Důvodová zpráva k Vládní návrh zákona o Rejstříku trestů - RJ

K bodu 1. (§ 2 odstavec 3)

Aktualizuje se dosavadní poznámka pod čarou č. 1 s odkazem na zákon, který byl zrušen a nahrazen zákonem novým.

K bodu 2. (§ 2 odstavec 1)

V tomto ustanovení se doplňuje ve výčtu druhů řízení vedle řízení trestního a správního též řízení občanskoprávní.

K bodu 3. (§ 2 odstavec 4)

Dosavadní úprava neobsahuje postupy v oblasti nakládání s písemnostmi a ani neodkazuje v tomto směru na jiný zákon. Navrhované ustanovení představuje základní úpravu v této oblasti.

K bodu 4. (§ 3 odstavec 4)

Přijetím zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech, ztratil Rejstřík trestů možnost získávat údaje z evidence obyvatel k doplnění chybějících nebo k odstranění chybných údajů ve své evidenci, k vyloučení záměny osob a zamezení případného vydání výpisu nebo opisu s nesprávnými osobními údaji. Podle § 5 odst. 1 zákona o ochraně osobních údajů má informační systém zpracovávat pouze správné a přesné údaje s uloženou povinností ověřovat, zda jsou osobní údaje pravdivé a přesné. Předkládaný návrh by umožnil evidenci Rejstříku trestů získávat údaje z evidence obyvatel, evidence občanských průkazů a evidence cestovních dokladů výlučně k účelu vedení evidence a vydávání výpisů a opisů. Údaje z evidence obyvatel umožní nejen ověřit správnost údajů o osobě, na kterou je nutno vystavit výpis nebo opis, ale umožní dále i provést zcela zásadní změnu v dosavadním způsobu vydávání výpisů a opisů. Dosavadní, po celá desetiletí prováděný postup je následující. Na každou písemnou žádost o výpis nebo opis, podanou na předepsaném formuláři, se přímo i vyhotoví výsledek lustrace, a to buď otiskem razítka „Nemá záznam v rejstříku trestů“ nebo provedením příslušného zápisu o odsouzení. V podstatě takto vzniká každý výpis a opis, který je následně osobně předán nebo zaslán poštou žadateli. Tento způsob praktikovaný od počátku 20. let minulého století má řadu nedostatků. Především formulář, na kterém je výpis nebo opis vyhotoven nemá žádné ochranné prvky a lze údaje na něm dodatečně velice jednoduše změnit. Dokazuje to poměrně značný výskyt padělaných výpisů především u orgánů cizinecké policie, živnostenských úřadů, obchodního rejstříku apod. Dále tento postup neumožňuje provádět příslušnému finančnímu úřadu následnou kontrolu výběru správních poplatků, zda byl poplatek za výpis vybrán a ve stanovené výši. Komplikace nastávají i osobě, která potřebuje svůj výpis předložit cizozemským úřadům. V těchto případech Rejstřík trestů musí na základě výpisu, který již vydal, vydat bez dalšího poplatku i listinu, na které je uvedeno, že osoba nemá žádný záznam nebo má uvedené záznamy o odsouzení v evidenci Rejstříku trestů České republiky.

Nový způsob předpokládá uložení elektronického obrazu ověřené písemné žádosti o výpis nebo opis a následné vydání výpisu nebo opisu prostřednictvím počítačové tiskárny na samostatné listině, která již bude obsahovat mimo jiné i ochranné prvky proti nežádoucímu pozměňování nebo padělání. Právě nezbytně nutné osobní údaje, které bude zapotřebí na výpis vytisknout, budou převzaty z informačního systému evidence obyvatel. Bude to především u osob, které nebyly v minulosti nikdy odsouzeny a jejichž osobní údaje zcela oprávněně nejsou v evidenci Rejstříku trestů vedeny. Pouze u osob, které nejsou vedeny v evidenci obyvatel, bude nutné osobní údaje z ověřené žádosti manuálně uložit do informačního systému Rejstříku trestů. Rovněž číslo a sérii občanského průkazu nebo cestovního pasu, předloženého jako osobní doklad k ověření údajů na žádosti, bude také po získání z evidence občanských průkazů nebo evidence cestovních dokladů vytištěno jako jeden z údajů na výpis z rejstříku trestů. Důležitým využitelným údajem, vedeným v těchto evidencích, jsou čísla a série ztracených a odcizených občanských průkazů nebo cestovních dokladů. Tento postup vyloučí možnost následného zneužití ztracených nebo odcizených dokladů k vydání výpisu a výrazně ztíží výskyt padělaných nebo pozměněných výpisů, které následně slouží k nezákonným podnikatelským aktivitám, popřípadě k páchání trestné činnosti. Vyhotovení vydávaných výpisů novým způsobem bude na vyšší úrovni, srovnatelné s jinými veřejnými listinami. Nový způsob umožní podávat žádosti a přímo vydávat zpoplatněné výpisy například na krajských nebo okresních soudech a podávat žádosti o výpis s elektronickým podpisem.

