Důvodová zpráva

Důvodová zpráva k Vládní návrh zákona o transformaci Českých drah

Sněmovní tisk: č. 265, 3. volební období

Průběžně zpracováváme a vylepšujeme obsah důvodových zpráv. Tento dokument může mít drobné nedostatky ve formátování — aktivně na nich pracujeme.

Tento dokument obsahuje důvodovou zprávu k návrhu zákona ze sněmovního tisku PSP ČR — záměr zákonodárce a odůvodnění jednotlivých ustanovení.

V souladu s programovým prohlášením vlády z června 1998 a podle usnesení vlády ČR č. 77 ze dne 27. ledna 1999 vypracovalo Ministerstvo dopravy a spojù návrh zákona o transformaci Èeských drah, kterým se upravuje postup při zakládání obchodní společnosti České dráhy, akciová společnost, její právní poměry a předmět činnosti a hospodaření Českých drah, a.s.

Při zpracování zákona o transformaci Českých drah na akciovou společnost vycházelo Ministerstvo dopravy a spojů z rozhodnutí minulých vedení ministerstva, zejména z rozhodnutí učiněných v roce 1996. V období následujícím po stávce zaměstnanců Českých drah počátkem roku 1997 byl vládě předložen materiál “Extrakt restrukturalizace Českých drah”, na jehož základě byly vládou České republiky schváleny teze restrukturalizace Českých drah usnesením vlády č. 507 ze dne 27. srpna 1997. Dalším usnesením vlády č. 413 ze dne 17. června 1998 byla schválena “Dopravní politika České republiky”, v rámci které byly stanoveny základní podmínky restrukturalizace Českých drah.

Pro Ministerstvo dopravy a spojů jako zpracovatele zákona o transformaci Českých drah vyplynula z usnesení vlády o restrukturalizaci Českých drah pro tvorbu zákona tato základní kritéria :

  1. zachovat na dobu nezbytně nutnou “unitární železnici”, t.j. zabezpečit jedním podnikatelským subjektem provozování dráhy a provozování drážní dopravy,

  2. umožnit případné oddělení dopravní infrastruktury podle požadavků Evropské unie jednoduchým krokem bez nutnosti měnit právní předpisy,

  3. zabezpečit, aby nově založená akciová společnost České dráhy byla oddlužena bez nároku na vyčerpaný státní rozpočet, tzn. z majetku Českých drah, státní organizace,

  4. znemožnit, aby se železniční infrastruktura v případě konkurzu, vyhlášeného na ČD, a.s., stala součástí konkurzní podstaty,

  5. umožnit případný prodej pozemků v obvodu dráhy pouze se souhlasem České republiky,

  6. zajistit, aby nadále při zadávání zakázek na modernizaci železniční infrastruktury, pořizované z veřejných prostředků, bylo postupováno podle zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek.

Současný majetek, ke kterému vykonávají České dráhy, státní organizace, právo hospodaření, musí být identifikován, dohledán a oceněn v účetní hodnotě. Současná hodnota majetku, se kterým hospodaří České dráhy, je odhadována v účetní hodnotě na cca 99,2 mld. Kč. Z tohoto majetku bude vyčleněn majetek, který tvoří stavby dráhy včetně nezbytných pozemků pro provozování dráhy a její ochranu (koleje, provozní budovy) - tzv. infrastruktura, nutná k zabezpečení dopravní obslužnosti území železniční dopravou. Tento majetek zůstane ve vlastnictví státu a pro zajištění unitárnosti železničního podniku bude státem pronajat nově založené akciové společnosti České dráhy, která bude mít zákonem stanovenou povinnost jej řádně obhospodařovat a udržovat.

Obchodovatelný majetek nepotřebný pro činnost Českých drah, a.s., ve výši obchodního dluhu Českých drah (cca 10 mld Kč) s reservou cca 3 mld. Kč (pozemky a budovy nepotřebné pro provozování dráhy a drážní dopravy, nevyužívaný vozidlový park) bude ponechán ve stávající státní organizaci České dráhy za účelem sanace dluhu Českých drah. Na stávající státní organizaci České dráhy zůstanou i závazky a pohledávky Českých drah, platné ke dni založení akciové společnosti.

Existence zbytkového podniku České dráhy, státní organizace, si nevyžádá nároky na státní rozpočet ani nevyvolá nároky na nová pracovní místa, protože stávající státní organizace České dráhy již obsahuje organizační strukturu včetně personálního zajištění, která se v současnosti zabývá majetkovým podnikáním, privatizací a správou majetku státu, což představuje i předmět činnosti budoucího zbytkového podniku. Zbytkový podnik bude náklady na svou činnost plně krýt z příjmů, plynoucích ze správy majetku státu, k němuž vykonává právo hospodaření.

Z důvodu specifičnosti postavení akciové spoleenosti České dráhy a rozsahu majetku státu, k němuž mají doposud právo hospodaření České dráhy, státní organizace, a který se předpokládá vložit do nově zřizované obchodní společnosti České dráhy, a. s., nemůže takováto společnost vzniknout standardním postupem podle obchodního zákoníku.

Zákonná úprava je koncipovaná tak, aby akciová společnost zajišťovala činnosti jak železničního dopravce, tak i provozovatele dráhy v celém rozsahu, tzn. komplexně zajišťovala drážní dopravu včetně zajišťování obsluhy dráhy, údržby a oprav dopravní cesty. Akciová společnost však může podnikat i v dalších činnostech, souvisejících s provozováním dráhy a drážní dopravy. Výnosy z těchto činností budou použity na rozvoj dopravní cesty dráhy.

Do akciové společnosti vloží stát majetek, který bude uveden v zakladatelské listině, schválené vládou České republiky. Půjde zejména o drážní vozidlový park a nemovitosti a zařízení určená k provozní údržbě a opravám tohoto parku. Do vkládaného majetku se nezahrne dopravní cesta, tvořená součástmi dráhy celostátní a drah regionálních, které provozují České dráhy (infrastruktura dráhy), nebo je pronajat jiným provozovatelům, pozemky, nacházející se v obvodu dráhy, movitý a nemovitý majetek, podléhající restitucím a dále majetek, který již byl vládou určen k privatizaci. Rovněž se do Českých drah, a.s. nevloží majetek, který neslouží provozování dráhy a drážní dopravy, a který bude využit k sanaci dluhů Českých drah v odpovídající výši. Tímto návrhem se zaručuje vytvoření srovnatelných podmínek pro železniční i silniční dopravu (dopravní cesta zůstává ve vlastnictví státu). Infrastruktura dráhy a pozemky, na níž se dráha nachází, budou akciové společnosti pronajaty na základě smlouvy, uzavřené mezi akciovou společností a státem, zastoupeným Ministerstvem dopravy a spojů.

České dráhy, a.s. budou zajišťovat činnosti jak železničního dopravce tak i provozovatele dráhy v celém rozsahu, tzn. včetně zajišťování údržby a oprav dopravní cesty a budou ve smyslu zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, vykonávat i povinnosti vlastníka dráhy. Závazky, které přejdou na akciovou společnost, představují pouze nevyčerpané úvěry poskytnuté na rozvoj dráhy a drážní dopravy na dráze celostátní a zabezpečení jejího bezpečného provozování (zejména poskytnuté nevyčerpané úvěry na modernizaci I. a II. tranzitního železničního koridoru) a vzájemné závazky z pracovněprávních vztahů zaměstnanců, kteří přecházejí podle tohoto zákona na České dráhy, a.s.

Při zpracování návrhu zákona o transformaci Českých drah byla respektována příslušná ustanovení obchodního zákoníku, upravující právní poměry akciové společnosti. Odchylná ustanovení, obsažená v navrhované  právní úpravě, spočívají zejména ve způsobu založení akciové společnosti, a ve způsobu ohodnocení vkládaného majetku. Použití standardního způsobu ocenění majetku (znalecké posudky nejméně dvou znalců), který bude vložen do akciové společnosti České dráhy by vzhledem na hodnotu, rozsah a územní rozlohu tohoto majetku předpokládalo neúměrné finanční zatížení státního rozpočtu. Z těchto důvodů ani v jiných evropských státech (Francie, SRN, Rakousko, Švýcarsko) nebyl majetek železnice při její transformaci na soukromoprávní subjekt oceňován standardním způsobem. Ze stejných důvodů nelze využít pro transformaci Českých drah na soukromoprávní subjekt obecnou právní úpravu platnou pro vznik akciové společnosti.

Pro zajištění vlivu státu ve společnosti byla zákonem stanovena omezená převoditelnost akcií Českých drah, a. s.

Navrhován je takový způsob úhrady nákladů na provozování dráhy, aby tyto náklady byly kryty z úhrady za použití dopravní cesty dráhy, z dotace státu a z výnosů z ostatního podnikání společnosti. V okruhu provozování drážní dopravy nemůže společnost provozovat takové výkony, které nejsou v jejím obchodním zájmu, neuzavře-li na ně objednavatel příslušný závazek o veřejné službě. Tato navrhovaná úprava koresponduje s návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, jenž je v současné době projednáván Parlamentem České republiky. Předpokládá se, že stát bude podporovat rozvoj dopravní cesty dráhy podobně jako v silniční dopravě. Návrh těchto opatření sleduje, aby akciová společnost se nedostávala do ztrát.

Pro urychlení procesu odstátnění majetku, ke kterému doposud vykonávají právo hospodaření České dráhy, státní organizace, se navrhuje zjednodušený “privatizační proces”, spočívající v tom, že Ministerstvo dopravy a spojů předloží vládě České republiky ke schválení návrh zakladatelské listiny akciové společnosti a stanovy společnosti. Zakladatelská listina bude obsahovat výčet majetku státu, který stát do akciové společnosti vkládá, přičemž jeho hodnota bude vyjádřena v účetní hodnotě, stanovené účetní závěrkou. Základní jmění společnosti musí být před jejím vznikem ověřeno auditem. Navrhuje se, aby zakladatelskou listinu schválila vláda České republiky z důvodu odsouhlasení výše hodnoty odstátněného majetku, převáděného do Českých drah, a.s.

V závěrečných ustanoveních se návrh zákona vypořádává s nutností zrušit vztažná ustanovení zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, předurčující transformaci Českých drah na státní podnik. Současně se navrhuje zrušit zákon č. 9/1993 Sb., o Českých dráhách, ve znění zákona č. 212/1993 Sb., a upravit působnost zbytkového podniku České dráhy, státní organizace, v potřebném rozsahu tak, aby tato státní organizace vykonávala pouze správu svěřeného majetku a hospodařením s ním sanovala dluhy Českých drah, které převzala.

Návrh zákona také stanoví oprávnění Ministerstva dopravy a spojů tento zbytkový podnik zrušit, ztratí-li opodstatnění své existence.

Termín vzniku akciové společnosti České dráhy není zákonem stanoven a společnost vznikne standardním způsobem dnem zápisu do obchodního rejstříku.

Navrhovaná právní úprava zákona o transformaci Českých drah na akciovou společnost je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.

Vztah k legislativě Evropské unie a k mezinárodním smlouvám

V návrhu zákona se respektují požadavky Směrnice EU č. 91/440 o rozvoji železnic Společenství, zejména požadavek na oddlužení národního železničního podniku a zajištění nezávislého postavení železničního podniku na státní správě a dále závazky veřejné služby a zásadu zajistit vyrovnaný rozpočet tzv. manažera infrastruktury (provozovatele dráhy).

Návrhem zákona se zajišťuje slučitelnost s předpisy komunitárního práva. Návrh zákona rovněž není v rozporu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána.

Dopad na státní rozpočet

Návrh zákona stanoví podmínky pro vyrovnané hospodaření v oblasti provozování dráhy. V okruhu provozování drážní dopravy není akciová společnost podle předkládaného návrhu povinna provozovat ekonomicky nevýhodné přepravní služby. Ekonomickou nevýhodnost veškeré vnitrostátní osobní železniční dopravy, která vzniká při regulovaných cenách jízdného, musí nově hradit objednavatel služby, tedy stát, zastoupený Ministerstvem dopravy a spojů, jde-li o dopravu v celostátním zájmu, nebo okres, jde-li o dopravu regionálního nebo místního významu. Tato zásada je obsahem novely zákona o dráhách, schválené vládou České republiky dne 21. dubna 1999 a v současnosti projednávanou Parlamentem České republiky.

V současnosti již existuje přímá neinvestiční dotace ze státního rozpočtu, určená na provozování dopravní cesty dráhy a na osobní železniční dopravu pro rok 1999 ve výši 5,65 mld. Kč, z toho částka 2,35 mld. Kč je určena na provozování železniční dopravní cesty a částka 3,30 mld. Kč na částečné krytí ztráty z provozování osobní železniční dopravy. České dráhy z částky 5,65 mld. Kč obdrží 5,5 mld. Kč a zbývající část je určena pro ostatní dopravce v železniční osobní dopravě. Investiční dotace pro České dráhy pro rok 1999 činí 5,54 mld. Kč a jsou určeny převážně na modernizaci tranzitních železničních koridorů.

Při zachování stávajícího rozsahu dopravní obslužnosti železniční osobní dopravou, lze pro rok 2000 předpokládat tuto bilanci:

Předpokládané náklady osobní železniční dopravy jako celku 14,7 mld. Kč

Předpokládané tržby osobní železniční dopravy jako celku 6,1 mld. Kč

Provozní ztráta osobní železniční dopravy jako celku 8,6 mld. Kč

Přiměřený zisk (prostá reprodukce) - 5 % nákladů 0,7 mld Kč

Potřebná dotace z veřejných rozpočtů os. žel. dopravy jako celku 9,3 mld Kč

Potřebná dotace z veřejných rozpočtů na zajištění základní

dopravní obslužnosti podle zákona o dráhách ( 84 % z celku) 7,8 mld Kč

Stávající zatížení státního rozpočtu pro osobní žel. dopravu 5,65 mld. Kč

Pro zachování rozsahu osobní železniční dopravy pro zajištění základní dopravní obslužnosti a zajištění prosté reprodukce používaného vozidlového parku se předpokládá nárůst zatížení státního rozpočtu o 2,15 mld. Kč každoročně od roku 2000 oproti rozpočtu pro rok 1999 a je předpoklad tuto částku zvyšovat o roční míru inflace.

