Důvodová zpráva k Návrh zákona o státní sociální podpoře

K článku I

K bodům 1, 2 a 3

Jde o legislativně technické úpravy související s návrhy přeřadit přídavek na dítě z testovaných do netestovaných dávek státní sociální podpory a testované dávky státní sociální podpory rozšířit o novou dávku, zdravotní příplatek.

K bodům 4, 9, 15, a 17

Jde o legislativně technické úpravy související s návrhem plošné výplaty dětských přídavků.

K bodům 5, 6, 7, 11, 16 a 20

Průměrná doba pobírání čtvrtletně prokazovaných, evidovaných a následně testovaných dávek státní sociální podpory přesahuje cca 9 měsíců. Čtvrtletní frekvence prokazování, evidování a testování příjmové situace rodin je tedy zbytečná a kontraproduktivní. Zvolnění frekvence z kalendářního čtvrtletí na kalendářní pololetí dále sníží obslužné náklady testování o polovinu.

K bodu 8

Konstrukce tzv. rozhodného příjmu rodiny je nepřesná, diskriminující druhá manželství se závislými dětmi a navíc v rozporu se současným právním řádem (50, 85 a 86 zákona č.94/1963 Sb., o rodině v platném znění). Na jedné straně se přijaté výživné znovu provdané matky od bývalého manžela započítává do rozhodného příjmu rodiny a na straně druhé se k odvedenému výživnému jejího nového manžela s vyživovacími povinnostmi k dětem z prvního manželství nepřihlíží. Spekulativní konstrukce, kdy z příjmů rodiny nelze odečíst zákonem stanovené a zaplacené výživné, účelově produkuje masu rodin, kterým jsou bezdůvodně snižovány, respektive i odebírány testované dávky státní sociální podpory. Zákon tak v podstatě sám podněcuje nízkou " vyživovací kázeň " rozvedených rodičů k závislých dětem z předchozích manželství. Anomálii se navrhuje vyřešit zavedením institutu odpočítatelných výdajů při určování rozhodného příjmu rodiny, za které považovat soudem stanovené výživné pro dítě a rozvedeného manžela a úhradu některých nákladů neprovdané matky.

K bodu 10

Jde o legislativně technickou úpravu související s návrhem zavést novou adresnou sociální dávku státní sociální podpory, zdravotní příplatek.

K bodu 12

Přeřazení přídavku na dítě z testovaných do netestovaných dávek státní sociální podpory podporují následná fakta:

a) Podle současných paramentrů a stavu příjmové situace rodin má možnost de-iure pobírat dětské přídavky 85 procent rodin se závislými dětmi v České republice. De - - facto dětské přídavky pobírá 82 procent rodin. S předpokládanou objektivizací institutu životního minima se počet rodin dále zvýší. Za této situace náklady na personální a technickou obslužnost vedení evidence a testování příjmové situace všech rodin se závislými dětmi ve státě kvůli cca 10 procentům nejbohatších, již značně převyšují dosahované úspory. Testování je tak naprosto kontraproduktivní. Navrhovanou plošnou výplatou dětských přídavků, pouze na základě individuálního uplatnění nároku po narození dítěte, se kritizovaná byrokratická zátěž sociálního systému České republiky podstatně sníží. b) Přesné posouzení výše příjmu rodiny pro poskytnutí dětského přídavku současný systém evidence a testování neumožňuje. Aktuálnost testování příjmů rodiny je ročně zpožděná, kdy např. příjmová situace rodiny neprovdané matky je po porodu dítěte měřena příjmy minulými, neaktuálními, to jest příjmy z bývalé ekonomické aktivity, nikoliv příjmy aktuálními, to jest příjmy z mateřské dovolené a následně z rodičovského příspěvku. Plošná výplata dětských přídavků anomálii elegantně odstraní.

c) Systémová opodstatněnost zařazení jedné z hlavních dávek státní sociální pomoci rodinám s dětmi, dětského přídavku, do dávek testovaných a ostatních, to jest rodičovského příspěvku, porodného a zaopatřovacího příspěvku do netestovaných dávek státní sociální podpory neexistuje. Prokazatelný systémový nedostatek současné dikce zákona o státní sociální podpoře je nezbytné napravit a všechny základní dávky státní sociální podpory rodinám se závislými dětmi systémově sjednotit.

d) Současné testování příjmové situace rodiny jako podmínky přidělení přídavku na dítě není kompatibilní s legislativou zemí Evropské unie. S předpokládaným vstupem je nezbytné českou legislativu s EU sjednotit.

K bodu 13

Měřeno k předtransformačnímu roku 1989 dosahuje propad kupní síly průměrného dětského přídavku 34,3 procentních bodů. Spojeno s novými dávkami státní sociální podpory, které rodinám se závislými dětmi náležejí, to jest se sociálním příplatkem a příspěvkem na bydlení, dosahuje propad kupní síly všech tří sociálních dávek 55,4 procentních bodů u dvou a 64,2 procentních bodů u třídětných zaměstnaneckých rodin s průměrnými příjmy. Jde o jednu z hlavních příčin nejnižší natality populace za posledních 212 let. Návrh sleduje zachovat reálnou úroveň roku 1989 u sociální pomoci rodinám s dětmi alespoň jednodětným a dvoudětným rodinám. Zvýšení průměrného dětského přídavku ze současných 524 Kč na navržených 1081 Kč bude významně kompenzováno snížením výdajů na sociální příplatky a na příspěvky na bydlení. Další úspory vzniknou snížením obslužných nákladů na poskytování obou sociálních dávek.

K bodu 14 Přijetím zákona č.48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění meziročně vzrostly ceny placené stomatologické péče v roce 1997 o 270,7 procent a v roce 1998 o 3,6 procent. Řada úkonů dosahuje tisícových až desetitisícových částek. Placené služby praktických lékařů meziročně vzrostly o 18,1 procent v roce 1997 a o 6,8 procent v roce 1998. Přijetím vyhlášek Ministerstva zdravotnictví č.57/1997 Sb., č.109/1997 Sb., č.131/1997 Sb., č.220/1997 Sb., č.317/1997 Sb., č.72/1998 Sb., č.209/1998 Sb., č.291/1998 Sb. a zejména č.59/1999 Sb. podstatně vzrostly přímé platby pacientů za léky, léčebné prostředky a pomůcky. Od ledna 1989 vzrostly ceny placených zdravotnických výrobků a placené zdravotní péče 8,5 krát. Dostupnost zdravotní péče garantovaná Ústavním zákonem České republiky se tak podstatně snížila seniorům, vícedětným rodinám, zdravotně a mentálně postiženým občanům. Pro naplnění Ústavy a zabezpečení dostupnosti základní zdravotní péče všem občanům České republiky se navrhuje rozšířit strukturu testovaných dávek státní sociální podpory o zdravotní příplatek. Rozsah nezbytné zdravotní péče, na který se zdravotní příplatek má vztahovat, vymezí ministerstvo zdravotnictví, o adresném poskytnutí bude kompetentní rozhodnout ošetřující lékař.

K bodu 18

S ohledem na navrhovanou změnu prokazování příjmové situace rodin u příspěvku na bydlení ze tří na 6 měsíců se navrhuje opětovně obnovit původní povinnost žadatele prokázat zaplacení nájemného včetně služeb spojených s bydlením. Na rozdíl od předchozí dikce zákona o státní sociální podpoře ale v podstatně zjednodušené formě.

