Důvodová zpráva k Vládní návrh zákona o vnitrozemské plavbě

č.1 k  zákonu č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavběobsahuje v překladu bod

“C.Vnitrozemské vodní cesta” předmětného Nařízení.

Nařízení je již zapracováno.

Nařízení Komise č.4060/89 ze dne 21.12.1989 - eliminování kontroly prováděné na hranicích.

Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě svým obsahem neurčuje pro kompetentní

orgán místo, kde mají být prováděny kontroly plavidel, která vstupují na vodní cesty

ČR. Tímto je česká legislativa připravena dnem nabytí účinnosti dohody o vstupu ČR do

EU naplňovat dané Nařízení. Česká republika není ve vnitrozemské plavbě

tranzitním státem.

Nařízení Rady č.1191/69 ze dne 26.6.1969 - závazky veřejné služby.

Velmi nízký podíl vnitrozemské vodní dopravy na  celkových objemech a výkonech

dopravní soustavy ČR (0,3 % v přepravených tunách a 0,001% v  přepravených osobách), regionální charakter sítě vodních cest, její nízká hustota a naopak vysoká hustota silniční a železniční sítě v ČR nevytváří nutnost ani potřebu aplikovat dané Nařízení do právního řádu ČR v oblasti vnitrozemské plavby. V současné době takovéto závazky veřejné služby u provozovatelů vnitrozemské plavby nejsou vyžadovány ani v blízké budoucnosti se s nimi prozatím neuvažuje..

Nařízení Rady č.1101/89 ze dne 27.4.1989 a č.1102/89 ze dne 27.4.1989 - strukturální zlepšení ve vnitrozemské plavbě.

Předmětné nařízení Rady je prostředkem pro odstranění nadbytečné, málo využitelné a využívané tonáže především v oblasti Rýna, kde je silná konkurence souběžné železniční a dálniční sítě a produktovodů. Z vytvářeného tzv. vrakovacího fondu do nějž mimo jiné přispívají všichni provozovatelé plavby a to podle velikosti svého lodního parku, je dotována novostavba plavidel podmíněná vyřazením z provozu a sešrotováním větší kapacity stávajícího provozovaného lodního parku, se zvláštním zaměřením na tanková plavila. V současné době se v zemích EU připravuje nové řešení. Daná problematika bude řešena do doby vstupu ČR do EU.

Nařízení Rady č.11 - odstranění diskriminace v přepravních sazbách.

Současná právní úprava platná v ČR, tj. zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě,

nestanovuje způsob určování tarifů. Tato otázka je pouze otázkou dohody mezi

přepravcem(objednavatelem přepravy) a dopravcem (provozovatelem vodní dopravy).

Výjimku tvoří pouze vzájemná přeprava v  rámci mezivládní dohody se SRN o

vnitrozemské vodní dopravě, dle které se určuje stanovení max .- min. sazeb dopravného.

Tyto sazby jsou odsouhlasované Smíšeným výborem, ustanoveným dohodou. Ostatní

platné mezivládní dohody (s Nizozemím a Lucemburskem) či sjednávané s  ES,

stanovování tarifů na přepravu neurčují.

Směrnice Rady č. 82/714 ze dne 4.10.1982 - technické podmínky pro plavidla

Daná Směrnice Rady byla již zapracována do právního řádu ČR (zákon č.114/1995 Sb.,

vnitrozemské plavbě - část IV - Plavidla, § 9 - § 20, prováděcí vyhláška MD č.223/1995

Sb.). Rovněž je zahrnuta do Pravidel uznané klasifikační organizace-Českého lodního a

průmyslového registru,s.r.o., který zároveň zastupuje Germanische Lloyd.

Směrnice je již zapracována.

Nařízení Rady č. 2919/89 ze dne17.10.1985 - podmínky pro přístup k plavbě na Rýně.

Česká strana jako neporýnský stát, který tudíž není členem Ústřední komise pro plavbu

na Rýně a zároveň je pouze přidružená země ES nemá právo automaticky využívat

některá práva porýnských států a čl.států ES. Toto právo se může v  dílčích otázkách

stanovovat pouze na základě platných dohod s příslušnými státy, tč. se SRN a

Nizozemím, které umožňují pouze přístup na jejich úseky Rýna, nikoliv další

tzv.přepravní práva, řešená pouze povolovacím režimem.

Směrnice Rady č.87/540 ze dne 9.11.1984 - přístup k povolání dopravce ve vodní dopravě.

Obsah a smysl dané Směrnice Rady je zapracován do předkládaného návrhu novely

zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě. Tato novela předpokládá současně i

příslušnou novelu zákona č. 455/1991 S., o živnostenském podnikání.

Pokud jde o finanční zajištění není toto v uvedené směrnic i charakterizováno jako

povinné a je ponecháno na rozhodnutí příslušného státu. Vzhledem k tomu, že řešení

finančního zajištění není v současné době v  oblasti podnikání ve vnitrozemské vodní

dopravě zásadní záležitostí a naopak by mohlo vést k útlumu v tomto dopravním oboru,

což z hlediska ekologického by nebylo žádoucí, není toto v návrhu novely zákona řešeno.

Směrnice je zapracována do předkládané novely.

Směrnice Rady č.91/672 ze dne16.12.1991 - uznávání osvědčení vůdců plavidel.

Daná Směrnice je zohledněna v zákoně č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, v § 25

a § 30 obecně a dále v  mezivládních dohodách se SRN a Nizozemím o vnitrozemské

vodní dopravě a plavbě. Tyto stvrzují vzájemné uznávání kvalifikace a průkazů

způsobilosti vůdců plavidel.

Směrnice je již zapracována.

Nařízení Rady č.3921/91 ze dne 16.12.1991 - podmínky pro kabotáž v zemích ES.

Dané nařízení je zohledněno v zákoně č.114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě v §37obecně a dále v mezivládních dohodách se SRN a Nizozemím o vnitrozemské vodní dopravě, resp.plavbě. Kromě toho je ve výše uvedené právní normě provozování mezinárodní vodní dopravy na územíČR (kabotáž) podřízeno povolovacímu řízení při respektování zásad předmětného nařízení Rady.

Nařízení Rady č.1356/96 ze dne 8.7.1995 - společná pravidla vhodná pro přepravu zboží nebo cestujících vnitrozemskou vodní cestou mezi členskými státy.

Směrnice Rady č.96/75 ze dne19.11.1996 - systém pronajímání a oceňování ve vodní dopravě.

