Důvodová zpráva k Návrh zákona o přestupcích

K čl. I

Navrhuje se změna zákona o přestupcích, na základě níž bude možné projednat přestupky poslanců, senátorů a soudců Ústavního soudu podle tohoto zákona s výjimkou případů, kdy poslanec, senátor nebo soudce Ústavního soudu požádá o projednání přestupku v disciplinárním řízení.

Dále se navrhuje změna v ust. § 10 tak, aby bylo možné podle zákona o přestupcích projednat i přestupky soudců a státních zástupců.

K čl. II a III

V souvislosti se změnou přestupkového zákona se navrhuje odpovídající změna jednacího řádu Poslanecké sněmovny a Senátu.

K čl. IV

Změnu zákona o přestupcích, týkající se přestupků soudců, je zapotřebí promítnout do zákona o kárné odpovědnosti soudců. Proto se navrhuje novela tohoto zákona, v níž se vypouštějí ustanovení, který se týkají projednávání přestupků soudců v kárném řízení.

K čl. V

Změnu zákona o přestupcích, týkající se přestupků soudců Ústavního soudu, je zapotřebí promítnout do zákona o Ústavním soudu. Proto se navrhuje novela tohoto zákona. 

K čl. VI

Tímto článkem se provádí změna trestního řádu související se současně předloženým návrhem na změnu Ústavy České republiky, týkající se zavedení možností trestního stíhání poslance nebo senátora za obecné trestné činy po skončení jejich mandátu v případech, kdy příslušná komora nevysloví souhlas s trestním stíháním.

K čl. VII

Navrhovaná účinnost je stanovena tak, aby tento zákon mohl být důkladně projednán oběma komorami Parlamentu České republiky, a současně se stal součástí našeho právního řádu v době co nejkratší.

poslanec Pavel Němec

poslanec, Miloslav Výborný

poslanec, Vladimír Mlynář

poslanec, Karel Kühnl

a další

Platné znění § 9 a § 10 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů,

s vyznačením navrhovaných změn a doplnění

(navrhované změny jsou vyznačeny tučně, resp. přeškrtnutím)

§ 9

Jednání, které má znaky přestupku, jehož se dopustila osoba požívající výsad a imunit podle zákona nebo mezinárodního práva, nelze jako přestupek projednat. Nelze ani vykonat sankci nebo v jejím výkonu pokračovat, jestliže se osoba, jíž byla sankce uložena, stala později osobou požívající výsad a imunit podle zákona nebo mezinárodního práva.

1. Jednání, které má znaky přestupku, jehož se dopustila osoba požívající výsad a imunit podle zákona nebo mezinárodního práva, nelze jako přestupek projednat, nestanoví-li zákon jinak.

2. Nelze ani vykonat sankci nebo v jejím výkonu pokračovat, jestliže se osoba, jíž byla sankce uložena, stala později osobou požívající výsad a imunit podle zákona nebo mezinárodního práva, nestanoví-li zákon jinak.

3. Podle tohoto zákona se projednávají přestupky, kterých se dopustili poslanci, senátoři a soudci Ústavního soudu, pokud nepožádají orgán příslušný k projednání přestupku o projednání přestupku v disciplinárním nebo kárném řízení podle zvláštních právních předpisů ¹⁾.

___________________________________________________________________________

¹⁾ zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, zákon č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu

§ 10

1. Podle zvláštních předpisů ³⁾ se projedná jednání, které má znaky přestupku, jehož se dopustili

2. osoby podléhající vojenské kázeňské pravomoci, příslušníci Bezpečnostní informační služby České republiky, Policie České republiky a Vězeňské služby České republiky,

3. soudci, prokurátoři a vyšetřovatelé prokuratury,

4. osoby během výkonu trestu odnětí svobody.

5. Toto jednání se však projedná jako přestupek, pokud jeho pachatel přestal být osobou uvedenou v odstavci 1."

Platné znění zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny,

s vyznačením navrhovaných změn

(navrhované změny jsou vyznačeny tučně, resp. přeškrtnutím)

§ 13

1. Disciplinární řízení se zavede proti poslanci, který se svým projevem učiněným ve Sněmovně nebo v Senátu nebo v jejich orgánech dopustí jednání, pro které by mohl být jinak trestně stíhán.

2. Disciplinární řízení lze zavést proti poslanci, který svým projevem učiněným ve Sněmovně nebo v Senátu nebo v jejich orgánech urazí poslance, senátora, ústavního soudce nebo jinou osobu, která má oprávnění zúčastnit se schůze Sněmovny a jejích orgánů ze zákona.

3. Disciplinární řízení se zavede také proti poslanci, který se dopustí přestupku, za který podléhá disciplinární pravomoci Sněmovny a požádá orgán příslušný k projednání přestupku o projednání tohoto přestupku v disciplinárním řízení.

4. Mandátový a imunitní výbor zahájí řízení za disciplinární provinění uvedené v odstavci 2 na návrh uraženého a za disciplinární provinění uvedená v odstavcích 1 a 3 na návrh předsedy Sněmovny nebo z vlastního podnětu.

