Obecná část
Důvodem ke zpracování návrhu zákona o krizovém řízení a integrovaném záchranném systému a změně některých zákonů (dále jen ”návrh zákona”) je společenská potřeba zvláštní právní úpravy, která by vytvořila podmínky pro řešení situací vyvolaných mimořádnými událostmi především velkého rozsahu. V současném právním řádu není oblast krizového řízení řešena vůbec a oblast integrovaného záchranného systému je upravena nedostatečně. Právní úpravou civilní ochrany v předkládaném zákoně je plněna i povinnost České republiky transformovat Dodatkový protokol k Ženevským úmluvám o ochraně obětí mezinárodních ozbrojených konfliktů z 12. srpna 1949 přijatý v Ženevě dne 8. června 1977 publikovaný sdělením FMZV č. 168/1991 Sb.
Potřebnost odpovídající právní úpravy vyplynula dále zvlášť naléhavě při řešení rozsáhlých ničivých povodní v roce 1997, které postihly 1/3 území republiky a zasáhly také území sousedních států. Absence právních a dalších podmínek byla tehdy zřejmá zejména při provádění záchranných a likvidačních prací, kdy byly bezprostředně ohroženy lidské životy a majetek. Tento názor byl potvrzen i závěry uvedenými ve Vyhodnocení postupu Ministerstva vnitra a okresních úřadů při výše zmíněných povodních, které bylo provedeno koncem roku 1997.
Problematika mimořádných událostí je sice řešena některými předpisy, ale tuto úpravu z hlediska její použitelnosti lze charakterizovat jako úpravu nevyhovující, protože jde o:
- předpisy vydané v rozmezí 24 let, které netvoří účelovou a komplexně a harmonicky uspořádanou úpravu odpovídající současným potřebám,
-předpisy zaměřené na řešení mimořádných událostí jen v lokálních (okresních) podmínkách a o předpisy orientované výlučně jen na konkrétní příčiny vzniku mimořádných událostí např. povodně, požáry a radiační nehody,
-úpravu, která je převážně příliš obecná, nestanoví odpovědnost, oprávnění a povinnosti konkrétním subjektům v potřebné kvalitě, a především chybí možnost centrálního řízení a koordinace při řešení krizových situací prováděná státními orgány, ačkoliv podle Čl. 1 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, je ”základní povinností státu” zajistit, mimo jiné, i ochranu životů, zdraví a majetkových hodnot,
-předpisy i podzákonné povahy, dokonce usnesení vlády a různé interní předpisy, které nemají potřebnou účinnost a sílu zákona.
Nedostačující současnou právní úpravu tvoří zejména zákon č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 83/1998 Sb.
Řešit existující stav případnou novelizací některých předpisů není možné, protože je nutné zvolit zásadní a systémové řešení, které bude formou jednoho zvláštního právního předpisu zasahovat do více oblastí spojených s řešením mimořádných a krizových situací.
Návrh nové úpravy je jedním ze souboru předpisů připravovaných v návaznosti na ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky. Jde o návrh předpisu klíčového významu z oblasti tzv. krizové legislativy, která není dosud upravena právním řádem, mimo v nedávné době schválených zákonů tzv. vojenské legislativy. Tímto novým předpisem se předpokládá vytvořit úpravu zvláštní povahy zaměřenou na problematiku závažných mimořádných událostí, která by se měla stát základním krizovým předpisem, z něhož by měly vycházet, respektive na něj navazovat, další normy zpracované některými ministerstvy a jinými ústředními správními úřady.
Návrh zákona vychází zejména z čl. 3 citovaného ústavního zákona, který stanoví povinnost státním orgánům, orgánům územních samosprávných celků a právnickým a fyzickým osobám podílet se na zajišťování bezpečnosti České republiky, to je v případech, kdy je bezprostředně ohrožena svrchovanost, územní celistvost, demokratické základy republiky nebo ve značném rozsahu vnitřní pořádek a bezpečnost, životy a zdraví, majetkové hodnoty nebo životní prostředí, anebo je-li třeba plnit mezinárodní závazky o společné obraně. V uvedeném ohrožení je třeba vidět např. živelní pohromy, ekologické a průmyslové havárie nebo jiná obdobná nebezpečí, ale i hromadné nepokoje vyvolané např. z národnostních, rasových, náboženských nebo jiných pohnutek, včetně migračních vln.
Základním předpokladem pro řešení krizových situací je existence mimořádných podmínek a postupů odpovídajících předpokládaným krizovým situacím. Jde zejména o účelově upravený a centralizovaný systém řízený státem, a dále o jednotný a koordinovaný postup při realizaci potřebných opatření. Z uvedených hledisek se předpokládá stanovit především jednotný řídící systém orgánů vybavených potřebnou působností jak pro účely přípravy na krizové situace, tak i pro jejich řešení. Při konstruování návrhu zákona byl položen důraz na vytvoření systémově propojené struktury krizového řízení na všech předpokládaných stupních řízení (centrum - kraj - okres - obec). Předpokládá se, že tato koncepce umožní širší pojetí řízení zejména při organizování a plánování přípravy na krizové situace a při jejich vlastním řešení. Zvláštní význam je přikládán koordinaci a součinnosti při zabezpečování a využívání potřebných sil a prostředků. Důležitou odbornou funkci koordinačního orgánu na úrovni krajů, okresů a obcí budou plnit nově zřízené bezpečnostní rady, které v některých případech nahradí dosavadní komise zřizované pro řešení specifických mimořádných událostí.
Z návrhu zákona je zřejmé, že největší zatížení bude spočívat na orgánech krajů a okresů, což zpracovatele návrhu zákona vedlo k uvedení i kraje v návrhu zákona jako důležitého středního stupně systému krizového řízení, i když v současné době bylo možné vycházet pouze z existence ústavního zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky a dále z návrhu zákona o krajích (krajské zřízení). Z uvedeného důvodu je třeba považovat použité termíny, zejména ”krajský úřad”, ”předseda zastupitelstva kraje” a ”ředitel krajského úřadu” za pracovní termíny.
V době konečných úprav návrhu zákona vystal problém, jak se vypořádat s možným oddálením faktického vzniku orgánů krajů na pozdější termín, než nabývá účinnosti ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků. Předpokládaný termín nabytí účinnosti návrhu zákona je přitom shodný s účinností zmíněného ústavního zákona. Protože bez krajského článku řízení by struktura orgánů krizového řízení byla citelně narušena, byla připravena informace do Bezpečnostní rady státu se žádostí o přijetí rozhodnutí v jaké podobě připravit konečnou verzi návrhu zákona. Bezpečnostní rada státu svým usnesením č. 17 z 26.1.1999 uložila ministru vnitra pokračovat v práci ve variantě spočívající v dočasném přenesení působnosti orgánů krajů v oblasti krizového řízení na Ministerstvo vnitra a na krajská ředitelství Záchranného sboru České republiky. Krajská ředitelství Záchranného sboru České republiky by přitom vznikla ze stávajících regionálních úřadů civilní ochrany a orgánů Hasičského záchranného sboru. K tomu bylo nutné připravit návrh na novelizaci zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.
Tato úprava byla v návrhu zákona realizována s tím, že dočasné přenesení působnosti krajských orgánů krizového řízení na Ministerstvo vnitra bude ukončeno okamžikem zřízení krajských úřadů.
Zahrnutím již existujícího integrovaného záchranného systému v kvalitativně nové podobě do návrhu zákona se předpokládá dosáhnout jednak propojení řídící, koordinační a výkonné funkce při řešení předmětné problematiky, a jednak povýšení integrovaného záchranného systému do postavení, které je adekvátní úkolům uloženým složkám integrovaného záchranného systému tímto zákonem. Integrovaný záchranný systém se předpokládá nadále využívat při řešení mimořádných událostí a v případě vyhlášení krizového stavu jej využívat k řešení i krizových situací. Integrovaný záchranný systém je třeba zejména v tomto druhém případě považovat za nástroj pro koordinaci a součinnost, kterým se zabezpečuje jednotný a účinný postup při uskutečňování konkrétních krizových opatření. Společná úprava oblasti krizového řízení s oblastí integrovaného záchranného systému umožňuje upustit od původního záměru, podle kterého měl být integrovaný záchranný systém upraven samostatným zákonem.
Významnými prostředky k dosažení účelu navrhovaného zákona je stanovení oprávnění předsedovi zastupitelstva kraje a přednostovi okresního úřadu jednak k vyhlášení krizového stavu, konkrétně stavu nebezpečí, a jednak oprávnění ke stanovení potřebných krizových opatření, přičemž může dojít ke krátkodobému omezení některých základních lidských práv a svobod, zejména v těch případech, kdy bude na povinných subjektech vyžadováno plnění povinností stanovených tímto zákonem.
V průběhu dosavadního legislativního procesu návrhu zákona se vyskytly ojedinělé názory a připomínky zpochybňující ústavnost znění návrhu zákona, ve kterých jsou upraveny oprávnění výše uvedených funkcionářů obou úřadů. Ze strany zpracovatele návrhu zákona lze k těmto názorům a připomínkám uvést, že znění návrhu zákona není v rozporu s Ústavou České republiky, resp. Listinou základních práv a svobod. Tento názor vychází ze skutečnosti, že z existence úpravy v návrhu zákona, podle níž může stát uplatňovat svoji moc při řešení krizových situací, umožňuje tuto moc uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby stanovenými tímto zákonem. Povinnostmi ukládanými podle tohoto zákona může dojít pouze k dočasnému omezení některých základních práv a svobod. Toto omezení základních práv a svobod přichází v úvahu pouze v těch případech, kde Listina základních práv a svobod explicitně připouští omezení těchto práv a svobod zákonem. Navrhovaný krizový zákon, stejně jako jiné zákony, se bude vztahovat po neurčitou dobu na neurčitý okruh nekonkrétních případů. Z těchto standardních legislativních principů lze odvodit, že i v případě tohoto zákona nelze předem precizovat podmínky vymezující konkrétní postup vyhlašovatele krizového stavu v případě vzniku budoucí mimořádné události neznámé povahy, rozsahu, průběhu a dalších rozhodujících okolností. S ohledem na výše uvedené lze konstatovat, že navrhovaný zákon o krizovém řízení a integrovaném záchranném systému je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. V případě, že by převládl názor, že výše zmíněné otázky musí být v návrhu zákona precizovány, je na místě uvážit, zda je účelné pokračovat v legislativním procesu návrhu zákona.
Vzhledem k tomu, že těžiště aplikace krizového zákona při řešení krizových situací bude především na orgánech okresů, bylo v rámci prvního mezirezortního připomínkového řízení v červnu 1998 požádáno 30 vybraných okresních úřadů o vyjádření k návrhu zákona. Řada okresních úřadů vyjádřila, vedle připomínek věcné povahy které byly využity k úpravě návrhu zákona, podporu přijetí zákona v navrhovaném znění. Rovněž v rámci druhého mezirezortního připomínkového řízení v březnu 1999 bylo požádáno 8 vybraných okresních úřadů a magistráty hlavního města Prahy a města Ostravy o zaslání připomínek k návrhu zákona. I zde byla vyjádřena podpora návrhu zákona.
K provedení navrhovaného zákona se předpokládá vydat nařízení vlády a vyhlášky Ministerstva vnitra, Ministerstva dopravy a spojů, Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Českého báňského úřadu, z nichž některé nabydou účinnosti současně se zákonem.
Při tvorbě návrhu zákona byly využity též vhodné prvky podobných zahraničních právních úprav, zejména německé, francouzské a kanadské, přičemž bylo přihlédnuto k tzv. Stockholmským zásadám pro tvorbu legislativy pro stavy nouze z roku 1996, které mají doporučující charakter.
Oblast krizového řízení není upravena právem Evropských společenství.
Ze směrnic a doporučujících dokumentů Organizace Severoatlantické smlouvy pro řešení krizových situací nevyplývají pravidla upravující tvorbu národních předpisů členských zemí v této problematice. I přes tuto skutečnost jsou v návrhu zákona respektována některá doporučení, která usnadňují kompatibilitu právních norem a organizaci spolupráce při eliminování negativních důsledků krizových situací.
V souvislosti s přijetím krizového zákona je nutné novelizovat některé platné zákony. Přitom se navrhuje novelizovat jen ty předpisy, u nichž nová úprava vyvolá závažné změny, což je zejména v případě zákona č. 133/1985 Sb. a zákona č. 425/1990 Sb. Změnu úprav dalších zákonů dotčených krizovým zákonem se předpokládá uskutečnit zpracováním návrhů nových právních předpisů, např. zákona č. 367/1990 Sb. a zákona č. 418/1990 Sb. Návrhy uvedených předpisů jsou ve stádiu přípravy návrhů zákonů. Na základě usnesení vlády č. 53 z 20. ledna 1999, o harmonogramu pro zabezpečení převodu výkonu státní správy ve věcech civilní ochrany z působnosti Ministerstva obrany do působnosti Ministerstva vnitra se navrhuje krizovým zákonem novelizovat také zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Konkrétní působnost některých ministerstev a jiných ústředních správních úřadů pro oblast krizového řízení, navržená v § 10 až 13 návrhu zákona, se nedá vykládat jako obecná kompetence resortů podle zákona č. 2/1969 Sb., ale upřesňuje jejich působnost pouze ve vztahu k systému krizového řízení České republiky.
Zavedení nové struktury orgánů krizového řízení a integrace civilní ochrany do jednotného Záchranného sboru České republiky si vynucují dílčí změny zákona č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství (působnost povodňových orgánů).
Finanční náklady na zajištění funkce systému krizového řízení České republiky budou minimální vzhledem k tomu, že většina správních úřadů tuto činnost zabezpečuje v existujících systémech obrany České republiky, ochrany obyvatel, chodu hospodářství apod. Zvýšené finanční náklady na zavedení systému krizového řízení v ČR si vyžádá vybudování informačního systému krizového řízení, který však bude zaváděn po etapách podle možností státní správy a bude subsystémem informačního systému veřejné správy.
Vyšší finanční nároky lze předpokládat pro integrovaný záchranný systém v oblasti výstavby součinnostního spojení. Při tomto požadavku se vychází z nutnosti vybavit operační střediska integrovaného záchranného systému včetně zásahových jednotek moderní komunikační technologií, která bude odpovídat evropským standardům a bude umožňovat hlasovou i datovou komunikaci. Ministerstvo vnitra předpokládá, že v letech 2000 až 2002 je nutné ze státního rozpočtu uvolnit částku 1,1 mld. Kč na dobudování optimální propojitelnosti operačních středisek pro potřeby Policie České republiky, Záchranného sboru České republiky a zdravotnické záchranné služby a částku 2,3 mld. Kč pro Ministerstvo vnitra na dostavbu infrastruktury součinnostního rádiového spojení v integrovaném záchranném systému. Pro potřebu nákupu koncových terminálů (radiostanic) součinnostního rádiového spojení pro základní a některé ostatní složky integrovaného záchranného systému je nutné v letech 2000-2002 uvolnit ze státního rozpočtu 2,5 mld. Kč.
Zřízení dalších operačních a informačních středisek integrovaného záchranného systému a koordinačních orgánů (bezpečnostní rady a krizové štáby), které budou využívány při řešení mimořádných i krizových situací, si vyžádá náklady ve výši 1,92 mld. Kč ze státního rozpočtu především na stavební úpravy, vnitřní vybavení, softwarové a hardwarové prostředky a zpracování dokumentace. Čerpání uvedené částky lze rozložit do desetiletého období; z tohoto se předpokládá čerpání pro Ministerstvo vnitra 0,3 mil. Kč v letech 2000-2001, krajské úřady 0,42 mld. Kč v letech 2000-2005 a okresní úřady 1,2 mld. Kč v letech 2000-2010 (čerpání 70 % částky se předpokládá v letech 2000-2005).
Celkové náklady na vybudování a fungování integrovaného záchranného systému v letech 2000-2010 dosáhnou 7,52 mld. Kč, o které bude potřebné navýšit finanční prostředky přidělované ze státního rozpočtu. K uvolňování těchto prostředků budou vládě na jednotlivé oblasti použití předkládány projekty řešení.
Zvláštní část
Část první
K § 1
Ustanovením se vymezuje základní okruh otázek, které charakterizují hlavní obsah navrhované právní úpravy. Předmět úpravy vychází z § 3 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, podle něhož jsou státní orgány, územní samosprávné celky a právnické a fyzické osoby povinny se podílet na zajišťování bezpečnosti České republiky.
K § 2
Návrhem zákona se upravuje oblast specifické problematiky, která je v právním řádu zatím neznámá a proto je potřebné u nově zavedených pojmů vymezit jejich obsah.
Krizová situace je definována výčtem krizových stavů, které mohou být (podle intenzity a původu působících negativních faktorů) vyhlášeny k jejímu řešení. Hodnocení intenzity těchto faktorů je věcí individuálního posuzování, zejména s ohledem na rozsah zasaženého nebo ohroženého teritoria a charakter ohrožení. Proto v následné úpravě se pojem vyskytuje v kontextu dalších souvislostí.
Obecně lze charakterizovat, že mimořádnou událost lze řešit standardním způsobem. Krizová situace nastává tehdy, kdy standardní způsoby vyplývající z působnosti řešitelů již nepostačují a mimořádná událost přerůstá v krizovou situaci. V souvislosti s vyhlášením tzv. krizových stavů lze využít mimořádné prostředky k řešení krizové situace. Existuje tedy vzájemná podmíněnost mezi krizovou situací a krizovými stavy, spočívající v tom, že krizová situace nastává tehdy, kdy k řešení vzniklého ohrožení je nezbytné vyhlásit některý z krizových stavů.
V souvislosti v přijetím České republiky do NATO se u nás začal používat pojem civilní nouzové plánování, který doposud není obsažen v žádné normě českého právního řádu. Vzhledem k tomu, že v zemích Aliance je tento pojem běžně užíván, je vhodné jej v českém překladu převzít a definovat jeho obsah tak, jak je chápán v NATO.
Pracovní povinnost se chápe jako povinnost fyzických osob vykonávat v určeném místě určené práce v souladu s potřebami řešení krizové situace.
