Zvláštní část
K § 1
Vymezuje se předmět úpravy.
K § 2
Definuje se zdravotnické zařízení jako zařízení zřízené k poskytování zdravotní péče fyzickou osobou jejím vlastním jménem a na vlastní odpovědnost, právnickou osobou (např. obchodní společností, družstvem, obecně prospěšnou společností, obcí, krajem) nebo státem (správními úřady). Upravuje se také zřizování, změny a zrušování příspěvkových organizací ústředními správními úřady a územně samosprávnými celky, a to z toho důvodu, že ve zdravotnictví je ponechání možnosti zřizovat zdravotnická zařízení jako příspěvkové organizace žádoucí a současná platná první úprava tuto problematiku neupravuje. Upraveno platnými právními předpisy je pouze hospodaření příspěvkových organizací.
K § 3
Stanoví se obecné podmínky pro provozování zdravotnických zařízení. Tyto obecné podmínky se stanoví především proto, že ve zdravotnictví je nezbytné dbát na to, aby zdravotní péče byla poskytována osobami, které jsou k tomu odborně způsobilé. K zajištění odborné úrovně se pak stanoví povinnost mít odborného zástupce. Tuto povinnost nemá jen fyzická osoba provozující zdravotnické zařízení, která sama má potřebnou odbornou způsobilost. Navrhovaná úprava se, pokud jde o odborné zástupce, nijak neodlišuje od současné platné právní úpravy provedené zákonem č. 160/1992 Sb. Novinkou však je stanovení povinnosti mít napříště odborné zástupce i v dnešních tzv. státních zdravotnických zařízeních.
K § 4 až 7
Stanoví se kompetence ústředních správních úřadů, krajů a obcí, jak pokud jde o výkon státní správy, tak pokud jde o úkoly, které plní kraje a obce v samostatné působnosti. Významným úkolem kraje je jeho odpovědnost za zajištění dostupnosti zdravotní péče na jejich území. K tomu, aby kraj této odpovědnosti mohl dostát, svěřují se mu daným ustanovením příslušné kompetence. Obdobně jako při plnění úkolů Ministerstva zdravotnictví návrh počítá se vzájemnou spoluprací krajů a obcí, a jejich spoluprací s ostatními subjekty, zejména se zdravotními pojišťovnami, profesními organizacemi a občanskými sdruženími.
K § 8
Podle navrhované právní úpravy se budou napříště vydávat oprávnění k provozování zdravotnického zařízení jak nestátním, tak i státním subjektům. Vzhledem k předpokládanému zániku okresních úřadů se navrhuje přenést jejich současnou kompetenci týkající se vydávání oprávnění nestátním zdravotnickým zařízením na kraje a současně kompetenci kraje rozšířit na vydávání oprávnění svým vlastním zdravotnickým zařízením a některým státním zdravotnickým zařízením. Ministerstva a některé další správní úřady, které mohou podle tohoto zákona s ohledem na specifiku těchto resortů zřizovat zdravotnická zařízení, jim napříště vedle zřizovací listiny budou vydávat i oprávnění.
K § 9
Obdobně jako nyní budou oprávnění vydávána na žádost fyzických nebo právnických osob. V ustanovení se upravují náležitosti žádosti nejen pro fyzické a právnické osoby, ale také pro organizační složky státu, kterým bude oprávnění vydávat kraj. Doklady, které musí být k žádosti o vydání oprávnění připojeny, složí k prokázání skutečnosti, že budoucí zdravotnické zařízení bude splňovat obecné podmínky stanovené tímto zákonem pro provozování zdravotnických zařízení.
K § 10
Oprávnění z vlastního podnětu budou vydávat zřizovatelé těm zdravotnickým zařízením, které sami zřídili. Tato úprava je novinkou, současné předpisy znají pouze vydávání zřizovací listiny. Právě tímto ustanovením by mělo dojít ke zrovnoprávnění dnešních nestátních a státních zdravotnických zařízení. Nestátní zdravotnická zařízení potřebovala vždy řadu dokladů, osvědčení, potvrzení a souhlasů, zatímco státní zdravotnická zařízení ke svému provozování žádné takové doklady potvrzující významné skutečnosti nepotřebovala.
K § 11
Aby všechna vydaná oprávnění měla stejnou vypovídací schopnost, stanoví se jejich povinný obsah. Současně se určuje, kterým orgánům, organizacím a dalším institucím se poskytuje informace o vydaném oprávnění.
K § 12
Zdravotnickým zařízením se ukládá povinnost oznamovat správním úřadům, které vydaly oprávnění, všechny změny údajů k nimž po získání oprávnění došlo. Některé změny budou čistě formální a v takovém případě dojde ke změně oprávnění. Některé změny však mohou být významné (např. pozbytí osvědčení vydaného příslušnou Komorou, pozbytí potřebných prostor, pozbytí potřebného personálního vybavení a pod.). V takovém případě pak příslušný správní úřad bude muset přikročit ke zrušení oprávnění podle § 13.
K § 13
Stanoví se případy, kdy oprávnění zaniká včetně případů, kdy oprávnění zaniká rozhodnutím správního úřadu.
K § 14
Navrhované ustanovení je novinkou, neboť současná právní úprava nepamatuje na řešení situací, které nejsou neobvyklé, jako je např. úmrtí fyzické osoby, která provozuje zdravotnické zařízení, nebo zánik právnické osoby, která však má právního nástupce. Smyslem navrhované úpravy je u právnických osob především zajistit kontinuitu do doby, než nový subjekt získá nové oprávnění. V případě zániku oprávnění smrtí fyzické osoby se navrhuje umožnit členům rodiny pokračovat v činnosti, pokud o provozování zdravotnického zařízení mají i nadále zájem. Ustanovením se tedy v obou případech umožňuje provozovat zdravotnické zařízení v rozsahu původního oprávnění, avšak pouze jsou-li splněny obecné podmínky pro provozování zdravotnického zařízení (především zajištění odborného vedení prostřednictvím odborného zástupce). Uvedeným způsobem však může být zdravotnické zařízení provozováno jen po určitou dobu nezbytnou k získání nového oprávnění.
K § 15
Síť zdravotnických zařízení tvoří všechna zdravotnická zařízení, která na základě zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, poskytují zdravotní péči hrazenou ze zdravotního pojištění na základě smluv uzavřených se zdravotními pojišťovnami.
K § 16 a 17
Jedním ze základních cílů navrhovaného zákona je zajistit obyvatelstvu dostupnost zdravotní péče. Dostupností se rozumí zajištění ekvity, tj. rovnosti přístupu občanů ke zdravotní péči hrazené z veřejného pojištění. Tuto rovnost je možné zajistit pouze relativně, nikdy nebude samozřejmě absolutní. K posouzení, zda je zajištěna dostupnost zdravotní péče, bude sloužit dohoda kraje, obce, zdravotních pojišťoven a Komor. Za dostupnost zdravotní péče odpovídá kraj. Kraji budou zdravotnická zařízení povinna sdělovat údaje potřebné ke zjištění, jak je na území kraje dostupnost péče zajištěna. Pokud dosáhnou kraj, obec, zdravotní pojišťovny a Komory dohody o nezajištěnosti konkrétního druhu zdravotní péče, bude stanovena povinnost kraje síť zdravotnických zařízení v chybějícím rozsahu doplnit. Při nedohodě uvedených subjektů, rozhodne v konkrétním případě ministerstvo zdravotnictví.
K § 18 až 23
Kraj vyhlašuje výběrová řízení vždy, není-li zajištěna dostupnost zdravotní péče. Návrh zákona upravuje podmínky vyhlášení výběrových řízení, náležitosti žádosti o zařazení do výběrových řízení a otázky úhrady nákladů. Návrh zákona upravuje složení komise pro výběrová řízení, činností komise, stanoví proces projednávání žádostí o zařazení do výběrových řízení a náležitosti zápisu, který musí obsahovat návrh doporučení žádosti, nebo doporučení jejího zamítnutí. Zápis dále musí obsahovat stanovení pořadí doporučených žádostí podle počtu získaných hlasů v tajném hlasování. Ustanovení zakotvují rovněž povinnosti kraje, který rozhoduje o postupu zařazování zdravotnických zařízení do sítě, a náležitosti tohoto rozhodnutí. Zařazování zdravotnických zařízení do sítě má jednoznačný právní důsledek spočívající v zakotvení smluvní povinnosti pro zdravotní pojišťovny i zdravotnická zařízení uzavřít smlouvu o poskytování a úhradě zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění.
K § 24 a 25
Návrhem zákona se zakotvuje postavení Národního zdravotnického informačního systému, jehož úkoly plní Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR . Při plnění úkolů a poskytování informací je v plném rozsahu respektován zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 227/2000 Sb. Jako součást Národního zdravotnického informačního systému jsou Ministerstvem zdravotnictví vedeny národní zdravotní registry. Osobní údaje obsažené v těchto registrech podléhají ochraně osobních údajů podle zákona č. 101/2000 Sb.
K § 26
V návaznosti na vymezení subjektů vykonávajících státní správu v oblasti zdravotnictví se vymezuje i kontrolní činnost těchto orgánů. Z návrhu zákona vyplývá, co je předmětem kontroly, která musí být vykonávána na základě zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.
K § 27 až 28
Ustanovení upravuje rozsah a důvody ukládání pokut zdravotnickým zařízením v případě porušování nebo neplnění povinností stanovených tímto zákonem, včetně poskytování takové zdravotní péče, která není v souladu s rozsahem vydaného oprávnění. Navrhuje se současně uložit sankci v případě, že je zdravotnické zařízení provozováno bez oprávnění, nejde-li o případ, kdy takové provozování zdravotnického zařízení navrhovaný zákon umožňuje.
K § 29
Jde o nezbytná přechodná ustanovení.
K § 30
Vymezuje se vztah ke správnímu řádu.
K § 31
Aby kraje mohly posoudit, zda je zajištěna dostupnost zdravotní péče, je nezbytné, aby se dozvěděly, jak je zdravotní péče zajištěna na základě již uzavřených smluv zdravotnických zařízení se zdravotními pojišťovnami. Zdravotnickým zařízením se proto ukládá povinnost sdělit potřebné údaje.
K § 32 až 35
Zrušují se zákony, nebo jejich části, které jsou navrhovanou právní úpravou nahrazeny.
K § 36
Navrhuje se předpokládaná účinnost zákona.
V Hradci Králové dne … 2002
Hejtman
Poznámky
1 Například: zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.
2 Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 493/2000 Sb. a zákona č. 141/2001 Sb.3) Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů .4) Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.