Vl. n. z. o přijetí úvěru ČR od Evropské investiční banky - RJ

V dlouhodobém záměru vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké a další tvůrčí činnosti pro oblast vysokých škol, vypracovaném Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy je obsažena koncepce rozvoje vysokých škol v ČR. Předkládaný program 233 330 Rozvoj materiálně-technické základny Masarykovy univerzity v Brně (dále jen „Program“) plně zapadá do této koncepce. Masarykova univerzita v Brně jako první vysoká škola navrhla řešení svých dlouhodobých problémů touto cestou. Protože Masarykova univerzita v Brně sama není schopna splácet navrhovaný úvěr, neboť MŠMT ze své kapitoly 333 nemůže financovat v krátké době projekt tohoto rozsahu, navrhuje se k řešení finanční stránky projektu přijetí úvěru od Evropské investiční banky státem.

Masarykova univerzita v Brně je druhá největší vysoká škola v ČR a byla založena v roce 1919 jako druhá česká univerzita. Její rozvoj byl značně utlumen v letech 1948–90. V 90. letech se dynamicky rozvíjela, dosáhla řady úspěchů v kvalitě vzdělávání, ve vědecké činnosti, výzkumu a vývoji, ale za cenu zhoršujících se podmínek pro její činnost. Realizace Programu vyřeší rozvoj Masarykovy univerzity v Brně a zabezpečí příznivé podmínky pro její činnost nejméně na dalších 50 let. Obsahem Programu je především vybudování nového kampusu pro přírodovědní a lékařské obory v návaznosti na Fakultní nemocnici Brno-Bohunice a dále rekonstrukce stávajících budov včetně dobudování infrastruktury a vybavení. Cílem je vybudovat univerzitu odpovídající současným evropským parametrům a plně konkurenceschopnou v evropském prostoru.

Financování Programu 233 330

Vzhledem k rozsahu a závažnosti Programu a vzhledem k tomu, že dosud nebyl realizován v působnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy obdobný projekt, bylo financování Programu posouzeno ve třech variantách:

1. financování ze státního rozpočtu kapitoly MŠMT a vlastních zdrojů Masarykovy univerzity v Brně,

2. financování ze státního rozpočtu, úvěru od Evropské investiční banky a vlastních zdrojů Masarykovy univerzity v Brně,

3. financování Programu ze státního rozpočtu a z vlastních zdrojů Masarykovy univerzity v Brně při výstavbě univerzitního kampusu Bohunice developerem.

Bilance potřeb a zdrojů financování programu v mil. Kč :

v mil.Kč

Poznámky : *) náklady pronájmu univerzitního kampusu, jehož výstavbu zabezpečí developer,

+) NFV = návratná finanční výpomoc

Základní parametry úvěru poskytnutého Evropskou investiční bankou (EIB) :

Použití a splacení úvěru EIB státním rozpočtem :

Komentář:

Tato modelová varianta předpokládá zajištění financování Programu formou masivní účasti státu výši 3 900,5 mil Kč, což jsou mimořádně velké nároky na účast z kapitoly školství, mládeže a tělovýchovy, která musí být poskytnuta v letech 2002–2006. Masarykova univerzita v Brně bude splácet ze svých zdrojů návratnou finanční výpomoc státu ve výši 1 775 mil. Kč. Právní prostředí je bezproblémové.

Poznámky : *) náklady pronájmu univerzitního kampusu, jehož výstavbu zabezpečí developer

+) NFV = návratná finanční výpomoc

Základní parametry úvěru poskytnutého Evropskou investiční bankou (EIB) :

Použití a splacení úvěru EIB státním rozpočtem :

Poznámka: ¹⁾ Dopad přijetí úvěru EIB, který bude uhrazen ze státního rozpočtu

Komentář:

Stát přijme půjčku od Evropské investiční banky (dále jen „EIB“) ve výši do 95 mil. EUR na základě příslušné smlouvy. Podmínkou je schválení zákona o přijetí úvěru Českou republikou od EIB na financování Programu. Úvěr bude poskytnut na dobu 25 let se sedmiletým odkladem splácení jistiny a za příslušný úrok (v tabulce je použita výše úroku 5,34 % pro platbu v EUR podle informací EIB ze 13.12.2001). Podmínky poskytnutí úvěru jsou výhodné zejména pokud jde o dobu splatnosti. Finanční zdroje je možné čerpat okamžitě po přijetí zákona. Proti variantě 1 vyžaduje tato varianta splátku úroků v celkové výši 2 262 mil. Kč. Tato nevýhoda je vyvážena výhodami poskytnutého dlouhodobého úvěru.

Zásadní výhodou je, že nové objekty budou ve vlastnictví Masarykovy univerzity v Brně, všechny transakce budou kontrolovatelné státem. Výběrové řízení na všechny účastníky výstavby je standardní. Kvalita stavby je zajišťována organizací vybranou v soutěži a s trvalou kontrolou státu prostřednictvím správce Programu, jímž je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Tento postup výstavby se plně osvědčil a jsou s ním dlouholeté zkušenosti.

Varianta 3: Financování programu ze státního rozpočtu a z vlastních zdrojů Masarykovy univerzity v Brně, výstavba univerzitního kampusu developerem

Bilance potřeb a zdrojů financování programu v mil.Kč :

Poznámky : *) náklady pronájmu univerzitního kampusu, jehož výstavbu zabezpečí developer

+) NFV = návratná finanční výpomoc

Základní parametry úvěru poskytnutého Evropskou investiční bankou (EIB) :

Použití a splacení úvěru EIB státním rozpočtem :

Komentář:

Tato varianta řeší financování výstavby nového kampusu v Brně – Bohunicích developerskou formou, respektive nájmem a následnou koupí kampusu. Developer zřejmě nebude schopen zajistit financování nákladů na stroje a vybavení. Tyto náklady a nájem a celá část Programu, která se týká rekonstrukcí a modernizací stávajících objektů Masarykovy univerzity, by musely být řešeny formou dotace ze státního rozpočtu z kapitoly Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

Soukromý investor by zajistil výstavbu budov v kampusu a pronajímal by je Masarykově univerzitě po dobu 25 let. Pak by majetek přešel na Masarykovu univerzitu za symbolickou cenu. Celková částka 8 008 milionů Kč, kterou soukromý investor získá z pronájmu, jsou náklady násobené koeficientem 1,65, který leží uprostřed obvyklého rozmezí. Na tento způsob financování není třeba státní záruka a stačí pouze politické rozhodnutí o realizaci projektu na úrovni vlády. Pouze na výstavbu kampusu by činila dotace v letech 2004 až 2006 187 milionů Kč a v letech 2007 až 2026 5 094 milionů Kč.

Nevýhodou této varianty je neprůhledné právní prostředí, a tím rizika, která nese. Je velmi obtížné předpovědět na dobu dvaceti let vývoj chování soukromého subjektu. Hrozí velmi rizikový faktor, kdy by na pronajímatele mohl být vyhlášen konkurz a majetek by se stal součástí konkurzní podstaty. Složité jsou daňové úvahy, odpisování majetku, pojištění budov a zachování jejich kvality v době předávání do vlastnictví Masarykově univerzitě. V tomto duchu vyznělo i vyžádané stanovisko firmy Deloitte & Touche.

Všechny varianty koncentrují výstavbu do let 2002 až 2006. V případě, že nebude nalezeno řešení financování v těchto letech, bude Masarykova univerzita realizovat obsah Programu v příštích dvaceti pěti letech ze zdrojů kapitoly Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a z vlastních zdrojů. To je však z řady uvedených důvodů neefektivní, přinášející jen malý užitek pro společnost.