K bodu 19

Jde o legislativně technickou úpravu rozšiřující soubor zákonem stanovených dokladů pro rozhodování o testovaných dávkách státní sociální podpory o účty léků, očkovacích látek, stomatologických protetických náhrad, brýlí a kontaktních čoček, sluchových pomůcek, terapeutických přípravků, léčebných rehabilitačních pomůcek a placené lékařské respektive rehabilitační péče nakoupených jednotlivci na lékařský předpis nebo doporučení a nehrazené nebo jen částečně hrazené pojišťovnou. O nezbytnosti nakoupení rozhodne ošetřující lékař dle prováděcího předpisu ministerstva zdravotnictví.

K článku II

Účinnost novely zákona o státní sociální podpoře se navrhuje stanovit k 1.lednu 2000.

V Praze dne 31.května 1999

Jaroslav Štrait

Ludmila Brynychová

Václav Exner

Vojtěch Filip

Taťána Jirousová

Jaromír Kohlíček

Znění části zákona č.117/1995 Sb., o státní sociální podpoře v platném znění s vyznačením navrhovaných změn (nový text je podtržen, text vypuštěný je tučný)

x x x

2

Druhy dávek

Dávky státní sociální podpory jsou:

a) dávky poskytované v závislosti na výši příjmu

1. přídavek na dítě,

1. sociální příplatek,

2. příspěvek na bydlení,

3. příspěvek na dopravu,

4. zdravotní příplatek,

b) ostatní dávky

1. přídavek na dítě,

2. rodičovský příspěvek,

3. zaopatřovací příspěvek,

4. dávky pěstounské péče,

5. porodné,

6. pohřebné,

x x x

5

(1) Za příjem se pro účely stanovení rozhodného příjmu považují

a) z příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů³⁾ a nejsou od této daně osvobozeny, tyto příjmy:

1. příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky uvedené v 6 odst. 1 a 10 zákona o daních z příjmů,

2. příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti uvedené v 7 odst. 1 a 3 zákona o daních z příjmů,

3. příjmy z kapitálového majetku uvedené v 8 odst. 1 písm. a) až g) zákona o daních z příjmů,

4. příjmy z pronájmu uvedené v 9 zákona o daních z příjmů,

5. ostatní příjmy uvedené v 10 odst. 1 písm. a) až g) zákona o daních z příjmů,

a to po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení a dalších výdajů, odpočítávaných z takových příjmů podle zákona o daních z příjmů, po odpočtu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, pokud nebyly pojistné a příspěvek zahrnuty do těchto výdajů, a po odpočtu daně z příjmů připadající na tyto příjmy,

b) z příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob a jsou osvobozeny od této daně, příjmy uvedené v 4 odst. 1 písm. b),e),ch),k), jde-li o stipendia ze státního rozpočtu, m) až r),v),w) a z) a v 6 odst. 9 písm. k),m),o),s) a u) zákona o daních z příjmů, a to po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení a dalších výdajů, odpočítávaných z takových příjmů podle zákona o daních z příjmů, které se pro tento účel stanoví obdobně jako takové výdaje pro určení základu daně podle zákona o daních z příjmů,

c) dávky nemocenského pojištění (péče) a důchodového pojištění,

d) hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání,⁴⁾

e) příjmy ze zahraničí obdobné příjmům uvedeným v písmenech a) až d) v částce, v jaké byly vyplaceny, popřípadě po odpočtu výdajů, daní, pojistného a příspěvků uvedených v písmenech a) a b), nebyly-li tyto příjmy už započteny podle písmen a) až d),

f) rodičovský příspěvek a zaopatřovací příspěvek pro nárok na přídavek na dítě, sociální příplatek, příspěvek na dopravu a příspěvek na bydlení,

g) přídavek na dítě pro nárok na sociální příplatek a příspěvek na bydlení,

(2) Do rozhodného příjmu se započítává každý z příjmů uvedených v odstavci 1 samostatně, a žádný z takových příjmů nelze snížit o ztrátu z jiného druhu příjmů ani o ztrátu ze stejného druhu příjmů, k níž došlo za jiné období než za období, za něž se rozhodný příjem zjišťuje. Byla-li poplatníkovi daně z příjmů zvýšena, popřípadě snížena daň z příjmů podle zákona o daních z příjmů, příjem uvedený v odstavci 1 se o toto zvýšení snižuje, popřípadě se o toto snížení zvyšuje v tom kalendářním roce, zjišťuje-li se rozhodný příjem za kalendářní rok, nebo v tom kalendářním čtvrtletí, zjišťuje-li se rozhodný příjem za kalendářní čtvrtletí, v němž došlo k takovému zaúčtování. Věta druhá platí obdobně, jde-li o přeplatky nebo nedoplatky na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistném na veřejné zdravotní pojištění.

(3) Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní rok 6 písm. a), započítávají se příjmy uvedené v odstavci 1

a) v písmenu a) v tom kalendářním roce, v němž byly předmětem daně z příjmů podle zákona o daních z příjmů,

b) v písmenu b), jde-li o příjmy uvedené v 4 odst.1 písm. b), e),ch),k),m) až r),v),w) a z) a v 6 odst. 9 písm.k),m), a s) zákona o daních z příjmů, v tom kalendářním roce, v němž byly vyplaceny,

c) v písmenu b), jde-li o příjmy uvedené v 6 odst. 9 písm. o) a u) zákona o daních z příjmů, v tom kalendářním roce, v němž byly plátcem zaúčtovány,

d) v písmenu c), jde-li o dávky nemocenského pojištění (péče), v tom kalendářním roce, v němž byly plátcem zaúčtovány,

e) v písmenu c), jde-li o dávky důchodového pojištění, a v písmenech d),f) a g) v tom kalendářním roce, v němž byly vyplaceny,

(4) Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní pololetí 6 písm. b), započítávají se příjmy uvedené

a) v odstavci 1 písm. a) č.1 v tom kalendářním pololetí, v němž byly zaúčtovány,

b) v odstavci 1 písm. a) č.3 až 5 v tom kalendářním pololetí, v němž byly vyplaceny,

c) v odstavci 1 písm. b), jde-li o příjmy uvedené v 4 odst. 1 písm. b),e),ch),k),m) až r),v),w) a z) a v 6 odst. 9 písm. k),m), a s) zákona o daních z příjmů, v odstavci 1 písm. c), jde-li o dávky důchodového pojištění, a v odstavci 1 písm. d),f) a g) v tom kalendářním pololetí, v němž byly vyplaceny,

d) v odstavci 1 písm. b), jde-li o příjmy uvedené v 6 odst. 9 písm. o) a u) zákona o daních z příjmů, a v odstavci 1 písm. c), jde-li o dávky nemocenského pojištění (péče), v tom kalendářním pololetí, v němž byly zaúčtovány,

(5) Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní pololetí 6 písm. b) a v tomto rozhodném období osoba podle svého prohlášení vykonávala činnost, z níž má příjmy uvedené v odstavci 1 písm. a) č. 2, započítává se jako příjem z této činnosti do rozhodného příjmu

a) částka odpovídající měsíčnímu průměru stanovenému z příjmů z uvedené činnosti za kalendářní rok, byla-li v něm taková činnost vykonávána, který bezprostředně předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1.dubna do 31.března následujícího kalendářního roku, na které se dávka přiznává (51), nejméně však částka odpovídající životnímu minimu osoby podle 8 odst. 1 věta třetí, průměr se stanoví za kalendářní měsíce, v nichž osoba, podle svého prohlášení vykonávala alespoň po část kalendářního měsíce činnost, z níž měla příjmy uvedené v odstavci 1 písm a) č.2, nebo

b) částka odpovídající částce životního minima osoby podle 8 odst. 1 věty třetí, která podle svého prohlášení v kalendářním roce bezprostředně předcházející kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1.dubna do 31.března následujícího kalendářního roku, na které se dávka přiznává (51), nevykonávala činnost, z níž by měla příjem uvedený v odstavci 1 písm. a) č.2.

