Návrh zákona o převodu státní půdy se předkládá v souladu s plánem legislativních prací vlády a současně na základě usnesení vlády č. 682 ze dne 19. října 1998, kterým byl schválen návrh poslanecké iniciativy, s připomínkami. Přitom vláda rozhodla, že vládní návrh má odpovídat předloze poslanecké iniciativy (poslanců J. Palase a dalších), která zrovnoprávnila přístup fyzických a právnických osob při nabývání tohoto majetku. Současně uložila dopracovat návrh o připomínky z jednání vlády.
Podmínky pro přípravu zákona o prodeji státní půdy vznikly v roce 1995, kdy pominuly důvody, pro které byla státní půda vyjímána z privatizačních projektů (1. vlna) nebo nebyla do privatizačních projektů vůbec zahrnuta (2. vlna). Restituční proces se přiměřeně stabilizoval a v podstatě se vyjasnila identifikace státní půdy. Původní vládní návrh tohoto zákona předložený vládě ČR v dubnu 1998 byl zpětvzat, avšak dodatečně předložen jako návrh na vydání tohoto zákona poslanců J. Luxe a dalších.
Předložený návrh zákona vychází z omezení okruhu nabyvatelů půdy, i když, a to na základě usnesení vlády ČR ze dne 22.3. 1999 č. 240, je proti původnímu záměru vlády (říjen 1998) nově specifikován okruh nabyvatelů v souladu s devizovým zákonem. Opírá se přitom o analýzu vlastnictví půdy v zemích EU, podle které je řešení této záležitosti v různých zemích různé. Od značného omezení až po úplnou volnost. Následující příklady jsou toho dokladem.
Rakouské právní předpisy počítají s omezeními při nabývání pozemků. Existence všeobecných zákonů o hospodaření s půdou sleduje zachování životaschopného rolnického stavu. Dochází sice k určitému uvolňování směrem k subjektům ze zemí EU, avšak Rakousku je zatím dovoleno využívat stávající právní úpravu až do roku 2000. Jedná se zejména o tzv. secondary residence.
Finské právní předpisy prakticky až do roku 1993 upravovaly vlastnický vztah k půdě velmi přísně a znemožňovaly převod půdy na cizince. Od tohoto období již nerozlišují původ nových vlastníků, ale omezující opatření se vztahují k velikosti výměry a k závazku půdu obdělávat. Plnění podmínek se přísně kontroluje a po zjištění jejich nedodržení může následovat vyvlastnění pozemku.
Švédský zákon váže vlastnictví k zemědělské půdě s povinností užívat zároveň příslušnou nemovitost, s výjimkou rekreačních objektů a nerozlišuje občanství. V případě rekreačních objektů platí pro cizince určitá omezení, včetně odmítnutí vydávání příslušných povolení v případě, že by měla být nemovitost použita k jiným účelům nebo, že by došlo k nežádoucímu ovlivnění vlastnických struktur. Tyto omezující právní úpravy se zachovávají po dobu 5-ti let od připojení Švédska k EU.
Jako příklady volnějšího přístupu k půdě lze uvést SRN a Řecko.
Ve SRN neexistují v zásadě žádná omezení pro cizí státní příslušníky při převodu zemědělské půdy. Prodej podléhá povolení místních úřadů a přednostní právo odkupu má německý zemědělec.
V Řecku jsou stanoveny dvě kategorie občanů ve vztahu k vlastnictví půdy. První skupinu tvoří Řekové, Kypřani, cizinci mající prokazatelný řecký původ a příslušníci členských zemí EU. Druhou skupinu tvoří ostatní. Toto vymezení neumožňuje druhé skupině zájemců přístup k pozemkům v tzv. pohraničí. Na základě povolení 5-ti členné komise složené ze zástupců ministerstev zemědělství, obrany, financí, veřejného pořádku a místních orgánů může půdu získat první skupina uchazečů. Na ostatním území Řecka je nákup půdy volný.
Jednoznačné omezení nabývání půdy cizinci existuje především ve třech zemích (Rakousko, Finsko, Švédsko), které se připojily jako poslední k EU a teprve až po uplynutí přechodného období 5-ti let budou i zbývající omezení odstraněna.
Z uvedených příkladů vyplývá především různost úpravy v rámci zemí EU, přičemž předložený návrh zákona nevybočuje ze stávající právní úpravy zmíněné skupiny členských států EU. ČR v rámci Evropské dohody uplatňuje výhrady a dojednává výjimky. Nejpozději ke konci přechodného období t.j. maximálně do 10ti let od vstupu Dohody v platnost z uvedeného vyplývá, že v roce 2000 bude zákon buď novelizován, ve smyslu těchto mezinárodních právních závazků anebo budou dojednány výjimky. Ve vztahu k OECD je třeba vycházet z toho, že i v rámci této organizace existují dvě skupiny členských států, podle míry liberalizace či omezení k převodu nemovitostí. Bude proto třeba pečlivě sledovat vývoj v rámci tohoto mezinárodního uskupení.
Navrhovaná úprava počítá s tím, že z celkové výměry cca 900 tis. ha zemědělské půdy ve správě Pozemkového fondu ČR tak bude umožněn prodej cca 500 tis. ha. Bezúplatné převody odloučených lesních pozemků do vlastnictví obcí představují výměru do 10 tis. ha.
Základním cílem zákona je umožnění privatizace výše uvedených pozemků a zakotvení rovnoprávného přístupu k tomuto majetku těm nabyvatelům, kteří splňují podmínky stanovené v návrhu zákona. Dále návrh umožňuje převést půdu prostřednictvím obcí na veřejně prospěšné účely a bydlení a sjednocuje vlastnictví pozemků a staveb. Zanedbatelný není také finanční efekt z prodeje zemědělské půdy.
Předložený návrh eliminuje spekulativní prodeje a nákupy půdy jednak předkupním a zástavním právem státu, ale také zakotvením povinnosti převést majetek na stát v případech, kdy nabyvatelé nedodrželi zákonem stanovené podmínky. Zákon je v souladu s připravovaným návrhem zákona o majetku státu a nakládání s ním, který zohledňuje skutečnost, že zemědělský nemovitý majetek ve vlastnictví státu spravuje Pozemkový fond ČR a nakládá s ním podle zvláštních zákonů.
Navrhovaný zákon je v podstatě v souladu s devizovým zákonem. Podle předloženého návrhu zákona mohou zemědělské pozemky nabývat občané, kteří trvale pobývají na území ČR a dále všechny podnikatelské subjekty v zemědělství, které mají sídlo na území ČR. Státní občanství ČR nerozhoduje.
Zákon uvažuje s úplatnými převody. Pouze odloučené lesní pozemky určené schváleným územním plánem nebo zemědělské pozemky určené rozhodnutím o umístění stavby k zastavění stavbou ve veřejném zájmu nebo stavbou pro bydlení a spoluvlastnické podíly státu bude moci pověřená právnická osoba nebo Pozemkový fond ČR na základě žádosti obce převést bezúplatně do vlastnictví obce.
Převody lesních pozemků bude uskutečňovat pověřená právnická osoba, které je podle zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), svěřeno nakládání s lesy ve vlastnictví státu. Převody zemědělských pozemků zajišťuje Pozemkový fond ČR.
Zákon je také v souladu s mezinárodními závazky České republiky, zejména se závazky, které vyplývají z hlavy III., kapitoly 4 Smlouvy o založení Evropského společenství a s dohodami o podpoře a ochraně investic. Je v souladu s ústavním pořádkem ČR.