V současné době je v závěrečné fázi příprava, pod společnou patronací Rýnské komise,

EHK/OSN, Dunajské komise a zainteresovaných států včetně České republiky, příprava Evropské dohody o přepravě zboží po vnitrozemských vodních cestách - CMNI. Česká republika usiluje stát se smluvní stranou této dohody a připravuje její následné zapracování do právní úpravy ČR.

Nařízení i Směrnice tím budou zapracovány.

Směrnice Rady č. 96/50 ze dne 23.7.1996 - harmonizace podmínek pro získání osvědčení vůdců plavidel.

Daná Směrnice Rady je již v právním řádu ČR zapracována (zákon č. 114/1995 Sb., o

vnitrozemské plavbě, prováděcí vyhláška č.224/1995 Sb., o způsobilosti osob k  vedení a

obsluze plavidel,

1.)

Směrnice je již zapracována.

Směrnice Rady č. 76/135 ze dne 20.1.1976 - reciproční uznávání lodních osvědčení.

Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě vytváří koncipováním svých § 9 - § 21 a dále zejména § 30 předpoklady,, aby daná Směrnice Rady mohla být účinnosti smlouvy o vstupu ČR do EU naplněna.

Návrh novely zákona o vnitrozemské plavbě z hlediska slučitelnosti právní úpravy ve

vnitrozemské plavbě s právem Evropských společenství znamená další posun k úplnému přiblížení se této právní úpravě. Zejména se jedná o ustanovení, týkající se provozování vnitrozemské vodní dopravy pro cizí potřeby, které vychází z ustanovení Směrnice Rady ES č.87/540 ze dne 9.11.1987 o přístupu k zaměstnání v přepravě zboží vodní dopravou v národní a mezinárodní dopravě a o vzájemném uznávání diplomů, osvědčení a dalších dokladů o formální kvalifikaci pro toto povolání a o zesouladění českého práva s Regionální úmluvou o radiotelefonní službě na vnitrozemských vodních cestách, uzavřenou členskými státy Ústřední komise pro plavbu na Rýně v roce 1996.

Části stávajícího zákona o vnitrozemské plavbě, mající vazbu na vodní toky, budou novelizovány až ve vazbě na nový zákon o vodách. Současně s tím bude v daném časovém horizontě docíleno i úplné harmonizace s právem Evropských společenství v oblasti vnitrozemské plavby.

4. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované úpravy, dopad na státní rozpočet

Ekonomický dopad předkládané novely zákona č.114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě je hodnocen následovně:

• návrhem novely, resp.prováděcího předpisu se v prvé řadě stanoví stupnice sazeb pro pojištění plavidel. Vzhledem k tomu, že povinnost pojištění plavidel daná zákonem č.114/1995 Sb., kterou novela nemění je na smluvním podkladě neovlivní tato skutečnost státní rozpočet a je v podstatě komerční záležitostí provozovatelů plavidel,

• další oblastí návrhu novely je zavedení povinného vybavení některých zákonem určených plavidel, plavebních objektů na dopravně významných využívaných vodních cestách a zařízení veřejných přístavů rádiovými stanicemi ve vyhrazeném kmitočtovém pásmu pro

  pohyblivou službu vnitrozemské plavby stanoveném v Národní kmitočtové tabulce vydané

  jednotným pravidlem Českého telekomunikačního úřadu Ministerstva dopravy a spojů ČR

  podle § 19 odst. 1 zákona č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, ve znění pozdějších

  předpisů. Rádiový provoz na vodních cestách ČR je v podstatě v současné době již zaveden

  a jeho zákonem stanovená povinnost touto novelou zákona (pouze na dopravně významné

  využívané vodní cesty) daný provoz uvede do přesně stanovených pravidel.

  Zavedením pravidel se na určených vodních cestách ČR zavede rádiový provoz

  odpovídající Regionální úmluvě o radiotelefonní službě na vnitrozemských vodních

  cestách (Brusel-1996) uzavřené mezi Německem, Belgickém království, Francií,

  Lucemburským velkovévodstvím, Nizozemským královstvím a Švýcarskou konfederací.

  Zavedení rádiového provozu na vodních cestách ČR zvýší bezpečnost plavebního provozu.

  Vzhledem k  tomu, že příslušné rádiové stanice budou operovat pouze v oblasti velmi

  krátkých vln spadá jejich pořízení pouze do soukromé oblasti. Novela zákona navrhuje

  účinnost tohoto ustanovení ve dvouletém oddáleném termínu od účinnosti novely zákona,

• zavedení institutu zkoušek při řešení odborné způsobilosti pro provozování vnitrozemské vodní dopravy pro cizí potřeby zatíží částečně příslušný plavební úřad, tj.Státní plavební správu. I když tato skutečnost nepříznivě ovlivní vlastní rozpočet Státní plavební správy nepředpokládá se zvýšení rozpočtové kapitoly Ministerstva dopravy a spojů vůči státnímu rozpočtu. Novela zákona navrhuje účinnost tohoto ustanovení ve dvouletém oddáleném termínu od účinnosti novely zákona.

Navrhovaná novela nebude mít přímé dopady na výdaje ani na příjmy státního rozpočtu. Navrhované změny lze realizovat bez dodatečných nároků na finanční prostředky ze státního rozpočtu nebo na pracovní síly placené z tohoto rozpočtu. Pro přizpůsobení se vyšším požadavkům na kapitálové vybavení jsou navrženy potřebné lhůty.

Části textu zákonů s vyznačením navrhovaných změn a doplnění

Z á k o n č. 114

ze dne 1. října 1995

o v n i t r o z e m s k é p l a v b ě

§ 19

Pojištění

(1) Plavidlo určené prováděcím předpisem lze provozovat na vodní cestě jen za podmínky pojištění odpovědnosti za škodu z provozu plavidla sjednaného jeho provozovatelem.

(2) Pojištění odpovědnosti za škodu z provozu plavidla sjednané jeho provozovatelem musí trvat po celou dobu evidence plavidla v plavebním rejstříku.

(3) Rozsah a podmínky pojištění odpovědnosti za škodu z provozu plavidla podle odstavce 1 stanoví prováděcí předpis.

ČÁST V

PROVOZ NA VODNÍ CESTĚ

§ 22

(1) Na dopravně významné vodní cestě je plavební úřad oprávněn omezit nebo zastavit provoz (dále jen "upravit provoz") z důvodů narušení provozuschopnosti vodní cesty nebo její části v důsledku živelní události, nehody, opravy, rekonstrukce vodní cesty nebo jiné skutečnosti v zájmu zajištění bezpečnosti a plynulosti provozu, a to na dobu odstranění překážek provozuschopnosti vodní cesty.

(2) Plavební úřad upravení provozu vhodným způsobem zveřejní.