(6) Při stanovení částek životního minima podle odstavce 5 se vychází z částek životního mnima platných k prvnímu dni kalendářního čtvrtletí, za něž se nárok na dávku uplatňuje.

(7) Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní rok, započtou se příjmy ze zahraničí obdobné příjmům uvedeným v odstavci 1, pokud byly předmětem daně z příjmů podle zákona o daních z příjmů, v tom kalendářním roce, v němž byly předmětem této daně. V ostatních případech se příjmy ze zahraničí obdobné příjmům uvedeným v odstavci 1 započtou v tom rozhodném období, v němž byly vyplaceny. Je-li příjem uvedený v odstavci 1 vyplácen v cizí měně, propočte se na českou měnu podle příslušného kurzu vyhlášeného Českou národní bankou³¹⁾ platného k prvnímu dni rozhodného období, za které se zjišťuje rozhodný příjem, není-li dále stanoveno jinak. Pro přepočet měn podle věty druhé, u nichž Česká národní banka nevyhlašuje příslušný kurz, se použije kurz této měny obvykle používaný bankami v České republice k prvnímu dni rozhodného období, za které se zjišťuje rozhodný příjem. Je-li příjem vyplacený v cizí měně předmětem daně z příjmů podle zákona o daních z příjmů³⁾ přepočte se na českou měnu způsobem platným pro účely této daně z příjmů, a to v případech, kdy je rozhodným obdobím, za něž se rozhodný příjem zjišťuje, kalendářní rok.

(8) Odpočítatelným výdajem pro stanovení rozhodného příjmu rodiny jsou soudem stanovené výživné pro dítě a rozvedeného manžela a příspěvek na úhradu některých nákladů neprovdané matky.^7a)

_______________

³⁾ Zákon ČNR č.586/1992 Sb., o daních z příjmů v platném znění.

⁴⁾ 12 zákona č.1/1991 Sb., o zaměstnanosti.

³¹⁾35 zákona ČNR č.6/1993 Sb., o České národní bance.

⁷⁾ 115 občanského zákoníku.

^7a)50,85,86 a 92,95 zákona č.94/1963 Sb., o rodině.

x x x

6

Rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem je

a) u přídavku na dítě a příspěvku na dopravu kalendářní rok předcházející kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1.října do 30.září následujícího kalendářního roku, v němž před počátkem uvedeného období je třeba podle 51 prokázat rozhodný příjem, u zdravotního příplatku kalendářní rok předcházející kalendářnímu roku, v němž se nárok na dávku uplatňuje.

b) u sociálního příplatku a příspěvku na bydlení období kalendářního pololetí předcházejícího kalendářnímu pololetí, na které se nárok na dávky uplatňuje.

x x x

17

Podmínky nároku na přídavek na dítě

Nárok na přídavek na dítě má každé nezaopatřené dítě podle 11.

(1) Nárok na přídavek na dítě do 31.prosince 1998 má nezaopatřené dítě

a) ve zvýšené výměře, jestliže rozhodný příjem v rodině nepřevyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,80,

b) v základní výměře, jestliže rozhodný příjem v rodině převyšuje součin životního minima rodiny a koeficientu 1,80, avšak není vyšší než součin částky životního minima rodiny a koeficientu 2,20.

(2) Nárok na přídavek na dítě po 31.prosinci 1998 má nezaopatřené dítě

a) ve zvýšené výměře, jestliže rozhodný příjem v rodině nepřevyšuje součin životního minima rodiny a koeficientu 1,10,

b) v základní výměře, jestliže rozhodný příjem v rodině převyšuje součin částky životního minima a koeficientu 1,10, avšak není vyšší než součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,80,

c) ve snížené výměře, jestliže rozhodný příjem v rodině převyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,80, avšak není vyšší než součin částky životního minima rodiny a koeficientu 3,00.

x x x

18

Výše přídavku na dítě

Výše přídavku na dítě podle 17 činí za kalendářní měsíc součin částky na osobní potřeby dítěte a koeficientu 0,57.

(1) Výše přídavku na dítě podle 17 odst. 1 činí za kalendářní měsíc

a) ve zvýšené výměře součin částky na osobní potřeby dítěte a koeficientu 0,27.

b) v základní výměře součin částky na osobní potřeby dítěte a koeficientu 0,14.

(2) Výše přídavku na dítě podle 17 odst. 2 činí za kalendářní měsíc

a) ve zvýšené výměře součin částky na osobní potřeby dítěte a koeficientu 0,32,

b) v základní výměře součin částky na osobní potřeby dítěte a koeficientu 0,28,

c) ve snížené výměře součin částky na osobní potřeby dítěte a koeficientu 0,14.

x x x

HLAVA DESÁTÁ

ZDRAVOTNÍ PŘÍPLATEK

48a

Podmínky nároku na zdravotní příplatek

(1) Nárok na zdravotní příplatek má osoba, která jednorázově nebo opakovaně vynaložila v kalendářním roce na zdravotní péči částku přesahující 5 000 Kč, jestliže rozhodný příjem rodiny této osoby nepřevyšuje součin životního minima rodiny a koeficientu 1,60.

(2) Rozsah nezbytné zdravotní péče pro účely tohoto zákona stanoví prováděcím předpisem Ministerstvo zdravotnictví.

48b

Výše a výplata zdravotního příplatku

(1) Výše zdravotního příplatku činí rozdíl mezi vynaloženou částkou a 5 000 Kč.

(2) Zdravotní příplatek se vyplácí jednorázově.

x x x

51

(1) Pro nárok na výplatu přídavku na dítě a příspěvku na dopravu se prokazuje výše rozhodných příjmů. Náleží-li výplata přídavku na dítě a příspěvku na dopravu za září, náleží výplata těchto dávek za dobu po 30.září, jen jestliže do uvedeného data je prokázána výše rozhodných příjmů na tuto dávku po 30.září. Nejsou-li prokázány rozhodné příjmy podle věty první, výplata přídavku na dítě a příspěvku na dopravu se zastaví od splátky následující po splátce těchto dávek náležejících za kalendářní měsíc, do jehož konce je třeba prokázat výši příjmů pro jejich výplatu na období po 30.září. Neprokáže-li se rozhodný příjem ani do 30.října bezprostředně následujícího po dni 30.září, do něhož měla být výše rozhodných příjmů prokázána, nárok na přídavek na dítě a příspěvek na dopravu dnem 1.listopadu téhož roku zaniká. Prokáže-li se nárok na výplatu přídavku na dítě a příspěvku na dopravu za dobu, za kterou výplata těchto dávek podle tohoto odstavce nenáležela, přídavek na dítě a příspěvek na dopravu se doplatí zpětně za dobu, kdy se tato dávka nevyplácela. Prokáže-li se nárok na přídavek na dítě nebo příspěvek na dopravu za dobu po zániku nároku na tyto dávky podle tohoto odstavce, nárok na přídavek na dítě a příspěvek na dopravu opětovně vznikne zpětně za celou dobu, za níž byly podmínky pro nárok splněny. Zpětně lze dávky podle věty páté a šesté přiznat nejdéle na dobu stanovenou v 54 odst.2 větě první.

(2) Sociální příplatek a příspěvek na bydlení se přiznávají od 1.dubna do 31.března následujícího kalendářního roku nebo v rámci tohoto období na dobu kratší, jsou-li splněny podmínky nároku na tyto dávky jen pro tuto kratší dobu. Dávky náležející podle věty první se v rámci uvedeného období vyplácejí vždy po období kalendářního pololetí nebo v rámci tohoto kalendářního pololetí po dobu kratší, trval-li nárok na dávku jen po kratší dobu, než je kalendářní pololetí. Je-li sociální příplatek nebo příspěvek na bydlení vyplácen k poslednímu dni kalendářního pololetí, náleží jejich výplata v bezprostředně následujícím pololetí, jen jestliže nejpozději do konce prvního kalendářního měsíce tohoto následujícího kalendářního pololetí se prokáže výše rozhodných příjmů za kalendářní pololetí, k jehož poslednímu dni byla dávka vyplacena. Neprokáže-li se rozhodný příjem podle věty třetí, zastaví se výplata sociálního příplatku a příspěvku na bydlení od splátky náležející za kalendářní měsíc, do jehož konce je třeba prokázat výši příjmů pro výplatu sociálního příplatku a příspěvku na bydlení na následující kalendářní pololetí. Neprokáže-li se rozhodný příjem ani do konce kalendářního pololetí, za které by se měly uvedené dávky vyplácet, nárok na sociální příplatek a příspěvek na bydlení zaniká. Ustanovení věty třetí až páté neplatí, jde-li o sociální příplatek a příspěvek na bydlení vyplácený k poslednímu dni kalendářního pololetí končícího dnem 31.března. Prokáže-li se nárok na výplatu sociálního příplatku a příspěvku na bydlení za dobu, za kterou výplata těchto dávek podle tohoto odstavce nenáležela, nebo prokáže-li se nárok na sociální příplatek a příspěvek na bydlení za dobu zániku nároku na tyto dávky podle tohoto odstavce, postupuje se obdobně podle odstavce 1 věty páté a šesté.

(3) Splňuje -li oprávněná osoba po část kalendářního měsíce nárok na některou z dávek uvedených v odstavcích 1 a 2 v nižší výměře a po část tohoto kalendářního měsíce nárok na tutéž dávku ve vyšší výměře, náleží za kalendářní měsíc dávka ve výši odpovídající vyšší výměře dávky.

(3) Splňuje-li oprávněná osoba podmínky nároku na dávky uvedené v 2 písm.a), 2 písm.b) č.1 a 2, 36 písm.a) nebo 36 písm.b) jen část kalendářního měsíce, náleží tyto dávky ve výši, v jaké náleží za kalendářní měsíc.

(4) Nedosahují-li dávky za kalendářní měsíc částky 50 Kč, náležejí v této částce.

x x x

68

Náležitosti žádosti

(1) Žádost o dávku musí obsahovat

a) jméno, příjmení, místo trvalého pobytu, k němuž jsou hlášeny oprávněná osoba a osoby s ní společně posuzované podle 7, a rodná čísla těchto osob,

b) souhlas oprávněné osoby a společně s ní posuzovaných osob podle 50,

c) určení, jakým způsobem má být dávka vyplácena, popřípadě vyplacena (58 odst.2),

d) doklad o výši příjmu oprávněné osoby a společně s ní posuzovaných osob (5) v rozhodném období (6) v případech, kdy je přiznání dávky podmíněno příjmem,

e) potvrzení o skutečnostech uvedených v 30 odst. 4, o příjmech uvedených v 32 odst. 2, popřípadě o návštěvě dítěte v jeslích, mateřské škole nebo jiném zařízení uvedeném v 30 odst. 6, jde-li o nárok na rodičovský příspěvek,

f) skutečnosti prokazující nezaopatřenost dítěte, je-li to pro nárok na dávku nebo její výši potřebné,

g) potvrzení o místě sídla školy nebo její součásti, jde-li o nárok na sociální příplatek, příspěvek na dopravu nebo příspěvek na úhradu potřeb dítěte, je-li to pro nárok na dávku nebo její výši potřebné,

h) doklad o tom, že byt (obytná místnost) je užíván na základě vlastnictví k nemovitosti, doklady o řádné úhradě nájemného a služeb spojených s užíváním bytu, doklad o zaplacení daně z nemovitosti, jde-li o žádost o příspěvek na bydlení,

i) potvrzení o době trvání služby, jde-li o nárok na zaopatřovací příspěvek,

j) rozhodnutí o svěření dítěte do pěstounské péče, jde-li o nároky na dávky uvedené v 36, nebo rozhodnutí o ustanovení opatrovníkem, popřípadě rozhodnutí příslušného orgánu o dočasném svěření dítěte do péče osoby, která má zájem stát se pěstounem, jde-li o nároky podle 43.

k) doklady o proplacení nezbytných léků, očkovacích látek, stomatologických protetických náhrad, brýlí a kontaktních čoček, sluchových pomůcek, terapeutických přípravků, léčebných rehabilitačních pomůcek, služeb lékařů, terapeutů a sester potvrzené ošetřujícím lékařem, jde-li o žádost o zdravotní příplatek.

(2) Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní rok, považuje se za doklad, kterým se příjmy prokazují,

a) potvrzení, jde-li o příjmy uvedené

1. v 5 odst.1 písm.a) č.1,2 a 4 a písm.c) a d),

2. v 5 odst.1 písm.a) č.3 a 5, pokud nejsou zdaněny zvláštní sazbou daně podle zákona o daních z příjmů,

3. v 5 odst.1 písm.b), jedná-li se o příjmy uvedené v 4 odst.1 písm.k),m) až r) a v 6 odst.9 písm.k),mú,o),s) a u) zákona o daních z příjmů,

4. v 5 odst.1 písm.e), pokud jsou předmětem daně z příjmů podle zákona o daních z příjmů a nejsou zdaněny zvláštní sazbou daně podle zákona o daních z příjmů,

5. v 5 odst.1 písm.e), pokud se neprokazují způsobem uvedeným v č.4, jedná-li se o příjmy obdobné příjmům uvedeným v č.1 až 3 a lze je prokázat potvrzením,

b) prohlášení o výši příjmu, jde-li o ostatní příjmy.

(3) Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní pololetí, považují se za doklad, kterým se příjmy prokazují,

a) potvrzení, jde-li o příjmy uvedené

1. v 5 odst.1 písm.a) č.1, písm.c) a d) a příjmy uvedené v 5 odst.1 písm.b), jedná-li se o příjmy uvedené v 4 odst.1 písm.k),m) až r) a v 6 odst. 9 písm.k),m),o),s) a u) zákona o daních z příjmů,

2. v 5 odst.1 písm. e), jedná-li se o příjmy obdobné příjmům uvedeným v č.1 a lze je prokázat potvrzením,

b) prohlášení o výši příjmů, jde-li o ostatní příjmy.

(4) Pokud jsou některé z příjmů prokazovány způsobem uvedeným v odstavci 2 písm.b) a v odstavci 3 písm.b), může orgán rozhodující o dávce v případě pochybnosti požádat o potvrzení o takovém příjmu, nebrání-li tomu vážná překážka.

(5) Potvrzení o přípravě na budoucí povolání pro prokázání nezaopatřenosti dítěte (odstavec 1 písm.f) a potvrzení o sídle školy nebo její součásti (odstavec 1 písm.g) se předkládají každoročně vždy nejpozději do 30.září, pokud v jednotlivých případech okresní úřad neumožní, že lze potvrzení předložit v pozdějším termínu.

(6) Veškerá písemná podání v řízení o dávkách se předkládají v češtině, listinné doklady v jiných jazycích musí být opatřeny úředním překladem do češtiny, pokud orgán o dávkách rozhodující v odůvodněných případech od tohoto překladu neupustí.

(7) Lze-li skutečnosti uvedené v odstavci 1 ověřit z rozhodnutí příslušných orgánů²¹⁾ nebo z jiných dokladů, nevyžaduje se přiložení potvrzení.

_______________

²¹⁾ Například 8 odst.1 zákona č.582/1991 Sb., ve znění zákona ČNR č.9/1991 Sb., ve znění zákona ČNR č.272/1992 Sb.