Návrh zákona o převodu státní půdy nenárokuje finanční prostředky ze státního rozpočtu. Je to proto, že náklady spojené s převodem zemědělské půdy bude v souladu se zákonem č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu ČR, ve znění pozdějších předpisů, financovat Pozemkový fond ČR ze svého rozpočtu, který je od státního rozpočtu oddělen. Rovněž organizace, kterým je svěřeno nakládání s lesními pozemky, zabezpečí z vlastních zdrojů nezbytné náklady spojené s jejich převodem. Dá se předpokládat, že celkový výnos z prodeje půdy bude činit asi 25 mld. Kč. V této částce nejsou zahrnuty případné polohové přirážky, neboť rozhodující výměra půdy se nachází v oblastech, kde těchto přirážek nelze použít. Není také odečtena cena pozemků, které mohou být převedeny bezúplatně na obce, neboť obcí, jež mají schválený územní plán, je zatím málo. Výnosy z prodeje půdy budou dále ovlivněny zájmem fyzických a právnických osob, které splňují podmínky podle tohoto zákona a samozřejmě i na době splatnosti kupní ceny. Z uvedených důvodů nelze uvést přesnější kvantifikaci.
K § 1
Zákon o prodeji státní půdy má umožnit prodej státní půdy do vlastnictví osob uvedených v ustanovení § 4 tohoto zákona. Navrhovaný zákon není v rozporu s platným právními předpisy, především se zákonem č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “zákon o půdě”), ani s dalšími restitučními předpisy, neboť respektuje, že nelze část státních pozemků prodávat z důvodů nedokončení restitučních procesů, pozemkových úprav, blokace majetku, jehož původním vlastníkem byly církve apod. Současně návrh vychází z nutnosti ponechat některé pozemky pro celospolečenské potřeby.
Zákon se vztahuje jen na pozemky, které jsou ve správě Pozemkového fondu ČR, nebo k nimž mají právo hospodaření státní podniky Lesy České republiky nebo Vojenské lesy a statky. Převody pozemků, na něž se tento zákon nevztahuje, jsou upraveny jinými právními předpisy např. zákonem o půdě nebo zákonem č. 77/1997 Sb., o státním podniku a zůstávají tímto zákonem nedotčeny.
K § 2
Ustanovení § 2 vymezuje pozemky, které podle tohoto zákona nelze převádět s tím, že navrhované ustanovení § 2 odst. 1 písm. k) rozšiřuje dříve navrhované zemědělské a lesní pozemky ve vojenských újezdech i o zemědělské a lesní pozemky mimo vojenské újezdy, které jsou určeny k zajišťování obrany státu a rovněž v písmenu l) rozšiřuje dříve navrhované zemědělské a lesní pozemky v národních přírodních památkách i o pozemky v národních přírodních rezervacích a národních parcích a staví tak na stejnou úroveň všechny tyto kategorie chráněných území. Připojením písmen m) a n) se vyjímají z převodu zemědělské a lesní pozemky, které se nacházejí v dobývacím prostoru a ve specificky vymezeném lázeňském území nebo ochranném pásmu léčivých zdrojů a přírodních minerálních vod stolních. Zákon také předpokládá převod vymezených pozemků v budoucnu v případě, že pominou uvedené důvody. Naopak považuje za neplatné převody podle odst. 1 § 2 tohoto zákona.
K § 3
Převodci jsou ty právnické osoby, které mají k pozemkům dispoziční právo, tedy v případě zemědělských pozemků Pozemkový fond ČR a v případě lesních pozemků právnické osoby, kterým bylo v § 4 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb., svěřeno nakládání s lesy ve vlastnictví státu (Lesy České republiky s. p., Vojenské lesy a statky s. p.). Poněvadž předmětem převodu je majetek státu, nikoli převodců, je tímto ustanovením současně uložena povinnost dodržet při převodu v zákoně stanovené podmínky.
K § 4
Návrh zákona umožňuje převod na obce, občany, kteří trvale bydlí na území ČR a právnické osoby sídlící na území ČR. Další podmínky nevymezuje.
K § 5
Obcím zákon umožňuje bezúplatně získat od státu pozemky určené ke zřízení staveb pro bydlení nebo staveb ve veřejném zájmu, na něž by jinak mnohdy neměly finanční prostředky, neboť zpravidla zajišťují veškeré inženýrské sítě. Tímto způsobem stát přispěje k rozvoji obcí. Zákon pamatuje na případy změny územního plánu či změny rozhodnutí o umístění stavby, kdy zamýšlená stavba nebyla ve veřejném zájmu nebo stavbou pro bydlení. Protože se v tomto případě jedná o bezúplatný převod pozemku do vlastnictví obce, je obec povinna bezúplatně zemědělské pozemky převést zpět na Pozemkový fond ČR ve lhůtě stanovené zákonem.
Vlastníkům staveb zákon upravuje právní nárok na koupi zastavěných pozemků nutných k provozu stavby, čímž jsou řešeny důsledky dřívějších právních úprav, které umožňovaly stavbu na cizím pozemku na základě tzv. zvláštních užívacích práv či dalších právních institutů.
K § 6
Pozemky státu o malé výměře v porovnání s navazujícími pozemky jiných vlastníků mohou tito vlastníci koupit a přičlenit je ke svým, čímž se přispívá k ucelení půdní držby, aniž by byly nutné pozemkové úpravy a tedy aniž by byly kladeny nároky na státní rozpočet. Stanovením limitů výměry zákon zabraňuje spekulacím a sporům o výklad předmětného ustanovení.
K § 7
Zákon preferuje podnikatelské subjekty, které prokazatelně provozují zemědělskou výrobu minimálně po dobu 5 let na pozemcích o rozloze nejméně 10 ha v katastrálním území obce, do něhož náležejí pozemky určené k prodeji. Zákon tak eliminuje možné spekulace a snahy dodatečně získat přednostní postavení před jinými zájemci o koupi pozemků. Stanovení minimální obhospodařované zemědělské půdy by mělo být důkazem toho, že zájemce o koupi pozemku skutečně zemědělskou výrobu provozuje. Zákon dále stanoví, že pokud je některý z uvedených zájemců nájemcem prodávaného pozemku, má před ostatními zájemci přednost.Tento návrh především pamatuje na osoby, které v minulosti privatizovaly zemědělský majetek ve vlastnictví státu s příslibem, že jim bude v budoucnu odprodána i zemědělská půda.
K § 8
Řeší postup oznámení o zahájení prodeje zemědělských pozemků, včetně stanovení lhůt a z toho vyplývající povinnosti uložené Pozemkovému fondu ČR a obci. Počítá s přednostním odprodejem obci nebo vlastníkovi či spoluvlastníkovi sousedícího pozemku. Pamatuje na případy, kdy o pozemek požádá více zájemců splňujících podmínky zákona. Pozemkový fond ČR prodá, za stanovených podmínek, takový pozemek tomu z nich, který nabídne nejvyšší cenu.
K § 9
Pozemky, které nebyly převedeny postupem podle § 5 až 7, bude možné prodat i jiným osobám splňujícím podmínky pro nabyvatele, a to metodou veřejné obchodní soutěže, kde jediným kritériem bude nabídnutá cena. Snahou je získat cenu blížící se ceně tržní.
K § 10
Cena stanovená podle cenového předpisu platného ke dni převodu je vždy východiskem pro získání ceny konečné. U pozemků tvořících zemědělský půdní fond je umožněno zaplacení minimální ceny do 30 let. S ohledem na zkušenosti z privatizace musí být záloha ve výši kupní ceny nebo ve výši průměrné roční splátky zaplacena nejpozději v den uzavření smlouvy o převodu nemovitostí. V případě tržní ceny je první splátka ještě zvýšena o rozdíl mezi kupní cenou úřední (podle vyhlášky) a dohodnutou kupní cenou.
K § 11
Vzhledem k dlouhodobosti splátek u pozemků zemědělského půdního fondu jsou ve snaze vyloučit pouhou spekulaci zavedeny povinné zajišťovací instituty a to zástavní a předkupní právo. Předkupní právo se vztahuje na všechny způsoby zcizení včetně darování, vkladu do obchodních společností apod. Uplatnění uvedených práv je svěřeno Pozemkovému fondu ČR výslovným ustanovením v zájmu zamezení event. pochybností o oprávněnosti vystupovat za stát v soudních sporech, jež nelze vyloučit.
K § 12
Pozemkový fond ČR bude moci převést pozemek pouze té osobě, která nebude v prodlení s placením svého dluhu vůči Pozemkovému fondu ČR a prokáže, že nemá splatné dluhy vůči Fondu národního majetku. Dále musí zájemce o převod pozemku doložit potvrzením finančního úřadu, že nedluží na daních státu (taxativně vymezeno zákonem) a potvrzením příslušného orgánu sociálního zabezpečení, že nedluží pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na politiku zaměstnanosti.
Povinnost finančního úřadu vydat takové potvrzení na žádost a bezplatně vyplývá ze zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. Obdobná povinnost pro příslušný orgán sociálního zabezpečení není v zákoně č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, stanovena, proto se zakotvuje tato povinnost přímo tímto zákonem.
Pro Pozemkový fond ČR stanoví povinnost uzavřít smlouvu o převodu do 30 dnů od zaplacení zálohy kupní ceny. Nabyvateli se poskytuje lhůta 30 dnů od převzetí návrhu smlouvy k jejímu uzavření. Pro Pozemkový fond ČR se pak po jejím marném uplynutí uvolňuje možnost další dispozice se zemědělskými pozemky. Doručování návrhu smlouvy do vlastních rukou nabyvatele je upřesněno podle občanského soudního řádu v zájmu vyloučení případných nesrovnalostí ať ze strany pošty nebo příjemce.
K § 13
Meliorační zařízení ve vlastnictví státu, tzv. meliorační detail a oplocení, lze těžko fyzicky oddělovat od pozemku, s nímž jsou spojeny. Je v zájmu státu je převést společně s pozemkem. Pro účely tohoto zákona se proto tyto považují za součást pozemku, která přechází spolu s pozemkem na nabyvatele, přitom oplocení úplatně, meliorační zařízení pro nesnadnost jeho ocenění a identifikaci bezúplatně.
K § 14
Při nezaplacení některé splátky ve sjednané době má Pozemkový fond ČR právo odstoupit od kupní smlouvy. Aby nedošlo k bezdůvodnému obohacení ze strany nabyvatele, vzniká mu v tom případě povinnost zaplatit Pozemkovému fondu ČR náhradu za dobu trvání vlastnického práva k pozemku.
K § 15
Existují případy, kdy pozemek je zapsán na listu vlastnictví České republiky, avšak nelze toto právo prokázat listinnými důkazy. Takové pozemky by nebylo možno převést na jiného, protože předložení nabývacího titulu je podmínkou pro nový zápis vlastnického práva do katastru nemovitostí a evidovaným vlastníkem by trvale zůstal stát.
Jestliže na výzvu Pozemkového fondu ČR ve stanovené lhůtě nepodá námitku vlastnického práva k pozemku jiná osoba, příp. toto své právo neprokáže stanoveným způsobem, vychází se z fikce, že pozemek je ve vlastnictví státu a lze ho převést.
K § 16
Podle zákona o Pozemkovém fondu ČR jsou příjmy z prodeje nemovitostí příjmem Pozemkového fondu ČR. Čerpání těchto prostředků v rámci rozpočtu Pozemkového fondu ČR schvaluje po předložení vládou Parlament ČR. Stejný režim je zachován i pokud jde o výnosy z prodeje pozemků. Tyto výnosy však budou uloženy na zvláštním účtě.
K § 17
Zákon zde vymezuje pozemky určené k bezúplatným převodům obcím za účelem ucelení půdní držby. Těmito pozemky jsou pozemky odloučené, u kterých velikost a vzdálenost od komplexu státního lesa neumožňuje racionální lesnické obhospodařování. Vymezení je proto provedeno na základě výměry a vzdálenosti od komplexu lesa. Za komplex lesa je považována souvislá výměra lesů větší než 5 ha. Odloučenost lesního pozemku je dána vzdáleností, což je pro tento účel z mapy zjištěná nejkratší spojnice mezi komplexem a odloučenou částí, přičemž tato vzdálenost není přerušena pozemní komunikací, vodním tokem, oplocením, správní hranicí okresu nebo hranicí katastrálního území.
Další vymezení se týká spoluvlastnických podílů státu. Pro účely tohoto zákona je spoluvlastnický podíl státu omezen výměrou do 5 ha, přičemž tato výměra musí být jako spoluvlastnický podíl menší než polovina pozemku.
K § 18
Zákon zde vymezuje podmínky bezúplatných převodů odloučených lesních pozemků a spoluvlastnických podílů na obce.
Právnická osoba může na základě žádosti obce převést bezúplatně do vlastnictví obce odloučené lesní pozemky určené schváleným územním plánem nebo rozhodnutím o umístění stavby k zastavění stavbou ve veřejném zájmu nebo stavbou pro bydlení.
Zákon dále umožňuje bezúplatné převody spoluvlastnických podílů státu lesních pozemků do vlastnictví obcí v případech, kdy je obec spoluvlastníkem.
Zákon má pomoci obcím, aby mohly získat bezúplatně odloučené lesní pozemky důležité pro rozvoj obce, a to jak pro stavby ve veřejném zájmu, tak pro stavby pro bydlení.
K § 19
V zákoně jsou stanoveny některé podmínky, které musí nabyvatel prokázat (§ 4, § 7). Vláda ČR se proto zmocňuje k vydání nařízení vlády, kterým stanoví způsob prokazování těchto skutečností.
K § 20
Nedostatek současné právní úpravy, podle níž Pozemkový fond ČR nemůže převést na státní orgány a státní organizace nemovitosti státu, které spravuje a které tyto subjekty potřebují pro svoji činnost, bylo nutné odstranit. K zamezení případných pochybností zákon výslovně stanoví, že těmto orgánům a organizacím vzniká právo hospodaření, jehož výkon je upraven jinými právními předpisy, zejména vyhl. č. 119/1988 Sb., o hospodaření s národním majetkem.
K § 21
Navrhuje se osvobození převodů od daně darovací a z převodu nemovitosti stejně tak, jak je tomu u privatizace prováděné Pozemkovým fondem. Státní rozpočet by tak sice získal určité finanční prostředky, ale příjmy Pozemkového fondu lze pro potřeby státu rovněž použít.
V Praze dne 22. března 1999.
předseda vlády
ministr zemědělství
NÁVRH
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne………1999,
kterým se stanoví způsob prokazování některých skutečností rozhodných pro převod zemědělských pozemků
Vláda nařizuje podle § 19 zákona č. …../1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně a doplnění zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “zákon” ):
§ 1
Fyzická osoba uvedená v § 4 odst. 1 písm. a) prokazuje trvalý pobyt na území České republiky občanským průkazem 1) nebo průkazem (o) povolení k pobytu pro cizince, 2) který předloží Pozemkovému fondu k nahlédnutí nejpozději v den podpisu smlouvy o převodu zemědělského pozemku.
(2) Právnická osoba prokazuje úředním opisem zápisu v obchodním rejstříku nebo zápisu do registru sdružení vedeného u Okresního úřadu ne starším 3 měsíců.
§ 2
Samostatně hospodařící rolník prokazuje osvědčením3) a čestným prohlášením, že splňuje podmínky uvedené v § 7 odst. 1 písm. a) ke dni podání písemné žádosti o převod zemědělského pozemku.
