Důvodová zpráva k Návrh novely zákona o konkursu a vyrovnání

Novela zákona o konkursu a vyrovnání (dále jen ”ZKV”) má za cíl do doby, než bude přijata komplexní úprava úpadkového práva po vzoru zemí EU,

1. posílit postavení věřitelů před dlužníky,

2. posílit postavení správce konkursní podstaty,

3. posílit postavení konkursních soudů,

4. pod hrozbou zejména trestních sankcí donutit úpadce k plnění jejich základních povinností,

5. čestnému dlužníkovi poskytnout možnost oddlužení a revitalizace zpřístupněním institutu vyrovnání,

6. zjednodušit, zrychlit, zlevnit a celkově zefektivnit konkursní řízení,

7. odstranit některé aplikační problémy ZKV.

Vzhledem k nekontrolovatelnému růstu počtu konkursů, které soudy objektivně nemohou absorbovat, i vzhledem k omezeným prostředkům ve státním rozpočtu, se přesouvá část pravomocí a působnosti soudu na správce konkursní podstaty. Řada správců získala za posledních 8 let, které uběhly od znovuzavedení ZKV do našeho právního řádu, dostatek zkušeností k tomu, aby tuto odpovědnost unesla, je třeba tento potenciál využít. Nadále je zcela neudržitelé, aby rostoucí počet konkursních řízení stále financoval státní rozpočet a proto se přenáší významná tíže nákladů spojených s konkursem prostřednictvím správce na konkursní podstatu tj. na dlužníky samé. Věřitelům se po právu přiznává plná odpovědnost za jejich pohledávky. Konkursní řízení se současně zbavuje své formality a soudům se doslova ”rozvazují” ruce k tomu, aby konkurs a vyrovnání mohly skutečně působit výchovně a umožnily výrazným způsobem změnit současné nezdravé podnikatelské klima. Novela snižuje výdaje ze státního rozpočtu.

K bodu 1.

Poměrné uspokojení věřitelů zůstává i nadále konečným cílem konkursu nebo vyrovnání, navržená novela pouze akcentuje, že tohoto konečného cíle lze dosáhnout pouze s ohledem na podmínky stanovené ZKV. Takovými podmínkami budou mimo obecných procesních nebo hmotněprávních podmínek i tzv. obecné (veřejné) zájmy, kterým je třeba dát prioritu před parciálními zájmy konkursních věřitelů. Obecný zájem se v ZKV nově promítá např. do požadavku na zachování pracovních míst nebo zachování podnikatelské činnosti v regionu při prodeji mimo dražbu nebo v prioritě výdajů z konkursní podstaty před uspokojením konkursních věřitelů při odstraňování nebezpečných následků dřívější podnikatelské činnosti úpadce (likvidace toxického odpadu, radioaktivních zářičů, ekologických a jiných havárií, deratizace, sanace apod.)

K poměrnému uspokojeni věřitelů nedochází výhradně z dlužníkova majetku, ale i z majetku ve vlastnictví (event. spoluvlastnictví) jiných osob (§ 16, § 19, § 26, § 27 odst. 5, § 34 odst. 2, § 46 odst. 2), proto novela slovem ”zejména” relativizuje dosavadní výlučnost dlužníkova majetku jako jediného zdroje, ze kterého se věřitelé dlužníka budou uspokojovat.

K bodu 2.

Procesní ustanovení původního § 3 byla přesunuta do části čtvrté (§ 66a a násl.), kde jsou zcela nově koncipována.

Nové znění § 3 upravuje původní povinnost podat návrh na prohlášení konkursu (§ 4a) tak, aby bylo dlužníkovi, který je v úpadku, dána možnost výběru řešit své majetkové poměry nejen konkursem, ale i vyrovnáním. Stávající povinnost podat návrh na konkurs (§ 4a) v praxi zcela vylučovala využít institutu vyrovnání i tam, kde by byl dlužník schopen splnil kritéria pro povolení vyrovnání, když byl dlužník zákonem nucen rovnou do konkursu. Nově koncipovaná povinnost řešit úpadek konkursem nebo vyrovnáním tam musela být přesunuta z části druhé (konkurs) do úvodních ustanovení části první.

Dosud stanovená povinnost dlužníka a osob za dlužníka oprávněných zahájit soudní řízení včetně solidární odpovědnosti za škodu je převzata z dosavadního znění ZKV (§ 4a).

Původní nepřípustnost zpětvzetí návrhu dlužníka na konkurs nebyla převzata, neboť by byla v rozporu s dispoziční zásadou, podle které je nutno, aby i dlužník jako účastník soudního řízení mohl volně disponovat svým návrhem na zahájení řízení. Dosavadní nemožnost vzít zpět návrh na konkurs způsobovala, že dlužníci nepodávali nikdy včas návrh na prohlášení konkursu dobře si vědomi nevratnosti takového úkonu. Dlužníkovi je proto nutno umožnit vzít zpět jeho návrh na konkurs nebo vyrovnání, neboť nelze vyloučit situace, kdy se dlužníkovi podaří před rozhodnutím soudu o jeho návrhu překonat úpadek.

K bodu 3.

Formální náležitosti návrhu na prohlášení konkursu jsou zjednodušeny a standardizovány tak, aby v praxi nepůsobily větší obtíže a minimalizovaly úkony soudu k odstranění vad nebo doplnění návrhu.

Návrh na prohlášení konkursu může napříště podat pouze věřitel, který má splatnou peněžitou pohledávku nebo dlužník. Z podání návrhu na konkurs jsou vyloučeny osoby, které nemají proti dlužníkovi vůbec žádnou pohledávku, nebo osoby, jejichž pohledávka se dosud splatnou nestala, nebo osoby, které mají za dlužníkem jakýkoliv jiný nepeněžitý nárok.

U návrhu věřitele se vyžaduje jako dosud pouze doložení jeho splatné peněžité pohledávky a uvedení okolnosti, které osvědčují úpadek dlužníka. Uvedení okolnosti, které osvědčují, že má dlužník majetek postačující k úhradě nákladů konkursu již není povinností věřitele. Věřitelé často nebyli schopni sami označit jakýkoliv majetek dlužníka, když jejich možnosti jsou často značně omezené. Věřitelé byly požadavkem ZKV na zjišťování majetku dlužníka proti dlužníkovi bezdůvodně znevýhodňováni zejména tam, kde se dlužník před nimi schovával ve snaze úmyslně se vyhnout svým platebním povinnostem. Požadavek na zjišťování majetku dlužníka u návrhu jeho věřitele pak neupravují ani konkursní zákony v okolních zemích (SRN, Rakousko, SR).

U návrhu dlužníka se vyžaduje pouze uvedení okolnosti, které osvědčují jeho úpadek a předložení seznamu majetku a závazků s náležitostmi podle § 17 odst. 1. Je tak odstraněn stávající rozpor mezi rozdílnými náležitostmi seznamu, který byl dlužník povinen připojit k návrhu na prohlášení konkursu a seznamem, který předkládal správci po prohlášení konkursu. Na místo dosavadního pouhého uvedení, že je dlužníkem předložený seznam majetku a závazku správný a úplný se nyní požaduje jeho výslovné prohlášení o jeho správnosti a úplnosti tak, aby odmítnutí takového prohlášení nebo uvedení nepravdivých či hrubě zkreslených údajů, mohlo být postiženo podle trestního zákona (viz čl. III. novely).

Zákonné přistoupení k řízení je novelou technicky upraveno tak, aby bez jakýchkoliv omezujících podmínek (povinnost přijetí stavu řízení), umožnilo neformálně a rovnou každý další návrh na prohlášení konkursu na majetek téhož dlužníka, připojit do probíhajícího konkursního řízení. Při přistoupení dlužníka do konkursního řízení zahájeného na návrh věřitele se již nebude nutno zabývat osvědčování jeho úpadku, když s přistoupením dlužníka novela zakládá nevyvratitelnou domněnku jeho úpadku.

Přistoupení k návrhu však bude možné jen do prohlášení konkursu a ne až do právní moci rozhodnutí o prohlášení konkursu. Po prohlášení konkursu již nemá přistoupení do řízení význam vzhledem k účinkům prohlášení konkursu (věřitelé již pouze přihlašují své pohledávky).

Nutnost souhlasu se zpětvzetím návrhu všech přistoupivších navrhovatelů konkursu je převzata z dosavadní úpravy ZKV s tím, že novela výslovně deklaruje možnost odvolání proti rozhodnutí o zastavení řízení pro zpětvzetí návrhu.

K bodu 4.

Vypuštěné ustanovení o povinnosti podat návrh na konkurs bylo nahrazeno novým zněním § 3 (viz. bod 2.)

Nové znění § 4a, po vzoru právní úpravy platné ve SR, zavádí režim omezení dispozičního oprávnění dlužníka při nakládání se svým majetkem tam, kde by se dlužník snažil zbavovat svého majetku a to od podání návrhu na prohlášení konkursu dlužníkem samým nebo ode dne doručení návrhu věřitele soudem dlužníkovi. Ustanovení má zabránit poškozování věřitelů v situacích, kdy se dlužník nejrůznějšími návrhy procesní povahy (bezdůvodné návrhy na povolení ochranné lhůty, přerušení řízení, podjatost soudce apod.) snaží pouze oddálit prohlášení konkursu a mezitím ”vytunelovat” budoucí konkursní podstatu a ztížit tak konkursnímu správci nebo věřitelům její dohledání. Zahájení konkursního řízení (resp. návrh nebo jeho doručení dlužníkovi) samo o sobě však ještě nezpůsobí dlužníkovi jeho úpadek, když běžná obchodní činnost dlužníka bude zachována.

Povinnost na výzvu soudu sestavit a předložit seznam majetku a závazků se všemi náležitostmi pak koresponduje se stejnou povinností povinnosti podle § 4 odst. 3 nebo § 17 odst. 1. K této povinnosti je u dlužníka-právnické osoby, především povolán její statutární orgán, likvidátor nebo nucený správce a to i poté, co výkon jejich funkce zanikl a dlužník-právnická osoba, tak zůstala bez konkrétní fyzické osoby, která by za ni jednala. Ustanovení má umožnit získat pro potřebu konkursu zcela nezbytný seznam majetku (pro soupis konkursní podstaty) a závazků (pro přezkoumání přihlášených pohledávek) a to ve stále častějších situacích, kdy osoby za dlužníka jednající již nevykonávají svoji funkci a na jejich místo žádná další osoba nenastoupila nebo na jejich funkci nastoupili tzv. ”bílí koně”.

Současně je třeba pamatovat i na zneužití podání návrhu na prohlášení konkursu zejména tam, kde návrh na prohlášení konkursu je podán věřitelem čistě účelově k vynucení zaplacení jeho pohledávky v situacích, kdy dlužník není v úpadku, a kde má konkursní řízení jako levnější a rychlejší řízení pouze suplovat nalézací a exekuční řízení. V těchto případech se naopak dlužníkovi zakládá právo na náhradu škody vůči jeho věřiteli a bude na věřiteli, aby prokazoval, že dlužníkovi škodu nezavinil.

K bodu 5.

Účel zálohy na náklady konkursu zůstává tentýž (umožnit činnost správci i přes počáteční nedostatek peněžních prostředků a zabránit šikanozním návrhům na konkurs). K zaplacení zálohy na náklady konkursu k výzvě soudu bude opět navrhovatel (tj. věřitel nebo dlužník). Tam, kde dlužník již nebude schopen zálohu zaplatit, zejména pro hloubku stého úpadku, přenáší se tato povinnost ze zákona na osoby povinné podat návrh na konkurs tak, aby ji zaplatili ze svého, když návrh na prohlášení konkursu podali opožděně. Dosavadní výše zálohy se ukázala jako zcela nedostatečná, když jen minimální konkursní odměna správce činí 10 000 Kč (§ 7 odst. 2 vyhl. č. 476/1991 Sb.) a náklady spojené s udržováním a správou podstaty a hotové výdaje správce pak již nekryla vůbec; tyto náklady pak správce nesl ze svého (§ 32 odst. 5). Paušální výše zálohy pak neumožňovala určit její výši s ohledem na velikost konkursu (je rozdíl mezi konkursem se 3 věřiteli a 3 000 věřiteli nebo mezi konkursem na podnik o několika tisících zaměstnancích nebo konkursem na fyzickou osobu-nepodnikatele apod.). Nově se proto navrhuje zvýšení zálohy až do výše 100 000 Kč tak, aby bylo zajištěno i krytí hotových výdajů předběžného nebo řádného správce a nákladů spojených s udržováním a správou podstaty. Možnost soudu stanovit výši zálohy individuálně podle konkrétních podmínek dané věci je pak zcela nezbytná.

Režim solidárního placení zálohy věřiteli stejně jako následek zastavení řízení je převzat ze stávající úpravy ZKV. Výslovně je však upravena pouze možnost zastavení řízení pro nezaplacení zálohy a to jen do prohlášení konkursu, když striktní povinnost soudu k zastavení řízení byla jako paušální a nepřiměřeně tvrdá odstraněna vůbec.

K bodu 6.

Novela technicky sjednocuje postup pro doručení, zveřejnění a účinky usnesení o povolení ochranné lhůty, pro které platí obdobně totéž, co pro doručení, zveřejnění a účinky usnesení o prohlášení konkursu a odstraňuje tak dosavadní terminologickou i věcnou nejednotnost postupů při povolení ochranné lhůty a prohlášení konkursu, pro kterou není jakýkoliv důvod.

Ačkoliv by si ochranná lhůta sama zasloužila výraznou změnu ve svém pojetí tak, aby v budoucnu umožnila skutečnou revitalizaci dlužníka, zůstává zatím novelou věcně nedotčena mj. i proto, že v praxi nepředstavuje výrazný problém, když se využívá zcela okrajově.

K bodu 7.

Konkursní podstata byla před r. 1950 vždy zcela samostatnou procesní stranou (§ 373 zák.č. 113/1895 ř.z. civilního řádu soudního) a je jí i dnes v Rakousku nebo v SRN. Její právní subjektivita pak byla konstruována obdobně jako u ležící pozůstalosti. Novela proto v souladu s naší právní tradicí přiznává konkursní podstatě opět též způsobilost mít práva a povinnosti. Přijetí principu právní subjektivity pro konkursní podstatu je zcela nezbytné k tomu, aby konkursní podstata sama mohla být v průběhu konkursu účastníkem incidenčních sporů na místo správce konkursní podstaty a aby rozhodnutí z těchto sporů zavazovaly výlučně konkursní podstatu a nikoliv správce. Správce konkursní podstaty pak vystupuje ve vztahu k podstatě pouze jako její zákonný zástupce, když za ni jedná.

K bodům 8. a 9.

Vzhledem k podstatnému rozšíření pravomoci a působnosti správce (viz. zejména body 10., 38., 41., 62.) je postavení správce nově definováno. Správci se proto přiznává postavení veřejného činitele tak, aby byla jednak vůbec zajištěna jeho ochrana před dlužníkem samým při výkonu funkce správce a současně zvětšena i jeho trestní odpovědnost za výkon jeho funkce. Současně s tím bude správce povinen uzavřít smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu.

K bodu 10.

Institut předběžného správce obsahují všechny moderní úpravy úpadkového práva (např. v SRN). Zavedení institutu předběžného správce po vzoru právní úpravy platné ve SR umožní ve složitých případech, kde by osvědčování úpadku dlužníka působilo značné obtíže nebo průtahy řízení, rychlé a efektivní zjištění skutečností rozhodnutých pro objektivní posouzení návrhu na prohlášení konkursu. Předběžný správce by měl zejména dlužníku zabránit v pokračujícím nekontrolovaném ”tunelování” jeho majetku před prohlášením konkursu a zajistit dlužníkův majetek do doby rozhodnutí o návrhu na prohlášení konkursu. Ustavení předběžného správce bude přicházet v úvahu zejména tam, kde konkurs navrhuje věřitel, který zaplatil zálohu na náklady konkursu, a kde se dlužník snaží bezdůvodnými procesními kličkami zdržovat a oddalovat prohlášení konkursu na svůj majetek, dále v tzv. ”velkých konkursech” (České dráhy, banky, pojišťovny, penzijní, investiční a jiné fondy, průmyslové podniky, nemocnice, obchodní řetězce apod.), nebo i tam, kde lze očekávat povolení ochranné lhůty. V řízení zahájených na návrh dlužníka se ustavení předběžného správce nepředpokládá, i když jej nelze zcela vyloučit.

Usnesení o ustavení předběžného správce je vykonatelné doručením předběžnému správci. Předběžný správce bude plnit zejména úkoly, které mu ukládá zákon nebo mu uloží soud. Předběžný správce též bude navíc oprávněn požádat správce daně o provedení daňové kontroly u dlužníka.

Výkon funkce předběžného správce zaniká ze zákona prohlášením konkursu. V případech zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu nebo při zastavení řízení je ponecháno na soudu zda vykonatelnost zániku funkce předběžného správce odloží až na právní moc rozhodnutí či ne. Je zřejmé, že i předběžného správce může soud kdykoliv zprostit funkce, pominou-li důvody, které vedly k jeho ustavení. O úhradě hotových výdajů a odměně předběžného správce rozhodne soud; nároky předběžného správce se hradí ze zaplacené zálohy na náklady konkursu. Nevyplacený zbytek zálohy soud vrátí, vyplacenou část zálohy lze přihlásit do konkursu jako pohledávku za dlužníkem.

Předběžný správce bude povinen zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o kterých se dozvěděl při výkonu své funkce.

Ustavením předběžného správce se ze zákona omezuje dlužníkovo právo nakládat se svým majetkem bez souhlasu předběžného správce pod sankcí relativní neplatnosti právního úkonu dlužníka učiněného bez souhlasu správce. Tím se na dlužníka vytvoří dostatečný tlak potřebný k tomu, aby dlužník měl sám zájem v konkursním řízení poskytnout předběžnému správci i soudu řádně a včas nezbytnou součinnost nutnou pro ověření jeho možného úpadku stejně jako při zajištění jeho majetku.

Bez potřebné součinnosti nejen účastníků konkursu, ale i třetích osob, na konkursu přímo nezainteresovaných, nemůže kterýkoliv správce efektivně vykonávat svoji funkci. Správce však dosud neměl oprávnění zjišťovat potřebné majetkové okolnosti sám a nezbylo mu než se obracet s příslušnými návrhy k soudu a teprve soud za správce prováděl potřebná šetření a přijímal opatření nezbytná k zajištění účelu nebo řádného průběhu konkursu. Tento postup je však těžkopádný a neodpovídá potřebám konkursního řízení. S množstvím prohlášených konkursů je současně schopnost soudu rychle a účinně provádět potřebné úkony a šetření zcela ochromena. Není únosné, aby výkon funkce správce suploval i nadále soud. Správci se tak novelou dávají k výkonu jeho funkce nové a plně efektivní prostředky. Správce, jako zvláštní procesní subjekt, tak bude rovnou ze zákona oprávněn vystupovat vůči třetím osobám přímo bez nutnosti obracet se na ně prostřednictvím soudu s provedením každého jednotlivého úkonu. Přenesením části pravomoci soudu na správce se jednak soudu uvolní prostor pro skutečné rozhodování a podstatně se zrychlí operativnost a rychlost postupu správce při zjišťování konkursní podstaty. Náklady úkonů prováděných správcem půjdou na rovnou účet konkursní podstaty (pohledávky za podstatou) a ne na účet soudu a státního rozpočtu.

Osobní a věcný rozsah povinností třetích osob k součinnosti se správcem je stanovena obdobně s právní úpravou přijatou ve SR s přihlédnutím k českým reáliím (chování úpadců).

K bodu 11.

Pokud má soud právo potvrdit event. nepotvrdit volbu členů a náhradníků věřitelského výboru po provedené volbě a tím v podstatě ”vetovat” nevhodnou nebo zmanipulovanou volbu věřitelského výboru, je třeba, aby měl soud tuto možnost zachovánu i do budoucna a mohl tak toto své potvrzení revidovat změní-li se důvody, které k potvrzení volby vedly. Jde o situace, kdy zvolení a soudem potvrzení členové věřitelského výboru později na místo zastupování zájmů všech konkursních věřitelů zastupují ve výboru pouze své vlastní zájmy k újmě ostatních věřitelů. Soud dosud neměl možnost věřitelský výbor nebo jeho jednotlivé členy, kteří vystupují proti zájmům ostatních věřitelů, odvolat. Novela proto zavádí odvolatelnost člena věřitelského výboru za stejných podmínek (z důležitých důvodů), za kterých může být zproštěn správce funkce. Na místo odvolaného člena zásadně nastupuje jeho náhradník. Soudu je však dána možnost navíc i přímo jmenovat jiného konkursního věřitele za člena věřitelského výboru. Jmenování nového člena soudem na místo svolávání schůze věřitelů k provedení doplňující volby umožní nerušený průběh konkursního řízení zejména tam, kde věc nesnese odkladu nebo kde svolaná schůze konkursních věřitelů nebude usnášení schopná nebo kde schůze věřitelů nebude schopná jakéhokoliv konsensu.

K bodu 12.

