29. prosince 1999 zanikne trestnost řady zločinů komunistického režimu, kterých se dopustil jak na jednotlivých občanech tak i na českém národě jako celku. Promlčení těchto zločinů vyplývá z § 67 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, proto, že jednotlivé trestné činy komunistického režimu jsou posuzovány samostatně bez ohledu na to, že byly spáchány při aktivním prosazování komunistického režimu. Předkladatelé návrhu zákona jsou přesvědčeni, že tyto trestné činy byly spáchány jako součást scénáře směřujícího ke zničení tradičních hodnot evropské civilizace, k potlačení odlišných názorů, k vědomému porušování lidských práv a svobod. Stovky občanů byly na základě politicky motivovaných procesů popraveny, tisíce dalších přišly v komunistických žalářích o život, statisíce byly za svoje politické názory uvězněny. Nejméně 80 000 občanů bylo odsouzeno do táborů nápravných prací, tisíce lidí byly vyloučeny ze studia, musely opustit svoje zaměstnání, byl jím zkonfiskován jejich majetek. Všechny tyto a mnohé další zločiny byly spáchány v příčinné souvislosti s prosazování komunistické ideologie.
Navrhovatelé zákona jsou přesvědčeni, že zločiny spáchané při aktivním prosazování komunistického režimu jsou zločiny proti lidskosti podle předpisů mezinárodního práva a uplynutím promlčecí doby nezaniká jejich trestnost. Zločiny proti lidskosti považují navrhovatelé zákona především v tom, že komunistický režim upíral občanům možnost vyjádřit svobodně svojí politickou vůli, nutil je skrývat svoje názory, perzekucemi nutil občany veřejně vyslovovat svůj souhlas s tím co považovali za lež a zločin, zvlášť závažným způsobem utlačoval některé skupiny občanů pro jejich politické nebo náboženské přesvědčení, porušoval základní zásady demokratického státu a trvale porušoval lidská práva, po roce 1968 udržoval komunistický režim ve spojení s cizí mocí.
Navrhovatelé zákona konstatují, že současná právní úprava by zabránila od l. ledna roku 2000 potrestání podstatné části komunistických zločinů. Od tohoto data by bylo možné stíhat pouze nejzávažnější trestné činy jako jsou vražda či vlastizrada. V souladu s uvozovacími větami zákona č. 198/1993 Sb., o protiprávnosti komunistického režimu a odporu proti němu jsou navrhovatelé zákona přesvědčeni, že vyrovnání se s komunistickým režimem není možné uskutečnit do té doby než budou zdokumentovány všechny zločiny komunismu a jejich pachatelé spravedlivě potrestáni.
Návrh zákona není v rozporu s ústavním pořádkem České republiky, jejími mezinárodními závazky a s právem Evropské unie. Přijetí navrhovaného zákona nezakládá nové finanční nároky na státní rozpočet ČR.
K čl. I.
Zařazením bodu d) do § 67a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, bude možné trestně postihnout závažné trestné činy spojené s aktivním prosazováním komunistického režimu, které by jinak byly promlčeny.
Václav Krása v. r. Petr Mareš v. r. Karel Kühnl v. r.
Dosavadní právní úprava s vyznačením navrhovaných změn:
§ 67a
Uplynutím promlčecí doby nezaniká trestnost
trestných činů uvedených v hlavě desáté, s výjimkou trestného činu podle § 261,
trestného činu teroru (§ 93 a 93a), obecného ohrožení (§ 179 odst. 2, 3), vraždy (§ 219), ublížení na zdraví (§ 221 odst. 2 písm. b), odst. 3 a odst. 4, § 222), omezování osobní svobody (§ 231 odst. 3), zbavení osobní svobody (§ 232), zavlečení do ciziny (§ 233) a porušování domovní svobody (§ 238 odst. 2), pokud byly spáchány za takových okolností, že zakládají válečný zločin nebo zločin proti lidskosti podle předpisů mezinárodního práva,
trestného činu podle § 1 zákona ze dne 20. prosince 1950 č. 165 Sb., na ochranu míru,
trestných činů, u nichž horní hranice trestní sazby odnětí svobody činí nejméně pět let, pokud byly spáchány v období od 25. února 1948 do 17. listopadu 1989 při aktivním prosazování komunistického režimu 1).
§ 1 zákona č. 198/1993 Sb., o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu