Novela zákon o technických požadavcích na výrobky - EU

K části první

K čl. I

1. Úprava je nezbytná k tomu, aby zákon jednoznačně stanovil, že práva a povinnosti v něm stanovené se vztahují i na distributory.

2. Návrh reaguje na připomínku zástupců Evropské komise, kteří považovali za matoucí výraz ”fyzické osoby” s tím, že fyzická osoba nemůže být např. v rámci EU pověřena k činnostem upraveným v zákoně, zejména k akreditaci.

3. Ustanovení zpřesňuje dosavadní úpravu tak, aby bylo zřejmé, že výraz ”uvádění výrobku na trh” zahrnuje i případy, ve kterých je výrobek dodáván uživateli přímo, tj. s vyloučením distribuční sítě a případy výroby výrobků pro vlastní provozní potřeby výrobce. Návrh je zobecněním definic používaných ve směrnicích Rady ES vydávaných podle nového přístupu. Protože však ojediněle (směrnice 93/42/EHS) je použita definice do určité míry odchylná a takové případy nelze vyloučit ani do budoucna, bylo ustanovení doplněno tak, aby zpřesnění pro určité komodity bylo možno provést zvláštním zákonem tam, kde to bude nezbytné.

4. Doplňuje se definice výrobce, a to způsobem, který odpovídá vymezení obsaženém v Příručce pro zavádění směrnic založených na Novém přístupu a na Globálním přístupu vydané Evropskou komisí.

5. - 6. Jde o úpravu, která reaguje na potřebu uplatnit postih i u výrobce, dovozce nebo distributora, který prodává výrobek nesplňující stanovené požadavky bez oprávnění (např. bez živnostenského listu).

6. Definice byla upravena tak, aby bylo dosaženo plného souladu se Směrnicí Evropského parlamentu a Rady č. 98/34/ES o postupu poskytování informací v oblasti technických norem a předpisů a pravidel pro služby informační společnosti (článek 1 odst. 3). Uvedená definice je nezbytná proto, že výraz ”technická specifikace” je využit v uvedené směrnici i pro definici výrazu ”technické předpisy”.

7. Návrhem se definice uvádí do souladu s citovanou Směrnicí č. 98/34/ES čl. 1 odst. 11. Doplnění o výraz ”pravidla pro služby” se vztahuje výlučně k informačním povinnostem uvedeným v § 7 zákona a ve vztahu k problematice posuzování shody je irelevantní.

8. Návrhem se definice uvádí do souladu s citovanou směrnicí č. 98/34/ES čl. 1 odst. 6 s výjimkou výrazu ”technická specifikace”, jehož uplatnění v definici normy by např. neumožnilo přejímat některé evropské normy. Současně se zvýrazňuje, především s ohledem na předchozí praxi, že normy nejsou obecně závazné.

9. Úprava reaguje na připomínky zástupců Komise ES, kteří zejména nesouhlasili s tím, aby výraz ”harmonizovaná norma” byl použit pro jiné než evropské normy. Protože i v rámci EU existuje možnost, aby členské státy (po dobu než budou vydány potřebné harmonizované evropské normy) mohly požívat národní normy oznámené Komisi ES jako obdobu harmonizovaných norem, navrhuje se i tuto možnost upravit zákonem tak, aby mohly být přejímány formou nařízení vlády i ty směrnice, které umožňují tuto možnost využití národních norem ke konkretizaci obecně formulovaných technických požadavků. Na základě připomínky zástupců Evropské komise je ustanovení doplněno tak, aby bylo možno využívat přímo technické normy přejímající ve státech EU evropské harmonizované normy dříve, než příslušné evropské normy budou převzaty formou českých technických norem. Současně se doplňuje možnost, aby obdobnou povahu měly i další dokumenty, jakými jsou např. Evropské stavební osvědčení.

10. Rozšíření pověření Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví a doplnění pověření pro Ministerstvo průmyslu a obchodu je nezbytné tak, aby po sjednání Protokolu k Evropské dohodě o evropském posuzování shody byla zajištěna ve vztahu ke Komisi ES notifikace skutečností, která umožní realizaci podmínek pro volný pohyb zboží se státy EU v sektorech dohodnutých v uvedeném protokolu. Navržené zmocnění pro vládu je nezbytné k přijetí uvedené směrnice č. 98/34/ES do právního řádu České republiky. Vydání příslušného nařízení vlády bude možné až v souvislosti s plným členstvím České republiky v Evropské unii, popřípadě dojde-li předtím k uzavření příslušné mezinárodní smlouvy.

11. Smyslem navrženého doplňku, jehož znění bylo dohodnuto se zástupci Vládního výboru pro tělesně postižené, je stanovení povinnosti sledovat při posuzování bezpečnosti výrobků též potřeby uvedené skupiny občanů.

12. Jde o formální úpravu v souvislosti se změnou uvedenou v bodě 2.

13. Ustanovením se vymezuje výslovně vztah certifikátů vydávaných osobami pověřenými podle zákona (autorizované a akreditované osoby) k posuzování shody, a to i s ohledem na navrženou změnu § 12 odst. 4 písm. a (bod 24).

14. Podstatou navržené změny je umožnit, aby autorizace mohla být udělena nejen jako dosud pro činnosti související s posuzováním shody podle tohoto zákona, ale i pro činnosti upravené jinými zákony, pokud takové řešení bude výhodné (např. při posuzování shody potravin podle § 3 odst. 1 písm. f zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých zákonů). Současně se ustanovení zpřesňuje tak, aby odpovídalo úplněji postupům posuzování shody uvedeným v § 12 odst. 4. Navržené doplnění je dále nezbytné k racionalizaci řízení o autorizaci tím, že žadateli stanoví konkrétní povinnost, jejíž nesplnění je důvodem pro přerušení řízení o autorizaci podle § 29 odst. 1 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení.

15. Dosavadní text § 11 odst. 2 byl zpracován na základě analýzy jednotlivých směrnic Rady ES vydaných podle ”Nového přístupu k technické harmonizaci a normám”, které byly v té době známé. V nich byly podmínky pro ”notifikované osoby” uvedeny shodně, a proto byly v obecné podobě stanoveny zákonem jako podmínky pro autorizované osoby. V některých později vydaných směrnicích jsou však v těchto podmínkách ojediněle určité odchylky. Proto se navrhuje rozšířit zmocnění pro vládu tak, aby bylo možno nařízeními vlády vydanými k provedení zákona stanovit i pro takové případy podmínky pro autorizaci shodně s podmínkami uplatňovanými v rámci EU pro notifikované osoby.

16. Návrh na doplnění další podmínky autorizace, kterou nebylo možno při zpracování návrhu zákona uplatnit vzhledem k jejímu obtížnému splnění v té době, odpovídá podmínce, která je uvedena prakticky ve všech směrnicích Rady ES vydaných podle ”Nového přístupu”. Pro její realizaci jsou již v současné době vytvořeny dostatečné předpoklady.

17. Doplnění je nezbytné vzhledem ke změně uvedené v bodu 16.

18. Navržený doplněk je nezbytný proto, aby se zamezilo trvání autorizace u osob, které již např. vzhledem ke změně příslušného nařízení vlády nemohou vykonávat činnost, pro kterou byly autorizovány. V současné době jde především o změny nařízení vlády č. 173/1997 Sb., kterým se stanoví vybrané výrobky k posuzování shody ve znění pozdějších předpisů. Toto nařízení vlády má dočasný charakter a jeho obsah je postupně redukován v závislosti na přejímání směrnic Rady ES do právního řádu České republiky.

19. Ustanovením se zrovnoprávňuje postavení notifikovaných osob států EU a postavení autorizovaných osob České republiky, a to jak na území EU, tak i na území ČR, ale pouze za předpokladu, že toto obousměrně rovnoprávné postavení vyplyne z mezinárodní smlouvy, zejména z Protokolu k Evropské dohodě o evropském posuzování shody.

20. Doplnění zákona o další paragraf je odůvodněno potřebou podrobněji vymezit činnosti, k jejichž výkonu mohou být právnické a fyzické osoby autorizovány, a potřebou stanovit autorizovaným osobám potřebné povinnosti a oprávnění, a to především s cílem dosáhnout stavu slučitelného se stavem v Evropské unii, zejména pokud jde o povinnost autorizované osoby poskytovat ve vymezených případech kopie certifikátů popř. dalších dokladů a o povinnost rušit certifikáty popř. další doklady v případech stanovených zákonem. K zajištění právní jistoty výrobců a dovozců se dále stanoví autorizovaným osobám povinnost reagovat bezodkladně na uplatněné požadavky týkající se činností při posuzování shody.

21. Ustanovení směřuje k tomu, aby mohla být převzata formou nařízení vlády ustanovení některých směrnic orgánů Evropských společenství, které vycházejí z toho, že je nezbytná existence národních orgánů, které by mohly mimořádně v odůvodněných případech udělit výjimku z povinnosti neuvádět na trh výrobky, aniž by nesly označení CE. Pro podmínky České republiky je vhodným řešením oprávnění pro ministerstva a jiné správní úřady, do jejichž působnosti především patří daná věc k povolení nezbytných výjimek, pokud je to ve veřejném zájmu.

22. Smyslem ustanovení je jednak umožnit, aby formou nařízení vlády bylo možno přejímat i některé směrnice Rady ES, které nejsou vydávány podle ”Nového přístupu” a jednoznačněji vyjádřit, že dodržování těchto nařízení vlády je právní povinností.

23. – 27. Jde o drobná formulační zpřesnění charakteristik jednotlivých postupů posuzování shody tak, aby bylo dosaženo souladu s příslušnými ustanoveními směrnic Rady ES upravujících problematiku jednotlivých skupin výrobků.

24. § 12 odstavec 4 obsahuje stručné charakteristiky postupů posuzování shody formulované na základě Rozhodnutí Rady z 22. července 1993, týkající se modulů pro různé fáze postupů posuzování shody a pravidel pro připojování a používání CE označení shody, které jsou určeny k  použití ve směrnicích pro technickou harmonizaci č. 93/465/EHS. V legislativní praxi orgánů ES však v některých případech dochází k tomu, že ve směrnicích Rady ES jsou uváděny i postupy posuzování shody, které nejsou uvedeny v cit. rozhodnutí. (Mezi postupy posuzování shody např. nejsou uvedeny klinické zkoušky, což způsobilo, že část směrnice Rady č. 93/42/EHS nemohla být převzata formou nařízení vlády č. 180/1998 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na prostředky zdravotní techniky.). Z uvedených důvodů se navrhuje rozšíření zmocnění pro vládu tak, aby v podobných případech nebylo nutno určitou, zpravidla menší část směrnice Rady ES, přejímat souběžně zákonem, který pouze doplňuje úpravu obsaženou v nařízení vlády.