Na místo dosavadního opatrovníka věřitelů, kterého mohl soud ustavit pouze k ochraně práv konkursních věřitelů, zavádí novela možnost soudu přímo jmenovat věřitelský orgán tam, kde dosud nebyla svolána schůze konkursních věřitelů, vyžaduje-li to nerušený průběh konkursu (hned na počátku konkursu může vyvstat potřeba zjistit stanovisko věřitelského výboru k urychlenému prodeji podstaty mimo dražbu). Ačkoliv výkon funkce opatrovníka věřitelů sebou zpravidla nesl plné i oprávnění a povinnosti věřitelského orgánu, nebyly s výkonem těchto oprávnění a povinností spojeny jakékoliv nároky na přiměřenou odměnu nebo na náhradu nutných výdajů, které jinak přísluší věřitelskému výboru. Opatrovníkem přitom mohl být ustaven i nekonkursní věřitel, který nebyl nijak zainteresován na výsledku zpeněžení podstaty; tomu pak ”odpovídalo” i jeho úsilí při výkonu funkce opatrovníka. Naproti tomu se pak někteří konkursní věřitelé i odvolávali proti ustavení opatrovníka, když měli sami zájem o funkci člena věřitelského orgánu. Opatrovnictví se tak příliš neosvědčilo. Novela proto ruší opatrovnictví a zavádí přímo jmenování prvních členů věřitelského orgánu soudem. Takto konstituovaný věřitelský orgán pak bude požívat od počátku veškerá oprávnění a povinností, které má orgán zvolený schůzí konkursních věřitelů. Předpokládá se, že by soudem vybraný a jmenovaný věřitelský orgán, mohl být na nejbližší schůzi konkursních věřitelů bez větších problémů i potvrzen konkursními věřiteli, čímž by odpadly problémy spojené s výběrem vhodných členů a s předáváním funkcí.

K bodu 13.

Ustanovení o nepřípustnosti odvolání proti rozhodnutí soudu při výkonu dohlédací činnosti je zařazeno v novém § 66b, které komplexně upravuje opatření v konkursním řízení.

K bodům 14. a 15.

Prohlášení konkursu k návrhu dlužníka bez zbytečného odkladu je tradičně zakotveno ve většině konkursních řádů platných v okolních zemích (zejména v SRN a v Rakousku). Novela proto v zásadě přebírá toto tradiční pojetí konkursu a shodně s tím předpokládá prohlášení konkursu k návrhu dlužníka bez zbytečného odkladu za předpokladu nezbytného osvědčení úpadku a předložení řádného návrhu se všemi potřebnými náležitostmi (§ 4 odst. 3). Na požadavku, aby dlužník předložil řádný návrh se všemi náležitostmi je třeba důsledně trvat proto, aby se zejména v českých podmínkách eliminovalo riziko tzv. ”podvodných úpadků” (viz čl. III. bod 4 novely). K návrhu dlužníka pak bude možné navíc konkurs prohlásit i v případech, ve kterých ZKV dosud bránil prohlášení konkursu (§ 12a odst. 3 písm. a) až c) a § 67c odst. 1), když nebude důvod takovému návrhu nevyhovět. Na prohlášení konkursu k návrhu dlužníka pak ani nadále nebude postačovat samotný návrh nebo pouhá žádost o prohlášení konkursu, ale bude nutné k takovému podání připojit i další listiny, které vyžaduje ZKV (zejména seznam majetku a závazků). Na návrh dlužníka by však měl být konkursu zpravidla vždy prohlášen. Prohlášení konkursu k návrhu věřitele pak bude i nadále jako dosud závislé na osvědčení úpadku dlužníka a na splnění ostatních zákonem stanovených podmínek.

Přečíslování odstavců je způsobeno přidáním nového druhého odstavce.

K bodu 16.

Konkurs by neměl zásadně nahrazovat likvidaci právnické osoby, pokud likvidovaná právnická osoba není předlužena. Novela proto výslovně umožňuje prohlásit konkurs u likvidované právnické osoby jen pro předlužení a nikoliv jen pro insolvenci. Nebude proto napříště možné, aby se nedočkaví věřitelé likvidované právnické osoby dožadovali prohlášení konkursu jen proto, že se likvidátorovi dosud nepodařilo zpeněžit veškerý majetek likvidované právnické osoby a bezodkladně uspokojit všechny přihlášené pohledávky nebo, aby se likvidátor právnické osoby dožadoval konkursu jen proto, že se mu dál nechce zpeněžovat majetek likvidované osoby. V průběhu likvidace právnické osoby bude možné konkurs prohlásit jen pro předlužení likvidované právnické osoby.

K bodu 17.

Nově je umožněno, aby si soud sám mohl učinit úsudek o prodejnosti majetku dlužníka nebo o dobytnosti jeho pohledávek přímo při rozhodování o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku. Dosavadní znění ZKV soudu neumožňovalo takový úsudek a v případech, kdy bylo zřejmé, že majetek dlužníka tvoří jen několik let staré počítače, promlčené pohledávky, či jiné jen účetně evidované hodnoty bez reálné ceny, bylo nutno prohlásit konkurs, který se pak stejně po několika týdnech či měsících zrušil z důvodu, že majetek nepostačoval k úhradě nákladů konkursu. Dosud si úsudek o prodejnosti věcí nebo dobytnosti pohledávek mohl provést až správce a soud k němu přihlédl jen při zrušení konkursu (viz. původní znění § 44 odst. 1 písm. d).

K bodu 18.

Rozšíření okruhu osob oprávněných podat odvolání proti usnesení o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku o věřitele, kteří dosud nebyli účastníky konkursního řízení je potřebné. V situacích kdy konkurs navrhoval např. pouze dlužník a jeho návrh byl zamítnut pro nedostatek majetku, neměli jeho věřitelé postavení účastníků konkursního řízení a proto ani nemohli usnesení o zamítnutí návrhu pro nedostatek majetku napadnout odvoláním. Podání odvolání a následné zrušení usnesení o zamítnutí návrhu pro nedostatek majetku by přitom bylo jistě na místě tam, kde by věřitelé byli schopni označit jakýkoliv majetek, na který by bylo možné konkurs prohlásit. Novela proto přiznává odvolání do usnesení o zamítnutí konkursu pro nedostatek majetku každému věřiteli dlužníka. Legitimací k podání odvolání je peněžitá pohledávka proti dlužníkovi, kterou je věřitel povinen k odvolání doložit za stejných podmínek jako věřitel, který by se prohlášení konkursu na majetek dlužníka sám domáhal.

K bodu 19.

Nově se stanoví náležitosti usnesení o prohlášení konkursu po vzoru moderní právní úpravy přijaté v SRN a výzev soudu, které obsahuje tak, aby bylo pro dlužníky i věřitele úpadce zcela transparentní. Významnou změnou je délka přihlašovací lhůty, kterou lze přizpůsobit počtu věřitelů a náročnosti zpracování přihlášek, a skutečnost, že se přihlášky budou podávat přímo u konkursního správce, což významným způsobem odlehčí soudní kanceláři při evidenci a následném zasílání stejnopisů přihlášek správci stejně jako při jiné manipulaci s přihláškami a úkony s tím spojenými. Nově se vůči věřitelům samým zavádí odpovědnost za škodu, pokud opomenou nebo poskytnout pozdě sdělení o zajištění jejich pohledávek; toto sdělení má zásadní význam pro postup správce podle § 27 odst. 5, kdy je správce povinen uplatňovat plnění z tohoto zajištění. Proti současnému stavu se pak oznámení soudu o prohlášení konkursu považuje za návrh na zahájení řízení o změnu zápisu v obchodním rejstříku, když dosud musel rejstříkový soud takové řízení formálně sám zahajovat.

K bodu 20.

Prohlášením konkursu vzniká především konkursní podstata (viz. bod 7), kterou nadále zastupuje a za kterou jedná pouze správce. Na místo neúčinnosti právních úkonů úpadce při nakládání s podstatou pak novela zavádí rovnou neplatnost jeho právních úkonů, čímž se vůči třetím osobám jasně deklarují důsledky z takového nedovoleného jednání úpadce.

K bodu 21.

Ustanovení reaguje na nově zavedenou právní subjektivitu podstaty, když účastníkem konkursem přerušených sporů může být v případě jejich pokračování pouze podstata. Návrh na pokračování přerušených řízení přitom bude moci podat pouze správce jako zástupce podstaty. Ostatní účastníci řízení nebo úpadce již nebudou oprávněni podat návrh na pokračování přerušených řízení.

K bodu 22.

Ustanovení reaguje na nově zavedenou právní subjektivitu podstaty.

K bodu 23.

Ustanovení doplňuje text o chybějící slovo ”práva” tak, aby byl v souladu s dikcí § 28.

K bodu 24.

Zánik věcných břemen zatěžujících majetek podstaty je zaveden po vzoru zániku práv na oddělené uspokojení podle § 14 odst. 1 písm. f). V praxi se nezřídka stává, že dlužník na poslední chvíli (podobně jako u práv na oddělené uspokojení) zatíží svůj nemovitý majetek takovým věcným břemenem, které znemožní její prodej v konkursu (typicky nejrůznější ”nájem” zapsaný v katastru nemovitostí jako věcné břemeno na 99 let). Novela proto stanoví zánik věcných břemen ze zákona bez nutnosti domáhat se toho v rámci konkursu několik let žalobou.

K bodu 25.

Zavedení institutu ”společného jmění manželů” reaguje na změnu, ke které došlo v občanském zákoníku po 1.8. 1998.

K bodu 26.

Správce je nově oprávněn vypovědět jakoukoliv nájemní nebo podnájemní smlouvu; nájem bytu je přitom stále chráněn § 711 ObčZ. Dosavadní znění ZKV neumožňovalo vypovědět nájemní smlouvu, kterou úpadce uzavřel jako pronajímatel. V praxi pak docházelo ke stejným situacím jako u bodu 25. Dlužník na poslední chvíli zatížil svůj majetek takovým nájmem (event. i antidatoval smlouvu), který ztížil nebo i zcela znemožnil prodej věci v konkursu (typicky nejrůznější ”nájem” na 99 let či za nevýhodných podmínek). Novela proto stanoví správci možnost vypovědět každou nájemní nebo i podnájemní smlouvu a to v nejdéle přípustné lhůtě 3 měsíců. Tím bude zajištěna možnost prodeje podstaty bez těch zatěžujících nájmů, které podstatu znehodnocují. Je zřejmé, že tam, kde jsou uzavřeny běžné nájemní smlouvy, které podstatu neznehodnocují, nebude důvod k jejich výpovědím. Nepřiměřenou tvrdost postupu správce může soud korigovat v rámci své dohlédací činnosti (§ 12).

K bodu 27.

Ustanovení výslovně deklaruje povinnost banky v případech, kdy banka po prohlášení konkursu provede platbu z účtu úpadce podle příkazu úpadce nebo provede exekuční příkaz přikázáním pohledávky z účtu úpadce. V řadě případů nemá podstata zejména v počátku konkursu tolik peněžních prostředků, aby správce mohl žalobou uplatňovat u soudu vůči bance event. náhradu škody. Uvedené případy se v praxi stávají tak často, že je třeba na ně pamatovat zvláštním ustanovením a zjednodušit tak správci jeho postavení při uplatňování ušlého plnění zpět do podstaty.

K bodu 28.

Rozšíření práv a povinnosti, které z úpadce přecházejí na správce, o další deklaratorní výčet má odstranit pochybnosti, které se v praxi vyskytují. Ustanovení správci zjednoduší jeho postavení vůči třetím osobám.

K bodům 29. až 31.

Nahrazení dosavadní pouhé neúčinnosti taxativního výčtu právních úkonů dlužníka institutem jejich neplatnosti, má zjednodušit právní postavení osob takovým úkonem dlužníka dotčených. Konstrukce neúčinnosti právního úkonu dlužníka pouze vůči konkursním věřitelům se nedala vztáhnout na všechny osoby (zejména na osoby dlužníkovi blízké). Praxe si proto ne vždy dokázala s praktickým účinkem neúčinnosti právních úkonů bez problému poradit, zejména pak s jeho uplatňováním. Zavedení obecně známé neplatnosti právních úkonů dlužníka celkově zpřehlední situaci, když se tato neplatnost bude vztahovat na každého. To umožní i lepší vymáhání ušlého plnění zpět do podstaty.

K bodu 32.

Zavedení nového nadpisu vyplývá ze změny v bodu 29.

K bodu 33.

Ustanovení reaguje na změnu textu v § 4 odst. 3 (bod 3.).

K bodu 34. a 35.

Jde o identické povinnosti dlužníka (úpadce) jako u bodu 3. a 4., pokud tyto povinnosti nebyly z nejrůznějších důvodů splněny před prohlášením konkursu, je třeba je splnit v poslední třicetidenní zákonné lhůtě, tato lhůta je již sankcionována trestním právem (viz čl. III. bod 2.). Oznámení státnímu zástupci provádí správce, který jediný má k dispozici veškeré potřebné podklady.

K bodu 36.

Vyžadování součinnosti věřitelského výboru při soupisu podstaty nevedlo k  pozitivnímu zjištění majetku úpadce. Ustanovení bylo správci využíváno pouze k tomu, aby požadovali na soudu svolání schůze věřitelů za účelem volby věřitelského výboru, když namítali, že bez jeho ”součinnosti” nemohou sepsat konkursní podstatu. Tento postup celé konkursní řízení pouze zdržoval a prodražoval. Součinnost tak již nemůže být vykládána jako podmínka pro sestavení soupis podstaty.

K bodu 37.

Dosavadní ustanovení neumožňovalo, aby správce mohl s věcí, která byla v držení třetí osoby, jakkoliv nakládat, což způsobovalo těžkosti při jejím prodeji, když ZKV výslovně nestanovil povinnost věc vydat nebo umožnit její zpeněžení. Novela proto výslovně stanoví povinnosti třetí osoby ve vztahu ke správci. Ustanovení je pod trestní sankcí (čl. III. bod 4.).

K bodu 38.

Zavedení oprávnění správce učinit prohlídku bytu a jiných místností nebo míst úpadce i proti vůli úpadce po vzoru pravomoci soudního exekutora je i v konkursu zcela nezbytné. Nelze nadále tolerovat stav, kdy správce nemá dostatek pravomoci k vynucení nezbytné součinnosti úpadce. Pokud úpadce neplní své základní povinnosti, které mu ukládá ZKV (zejména § 17), musí mít správce dostatek pravomoci k tomu, aby konkursní podstatu mohl i proti vůli úpadce nejen sepsat, ale zejména s ní i reálně disponovat a zpeněžit ji, stejně jako musí mít možnost ověřit správnost a úplnost úpadcem uváděných údajů o jeho majetku na místě, pokud by mu v tom úpadce bránil. Při těchto úkonech postupuje správce obdobně jako soudní exekutor za součinnosti orgánů Policie ČR a nezúčastněných nebo jiných vhodných osob k úkonům přibraným. O prohlídkách správce sepisuje protokol.

K bodu 39. a 40.

Rozšíření možnosti postupu podle § 19 i u dalších majetkových položek podstaty (tj. u práv a jiných majetkových hodnot) je nezbytné vzhledem k dnešnímu omezenému právnímu pojetí ”věci”. Podle původní prvorepublikové právní úpravy, ze které dnešní ZKV stále vychází, pojem ”věc” v sobě zahrnoval vše včetně práv, pohledávek nebo jiných majetkových hodnot. Dnešní právní řád vymezuje ”věc” podstatně úžeji (věci movité a nemovité). Toto omezení nelze výkladem překlenout, když současná právní teorie mezi sebou důsledně rozlišuje věci, práva, pohledávky a jiné majetkové hodnoty. Postup podle § 19 lze přitom aplikovat na jakoukoliv majetkovou položku podstaty (mimo pohledávek), v ZKV je proto nutno výslovně uvést i ty majetkové hodnoty, které pojem ”věc” dnes neobsahuje.

Nutnost podat žalobu na vyloučení z podstaty proti podstatě vyplývá z právní subjektivity podstaty samé (bod 7.).

K bodu 41.

Režim přihlášek pohledávek je přizpůsoben tomu, že se nyní podávají u správce (bod 19.). Nebude tedy již nutno podávat přihlášky dvojmo u soudu, přihlášky zakládat, evidovat, zasílat ve stejnopisech správci, zasílat výzvy na jejich doplnění podle návrhu správce, zakládat u soudu tisíce doručenek a doplnění přihlášek a doplnění opět zasílat správci, což bylo pro soud zejména po administrativní a rozpočtové stránce značně náročné a v konečném důsledku pak bylo brzdou rychlého průběhu řízení, když soud v této fázi řízení působil jako pouhý prostředník (poštovní úřad) mezi správcem a konkursními věřiteli bez možnosti tento zcela zbytečný koloběh regulovat. Tento anachronismus novela odstraňuje a po vzoru moderní právní úpravy platné v SRN zavádí režim evidence konkursních věřitelů u správce. Napříště tedy jsou veškeré administrativní práce spojené s přihláškami soustředěny zcela přirozeně a logicky u správce. Náklady s tím spojené pak nese výlučně konkursní podstata a ne soud (a státní rozpočet). Komunikace mezi správcem a konkursními věřiteli o jejich přihláškách tak bude probíhat přímo bez jakéhokoliv zbytečného mezičlánku, kterým soud vždy byl. V konečném důsledku to zrychlí a zefektivní manipulaci s přihláškami a tím i průběh řízení. Pro soud a další vedení konkursu pak bude mít význam pouze výsledek činnosti správce, kterým je seznam přihlášených pohledávek (bod 42.).

Novela současně přesně specifikuje nakládání s nevyčíslenými nároky nebo nároky vyjádřenými v cizí měně tím, že stanoví pravidla pro jejich vyčíslení v měně domácí tak, aby byla praxe sjednocena v těchto dosud sporných otázkách, což je zcela nezbytné. To platí i o průkaz vykonatelnosti pohledávky, který má význam pro aktivní legitimaci ve sporech o pravost výši nebo pořadí popřené pohledávky.

Výzvy na opravu a doplnění přihlášek nebude na návrh správce dělat soud, ale rovnou správce. Bude ponecháno zcela na správci posoudit si přezkoumatelnost věřitelem přihlášené pohledávky, doručit mu event. výzvu s řádným poučením k doplnění jeho přihlášky a posoudit dostatečnost doplnění přihlášky. Správce tak ponese plnou odpovědnost za své úkony provedené s přihláškami pohledávek a nebude se moci nadále ”schovávat” nebo vymlouvat na autoritu moci soudní, jak se tomu v mnohých případech děje dnes. Věřitelé pak případnou náhradu za škodu způsobenou nesprávným postupem při nakládání s jejich přihláškou nebudou uplatňovat proti státu (konkursnímu soudu), ale přímo proti správci, proto také musí být správce pojištěn ( bod 9.).

K bodu 42.

Seznam přihlášených pohledávek je dokument, který správce předkládá soudu a je výsledkem jeho činnosti při nakládání s přihláškami věřitelů. Z tohoto dokumentu soud zpravidla poprvé zjistí okruh všech konkursních věřitelů (pokud si z něj dříve nevyžádá dílčí výstupy pro potřebu jmenování věřitelského orgánu) a výši přihlášených pohledávek. Vzhledem ke stěžejnímu významu tohoto dokumentu pro další vedení konkursu, ZKV stanoví jeho nezbytné náležitosti (zejména jména a adresy věřitelů). Podle tohoto seznamu si soud zřizuje svoji vlastní databázi účastníků konkursu. Podrobnosti seznamu stejně včetně možnost jeho strojního počítačového zpracování a uchovávání musí stanovit prováděcí předpis tak, aby programové prostředky používané správcem a konkursním soudem byly kompatibilní pro vzájemné přenášení dat.

Novela přesně stanoví, které pohledávky se zařazují do seznamu přihlášených pohledávek tak, aby byl seznam co nejplatnějším podkladem pro rozvrh. Do seznamu se proto zásadně nezařazují ty pohledávky, které ZKV z nejrůznějších důvodů nepřipouští k rozvrhu. Nemá význam v seznamu evidovat, přezkoumávat a i vést event. spory o určení těch pohledávek, ke kterým se nepřihlíží nebo které ZKV vylučuje z uspokojení v konkursu. Výslovně se pak stanoví, pro sjednocení právní praxe, byť to lze z jednotlivých ustanovení ZKV dovodit, že se nepřezkoumávají zejména pohledávky za podstatou a pracovní nároky vzniklé po prohlášení konkursu.

Seznam se člení na čtyři části, ve kterých se budou pohledávky řadit podle svého pořadí tj. na pohledávky s právy na oddělené uspokojení, pohledávky I., II. a III. třídy.

K bodu 43.

Oprávnění konkursních věřitelů nahlédnout do seznamu přihlášek, přihlášek samých a jejich příloh u správce je vyvoláno skutečností, že se přihlášky nyní evidují u správce, a potřebou konkursních věřitelů mít možnost seznámit se s přihláškami zpravidla před přezkumným jednáním k doplnění přihlášek vlastních nebo k popření pohledávek druhých.

K bodu 44.

Změna je vyvolána novým režimem při přihlašování pohledávek u správce (bod 19. a 41.).

K bodu 45.

Úprava sleduje terminologické sjednocení s možnostmi popření podle § 21 odst. 2.

K bodu 46.

Změna je vyvolána novým režimem při přihlašování pohledávek u správce (bod 19. a 41.). Dosavadní vyloučení opožděně došlých přihlášek usnesením soudu bez práva odvolání je nahrazeno stejným následkem rovnou ze zákona s tím, že o tomto zákonném následku správce věřitele pouze vyrozumí.

K bodu 47.

Nutnost podat žalobu na určení sporné pohledávky proti podstatě vyplývá z právní subjektivity podstaty samé (bod 7.).

K bodům 48. až 52.

Novela mění dosavadní režim ve výzvách k podání žalob na určení sporných pohledávek, když je i zpracování a doručení těchto výzev nově ponecháno pouze na správci. Za situace, kdy správce sám zpracovává přihlášky včetně výzev k jejich doplnění a opravě, sestavuje jejich seznam a pohledávky uznává nebo popírá, je jen racionální, aby správce též zpracoval a doručil i výzvy k zahájení sporů o pravost, výši nebo pořadí popřených pohledávek. Celý režim nakládání s přihláškami pohledávek, který novela komplexně svěřuje správci do jeho pravomoci a pod jeho odpovědností, se tak logicky uzavírá.

Co se týká lhůt pro podání určovacích žalob, jsou stanoveny zákonem všechny shodně v délce třiceti dnů. Všechny výzvy vyhotovuje a doručuje správce a uplatňuje je jako své hotové výdaje k tíži konkursní podstaty. Na místo správce je účastníkem sporů o pravost výši nebo pořadí popřených pohledávek vždy podstata (bod 22.).

Režim výzev při popírání pohledávek věřitelem (§ 23) se sjednocuje s režimem výzev při popírání pohledávek správcem (§ 24). Věřitele nevykonatelné pohledávky, která byla popřena jiným konkursním věřitelem, bude na místo soudu napříště vyzývat sám správce k podání určovací žaloby (analogicky k § 24). Lhůta určená k podání žaloby je přitom stanovena ZKV stejně jako lhůta určená v § 24 při popření správcem, správce sám tuto lhůtu nebude určovat. Toho, kdo popřel vykonatelnou pohledávku, bude správce na místo soudu rovněž sám vyzývat k podání určovací žaloby (uplatnění popření). Úsudek o vykonatelnosti pohledávky si učiní správce sám podle § 20 odst. 2. Následek spojený s marným uplynutím lhůty pro uplatnění popření vykonatelné pohledávky je pak terminologicky sjednocen s § 24 odst. 2 (pohledávka se pokládá za zjištěnou na místo dosavadního se pokládá za nespornou), když jde o tentýž následek.

Pro režim výzev při popírání správcem (§ 24) platí obdobně totéž. Popře-li nevykonatelnou pohledávku správce, vyzve věřitele k podání určovací žaloby. Popře-li správce vykonatelnou pohledávku, uplatní své popření rovnou žalobou i bez výzvy (výzvu si sám nezasílá).

Novela výslovně zakotvuje tzv. dodatečné uznání správcem. Jde o postup, který byl zaveden prvorepublikovou právní praxí při zcela totožné právní úpravě s dosavadním zněním ZKV. Současná soudní praxe se však k tomuto postupu nepřiklonila, ačkoliv je nad míru účelný. Novela proto tuto možnost výslovně zakotvuje, aby o ni nebylo sporu. Smyslem dodatečného uznání je, aby tam, kde správce pohledávku popíral pouze z opatrnosti a teprve po přezkumném jednání získal podklady, podle kterých by býval dříve pohledávku uznal, bylo umožněno za zákonem stanovených podmínek pohledávku uznat a vyhnout se tak zcela zbytečnému sporu, který by jinak stejně neskončil s jiným výsledkem. Uvedený postup šetří zejména čas a výdaje podstaty. Aby o uznání správcem nebylo sporu, deklaruje jej usnesením konkursní soud tak, že se pohledávka nadále pokládá za zjištěnou. Uvedeným postupem lze dodatečně určit resp. zjistit pohledávku, kterou popřel pouze správce a žádný z konkursních věřitelů. Z přezkumného jednání jednou zjištěnou pohledávku však obdobným postupem nelze učinit pohledávku spornou.

Co se týká pohledávek, které správce při přezkumném jednání popřel a ohledně kterých bylo ještě před prohlášením konkursu zahájeno řízení a toto řízení bylo prohlášením konkursu přerušeno, zavádí novela možnost jejich určení v přerušeném řízení na místo zahajování sporu dalšího. Není jakýkoliv důvod proto, aby se v podstatě o tentýž nárok zahajovalo nové řízení a opakovaly se tytéž důkazy, když zde takové řízení již jednou bylo zahájeno. Návrh na pokračování takového řízení je nutno podat ve lhůtách určených jinak pro zahájení sporu o pravost, výši nebo pořadí pohledávky. Účastníci nebo předmět takového řízení se upraví pro účely konkursu.

K bodu 53.

Ustanovení je změněno vzhledem ke skutečnosti, že účastníkem sporů o pravost, výši či pořadí popřených pohledávek je podstata sama na místo správce.

K bodu 54.

Dosavadní právní praxe nedokázala uspokojivě vyřešit otázku uplatnění výsledku sporu o pravost, výši nebo pořadí v konkursu. Novela proto přejala po vzoru právní úpravy platné v SRN ustanovení, které ukládá ve sporu úspěšnému účastníku, tedy tomu, kdo měl na věci právní zájem, uplatnit jeho výsledek u správce. Správci se pak výslovně ukládá povinnost podle výsledku upravit seznam přihlášek.

K bodům 55. až 58.

Zavedení institutu ”společného jmění manželů” reaguje na změnu, ke které došlo v občanském zákoníku po 1.8. 1998.

Účastníkem řízení o vypořádání zaniklého společného jmění manželů je na místo správce opět podstata (bod 7.).

K bodu 59.

Novela zavazuje správce k tomu, aby výnos ze zpeněžení podstaty nebyl jediným kritériem pro její rozprodej. Šetření podnikatelské činnosti a pracovních příležitostí při zpeněžení podstaty má do budoucna vytvořit pokud ne zachování, tak alespoň určité obnovení výroby (což je významné i pro další existenci a podnikání věřitelů úpadce samých) a udržení určité zaměstnanosti (což je významné pro sociální smír). Správce by proto neměl připustit, pokud taková možnost reálně a ekonomicky opodstatněně existuje, aby v důsledku nešetrného zpeněžení podstaty, byla likvidována zejména jinak efektivní podnikatelská činnost a pracovní místa. Jde o prioritu, která se uplatňuje např. i v USA, kde je zájem na zachování zaměstnanosti významnější než vlastní uspokojení věřitelů úpadce. Ani u nás by účelem ani cílem konkursu neměla být totální likvidace podnikatelské činnosti a pracovních míst.

Obdobně to platí vzhledem k omezeným zdrojům našeho státu i u ochrany životního prostředí nebo jiného zvláště významného obecného (veřejného) zájmu. Jde o to, aby správce měl možnost řešit zejména ekologické havárie nebo jiné obecně ohrožující negativní důsledky ”podnikání” některých úpadců tak, aby mohl ochranu životního prostředí nebo jiný zvláště významný obecný (veřejný) zájem nadřadit zejména při zpeněžování podstaty nad dílčí zájem konkursních věřitelů. Řešením uvedených situací nemůže být vyloučení takových problémů z konkursní podstaty a přenesení takového břemene v konečném důsledku na obecní nebo státní pokladnu. Novela proto předpokládá účast konkursních věřitelů na sanaci takového břemene tím, že správce zpeněží takto zatíženou věc nebo i se záporným výtěžkem. Jinými slovy řečeno správce nevyloučí takovou věc jako neprodejnou rovnou z podstaty, ale prodá věc za méně, než kolik vynaložil na její udržování a správu, i kdyby kvůli tomu na věřitele nic k rozdělení nezbylo. Je zřejmé, že takto nebude správce postupovat ve všech případech, ale pouze v případě zvláště významného obecného (veřejného) zájmu (např. při zachování některých životně důležitých provozů, při likvidaci toxických odpadů apod.).

K bodu 60.

Doplnění jen zdůrazňuje skutečnost, že účastníkem těchto řízení je konkursní podstata, za kterou jedná správce (bod 7.).

K bodu 61.

Novela se snaží odstranit rozporuplnost dosavadního znění a umožnit praktickou realizaci zpeněžení (zejména zpeněžení věci zástavního dlužníka odlišného od úpadce) v podmínkách konkursu. Vlastníkům věcí, práv nebo pohledávek, které zajišťují pohledávky konkursních věřitelů vůči úpadci, novela poskytuje třicetidenní lhůtu k tomu, aby vyplatili zajištěnou pohledávku nebo složili cenu své věci, práva nebo pohledávky s tím, že pokud tak neučiní, zahrne správce jejich věc, právo nebo pohledávku do podstaty a zpeněží ji jako majetek úpadce. Ustanovení má především donutit uvedené osoby k peněžitému plnění ve prospěch podstaty (k čemuž se v praxi zatím nikdo z povinných dobrovolně nehodlal), a pokud tyto osoby tak neučiní, dát správci reálný prostředek k vymožení tohoto plnění. V podmínkách konkursu nelze připustit, aby správce musel uvedené osoby nejprve žalovat (aby si v nalézacím řízení vytvořil exekuční titul) a následně pak, aby si v exekučním řízení vynucoval splnění exekučního titulu. Dosavadní právní postup trvá léta, je pro podstatu finanční značně zatěžující a jeho výsledek je nejistý.

K bodu 62.

Doplnění se týká dalších majetkových položek, které mají stejný osud jako věci (blíže k tomu jako u bodu 39.).

K bodu 63.

Doplnění sjednocuje vyjádření věřitelského výboru k prodeji podniku se stejným vyjádřením jde-li zpeněžení podle § 27 odst. 2 tak, aby byly ve vzájemném souladu. Není důvod trvat na souhlasu věřitelského orgánu prodává-li se zrovna podnik, když u prodeje celé konkursní podstaty postačuje pouhé vyjádření. To platí tím spíše, že správce při zpeněžení již nesleduje jen výnos, ale i další priority (viz. bod 59.).

K bodům 64. a 65.

Odečet nákladů spojených s udržování, správou a prodejem věci práva nebo pohledávky, z výtěžku zpeněžení, má-li být jejich výtěžek vydán oddělenému věřiteli, je zaveden po vzoru běžných ustanovení platných v občanském soudním řádu. Není spravedlivé, aby konkursní podstata nesla tyto náklady k tíži ostatních věřitelů nebo aby oddělený věřitel získal při stejné kupní ceně za věc, právo nebo pohledávku v konkursu větší výtěžek, než který by na něj připadal v řádné exekuci. Tento nerovnovážný stav mj. přispívá k tomu, že se řada bank vůbec nesnaží uspokojovat své pohledávky ze zástav cestou nalézacího a exekučního řízení, ale rovnou konkursem, což pro ně dosud představuje rychlejší a ziskovější alternativu.

Novela současně i rozšiřuje výčet pohledávek za podstatou, které lze uspokojit z výtěžku zpeněžení, pokud by výtěžek ostatního majetku nepostačoval k jejich krytí, a formulačně zpřesňuje zánik zajišťovacích práv uvedených v § 28 odst. 1 tak, aby se důsledně vztahoval na všechna tato práva.

K bodu 66.

Ustanovení rozvádí současnou kusou právní úpravy tím, že akcentuje odpovědnost správce za provedené úpravy seznamu přihlášených pohledávek a za správnost rozvrhového návrhu. Není v silách soudu v průběhu konkursu neustále aktualizovat nebo jakkoliv upravovat seznam přihlášených pohledávek a provádět výpočet nebo přepočítávat pohledávky konkursních věřitelů. Novela proto klade tuto povinnost výslovně na správce tak, aby soud mohl podle jeho návrhu usnesením pouze deklarovat jeho správnost. Navržený postup je pouze mezistupněm k tomu, aby v později přijaté právní úpravě, po vzoru právní úpravy platné již dnes v SRN, správce sám rozvrh prováděl a to rovnou podle pravidel daných zákonem a ne podle rozhodnutí soudu. Novela proto dosud stanoví vydání rozvrhového usnesení, proti kterému lze podat odvolání do 30 dnů ode dne jeho vyvěšení na úřední desku soudu a to bez ohledu na jeho doručení jednotlivým účastníkům konkursu. Ustanovení má za účel zkrátit mezidobí mezi vydáním rozvrhu a výplatou výtěžku konkursním věřitelům.

K bodu 67.

ZKV přiznává pohledávkám zákonného výživného, které vznikly před prohlášením konkursu, pořadí I. třídy pohledávek. O možnosti uspokojení pohledávek zákonného výživného, které vznikají po prohlášení konkursu však ZKV mlčí, tím pak neumožňuje jejich uspokojení v průběhu konkursu. Doplnění taxativního výčtu pohledávek za podstatou o pohledávky zákonného výživného, které vznikají po prohlášení konkursu a ke kterým je úpadce povinen, je zcela nezbytné, když nelze nechávat zejména nezletilé děti po dobu trvání konkursu bez potřebného výživného. Novela tak doplňuje nedostatek dosavadního znění ZKV.

K bodu 68.

Doplnění dalších výdajových položek určených pro přednostní uspokojení při rozvrhu před pohledávky na oddělené uspokojení koresponduje se ze změnou v § 28 odst. 4 (blíže k tomu viz. bod 64. a 65).

K bodu 69.

Novela výslovně vyjmenovává ty druhy příslušenství pohledávek, které jsou vyloučeny z uspokojení v konkursu tak, aby o ně nebylo v praxi sporu.

K bodu 70.

Novela snižuje částku, kterou by konkursní věřitelé pohledávek III. třídy měli nejméně dostat při nuceném vyrovnání z dosavadních 33 % na 15 % tak, aby bylo nucené vyrovnání jako jedna z variant ukončení konkursu vůbec zpřístupněno úpadcům. V současné době není drtivá většina úpadců schopna splnit ani zákonem požadovaných 33 %, institut nuceného vyrovnání tak nebyl využíván.

K bodu 71.

Ustanovení kopíruje změnu textu, ke které došlo v § 27 odst. 6 (blíže k tomu viz. bod 62 a 39).

K bodu 72. a 73.

Dosavadní znění ZKV výslovně uvádělo, kdy nastává zánik účinků prohlášení konkursu zrušujícím rozhodnutím konkursního soudu, což v praxi způsobovalo značné výkladové obtíže. V praxi nebylo ustáleno, zda zánik účinků prohlášení konkursu nastával již s vyvěšením usnesení o zrušení konkursu na úřední desku soudu nebo s jeho doručením nebo s jeho právní mocí, toto usnesení přitom je možné napadnout odvoláním a nelze vyloučit ani jeho zrušení odvolacím soudem. Novela proto jednoznačně řeší dosavadní stav. Obdobně to platí i o rozhodnutí odvolacího soudu, kterým je rozhodnutí konkursního soudu o prohlášení konkursu změněno nebo zrušeno.

V obou případech se pak ponechává výslovně na soudu, který zrušující rozhodnutí vydal (soud konkursní nebo soud odvolací), aby o zániku účinků prohlášení konkursu rozhodl i jinak zpravidla podle důvodů, které ke zrušujícímu rozhodnutí vedly. Ustanovení má odstranit v ojedinělých případech přílišnou tvrdost nebo naopak měkkost zákonného ustanovení o zániku účinků prohlášení konkursu.

K bodu 74.

Dosavadní znění ZKV spojovalo se zrušením konkursu i zánik účinku prohlášení konkursu uvedeného v § 14 odst. 1 písm. f) (zánik práv na oddělené uspokojení, která věřitelé získali v posledních dvou měsících před podáním návrhu na prohlášení konkursu nebo po podání tohoto návrhu) což v praxi znamenalo, že účinek zániku práva na oddělené uspokojení zrušením konkursu pominul. Účinek zániku práva však nelze zrušit. To platí tím spíše, že jiná práva na oddělené uspokojení, která prohlášením konkursu rovnou nezanikla, zanikají zpeněžením věci, práva nebo pohledávky v konkursu (§ 28 odst. 5). Nelze připustit stav, aby tam, kde vzniklo právo na oddělené uspokojení na poslední chvíli, a proto ze zákona prohlášením konkursu rovnou zaniklo, se takové právo zrušením konkursu obnovilo a nově zatížilo věc, právo nebo pohledávku, která je již ve vlastnictví třetí osoby. Novela proto změnou výčtu zániku účinků prohlášení konkursu odstraňuje tento rozpor, když stanoví, že zánik práva na oddělené uspokojení zrušením konkursu nezaniká, tj. že tento zánik trvá dál.

K bodu 75.

Popření pohledávky úpadcem při přezkumném jednání bylo vždy bez vlivu na zjištění pohledávky konkursního věřitele. V dosavadním znění ZKV však bylo popření pohledávky úpadcem i bez vlivu na budoucí exekuci vedenou po konkursu na dlužníkův majetek na podkladě seznamu přihlášek. V prvorepublikové právní úpravě, ze které dosavadní znění ZKV vychází, však mělo popření pohledávky úpadcem právě ten racionální význam, že takovou exekuci naopak nebylo možné vést. Novela proto opět zavádí nemožnost exekuce na dlužníkův majetek tam, kde úpadce pohledávku věřitele při přezkumném jednání popřel. Současně pak i stanoví, že na úpadcovo jmění pro zjištěnou pohledávku, kterou úpadce výslovně nepopřel, lze vést exekuci až po zrušení konkursu, a nikoliv po právní moci rozvrhového usnesení, jak stanovil dosavadní ZKV, když v té době stále ještě trvaly účinky prohlášení konkursu (§ 14 odst. 1 písm. e) zákaz exekuce).

K bodu 76.

Novela opět (jako u nuceného vyrovnání viz bod 70.) snižuje částku, kterou by věřitelé nepřednostních pohledávek měli nejméně dostat při vyrovnání z dosavadních 45 % na 30 % tak, aby bylo vyrovnání jako alternativa konkursu zpřístupněno úpadcům. V současné době není drtivá většina úpadců schopna splnit ani zákonem požadovaných 45 %, i to byl důvod, proč nebyl institut vyrovnání úpadci využíván.

K bodu 77. a 78.

Nová úprava celé části čtvrté ZKV je převážně převzata z právní úpravy platné ve SR, která nebyla účinnosti dne 1.2. 1998. Smyslem úpravy je, aby při dosavadní absenci mnohem širších, propracovanějších a zcela svébytných procesních ustanovení, byl vytvořen alespoň jejich nezbytný minimální základ. Právní úpravy platné v Rakousku a v SRN důsledně rozlišují konkursní právo hmotné a procesní, když co do rozsahu právní úpravy je právo hmotné ku právu procesnímu zhruba ve stejném poměru; konkursní právo procesní je pak v rámci civilního řízení pojímáno jako samostatný druh řízení. Z tohoto pohledu je pak současný ZKV normou, která různě promíchává ustanovení práva hmotného a procesního a nezatěžuje se jejich důsledným odlišováním. Rozsah právo procesního je pak ve zjevném nepoměru k rozsahu práva hmotného. Novela se proto snaží tento nepříznivý stav alespoň zmírnit.

Vedle rozsudku a usnesení jako dvou hlavních forem soudního rozhodnutí, které zná klasický civilní proces, se v konkursu a vyrovnání zavádí další forma soudního rozhodnutí tzv. opatření. Opatření se od jiného soudního rozhodnutí odlišuje zejména tím, že proti němu není přípustný opravný prostředek. Opatřením soud rozhoduje v zákonem taxativně určených případech. Zákon stanoví formu opatření i jeho adresáty. Nestanoví-li ZKV jinak, použijí se na opatření ustanovení o usnesení. Úprava opatření je zcela převzata z právní úpravy platné v SR.

Možnost, aby konkursní soud i bez návrhu přijímal předběžná opatření, umožňoval i dosavadní ZKV. O předběžných opatřeních v konkursu a ve vyrovnání však ZKV nic bližšího nestanovil; ustanovení obsažená v občanském soudním řádu přitom na standardní situace nedoléhala. Novela proto stanoví podmínky, ze kterých lze předběžná opatření, jakého obsahu a vůči komu, přijmout. Nestanoví-li ZKV jinak, použijí se i na předběžná ustanovení občanského soudního řádu o předběžných opatřeních.

Dosavadní ZKV umožňoval, aby soud předvolával nebo uvědomoval účastníky vyhláškou zveřejněnou v Obchodním věstníku a na úřední desce soudu. Novela tento způsob zveřejnění rozhodnutí soudu rozšiřuje i na doručování soudních písemností. Přesně se stanoví, která rozhodnutí a jakém rozsahu se zveřejňují. Nově se zavádí účinky doručení soudních písemnosti již s jejich vyvěšením na úřední desku soudu. Soud je umožněno publikovat v zákonem stanovených případech své rozhodnutí i jiným vhodným způsobem, zejména prostřednictvím sdělovacích prostředků nebo prostřednictvím veřejně přístupné počítačové sítě (např. Internet). Vzhledem k účinkům doručení soudních písemností, které nastávají již s vyvěšením na úřední desku soudu, se pak nově zavádí třicetidenní odvolací lhůta, která běží ode dne zveřejnění v Obchodním věstníku, i když doručení konkrétnímu účastníku dosud nenastalo. Nové ustanovení tím výrazně zrychluje průběh řízení. Nově se zavádí doručování některých typů rozhodnutí soudu rovnou státnímu zástupci vzhledem k jeho možné účasti v konkursním nebo vyrovnacím řízení. Stanoví se, že rozhodnutí, která se doručují zveřejněním v Obchodním věstníku, se zveřejňují bez odůvodnění. Úprava zveřejňování je převzata z právní úpravy platné v SR.

Vzhledem k tomu, že prohlášením konkursu nebo povolením vyrovnání je dotčena celá řada subjektů, přičemž nemusí jít nutně jen o účastníky řízení, zavádí novela i důslednou veřejnost vedení soudního spisu tak, aby každý, bez ohledu na dosud potřebné osvědčení jeho právního zájmu, mohl nahlížet do soudního spisu a činit si z něho výpisy nebo opisy. Tím se zajistí skutečně veřejná kontrola nad průběhem konkursu nebo vyrovnání. Novela pak dále po vzoru § 8a tr.ř. zavádí pro soud a pro správce povinnost k poskytování informací sdělovacím prostředkům.

Přiměřené použití ustanovení o.s.ř. je převzato z dosavadního znění ZKV. V konkursu a ve vyrovnání se však nepoužijí ustanovení o mimořádných opravných prostředcích tj. ustanovení o obnově řízení a ustanovení upravující dovolání.

Zavedení autoremedury v rozhodování o odvolání umožní v jednotlivých případech zrychlit průběh konkursu a vyrovnání.

Ustanovení o nepoužitelnosti jiných zvláštních předpisů, které upravují právní vztahy upravené jinak ZKV, je převzato z právní úpravy platné ve SR. Jde o zcela nezbytné ustanovení, které výslovně deklaruje postavení ZKV jako lex specialis vůči všem ostatním obecným i zvláštním právním normám.

Námitka podjatosti soudce v praxi hojně využívaná zejména dlužníky k oddálení pro ně nepříznivého soudního rozhodnutí napříště nebude mít odkladný účinek. Soud tak bude moci i před rozhodnutím odvolacího soudu o námitce podjatosti pokračovat ve všech potřebných úkonech, což umožní nerušený průběh konkursu nebo vyrovnání.

K bodu 79.

Zavedení nového nadpisu je vyvoláno oddělením společných ustanovení (viz bod. 79 a násl.).

K bodu 80.

Rozšíření zmocňujících ustanovení o podrobnosti o seznamu přihlášených pohledávek, manipulaci s přihláškami, jejich úschově a nahlížení do nich je vyvoláno celkovou změnou jejich režimu, když s nimi nyní zcela manipuluje správce.

Ke změnám v trestním zákonu

K bodu 1.

Zahrnutí správce konkursní podstaty pod veřejného činitele vyplývá z jeho nového postavení a nových pravomocí a působnosti v rámci ZKV.

K bodu 2.

Rozšíření dosavadní skutkové podstaty trestného činu porušení povinnosti v řízení o konkursu a vyrovnání tak, aby svoji dikcí přesně odpovídalo dikci povinností stanovených ZKV je zcela nezbytné k efektivnímu trestnímu postihu.

K bodu 3.

Doplnění skutkové podstaty trestného činu pletichy při řízení konkursním a vyrovnacím o další trestné jednání, které bylo při přepisu z pův. rakouského trestního zákona z 19. st. zjevně omylem vypuštěno, je nezbytné pro možnost trestního postihu při úmyslně uplatněné fiktivní pohledávce. Situacím, kdy si může doslova kdokoliv ”z ulice” založit své účastnictví v konkursním nebo vyrovnacím řízení podáním přihlášky neexistující pohledávky a následně pak svými návrhy jako účastník zdržovat nebo jinak mařit nerušený průběh těchto řízení, je třeba zabránit.

K bodu 4.

Zavedení dvou tradičních skutkových podstat trestných činů úpadku z nedbalosti a podvodného úpadku, které byly součástí našeho právního řádu před r. 1950, je zcela nezbytné. Bez jejich existence nelze dosáhnout žádoucího zvratu v agendě konkursů, totiž, aby dlužníci své návrhy na konkurs nebo vyrovnání podávali řádně a včas. Praxe ukazuje, že bez odpovídající trestní sankce, nelze vynutit důsledné uplatňování ZKV.

Ke změně v zákoně o Policii České republiky

K bodu 1.

Rozšíření pravomoci a působnosti správce konkursní podstaty, stejně jako jeho zařazení pod veřejného činitele, sebou vynucuje i nutnost jeho ochrany při výkonu jeho funkce.

Ke změně v občanského soudním řádu

K bodu 1.

Zavedení možnosti státního zástupce vstoupit do konkursního nebo vyrovnacího řízení včetně sporů jimi vyvolaných mu má napomoci při výkonu jeho působnosti, kterou mu ukládá trestní řád. Ustanovení má za cíl zjednodušit informační tok z konkursního a vyrovnacího řízení pro potřeby trestního stíhání pachatelů zejména majetkové trestné činnosti.

Ke změnám v obchodním zákoníku

K bodu 1.

Zavedení překážky být členem statutárního nebo jiného orgánu jiné právnické osoby po určitou dobu pro osoby, které přivedly dlužníka do úpadku, a neumožnit jim opakovat jejich podnikatelský neúspěch v jiných právnických osobách, má za cíl ochránit podnikatelské prostředí zejména před neúspěšnými manažery. Prominutí této překážky v odůvodněných případech pak zákon svěřuje Živnostenskému úřadu ČR.

K bodu 2.

Likvidace majetku, který nepostačuje ani na náklady konkursního řízení, nemá smysl. Novela proto výslovně stanoví, že při zamítnutí návrhu pro nedostatek majetku či při zrušení konkursu z důvodu, že majetek nepostačuje k úhradě nákladů konkursu, se již neprovádí likvidace společnosti.

K bodu 3.

Posunutí okamžiku zrušení družstva až k okamžiku zrušení konkursu na místo dosavadního prohlášení konkursu pouze kopíruje právní úpravu, která byla přijata v případě obchodních společností, avšak u družstev se na podobné ustanovení zjevně pozapomnělo.

Ke změně v zákoně o živnostenských úřadech

K bodu 1.

Rozhodovat o překážce být členem statutárního nebo jiného orgánu jiné právnické osoby po určitou dobu pro osoby, které přivedly dlužníka do úpadku, a neumožnit jim opakovat tento neúspěch v jiných právnických osobách, je svěřeno přímo Živnostenskému úřadu ČR proto, aby byl zaručen celostátní dosah uvedeného omezení. Svěřit tuto kompetenci nižšímu stupni živnostenských úřadů nebo jinému státním orgánu by nebylo vhodné.

Úplné znění zákona, jak vyplývá z navrhované novely

328/1991 Sb.

ZÁKON

ze dne 11. července 1991

o konkursu a vyrovnání

Změna: 122/1993 Sb.

Změna: 42/1994 Sb.

Změna: 74/1994 Sb.

Změna: 117/1994 Sb.

Změna: 156/1994 Sb.

Změna: 224/1994 Sb.

Změna: 84/1995 Sb.

Změna: 94/1996 Sb.

Změna: 151/1997 Sb.

Změna: 12/1998 Sb.

Změna: ...../1999 Sb.

Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:

ČÁST PRVNÍ

Úvodní ustanovení

§ 1

(1) Účelem tohoto zákona je uspořádání majetkových poměrů dlužníka, který je v úpadku.

(2) Dlužník je v úpadku, jestliže má více věřitelů a není schopen plnit své splatné závazky. Jestliže dlužník zastavil platby, má se za to, že není schopen plnit své splatné závazky.

(3) Fyzická osoba, je-li podnikatelem, a právnická osoba je v úpadku i tehdy, jestliže je předlužena. O předlužení jde tehdy,jestliže tato osoba má více věřitelů a jestliže její splatné závazky jsou vyšší než její majetek; do ocenění dlužníkova majetku se zahrne i očekávaný výnos z pokračující podnikatelské činnosti, lze-li příjem převyšující náklady při pokračování podnikatelské činnosti důvodně předpokládat.

§ 1a

Tohoto zákona nelze použít na uspořádání majetkových poměrů územního samosprávného celku nebo jiné právnické osoby zřízené zákonem, jestliže stát převzal její dluhy nebo se za ně zaručil.

§ 2

(1) Jestliže je dlužník v úpadku, lze u konkursního soudu (dále jen "soud") zahájit za podmínek stanovených tímto zákonem konkursní řízení (dále jen "konkurs") nebo vyrovnací řízení (dále jen "vyrovnání").

(2) zrušen

(3) Cílem konkursu a vyrovnání je dosáhnout poměrného uspokojení věřitelů zejména z dlužníkova majetku za podmínek stanovených tímto zákonem.

Pův. znění :

((3) Cílem konkursu nebo vyrovnání je dosáhnout poměrného uspokojení věřitelů z dlužníkova majetku.)

§ 3

Povinnost dlužníka podat návrh na konkurs nebo na vyrovnání

(1) Pokud je dlužník v úpadku (§ 1), je povinen bez zbytečného odkladu podat u příslušného soudu za podmínek stanovených tímto zákonem návrh na prohlášení konkursu (§ 4) nebo návrh na vyrovnání (§ 46).

(2) Povinnost podle odstavce 1 mají i osoby, které jsou oprávněny podat jménem dlužníka návrh na zahájení soudního řízení, s výjimkou nuceného správce podle zvláštních předpisů, a likvidátor právnické osoby, pokud právnická osoba v likvidaci je předlužena.

(3) Pokud osoby uvedené v odstavci 2 nesplní svou povinnost podat návrh na prohlášení konkursu nebo povolení vyrovnání, nebo nesplní-li tuto povinnost alespoň některá z nich, odpovídají věřitelům společně a nerozdílně za škodu, která tím věřitelům vznikne.

Pův. znění :

(§ 3

(1) Není-li stanoveno jinak, použijí se pro konkurs a vyrovnání přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu.

(2) Soud rozhoduje usnesením. Jednání nařizuje jen tehdy, stanoví-li to zákon nebo jestliže to soud považuje za nutné. Přerušení řízení není přípustné. Prominutí zmeškání lhůty účastníkem řízení není přípustné. Předběžné opatření může soud nařídit i bez návrhu.

(3) Jestliže zákon nestanoví určitý způsob předvolávání k soudu nebo uvědomování účastníků, lze k soudu předvolat nebo účastníky uvědomit též vyhláškou, která se zveřejní nejméně 15 dnů předem v Obchodním věstníku a na úřední desce soudu.)

ČÁST DRUHÁ

Konkurs

§ 4

Návrh na prohlášení konkursu

(1) Návrh na prohlášení konkursu je oprávněn podat dlužník nebo kterýkoliv z jeho věřitelů.

(2) Jde-li o návrh věřitele, musí navrhovatel doložit, že má proti dlužníkovi splatnou peněžitou pohledávku, a uvést okolnosti, které osvědčují úpadek dlužníka. K návrhu je navrhovatel povinen připojit listiny, kterých se v návrhu dovolává.

(3) Jde-li o návrh dlužníka, musí navrhovatel uvést okolnosti, které osvědčují jeho úpadek. K návrhu je navrhovatel povinen připojit seznam svého majetku a závazků s uvedením svých dlužníků, věřitelů a jejich adres. Předložený seznam majetku a závazků musí dlužník podepsat a výslovně o něm prohlásit, že je správný a úplný.

(4) Návrh dalšího navrhovatele na prohlášení konkursu na majetek stejného dlužníka podaný dříve než soud prohlásil konkurs, se považuje za přistoupení do konkursního řízení ke dni podání návrhu; přistoupí-li do dříve zahájeného řízení dlužník, má se za to, že je v úpadku.

(5) Navrhovatel může vzít svůj návrh zpět až do prohlášení konkursu. Soud řízení zastaví souhlasí-li s tím všichni navrhovatelé, kteří přistoupili do řízení; proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání.

Pův. znění :

(§ 4

Návrh na prohlášení konkursu

(1) Návrh na prohlášení konkursu je oprávněn podat dlužník nebo kterýkoliv z jeho věřitelů anebo další osoba, pokud tak stanoví zvláštní zákon.

(2) Jde-li o návrh věřitele, musí navrhovatel doložit, že má proti dlužníkovi splatnou pohledávku, a uvést okolnosti, které osvědčují, že dlužník je v úpadku a že má majetek postačující k úhradě nákladů konkursu. K návrhu je navrhovatel povinen¨připojit listiny, kterých se v návrhu dovolává.

(3) Jde-li o návrh dlužníka, je navrhovatel povinen k návrhu připojit seznam svého majetku a závazků s termíny jejich splatnosti s uvedením svých dlužníků a věřitelů, jakož i jejich

adres, a jde-li o podnikatele, jejich sídla či místa podnikání.

(4) Návrh dalšího navrhovatele na prohlášení konkursu na majetek stejného dlužníka podaný dříve, než soud pravomocně rozhodl o prohlášení konkursu, se považuje za přistoupení k řízení, a to ode dne podání návrhu; další navrhovatel musí však přijmout stav řízení, v němž je při jeho přistoupení.

(5) Navrhovatel může vzít svůj návrh zpět až do prohlášení konkursu. Soud řízení zastaví, souhlasí-li s tím všichni navrhovatelé, kteří přistoupili do řízení.)

§ 4a

(1) Po doručení návrhu dlužníka na prohlášení konkursu soudu nebo po doručení návrhu na prohlášení konkursu soudem dlužníkovi je dlužník povinen :

1. zdržet se jednání směřujícího ke zmenšení svého majetku s výjimkou běžné obchodní činnosti;

2. na výzvu soudu sestavit seznam svého majetku a závazků s uvedením svých dlužníků, věřitelů a jejich adres a odevzdat jej soudu ve lhůtě určené soudem; tato lhůta nesmí být kratší než 15 dnů.

(2) Seznam majetku a závazků podle odstavce 1 písm. b) musí dlužník podepsat a výslovně o něm prohlásit, že je správný a úplný.

(3) Je-li dlužníkem právnická osoba, má povinnost podle odstavce 1 písm. b) zejména její statutární orgán nebo osoby, které jsou jeho členy, nebo likvidátor, pokud je právnická osoba v likvidaci, nebo nucený správce podle zvláštních předpisů; této povinnosti se uvedené osoby nemohou zprostit ani tehdy, pokud ze své funkce odstoupí nebo se jí vzdají, nebo pokud jsou z funkce odvolány, anebo uplyne jejich funkční období.

(4) Pokud soud návrh na prohlášení konkursu zamítne pro neosvědčení úpadku, odpovídá navrhovatel dlužníkovi za škodu, která dlužníkovi vznikla omezením nakládání s majetkem. Této povinnosti se navrhovatel zprostí, pokud prokáže, že škodu nezavinil.

Pův. znění :

(§ 4a

(1) Pokud je právnická osoba nebo fyzická osoba-podnikatel v úpadku (§ 1), je povinna bez zbytečného odkladu podat návrh na prohlášení konkursu.

(2) Povinnost podle odstavce 1 mají i osoby, které jsou oprávněny podat jménem dlužníka návrh na zahájení soudního řízení, s výjimkou nuceného správce podle zvláštních předpisů, a likvidátor právnické osoby, pokud právnická osoba v likvidaci je předlužena.

(3) Pokud osoby uvedené v odstavci 2 nesplní svou povinnost podat návrh na prohlášení konkursu nebo nesplní-li tuto povinnost alespoň některá z nich, odpovídají věřitelům společně a nerozdílně za škodu, která tím věřitelům vznikne.

(4) Zpětvzetí návrhu podaného podle odstavce 1 nebo 2 není přípustné.)

§ 5

Záloha na náklady konkursu

(1) Navrhovatel je povinen na výzvu soudu zaplatit v určené lhůtě zálohu na náklady konkursu a to i opakovaně až do výše 100 000 Kč; účastní-li se řízení více navrhovatelů, jsou povinni zálohu zaplatit společně a nerozdílně. Je-li navrhovatelem dlužník, který není schopen zálohu zaplatit, přechází povinnost k zaplacení zálohy na osoby uvedené v § 3 odst. 2.

(2) Nebude-li záloha na náklady konkursu v určené lhůtě zaplacena, může soud před prohlášením konkursu řízení zastavit; o tomto následku musí být navrhovatel poučen.

Pův. znění :

(§ 5

(1) Navrhovatel je povinen na výzvu soudu zaplatit v určené lhůtě zálohu na náklady konkursu ve výši 10 000 Kč; účastní-li se řízení více navrhovatelů, jsou povinni zálohu zaplatit společně a nerozdílně.

(2) Nebude-li záloha na náklady konkursu v určené lhůtě zaplacena, soud řízení zastaví. O tomto následku musí být navrhovatel poučen.)

Ochranná lhůta

§ 5a

(1) Dlužník může navrhnout povolení ochranné lhůty do 15 dnů od doručení návrhu na prohlášení konkursu soudem, jestliže tento návrh podal věřitel nebo jiná osoba než dlužník.

(2) Návrh na povolení ochranné lhůty musí kromě obecných náležitostí podání obsahovat i údaje týkající se dlužníka, které se zapisují do obchodního rejstříku, seznam nemovitostí dlužníka včetně zástavních a podzástavních práv na nich váznoucích, seznam věřitelů s uvedením výše jejich pohledávek, seznam majetku a závazků dlužníka s termíny splatnosti závazků ne starší než tři měsíce a určitý návrh na uspořádání právních poměrů dlužníka a na

opatření ohledně jeho podniku během ochranné lhůty; podnikatelé předloží rovněž poslední účetní závěrku.

§ 5b

(1) Ochrannou lhůtu lze povolit, jestliže

a) návrh je při zachování postupu soudu podle § 43 občanského soudního řádu podán včas, oprávněnou osobou a obsahujepředepsané náležitosti,

b) návrh se netýká právnické osoby, která je v likvidaci,

c) návrh se týká podnikatele, který zaměstnává alespoň 50 osob

v pracovním poměru,

d) nejde o opětovný návrh na povolení ochranné lhůty v témže

řízení.

(2) Soud ochrannou lhůtu povolí, jestliže jsou splněny

podmínky uvedené v odstavci 1 a jestliže údaje návrhu jsou

doloženy natolik, že odůvodňují možnost uspokojivého řešení

dlužníkových majetkových poměrů v rámci ochranné lhůty; jinak

návrh na povolení ochranné lhůty zamítne. Proti rozhodnutí soudu

o ochranné lhůtě není odvolání přípustné.

(3) Pro doručení, zveřejnění a účinky usnesení o povolení ochranné lhůty platí obdobně totéž, co pro doručení, zveřejnění a účinky usnesení o prohlášení konkursu (§ 13 odst. 4 až 6).

(4) Věřitelé uvedení v návrhu na ochrannou lhůtu a další

věřitelé, kteří se k řízení přihlásili v průběhu ochranné lhůty,

mají postavení konkursních věřitelů (§ 7); dojde-li k prohlášení

konkursu, je třeba jim usnesení o tom doručit.

(5) Současně s povolením ochranné lhůty svolá soud schůzi

věřitelů (§ 10), popřípadě ustanoví věřitelům opatrovníka (§ 11a).

Schůze věřitelů zvolí věřitelský výbor. Závady v doručení někomu z

věřitelů při svolávání schůze nebrání platnosti volby, jestliže

usnesení soudu o svolání věřitelů bylo vyvěšeno na úřední desce

soudu a zveřejněno v Obchodním věstníku.

Pův. znění :

((3) Usnesení o povolení ochranné lhůty doručí soud dlužníku a

věřitelům uvedeným v návrhu. Zašle je také soudu, který vede

obchodní rejstřík, v němž je dlužník zapsán, a katastrálním

úřadům, které evidují dlužníkovy nemovitosti; je-li dlužníkem

státní podnik nebo jiná státní organizace, popřípadě organizace

založená nebo zřízená obcí, soud zašle usnesení o povolení

ochranné lhůty těm, kteří jsou zakladateli nebo zřizovateli

dlužníka podle zvláštních předpisů. Kromě toho je vyvěsí na úřední

desce soudu téhož dne, kdy bylo vydáno, a zveřejní je v Obchodním

věstníku.)

§ 5c

Ochranná lhůta trvá tři měsíce a začíná běžet dnem, kdy

usnesení o jejím povolení bylo vyvěšeno na úřední desce soudu. Na

návrh dlužníka podaný v průběhu ochranné lhůty ji může soud

prodloužit nejdéle o další tři měsíce, jestliže s tím souhlasí

věřitelský výbor.

§ 5d

Po dobu trvání ochranné lhůty

a) soud se v řízení omezí jen na procesní úkony potřebné

z hlediska průběhu ochranné lhůty,

b) věřitelé nemohou vůči dlužníkovi vymáhat uspokojení svých

pohledávek výkonem rozhodnutí s výjimkou pohledávek z

pracovního poměru a s výjimkou pohledávek z titulu daní,

poplatků, cel a pojistného na sociální a zdravotní pojištění;

již zahájená řízení se přerušují,

c) soud může rozhodnout na návrh věřitelského výboru nebo

opatrovníka, aby některé právní úkony dlužník nečinil vůbec

nebo jen po předchozím souhlasu věřitelského výboru nebo

opatrovníka věřitelů; právní úkony uskutečněné v rozporu

s tímto rozhodnutím soudu jsou vůči věřitelům neúčinné,

d) dlužníkem provedené právní úkony, kterými by byly zkracovány

zájmy věřitelů na uspokojení jejich pohledávek, jsou vůči

věřitelům neúčinné,

e) dlužník je povinen soustavně usilovat o překonání úpadku a

informovat věřitelský výbor, popřípadě opatrovníka o přijatých

opatřeních, a v případě potřeby si vyžádat jejich součinnost.

§ 5e

(1) Ochranná lhůta skončí uplynutím doby, zastavením

konkursního řízení, prohlášením konkursu nebo povolením vyrovnání.

(2) Skončením ochranné lhůty zanikají její účinky podle

§ 5d; jestliže však ochranná lhůta skončí uplynutím doby,

zůstávají zachovány účinky uvedené v § 5d písm. b) až d), a to až

do prohlášení konkursu, pokud soud nerozhodne o jejich dřívějším

zániku.

§ 5f

zrušen

§ 6

Konkursní podstata

(1) Majetek podléhající konkursu tvoří konkursní podstatu

(dále jen "podstata").

(2) Konkurs se týká majetku, který patřil dlužníkovi v den

prohlášení konkursu a kterého nabyl za konkursu; tímto majetkem se

rozumí také mzda nebo jiné podobné příjmy. Do podstaty nenáleží

majetek, jehož se nemůže týkat výkon rozhodnutí; majetek sloužící

podnikatelské činnosti z podstaty vyloučen není.

(3) Podstata má způsobilost mít práva a povinnosti; jedná za ni jako její zástupce správce.

§ 7

Účastníci konkursu

Účastníky konkursu jsou věřitelé, kteří uplatňují nároky

(dále jen "konkursní věřitelé") a dlužník.

Správce podstaty

§ 8

(1) Správce podstaty (dále jen "správce") je státem určená a zplnomocněná osoba na provedení konkursního řízení, která se zásadně vybírá

ze seznamu správců, který vede soud příslušný k řízení (§ 66e odst. 3)

Pův. znění :((§ 3 odst.1)). Do seznamu správců lze zapsat jen

bezúhonnou fyzickou osobu,která je plně způsobilá k právním úkonům,

má přiměřenou odbornou způsobilost a se zápisem souhlasí.

Správcem může soud ustavit pouze ve věci nepodjatou fyzickou osobu.

Osoby zapsané do seznamu správců mohou odmítnout tuto funkci jen

v případech, kdy jsou pro to důležité důvody, které posoudí soud.

Výjimečně může soud ustavit správcem i osobu do seznamu správců

nezapsanou,splňuje-li podmínky pro zapsání do tohoto seznamu.

(2) Správce je povinen při výkonu funkce postupovat

s odbornou péčí a odpovídá za škodu vzniklou porušením povinností,

které mu ukládá zákon nebo mu uloží soud. Správce je povinen uzavřít smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu, která by mohla vzniknout v souvislosti s výkonem funkce správce. Při výkonu funkce správce má správce postavení veřejného činitele podle zvláštního předpisu. 1)

(3) Správce má nárok na odměnu a na náhradu hotových výdajů.

Nároky správce se uspokojují z konkursní podstaty, a pokud k tomu

nestačí, ze zálohy na náklady konkursu složené navrhovatelem.

Dohody správce uzavřené s účastníky řízení o jiné odměně nebo

náhradě jsou neplatné. Vyúčtování odměny a nákladů provede správce

v konečné zprávě, a není-li jí, při zrušení konkursu; předtím mu

soud může povolit zálohy. Věřitelé jsou se souhlasem soudu

oprávněni na základě rozhodnutí věřitelského výboru poskytnout

správci zálohu k úhradě jeho výdajů, a to i opětovně; při

poskytnutí zálohy může být určen účel, na nějž má být vynaložena,

a podmínky jejího vyúčtování.

(4) Neplní-li správce řádně své povinnosti, může mu soud

uložit pořádkovou pokutu.

(5) Z důležitých důvodů může soud na návrh některého

z účastníků nebo správce anebo i bez návrhu zprostit správce

funkce. Zprostí-li soud správce jeho funkce, ustaví nového

správce. Zproštěním funkce nezaniká správcova odpovědnost podle

odstavce 2 za dobu výkonu funkce. Správce, který byl funkce

zproštěn, je povinen řádně informovat nového správce a dát mu

k dispozici všechny doklady.

___________________________

1) § 89 odst. 9 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.

§ 9

(1) Jestliže to vyžaduje rozsah správy, může soud ustavit pro

pomoc správci zvláštního správce pro určitý obor správy. Zvláštní

správce má práva, povinnosti a odpovědnost správce v mezích své

působnosti.

(2) Jestliže je to účelné, může soud ustavit správci zástupce

pro případ, že by ze závažných důvodů nemohl přechodně svou funkci

vykonávat.

(3) Pro ustavení do funkce, odměňování a zprošťování funkce

zvláštních správců a zástupce správce platí ustanovení o správci.

Předběžný správce

§ 9a

(1) Nasvědčují-li okolnosti, že je dlužník je v úpadku, nebo je-li to potřebné pro zjištění nebo zabezpečení dlužníkova majetku, může soud po zahájení konkursního řízení ustavit předběžného správce.

(2) Usnesení o ustavení předběžného správce se doručí a zveřejní obdobně jako usnesení o prohlášení konkursu (§ 13 odst. 4 a 5). Předběžnému správci se usnesení doručí do vlastních rukou; usnesení je vykonatelné doručením předběžnému správci.

§ 9b

(1) Předběžný správce plní povinnosti, které mu ukládá zákon nebo mu uloží soud. Povinností předběžného správce je zejména zjištění dlužníkova majetku a přezkoumání dlužníkových obchodních knih. Předběžný správce je oprávněn požádat příslušný daňový orgán o provedení daňové kontroly u dlužníka.

(2) Zjistí-li soud, že pominuly důvody, které vedly k ustavení předběžného správce, zprostí i bez návrhu předběžného správce funkce, jinak vykonává předběžný správce svoji funkci až do dne, kdy nastanou účinky prohlášení konkursu nebo do vydání rozhodnutí o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu nebo do vydání rozhodnutí o zastavení řízení. Soud zároveň v těchto rozhodnutích rozhodne o úhradě hotových výdajů a odměně předběžného správce, kterou mu vyplatí ze zálohy na náklady konkursu; nevyplacený zbytek zálohy soud vrátí navrhovatelům v poměru, v jakém ji zaplatili. Pokud soud konkurs prohlásí, mají navrhovatelé, kteří zaplatili zálohu na náklady konkursu, právo na vrácení části zálohy, která byla vyplacená předběžnému správci, z dlužníkova majetku.

(3) Předběžný správce je povinen zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o kterých se dozvěděl při výkonu své funkce; této povinnosti jej může zprostit úplně nebo zčásti soud.

(4) Ustanovení § 9d, § 9e, § 9f, § 17 odst. 1 a § 18 odst. 1 se vztahují i na předběžného správce; ostatní ustanovení o správci se vztahují na předběžného správce přiměřeně, nestanoví-li tento zákon jinak.

§ 9c

Dlužník může nakládat s majetkem jen se souhlasem předběžného správce, jinak je jeho právní úkon neplatný.

Součinnost třetích osob

§ 9d

(1) Státní a obecní orgány, právnické a fyzické osoby jsou povinny oznámit správci na jeho písemnou žádost údaje potřebné k výkonu správy.

(2) Policie České republiky je povinna poskytnout správci na jeho žádost součinnost při výkonu správy. 1b)

(3) Státní a obecní orgány a jiné právnické osoby, které z úřední moci nebo vzhledem k předmětu své činnosti vedou evidenci osob a jejich majetku, jsou povinny oznámit správci na jeho písemnou žádost údaje potřebné pro výkon správy; tuto povinnost má zejména orgán pověřený evidencí nemovitostí, daňový orgán, orgán, který vede evidenci motorových vozidel, a Středisko cenných papírů.

(4) Osoby, které mají listiny a jiné věci, které mohou být důkazním prostředkem při zjištění nebo zabezpečení dlužníkova majetku, jsou povinny správci na jeho písemnou žádost tyto listiny a věci vydat nebo zapůjčit.

(5) Banky jsou povinny oznámit správci na jeho písemnou žádost čísla dlužníkových účtů, stavy účtů a jejich změny, informace o úschově cenných papírů a vkladních knížkách.

(6) Pošta je povinna oznámit správci na jeho písemnou žádost údaje potřebné pro výkon správy, zejména skutečnost, že má dlužník poštovní přihrádky nebo jiná doručovací místa, údaje o počtu tam došlých zásilek a jejich odesilatelích, úhrn peněžních prostředků docházejících dlužníkovi poštou nebo do jeho poštovní přihrádky, anebo umožnit správci tyto údaje získat na poště a správnost údajů oznámených poštou na místě prověřit. Tuto povinnost mají i jiné osoby, pokud se zabývají přepravou zásilek.

(7) Provozovatelé telekomunikačních služeb jsou povinni oznámit správci na jeho písemnou žádost údaje o dlužníkových telefonních, dálnopisných, telefaxových a jiných elektronických stanicích a adresách, které nejsou uvedené ve veřejně dostupných seznamech.

(8) Pojišťovny jsou povinny oznámit správci na jeho písemnou žádost výplaty pojistných plnění.

(9) Vydavatelé tisku jsou povinni oznámit správci na jeho písemnou žádost jméno podavatele inzerátu týkajícího se nakládání s majetkem dlužníka a uveřejněného pod značkou.

(10) Dopravci jsou povinni oznámit správci na jeho písemnou žádost příjemce přepravovaného dlužníkova nákladu, stejně jako údaje o přepravovaném zboží.

_________________________________

1b) § 44 zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů

§ 9e

Třetí osoby jsou povinny poskytnout správci součinnost podle § 9d bez zbytečného odkladu; nesplní-li tuto povinnost, odpovídají věřitelům za škodu, která tím věřitelům vznikne.

§ 9f

Správce prokazuje své oprávnění požádat třetí osoby o potřebnou součinnost podle § 9d rozhodnutím soudu, kterým byl do funkce správce ustaven.

Schůze konkursních věřitelů a věřitelský výbor

§ 10

(1) Soud svolává schůzi konkursních věřitelů, je-li toho

třeba pro zjištění jejich stanovisek potřebných pro další vedení

konkursu, a řídí její jednání; na návrh správce ji svolává vždy.

Schůze konkursních věřitelů musí být oznámena vhodným způsobem

s uvedením dne a předmětu jednání.

(2) K platnosti usnesení a k volbám věřitelského výboru je

třeba prostá většina hlasů počítaná podle výše pohledávek;

není-li stanoveno jinak, počítají se jen hlasy konkursních

věřitelů na schůzi přítomných nebo řádně zastoupených. K platnosti

schůze konané po přezkumném jednání je třeba, aby byli přítomni

alespoň dva konkursní věřitelé představující nejméně čtvrtinu

konkursních pohledávek.

(3) Hlasovat mohou jen konkursní věřitelé, jejichž pohledávka

byla zjištěna. Soud rozhodne, zda mohou hlasovat také konkursní

věřitelé, jejichž pohledávka nebyla ještě zjištěna, je sporná,

popřípadě je podmíněná.

§ 11

1. Pokud počet konkursních věřitelů přesahuje 50, jsou

povinni ustavit věřitelský výbor. Při nižším počtu konkursních

věřitelů mohou konkursní věřitelé zvolit namísto věřitelského

výboru svého zástupce; ustanovení o oprávněních a povinnostech

věřitelského výboru platí pro tohoto zástupce obdobně.

(2) Věřitelský výbor má nejméně tři a nejvýše devět členů; o

počtu členů rozhoduje schůze konkursních věřitelů. Každý člen

věřitelského výboru má svého náhradníka.

(3) Členy věřitelského výboru a jejich náhradníky mohou být

jen konkursní věřitelé; pokud je členem nebo náhradníkem právnická

osoba, oznámí soudu, kdo za ni bude ve věřitelském výboru jednat.

(4) Členy věřitelského výboru a jejich náhradníky volí schůze

konkursních věřitelů a potvrzuje soud. Z důležitých důvodů může soud na návrh některého z konkursních věřitelů nebo správce anebo i bez návrhu odvolat věřitelský výbor nebo některého z jeho členů. Jestliže soud věřitelský výbor nebo některého z jeho členů odvolá nebo nemůže-li člen svou funkci vykonávat nebo se jí vzdá anebo se nemůže jednání věřitelského výboru zúčastnit, nastupuje místo něho náhradník; soud může též nařídit doplňující volbu nebo může jmenovat nový věřitelský výbor nebo nového jeho člena.

Pův. znění :

(Jestliže některý z členů nemůže svou funkci vykonávat nebo

se jí vzdá anebo se nemůže jednání věřitelského výboru zúčastnit,

nastupuje místo něho náhradník. Soud může nařídit doplňující volbu.)

(5) Věřitelský výbor volí ze svého středu předsedu a

místopředsedu, dohlíží na činnost správce a plní úkoly stanovené

tímto zákonem nebo uložené mu soudem. Je oprávněn podávat soudu

návrhy týkající se průběhu řízení.

(6) Věřitelský výbor se schází z vlastní iniciativy anebo jej

svolá soud. Rozhoduje většinou hlasů svých členů; nepřítomné členy

zastupují náhradníci.

(7) Členové a náhradníci věřitelského výboru mají nárok na

náhradu nutných výdajů spojených s výkonem funkce a na přiměřenou

odměnu, jejíž výši určí soud; tyto nároky jsou pohledávkami za

podstatou podle § 31 odst. 2.

§ 11a

Dokud není zvolen věřitelský výbor nebo zástupce věřitelů schůzí konkursních věřitelů, může soud i bez návrhu jmenovat věřitelský výbor nebo zástupce věřitelů, je-li to třeba k nerušenému průběhu konkursního řízení.

Pův. znění :

(§ 11a

Dokud není ustaven věřitelský výbor anebo zvolen zástupce

věřitelů schůzí konkursních věřitelů, může soud ustanovit

věřitelům opatrovníka,1a) je-li to třeba k ochraně jejich práv.

Oprávnění a povinnosti opatrovníka zanikají ustavením věřitelského

výboru nebo zvolením zástupce věřitelů podle § 11 odst. 1.

------------------------------------------------------------------

1a) § 29 zákona č. 99/1963 Sb.)

§ 12

Dohled soudu

(1) Soud je oprávněn vyžádat si od správce zprávu

a vysvětlení, nahlížet do jeho účtů a konat potřebná šetření. Může

správci uložit, aby si vyžádal na určité otázky názor věřitelského

výboru nebo mu může dát pokyny sám.

(2) Při výkonu své dohlédací činnosti soud rozhoduje

o záležitostech, které se týkají průběhu konkursu, a činí opatření

nezbytná k zajištění jeho účelu.

(3) zrušen

(Proti rozhodnutí soudu, které soud učinil při výkonu

dohlédací činnosti podle odstavců 1 a 2, není odvolání přípustné.)

§ 12a

Prohlášení konkursu

(1) Bude-li k návrhu dlužníka nebo osob za dlužníka povinných podat návrh na prohlášení konkursu (§ 3) osvědčeno, že je dlužník v úpadku (§ 1) a budou-li splněny ostatní zákonem stanovené podmínky [§ 1a a § 12a odst. 3 písm. d)], soud konkurs prohlásí bez zbytečného odkladu; proti usnesení o prohlášení konkursu se nelze odvolat.

Pův. znění :

((1) Bude-li osvědčeno, že dlužník je v úpadku, a budou-li

splněny ostatní zákonem stanovené podmínky, soud bez zbytečného

odkladu usnesením prohlásí konkurs. Proti usnesení o prohlášení

konkursu se může odvolat dlužník, pokud není navrhovatelem; proti

usnesení o zamítnutí návrhu se může odvolat navrhovatel

a navrhovatelé, kteří přistoupili k řízení.)

(2) Bude-li k návrhu věřitele osvědčeno, že je dlužník v úpadku (§ 1) a budou-li splněny ostatní zákonem stanovené podmínky (§ 1a, § 12a odst. 3 a § 67c odst. 1), soud konkurs prohlásí bez zbytečného odkladu; proti usnesení o prohlášení konkursu se může odvolat pouze dlužník, pokud sám nepřistoupil do řízení (§ 4 odst. 4).

(3) Konkurs nelze prohlásit

a) na majetek politické strany nebo politického hnutí v době ode

dne vyhlášení celostátních voleb do Poslanecké sněmovny,

Senátu, zastupitelstev měst a obcí nebo zastupitelstev vyšších

územních samosprávných celků do desátého dne po posledním dni

těchto voleb,

b) po dobu nucené správy podle zvláštních předpisů, ledaže

prohlášení konkursu navrhl nucený správce,

c) po dobu ochranné lhůty, ledaže by bylo zjištěno, že v návrhu na

její povolení dlužník uvedl nepravdivé nebo neúplné údaje,

d) po dobu likvidace, ledaže by bylo zjištěno, že je likvidovaná právnická osoba předlužena.

(4) Je-li zřejmé, že majetek dlužníka nebude postačovat k úhradě nákladů konkursu, soud návrh na prohlášení konkursu zamítne pro nedostatek majetku, přitom je soud oprávněn učinit si úsudek o prodejnosti majetku dlužníka nebo o dobytnosti jeho pohledávek.

Pův. znění :

((4) Návrh na prohlášení konkursu soud zamítne, je-li zřejmé,

že majetek dlužníka nepostačuje k úhradě nákladů konkursu.)

(5) Proti usnesení o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu se může odvolat pouze navrhovatel a navrhovatelé, kteří přistoupili k řízení. Proti usnesení o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku se může odvolat i věřitel, který doloží, že má za dlužníkem peněžitou pohledávku.

§ 13

(1) V usnesení o prohlášení konkursu musí být ustaven správce konkursní podstaty; jestliže soud ustavil v řízení předběžného správce, ustaví jej za správce.

(2) Usnesení o prohlášení konkursu obsahuje :

1. jméno, povolání a bydliště úpadce (obchodní jméno nebo název, sídlo a identifikační číslo), popřípadě další údaje potřebné k identifikaci úpadce,

2. jméno a adresu správce konkursní podstaty,

3. datum, kdy nastaly účinky prohlášení konkursu,

4. výzvu, aby věřitelé ve lhůtě stanovené soudem přihlásili u správce konkursní podstaty všechny své pohledávky; tato lhůta nesmí být kratší třiceti dnů a delší tří měsíců,

5. výzvu, aby osoby, které mají závazky vůči úpadci, již plnění neposkytovaly úpadci, ale správci konkursní podstaty.

(3) Ve výzvě podle odstavce 2) písm. d) musí být věřitelé vyzváni, aby správci neprodleně sdělili, jaká zajišťovací práva uplatní na úpadcových věcech, právech nebo pohledávkách; přitom je třeba označit předmět, u něhož se nárokuje zajišťovací právo, druh a důvod pro vznik zajišťovacího práva, a zajišťovanou pohledávku. Kdo takové sdělení zaviněně opomene nebo poskytne pozdě, odpovídá za takto vzniklou škodu.

(4) Usnesení o prohlášení konkursu se doručí účastníkům řízení; dále se doručí správci, osobám uvedeným v § 3 odst. 2, známým věřitelům úpadce, jakož i příslušným daňovým orgánům. Úpadci se usnesení doručí do vlastních rukou.

(5) Usnesení se vyvěsí toho dne, kdy bylo vydáno, v úplném znění nebo ve vhodném zkráceném znění na úřední desce soudu a dále na úřední desce okresního soudu, v jehož obvodu je dlužníkův podnik nebo jeho bydliště, jsou-li mimo sídlo soudu. Výpis z usnesení soud zveřejní též způsobem stanoveným zvláštním předpisem nebo jiným vhodným způsobem. Je-li dlužník zapsán v obchodním nebo jiném rejstříku, oznámí soud prohlášení konkursu orgánu, který rejstřík vede a který toto prohlášení zapíše; oznámení soudu se považuje za návrh na zahájení řízení o změnu zápisu. Soud dále oznámí prohlášení konkursu katastrálním úřadům, které evidují nemovitosti, o nichž je mu známo, že patří dlužníkovi.

(6) Účinky prohlášení konkursu nastanou dnem vyvěšení usnesení na úřední desce soudu. Tímto dnem se dlužník stává úpadcem.

(7) Obdobně podle odstavců 4 a 5 se postupuje, jestliže byl návrh na prohlášení konkursu zamítnut podle § 12a odst. 4.

Pův. znění :

(§ 13

nadpis vypuštěn

(1) V usnesení o prohlášení konkursu musí být ustaven správce

a věřitelé musí být vyzváni, aby přihlásili ve lhůtě 30 dnů ode

dne prohlášení konkursu všechny své nároky s uvedením jejich výše,

právního důvodu vzniku a jejich zajištění. Výzva musí obsahovat

upozornění, že na nároky, které nebyly přihlášeny, nebude brán

v konkursu zřetel.

(2) Usnesení o prohlášení konkursu se doručí účastníkům

konkursu; dále se doručí správci, likvidátorovi a všem známým

věřitelům, jakož i příslušným daňovým orgánům. Dlužníkovi se

usnesení doručí do vlastních rukou.

(3) Usnesení se vyvěsí toho dne, kdy bylo vydáno, v úplném

znění nebo ve vhodném zkráceném znění na úřední desce soudu a dále

na úřední desce okresního soudu, v jehož obvodu je dlužníkův

podnik nebo jeho bydliště, jsou-li mimo sídlo soudu. Výpis

z usnesení soud zveřejní též způsobem stanoveným zvláštním

předpisem. Je-li dlužník zapsán v obchodním nebo jiném rejstříku,

oznámí soud prohlášení konkursu orgánu, který rejstřík vede

a který toto prohlášení zapíše. Soud dále oznámí prohlášení

konkursu katastrálním úřadům, které evidují nemovitosti, o nichž

je mu známo, že patří dlužníkovi.

(4) Účinky prohlášení konkursu nastanou dnem vyvěšení

usnesení na úřední desce soudu. Tímto dnem se dlužník stává

úpadcem.

(5) Obdobně podle odstavců 2 a 3 se postupuje, jestliže byl

návrh na prohlášení konkursu zamítnut podle § 12a odst. 3.)

§ 13a

Jestliže je prohlášen konkurs ohledně právnické osoby

v likvidaci, likvidace se po dobu jeho trvání přerušuje.

Likvidátor po tuto dobu vykonává svou působnost pouze v rozsahu,

v jakém nepřešla na správce; do působnosti likvidátora náleží

rovněž součinnost se správcem. Za tuto činnost má nárok na náhradu

nutných nákladů a na přiměřenou odměnu, kterou určí správce se

souhlasem soudu.

§ 14

Účinky prohlášení konkursu

1. Prohlášení konkursu má tyto účinky:

2. vzniká konkursní podstata (§ 6), se kterou nakládá pouze správce;

po dobu trvání účinků prohlášení konkursu nesmí úpadce nakládat

s majetkem podstaty. Právní úkony úpadce, týkající se tohoto

majetku, jsou neplatné.

Pův. znění :

(a) oprávnění nakládat s majetkem podstaty přechází na správce.

Právní úkony úpadce, týkající se tohoto majetku, jsou vůči

konkursním věřitelům neúčinné. Osoba, která uzavřela s úpadcem

smlouvu, může od ní odstoupit, ledaže v době jejího uzavření

věděla o prohlášení konkursu,)

b) úpadce může odmítnout přijetí daru nebo odmítnout dědictví jen

se souhlasem správce,

3. řízení o nárocích, které se týkají podstaty nebo které mají

být uspokojeny z  podstaty, jejichž účastníkem je úpadce, se

přerušují, ledaže jde o trestní řízení (v němž však nelze

rozhodnout o náhradě škody), o řízení o výživném nezletilých

dětí, o řízení o výkon rozhodnutí; s výjimkou řízení o pohledávkách,

které je třeba přihlásit v konkursu (§ 20), lze v řízení pokračovat

na návrh správce a podstata se stává účastníkem řízení místo úpadce,

Pův. znění :

(c) řízení o nárocích, které se týkají majetku patřícího do

konkursní podstaty nebo které mají být uspokojeny z tohoto

majetku, jejichž účastníkem je úpadce, se přerušují, ledaže

jde o trestní řízení (v němž však nelze rozhodnout o náhradě

škody), o řízení o výživném nezletilých dětí, o řízení o výkon

rozhodnutí; s výjimkou řízení o pohledávkách, které je třeba

přihlásit v konkursu (§ 20), lze v řízení pokračovat na návrh

správce, popřípadě ostatních účastníků řízení a správce se

stává účastníkem řízení místo úpadce; úpadce může návrh na

pokračování v řízení podat jen tehdy, nepodá-li jej správce ve

lhůtě určené mu soudem, přičemž v tomto případě úpadce zůstává

účastníkem řízení,)

4. řízení o nárocích, které se týkají podstaty nebo které mají být

uspokojeny z podstaty, mohou být zahájena jen na návrh podstaty

nebo proti ní Pův. znění :(řízení o nárocích, které se týkají

majetku patřícího do podstaty nebo které mají být uspokojeny

z tohoto majetku, mohou být zahájena jen na návrh správce nebo

proti správci);

jde-li o pohledávky, které je třeba přihlásit v konkursu

(§ 20 odst. 1), může být řízení, s výjimkou řízení o výkon

rozhodnutí, zahájeno jen za podmínek uvedených v § 23 a 24,

e) nelze provést výkon rozhodnutí (exekuci) postihující majetek

patřící do podstaty a k tomuto majetku nelze ani nabýt právo

na oddělené uspokojení (§ 28),

f) zanikají práva na oddělené uspokojení (§ 28), která se týkají

majetku patřícího do podstaty a věřitelé je získali

v posledních dvou měsících před podáním návrhu na prohlášení

konkursu anebo po podání tohoto návrhu; byly-li však věci, práva

nebo pohledávky Pův. znění : (věci nebo pohledávky) v této

době také zpeněženy, patří do podstaty získaný výtěžek,

g) nesplatné pohledávky úpadce a jeho závazky, které mají být

uspokojeny z podstaty, považují se v konkursu za splatné,

h) zanikají úpadcovy příkazy, plné moci včetně prokury a dosud

nepřijaté návrhy na uzavření smlouvy, jestliže se týkají

majetku patřícího do podstaty; plné moci udělené dlužníkem pro

konkursní řízení zanikají až dnem právní moci usnesení

o prohlášení konkursu,

i) započtení na majetek patřící do podstaty není přípustné,

10. zanikají věcná břemena zatěžující majetek patřící do podstaty,

která vznikla v posledních dvou měsících před podáním návrhu

na prohlášení konkursu anebo po podání tohoto návrhu,

k) zaniká úpadcovo společné jmění Pův. znění : (bezpodílové spoluvlastnictví) manželů a do podstaty spadá ta jeho část,

s níž úpadce podnikal.

(2) Jestliže smlouva o vzájemném plnění nebyla ještě v době

prohlášení konkursu splněna ani úpadcem, ani druhým účastníkem

smlouvy, anebo byla splněna jen částečně, každá smluvní strana

může od smlouvy odstoupit.

(3) Správce je oprávněn vypovědět nájemní nebo podnájemní smlouvu uzavřenou úpadcem ve lhůtě stanovené zákonem nebo smlouvou, a to i v případě, že byla sjednána na dobu určitou; výpovědní lhůta však nesmí být delší než 3 měsíce; ustanovení § 711 občanského zákoníku tím není dotčeno.

Pův. znění :

((3) Nájemní smlouvu uzavřenou úpadcem jako nájemcem je

správce oprávněn vypovědět ve lhůtě stanovené zákonem nebo

smlouvou, a to i v případě, že byla sjednána na dobu určitou.)

(4) Postupuje-li banka v rozporu s účinky prohlášení konkursu uvedenými v odstavci 1 písm. a) a e), musí banka vrátit do konkursní podstaty ušlé plnění; domáhat se toho může správce i kterýkoliv z konkursních věřitelů.

§ 14a

(1) Prohlášením konkursu přechází na správce oprávnění

vykonávat práva a plnit povinnosti, které podle zákona a jiných

právních předpisů jinak přísluší úpadci, jestliže souvisí

s nakládáním s majetkem patřícím do podstaty. Správce je zejména

oprávněn a povinen vykonávat akcionářská práva spojená s akciemi

zahrnutými do konkursní podstaty, rozhodovat o obchodním tajemství a jiné povinnosti mlčenlivosti, vykonávat práva a plnit povinnosti

zaměstnavatele, rozhodovat o obchodních záležitostech podniku,

činit za úpadce právní úkony potřebné k provozování podniku,

zajistit vedení účetnictví a plnění povinností podle předpisů

o daních. Povinnosti uložené úpadci tímto zákonem tím nejsou

dotčeny.

(2) Správce je povinen předložit soudu konečnou zprávu do 18

měsíců od prohlášení konkursu, pokud soud v rozhodnutí

o prohlášení konkursu nestanovil jinou přiměřenou lhůtu. Lhůtu 18

měsíců i lhůtu stanovenou soudem může soud prodloužit,

odůvodňují-li to okolnosti případu.

Pův. znění :

(Neúčinnost a odporovatelnost právních úkonů)

§ 15

Neplatnost právních úkonů

1. Jestliže byl prohlášen konkurs, stávají se neplatnými

Pův.znění :(jsou vůči věřitelům neúčinné) právní úkony dlužníka,

provedené v posledních šesti měsících před podáním návrhu na

prohlášení konkursu anebo po podání tohoto návrhu do prohlášení

konkursu, kterými

a) se podílí na založení právnické osoby anebo ji sám zakládá,

b) nabývá majetkovou účast v obchodní společnosti či družstvu,

popřípadě na podnikání jiné osoby,

c) převádí věci , práva a jiné majetkové hodnoty ze svého majetku

na jiné osoby bezplatně nebo za nápadně nevýhodných podmínek

s výjimkou přiměřeného daru osobám blízkým k obvyklým

příležitostem,

d) na sebe přejímá svému majetku nepřiměřené závazky,

e) odmítá dědictví nebo dar, aniž k tomu měl závažný důvod, který

nespočívá v jeho majetkové situaci.

2. Plnění z neplatných právních úkonů Pův. znění : (z neúčinných

právních úkonů) nebo náhrada za ně musí být vydáno do podstaty;

domáhat se toho může správce i kterýkoli z konkursních věřitelů.

§ 16

Odporovatelnost právních úkonů

(1) Právo odporovat právním úkonům za podmínek stanovených

v § 42a občanského zákoníku může uplatnit správce podstaty nebo

konkursní věřitel.

(2) Právo odporovat právním úkonům lze uplatnit nejen proti

osobám, které s úpadcem sjednaly odporovatelný právní úkon, nýbrž

i proti jejich dědicům; proti třetím osobám jen tehdy, jestliže

jim byly známy okolnosti odůvodňující odporovatelnost právním

úkonům proti jejich právnímu předchůdci.

(3) Odporovatelným právním úkonem nemůže být vyrovnána

vzájemná pohledávka odpůrce proti úpadci.

(4) Vše, o co byl odporovatelným právním úkonem dlužníkův

majetek zkrácen, musí být vráceno do podstaty, a není-li to možné,

musí být poskytnuta peněžitá náhrada.

Zjištění podstaty

§ 17

(1) Úpadce je povinen neprodleně sestavit a odevzdat správci

seznam svého majetku a závazků s uvedením svých dlužníků, věřitelů

a jejich adres, odevzdat správci své obchodní knihy i všechny

potřebné doklady a poskytnout mu nutná vysvětlení. Předložený

seznam majetku a závazků musí úpadce podepsat a výslovně o něm prohlásit

Pův. znění :(uvést), že je správný a úplný.

(2) Seznam majetku a závazků se všemi náležitostmi, obchodní knihy a všechny potřebné doklady včetně nutných vysvětlení předloží úpadce správci bez zbytečného odkladu nejpozději do 30 dnů od prohlášení konkursu.

(3) Je-li dlužníkem právnická osoba, má povinnosti podle odstavce 1 a 2 zejména její statutární orgán nebo osoby, které jsou jeho členy, nebo likvidátor, pokud je právnická osoba v likvidaci, nebo nucený správce podle zvláštních předpisů; této povinnosti se uvedené osoby nemohou zprostit ani tehdy, pokud ze své funkce odstoupí nebo se jí vzdají, nebo pokud jsou z funkce odvolány, anebo uplyne jejich funkční období.

Pův. znění :

((2) Povinnosti podle odstavce 1 mají i osoby, které jsou

oprávněny jménem úpadce jednat, včetně likvidátora, jestliže

úpadcem je právnická osoba v likvidaci.

(3) Povinnosti podle odstavce 1 musejí být splněny nejpozději

do 30 dnů od prohlášení konkursu. Nestane-li se tak, učiní soud ke

splnění těchto povinností přiměřená opatření.)

(4) Nesplní-li úpadce nebo osoby uvedené v odstavci 3 své povinnosti podle odstavce 1 a 2 uloží jim soud, aby se dostavili ke správci nebo k soudu ke splnění svých povinností v dodatečné lhůtě.

(5) Nesplní-li úpadce nebo osoby uvedené v odstavci 3 své povinnosti při zachování postupu podle odstavce 4, zejména tím, že nepředají seznam majetku a závazků nebo jej odmítnou podepsat a prohlásit, že je správný a úplný, nebo v takovém prohlášení uvedenou nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje, nebo pokud jsou neznámého pobytu, učiní o tom správce konkursní podstaty trestní oznámení státnímu zástupci.

§ 18

(1) Soupis podstaty (dále jen "soupis") provede správce podle

pokynů soudu za použití seznamu předloženého úpadcem Pův.

znění : (a za součinnosti věřitelského výboru).

(2) Kdo má věc náležející do podstaty, je povinen to oznámit

správci, jakmile se dozví o prohlášení konkursu, a musí umožnit

správci, aby věc mohl prohlédnout, ocenit, zapsat do soupisu a zpeněžit;

na výzvu správce je povinen věc i vydat Pův. znění : (věc byla zapsána

do soupisu a odhadnuta); jinak odpovídá za škodu tím vzniklou.

(3) Součástí soupisu je ocenění provedené úpadcem nebo

správcem; požaduje-li to věřitelský výbor, provede se ocenění

znalcem. Ocenění se provádí podle zvláštního předpisu.2)

(4) Nelze-li soupis konkursní podstaty provést zejména pro nedostatečnou součinnost úpadce (§ 17), je správce oprávněn učinit prohlídku bytu a jiných místností úpadce, kde má úpadce majetek; za tím účelem je oprávněn zjednat si do bytu úpadce nebo do jiné místnosti úpadce přístup. K tomuto úkonu je třeba přibrat osobu, která není na věci zúčastněná. O prohlídce správce sepíše protokol.

(5) Správce učiní opatření, aby v bytě úpadce, popřípadě na jiném místě, kde má úpadce své věci umístěny, byly sepsány všechny věci. Úpadce umožní správci přístup na všechna místa, kde má své věci umístěny. Správce přibere k úkonu vhodnou osobu, podle možnosti zástupce orgánu obce. O prohlídce správce sepíše protokol.

(6) Je-li obava, že by mohlo dojít k odstranění, poškození nebo zničení movitých věcí pojatých do soupisu, postará se správce o jejich vhodné zajištění.

------------------------------------------------------------------

2) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých

zákonů (zákon o oceňování majetku).

§ 18a

(1) Podnik3) se do soupisu zapisuje jako soubor; ze soupisu

však musí být zřejmé, co vše do tohoto souboru patří ke dni

soupisu.

(2) Prohlášením konkursu nekončí provozování podniku. Toto

provozování bude ukončeno jen tehdy, rozhodne-li tak soud.

(3) Po prohlášení konkursu do rozhodnutí soudu o ukončení

provozování podniku může správce se souhlasem soudu učinit

opatření potřebná k zajištění dalšího provozování podniku;3a)

ustanovení zvláštních zákonů o podmínkách provozování podniku,

popřípadě výkonu povolání či podnikání tím nejsou dotčena.

------------------------------------------------------------------

3) § 5 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.

3a) Např. § 11 odst. 1 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském

podnikání (živnostenský zákon).

§ 19

1. Jsou-li pochybnosti, zda věc, právo nebo jiná majetková hodnota

Pův. znění : (věc) náleží do podstaty, zapíše se do soupisu

podstaty s poznámkou o nárocích uplatněných jinými osobami

anebo s poznámkou o jiných důvodech, které zpochybňují

zařazení věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty Pův. znění : (věci) do soupisu.

2. Soud uloží tomu, kdo uplatňuje, že věc, právo nebo

jiná majetková hodnotaPův. znění : (věc) neměla být do soupisu

zařazena, aby ve lhůtě určené soudem podal žalobu proti podstatě

Pův. znění : (správci). V případě, že žaloba není včas podána,

má se za to, že věc, právo nebo jiná majetková hodnotaPův. znění : (věc)

je do soupisu pojata oprávněně.

§ 20

Přihlášky pohledávek

(1) Konkursní věřitelé přihlásí své pohledávky, a to ve lhůtě

stanovené v usnesení o prohlášení konkursu, i když se o nich vede

soudní řízení nebo se provádí výkon rozhodnutí. Současně uvedou,

zda uplatňují oddělené uspokojení (§ 28), jakož i jiné důvody pro

přednostní pořadí při rozvrhu.

(2) Přihlášky pohledávek se podávají u správce konkursní podstaty. V přihlášce je třeba zvlášť uvést důvod a výši každé přihlášené pohledávky. K přihlášce je třeba přiložit kopie listin, z nichž jednotlivé pohledávky vyplývají. Jde-li o pohledávku v cizí měně, je třeba ji přepočítat na domácí měnu podle kursu vyhlašovaného Českou národní bankou ke dni prohlášení konkursu. Jde-li o peněžitou pohledávku neurčité výše nebo o jiný nepeněžitý nárok, musí být jeho hodnota odhadnuta a vyjádřena v domácí měně. Jde-li o pohledávku vykonatelnou, je třeba to prokázat listinou opatřenou potvrzením o její vykonatelnosti nejpozději při přezkumném jednání, jinak se pohledávka pokládá za nevykonatelnou.

(3) Jestliže podanou přihlášku nelze pro neúplnost nebo jiné vady přezkoumat, vyzve správce věřitele, aby přihlášku do 15 dnů od doručení výzvy doplnil nebo opravil; současně jej poučí, jak je třeba opravu nebo doplnění provést. K přihlášce, která nebyla ve stanovené lhůtě řádně doplněna nebo opravena, stejně jako k nevyčísleným pohledávkám se nepřihlíží; o tomto následku věřitel musí být poučen.

Pův. znění :

((2) Přihlášky se podávají u soudu dvojmo. V přihlášce musí

být uvedena výše pohledávky, její příslušenství, skutečnosti, na

nichž se zakládá, a důkazy, jimiž může být prokázána. Pokud se

pohledávka opírá o písemný právní úkon, je třeba připojit

i listinu o něm. Je-li přihlašována pohledávka v cizí měně nebo

pohledávka nepeněžitá, musí být uvedena její hodnota v české měně.

Jde-li o pohledávku, o níž probíhá řízení, anebo pohledávku

vykonatelnou, je třeba to prokázat listinou.

(3) Jestliže podanou přihlášku nelze pro neúplnost nebo jiné

vady přezkoumat, vyzve soud na návrh správce věřitele, aby

přihlášku doplnil nebo opravil; současně jej poučí, jak je třeba

opravu nebo doplnění provést. K přihlášce, která nebyla ve

stanovené lhůtě doplněna nebo opravena, se nepřihlíží; o tomto

následku věřitel musí být poučen.)

(4) Přihlásit lze i pohledávku vázanou na podmínku. Ručitel

takto přihlašuje svoji pohledávku, která mu vůči úpadci vznikne,

bude-li za něho plnit jeho závazek vůči věřiteli.

(5) Z přihlášených pohledávek sestaví správce neprodleně seznam, v němž uvede, které pohledávky uznává a které popírá a z jakého důvodu. Do seznamu se nezařazují pohledávky, ke kterým se nepřihlíží (§ 20 odst. 3), pohledávky, které jsou vyloučené z uspokojení (§ 22 odst. 2 a § 33) a pohledávky uvedené v § 31 odst. 2 a 3. V seznamu je třeba zvlášť uvést oddělené věřitele (§ 28) a jednotlivé třídy konkursních věřitelů (§ 32 odst. 2). U každého věřitele musí být uvedena jeho adresa, důvod a částka jeho pohledávky. U oddělených věřitelů je třeba navíc označit věc, právo nebo pohledávku, která zajišťuje jeho pohledávku.

Pův. znění :

((5) Správci doručí soud stejnopis přihlášky. Z přihlášených

pohledávek sestaví správce seznam, v němž uvede, které pohledávky

uznává.)

(6) Správce přezkoumá přihlášky především podle úpadcových

obchodních knih a jiných dokladů a vyzve úpadce, aby se

k sestavenému seznamu přihlášek vyjádřil. Tento seznam předloží

soudu.

(7) Účastníci jsou oprávněni u správce nahlédnout do seznamu

přihlášených pohledávek, který vyhotoví správce, a do dokladů

o těchto pohledávkách.

8. Uplatnění pohledávky u správce Pův. znění : (Přihláška pohledávky)

má pro běh lhůty pro promlčení a zánik práv stejné účinky jako uplatnění práva u soudu.

