Důvodová zpráva k Střednědobý fiskální výhled na období let 2000 - 2005

Komentář k modelovému propočtu transferů mezi rozpočty ČR a ES

Finanční toky, které v současnosti plynou z EU do ČR a které budou po vstupu ČR do EU plynout oběma směry se řídí specifickými rozpočtovými pravidly, které vycházejí z legislativy ES. Takzvané akruální rozpočtování EU je založeno na rozlišování víceletých rozpočtovaných přídělů (závazků - commitments) a konkrétních přídělů plateb v daném roce (payments). Tento princip se užívá v případě, kdy plnění platebního závazku přesahuje jeden rok.

Rozpočtování Evropské unie je dále založeno na tzv. Finančních perspektivách. Aktuální Finanční perspektiva je platná pro období 2000 - 2006. V rámci této perspektivy jsou alokovány finanční prostředky pro kandidátské země. Pro období před vstupem jsou zde alokovány prostředky pro 10+1 kandidátských zemí a od vstupu do EU pro 6 kandidátských zemí. Aby bylo možné kvantifikovat vliv těchto alokací na veřejné rozpočty ČR, je třeba tyto alokace převést na roční čerpání. Převod na roční čerpání je založen na mnoha předpokladech, které jsou popsány níže.

Tento způsob rozlišování alokací a plateb v jednotlivých letech pro konkrétní projekt je výhodný pro státní rozpočet. V roce, kdy byl projekt schválen se z rozpočtu nemusí vyčlenit plná suma prostředků, ale pouze jejich část, která je určená podle níže uvedených parametrů. Tím se snižuje zátěž pro státní rozpočet hlavně u finančně náročných projektů.

Model je založen na expertních předpokladech, kdy se předpokládá u programů:

1. Phare

• 70% neinvestičních výdajů,

• 30% investičních výdajů,

2. ISPA

• 0% neinvestičních výdajů,

• 100% investičních výdajů,

3. SAPARD

• 50% neinvestičních výdajů,

• 50% investičních výdajů,

• Strukturálních fondy

• 25% neinvestičních výdajů,

• 75% investičních výdajů.

  Finanční asistence Evropské unie je spojená s nutností kofinancování programů příjemcem. U programů Phare, ISPA a u Strukturálních fondů se předpokládá kofinancování ve výši 25% a u programu SAPARD 50%.

  Členění finančních prostředků na neinvestiční a investiční ovlivní časové rozložení reálného čerpání alokací.

  U neinvestičních prostředků se předpokládá čerpání během 3 let:

• 1. rok ve výši 0%,

• 2. rok ve výši 40%,

• 3. rok ve výši 60%.

U investičních prostředků se předpokládá čerpání během 4 let:

• 1. rok ve výši 0%,

• 2. rok ve výši 20%,

• 3. rok ve výši 40%,

• 4. rok ve výši 40%,

přičemž za 1. rok se považuje rok alokace prostředků. U prostředků v rámci Společné zemědělské politiky se předpokládá čerpání prostředků v časové shodě s jejich alokací.

Údaje pro program Phare pro období do vstupu do EU vyplývají z podepsaných finančních memorand Phare pro období do r. 1999, na období od r. 2000 do vstupu jde o expertní odhady. U programů ISPA a SAPARD vycházejí údaje ze závěrů Berlínského summitu (24. - 25. březen 1999) a z alokací mezi jednotlivé kandidátské země (viz. tiskové zprávy Evropské komise IP/99/548 a IP/99/549). Alokace pro Strukturální fondy a finanční prostředky v rámci Společné zemědělské politiky jsou založeny na stejných předpokladech jako v případě předvstupní pomoci, s tím rozdílem, že alokace mezi jednotlivé kandidátské země jsou přepočítány pouze na 6 zemí (v případě Kypru je k dispozici velmi málo údajů, proto je zanedbán). Alokace pro rok 2000 a následující jsou EK udávány ve stálých cenách EU, pro převod do běžných cen je předpokládána průměrná inflace v EU ve výši 1,5%.

Odvody do rozpočtu EU jsou velmi zjednodušeně odhadnuty na 1% HDP. Pro období prvních pěti let po vstupu do EU (přechodné období) je předpokládán postupný nárůst těchto odvodů do rozpočtu EU (30%, 50%, 70%, 80% a 90% z celkového odvodu).

Graf č. 1 zobrazuje peněžní transfery mezi rozpočty ČR a EU. Rozdíl mezi odvody prostředků do rozpočtu EU a příjmy z rozpočtu EU představuje tzv. čistou pozici. ČR by měla z EU dostávat více finančních prostředků než bude tvořit její odvodová povinnost. Ke kvalitativnímu nárůstu čisté pozice zřejmě dojde až v roce 2005.

Graf č. 2 charakterizuje rozdíl mezi závazky plateb z rozpočtu EU do ČR a skutečným ročním čerpáním prostředků. V období do roku 2003 se nabízí české ekonomice možnost získat finanční prostředky z předvstupních pomoci EU (ISPA, SAPARD), které by měly mít pozitivní dopad na oživení naší ekonomiky. Co se týče příslibů plateb, je zde zřetelný skok v roce 2003, který je způsoben možností čerpání značných prostředků ze strukturálních fondů EU. Protože je však jejich čerpání rozloženo do více let, je z grafu vidět, že roční čerpání a potřeba kofinancování jednotlivých projektů stoupá jenom pozvolně, čímž se rozkládá dopad nutnosti vyčlenění značných finančních prostředků ze státního rozpočtu.