Za věcné prostředky pro účely řešení krizových situací se považují movité a nemovité věci. Za movité věci se považují též všechny druhy vyrobené nebo zachycené přírodní energie. Věcí podle občanského práva je i zvířectvo a ptactvo, pokud je ovladatelné a užitečné, tj., slouží-li potřebám lidí. Pro zabezpečení některých úkolů bude nutno využít i řady služeb. Proto se za věcný prostředek považují i služby, kterými se rozumí poskytování oprav a údržby věcí, přeprava osob a zboží, popřípadě též jiné práce a výkony, které lze požadovat v zájmu řešení krizové situace.
K § 3
V zákoně se zavádí nový institut ”stav nebezpečí”, což je krizový stav, který může být za stanovených podmínek vyhlášen pro území kraje, popřípadě okresu. Vyhlásit stav nebezpečí by byli oprávnění nejvyšší představitelé státní správy na daném teritoriu (dle § 28, odst. 2 jde i u krajů o působnost ve státní správě) tedy předseda zastupitelstva kraje nebo přednosta okresního úřadu. Stavem nebezpečí je nahrazen dosavadní ”stav ohrožení” zavedený zákonem č. 425/1990 Sb.
Tak jako vláda disponuje oprávněními k řešení krizové situace při vyhlášení nouzového stavu, je nutné, aby obdobnými oprávněními disponoval i předseda zastupitelstva kraje nebo přednosta okresního úřadu při řešení krizové situace na daném teritoriu. Z praxe je patrné, že naprostá většina krizových situací vzniká a současně je řešitelná na určitém teritoriu, aniž by do jejich řešení musela zasahovat vláda. Příslušné teritoriální orgány krizového řízení však musí být oprávněny přijmout taková opatření, která jim řešení krizové situace umožní. Tato oprávnění jsou spojena s vyhlášením krizového stavu. Vláda je zmocněna vyhlásit nouzový stav na základě ústavního zákona č. 110/1998 Sb., předsedovi zastupitelstva kraje a přednostovi okresního úřadu zakládá zmocnění vyhlásit stav nebezpečí tento zákon. Při přijímání krizových opatření předsedou zastupitelstva kraje může docházet k omezování některých základních práv a svobod. Proto zákon taxativně vymezuje která práva a za jakých podmínek mohou být takto omezena.
Navrhovaná úprava umožňuje vládě zrušit stav nebezpečí vyhlášený předsedou zastupitelstva kraje nebo přednostou okresního úřadu, pokud jimi vyhlášená krizová opatření nejsou přiměřená vzniklé krizové situaci. Toto opatření je velmi důležité, protože by mělo zabránit nadměrnému zásahu do základních práv a svobod, není-li to nezbytné.
K § 4
Oprávnění vlády jsou stanovena tak, aby vládě umožnila vytvářet podmínky pro připravenost České republiky na řešení krizových situací a rozhodovat o užití krizových opatření. Uvedený výčet oprávnění a úkolů je adekvátní nejvyššímu postavení vlády a její odpovědnosti v systému orgánů krizového řízení.
V tomto paragrafu jsou obecně upraveny otázky přípravy na krizové situace, zatímco v následujících ustanoveních je působnost vlády již konkretizována při nouzovém stavu a stavu ohrožení státu.
Rozdělení působnosti v zákoně je založeno na zásadě, že každé ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad (dále jen ”ministerstvo”) je povinno se připravovat na krizové situace, které mohou nastat v oblasti spadající do jeho působnosti. V takových případech příslušné ministerstvo koordinuje přípravu, tj. především určení postupu při řešení krizových situací, který je obsažen v krizovém plánu, pokud při řešení dané krizové situace je nutná součinnost dalších ministerstev. Jestliže koordinující role ministerstva nevyplývá přímo z tzv. kompetenčního zákona, je určován koordinující ústřední správní úřad rozhodnutím vlády.
Řešení všech vzniklých krizových situací spadajících do působnosti vlády by se v souladu s usnesením vlády č. 33 z 11. ledna 1999 uskutečňovalo v rámci Ústředního krizového štábu (Ústřední krizový štáb vznikl přejmenováním Mezirezortního krizového štábu).
K § 5
Potřebné účinnosti krizových opatření, zejména při provádění záchranných a likvidačních prací, lze dosáhnout při krizových situacích zpravidla jen na úkor dočasného zásahu do základních práv a svobod některých občanů. Takový zásah je v některých případech v návrhu zákona předpokládán. Tato úprava vyplývá z toho, že je preferován zájem na ochranu života, zdraví a majetku před zájmem nepřipustit ani dočasné omezení některých základních práv a svobod garantovaných Listinou základních práv a svobod, např. svobody pobytu a pohybu, vlastnické právo apod.
Potřebnost úpravy uvedené v tomto ustanovení vyplývá z Čl. 6 odst. 1 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., kde se předpokládá, že ve zvláštním zákoně bude vymezeno, která práva a v jakém rozsahu se v souladu s Listinou základních práv a svobod omezují a které povinnosti a v jakém rozsahu se ukládají. K uvedenému důvodu je třeba ale dále dodat, že v tomto případě by ustanovení § 5 bylo využíváno pouze pro účely nouzového stavu vyhlašovaného vládou při zvlášť závažných situacích. Obdobná úprava menšího rozsahu je provedena v oddílu 4 a 5 při častěji předpokládaném krizovém stavu – tj. stavu nebezpečí vyhlašovaném na území kraje nebo okresu.
Omezení základních práv a svobod se upravuje v návrhu zákona pouze v těch případech, kdy Listina základních práv a svobod explicitně připouští omezení těchto práv a svobod zákonem. Navrhovaný zákon se bude vztahovat po neurčitou dobu na neurčitý okruh nekonkrétních případů. Z těchto standardních legislativních principů lze odvodit, že i v případě tohoto zákona nelze předem precizovat podmínky vymezující konkrétní oprávnění vyhlašovatele krizového stavu při budoucí krizové situaci vzniklé vlivem mimořádné události neznámé povahy, rozsahu, průběhu a dalších rozhodujících okolností. Tyto okolnosti řeší obdobným způsobem i ostatní demokratické státy v EU a NATO.
K § 6
Nouzový stav je krizovým stavem vyhlašovaným vládou na základě vzniku krizové situace, která nesouvisí s obranou státu, tj. kdy důvodem vzniku této situace jsou jiné než vojenské příčiny. Půjde tedy o krizovou situaci v celostátním měřítku, kterou nelze řešit vyhlášením stavu nebezpečí v rámci okresu či kraje. K účinnému řešení takové mimořádně závažné krizové situace je potřebné použít odpovídající mimořádné prostředky a k jejich použití jsou vládě svěřeny zvláštní pravomoci uvedené v odst. 1 a 2.
K § 7
Povaha uvedených oprávnění vlády k vyhlášení krizových opatření, tentokrát v době trvání dalšího krizového stavu, tj. stavu ohrožení státu, vychází z předpokládané specifičnosti situace. Z tohoto důvodu jsou uvedená opatření obsahově orientována k řešení krizové situace vyššího stupně ohrožení bezpečnosti České republiky. Přitom stav ohrožení státu je nejvyšším krizovým stavem pro krizové situace, které nesouvisí s obranou státu. Zároveň však může být vyhlášen i při krizových situacích souvisejících s obranou státu, jako předstupeň válečného stavu.
Vzhledem ke gradaci krizových stavů, počínaje nouzovým stavem, se předpokládá, že krizová opatření vyhlašovaná při stavu ohrožení státu a válečném stavu budou v sobě zpravidla již obsahovat krizová opatření vyhlašovaná za nouzového stavu, pokud nepůjde o případ, kdy nouzový stav byl již předtím vyhlášen.
K § 8
Krizová opatření je třeba vyhlásit současně s vyhlášením příslušného krizového stavu, proto i způsob vyhlášení je stejný, tj. způsob uvedený v čl. 12 ústavního zákona č. 110/1998 Sb. To platí i pro zrušování účinnosti stanovených krizových opatření.
K § 9
V návrhu zákona se upravují působnosti všech ministerstev jak společně v obecném pojetí, což je konkrétní případ tohoto ustanovení, tak se dále vymezují další ”krizové” působnosti některým konkrétním ministerstvům, např. Ministerstvu vnitra.
Ministerstva uvedená v tomto zákoně mají v systému orgánů krizového řízení zvláštní postavení, vyplývající zejména z jejich působnosti vymezené zvláštními zákony a z tohoto důvodu je potřebné v navrhovaném zákoně konkretizovat působnost těchto ministerstev i v oblasti krizového řízení. Tato působnost zpravidla spočívá v koordinační funkci pro určité krizové situace. Vzhledem k tomu, že se jedná o specifickou působnost týkající se pouze přípravy a řešení mimořádných událostí a krizových situací, nejde o nepřímou novelu zákona ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČR, který upravuje jejich všeobecné kompetence (kompetenční zákon).
Předpokládá se, že každé ministerstvo, aby dosáhlo stavu připravenosti k řešení krizových situací, musí rozpracovat povinnosti a úkoly uvedené v odst. 1 do podmínek vlastní působnosti vymezené zákony, zejména tzv. kompetenčním zákonem. K dosažení jednotného postupu při zpracování potřebné dokumentace, především krizového plánu a při dalších odborných činnostech se předpokládá vydat prováděcí právní předpisy.
Koordinační funkce Ministerstva vnitra v systému krizového řízení zaváděná navrhovaným zákonem se projevuje i v obsahu některých povinností ukládaných jiným ministerstvům v odst. 1. Jde o případy, kdy plnění těchto povinností je z části vázáno na spoluúčast Ministerstva vnitra, např. vyžadování a předávání potřebných podkladů spojených s přípravou na krizové situace prostřednictvím Ministerstva vnitra. Podmíněnost účasti Ministerstva vnitra vychází z negativních zkušeností z minulé doby, kdy se na okresní úřady živelně obracela řada úřadů a orgánů, mnohdy z rozporuplnými a duplicitními požadavky. Účelem této dílčí úpravy je tedy stanovit předepsaný postup s cílem minimalizovat zmíněné záporné jevy, které v minulosti komplikovaly činnost okresním úřadům při provádění opatření za stavu ohrožení vyhlašovaného podle zákona č. 425/1990 Sb. Ostatně potřeba stanovit koordinační pravidla v těchto vztahových otázkách je podložena zejména zájmem okresních úřadů.
V odst. 2 je navrhovaná úprava konkrétnější a instruktivnější. Nadále se předpokládá, že každé ministerstvo bude vyvíjet činnost v rozsahu své působnosti vymezené zvláštními právními předpisy.
V odstavci 3 je obsaženo zmocnění ke zpracování prováděcích právních předpisů k úpravě specifických oblastí činnosti v rámci přípravy na krizové situace a jejich řešení. Jedná se např. O stavby civilní ochrany, s nimiž je třeba podle Dodatkového protokolu k Ženevským úmluvám disponovat, ale také o zajištění péče o děti a mládež v předškolních a školských zařízeních v době, kdy tuto péči nebudou moci vykonávat jejich rodiče postiženi důsledky krizové situace nebo při jejich nepřetržitém zapojení do řešení krizové situace. Prováděcí právní předpisy podle tohoto odstavce budou zpracovávat ministerstva uvedená v § 58.
K § 10
Ministerstvu vnitra, jako ústřednímu správnímu úřadu odpovědnému za ochranu obyvatelstva a koordinaci přípravy a řešení krizových situací, které nesouvisí s obranou státu, se stanoví odpovědnost za sjednocení a koordinaci krizového řízení a plánování.
Navrhovaná koordinační a kontrolní funkce Ministerstva vnitra vychází ze stávajících předpisů upravujících oblasti, které náleží do působnosti Ministerstva vnitra. V oblasti civilního nouzového plánování byla koordinační role Ministerstvu vnitra předběžně určena vládou v dubnu 1998.
V návrhu zákona je také zapracována působnost Ministerstva vnitra pro oblast civilní ochrany v návaznosti na usnesení vlády č. 53/1999, o harmonogramu pro zabezpečení převodu výkonu státní správy ve věcech civilní ochrany z působnosti Ministerstva obrany do působnosti Ministerstva vnitra.
K § 11
Příčinou vzniku některých krizových situací může být i epidemie mimořádně velkého rozsahu anebo taková epidemie může vzniknout v příčinné souvislosti s mimořádnou událostí jako druhotný jev. Ministerstvo zdravotnictví se proto opravňuje tímto zákonem k použití potřebných zdravotnických opatření. Vzhledem ke skutečnosti, že zdravotnická záchranná služba náleží do základních složek integrovaného záchranného systému, je tedy profesionálním a permanentně fungujícím orgánem při řešení mimořádných událostí a krizových situací, je vytvořen předpoklad, že Ministerstvo zdravotnictví bude včas a kvalifikovaně informováno o vývoji zdravotní situace v postižených oblastech a tudíž bude moci reagovat vyhlášením příslušných opatření.
K § 12
V tomto ustanovení jsou Ministerstvu dopravy a spojů zakládány především pravomoci provedení, resp. nařízení nezbytných krizových opatření. Hlavním důvodem k založení těchto oprávnění je potřeba vytvořit podmínky pro zachování funkčnosti dopravního spojení i v průběhu krizových situací, protože bez možnosti spojení nelze realizovat krizové řízení, provádění záchranných a likvidačních prací, poskytování materiální a jiné pomoci apod.
Předpokládá se, že potřebné uložení povinností nebo nezbytných omezení bude realizováno jen dočasně a v nezbytné míře tak, aby do svobody ekonomického rozhodování omezovaných subjektů bylo zasahováno co nejméně. V době krizových situací se předpokládá, že v případě potřeby se podnikatelům v oblasti dopravy nařídí povinnost plnit určené dopravní výkony ve veřejném zájmu. Dopravními výkony se rozumí přeprava osob, zboží, překládka, dovoz a odvoz stavebního materiálu a podobně.
Ministerstvo dopravy a spojů je provozovatelem neveřejného elektronického systému pro preventivní a záchranná opatření v oblasti mobilních zdrojů nebezpečí v dopravě (informační systém DOK). Tento informační systém je určen jen pro okresní úřady, orgány hygienické služby, hasičské a záchranné služby a podobně. Informační systém DOK se navrhuje začlenit jako podpůrný elektronický systém pro složky integrovaného záchranného systému. Za účelem doplňování potřebných informací je potřebné uložit povinnost správním úřadům a dopravcům poskytovat nezbytné údaje o dopravě těchto nebezpečných věcí pro evidenční účely informačního systému DOK. Bližší podrobnosti v této oblasti se předpokládá upravit prováděcím právním předpisem.
K § 13
Specifické postavení v oblasti měnové politiky a bankovnictví zaujímá Česká národní banka, která jednak připravuje opatření v této oblasti při vzniku jakékoliv krizové situace, jednak připravuje opatření pro případ vzniku krizové situace přímo v této oblasti.
K § 14
Důvodnost uvedení kraje v systému orgánů krizového řízení včetně podmíněnosti navrhované úpravy o krajských úřadech, působnosti předsedů zastupitelstev krajů a ředitelů krajských úřadů byla již uvedena v obecné části důvodové zprávy.
Při uvedení kraje v návrhu zákona se vycházelo z ústavního zákona č. 347/1997 Sb., o zřízení vyšších územních samosprávných celků. Navrhované začlenění kraje do systému krizového řízení jako subjektu, který bude disponovat vlastním rozpočtem, organizačními a materiálními zdroji k řešení mimořádných událostí, popřípadě krizových situací na svém teritoriu vychází z předpokladu, že půjde o relativně samostatný celek. Ačkoliv otázka působnosti budoucích vyšších územních samosprávných celků není dosud rovněž upravena, vychází se ze skutečnosti, že oblast krizového řízení je výkonem státní správy (viz § 28, odstavec 2).
Za účelem dosažení potřebné jednotnosti v rozsahu a kvalitě činností všech krajských úřadů se v odst. 2 až 4 vymezuje konkrétní působnost úřadu jako instituce při provádění činností zaměřených na přípravu k řešení krizových situací.
Stanovené oprávnění krajského úřadu k vyžadování, shromažďování a evidování údajů nezbytných pro zpracování krizových plánů je založeno na potřebě znalosti těchto údajů a jejich využití při zpracování krizových plánů, což vytváří základní podmínky funkčnosti těchto dokumentů. Potřeba této úpravy byla vyvolána negativními zkušenostmi přednostů okresních úřadů při získávání zmíněných údajů za účelem zpracovávání dosavadních havarijních plánů.
K § 15
Znění tohoto ustanovení navazuje na úpravu § 14 dalším výčtem činností krajského úřadu s tím rozdílem, že tentokrát jde o krizová opatření situovaná již do doby krizové situace, kdy je předsedou zastupitelstva kraje vyhlášen stav nebezpečí podle § 17.
K § 16 až 19
Úprava těchto ustanovení se vztahuje přímo k vedoucímu funkcionáři kraje, kterému jsou v rámci výkonu státní správy zakládány významné pravomoci pro případ řešení krizové situace. Svěření uvedených oprávnění předsedovi zastupitelstva kraje vychází ze zájmu, aby o krizových opatřeních rozhodovala jedna fyzická osoba, která bude současně konkrétním nositelem odpovědnosti za vydaná rozhodnutí. Dále se vycházelo z předpokladu, že předseda zastupitelstva kraje bude mít optimální podmínky pro vydávání potřebných opatření. Tato úprava je ve shodě s návrhem zákona o krajích (krajské zřízení).
K § 20 a 21
Obsah těchto ustanovení je částečně analogický s úpravou působnosti vlády, kraje, krajského úřadu a předsedy zastupitelstva kraje uvedenou v předcházejících ustanoveních navrhovaného zákona. Znění obou ustanovení byla zpracována převážně podle návrhu některých okresních úřadů, které spolupracovaly při přípravě návrhu věcného záměru zákona o krizovém řízení a tohoto návrhu zákona. V navrhované úpravě jsou dále aplikovány praktické poznatky a zkušenosti z rozsáhlých povodní v roce 1997, které byly mj. i podnětem k návrhu znění odst. 6 § 21 a odst. 3 § 24. Tyto odstavce obsahují úpravy pro výjimečné případy, pokud by nastaly situace předvídané zákonem.
Těmito ustanoveními se nahrazuje dosavadní působnost okresních úřadů, stanovená jim v § 5 odst. 2, 3, 4 a 5 a § 15 odst. 1 písm. e) a odst. 2 zákona č. 425/1990 Sb., což je předmětem novely uvedeného zákona o okresních úřadech obsažené v části druhé návrhu zákona.
