D Ů V O D O V Á Z P R Á V A
I. Obecná část:
A. Zhodnocení platného právního stavu
Stěžejní platná právní úprava vnitrozemské plavby je dána zákonem č.114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, který nabyl účinnosti dnem 1.října 1995 a prováděcími předpisy k tomuto zákonu.
Při uplatňování téměř tříleté účinnosti zákona v praxi vyvstaly některé problémy a nedostatky, které není možné překlenout interpretací stávající právní úpravy. Proto je nutné přistoupit k novelizaci zákona. Návrh rozsahem zahrnuje pouze novelizaci dílčí, která nezasahuje do celkové koncepce zákona.
Nedostatky, resp.nejasnosti ve formulacích ustanovení zákona, příp. potřebu jejich doplnění nebo rozšíření lze shrnout do následujících oblastí:
současná formulace ustanovení o pojištění plavidel dává možnost na jedné straně provozovatelům plavidla uzavřít pojištění na nedefinovaně nízkou částku a tím splnit povinnost ze zákona a na druhé straně nedává státní správě tento stav nějak eliminovat,
v zákoně není uvedena povinnost rádiového spojení mezi plavidly navzájem a mezi plavidlem a plavebním objektem, resp.přístavem na vodní cestě, která je běžná v zemích Evropských společenství,
stanovení odborné způsobilosti pro provozování vnitrozemské vodní dopravy jako koncesované živnosti pouze v živnostenském zákoně a pouze ve vazbě na ukončení středoškolského, resp.vysokoškolského studia bez udání praxe neodpovídá požadavkům Evropských společenství. Mimo to se ukazuje jako účelné, v souladu se Směrnicemi ES, zavést i možnost přezkušování odborné způsobilosti příslušným plavebním úřadem.
B. Hlavní principy navrhované právní úpravy
Cílem novelizace je doplnění zákona o některé nové instituty, jejichž absence ztěžuje uplatňování zákona v praxi, popřípadě upřesnění a doplnění některých jeho stávajících ustanovení. Navrhovaná novelizace se na základě vyhodnocení některých záporných dopadů současné úpravy zaměřuje především na následující oblasti:
vytvoření zákonných podmínek pro určení zásad stanovení stupnice sazeb pro pojištění plavidel, podle jejich jednotlivých druhů, blíže specifikovaných v prováděcím předpise,
řešení rádiového spojení jednotlivých uživatelů vodní cesty na zásadách obdobných v zemích Evropských společenství, zejména v porýnské oblasti,
rozpracování podmínek pro stanovení odborné způsobilosti pro provozování vnitrozemské vodní dopravy v souladu s předpisy Evropských společenství, včetně zavedení institutu zkoušek.
Realizace řešení uvedených problémových okruhů odstraní vybrané zásadní nedostatky současné právní úpravy ve vnitrozemské plavbě a přiblíží naší právní úpravu k základním principům práva Evropských společenství.
Navrhované řešení předpokládá, že všechna práva a povinnosti osob, pokud se na ně navrhovaný zákon vztahuje, a stejně tak i případy související s výkonem státní správy v oblasti vnitrozemské plavby, upravuje zákon.
S dalšími možnými zásahy do koncepce stávajícího zákona návrh novely nepočítá. V této etapě se nenavrhuje řešit otevřené otázky příslušných vztahů vůči občanskému popř.
obchodnímu zákoníku a zákonu o vodách.
C. Soulad navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky a slučitelnost s právními akty Evropských společenství
Navrhované věcné řešení je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a rovněž respektuje základní požadavky stanovené právními předpisy Evropských společenství v předmětné oblasti. Návrh nezakládá rozpor ani neprohlubuje neslučitelnost s předpisy Evropských společenství, realizací bude prohloubena harmonizace. Do návrhu novely nejsou zahrnuta ustanovení, která bude možno realizovat až po přijetí ČR do EU.
Evropská společenství řeší problematiku vnitrozemské plavby obsažným množstvím právních aktů. Následující přehled znázorňuje současný stav v harmonizaci práva Evropských společenství s právem České republiky v oblasti vnitrozemské plavby.
Nařízení Rady č.1108/70 ze dne 4.6.1970 - účetní systém pro výdaje na infrastrukturu vodní dopravy.
Nařízení Rady včetně následných doplňků bude ve spolupráci s ministerstvem do jehož kompetence náleží otázky správy, provozu, údržby a rozvoje vnitrozemských vodních cest, jako nedílné součásti vodních toků, do dne vstupu ČR do EU, zabezpečeno u a.s. Povodí. Vzhledem k nezpoplatnění vodní cesty nebudou sledovány výkony. Sledování využívání dopravně významných vodních cest zabezpečí státní rozpočtová organizace resortu dopravy a spojů Ředitelství vodních cest ČR.
Nařízení Komise č.2598/70 ze dne 18.12.1970 - specifikace položek uvedených v příloze k výše uvedenému Nařízení č.1108/70.
Příloha č.1 k zákonu č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě obsahuje v překladu bod
“C.Vnitrozemské vodní cesta” předmětného Nařízení.
Nařízení je již zapracováno.
Nařízení Komise č.4060/89 ze dne 21.12.1989 - eliminování kontroly prováděné na hranicích.
Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě svým obsahem neurčuje pro kompetentní orgán místo, kde mají být prováděny kontroly plavidel, která vstupují na vodní cesty
ČR. Tímto je česká legislativa připravena dnem nabytí účinnosti dohody o vstupu ČR do
EU naplňovat dané Nařízení. Česká republika není ve vnitrozemské plavbě tranzitním státem.
Nařízení Rady č.1191/69 ze dne 26.6.1969 - závazky veřejné služby.
Velmi nízký podíl vnitrozemské vodní dopravy na celkových objemech a výkonech dopravní soustavy ČR (0,3 % v přepravených tunách a 0,001% v přepravených osobách), regionální charakter sítě vodních cest, její nízká hustota a naopak vysoká hustota silniční a železniční sítě v ČR nevytváří nutnost ani potřebu aplikovat dané Nařízení do právního řádu ČR v oblasti vnitrozemské plavby. V současné době takovéto závazky veřejné služby u provozovatelů vnitrozemské plavby nejsou vyžadovány ani v blízké budoucnosti se s nimi prozatím neuvažuje..
Nařízení Rady č.1101/89 ze dne 27.4.1989 a č.1102/89 ze dne 27.4.1989 - strukturální zlepšení ve vnitrozemské plavbě.
Předmětné nařízení Rady je prostředkem pro odstranění nadbytečné, málo využitelné a využívané tonáže především v oblasti Rýna, kde je silná konkurence souběžné železniční a dálniční sítě a produktovodů. Z vytvářeného tzv. vrakovacího fondu do nějž mimo jiné přispívají všichni provozovatelé plavby a to podle velikosti svého lodního parku, je dotována novostavba plavidel podmíněná vyřazením z provozu a sešrotováním větší kapacity stávajícího provozovaného lodního parku, se zvláštním zaměřením na tanková plavila. V současné době se v zemích EU připravuje nové řešení. Daná problematika bude řešena do doby vstupu ČR do EU.
Nařízení Rady č.11 - odstranění diskriminace v přepravních sazbách.
Současná právní úprava platná v ČR, tj. zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, nestanovuje způsob určování tarifů. Tato otázka je pouze otázkou dohody mezi přepravcem(objednavatelem přepravy) a dopravcem (provozovatelem vodní dopravy).
Výjimku tvoří pouze vzájemná přeprava v rámci mezivládní dohody se SRN o vnitrozemské vodní dopravě, dle které se určuje stanovení max .- min. sazeb dopravného.
Tyto sazby jsou odsouhlasované Smíšeným výborem, ustanoveným dohodou. Ostatní platné mezivládní dohody (s Nizozemím a Lucemburskem) či sjednávané s ES, stanovování tarifů na přepravu neurčují.
Směrnice Rady č. 82/714 ze dne 4.10.1982 - technické podmínky pro plavidla
Daná Směrnice Rady byla již zapracována do právního řádu ČR (zákon č.114/1995 Sb., vnitrozemské plavbě - část IV - Plavidla, § 9 - § 20, prováděcí vyhláška MD č.223/1995
Sb.). Rovněž je zahrnuta do Pravidel uznané klasifikační organizace-Českého lodního a průmyslového registru,s.r.o., který zároveň zastupuje Germanische Lloyd.
Směrnice je již zapracována.
Nařízení Rady č. 2919/89 ze dne17.10.1985 - podmínky pro přístup k plavbě na Rýně.
Česká strana jako neporýnský stát, který tudíž není členem Ústřední komise pro plavbu na Rýně a zároveň je pouze přidružená země ES nemá právo automaticky využívat některá práva porýnských států a čl.států ES. Toto právo se může v dílčích otázkách stanovovat pouze na základě platných dohod s příslušnými státy, tč. se SRN a
Nizozemím, které umožňují pouze přístup na jejich úseky Rýna, nikoliv další tzv.přepravní práva, řešená pouze povolovacím režimem.
Směrnice Rady č.87/540 ze dne 9.11.1984 - přístup k povolání dopravce ve vodní dopravě.
Obsah a smysl dané Směrnice Rady je zapracován do předkládaného návrhu novely zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě. Tato novela předpokládá současně i příslušnou novelu zákona č. 455/1991 S., o živnostenském podnikání.
Pokud jde o finanční zajištění není toto v uvedené směrnic i charakterizováno jako povinné a je ponecháno na rozhodnutí příslušného státu. Vzhledem k tomu, že řešení finančního zajištění není v současné době v oblasti podnikání ve vnitrozemské vodní dopravě zásadní záležitostí a naopak by mohlo vést k útlumu v tomto dopravním oboru, což z hlediska ekologického by nebylo žádoucí, není toto v návrhu novely zákona řešeno.
Směrnice je zapracována do předkládané novely.
Směrnice Rady č.91/672 ze dne16.12.1991 - uznávání osvědčení vůdců plavidel.
Daná Směrnice je zohledněna v zákoně č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, v § 25 a § 30 obecně a dále v mezivládních dohodách se SRN a Nizozemím o vnitrozemské vodní dopravě a plavbě. Tyto stvrzují vzájemné uznávání kvalifikace a průkazů způsobilosti vůdců plavidel.
Směrnice je již zapracována.
Nařízení Rady č.3921/91 ze dne 16.12.1991 - podmínky pro kabotáž v zemích ES.
Dané nařízení je zohledněno v zákoně č.114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě v §37obecně a dále v mezivládních dohodách se SRN a Nizozemím o vnitrozemské vodní dopravě, resp.plavbě. Kromě toho je ve výše uvedené právní normě provozování mezinárodní vodní dopravy na území ČR (kabotáž) podřízeno povolovacímu řízení při respektování zásad předmětného nařízení Rady.
Nařízení Rady č.1356/96 ze dne 8.7.1995 - společná pravidla vhodná pro přepravu zboží nebo cestujících vnitrozemskou vodní cestou mezi členskými státy.
Směrnice Rady č.96/75 ze dne19.11.1996 - systém pronajímání a oceňování ve vodní dopravě.
V současné době je v závěrečné fázi příprava, pod společnou patronací Rýnské komise,
EHK/OSN, Dunajské komise a zainteresovaných států včetně České republiky, příprava Evropské dohody o přepravě zboží po vnitrozemských vodních cestách - CMNI. Česká republika usiluje stát se smluvní stranou této dohody a připravuje její následné zapracování do právní úpravy ČR.
Nařízení i Směrnice tím budou zapracovány.
Směrnice Rady č. 96/50 ze dne 23.7.1996 - harmonizace podmínek pro získání osvědčení vůdců plavidel.
Daná Směrnice Rady je již v právním řádu ČR zapracována (zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, prováděcí vyhláška č.224/1995 Sb., o způsobilosti osob k vedení a obsluze plavidel, Příloha 1.)
Směrnice je již zapracována.
Směrnice Rady č. 76/135 ze dne 20.1.1976 - reciproční uznávání lodních osvědčení.
Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě vytváří koncipováním svých § 9 - § 21 a dále zejména § 30 předpoklady,, aby daná Směrnice Rady mohla být účinnosti smlouvy o vstupu ČR do EU naplněna.