Zvláštní část

K § 1

Předmětem návrhu zákona je úprava a stanovení podmínek pro založení, právní postavení akciové společnosti České dráhy a stanovení jejího předmětu činnosti. Současně se mění předmět činnosti a hospodaření Českých drah, zřízených zákonem č. 9/1993 Sb., ve znění zákona č. 212/1993 Sb.

K § 2

Zákonem se stanoví postup při založení obchodní společnosti České dráhy ve formě akciové společnosti. Společnost se založí za podmínky, vysloví-li s tímto založením vláda České republiky souhlas. Zakladatelem společnosti je stát, jehož jménem jedná Ministerstvo dopravy a spojů. Navrhovaný zákon ponechává postup při založení akciové společnosti podle obchodního zákoníku, stanoví pouze nezbytné odchylky týkající se zejména ocenění a hodnoty majetku a způsob splacení vkladu do společnosti.

K § 3 a § 4

Ustanovení upravuje vklad majetku státu do vlastnictví společnosti a současně určuje jaký majetek, k němuž vykonávaly právo hospodaření České dráhy, do společnosti nepřechází. Do společnosti nepřechází zejména majetek, tvořený součástmi dopravní cesty dráhy (železniční infrastruktura) a pozemky, na kterých se dráha nachází, majetek podléhající restitučním nárokům a majetek, jenž byl určen k privatizaci. Součásti dopravní cesty dráhy jsou stanoveny v § 9 vyhlášky Ministerstva dopravy č. 177/1995 Sb. Právo hospodaření se součástmi dopravní cesty dráhy včetně pozemků, na kterých se dráha nachází bude vykonávat Ministerstvo dopravy a spojů.

Z majetku rovněž nepřechází do akciové společnosti majetek v hodnotě, odpovídající výši dluhů stávajících Českých drah, určených ke dni založení akciové společnosti. Tento majetek jmenovitě určí Ministerstvo dopravy a spojů a nesmí být zahrnut do zakladatelské listiny Českých drah, a.s. Dále na České dráhy, a. s., nepřecházejí závazky a pohledávky Českých drah, existující ke dni založení akciové společnosti, v zájmu úplného oddlužení akciové společnosti a s tím se současně ponechávají státu nesplacené pohledávky Českých drah. Tento majetek zůstane v právu hospodaření zbytkového podniku.

Navrhuje se, aby byl Českým dráhám, a.s. pro plnění předmětu podnikání převeden majetek státu, k němuž doposud České dráhy vykonávaly právo hospodaření. Jde zejména o majetek movitý a nemovitý, zahrnující budovy a zařízení sloužící údržbě a opravám drážních vozidel, drážní vozidlový park, jakož i ostatní majetek, který je Českými dráhami, státní organizací, doposud spravován a využíván mimo provozování dráhy a drážní dopravy, např. vědeckovýzkumná základna, zdravotnická a rekreační zařízení apod., a to v nezbytném rozsahu, umožňující další podnikatelské aktivity k vyrovnání rozpočtu v podnikání při provozování dráhy. Tento majetek bude jmenovitě a v účetní hodnotě uveden v zakladatelské listině.

Do akciové společnosti se rovněž převedou doposud nevyčerpané úvěry, poskytnuté na modernizaci tranzitních železničních koridorů a na pořízení nových drážních vozidel. Rovněž tak se převedou závazky, vyplývající z pracovně právních vztahů zaměstnanců, kteří přejdou do akciové společnosti.

České dráhy, akciová společnost, vstoupí do práv a povinností Českých drah, státní organizace. Půjde zejména o práva a závazky, vyplývající z mezinárodních smluv a z členství v mezinárodních organizacích. Jde například o členství v Mezinárodní železniční unii (UIC) a Sdružení železnic Evropské unie.

Vzhledem k tomu, že předmět podnikání Českých drah, zřízených zákonem č.9/1993 Sb., se převádí na akciovou společnost, přecházejí na tuto společnost i veškerá práva a povinnosti z pracovně právních vztahů zaměstnanců Českých drah, kteří se podílejí na zajištění provozování dráhy a drážní dopravy.

Zákon respektuje postup podle obecných právních předpisů při nabývání vlastnictví k movitým a nemovitým věcem. Akciová společnost se stane vlastníkem nemovitostí až jejich vkladem do katastru nemovitostí. Do akciové společnosti se vkládá majetek státu, proto zákon stanoví, že dokladování splacení vkladu před vznikem společnosti se nepožaduje.

Při transformaci Českých drah do soukromoprávního subjektu se vylučuje použití zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů.

K § 5 a § 6

Pro vznik akciové společnosti České dráhy, je nezbytné předložit pro zápis do obchodního rejstříku zakladatelskou listinu a stanovy společnosti. Schválením návrhu zakladatelské listiny vyjádří vláda České republiky souhlas s výší převáděného majetku státu, spojeného s provozováním drážní dopravy na celostátní dráze a na dráhách regionálních a s jeho vložením do vlastnictví nově zřizovaného soukromoprávního subjektu. Pro určení majetku a jeho účetní hodnoty vkládaného do akciové společnosti se za rozhodný den považuje den založení akciové společnosti. Tento den stanoví zakladatel společnosti v zakladatelské listině.

Vkládaný majetek do akciové společnosti se ocení v účetní hodnotě a odchylně od ustanovení obchodního zákoníku nebude oceněn znalci. Výčet tohoto majetku v účetní hodnotě bude obsažen v zakladatelské listině.

Obsahem stanov bude úprava vnitřních poměrů společnosti po jejím vzniku, obsahující především základní organizační uspořádání společnosti. Stanovy kromě náležitostí stanovených obchodním zákoníkem budou též řešit způsob tvorby a použití sociálního fondu společnosti a působnost a postavení speciálního orgánu společnosti, kterým je inspekce Českých drah.

K § 7 až § 9

Návrh zákona stanovuje specifický způsob pro určení hodnoty vkladu majetku, který tvoří základní jmění Českých drah, a.s. Výše základního jmění Českých drah, akciové společnosti, musí být doložena při zápisu společnosti do obchodního rejstříku potvrzením auditora.

České dráhy, a.s., budou nejen vlastnit majetek k provozování předmětu své činnosti, ale budou též užívat majetek ve vlastnictví státu, a to na základě smlouvy o jeho užívání. Jde o majetek, tvořený infrastrukturou dráhy (dopravní cesta dráhy) a pozemky, na kterých se dráha nachází. Tento způsob byl zvolen pro zachování vlivu státu na zajištění dopravní obslužnosti území železniční dopravou a současně s cílem umožnit akciové společnosti užívat majetek státu pro plnění svého předmětu činnosti. Železniční infrastruktura bude na základě smlouvy poskytnuta k užívání akciové společnosti České dráhy s tím, že tato společnost bude na své náklady zajišťovat údržbu a opravy uvedeného majetku. Tento majetek uživatel nesmí zcizovat, zastavovat nebo vkládat do jiných společností. Podrobné podmínky užívání tohoto majetku podle jeho specifikace a umístění budou upraveny smlouvou, uzavřenou mezi Ministerstvem dopravy a spojů a Českými dráhami, akciovou společností. Návrh zákona nevylučuje, aby o užívání části dopravní infrastruktury uzavřelo Ministerstvo dopravy a spojů smlouvu s jiným podnikatelem při provozování dráhy, než s akciovou společností České dráhy, například tehdy, pokud by nedošlo k uzavření smlouvy s Českými dráhami, a. s.

Je nezbytné zachovat rozhodující vliv státu na České dráhy, akciovou společnost. Proto zákon omezením převoditelnosti akcií zajišťuje, aby stát mohl držet vždy nejméně dvě třetiny akcií společnosti. Tím se zejména sleduje, aby stát jako majoritní akcionář mohl bez rizika rozhodovat například o zvýšení nebo snížení jmění společnosti.

K § 10

České dráhy, a.s., budou ze zákona provozovat dráhu a drážní dopravu. K provozování dráhy celostátní a drážní dopravy na této dráze jako majoritní provozovatel nepotřebují úřední povolení ani licenci, vydávané podle zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách. Tato úprava je v souladu se zákonem o dráhách i s právní úpravou Evropské unie, která umožňuje stanovit přednostní právo využívání infrastruktury ve vyjmenovaných případech. Provozovat dráhu a drážní dopravu na regionálních dráhách, popř. na jiných dráhách (např. vlečky, dráhy lanové) mohou České dráhy, a. s. jen na základě úředního povolení a licence, vydaných podle zákona o dráhách. Kromě této činnosti se umožňuje, aby České dráhy a.s. podnikaly i v jiných činnostech. Předmět tohoto podnikání se zapisuje do obchodního rejstříku.

Pro organizaci a bezpečné řízení drážní dopravy je pro České dráhy, a. s nezbytné oprávnění zřizovat a provozovat telekomunikační síť a příslušné zařízení bez povolení příslušného úřadu státní správy. Tím není dotčena povinnost Českých drah, a. s, zajistit kompatibilitu těchto zařízení s ostatními používanými telekomunikačními zařízeními podle příslušných právních předpisů.

K § 11 až § 16

Jako orgány společnosti se navrhují valná hromada, představenstvo, dozorčí rada a inspekce. Navrhuje se úprava působnosti a pravomocí uvedených orgánů.

Představenstvo společnosti jako statutární orgán bude totožné s managementem společnosti a bude společnost řídit. Členové představenstva jsou jmenováni a odvoláváni dozorčí radou. Z členů představenstva jmenuje dozorčí rada předsedu představenstva, který je současně generálním ředitelem společnosti.

Byl zvolen způsob, spočívající v silném postavení dozorčí rady. U podniku s celostátní působností je potřebné, aby dozorčí rada nepřetržitě sledovala podklady o průběžném hospodaření celého podniku a naplňování podnikatelského plánu, proto se navrhuje zřídit další orgán společnosti k zajišťování úkolů, kterými ho dozorčí rada v rámci své působnosti pověří. Navrhovaným orgánem je inspekce Českých drah, a. s. Kromě této činnosti návrh zákona inspekci Českých drah, a.s., ukládá plnit i další úkoly uvnitř společnosti, například zajišťování šetření příčin mimořádných událostí, vzniklých u Českých drah, a.s. Touto úpravou návrh zákona sleduje s ohledem na působnost orgánu posílení nezávislé pozice inspekce ve vztahu k vedení společnosti a tím vytváří podmínky pro nezávislou kontrolní činnost inspekce.

K § 17

Vzhledem k tomu, že České dráhy, a.s. budou mít rozhodující význam při zabezpečování přepravních služeb v rámci státu, je nezbytné, aby vláda České republiky byla pravidelně informována o stavu hospodaření tohoto podniku a o využívání prostředků ze státního rozpočtu, vkládaných do tohoto podniku. Tyto informační materiály vypracovává představenstvo společnosti a vládě předkládá Ministerstvo dopravy a spojů jako vykonavatel akcionářských práv. Rovněž se navrhuje upravit působnost Ministerstva dopravy a spojů ve specifických otázkách ve vztahu k Českým dráhám, akciové společnosti, zejména v případech krizových stavů státu.

K § 18

Zákon navazuje na zvláštní právní úpravu, stanovenou v zákoně č. 266/1994 Sb., o dráhách, která v souladu s požadavky Směrnice 91/440 ES nařizuje vést oddělené okruhy účetnictví při provozování dráhy a provozování drážní dopravy. Jde však o oddělení analytické, protože České dráhy, akciová společnost, budou jediným podnikatelským subjektem a jedinou účetní jednotkou podle zákona o účetnictví. V souvislosti s požadavkem ES na vyrovnané hospodaření společnosti zákon dále stanoví zásadu vyrovnaných příjmů a nákladů v okruhu provozování dráhy. V okruhu provozování drážní dopravy nemůže společnost provozovat takové výkony a služby v drážní dopravě, pokud toto provozování je ekonomicky nevýhodné. Jsou-li takové služby požadovány, musí být pro jejich poskytování uzavřena smlouva a objednatelem hrazena ekonomická nevýhodnost.

Předpokládá se, že stát jako vlastník infrastruktury dopravní cesty dráhy bude dotovat rozvoj dopravní cesty dráhy a provozování ekonomicky nevýhodných přepravních služeb ve veřejném zájmu.

K § 19

Návrh zákona se vypořádává s příslušnými ustanoveními zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, které upravují způsob transformace Českých drah na státní podnik. Tato ustanovení je nezbytné zrušit.

K § 20 až § 22

Návrh zákona umožňuje do doby vzniku akciové společnosti, aby se České dráhy státní organizace řídily dosavadními právními předpisy a po vzniku akciové společnosti je nezbytné, aby jejich předmět činnosti a právní postavení odpovídalo postavení zbytkového podniku. Zbytkový podnik bude hospodařit s majetkem v hodnotě závazků Českých drah, platných ke dni založení akciové společnosti, dále bude spravovat převzaté závazky a pohledávky Českých drah, platné ke dni založení akciové společnosti. K majetku, který bude zbytkovému podniku svěřen, budou České dráhy, státní organizace, vykonávat právo hospodaření. Základním cílem hospodaření této státní organizace bude umořování stávajících závazků Českých drah. Ponechání této státní organizace je nezbytné pro vznik Českých drah, akciové společnosti, bez dluhů. Zbytkovému podniku Českým dráhám, státní organizaci, se ponechávají stávající orgány s výjimkou generálního inspektora, jehož působnost se ruší. Přiměřeně změně předmětu podnikání se upravuje počet členů a působnost správní rady, která bude sedmičlenná, jmenovaná Ministerstvem dopravy a spojů. V návrhu zákona se dále stanoví, že zisk z podnikání Českých drah, státní organizace, bude po úhradě závazků z předchozích období použit jako přímá dotace na rozvoj dopravní cesty drah, provozovaných Českými dráhami, a. s.

K § 23

Ustanovení opravňuje Ministerstvo dopravy a spojů ke zrušení zbytkového podniku, jestliže tento podnik naplní předmět své činnost, zejména vyrovná závazky Českých drah, státní organizace.

K § 24

Zákon obsahuje nezbytná ustanovení, zrušující předchozí zákon č. 9/1993 Sb., o Českých dráhách, ve znění zákona č. 212/1993 Sb.

K § 25

Zákon je navržen tak, aby mohl nabýt účinnosti dnem vyhlášení. Akciová společnost České dráhy vznikne až dnem zápisu společnosti do obchodního rejstříku a zákon nepředurčuje vznik společnosti.

V Praze dne 16. června 1999

Miloš Zeman, v.r.

předseda vlády

Antonín Peltrám, v.r.

ministr dopravy a spojů

Úplný text zákona s vyznačením navrhovaných změn

77/1997 Sb.

ZÁKON

ze dne 20. března 1997

o státním podniku

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

OBECNÁ USTANOVENÍ

Předmět úpravy a základní ustanovení

§ 1

Předmět úpravy

Tento zákon upravuje postavení a právní poměry státního podniku (dále jen "podnik") založeného ministerstvem.

§ 2

Základní ustanovení

(1) Podnik je právnickou osobou provozující podnikatelskou činnost s majetkem státu vlastním jménem a na vlastní odpovědnost.

(2) K tomuto majetku má podnik právo hospodaření.1)

(3) Kmenovým jměním podniku je obchodní majetek podniku, k němuž má podnik právo hospodaření při svém vzniku.

(4) Obchodním jměním podniku se pro účely tohoto zákona rozumí obchodní majetek podniku a jeho závazky.

(5)Určeným majetkem je majetek státu, který je vymezen jako určený majetek v zakládací listině. S určeným majetkem může podnik nakládat pouze se souhlasem ministerstva, které vykonává funkci zakladatele. Tento majetek se zapisuje do obchodního rejstříku. K takovému majetku lze zřídit zástavní právo pouze se souhlasem zakladatele.

_____________

1) § 761 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.

§ 3

Zakladatel podniku

(1) Zakladatelem podniku je stát. Jeho jménem vykonává funkci zakladatele ministerstvo, do jehož působnosti spadá předmět podnikání podniku.

  1. Podniky založené podle tohoto zákona jsou zřizovány k uspokojování významných celospolečenských, strategických nebo veřejně prospěšných zájmů.

  2. Podnik neručí za závazky státu a stát neručí za závazky podniku, není-li zákonem stanoveno jinak.

(4) Funkci zakladatele podniku zabezpečujícího v určitém rozsahu úkoly pro obranu státu, pokud jím není Ministerstvo obrany, může vykonávat i jiné ministerstvo pouze po předchozím souhlasu Ministerstva obrany.

(5) Podnik může být založen pouze na základě předchozího souhlasu vlády.

(6) Vnitřní organizace podniku a organizace vnitřního řízení je ve výhradní působnosti podniku. Podnik může stanovit, které vnitřní organizační jednotky se zapíší do obchodního rejstříku jako odštěpné závody.

ČÁST DRUHÁ

ZALOŽENÍ, VZNIK, ZRUŠENÍ A ZÁNIK STÁTNÍHO PODNIKU

§ 4

Založení podniku

(1) Podnik se zakládá zakládací listinou, kterou jménem státu vydává příslušné ministerstvo (§ 3).

(2) Zakládací listina je zakladatelským dokumentem ve smyslu

§ 27a obchodního zákoníku. Její nedílnou součástí je

obsahující vymezení určeného majetku.

(3) Zakládací listina musí obsahovat

a) označení ministerstva, které vykonává funkci zakladatele,

b) obchodní jméno a sídlo zakládaného podniku; součástí obchodního jména je označení "státní podnik", které může být nahrazeno zkratkou "s. p.",

c) hlavní předmět podnikání,

d) výši kmenového jmění a jeho minimální výši, kterou je podnik povinen zachovat,

e) určení a ocenění majetku státu,2) k němuž má mít podnik právo hospodaření,

f) jméno, příjmení, rodné číslo, trvalý pobyt ředitele a jeho ověřený podpis,

g) počet členů dozorčí rady, jejich jména, příjmení, rodná čísla a trvalý pobyt,

  1. výši rezervního fondu v okamžiku založení podniku, která činí nejméně 10 % kmenového jmění, pokud zakladatel nestanoví jinak, a minimální výši, do které bude doplněn v průběhu podnikání,

  2. označení osoby oprávněné jednat jménem ministerstva vykonávajícího funkci zakladatele a její úředně ověřený podpis.

(4) Určení a ocenění majetku státu podle předchozího odstavce se provede ke dni založení podniku.

(5) Při stanovení výše kmenového jmění a při ocenění podle odstavce 3 písm. d) a e) se nepřihlíží k povrchovým a podzemním vodám, lesním pozemkům a lesním porostům, ložiskům nerostných surovin a nerostů a jeskyním.

__________________

2) § 24 a násl. zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 117/1994 Sb.

§ 5

Vznik podniku

  1. Podnik vzniká dnem, ke kterému byl zapsán do obchodního rejstříku.3) Návrh na zápis podává zakladatel.

_____________

2) § 24 a násl. zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 117/1994 Sb.

3) § 3 odst. 1 písm. a) a § 27 obchodního zákoníku, ve znění zákona č. 156/1994 Sb.

4)§ 30 odst. 1 obchodního zákoníku.

(2) K návrhu se připojí

a) zakládací listina,

b) doklad o ocenění majetku státu, k němuž má podle zakládací listiny podnik právo hospodaření v okamžiku svého založení, provedeném podle zvláštních předpisů,2)

c) doklady dle zvláštních předpisů nutné k zápisu v obchodním rejstříku,4)

d) usnesení vlády, kterým se uděluje souhlas se založením podniku.

§ 6

Zrušení podniku

  1. Podnik se zrušuje rozhodnutím zakladatele

  2. o zrušení podniku s likvidací nebo bez likvidace podle zvláštního zákona5) nebo

  3. o sloučení, splynutí či rozdělení podniku; rozhodnutím o sloučení nebo splynutí není dotčena povinnost podniku požádat o udělení povolení ke spojení podle zvláštních předpisů.6)

(2) Rozhodnutí podle odstavce 1 může zakladatel učinit pouze po předchozím souhlasu vlády.

