva uzavíraná v neživotním pojištění se řídí právním řádem toho členského státu Evropské unie nebo státu Evropského hospodářského prostoru, který podepsal s Evropským společenstvím asociační dohodu, která byla ratifikována Českou republikou a zveřejněna ve Sbírce mezinárodních smluv (dále jen „členský stát“), ve kterém je umístěno pojistné riziko. Účastníci smlouvy se mohou dohodnout na použití jiného právního řádu.

4. Členským státem, v němž je umístěno pojistné riziko, je členský stát,

5. na jehož území se nacházejí pojištěné budovy, jejich součásti, příslušenství a věci, které se v nich nacházejí, jsou-li pojištěny stejnou pojistnou smlouvou,

6. kde je registrován dopravní prostředek bez ohledu na jeho typ,

7. kde pojistník uzavřel pojistnou smlouvu na dobu čtyř a méně měsíců, která se týká pojistných rizik spojených s cestováním bez ohledu na pojistné odvětví,

8. ve kterém má pojistník bydliště nebo sídlo, jedná-li se o případy, které nejsou uvedeny pod písmeny a) až c).

(3) Pokud pojistná smlouva obsahuje jedno nebo více pojistných rizik, která jsou umístěna ve více členských státech, je pro účely tohoto zákona považována za několik pojistných smluv, z nichž každá se týká toho pojistného rizika nebo jeho části, které se nachází na území jednoho členského státu.

(4) Sestává-li se stát z několika územních jednotek a v územní jednotce se závazkové vztahy řídí právními předpisy této územní jednotky, pak se pro účely tohoto zákona považuje každá územní jednotka za stát.

(5) Ustanovení odstavců 1 až 3 se použije pouze tehdy, jestliže zákon nestanoví, že pro pojistnou smlouvu musí být použito českého práva, nebo jestliže právní řád jiného členského státu, ve kterém je umístěno pojistné riziko, nebo jehož právní předpisy stanoví povinnost uzavřít pojištění, nestanoví použití svých právních předpisů bez ohledu na to, kterým právním řádem by se jinak pojistná smlouva řídila.

§ 10b

4. Pro pojistné smlouvy uzavírané v životním pojištění se použije právního řádu členského státu (§ 10a odst.1), ve kterém má pojistník bydliště, jestliže nebylo účastníky pojistné smlouvy zvoleno použití jiného právního řádu.

(2) Ustanovení § 10a odst. 4 platí obdobně.

(3) Ustanovení odstavce 1 se použije pouze tehdy, jestliže zákon nestanoví, že pro pojistnou smlouvu musí být použito českého práva, nebo jestliže právní řád jiného členského státu , ve kterém má pojistník bydliště, nestanoví použití svých právních předpisů bez ohledu na to, kterým právním řádem by se jinak pojistná smlouva řídila.

* * *

Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví

* * *

HLAVA V

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

* * *

§ 38a

Velká pojistná rizika v neživotním pojištění

(1) Velkými pojistnými riziky se rozumí

a) pojistná rizika spadající do pojistných odvětví neživotních pojištění č. 4, 5, 6, 7, 11 a 12,

b) pojistná rizika spadající do pojistných odvětví č. 14 a 15, jestliže se tato pojistná rizika týkají profesionální činnosti pojistníka v oblasti průmyslové nebo obchodní činnosti nebo svobodného povolání,

c) pojistná rizika spadající do pojistných odvětví č. 3, 8, 9, 10, 13 a 16, pokud pojištěný překročí nejméně dva z následujících limitů:

1. úhrn rozvahy 6,2 milionu EUR,

2. čistý obrat 12,8 milionu EUR,

3. průměrný roční přepočtený stav zaměstnanců za zdaňovací období 250.

(2) Jestliže pojištěný patří ke konsolidovanému celku s konsolidovaným účetnictvím, pak se překročení limitů podle odstavce 1 písm. c) posuzuje na základě konsolidovaných účetních závěrek.

(3)Pojistná smlouva týkající se velkých pojistných rizik musí být uzavřena písemně. Od ustanovení občanského zákoníku se lze v této smlouvě odchýlit, vyžaduje-li to účel a povaha pojištění.

* * *