Současně nový způsob, založený na získávání údajů z evidence obyvatel, umožní dále zahájit zcela zásadní a historickou změnu způsobu provozu evidence Rejstříku trestů, a to z dosud automatizovaného postupně na automatický provoz. Dosáhne se toho tím, že vždy po každém provedeném ověření správnosti osobních údajů, získaných z evidence obyvatel, údajů na žádosti o výpis nebo opis a údajů odsouzené osoby, se tato osoba označí za tzv. revidovanou. To umožní při opakovaném dotazu na tutéž osobu již automatické vydání požadované výstupní informace. Postupně se tak může snižovat podíl lidské obsluhy při zpracování požadavků a vydávání informací z evidence Rejstříku trestů. Vzhledem k objemu ročně vydávaných opisů a výpisů se předpokládá, že během tří až pěti let bude postupně takto automaticky vydáváno více než 40 až 50% opisů a výpisů.

K bodu 5. (§ 5)

V tomto doplnění ustanovení § 5 se reaguje na novelu trestního řádu provedenou zákonem č. 265/2001 Sb., která rozšiřuje oprávnění státního zástupce o právo rozhodovat o schválení narovnání v přípravném řízení (§ 309 tr. řádu). Toto právo příslušelo do té doby pouze soudu.

K bodu 6. (§ 10)

V odstavci 1 se navrhuje ustanovit právo Ministerstva spravedlnosti v oblasti mimo trestní řízení vyžadovat opis ve dvou případech vyplývajících ze specifických činností Ministerstva spravedlnosti, vždy však pouze ve věcech týkajících se činnosti Rejstříku trestů. Vedle zastupování státu při vyřizování stížností na porušení Úmluvy o ochraně lidských práv a svobod a jejích Protokolů (§ 11 odst. 5 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů) se jedná o případy, kdy Ministerstvo spravedlnosti jedná jménem státu ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně notářského řádu, ve znění zákona č. 120/2001 Sb. Ministerstvo spravedlnosti je ustanovením § 6 odst. 2 cit. zákona určeno jednat jménem státu ve věcech náhrady škody způsobené rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem tehdy, došlo-li ke škodě v občanském soudním řízení nebo v trestním řízení, a dále v případech, kdy bylo soudem ve správním soudnictví vydáno nezákonné rozhodnutí, jímž soud rozhodl o opravném prostředku nebo o žalobě proti rozhodnutí územního celku v samostatné působnosti, a v případech, kdy škoda byla způsobena notářem.

Navrhované ustanovení odstavce 2 předpokládá, aby v rámci řízení o udělení milosti měla přístup k opisu, kromě Ministerstva spravedlnosti, i Kancelář prezidenta republiky. K udílení milostí, které je výlučnou pravomocí prezidenta republiky a není vázáno na žádné podmínky, je tento opis důležitý. Ne každé rozhodnutí o milosti je nejdříve zpracováno Ministerstvem spravedlnosti. Dále navrhované ustanovení předpokládá, aby prezident republiky měl na základě informací z opisu možnost pečlivějšího výběru osob, které jmenuje výhradně nebo s kontrasignací. Jedná se o významné státní funkce, například členy Bankovní rady České národní banky, členy prezidia Komise pro cenné papíry (KCP), vedoucí zastupitelských misí, představitele ozbrojených sil a mnohé další. U takto vysokých státních funkcionářů je třeba posoudit i jejich případné konflikty s trestním právem. Například u členů Bankovní rady nebo prezidia KCP je těžko myslitelné, aby byli v minulosti odsouzeni pro závažnou hospodářskou kriminalitu, byť se na ně jinak hledí, jako by odsouzeni nebyli.

(K odstavci 3) Dosavadní úprava nestanoví možnost nebo povinnost vydat opisy a informace z evidence Rejstříku trestů přímo cizozemským justičním orgánům na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, nicméně jsou tyto úkony běžně prováděny. Touto smlouvou je zejména Evropská úmluva o vzájemné pomoci ve věcech trestních, publikovaná pod č. 550/1992 Sb. Podle článku 15 odst. 3 citované smlouvy mohou být žádosti o opisy a informace z rejstříku trestů zaslány přímo příslušnými justičními orgány příslušným úřadům dožádané strany a rovněž tak i vyřízení může být zasláno přímo těmito úřady.