(3) Zakladatel podnik zruší, jestliže

a) podnik ztratí oprávnění k podnikatelské činnosti, za jejímž účelem byl zřízen,

b) zaniknou předpoklady vyžadované zákonem,

c) založením, splynutím, sloučením či rozdělením podniku byl porušen zákon,

  1. počet členů dozorčí rady se sníží oproti počtu uvedenému v zakládací listině [§ 4 odst. 3 písm. g)] a není doplněn do šesti měsíců ode dne snížení, nebo

  2. podnik porušuje ustanovení zakládací listiny týkající se rozsahu podnikatelské činnosti, výše kmenového jmění nebo nakládá s majetkem státu, k němuž má právo hospodaření, v rozporu s právními předpisy.

(4) O zrušení podniku z důvodů uvedených v odstavci 3 může rozhodnout soud na návrh osoby, která osvědčí právní zájem. Před rozhodnutím o zrušení podniku může soud stanovit lhůtu k odstranění důvodu, pro který bylo zrušení navrženo.

(5) Nepřejde-li působnost statutárního orgánu podniku na likvidátora nebo správce konkurzní podstaty, může ji statutární orgán podniku vykonávat po zrušení podniku jen v rozsahu potřebném k provedení likvidace.

_____________

5) § 11 odst. 1 zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění zákona č. 210/1993 Sb.

6) § 8a odst. 3 zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění zákona č. 286/1993 Sb.

Sloučení, splynutí a rozdělení podniku

§ 7

(1) Ke sloučení, splynutí nebo rozdělení podniku dochází na základě rozhodnutí zakladatele dnem zápisu do obchodního rejstříku.

(2) V případě splynutí nebo rozdělení podniku musí být návrh na zápis nového podniku podán současně s návrhem na výmaz zrušeného podniku. Výmaz zanikajícího podniku a zápis podniku vzniklého splynutím či rozdělením se provede k témuž dni.

(3) Výmaz slučovaného podniku a zápis změny u podniku, s nímž byl zanikající podnik sloučen, se provede k témuž dni.

(4) V případě splynutí nebo rozdělení podniku musí být v zakládací listině nového podniku uveden určený majetek, s nímž měl právo hospodaření zanikající podnik. V případě sloučení musí být provedena odpovídající změna zakládací listiny podniku, s nímž byl zanikající podnik sloučen.

(5) O sloučení, splynutí a rozdělení podniku je informován příslušný odborový orgán nejpozději tři měsíce před sloučením, splynutím nebo rozdělením podniku. V případě, že v podniku nepůsobí odborová organizace, jsou zaměstnanci o těchto organizačních změnách informováni vhodným způsobem.

§ 8

(1) Při sloučení podniků přechází jmění zaniklého podniku na podnik, s nímž byl tento podnik sloučen.

(2) Při rozdělení podniku přechází jmění zaniklého podniku na nově vzniklé podniky v rozsahu stanoveném v rozhodnutí zakladatele o rozdělení.

(3) Není-li v rozhodnutí zakladatele o rozdělení podniku určeno, na který podnik závazek přechází, je k jeho splnění zavázán společně a nerozdílně každý podnik. Vzájemně se podniky vypořádají v poměru, v jakém na ně přešlo právo hospodaření k majetku zaniklého podniku.

§ 9

Likvidace podniku

(1) Nepřešlo-li celé jmění podniku na právního nástupce (§ 8), provede se likvidace, pokud zvláštní zákon7) nestanoví jiný způsob vypořádání jeho majetkových poměrů.

(2) Likvidace se rovněž nevyžaduje, je-li zamítnut návrh na prohlášení konkurzu pro nedostatek majetku.

(3) Likvidátora jmenuje a odvolává zakladatel, který rovněž stanoví jeho odměnu. Pokud o zrušení podniku rozhodne soud, současně jmenuje a odvolává likvidátora podniku.

(4) Likvidátor předkládá zakladateli

a) likvidační účetní rozvahu,

b) přehled o jmění zrušovaného podniku,

c) účetní závěrku ke dni skončení likvidace,

d) konečnou zprávu o průběhu likvidace,

e) další informace stanovené zakladatelem.

(5) Likvidační zůstatek převede likvidátor zakladateli; tento zůstatek se převádí do státních finančních aktiv.

(6) Nestanoví-li tento zákon jinak, použije se na likvidaci podniku § 70 až 75 obchodního zákoníku.

________________

7) Zákon č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.

§ 10

Zánik podniku

Podnik zaniká ke dni výmazu z obchodního rejstříku.

ČÁST TŘETÍ

ORGÁNY PODNIKU

§ 11

Orgány podniku jsou ředitel a dozorčí rada.

§ 12

Ředitel

(1) Ředitel je statutárním orgánem podniku, který řídí činnosti podniku a rozhoduje o všech jeho záležitostech, pokud nejsou zákonem vyhrazeny do působnosti zakladatele.

(2) Ředitele jmenuje a odvolává8) ministr, nebo vláda v těch případech, kdy si toto právo vyhradí.

(3) Ředitel jmenuje a odvolává8) zástupce ředitele podniku, který v době nepřítomnosti ředitele zastupuje ředitele v plném rozsahu. Jmenuje-li více zástupců, určí současně jejich pořadí. Zástupci ředitele se zapisují do obchodního rejstříku.9)

(4) Ředitel vydává organizační řád podniku, který upravuje vnitřní organizaci podniku.

_________________

§ 27 odst. 4 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 188/1988 Sb., zákona č. 3/1991 Sb.zákona č. 74/1994 Sb.

9) § 28 obchodního zákoníku.

§ 13

Dozorčí rada

(1) Dozorčí rada

a) schvaluje v rozsahu, který určí zakladatel, zásadní otázky koncepce rozvoje podniku (zejména strategii rozvoje výroby a služeb, investiční a vědecko-technické programy, využití know-how podniku, programy společného podnikání s tuzemskými a zahraničními subjekty atd.) a nakládání s majetkem státu svěřeným podniku k podnikatelské činnosti (mimo určený majetek),

b) projednává výroční zprávu, roční finanční plán, pololetní výsledky hospodaření a přezkoumává roční účetní závěrku podniku a návrh na rozdělení použitelného zisku (vypořádání ztráty); své stanovisko předkládá řediteli a zakladateli,

c) projednává pravidla pro zřizování dalších fondů podniku a dohlíží na hospodaření s fondy podniku,

d) dohlíží na výkon působnosti ředitele a uskutečňování podnikatelské činnosti podniku, zejména zda se podnikatelská činnost podniku uskutečňuje v souladu s právními předpisy a zakládací listinou,

e) vyjadřuje se k návrhu zakladatele na zrušení, sloučení, splynutí či rozdělení podniku,

  1. je oprávněna nahlížet do všech dokladů a záznamů týkajících se činnosti podniku a kontrolovat, zda účetní záznamy jsou vedeny řádně v souladu se skutečností,

  2. je povinna upozornit ředitele a zakladatele na zjištěné nedostatky; přitom může navrhnout řediteli opatření k nápravě,

h) je povinna na požádání zakladatele poskytnout mu informace nebo provést šetření, a to ve lhůtě jím stanovené,

i) schvaluje auditora,

j) může doporučit zakladateli odvolat ředitele podniku,

k) vyjadřuje se k návrhu statutu a jeho změnám.

(2) Dozorčí rada musí mít minimálně tři členy. Jednu třetinu členů dozorčí rady tvoří zaměstnanci podniku, které volí a odvolávají zaměstnanci podniku na základě výsledků voleb. Dvě třetiny členů dozorčí rady do funkce jmenuje a odvolává zakladatel.

(3) Členem dozorčí rady může být jen fyzická osoba způsobilá k právním úkonům. Členové jsou jmenováni a voleni z řad nezávislých odborníků, ekonomů, vědecko-technických pracovníků, pracovníků bankovního sektoru a zástupců zaměstnanců podniku. Výkon funkce člena dozorčí rady je nezastupitelný.

(4) Ředitel ani jeho zástupci nemohou být členy dozorčí rady, mohou však být na jednání dozorčí rady přizváni.

(5) Způsob a podmínky volby a odvolání zástupců zaměstnanců stanoví volební řád. Pokud v podniku působí odborová organizace, je volební řád vydáván se souhlasem příslušného odborového orgánu a vlastní volba je zajišťována zaměstnavatelem v součinnosti s příslušným odborovým orgánem. Působí-li u zaměstnavatele více odborových organizací, řídí se jejich vzájemné vztahy zvláštním zákonem.10) Nepůsobí-li u zaměstnavatele odborová organizace, stanoví způsob a podmínky volby a odvolání zástupců zaměstnanců zaměstnavatel.

(6) Dozorčí rada rozhoduje na základě souhlasu většiny svých členů. O zasedání dozorčí rady se pořizuje zápis, který podepisuje její předseda. V zápise se uvedou i stanoviska menšiny členů, jestliže tito o to požádají.

(7) Členové dozorčí rady jsou povinni vykonávat svoji působnost s náležitou péčí a zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazením třetím osobám by mohla podniku vzniknout škoda. Povinnost mlčenlivosti trvá i po ukončení členství v dozorčí radě.

_________________

10) Zákon č. 120/1990 Sb., kterým se upravují některé vztahy mezi odborovými organizacemi a zaměstnavateli, ve znění zákona č. 3/1991 Sb.

§ 14

(1) Ředitel podniku, jeho zástupce a členové dozorčí rady nesmějí

a) vlastním jménem nebo na vlastní účet anebo na účet osoby blízké uzavírat obchody, které souvisejí s podnikatelskou činností podniku,

b) zprostředkovávat pro jiné osoby obchody podniku,

c) účastnit se na podnikání jiné právnické osoby s obdobnou podnikatelskou činností, s výjimkou vlastnictví akcií nabytých v kuponové privatizaci,

d) vykonávat funkci statutárního orgánu nebo člena dozorčí (správní) rady právnické osoby s obdobnou podnikatelskou činností, nejde-li o právnickou osobu, na jejímž podnikání se podnik účastní.

(2) V případě nedodržení zákazu konkurence se použije obdobně ustanovení § 65 odst. 2 a 3 a § 194 odst. 6 obchodního zákoníku.

ČÁST ČTVRTÁ

PRÁVA A POVINNOSTI ZAKLADATELE

§ 15

Zakladatel

a) zakládá a ruší podnik včetně sloučení, splynutí či rozdělení,

b) jmenuje a odvolává ředitele, vyjma případu jmenování ředitele vládou, členy dozorčí rady a likvidátora,

c) schvaluje jednací řád dozorčí rady, stanoví počet jejích členů, délku funkčního období a minimální počet schůzí za rok,

d) vymezí v příloze zakládací listiny určený majetek,

e) může měnit zakládací listinu s výjimkou odnětí majetku, k němuž má podnik právo hospodaření k okamžiku svého založení nebo zápisu změny zakládací listiny do obchodního rejstříku, nestanoví-li tento zákon jinak,

f) vydává statut podniku, a to ve lhůtě do šesti měsíců ode dne zápisu podniku do obchodního rejstříku; statut obsahuje např. zásady hospodaření podniku, rámcové vymezení spolupráce s regionálními orgány státní správy a vyššími územně samosprávnými celky,

g) má právo a povinnost požadovat informace o hospodářské činnosti a stavu majetku podniku a na kontrolu a ověřování těchto informací způsobem stanoveným zvláštním předpisem,11)

h) kontroluje, zda potřeby státu, které podnik svou podnikatelskou činností zabezpečuje, jsou zajišťovány účelně a hospodárně,

i) schvaluje účetní závěrku a výroční zprávu, rozhoduje o rozdělení použitelného zisku (vypořádání ztráty),

j) přebírá likvidační zůstatek v případě zrušení podniku s likvidací; tento zůstatek je povinen převést do státních finančních aktiv.

____________________

11) Zákon ČNR č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění zákona č. 166/1993 Sb.

ČÁST PÁTÁ

MAJETKOVÉ POSTAVENÍ A FONDY PODNIKU

§ 16

(1) Obchodním majetkem podniku je souhrn věcí, práv a jiných majetkových hodnot státu, k nimž má podnik právo hospodaření.

(2) Podnik založený podle tohoto zákona vykonává při hospodaření s majetkem státu tato práva vlastníka:

a) majetek držet a užívat,

b) majetek sepsat, ocenit, vést v evidenci, pečovat o jeho údržbu a provádět opravy,

c) nakládat s majetkem státu v rámci předmětu činnosti vymezeného v zakládací listině v rozsahu a způsobem stanoveným tímto zákonem,

d) nabývat majetek do vlastnictví státu.

(3) Práva vlastníka neuvedená v odstavci 2 vykonává zakladatel.

(4) Nabývá-li podnik majetek od jiné osoby než od státu, nabývá jej pro stát a podniku k tomuto majetku vzniká právo hospodaření.

(5) Za závazky odpovídá podnik svým obchodním majetkem s výjimkou určeného majetku (§ 2 odst. 5).

(6) Podnik může z obchodního majetku poskytnout dary jen k účelům a v rozsahu, v jakém lze podle zvláštního zákona odečíst hodnotu daru od základu daně z příjmů právnických osob.12)

_______________

12) § 20 odst. 8 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 259/1994 Sb.

(7) Majetek, k němuž má podnik právo hospodaření, může zakladatel podniku odejmout pouze v případech a za podmínek stanovených zákonem.

§ 17

Nakládání s určeným majetkem

(1) Zakladatel je oprávněn měnit vymezení určeného majetku v průběhu podnikatelské činnosti podniku, vyžadují-li to naléhavé hospodářské nebo bezpečnostní zájmy státu.

(2) Právní úkony vztahující se k určenému majetku učiněné podnikem bez souhlasu zakladatele v rozporu s § 16 odst. 3 jsou neplatné od samého počátku.

§ 18

Účetnictví podniku

(1) Roční účetní závěrku podniku ověřuje auditor.13)

(2) Statutární orgán sdělí do jednoho měsíce od doručení zprávy auditora, jaká byla přijata opatření k odstranění nedostatků uvedených ve zprávě auditora.

_______________

13) Zákon ČNR č. 524/1992 Sb., o auditorech a Komoře auditorů České republiky, ve znění zákona č. 63/1996 Sb.

§ 19

Fondy podniku

(1) Podnik vytváří

a) rezervní fond,

b) fond kulturních a sociálních potřeb.

(2) Rezervní fond u podniků zřízených podle tohoto zákona je určen ke krytí ztrát a rizik, k financování výkyvů hospodaření podniku a ke krytí základního přídělu do fondu kulturních a sociálních potřeb u těch podniků, které nemají dostatek zisku nebo vykazují ztrátu. Minimální výše rezervního fondu činí při založení podniku 10 % kmenového jmění, pokud zakladatel nestanoví jinak, a doplňuje se ročně nejméně 10 % z čistého zisku až do dosažení výše určené v zakládací listině.

(3) Fond kulturních a sociálních potřeb podnik tvoří a užívá v souladu se zvláštním právním předpisem.14)

(4) Podnik může ze svého použitelného zisku vytvářet další fondy.

_____________________

14) Vyhláška Ministerstva financí č. 310/1995 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb.

ČÁST ŠESTÁ

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 20

(1) Podniky vzniklé podle zákona č. 111/1990 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů,15) se považují za podniky vzniklé podle tohoto zákona ode dne zápisu změny v obchodním rejstříku, je-li jejich zakladatelem ústřední orgán státní správy, který do šesti měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona přizpůsobí zakládací listinu a složení dozorčí rady tomuto zákonu a zašle návrh na zápis změny v obchodním rejstříku a zakládací listinu příslušnému soudu, který vede obchodní rejstřík, v němž je podnik zapsán. Právní poměry podniku se do dne zápisu změny v obchodním rejstříku řídí dosavadními předpisy.

(2) Ve lhůtě uvedené v odstavci 1 může zakladatel, je-li jím ústřední orgán státní správy, rovněž podnik zrušit buď s likvidací, nebo bez likvidace podle zvláštního zákona;5) právní poměry těchto podniků, jakož i podniků ke dni účinnosti tohoto zákona v likvidaci se řídí dosavadními předpisy s tím, že ustanovení zákona č. 111/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o dozorčí radě a fondech se nepoužijí.

(3) Vykonává-li funkci zakladatele okresní úřad16) nebo obec,17) musí ve lhůtě uvedené v odstavci 1 podnik zrušit buď s likvidací, nebo bez likvidace podle zvláštního zákona;5) právní poměry těchto podniků, jakož i podniků ke dni účinnosti tohoto zákona v likvidaci se řídí dosavadními předpisy s tím, že ustanovení zákona č. 111/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o dozorčí radě a fondech se nepoužijí.

(4) Po marném uplynutí lhůty uvedené v odstavcích 1, 2 a 3 zruší podnik soud a nařídí jeho likvidaci. Současně jmenuje likvidátora. Ustanovení odstavce 2 a odstavce 3 části věty za středníkem platí obdobně.

(5) Ustanovení odstavce 4 se nepoužije u podniků založených Ministerstvem obrany, u nichž bylo přede dnem účinnosti tohoto zákona rozhodnuto o privatizaci.

________________________

15) Zákon č. 111/1990 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů.

16) § 19 písm. a) zákona ČNR č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění zákona č. 321/1992 Sb.zákona č. 254/1994 Sb.

Nařízení vlády č. 270/1994 Sb., kterým se stanoví přechodné období pro výkon funkce zakladatele státních podniků okresními úřady, ve znění pozdějších předpisů.

17) § 14 odst. 1 písm. f) zákona ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 302/1992 Sb.

§ 21

Dluží-li podnik se změněným majetkem pohledávky na daních, odvodech, poplatcích, částkách neoprávněně použitých nebo zadržených prostředků státního rozpočtu včetně příslušenství k nim a má-li být tento podnik z rozhodnutí svého zakladatele zrušen, aniž by bylo možno je uhradit i jen z části z majetku podniku nebo jiným způsobem, tyto pohledávky se promíjejí a od vyměření pohledávek dosud nestanovených se upouští. Zakladatel tohoto podniku podá žádost příslušnému správci daně o souhlas s ukončením činnosti,18) ve které současně osvědčí splnění podmínek pro prominutí podle tohoto ustanovení.

____________________

18) § 35 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

§ 22

Přeměna Českých drah na státní podnik České dráhy

(1) Dnem 31. prosince kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, v němž vláda vysloví souhlas se založením státního podniku České dráhy, se zrušují České dráhy a zákon České národní rady č. 9/1993 Sb., o Českých dráhách, ve znění zákona č. 212/1993 Sb. Ke dni zrušení Českých drah vznikne zápisem do obchodního rejstříku státní podnik České dráhy podle tohoto zákona.

(2) Dnem vzniku státního podniku České dráhy vstupuje státní podnik České dráhy do veškerých majetkových práv, jakož i povinností Českých drah jako jejich právní nástupce. Majetková práva nehmotné povahy Českých drah se převádějí na státní podnik České dráhy na základě smlouvy podle zvláštních předpisů.19) Na státní podnik České dráhy dále přecházejí práva a povinnosti Českých drah vyplývající z mezinárodních smluv a z členství v mezinárodních organizacích.

(3) Státní podnik České dráhy je oprávněn provozovat dráhu a drážní dopravu na celostátní dráze a na dráhách regionálních;20) pro jiná podnikání platí § 14 odst. 1 živnostenského zákona obdobně.21)

(4) Ministerstvo dopravy stanoví ceny jízdného a přepravného a podmínky jejich uplatnění (tarify) pro přepravu zaměstnanců státního podniku České dráhy, zaměstnanců Ministerstva dopravy a Drážního úřadu podílejících se na zabezpečování provozování drážní dopravy, poživatelů důchodů, kteří pracovali v oblasti drážní dopravy, jakož i jejich rodinných příslušníků.

___________________________

19) Např. zákon č. 137/1995 Sb., o ochranných známkách, zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění zákona č. 519/1991 Sb.

20) Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách.

21) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

§ 23

Ministerstvo financí upraví vyhláškou tvorbu a způsob užívání fondu kulturních a sociálních potřeb.

§ 24

(1) Pro podniky vzniklé podle tohoto zákona se nepoužijí § 45, 47b a 47c zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů.22)

(2) Na řízení o likvidaci státního podniku soudem se použijí ustanovení § 9 odst. 4 a § 200e zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 519/1991 Sb.

(3) Na rozhodování zakladatele podle tohoto zákona se nevztahují předpisy o správním řízení.

_________________

22) Zákon č. 92/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

§ 25

Zrušují se:

1. zákon č. 111/1990 Sb., o státním podniku, ve znění zákona č. 92/1991 Sb.zákona č. 119/1995 Sb.,

2. § 761 odst. 3 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník,

3. zákon České národní rady č. 9/1993 Sb., o Českých dráhách, ve znění zákona č. 212/1993 Sb.

§ 26

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1997 s výjimkou § 25 bodu 3, který nabývá účinnosti dnem stanoveným v § 22 odst. 1.

Máte otázku k tomuto zákonu?

Zeptejte se asistenta

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací