Důvodová zpráva k Návrh novely zákona o ochraně přírody

Zákon 114/1992 Sb. v platném znění zakotvuje účast občanských sdružení a jejich organizačních jednotek v § 70 takto

§ 70

Účast občanů

1. Ochrana přírody podle tohoto zákona se uskutečňuje za přímé účasti občanů, prostřednictvím jejich občanských sdružení a dobrovolných sborů či aktivů při orgánech ochrany a přírody

2. Místně příslušná organizační jednotka občanského sdružení, jehož hlavním posláním podle stanov je ochrana přírody a krajiny (dále jen ”občanské sdružení”), je oprávněna, pokud má právní subjektivitu, požadovat u příslušných orgánů státní správy, aby byla předem informována o všech zamýšlených zásazích a zahajovaných správních řízeních, při nichž mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny podle tohoto zákona.

3. Občanské sdružení je oprávněno za podmínek a v případech podle odstavce 2 účastnit se správního řízení, pokud oznámí svou účast písemně do osmi dnů od zahájení řízení orgánu státní správy, který řízení zahájil; v tomto případě má postavení účastníka řízení.

V praxi dochází ke sporům o výklad těchto ustanovení a o jejich aplikaci, kdy ze strany správních orgánů je občanským sdružením v účasti na správních řízeních bráněno, čímž dochází k nepřípustnému zmenšování práv občanů, nebo naopak kdy jsou do správních řízení těmito orgány občanská sdružení přibírána v co nejširším rozsahu, čímž jsou poškozováni ostatní účastníci řízení.

Odstavcem třetím shora uvedeného paragrafu je stanoveno, že občanské sdružení má postavení účastníka správního řízení, pokud oznámí svou účast do 8 dní od zahájení řízení orgánu státní správy. V dalších podmínkách pak odkazuje na odstavec druhý, který neupravuje přímo účast občanského sdružení ve správním řízení, ale zakotvuje právo na informace pro místně příslušnou jednotku občanského sdružení.

Z těchto ustanovení tedy vyplývají tyto podmínky pro účast občanského sdružení ve správním řízení :

1. občanské sdružení má ve svých stanovách jako hlavní poslání uvedenu ochranu přírody a

   krajiny

2. jde o místně příslušnou organizační jednotku občanského sdružení

3. tato jednotka má právní subjektivitu

4. jde o řízení, při němž může být dotčen zájem ochrany přírody a krajiny

5. dotýkaný zájem ochrany přírody a krajiny je chráněn dle zákona č. 114/92

6. občanské sdružení oznámí svou účast písemně správnímu orgánu do 8 dnů od zahájení řízení.

Tyto podmínky jsou kumulativní, takže pro účast občanského sdružení ve správním řízení musí být splněny všechny.

Termín ”místně příslušná organizační jednotka” situaci komplikuje, protože veřejné právo žádnou organizační složku právnické osoby, jež není orgánem veřejné správy, nezná. Vzhledem k smyslu zákona lze tuto podmínku vykládat jako ”místní působnost” a lze toto teritoriální rozdělení občanského sdružení prokázat např. usnesením k tomu příslušného orgánu sdružení. Současná dikce zákona však vzbuzuje pochybnosti, zda účastníkem správního řízení vůbec může být místní jednotka občanského sdružení. O místně příslušné jednotce totiž hovoří pouze druhý odstavec shora uvedeného paragrafu, který však neupravuje přímo správní účastenství, ale právo na informace a jeho podmínky. Účastenství ve správním řízení zakotvuje až třetí odstavec, který ho ale přiznává občanskému sdružení, patrně tedy občanskému sdružení jako celku.

Zjištění, že v daném případě jde o řízení, při němž může být dotčen zájem ochrany přírody a krajiny chráněný dle zákona č. 114/92 Sb., je nepochybným pouze v řízeních probíhajících právě podle tohoto zákona, tedy prováděných orgány ochrany a přírody na základě zmocnění v tomto zákoně obsažených. Tento zákon se sám v § 90 odst. 4 prohlašuje za lex specialis ve vztahu k předpisům o lesích, vodách, územním plánování a stavebním řádu, o ochraně nerostného bohatství,o ochraně zemědělského půdního fondu, o myslivosti a rybářství, a tak vzniká problém, kdy může být občanské sdružení účastníkem řízení probíhajících podle těchto jiných předpisů.

Vzhledem k dikci § 70 odst. 3 zákona č. 114/92 Sb. je také poněkud nejisté, kdy účastenství občanského sdružení vzniká, tedy od kterého okamžiku je účastníkem správního řízení.

Možné vysvětlení je trojí :

1. občanské sdružení se stává účastníkem zahájeného řízení dodatečně okamžikem, kdy jeho přihláška správnímu orgánu dojde

2. občanské sdružení se stává účastníkem sice dodatečně, ale již okamžikem, kdy svou přihlášku odešle, bez ohledu na to, že se o této skutečnosti správní orgán dozví až po jejím doručení

3. účastenství občanského sdružení vzniká již zahájením správního řízení za podmínky, že dodatečně do 8 dnů odešle oznámení o tomto svém postavení správnímu orgánu. Neučiní-li tak, má se za to, že účastenství vůbec nevzniklo.

Vzhledem k tomu, že zákon užívá dikci ”oznámí svou účast” a nikoli třeba ”vstoupí do řízení”

nutno dát za pravdu spíše variantě ad c). Opačný názor zejména ad a) ovšem rovněž nelze vyloučit, protože zákon užívá dikci ”…je oprávněno účastnit se správního řízení……pokud oznámí svou účast…” Tento výklad by tedy zpochybňoval i názor o procesním charakteru osmidenní lhůty, která by se tak zdála být spíše hmotněprávní.

Správní orgán by se tedy měl splněním podmínek pro účastenství občanského sdružení ve správním řízení zabývat ihned po doručení oznámení o jeho účasti a to velmi pečlivě, neboť lze očekávat, že v případě pro něj nepříznivého správního rozhodnutí bude žadatel o jeho vydání ve svém odvolání napadat i účast občanského sdružení.

Vstupem občanského sdružení do řízení dosud nesporného (vztah žadatel – správní orgán) se toto řízení mění na řízení sporné (vztah navrhovatel – odpůrce – správní orgán jako arbitr mezi nimi) se všemi následky a nebezpečími z toho vyplývajícími.