Smyslem navrhované změny je změnit kritérium pro přijímání ke studiu na středních školách, zejména s ohledem na žáky zvláštních škol.
Současné znění § 19 odst. 1 zákona 29/1984 Sb., o soustavě základních, středních škol a vyšších odborných škol:
” Ke studiu na středních školách, kromě škol uvedených v odstavci 2, se přijímají žáci a další uchazeči, kteří úspěšně ukončili základní školu.”
Toto znění vypovídá o téměř nulové propustnosti školského systém, který na základě legislativní podpory dělí děti na žáky:
Se základním vzděláním – kteří se mohou hlásit na střední školy
Bez základního vzdělání – absolventi speciálních a zvláštních škol, kteří se ze zákona nemohou podat přihlášku ke studiu na střední školy.
Zvláštní škola je definována školským zákonem jako škola, ve které se vzdělávají žáci s takovými rozumovými nedostatky, pro které se nemohou vzdělávat ve škole základní, ani ve speciální základní škole. Absolventi zvláštní školy, tak mohou získat pouze ”nižší základní vzdělání” umožňující nastoupit pouze do odborného učiliště nebo praktické školy v rámci přípravy pro výkon povolání.
Vyhláška MŠMT ČR č. 127/1997 Sb., o speciálních školách a speciálních mateřských školách ve svém § 2 odst. 4 specifikuje zvláštní školu a pomocnou školu pro žáky s mentálním postižením. Žáky zvláštních škol se tak stávají děti, které jsou ve smyslu 10. Revize Světové zdravotnické organizace považovány za jedince s lehkou mentální retardací (IQ přibližně 50-69).
Ovšem současná zvláštní škola poskytuje též azyl celé škále dalších žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, kteří svým IQ převyšují uvedenou inteligenční skupinu. Jsou to například žáci postižení souběžně více vadami, žáci s lékařskou diagnózou autismus či rysy autismu, žáci s těžšími formami lehkých mozkových difunkcí - především žáci hyperkinetiští, žáci s těžkým zdravotním oslabením (např. epilepsie, diabetes, alergie, astma, pravidelné dialýzy) žáci s poruchami učení a chování, žáci ze sociokulturně znevýhodněného prostředí, zejména žáci romského etnika.
Děti jsou sice zařazovány do škol na základě odborného psychologického vyšetření pedagogicko- psychologické poradny, která má svá velmi slabá místa, zejména ve vztahu k žákům pocházejícím z jiného sociálního a kulturního prostřední, žáků romských.
Je pravdou, že zařazení dítěte do zvláštní školy je také prováděno na základě souhlasu rodičů, ale už není běžnou praxí, poskytovat rodičům informaci o důsledcích vyplývajících z tohoto zařazení pro jejich děti, jakožto absolventy zvláštní školy.
Navrhovaná novela zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, s Listinou základních práv a svobod , zejména
článkem 26, hlavy čtvrté, odstavec 1, ve kterém se zaručuje právo každého na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu a
článkem 33, zaručující každému právo na vzdělání
a s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.
Navrhovaná novela zákona nepředpokládá žádné nároky na státní rozpočet.
Stávající úprava s vyznačením navrhovaných změn
DÍL ŠESTÝ
Studium ve středních školách
§ 19
( 1 ) Ke studiu ve středních školách, kromě uvedených v odstavci 2 se přijímají žáci a další uchazeči, kteří úspěšně ukončili základní školu.
§ 19
( 1 ) Ke studiu na středních školách, kromě škol uvedených v odstavci 2 se přijímají žáci a další uchazeči, kteří splnili povinnou školní docházku nebo dosáhli věku 16 let, a kteří při přijímacím řízení prokázali schopnosti, vědomosti a zájmy požadované pro zvolený typ školy.
Speciální část
Hlavním záměrem navrhované novely zákona je zabránit či snížit diskriminaci, vyplývající ze stávající úpravy vzdělávacího systému, zejména s ohledem na fungování zvláštní školy, dále zlepšení kvality vzdělávacího systému jako celku a zejména nabídnout tak všem žákům absolvující povinnou školní docházku ať už v základní škole, či zvláštní škole, stejné šance pro možnost jejich dalšího vzdělávání.
Smyslem navrhované novely školského zákona je zvýšit prostupnost školského systému. Ze zákona si dítě ze zvláštní školy nemůže podat přihlášku na střední školu. Zvláštní školy byly původně zamýšleny a vznikly pro mentálně retardované děti. Ovšem samo ministerstvo školství uznává, že jsou ve zvláštních školách také děti, které nejsou mentálně retardované. Zvláštní školy tak do značné míry suplují strnulost základního školství. Jejich nevýhodou pro žáky, kteří nemají výrazně podprůměrný IQ je, že zde získávají pouze "nižší základní vzdělání". Tzn., že pokud děti nebyly zařazeny do ZVŠ na základě mentálního defektu pak tedy mohou absolvovat pouze odborné učiliště nebo praktickou školu. Zde se jedná o porušování lidských práv, která jsou dána nejen ústavou ČR, ale i Listinou základních práv a svobod, která zejména v článku 26, hlavy čtvrté, odstavci 1 uvádí, že se zaručuje právo každého na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu. Paragraf 19 zákona 29/1984 (školský zákon) je ovšem v rozporu s Listinou základních práv a svobod. Ten totiž jasně vymezuje skupinu, které je umožněno získat středoškolské vzdělání, a to jsou pouze absolventi základních škol.
Novela školského zákona si klade za cíl odstranit bariéry v rámci školského systému a dát tak všem absolventům povinné školní docházky možnost svobodné volby v rámci jejich dalšího vzdělávání a volby povolání.