K § 22 až 24
Obec, jako jeden z orgánů krizového řízení, musí mít v návrhu zákona upravenou působnost zásadně stejně jako ostatní orgány zařazené v systému krizového řízení. Působnost obce ve věcech krizového řízení je obdobně jako u krajského úřadu výkonem státní správy, což je uvedeno v § 28, odst. 2.
Při vymezování jednotlivých oprávnění a povinností obce, obecního úřadu a starosty obce se vycházelo z povahy obce jako samosprávného subjektu. Ale vzhledem k nutnosti zabezpečit vytvoření nezbytných podmínek u obce a ve vztahu k obci, které by byly přibližně shodné a navazující na systém krizového řízení, byly základní povinnosti obce vloženy do rámce výkonu státní správy.
Všechna konkrétní oprávnění i povinnosti jsou vztaženy na obec a některé orgány obce s ohledem na skutečnost, že Ústava České republiky ve svém článku 105 umožňuje svěřit výkon státní správy orgánům samosprávy.
Povinnost stanovená v § 23 vychází z potřeby konkretizace obecně přijatých krizových opatření do podmínek obce. Obec přitom musí respektovat krizová opatření stanovená vyhlašovatelem krizového stavu, nesmí jít nad jejich rámec. Jestliže obec stanoví specifická krizová opatření, která sice nejdou nad rámec krizových opatření stanovených vyhlašovatelem krizového stavu, avšak nejsou vyhlašovatelem krizového stavu stanovena, uhradí náklady vynaložené na provedení těchto specifických krizových opatření obec z obecního rozpočtu.
K § 25
Problematika krizového řízení, přípravy na mimořádné události a krizové situace, provádění záchranných a likvidačních prací apod. jsou složité činnosti, které jsou náročné zejména na odborné posuzování situací a včasné rozhodování o dalším postupu. Z tohoto důvodu je potřebné zřídit bezpečnostní rady krajů, okresů a obcí, popřípadě i krizové štáby jako kompetentní orgány s odpovídající profesionální úrovní. Předpokládá se, že tým odborných pracovníků vytvoří optimální podmínky pro vyhodnocování závažných situací a pro přijímání včasných a správných rozhodnutí oprávněnými subjekty. Vytvoření systému bezpečnostních rad a krizových štábů na regionální úrovni je analogické s vytvořením těchto orgánů na celostátní úrovni, kterými jsou Bezpečnostní rada státu (konstituovaná ústavním zákonem č. 110/1998 Sb.) a Ústřední krizový štáb (zřízený usnesením vlády ze dne 11.1.1999 č. 33 jako Mezirezortní krizový štáb). Podrobnosti o složení a činnosti bezpečnostních rad kraje, okresu, obce a krizových štábů kraje a okresu upraví prováděcí právní předpis.
K § 26
Navržené opatření zvýší průhlednost finančních nákladů na zajištění bezpečnosti České republiky a znemožní přesouvání prostředků do jiných oblastí. Změny v této oblasti ukládá i vládou schválený Harmonogram opatření předložených podle usnesení vlády č. 383/1997 (viz usnesení vlády č. 340/1998).
K § 27
Rozsah zpracovávaných informací v krizových plánech a potřeba jejich rychlého operativního využití při řešení krizových situací v jednotném standardu, ukazují nezbytnost užití kompatibilního informačního systému orgánů krizového řízení vybudovaného za využití předem daných standardů a pravidel.
K § 28
Při zpracovávání oprávnění a povinností orgánů krizového řízení se vycházelo z principu, že tyto orgány budou působit v systému krizového řízení v rozsahu věcné kompetence uložené platnou úpravou. Krizový zákon by měl stanovit pouze zvláštní pravidla pro výkon již dané působnosti uvedených subjektů ve specifické oblasti krizové problematiky.
Subjekty uvedené v odst. 3 nemohou být, vzhledem ke své zvláštní působnosti a postavení, orgány krizového řízení v obdobném významu jako ministerstva obecně i výslovně uvedená v oddílu 2.
K § 29
Hlavním posláním integrovaného záchranného systému je provádění záchranných a likvidačních prací při všech mimořádných událostech. V případě, že mimořádná událost vyvolá krizovou situaci a vyhlášení krizového stavu, bude integrovaný záchranný systém plně podřízen orgánům krizového řízení podle tohoto zákona. Některé instituce, např. bezpečnostní rady, bude využívat integrovaný záchranný systém jako koordinační orgány své činnosti.
Ustanovením se dále vymezuje postavení Ministerstva vnitra jako ústředního orgánu, které stanoví a bude organizovat integrovaný záchranný systém. Předpokládá, že úkoly Ministerstva vnitra v integrovaném záchranném systému budou spočívat také v koordinaci řešení mimořádné události nebo krizové situace.
K § 30
Provádění záchranných a likvidačních prací je nutné řídit, usměrňovat, slaďovat a jinak koordinovat vždy konkrétním stanoveným funkcionářem, který má ze zákona oprávnění, popřípadě povinnost takto postupovat.
Stanovením podmínek v odst. 1 až 4 se sleduje vymezit rozsah působnosti uvedených funkcionářů při výkonu pravomoci svěřené jím tímto ustanovením, aby se mimo jiné vyloučilo riziko vzniku tzv. kompetenčních sporů, které by ve svých důsledcích vedly k nežádoucím časovým průtahům. Podobně jako v krizovém řízení nastává přesně v definovaném okamžiku koordinace z úrovně okresního nebo krajského úřadu přesně vymezená vazbou na vyhlášení nejvyššího stupně poplachu.
K § 31
Ustanovení vymezuje vztah integrovaného záchranného systému k vyhlašovaným krizovým stavům a při jejich vyhlášení podřizuje integrovaný záchranný systém orgánům krizové řízení. Ustanovení je nutné k zabezpečení řešení krizových situací.
K § 32
Integrovaný záchranný systém je vytvořen zejména ze složek známých veřejnosti, které se tradičně podílí na provádění záchranných a likvidačních prací. Tyto základní složky mají dostatečné kompetence pro zvládnutí celé řady úkolů při řešení mimořádných událostí, potřebnou mobilitu, jsou rovnoměrně rozmístěny na území České republiky a vykonávají nepřetržitě pohotovostní službu. V případě ostatních složek integrovaného záchranného systému se předpokládá, že tyto složky budou podle dohody k dispozici základním složkám stejného systému tehdy, pokud základní složky nebudou mít dostatek sil a prostředků potřebných k řešení konkrétní situace.
Označení sborů a služeb provádějících ochranu obyvatelstva podle mezinárodních smluv umožní za ozbrojeného konfliktu jejich odlišení od ozbrojených sil a tím i zabezpečení jejich ochrany podle těchto úmluv.
K § 33
K dosažení účinnosti integrovaného záchranného systému je potřebné stanovit, popřípadě i vytvořit příslušné koordinační orgány, kterými mohou být Ministerstvo vnitra a krizové štáby krajů a okresů. V těchto institucích navazuje struktura integrovaného záchranného systému současně i na systém krizového řízení státu.
K § 34
Pro další funkci systému je nutné zřídit operační a informační střediska integrovaného záchranného systému na všech stupních řízení - centrum - kraj - okres. K zabezpečení funkce integrovaného záchranného systému bude potřebné zřídit jako nový orgán Ústřední operační a informační středisko integrovaného záchranného systému Ministerstva vnitra. Současně se předpokládá, aby v souladu s dosavadní praxí, která se osvědčila, plnila úkoly operačních a informačních středisek integrovaného záchranného systému stávající operační střediska Hasičského záchranného sboru České republiky, podle nové úpravy Záchranného sboru České republiky. Toto řešení umožňují působnosti, které mají výše uvedená operační střediska v jednotlivých okresech při soustřeďování sil a prostředků k řešení mimořádné události. Operační střediska budou dále plnit úkoly civilní ochrany v oblasti vyrozumění správních úřadů a varování obyvatelstva.
K § 35
K dosažení maximální účinnosti záchranných a likvidačních prací v místě události je třeba, aby tyto práce byly usměrňovány a slaďovány jedním odpovědným funkcionářem (velitelem zásahu), kterým je zpravidla velitel zasahující požární jednotky. Oprávnění i povinnost řídit součinnost složek v místě zásahu je svěřena veliteli jednotky požární ochrany, protože se vychází z předpokladu, že jde o osobu s profesionálními zkušenostmi v problematice mimořádných událostí. Současně se upravují řídící vztahy těch funkcionářů správních úřadů, kteří mají možnost vydávat pokyny k zásahům na základě vymezení právními předpisy.
K § 36
Koordinaci záchranných a likvidačních prací při řešení některých mimořádných událostí, zejména při nichž je nutné soustředit více sil a prostředků, nelze zvládnout jedním subjektem. Z tohoto důvodu se v ustanovení vytváří veliteli zásahu nástroje jednak ke zřízení výkonného, popřípadě poradního týmu odborníků a jednak potřebný vztah nadřízenosti a podřízenosti mezi velitelem zásahu a dalšími funkcionáři.
K § 37
Některé mimořádné události svým průběhem mohou ohrožovat životy a zdraví osob a majetek. Podobné ohrožení může nastat i při použití techniky nebo jiných zásahových prostředků zejména složkami integrovaného záchranného systému při řešení mimořádné události. Z tohoto důvodu je nezbytné svěřit veliteli zásahu oprávnění ke stanovení potřebných omezujících opatření ve veřejném zájmu. Nepředvídatelnost mimořádných událostí, které v budoucnu mohou nastat, vylučuje možnost konkrétnějšího nebo dokonce taxativně formulovaného oprávnění velitele zásahu.
K § 38
Vyžadování pomoci při řešení mimořádné události je potřebné upravit pravidly, kterými budou vymezeny především kompetence oprávněných subjektů a podmínky, za nichž budou oprávněni pomoc vyžadovat. Neupravení této oblasti by mohlo vést k živelnosti jak při vyžadování, tak i využívání poskytnutých prostředků. Oprávnění Ministerstva vnitra vyžadovat zahraniční pomoc se navrhuje s ohledem na jeho působnost stanovenou v § 10 odst. 1, a v zájmu eliminovat možnost nebezpečí z prodlení, pokud by toto oprávnění bylo vázáno na rozhodnutí vlády.
K § 39
Plánovaná pomoc na vyžádání má na rozdíl od pomoci obecné tj. ”kdy se čeká, co kdo může dát”, podstatně vyšší význam, protože na poskytnutí určitých sil, prostředků a služeb se lze spolehnout, vzhledem k tomu, že jejich poskytnutí je smluvně garantováno a předem jsou dohodnuty podmínky, formy a postupy při poskytnutí konkrétních druhů pomoci.
Odstavec 2 obsahuje okruh vybraných povinných subjektů, které jsou považovány za potenciální dodavatele plánované pomoci na vyžádání čili jde o případné smluvní strany, které podle své působnosti, kapacit a odborného zaměření své činnosti mohou účinně přispět při řešení mimořádné události nebo krizové situace.
K § 40
V případě, že při řešení mimořádné události zasahující složky integrovaného záchranného systému nebudou disponovat dostatečnými silami a prostředky potřebnými k ochraně života, zdraví a majetku, musí povinné subjekty poskytnout formy pomoci uvedené v ustanovení. Předpokládá se, že výše zmíněný stav indispozice složek integrovaného záchranného systému zpravidla nastane nečekaně až na místě zásahu a bude vyvolán nepředvídanou okolností.
Využití zdrojů zabezpečených podle zákona o hospodářských opatřeních pro krizové stavy, se připouští podle krizového zákona pouze tehdy, pokud uvedené oprávněné subjekty se rozhodnou k řešení mimořádné události využít prostředky určené pro řešení krizových situací.
K § 41
Jednou z hlavních činností zaměřených na dosažení stavu připravenosti složek integrovaného záchranného systému ke společnému řešení mimořádné události nebo krizové situace, respektive ověření tohoto stavu, je organizování a provádění prověřovacích a taktických cvičení těchto složek.
K § 42
Koordinace záchranných a likvidačních prací při společném řešení mimořádné události nebo krizové situace je závislá na dokonalém systému krizové komunikace. Tento systém musí umožnit spolehlivý a rychlý přenos informací mezi orgány krizového řízení, koordinačními orgány integrovaného záchranného systému a jeho složkami i v případech, kdy standardní informační komunikace budou částečně nebo i zcela nefunkční.
K § 43
Funkčnost složek integrovaného záchranného systému je závislá na dostatečném finančním zabezpečení potřebném jednak pro přípravu složek a jednak pro jejich činnost při přímém provádění záchranných a likvidačních prací. V nákladech na přípravu složek ke společné činnosti je třeba vidět zejména prostředky, které bude třeba vynaložit především na vybavení složek, na budování a provozování společně užívaných zařízení (zejména u telekomunikačních a informačních systémů) a na prověřovací a taktická cvičení. V závěru ustanovení je záměrně zdůrazněno, že činnost složek v rámci integrovaného záchranného systému nebude vykonávána na úkor finančních prostředků přidělovaných správcům příslušných kapitol státního rozpočtu.
K § 44
Hlava IV, včetně tohoto ustanovení, vychází z odst. 2 čl. 3 ústavního zákona o bezpečnosti České republiky, podle jehož znění jsou právnické osoby a podnikající fyzické osoby povinny se podílet na zajišťování bezpečnosti státu. Ústavní zákon tedy stanoví, že bezpečnost České republiky není věcí jen orgánů státu a územních samosprávných celků, ale i všech právnických a fyzických osob. Jde tedy o společnou záležitost všech subjektů, což ve svých důsledcích umožňuje, aby sloučením sil a prostředků bylo případné hrozící nebezpečí z mimořádné události odvráceno a nebo alespoň minimalizovány neodvratné škody při vzniku mimořádné události nebo krizové situace. Použité obecné vymezení povinností vychází ze skutečnosti, že nelze v zákoně předvídat všechny možné situace, které se mohou v budoucnu vyskytnout.
Připravenost právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby na mimořádné události nebo krizové situace, tzn. kvalitní zpracování plánu krizové připravenosti (jeho obsah bude uveden v prováděcím právním předpise) je předpokladem výrazně nižších škod při vzniku mimořádné události nebo krizové situace. Tato skutečnost by mohla vést k poskytování slev pojišťovnami při sjednávání pojištění takto připravených právnických osob nebo podnikajících fyzických osob. Stanovení takových pravidel bude výhodné pro obě smluvní strany. Na tuto skutečnost se již zpracovatelů návrhu zákona jedna pojišťovna tázala.
K § 45
K tomu, aby Česká republika mohla ukládat úkoly k zabezpečení ochrany obyvatelstva - civilní ochraně - nestátním subjektům, v době mimo krizové stavy a splnit tak svoji povinnost převzatou přijetím Dodatkového protokolu k Ženevským úmluvám, musí tuto povinnost k plnění úkolů civilní ochrany uložit zákonem. V současné době je v České republice evidováno 5430 stálých úkrytů civilní ochrany, které byly vybudovány z prostředků státního rozpočtu nebo za finančního přispění státu. Dosavadní právní úprava poskytuje orgánům civilní ochrany nedostatečné nástroje k ochraně zájmu státu na zachování účelu staveb civilní ochrany ve vlastnictví nestátních subjektů. Zároveň dojde k narovnání stávajícího stavu, kdy úkryty civilní ochrany vybudované v předcházejícím období na náklady státu nebo s jeho finančním přispěním jsou v důsledku restitucí, privatizace a převodu majetku ČR na obce udržovány pouze na základě dobrovolnosti.
K § 46
Znění § 46 je speciální ve vztahu k § 44 a 45, protože § 46 obsahuje úpravu, která se vztahuje jen na určitou skupinu právnických osob a podnikajících fyzických osob. Vzhledem k tomu, že tyto subjekty je třeba preventivně považovat za potenciální původce některých mimořádných událostí, je navrhovaná úprava povinností rozsáhlejší a konkrétnější oproti předcházejícímu ustanovení § 44 a 45.
Této kategorii podnikatelů je nutné uložit povinnosti, které se vztahují na jejich podíl při likvidaci havárií, tzn. zvláštního druhu mimořádných událostí vzniklých z technických příčin. U těchto mimořádných událostí, na rozdíl od živelních pohrom, je znám viník nehody, kterým je zpravidla majitel havarovaného zařízení. Je proto třeba, aby ten, kdo se na vzniku havárie podílel, byl přijatelným způsobem a na základě zákona vázán k podílu na záchranných a likvidačních pracích i na jejich přípravě. Současně je ukládána povinnost viníku havárie uhradit náklady spojené se záchrannými a likvidačními pracemi a škody vzniklé v důsledku havárie.
K § 47
Informování o vyhlášení krizového stavu a přijatých opatřeních k řešení krizové situace lze dosáhnout v nejkratší možné době zpravidla jen cestou hromadných informačních prostředků. V zájmu podání včasných a nezměněných informací zejména tísňové povahy jsou uloženy provozovatelům hromadných informačních prostředků povinnosti uvedené v tomto ustanovení.
K § 48
Postavení fyzických osob je pojato ve dvou rovinách. Fyzické osoby jsou především předmětem ochrany tohoto zákona, ale současně je na ně kladena povinnost účastnit se na zmírňování následků krizových situací. V této souvislosti jsou jim omezována práva a stanoveny povinnosti. Je upravena jejich ochrana jak při plnění povinností, tak i v případech, kdy dobrovolně poskytnou pomoc.
Ustanovením se zdůrazňuje povinnost fyzických osob aktivně přistupovat k ochraně svého života, zdraví a majetku před následky předpokládaných mimořádných událostí a krizových situací a nikoliv jen pasivně očekávat, co pro něj příslušné správní úřady, orgány územní samosprávy a záchranáři udělají. Konkrétně se stanovuje fyzickým osobám soubor povinností - uposlechnutí výzvy ke konkrétní činnosti, strpění konkrétních omezení, výkon pracovní povinnosti, pracovní výpomoci nebo poskytnutí osobní pomoci, poskytnutí věcných prostředků a umožnění vstupu oprávněným subjektům na nemovitosti.
K § 49
Rovněž u fyzických osob je, obdobně jako u podnikatelských subjektů v § 45, zákonem uložena povinnost k podílu na zabezpečení opatření civilní ochrany. Je zaměřena na zabezpečení provozu prostředků nutných pro varování obyvatelstva a zachování staveb civilní ochrany, které jsou provozovány pro zabezpečení ochrany obyvatelstva a které jsou ve vlastnictví fyzických osob.