§ 23

(1) Provozovatelé plavidel jsou povinni přizpůsobit provoz plavidla na vodní cestě povaze a stavu vodní cesty.

(2) Plavidla, která podléhají evidenci v plavebním rejstříku a která nemají platné osvědčení plavidla, mohou být na vodní cestě umístěna pouze na dobu určitou na základě povolení plavebního úřadu.

(3) Za řádný technický stav a bezpečnost plavidel v provozu odpovídá jejich provozovatel.

(4) Provozovatel plavidla kterým se provádí koncesovaná vodní doprava, správce dopravně významné využívané vodní cesty a provozovatel pozemní části veřejného přístavu jsou povinni mít plavidla, plavební objekty nebo zařízení přístavu vybaveny rádiovými stanicemi, jejichž počet a provedení v závislosti na druhu plavidla a vodní cesty stanoví prováděcí předpis.

(5) Radiotelefonní provoz na vodních cestách se uskutečňuje v souladu se zvláštním předpisem ^5a) a v přiděleném kmitočtovém pásmu pro vnitrozemskou plavbu, které může být využíváno pouze pro spojení mezi plavidly navzájem, mezi plavidlem a pobřežní stanicí a v rámci pobřežní služby pro zajištění bezpečnosti plavebního provozu.

(6) Požadavky na radiotelefonní provoz a vybavení plavidel, plavebních objektů a přístavů rádiovými stanicemi, způsob využití přidělených kmitočtů pro konkrétní druh rádiového provozu a podrobné technické požadavky na rádiové stanice pro radiotelefonní provoz na vodních cestách stanoví prováděcí předpis.

(7) Schvalování rádiových stanic k provozu včetně přidělování kmitočtů a volacích znaků, požadavky na způsobilost a způsob ověřování způsobilosti osob pro obsluhu rádiových stanic stanoví zvláštní předpis ^5a).

ČÁST VI

PROVOZOVÁNÍ VODNÍ DOPRAVY

§ 33

(1) Provozovat vodní dopravu pro cizí potřeby může jen ten, kdo je spolehlivý a má koncesi.⁶⁾

----------------------------------------------

5a) Zákon č.110/1964 Sb., o telekomunikacích, ve znění zákona č. 146/1971 Sb., zákona č.

150/1992 Sb. a zákona č. 253/1994 Sb.

⁶⁾ Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění

pozdějších předpisů

(2) Za spolehlivou k provozování vodní dopravy pro cizí potřeby se nepovažuje osoba, která provozovala vodní dopravu pro cizí potřeby v průběhu posledních tří let před podáním žádosti neoprávněně, a osoba, které byla v průběhu posledních tří let před podánímžádosti odejmuta koncese k provozování vodní dopravy z důvodů porušování povinností uložených právními předpisy, které s provozováním vodní dopravy souvisejí, nebo proto, že neplnila podmínky stanovené v koncesi.

§ 33a

Odborná způsobilost

(1) Odbornou způsobilost k provozování vodní dopravy pro cizí potřeby prokazuje žadatel osvědčením o úspěšně vykonané zkoušce z předmětů, které se váží k provozování vnitrozemské vodní dopravy, složené před plavebním úřadem a dokladem o vykonání pětileté praxe v oboru vodní dopravy. Bližší vymezení těchto předmětů stanoví prováděcí předpis.

(2) Osvědčení o úspěšně vykonané zkoušce podle odstavce 1 nahrazuje vysvědčení o státní nebo maturitní zkoušce z předmětů stanovených prováděcím předpisem, pokud byly tyto předměty její součástí a pokud plavební úřad tuto zkoušku uzná z hlediska odborné způsobilosti podle tohoto zákona.

(3) Odbornou způsobilost, obsah a rozsah zkoušek a podrobnosti o skládání zkoušek podle odstavce 1 stanoví prováděcí předpis.

§ 34

Stanovisko k rozhodování o koncesi

Ve stanovisku potřebném pro vydání koncese⁶⁾ uvede plavební úřad, zda žadatel o koncesi splňuje podmínku spolehlivosti (§ 33), věcný, časový a územní rozsah provozování vodní dopravy, popřípadě další podmínky provozování vodní dopravy.

§ 35

Práva a povinnosti provozovatele veřejné vodní dopravy

1. Provozovatel veřejné vodní dopravy je povinen přepravit za sjednanou cenu osobu,

3

která o to požádá, a přijmout k přepravě zásilku za sjednanou cenu, ⁷⁾ jsou-li splněny smluvní přepravní podmínky a nebrání-li mu v tom provozní podmínky.

(2) Provozovatel veřejné vodní dopravy je dále povinen před zahájením provozu zveřejnit v Obchodním věstníku smluvní přepravní podmínky, za nichž bude veřejnou dopravu provozovat, jízdní řád, tarif a den zahájení provozu , den zahájení provozu a rozsah bezbariérovosti.

Ukládání pokut

§ 43

(1) Státní plavební správa může uložit pokutu až do výše 100 000 Kč:

a) fyzické i právnické osobě, která způsobí překážku provozu na sledované vodní cestě a

nezajistí bezpečnost provozu na ní,

b) provozovateli přístavu, který nezajistí bezpečný provoz přístavu, nebo neoprávněně

zastaví nebo omezí provoz přístavu,

c) provozovateli plavidla, který provozuje plavidlo bez osvědčení plavidla a plavidlo, které

lze provozovat jen za podmínky pojištění provozovatele, bez tohoto pojištění,

4. provozovateli plavidla, který provozuje plavidlo, jež svou konstrukcí a technickým

stavem neodpovídá požadavkům bezpečnosti provozu, obsluhujících osob,

přepravovaných osob a věcí, ohrožuje životní prostředí nebo jehož technická

způsobilost nebyla schválena nebo není-li opatřeno poznávacími znaky nebo jedná-li se

o plovoucí těleso provozované bez povolení,

5. provozovateli plavidla, který nezajistí vedení plavidla vůdcem a posádkou s platným

průkazem způsobilosti,

f) provozovateli veřejné vodní dopravy, který nezveřejní smluvní přepravní podmínky, jízdní

řád a tarif ke dni zahájení provozu,

7. provozovateli plavidla, který nepřizpůsobil provoz plavidla na vodní cestě povaze a stavu

vodní cesty ,

---------------------------------------------------

⁷⁾ Zákon ČNR č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění

zákona č. 135/1994 Sb.

8. fyzické a právnické osobě uvedené v § 23 odst. 4, která poruší povinnost mít vybaveno plavidlo, plavební objekt nebo zařízení přístavu rádiovými stanicemi a provozovat je.

§ 52

Zmocňovací ustanovení

Ministerstvo dopravy Ministerstvo dopravy a spojů vydá právní předpisy k provedení § 3 odst. 1, § 3 odst. 2, § 6 odst. 3, § 8 odst. 4, § 9 odst. 1, § 10 odst. 1, § 10 odst. 2, § 10 odst. 3, § 10 odst. 5, § 11 odst. 1, § 17 odst. 1, § 17 odst. 3, § 18 odst. 2, § 19 odst. 1, § 19 odst. 1 a 3, § 20 odst. 1, § 21, § 23 odst. 4 a 6 , § 24 odst. 1, § 24 odst. 2, § 25 odst. 1, § 25 odst. 3, § 25 odst. 5, § 28 odst. 4, § 32 odst. 2, § 33a odst. 3 a § 36 odst. 1.

§ 54

Tento zákon nabývá účinnosti dne 1.října 1995.

(Novela zákona nabývá účinnosti dne 1. ledna 2000)

Přechodná ustanovení novely zákona o vnitrozemské plavbě

(zákon č. ..../1999)

Přechodná ustanovení

Čl. III

1. Provozovatelé plavidel, kteří provozují vodní dopravu pro cizí potřeby na základě

koncese, jsou povinni do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona předložit příslušnému živnostenskému úřadu osvědčení o odborné způsobilosti vydané plavebním úřadem; nepředloží-li v   této lhůtě osvědčení, jejich živnostenské oprávnění zaniká a tyto osoby jsou povinny neprodleně vrátit koncesní listinu živnostenskému úřadu.

2. Fyzické a právnické osoby, uvedené v § 23 odst. 4, jsou povinny zahájit rádiový

provoz nejpozději do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.”

Z á k o n č. 455

ze dne 2. října 1991

o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů

3

SKUPINA 314: Ostatní

1 2 3 4

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Vnitrozemská ( a) vysokoškolské vzděláníPříslušný orgánZákon č.114/1995

vodnídoprava v oborech ekonomického státní správy v  Sb., o vnitrozem-

nebo právního nebo oblasti dopravy ské plavbě,ve

technického nebodopravníhoznění zákona

zaměřenínebo č....../1999 Sb.

b) úplné střední odborné

vzdělání v oborech

ekonomického nebo právního

nebo technického nebo

dopravního zaměření)

§ 33a zákona č. 114/1995 Sb.,

vnitrozemské plavbě, ve

znění zákona č. ..../1999 Sb.

A)

N á v  r h

Vyhláška

Ministerstva dopravy a spojů

ze dne .............. 1999

o radiotelefonní službě na vnitrozemských vodních cestách

N á v r h

VYHLÁŠKA

Ministerstva dopravy a spojů

ze dne .............1999

o radiotelefonní službě na vnitrozemských vodních cestách

Ministerstvo dopravy a spojů stanoví podle § 52 zákona č.114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění zákona č....../1999 Sb. (dále jen "zákon"):

§ 1

Základní pojmy

(1) Radiotelefonní služba na vnitrozemských vodních cestách (dále jen “radiotelefonní služba na vodních cestách”) je pohyblivá plavební radiokomunikační služba na velmi krátkých vlnách sloužící k zajištění radiotelefonního spojení na vnitrozemských vodních cestách (dále jen “vodní cesty”) mezi lodními a pobřežními stanicemi, nebo mezi lodními stanicemi a pobřežními stanicemi navzájem prováděná v souladu s povolenými rozsahy kmitočtů rádiových vln v České republice¹⁾ a v souladu se zvláštním předpisem²⁾ .

(2)Lodní stanice je pohyblivá stanice radiotelefonní služby na vodních cestách umístěná na plavidle, které není trvale spojeno s pevninou. Lodní stanici tvoří jedna nebo více rádiových stanic. Rádiové stanice umístěné na člunech plavidla nebo na plavidlech vlečených, bočně spřažených, nebo tlačených plavidlem, a pomocné přenosné rádiové stanice používané v kategorii služeb komunikace na plavidle, se považují za součást lodní stanice plavidla a zpravidla se jim nepřiděluje zvláštní volací znak.

(3) Pobřežní stanice je pozemní stanice radiotelefonní služby na vodních cestách určená pro spolupráci s lodními stanicemi a ostatními pobřežními stanicemi. Pobřežní stanici tvoří jedna nebo více rádiových stanic, z nichž alespoň jedna musí být stabilně umístěná. Pobřežní stanicí jsou rádiové stanice Státní plavební správy (dále jen “plavební správa”), provozovatele pozemní části přístavu, správce dopravně významné využívané vodní cesty, plavebních objektů na vodní cestě, řízení plavebního provozu, poskytovatelů plavebních informací nebo jiných radiotelefonních služeb příslušné kategorie v rámci pobřežní služby pro zajištění bezpečnosti plavebního provozu.

1) Jednotné pravidloMinisterstvadopravy a spojů České republiky Český telekomunikační

úřad č.1/R/1997, kterým se vydává Národní kmitočtová tabulka.

2) Zákon č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

Opatření č.87/1972 Federálního ministerstva spojů - Předpis o rádiových stanicích

pohyblivé plavební služby.

(4) Rádiová stanice je rádiový vysílač nebo přijímač nebo kombinace rádiového vysílače a přijímače, včetně zařízení jejich příslušenství potřebných na stanovišti k výkonu radiokomunikační služby v souladu se zvláštním předpisem³⁾. Rádiová stanice umožňující současnou poslechovou pohotovost a vysílání na dvou kmitočtových kanálech se považuje za dostatečnou náhradu dvou rádiových stanic.

(5) Plavbase pro účely této vyhlášky rozumí pohyb plavidla po vodní cestě.

(6) Volací postup je postup navazování rádiového spojení na vnitrozemských vodních cestách mezi rádiovými stanicemi.

(7) Simplexní provoz je způsob provozu rádiové stanice umožňující přenos rádiových vln telekomunikačním kmitočtovým kanálem střídavě v obou směrech např. pomocí ručního ovládání, přičemž během vysílání zpráv není možný současný příjem zpráv. Simplexní provoz může užívat jeden nebo dva kmitočty.

(8) Duplexní provozje způsob provozu rádiové stanice umožňující současný přenos zpráv oběma směry, který vyžaduje současné využívání dvou kmitočtů rádiových vln.

(9) Semiduplexní provoz je způsob provozu rádiové stanice, kdy je simplexní provoz uskutečňován na jednom konci a duplexní provoz na druhém konci rádiového spojení. Semiduplexní provoz vyžaduje současné využívání dvou kmitočtů rádiových vln.