25. Jde o drobnou formální úpravu vzhledem k tomu, že dosavadní text § 12 odst. 5 byl přesunut do nově navrženého § 11a. Pokud jde o § 12 odst. 7, navrhuje se jeho zrušení jednak s ohledem na to, že je překážkou přejímání některých technických předpisů vydávaných orgány Evropských společenství, jednak proto, že ustanovení je pro výrobce a dovozce nejasné a v některých případech, ve kterých existuje právní úprava souběžná s nařízeními vlády, vyvolává nesprávný dojem, že se na některé výrobky nařízení vlády nevztahují.

26. Návrh směřuje k vytvoření právních podmínek pro obousměrný volný pohyb zboží se státy Evropské unie v rozsahu, který bude vymezen mezinárodní smlouvou – Protokolem k Evropské dohodě o evropském posuzování shody. Podstatou návrhu je úprava zmocnění pro vládu tak, aby bylo možno nařízeními vlády, která stanoví technické požadavky na jednotlivé skupiny výrobků stanovit, že prohlášení o shodě je možno pro ty skupiny výrobků, které budou dohodnuty uvedeným protokolem, nahradit označením CE, popřípadě též ES prohlášením o shodě. Důsledkem této úpravy bude odstranění technických překážek obchodu se státy Evropské unie. Konkrétně tím vznikne:

• pro české výrobce možnost umisťovat výrobky na trh Evropské unie za shodných podmínek jaké mají výrobci ve státech Evropské unie,

• pro dovozce takových výrobků majících původ ve státech Evropské unie odpadne povinnost podrobovat v tuzemsku tyto výrobky posouzení shody.

28. V návaznosti na navrženou úpravu § 13 odst. 4 (bod 30) se navrhuje umožnit, aby dovozci nemuseli doklady o použitém způsobu posouzení shody uchovávat na území České republiky za podmínky, že zajistí jejich obstarání na výzvu České obchodní inspekce v jí stanovené lhůtě. To se bude týkat případů stanovených nařízením vlády, které na základě protokolu uvedeného v odůvodnění bodu 30 umožní nahradit prohlášení o shodě označením CE.

29. V návaznosti na navrženou úpravu § 13 odst. 4 (bod 30) je nutno zrušit zákaz distribuce stanovených výrobků bez ujištění o tom, že bylo vydáno prohlášení o shodě pro případy, ve kterých prohlášení o shodě nahrazuje označení CE. Současně se zpřesňuje povinnost distributora ve vztahu k potenciálním zákazníkům.

30. Ustanovení se zpřesňuje v tom smyslu, že akreditaci lze fyzické osobě udělit, jen pokud je tato osoba podnikatelem.

31. Návrh je nezbytný proto, aby bylo možno zrušit pověření k provádění akreditace, pokud pověřená osoba bude sice splňovat podmínky akreditace, ale nebude plnit povinnosti z tohoto pověření vyplývající.

32. Návrhem se zužují podmínky pro úhradu nákladů mezinárodní spolupráce pověřené osoby tak, aby nemohlo dojít k věcně neodůvodněnému čerpání prostředků ze státního rozpočtu.

33. Zpřesnění odpovídá úpravě navržené v bodě 33.

34. Jde o formulační úpravu, jejímž smyslem je umožnit, aby bylo možno uznat zahraniční dokumenty nebo značky za důkaz (nikoliv ”dokument”) o posouzení shody.

35. Návrhem se pouze stanoví možnost, aby pro určité skupiny výrobků (např. prostředky zdravotnické techniky) mohl zvláštní zákon stanovit orgán státní správy, který by vykonával dozor tam, kde jsou nezbytné specializované znalosti, a to tak, aby tento orgán mohl ukládat pokuty ve stejném rozsahu jako dosud Česká obchodní inspekce.

36. Ustanovení navazuje na nově vkládaný § 11a (bod 21), jímž se navrhuje stanovit, že autorizované osoby mohou vydávat při posuzování shody i dokumenty nazvané jinak než certifikát. To je vyvoláno potřebou přizpůsobit výsledky jejich činnosti i z hlediska terminologického výsledkům činnosti notifikovaných osob v rámci Evropské unie. Navržené doplnění § 19 směřuje k tomu, aby i těmto dalším dokumentům byla poskytnuta ochrana před jejich zneužitím.

37. Rozšíření ustanovení o pokutách je nezbytné proto, aby byly postižitelné i případy nedodržení stanovených povinností tam, kde se prohlášení o shodě nahrazuje označením CE na výrobku.

38. Jde o formální změnu, která je vyvolána doplňkem § 13 (bod 30).

39. Jde o změnu vyvolanou návrhem na nově vkládaný § 11 a (bod 21). Přiměřeně zde platí odůvodnění uvedené v bodu 39.

40. Prodloužení lhůty stanovené správním řádem je nezbytné vzhledem ke složitosti řízení o autorizaci, v němž je časově náročné zejména dosažení dohody s ministerstvy a jinými ústředními správními úřady ve smyslu § 11 odst. 1 zákona.

41. Doplnění souvisí s možností realizace návrhů uvedených v bodech 3, 14 a 16.

K čl. II

Návrh byl doplněn na základě podnětu Hospodářské komory a směřuje k odstranění problémů vznikajících u dodávek výrobků určených pro investiční celky smluvně dohodnutých a často vyprojektovaných podle zahraničních norem před nabytím účinnosti zákona, kde by dodržení nově stanovených technických požadavků vyžadovalo (např. v případech opožďování investiční výstavby) dodatečné úpravy výrobků, které by navíc zvyšovaly neopodstatněně náklady na tyto stavby a mohly vést k technické neslučitelnosti těchto výrobků s dalšími výrobky určenými pro technologické celky.

K části druhé

1, 3 a 4. Jde o odstranění duplicitního vydávání závazných posudků orgánů hygienické služby u výrobků stanovených k posuzování shody podle zákona č. 22/1997 Sb.

2. Vydávání souhlasu orgánů státní správy k návrhům a změnám českých technických norem odporuje zásadám tvorby těchto dokumentů vyplývajících z ust. § 6 zákona č. 22/1997 Sb. a způsobuje nekompatibilitu ve vztahu k právu ES.

5. Jde o odstranění duplicitního vydávání povolení Ministerstvem zdravotnictví nebo jím pověřeného orgánu u výrobků stanovených k posuzování shody podle zákona č. 22/1997 Sb.

K části třetí

Návrhem se odstraňuje možnost provádět duplicitně dozor týkající se stanovených výrobků podle zákona č. 22/1997 Sb. a rozděluje působnost orgánů dozoru tak, že:

1. dozor u výrobců, dovozců a distributorů stanovených výrobků zůstává v působnosti České obchodní inspekce,

2. dozor nad bezpečností práce u výrobců a provozovatelů stanovených výrobků, které jsou vyhrazeným technickým zařízením, zajišťují orgány státního odborného dozoru nad bezpečností práce.

K části čtvrté

Návrh směřuje k tomu, aby státní požární dozor neposuzoval duplicitně stanovené výrobky podle zákona č. 22/1997 Sb. a tím nezpůsoboval nekompatibilitu ve vztahu k právu ES.

K části páté

Jde o odstranění duplicitního režimu obdobně jako v čl. III.

K části šesté

1. Vydávání souhlasu orgánů státní správy k návrhům a změnám českých technických norem odporuje zásadám tvorby těchto dokumentů vyplývajících z ust. § 6 zákona č. 22/1997 Sb. a způsobuje nekompatibilitu ve vztahu k právu ES. Je však v zájmu ochrany životního prostředí upravit úlohu Ministerstva pro životní prostředí ve vztahu k určování stanovených výrobků v oblastech, ve kterých neexistuje legislativa Evropských společenství nebo kde není dosud tato legislativa do českého právního řádu převzata.

2. Jde o odstranění duplicitního vydávání souhlasu orgánu státní správy u stanovených výrobků podle zákona č. 22/1997 Sb.

K části sedmé

Jde o odstranění duplicitního režimu schvalování výrobků, u nichž se posuzuje shoda podle zákona č. 22/1997 Sb.

K části osmé

Jde o odstranění možného duplicitního schvalování a o využití posuzování shody u stanovených výrobků podle zákona č. 22/1997 Sb., pro vydávání průkazů způsobilosti.

K části deváté

Ustanovení umožňuje, aby důkaz o posouzení shody těch výrobků, u nichž se posuzuje shoda podle zákona č. 22/1997 Sb., mohl nahradit typové schválení prováděné státním Úřadem pro jadernou bezpečnost. Tím se odstraňuje nežádoucí duplicita.

K části desáté

Charakter navržených změn umožňuje navrhovat den účinnosti shodný se dnem vyhlášení zákona.

V Praze dne 28. července 1999

předseda vlády

ministr průmyslu a obchodu

ZÁKON

č. 22/1997 Sb.,

o technických požadavcích na výrobky

a o změně a doplnění některých zákonů

v platném znění

s vyznačením navrhovaných změn a doplnění.

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

TECHNICKÉ POŽADAVKY NA VÝROBKY

HLAVA I

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

Tento zákon upravuje

a) způsob stanovování technických požadavků na výrobky, které by mohly ohrozit zdraví nebo bezpečnost osob, majetek nebo přírodní prostředí (dále jen "oprávněný zájem"),

b) práva a povinnosti osob, které uvádějí na trh nebo distribuují výrobky, které by mohly ohrozit oprávněný zájem,

c) práva a povinnosti (právnických nebo fyzických) osob pověřených k činnostem podle tohoto zákona, které souvisí s tvorbou a uplatňováním českých technických norem (dále jen "normy") nebo se státním zkušebnictvím.

§ 2

Základní pojmy

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) výrobkem jakákoliv věc, která byla vyrobena, vytěžena nebo jinak získána bez ohledu na stupeň jejího zpracování a je určena k uvedení na trh,

2. (uvedením výrobku na trh okamžik, kdy výrobek poprvé přechází úplatně nebo bezúplatně z fáze výroby nebo dovozu do fáze distribuce jako zboží určené k prodeji nebo k uvedení do provozu,)

uvedením výrobku na trh okamžik, kdy je výrobek v České republice poprvé úplatně nebo bezúplatně předán nebo nabídnut k předání za účelem distribuce nebo používání, nebo kdy jsou k němu poprvé převedena vlastnická práva. Za uvedené na trh se považují i výrobky vyrobené nebo dovezené pro provozní potřeby při vlastním podnikání výrobců nebo dovozců, pokud to nařízení vlády nevylučuje. Je-li to nezbytné pro převzetí technického předpisu vydaného orgány Evropských společenství, vláda nařízením blíže vymezí pojem uvedení na trh pro výrobky, na které se tento technický předpis vztahuje,

c) výrobcem osoba, která vyrábí nebo i jen navrhla výrobek, za který odpovídá podle tohoto zákona, a který hodlá uvést na trh pod svým jménem; za výrobce se považuje i osoba mající sídlo v České republice, kterou k tomu jako svého zástupce zahraniční výrobce písemně zmocnil,

(c) (d) dovozcem (fyzická nebo právnická osoba, která) ten, kdo uvede na trh výrobek z jiného státu nebo uvedení takového výrobku na trh zprostředkuje,

(d) (e) distributorem (fyzická nebo právnická osoba, která) ten, kdo výrobky prodává, jejich prodej zprostředkovává nebo jiným způsobem je poskytuje uživatelům, i když svou činností vlastnosti výrobků přímo neovlivňuje (dále jen "distribuuje"),

(e) (f) (technickými požadavky na výrobek vlastnosti výrobku z hlediska oprávněného zájmu, rozměrů, funkčnosti, jakosti, včetně požadavků na jeho název, pod kterým je prodáván, úprava názvosloví, znaků, zkoušení výrobku a zkušebních metod, balení, značení nebo označování výrobku a postupů pro posuzování shody výrobku s právními předpisy nebo s normami.)

technickými požadavky na výrobek

1. technická specifikace obsažená v právním předpisu nebo normě, která stanoví požadované charakteristiky výrobku, jakými jsou úroveň jakosti, užitné vlastnosti, bezpečnost a rozměry, včetně požadavků na jeho název, pod kterým je prodáván, úpravu názvosloví, symbolů, zkoušení výrobku a zkušebních metod, požadavky na balení, označování výrobku nebo opatřování štítkem, postupy posuzování shody výrobku s právními předpisy nebo s normami, výrobní metody a procesy mající vliv na charakteristiky výrobků,

2. jiné požadavky nezbytné z důvodů ochrany oprávněného zájmu nebo ochrany spotřebitele, které se týkají životního cyklu výrobku poté, co je uveden na trh, např. podmínky používání, recyklace, opětovného použití nebo zneškodnění výrobku, pokud takové podmínky mohou významněovlivnit složení nebo povahu výrobku nebo jeho uvedení na trh.” .

HLAVA II

TECHNICKÉ PŘEDPISY, NORMY A POVINNOSTI VÝROBCŮ,

DOVOZCŮ A DISTRIBUTORŮ

§ 3

(Technické předpisy

Technickým předpisem pro účely tohoto zákona je právní předpis, vyhlášený ve Sbírce zákonů České republiky,⁾ který obsahuje technické požadavky na výrobky nebo s nimi spojené závazné výrobní, případně kontrolní, evidenční nebo jiné administrativní postupy a metody. )

Technické předpisy

Technickým předpisem pro účely tohoto zákona je právní předpis, vyhlášený uveřejněním jeho plného znění ve Sbírce zákonů České republiky, obsahující technické požadavky na výrobky popřípadě pravidla pro služby, nebo upravující povinnosti při uvádění výrobku na trh, při jeho používání nebo při poskytování nebo zřizování služby, nebo zakazující výrobu, dovoz, prodej či používání určitého výrobku nebo používání, poskytování nebo zřizování služby.

§ 4

Normy

(1) Norma je dokument schválený pověřenou právnickou osobou (§ 5) pro opakované nebo stálé použití,vytvořenýpodle tohoto zákona a označený písmenným označením ČSN, jehož vydání bylo oznámeno ve Věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (dále jen "Věstník Úřadu"). Norma není obecně závazná.

(2) Název česká technická norma a písmenné označení ČSN nesmějí být použity k označení jiných dokumentů.

(3) Norma poskytuje pro obecné a opakované používání pravidla, směrnice nebo charakteristiky činností nebo jejich výsledků zaměřené na dosažení optimálního stupně uspořádání ve vymezených souvislostech.

( (4) Norma se stává harmonizovanou normou, je-li tak určena pro splnění technických požadavků na výrobky vyplývajících z technického předpisu

a) Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (dále jen "Úřad") pro splnění technických požadavků na výrobky vyplývajících z nařízení vlády, vydaného podle tohoto zákona, nebo

2. ministerstvem nebo jiným ústředním správním úřadem, v jehož působnosti je dozor nad dodržováním příslušného technického předpisu v ostatních případech - ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad tuto skutečnost bezodkladně oznámí Úřadu.

(5) Úřad oznamuje ve Věstníku Úřadu určení harmonizované normy s uvedením technického předpisu, k němuž se vztahuje.

(6) Splnění harmonizované normy se v rozsahu jejího obsahu považuje za splnění požadavků stanovených technickým předpisem, k němuž se harmonizovaná norma vztahuje. )

§ 4a

Normy a dokumenty pro posuzování shody

(1) Norma se stává harmonizovanou normou, přejímá-li požadavky stanovené harmonizovanou evropskou normou. Jestliže je to nezbytné pro splnění technických požadavků na výrobky vyplývajících z nařízení vlády vydaného podle tohoto zákona může Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (dále jen Úřad) určit pro posuzování shody další technické normy nebo technické dokumenty (dále jen ”určené normy”).

(2) Úřad oznamuje ve Věstníku Úřadu harmonizované normy a harmonizované evropské normy, jejich změny nebo zrušení a určené normy, jejich změny nebo zrušení. Současně uvede technický předpis, k němuž se tyto normy vztahují.

(3) Splnění harmonizované normy nebo určené normy a v případech vyplývajících z mezinárodní smlouvy též splnění technické normy přejímající harmonizované evropské normy ve státech Evropské unie, se v rozsahu jejího obsahu považuje za splnění požadavků stanovených nařízením vlády, k němuž se tyto normy vztahují.

§ 5

Zabezpečení tvorby norem

(1) Tvorbu a vydávání norem v rozsahu vymezeném tímto zákonem zaručuje stát.

(2) Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen "Ministerstvo") může pověřit právnickou osobu zabezpečováním tvorby a vydáváním norem (dále jen "pověřená právnická osoba"). Toto pověření je nepřevoditelné. Po dobu, po kterou je toto pověření platné, nesmí být touto činností pověřena jiná právnická osoba. Na udělení pověření není právní nárok.

(3) Ministerstvo rozhoduje o pověření právnické osoby na základě její žádosti. Posuzuje přitom zejména, zda žadatel bude schopen plnit všechny podmínky stanovené tímto zákonem.

(4) Pokud pověřená právnická osoba neplní podmínky stanovené v tomto zákoně a v rozhodnutí o pověření nebo pokud o to požádá, Ministerstvo pověření zruší.

(5) Rozhodnutí o pověření právnické osoby, jakož i zrušení tohoto rozhodnutí zveřejní Ministerstvo ve formě sdělení ve Sbírce zákonů České republiky.

(6) Pokud nejsou tvorba a vydávání norem zabezpečeny pověřenou právnickou osobou, zabezpečuje plnění jejích úkolů Úřad.

(7) Náklady na tvorbu norem hradí ten, kdo požaduje jejich zpracování. Náklady na tvorbu norem, především harmonizovaných norem, zpracovaných na základě požadavku ministerstev nebo jiných ústředních správních úřadů a náklady spojené s členstvím v mezinárodních a evropských normalizačních organizacích hradí stát.

(8) Normy vydané na jakémkoliv nosiči smějí být rozmnožovány a rozšiřovány jen se souhlasem právnické osoby pověřené jejich tvorbou a vydáváním nebo za podmínek stanovených v odstavci 6 se souhlasem Úřadu.

§ 6

Podmínky tvorby a vydávání norem

Při tvorbě a vydávání norem musí být zajištěny podmínky stanovené v rozhodnutí o pověření, kterými jsou zejména

a) včasné zveřejňování oznámení o připravovaných návrzích norem a vydaných normách ve Věstníku Úřadu,

b) jednotnost a vzájemný soulad norem a jejich soulad s právními předpisy,

c) využívání dosaženého stupně rozvoje vědy a techniky,

d) uplatňování ochrany oprávněného zájmu,

e) plnění povinností vyplývajících z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, z členství v mezinárodních a evropských normalizačních organizacích a využívání výsledků mezinárodní spolupráce,

f) projednání návrhu normy s každým, kdo se ve lhůtě stanovené ve zveřejněném oznámení o zahájení zpracování návrhu normy přihlásí u osoby uvedené v tomto oznámení, nebo s každým, kdo zašle své stanovisko ke zveřejněnému návrhu normy ve lhůtě stanovené v oznámení o jeho zveřejnění,

g) řádná distribuce vydaných norem do dvou týdnů po doručení objednávky.

§ 7

Informační povinnosti

(1) Informaci o návrhu technického předpisu, jeho změny nebo doplnění zasílaného k zaujetí stanoviska ministerstvům, jiným ústředním správním úřadům a České národní bance, k němuž se vztahuje informační povinnost vyplývající z mezinárodních smluv, předávají ministerstva, jiné ústřední správní úřady a Česká národní banka Úřadu. Obdobně postupuje vláda, pokud se vyjadřuje k návrhům zákonů, jejich změn nebo doplnění, jedná-li se o návrhy technických předpisů.

(2) Pokud tak stanoví mezinárodní smlouva, nesmí být návrh technického předpisu předložen ke schválení před uplynutím jí stanovené lhůty pro podání připomínek.

(3) Úřad jako informační místo zabezpečuje v rozsahu stanoveném mezinárodními smlouvami

a) oznamování o návrzích technických předpisů, norem a postupů pro posuzování shody do zahraničí a

2. informování o obdobných zahraničních návrzích uveřejněním ve Věstníku Úřadu.

(4) Vláda nařízením upraví postup při poskytování informací v oblasti technických předpisů a norem

(5)Úřad oznamuje orgánům Evropských společenství v rozsahu vyplývajícím z mezinárodní smlouvy

a) stanoviska o tom, že bylo zjištěno, že ustanovení harmonizované evropské normy neodpovídá základním požadavkům uvedeným v technických předpisech vydaných orgány Evropských společenství, popřípadě jiné skutečnosti týkající se norem,

b) autorizované osoby (§ 11) pověřené k plnění úkolů notifikovaných osob působících v rámci Evropské unie.

(6) Ministerstvo oznamuje orgánům Evropských společenství nebo příslušným orgánům států s kterými o tom jsou uzavřeny mezinárodní smlouvy, v rozsahu z těchto smluv vyplývajícím, rozhodnutí o uložení ochranného opatření¹⁾u stanovených výrobků včetně těch, které mají původ ve státech, s nimiž je sjednána příslušná mezinárodní smlouva.

§ 8

Povinnosti výrobců, dovozců a distributorů

při uvádění výrobků na trh

(1) Výrobce a dovozce je povinen uvádět na trh jen bezpečné výrobky.

(2) Bezpečným výrobkem je výrobek, který za běžných nebo rozumně předvídatelných podmínek užití nepředstavuje po dobu stanovené nebo obvyklé použitelnosti žádné nebezpečí nebo jeho užití představuje pouze minimální nebezpečí, které lze považovat za přijatelné při užívání výrobku vzhledem k odpovídající vysoké úrovni ochrany oprávněného zájmu.