K § 50
Ze znění tohoto ustanovení jsou zřejmé důvody, pro které byly jednotlivé kategorie fyzických osob vyjmuty z plnění povinností obecně uložených zákonem fyzickým osobám. V případě poslanců a senátorů Parlamentu České republiky a členů vlády je prioritním důvodem zájem na přednostním plnění funkcí zákonodárných a výkonných orgánů České republiky. Je zakotvena priorita poskytování věcných prostředků ozbrojeným silám v době válečného stavu.
K § 51
Nutnost provádění kontroly nad plněním důležitých ustanovení zákona, popřípadě provádění opatření za účelem dosažení potřebné nápravy stavu, vystupuje v oblasti krizové problematiky zvláště do popředí, protože zanedbání některých povinností může vést i k tragickým následkům. Potřeba účinného ověřování faktického stavu připravenosti všech orgánů krizového řízení a právnických osob a podnikajících fyzických osob i funkčnosti systému krizového řízení je potvrzena též zjištěními, že při povodních v roce 1997 nebyly některé věcně a místně příslušné státní a samosprávné orgány připraveny na živelní pohromu ani podle dosavadních méně náročných předpisů.
Návrh zákona nevytváří nové kontrolní mechanismy, ale využívá stávající zákon o státní kontrole.
K § 52
Tímto ustanovením se sleduje pod hrozbou sankce motivovat některé osoby k plnění povinností, které jsou uloženy zákonem ve veřejném zájmu, zejména za účelem ochrany osob a majetku. Horní hranice sankcí je zvýšena, pokud k porušení povinností dojde v době trvání krizového stavu, neboť i důsledky tohoto porušení mohou být mnohem závažnější.
K § 53
Povinné poskytnutí věcných prostředků a povinný výkon pracovní povinnosti, či pracovní výpomoci je zásah do vlastnického práva, respektive do základních práv a svobod povinné osoby. Toto omezení je u povinných subjektů řešeno poskytnutím odpovídající náhrady za vzniklou újmu.
K § 54
Znění odst. 1 vychází ze skutečnosti, že nositelem odpovědnosti za škodu je stát, jehož orgány převážně realizují krizové řízení a krizová opatření. V tomto ustanovení je upraveno řešení náhrady škody, která může vzniknout při výkonu uvedených činností, přičemž nemusí jít vždy o souvislost s řešením některé konkrétní krizové situace, protože ke škodě může dojít např. i při cvičeních složek integrovaného záchranného systému prováděných podle zákona.
Při stanovení subjektů, které jsou povinny poskytnout náhradu škody, se vycházelo především ze zájmu, aby šlo o orgány zpravidla s místní působností, které mohou podané žádosti o náhradu škody nejobjektivněji posoudit.
Úprava odstavce 5 vychází ze zkušeností z povodní v roce 1997, po nichž zejména starší občané pod dojmem protrpěných tragédií, kdy přišli o většinu svého majetku nebo někdy i o své blízké, podali žádost o náhradu škody s časovým prodlením. V takových výjimečných případech může příslušný správní úřad využít ustanovení zákona a náhradu přiznat i po uplynutí lhůty nebo bez podané žádosti.
K § 55
Úpravou se sleduje umožnit poskytnutí rychlé finanční pomoci ze strany státu fyzickým osobám a obcím k překlenutí jejich dočasně tíživé situace. Potřebnost této úpravy vychází rovněž ze zkušeností z povodní v letech 1997, kdy řadě osob včetně obcí způsobil vodní živel takové škody, že poškození se náhle ocitli i ve složitých existenčních situacích.
Možnost poskytování státní podpory musí být podložena i příslušnými zdroji finančních prostředků státu, za něž se považují zdroje uvedené v odst. 6 a 7.
K § 56
Oprávnění svěřená zákonem vládě, Ministerstvu dopravy a spojů, předsedům zastupitelstev krajů, přednostům okresních úřadů, veliteli zásahu, popřípadě dalším oprávněným orgánům, mohou být účinnými právními nástroji pouze tehdy, pokud povinnosti a úkoly uložené v rámci stanovených oprávnění budou povinnými subjekty plněny v potřebném věcném a časovém rozsahu.
Splnění některých úkolů v nejkratším možném čase může být v některých situacích nezbytným předpokladem k záchraně osob nebo ochraně majetku. Z tohoto důvodu nelze v době řešení mimořádné události či krizové situace, kdy časovými jednotkami jsou často jen hodiny ne-li minuty, v nichž je potřebné realizovat například záchranné práce, postupovat podle správního řádu. Správní řád totiž umožňuje využít opravné prostředky proti rozhodnutí orgánu, což by mělo za následek nepřípustné časové prodlení, které by vedlo k neúčinnosti uložených krizových opatření nařízených v zájmu ochrany osob a majetku.
K § 57
Nákazové a povodňové komise a orgány ochrany veřejného zdraví vykonávají činnost podle zvláštních právních předpisů do doby vzniku situace uvedené v ustanovení. Jakmile vznikne krizová situace vymezená krizovým zákonem, přecházejí tyto komise a orgány do dispozice příslušných bezpečnostních rad, kde plní funkci zejména odborného poradního orgánu v oblasti veterinární péče, přijímání protipovodňových opatření a ochrany veřejného zdraví. Ústřední nákazová komise a Ústřední povodňová komise se stávají součástí Ústředního krizového štábu, jakožto orgánu pro řešení krizových situací na celostátní úrovni.
Ustanovení odstavce 3 reaguje na skutečnost, že příslušná vyhláška o osvobození zboží od dovozního cla používá některé odlišné pojmy (např. katastrofa), což by mohlo mít za následek nejednotný výklad a nejasnost při aplikaci ustanovení této vyhlášky v období poskytování humanitární pomoci při mimořádných událostech dle krizového zákona.
K § 58
Vzhledem k tomu, že některá ustanovení navrhovaného zákona je potřebné podrobněji upravit a upřesnit pro jasnou aplikaci zákona, bude nezbytné k jejich provedení vydat nařízení vlády a vyhlášky ministerstev. Předpokládá se, že s účinností zákona nabyde současně účinnost pět těchto prováděcích právních předpisů.
K § 59
Toto ustanovení je přechodného charakteru a umožní dočasný výkon nově navržené systémové struktury krizového řízení státu v době po nabytí účinnosti tohoto zákona a před nabytím účinnosti ústavního zákona č. 347/1997 Sb.
V tomto překlenovacím období bude část působnosti krajských úřadů vykonávat Ministerstvo vnitra. Uvedené řešení vyplynulo z usnesení Bezpečnostní rady státu č. 17 z 26. ledna 1999, jak již bylo zmíněno v obecné části důvodové zprávy.
Část druhá
K čl. I
Návrhem převodu kompetencí v oblasti civilní ochrany z Ministerstva obrany na Ministerstvo vnitra a začleněním struktur Civilní ochrany ČR do jednotného systému ochrany obyvatelstva v působnosti Ministerstva vnitra se realizuje usnesení vlády č. 53 z 20. ledna 1999, které již bylo zmíněno v obecné části důvodové zprávy. Současně bude řešena realizace požadavku na zabezpečení jednotného systému propojení pracovišť krizového řízení a integrovaného záchranného systému jednotlivých orgánů krizového řízení.
K čl. II
Navrhovanou změnou uvedeného zvláštního předpisu se sleduje vymezit působnost povodňových orgánů na straně jedné a orgánů krizového řízení na straně druhé na stupních obec, okresní úřad a krajský úřad v případech vyhlášení stavu nebezpečí a nouzového stavu tak, aby byla zabezpečena kontinuita řízení uskutečňovaného těmito orgány.
K čl. III
Doplnění zákona o územním plánování a stavebním řádu umožní v rámci územního a stavebního řízení ukládat povinnosti k plnění úkolů civilní ochrany.
K čl. IV
Vláda svým usnesením č. 710 ze dne 12. listopadu 1997 rozhodla o převodu výkonu státní správy ve věcech civilní ochrany z Ministerstva obrany do působnosti Ministerstva vnitra s tím, že obě ministerstva ve spolupráci s Ministerstvem financí předloží harmonogram převodu. Harmonogram pro zabezpečení převodu výkonu státní správy ve věcech civilní ochrany z Ministerstva obrany do působnosti Ministerstva vnitra schválila vláda svým usnesením č. 53 ze 20. ledna 1999. Legislativně má být uvedený proces zabezpečen krizovým zákonem.
Usnesení Bezpečnostní rady státu ze dne 26. ledna 1999 č. 17 navrhlo začlenění stávající části Hlavního úřadu civilní ochrany včetně tzv. regionálních pracovišť a zařízení do Hasičského záchranného sboru ČR, který s účinností zákona o krizovém řízení a integrovaném záchranném systému bude přejmenován na Záchranný sbor ČR. S ohledem na uvedenou skutečnost je prováděna změna zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.
Z nynějšího ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky se stane ředitelství Záchranného sboru ČR. Tento úřad bude plnit úkoly uložené Ministerstvu vnitra zákonem č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, a úkoly uložené tímto předkládaným krizovým zákonem. Obdobné úkoly budou plnit i záchranné sbory okresů.
V rámci nového ředitelství Záchranného sboru ČR vzniknou také krajská ředitelství Záchranného sboru ČR jako samostatné odbory uvedeného ředitelství. Ty budou plnit některé úkoly státní správy na úseku ochrany obyvatel a krizového řízení v působnosti Ministerstva vnitra do vytvoření orgánů vyšších územních samosprávných celků.
K čl. V
Zákonem č. 203/1994 Sb., byly mj. provedeny některé názvoslovné změny v souvislosti se změnou zákona č. 133/1985 Sb., které však nyní vytvořením Záchranného sboru ČR pozbývají účinnosti, proto je nutné příslušná ustanovení zrušit.
K čl. VI
Změnou některých ustanovení zákona o okresních úřadech se realizuje potřeba vypustit z tohoto předpisu ta znění, která svojí povahou náležejí do zvláštní úpravy v krizovém zákoně. V tomto případě jde o další závažnou změnu jiného zákona vyvolanou navrhovaným krizovým zákonem.
K čl. VII
Navrhovaná účinnost zákona byla původně stanovena v souladu s předpokládaným nabytím účinnosti ústavního zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, tj. k 1.1.2000. Protože však bylo nutné v průběhu letošního roku návrh zákona několikrát přepracovat, čímž bylo zapříčiněno jeho předložení do Parlamentu až na podzim tohoto roku, navrhuje se stanovit účinnost zákona k 1. červenci 2000.
Další odkládání termínu nabytí účinnosti tohoto zákona za 1.7.2000 by nebylo vhodné, neboť od ničivých povodní v roce 1997, které byly jedním z impulsů pro zahájení tvorby krizového zákona již uplynou tři roky a stále nejsou k dispozici účinné zákonné mechanismy pro řešení závažných krizových situací. Současně také v dubnu 2000 uplynou dva roky od nabytí účinnosti ústavního zákona č. 110/1998 Sb., k němuž by měl být krizový zákon prováděcí normou.
NÁVRH
Nařízení vlády ze dne .....2000, o činnosti a složení bezpečnostních rad krajů, okresů a obcí a krizových štábů krajů a okresů
Vláda nařizuje podle § 58 odst. 1) zákona č..../2000 Sb., o krizovém řízení a integrovaném záchranném systému a změně některých zákonů (krizový zákon), k provedení § 28 odst. 4) tohoto zákona:
§ 1
(1) Bezpečnostní rady krajů a bezpečnostní rady okresů jsou koordinační orgány krajů a okresů ve věcech bezpečnosti a veřejného pořádku na příslušném území.
(2) Bezpečnostní rady krajů a bezpečnostní rady okresů zajišťují
(3) provádění přípravných opatření na mimořádné události a krizové situace,
(4) přípravu rozhodnutí předsedy zastupitelstva kraje a přednosty okresního úřadu při řešení krizových situací,
(5) funkčnost integrovaného záchranného systému.
(6) Bezpečnostní rady určených obcí plní funkci poradního orgánu starosty nebo primátora města (dále jen ”starosta”) ve věcech místní bezpečnosti a veřejného pořádku.
Bezpečnostní rada kraje
§ 2
(1) Předsedou bezpečnostní rady kraje je předseda zastupitelstva kraje, který jmenuje další členy bezpečnostní rady kraje.
(2) Stálými členy jsou
(3) ředitel krajského úřadu,
(4) místopředseda zastupitelstva
(5) radní pro bezpečnost a veřejný pořádek
(6) ředitel Policie České republiky správy kraje,
(7) krajský ředitel Záchranného sboru České republiky,
(8) velitel územně příslušného velitelství územní obrany,
(9) ředitel zdravotnické záchranné služby kraje,
(10) vedoucí krizového štábu kraje.
(2) K jednání bezpečnostní rady kraje mohou být podle projednávané problematiky nebo
povahy krizové situace přizváni
a) zmocněnec vlády
b) určení ředitelé odborů krajského úřadu,
c) funkcionáři rady,
d) členové zastupitelstva
e) krajský hygienik,
f) vedoucí krajských pracovišť ústředních správních úřadů,
g) přednostové vybraných okresních úřadů,
h) ředitel povodí,
i) zástupci občanských iniciativ a právnických osob v kraji,
j) další osoby podle uvážení předsedy bezpečnostní rady kraje nebo na návrh členů bezpečnostní rady kraje.
.§ 3
Bezpečnostní rada kraje v rámci přípravy na řešení mimořádných a krizových situací zejména
a) projednává koncepci územní bezpečnostní politiky,
b) stanovuje priority v oblasti vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku a schvaluje harmonogram jejich plnění,
c) projednává otázky týkající se zajištění obrany státu a přípravu dokumentace týkající se obranného a civilního nouzového plánování na území kraje,
d) projednává návrh způsobu ochrany obyvatelstva na území kraje,
e) posuzuje možná rizika vzniku krizové situace, schvaluje záměry ke zpracování krizového plánu kraje,
f) projednává krizový plán kraje,
g) projednává vnější havarijní plány provozovatelů rizikových činností v případě, že zóna havarijního plánování zasahuje území více než jednoho okresu,
h) posuzuje sladěnost havarijních plánů okresů,
i) projednává stav připravenosti kraje na řešení mimořádných událostí a krizových situací,
j) projednává úroveň akceschopnosti monitorovacích, informačních a spojovacích systémů na území kraje,
k) projednává návrhy na financování územního bezpečnostního a záchranného systému,
l) navrhuje specifická opatření, vyplývající z územních podmínek, k zajištění činnosti integrovaného záchranného systému,
m) projednává návrhy dohod o spolupráci při řešení mimořádných událostí a krizových situací s jinými krajskými úřady,
n) projednává návrhy dohod o spolupráci s regiony v příhraničním styku, pokud tak stanoví mezinárodní smlouvy nebo to vyžaduje bezpečnostní situace,
o) projednává závěry z kontrol prováděných na okresních úřadech v rámci prověřování krizové připravenosti kraje.
§ 4
Bezpečnostní rada kraje v průběhu řešení krizových situací zejména
a) analyzuje vývoj situace a důsledky možných ohrožení; na základě této analýzy podává vedoucímu krajského úřadu návrh na vyhlášení, změnu nebo odvolání stavu nebezpečí nebo návrh vládě k vyhlášení, změně nebo odvolání nouzového stavu pro území kraje,
b) projednává obsah nařízení vlády při vyhlášení nouzového stavu a aplikuje jej na vlastní podmínky,
c) posuzuje využitelnost krizového plánu kraje pro řešení krizové situace, doporučuje způsob a rozsah jeho využití,
d) vyhodnocuje stav sil a prostředků bezpečnostních a záchranných složek a navrhuje předložení požadavků na jejich posílení,
e) připravuje návrhy rozhodnutí předsedy zastupitelstva pro řešení krizové situace,
f) projednává vzniklou situaci při vyhlášení stavu nebezpečí přednostou okresního úřadu, v případě potřeby navrhuje předsedovi zastupitelstva přijetí nezbytných opatření,
g) posuzuje zákonnost přijatých krizových opatření v okresech v rámci vyhlášeného krizového stavu, navrhuje jejich případné pozastavení, změnu nebo zrušení,
h) navrhuje vedoucímu krajského úřadu, za podmínek daných zákonem, zrušení stavu nebezpečí vyhlášeného přednostou okresního úřadu,
i) projednává návrh na odvolání přednosty okresního úřadu, za podmínek daných zákonem, v případech závažných problémů v řízení krizových opatření,
j) projednává návrh na odvolání vedoucích krajských pracovišť ústředních správních úřadů, v případě, kdy jejich činnost závažně narušuje průběh záchranných a likvidačních prací,
k) připravuje podklady zpráv a informací pro předsedu zastupitelstva určené k projednání ve vládě a pro dokumenty, které si vyžádá vláda nebo Parlament České republiky,
l) projednává závěrečnou zprávu o hodnocení situace a přijatých opatřeních; stanovuje postup k odstranění nedostatků.
Bezpečnostní rada okresu
§ 5
(1) Členy bezpečnostní rady okresu jmenuje přednosta okresního úřadu.
(2) Stálými členy jsou
(3) ředitel Policie České republiky okresního ředitelství,
(4) okresní požární rada,
(5) náčelník územní vojenské správy,
(6) vedoucí krizového štábu okresu,
(3) K jednání bezpečnostní rady okresu mohou být podle projednávané problematiky nebo povahy krizové situace přizváni
a) určení vedoucí referátů okresního úřadu,
b) velitel předurčeného vojenského útvaru,
c) okresní hygienik,
d) vedoucí okresních pracovišť ústředních správních úřadů,
e) starostové vybraných obcí,
f) ředitel povodí,
g) zástupci záchranných služeb na území okresu,
h) zástupci občanských iniciativ a právnických osob,
i) další osoby podle uvážení předsedy bezpečnostní rady okresu nebo na návrh členů bezpečnostní rady okresu.
§ 6
Bezpečnostní rada okresu v rámci přípravy na řešení mimořádných a krizových situací zejména
a) projednává koncepci územní bezpečnostní politiky okresu,
b) stanovuje priority v oblasti vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku a schvaluje harmonogram jejich plnění,
c) projednává otázky týkající se zajištění obrany státu a přípravu dokumentace týkající se obranného a civilního nouzového plánování na území okresu,
d) projednává návrh způsobu ochrany obyvatelstva na území okresu,
e) posuzuje možná rizika vzniku krizové situace, schvaluje záměry ke zpracování krizového plánu okresu,
f) projednává krizový plán okresu, provádí analýzu možných příčin a důsledků krizové situace a schvaluje záměry ke zpracování a úpravě havarijních a operačních plánů,
g) projednává vnější havarijní plány provozovatelů rizikových činností,
h) projednává krizové plány určených obcí, doporučuje přednostovi okresního úřadu jejich schválení a posuzuje sladěnost krizových plánů obcí s krizovým plánem okresu,
i) projednává stav připravenosti okresu na řešení mimořádných událostí a krizových situací,
j) projednává úroveň akceschopnosti monitorovacích, informačních a spojovacích systémů na území okresu,
k) projednává návrhy na financování územního bezpečnostního a záchranného systému,
l) navrhuje specifická opatření, vyplývající z územních podmínek, k zajištění činnosti integrovaného záchranného systému,
m) projednává návrhy dohod o spolupráci při řešení mimořádných událostí a krizových situací s jinými okresními úřady,
n) projednává návrhy dohod o spolupráci s regiony v příhraničním styku, pokud tak stanoví mezinárodní smlouvy,
o) projednává závěry z kontrol prováděných v obcích v rámci prověřování krizové připravenosti okresu.
§ 7
Bezpečnostní rada okresu v průběhu řešení krizových situací zejména
a) analyzuje vývoj situace a důsledky možných ohrožení; na základě této analýzy podává přednostovi okresního úřadu návrh na vyhlášení, změnu nebo odvolání stavu nebezpečí a ministrovi vnitra návrh na vyhlášení nouzového stavu vládou pro území okresu,
b) projednává obsah nařízení vlády při vyhlášení nouzového stavu nebo stavu nebezpečí předsedou zastupitelstva a provádí jeho aplikaci na vlastní podmínky,
c) posuzuje využitelnost krizového plánu okresu pro řešení krizové situace, doporučuje způsob a rozsah jeho využití,
d) vyhodnocuje stav sil a prostředků bezpečnostních a záchranných složek, případně navrhuje předložení požadavků na jejich posílení,
e) analyzuje průběžně situaci a připravuje návrhy rozhodnutí přednosty okresního úřadu,
f) posuzuje zákonnost přijatých krizových opatření v obcích v rámci vyhlášeného krizového stavu, navrhuje jejich případné pozastavení, změnu nebo zrušení,
g) projednává návrh na pozastavení výkonu funkce starosty, za podmínek daných zákonem, v případech závažných problémů v řízení krizových opatření obce,
h) projednává návrh na odvolání vedoucích okresních pracovišť ústředních správních úřadů v případě, kdy jejich činnost závažně narušuje průběh záchranných a likvidačních prací,
i) připravuje podklady zpráv a informací pro přednostu okresního úřadu určené k projednání na krajském úřadě nebo ve vládě a dokumenty, které si vyžádá vláda nebo Parlament České republiky,
j) projednává závěrečnou zprávu o hodnocení situace o přijatých opatřeních a stanovuje postup k odstranění nedostatků.
Bezpečnostní rada obce
§ 8
(1) Seznam obcí, které jsou povinné zřídit bezpečnostní radu obce a zpracovávat krizový plán sestavuje okresní úřad.
(2) Starosta na základě § 36, odst. 2 krizového zákona jmenuje členy bezpečnostní rady obce, kterými jsou
(3) zástupce starosty,
(4) tajemník obecního úřadu,
(5) určení radní,
(6) určení členové obecního zastupitelstva a vybrané právnické osoby působící v katastru obce.
(7) K jednání bezpečnostní rady obce mohou být podle projednávané problematiky nebo povahy krizové situace přizváni příslušní vedoucí odborů a další osoby podle uvážení starosty nebo na návrh členů bezpečnostní rady obce.
§ 9
(1) Bezpečnostní rada obce projednává
a) zajištění místní bezpečnosti a veřejného pořádku a navrhuje starostovi řešení,
b) způsob zajištění varování osob v katastru obce,
c) plán evakuace,
d) krizový plán obce, který prostřednictvím starosty předkládá přednostovi okresního úřadu,
e) opatření přijatá při vyhlášení stavu nebezpečí nebo nouzovém stavu a zajišťuje jejich plnění v podmínkách obce,
f) krizová opatření přijímaná v samostatné působnosti obce,
g) způsob financování připravenosti obce na mimořádné událostí a krizové situace a hrazení nákladů spojených s odstraňováním jejich následků.
(2) V případech, jestliže okresní úřad nečiní opatření při mimořádné události nebo krizové situaci, která nastala v důsledku živelní pohromy nebo jiné mimořádné události a hrozí nebezpečí z prodlení, doporučuje obecní radě uložení právnickým osobám poskytnutí věcné pomoci při prováděných záchranných a likvidačních prací.
§ 10
Krizový štáb
(1) K zajištění činnosti bezpečnostní rady kraje v krizových situacích předseda zastupitelstva zřizuje krizový štáb.
(2) K zajištění činnosti bezpečnostní rady okresu v krizových situacích zřizuje přednosta okresního úřadu krizový štáb. K zajištění činnosti bezpečnostní rady obce může starosta obce zřídit krizový štáb.
(3) Vedoucím krizového štábu je zpravidla ředitel odboru krizového řízení, krajského úřadu vedoucí referátu krizového řízení okresního úřadu nebo určený člen obecní rady.
(4) Členy krizového štábu jmenuje předseda bezpečnostní rady kraje, bezpečnostní rady okresu a bezpečnostní rady obce (dále jen ”bezpečnostní rada”) na návrh vedoucího krizového štábu s přihlédnutím k charakteru mimořádné nebo krizové situace.
(5) Krizový štáb připravuje návrh řešení bezpečnostní radě administrativní a odbornou pomoc při řešení krizové situace, zajišťuje jednání bezpečnostní rady a ve vymezené působnosti realizuje rozhodnutí předsedy zastupitelstva, přednosty okresního úřadu nebo starosty obce a kontroluje jeho realizaci.
§ 11
K zajištění odborných, znaleckých nebo jiných stanovisek, nezbytných pro přípravu rozhodnutí, může předseda bezpečnostní rady nebo vedoucí krizového štábu zřídit odborné týmy nebo zadávat provedení odborných prací na zakázku.
Závěrečná ustanovení
§ 12
(1) Za činnost bezpečnostní rady a krizového štábu odpovídá příslušný předseda bezpečnostní rady.
(2) Předseda bezpečnostní rady vydá jednací řád bezpečnostní rady.
(3) Organizační a materiální zabezpečení činnosti bezpečnostní rady a krizového štábu je financováno z prostředků toho subjektu, který bezpečnostní radu zřizuje.
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem
N á v r h
Nařízení vlády ze dne...... 2000 o náležitostech krizových plánů a způsobu jejich zpracování a související dokumentace a postupu při vytváření, obsahu a využívání informačního systému pro krizové řízení
Vláda nařizuje podle § 58, odst. 1 zákona číslo....../2000 Sb., o krizovém řízení a integrovaném záchranném systému (krizový zákon), k provedení § 27, odst. 4 tohoto zákona:
§ 1
Úvodní ustanovení
Toto nařízení stanoví podrobnosti pro
a) vymezení obsahu a struktury dokumentace krizového plánu a odpovědnost ústředních správních úřadů, Nejvyššího kontrolního úřadu, České národní banky, Kanceláře prezidenta republiky, Bezpečnostní informační služby, krajského úřadu, okresního úřadu a okresním úřadem stanovené obce (dále jen "zpracovatel") za jeho zpracování,
b) zpracování plánu krizové připravenosti,
c) zřízení a využívání elektronického informačního systému pro krizové řízení,
§ 2
Vymezení základních pojmů
Pro účely tohoto nařízení se vymezuje výklad těchto pojmů
a) akceschopnost je nepřetržitá připravenost k plnění úkolů při řešení mimořádných a krizových situací,
b) organizace je ústřední správní úřad, jiný ústřední orgán státní správy, krajský úřad, okresní úřad, obec, právnické a podnikající fyzické osoby podílející se na přípravě a řešení mimořádných a krizových situací,
c) písemnosti jsou listiny, nosná média a jiné materiály obsahující zvláštní skutečnosti38 v oblasti krizového řízení39 vyjádřené v jakékoli podobě,
Hlava I
Krizové plánování
§ 3
(1) Cílem krizového plánování je zajištění připravenosti daného území a organizací na řešení krizových situací, předcházení krizovým situacím a omezení jejich účinků, upravení procesu předávání a poskytování informací, zjištění a zabezpečení potřeb pro realizaci vlastních krizových opatření a poskytování pomoci vyžádané jinými organizacemi. Součástí krizového plánování je výstavba a využívání elektronického informačního systému krizového řízení.
(2) Z hlediska obsahového a funkčního zaměření se v rámci systému krizového plánování zpracovává
a) dokumentace k plánování preventivních opatření k předcházení a zmírňování krizových situací,
b) krizový plán k řešení konkrétních krizových situací v definovaných podmínkách,
c) realizační dokumentace zpracovávaná až při vzniku nebo bezprostřední hrozbě krizové situace
Obsah krizového plánu
§ 4
V krizovém plánu se
a) vyhodnocují a definují možné zdroje ohrožení,
b) definují podmínky a působnost k řešení krizových situací,
c) stanovují krizová opatření40 a způsob jejich provádění,
d) vytvářejí podmínky pro operativní řízení a poskytování informací za krizové situace,
e) zajišťuje koordinace krizových opatření a poskytování vyžádané pomoci,
f) stanoví systém personální, materiální a finanční podpory krizových opatření a zabezpečení služeb.
§ 5
(1) Krizový plán obsahuje
a) základní část, která vymezuje působnost a odpovědnost zpracovatele, jeho organizaci krizového řízení, jeho úkoly s ohledem na charakteristiku území či objektů dotýkající se jeho působnosti a výčet a hodnocení možných krizových hrozeb a jejich dopad na území a činnost organizace,
b) přílohovou část, která obsahuje:
c) typové plány a výpisy z typových plánů, které stanoví pro jednotlivé druhy hrozeb doporučené typové postupy, zásady a opatření pro jejich řešení. Typové plány jsou závazným návodem pro zpracování operačních plánů,
d) plán krizových opatření, který formou seznamu uvádí jednotlivé druhy konkrétních řešení - manuál krizových opatření,
e) operační plány, které stanoví jednotlivé postupy řešení krizových situací, druhy krizových opatření a způsob nasazení a zabezpečení sil a užití prostředků pro konkrétní podmínky a území,
f) vnitřní krizový plán zpracovatele, který stanoví postupy a normy pro uvádění zpracovatele do pohotovosti k řešení krizových situací a opatření k zajištění jeho ochrany před účinky krizových situací,
g) přehled sil a prostředků, který vykazuje rozpočet zabezpečení běžných, pohotovostních a posilových potřeb pro jednotlivé operační plány a které jsou dostupné a použitelné z hlediska zpracovatele,
h) plán nezbytných dodávek (plán opatření nouzového hospodářství), který vykazuje způsob zabezpečení dodávek a zdrojů ve vazbě na operační plány, jejich dostupnost z vlastních zdrojů, zdrojů dalších organizací nebo v systému hospodářských opatření pro krizové stavy podle zvláštního zákona41,
i) plán hospodářské mobilizace, který jako specifický plán zpracovávají organizace zabezpečované v systému hospodářské mobilizace jako součást hospodářských opatření pro krizové stavy podle zvláštního zákona42 k zabezpečení státní objednávky.
j) Součástí krizového plánu mohou být topografické mapy s vyznačenými riziky a řešením krizových ohrožení, vzory hlášení, údaje obsažené v elektronickém informačním systému krizového řízení apod.
k) Podkladovými doplňky krizového plánu jsou seznamy předpisů vztahující se ke krizovému řízení, pomůcky upravující zpracování krizového plánu, činnost krizových štábů, operačních center apod.
§ 6
Druhy krizových plánů
(1) Krizový plán se v návaznosti na postavení zpracovatele v systému krizového řízení dělí na
(2) národní krizový plán obsahující základní část a typové plány,
(3) krizový plán ústředního správního úřadu, který zabezpečuje krizovou připravenost pro celé území státu pro ty druhy krizových situací, jejichž řešení spadá do působnosti tohoto úřadu a obsahuje všechny stanovené části krizového plánu; vedoucího úřadu může rozhodnout zda se bude zpracovávat operační plán úřadu,
(4) krizový plán územního správního úřadu a vybrané obce, který zabezpečuje krizovou připravenost v jeho působnosti a obsahuje základní část, operační část, přehled sil a prostředku, plán nezbytných dodávek a vnitřní krizový plán.
(5) Plánování krizových opatření v oblasti obrany státu, vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku a dalších ohrožení s celostátním dopadem včetně hospodářských opatření pro krizové stavy koordinují plány a pokyny ústředních správních úřadů.
§ 7
Zpracování krizového plánu
(1) Vedoucí organizace zpracovatele podle rozhodnutí a dokumentace vyššího stupně krizového řízení a závěrů jednání příslušné Bezpečnostní rady43 vydá rozhodnutí ke zpracování krizového plánu, ve kterém se stanoví
(2) struktura, zaměření a rozsah krizového plánu zpracovávaného v působnosti organizace,
(3) úkoly specializovaného pracoviště a ostatních pracovišť organizace zpracovatele,
(4) podíl, rozsah a odpovědnost dalších spolupracujících organizací na zpracování krizového plánu a způsob vzájemné spolupráce,
(5) termíny pro průběžnou kontrolu prací, závěrečný termín zpracování krizového plánu a termín projednání krizového plánu v bezpečnostní radě,
(6) pokyny k manipulaci s krizovým plánem.
(7) Vedoucí specializovaného pracoviště organizace zpracovatele koordinuje zpracování krizového plánu a poskytuje souhrnné informace důležité pro jeho zpracování. Zabezpečuje dodržování režimu manipulace, ukládání a vyřazování dokumentace krizového plánu.
(8) Vedoucí ostatních pracovišť organizace zpracovatele zpracovávají části krizového plánu, které upravují jejich připravenost na krizové situace ve svěřené působnosti.
(9) Vedoucí spolupracujících organizací poskytují zpracovateli vyžádané podklady a informace, koordinují vzájemnou provázanost vlastních plánů s krizovým plánem zpracovatele a vyjadřují se k obsahu jeho krizového plánu z hlediska potřeb zabezpečení krizových opatření ve své působnosti.
(10) Vedoucí organizace schvaluje základní část krizového plánu, která je vždy v písemné podobě a stanoví které části příloh krizového plánu budou v elektronické podobě a jek se přílohy budou aktualizovat.
§ 8
Okresní úřad určí44
a) způsob spolupráce s právnickými a podnikajícími fyzickými osobami, které jsou povinny podílet se na zpracování krizových plánů a zpracovávat plány krizové připravenosti,
b) které obce a v jakém rozsahu zpracovávají krizový plán obce45.
§ 9
Elektronický informační systém
(1) Elektronický informační systém krizového řízení zejména zahrnuje plány vyrozumění, pohotovosti a akceschopnosti organizací, postupy krizového řízení, přístupy k přehledům sil a prostředků, standardizované formuláře pro přenos informací.
(2) Zaváděné elektronické informační systémy krizového řízení správních úřadů musí splňovat standardy
a) státního informačního sytému,
b) spolupráce s jinými elektronickými informačními systémy krizového řízení státu,
c) předávání informací nadřízeným, podřízeným a spolupracujícím stupňům krizového řízení,
d) rovnocennosti písemných a elektronických údajů obsažených v krizovém plánu,
e) technického a programového přizpůsobení pro činnost v obtížných podmínkách,
f) bezpečnosti uchovávaných informací stanovenou pro informace s nejvyšším stupněm utajení.
Hlava II
Plán krizové připravenosti
§ 10
(1)Plán krizové připravenosti je plán určené právnické nebo podnikající fyzické osoby, který zajišťuje jejich činnost a akceschopnost podle opatření a úkolů uložených v krizovém plánu orgánu krizového řízení46.
§ 11
(2) Plán krizové připravenosti právnických nebo podnikajících fyzických osob zejména obsahuje
a) výpis z krizového plánu správního úřadu nebo obce s uvedením požadavku na účast právnických nebo podnikajících fyzických osob při zabezpečení krizových opatření,
b) plán pro zajištění pohotovosti, akceschopnosti a ochrany před účinky krizových situací,
c) plán opatření nouzového hospodářství,
d) plán opatření hospodářské mobilizace u stanovených subjektů hospodářské mobilizace,
e) přehled uzavřených smluv k zabezpečení krizových opatření.
(3) Subjekty hospodářské mobilizace jmenované podle zvláštního zákona6 zpracovávají v rámci plánu krizové připravenosti i plán opatření hospodářské mobilizace.
§ 12
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem ................. 2000.
NÁVRH
Vyhláška
Ministerstva vnitra
ze dne ........................... 2000,
kterou se stanoví zásady a způsob zpracování, schvalování a používání havarijního plánu okresu a vnějšího havarijního plánu
Ministerstvo vnitra stanoví podle § 58 odst. 2 zákona č. …./2000 Sb., o krizovém řízení a integrovaném záchranném systému a změně některých zákonů (krizový zákon), k provedení § 20 odst. 11:
ČÁST PRVNÍ
HAVARIJNÍ PLÁN OKRESU
§ 1
Úvodní ustanovení
Havarijní plán okresu je základním dokumentem okresního úřadu pro řešení mimořádných událostí v případě živelních pohrom, havárií nebo jiného nebezpečí, které ohrožuje životy, zdraví, značné majetkové hodnoty nebo životní prostředí (dále jen ”havárie”). Havarijní plán okresu slouží k plánování a řízení koordinovaného postupu integrovaného záchranného systému.
§ 2
Analýza rizik havárií
(1) Zpracování havarijního plánu okresu vychází z analýzy rizik havárií ohrožujících území okresu (dále jen ”analýza rizik”), zhotovené na základě analýz připravených jednotlivými složkami integrovaného záchranného systému v rozsahu jejich působnosti.
