Obecná část
Zákon ČNR č. 436/1991 Sb., o některých opatřeních v soudnictví, o volbách přísedících, jejich zproštění a odvolání z funkce a o státní správě soudů České republiky, ve znění pozdějších předpisů, uveřejněný v úplném znění pod č. 33/1996 Sb., navazuje na zákon ČNR č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů, uveřejněný v úplném znění pod č. 32/1996 Sb., a v části páté “Státní správa soudů” stanoví orgány státní správy soudů, definuje jejich pravomoci a vymezuje vzájemné vazby. V době přijetí zák. č. 436/1991 Sb. se jeho účinky nevztahovaly na správu Nejvyššího soudu ČSFR, u něhož podle zák. č. 335/1991 Sb. vykonával státní správu jeho předseda.
Zánik ČSFR znamenal i konec státní správy Nejvyššího soudu vykonávané vlastními orgány. Současná úprava nečiní podstatný rozdíl mezi Nejvyšším soudem a ostatními soudy soudní soustavy a podřizuje je všechny správě Ministerstva spravedlnosti. Vzhledem k tomu, že Ministerstvo spravedlnosti provádí správu soudu prostřednictvím jejich předsedů ev. místopředsedů, vytváří tak zvláštní kategorii správních úředníků.
Tento stav zjevně zpochybňuje postavení Nejvyššího soudu. Zatímco Ústava označuje Nejvyšší soud jako vrchol soudní soustavy, zákonem je jeho správa svěřena Ministerstvu spravedlnosti. Správu vrcholného soudního orgánu tak vykonává orgán exekutivy, který svou pravomoc na předsedu Nejvyššího soudu toliko přenáší. Nejvýrazněji se jeví nadřazenost ministerstva tam, kde ministerský úředník má oprávnění rozhodovat o stížnostech vyřizovaných předsedou Nejvyššího soudu (§ 29 písm.b), § 35 odst. 1 písm.a) zákona č. 436/1991 Sb.).
S ohledem na potřebu efektivního fungování Nejvyššího soudu je nutno považovat tuto situaci za nežádoucí. Ústava definuje Nejvyšší soud jako vrcholný soudní orgán v oblasti výkonu Ústavou předpokládaných pravomocí, a staví ho tak ve funkční oblasti na stejnou rovinu s Ústavním soudem (čl. 92 Ústavy). Proto by se nemělo lišit ani jejich postavení v oblasti výkonu státní správy.
Z těchto důvodů je předkládán návrh, kterým by mělo dojít k vynětí Nejvyššího soudu ze správy Ministerstva spravedlnosti a správa tohoto soudu by měla být svěřena přímo jeho předsedovi, tak, jak je tomu u ostatních vrcholných nezávislých orgánů, jakým je Ústavní soud a Nejvyšší kontrolní úřad.
Navrhovaná změna nepřinese žádné finanční náklady, neboť Nejvyšší soud je schopen svou správu zajistit současným stavem pracovníků. Pracovníci Nejvyššího soudu by pravomoci v oblasti správy vykonávali přímo jménem Nejvyššího soudu a ne zprostředkovaně jménem Ministerstva spravedlnosti, jak se děje dosud, což by nemělo vzhledem k jejich počtu a nákladům představovat žádný rozdíl.
Navrhovaná úprava je v souladu s ústavním pořádkem a právním řádem České republiky a neodporuje úmluvám, jimiž je Česká republika vázána.
V současné době Ministerstvo spravedlnosti připravuje obsáhlý legislativní projekt reformy soudnictví. Projekt, obsahující řadu zásadních organizačních a procesních změn, jakými jsou vytvoření nové soudní soustavy nebo zavedení zvláštní správy soudnictví, se zatím nachází pouze v podobě koncepce, přičemž jeho úplnou realizaci zřejmě nelze předpokládat dříve, než za několik let. Koncepce reformy tak, jak je navrhována, ovšem nevylučuje, aby k její realizaci docházelo postupně. Z hlediska úspěšnosti celého projektu se dokonce jeví žádoucí a účelné, aby jako první byly uskutečněny nekonfliktní a legislativně méně náročné myšlenky projektu. S tímto záměrem je předkládán i tento návrh.