Právnická osoba prokazuje skutečnosti uvedené v § 7 odst. 1 písm. b) zákona potvrzením místně příslušného územního finančního orgánu4) o daňovém přiznání k dani z příjmů z provozování zemědělské výroby za posledních 5 let.
§ 3
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
1) § 4 odst. 2 písm. a) zákona č. 135/1982 Sb., o hlášení a evidenci pobytu občanů.
2) § 10 odst. 1 zákona č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území České a Slovenské Federativní Republiky, ve znění pozdějších předpisů.
3) § 12c zákona č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů, ve znění pozdějších předpisů.
4) Zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů.
Platné znění části zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, s vyznačením navrhovaných změn
____________________________________________________________
§ 2
Působnost Pozemkového fondu
(1) Působnost Pozemkového fondu je dána zvláštním předpisem. 1)
(2) V rámci schváleného privatizačního projektu Pozemkový fond
a) zakládá akciové a jiné obchodní společnosti nebo se účastní na jejich zakládání a vkládá do nich vklady, k nimž se zavázal,
b) nabývá akcie na základě své účasti na podnikání akciových společností a vykonává práva akcionáře včetně účasti na valných hromadách,
c) vykonává práva společníka ve své účasti na jiných než akciových společnostech,
d) podílí se na hospodářském výsledku obchodní společnosti, jejíhož podnikání se účastní a nese jeho důsledky ve formě zisku a ztrát,
e) prodává akcie nebo podíly na jiných než akciových společnostech,
f) podílí se na likvidačním zůstatku společnosti v rozsahu své účasti na jejím podnikání, jestliže dojde k jejímu zrušení,
g) uzavírá smlouvy o prodeji podniků, jejich organizačních složek a částí jejich majetku, který spravuje; přitom může využít též veřejné soutěže,
h) převádí majetek státu na obce,
i) používá majetek státu k plnění závazků podniků určených k privatizaci v rozsahu a za podmínek stanovených ministerstvem pro správu národního majetku a jeho privatizaci České republiky.
( (3) Pozemkové úřady zprostředkovávají výměnu pozemků státu ve správě Pozemkového fondu a pozemků jiných vlastníků i na území různých okresů. )
(4)(3) Ke změně schváleného privatizačního projektu je Pozemkový fond povinen si vyžádat souhlas ministerstva pro správu národního majetku a jeho privatizace nebo vlády České republiky. 2)
(4) Podle odstavce 2 nepostupuje Pozemkový fond při převodu zemědělských pozemků podle zvláštního právního předpisu.1a)
(5) Pozemkový fond může nemovitosti, které má ve správě podle zvláštního právního předpisu1), bezúplatně převést na státní orgán nebo na státní organizaci; dnem převodu vznikne státnímu orgánu nebo státní organizaci k nemovitosti právo hospodaření podle zvláštního právního předpisu.1b) Pozemkový fond převede nemovitosti na uvedené osoby, jestliže jsou potřebné k plnění jejich úkolů.
_____________________________________
1) Zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku.
1a)Například zákon č. ../... Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů.
1b)Například vyhláška č. 119/1988 Sb., o hospodaření s národním majetkem.
§ 761 odst. 1 obchodního zákoníku.
2) § 3 zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky.
Platné znění části zákona č. 357/1992., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů
________________________________________________________________
§ 20
(6) Od daně darovací a daně z převodu nemovitostí jsou osvobozeny
a) převody a přechody vlastnictví k majetku z Fondu národního majetku České republiky a z Pozemkového fondu České republiky na nabyvatele, na základě rozhodnutí o privatizaci 9) a převody zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu podle zvláštního právního předpisu, 9a)
§ 21
Daňové přiznání
(3) Přiznání k dani z převodu nemovitostí při převodech Fondu národního majetku České republiky a Pozemkového fondu České republiky na základě rozhodnutí o privatizaci 9) a při převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu podle zvláštního právního předpisu 9a) je povinen podat nabyvatel.
__________________________________________________
9a)Zákon č. ../... Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů.”.