(3) Při posuzování bezpečnosti výrobků se podle povahy výrobků sledují

a) vlastnosti výrobku, včetně jeho životnosti, složení, balení a návodů pro jeho montáž a uvedení do provozu, užití (včetně vymezení prostředí pro užití), údržbu a likvidaci, které musí být uvedeny v českém jazyce,

b) vlivy výrobku na další výrobky, jestliže lze důvodně předpokládat, že výrobek bude užíván s dalším výrobkem nebo výrobky,

c) způsoby předvádění výrobku, jeho označení a návody pro použití a likvidaci výrobku a jakékoliv další údaje a informace poskytnuté výrobcem,

d) kategorie uživatelů, kteří mohou být vážně ohroženi při užití výrobku, zejména dětia osoby s omezenou schopností pohybu a orientace.

(4) Možnost dosažení vyšší technické úrovně nebo dostupnost jiných výrobků lépe uspokojujících oprávněný zájem nesmí být důvodem pro to, aby výrobek byl považován za výrobek ohrožující oprávněný zájem.

(5) Za bezpečný se považuje výrobek

a) splňující požadavky příslušného technického předpisu, nebo

b) pokud pro něj technický předpis neexistuje, buď splňující požadavky norem, anebo odpovídající stavu vědeckých a technických poznatků známých v době jeho uvedení na trh.

(6) Dbát o uvádění bezpečných výrobků na trh je též povinen distributor, který zejména nesmí distribuovat výrobky, o kterých na základě informací, které má, a svých odborných znalostí ví nebo může předpokládat, že tomuto požadavku neodpovídají.

(7) Výrobce, dovozce nebo distributor je dále podle povahy výrobků povinen zejména

a) poskytnout uživatelům informace, které jim umožní posoudit obvyklé nebo rozumně předvídatelné nebezpečí spojené s užíváním výrobků, které by mohlo ohrozit oprávněný zájem po dobu předpokládané životnosti výrobku, pokud toto nebezpečí není zřejmé bez odpovídajícího upozornění. Tato informace nezbavuje žádnou osobu povinnosti dodržovat požadavky na bezpečnost výrobků stanovené v právních předpisech,

b) učinit opatření, aby jednotlivé výrobky nebo výrobní partie výrobků, které mohou představovat možné ohrožení oprávněného zájmu, byly snadno identifikovatelné.

HLAVA III

STÁTNÍ ZKUŠEBNICTVÍ

§ 9

Státní zkušebnictví

Státní zkušebnictví je soubor činností uskutečňovaných Úřadem a (právnickými nebo fyzickými) osobami pověřenými podle tohoto zákona, jejichž cílem je zabezpečit u výrobků stanovených podle tohoto zákona posouzení shody s požadavky technických předpisů.

§ 10

Certifikace

Certifikace podle tohoto zákona je činnost nezávislé autorizované nebo akreditované osoby, která vydáním certifikátu osvědčí, že výrobek nebo činnosti s výrobou související jsou v souladu s technickými požadavky na výrobky. Tyto certifikáty lze využít při posuzování shody podle § 13 odst. 1.

§ 11

Autorizace

(1) Autorizací se pro účely tohoto zákona rozumí pověření právnické osoby k činnostem při posuzování shody výrobků (stanovených podle tohoto zákona) zahrnujícím i posuzování činností souvisejících s jejich výrobou(dále jen "autorizovaná osoba"). (Autorizaci pro činnost podle tohoto zákona uděluje rozhodnutím Úřad po dohodě s ministerstvy a jinými ústředními správními úřady, jejichž pravomoci se týká posuzování stanovených výrobků prováděné autorizovanými osobami.) Autorizaci pro činnost podle tohoto zákona uděluje ve věcně vymezeném rozsahu Úřad rozhodnutím na základě žádosti, která musí být doložena doklady o plnění podmínek autorizace stanovených tímto zákonem a nařízeními vlády vydanými k jeho provedení, a to po dohodě s ministerstvy a jinými ústředními správními úřady, jejichž působnosti se týká posuzování stanovených výrobků prováděné autorizovanými osobami. Nedojde‑li k takové dohodě, rozhodne o autorizaci Úřad, jehož rozhodnutí může na základě podnětu dotčeného ministerstva nebo jiného ústředního správního úřadu zrušit vláda. Úřad v rozhodnutí o autorizaci stanoví podmínky pro dodržování jednotného postupu autorizovaných osob při jejich činnosti a vymezí jeho rozsah.

(2) Úřad může vydat rozhodnutí o autorizaci, pokud žadatel o autorizaci splňuje všechny podmínky k řádnému zajištění činnosti při posuzování shody stanovené nařízením vlády přejímajícím příslušný technický předpis vydaný orgány Evropských společenství. Pokud nařízení vlády tyto podmínky nestanoví, může Úřad vydat rozhodnutí o autorizaci, splňuje-li žadatel o autorizaci nezbytné podmínky,kterými jsou

a) odborná úroveň ve vztahu k procesu posuzování shody,

b) neexistence finančních nebo jiných zájmů, které by mohly ovlivnit výsledky činnosti autorizované osoby,

c) vybavení vlastními zařízeními k technickým a administrativním úkonům a přístupnost k zařízení pro speciální posuzování,

d) existence nezbytného počtu zaměstnanců s odborným výcvikem, znalostmi a schopnostmi,

e) existence závazku zaměstnanců k mlčenlivosti o skutečnostech, o nichž se dozvídají při činnosti autorizované osoby,

f) existence závazku uzavřít v rozsahu udělené autorizace smlouvu o provedení úkonů podle stanoveného postupu posuzování shody.

Při rozhodování o autorizaci lze využít zjištění prokázaných při akreditaci (§ 14 až 16). Na udělení autorizace není právní nárok.

(3) Autorizovaná osoba je povinna neprodleně po doručení rozhodnutí o autorizaci uzavřít smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu. Nejpozději do 30 dnů od doručení rozhodnutí o autorizaci předloží autorizovaná osoba doklad o pojištění Úřadu, jinak její autorizace zaniká.

(3)(4) Úřad kontroluje, zda autorizované osoby dodržují ustanovení tohoto zákona a nařízení vlády a podmínky uvedené v rozhodnutí o autorizaci. Pověření zaměstnanci Úřadu jsou oprávněni vstupovat do objektů autorizovaných osob a vyžadovat předložení dokumentace související s činností autorizované osoby. Zaměstnanci autorizovaných osob jsou tuto dokumentaci povinni na žádost předložit.

(4) (Neplní‑li autorizovaná osoba podmínky stanovené v tomto zákoně a v rozhodnutí o autorizaci nebo pokud o to požádá, Úřad po projednání se zúčastněnými ministerstvy a jinými ústředními správními úřady rozhodnutí o autorizaci změní nebo zruší.)

(5)Neplní‑li autorizovaná osoba povinnosti nebo podmínky stanovené v tomto zákoně nebo v nařízení vlády a v rozhodnutí o autorizaci, zanikne-li potřeba existence autorizované osoby, nebo pokud o to autorizovaná osoba požádá, Úřad po projednání se zúčastněnými ministerstvy a jinými ústředními správními úřady rozhodnutí o autorizaci změní nebo zruší.

(5) (6) Autorizace, jejich rozsah a změny se zveřejňují oznámením ve Věstníku Úřadu.

(6) (7) Není‑li pro posouzení shody stanoveného výrobku určena autorizovaná osoba, zabezpečí posouzení shody Úřad.

(8) Pokud tak vyplývá z mezinárodní smlouvy, mohou plnit úkoly autorizovaných osob též osoby notifikované v rámci Evropských společenství, o kterých Úřad zveřejní informaci ve Věstníku Úřadu s vymezením rozsahu jejich činností při posuzování shody výrobků.

Ӥ 11a

Autorizované osoby

1. Autorizované osoby zajišťují v rozsahu vymezeném v rozhodnutí o autorizaci činnosti při posuzování shody výrobků, zahrnující i posuzování činností souvisejících s jejich výrobou, s požadavky technických předpisů.

2. Autorizované osoby jsou povinny

3. uzavřít na základě návrhu výrobce nebo dovozce smlouvu o provedení úkonů podle stanoveného postupu posuzování shody, nebo mu do dvaceti dnů oznámit podmínky pro provedení těchto úkonů,

4. provádět technická zjištění objektivně s vynaložením odborné péče na úrovni poznatků vědy a techniky známých v době, kdy jsou prováděna,

c) v rozsahu stanoveném nařízeními vlády vydanými k provedení tohoto zákona

1. vydávat na základě technických zjištění certifikáty nebo jiné dokumenty

2. poskytovat na základě žádosti kopie certifikátů nebo jiných dokumentů včetně souvisejících dokladů Úřadu nebo jiným autorizovaným osobám a v případech stanovených na základě mezinárodní smlouvy též zahraničním osobám,

d) oznamovat bezodkladně Úřadu případy, kdy nemohou zajistit plnění podmínek stanovených pro výkon autorizace.

(3) Autorizované osoby jsou oprávněny zrušit nebo změnit jimi vydaný certifikát nebo jiný jimi vydaný dokument, pokud se prokáže, že se změnily skutečnosti, za kterých byly vydány, zejména pokud se zjistí, že výrobky nesplňují požadavky technických předpisů, které se na ně vztahují.

§ 12

Posuzování shody výrobků

(1) Vláda nařízeními stanoví

a) výrobky, které představují zvýšenou míru ohrožení oprávněného zájmu a u kterých proto musí být posouzena shoda jejich vlastností s požadavky technických předpisů (dále jen "stanovené výrobky"); ministerstva a jiné správní úřady mohou výjimečně a ve veřejném zájmu, například pro odstraňování důsledků havárií nebo živelných pohrom, rozhodnout, že konkrétní výrobek se nepovažuje za stanovený výrobek.

b) technické požadavky na (tyto) výrobky, (pokud nejsou upraveny zvláštními právními předpisy) které musí výrobky splňovat,

c) které ze stanovených výrobků musí být při uvádění na trh označeny českou značkou shody nebo jinou nařízením vlády stanovenou značkou, pokud to vyplývá z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána .

(2) Za stanovené výrobky podle odstavce 1 se vždy považují i výrobky, které jsou uváděny na trh jako použité nebo repasované.

(3) Českou značku shody, která vyjadřuje, že stanovený výrobek odpovídá stanoveným požadavkům a že při posuzování shody byly dodrženy podmínky stanovené tímto zákonem, tvoří písmena CCZ. Vláda nařízením upraví grafickou podobu české značky shody, její provedení a umístění na výrobku, jeho obalu nebo v průvodní dokumentaci.