Platné znění zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu,

s vyznačením navrhovaných změn a doplnění

(navrhované změny jsou vyznačeny tučně, resp. přeškrtnutím)

§ 14

1. Disciplinární řízení se zavede proti senátorovi, který se svým projevem učiněným v Senátu nebo v Poslanecké sněmovně nebo v jejich orgánech nebo na společné schůzi obou komor nebo jejich orgánů dopustí jednání, pro které by mohl být jinak trestně stíhán. ¹¹⁾

2. Disciplinární řízení lze zavést proti senátorovi, který svým projevem učiněným v Senátu nebo v Poslanecké sněmovně nebo v jejich orgánech nebo na společné schůzi obou komor nebo jejich orgán urazí senátora, poslance, jinou osobu, která má oprávnění zúčastnit se schůze Senátu a jeho orgánů ze zákona, nebo soudce Ústavního soudu.

3. Disciplinární řízení se zavede také proti senátorovi, který se dopustí přestupku, za který podléhá disciplinární pravomoci Senátu a požádá orgán příslušný k projednání přestupku o projednání tohoto přestupku v disciplinárním řízení.

4. Mandátový a imunitní výbor zahájí řízení za disciplinární provinění uvedené v odstavci 2 na návrh uraženého a za disciplinární provinění uvedené v odstavci 1 a za přestupky uvedené v odstavci 3 na návrh předsedy Senátu nebo z vlastního podnětu.

Platné znění zákona č. 412/1991 Sb., o kárné odpovědnosti soudců, ve znění pozdějších předpisů

s vyznačením navrhovaných změn

(navrhované změny jsou vyznačeny tučně, resp. přeškrtnutím)

Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:

ČÁST PRVNÍ

Kárná odpovědnost soudců

§ 1

Soudce je kárně odpovědný za kárné provinění a za jednání, které má znaky přestupku podle zvláštních předpisů (dále jen "přestupek").¹⁾

___________________________________________________________________________

¹⁾ Např. § 2 odst. 1 a § 10 odst. 1 písm. b) zákona ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích, a § 2 odst. 1 a § 10 odst. 1 písm. b) zákona SNR č. 372/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona SNR č. 524/1990 Sb.

§ 2

Kárné provinění

(1) Kárným proviněním je zaviněné porušení služebních povinností soudce nebo chování, jímž soudce narušuje důstojnost své funkce nebo ohrožuje důvěru v nezávislé, nestranné a spravedlivé rozhodování soudů.

(2) Jednání uvedené v odstavci 1 je závažným kárným proviněním, jestliže vzhledem k povaze porušené povinnosti, způsobu jednání, míře zavinění, opakování nebo jiné přitěžující okolnosti je jeho škodlivost zvýšena.

§ 3

Kárná opatření

(1) Za kárné provinění lze uložit soudci podle závažnosti kárného provinění některé z těchto kárných opatření:

a) důtku,

b) snížení nebo odnětí platového koeficientu, který je podle zvláštního zákona^1a) součástí platu předsedy senátu, na dobu až tří let,

c) snížení platu^1b) až o 25 % na dobu nejvíce šesti měsíců a při opětovném kárném provinění, jehož se soudce dopustil v době před zahlazením kárného postihu (§ 21), na dobu nejvíce jednoho roku,

d) pozastavení zvýšení započtené doby pro určení platu na dobu až tří let; to neplatí pro soudce Nejvyššího soudu (dále jen "nejvyšší soud"),

e) snížení započtené doby pro určení platu o tři roky na dobu až tří let; to neplatí pro soudce nejvyššího soudu.

(2) Za přestupek lze uložit za podmínek stanovených zvláštními předpisy ²⁾ tato kárná opatření:

a) napomenutí,

b) pokutu ve výši stanovené zvláštními předpisy,²⁾

c) zákaz činnosti, s výjimkou výkonu soudcovské funkce, na dobu stanovenou zvláštními předpisy,²⁾

d) propadnutí věci.

Tato kárná opatření lze uložit jednotlivě nebo vedle sebe; napomenutí nelze uložit spolu s pokutou.

(3) Za závažné kárné provinění nebo za přestupek, který má současně povahu závažného kárného provinění, lze uložit soudci podle míry závažnosti kárného provinění některé z těchto kárných opatření:

a) odvolání z funkce předsedy senátu,

b) snížení započtené doby pro určení platu o šest let na dobu až tří let; to neplatí pro soudce nejvyššího soudu,

c) přeložení na jiný soud téhož nebo nižšího stupně na návrh ministra spravedlnosti,

d) odvolání z funkce soudce na návrh ministra spravedlnosti.

Jde-li o přestupek, lze tato kárná opatření uložit vedle kárných opatření uvedených v odstavci 2 písm. b) až d).