Návrh novely zákona o vnitrozemské plavbě z hlediska slučitelnosti právní úpravy ve vnitrozemské plavbě s právem Evropských společenství znamená další posun k úplnému přiblížení se této právní úpravě. Zejména se jedná o ustanovení, týkající se provozování vnitrozemské vodní dopravy pro cizí potřeby, které vychází z ustanovení Směrnice Rady ES č.87/540 ze dne 9.11.1987 o přístupu k zaměstnání v přepravě zboží vodní dopravou v národní a mezinárodní dopravě a o vzájemném uznávání diplomů, osvědčení a dalších dokladů o formální kvalifikaci pro toto povolání a o zesouladění českého práva s Regionální úmluvou o radiotelefonní službě na vnitrozemských vodních cestách, uzavřenou členskými státy Ústřední komise pro plavbu na Rýně v roce 1996.
Části stávajícího zákona o vnitrozemské plavbě, mající vazbu na vodní toky, budou novelizovány až ve vazbě na nový zákon o vodách. Současně s tím bude v daném časovém horizontě docíleno i úplné harmonizace s právem Evropských společenství v oblasti vnitrozemské plavby.
D. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované úpravy, dopad na státní rozpočet
Ekonomický dopad předkládané novely zákona č.114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě je hodnocen následovně:
návrhem novely, resp.prováděcího předpisu se v prvé řadě stanoví stupnice sazeb pro pojištění plavidel. Vzhledem k tomu, že povinnost pojištění plavidel daná zákonem č.114/1995 Sb., kterou novela nemění je na smluvním podkladě neovlivní tato skutečnost státní rozpočet a je v podstatě komerční záležitostí provozovatelů plavidel,
další oblastí návrhu novely je zavedení povinného vybavení některých zákonem určených plavidel, plavebních objektů na dopravně významných využívaných vodních cestách a zařízení veřejných přístavů rádiovými stanicemi ve vyhrazeném kmitočtovém pásmu pro
pohyblivou službu vnitrozemské plavby stanoveném v Národní kmitočtové tabulce vydané jednotným pravidlem Českého telekomunikačního úřadu Ministerstva dopravy a spojů ČR podle § 19 odst. 1 zákona č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Rádiový provoz na vodních cestách ČR je v podstatě v současné době již zaveden a jeho zákonem stanovená povinnost touto novelou zákona (pouze na dopravně významné využívané vodní cesty) daný provoz uvede do přesně stanovených pravidel.
Zavedením pravidel se na určených vodních cestách ČR zavede rádiový provoz odpovídající Regionální úmluvě o radiotelefonní službě na vnitrozemských vodních cestách (Brusel-1996) uzavřené mezi Německem, Belgickém království, Francií,
Lucemburským velkovévodstvím, Nizozemským královstvím a Švýcarskou konfederací.
Zavedení rádiového provozu na vodních cestách ČR zvýší bezpečnost plavebního provozu.
Vzhledem k tomu, že příslušné rádiové stanice budou operovat pouze v oblasti velmi krátkých vln spadá jejich pořízení pouze do soukromé oblasti. Novela zákona navrhuje účinnost tohoto ustanovení ve dvouletém oddáleném termínu od účinnosti novely zákona,
zavedení institutu zkoušek při řešení odborné způsobilosti pro provozování vnitrozemské vodní dopravy pro cizí potřeby zatíží částečně příslušný plavební úřad, tj.Státní plavební správu. I když tato skutečnost nepříznivě ovlivní vlastní rozpočet Státní plavební správy nepředpokládá se zvýšení rozpočtové kapitoly Ministerstva dopravy a spojů vůči státnímu rozpočtu. Novela zákona navrhuje účinnost tohoto ustanovení ve dvouletém oddáleném termínu od účinnosti novely zákona.
Navrhovaná novela nebude mít přímé dopady na výdaje ani na příjmy státního rozpočtu. Navrhované změny lze realizovat bez dodatečných nároků na finanční prostředky ze státního rozpočtu nebo na pracovní síly placené z tohoto rozpočtu. Pro přizpůsobení se vyšším požadavkům na kapitálové vybavení jsou navrženy potřebné lhůty.
II. Zvláštní část:
K čl. I bod 1 (§ 19)
Současná právní úprava povinného smluvního pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem plavidla dává možnost uzavřít pojištění na libovolnou částku a tím toto pojištění nemůže plnit svůj hlavní úkol, který spočívá v tom, že plavebním provozem mohou vzniknout relativně vysoké škody na vodních cestách a objektech je křižujících, přístavních zařízeních i škody ekologického charakteru, které by prakticky jednotliví provozovatelé plavby nemohli nahradit.
Navrhované řešení nelze řešit jinak než zákonnou úpravou a není v rozporu s s mezinárodními smlouvami v oblasti vnitrozemské plavby.
Návrh novely vyhlášky č.223/1995 Sb., o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách je uvedena v příloze.
K čl. I bod 2 (§ 23)
V současných právních předpisech o vnitrozemské plavbě není upraveno používání rádiového spojení v plavebním provozu. Přitom již několik let se víceméně živelně rádiový provoz na vodních cestách v České republice využívá, většinou na základě dohody jednotlivých provozovatelů plavidel a plavebních objektů. Chybějící právní úprava vede na jedné straně k tomu, že nejsou upraveny práva a povinnosti uživatelů rádiového provozu ve vnitrozemské plavbě a na druhé straně k tomu, že kmitočty běžně určené a v Evropě vyhrazené pro rádiové spojení jsou na území České republiky používány a přidělovány osobám působícím mimo oblast vnitrozemské plavby. Přitom intenzita a charakter plavebního provozu, zejména na dopravně významných vodních cestách a přistoupení České republiky k Regionální úmluvě o radiotelefonní službě na vnitrozemských vodních cestách platné v Evropských společenství vyžaduje stanovení povinnosti používat rádiové spojení podle určitých pravidel.
Navrhované řešení lze řešit pouze zákonnou úpravou a je v souladu s Regionální úmluvou o radiotelefonní službě na vnitrozemských vodních cestách platné ve státech Ústřední komise pro plavbu na Rýně.
K čl.I bod 3 (§ 33a)
Současná právní úprava odbornou způsobilost k provozování vnitrozemské vodní dopravy řeší režimem živnostenského zákona bez odborné zkoušky a bez praxe pouze uznáním státní nebo maturitní zkoušky v oborech ekonomického, právního, technického nebo dopravního zaměření.
Navrhované řešení lze řešit pouze zákonnou úpravou a vyplývá ze Směrnice Rady ES č.87/540 ze dne 9.11.1987 o přístupu k zaměstnání v přepravě zboží vodní dopravou v národní a mezinárodní dopravě a o vzájemném uznávání diplomů, osvědčení a dalších dokladů o formální kvalifikaci pro toto povolání. Pokud jde o finanční zajištění není toto v uvedené směrnici charakterizováno jako povinné a je ponecháno na rozhodnutí příslušného státu. Vzhledem k tomu, že řešení finančního zajištění není v současné době v oblasti podnikání ve vnitrozemské vodní dopravě zásadní záležitostí a naopak by mohlo vést k útlumu v tomto dopravním oboru, což z hlediska ekologického by nebylo žádoucí, není toto v návrhu novely zákona řešeno a jeho řešení se předpokládá až v oddáleném termínu.
K čl.I bod 4 (§ 35)
Ve smyslu zásadní připomínky Vládního výboru pro zdravotně postižené občany se doplňuje ustanovení zákona týkající se práv a povinností provozovatelů veřejné vodní dopravy o další povinnost zveřejnit mj. i stanovení rozsahu bezbariérovosti.
K čl.I bod 5 (§ 43)
V souvislosti se zavedením povinného vybavení plavidel, plavebních zařízení na vodních cestách a zařízení přístavů rádiovými stanicemi je účelné neplnění této povinnosti pokutovat.
K čl.I bod 6 (§ 52)
Ke zpracování právních předpisů k provedení nových ustanovení zákona o vnitrozemské plavbě je třeba Ministerstvo dopravy a spojů zmocnit příslušným ustanovením.
K čl.II
Přizpůsobení odborné způsobilosti k provozování vnitrozemské vodní dopravy příslušným směrnicím Evropských společenství je třeba promítnout do současného živnostenského zákona, který doposud odbornou způsobilost k provozování vnitrozemské vodní dopravy stanovuje.
K čl.III
Účinnost ustanovení zákona, týkající se požadavku na úpravu odborné způsobilosti k provozování vnitrozemské vodní dopravy a účinnost ustanovení zákona, týkající se požadavku na vybavení plavidla a plavebního objektu vodní cesty a zařízení veřejného přístavu rádiovými stanicemi je třeba stanovit v oddáleném termínu.