Zhodnocení platného právního stavu
Stávající znění zákona č. 90/1995 Sb. o Jednacím řádu Poslanecké sněmovny parlamentu ČR může být ve světě za obvyklého tempa legislativních prací vyhovující. Česká republika se však nachází v poněkud ojedinělé situaci, kdy uzavřením asociační dohody v roce 1993 na sebe převzala závazek vytvořit podmínky pro vstup do Evropské unie. Za tímto účelem je zapotřebí rychle přibližovat český právní řád k právu Evropského společenství. Abychom byli schopni splnit tento závazek České republiky je nutné přijmout více než 4.000 nových právních norem, které za nynějšího ústavního stavu budou muset mít formu zákona. Pro splnění tohoto významného a pro budoucnost české společnosti klíčového
úkolu dnes nejsou v Jednacím řádu Poslanecké sněmovny vytvořeny nutné předpoklady.
Odůvodnění nezbytnosti.
Návrh novely Jednacího řádu vytváří prostor k tomu, aby se Česká republika mohla vyrovnat se svým závazkem vyplývajícím z dohody o přidružení k Evropským společenstvím, tj. aproximovat své právo k právu Evropských společenství. Navrhuje se, aby pro účely aproximace práva měla vláda oprávnění požádat Sněmovnu, aby takovýto návrh zákona projednala ve zvláštním jednání. Navrhuje se, aby toto zvláštní jednání mělo zjednodušené první čtení a aby byla na nepřekročitelnou mez zkrácená lhůta pro jednání ve výboru.
Tento model umožní urychlit proces přípravy České republiky na členství v Evropské unii. Hlavním důvodem pro tuto změnu je skutečnost, že Parlament České republiky vyslovením souhlasu s tzv. asociační dohodou zakládající přidružení České republiky k Evropským společenstvím zavázal Českou republiku ke sbližování českého vnitrostátního práva s tzv. komunitárním právem. V rámci tohoto procesu aproximace českého práva by bez navrhované změny bylo možno realizovat proces implementace komunitárního práva pouze cestou běžného legislativního procesu, který svou nepružností neumožňuje splnit závazky České republiky vyplývající ze zmíněné Parlamentem ratifikované dohody.
Návrh vychází z toho, že je zákonodárný proces při harmonizaci v zásadě normální, tj., že obě komory Parlamentu budou všechny návrhy projednávat a schvalovat. Projednávání zákonů v navrhovaném zvláštním jednání v Poslanecké sněmovně však bude mít tři odlišnosti od jinak zachovaného běžného projednávání návrhů zákonů
Navrhuje se, aby při projednávání zákonů ve zvláštním jednání nebylo možné v 1. čtení návrh zamítnout či vrátit k dopracování. Tento návrh je logickým vyústěním rozhodnutí, které Česká republika učinila vyslovením souhlasu s tzv. asociační dohodou, neboť normy u jejichž implementaci jsme se zavázali nelze zamítat a také proto, že prostor pro změny při implementaci směrnic a nařízení Evropských společenství je prakticky nulový.
Navrhuje se, aby přikázání návrhů zákonů ve zvláštním jednání bylo možné pouze jednomu výboru. Tímto není dotčena možnost, aby se kterýkoli výbor iniciativně rozhodl návrh projednat. Návrh souvisí s navrhovanou změnou ve lhůtě pro projednání ve výboru. Návrh se snaží zabránit dalšímu zbytečnému přetěžování již tak přetížené kapacity orgánů Poslanecké sněmovny.
Navrhuje se, aby došlo ke zkrácení lhůty pro projednání návrhů zákonů ve zvláštním jednání ve výboru z 60 na nepřekročitelných 30 dní. Návrh je motivován nejen zvýšením rychlosti projednávání, ale také vědomím, že prostor pro změny při implementaci směrnic a nařízení Evropských společenství je minimální.
Hospodářský a finanční dopad.
Navrhovaná změna zákona č. 90/1995 Sb. by neměla mít žádný přímý hospodářský a finanční dopad. Nepřímý hospodářský dopad by měl být pozitivní, neboť navrhovaná změna prokáže vůli plnit závazky vyplývající z tzv. asociační dohody.
Navrhovaná změna není v rozporu s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy ani s ústavním pořádkem České republiky.
V Praze, 17.9.1999
Mgr. Stanislav GROSS