(4) Kárná opatření podle odstavce 3 lze uložit též soudci, který byl dosouzen za trestný čin, jestliže takové odsouzení není důvodem zániku funkce ze zákona.⁴⁾

(5) Drobné nedostatky v práci nebo drobné poklesky v chování nebo přestupek může orgán, který je oprávněn podat návrh na zahájení kárného řízení, vyřídit tím, že je soudci vytkne, je-lito postačující.⁵⁾

___________________________________________________________________________

^1a) § 28 odst. 2 a § 28 odst. 3 písm. a) zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců.

^1b) § 28 odst. 1 a § 28 odst. 3 věta první zákona č. 236/1995 Sb.

²⁾ Např. zákon ČNR č. 200/1990 Sb. a zákona SNR č. 372/1990 Sb., ve znění zákona SNR č. 524/1990 Sb.

³⁾ § 44 odst. 2 zákona č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích.

⁴⁾ § 47 zákona č. 335/1991 Sb.

⁵⁾ § 11 odst. 3 zákona ČNR č. 200/1990 Sb. § 11 odst. 3 zákona SNR č. 372/1990 Sb., ve znění zákona SNR č. 524/1990 Sb.

§ 4

Zánik kárné odpovědnosti soudce

(1) Odpovědnost soudce za přestupek zaniká, uplynul-li od jeho spáchání jeden rok.

(2) Odpovědnost soudce za kárné provinění zaniká, nebyl-li do jednoho roku od jeho spáchání nebo v případě uvedeném v § 3 odst. 4 do jednoho roku od právní moci odsuzujícího rozsudku podán návrh na zahájení kárného řízení.

ČÁST DRUHÁ

Kárné soudy

§ 5

(1) Kárnou odpovědnost zjišťují a kárná opatření ukládají kárné soudy. Kárné soudy také zjišťují, zda jsou dány důvody zproštění funkce soudce podle § 46 odst. 1 písm. a) zákona č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích, či nikoli.

(2) Kárnými soudy jsou:

a) krajské soudy pro soudce okresních soudů a vyšší vojenské soudy pro soudce vojenských obvodových soudů v jejich obvodu,

b) vrchní soudy pro soudce krajských soudů v jejich obvodu a příslušného vrchního soudu,

c) nejvyšší soud pro soudce vyšších vojenských soudů a nejvyššího soudu.

(3) Kárné soudy rozhodují v kárných senátech složených z předsedy senátu a čtyř soudců. Rozhoduje-li nejvyšší soud jako kárný soud ve věcech soudců vyšších vojenských soudů nebo soudců vojenského kolegia nejvyššího soudu, anebo rozhoduje-li vrchní soud ve věcech soudců jeho vojenského kolegia, soudci kárného senátu jsou určeni ze soudců vojenského kolegia příslušného soudu.

(4) Předsedu kárného senátu, jeho zástupce, členy kárného senátu a potřebný počet náhradníků jmenuje na tři roky předseda příslušného kárného soudu ze soudců tohoto soudu. Jestliže kárný senát provedl úkony v kárném řízení zahájeném před uplynutím svého funkčního období, kárné řízení dokončí, i když jeho funkční období již uplynulo.

ČÁST TŘETÍ

Kárné řízení

§ 6

Zahájení kárného řízení

(1) Kárné řízení se zahajuje na návrh. Bez návrhu lze kárné řízení zahájit jen v případě, byla-li věc kárnému senátu postoupena orgánem činným v trestním řízení. ⁶⁾

(2) Návrh na zahájení kárného řízení je oprávněn podat:

a) předseda nejvyššího soudu proti kterémukoli soudci tohoto soudu,

b) ministr obrany České republiky proti kterémukoli soudci vojenského soudu nebo proti kterémukoli soudci vojenského kolegia nejvyššího soudu nebo vojenského kolegia vrchního soudu,

c) ministr spravedlnosti České republiky proti kterémukoli soudci s výjimkou soudců uvedených v písmenu b),

d) předseda vrchního soudu proti kterémukoli soudci tohoto soudu a proti kterémukoliv soudci krajského soudu v jeho obvodu,

e) předseda krajského soudu (vyššího vojenského soudu) proti kterémukoli soudci tohoto soudu a proti kterémukoli soudci okresního soudu (vojenského obvodového soudu) v jeho obvodu,

f) předseda okresního soudu nebo vojenského obvodového soudu proti kterémukoli soudci tohoto soudu.

(3) Má-li orgán oprávněný podat návrh na zahájení kárného řízení za to, že je na místě podat návrh na uložení kárného opatření přeložení nebo odvolání soudce [§ 3 odst. 3 písm. b) a c)], a není-li sám oprávněn podat takový návrh, předloží věc orgánu, který je k tomu oprávněn. Tento orgán může podat návrh na uložení kárného opatření přeložení nebo odvolání soudce i po zahájení řízení.

(4) Pro přestupky ublížení na zdraví z nedbalosti, úmyslného narušení občanského soužití hrubým jednáním a proti majetku spáchané mezi osobami blízkými, jakož i pro přestupek ublížení na cti orgán uvedený v odstavci 2 podá návrh na zahájení kárného řízení jen z podnětu poškozeného, jeho zákonného zástupce nebo opatrovníka. Podnět lze vzít zpět až do doby, než se kárný senát, a bylo-li podáno odvolání, odvolací senát, odebere k poradě.

(5) Návrh na zahájení kárného řízení musí být podán u příslušného kárného soudu do dvou měsíců ode dne, kdy se orgán oprávněný podat návrh dověděl o kárném provinění, nejpozději však do jednoho roku ode dne spáchání kárného provinění. Jde-li o přestupek, lze podat návrh nejpozději do jednoho roku ode dne jeho spáchání. Návrh na uložení kárného opatření pode § 3 odst. 4 musí být podán do dvou měsíců od právní moci odsuzujícího rozsudku.

(6) Návrh musí obsahovat jméno a příjmení soudce, proti němuž návrh směřuje, popis skutku, pro který se navrhuje zahájení kárného řízení, a označení důkazů, o které se návrh opírá; jde-li o přestupek, návrh musí dále obsahovat označení příslušného ustanovení zákona, jehož znaky skutek naplňuje. K návrhu se připojí důkazy, které má navrhovatel k dispozici.

___________________________________________________________________________

⁶⁾ § 171 odst. 1, § 188 odst. 1 písm. c), § 222 odst. 2 a § 257 písm. a) trestního řádu.

§ 7

Vyloučení soudce kárného senátu

(1) Soudce kárného senátu je vyloučen z projednávání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, k soudci, proti němuž se kárné řízení vede, k jeho obhájci anebo k osobám, kterých se úkon přímo dotýká, lze mít pochybnosti o jeho nepodjatosti.

(2) Soudce, který rozhodoval věc v kárném senátu soudu nižšího stupně, je vyloučen z projednávání a rozhodování věci v kárném senátu soudu vyššího stupně, a naopak.

(3) Jakmile se soudce kárného senátu dozví o skutečnostech, pro které je vyloučen, oznámí to neprodleně předsedovi kárného soudu. Důvod podjatosti podle odstavců 1 a 2 může uplatnit též soudce, proti němuž byl podán návrh na zahájení kárného řízení, jakož i orgán, který návrh podal; námitku musí uplatnit neprodleně, jakmile se dozvěděli o důvodu podjatosti. Jestliže se dozví předseda kárného soudu, že je dán důvod k vyloučení soudce, určí do kárného senátu soudce v pořadí prvního z počtu náhradníků, a je-li vyčerpán i počet náhradníků, dalšího soudce kárného soudu.

§ 8

Odnětí a přikázání věci

(1) Není-li krajský soud jako kárný soud pro vyloučení soudců usnášení schopný, předseda krajského soudu předloží věc kárnému senátu příslušného vrchního soudu, který přikáže věc k projednání a rozhodnutí jinému krajskému soudu jako kárnému soudu.

(2) Podle odstavce 1 se postupuje obdobně, je-li kárným soudem vyšší vojenský soud nebo vrchní soud. O přikázání věci jinému vyššímu vojenskému soudu nebo jinému vrchnímu soudu rozhoduje kárný senát nejvyššího soudu.

§ 9

Vyrozumění o zahájení kárného řízení

O zahájení kárného řízení vyrozumí předseda kárného senátu soudce, proti němuž se kárně řízení vede, doručením návrhu na zahájení kárného řízení do vlastních rukou a poučí jej o právu zvolit si obhájce z řad advokátů nebo soudců, vyjádřit se ke skutečnostem, které se mu kladou za vinu, a navrhnout důkazy na svou obhajobu. Pokud nepodali návrh na zahájení kárného řízení, o zahájení kárného řízení se vyrozumí též ministr spravedlnosti České republiky a předseda soudu, u něhož je soudce, proti němuž návrh směřuje, činný.

§ 10

Předběžné šetření

Vyžaduje-li obsah návrhu na zahájení kárného řízení předběžné objasnění tvrzených skutečností, předseda kárného senátu nebo jím pověřený člen kárného senátu provede potřebná šetření. Může zejména zjistit stanovisko soudce, proti němuž se kárné řízení vede, zjistit potřebné další skutečnosti a důkazy, nejsou-li v návrhu uvedeny, a jde-li o listiny nebo jiné věci, opatřit je k provedení důkazu.

§ 11

Rozhodnutí bez ústního jednání

Kárný senát bez ústního jednání řízení zastaví,

a) byl-li návrh na zahájení kárného řízení podán opožděně nebo vzat zpět,

b) byl-li návrh na zahájení kárného řízení podán bez podnětu poškozeného, jestliže je takový podnět potřebný, nebo byl-li podnět vzat zpět (§ 6 odst. 4),

c) byl-li soudce zproštěn funkce nebo zanikla-li jeho funkce vzdáním se nebo ze zákona;⁷⁾ je-li soudce kárně stíhán pro přestupek, kárný senát postoupí věc v takovém případě orgánu příslušnému k projednání přestupku,⁸⁾

d) je-li soudce kárně stíhán pro přestupek a brání-li jeho projednání amnestie,⁹⁾

e) zanikla-li odpovědnost za kárné provinění nebo za přestupek (§ 4),

f) bylo-li o skutku, pro který se vede kárné řízení, pravomocně rozhodnuto v trestním řízení a nebyl podán návrh na uložení kárných opatření podle § 3 odst. 3, 4, popřípadě nedošlo k postoupení věci orgánem činným v trestním řízení.

___________________________________________________________________________

⁷⁾ § 45 až 47 zákona č. 335/1991 Sb.

⁸⁾ § 10 odst. 2, § 52 a násl. zákona ČNR č. 200/1990 Sb. § 10 odst. 2, § 52 a násl. zákona SNR č. 372/1990 Sb., ve znění zákona SNR č. 524/1990 Sb.

⁹⁾ § 20 zákona ČNR č. 200/1990 Sb. § 20 zákona SNR č. 372/1990 Sb., ve znění zákona SNR č. 524/1990 Sb.

§ 12

Přerušení kárného řízení

(1) Má-li kárný senát za to, že skutečnosti, které se soudci kladou za vinu, mají znaky trestného činu, kárné řízení přeruší a věc předloží příslušnému orgánu činnému v trestním řízení, a jde-li o čin spáchaný při výkonu soudcovské funkce nebo v souvislosti s výkonem této funkce, orgánu, který je oprávněn dát souhlas k trestnímu stíhání.¹⁰⁾

(2) Kárný senát přeruší kárné řízení také tehdy, dozví-li se, že pro skutek, pro který bylo kárné řízení zahájeno, se proti soudci vede trestní stíhání.

(3) Přerušení kárného řízení trvá do právní moci rozhodnutí v trestním stíhání. Kárný senát pokračuje v kárném řízení, byla-li mu věc postoupena orgánem činným v trestním řízení, byl-li soudce pravomocně odsouzen pro trestný čin a byl podán návrh na uložení kárného opatření podle § 3 odst. 3, 4 nebo byl-li soudce zproštěn proto, že skutek není trestným činem; jinak kárné řízení zastaví.

___________________________________________________________________________

¹⁰⁾ § 55 odst. 1 zákona č. 335/1991 Sb.

§ 13

Nařízení ústního jednání

(1) Po provedení předběžného šetření (§ 10), nebo není-li takového šetření třeba, určí předseda kárného senátu termín ústního jednání, vyrozumí o něm orgán, který podal návrh na zahájení kárného řízení, soudce, proti němuž návrh směřuje, a má-li soudce obhájce, také jeho obhájce. Jde-li o kárné řízení pro přestupek vyrozumí se o termínu ústního jednání také poškozený, popřípadě jeho zástupce nebo opatrovník. Pokud se tak již nestalo, doručí se soudci, proti němuž se kárné řízení vede, a poškozenému nebo jeho zástupci nebo opatrovníkovi návrh na zahájení kárného řízení spolu s poučením o jeho právech (§ 9 a § 14 odst. 3); má-li soudce obhájce, doručí se návrh na zahájení kárného řízení také obhájci.

(2) Je-li třeba vyslechnout svědky, předvolá je předseda kárného senátu k ústnímu jednání.

(3) Termín ústního jednání se stanoví tak, aby soudce a jeho obhájce měli od vyrozumění alespoň pět pracovních dnů na přípravu obhajoby. Stejnou lhůtu na přípravu je třeba poskytnout orgánu, který podal návrh na zahájení kárného řízení, a poškozenému, popřípadě jeho zástupci nebo opatrovníkovi.

(4) O termínu ústního jednání se vyrozumí též předseda soudu, u něhož je soudce, proti němuž se vede kárné řízení, činný, a dále ministr spravedlnosti České republiky, a jde-li o soudce vojenského soudu nebo o soudce vojenského kolegia nejvyššího soudu nebo vrchního soudu, ministr obrany České republiky, pokud nebyli vyrozuměni již jako navrhovatelé.

§ 14

Ústní jednání

(1) Ústní jednání se koná zásadně v přítomnosti soudce, proti němuž návrh směřuje. V jeho nepřítomnosti lze věc projednat pouze tehdy, odmítne-li se před kárný senát dostavit nebo jestliže se bez důvodné omluvy nedostaví. Jestliže si soudce zvolí obhájce, má obhájce právo zúčastnit se ústního jednání.

(2) Na počátku ústního jednání přednese navrhovatel návrh na zahájení kárného řízení a odůvodní jej. Není-li navrhovatel přítomen, přednese návrh na zahájení kárného řízení předseda kárného senátu nebo jím určený člen kárného senátu; obdobně se postupuje, byla-li věc kárnému senátu postoupena orgánem činným v trestním řízení.

(3) Vede-li se kárné řízení pro přestupek, může poškozený, jemuž byla způsobena majetková škoda, uplatnit před zahájením dokazování nárok na její náhradu. Předseda kárného senátu poučí poškozeného o jeho právu, pokud se tak již nestalo ve vyrozumění o ústním jednání (§ 13 odst. 1).

(4) Bylo-li provedeno předběžné šetření (§ 10), předseda kárného senátu nebo jím určený člen kárného senátu seznámí kárný senát a účastníky řízení s jeho výsledky.

(5) Předseda kárného senátu vyslechne soudce, proti němuž se kárné řízení vede, a provede další potřebné důkazy. Soudce má právo odepřít výpověď. Osoby, které byly povolány jako svědci, popřípadě znalci, jsou povinny se k ústnímu jednání dostavit a před kárným senátem vypovídat.

(6) Soudce, proti němuž se kárné řízení vede, jeho obhájce a ten, kdo návrh podal, mají právo vyjádřit se k prováděným důkazům, klást svědkům a znalcům otázky a podávat návrhy na doplnění dokazování. Stejná práva příslušní i poškozenému, popřípadě jeho zástupci nebo opatrovníkovi.

(7) Po skončení dokazování se může k věci vyjádřit ten, kdo návrh podal, poškozený, popřípadě jeho zástupce nebo opatrovník, obhájce a soudce, proti němuž se kárné řízení vede. Soudci, proti němuž se kárné řízení vede, vždy patří poslední slovo.

(8) Ústní jednání před kárným senátem je veřejné.

§ 15

Protokol o ústním jednání a o poradě

O ústním jednání před kárným senátem a o poradě kárného senátu se pořizuje protokol. Protokol o ústním jednání podepisuje předseda kárného senátu a zapisovatel, protokol o poradě předseda kárného senátu, členové kárného senátu a zapisovatel.

§ 16

Rozhodnutí kárného senátu

(1) Dojde-li kárný senát k závěru, že soudce se dopustil kárného provinění nebo přestupku, rozhodne, že je vinen, a uloží mu kárné opatření podle § 3.

(2) Byl-li soudce uznán vinným přestupkem, kárný senát uloží soudci povinnost nahradit škodu, jestliže poškozený nárok na náhradu škody včas uplatnil a škoda a její výše byly spolehlivě zjištěny. Jinak odkáže poškozeného s jeho nárokem na občanskoprávní řízení nebo na řízení před jiným příslušným orgánem.

(3) Jestliže byl podán návrh na uložení kárného opatření podle § 3 odst. 3 na základě pravomocného odsuzujícího rozsudku (§ 3 odst. 4), kárný senát buď uloží navrhované kárné opatření s odkazem na tento rozsudek, nebo návrh na uložení kárného opatření zamítne.

(4) Dojde-li kárný senát k závěru, že se soudce kárného provinění nebo přestupku nedopustil nebo mu nelze kárné provinění nebo přestupek prokázat, vynese zprošťující rozhodnutí. Poškozeného, který uplatnil nárok na náhradu škody, odkáže s jeho nárokem na občanskoprávní řízení nebo na řízení před jiným příslušným orgánem.

(5) Jestliže kárný senát návrh na uložení kárného opatření zamítl (odst. 3) nebo soudce zprostil (odst. 4), má soudce, proti němuž se kárné řízení vedlo, nárok vůči státu na náhradu nákladů účelně vynaložených v souvislosti s kárným řízením. Kárný senát rozhodne o tomto nároku ve svém rozhodnutí podle odstavce 3 nebo 4; je-li třeba provést další šetření, rozhodne o nároku soudce na náhradu nákladů samostatným rozhodnutím.

(6) Kárný senát zastaví kárné řízení, jestliže vyjde najevo některý z důvodů zastavení uvedených v § 11 při ústním jednání.

(7) Předseda kárného senátu rozhodnutí vyhlásí při ústním jednání. Rozhodnutí je třeba písemně vyhotovit. Kromě výroku musí rozhodnutí obsahovat též jeho stručné odůvodnění a poučení o odvolání v případě, kdy je odvolání přípustné.

§ 17

Doručení rozhodnutí

Rozhodnutí kárného senátu se doručí soudci, proti němuž se kárné řízení vede, do vlastních rukou. Dále se rozhodnutí doručí obhájci, jestliže jej soudce má, orgánu, který navrhl zahájení kárného řízení, a pokud nepodali návrh na zahájení kárného řízení, též předsedovi soudu, u kterého je soudce činný, ministru spravedlnosti České republiky, nebo jde-li o soudce vojenského soudu nebo soudce vojenského kolegia nejvyššího soudu nebo vrchního soudu, ministru obrany České republiky. Rozhodnutí kárného senátu se doručí také poškozenému, který podal podnět k zahájení kárného řízení (§ 6 odst. 4), jakož i poškozenému, který uplatnil nárok na náhradu škody (§ 14 odst. 3).

§ 18

Odvolání

(1) Proti rozhodnutí kárného senátu krajského soudu, vyššího vojenského soudu a vrchního soudu lze podat odvolání do 15 dnů ode dne, kdy bylo rozhodnutí odvolateli doručeno. Odvolání je třeba podat u kárného soudu, jehož kárný senát rozhodl. Odvolání má odkladný účinek.

(2) Odvolání může podat

a) soudce, proti němuž se kárné řízení vede, proti rozhodnutí podle § 16 odst. 1, odst. 2 věta první a odst. 3 a 5,

b) orgán, který podal návrh na zahájení kárného řízení, proti rozhodnutí podle § 11 a podle § 16 odst. 1 a odst. 3 až 6,

c) předseda příslušného soudu (§ 6 odst. 2), ministr spravedlnosti České republiky, nebo jde-li o soudce vojenského soudu nebo soudce vojenského kolegia nejvyššího soudu nebo vrchního soudu, ministr obrany České republiky proti rozhodnutí podle § 11 a § 16 odst. 1 a odst. 3 až 6, byla-li věc postoupena kárnému senátu orgánem činným v trestním řízení,

d) poškozený, který podal podnět k zahájení kárného řízení (§ 6 odst. 4), proti rozhodnutí podle § 16 odst. 4

(3) O odvolání rozhoduje:

a) kárný senát příslušného vrchního soudu, jde-li o odvolání proti rozhodnutí kárného senátu krajského soudu,

b) kárný senát nejvyššího soudu, jde-li o odvolání proti rozhodnutí kárného senátu vyššího vojenského soudu nebo vrchního soudu.

(4) V řízení o odvolání se přiměřeně použijí ustanovení § 7, 8, 10 až 17. Nezamítne-li odvolací kárný soud odvolání, napadené rozhodnutí zcela nebo zčásti zruší a rozhodne sám ve věci.

(5) Proti rozhodnutí kárného senátu nejvyššího soudu není odvolání přípustné.

§ 19

Obnova kárného řízení

(1) Ve lhůtě tří let od právní moci rozhodnutí kárného senátu podle § 16 odst. 1 a 3 může soudce podat návrh na obnovu kárného řízení. Návrh na obnovu kárného řízení může soudce podat proti rozhodnutí podle § 16 odst. 3 též proto, že pravomocný odsuzující rozsudek byl zrušen.

(2) Jiný opravný prostředek proti pravomocnému rozhodnutí kárného senátu není přípustný.

§ 20

Výkon rozhodnutí

(1) Opatření potřebná k výkonu uloženého kárného opatření provede příslušný orgán státní správy soudů.

(2) Kárná opatření podle § 3 odst. 2 písm. b) až d) se vykonají i tehdy, jestliže soudci, jemuž byla uložena funkce soudce zanikla. ¹¹⁾ K rozhodnutí o upuštění od výkonu zbytku zákazu činnosti podle zvláštních předpisů ¹²⁾ je příslušný kárný soud, který ve věci rozhodl v prvním stupni.

(3) Kárné opatření uložené za přestupek nebo jeho zbytek nelze vykonat, vztahuje-li se na přestupek amnestie.

(4) Nejde-li o kárné opatření podle § 3 odst. 3, kárné opatření nebo jeho zbytek se nevykoná, vyjde-li dodatečně najevo, že soudce byl pro tentýž skutek pravomocně odsouzen v trestním řízení.

(5) Rozhodnutí o povinnosti soudce nahradit škodu (§ 16 odst. 2) lze vykonat podle ustanovení občanského soudního řádu o výkonu rozhodnutí.

___________________________________________________________________________

¹¹⁾ § 44 až 47 zákona č. 335/1991 Sb.

¹²⁾ § 14 odst. 3 zákona ČNR č. 200/1990 Sb. § 14 odst. 3 zákona SNR č. 372/1990 Sb., ve znění zákona SNR č. 524/1990 Sb.

§ 21

Zahlazení kárného postihu

Po uplynutí jednoho roku od právní moci rozhodnutí o uložení kárného opatření se hledí na soudce, jako by nebyl pro kárné provinění nebo přestupek stíhán. Jestliže výkon kárného opatření do té doby neskončil, kárný postih se zahlazuje vykonáním kárného opatření nebo právní mocí rozhodnutí o upuštění od výkonu zbytku zákazu činnosti (§ 20 odst. 3).

ČÁST ČTVRTÁ

Zproštění soudce funkce ze zdravotních důvodů

§ 22

Nevzdá-li se soudce, jemuž zdravotní stav trvale nedovoluje řádně vykonávat soudcovské povinnosti, sám své funkce, navrhne příslušný orgán ¹³⁾ příslušnému kárnému soudu (§ 5), aby rozhodl, zda jsou dány důvody zproštění podle § 46 odst. 1 písm. a) zákona č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích, či nikoli. Ustanovení části třetí o kárném řízení se použijí přiměřeně.

___________________________________________________________________________

¹³⁾ § 46 odst. 3 zákona č. 335/1991 Sb.

ČÁST PÁTÁ

Ustanovení přechodná a závěrečná

§ 23

(1) Rozhodnutí kárných soudů nebo kárných senátů vydaná v době od 25. února 1948 do 31. prosince 1989 proti soudcům pro jejich demokratické politické smýšlení nebo proto, že se při svém rozhodování řídili principy soudcovské nezávislosti, se ze zákona zrušují.

(2) zrušen

§ 24

Nestanoví-li tento zákon něco jiného nebo nevyplývá-li z povahy věci něco jiného, v kárném řízení se přiměřeně použijí ustanovení trestního řádu.

§ 25

Kárné soudy rozhodují v řízení podle tohoto zákona též o odvolání a přeložení soudce podle § 67 a 68 zákona č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích.

§ 26

Ustanovení tohoto zákona platí i pro kárná řízení zahájená podle dosavadních předpisů a dosud neskončená a pro kárná provinění a pro přestupky spáchané přede dnem jeho účinnosti. Soudci nelze uložit za kárné provinění (§ 3 odst. 1) přísnější kárné opatření, než jaké bylo možno uložit podle dosavadních předpisů.

§ 27

Zrušuje se zákon č. 142/1961 Sb., o kárné odpovědnosti soudců z povolání, ve znění zákona č. 157/1969 Sb.

§ 28

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. prosince 1991.

Platné znění § 4 odst. 1, 2 a § 133 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu,

ve znění pozdějších předpisů,

s vyznačením navrhovaných změn

(navrhované změny jsou vyznačeny tučně, resp. přeškrtnutím)

§ 4

1. Funkce soudce je veřejnou funkcí.

2. Soudce nelze stíhat pro přestupek .

§ 133

1. Kárným proviněním je jednání, jímž soudce snižuje vážnost a důstojnost své funkce nebo ohrožuje důvěru v nezávislé a nestranné rozhodování Ústavního soudu, jakož i jiné zaviněné porušení povinností soudce.

2. Kárným proviněním je též jednání, které má znaky přestupku podle zvláštních předpisů, pokud soudce požádá orgán příslušný k projednání přestupku o projednání přestupku v kárném řízení.

Platné znění § 173, 186 a 224 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním

(trestní řád), ve znění pozdějších předpisů,

s vyznačením navrhovaných změn

(navrhované změny jsou vyznačeny tučně)

§ 173

Přerušení trestního stíhání

(1) Vyšetřovatel přeruší trestní stíhání,

a) nelze-li pro nepřítomnost obviněného věc náležitě objasnit,

b) nelze-li obviněného pro těžkou chorobu postavit před soud,

c) není-li obviněný pro duševní chorobu, která nastala až po spáchání činu, schopen chápat smysl trestního stíhání,

1. je-li obviněný vydán do ciziny nebo vyhoštěn.

2. nevysloví-li komora souhlas s trestním stíháním poslance nebo senátora, není-li tím trestní stíhání vyloučeno navždy ^x), nebo nevysloví-li Senát souhlas s trestním stíháním soudce Ústavního soudu ^xx).

(2) Před přerušením trestního stíhání je nutno učinit vše, čeho je třeba k zabezpečení úspěšného provedení trestního stíhání. Pomine-li důvod přerušení, v trestním stíhání se pokračuje.

(3) Opis usnesení o přerušení trestního stíhání nutno doručit do 48 hodin státnímu zástupci. Poškozeného je nutno o přerušení trestního stíhání vyrozumět.

___________________________________________________________________________

^x) Čl. 27 odst. 4 ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky

^xx) Čl. 86 odst. 1 ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky"

§ 186

Důvody k předběžnému projednání obžaloby

Předseda senátu nařídí předběžné projednání obžaloby, má‑li za to,

a) že věc patří do příslušnosti jiného soudu,

b) že má věc být postoupena podle § 171 odst. 1,

c) že jsou tu okolnosti odůvodňující zastavení trestního stíhání podle § 172 odst. 1 nebo jeho přerušení podle § 173 odst. 1 písm. a) až d) e), anebo okolnosti odůvodňující podmíněné zastavení trestního stíhání podle § 307,

d) že skutek, který je předmětem obžaloby, bude třeba posuzovat podle jiného ustanovení trestního zákona, než podle kterého jej posuzuje obžaloba,

e) že přípravné řízení nebylo provedeno podle zákona, zejména že v něm byly porušeny předpisy zajišťující právo obhajoby, nebo

f) že věc není v potřebném rozsahu objasněna z hledisek, která soud potřebuje pro svoje rozhodnutí.

§ 224

Přerušení trestního stíhání

(1) Soud přeruší trestní stíhání, shledá‑li za hlavního líčení, že tu je některá z okolností uvedených v § 173 odst. 1 písm. b) až d) e).

(2) Soud přeruší trestní stíhání také tehdy, nelze‑li obžalovanému doručit předvolání k hlavnímu líčení.

(3) Pomine‑li důvod přerušení, soud v trestním stíhání pokračuje.

(4) Proti rozhodnutí, jímž soud trestní stíhání přerušil nebo jímž návrh na pokračování v něm zamítl, může státní zástupce podat stížnost.

(5) Soud přeruší trestní stíhání, má‑li za to, že zákon, jehož užití je v dané trestní věci rozhodné pro rozhodování o vině a trestu, je v rozporu s ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou, která má přednost před zákonem; v tomto případě předloží věc Ústavnímu soudu.