(K odstavci 5) Dosud se do opisu běžně uvádějí kromě údajů o pravomocném odsouzení osoby v trestním řízení i údaje z evidence jiných významných skutečností pro trestní řízení, jako například rozhodnutí o schválení narovnání podle § 313 trestního řádu, vedené podle § 2 odst. 1 zákona č. 269/1994 Sb. a údaje z evidence podmíněného zastavení trestního stíhání, vedené podle § 7 téhož zákona. V tomto smyslu se doplňuje a upřesňuje rozsah informačního obsahu opisu včetně poznámky pod čarou, odkazující na věcně příslušné ustanovení trestního řádu.

K bodu 7. (§ 11 odst. 1)

Upřesňují se podmínky k vydání výpisu jiné osobě než samotnému žadateli o výpis.

K bodu 8. (§ 11 odstavec 2)

Doplňuje se pravomoc k ověřování správnosti údajů uvedených v písemné žádosti o výpis a ověření totožnosti žadatele o újezdní úřady a magistráty statutárních měst, které se nečlení na městské obvody nebo městské části, které rovněž jako ostatní uvedené úřady působí na úseku matrik podle zákona č. 301/2000 Sb. Možnost podávání a vyřizování žádostí o výpis bude tak umožněn i žadatelům, kteří mají trvalý pobyt na území vojenských újezdů.

K bodu 9. (§ 11 odstavec 2)

Doplňuje se pravomoc k ověření správnosti údajů uvedených v písemné žádosti o výpis a ověření totožnosti žadatele o zastupitelské úřady České republiky. Podávání a vyřizování žádostí o výpis cestou zastupitelských úřadů současná právní úprava nepostihuje, přestože tento úkon je trvale běžně prováděn a doposud se řídí pouze vnitřním předpisem Ministerstva zahraničních věcí.

K bodu 10. (§ 11 odstavec 3)

Mezi orgány, které po ověření správnosti údajů v žádosti o výpis a totožnosti žadatele žádost nevracejí žadateli, ale zasílají ji  Rejstříku trestů k vyřízení, se zahrnují zastupitelské úřady České republiky.

K bodu 11. (§ 12)

Dosavadní oprávnění vyžadovat výpis k jinému než trestnímu řízení se rozšiřuje o státního zástupce. Platná právní úprava neumožňuje vyžádání výpisu k posouzení osoby při prošetřování podnětů k návrhu nejvyššího státního zástupce na popření otcovství podle § 62 nebo § 62a zákona o rodině. Navrhovaná změna by měla státnímu zástupci umožnit opatřování výpisu nezávisle na součinnosti jiných osob, neboť z povahy věci plyne, že tyto osoby nemusí mít vždy zájem na objektivním zjištění všech potřebných skutečností.

K bodu 12. (§ 15 odstavec 3)

Doplňuje se povinnost provádět záznam o poskytnutí údajů podle § 10, 11 a 12 zákona č. 269/1994 Sb., který důsledně respektuje právo subjektu údajů na ochranu jeho osobních údajů. Provádět záznam o vydání opisu nebo výpisu nebylo dosud ani prakticky možné vzhledem k tomu, že celá evidence Rejstříku trestů byla vedena manuálně s pomocí papírových nosičů informací (trestních listů). V souladu s § 2 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb. je v současné době evidence vedena s využitím výpočetní techniky a záznamy o výdeji údajů lze již provádět. Shromažďování těchto údajů ale dosavadní úprava neumožňuje. Naléhavost potřeby provádět záznamy o výdeji údajů se v praxi ukazuje stále naléhavěji zejména u opisů, kterých je každoročně vydáváno více než 500 tisíc. Kromě orgánů činných v trestním řízení a Ministerstva spravedlnosti získaly oprávnění žádat opis po účinnosti zákona č. 269/1994 Sb. ještě tyto další orgány:

• Okresní ředitelství policie od 1.3.1996 k posouzení bezúhonnosti podle zákona č.288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu.

• Ředitelství služby a odbory cizinecké a pohraniční policie od 1.8.1996 k povolení nebo prodloužení pobytu na území České republiky podle zákona č.326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky,

• Česká národní banka od 1.9.1998 k posouzení bezúhonnosti fyzických osob, které jsou zakladateli banky nebo jsou navrhovány na vedoucí zaměstnance banky podle zákona č.21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.

• Národní bezpečností úřad, zpravodajské služby a z pověření ministra vnitra Policie České republiky od 1.11.1998 k posouzení bezúhonnosti podle zákona č.149/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností, ve znění zákona č.146/1999 Sb.

• Okresní úřady od 1.1.2000 k posouzení bezúhonnosti k ustanovení myslivecké stráže podle zákona č.23/1962 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů.

• Okresní úřady od 1.4.2000 k posouzení bezúhonnosti na zprostředkování osvojení a pěstounské péče podle zákona č.359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí.

• Úřad pro dohled nad družstevními záložnami od 1.5.2000 k posouzení bezúhonnosti osob navržených nebo zvolených do funkcí členů orgánů družstevní záložny podle zákona č.87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech, ve znění zákona č.100/2000 Sb.

Vzhledem k rostoucímu počtu vydávaných opisů a zvětšujícímu se okruhu orgánů oprávněných žádat o opis se zvětšují i rizika možného zneužití údajů obsažených v opise. Ve zjištěných případech, ve kterých byly zneužity údaje z vydaného opisu za účelem poškození dobré pověsti osoby, například vystavením kopie opisu se záznamy o odsouzeních na veřejném místě v bydlišti osoby, které se opis týkal, nelze následně zjistit orgán spolu s jménem jeho odpovědného pracovníka, kterému byl tento opis vydán. Zavedení evidence vydaných opisů je plně odůvodněn požadavkem na řádné zabezpečení ochrany citlivých osobních údajů. Po jejím zavedení bude možné poskytnout neprodleně nejen orgánům činným v trestním řízení, v případě důvodného podezření ze spáchání trestného činu neoprávněného nakládání s osobními údaji podle § 178 trestního zákona , ale i každé osobě, která o to požádá (ve smyslu § 12 odst. 2 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů), kdy a jakému orgánu byl vydán na tuto osobu opis. Obdobná problematika se týká také vydaných výpisů, jejichž počet každoročně činí více než 1,1 milionu. Zde, na rozdíl od vydaných opisů, činí značné problémy poskytovat objektivní důkazy orgánům činným v trestním řízení v případech padělaných nebo dodatečně upravovaných výpisů, a to s jakými původními osobními údaji byl výpis vydán nebo zda byl vůbec vydán.

K bodu 13. (§ 16 odst. 2)

Ustanovení odstavce 2 se zpřesňuje a v poznámce pod čarou se uvádí aktuální právní předpis umožňující předávání v elektronické formě.

K bodu 14. (§ 16a)

V § 16a se institutem úschovny dokumentace řeší problém uložení vyřazených zrušených pravomocných rozhodnutí soudů z evidence zakládaných podle § 3 zákona č. 269/1994 Sb., včetně údajů vedených podle § 7, 8 a 9 téhož zákona. Dosavadní právní úprava nestanoví, jak naložit s těmito dokumenty po vyřazení z uvedeného důvodu z evidence Rejstříku trestů. Trestní listy a sdělení soudu, které mají být vyřazeny z důvodu stížnosti pro porušení zákona, obnovy řízení, rehabilitace nebo podmíněného zastavení trestního stíhání, vytvářejí po vyřazení samostatnou databázi. Další shromažďování takových údajů ale odporuje zákonu na ochranu osobních údajů, proto další uchovávání vyžaduje právní úpravu. Poznatky z praxe ukazují, že zmíněné údaje jsou požadovány k nahlédnutí zejména osobami, jichž se tyto údaje týkají a v mnoha případech jsou požadovány též soudy nebo Ministerstvem spravedlnosti pro jiná řízení než řízení trestní. Účel úschovny dokumentace má smysl pouze dokumentační i v souvislosti s tím, že všechny trestní spisy okresních a krajských soudů odstupňovaně podle druhu po uplynutí 10, 20, avšak nejdéle po 30 letech, se podle vnitřního předpisu Ministerstva spravedlnosti vyřazují. Údaje uložené v  úschovně dokumentace dále výrazným způsobem přispějí k snadnějšímu šetření například v případech, kdy se do opisu již nezaznamenává podmíněné zastavení trestního stíhání a Národní bezpečnostní úřad se dotazuje, proč v opisu, který si k účelu provedení bezpečnostní prověrky vyžádal, není uvedeno žádné odsouzení, přestože navrhovaná osoba v bezpečnostním dotazníku údaje o svém odsouzení uvedla. Dosud se tyto historické skutečnosti musí zjišťovat velice pracně dotazem u příslušného soudu nebo státního zastupitelství. Navrhuje se provádět záznam o poskytnutí údajů z úschovny dokumentace z důvodu práva subjektu údajů na ochranu jeho osobních údajů. Údaje o osobách se uchovávají za stejných podmínek stanovených v § 6 zákona č. 269/1994 Sb.

K článku II

Navrhované datum účinnosti přihlíží k délce doby nutné k projednání návrhu v legislativním procesu.

V Praze dne 3. dubna 2002

předseda vlády

ministr spravedlnosti