Zvláštní část
K bodu 1 :
§ 17 odst. 1 obsahuje podstatu navrhované změny, a to, že státní správu Nejvyššího soudu vykonává jeho předseda, zatímco orgánem státní správy okresních, krajských a vrchních soudů, je Ministerstvo spravedlnosti. Stávající znění § 17 odst. 1 je proto rozšířeno o větu “státní správu Nejvyššího soudu vykonává předseda Nejvyššího soudu”.
K bodu 2 :
S ohledem na změnu obsaženou v § 17 odst. 1 bylo nutno vypustit odst. 2 § 18. Číslování odstavců za tohoto stavu pozbylo smyslu.
K bodu 3 :
Nové znění odst. 1 § 20 stanoví, v jakém rozsahu může předseda Nejvyššího soudu přenést výkon státní správy tohoto soudu na jeho místopředsedu, příp. další soudce. Narozdíl od stávající úpravy a státní správu vykonávanou místopředsedy a soudci okresních, krajských a vrchních soudů, jde o státní správu vykonávanou soudci Nejvyššího soudu přímo.
K bodu 4 :
§ 22 odst. 1 písm. a) stanoví způsob, kterým předseda Nejvyššího soudu vykonává přímou správu tohoto soudu.
K bodu 6 :
Vypuštěním slov “Nejvyššího soudu” v § 29 písm. b) se vylučuje přezkum Ministerstva spravedlnosti nad činností Nejvyššího soudu.
K bodu 7 :
Vypuštěním slov “ Nejvyššího soudu” v § 35 odst. 1 písm. a) se vylučuje přezkum Ministerstva spravedlnosti nad činností předsedy Nejvyššího soudu.
Platné znění zákona s vyznačením navrhovaných změn
ZÁKON č. 436/1991 Sb.
ze dne 8. října 1991
o některých opatřeních v soudnictví, o volbách přísedících,
jejich zproštění a odvolání z funkce
a o státní správě soudů České republiky
Změna: 580/1991 Sb.
Změna: 23/1993 Sb.
Změna: 171/1993 Sb.
Změna: 284/1993 Sb.
Změna: 240/1995 Sb.
Změna: 202/1997 Sb.
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
§ 1
Účel zákona
Účelem tohoto zákona je zřídit některé soudy pro vyřizování věcí určitého druhu z obvodu jednoho nebo několika krajských soudů, stanovit úpravu působnosti některých okresních soudů, určit sídla a obvody soudů České republiky, upravit volbu přísedících okresních a krajských soudů, jejich zproštění a odvolání z funkce, jakož i upravit státní správu soudů a vyřizování stížností na postup soudů.
ČÁST PRVNÍ
Zřízení krajských obchodních soudů
Krajské obchodní soudy
§ 2
Zřizují se:
2 Krajský obchodní soud v Praze s působností pro území hlavního města Prahy a Středočeského kraje,
3 Krajský obchodní soud v Brně s působností pro území Jihomoravského kraje,
4 Krajský obchodní soud v Ostravě s působností pro území Severomoravského kraje.
§ 3
Krajské obchodní soudy uvedené v § 2 rozhodují v obvodu své působnosti v obchodních věcech, o nichž zvláštní zákon1) stanoví, že v nich rozhodují krajské soudy jako soudy prvního stupně a v nichž by jinak byla dána působnost krajských soudů.2)
------------------------------------------------------------------
1)Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.
2)§ 13 odst. 1 zákona č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích.
ČÁST DRUHÁ
Úprava působnosti některých soudů
§ 4
Obvodní soud pro Prahu 2 vyřizuje trestní věci z obvodů soudů v hlavním městě Praze proti pachatelům trestných činů spáchaných porušením předpisů silničního, železničního, leteckého a plavebního provozu a provozu podzemní dráhy včetně trestného činu ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 201 trestního zákona.3)
------------------------------------------------------------------
3)Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.
§ 5
Obvodní soud pro Prahu 6 koná řízení v trestních věcech z obvodů okresních soudů, obvodních soudů v hlavním městě Praze a Městského soudu v Brně, týkajících se občanů České republiky, o výkonu rozsudku cizozemského soudu podle mezinárodní smlouvy vyhlášené ve Sbírce zákonů, kterou je Česká republika vázána.
§ 5a až 5c zrušeny
ČÁST TŘETÍ
Sídla a obvody soudů
§ 6 zrušen
§ 7
Krajské soudy
------------------------------------------------------------------
5) 3 body 1 až 7 zákona č. 36/1960 Sb., o územním členění státu.
§ 8
Okresní soudy
------------------------------------------------------------------
6)4 až 10 zákona č. 36/1960 Sb., ve znění zákonného opatření Předsednictva ČNR č. 248/1990 Sb.
ČÁST ČTVRTÁ
Volba přísedících, jejich zproštění a odvolání z funkce a zánik funkce
Volba přísedících
§ 9
------------------------------------------------------------------
7)Zákon ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení).
8)§ 22 odst. 2 zákona ČNR č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze.
9)§ 34 odst. 1 zákona č. 335/1991 Sb.
10)Zákon č. 135/1982 Sb., o hlášení a evidenci pobytu občanů.
§ 10
§ 11
Osvědčení o zvolení vydá předseda soudu přísedícím nově zvoleným po složení slibu;11) ostatním přísedícím po opětovném zvolení.
------------------------------------------------------------------
11)§ 37 odst. 3 zákona č. 335/1991 Sb.
Zproštění a odvolání z funkce přísedícího
§ 12
Zastupitelstvo, které přísedícího zvolilo, jej na jeho žádost této funkce zprostí.
§ 13
5 závažným způsobem porušil své povinnosti přísedícího, nebo
6 přestal splňovat předpoklady stanovené zvláštním zákonem pro výkon funkce přísedícího,9) nebo
7 jeho zdravotní stav mu nedovoluje řádně vykonávat povinnosti přísedícího.
------------------------------------------------------------------
9)§ 34 odst. 1 zákona č. 335/1991 Sb.
Zánik a dočasné zproštění výkonu funkce přísedícího
§ 14
Přísedící pozbývá své funkce dnem právní moci rozsudku, kterým byl odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně nebo dnem právní moci rozhodnutí, kterým byl zbaven způsobilosti k právním úkonům, nebo kterým byla jeho způsobilost k právním úkonům omezena.
§ 15
ČÁST PÁTÁ
Státní správa soudů
§ 16
Úkoly státní správy soudů
------------------------------------------------------------------
12)§ 1 zákona č. 335/1991 Sb.
§ 16a zrušen
§ 17
Orgány státní správy soudů
------------------------------------------------------------------
13)§ 11 odst. 1 zákona ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Navrhované změny:
§ 17
Orgány státní správy soudů
(1) Ústředním orgánem státní správy okresních, krajských a vrchních soudů je Ministerstvo spravedlnosti České republiky (dále jen “ministerstvo”). Státní správu Nejvyššího soudu vykonává předseda Nejvyššího soudu.13)
(2) Orgány státní správy soudů jsou předsedové a místopředsedové soudů.
Výkon státní správy soudů
§ 18
Navrhované změny:
§ 19
Předsedové okresních, krajských a vrchních soudů a předseda Nejvyššího soudu vykonávají státní správu soudů v rozsahu stanoveném tímto zákonem.
§ 20
Navrhované změny:
(1) Místopředseda Nejvyššího soudu vykonává státní správu tohoto soudu v rozsahu určeném jeho předsedou. Předseda Nejvyššího soudu může při zachování vlastní odpovědnosti pověřit jednotlivými úkony státní správy i další soudce tohoto soudu.
(2) Místopředsedové vrchního soudu vykonávají státní správu tohoto soudu v rozsahu určeném předsedou vrchního soudu. Místopředsedové krajského soudu vykonávají státní správu krajského soudu a okresních soudů v jeho obvodu v rozsahu určeném předsedou krajského soudu. Je-li u okresního soudu stanoven místopředseda, popř. více místopředsedů, vykonávají státní správu tohoto soudu v rozsahu určeném jeho předsedou.
(3) Předseda vrchního soudu, krajského soudu a okresního soudu může při zachování vlastní odpovědnosti pověřit jednotlivými úkony státní správy i soudce příslušného soudu.
Působnost orgánů státní správy soudů
§ 21
8 zajišťuje chod soudů po stránce organizační, zejména stanoví počty soudců a odborných a dalších pracovníků soudů; u Nejvyššího soudu je stanoví po dohodě s předsedou tohoto soudu,
9 zajišťuje chod soudů po stránce personální,14)
10 zajišťuje chod soudů po stránce finanční a hospodářské, zejména tím, že zajišťuje financování a materiálně technické zásobování soudů, plní úkoly vyplývající z práva hospodaření s národním majetkem a provádí revize hospodářské činnosti soudů,
11 organizuje, řídí a kontroluje výkon státní správy soudů prováděný předsedy soudů,
12 organizuje a řídí odbornou přípravu justičních čekatelů, zejména rozhoduje po vyjádření předsedy příslušného krajského soudu o zkrácení přípravné služby15) nebo o započtení doby právnické činnosti v jiném pracovním nebo obdobném poměru do této přípravné služby16) a stanoví a zajišťuje podmínky ověřování výsledků jejich odborné přípravy justiční zkouškou,17)
13 organizuje a řídí další odbornou přípravu soudců a ostatních pracovníků soudů,
14 koordinuje a usměrňuje odbornou průpravu přísedících k výkonu jejich funkce,
15 sleduje chod práce soudních kanceláří,
16 organizuje, řídí a zajišťuje výkon znalecké a tlumočnické činnosti v rozsahu stanoveném zvláštním zákonem,18)
17 plní další úkoly vyplývající ze zvláštních právních předpisů.
18 sleduje a vyhodnocuje stav soudních agend na základě výkazů a justiční statistiky,
19 provádí prověrky soudních spisů a prověrky úrovně soudního jednání,
20 vyřizuje stížnosti fyzických a právnických osob na postup soudů (dále jen "stížnosti"), jakož i jiná jejich podání.
------------------------------------------------------------------
14)§ 38 a násl. zákona č. 335/1991 Sb.
15)§ 72 zákona č. 335/1991 Sb.
16)§ 61 zákona č. 335/1991 Sb.
17)§ 63 zákona č. 335/1991 Sb.
18)Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.
Navrhované změny:
a)zajišťuje chod soudů po stránce organizační, zejména stanoví počty soudců a odborných a dalších pracovníků soudů,
§ 22
(1) Předseda Nejvyššího soudu vykonává státní správu Nejvyššího soudu tím, že
21 zajišťuje jeho chod po stránce personální a organizační, zejména tím, že zajišťuje řádné obsazení Nejvyššího soudu odbornými a dalšími pracovníky a vyřizuje personální věci soudců a ostatních pracovníků tohoto soudu,
22 zajišťuje chod soudu po stránce hospodářské, materiální a finanční,
23 pečuje o další odbornou výchovu soudců a ostatních pracovníků tohoto soudu.
24 provádí prověrky soudních spisů,
25 dohlíží na úroveň soudního jednání,
26 vyřizuje stížnosti.
Navrhované změny:
a)zajišťuje chod soudu po stránce organizační, zejména tím, že stanoví počty soudců a odborných a dalších pracovníků soudu, zajišťuje řádné obsazení soudu soudci, odbornými a dalšími pracovníky a vyřizuje jejich personální věci,
§ 22a
27 zajišťuje jeho chod po stránce personální a organizační, zejména tím, že zajišťuje řádné obsazení vrchního soudu odbornými a dalšími pracovníky a vyřizuje personální věci
28 soudců a ostatních pracovníků tohoto soudu,
29 zajišťuje chod soudu po stránce hospodářské, materiální a finanční,
30 pečuje o další odbornou výchovu soudců a ostatních pracovníků tohoto soudu,
31 dohlíží na řádný chod soudních kanceláří.
32 provádí prověrky soudních spisů,
33 dohlíží na úroveň soudního jednání,
34 vyřizuje stížnosti.
§ 23
35 zajišťuje chod krajského soudu po stránce personální a organizační; zejména stanoví počty přísedících krajského soudu, zajišťuje řádné obsazení krajského soudu odbornými a dalšími pracovníky, vyřizuje personální věci soudců a ostatních pracovníků krajského soudu,
36 zajišťuje chod krajského soudu po stránce hospodářské, materiální a finanční,
37 zajišťuje výběr uchazečů o funkci soudce, přijímá je do funkcí justičních čekatelů a připravuje podklady pro jejich jmenování soudci,
38 řídí a kontroluje přípravnou službu justičních čekatelů v obvodu krajského soudu a její výkon,
39 řídí a kontroluje výkon státní správy okresních soudů prováděný jejich předsedy,
40 pečuje o další odbornou výchovu soudců a ostatních pracovníků soudů,
41 pečuje o odbornou průpravu přísedících krajského soudu k výkonu jejich funkce a organizuje a koordinuje odbornou průpravu přísedících okresních soudů k výkonu jejich funkce,
42 dohlíží na řádný chod soudních kanceláří,
43 dohlíží na vedení seznamu znalců a tlumočníků.
44 provádí prověrky soudních spisů,
45 dohlíží na úroveň soudního jednání,
46 vyřizuje stížnosti.
§ 24
47 zajišťuje chod okresního soudu po stránce personální a organizační; za tím účelem zejména stanoví počty přísedících tohoto soudu, zajišťuje řádné obsazení okresního soudu odbornými a dalšími pracovníky, vyřizuje personální věci soudců a ostatních pracovníků tohoto soudu,
48 zajišťuje chod okresního soudu po stránce hospodářské, materiální a finanční,
49 dohlíží na přípravnou službu justičních čekatelů po dobu jejího výkonu u okresního soudu,
50 pečuje o další odbornou výchovu soudců a ostatních pracovníků soudu,
51 pečuje o odbornou průpravu přísedících okresního soudu k výkonu jejich funkce,
52 dohlíží na řádný chod soudních kanceláří.
53 provádí prověrky soudních spisů,
54 dohlíží na úroveň soudního jednání,
55 vyřizuje stížnosti.
§ 25
Pokud orgán státní správy soudů zjistí, že soudce porušil povinnosti uložené mu právními předpisy, jež měly za následek průtahy v řízení nebo porušení zásad důstojnosti jednání a soudcovské etiky, postupuje podle zvláštního zákona.19)
------------------------------------------------------------------
19)Zákon č. 412/1991 Sb., o kárné odpovědnosti soudců.
ČÁST ŠESTÁ
Stížnosti
Podání stížnosti
§ 26
------------------------------------------------------------------
20)§ 6 odst. 1 zákona č. 335/1991 Sb.
§ 27
Podání stížnosti nesmí být stěžovateli na újmu; to neplatí, jestliže se obsahem svého podání dopustí trestného činu nebo přestupku.
§ 28
Postup při vyřizování stížnosti
§ 29
Ministerstvo vyřizuje
56 stížnosti na postup vrchního a krajského soudu, obsahuje-li podání stížnosti na průtahy v řízení nebo na nevhodné chování anebo narušování důstojnosti řízení předsedou soudu,
57 podání, jejichž obsahem je nesouhlas se způsobem vyřízení stížnosti v téže věci, vyřizované předsedou Nejvyššího soudu, vrchního soudu nebo předsedou krajského soudu.
58 Navrhované změny:
59 b)podání, jejichž obsahem je nesouhlas se způsobem vyřízení stížnosti v téže věci, vyřizované předsedou vrchního soudu nebo předsedou krajského soudu.
§ 30
Předseda Nejvyššího soudu vyřizuje stížnosti, jejich obsahem je stížnost na průtahy v řízení, na nevhodné chování nebo narušování důstojnosti řízení místopředsedou soudu, soudci a ostatními pracovníky Nejvyššího soudu.
§ 30a
Předseda vrchního soudu vyřizuje stížnosti, jejichž obsahem je stížnost na průtahy v řízení, na nevhodné chování nebo narušování důstojnosti řízení místopředsedou soudu, soudci a ostatními pracovníky vrchního soudu.
§ 31
Předseda krajského soudu vyřizuje
60 stížnosti, jejichž obsahem je stížnost na průtahy v řízení nebo na nevhodné chování anebo narušování důstojnosti řízení místopředsedou soudu, soudci a ostatními pracovníky a přísedícími krajského soudu,
61 podání, jejichž obsahem je nesouhlas se způsobem vyřízení stížnosti v téže věci vyřizované předsedou okresního soudu,
62 stížnosti na postup okresního soudu, obsahuje-li podání stížnost na průtahy v řízení nebo na nevhodné chování nebo narušování důstojnosti řízení jeho předsedou,
63 stížnosti, k jejichž vyřízení by byl podle § 32 příslušný předseda okresního soudu, je-li obsahem téže stížnosti i stížnost, k jejímuž vyřízení je příslušný podle písmene a) nebo c).
§ 32
Předseda okresního soudu vyřizuje stížnosti, jejichž obsahem je stížnost na průtahy, na nevhodné chování nebo narušování důstojnosti řízení místopředsedou soudu, soudci, ostatními pracovníky a přísedícími okresního soudu.
Vyřízení stížnosti
§ 33
Orgán státní správy soudu je povinen přešetřit skutečnosti ve stížnosti uvedené. Vyžaduje-li to řádné přešetření stížnosti, vyslechne stěžovatele, osoby, proti nimž stížnost směřuje, popřípadě další osoby, které mohou přispět k objasnění věci.
§ 34
§ 35
64 ministerstvo, aby přešetřilo způsob vyřízení stížnosti vyřizované předsedou Nejvyššího soudu, vrchního soudu nebo předsedou krajského soudu,
65 předsedu krajského soudu, aby přešetřil způsob vyřízení stížnosti vyřizované předsedou okresního soudu.
Navrhované zněny:
a)ministerstvo, aby přešetřilo způsob vyřízení stížnosti vyřizované předsedou vrchního soudu nebo předsedou krajského soudu,
ČÁST SEDMÁ
Ustanovení společná, přechodná a závěrečná
§ 36
Orgány státní správy soudů postupují při výkonu své působnosti v součinnosti s profesní zájmovou organizací soudců, s níž projednávají zejména tyto otázky:
66 návrhy nových zákonů, které se podstatně dotýkají rozsahu pravomoci soudů a způsobu jejího výkonu,
67 zásadní opatření týkající se organizace soudů, postavení soudců a výkonu státní správy soudů.
§ 37
§ 38
Přísedícího, který byl zvolen do funkce podle zákona České národní rady č. 35/1970 Sb., o volbách soudců z lidu, zprostí funkce, nebo ho může z funkce odvolat zastupitelstvo, v jehož obvodu je přihlášen k trvalému pobytu. Pokud v obvodu příslušného soudu nemá přísedící trvalý pobyt, zprostí ho funkce, nebo rozhodne o jeho odvolání zastupitelstvo, v jehož obvodu přísedící pracuje.
§ 39
Stížnosti podané před účinností tohoto zákona projedná příslušný orgán státní správy soudu podle dosavadních právních předpisů.
§ 40
Zrušují se:
§ 41
Tento zákon nabývá účinnosti s výjimkou § 2 a 3 dnem 1. listopadu 1991. Ustanovení § 2 a 3 nabývají účinnosti dnem 1. ledna 1992.
Zákon České národní rady č. 580/1991 Sb. ze dne 17. prosince 991, kterým se doplňuje zákon České národní rady č. 436/1991 Sb., nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1992, zákon České národní rady č. 23/1993 Sb. ze dne 21. prosince 1992, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 436/1991 Sb., nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1993, zák. č. 171/1993 Sb. ze dne 20. května 1993, kterým se mění a doplňuje občanský soudní řád, nabyl účinnosti dnem 1. září 1993, zákon č. 284/1993 Sb. ze dne 10. listopadu 1993, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 436/1991 Sb., nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1994, ustanovení § 5c pozbylo účinnosti dnem 31. prosince 1995, zákon č. 240/1995 Sb. ze dne 27. září 1995, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 436/1991 Sb., nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1996.
------------------------------------------------------------------
21)Zákon č. 58/1969 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou rozhodnutím orgánu státu nebo jeho nesprávným úředním postupem.
Zákon č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění pozdějších předpisů.
22)§ 9 odst. 1 zákona č. 58/1969 Sb.
Čl. III
Zrušuje se zákon č. 141/1992 Sb., o zřízení vojenských soudů, stanovení jejich sídel a obvodů.
Čl. IV
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1994. Ustanovení § 5c pozbývá účinnosti dnem 31. prosince 1995.