(4) Vláda upraví nařízením pro jednotlivé skupiny stanovených výrobků, v závislosti na jejich technické složitosti a míře možného nebezpečí spojeného s jejich užíváním, podmínky pro uvádění výrobků na trh, zahrnující postupy a úkony, které musí být splněny při posuzování shody (dále jen "postupy posuzování shody"), a to konkretizací nebo kombinací jednotlivých postupů posuzování shody. Jednotlivými postupy posuzování shody jsou zejména

a) posouzení shody za stanovených podmínek výrobcem nebo dovozcem, (popřípadě akreditovanou osobou,)

b) posouzení shody vzorku (prototypu) výrobku autorizovanou osobou,

c) posouzení shody, při níž autorizovaná osoba zkouší specifické vlastnosti výrobků a namátkově kontroluje dodržení stanovených požadavků u výrobků, popřípadě posuzuje činnosti s jejich výrobou související,

d) posouzení systému jakosti výroby nebo prvků systému jakosti v podniku autorizovanou osobou a provádění dohledu nad jeho řádným fungováním,

e) posouzení systému jakosti výrobků nebo prvků systému jakosti v podniku autorizovanou osobou a provádění dohledu nad jeho řádným fungováním,

f) ověřování shody výrobků s certifikovaným typem výrobku nebo se stanovenými požadavky, které provádí výrobce, dovozce, akreditovaná nebo autorizovaná osoba na každém výrobku nebo statisticky vybraném vzorku,

g) ověřování shody každého výrobku se stanovenými požadavky autorizovanou osobou,

h) dohled nad řádným fungováním systému jakosti v podniku autorizovanou osobou a v případě potřeby ověření shody výrobku s požadavky technických předpisů v etapě návrhu výrobku (.) ,

i) jiné postupy posuzování shody, jestliže je to nezbytné pro převzetí obsahu technického předpisu vydaného orgány Evropských společenství, popřípadě zahrnující i činnost akreditované nebo jiné osoby.

((5) Autorizovaná osoba je povinna provádět technická zjištění objektivně s vynaložením odborné péče na úrovni poznatků vědy a techniky známých v době, kdy jsou prováděna.)

(6) (5) Náklady spojené s činností autorizované osoby při posuzování shody nese výrobce nebo dovozce. Cena za tyto výkony se sjednává podle zvláštního předpisu.²⁾

((7) Ustanovení předchozích odstavců se nepoužijí pro výrobky, u kterých zvláštní zákon stanoví jinak.³⁾)

§ 13

Prohlášení o shodě

(1) Stanovené výrobky mohou výrobci nebo dovozci uvést na trh jen po posouzení shody jejich vlastností s požadavky na bezpečnost výrobků stanovenými tímto zákonem a technickými předpisy (dále jen "posouzení shody") způsobem odpovídajícím stanoveným postupům posuzování shody.

(2) Výrobce nebo dovozce stanoveného výrobku je povinen před uvedením výrobku na trh vydat písemné prohlášení o shodě výrobku s technickými předpisy a o dodržení stanoveného postupu posouzení shody (dále jen "prohlášení o shodě"). Náležitosti prohlášení o shodě stanoví vláda nařízením.

(3) Výrobce nebo dovozce je oprávněn označit stanovený výrobek, o kterém bylo vydáno prohlášení o shodě, českou značkou shody. Pokud je to stanoveno nařízením vlády vymezujícím stanovené výrobky, je výrobce nebo dovozce povinen každý výrobek označit českou značkou shody. Jestliže je posuzování shody vázáno na posouzení autorizovanou osobou, připojuje se její identifikační číslo k české značce shody.

(4) Pokud tak stanoví na základě mezinárodní smlouvy vláda nařízením vydaným podle § 12 odst. 1, u výrobků, majících původ v České republice nebo ve státech, s nimiž je sjednána příslušná mezinárodní smlouva, se prohlášení o shodě nahrazuje označením, tvořeným písmeny CE. V případech stanovených nařízením vlády lze označení CE použít jen bylo-li vydáno, popřípadě ke každému výrobku přiloženo, ES prohlášení o shodě, jehož náležitosti stanoví vláda nařízením.Vláda nařízením upraví grafickou podobu označení CE, jeho provedení a umístění na výrobku, jeho obalu nebo i v průvodní dokumentaci. Označení lze umístit na výrobek pouze pokud výrobek splňuje požadavky všech technických předpisů, v nichž je označení CE stanoveno. Pokud je na výrobku označení CE, nesmí být souběžně označen českou značkou shody ani značkou, která by svým významem nebo podobou mohla vést k záměně s označením CE.

(4) (5) Doklady o použitém způsobu posouzení shody a prohlášení o shodě a podklady k němu v rozsahu stanoveném nařízeními vlády je výrobce nebo dovozce povinen uchovat na území České republiky a kdykoliv poskytnout na vyžádání orgánu dozoru do 10 let od ukončení výroby, dovozu nebo uvedení na trh. Tato doba může být nařízením vlády upravujícím stanovené výrobky určena odchylně. U dovážených výrobků označených v případech stanovených v odstavci 4 označením CE nemá dovozce povinnost doklady o použitém způsobu posouzení shody uchovávat na území České republiky, je však povinen zajistit jejich předložení orgánu dozoru na jeho žádost a v jím stanovené přiměřené lhůtě , a to v jazyce stanoveném nařízením vlády.

(5) (6) Distributor nesmí, s výjimkou výrobků označených CE ve smyslu odstavce 4, u kterých prokáže, že mají původ ve státech, s nimiž je sjednána příslušná mezinárodní smlouva ve smyslu odstavce 4, distribuovat stanovené výrobky, u kterých nemá písemné ujištění o tom, že výrobce nebo dovozce vydal prohlášení o shodě. Toto písemné ujištění je distributor povinen každému na jeho žádost

a) předložit ihned na místě k nahlédnutí (nebo)

b) na náklady žadatele nejdéle do 20 dnů vydat distributorem potvrzenou kopii.

(6) (7) Prohlášení o shodě nezbavuje výrobce a dovozce odpovědnosti za vady výrobků ani za škody jimi způsobené.

§ 14

Akreditace

(1) Akreditací se pro účely tohoto zákona rozumí postup, zahájený na žádost právnické nebo fyzické osoby, která je podnikatelem, na jehož základě se vydává osvědčení o tom, že (právnická nebo fyzická osoba, která o ni požádala,) je způsobilá ve vymezeném rozsahu provádět zkoušky výrobků, kalibraci měřidel a certifikační nebo jinou obdobnou technickou činnost.

(2) Náklady spojené s akreditací hradí žadatel o akreditaci. Cena se sjednává podle zvláštního předpisu.²⁾

(3) Provádění akreditace v rozsahu vymezeném tímto zákonem zaručuje stát.

§ 15

Podmínky pro pověření k provádění akreditace

(1) Ministerstvo může svým rozhodnutím pověřit prováděním akreditace právnickou osobu (dále jen "akreditující osoba"). Toto pověření je nepřevoditelné. Po dobu, po kterou je toto rozhodnutí platné, nesmí být touto činností pověřena jiná právnická osoba. Na udělení pověření není právní nárok.

(2) Ministerstvo rozhoduje o pověření právnické osoby k provádění akreditace na základě její žádosti. Posuzuje při tom zejména, zdali právnická osoba bude schopna plnit podmínky stanovené tímto zákonem.

(3) Neplní‑li akreditující osoba povinnosti nebo podmínky stanovené v tomto zákoně nebo v rozhodnutí o pověření nebo pokud o to sama požádá, Ministerstvo rozhodnutí o pověření zruší.

(4) Rozhodnutí o pověření akreditující osoby a zrušení tohoto rozhodnutí zveřejní Ministerstvo ve formě sdělení ve Sbírce zákonů České republiky.

(5) Náklady, které akreditující osobě vzniknou při činnostech vyplývajících z mezinárodní spolupráce v oblasti akreditace, která má přímý vztah k činnostem podle tohoto zákona, hradí stát.

(6) Pokud není provádění akreditace zabezpečeno akreditující osobou, zabezpečuje ji Úřad.

(7) Pro udělení pověření k provádění akreditace musí právnická osoba žádající o akreditaci splňovat tyto podmínky:

a) nestrannost vzhledem k žadatelům o vydání osvědčení o akreditaci s vyloučením všech vlivů, které by mohly ovlivnit objektivitu akreditace,

b) zabezpečení souladu podmínek a postupů posuzování žadatelů s pravidly mezinárodních organizací zabývajících se akreditací uznanými příslušným orgánem České republiky (dále jen "akreditační pravidla"),

c) plnění povinností vyplývajících z členství v mezinárodních organizacích zabývajících se akreditací uznaných příslušným orgánem České republiky,

d) finanční stabilita a zajištění zdrojů potřebných pro správu akreditačního systému,

e) personální zabezpečení činnosti stálými zaměstnanci.

(8) Další podmínky může stanovit Ministerstvo v rozhodnutí o pověření, zejména je‑li to nezbytné pro zapojení do mezinárodní spolupráce v oblasti akreditace.

§ 16

Osvědčení o akreditaci

(1) Akreditující osoba vydá právnické (nebo fyzické osobě) osobě nebo fyzické osobě, která je podnikatelem na její žádost osvědčení o akreditaci. Toto osvědčení vydá, pokud žadatel splňuje akreditační pravidla pro zkoušení výrobků, kalibraci měřidel a certifikační nebo jiné obdobné technické činnosti a nemá žádné obchodní, finanční nebo jiné zájmy nebo vazby, které by mohly ovlivnit jeho nálezy. Osvědčení o akreditaci vymezuje předmět, rozsah a podmínky těchto činností a dobu, na kterou bylo vydáno.

(2) Vydaná osvědčení se zveřejňují ve Věstníku Úřadu.

(3) Akreditující osoba provádí dozor nad dodržováním akreditačních pravidel. Zjistí‑li nedostatky v plnění těchto pravidel, podle závažnosti nedostatků pozastaví účinnost osvědčení nebo je odejme.

§ 17

Uznávání zahraničních dokumentů a značek

(1) Úřad může obvykle na zásadě vzájemnosti uznávat zahraniční dokumenty (certifikáty, osvědčení apod.) nebo zahraniční značky jako (dokumenty osvědčující) důkaz o posouzení shody nebo zahraniční značku jako českou značku shody podle tohoto zákona, popřípadě jako podklady k posouzení shody, pokud je zabezpečena úroveň oprávněného zájmu odpovídající požadavkům příslušných technických předpisů. Za stejných podmínek může autorizovaná osoba uznat výsledky zkoušek a zjištění provedených v zahraničí.

(2) Úřad zveřejňuje skutečnosti podle odstavce 1 věty prvé oznámením publikovaným ve Věstníku Úřadu.

HLAVA IV

USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ

§ 18

Dozor

Dozor nad tím, zda pro stanovené výrobky uváděné na trh bylo vydáno prohlášení o shodě a zda vlastnosti stanovených výrobků uvedených na trh a náležitosti posouzení shody odpovídají stanoveným podmínkám vydaného prohlášení o shodě, provádí Česká obchodní inspekce⁴⁾ popřípadě orgán stanovený zvláštním zákonem (dále jen "orgán dozoru").

§ 19

Pokuty

(1) Orgán dozoru uloží pokutu do výše 20 milionů Kč tomu, kdo

a) neoprávněně nebo klamavě užil českou značku shody, certifikát, jiný dokument vydaný autorizovanou osobou v souvislosti s posuzováním shody, nebo prohlášení o shodě nebo kdo je padělal nebo zfalšoval,

b) uvedl na trh nebo distribuoval stanovené výrobky bez prohlášení o shodě nebo s nepravdivým nebo neúplným prohlášením o shodě nebo bez stanoveného označení českou značkou shody,nebo v případech stanovených v § 13 odst. 4 bez označení CE, nebo s klamavým nebo neoprávněným označením CE,

c) nesplnil rozhodnutí o ochranném opatření.⁵⁾

(2) Výrobcům, dovozcům nebo distributorům, kteří neposkytnou orgánu dozoru ve stanovené lhůtě požadované podklady nebo pravdivé informace nebo neumožní jejich prověření

nebo nesplnili povinnosti vyplývající z § 13 odst. (4) 5 nebo odst. (5) 6 druhá věta nebo jinak ztěžují postup řízení, může uložit orgán dozoru pokutu do výše 1 milionu Kč.

(3) Úřad na základě podnětu, který obdrží, nebo na základě vlastního zjištění, uloží pokutu do výše 1 milionu Kč tomu, kdo

a) neoprávněně označil dokument značkou ČSN,

b) neoprávněně rozmnožil nebo rozšířil normu,

c) neoprávněně vystupoval jako akreditující osoba nebo jako autorizovaná osoba nebo jako osoba, které bylo vydáno osvědčení o akreditaci,

d) neoprávněně vydal osvědčení o akreditaci nebo certifikát, nebo jiný dokument vydávaný autorizovanou osobou v souvislosti s posuzováním shody.

(4) Při ukládání pokut se přihlíží zejména k závažnosti, způsobu, době trvání a následkům protiprávního jednání.

(5) Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy se orgán oprávněný k uložení pokuty dozvěděl o porušení povinností, nejpozději však do pěti let ode dne, kdy k porušení takové povinnosti došlo.

(6) Pokuta je splatná do 30 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty.

(7) Pokuty vybírá a vymáhá podle zákona o správě daní a poplatků⁶⁾ orgán, který je uložil.

(8) Výnos pokut uložených podle tohoto zákona je příjmem státního rozpočtu.

(9) Uložením pokuty není dotčena povinnost k náhradě škody.

§ 20

Řízení

V řízení o pověření právnické osoby k tvorbě a vydávání norem nebo o odnětí tohoto pověření, o pověření právnické osoby k akreditaci nebo o odnětí tohoto pověření, o autorizaci nebo jejím odnětí a o ukládání pokut nebo ochranných opatření se postupuje podle správního řádu.⁷⁾ Správní orgán rozhodne v řízení o autorizaci nejdéle do 120 dnů od zahájení řízení.

§ 21

Přechodná ustanovení

(1) Na stanovené výrobky uvedené na trh před nabytím účinnosti nařízení vlády vydaného podle § 12 odst. 1 se vztahují předpisy platné v době jejich uvedení na trh, pokud právní předpisy výslovně nestanoví jinak.

(2) Dosavadní technické normy označené ČSN a platné ke dni účinnosti tohoto zákona se považují za normy podle tohoto zákona.

(3) Právnické nebo fyzické osoby oprávněné k podnikatelské činnosti a správní úřady jsou do 31. prosince 1999 povinny řídit se těmi ustanoveními norem, která jsou označena jako závazná podle § 3 zákona č. 142/1991 Sb., ve znění zákona č. 632/1992 Sb. Pokud byla závaznost příslušných ustanovení norem stanovena na základě stanovisek ministerstev nebo jiných ústředních správních úřadů, povolují výjimky ze závaznosti uvedených ustanovení tato ministerstva nebo jiné ústřední správní úřady.

(4) Řízení zahájená podle § 29 zákona č. 30/1968 Sb., o státním zkušebnictví, ve znění pozdějších předpisů, se dokončí podle dosavadních předpisů.

(5) Autorizace udělené podle dosavadních předpisů o státním zkušebnictví se považují za autorizaci podle tohoto zákona nejdéle po dobu dvou let ode dne účinnosti tohoto zákona.

(6) Řízení o schvalování a certifikaci výrobků zahájená před nabytím účinnosti tohoto zákona se dnem účinnosti tohoto zákona zastavují, pokud se výrobce nebo dovozce se státní zkušebnou do té doby nedohodnou jinak. Pokud nařízení vlády vydané podle tohoto zákona stanoví posouzení shody za účasti autorizované osoby, posoudí autorizovaná osoba shodu příslušného výrobku podle postupu posuzování shody stanoveného příslušným nařízením vlády bez žádosti, s využitím dosavadních zjištění. V ostatních případech předá státní zkušebna výsledky dosavadních zjištění přihlašovateli.

(7) Rozhodnutí o schválení výrobků nebo o certifikaci výrobků vydaná podle dosavadních předpisů o státním zkušebnictví se po dobu jejich platnosti považují za certifikáty prokazující shodu ve smyslu tohoto zákona a mohou být použity jako podklad pro prohlášení o shodě podle § 13 odst. 2 tohoto zákona. Platnost těchto rozhodnutí zaniká uplynutím doby v nich uvedené. Pokud v těchto rozhodnutích není uvedena doba platnosti, zaniká jejich platnost uplynutím pěti let od účinnosti tohoto zákona.

(8) Osvědčení o akreditaci, která vydal před účinností tohoto zákona Český institut pro akreditaci, zůstávají v platnosti po dobu v nich uvedenou, pokud nebudou zrušena podle tohoto zákona.

§ 22

Zmocnění

Vláda vydá nařízení k provedení § 2 písm. b), § 7 odst. 6, § 11 odst. 2,§ 12 a 13.

ČÁST DRUHÁ

ZMĚNA A DOPLNĚNÍ NĚKTERÝCH ZÁKONŮ

HLAVA I

ZMĚNA A DOPLNĚNÍ ZÁKONA ČESKÉ NÁRODNÍ RADY č. 64/1986 Sb.,

O ČESKÉ OBCHODNÍ INSPEKCI, VE ZNĚNÍ ZÁKONA ČESKÉ NÁRODNÍ RADY

č. 240/1992 Sb.

§ 23

Zákon České národní rady č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění zákona České národní rady č. 240/1992 Sb., se mění a doplňuje takto:

1. V § 2 odst. 2 písm. f) se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písm. g), které včetně poznámky č. 1a) zní:

"g) zda bylo vydáno prohlášení o shodě pro stanovené výrobky uváděné na trh, dále zda vlastnosti stanovených výrobků uvedených na trh a náležitosti posouzení shody odpovídají stanoveným podmínkám vydaného prohlášení o shodě.^1a)

______________________

^1a) Zákon č. 21/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů.".

2. V poznámce pod čarou č. 1 se vypouštějí slova: "Zákon č. 142/1991 Sb., o československých technických normách.".

3. § 4 odst. 1 písm. d) zní:

"d) odebírat za náhradu od kontrolovaných osob potřebné vzorky výrobků nebo zboží k posouzení jakosti a bezpečnosti těchto výrobků nebo zboží. Za odebrané vzorky výrobků nebo zboží se kontrolované osobě poskytne náhrada ve výši ceny, za kterou se výrobek nebo zboží v okamžiku odebrání vzorku nabízí. Náhrada se neposkytne, jestliže se jí kontrolovaná osoba vzdá. Nárok na náhradu nevzniká, pokud jde o výrobek nebo zboží, které nesplňuje požadavky stanovené zvláštními předpisy,".

4. V § 4 odst. 1 písm. e) se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písm. f), které včetně poznámky č. 1b) zní:

"f) vstupovat do objektů výrobce, dovozce nebo distributora a vyžadovat předložení příslušné dokumentace a poskytnutí pravdivých informací. Výrobce, dovozce nebo distributor může být inspektorem vyzván, aby mu zajistil a předložil odborná vyjádření autorizované osoby k předmětu dozoru, nebo si k dozoru může inspektor autorizovanou osobu za úhradu přizvat. Cena za výkony autorizované osoby se sjednává podle zvláštního předpisu.^1b)

_________________________

^1b) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění zákona č. 135/1994 Sb.".

5. za § 7 se vkládá nový § 7a, který zní:

"§ 7a

(1) Ředitel inspektorátu je oprávněn uložit rozhodnutím výrobci, dovozci nebo distributorovi ochranné opatření kterým je

a) pozastavení uvádění výrobku nebo jeho výrobních partií na trh na určenou dobu, v případě podezření na nebezpečí vážného ohrožení zdraví nebo bezpečnosti osob, majetku nebo přírodního prostředí (dále jen "oprávněný zájem"),

b) zákaz uvádění výrobku nebo jeho výrobních partií na trh nebo rozhodnutí o stažení těchto výrobků z trhu, popřípadě i z používání v případě, ve kterém výrobky prokazatelně mohou ohrozit oprávněný zájem,

c) stanovení povinnosti účinným způsobem bezodkladně informovat o tomto nebezpečí osoby, které by mohly být vystaveny nebezpečí plynoucímu z výrobku, a to v případech, ve kterých bylo uloženo ochranné opatření podle písmene a) nebo písmene b).

(2) Odvolání podané proti rozhodnutí o ochranném opatření nemá odkladný účinek.

(3) Náklady spojené s plněním ochranných opatření hradí ten, kdo výrobky ohrožující oprávněný zájem uvedl na trh.

(4) Zjistí‑li inspektoři neplnění povinností výrobcem, dovozcem nebo distributorem, hradí náklady spojené s dozorem a s činností autorizovaných osob výrobce, dovozce nebo distributor.".

6. V § 17 odst. 1 se slova "pokuty nebo pořádkové pokuty" nahrazují slovy "pokuty, pořádkové pokuty nebo ochranného opatření".

HLAVA II

ZMĚNA A DOPLNĚNÍ ZÁKONA ČESKÉ NÁRODNÍ RADY č. 20/1993 Sb.,

O ZABEZPEČENÍ VÝKONU STÁTNÍ SPRÁVY V OBLASTI TECHNICKÉ NORMALIZACE, METROLOGIE A STÁTNÍHO ZKUŠEBNICTVÍ

§ 24

Zákon České národní rady č. 20/1993 Sb., o zabezpečení výkonu státní správy v oblasti technické normalizace, metrologie a státního zkušebnictví, se mění a doplňuje takto:

1. V § 2 se vypouští písmeno d), v písmenu c) se čárka nahrazuje tečkou.

2. Část druhá zní:

"ČÁST DRUHÁ

PŮSOBNOST ORGÁNŮ STÁTNÍ SPRÁVY V OBLASTI TECHNICKÉ NORMALIZACE, METROLOGIE A STÁTNÍHO ZKUŠEBNICTVÍ

§ 3

Ministerstvo v oblasti technické normalizace, metrologie a státního zkušebnictví

a) vypracovává návrh koncepce rozvoje tohoto odvětví,

b) řídí Úřad a Český metrologický institut,

c) rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím Úřadu.²⁾

§ 4

Úřad v oblasti technické normalizace, metrologie a státního zkušebnictví

a) řídí a zabezpečuje metrologii v rozsahu stanoveném zákonem³⁾ Federálnímu úřadu pro normalizaci a měření,

b) zabezpečuje jednotnost a správnost stanovených měřidel a měření a výkon státní metrologie v rozsahu stanoveném zákonem,³⁾

c) rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím metrologických orgánů,⁷⁾

d) zabezpečuje organizaci přípravy převzetí technických předpisů Evropských společenství přejímaných nařízeními vlády,

e) smluvně zabezpečuje úkoly vyplývající z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, a úkoly vyplývající z požadavků ministerstev a jiných ústředních správních úřadů.