Přezkumné jednání

§ 21

(1) K přezkoumání přihlášených pohledávek nařídí soud

přezkumné jednání; správce a úpadce k němu předvolá obsílkou

doručovanou do vlastních rukou s poučením o nezbytnosti jejich

účasti. Přezkoumání se děje podle seznamu sestaveného správcem.

(2) Úpadce i konkursní věřitelé mohou popírat pravost, výši

i pořadí všech přihlášených pohledávek.

(3) Výsledek přezkumného jednání se zapíše do seznamu

přihlášek předloženého správcem a takto upravený seznam tvoří

součást zápisu o přezkumném jednání; věřitelům na jejich žádost

soud vydá výpis.

§ 22

(1) Jestliže je to možné, přezkoumá soud i přihlášky došlé po

přihlašovací lhůtě; jinak pro ně nařídí zvláštní přezkumné

jednání. Pův. znění : (Náhradu nákladů spojených se zvláštním

přezkumným jednáním může soud uložit konkursním věřitelům, kteří

opožděné přihlášky podali.) Konkursní věřitelé přihlášek přezkoumávaných

při zvláštním přezkumném jednání nemohou popřít pravost, výši nebo

pořadí Pův. znění : (popřít pravost a pořadí) pohledávek přezkoumaných

při předchozích přezkumných jednáních. Ustanovení § 21 odst. 3

platí obdobně.

(2) Přihlášky pohledávek, které jsou u správce podány později než dva měsíce od prvního přezkumného jednání se nepřezkoumávají, nemají účinky podle § 20 odst. 8 a jsou vyloučeny z uspokojení v konkursu; o tom správce vyrozumí věřitele, který opožděnou přihlášku podal.

Pův. znění :

((2) Přihlášky pohledávek, které jsou podány později než dva

měsíce od prvního přezkumného jednání, nemají účinky podle § 20

odst. 7 a jsou vyloučeny z uspokojení v konkursu; o tom soud vydá

usnesení, proti němuž odvolání není přípustné.)

§ 23

(1) Pohledávka se pokládá za zjištěnou, byla-li uznána

správcem a nebyla-li popřena žádným z konkursních věřitelů.

Popření pohledávky úpadcem se poznamená v seznamu přihlášek, ale

nemá pro zjištění pohledávky význam.

(2) Konkursní věřitelé pohledávek, které zůstaly sporné co do

pravosti, výše nebo pořadí, mohou se domáhat určení svého práva;

žalobu musí podat proti popírajícím konkursním věřitelům

i proti podstatě Pův. znění : (správci); smějí se v ní dovolávat

jen právního důvodu uvedeného v přihlášce nebo při přezkumném jednání

a pohledávku mohou uplatnit jen do výše v nich uvedené. Nejde-li

o věc patřící do pravomoci soudu, rozhodne o pravosti a výši pohledávky příslušný správní orgán.

(3) Kdo popřel vykonatelnou pohledávku, musí toto stanovisko

uplatnit podle povahy pohledávky buď u soudu, nebo u příslušného

správního orgánu.

(4) K uplatnění popřené pohledávky stanoví správce 30 denní lhůtu s poučením, že při zmeškání lhůty podle § 24 odst. 1 nelze k takovým pohledávkám přihlížet, a že při zmeškání lhůty podle § 24 odst. 2 se takové pohledávky budou napříště pokládat za zjištěné.

Pův. znění :

((4) K popření pohledávky stanoví soud přiměřenou lhůtu

s poučením, že při zmeškání lhůty podle § 24 odst. 1 nelze

k takovým pohledávkám přihlížet, a že při zmeškání lhůty podle

§ 24 odst. 2 se takové pohledávky budou napříště pokládat za

nesporné.)

(5) Konkursní věřitelé pohledávek sporných co do pravosti,

výše či pořadí, kteří nebyli při přezkumném jednání přítomni,

vyrozumí správce Pův. znění : (soud) o tom, kdo popřel pohledávku a

z jakého důvodu.

§ 24

(1) Správce je oprávněn popřít nárok přihlášený konkursním

věřitelem, výši nároku nebo jeho právní důvod. O tom správce Pův.

znění : (soud) vyrozumí konkursního věřitele, o jehož nárok jde, a

současně ho vyzve, aby nárok, jeho výši nebo právní důvod uplatnil

do 30 dnů u soudu,který prohlásil konkurs, nebo u jiného příslušného

orgánu s tím,že jinak nelze k uplatněnému nároku, jeho výši nebo právnímu důvodu přihlížet Pův. znění : (se na popřený nárok, jeho uplatněnou výši nebo

uplatněný právní důvod nevezme zřetel).

2. Popře-li správce nárok už vykonatelný, uplatní své popření

do 30 dnů od přezkumného jednání Pův. znění : (vyzve ho soud, aby

své popření uplatnil do 30 dnů) u soudu, který prohlásil konkurs,

popřípadě u jiného příslušného orgánu s tím, že jinak se nárok

bude považovat za zjištěný.

(3) Popřel-li pohledávku pouze správce a nebyla-li pohledávka popřena žádným z konkursních věřitelů, může ji i po skončeném přezkumném jednání správce dodatečně písemně uznat vůči konkursnímu soudu. Dodatečným uznáním správce se taková pohledávka nadále pokládá za zjištěnou; o tom soud vydá usnesení proti němuž není odvolání přípustné; usnesení se doručí správci a konkursnímu věřiteli, jehož pohledávku správce dodatečně uznal.

(4) Jestliže bylo před prohlášením konkursu o popřené pohledávce zahájeno řízení a toto řízení bylo přerušeno [§ 14 odst. 1 písm. c)], provede se určení popřené pohledávky v již zahájeném řízení; nové řízení o popřené pohledávce se nezahajuje [§ 14 odst. 1 písm. d)]. Návrh na pokračování přerušeného řízení je třeba podat ve lhůtách určených zákonem (§ 23 odst. 4 a § 24 odst. 1 a 2), účastníky řízení se stávají ti, které zákon za účastníky označuje (§ 23 odst. 2 a 3 a § 24 odst. 1 a 2), předmět řízení upraví jeho navrhovatel tak, aby odpovídal účelu konkursu (§ 25).

§ 25

(1) Rozhodnutí soudu nebo příslušného správního orgánu

o pravosti, výši nebo pořadí popřených pohledávek jsou účinná

proti všem věřitelům.

(2) Náklady sporu o pravost, výši nebo pořadí popřených pohledávek se pokládají za náklady podstaty, zúčastnila-li se takového sporu podstata. Nezúčastnila-li se podstata sporu, mají popírající věřitelé nárok na náhradu nákladů z podstaty jen potud, pokud se podstatě dostalo nějakého prospěchu z vedení sporu.

Pův. znění :

((2) Náklady sporu o pravost, výši či pořadí popřených

pohledávek se pokládají za náklady podstaty, zúčastnil-li se

takového sporu správce. Nezúčastnil-li se správce sporu, mají

popírající věřitelé nárok na náhradu nákladů z podstaty jen potud,

pokud se podstatě dostalo nějakého prospěchu z vedení sporu.)

(3) Účastník, který měl ve sporu o pravost, výši nebo pořadí ve věci úspěch, uplatní bez zbytečného odkladu výsledek tohoto sporu u správce. Správce po předložení vykonatelného rozhodnutí opraví upravený seznam přihlášek (§ 21 odst. 3) podle výsledku sporu.

§ 26

Společné jmění manželů

Pův. znění : (Bezpodílové spoluvlastnictví manželů)

1. Došlo-li prohlášením konkursu k zániku společného jmění

Pův. znění : (bezpodílového spoluvlastnictví) manželů, anebo jestliže

při prohlášení konkursu úpadcovo již předtím zaniklé společné jmění

Pův. znění : (bezpodílové spoluvlastnictví) manželů nebylo vypořádáno,

je třeba provést jeho vypořádání.

2. Správce je oprávněn jménem podstaty k provedení vypořádání

společného jměníPův. znění : (bezpodílového spoluvlastnictví) manželů zaniklého prohlášením konkursu namísto úpadce, včetně podání návrhu na vypořádání tohoto společného jměníPův. znění : (bezpodílového spoluvlastnictví) manželů

soudem. Dohodu o vypořádání společného jměníPův. znění : (bezpodílového spoluvlastnictví) manželů je správce oprávněn uzavřít jen ve formě

smíru schváleného soudem. S touto dohodou musí před jejich

předložením soudu projevit souhlas věřitelský výbor.

(3) Jestliže k zániku společného jměníPův. znění : (bezpodílového spoluvlastnictví) manželů došlo před prohlášením konkursu,

1. dohody o vypořádání společného jměníPův. znění : (bezpodílového

spoluvlastnictví) manželů uzavřené v posledních šesti měsících před

prohlášením konkursu jsou neplatné;

2. bylo-li už zahájeno řízení o vypořádání společného jmění

Pův. znění : (bezpodílového spoluvlastnictví) manželů, které nebylo

dosud pravomocně skončeno, vstupuje správce do řízení namísto

úpadce dnem prohlášení konkursu;

3. nebylo-li ještě zahájeno řízení o vypořádání společného jmění

Pův. znění : (bezpodílového spoluvlastnictví) manželů, je správce

povinen neprodleně podat návrh na toto vypořádání namísto úpadce;

4. k účinnosti dohody o vypořádání společného jměníPův. znění :

(bezpodílového spoluvlastnictví) manželů je třeba schválení soudem.

Zpeněžení

§ 27

(1) Podstatu lze zpeněžit buď prodejem věcí způsobem

upraveným v ustanoveních o výkonu rozhodnutí soudem, nebo prodejem

mimo dražbu.

(2) Prodej mimo dražbu uskuteční správce se souhlasem soudu;

při svém rozhodování přihlédne soud zejména k vyjádření

věřitelského výboru, k době předpokládaného zpeněžení, jakož

i k nákladům, které bude třeba vynaložit na další udržování

a správu podstaty. Udělí-li soud souhlas, může též stanovit

podmínky pro prodej. Věci lze prodat mimo dražbu i pod odhadní

cenu. Obdobně lze převést i úpadcovy sporné nebo obtížně

vymahatelné pohledávky. Souhlasu soudu není třeba k prodeji věcí

bezprostředně ohrožených zkázou nebo znehodnocením. Při zpeněžování správce postupuje tak, aby byla šetřena možnost zachování podnikatelské činnosti a pracovních příležitostí, a tak, aby bylo co nejvíce chráněno životní prostředí nebo jiný zvláště významný obecný (veřejný) zájem. Smluvními předkupními právy není správce vázán.

(3) Zpeněžení věcí prodejem podle ustanovení o výkonu

rozhodnutí provede soud na návrh správce, který má přitom

postavení oprávněného.

(4) Peněžité pohledávky, které má úpadce za svými dlužníky

nebo osobami, které zajišťují tuto pohledávku, je správce jménem podstaty povinen uplatnit a vymáhat ve prospěch podstaty; to platí přiměřeně i pro

nepeněžité pohledávky úpadce, pokud je možné ocenit je penězi.

Tuto povinnost správce nemá, pokud náklady na uplatnění a vymáhání

pohledávek nelze krýt z podstaty, ledaže by konkursní věřitelé

poskytli správci přiměřenou zálohu k jejich krytí.

(5) Osoby, jejichž věci, práva nebo pohledávky zajišťují pohledávky oddělených věřitelů (§ 28) vůči úpadci, správce vyzve, aby do 30 dnů vyplatily ve prospěch konkursní podstaty zajištěné pohledávky nebo aby ve stejné lhůtě složily cenu věci, práva nebo pohledávky, jimiž je pohledávka zajištěna. Nevyplatí-li uvedené osoby zajištěnou pohledávku nebo nesloží-li cenu věci, práva nebo pohledávky, zahrne správce věc, právo nebo pohledávku do konkursní podstaty a zpeněží je podle odstavce 1.

Pův. znění :

((5) Od osob, které zajišťují pohledávky vůči úpadci, si

správce vyžádá a vymáhá plnění ve prospěch podstaty; jakmile je

toto plnění poskytnuto, stane se pohledávka této osoby pohledávkou

v konkursu, aniž by bylo třeba ji přihlásit. Ustanovení tohoto

odstavce neplatí, jde-li o ručitele.)

6. Nedobytné pohledávky a věci, práva nebo jiné majetkové

hodnoty, které Pův. znění : (věci, které) nebylo možno prodat, může

správce po schválení soudem vyloučit z podstaty. Věřitelský výbor s tím

musí předem projevit souhlas.

§ 27a

Se souhlasem soudu a po vyjádření věřitelského výboru může správce

zpeněžit věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které slouží

provozování podniku, jednou smlouvou; jinak se pro tuto smlouvu

přiměřeně použijí ustanovení obchodního zákoníku;4b) z úpadce na

nabyvatele přecházejí práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů

s výjimkou nároků vzniklých do účinnosti smlouvy. Výtěžek tohoto

prodeje je součástí celkového výtěžku zpeněžení konkursní podstaty

a nemůže sloužit pouze ke krytí závazků souvisejících s prodávaným

podnikem.

------------------------------------------------------------------

4b) § 476 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.

§ 28

(1) Věřitelé pohledávek, které byly zajištěny zástavním

právem, zadržovacím právem, omezením převodu nemovitosti, převodem

práva dle § 553 občanského zákoníku nebo postoupením pohledávky

dle § 554 občanského zákoníku (dále jen "oddělení věřitelé"), mají

právo, aby jejich pohledávka byla uspokojena ze zpeněžení věci,

práva nebo pohledávky, jimiž byla zajištěna.

2. Výtěžek zpeněžení po odečtení nákladů spojených s udržováním,

správou a prodejem zpeněžené věci, práva nebo pohledávky (dále jen ”výtěžek zpeněžení”) vydá správce odděleným věřitelům se souhlasem soudu.

Nebyla-li zajištěná pohledávka plně uspokojena, považuje se její

neuspokojená část za pohledávku přihlášenou podle § 20.

(3) Oddělení věřitelé se z výtěžku zpeněžení uspokojí podle

pořadí, v jakém vznikl právní důvod jejich nároku na oddělené

uspokojení. Pro pořadí zákonného zástavního práva je rozhodující

den jeho záznamu v katastru nemovitostí.

(4) Jestliže výtěžek ze zpeněžení ostatního majetku patřícího do podstaty nepostačuje k úhradě pohledávek uvedených v § 31 odst. 2 písm. a), b), d) a g), lze odděleným věřitelům vydat nejvýše 70% výtěžku zpeněžení na ně připadajícího podle odstavce 1. Zbývající část se vypořádá při rozvrhu (§ 32 odst. 1).

(5) Zajišťovací práva uvedená v odstavci 1 zanikají zpeněžením věci, práva nebo pohledávky v konkursu.

Pův. znění :

((4) Jestliže výtěžek ze zpeněžení ostatního majetku patřícího

do podstaty nepostačuje k úhradě odměny a výdajů správce

a k úhradě nákladů spojených s udržováním a správou podstaty

a odměnu a výdaje správce nelze v plném rozsahu uhradit ani ze

zálohy na náklady konkursu (§ 5), lze odděleným věřitelům vydat

nejvýše 70 % výtěžku ze zpeněžení na ně připadajícího podle

odstavce 1. Zbývající část se vypořádá při rozvrhu (§ 32 odst. 1).

(5) Zástavní práva oddělených věřitelů zanikají zpeněžením

zástavy.)

§ 29

(1) Správce podává soudu zprávy o zpeněžování majetku

z podstaty. Konečnou zprávu spolu s vyúčtováním své odměny

a výdajů předloží soudu po zpeněžení majetku z podstaty. Odměnu

a výdaje vyúčtují i zvláštní správci a zástupce správce, jakož

i ti, kdo byli soudem v průběhu řízení funkce správce zproštěni.

(2) Soud přezkoumá konečnou zprávu o zpeněžení majetku

z podstaty a o vyúčtování odměny a výdajů, odstraní po slyšení

správce shledané chyby anebo nejasnosti a uvědomí o konečné zprávě

a vyúčtování úpadce a konkursní věřitele. Upozorní přitom, že do

15 dnů ode dne, kdy konečná zpráva a vyúčtování byly vyvěšeny na

úřední desce soudu, mohou proti nim podat námitky.

(3) Konečnou zprávu a vyúčtování projedná soud při jednání,

ke kterému obešle správce, úpadce a konkursní věřitele, kteří

podali námitky, a věřitelský výbor, a rozhodne o ní usnesením,

které jim doručí a vyvěsí na úřední desce soudu.

Rozvrh

§ 30

(1) Po právní moci usnesení o schválení konečné zprávy a vyúčtování odměny a výdajů správce, předloží správce soudu návrh na rozvrh a upravený seznam přihlášek v němž uvede, kolik by mělo být pro každou pohledávku vyplaceno. Po přezkoumání věcné správnosti návrhu, vydá soud rozvrhové usnesení.

(2) Rozvrhové usnesení doručí soud účastníkům a správci a dále je vyvěsí v plném nebo ve vhodném zkráceném znění na úřední desku soudu; proti rozvrhovému usnesení lze podat odvolání do 30 dnů ode dne, kdy bylo vyvěšeno na úřední desce soudu.

Pův. znění :

(§ 30

(1) Po právní moci usnesení o schválení konečné zprávy

a vyúčtování odměny a výdajů vydá soud rozvrhové usnesení.

(2) Rozvrhové usnesení se doručí účastníkům do vlastních

rukou s výjimkou konkursních věřitelů, jejichž nároky již byly

plně uspokojeny.)

§ 31

(1) Nároky na vyloučení věci z podstaty (§ 19 odst. 2),

pohledávky za podstatou (§ 31 odst. 2), nároky na oddělené

uspokojení (§ 28) a pracovní nároky (§ 31 odst. 3) lze uspokojit

kdykoli v průběhu konkursního řízení. Jiné nároky lze uspokojit

jen podle pravomocného rozvrhového usnesení.

(2) Pohledávkami za podstatou, pokud vznikly po prohlášení

konkursu, jsou

a) hotové výdaje a odměna správce podstaty,

b) náklady spojené s udržováním a správou podstaty,

c) náhrada nutných výdajů a odměna likvidátora a odměna

odpovědného zástupce za činnost prováděnou po prohlášení

konkursu,

d) daně, poplatky, pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na

státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní

pojištění,

e) nároky věřitelů ze smluv uzavřených správcem podstaty, jakož

i ze smluv týkajících se provozování podniku, od nichž správce

neodstoupil podle § 14 odst. 2,

f) nároky na vrácení plnění ze smluv, od nichž bylo odstoupeno

podle § 14 odst. 1 písm. a),

g) pohledávky výživného ze zákona.

(3) Pracovními nároky, pokud vznikly po prohlášení konkursu

anebo v měsíci, v němž byl konkurs prohlášen, jsou

a) mzdové (platové) nároky úpadcových zaměstnanců a jejich odměna

za pracovní pohotovost,

b) odměny z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr,

c) nároky úpadcových zaměstnanců na náhradu mzdy za dovolenou, za

svátek a při překážkách v práci,

d) odstupné úpadcových zaměstnanců poskytované při skončení

pracovního poměru,

e) hmotné zabezpečení poskytované úpadcovým zaměstnancům podle

zvláštních předpisů,

f) nároky na náhradu mzdy při neplatném rozvázání pracovního

poměru,

g) náhrady cestovních, stěhovacích a jiných výdajů, které vznikly

úpadcovým zaměstnancům při plnění pracovních povinností,

h) náhrady příslušející úpadcovým zaměstnancům za opotřebení

vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon

práce,

ch)splátky náhrad za ztrátu na výdělku po skončení pracovní

neschopnosti nebo při uznání invalidity nebo částečné

invalidity, není-li hrazena jinak, a nároky na náhradu nákladů

na výživu pozůstalých, jde-li o náklady poskytované

v souvislosti s pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.

§ 32

(1) V rozvrhu se uspokojí nejprve pohledávky za podstatou

(§ 31 odst. 2), pohledávky na oddělené uspokojení neuhrazené

z důvodu uvedeného v § 28 odst. 4 a pracovní nároky (§ 31 odst.

3). Nepostačuje-li výtěžek ze zpeněžení podstaty na úhradu všech

těchto pohledávek, uspokojí se nejprve hotové výdaje a odměna

správce nekryté zálohou na náklady konkursu, poté náklady spojené

s udržováním a správou podstaty, poté soudní poplatek za konkurs,

poté pohledávky výživného ze zákona a Pův. znění : (správou podstaty a)

konečně pohledávky na oddělené uspokojení; ostatní pohledávky

se uspokojí poměrně.

(2) Po úplném uspokojení pohledávek podle odstavce 1 se

uspokojují i ostatní nároky v tomto pořadí:

a) nároky úpadcových zaměstnanců z pracovněprávních vztahů,

vzniklé za poslední tři roky před prohlášením konkursu, nároky

účastníků z penzijního připojištění se státním příspěvkem4c)

a pohledávky výživného ze zákona (pohledávky první třídy),

b) daně, poplatky, cla, pojistné na sociální zabezpečení,

příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na

veřejné zdravotní pojištění, pokud vznikly nejdéle tři roky

před prohlášením konkursu a v průběhu konkursu, a pohledávky

Fondu národního majetku České republiky vzniklé v souvislosti

s realizací rozhodnutí o privatizaci, nebudou-li uspokojeny

z věcí zatížených pro ně zástavním právem (pohledávky druhé

třídy),

c) ostatní pohledávky (pohledávky třetí třídy).

(3) Je-li úpadcem banka, uspokojují se v rozvrhu pohledávky

majitelů hypotéčních zástavních listů před pohledávkami uvedenými

v odstavci 2. Nelze-li uspokojit všechny tyto pohledávky, uspokojí

se poměrně.

(4) Nelze-li plně uspokojit pohledávky téhož pořadí uvedené

v odstavci 2, uspokojí se poměrně.

(5) Pokud při rozvrhu nebudou uspokojeny náklady spojené

s udržováním a správou podstaty, včetně nároku správce na odměnu

a úhradu hotových výdajů, lze je uspokojit ze zálohy na náklady

konkursu, a to v poměru, který určí soud; jinak se tato záloha

nebo její zbytek vrací navrhovateli.

------------------------------------------------------------------

4c) Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním

příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho

zavedením.

§ 33

(1) Z uspokojení pohledávek jsou vyloučeny

1. úroky, úroky z prodlení a poplatek z prodlení Pův. znění :

(úroky) z pohledávek věřitelů vzniklých před prohlášením

konkursu, jestliže přirostly v době od prohlášení konkursu;

b) náklady účastníků řízení vzniklé jim účastí na konkursním

řízení;

c) nároky věřitelů z darovacích smluv;

d) mimosmluvní sankce postihující majetek úpadce, s výjimkou

penále za nezaplacení daní, poplatků, cla, pojistného na

sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku

zaměstnanosti nebo pojistného na veřejné zdravotní pojištění

včas a ve správné výši, pokud povinnost zaplatit toto penále

vznikla před prohlášením konkursu;

e) smluvní pokuty, pokud by nárok na ně vznikl až po prohlášení

konkursu.

(2) Částky připadající na

a) vymahatelné nároky, které správce popřel a jejich popření včas

uplatnil;

b) podmíněné nároky, které správce uznal;

c) nároky, které věřitelé včas uplatnili a správce je popřel,

se složí do úschovy u soudu a po splnění podmínek se rozvrhnou

novým rozvrhovým usnesením.

(3) K úhradě pohledávek konkursních věřitelů nelze použít

prostředky, s nimiž je možné podle zvláštního zákona naložit jen

stanoveným způsobem. Správce podstaty naloží se souhlasem soudu

s těmito prostředky v souladu s jejich účelovým určením.

Nucené vyrovnání

§ 34

(1) Nedošlo-li v konkursu ještě k vydání rozvrhového

usnesení, může úpadce navrhnout, aby konkurs byl ukončen nuceným

vyrovnáním; návrh může podat až po přezkumném jednání.

(2) V návrhu musí být uvedeno, jaké vyrovnání úpadce nabízí.

Uvádí-li navrhovatel osoby ochotné ručit za splnění nuceného

vyrovnání, musí tyto osoby návrh spolupodepsat a jejich podpis

musí být úředně ověřen.

§ 35

Nucené vyrovnání je nepřípustné, jestliže okolnosti

zpochybňují, že u navrhovatele jde o poctivý záměr. Takovými

okolnostmi jsou zejména nedostatečná součinnost úpadce při

zjišťování jeho majetku, závady ve vedení obchodních knih,

zkracování věřitelů v době před prohlášením konkursu, dřívější

konkursy či vyrovnání a neúměrně nižší uspokojení pohledávek

konkursních věřitelů podle návrhu na nucené vyrovnání ve srovnání

s možnostmi uspokojení podle ustanovení o provedení konkursu.

§ 36

(1) Soud návrh na nucené vyrovnání zamítne,

a) jestliže by jeho potvrzením byla dotčena práva na vyloučení

věcí z podstaty, práva na oddělené uspokojení (§ 28), nebo na

poskytování výživného ze zákona, nebo

b) jestliže by nebyly uspokojeny nebo zajištěny pohledávky

uvedené v § 31 odst. 2 a 3 a § 32 odst. 2 písm. a) a b), anebo

c) jestliže nebylo vypořádáno bezpodílové spoluvlastnictví

manželů zaniklé prohlášením konkursu nebo před prohlášením

konkursu.

(2) Nerozhodne-li soud, že nucené vyrovnání je nepřípustné,

nařídí usnesením jednání o nuceném vyrovnání a odloží zpeněžení

podstaty.

§ 37

(1) K jednání o nuceném vyrovnání soud předvolá úpadce,

osoby, které se zavázaly za splnění nuceného vyrovnání, správce

a všechny doposud neuspokojené konkursní věřitele, jakož

i věřitelský výbor, pokud byl ustaven. Předvolání doručí do

vlastních rukou a přiloží návrh na nucené vyrovnání. Oznámení

o stanoveném jednání se vyvěsí na úřední desce soudu.

(2) Úpadce je povinen dostavit se k jednání. Nedostaví-li se

bez náležité omluvy, má se za to, že od návrhu na nucené vyrovnání

upustil.

(3) Při jednání podá správce potřebné informace o stavu

úpadcova majetku, o jeho hospodaření, příčinách úpadku a o tom,

jaký výsledek by mohli konkursní věřitelé očekávat, kdyby konkurs

byl doveden do konce. Soud přezkoumá zprávu a může si k ní vyžádat

znalecký posudek.

(4) Při jednání soud zjistí, kteří konkursní věřitelé jsou

ochotni s návrhem nuceného vyrovnání souhlasit.

§ 38

(1) Předpokladem potvrzení nuceného vyrovnání soudem je

souhlas většiny konkursních věřitelů na jednání přítomných nebo

zastoupených, kteří včas přihlásili své pohledávky a jejichž hlasy

představují více než tři čtvrtiny všech přihlášených pohledávek.

(2) Právo hlasovat nemají

a) konkursní věřitelé, jejichž práva nuceným vyrovnáním dotčena

nebudou (zejména oddělení věřitelé a věřitelé podstaty);

b) konkursní věřitelé, kterými jsou osoby úpadci blízké, 4)

ledaže nabyli pohledávku od osoby, která není úpadci blízká,

dříve než šest měsíců před prohlášením konkursu; jejich hlasy

se však počítají, hlasují-li proti návrhu na nucené vyrovnání;

c) právní nástupci osob blízkých, 4) jestliže pohledávku nabyli

od osoby blízké během šesti měsíců před prohlášením konkursu;

jejich hlasy se však počítají, hlasují-li proti návrhu na

nucené vyrovnání;

d) konkursní věřitelé, jejichž pohledávka přihlášená v konkursu

nebyla ještě zjištěna, je sporná nebo podmíněná, ledaže soud

po slyšení ostatních účastníků jednání jim hlasovací právo

přiznal.

(3) Hlasovat mohou jen ti oprávnění konkursní věřitelé, kteří

jsou přítomni při jednání osobně nebo jsou zastoupeni. Hlasy

konkursních věřitelů uplatněné jinak se neuznávají.

(4) Při hlasování se počítají pouze ještě neuspokojené

pohledávky, a to v té výši, ve které dosud uspokojeny nebyly.

------------------------------------------------------------------

4) § 116 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších

předpisů.

§ 39

(1) O potvrzení nuceného vyrovnání rozhodne soud usnesením

obsahujícím znění nuceného vyrovnání.

(2) Usnesení o potvrzení nuceného vyrovnání se v potřebném

rozsahu veřejně vyhlásí; usnesení se dále vyvěsí na úřední desce

soudu a den vyvěšení se na něm vyznačí. Dále se usnesení v den

vyvěšení na úřední desce soudu zašle do vlastních rukou úpadci,

správci, všem konkursním věřitelům a osobám, které se zavázaly za

splnění nuceného vyrovnání jako ručitelé nebo spoludlužníci.

(3) Proti usnesení o potvrzení nuceného vyrovnání mohou podat

odvolání účastníci, kteří k vyrovnání výslovně nepřivolili,

úpadcovi spoludlužníci a ručitelé.

§ 40

(1) Soud návrh na potvrzení nuceného vyrovnání zamítne,

i když s ním konkursní věřitelé vyslovili souhlas, vyšlo-li

najevo, že

a) jsou tu důvody, pro které není návrh na nucené vyrovnání

přípustný (§ 35);

b) byly poskytnuty některému konkursnímu věřiteli zvláštní výhody

proti ostatním konkursním věřitelům téhož postavení;

c) výhody poskytnuté v nuceném vyrovnáním úpadci nejsou úměrné

jeho hospodářským poměrům;

d) nucené vyrovnání odporuje společnému zájmu konkursních

věřitelů;

e) konkursní věřitelé pohledávek uvedených v § 32 odst.2 písm. c)

mají dostat nejpozději do jednoho roku méně než 15 % Pův. znění :

(jednu třetinu) svých pohledávek;

f) nucené vyrovnání by navazovalo na úpadcovo nepoctivé nebo

lehkomyslné hospodaření.

(2) Usnesení o zamítnutí návrhu podle odstavce 1 se doručí

úpadci, správci, všem konkursním věřitelům a osobám, které se

zavázaly za splnění nuceného vyrovnání jako ručitelé nebo

spoludlužníci. Úpadci a konkursním věřitelům, kteří neodporovali

přijetí nuceného vyrovnání, se usnesení doručí do vlastních rukou;

jen oni se mohou odvolat proti tomuto usnesení.

§ 41

(1) Nabylo-li usnesení o potvrzení nuceného vyrovnání právní

moci, soud usnesením

a) vrátí úpadci oprávnění nakládat s majetkem náležejícím do

podstaty [§ 14 odst.1 písm. a)];

b) prohlásí, že úpadce vstupuje do postavení správce ve všech

řízeních, která vedl namísto úpadce [§ 14 odst.1 písm. c)],

a že účastníkem se v nich místo něho stává úpadce;

c) vrátí úpadci ostatní práva omezená prohlášením konkursu.

(2) Potvrzeným nuceným vyrovnáním nejsou dotčena práva

věřitelů proti spoludlužníkům a spoludlužníkovým ručitelům, pokud

výslovně nesouhlasí s tím, aby tato práva byla omezena.

§ 42

(1) Bylo-li nucené vyrovnání potvrzené soudem úplně a včas

splněno, je úpadce zproštěn závazku nahradit konkursním věřitelům

újmu, kterou vyrovnáním utrpěli; je rovněž zproštěn závazku proti

ručitelům a jiným osobám, které by měly proti němu postih.

Ujednání tomu odporující jsou neplatná. Úroky z konkursních

pohledávek za dobu od prohlášení konkursu a náklady vzniklé

jednotlivým konkursním věřitelům z účasti na konkursu nelze

přiznat.

(2) Konkursní věřitelé, k jejichž pohledávkám se nepřihlédlo,

mohou i po zrušení konkursu požadovat od dlužníka úplné zaplacení,

ledaže o prohlášení konkursu věděli nebo museli vědět.

(3) Byl-li na úpadcův majetek prohlášen nový konkurs dříve,

než úpadce úplně splnil nucené vyrovnání, nejsou konkursní

věřitelé povinni vrátit, co v dobré víře dostali na základě

nuceného vyrovnání. V novém konkursu se jejich pohledávky považují

za uspokojené jen částkou, která jim byla podle nuceného vyrovnání

skutečně vyplacena.

§ 43

(1) Nebylo-li nucené vyrovnání potvrzené soudem splněno,

ačkoliv úpadce byl upomenut konkursním věřitelem doporučeným

dopisem s poskytnutím dostatečné nejméně osmidenní lhůty,

pozbývají účinnosti veškeré slevy a jiné výhody dané nuceným

vyrovnáním; práva konkursních věřitelů nabytá vyrovnáním proti

úpadci tím nejsou dotčena.

(2) Jestliže nucené vyrovnání bylo dosaženo podvodným

jednáním nebo nedovoleným poskytnutím zvláštních výhod jednotlivým

konkursním věřitelům, může každý konkursní věřitel do tří let od

potvrzení nuceného vyrovnání uplatnit nárok, aby jeho pohledávky

byly plně uspokojeny, anebo aby byla jiná výhoda pokládána za

neúčinnou; příslušným k projednání nároku je soud, který prohlásil

konkurs. Nárok však nepřísluší konkursním věřitelům, kteří se

zúčastnili podvodných jednání nebo nedovolených úmluv, anebo mohli

uplatnit důvody neúčinnosti v řízení o potvrzení nuceného

vyrovnání.

(3) Byl-li úpadce do tří let od potvrzení nuceného vyrovnání

pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin, kterým dosáhl nuceného

vyrovnání anebo kterým zkrátil uspokojení svého konkursního

věřitele, stává se nucené vyrovnání neplatným a věřitelé mohou na

úpadci požadovat úplné uspokojení svých nároků; vykonatelnost

rozhodnutí vzniklých v konkursním řízení není tím dotčena. Za

podmínky, že úpadcův majetek postačuje alespoň k úhradě nákladů

konkursního řízení, mohou navrhnout opětovné zahájení konkursního

řízení.

Zrušení konkursu

§ 44

(1) Soud usnesením zruší konkurs, ve kterém nedošlo

k potvrzení nuceného vyrovnání,

a) zjistí-li, že tu nejsou předpoklady pro konkurs;

b) po splnění rozvrhového usnesení;

c) na návrh úpadce, jestliže všichni konkursní věřitelé vyjádřili

svůj souhlas na listině s úředně ověřeným podpisem

a souhlasil-li s tím správce;

d) zjistí-li, že majetek úpadce nepostačuje k úhradě nákladů

konkursu, přičemž nepřihlíží k věcem, právům, pohledávkám

nebo jiným majetkovým hodnotám vyloučeným z podstaty (§ 27 odst. 6)

Pův. znění : (k nedobytným pohledávkám vyloučeným z podstaty

(§ 27 odst. 4)).

(2) Jestliže úpadce zemřel v průběhu konkursu, podá správce

zprávu o dosavadních výsledcích konkursu a předloží ji soudu; při

vyhotovení zprávy se postupuje přiměřeně podle § 29 odst. 1.

Předloženou zprávu soud přezkoumá přiměřeně podle § 29 odst. 2

a 3; na místo úpadce vstupují do řízení jeho dědici, a není-li

jich, stát. Po schválení zprávy soud zruší konkurs a zprávu

postoupí soudu, který projednává dědictví.

(3) Došlo-li k potvrzení nuceného vyrovnání, soud zruší

konkurs, prokáže-li úpadce, že zajištění daná jím pro splnění

nároků na vyloučení věcí z podstaty, nároků oddělených věřitelů na

oddělené uspokojení (§ 28), jakož i nároků podle § 31 odst. 3 jsou

dostatečná. Jestliže nedošlo ke zrušení konkursu podle odstavce

1, zruší soud konkurs až po splnění nuceného vyrovnání.

(4) Správce ke dni zrušení konkursu uzavře účetní knihy

a sestaví účetní závěrku s výjimkou případů, kdy došlo k nucenému

vyrovnání. Poté soud zprostí správce funkce.

(5) Pro doručení a zveřejnění usnesení o zrušení konkursu

platí totéž, co pro doručení a zveřejnění usnesení o prohlášení

konkursu. Zánik účinků prohlášení konkursu (§ 14) nastane s právní

mocí usnesení o zrušení konkursu, nerozhodne-li soud jinak.

§ 44a

(1) Usnesením, kterým odvolací soud změnil nebo zrušil

usnesení soudu prvního stupně o prohlášení konkursu, se konkurs

zrušuje; o jeho doručení a zveřejnění platí totéž, co o usnesení

o prohlášení konkursu.

(2) Pro doručení a zveřejnění tohoto usnesení odvolacího

soudu platí totéž, co pro doručení a zveřejnění usnesení

o prohlášení konkursu; potřebné úkony provede soud prvního stupně.

Zánik účinků prohlášení konkursu (§ 14) nastane s vyvěšením usnesení

odvolacího soudu na úřední desce soudu prvního stupně, nerozhodne-li

soud jinak.

(3) O zproštění funkce správce, o nákladech konkursu,

popřípadě o vrácení zálohy na náklady konkursu rozhodne soud

prvního stupně.

§ 45

(1) Zrušením konkursu zanikají účinky prohlášení konkursu

uvedené v § 14 odst. 1 písm. a) až e), g) a i) Pův. znění : [písm. a) až g) a i)]; platnost a účinnost úkonů provedených v průběhu konkursu tím není dotčena.

2. Na základě seznamu přihlášek lze pro zjištěnou pohledávku,

kterou úpadce výslovně nepopřel, po zrušení konkursu Pův. znění :

pohledávku po právní moci rozvrhového usnesení) vést výkon

rozhodnutí na úpadcovo jmění.

ČÁST TŘETÍ

Vyrovnání

Návrh na vyrovnání

§ 46

(1) Dlužník, u kterého jsou dány podmínky pro prohlášení

konkursu, může podat u soudu příslušného ke konkursu (§ 3 odst.

1) návrh na vyrovnání. Soud projedná návrh, jen nebyl-li už

prohlášen konkurs.

(2) V návrhu uvede dlužník, jaké vyrovnání nabízí. Osoby

ochotné zavázat se za splnění vyrovnání jako spoludlužníci nebo

ručitelé musí návrh spolupodepsat. Není-li vypořádáno bezpodílové

spoluvlastnictví manželů, musí návrh podepsat i druhý bezpodílový

spoluvlastník na důkaz, že souhlasí s použitím veškerého majetku

z nevypořádaného bezpodílového spoluvlastnictví k účelu vyrovnání.

Všechny podpisy musí být úředně ověřeny.

(3) Je-li navrhovatel podnikatelem, uvede v návrhu počet

zaměstnanců podniku a opatření, která provede k reorganizaci a pro

další financování podniku.

§ 47

(1) K návrhu musí dlužník připojit úplný seznam svého majetku

s přehledem majetkového stavu v době podání návrhu. Uvede

jednotlivé části movitého a nemovitého majetku a místo, kde se

nacházejí; u pohledávek uvede jejich výši, důvod vzniku a možnost

jejich uspokojení. Vedle majetku uvede i závazky spolu s adresami

věřitelů a s vyznačením, kteří z nich jsou k dlužníkovi v poměru

osob blízkých. 4) Není-li vypořádáno dlužníkovo bezpodílové

spoluvlastnictví manželů, musí dlužník uvést, které věci ze

seznamu jsou v jeho výlučném vlastnictví a které patří do

bezpodílového spoluvlastnictví manželů. V konečném přehledu se

uvede i výše předlužení.

(2) Seznam uvedený v odstavci 1 musí být dlužníkem podepsán

a předložen v tolika vyhotoveních, aby mohl být doručen všem

věřitelům a vyrovnacímu správci [§ 50 odst. 3 písm.a)].

(3) Neodstraní-li dlužník podstatné vady návrhu ve lhůtě

určené soudem, soud řízení zastaví.

§ 48

Účastníci vyrovnání

Účastníky vyrovnání jsou dlužník, manžel dlužníka,

spoludlužníci a ručitelé dlužníka, pokud spolupodepsali návrh na

zahájení vyrovnání, a věřitelé, kteří včas [§ 50 odst. 3 písm. c)]

přihlásili své pohledávky a nejsou plně uspokojeni.

§ 49

Účinky podání návrhu

(1) Od podání návrhu až do rozhodnutí o povolení vyrovnání

(§ 50 odst. 3) nesmí dlužník zcizovat ani zatěžovat nemovitosti,

zřizovat práva na oddělené uspokojení (§ 28) ze svého majetku,

zavazovat se jako ručitel či spoludlužník, ani poskytovat

nepřiměřené dary ze svého majetku a provádět jakékoli úkony, které

by mohly poškodit věřitele.

(2) Úkony odporující ustanovení odstavce 1 jsou vůči

věřitelům neúčinné; kterýkoli věřitel může neúčinnost uplatnit

u soudu nejpozději do dne uveřejnění usnesení o zastavení nebo

skončení vyrovnání na úřední desce soudu.

Rozhodnutí o návrhu

§ 50

(1) Soud usnesením zamítne návrh, zjistí-li že

a) dlužník byl v posledních pěti letech před jeho podáním

odsouzen pro trestný čin podvodu nebo poškozování věřitele

nebo plyne-li z okolností, že podáním návrhu nesleduje poctivý

záměr, nebo

b) v době pěti let před podáním návrhu byl na dlužníkův majetek

prohlášen konkurs nebo dlužník podal návrh na povolení

vyrovnání, nebo

c) návrh odporuje ustanovení § 60 odst. 1 písm. b), nebo

d) věřitelům, jejichž pohledávky nemají přednostní právo (§ 54),

nebylo nabídnuto zaplacení alespoň 30 % Pův. znění : (45%)

jejich pohledávek s příslušenstvím do dvou let od podání návrhu, anebo

e) návrh neobsahuje skutečnosti uvedené v § 46 odst. 3, pokud je

obsahovat má.

(2) Usnesení podle odstavce 1 doručí soud jen navrhovateli.

(3) O povolení vyrovnání soud rozhodne usnesením, v němž

zároveň

a) ustaví vyrovnacího správce z osob zapsaných do