Evropským trendem ve vzdělávání je svoboda a pluralita. Jednou z forem naplňování tohoto trendu v České republice je vznik soukromých škol a zařízení na základě zákona 171/1990 Sb. Současně se v Evropě1 počítá s tím, že nestátním školám a zařízením budou poskytovány dotace z veřejných prostředků tak, aby mohly plnit své vzdělávací cíle v podmínkách srovnatelných se státními zařízeními. Přesto se uvažuje s tím, že svobodně založené školy budou vyzvány k tomu, aby i samy přispívaly určitou částkou, čímž by na sebe přebíraly část zodpovědnosti a podporovaly své nezávislé postavení.
V zemích Evropské unie není zavedena obecně praxe plné úhrady nákladů soukromých škol z veřejných rozpočtů na úrovni státních škol. Je však žádoucí, aby rozhodnutí o podílu státního rozpočtu na financování soukromých škol a školských zařízení vycházelo ze znalosti výdajů, které se na jednoho žáka vynakládají ve školách a zařízeních zřizovaných ministerstvem nebo školským úřadem.
Pokud bude Česká republika sledovat evropské trendy rozvoje úlohy samosprávy, pak ve financování škol a školských zařízení poroste váha regionálních a místních rozpočtů. Pro financování soukromých škol a školských zařízení pak bude o to významnější, aby měly zákonem definovaný podíl prostředků z veřejných financí na 1 žáka. Tyto prostředky v jejich podstatě je totiž třeba chápat jako prostředky pro žáka. I odtud plyne význam normativu prostředků na výchovu a vzdělávání žáků.
Vazba mezi normativem na žáka srovnatelné školy zřizované ministerstvem nebo školským úřadem a soukromé školy byla naplněna naposledy v roce 1996 nařízením vlády2, kdy v § 5, odst. 1 je řečeno “Dotace škole nebo zařízení se stanovuje podle počtu žáků a procentního podílu z normativu srovnatelné školy nebo zařízení, které zřizuje ministerstvo nebo školský úřad.” Tento princip byl opuštěn nařízením vlády3 z roku 1998, kdy v § 5, odst. 1 se uvádí “...Normativy na příslušný kalendářní rok stanoví ministerstvo z normativu předcházejícího roku v souladu se změnami neinvestičních výdajů s výjmkou výdajů na mzdy a ostatní osobní výdaje a související pojistné na zdravotní pojištění, sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti ...”
Tím byl porušen princip srovnatelného základu pro stanovení normativu na žáka mezi školami a zařízeními státními a soukromými. Současně zavedením “nových normativů pro soukromé školy a zařízení” byla snížena transparentnost financování ve školství.
Konkrétní dopad pro rok 1999 spočívá v tom, že nárůst normativu pro soukromé školy a zařízení je v průměru téměř třikrát nižší, než ve školách státních, když odhlédneme od snížení procentních podílů u některých typů škol.
Záměrem předkladatelů návrhu této novely zákona je vrátit do rozdělování financí kapitoly školství jako společný základ normativ neinvestičních prostředků na 1 žáka. Rozhodnutí o procentním podílu dotace soukromým školám a zařízením má výraznou politickou stránku, proto předkladatelé navrhují, aby toto rozhodnutí nabylo podobu zákona. To, že zákon o státním rozpočtu je přijímán pro každý rozpočtový rok, umožní reagovat na změny ve společnosti a našem školství.
K § 57a odst. 2a
Jako součást (patrně formou přílohy) vládního návrhu zákona o státním rozpočtu budou uvedena procenta, stanovená pro jednotlivé typy soukromých škol a zařízení. Nepožaduje se vyjádření v absolutních částkách v Kč normativu na jednoho žáka, neboť v době projednávání návrhu zákona o státním rozpočtu MŠMT ČR nemá proveden rozpis rozpočtové kapitoly, z něhož normativy vycházejí.
Při rozpisu však musí ministerstvo použít normativu na 1 žáka srovnatelného typu školy zřizované ministerstvem nebo školským úřadem. Povinnost zveřejnit tyto normativy je MŠMT ČR uložena v § 12 odst. 4, písm. f) zákona 564/1990 Sb. o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění zákona č. 139/1995 Sb.
Ze zákona o státním rozpočtu a zveřejněných normativů na 1 žáka může každý občan získat informaci o tom, jaká je výše dotací soukromé škole nebo zařízení ze zákona.
K § 57 a odst. 3
Vláda se zmocňuje pro stanovení podmínek dotací soukromým školám a případné navýšení. Podmínkami se zejména rozumí zařazení soukromých škol a zařízení do sítě, škola má uzavřenou smlouvu, řádné výkaznictví, atd. Podmínky pro navýšení dotací plynou zejména z naléhavosti společenské potřeby činnosti soukromé školy nebo zařízení v daném místě, atd.
Úplné znění části novelizovaného zákona č. 29/1984 Sb., ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením změn. Nový text je vyznačen tučným písmem a podtrženě, vypouštěný text v kulatých závorkách kurzívou.
ČÁST OSMÁ
Školy soukromé a školy církevní
§ 57a
Soukromými školami jsou soukromé základní školy, soukromé základní umělecké školy, soukromé střední školy, soukromá střediska praktického vyučování, soukromá učiliště, soukromé vyšší odborné školy a soukromé speciální školy. Soukromé školy jsou školami podle tohoto zákona, jeho ustanovení se na ně vztahují s výjimkou ustanovení §6 odst.5, § 10 a 10a, §11a, §18, §19 odst.6,§22 odst. 3, §29 odst.2, §30 odst.3,§43, §53 až 57, §58 písm.b) a § 63 odst.6 a 7.
Působnost při zajišťování povinné školní docházky a ve věcech všeobecně pedagogických vykonává vůči těmto školám ministerstvo.
(3)
Vláda předkládá návrh zákona o státním rozpočtu včetně dotací na jednoho žákasoukromým školám a zařízením. Tato dotace je vyjádřena jako procentoz normativu srovnatelného typu školy nebo zařízení 12, které zřizujeministerstvo nebo školský úřad.
.
(4)Vláda republiky stanoví nařízením podmínky (a výši)pro poskytování a zvýšení
dotací soukromým školám.
12 Viz § 12 odst.4, písm. f, zákona č.564/1990 Sb.,ve znění zákona č.139/1995 Sb.
1 Srovnej např. Rezoluci Evropského parlamentu z 14.3.1984, dokumenty Evropského fóra pro svobodu ve vzdělávání.