§ 2

Radiotelefonní služba na vodních cestách České republiky se provozuje na těchto dopravně významných využívaných vodních cestách (dále jen “určené vodní cesty”):

1. vodní tok Labe od říčního km 102,2 (Chvaletice) po státní hranici se Spolkovou

republikou Německo,

2. vodní tok Vltavy od říčního km 91,5 (Třebenice) po soutok s vodním tokem Labe včetně vyústění části vodního toku Berounky po přístav Radotín.

Vybavení plavidel, plavebních objektů a přístavů rádiovými stanicemi

(k § 23 odst. 4 zákona)

§ 3

Vybavení plavidel rádiovými stanicemi

(1) Plavidlo uvedené v § 23 odst. 4 zákona musí být při plavbě na určené vodní cestě vybaveno lodní stanicí s alespoň jednou spolehlivě fungující rádiovou stanicí splňující technické požadavky uvedené v § 12 této vyhlášky (dále jen “technické požadavky”).

^{-----------------------------------}

3) Vyhláška Ústřední správy spojů a Ministerstva vnitra č. 23/1966 Sb., o vymezení pojmu

vysílacích rádiových stanic a o jejich přechovávání.

(2) Je-li plavidlo vybaveno lodní stanicí nad rámec povinnosti stanovené zákonem, musí tato stanice při provozu na určené vodní cestě splňovat technické požadavky.

§ 4

Vybavení plavebních objektů a přístavů rádiovými stanicemi

(1) Správce vodní cesty musí vybavit plavební objekty na určené vodní cestě pobřežní stanicí s alespoň jednou spolehlivě fungující rádiovou stanicí, splňující technické požadavky

(2) Provozovatel pozemní části veřejného přístavu (dále jen “přístavní správa”) musí vybavit tuto pozemní část pobřežní stanicí s nejméně dvěma spolehlivě fungujícími rádiovými stanicemi splňujícími technické požadavky.

(3) V případě, že plavební objekt nebo přístav na určené vodní cestě je vybaven pobřežní stanicí účastnící se radiotelefonní služby na vodních cestách nad rámec povinnosti stanovené zákonem, musí alespoň jedna rádiová stanice této pobřežní stanice splňovat technické požadavky.

Provoz radiotelefonní služby na vodních cestách

(k § 23 odst.6 a § 28 odst.4 zákona)

§ 5

Na určených vodních cestách se provozuje radiotelefonní služba na vodních cestách stanovená touto vyhláškou, která zahrnuje tyto kategorie služeb:

- plavidlo - plavidlo,

- plavební informace,

- plavidlo - přístavní správa,

- komunikace na plavidle,

- veřejná korespondence.

Podrobnosti provozu a volací postup radiotelefonní služby na vodních cestách stanoví

č. 4.

§ 6

Používání kmitočtů

(1) Pro radiotelefonní službu na vodních cestách jsou stanoveny kmitočtové kanály 01 až 88 v kmitočtovém rozsahu 156,025 až 162,025 MHz uvedené v příloze č.1.

(2) Kmitočtové kanály radiotelefonní služby na vodních cestách stanovené touto vyhláškou k používání v České republice jsou v souhlase se zvláštním předpisem¹⁾ pro jednotlivé kategorie služeb uvedeny v příloze č. 2.

(3) Způsob využívání kmitočtových kanálů uvedených v příloze č.2 této vyhlášky je pro jednotlivé kategorie služeb radiotelefonní služby na vodních cestách v souhlase se zvláštním předpisem¹⁾ stanoven v § 7 až 11.

(4) Kmitočtové kanály a volací znaky přidělené pobřežním stanicím radiotelefonní služby na vodních cestách na území České republiky v kategorii služby plavební informace a plavidlo - přístavní správy jsou v souhlase se zvláštním předpisem¹⁾ uvedeny v příloze č. 3.

(5) Kmitočtové kanály radiotelefonní služby na vodních cestách přiděluje ve shodě s touto vyhláškou a zvláštním předpisem²⁾, v rozsahu kmitočtových kanálů podle přílohy č.1 a č.2 této vyhlášky, Ministerstvo dopravy a spojů České republiky Český telekomunikační úřad.

§ 7

Kategorie služby plavidlo - plavidlo

(1) Kategorie služby plavidlo - plavidlo je přímá komunikace mezi lodními stanicemi.

(2) Plavidla vybavená lodní stanicí musí mít při plavbě na vodních cestách alespoň jednu rádiovou stanici této lodní stanice stále zapnutou, a musí na ní zajistit poslechovou pohotovost na kmitočtovém kanále 10. Plavidlo může, pakliže nemá k dispozici druhou rádiovou stanici, přepnout rádiovou stanici z kmitočtového kanálu 10 na jiný kmitočtový kanál pouze krátkodobě v případě, že tím neohrozí bezpečnost plavby.

(3) Plavidla vybavená lodní stanicí se musí při plavbě na vodních cestách hlásit na kmitočtovém kanále 10 před vjezdem do nepřehledných úseků vodní cesty, úžin v plavební dráze nebo do mostních otvorů.

(4) Prostřednictvím kategorie služby plavidlo - plavidlo mohou být na kmitočtovém kanále 10 zprostředkovány pouze takové zprávy (hovory), které se vztahují k bezpečnosti plavby, ochraně osob a výzvy ke krátkodobému přepnutí rádiové stanice na jiný kmitočtový kanál. Kmitočtový kanál 13 slouží jako záložní kanál, na kterém mohou být předávány informace provozního charakteru včetně spojení s pobřežními stanicemi. Informace obecného charakteru mohou být v kategorii služeb plavidlo - plavidlo předávány pouze na kmitočtovém kanále 77.

(5) Při provozu lodní stanice na kmitočtových kanálech kategorie služeb plavidlo-plavidlo musí být vysílací výkon této stanice automaticky snížen na hodnotu od 0,5 do 1 W.

§ 8

Kategorie služby plavební informace

(1) Kategorie služby plavební informace je komunikace mezi lodními stanicemi a pobřežními stanicemi osob odpovědných za technický provoz na vodních cestách.

(2) Pro plavební informace podávané plavební správou je vyhrazen kmitočtový kanál 80. Na tomto kmitočtovém kanále jsou ve vyhrazených hodinách v pracovní dny od 11.00 do 11.30 hod. a opakování od 11.30 do 12.00 hod. podávány informace o vodních stavech, omezení nebo zastavení plavebního provozu, údržbě vodních cest, povolených zvláštních přepravách nebo přepravách nebezpečných věcí, povolených veřejných akcích na vodní cestě apod.

(3) Tísňové, pilnostní a bezpečnostní zprávy přijímají všechny lodní a pobřežní stanice účastnící se radiotelefonní služby na vodních cestách na kmitočtových kanálech, na kterých udržují poslechovou pohotovost ve smyslu této vyhlášky a na ostatních kmitočtových kanálech. Plavební správa přijímá tísňové, pilnostní a bezpečnostní zprávy a hlášení plavebních nehod na kmitočtovém kanále 80 ve vyhrazených hodinách v pracovní dny od 7.00 do 18.00 hod. Po této době nebo i v této době je možno pro tyto zprávy použít radiokontaktní službu plavební správy např. telefonní záznamník, nebo operator plavební správy. V případě nebezpečí z prodlení je možno použít veřejnou telefonní nepřetržitou službu (policie, záchranná služba, hasiči) ve veřejné telefonní síti (mobilní telefon). Plavidlo, jehož lodní stanice zachytila tísňovou, pilnostní nebo bezpečnostní zprávu je povinno učinit taková opatření na pomoc ohroženému plavidlu, kterým neohrozí vlastní bezpečnost a uvědomit o situaci plavební správu, nejbližší pobřežní stanici, se kterou lze navázat rádiové spojení nebo v případě nezbytnosti uvědomit prostřednictvím veřejné telefonní sítě (mobilní telefon) policii, záchrannou službu, hasiče, apod. Pobřežní stanice, která zachytila tísňovou, pilnostní, nebo bezpečnostní zprávu je povinna zprostředkovat ohroženému plavidlu pomoc a uvědomit o situaci dostupnými telekomunikačními prostředky včetně pozemních plavební správu, případně v nebezpečí z prodlení policii, záchrannou službu, hasiče nebo orgány o jejichž uvědomění nebo pomoc bylo požádáno nebo je to nezbytné (např. správce vodního toku apod.).

(4) Pro tísňové zprávy a bezpečnostní radiotelefonní zprávy v mezinárodní plavbě v zahraničí je vyhrazen kmitočtový kanál 16 a pro tísňové a bezpečnostní digitální selektivní volání je v mezinárodní plavbě v zahraničí vyhrazen kanál 70. Kanál 16 smí být v okolí námořních přístavů použit pouze pro komunikaci mezi námořními plavidly a námořními pobřežními stanicemi. Tísňový a bezpečnostní systém využívající kmitočtové kanály 16 a 70 není na území České republiky zaveden, tyto kanály jsou však pro uvedený účel rezervovány. Pro vybavení lodních stanic pro účely přijímání zpráv na kmitočtovém kanále 70 v zahraničí v rámci celosvětově používaného námořního bezpečnostního rádiového systému pro nouzová volání a zajištění bezpečnosti platí

č.5 této vyhlášky.

(5) V případě, že plavidlo provádí přepravu nebezpečných věcí ve smyslu zákona, nebo zvláštní přepravu ve smyslu zvláštního předpisu⁴⁾, je povinno se při vjezdu do úseku s ohlašovací povinností označeného plavebním signálním znakem B 11⁴⁾ s přídavnou tabulkou "ohlašovací povinnost" ohlásit lodní stanicí a sdělit jméno plavidla, evidenční označení, druh plavidla, rozměry plavidla nebo soulodí, druh a množství přepravovaných nebezpečných věcí nebo druh zvláštní přepravy a trasu přepravy nebezpečných věcí nebo zvláštní přepravy pobřežní stanici určené plavební správou na kmitočtovém kanále vyznačeném na signálním znaku B 11⁴⁾. Toto plavidlo při plavbě v úseku s ohlašovací povinností ohlásí lodní stanicí na kmitočtovém kanále vyznačeném na signálním znaku rovněž každé přerušení plavby na ohlášené trase přepravy, které trvá více než dvě hodiny.

---------------------

4. Vyhláška Federálního ministerstva dopravy č.344/1991 Sb., kterou se vydává Řád plavební bezpečnosti na vnitrozemských vodních cestách České a Slovenské Federativní republiky, část I. Česká republika.

(6) Pro informace, podávané obsluhou plavebních komor zdymadel týkající se provozu plavební komory, jsou vyhrazeny kmitočtové kanály 09, 14, 18, 20, 73. Přidělení kmitočtových kanálů jednotlivým pobřežním stanicím je uvedeno v příloze č. 3. Pobřežní stanice obsluh plavebních komor zdymadel zajišťují poslechovou pohotovost a podávají informace o provozu plavební komory na přiděleném kmitočtovém kanále po dobu známých provozních hodin. Běžná poslechová pohotovost je od 7.00 hod. do 18.00 hod.

(7) Plavidla vybavená lodní stanicí se musí po vjezdu do rejdy plavební komory ohlásit pobřežní stanici obsluhy plavební komory na vyhrazeném kmitočtovém kanále pobřežní stanice této plavební komory a ohlásit jí jméno, druh a rozměry plavidla nebo soulodí a požádat o použití plavební komory. V případě, že plavidlo vybavené lodní stanicí je naložené nebezpečnými věcmi ve smyslu zákona nebo provádí zvláštní přepravy ve smyslu zvláštního předpisu⁴⁾, je povinno ohlásit této pobřežní stanici na vyhrazeném kmitočtovém kanále pobřežní stanice této plavební komory navíc evidenční označení plavidla, druh a množství přepravovaných nebezpečných věcínebo druh zvláštní přepravy.

(8) Pro informace podávané obsluhou přehradních nádrží a lodních zdvihadel jsou vyhrazeny kmitočtové kanály 03, 05. Pobřežní stanice obsluh přehradních nádrží a lodních zdvihadel zajišťují poslechovou pohotovost po dobu známých provozních hodin na přiděleném kmitočtovém kanále.

(9) Pro informace obchodně-provozní povahy a zásobování je pro spojení mezi lodními stanicemi a pobřežními stanicemi vyhrazen kmitočtový kanál 82.

(10) Pro informace sociální povahy je pro provoz mezi lodními a pobřežními stanicemi vyhrazen kmitočtový kanál 27.

(11) Pro informace týkající se celního odbavení plavidel je vyhrazen kmitočtový kanál 07, 08, 22. Přidělení kmitočtových kanálů je uvedeno v příloze č. 3.

(12) Pro informace hydrometeorologického a meteorologického charakteru je vyhrazen kmitočtový kanál 19.

(13) Pro řízení provozu plavebních společností je vyhrazen kmitočtový kanál 21, 78, 79, 81. Přidělení kmitočtových kanálů je uvedeno v příloze č. 3.

(14) Plavidla vybavená lodní stanicí ve smyslu § 3 odst. 2, nebo z důvodu plavby v zahraničí dvěma rádiovými stanicemi musí mít druhou rádiovou stanici při plavbě zapnutou a zajišťovat příjmovou pohotovost na kmitočtovém kanále 80.

(15) Při provozu rádiových stanic na kmitočtových kanálech kategorie služeb plavební informace musí být vysílací výkon těchto stanic automaticky snížen na hodnotu od 0,5 do 1 W.

§ 9

Kategorie služby plavidlo - přístavní správa

(1) Kategorie služby plavidlo - přístavní správa je komunikace mezi lodními stanicemi a pobřežními stanicemi přístavní správy.

(2) Pro přístavní správy veřejných přístavů jsou vyhrazeny kmitočtové kanály 11 a 14. Přidělení kmitočtových kanálů je uvedeno v příloze č.3. Přístavní správy veřejných přístavů zajišťují poslechovou pohotovost na přidělených kmitočtových kanálech uvedených v příloze č.3, po dobu známých provozních hodin. Běžná poslechová pohotovost pobřežní stanice veřejného přístavu je od 7.00 hod. do 15.00 hod.

(3) Pro přístavní správy přístavů, které nejsou ve smyslu zákona veřejnými přístavy, nebo dočasné (smluvní) provozovatele přístavního provozu ve veřejných přístavech jsou vyhrazeny kmitočtové kanály 08, 71, 72, 74. Přidělení kmitočtových kanálů je uvedeno v příloze č. 3. Přístavní správy přístavů , které nejsou veřejnými přístavy mohou zajišťovat poslechovou pohotovost po dobu známých provozních hodin.

(4) Plavidla vybavená lodní stanicí musí před vplutím do přístavu ohlásit pobřežní stanici provozovatele přístavu na kmitočtovém kanále pobřežní stanice tohoto přístavu jméno, druh a rozměry plavidla nebo soulodí a požádat o povolení vplutí do přístavu. Přístavní správa v případě souhlasu udělí rádiovou stanicí plavidlu příslušné pokyny týkající se vplutí, vyvázání a pohybu v přístavu. V případě, že plavidlo provádí přepravu nebezpečných věcí ve smyslu zákona nebo provádí zvláštní přepravy ve smyslu zvláštního předpisu ⁴⁾, je povinno ohlásit pobřežní stanici přístavní správy na kmitočtovém kanále pobřežní stanice tohoto přístavu navíc evidenční označení, druh a množství přepravovaných nebezpečných věcí nebo druh zvláštní přepravy.

(5) Pro informace týkající se nakládky a vykládky zboží v přístavu, nástupu a výstupu cestujících je pro provoz mezi lodními stanicemi a pobřežní stanicí přístavu vyhrazen kmitočtový kanál 12 a druhá rádiová stanice pobřežní stanice přístavu. Plavidlo může požádat pobřežní stanici přístavu o příjem na kmitočtovém kanále 12, na kmitočtovém kanále, na kterém je přístavní správou držena poslechová pohotovost.

(6) Při provozu rádiových stanic na kmitočtových kanálech kategorie služby plavidlo - přístavní správa musí být vysílací výkon těchto stanic automaticky snížen na hodnotu od 0,5 do 1 W.

(7) Prostřednictví kategorie služby plavidlo - přístavní správa mohou být s výjimkou kmitočtového kanálu 12 zprostředkovány pouze takové zprávy, které se vztahují k plavbě a bezpečnosti plavby, pohybu plavidla v přístavu a na jeho rejdě, bezpečnosti osob a výzva k přepnutí rádiové stanice na jiný kmitočtový kanál.

§ 10

Kategorie služby komunikace na plavidle

(1) Kategorie služby komunikace na plavidle je vnitřní radiokomunikací na plavidle nebo radiokomunikace ve skupině plavidel, která jsou vlečena, tlačena nebo bočně spřažena a rovněž tak komunikace pro manipulaci s lany a uvazovací instrukce.

(2) Kategorie služby komunikace na plavidle může být s výjimkou malých plavidel zprostředkována prostřednictvím přenosných rádiových stanic.

(3) Prostřednictvím kategorie služby komunikace na plavidle mohou být zprostředkovány pouze takové zprávy, které se vztahují k plavbě, provozu plavidla, bezpečnosti plavby a bezpečnosti osob.

(4) Při provozu rádiových stanic na kmitočtových kanálech komunikace na plavidle musí být vysílací výkon těchto stanic automaticky snížen na hodnotu od 0,5 do 1 W.

§ 11

Kategorie služby veřejná korespondence

Kategorie služby veřejná korespondence je radiokomunikace mezi lodními stanicemi a veřejnou národní a mezinárodní sítí telekomunikačního spojení nebo mezi lodními stanicemi prostřednictvím pobřežních stanic přístupných veřejnému provozu. Tato služba není v České republice zajišťována. Vzhledem k dobrému pokrytí České republiky i řady dalších evropských zemí rádiovým signálem, je možno kategorii služby veřejná korespondence nahradit veřejnou telefonní službou - mobilními telefony. Spojením mobilními telefony není možno, pokud není tak v jednotlivých případech stanoveno, nahradit poslechovou pohotovost a povinnost provozu rádiové stanice u jednotlivých kategoriích služeb.

§ 12

Technické požadavky na rádiové stanice radiotelefonní služby na vodních cestách

(1) Lodní a pobřežní stanice účastnící se radiotelefonní služby na vodních cestách musí být vybaveny nejméně jednou rádiovou stanicí s kmitočtovým rozsahem podle této vyhlášky. V případě, že je lodní stanice nebo pobřežní stanice vybavena druhou rádiovou stanicí, musí i tato stanice mít kmitočtový rozsah podle příslušného ustanovení této vyhlášky. Rádiové stanice lodní stanice sloužící k zajištění radiotelefonní služby komunikace na plavidle musí mít kmitočtový rozsah dostatečný alespoň pro zajištění této služby.

(2) Pobřežní stanice plavební správy a přístavní správy veřejného přístavu musí být vybaveny dvěma rádiovými stanicemi s kmitočtovým rozsahem podle této vyhlášky.

(3) Technické požadavky na rádiové stanice lodních a pobřežních stanic radiotelefonní služby na vodních cestách stanoví

č. 5.

(4) Lodní stanice a pobřežní stanice schvaluje a povolení k jejich provozu vydává Český telekomunikační úřad.

Přechodná a závěrečná ustanovení

§ 13

(1) Současné kmitočtové kanály 08 a 14 jsou pro kategorii služby plavební informace přiděleny dočasně do doby dvou let od data účinnosti této vyhlášky.