§ 5

Český metrologický institut zabezpečuje odbornou a výkonnou činnost státní metrologie v rozsahu stanoveném zákonem Československému metrologickému ústavu a Státnímu metrologickému inspektorátu.⁹⁾

------------

²⁾ Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

³⁾ Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii.

⁷⁾ § 4 odst. 1 zákona č. 505/1990 Sb.

⁹⁾ § 14 a 15 zákona č. 505/1990 Sb.".

3. Poznámky č. 4), 5), 6), 8) a 10) se vypouštějí.

4. Poznámka č. 11) zní:

------------

"¹¹⁾ § 13 odst. 2 písm. c), § 16, 20 a 21 zákona č. 505/1990 Sb.".

ČÁST TŘETÍ

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 25

Zrušují se:

1. Zákon č. 30/1968 Sb., o státním zkušebnictví, ve znění zákona č. 54/1987 Sb., zákona č. 194/1988 Sb., zákona č. 479/1992 Sb. a zákona č. 539/1992 Sb.

2. Zákon č. 142/1991 Sb., o československých technických normách, ve znění zákona č. 632/1992 Sb.

3. Vyhláška Úřadu pro normalizaci a měření č. 104/1984 Sb., o ověřování zbraní a kontrole střeliva pro civilní potřebu.

4. Vyhláška Úřadu pro normalizaci a měření č. 101/1988 Sb., o certifikaci výrobků, ve znění vyhlášky č. 233/1993 Sb.

5. Vyhláška Federálního úřadu pro normalizaci a měření č. 585/1992 Sb., kterou se provádí zákon č. 30/1968 Sb., o státním zkušebnictví, ve znění vyhlášky č. 232/1993 Sb.

§ 26

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem sedmého kalendářního měsíce po dni vyhlášení.

Texty částí souvisejících zákonů v platném znění

s vyznačením navrhovaných změn a doplnění

(k částem druhé až deváté návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, a některé další zákony).

K části druhé

Text části zákona č. 20/1966 Sb.,o péči o zdraví lidu ve znění zákona č. 210/1990 Sb., zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 548/1991 Sb., zákona č. 550/1991 Sb., zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., zákona č. 206/1996 Sb., zákona č. 14/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 110/1997 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., a zákona č. 167/1998 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění

§ 4

(1) Orgány, které jsou oprávněny schvalovat opatření, k nimž je třeba závazného posudku orgánů hygienické služby, nesmějí k těmto opatřením dát svůj souhlas bez takového kladného posudku.

(2) Závazný posudek orgánů hygienické služby je nutno si vyžádat k těmto opatřením:

1. k návrhu územního plánu velkého územního celku, územního plánu obce a regulačního plánu,

2. ke změně v užívání stavby,

3. k výrobě a dovozu materiálů a předmětů přicházejících do přímého styku s potravinami, pokrmy nebo nápoji, s výjimkou výrobků stanovených k posuzování shody podle zvláštního zákona¹⁹⁾ nařízeními vlády přejímajícími technický předpis Evropských společenství, hraček, výrobků pro děti ve věku do tří let, kosmetických prostředků a materiálů a předmětů určených ke kreslení, malování, modelování a psaní pro děti ve věku do 14 let,

4. ke kolaudaci stavby,

5. k projektové dokumentaci staveb, s výjimkou staveb, u nichž se nevyžaduje stavební povolení,a projektové dokumentace jednoduchých staveb,

6. k využití vodních zdrojů k zásobování pitnou a užitkovou vodou a k využití rybníků k rekreačním účelům.

(3) Závazný posudek orgánů hygienické služby je nutno si v rozsahu a za podmínek stanovených prováděcími předpisy vyžádat i k dalším opatřením, jimiž by mohly být způsobeny zdravotní závady, které by se později nedaly odstranit vůbec nebo by se daly odstranit jen s neúměrnými náklady, zejména

1. k vymezení ochranných pásem,

(b) k návrhům technických norem,)

(c) b)k umístění zotavovacích a jiných podobných zařízení pro děti a dorost a škol v přírodě a k jejich uvedení do provozu,

(d) c) k návrhům typů ochranných pracovních prostředků, s výjimkou výrobků stanovených k posuzování shody podle zvláštního zákona¹⁹⁾ nařízeními vlády přejímajícími technický předpis Evropských společenství.

(e) d) k návrhům typů a k dovozu strojů a jiných zařízení, s výjimkou výrobků stanovených k posuzování shody podle zvláštního zákona¹⁹⁾ nařízeními vlády přejímajícími technický předpis Evropských společenství.

(f) e) k návrhům na zavedení nových technologických a pracovních postupů.

(4) Jiná opatření, pokud by jimi mohly být nepříznivě ovlivněny životní podmínky, je nutno s orgány hygienické služby projednat v rozsahu stanoveném prováděcími předpisy. Taková pracoviště se označují jako kliniky. Jde-li o pracoviště sloužící výuce na lékařských a farmaceutických fakultách, postupuje ministerstvo zdravotnictví v dohodě s ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky.

§ 62

(1) Vyrábět, dovážet, distribuovat a používat při poskytování zdravotní péče lze jen ty druhy prostředků zdravotnické techniky, které byly schváleny ministerstvem zdravotnictví, popřípadě orgánem jím pověřeným.Podmínky schvalování stanoví zvláštní zákon.

(3)(2) Ministerstvo zdravotnictví, popřípadě orgán jím pověřený uděluje povolení

1. u prostředků zdravotnické techniky s výjimkou přístrojové zdravotnické techniky k jejich výrobě, dovozu, distribuci s výjimkou výrobků stanovených k posuzování shody podle zvláštního zákona¹⁹⁾nařízeními vlády přejímajícími technický předpis Evropských společenství.

2. u přístrojové zdravotnické techniky pouze k jejímu použití při poskytování zdravotní péče. Uživatel přístrojové zdravotnické techniky je povinen pravidelně kontrolovat, zda jím používaná přístrojová zdravotnická technika splňuje podmínky, za nichž bylo povolení uděleno.

(4) (3) Nejsou-li dodržovány podmínky, za nichž bylo povolení k činnostem uvedeným v odstavci 3 uděleno, je ministerstvo zdravotnictví, popřípadě orgán jím pověřený oprávněno povolení odejmout a činnost dočasně zastavit.

Poznámka: Číslování odstavců je upraveno vzhledem k vládnímu návrhu zákona o léčivech.,

¹⁹⁾ § 12 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, ve znění zákona č……/1999 Sb.

K části třetí

Text části zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce ve znění zákona č. 575/1990 Sb., zákona č. 159/1992 Sb. a zákona č. 47/1994 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplňků.

§ 3

(1) Působnost orgánů a organizací státního odborného dozoru se vztahuje na všechny organizace a fyzické osoby provozující podnikatelskou činnost, pokud jde o provozování této činnosti (dále jen ”podnikající fyzické osoby” ).

(2)Působnost orgánů a organizací státního odborného dozoru se nevztahuje

1. na činnost pracoviště a technická zařízení, podléhající podle zvláštních předpisů dozoru orgánů státní báňské správy,

2. na technická zařízení, podléhající podle zvláštních předpisů dozoru orgánů na úseku národní obrany, dopravy a spojů a na vybrané objekty ministerstva vnitra (.),

c) na technická zařízení stanovená k posuzování shody podle zvláštního zákona^1a) nařízeními vlády přejímajícími technický předpis Evropských společenství, před jejich uvedením na trh.

____________________________

^1a) § 12 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, ve znění zákona č……./1999 Sb.

(3) Vláda České republiky může rozšířit působnost orgánů a organizací státního odborného dozoru i na technická zařízení uvedená v odstavci 2 písmeno b).

K části čtvrté

Text části zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 40/1994 Sb., zákona č. 203/1994 Sb., a zákona č. 163/1998 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění.

Orgány vykonávající státní požární dozor

§ 32

(1)Ministerstvo vnitra vykonává státní požární dozor

a) v ústředních orgánech státní správy z hlediska plnění jejich povinností stanovených v § 3,b) posuzováním dokumentace staveb⁴⁾ včetně technologií u staveb, které se mají uskutečnit v územních obvodech dvou nebo více okresních úřadů (.),

c) posuzováním výrobků s výjimkou výrobků stanovených k posuzování shody podle zvláštního zákona ^2a) nařízeními vlády přejímajícími technický předpis Evropských společenství. ___________________________

^2a)§ 12 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, ve znění zákona č…../1999 Sb.

K části páté

Text části zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 542/1991 Sb., a zákona č. 169/1993 Sb., s vyznačením upravených změna doplňků

§ 8

Technická zařízení

(1) Při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem se mohou používat jen technická zařízení a pomůcky, které odpovídají předpisům k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu.

(2) Způsobilost technických zařízení a pomůcek se prověřuje jejich pravidelnými prohlídkami, zkouškami a revizemi, které mohou provádět jen k tomu oprávnění a odborně způsobilí pracovníci.

(3) Typy vybraných důlních strojů, zařízení, přístrojů a pomůcek se mohou používat jen na základě povolení Českého báňského úřadu. Provedení zkoušek a předložení odborných posudků potřebných k vydání povolení stanoví Český báňský úřad a zajistí ten, kdo o povolení žádá. Současně Český báňský úřad určí odborné orgány, pracoviště nebo znalce, kteří jsou oprávněni odborné posudky zpracovávat nebo zkoušky vykonávat. Český báňský úřad při vydání povolení též stanoví, zda některé stroje, zařízení, přístroje a pomůcky podléhají pravidelně se opakujícím zkouškám prováděným odborným pracovníkem určeným organizací nebo odborným orgánem, pracovištěm nebo znalcem uznaným Českým báňským úřadem.

(4) Organizace vykonávající hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem mohou projektovat a vyrábět vyhrazená technická zařízení sloužící k vykonávání hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem jen na základě povolení obvodního báňského úřadu. Povolení může obvodní báňský úřad odejmout, jestliže organizace ztratí způsobilost řádně vykonávat povolenou činnost.