Z uvedeného přehledu tří variant financování a z jejich rozboru vychází jako nejvýhodnější půjčka od Evropské investiční banky. Evropská investiční banka je mezinárodní organizací, která neorientuje svoji činnost ziskově a může nabídnout úvěr s výhodnějšími podmínkami než běžné banky.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže vydal stanovisko ve věci posouzení postavení Evropské investiční banky, ze kterého vyplývá, že Evropská investiční banka je mezinárodní organizací ve smyslu mezinárodního práva veřejného. Z toho lze dovodit, že působnost zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, se na činnost této instituce při poskytování úvěrových služeb ve smyslu ustanovení § 1 odst. 2 písm. t) citovaného zákona nevztahuje. Uplatnění § 50 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, (tj. zadání veřejné zakázky na podkladě výzvy zaslané zadavatelem jednomu zájemci o veřejnou zakázku k podání nabídky) je v tomto případě bezpředmětné.

Podle ustanovení § 2 odst. 1 rozpočtových pravidel může vláda financovat činnosti, kterými zajišťuje funkce státu, pouze prostřednictvím státního rozpočtu a Národního fondu, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak a navíc rozpočtová pravidla nepočítají s úvěrem jako s příjmem státního rozpočtu; proto přijetí úvěru Českou republikou musí umožnit zvláštní zákon. Přijetí zahraničního úvěru je dále podmíněno sjednáním smlouvy o úvěru mezi Českou republikou a Evropskou investiční bankou.

Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.

Navrhovaná právní úprava je v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, mj. s Evropskou dohodou zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Českou republikou na straně druhé, podepsanou dne 4. října 1993, s Rámcovou dohodou o finanční spolupráci mezi Českou republikou a Evropskou investiční bankou, podepsanou v Praze dne 18. února 1993, s Rámcovou dohodou o finanční spolupráci mezi Českou republikou a Evropskou investiční bankou, podepsanou v Praze dne 15. září 1994, a s Rámcovou dohodou mezi Českou republikou a Evropskou investiční bankou upravující činnost Evropské investiční banky v České republice, podepsanou v Praze dne 2. prosince 1997.

Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s právními akty ES

Předmětem navrhované úpravy je umožnění přijetí úvěru Českou republikou od Evropské investiční banky. Poskytnutí úvěru Evropskou investiční bankou České republice bude provedeno v souladu s úkoly Evropské investiční banky vymezenými mj. ustanoveními Smlouvy o založení Evropského společenství a Protokolu o Statutu Evropské investiční banky.

Vzdělávání a odborné vzdělávání upravují články 149 a 150 Smlouvy o Evropském Společenství ve znění Amsterodamské smlouvy. Podle odstavců 4 těchto článků je vzdělávání a odborné vzdělávání výslovně vyloučeno z harmonizace zákonů a ostatních předpisů členských států. Odpovědnost za úpravu obsahové a organizační stránky systému vzdělávání a za jejich jazykovou a kulturní rozmanitost je tak plně ponechána na členských státech. Činnost v této oblasti je předmětem spolupráce mezi členskými státy a ne předmětem právní úpravy pomocí nástrojů práva EU. Omezení legislativního oprávnění ES v oblasti vzdělávání se neaplikuje, pokud by se úprava vztahovala k otázkám, jež mají význam pro vnitřní trh (v této oblasti připadá v úvahu pro zajištění volného pohybu osob (zejména pracovníků a služeb). Oblast volného pohybu pracovníků je upravena v čl. 39 Smlouvy o Evropském Společenství.

Právní akty Evropských společenství, upravující zákaz či omezení podpory poskytované státy nebo ze státních prostředků ve smyslu článku 87 Smlouvy o založení Evropského společenství, ve znění po přijetí Amsterodamské smlouvy, se na podporu, jež bude z prostředků získaných přijetím úvěru od Evropské investiční banky poskytnuta Masarykově univerzitě v Brně, nevztahují, neboť finanční prostředky nebude Česká republika na základě předloženého návrhu zákona poskytovat subjektu, který by obecně měl charakter podniku, ale veřejné vysoké škole, a tato podpora tedy neohrozí soutěž zvýhodněním určitého podniku nebo určitého odvětví výroby.

Předložený návrh zákona je tedy slučitelný s právem Evropských společenství.

Navrhuje se Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby s vládním návrhem zákona vyslovila souhlas již v prvém čtení. Důvodem je potřeba maximálního zkrácení legislativního procesu (v souladu s ustanovením § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, v platném znění) i jednoduchost návrhu zákona.