Důvodová zpráva k Vl. návrh zák. o financování dálničního obchvatu Plzně - RJ

Rada guvernérů Evropské investiční banky schválila dne 26. ledna 1998 poskytování úvěrů ze svých vlastních zdrojů zemím střední a východní Evropy, které požádaly o členství v Evropské unii.

Rámcová dohoda týkající se finanční spolupráce byla podepsána mezi Evropskou investiční bankou a Českou republikou dne 2. prosince 1997.

Ministerstvo dopravy a spojů ČR navrhlo realizovat projekt prováděný Ministerstvem dopravy a spojů ČR prostřednictvím státní příspěvkové organizace Ředitelství silnic a dálnic ČR, který zahrnuje projekční práce, získání pozemků, kontrolu (technický dozor investora a konsultační a poradenské služby) a výstavbu celkem šesti dálničních staveb a sedmi souvisejících silničních staveb na dálničním obchvatu Plzně a to:

Celkové náklady na tento projekt byly odhadnuty na 420 mil EUR a participace na jeho financování, které by zajistilo realizaci projektu do roku 2005 až 2006, je předpokládána následujícím způsobem:

Uvedený projekt je v souladu s usnesením vlády ČR ze dne 16. října 1996 č. 528 o aktualizaci usnesení vlády z 10. listopadu 1993 č. 631, o rozvoji dálnic a čtyřpruhových silnic pro motorová vozidla v ČR do roku 2005.

Plynulé pokračování již zahájené výstavby dálničního obchvatu Plzně, jehož příprava byla usměrněna zákonem č. 168/2001 Sb.,o dálničním obchvatu Plzně, vyžaduje upravit režim a zdroje financování tak, aby byl dodržen plánovaný termín převedení tranzitní dopravy ze středu města v roce 2004 a dokončení výstavby včetně souvisejících komunikací v roce 2005. Projekt, na který lze získat úvěr od Evropské investiční banky, zahrnuje jak stavby připravované tak i stavby již realizované, nebo rozestavěné, což ve svém důsledku znamená, že spoluúčast státních finančních prostředků České republiky do výše 50% z ceny celého projektu je probíhajícím finančním plněním již z části zajištěna z rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury a v období do čtvrtého čtvrtletí roku 2000 byla zajišťována z prostředků státního rozpočtu. Splátka jistiny a splátka úvěrů je uvažována plně z  prostředků státního rozpočtu České republiky, neboť příjemcem úvěru je Česká republika.

Pokud do stávajícího režimu financování nebude možno zapojit navrhovaný úvěrový zdroj dojde k výraznému časovému posunu plánovaných termínů dokončení projektu až za hranici let 2010 a tím i k dalšímu neúnosnému zhoršení životních podmínek v městě Plzni.

Zástupci Evropské investiční banky při dílčích jednáních uvedli, že příprava projektů v oblasti dálnic a silnic je z hlediska kriterií pro financování z prostředků Evropské investiční banky velmi dobře hodnocena a spolupráce s Českou republikou, která úspěšně a plynule pokračuje,může býtprotohodnocena velmi kladně. Na základě těchto pozitivních výsledků Evropská investiční banka potvrdila, že je připravena podpořit pokračování projektu rozvoje českých dálnic tím, že poskytne úvěr na projekt „Dálničního obchvatu Plzně a souvisejících silničních přivaděčů“ ve výši 210 mil. EUR. Úvěr schválila rada ředitelů EIB na svém zasedání dne 25. 9. 2001.

Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů v ustanovení § 2 umožňuje vládě financovat činnosti, kterými zajišťuje funkce státu, pouze prostřednictvím státního rozpočtu a Národního fondu, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. Z tohoto důvodu je předkládán návrh zákona o přijetí úvěru Českou republikou na financování investičních potřeb souvisejících s prováděním projektu dálničního obchvatu Plzně a souvisejících silničních přivaděčů.

Předmětné úseky dálnic a silnic jsou součástí dokumentace programů 327 210 „Výstavba dálnice D5 Praha – Plzeň – Rozvadov (státní hranice ČR/SRN)“, a podprogramů 327 152 „Výstavba a obnova silnic na území Plzně“, 327 111 „Výstavba a obnova silnic I. třídy“, zpracovaných ve smyslu ustanovení § 13 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla) v rozsahu daném prováděcí vyhláškou Ministerstva financí ze dne 19. ledna 2001 č. 40. Zpracované dokumentace programů navazují na úkol ministra dopravy a spojů vyplývající z usnesení vlády České republiky ze dne 14. února 2001 č. 145, k návrhu Harmonogramu a finančního zajištění realizace Návrhu rozvoje dopravních sítí v České republice do roku 2010. Jedním ze zdrojů určených na krytí souhrnu finančních potřeb je mimo státní rozpočet České republiky a Státní fond dopravní infrastruktury právě žádaný úvěr od Evropské investiční banky.

Souhrn těchto finančních zdrojů zabezpečuje ukončení realizace v termínech přijatých vládou České republiky při projednávání výše zmíněného Harmonogramu a finančního zajištění realizace Návrhu rozvoje dopravních sítí v České republice do roku 2010. Výpadek jednoho z finančních zdrojů by způsobil prodloužení časového horizontu ukončení realizace projektu dálničního obchvatu Plzně a souvisejících silničních přivaděčů až za hranici roku 2010.

Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky i s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána. Není v rozporu s právními akty Evropských společenství.

Připravovaná úvěrová smlouva na Projekt dálničního obchvatu Plzně a souvisejících silničních přivaděčů bude v pořadí již osmou úvěrovou smlouvou uzavřenou s Evropskou investiční bankou na úvěry jejichž užití je určeno pro rozvoj dopravní infrastruktury. Výhodnost přijímání úvěrů od Evropské investiční banky je dána především následujícími faktory :

1. Dlouhodobost úvěrů

Splatnost dosud přijatých úvěrů od Evropské investiční banky je od čerpání první tranše po poslední splátku 20 a více let, což se jeví jako výhodné vzhledem k předpokládanému pokračování procesu zvyšování výkonnosti české ekonomiky.

Přijaté úvěry tedy umožňují rozložit splátkovou zátěž do delšího časového období, než v případě získávání finančních prostředků stávající formou, tj. emisemi dluhopisů se splatností maximálně 14 let (státní dluhopis 6,95 %). Též se rozšiřuje (diverzifikuje) okruh věřitelů, neboť navrhovaný úvěr nebude směrován mezi stávající typ věřitelů – investorů do státních dluhopisů. Nedojde proto ke zmenšení jejich schopnosti zúčastnit se dalších emisí dluhopisů a zároveň se rozčleňuje i forma státního zadlužení. Stát by nemusel používat zdroje získané formou dluhopisů na rozvoj dopravní infrastruktury.

2. Cena úvěrových zdrojů

Lze konstatovat, že cena zdrojů získávaných od Evropské investiční banky se v porovnání s cenou zdrojů od jiných komerčních institucí jeví jako výhodná. Je to důsledkem mj. toho, že Evropská investiční banka na rozdíl od komerčních finančních institucí.

• nepožaduje kromě úroku žádné další poplatky jako např. závazkový, účastnický poplatek nebo právní poradenství apod.,

• má nejvyšší ratingové hodnocení (S&P AAA, Moody´s Aaa) a nulovou rizikovou

váhu, tj. získává zdroje za podmínek srovnatelných s nejvíce bonitními suverénními

státy,

• neorientuje svoji činnost ziskově,

• v důsledku výše uvedeného se úrokové sazby úvěrů získaných od Evropské investiční banky pohybují pod úrovní referenčních sazeb ( PRIBOR, EURIBOR, výnosová křivka IRS – dle měny, ve které jsou poskytovány).

3. Ostatní výhody úvěrů od Evropské investiční banky

Jako další výhody úvěrů přijímaných od Evropské investiční banky lze uvést:

• flexibilitu podmínek stanovených pro používání úvěrů Evropské investiční banky - smluvní podmínky Evropské investiční banky umožňují čerpat úvěrové zdroje v libovolných termínech v rámci stanoveného období bez dalších omezujících podmínek,

• příznivým rysem je i možnost provádět kofinancování u většiny infrastrukturních programů dle možností státního rozpočtu České republiky a rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury a uznávání již dříve vynaložených rozpočtových zdrojů (část úvěrů má tzv. refinanční charakter),

• neexistenci refinančního rizika - získání zdrojů Evropské investiční banky znamená podle dosavadních zkušeností jistotu jejich dostupnosti v každém okamžiku. Riziko ohrožení realizace těchto programů z důvodů finančních potíží na straně Evropské investiční banky proto neexistuje,

• respektování potřeb České republiky - postupně se rozšiřující okruh použití úvěrových zdrojů Evropské investiční banky (na investiční i neinvestiční účely) potvrzuje její připravenost finančně pomoci České republice zlepšovat infrastrukturu a tím vytvářet podmínky pro její vstup do Evropské unie. Přijmutím těchto úvěrů by byly vytvořeny další vazby s jednou z klíčových institucí Evropské unie, které potvrzují směřování ČR do těchto struktur,

• vzhledem k tomu, že rentabilita je jedním z kritérií, podle kterých Evropská investiční banka rozhoduje o tom, zda úvěry poskytne na konkrétní infrastrukturní program, měly by se pro splácení úvěrů vytvořit zdroje také z realizovaných projektů či programů, a to formou ekonomického oživení regionů, ve kterých jednotlivé dopravní stavby vznikají, apod.,

• možnost čerpání úvěru v české měně – Evropská investiční banka umožňuje čerpání úvěrových tranší v české měně, což lze hodnotit pozitivně z hlediska opatření přijímaných v současné době k řešení kursových dopadů přílivu kapitálu z privatizace státního majetku a z dalších devizových příjmů státu (usnesením vlády ČR č. 74 ze dne 16. ledna 2002).

Výše uvedené ekonomické důvody vyplývají z aktuální znalosti situace na trhu s úvěrovými zdroji.

Úřad pro hospodářskou soutěž vydal stanovisko ve věci posouzení postavení Evropské investiční banky, ze kterého vyplývá, že Evropská investiční banka je mezinárodní organizací ve smyslu mezinárodního práva veřejného. Tato finanční instituce naplňuje znaky mezinárodních organizací ve smyslu veřejného mezinárodního práva. Z toho lze dovodit, že působnost zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, se na činnost těchto institucí při poskytování úvěrových služeb ve smyslu ustanovení § 1 odst. 2 písm. t) citovaného zákona nevztahuje.

Dopad na státní rozpočet, který představuje výše uhrazených úroků rozložená na celkovou dobu splatnosti úvěru (25 let), značně převýší přínos vyplývající z  realizace projektu. Projekt dálničního obchvatu Plzně byl posuzován z ekonomického hlediska na principu diskontních pokladních toků s vnitřní mírou návratnosti IRR (Internal Rate of Return) se stupněm výnosnosti 10,89%. To znamená, že vložené prostředky mají návratnost cca 10 let po dokončení stavby.

Vzhledem k nutnosti maximálního zkrácení celého legislativního procesu navrhuje vláda Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby s návrhem zákona vyslovila souhlas již v prvém čtení ( § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb.,o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů).