Nutnost rekodifikace občanského soudního řádu je nadále nezbytná, neboť jen tak je možné a nutné zásadním způsobem nově koncipovat civilní soudní řízení. Vzhledem k tomu, že nelze počítat s tím, že práce na rekodifikaci tohoto základního civilního procesního předpisu budou v dohledné době ukončeny, předkládáme návrh další novely občanského soudního řádu, vedeni především snahou reagovat na opakované požadavky podnikatelské veřejnosti, směřující k vytvoření dalších předpokladů pro rychlejší a efektivnější proces.
Přestože jsme si vědomi toho, že navrhovanými úpravami a změnami občanského soudního řádu, není možné dosáhnout plného uskutečnění cíle civilního soudního řízení, totiž účinnější a rychlejší ochrany subjektivních práv a oprávněných zájmů fyzických i právnických osob v soukromoprávních oblastech, soudíme, že navrhované dílčí změny mohou k dosažení tohoto cíle částečně přispět.
První, drobnější změna, se týká ustanovení § 9 odst. 3 pís. a/bb, v němž navrhujeme zvýšit dosavadní částku 50 000,- Kč na 200 000,- Kč. Tato změna umožní proporcionálnější zatížení okresních soudů a krajských soudů jako soudů prvního stupně při rozhodování o obchodních věcech.
Další navrhovaná změna, resp. doplnění občanského soudního řádu se týká možnosti, že soud písemné vyhotovení rozsudku nemusí odůvodňovat, jestliže se po vyhlášení rozsudku všichni účastníci vzdali odvolání, ledaže by na písemném odůvodnění rozsudku přesto některý z účastníků výslovně trval.
Obě navrhované úpravy sledují urychlení občanského soudního řízení za současných podmínek, kdy dochází k nadměrnému protahování soudních sporů, způsobenému mimo jiné i zatížeností soudců při písemném vyhotovování rozsudků.
Předložená novela zákona není v rozporu s právním řádem České republiky a nevyžádá si zvýšení nákladů na státní rozpočet a na vyšší počet soudců, případně dalších zaměstnanců soudů.
1. k § 9 odst. 3 písm. a/bb :
Navrhovaná úprava řeší otázku proporcionálního rozdělení tzv. obchodní agendy mezi soudy okresní a soudy krajské jako soudy prvního stupně. Limitní částka 50 000 Kč, nad kterou jsou věcně příslušné k rozhodování podle výše uvedeného ustanovení krajské soudy je neodůvodněná, jednak narůstající inflací, jednak skutečností, že spory nad 50 000 Kč jsou zpravidla stejně komplikované jako spory o částku výrazně vyšší. Z uvedených důvodů se jeví v současné době vhodnější a účelnější, aby krajské soudy jako soudy prvního stupně mimo jiné rozhodovaly ve věcech obchodních spory, v nichž částka navrhovaná navrhovatelem převyšuje 200 000 Kč při splnění ostatních dosud platných podmínek stanovených v §9 odst. 3 písm.a/bb. Posunutím hranice mezi rozhodováním krajských a okresních soudů právě na 200 000,- Kč dojde k přesunutí části agendy ze soudů krajských, které jsou nyní mimořádně zahlceny počtem nevyřízených věcí, na soudy okresní, u nichž řízení probíhá rychleji, přičemž množství věcí, jež by měly okresní soudy na základě této změny převzít, bude sice velké, ale z hlediska srovnání rychlosti řízení ještě únosné.
k § 157a :
Smyslem navrhovaného nového ustanovení je především odlehčení práce soudců v souvislosti s písemným vyhotovováním rozsudku, jehož součástí je také odůvodnění. V případech, kdy se všichni účastníci řízení po vyhlášení rozsudku vzdají práva odvolání, a rozsudek se tak stane pravomocným jeho písemným doručením účastníkům, se jeví jako nadbytečná a soudce nadměrně zatěžující nutnost rozsudek písemně odůvodňovat. Uvedené nové ustanovení by tak značně přispělo k rychlejšímu doručení písemného vyhotovení rozsudku a tím i ke skončení celého soudního řízení.
Povaha některých rozhodnutí, týkajících se řízení ve věcech péče soudu o nezletilé, řízení o způsobilosti k právním úkonům, řízení, ve kterých se rozhoduje o opětujících se dávkách, které se stanou splatnými teprve v budoucnu a řízení o rozvod manželství podle § 24b zákona o rodině (tzv. sankční rozvod) , nově navrhovaný postup neumožňuje m.j. proto, že na tato rozhodnutí často s odstupem času navazují další řízení, v nichž je třeba v souvislosti se změnou poměrů znát i úvahu soudu, o kterou se původní rozsudek opírá. Z tohoto důvodu jsou uvedené výjimky, kdy je písemné odůvodnění rozsudku nezbytné, taxativně vypočteny.
Nelze zcela pominout ani právo účastníka požadovat, aby rozsudek byl soudem nejen ústně, ale i písemně řádně odůvodněn, přestože se práva odvolání vzdal po vyhlášení rozsudku. Na jeho výslovnou žádost je pak soud povinen písemně výrok rozsudku odůvodnit.
Původní znění § 9 odst. 3 písm. a), bb) :
je-li navrhovatel podnikatelem, který není zapsán v obchodním rejstříku, a odpůrce je podnikatelem, který v obchodním rejstříku je zapsán, přičemž částka požadovaná navrhovatelem převyšuje 50 000 Kč.
Navrhované znění § 9 odst. 3 písm. a), bb) :
je-li navrhovatel podnikatelem, který není zapsán v obchodním rejstříku, a odpůrce je podnikatelem, který v obchodním rejstříku je zapsán, přičemž částka požadovaná navrhovatelem převyšuje 200 000 Kč.
Navrhované znění nového § 157a :
(1)Písemné vyhotovení rozsudku nemusí obsahovat odůvodnění, jestliže se všichni účastníci po vyhlášení rozsudku vzdali odvolání a nejde-li o rozhodnutí:
a) ve věci péče soudu o nezletilé,
b) v řízení o způsobilosti k právním úkonům,
c) v řízení o opětujících se dávkách , které se stanou splatnými teprve v budoucnu,
d) v řízení podle § 24b zákona o rodině,
(2) Písemné vyhotovení rozsudku musí být odůvodněno, jestliže po vyhlášení rozsudku prohlásil některý z účastníků, že žádá, aby rozsudek byl odůvodněn.