(5) Český báňský úřad obecně závazným právním předpisem stanoví

a) vybrané důlní stroje, zařízení, přístroje a pomůcky, jakož i podmínky jejich přezkušování, postup při povolování jejich typů, podmínky jejich používání a odborné orgány, pracoviště a znalce, kteří jsou oprávněni zpracovávat odborné posudky a provádět zkoušky podle odstavce 3.

b) vyhrazená technická zařízení a postup při povolování podle odst. 4.

(6) Ustanovení odstavců 1 až 5 se nepoužijí u výrobků stanovených k posuzování shody podle zvláštního zákona^6a) nařízeními vlády přejímajícími technický předpis Evropských společenství, před jejich uvedením na trh.

_________________________

^6a) § 12 zákona č.22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, ve znění zákona č…./1999 Sb.

K části šesté

Text zákona č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší ve znění zákona č. 218/1992 Sb. a zákona č. 158/1994 Sb.), s vyznačením navrhovaných změn a doplnění.

§ 11Souhlas orgánu ochrany ovzduší

(1) Souhlas orgánu státní správy ochrany ovzduší České republiky (dále jen "orgán ochrany ovzduší") obsahující podmínky ochrany ovzduší se vyžaduje

1. k umísťování a povolování staveb velkých a středních zdrojů znečišťování včetně jejich změn a k jejich uvedení do provozu,

2. k návrhům typových podkladů a vzorových projektů staveb zdrojů znečišťování,

3. k projektům na zavedení nových výrob a technologií u velkých a středních zdrojů znečišťování, návrhům územně plánovací dokumentace,

4. k výběru výrobků navrhovaných k posuzování shody podle zvláštního předpisu ⁴⁾ pokud tyto výrobky mohou mít vliv na ochranu ovzduší.

5. ke změnám používaných paliv a surovin a ke změnám využívání

6. technologických zařízení velkých a středních zdrojů znečišťování; v rámci souhlasu ke změnám využívání technologických zařízení může orgán ochrany ovzduší stanovit s ohledem na charakter změny další emisní limity, popřípadě zpřísnit emisní limity pro technologická zařízení. Na stanovení těchto limitů se nevztahují omezení stanovená v § 5 odst. 6,

7. k vydání a změnám souboru technickoprovozních parametrů a technickoorganizačních opatření podle § 7 odst. 2.

8. k výrobě, dovozu a přepravě zařízení, materiálů a výrobků, které znečišťují nebo mohou znečišťovat ovzduší s výjimkou výroby nebo dovozu výrobků stanovených k posuzování shody podle zvláštního zákona^4a) nařízeními vlády přejímajícími technický předpis Evropských společenství.

__________________________

⁴⁾ Nařízení vlády č. 173/1997 Sb., kterým se stanoví vybrané výrobky k posuzování shody, ve znění pozdějších předpisů.

^4a) § 12 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, ve znění zákona č…./1999 Sb.

K části sedmé

Text části zákona č. 389/1991 Sb.,o státní správě ochrany ovzduší a poplatcích za jeho znečišťování ve znění zákona č. 211/1993 Sb., zákona č. 158/1994 Sb., a zákona č. 86/1995 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplňků

§ 3

(1) Česká inspekce životního prostředí (dále jen "inspekce") dozírá na dodržování ustanovení právních předpisů a rozhodnutí týkajících se ochrany ovzduší jako složky životního prostředí právnickými a fyzickými osobami.

Přitom kontroluje zejména

a) dodržování emisních limitů u velkých a středních zdrojů znečišťování, a to včetně kontroly tmavosti kouře, ⁴⁾

b) dodržování povinností provozovateli velkých a středních zdrojů znečišťování

c) vedení provozní evidence u zdrojů znečišťování a její údaje,⁴⁾

d) dodržování varovných a regulačních opatření vyhlášených pro vybrané zdroje znečišťování za smogové situace.⁷⁾

(2) Inspekce dále

a) vydává souhlasy obsahující podmínky ochrany ovzduší podle § 11 odst. 1 písm. a), e) až g), písm. h), pokud jde o přepravu materiálů a výrobků, a podle písmena i) zákona o ovzduší,

b) rozhoduje o výši poplatků za znečišťování ovzduší u velkých zdrojů znečišťování podle části druhé tohoto zákona,

c) schvaluje návrhy a změny opatření pro případy havárií pro velké zdroje znečišťování, ⁹⁾

d) schvaluje užívání nových technologií, výrobků a zařízení sloužících k ochraně ovzduší včetně technických podmínek provozu a návrhů provozních předpisů výrobce, s výjimkou výrobků stanovených k posuzování shody podle zvláštního zákona^9a) nařízeními vlády přejímajícími technický předpis Evropských společenství.

e) ukládá provozovatelům velkých a středních zdrojů znečišťování, kteří neplní povinnosti při ochraně ovzduší, opatření ke zjednání nápravy, včetně zastavení nebo omezení provozu zdroje znečišťování,¹⁰⁾

f) ukládá provozovatelům velkých a středních zdrojů znečišťování, výrobcům a dovozcům mobilních zdrojů pokuty za porušení stanovených povinností,¹¹⁾ pokud je neukládá orgán obce podle § 5 odst. písm. f) tohoto zákona; pokutu uloží na základě vlastního zjištění nebo na základě oznámení okresního úřadu podle § 4 odst. 1 písm. d) tohoto zákona,

g) zrušeno

h) stanoví rozhodnutím emisní limity pro stávající velké a střední zdroje znečišťování a dobu, během které musí být dosažena hodnota emisního limitu stanoveného pro nové zdroje znečišťování, ¹²⁾

i) uděluje oprávnění právnickým a fyzickým osobám k provádění autorizovaného měření emisí a imisí a kontroluje správnost jejich výsledků.

(3) Inspekce při výkonu své činnosti

1. spolupracuje s místně příslušnými orgány státní správy a samosprávy a s Českým hydrometeorologickým ústavem,

2. je oprávněna vyžadovat informace od dalších orgánů státní správy ochrany ovzduší, orgánů hygienické služby a Českého hydrometeorologického ústavu a informace jim též poskytovat

3. zpřístupňuje informace veřejnosti v rozsahu podle § 13 zákona o ovzduší.

____________________________

^9a) § 12 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, ve znění zákona č…./1999 Sb.

K části osmé

Text části zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách s vyznačením navrhovaných změn a doplňků

§ 47

(1) Technická zařízení tlaková, plynová, elektrická, zdvihací, dopravní, pro ochranu před účinky atmosférické a statické elektřiny, pro ochranu před negativními účinky zpětných trakčních proudů, kontejnery a výměnné nástavby, která jsou konstruována a vyráběna pro provozování dráhy nebo drážní dopravu a slouží-li k zabezpečení provozování dráhy nebo drážní dopravy, jsou určenými technickými zařízeními, která podléhají dozoru podle tohoto zákona.

(2) Podmínky pro konstrukci, výrobu a provoz určených technických zařízení a jejich konkretizaci stanoví prováděcí předpis.

(3) Před uvedením určeného technického zařízení do provozu musí být schválena jeho způsobilost k provozu. Způsobilost určeného technického zařízení k provozu schvaluje drážní správní úřad vydáním průkazu způsobilosti.

(4) (Podkladem pro schválení způsobilosti určeného technického zařízení je technická prohlídka a zkouška, kterou zajistí výrobce určeného technického zařízení na svůj náklad u právnické osoby, kterou určí Ministerstvo dopravy.) Drážní správní úřad vydá průkaz způsobilosti určeného technického zařízení na základě technické prohlídky a zkoušky, kterou zajistí výrobce určeného technického zařízení na svůj náklad u právnické osoby, kterou určí Ministerstvo dopravy a spojů, nebo na základě prohlášení výrobce o shodě výrobku s technickými předpisy.^7a)

(5) Při provozování dráhy a při provozování drážní dopravy mohou být provozována jen určená technická zařízení s platným průkazem způsobilosti

_________________________

^7a) § 13 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, ve znění zákona č…./1999 Sb.

K části deváté

Text části zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů s vyznačením navrhovaných změn a doplnění.

§ 23

Typové schválení

(1) Obalové soubory pro přepravu, skladování nebo ukládání jaderného materiálu a radionuklidových zářičů stanovených prováděcím předpisem, zdroje ionizujícího záření stanovené prováděcím předpisem, ochranné pracovní pomůcky pro práce se zdroji ionizujícího záření a další zařízení, které jsou určeny k bezprostředním činnostem se zdroji ionizujícího záření a jejichž konstrukce může ovlivnit úroveň radiační ochrany, smějí být vyráběny, pouze pokud byly typově schváleny Úřadem. Typové schválení není třeba k výrobě pomůcek pro práce s nevýznamnými a drobnými zdroji ionizujícího záření a radiofarmak registrovaných podle zvláštních předpisů⁴⁾ a na základě kladného vyjádření Úřadu. Posouzení shody výrobků postupy podle zvláštního zákona, ^13a) u výrobků stanovených k posuzování shody nařízeními vlády přejímajícími technický předpis Evropských společenství, nahrazuje typové schválení Úřadem a takto posouzené výrobky se považují za typově schválené podle tohoto zákona.

(2) Úřad zahájí řízení o typovém schválení podle odstavce 1 na žádost výrobce nebo u dovážených zařízení na žádost dovozce, a to dnem, kdy Úřadu byla doručena žádost. Úřad rozhodne o žádosti o typové schválení obalového souboru pro přepravu nebo skladování jaderného materiálu a radionuklidového zářiče stanoveného prováděcím předpisem ve lhůtě do 12 měsíců od zahájení řízení.V ostatních případech do 90 dnů od zahájení řízení. Náležitosti žádosti, doklady, které je nutno k žádosti doložit, a způsob schválení stanoví prováděcí předpis.

(3) U výrobků určených prováděcím předpisem je součástí podkladů pro rozhodnutí Úřadu o typovém schválení dokumentace zkoušek,které se provádějí na náklad žadatele u právnických osob, které určí Úřad.

(4) Výrobce zařízení podle odstavce 1, vyráběných za účelem jejich uvedení do oběhu, je povinen je vyrábět podle Úřadem schváleného typu, ověřovat shodu vlastností a parametrů jednotlivých výrobků se schváleným typem a dokládat ji v rozsahu a způsobem stanoveným Úřadem v rozhodnutí o typovém schválení zařízení nebo v prováděcím předpise.

(5) Dovozce zařízení podle odstavce 1 je povinen dovážet pouze Úřadem schválené typy. Dovozce, nebo osoba uvádějící toto zařízení do oběhu, je povinen zajistit ověřování shody vlastností a parametrů jednotlivých výrobků se schváleným typem a dokládat ji v rozsahu a způsobem stanoveným Úřadem v rozhodnutí o typovém schválení zařízení nebo v prováděcím předpise.

_____________________________

^13a) § 12 a 13 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, ve znění zákona č. …/1999 Sb.