Důvodová zpráva

Důvodová zpráva k Vládní návrh zákona o důchodovém pojištění

Sněmovní tisk: č. 1262, 3. volební období

Průběžně zpracováváme a vylepšujeme obsah důvodových zpráv. Tento dokument může mít drobné nedostatky ve formátování — aktivně na nich pracujeme.

Tento dokument obsahuje důvodovou zprávu k návrhu zákona ze sněmovního tisku PSP ČR — záměr zákonodárce a odůvodnění jednotlivých ustanovení.

vrhu na zvýšení důchodů, jeho projednání a zejména nezbytná organizačně technická opatření k zabezpečení výplat zvýšených důchodů plátci důchodů však vyžadují dlouhou dobu, takže návrhy je vždy nutno připravovat v době, kdy ještě nejsou k dispozici statistické údaje o rozhodujících veličinách. Nutnost vycházet ve značné míře z odhadů nejen zpochybňuje samotné zákonné principy zvyšování důchodů, ale může vést i k nežádoucím důsledkům na úroveň důchodů nebo na výši výdajů. K obdobným důsledkům mohou vést i sezónní vlivy na vývoj cenového indexu, které mohou vyvolat nutnost zvyšovat důchody jen na základě dočasného zvýšení cenové hladiny, jak se stalo v roce 2001. Případný pokles nebo naopak vzestup cenové hladiny oproti odhadu za období od kalendářního měsíce, ve kterém byla naplněna podmínka pro zvýšení důchodů, do měsíce, od něhož se zvyšují důchody, nelze podle současného právního stavu již do zvýšení důchodů nijak promítnout.

Navrhovaná změna systému zvyšování důchodů má proto za cíl umožnit rozhodování o zvýšení důchodů až na základě statisticky zjištěných skutečností a tím odstranit nutnost rozhodovat na základě odhadu, čímž bude také umožněno racionálnější organizačně technické a finanční zajištění zvyšování důchodů. Uvedenému cíli by nejlépe odpovídal systém vycházející z těchto principů:

Vyplácené důchody se zvyšují v zásadě každý rok, a to vždy ve stejném měsíci, přičemž odchylně se postupuje pouze při velmi nízké inflaci (zvýšení by činilo méně než 2%) a při vysoké inflaci (přes 10%); takováto odchylka od pravidelného zvyšování se zohlední při následném zvýšení.

Měsíc pravidelného zvýšení a období pro zjišťování rozhodných ukazatelů se stanoví tak, aby o zvýšení mohlo být rozhodováno až na základě konečných statistických údajů, týkajících se těchto ukazatelů, při respektování doby potřebné na přípravu a schválení nařízení vlády o zvýšení důchodů a termínů dodání potřebných statistických údajů od Českého statistického úřadu.

Navrhuje se proto zvyšovat důchody pravidelně každý rok od lednové splátky důchodu. Vzhledem k času potřebnému na přípravu nařízení vlády, jeho projednání a schválení vládou a na organizačně technické zabezpečení výplaty zvýšených důchodů, umožní takto stanovený termín zvýšení zohlednit cenový vývoj do července předcházejícího roku a vývoj reálných mezd s jednoročním zpožděním. Určité zpoždění valorizace za cenovým vývojem oproti současnému stavu není při pravidelném zvyšování významné.

Lednový termín pro zvýšení důchodů je výhodný i z hlediska vztahu vyplácených a nově přiznaných důchodů, neboť ve stejném měsíci dojde ke zvýšení vyplácených důchodů a ke změnám prvků ovlivňujících výše nově přiznávaných důchodů, tj. koeficientů nárůstu všeobecného vyměřovacího základu, redukčních hranic a rozhodného období pro stanovení osobního vyměřovacího základu. Lednový termín zvýšení navazuje také na nová pravidla pro změny částek životního minima, která platí od 1. ledna 2002; tato nová pravidla byla stanovena na základě novelizace zákona o životním minimu provedené zákonem č. 271/2001 Sb. (podle těchto nových pravidel se částky životního minima mají zvyšovat v pravidelném termínu od 1. ledna podle skutečného růstu spotřebitelských cen za domácnosti celkem ve stanoveném rozhodném období). Jiný než lednový termín by vedl opět k nutnosti zvyšovat spolu s vyplácenými důchody i důchody přiznané do konce kalendářního roku, neboť jinak by vznikly neopodstatněné rozdíly mezi důchody přiznanými v měsících před a po zvýšení, přičemž všechny důchody přiznané v kalendářním roce jsou vyměřovány z výdělků ze stejných rozhodných období a při uplatnění stejných redukčních hranic. Opodstatnění pro takovéto zvyšování nově přiznaných důchodů by při uplatnění návrhu bylo pouze v případě zvýšení důchodů v mimořádném termínu; tato situace je řešena úpravou zmocnění obsaženého v § 107 odst.3 zákona o důchodovém pojištění.

Návrh zachovává současný princip vazby stanovení minimálního zvýšení na růst cen a růst reálných mezd. Na rozdíl od současného právního stavu se navrhuje, aby zvýšení odpovídalo minimálně 100% růstu indexu spotřebitelských cen, čímž bude zabezpečeno zachování reálné hodnoty důchodů; při minulých zvýšení důchodů byl již růst indexu spotřebitelských cen plně pokryt, takže návrh je ve shodě s dosavadní praxí. K růstu reálných mezd se při stanovení minimálního zvýšení navrhuje přihlížet každý rok, takže bude dosaženo lepšího souladu se změnami u nově přiznávaných důchodů a zamezí se skokovým nárůstům výdajů na zvýšení. Tím, že zákon stanovuje pouze minimální zvýšení, umožňuje se vládě stanovit výši zvýšení se zřetelem na ekonomické možnosti.

Navrhované změny usnadní sestavování a schvalování státního rozpočtu. Umožní také větší racionalizaci prováděných prací a tím snížení administrativních nákladů na realizaci zvýšení.

Právo Evropských společenství přímo neupravuje problematiku zvyšování důchodů a ponechává ji, obdobně jako celou oblast důchodového pojištění (zabezpečení), vnitrostátní právní úpravě. Předložený návrh není v rozporu s Evropskou dohodou o přidružení ČR k ES, s obecnými zásadami práva ES, s úmluvami MOP ani s ostatními mezinárodními smlouvami, jimiž je ČR vázána.

Finanční dopad

První zvýšení důchodů podle návrhu nových pravidel zvyšování důchodů se předpokládá od ledna 2003, tedy od měsíce, kdy se podle současných odhadů cenového vývoje očekává naplnění valorizační podmínky podle dosavadních pravidel. Rovněž výše minimálního zvýšení je podle nových i dosavadních pravidel v podstatě stejná (podle dosavadního způsobu stanovení minimálního zvýšení by tato výše byla cca o 1 % vyšší).

Lze očekávat, že finanční dopad přijetí novely zákona o důchodovém pojištění bude v podstatě neutrální. Od přijetí novely lze očekávat snížení rizika povinnosti zvýšit důchody před lednem 2003 a snížení nákladů na administrativně náročně zvyšování důchodů v neplánovaném termínu. Při posuzování vlivu zvýšení míry povinného zohlednění cenového růstu na výdaje důchodového pojištění je třeba brát v úvahu i to, že uplatňování jen minimálního zvýšení je dlouhodobě neudržitelné a ani v minulosti nebylo plně využíváno.

K článku I

K bodu 1

Navrhuje se zavést pravidelné zvyšování důchodů vždy v jednom termínu, tj. v lednu každého kalendářního roku, bude-li splněna podmínka pro minimální zvýšení; jde o takový růst cen a reálných mezd, při němž se průměrný starobní důchod zvýší aspoň o 2 %. Nebude-li tato podmínka splněna, důchody se zvýší v následujícím termínu, kdy tato podmínka bude splněna, přičemž do období, za které se růst cen zjišťuje, se zahrne celé období od posledního zvýšení. Výše zvýšení se navrhuje stanovit tak, aby byl pokryt cenový růst, tj. aby byla plně vyrovnána inflace a nedocházelo ke snižování reálné hodnoty důchodu. Vedle toho se navrhuje zachovat dosavadní zohledňování nárůstu reálné mzdy ve výši aspoň jedné třetiny, aby se tak poživatelé důchodů mohli aspoň částečně podílet na obecném růstu pracovních příjmů, které jsou základem pro výpočet důchodů.

Dále se navrhuje zavést mimořádné zvýšení důchodů mimo pravidelný termín pro velmi vysoký růst cen (aspoň 10 % od posledního kalendářního měsíce období použitého při posledním zvýšení důchodů), a to jako pojistku k zamezení prudkého poklesu reálné hodnoty důchodu při výrazném vzestupu cen, aby se nemuselo čekat až na pravidelný termín zvýšení důchodů.

Zvýšení důchodů bude podle daných pravidel realizováno jako dosud nařízením vlády; vládě se současně stanoví lhůta pro přijetí nařízení; přitom se vychází z toho, že údaj o růstu cen za kalendářní měsíc je znám cca do 10. dne následujícího kalendářního měsíce.

K bodu 2

Zvýšení důchodů přiznávaných v kalendářním roce se v roce zvýšení důchodů navrhuje vázat jen na případ zvýšení důchodů v mimořádném termínu, neboť u důchodů přiznávaných v kalendářním roce před a po zvýšení se vychází ze stejného rozhodného období a ze stejných redukčních hranic.

K článku II

Termín zvýšení důchodů se navrhuje tak, aby nová pravidla pro zvýšení důchodů mohla být uplatněna již pro zvýšení důchodů v lednu 2003.

V Praze dne 20. února 2002

předseda vlády

místopředseda vlády a ministr

práce a sociálních věcí

P ř í l o h a

k důvodové zprávě

Příklady praktického uplatnění

navrhovaných pravidel o zvyšování důchodů

Příklad 1 (stav, který bude převažovat)

Rozhodné údaje :

Poslední zvýšení důchodů provedené v lednu 2003 zohlednilo růst cen do července 2002 a růst reálné mzdy za rok 2001.

Pravidelným termínem dalšího zvýšení je leden 2004 (§ 67 odst. 2).
Stanoveným obdobím pro zjišťování růstu cen bude srpen 2002 – červenec 2003 [§ 67 odst. 5 písm.a)].
Stanoveným obdobím pro zjišťování růstu reálné mzdy bude kalendářní rok 2002 (§ 67 odst. 6).
Růst cen ve stanoveném období bude činit např. 4% a růst reálné mzdy např. 3%.

Zvýšení důchodů (§ 67 odst. 4) se stanoví ze 100% růstu cen, tj. 4%, a z 1/3 růstu reálné mzdy, tj. 1% (3 : 3 = 1). Minimální zvýšení bude tedy činit 5,1 %, neboť 1,04 x 1,01 = 1,0504 a po zaokrouhlení nahoru 1,051.

Vzhledem k tomu, že takto stanovené zvýšení je vyšší než 2%, musí být důchody zvýšeny v pravidelném termínu (§ 67 odst. 2). Vláda tedy bude povinna vydat do 30. září 2003 nařízení o zvýšení důchodů (§ 67 odst.10) od ledna 2004. Vládou stanovené zvýšení důchodů však může být vyšší, než uvedené minimální zvýšení.

Příklad 2 (nízká inflace)

Rozhodné údaje :

Poslední zvýšení důchodů provedené v lednu 2003 zohlednilo růst cen do července 2002 a růst reálné mzdy za rok 2001.

Pravidelným termínem dalšího zvýšení je leden 2004 (§ 67 odst. 2).
Stanoveným obdobím pro zjišťování růstu cen bude srpen 2002 – červenec 2003 [§ 67 odst. 5 písm.a)].
Stanoveným obdobím pro zjišťování růstu reálné mzdy bude kalendářní rok 2002 [§ 67 odst. 6)].
Růst cen ve stanoveném období bude činitnapř. 1,4% a růst reálné mzdy např. 1,2%.

Zvýšení důchodů (§ 67 odst. 4) se stanoví ze 100% růstu cen, což je 1,4%, a z 1/3 růstu reálné mzdy, což je 0,4% (1,2 : 3 = 0,4). Zvýšení by tedy mělo činit 1,9 %, neboť 1,040 x 1,004 = 1,018056 a po zaokrouhlení nahoru 1,019.

Vzhledem k tomu, že takto stanovené zvýšení je nižší než 2%, nebudou důchody v lednu 2004 zvýšeny (§ 67 odst. 2). K jejich zvýšení dojde až v následujícím pravidelném termínu, tj. v lednu 2005. Dříve než v tomto dalším pravidelném termínu by ke zvýšení důchodů mohlo dojít pouze v případě, že by růst cen překročil 10% hranici (§ 67 odst. 3) dříve než v srpnu 2004; počátkem rozhodného období pro sledování růstu cen zůstává přitom stále srpen 2002.

Příklad 3 (postup v případě, kdy nedošlo ke zvýšení v pravidelném termínu)

Rozhodné údaje :

Poslední zvýšení důchodů provedené v lednu 2003 zohlednilo růst cen do července 2002 a růst reálné mzdy za rok 2001.

V pravidelném termínu (leden 2004) ke zvýšení nedošlo, neboť stanovená výše zvýšení byla nižší než 2%, takže pravidelným termínem dalšího zvýšení je leden 2005 (§ 67 odst. 2).
Stanoveným obdobím pro zjišťování růstu cen bude srpen 2002 – červenec 2004 [§ 67 odst. 5 písm.a)].

Stanoveným obdobím pro zjišťování růstu reálné mzdy budou kalendářní roky 2002 a 2003 (§ 67 odst. 6).

Výše zvýšení se stanoví obdobným postupem jako u příkladu 1; rozdíl spočívá pouze ve stanovení období pro zjišťování růstu cen a období pro zjišťování růstu reálné mzdy. Vláda bude povinna vydat do 30. září 2004 nařízení o zvýšení důchodů (§ 67 odst.10) od ledna 2005.

Příklad 4 (vysoká inflace)

Rozhodné údaje :

Poslední zvýšení důchodů provedené v lednu 2003 zohlednilo růst cen do července 2002 a růst reálné mzdy za rok 2001.

Pravidelným termínem dalšího zvýšení je leden 2004 (§ 67 odst. 2).
Stanoveným obdobím pro zjišťování růstu cen je srpen 2002 – červenec 2003 [§ 67 odst. 5 písm.a)].
Růst cen v období srpen 2002 – duben 2003 bude činit např. 9,9% a v období srpen 2002 - květen 2003 dosáhl např. 11%.

Vzhledem k tomu, že od počátku období stanoveného pro zjišťování růstu cen [§ 67 odst. 5 písm.b)] dosáhl v květnu 2003 růst cen alespoň 10%, je podle § 67 odst. 5 písm.b) posledním měsícem tohoto období květen 2003.

Podle § 67 odst. 3 je proto třeba zvýšit důchody v mimořádném termínu, a to v 5. měsíci po překročení 10% hranice, tj. v říjnu 2003.

Zvýšení důchodů (§ 67 odst. 4) se stanoví ze 100% růstu cen, což je 11%. V tomto konkrétním příkladu nebude toto zvýšení navyšováno o zohlednění růstu mezd, neboť při zvýšení důchodů v roce 2003 je posledním kalendářním rokem stanoveného období pro zjišťování růstu reálné mzdy rok 2001 (§ 67 odst. 6) a k růstu reálné mzdy v roce 2001 již bylo (podle výše uvedeného) přihlédnuto při zvýšení důchodů v lednu 2003.

Příklad 5 (postup v případě, kdy došlo ke zvýšení v mimořádném termínu)

Rozhodné údaje :

Poslední zvýšení důchodů provedené v říjnu 2003 zohlednilo růst cen do května 2003; růst reálné mzdy byl naposledy zohledněn při zvýšení od ledna 2003 za rok 2001.

Pravidelným termínem dalšího zvýšení je leden 2004 (§ 67 odst. 2).
Stanoveným obdobím pro zjišťování růstu cen bude červen 2003 – červenec 2003 [(§ 67 odst. 5 písm.a)].

Stanoveným obdobím pro zjišťování růstu reálné mzdy bude kalendářní rok 2002 (§ 67 odst. 6).

Výše zvýšení se stanoví obdobným postupem jako u příkladu 1; rozdíl spočívá pouze ve stanovení období pro zjišťování růstu cen a období pro zjišťování růstu reálné mzdy.

Pokud stanovené zvýšení bude činit alespoň 2%, bude vláda povinna vydat do 30. září 2003 nařízení o zvýšení důchodů (§ 67 odst.10) od ledna 2004. Pokud však stanovené zvýšení nebude činit alespoň 2%, důchody nebudou od ledna 2004 zvýšeny (§ 67 odst.2) a pro další zvýšení bude přicházet v úvahu zvýšení v pravidelném termínu, tj. od ledna 2005. V tomto případě by se pak postupovalo obdobně jako u příkladu 4.

Příklad 6 (předpokládané první zvýšení podle navrhovaných pravidel)

Rozhodné údaje :

Poslední zvýšení důchodů provedené v prosinci 2001 zohlednilo růst reálné mzdy za roky 1999 a 2000.

Pravidelným termínem dalšího zvýšení podle novelizovaných ustanovení je leden 2003 (§ 67 odst. 2).
Stanoveným obdobím pro zjišťování růstu cen bude prosinec 2001 – červenec 2002 (§ 67 a čl.II).
Stanoveným obdobím pro zjišťování růstu reálné mzdy bude kalendářní rok 2001 (§ 67 odst. 6).
Předpokládejme např. (v souladu s odhadovaným vývojem), že růst cen ve stanoveném období bude činit 4,2% a růst reálné mzdy 4,2% .

Zvýšení důchodů (§ 67 odst. 4) se stanoví ze 100% růstu cen, tj. 4,2%, a z 1/3 růstu reálné mzdy, tj. 1,4% (4,2 : 3 = 1,4). Minimální zvýšení bude tedy činit 5,7 %, neboť 1,042 x 1,014 = 1,056588 a po zaokrouhlení nahoru 1,057.

Vzhledem k tomu, že takto stanovené zvýšení je vyšší než 2%, musí být důchody zvýšeny v pravidelném termínu (§ 67 odst. 2). Vláda tedy bude povinna vydat do 30. září 2002 nařízení o zvýšení důchodů (§ 67 odst.10) od ledna 2003. Vládou stanovené zvýšení důchodů však může být vyšší, než uvedené minimální zvýšení.

Podle současných předpisů by podmínka pro zvýšení důchodů byla naplněna v lednu 2003, přičemž růst úhrnného indexu spotřebitelských cen by se od listopadu 2001 do ledna 2003 zvýšil o 7,3%. Minimální zvýšení se podle současných předpisů stanoví ze 70% růstu cen, tj. 5,2% (7,3 x 0,7 = 5,11), a z 1/3 růstu reálné mzdy, tj. 1,4%. Minimální zvýšení podle současných předpisů by tedy činilo 6,7% (1,052 x 1,014 = 1,066728).

Platné znění částí zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, s vyznačením navrhovaných změn

* * *

HLAVA SEDMÁ

ZVYŠOVÁNÍ DŮCHODŮ

(§ 67

(1) Vyplácené důchody může vláda v době do 31. prosince 1998 zvýšit nařízením, jestliže úhrnný index spotřebitelských cen vzroste aspoň o 5 % od kalendářního měsíce, který bezprostředně předchází kalendářnímu měsíci, v němž došlo k poslednímu zvýšení těchto důchodů; vláda však zvýší nařízením vyplácené důchody vždy, jestliže úhrnný index spotřebitelských cen vzroste aspoň o 10 % od kalendářního měsíce uvedeného v části věty před středníkem. Vyplácené důchody vláda v době po 31. prosinci 1998 zvýší nařízením, jestliže úhrnný index spotřebitelských cen vzroste alespoň o 5 %. Podmínka růstu tohoto indexu se posuzuje od kalendářního měsíce, který bezprostředně předchází kalendářnímu měsíci, v němž došlo k poslednímu zvýšení těchto důchodů.

(2) Zvýšení se stanoví tak, aby u průměrného starobního důchodu odpovídalo nejméně 70 % nárůstu indexu uvedeného v odstavci 1. Jestliže v kalendářním roce byly vyplácené důchody zvýšeny pouze podle věty první nebo zvýšeny nebyly, zvýší se při prvním zvýšení následujícím po tomto roce vyplácené důchody kromě zvýšení podle věty první též s přihlédnutím k růstu reálné mzdy. Zvýšení podle věty druhé se stanoví tak, aby toto zvýšení u průměrného starobního důchodu odpovídalo nejméně jedné třetině růstu reálné mzdy za ty kalendářní roky předcházející kalendářnímu roku, v němž se vyplácené důchody takto zvyšují, ke kterým od posledního zvýšení stanoveného podle věty druhé nebylo přihlédnuto.

(3) Růstem reálné mzdy podle odstavce 2 věty druhé a třetí se rozumí podíl indexu růstu průměrné nominální mzdy a indexu růstu spotřebitelských cen, přičemž tyto indexy růstu se stanoví podle údajů za kalendářní rok předcházející kalendářnímu roku, v němž se vyplácené důchody zvyšují, a za kalendářní rok, k němuž bylo naposledy přihlédnuto při zvýšení podle odstavce 2 věty druhé a třetí. Úhrnný index spotřebitelských cen a průměrná nominální mzda za kalendářní rok se zjišťují podle údajů Českého statistického úřadu. Průměrný starobní důchod se zjišťuje podle údajů České správy sociálního zabezpečení jako průměr ze všech starobních důchodů, které nejsou vypláceny v souběhu s jiným důchodem (§ 59) a jejichž výplata byla prováděna v kalendářním měsíci, v němž byly naposledy zvýšeny vyplácené důchody.)

§ 67

(1) Vyplácené důchody se zvyšují v závislosti na růstu úhrnného indexu spotřebitelských cen za domácnosti celkem (dále jen „růst cen“) v období stanoveném podle odstavce 5 a na růstu indexu reálné mzdy (dále jen „růst reálné mzdy“) v období stanoveném podle odstavce 6 .

(2) Důchody se zvyšují od splátky důchodu splatné v lednu (dále jen „pravidelný termín“), pokud zvýšení důchodu stanovené podle odstavce 4 činí aspoň 2%.

(3) Důchody se zvyšují mimo pravidelný termín (dále jen „mimořádný termín“), pokud v období stanoveném podle odstavce 5 růst cen dosáhl aspoň 10%. Důchody se podle věty první zvyšují od splátky důchodu splatné v pátém kalendářním měsíci následujícím po kalendářním měsíci, v němž růst cen dosáhl aspoň 10 %.

(4) Zvýšení důchodů se stanoví tak, aby u průměrného starobního důchodu činilo částku odpovídající nejméně 100% růstu cen zjištěného v období podle odstavce 5 a dále též částku odpovídající nejméně jedné třetině růstu reálné mzdy zjištěného v období podle odstavce 6.

(5) Období pro zjišťování růstu cen se stanoví tak, že prvním měsícem tohoto období je kalendářní měsíc následující po posledním kalendářním měsíci období pro zjišťování růstu cen použitého při předchozím zvýšení důchodů a posledním měsícem tohoto období je při zvýšení důchodů

a) v pravidelném termínu červenec kalendářního roku, který o 1 rok předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá pravidelný termín zvýšení důchodů,

b) v mimořádném termínu kalendářní měsíc, v němž růst cen dosáhl aspoň 10%.

(6) Období pro zjišťování růstu reálné mzdy se stanoví tak, že prvním rokem tohoto období je kalendářní rok následující po posledním kalendářním roce období pro zjišťování růstu reálné mzdy použitého při předchozím zvýšení důchodů, při kterém bylo přihlédnuto k růstu reálné mzdy, a posledním rokem tohoto období je kalendářní rok, který o 2 roky předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá termín zvýšení důchodů. Pokud je ve stanoveném období růst reálné mzdy stanovený podle odstavce 9 nižší než 1, přihlédne se k růstu reálné mzdy až při tom zvýšení důchodů, při kterém je ve stanoveném období růst reálné mzdy stanovený podle odstavce 9 vyšší než 1.

(7) Jestliže se po splnění podmínky pro zvýšení důchodů v pravidelném termínu splní v srpnu kalendářního roku, který předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá pravidelný termín zvýšení důchodů, podmínka pro zvýšení důchodů v mimořádném termínu, zvýší se důchody pouze jednou a zvýšení důchodů podle růstu cen se stanoví podle růstu cen zjištěného v období stanoveném podle odstavce 5 písm.a) i v období stanoveném podle odstavce 5 písm.b). Jestliže se podmínky pro zvýšení důchodů v pravidelném termínu a pro zvýšení důchodů v mimořádném termínu splní současně v červenci, zvýší se důchody jen v mimořádném termínu.

(8) Podle odstavců 2 a 3 se zvyšují důchody přiznané ode dne, který spadá do období před prvním dnem kalendářního měsíce, do něhož spadá termín zvýšení důchodů.

(9) Růst cen se zjišťuje podle přírůstku úhrnného indexu spotřebitelských cen za domácnosti celkem, vypočteného z originálních bazických indexů spotřebitelských cen zjištěných Českým statistickým úřadem; růst cen se stanoví jako podíl výše tohoto indexu v posledním měsíci období pro zjišťování růstu cen a výše tohoto indexu v měsíci, který bezprostředně předchází prvnímu měsíci tohoto období. Růst reálných mezd se stanoví jako podíl, v jehož čitateli je podíl všeobecného vyměřovacího základu za poslední kalendářní rok období pro zjišťování růstu reálné mzdy a všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který bezprostředně předchází prvnímu kalendářnímu roku tohoto období, a ve jmenovateli je podíl průměrného ročního indexu spotřebitelských cen za domácnosti celkem vypočteného z originálních bazických indexů spotřebitelských cen zjištěných Českým statistickým úřadem za poslední kalendářní rok tohoto období a uvedeného průměrného ročního indexu za kalendářní rok, který bezprostředně předchází prvnímu kalendářnímu roku tohoto období. Průměrný starobní důchod se zjišťuje podle údajů České správy sociálního zabezpečení jako průměrná výše všech starobních důchodů, které nejsou vypláceny v souběhu s jiným důchodem (§ 59) a jejichž výplata byla prováděna za poslední kalendářní měsíc období pro zjišťování růstu cen stanoveného podle odstavce 5.

(10) Zvýšení důchodů stanoví vláda nařízením; jde-li o zvýšení důchodů v pravidelném termínu, stanoví vláda zvýšení důchodů do 30. září kalendářního roku, který o jeden rok předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá pravidelný termín zvýšení důchodů, a jde-li o zvýšení důchodů v mimořádném termínu, stanoví vláda zvýšení důchodů do 50 dnů od posledního dne kalendářního měsíce, v němž růst cen dosáhl aspoň 10 %.

* * *

Zmocňovací ustanovení

§ 107

(1) Vláda stanoví nařízením

a) výši všeobecných vyměřovacích základů za jednotlivé kalendářní roky (§ 17 odst. 2) před rokem 1996 a výši přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 1994 (§ 17 odst. 4), a to podle údajů Českého statistického úřadu o průměrné měsíční mzdě za tyto jednotlivé kalendářní roky,

b) které nemoci se považují za nemoci z povolání, a seznam těchto nemocí.

(2) Vláda může zvýšit nařízením částky stanovené v § 15; zvýšení těchto částek se provádí od 1. ledna.

(3) Vláda zvýší nařízením částky základní výměry důchodů uvedené v § 33 odst. 1, § 41 odst. 1, § 45 odst. 1, § 51 odst. 1 a § 53 odst. 1, pokud byly zvýšeny základní výměry vyplácených důchodů, a to o částky, o které byly zvýšeny základní výměry vyplácených důchodů. Vláda zvýší nařízením procentní výměry důchodů přiznávaných v tom kalendářním roce, v němž byly zvýšeny procentní výměry vyplácených důchodů v mimořádném termínu, a to o stejný počet procent, o který byly zvýšeny procentní výměry vyplácených důchodů, které byly přiznány v tomto kalendářním roce před zvýšením důchodů v mimořádném termínu.

(4) Vláda může nařízením stanovit, že pro účast některých skupin osob na pojištění podle § 6 odst. 2 se považuje podmínka trvání doby pojištění aspoň jeden rok za splněnou.

* * *

Máte otázku k tomuto zákonu?

Zeptejte se asistenta