(2) Současné kmitočtové kanály 08 a 72 jsou pro kategorii služby plavidlo - přístavní správa přiděleny dočasně do doby dvou let od data účinnosti této vyhlášky.

§ 14

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1.ledna 2000.

Seznam příloh:

1

Kmitočtové kanály a vysílací kmitočty radiotelefonní služby na vodních cestách

2

Kmitočtové kanály radiotelefonní služby na vodních cestách stanovené k používání v České republice

3

Kmitočtové kanály a volací znaky přidělené pobřežním stanicím radiotelefonní služby na vodních cestách na území České republiky

4

Provozní řád radiotelefonní služby na vodních cestách

5

Technické požadavky na rádiové stanice radiotelefonní služby na vodních cestách

B)

N á v r h

Vyhláška

Ministerstva dopravy a spojů

ze dne ................. 1999

kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy č. 223/1995 Sb., o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách.

N á v r h

VYHLÁŠKA

Ministerstva dopravy a spojů

ze dne ............

kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy č.223/1995 Sb., o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách

Ministerstvo dopravy a spojů stanoví podle § 52 zákona č.114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění zákona č...../1999 Sb. (dále jen “zákon”):

Čl.I

Vyhláška č.223/1995 Sb.,o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestáchse mění takto:

1. V § 8 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:

“ (2) Minimální výše pojistné události, na kterou musí být sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem plavidla, tj.limit plnění, činí

1. 250 000,- Kč u malých plavidel do maximálního výtlaku 10 tun, kterými se provádí koncesovaná vodní doprava a převozních lodí určených k přepravě méně než 12 cestujících,

2. 500 000,- Kč u malých plavidel nad maximální výtlak 10 tun, kterými se provádí koncesovaná vodní doprava,

3. 40 000,-Kč/1 cestující u osobních lodí a převozních lodí určených k přepravě více než 12 cestujících,

4. 2 000,-Kč/ kW celkového výkonu motoru u remorkérů,

5. 1 000,-Kč/t maximálního výtlaku v tunách u nákladních motorových lodí, speciálních lodí a plovoucích strojů,

6. 1 500,-Kč/t nosnosti u tankových motorových lodí a lodí přepravujících nebezpečný náklad.”

Čl. II

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1.ledna 2000.

C)

N á v r h

Vyhláška

Ministerstva dopravy a spojů

ze dne .............. 1999

kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy č. 224/1995 Sb., o způsobilosti osob k vedení a obsluze plavidel.

N á v r h

VYHLÁŠKA

Ministerstva dopravy a spojů

ze dne ............

kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy č.224/1995 Sb., o způsobilosti osob k vedení a obsluze plavidel

Ministerstvo dopravy a spojů stanoví podle § 52 zákona č.114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění zákona č. ......./1999 Sb., (dále jen “zákon”):

Čl.I

Mění se název vyhlášky, který zní:

“ o způsobilosti osob k vedení a obsluze plavidel a k provozování vnitrozemské vodní dopravy”.

Čl.II

Vyhláška č.224/1995 Sb., o způsobilosti osob k vedení a obsluze plavidel se mění takto:

1. Za § 19 se vkládá nový § 19a, který včetně nadpisu zní:

“ § 19a

(k § 33a odst. 3 zákona)

Odborná způsobilost k provozování vodní dopravy pro cizí potřeby

(1) Odbornou způsobilostí se rozumí soubor odborných znalostí vztahujících se k provozování vnitrozemské vodní dopravy, jakož i schopnost jejich uplatnění při provozování této dopravy.

(2) Odborná způsobilost se prokazuje

a) zkouškou z předmětů stanovených v příloze č.4, která je součástí této vyhlášky, nebo

2. dokladem o státní nebo maturitní zkoušce z daného předmětu podle přílohy č.4, která je

součástí této vyhlášky.

(3) Obsahem zkoušky je prokázání znalostí

a) právních předpisů upravujících vnitrozemskou plavbu, podmínky provozu plavidel na

vodních cestách, bezpečnost plavebního provozu, základy stavby plavidel a bezpečnost

práce při provozu, ceny, poplatky, daně a daňové řízení, pojištění, pracovněprávní vztahy,

2. základy občanského, sociálního a finančního práva, obchodněprávních živnostenskoprávních

vztahů,

3. mezinárodních smluv upravujících provozování vodní dopravy na vodních cestách mimo

území České republiky a právních předpisů upravujících celní řízení, jedná-li se o

provozování vodní dopravy na vodních cestách mimo území České republiky.

(4) Zkoušku odborné způsobilosti a uznání odborné způsobilosti ve smyslu zákona provádí plavební správa ve stanovených termínech; podmínkou je prokázání totožnosti žadatele o koncesi nebo jím určeného odpovědného zástupce.

(5) Zkouška se skládá před nejméně tříčlennou zkušební komisí, Zkušební komisi ustanovuje plavební správa. O zkoušce se vyhotoví protokol podepsaný členy zkušební komise.”

Čl. III

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1.ledna 2000.

č. 4

Vymezení zkušebních předmětů, z jejichž znalosti se prokazuje odborná způsobilost

k provozování vnitrozemské vodní dopravy, a vymezení škol, jejichž vysvědčení o státní nebo maturitní zkoušce nahrazuje odbornou způsobilost

Název předmětu Školy, jejichž vysvědčení o státní nebo

maturitní zkoušce dokládá odbornou

způsobilost

-----------------------------------------------------------------------------------------------

1. Vnitrozemská plavba a mezinárodní Dopravní fakulta ČVUT,

smlouvy s ní související, bezpečnost

plavebního provozu

2. Občanské a sociální právo (znalosti Právnické fakulty vysokých škol,

potřebné pro provozování činnosti,

zejména pracovněprávní vztahy a sociální

zabezpečení)

3. Obchodněprávní vztahy, Právnické fakulty vysokých škol,

živnostenskoprávní vztahy (znalosti vysoké školy nebo fakulty dopravní a

potřebné pro provozování činnosti, ekonomické a střední a vyšší odborné

zejména obchodní smlouvy, doprav- dopravní školy

ní kontrakty, dopravní dokumenty)

4. Finanční právo (znalosti potřebné pro Právnické fakulty vysokých škol

provozování činnosti, zaměřené zej- vysoké školy nebo fakulty ekonomické a

ména na ceny, daně, daňová řízení, dopravní, střední ekonomické nebo

poplatky, pojištění a celní řízení) obchodní školy, střední a vyšší odborné

dopravní školy

5. Základy stavby plavidel a bezpečnost Vysoké školy nebo fakulty strojní dopravní,

práce při provozu, ekonomické a báňské, střední a vyšší

odborné dopravní školy a střední odborné

školy strojní