(2) Analýza rizik se zpracuje pro mimořádné události, které mohou zasáhnout území okresu. Analýza rizik obsahuje:
b) výčet zdrojů rizik,
c) zhodnocení rizika havárie a výčtu možných následků havárie, zejména pravděpodobnosti vzniku, možného rozsahu a následků a možnosti likvidace havárie.
§ 3
Zpracování havarijního plánu okresu
(1) Havarijní plán okresu zpracovává okresní úřad47 na základě informací poskytnutých právnickými a podnikajícími fyzickými osobami a dílčích podkladů připravených jednotlivými složkami integrovaného záchranného systému a ve spolupráci s nimi. Havarijní plán okresu obsahuje údaje uvedené v příloze č. 1.
(2) Havarijní plán okresu nabývá platnosti po schválení přednostou okresního úřadu.
ČÁST DRUHÁ
VNĚJŠÍ HAVARIJNÍ PLÁN
§ 4
Zpracování vnějšího havarijního plánu
(1) Vnější havarijní plán zpracovává pro území zóny havarijního plánování48 okresní nebo krajský úřad49) 50) .
(2) Zpracování vnějšího havarijního plánu vychází z vyhodnocení podkladů od držitele povolení k jednotlivým činnostem51 (dále jen "držitel povolení") a od příslušných správních úřadů. Na zpracování vnějšího havarijního plánu se podílejí jednotlivé složky integrovaného záchranného systému. Vnější havarijní plán se zpracovává podle přílohy č. 2.
(3) Pokud zóna havarijního plánování zasahuje na území více okresů, zpracuje vnější havarijní plán krajský úřad52 způsobem stanoveným v odstavci 2). Okresní úřady na jejichž území se nachází zóna havarijního plánování s ním spolupracují na zpracování dílčí části vnějšího havarijního plánu pro příslušnou část území svého okresu a sestavení celého vnějšího havarijního plánu.
(4) Pokud zóna havarijního plánování zasahuje území více krajů, zpracují příslušné krajské úřady vnější havarijní plán pro příslušnou část území svého kraje. Koordinaci zpracování vnějšího havarijního plánu zabezpečuje krajský úřad, na jehož území se zdroj nebezpečí nachází (dále jen "koordinující krajský úřad"). Příslušný krajský úřad předává vnější havarijní plán pro příslušnou část území svého kraje koordinujícímu krajskému úřadu k sestavení vnějšího havarijního plánu pro celou zónu havarijního plánování a jeho projednání s příslušnými krajskými úřady, držitelem povolení a příslušnými ústředními správními úřady.
(5) Projednání příslušné části vnějšího havarijního plánu s dotčenými obcemi zabezpečí příslušné okresní úřady.
(6) Vnější havarijní plán nabývá platnosti
a) po schválení přednostou okresního úřadu, pokud zóna havarijního plánování zasahuje území jednoho okresu,
b) po schválení vedoucím krajského úřadu, pokud zóna zasahuje na území více okresů,
c) po schválení vedoucím koordinujícího krajského úřadu, pokud zóna havarijního plánování zasahuje území více krajů.
ČÁST TŘETÍ
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ
§ 5
Nejméně jedenkrát za tři roky se posuzuje aktuálnost havarijního plánu okresu a vnějšího havarijního plánu. Při každé změně okolností, které mají vliv na aktuálnost havarijních plánů, se provádí jejich úpravy a doplnění. Pokud je to potřebné, přehodnocují se uvedené havarijní plány i po likvidaci havárie nebo po cvičení a nevyhovující části se přepracovávají. Při zpracování změny havarijního plánu okresu nebo vnějšího havarijního plánu se postupuje podle § 3 a § 4.
§ 6
(1) Schválený výtisk havarijního plánu okresu a vnějšího havarijního plánu, pokud je zpracováván podle §4 odst.1), obdrží přednosta okresního úřadu, příslušné referáty okresního úřadu, záchranný sbor okresu, okresní středisko zdravotnické záchranné služby a okresní ředitelství Policie České republiky. Ostatní složky působící v integrovaném záchranném systému a obce obdrží příslušné výpisy z havarijních plánů potřebné k jejich činnosti při likvidaci havárie. Schválený výtisk vnějšího havarijního plánu obdrží také držitel povolení, Ministerstvo vnitra a Státní úřad pro jadernou bezpečnost .
(2) Schválený výtisk vnějšího havarijního plánu zpracovávaného podle § 4 odst. 3), obdrží vedoucí krajského úřadu, příslušné referáty krajského úřadu, územní zdravotnická záchranná služba a Policie ČR správa kraje. Ostatní složky působící v integrovaném záchranném systému kraje obdrží příslušné výpisy z vnějšího havarijního plánu potřebné k jejich činnosti při likvidaci havárie. Schválený výtisk vnějšího havarijního plánu obdrží také držitel povolení, Ministerstvo vnitra a Státní úřad pro jadernou bezpečnost.
(3) Pokud se zpracovává vnější havarijní plán podle § 4 odst. 4), obdrží všechny dotčené krajské úřady, držitel povolení, Ministerstvo vnitra a Státní úřad pro jadernou bezpečnost celý vnější havarijní plán od koordinujícího krajského úřadu. Orgány uvedené v odst. 2) obdrží schválené dílčí části vnějšího havarijního plánu pro území svého kraje, případně obdrží příslušné výpisy z vnějšího havarijního plánu potřebné k jejich činnosti při likvidaci havárie.
§ 7
(1) Havarijní plán zpracovaný pro území hlavního města Prahy a měst Brna, Ostravy a Plzně se nazývá havarijní plán města a má stejný obsah jako havarijní plán okresu.
(2) Lhůta k vypracování a schválení havarijních plánů a přepracování stávajících havarijních plánů je 12 měsíců ode dne účinnosti vyhlášky.
(3) U nově budovaných jaderných zařízení a pracovišť s velmi významnými zdroji ionizujícího záření se vnější havarijní plán zpracovává a schvaluje nejméně 7 měsíců před:
a) uvedením jaderného zařízení nebo pracoviště s velmi významným zdrojem ionizujícího záření do provozu ,
b) před prvním zavezením jaderného paliva do reaktoru u jaderného zařízení.
§ 8
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem ......
Příloha č. 1 k vyhlášce č. /2000 Sb.
Obsah havarijního plánu okresu
Havarijní plán okresu zahrnuje zejména havárie, které by mohly být důvodem k vyhlášení stavu ohrožení, ohrozit 10 a více osob, ekosystém na ploše větší jak 3 km2, vyžadují nasazení několika složek působících v integrovaném záchranném systému nebo je nutné uplatnit koordinovaný postup při jejich řešení.
Havarijní plán okresu obsahuje textovou a grafickou část. Textová část obsahuje údaje informačního a operativního charakteru a plány konkrétních činností. Součástí havarijního plánu okresu není vnější havarijní plán. Grafická část slouží pro názorné zobrazení základních informací příslušné textové části a obsahuje mapy53, grafy, schémata, rozmístění sil a prostředků, způsoby nasazení, směry šíření a operativní karty. Operativní karty vyjadřují jednoduchým způsobem zásady rychlého a účinného provádění záchranných prací a likvidace následků havárie v příslušných objektech s vyznačením důležitých informací.
Havarijní plán okresu se zpracovává vždy v listinné podobě. Kromě toho může být pro potřeby praktického využití zpracován na výpočetní technice.
Havarijní plán okresu obsahuje :
E. Informační část
(1) Charakteristika okresu
a) geografická,
b) demografická,
c) klimatická,
d) popis infrastruktury.
(2) Typy a druhy havárií a) Pro jednotlivé druhy havárií se uvedou skutečnosti zjištěné analýzou rizik:
1. místo výskytu,
2. pravděpodobnost výskytu,
3. možný rozsah v závislosti na čase a dalších podmínkách,
4. ohrožení obyvatelstva,
5. možné škody,
6. možné následně vyvolané havárie,
7. postup likvidace havárie,
8. potřebné množství sil a prostředků na likvidaci havárie,
9. úkoly jednotlivých složek působících v Záchranném systému, určených k likvidaci havárie,
10. činnost okresního úřadu při likvidaci havárie,
11. systém asanace havárie s určením odpovědnosti za provedení.
b) Při možnosti výskytu jednoho druhu havárie na více místech se uvedou jen ty nejvýznamnější a z nich se podrobně popíše nejsložitější varianta. U ostatních se uvedou pouze odlišnosti a specifika.
c) Zvlášť se vytipují havárie přesahující hranice okresu a havárie šířící se z jiných okresů.
B. Operativní část
(1) Síly a prostředky k likvidaci havárií a) Subjekty působící v Integrovaném záchranném systému na území okresu :
1. název,
2. místa jejich dislokace a místa dislokace pracovišť, která je nasazují,
3. síly a prostředky, s nimiž disponují,
4. odpovědnost za nasazení,
5. úkoly při likvidaci jednotlivých druhů havárií.
b) Meziokresní pomoc a pomoc z úrovně republiky:
1. pomoc poskytovaná sousedním okresům:
A. havárie, při nichž bude pomoc zpravidla realizována,
B. složky určené k výpomoci,
C. povolání složek určených k výpomoci a jejich zapojení do likvidace havárie,
D. způsoby velení,
E. odpovědnost za vyslání.
2. pomoc, která může být poskytnuta ze sousedních okresů:
A. havárie, při nichž bude zpravidla pomoc vyžadována,
B. složky určené k výpomoci,
C. povolání složek určených k výpomoci a jejich zapojení do likvidace havárie,
D. způsoby velení,
E. odpovědnost za vyslání.
3. pomoc z úrovně republiky:
A. havárie, při nichž bude zpravidla pomoc vyžadována,
B. složky určené k výpomoci,
C. povolání složek určených k výpomoci a jejich zapojení do likvidace havárie,
D. způsoby velení,
E. odpovědnost za vyslání.
(2) Vyrozumění o havárii a předávání informací
a) způsoby předání prvotní informace o havárii,
b) systém předání informace základním složkám působícím v integrovaném záchranném systému a jejich povolání,
c) způsob a forma povolání dalších složek působících v integrovaném záchranném systému,
d) způsob informování přednosty okresního úřadu a jeho poradního orgánu,
e) podávání informací o havárii sousedním okresním úřadům a orgánům s regionální a republikovou působností,
f) podávání informací o havárii sdělovacím prostředkům a veřejnosti,
g) činnost operačních středisek složek působících v integrovaném záchranného systému.
(3) Řízení zásahu
a) kompetence k řízení zásahu,
b) předávání řízení zásahu,
c) předávání informací o průběhu zásahu,
d) způsoby řízení koordinovaného postupu přednostou okresního úřadu.
(4) Spojení
a) radiové spojení,
b) telefonní spojení
c) náhradní spojení.
(5) Monitoring
Umístění, způsob provozování, vyhodnocování a využívání monitoringu:
a) pro potřeby zjišťování havárií,
b) meteorologické situace,
c) znečištění ovzduší.
(6) Havarijní informační systém
a) způsob provozování,
b) způsob využití při havárii.
(7) Způsoby asanace jednotlivých druhů havárií
a) způsoby asanace,
b) odpovědnost za provedení asanace,
c) složky provádějící asanaci,
d) skládky a spalovny nebezpečných látek,
e) dozor nad asanačními pracemi.
(8) Operativní část havarijního plánu okresu se případně doplní o další údaje potřebné pro funkčnost havarijního plánu okresu.
C. Plány konkrétních činností
(1) Traumatologický plán
- systém zabezpečení zdravotnických opatření postiženým osobám.
(2) Dokumentace plošného pokrytí jednotkami požární ochrany
c) ohodnocení katastrálních území a vybraných objektů stupněm a kategorií požárního nebezpečí,
d) zabezpečení území požadovaným množstvím sil a prostředků jednotek požární ochrany podle charakteru požárního nebezpečí.
(3) Poplachový plán integrovaného záchranného systému
- jako poplachový plán Záchranného systému se využije požární poplachový plán okresu54.
(4) Plán varování obyvatelstva
a) prostředky pro varování obyvatelstva,
b) způsoby varování obyvatelstva o možném nebezpečí,
c) druhy varovných signálů a jejich význam,
d) předání informací o nutné činnosti obyvatelstva,
e) způsoby informování o ukončení ohrožení,
f) odpovědnost za provedení.
(5) Plán ukrytí obyvatelstva
c) zásady zabezpečení ukrytím,
d) přehled úkrytů na území okresu podle typu,
e) odpovědnost za provedení ukrytí.
(6) Plán individuální ochrany obyvatel
a) prostředky pro individuální ochranu,
b) místa uskladnění,
c) systém výdeje prostředků pro individuální ochranu,
d) systém zpětného přebírání prostředků pro individuální ochranu,
e) odpovědnost za provedení.
(7) Plán evakuace obyvatelstva
(8) zásady provádění evakuace,
(9) předpokládané počty evakuovaných,
(10) zabezpečení evakuace,
(11) evakuační trasy,
(12) přehled míst ubytování,
(13) řízení evakuace.
(8) Plán nouzového přežití obyvatelstva
a) nouzové ubytování,
b) nouzové zásobování,
c) nouzové zdroje pitné vody,
d) nouzové základní služby obyvatelstvu,
e) nouzové dodávky energií,
f) organizování humanitární pomoci,
g) odpovědnost za provedení.
(9) Povodňový plán okresu
- použije se povodňový plán okresu55
(10) Plán mimořádných veterinárních opatření
a) přehled připravených mimořádných veterinárních opatření,
b) způsoby provádění,
c) síly a prostředky k zabezpečení.
(11) Plán veřejného pořádku a bezpečnosti
c) způsob zabezpečení,
d) činnost příslušných orgánů.
(12) Plán ochrany kulturních památek
(13) přehled kulturních movitých památek,
(14) způsoby zabezpečení ochrany před účinky havárií,
(15) činnost příslušných orgán.
(13) Informace podávané obyvatelstvu o zabezpečení havarijní připravenosti a o žádoucím chování obyvatelstva při vzniku havárie
c) stručný přehled rizik na území okresu a možné následky havárií,
d) přiměřené informace o způsobu varování obyvatelstva a předávání dalších informací v případě vzniku havárie,
e) přiměření informace o připravených opatřeních k likvidaci následků havárií,
f) přiměřené informace o požadovaném chování obyvatelstva v závislosti na jednotlivé havárie a vyhlášená opatření,
g) odkaz na zpracovaný havarijní plán okresu,
h) podrobnosti, kde mohou být získány další důležité informace pro obyvatelstvo.
(14) Havarijní plány provozovatelů rizikových činností
Příloha č. 2 k vyhlášce č. /2000 Sb.
Obsah a způsob zpracování vnějšího havarijního plánu
Pro potřeby řešení radiační havárie je území zóny havarijního plánování rozděleno na středový prostor a 16 zpravidla pravidelných výsečí, které se nazývají sektory. V závislosti na směru šíření následků radiační havárie a výsledcích monitorování budou v sektorech (jejich skupinách) uplatňována opatření specifikovaná vnějším havarijním plánem. Příslušná opatření zpracuje okresní úřad pro specifika jednotlivých sektorů. V okolí jaderného zařízení nebo pracoviště s velmi významným zdrojem ionizujícího záření je středový prostor, zpravidla kruhový, ve kterém budou uplatňována příslušná a předem stanovená opatření bez ohledu na směr šíření radioaktivních látek při radiační havárii a bez ohledu na výsledky monitorování radiační situace (dále jen ”prostor X”). Přesný průběh hranic sektorů a prostoru X se přizpůsobí místním terénním a demografickým poměrům.
Navržená opatření se formou plánů konkrétních činností plánují pro příslušné části zóny havarijního plánování. Vymezení velikosti zóny havarijního plánování stanovuje Státní úřad pro jadernou bezpečnost (dále jen ”SÚJB”)56 na základě návrhu držitele povolení57, 58. Vzor nejčastějšího členění zóny havarijního plánování je uveden na obr. č. 1.
Činnost při radiační nehodě
Při oznámení mimořádné události 2. stupně - radiační nehody okresnímu úřadu držitelem povolení v souladu se zvláštním právním předpisem59 se zpravidla neprovádí činnosti směřující k ochraně obyvatelstva, provede se pouze vyrozumění příslušných pověřených pracovníků okresního úřadu, správních úřadů na úrovni okresu a prověří se schopnost a připravenost sil a prostředků k plnění úkolů při radiační havárii v souladu se zpracovaným vnějším havarijním plánem. Podle požadavků držitele povolení se v souladu s jeho vnitřním havarijním plánem nasadí potřebné síly a prostředky na likvidaci radiační nehody a jejích následků a podle potřeby se provedou další opatření.
Činnost při radiační havárii
(1) V případě vzniku nebo podezření na vznik mimořádné události 3. stupně - radiační havárie provede držitel povolení neprodlené vyrozumění příslušného okresního úřadu a dalších dotčených správních úřadů60, 61, 62 a zajistí varování obyvatelstva v celé zóně havarijního plánování. Po varování uskuteční obyvatelstvo v prostoru X neodkladná opatření – ukrytí, jodovou profylaxi a přípravu k evakuaci. Evakuace se provádí až na základě rozhodnutí příslušného okresního úřadu.
(2) V dotčených částech zóny havarijního plánování zajistí okresní úřad provedení dalších opatření, pokud se očekávané ozáření blíží stanoveným úrovním nebo pokud lze od těchto opatření očekávat více přínosů než škod63, 64. Pokud je zóna havarijního plánování rozdělena do sektorů, budou při stálé povětrnostní situaci provedena příslušná opatření minimálně v prostoru X a v sektoru na závětrné straně jaderného zařízení nebo pracoviště s velmi významným zdrojem ionizujícího záření a v obou dvojicích sousedních sektorů vlevo i vpravo nebo v sektorech, které držitel povolení označí jako ohrožené. V případech, kdy je nebo může být ohrožen prostor celé zóny havarijního plánování, zejména vlivem proměnlivého větru nebo předpokladu povětrnostních změn, předává držitel povolení informaci o možnosti ohrožení celé zóny havarijního plánování a okresní úřad zajišťuje provedení neodkladných a dalších opatření v celé zóně havarijního plánování.
Při rozhodování o neodkladných a následných opatření k ochraně obyvatelstva v zóně havarijního plánování, případně i mimo ni, při vzniku radiační havárie, vychází okresní úřad z informací a podkladů poskytovaných držitelem povolení65 a SÚJB66. Složky integrovaného záchranného systému provádějí po vyrozumění činnosti určené příslušnými plány konkrétních činností.
Forma zpracování vnějšího havarijního plánu
(1) Vnější havarijní plán obsahuje textovou a grafickou část. Textová část obsahuje údaje informačního a operativního charakteru a plány konkrétních činností. Grafická část slouží pro názorné zobrazení základních informací příslušné textové části a obsahuje mapy, grafy, schémata, rozmístění sil a prostředků, způsoby nasazení, směry šíření apod.
(2) Vnější havarijní plán zpracovává okresní úřad vždy v listinné podobě. Vedle toho může být pro potřeby praktického využití zpracován na výpočetní technice
Vnější havarijní plán obsahuje :
A. Informační část
(1) Informační část obsahuje:
a) charakteristiku území, zejména demografickou, geografickou, klimatickou a popis infrastruktury,
b) sídelní celky, evakuační a přístupové trasy podle sektorů,
c) výsledky analýz možných radiačních havárií,
d) možné radiologické následky radiační havárie na obyvatelstvo, zvířata, životní prostředí,
e) klasifikaci mimořádných událostí podle vnitřního havarijního plánu,
f) požadavky na ochranu obyvatelstva a životního prostředí ve vztahu k zásahovým úrovním při radiační havárií67,
g) systém předávání informací a údajů od držitele povolení.
(2) Ke zpracování částí uvedených pod písmeny a) a b) se využije havarijní plán okresu. Podklady k částem uvedeným pod písmeny c), d), e) a g) obdrží okresní úřad od držitele povolení68. Podklady k části uvedené pod písmenem f) obdrží okresní úřad od SÚJB.
B. Operativní část
(1) Operativní část obsahuje přehled připravených opatření, která jsou prováděna po vyrozumění o podezření na vznik nebo o vzniku radiační havárie držitelem povolení. Okresní úřad rozpracovává řešení jednotlivých opatření v závislosti na předpokládané radiační situaci, jejich časové posloupnosti a podkladů pro rozhodovací proces o jednotlivých opatřeních, včetně oprávnění jednotlivých správních úřadů k realizaci opatření v případě nebezpečí z prodlení. Provedení jednotlivých opatření se zajišťuje podle plánů konkrétních činností.
(2) V operativní části se uvádí:
c) úkoly příslušných správních úřadů, složek integrovaného záchranného systému, případně i dalších dotčených správních úřadů, sil a prostředků při radiační havárii,
d) způsob koordinace řešení radiační havárie ,
e) kritéria pro vyhlášení stavu ohrožení,
f) způsob zabezpečení informačních toků při radiační havárii,
g) zásady činnosti při rozšíření nebo možnosti rozšíření následků radiační havárie mimo zónu havarijního plánování a systém napojení a spolupráce správních úřadů s regionální a republikovou působností.
(3) Operační část obsahuje také způsoby, postupy a formy poskytování informací obyvatelstvu. V souvislosti s přípravou na možnou radiační havárii a při řešení radiační havárie se provádí informování obyvatelstva. Do vnějšího havarijního plánu se zakládají informace poskytnuté obyvatelstvu o zabezpečení havarijní připravenosti podle vnějšího havarijního plánu a jeho žádoucím chování při radiační havárii.
(4) Pro potřebu informování obyvatelstva při radiační havárie se zpracovává přehled o způsobech poskytování, možném obsahu a formě informací poskytovaných obyvatelstvu při vzniku radiační havárie a po dobu jejího trvání.
C. Plány konkrétních činností
(1) Plány konkrétních činností obsahují specifické plány opatření nutných při radiační havárii, která se provedou v závislosti na typu radiační havárie a způsobu jejího šíření.
(2) Plány konkrétních činností se zpracovávají zejména pro problematiky:
a) vyrozumění,
b) varování obyvatelstva,
c) zásahu složek integrovaného záchranného systému,
d) ukrytí obyvatelstva,
e) jodové profylaxe,
f) individuální ochrany,
g) evakuace,
h) dekontaminace,
i) monitorování,
j) regulace pohybu osob, regulace dopravy,
k) zdravotnická pomoci ozářenému obyvatelstvu,
l) opatření k ochraně hospodářských zvířat,
m) regulace spotřeby zamořených potravin, krmiv a vody,
n) opatření při úmrtí osob v zamořené oblasti,
o) zajištění veřejného pořádku a bezpečnosti.
Ca. Vyrozumění
(1) Vyrozuměním se rozumí neprodlené předání informace o podezření na vznik nebo o vzniku radiační havárie. Držitel povolení vyrozumívá příslušný okresní úřad a další dotčené správní úřady způsobem stanoveným zvláštními právními předpisy69, 70
(2) Předání informace se provede dohodnutými spojovými prostředky. Příjmovým místem okresního úřadu je operační středisko hasičského záchranného sboru okresu, které zabezpečuje nepřetržitou pohotovost k příjmu a vyhodnocení zpráv pro potřeby okresního úřadu. Operační středisko hasičského záchranného sboru okresu neprodleně zabezpečí vyrozumění stanovených pověřených pracovníků okresního úřadu, operačních středisek na území okresu a dalších stanovených pověřených pracovníků podle plánu vyrozumění. V případě, že zóna havarijního plánování zasahuje území více okresů, vyrozumí držitel povolení o podezření na vznik a o radiační havárii okresní úřady v zóně havarijního plánování prostřednictvím operačních středisek hasičských záchranných sborů těchto okresů.
(3) Pro potřeby vyrozumění se zpracovává plán vyrozumění, který obsahuje:
a) jména a názvy institucí, adresy a způsoby kontaktního spojení na:
2. operační střediska na území okresu,
3. příslušné pověřené pracovníky okresního úřadu,
4. příslušné pověřené pracovníky správních úřadů na úrovni okresu,
5. další okresní úřady v zóně havarijního plánování a operační střediska na jejich území,
6. příslušné správní úřady a operační střediska s regionální působností,
7. příslušné ústřední správní úřady a operační střediska s republikovou působností.
b) systém vyrozumění zabezpečovaný držitelem povolení.
(4) V plánu vyrozumění se u každé služby a pověřených pracovníků okresních a regionálních správních úřadů uvede činnost prováděná po vyrozumění.
(5) U správních úřadů a služeb, kde se střídají osoby v pohotovosti, vede operační středisko hasičského záchranného sboru okresu průběžně přehled o pohotovosti a dosažitelnosti pověřených pracovníků.
Cb. Varování obyvatelstva
(1) V zóně havarijního plánování zajišťuje varování obyvatelstva držitel povolení71. Systém varování spustí přímo nebo zabezpečí jeho spuštění předem dohodnutým způsobem. Varování obyvatelstva provede držitel povolení bezprostředně po vyrozumění příslušného okresního úřadu.
(2) Varování obyvatelstva ve smyslu zvláštního právního předpisu72 zahrnuje:
a) třikrát po sobě ve stanovených intervalech opakované vyhlášení signálu ”všeobecná výstraha, spuštěním sirén,
b) následné vyslání optického signálu orgánům obcí o probíhajícím varování obyvatelstva sirénami v zóně havarijního plánování,
c) následné sdělení informací hromadnými sdělovacími prostředky za použití předem připravených obrazových a zvukových nahrávek.
(4) Pro potřeby varování obyvatelstva zajišťovaného držitelem povolení se zpracuje plán varování obyvatelstva, který obsahuje:
c) způsob varování obyvatelstva v jednotlivých sektorech, včetně popisu činnosti, kterou má obyvatelstvo po varování vykonat,
d) náhradní způsob varování obyvatelstva jinými prostředky.
Cc. Zásah složek integrovaného záchranného systému
(1) Podle stupně mimořádné události na jaderném zařízení nebo pracovišti s velmi významným zdrojem ionizujícího záření plní jednotlivé složky integrovaného záchranného systému úkoly směřující k likvidaci mimořádné události nebo k omezení jejích následků. Úkoly mohou být prováděny na území držitele povolení, v zóně havarijního plánování nebo mimo zónu havarijního plánování.
(2) Pro potřebu povolání předurčených sil a prostředků se zpracovává poplachový plán integrovaného záchranného systému, který obsahuje:
d) seznam složek integrovaného záchranného systému, určených k plnění úkolů při radiační havárii, případně radiační nehodě nebo jiné mimořádné události na jaderném zařízení,
e) způsob vyrozumění a povolání těchto složek,
f) vybavenost ochrannými a technickými prostředky,
g) předurčenost k plnění konkrétních úkolů,
h) pravděpodobnou lokalitu jejich nasazení,
i) trasu příjezdu a odjezdu.
(3) Pro potřeby nasazení předurčených sil a prostředků se zpracuje plán jejich nasazení, který obsahuje:
a) konkrétní možné nasazení,
b) plněné úkoly,
c) způsob řízení zásahu,
d) maximální dobu nasazení vzhledem k možnému ohrožení zdraví,
e) materiální, technické a zdravotnické zabezpečení složek,
f) způsob provádění dekontaminace a dozimetrické kontroly.
(4) Nasazení složek integrovaného záchranného systému na území držitele povolení se řídí vnitřním havarijním plánem zpracovaným podle zvláštního předpisu 73.
Cd. Ukrytí obyvatelstva
(1) Ukrytí obyvatelstva je neodkladným ochranným opatřením, které se zavádí za podmínek stanovených zvláštním předpisem74.
(2) Po varování obyvatelstva při radiační havárii se podle informací předaných při varování v příslušné části zóny havarijního plánování všechny osoby stanoveným způsobem ukryjí až do doby zabezpečení evakuace nebo odvolání tohoto opatření. Ukrytí je vhodné dát přednost před evakuací během průchodu radioaktivního oblaku. Při ukrytí se zabezpečuje informování ukrytého obyvatelstva o vývoji situace a přijímaných opatřeních prostřednictvím orgánů obcí a hromadných sdělovacích prostředků.
(3) Pro potřeby ukrytí se zpracuje plán ukrytí, který obsahuje:
a) zásady a způsoby vhodného ukrytí,
b) zásady pro chování obyvatelstva při ukrytí.
Ce. Jodová profylaxe
(1) Jodová profylaxe je neodkladným ochranným opatřením, které se zavádí za podmínek stanovených zvláštním předpisem75. O nutnosti její realizace se podá zpráva v rámci varování obyvatelstva. Jodová profylaxe je doplňkovým opatřením k ukrytí a k evakuaci obyvatelstva.
(2) Pro potřeby jodové profylaxe se zpracuje plán jodové profylaxe, který stanoví způsoby distribuce a použití jodové profylaxe.
Cf. Evakuace osob
(1) Evakuace je neodkladným ochranným opatřením, které se zavádí za podmínek stanovených zvláštním předpisem 24). O její realizaci rozhoduje okresní úřad.
(2) Evakuace osob se provede při radiační havárii z příslušné části zóny havarijního plánování, pokud možno před průchodem radioaktivního oblaku nebo po předchozím ukrytí. Provede se vždy přímo z obydlí, pracovišť a úkrytů bez předchozího shromažďování. Pro evakuované osoby je nutné zabezpečit nouzové ubytování a zásobování. Evakuace se provádí směry a způsoby, které minimalizují nebezpečí vyplývající z radiační havárie.
(3) Pro potřeby evakuace osob se zpracuje evakuační plán. Evakuace osob se v plánu připravuje pro prostor X, případně pro další části zóny havarijního plánování v sektorech pro 16 variant směru větru (v osách výsečí). Evakuační plán obsahuje zejména :
b) seznam sil a prostředků, které zabezpečí evakuaci,
c) způsob jejich vyrozumění a povolání,
d) počty osob k evakuaci a místa odkud a kam budou evakuováni,
e) systém řízení evakuace,
f) popis evakuačního zavazadla,
g) systém evidence evakuovaných osob,
h) evakuační trasy a jejich zabezpečení,
i) systém monitorování evakuovaných osob, včetně dekontaminačních stanovišť,
j) přehled nouzového ubytování evakuovaných a způsoby jejich zásobování.
Cg. Individuální ochrana obyvatel
(1) Individuální ochrana zahrnuje ochranu dýchacích cest a povrchu těla při radiační havárii. Slouží zejména při pohybu mimo budovy a úkryty. Používají se prostředky improvizované a prostředky civilní ochrany. Prostředky individuální ochrany se použijí, pokud je nutný pohyb osob v zamořené oblasti a při zabezpečení evakuace po průchodu radioaktivního mraku.
(2) Pro potřeby individuální ochrany obyvatel se zpracuje plán individuální ochrany obyvatel, který obsahuje:
a) přehled možných improvizovaných prostředků, b) přehled prostředků civilní ochrany (pokud se jejich použití předpokládá), c) místa uložení prostředků a způsob jejich distribuce,
d) způsoby použití a likvidace použitého materiálu.
Ch. Dekontaminace
(1) Osoby, předměty, dopravní prostředky apod., které v rámci evakuace při radiační havárii opouštějí zónu havarijního plánování, se monitorují a v případě, že jsou zamořeny, se dekontaminují nebo se nepropustí do nezamořené oblasti. Dekontaminace se provede na evakuačních trasách při výstupu ze zóny havarijního plánování v předem připravených prostorech. Částečnou dekontaminaci je vhodné provést při evakuaci osob před nástupem do dopravních prostředků.
(2) Pro potřeby dekontaminace se zpracuje plán dekontaminace, který obsahuje:
a) možné způsoby provedení dekontaminace,
b) seznamy stanovišť a objektů pro provedení dekontaminace,
c) síly a prostředky pro dekontaminaci, způsob jejich vyrozumění a nasazení,
d) způsoby radiační kontroly po provedení dekontaminace,
e) způsob zabezpečení náhradního oblečení pro kontaminované osoby.
Ci. Monitorování
Monitorování při radiační havárii zabezpečuje držitel povolení76, 77, 78 a radiační a monitorovací síť ČR koordinovaná SÚJB79. V této části se uvedou způsoby předávání zpráv o výsledcích monitorování.
Cj. Regulace pohybu osob
(1) Pohyb nepovolaných osob v ohroženém prostoru při radiační havárii je nežádoucí z důvodu možnosti jejich ohrožení a z důvodu ochrany majetku. Ohrožené oblasti se uzavřou proti přístupu nepovolaných osob a proti nežádoucímu návratu evakuovaných obyvatel. Dále se reguluje příjezd předurčených sil a prostředků a pohyb osob povolaných k likvidaci radiační havárie.
(2) Pro potřeby regulace pohybu osob se zpracuje plán regulace pohybu osob, který obsahuje:
a) možné způsoby regulace pohybu osob,
b) síly a prostředky pro zabezpečení regulace pohybu osob, jejich vyrozumění, nasazení a odpovědnost za provedení úkolů,
c) úkoly při regulaci pohybu osob.
Ck. Zdravotnická pomoc
Pro potřeby zabezpečení odborného lékařského vyšetření a odborné lékařské péče se zpracuje traumatologický plán radiační havárie, který obsahuje:
c) zásady a postupy při realizaci zdravotnické pomoci obyvatelstvu a osobám zabezpečujícím opatření ke snížení ozáření a záchranné práce, kteří byli v souvislosti s radiační havárií vystavení záření,
b) způsob zabezpečení zdravotnické pomoci evakuovanému, případně ukrytému obyvatelstvu.
Cl. Opatření k ochraně hospodářských zvířat
(1) Pro potřebu ochrany hospodářských zvířat při radiační havárii se připravují opatření na jejich ochranu. Evakuace se předpokládá pouze u některých chovatelsky vzácných nebo vysoce užitkových zvířat v době před zasažením následky radiační havárie. Hospodářské zvířectvo se jinak ponechá v ohrožené oblasti a zabezpečí se podmínky pro jeho přežití. Pro potřebu ochrany hospodářských zvířat se zpracovává havarijní veterinární plán.
(2) Havarijní veterinární plán obsahuje:
a) stavy a umístění hospodářských zvířat, b) opatření připravená pro jejich přežití a způsob jejich zabezpečení,
e) hospodářské zvířectvo určené k evakuaci, počty, trasy přesunu, způsobu ošetřování a místa jejich následného umístění, způsoby veterinárního třídění a dekontaminace,
f) opatření vůči hospodářskému zvířectvu zasaženého radiační havárií, včetně likvidace uhynulých zvířat.
Cm. Regulace distribuce a požívání potravin, krmiv a vody znečištěných radionuklidy
(1) V případě radiační havárie se reguluje distribuce a požívání potravin, vody a dále pak krmiv pro hospodářská zvířata znečištěných radionuklidy na základě výsledků monitorování.
(2) Pro regulaci distribuce a požívání se zpracuje plán regulace distribuce a požívání potravin, krmiv a vody znečištěných radionuklidy, který obsahuje:
a) způsoby kontroly,
b) způsob vydání pokynu k regulaci,
c) varianty možné regulace,
d) způsob likvidace potravin a krmiv znečištěných radionuklidy,
e) způsob zajištění a distribuce nezávadných potravin, vody a krmiv.
Cn. Opatření při úmrtí osob v zamořené oblasti
Pro potřeby realizace opatření vůči zemřelým osobám v zamořené oblasti se zpracuje plán zacházení se zemřelými osobami v zamořené oblasti, který obsahuje:
a) způsob vyhledání zemřelých osob a jejich identifikace, b) způsob zacházení s kontaminovanými tělesnými pozůstatky zemřelých osob,
c) stanovení způsobu pohřbení.
Co. Plán zajištění veřejného pořádku a bezpečnosti
V souvislosti se vznikem mimořádné události na jaderném zařízení může dojít ke značnému narušování veřejného pořádku a bezpečnosti. Pro potřebu udržení veřejného pořádku a bezpečnosti se zpracuje plán zajištění veřejného pořádku a bezpečnosti, který obsahuje:
a) způsoby zabezpečení, b) činnost příslušných orgánů.
Obr. 1 Vzor nejčastějšího členění území zóny havarijního plánování
PROSTOR X
hranice sektorů podle geometrického rozdělení, případně geografických a demografických podmínek
NÁVRH
Vyhláška
Ministerstva vnitra
ze dne ........................... 2000,
kterou se stanoví zásady koordinace složek integrovaného záchranného systému při společném zásahu, pravidla spolupráce operačních středisek základních složek integrovaného záchranného systému a stupně poplachů a činnosti po jejich vyhlášení.
Ministerstvo vnitra stanoví podle § 58 odst. 2 zákona č. …./2000 Sb., o krizovém řízení a integrovaném záchranném systému a změně některých zákonů (krizový zákon), k provedení § 34 odst. 5 písm. a) a b):
ČÁST PRVNÍ
ZÁSADY KOORDINACE SLOŽEK INTEGROVANÉHO ZÁCHRANNÉHO SYSTÉMU PŘI SPOLEČNÉM ZÁSAHU
§ 1
Způsoby koordinace složek integrovaného záchranného systému
Koordinace složek při společném zásahu je v rámci integrovaného záchranného systému prováděna
a) v místě nasazení složek (taktického řízení),
b) mezi operačními středisky základních složek integrovaného záchranného systému (operační řízení),
c) při vyhlášení nejvyššího poplachového stupně nebo v rámci krizového řízení na úrovni správních úřadů a koordinačních orgánů integrovaného záchranného systému (strategické řízení).
Oddíl první
ZÁSADY KOORDINACE SLOŽEK INTEGROVANÉHO ZÁCHRANNÉHO SYSTÉMU V MÍSTĚ NASAZENÍ
§ 2
Účel koordinace
(1)Koordinace složek integrovaného záchranného systému při společ(2)ném zásahu v místě nasazení se uskuteč(3)ňuje prostřednictvím řídících struktur, kterými jsou velitel zásahu, štáb velitele zásahu, velitelé úseků, velitelé sektorů, velitelé nebo vedoucí složek integrovaného záchranného systému, kteří se dostavili na místo zásahu.
(4)Úč(5)elem koordinace složek integrovaného záchranného systému při provádění záchranných a likvidač(6)ních prací v místě nasazení je následující vymezení priorit prováděných opatření:
a) průzkum a vyhodnocení rozsahu, druhu mimořádné události a jí způsobených rizik,
b) záchrana bezprostředně ohrožených osob, zvířat nebo majetku vysoké hodnoty,
c) poskytnutí neodkladné zdravotní péče zachráněným osobám,
d) co nejúčelnější přerušení příčiny mimořádné události a omezení jejího rozsahu (např. provizorní opravy, ohraničení uniklých produktů, vyloučení provozu havarovaných zařízení apod.),
e) omezení rizik, kterou mimořádná situace vyvolala a stabilizace situace v místě nasazení složek integrovaného záchranného systému a jeho bezprostředním okolí (např.hašení požárů,ochlazování konstrukcí, uzavření místa mimořádné události, evakuace obyvatel z předpokládaného směru šíření apod.),
f) odstranění bezprostředních následků mimořádné události na zdraví, majetku a životním prostředí a obnovení minimální úrovně hospodářského a společenského života v postižené oblasti,
g) dokumentace místa mimořádné události spočívající v zajišťování stop v obecném slova smyslu za účelem spolupráce při zjišťování a objasňování příčin a případné odpovědnosti konkrétních subjektů,
h) zamezení přístupu nepovolaným a nezúčastněným osobám,
i) zajištění toku informací mezi složkami integrovaného záchranného systému,
j) povolání dostatečného množství sil a technických prostředků,
k) spolupráce s médii.
(7)Koordinace složek integrovaného záchranného systému se provádí tak, aby se zohlednily úkoly a možnosti složek integrovaného záchranného systému pro dosažení úč(8)elu podle odstavce 2. Prioritu provedení potřebných č(9)inností složek integrovaného záchranného systému v místě nasazení urč(10)í velitel zásahu pomocí průzkumu a vyhodnocení mimořádné události a podle stanovených zásad organizace a řízení složek integrovaného záchranného systému při společ(11)ném zásahu odpovídající druhu mimořádné události.
§ 3
Velitel zásahu
(1)Velitelem zásahu se rozumí osoba, která na místě zásahu řídí souč(2)innost složek integrovaného záchranného systému a koordinuje provádění záchranných a likvidač(3)ních prací; touto osobou je velitel jednotky záchranného sboru Č(4)R, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak80.
(5)Pokud není na místo mimořádné události vyslána jednotka záchranného sboru Č(6)R, stává se velitelem zásahu velitel jednotky Policie Č(7)R, jestliže stěžejní č(8)inností na místě mimořádné události je a)ochrana ústavních čb)initelů Čc)eské republiky, d)odhalování trestných če)inů a zjišťování jejich pachatelů, f)vyšetřování a vyhledávání o trestných čg)inech, h)zajišťování veřejného pořádku a byl-li porušen, či)inění opatření k jeho obnovení, j)dohlížení na bezpečk)nost a plynulost silničl)ního provozu a spolupůsobení při jeho řízení, m)odhalování přestupků a jejich objasňování, n)získávání, soustřeďování a vyhodnocování informací sloužících ochraně ekonomických zájmů Čo)eské republiky.
(9)Pokud není na místo mimořádné události vyslána jednotka záchranného sboru Č(10)R, stává se velitelem zásahu vedoucí lékař zdravotnické záchranné služby, jestliže stěžejní č(11)inností na místě mimořádné události je a)poskytování nebo zajištění přednemocničb)ní neodkladné péčc)e na místě vzniku úrazu nebo náhlého onemocnění, při dopravě postiženého a při jeho předávání ve zdravotnickém zařízení odborně způsobilém k poskytování zdravotní péčd)e, e)doprava raněných a nemocných v podmínkách přednemocničf)ní neodkladné péčg)e mezi zdravotnickými zařízeními, h)přednemocniči)ní neodkladná péčj)e při likvidaci zdravotních následků hromadných neštěstí a katastrof.
(12)Velitel zásahu a)řídí průzkum, vyhodnocuje situaci a s ohledem na získané poznatky požaduje soustřeďování a nasazování složek integrovaného záchranného systému do místa zásahu vyhlášením stupňů poplachu pro dané místo nasazení, b)kontroluje účc)innost zásahu a plnění úkolů, které uložil; ukládá pouze takové úkoly, které jsou v souladu s kompetencemi jednotlivých složek IZS, vycházeje přitom z příslušných zákonů upravujících čd)innost těchto složek, e)rozhoduje o zahájení a ukončf)ení záchrany a evakuace fyzických osob, zvířat a majetku, g)stanoví celkový postup provedení záchranných a likvidačh)ních prací, řídí souči)innost složek integrovaného záchranného systému; při tom ukládá potřebné úkoly velitelům nebo vedoucím složek integrovaného záchranného systému; soubor konkrétních opatření, jejichž provedení jsou nutná pro zdolání určj)itého druhu mimořádné události, jsou součk)ásti modelových situací a zvláštních operačl)ních postupů při zpracování dokumentace integrovaného záchranného systému, m)zabezpečn)uje součo)innost složek integrovaného záchranného systému a ostatních právnických a fyzických osob poskytujících osobní a věcnou pomoc, p)organizuje spojení s operačq)ním a informačr)ním střediskem integrovaného záchranného systému okresu a v místě nasazení složek integrovaného záchranného systému a odpovídá za informace předávané tomuto středisku nebo představitelům správních úřadů popř. krizového štábu o situaci v místě nasazení složek integrovaného záchranného systému, s)stanoví organizaci místa nasazení a určt)uje další řídící struktury pro řízení souču)innosti složek integrovaného záchranného systému (např. štáb velitele zásahu, velitele úseků, sekcí apod.) a stanoví umístění velitelského stanoviště, v)organizuje společw)né týlové zabezpečx)ení složek integrovaného záchranného systému pokud to jejich velitelé nebo vedoucí vyžadují, y)navrhuje krizovému štábu realizovat výpomoc Armády Čz)R, aa)umožňuje příslušným složkám provedení dokumentace situace a zajištění stop a věcí v místě mimořádné události za účbb)elem zjištění příčcc)in vzniku mimořádné události a případné odpovědnosti, dd)organizuje práci se sdělovacími prostředky v místě nasazení složek integrovaného záchranného systému, ee)organizuje poskytování informací o osobách postižených následky mimořádné události příbuzným postižených, ff)vede základní přehled o nasazených složkách integrovaného záchranného systému a čgg)asový sled prováděných čhh)inností, ii)předává řízení zásahu na dobu své nepřítomnosti určjj)enému zástupci.
(13)V prostoru předpokládaného šíření mimořádné události zabezpeč(14)uje velitel zásahu ve shodě s č(15)inností operač(16)ního a informač(17)ního střediska integrovaného záchranného systému, č(18)inností správních úřadů nebo obcí následující opatření k a)informování obyvatelstva na území ve směru šíření mimořádné události, b)provedení průzkumu možností šíření mimořádné události, c)vyhledání zasažených osob směrem od místa mimořádné události po směru šíření události, d)ošetření zasažených osob, e)regulace volného pohybu osob v místě nasazení včf)etně uzavření místa události, g)evakuace postiženého obyvatelstva, h)střežení evakuovaného území a majetku.
(19)Při zdolávání mimořádné události velitel zásahu rovněž vyžaduje v případě nutnosti přijetí následující opatření na území, které souvisí s místem mimořádné události:
a)regulaci dopravy na trasách odsunu zraněných do zdravotnických zařízení, b)regulaci dopravy na trasách příjezdu záchranných sil a prostředků.
c)zabezpečd)ení náhradního ubytování pro postižené, e)zabezpečf)ení zdravotní, hygienické, sociální a duchovní péčg)e pro postižené, h)provedení sanace a dekontaminace zasaženého území, i)stanovení veterinárních a hygienických opatření.
(20)Velitel zásahu pro vytvoření podmínek ochrany životů a zdraví nasazených sil složek integrovaného záchranného systému a)analyzuje informace o nebezpečb)í na místě zásahu, c)rozděluje místo nasazení na zóny s charakteristickým nebezpečd)ím a stanoví odpovídající režim práce a způsob ochrany, e)stanoví takové úkoly, které odpovídají účf)elu (poslání) složky integrovaného záchranného systému, g)respektuje zvláštnosti místa nasazení, zejména technologii, konstrukčh)ní a dispoziči)ní řešení objektů a vlastnosti přítomných nebo vznikajících látek, j)ve spolupráci s veliteli a vedoucími složek integrovaného záchranného systému vytváří podmínky pro regeneraci fyzických sil, k)rozhodne o přerušení záchranných prací, pokud by byly bezprostředně ohroženy životy a zdraví nasazených sil.
(21)Velitel zásahu přímo řídí a)osoby, které určb)il do funkcí, (např. náčc)elníka štábu, velitele průzkumné skupiny, velitele bojového úseku) kromě těch, kterým určd)il přímého velitele, (např. če)lenům průzkumné skupiny, čf)lenům štábu ), g)velitele nebo vedoucí složek integrovaného záchranného systému, kromě těch, kteří jsou pod přímým velením velitele bojového úseku nebo sektoru.
(22)Velitel zásahu má právo odvolat a)osoby, které určb)il do funkcí ( např. náčc)elníka štábu, velitele bojového úseku, velitele průzkumné skupiny), kteří neplní svoje úkoly nebo jestliže jim okolnosti jejich plnění znemožní; za odvolané jmenuje jejich nástupce po konzultaci s přímým nadřízeným odvolaného pracovníka, d)z místa zásahu složku integrovaného záchranného systému, která neplní svoje úkoly nebo jestliže její síly a prostředky u zásahu již nejsou potřebné, s ohledem na plnění úkolů podle zvláštních předpisů81 zejména orgány če)innými v trestním řízení, f)z místa zásahu síly, jejichž životy čg)i zdraví jsou přímo ohroženy.
(23) Velitel zásahu je zřetelně označ(24)en č(25)ervenou páskou nebo zvláštní vestou s nápisem "Velitel zásahu".
(26) Velitelské stanoviště musí být patrné zúč(27)astněným složkám integrovaného záchranného systému, zřetelně označ(28)eno nápisem ”Velitelské stanoviště” nebo znač(29)kou ve tvaru trojúhelníka s označ(30)ením ”VS” a v noci osvětleno. Při soustřeďování složek integrovaného záchranného systému na místo zásahu se velitelské stanoviště vytváří zpravidla tak, že vozy s veliteli nebo vedoucími hlavních složek integrovaného záchranného systému zaparkují ve vzájemné blízkosti.
(31) Pokud je velitel zásahu souč(32)asně velitel jednotky požární ochrany, vztahují se na něj souč(33)asně ustanovení zvláštních předpisů82 upravující úkoly jednotek požární ochrany a zásady velení při zásahu. Obdobně nejsou dotč(34)ena ustanovení zvláštních předpisů upravujících č(35)innost velitelů nebo vedoucích složek integrovaného záchranného systému. Pokud však plní velitelé nebo vedoucích složek integrovaného záchranného systému funkci velitele zásahu83, nesmí být ustanovení zvláštních předpisů v rozporu s požadavky na č(36)innost velitele zásahu podle tohoto předpisu.
(37) Velitel zásahu nezasahuje do povinností stanovených zákony a předpisy při č(38)innosti jednotlivých odborných složek integrovaného záchranného systému.
§ 4
Štáb velitele zásahu
(1)Štáb velitele zásahu je výkonným orgánem velitele zásahu v těch č(2)innostech, kterými jej velitel zásahu pověřil a vykonává jeho rozhodnutí. Jeho práce je rozdělena na zabezpeč(3)ení zejména těchto úkolů:
a)koordinace spojení na místě zásahu, b)spojení s příslušným operačc)ním a informačd)ním střediskem okresu, e)součf)innost velitelů a vedoucích složek integrovaného záchranného systému a ostatních právnických nebo fyzických osob, se kterými uvedené složky potřebují spolupracovat, g)týlové zabezpečh)ení složek integrovaného záchranného systému na místě zásahu, i)nepřetržitá analýza situace v místě nasazení sil a prostředků pro přípravu rozhodnutí velitele zásahu, j)organizace nasazení sil a prostředků složek integrovaného záchranného systému na místě zásahu a jejich evidence, k)zabezpečl)ení první neodkladné péčm)e postiženým osobám, n)provádění dokumentace situace a zajištění stop a věcí v místě mimořádné události za účo)elem zjištění příčp)in vzniku mimořádné události a případné odpovědnosti konkrétních subjektů.
(4)Štáb velitele zásahu tvoří náč(5)elník štábu a další č(6)lenové štábu, zejména velitelé a vedoucí složek integrovaného záchranného systému, odpovídající za č(7)innosti uvedené v odst.1. V zájmu koordinace č(8)inností složek integrovaného záchranného systému mohou být do štábu zařazeny fyzické osoby a zástupci právnických osob, se kterými složky integrovaného záchranného systému spolupracují na místě zásahu nebo které poskytují pomoc podle zvláštních předpisů84. Č(9)lenové štábu jsou urč(10)eni k výkonu funkce velitelem zásahu zpravidla na návrh náč(11)elníka štábu, kterému jsou přímo podřízeni.
(12)Pracoviště štábu velitele zásahu musí být vybráno tak, aby štáb velitele zásahu mohl své úkoly plnit co nejlépe. Nesmí být bezprostředně ohrožováno ani nadměrně rušeno. Bezpeč(13)né místo pro práci štábu urč(14)í velitel zásahu, přič(15)emž je zpravidla shodné s velitelským stanovištěm.
(16)Č(17)innost štábu velitele zásahu musí být zabezpeč(18)ena zejména pro případ a)přístupu nepovolaných osob, b)nepříznivých klimatických podmínek, c)technických závad na zařízeních používaných pro čd)innost štábu, e)výpadku elektrické energie, případně nedostatku pohonných hmot.
(19)Pracoviště štábu velitele zásahu musí být trvale obsazeno službou. U dlouhotrvajících zásahů, kdy dochází ke střídání č(20)lenů a pomocníků štábu velitele zásahu, musí být vedena evidence o č(21)innosti a přítomnosti č(22)lenů štábu velitele zásahu a pomocníků ve službě.
(23)Náč(24)elník štábu velitele zásahu zastupuje velitele zásahu po dobu jeho nepřítomnosti. Je označ(25)en č(26)ervenou rukávovou páskou "NŠ" nebo zvláštní vestou s nápisem "Náč(27)elník štábu".
§ 5
Úseky, sektory
(1) Úsek je místo nebo č(2)ást místa mimořádné události, kde složky integrovaného záchranného systému plní urč(3)itou charakteristickou č(4)innost. Pro usnadnění řízení úseků, zpravidla při plošně rozsáhlých mimořádných událostech, může velitel zásahu zřídit pro několik úseků sektory.
(5)Velitelé úseků nebo sektorů mohou být označ(6)eni č(7)ervenou páskou nebo zvláštní vestou s nápisem ”Velitel úseku" nebo ”Velitel sektoru”.
(8)Velitelé úseků nebo sektorů plní pokyny velitele zásahu a přiměřeně úkoly uvedené v odst.1 až 3 § 2 tohoto předpisu a mají vůč(9)i silám složek integrovaného záchranného systému, které z rozhodnutí velitele zásahu řídí, na přiděleném úseku stejné pravomoci jako velitel zásahu.
§ 6
Velitelé nebo vedoucí složek integrovaného záchranného systému
(1)Velitelé nebo vedoucí složek integrovaného záchranného systému jsou na místě zásahu podřízeni veliteli zásahu popř.veliteli úseku (dále jen ”nadřízenému veliteli”) pokud jsou úseky zřízeny.
(2)Velitel nebo vedoucí složky integrovaného záchranného systému.
a)ohlašuje veliteli zásahu svou přítomnost a množství sil a prostředků složky integrovaného záchranného systému ihned, jakmile se dostaví na místo zásahu, b)podřizuje se velení nadřízeného velitele a podává mu informace o plnění úkolů a o situaci; v případě bezprostředního ohrožení života je oprávněn změnit rozhodnutí nadřízeného velitele, c)předává řízení složky integrovaného záchranného na dobu své nepřítomnosti určd)enému zástupci, e)pokud není stanoveno jinak označf)í sebe způsobem zřejmým pro velitele zásahu a pro veřejnost.
(3)Vedoucí lékař zdravotnické záchranné služby se označ(4)uje bílou rukávovou páskou, nošenou na levém záloktí, opatřenou č(5)erveným nápisem ”VL", popřípadě bílou vestou s č(6)erveným nápisem "Vedoucí lékař".
(7)Velitel jednotky Policie Č(8)R se označ(9)uje bílou rukávovou páskou, nošenou na levém záloktí, opatřenou č(10)erveným nápisem "V PČ(11)R", popřípadě bílou vestou s č(12)erveným nápisem "Velitel PČ(13)R".
(14)Velitel jednotky obecní policie se označ(15)uje bílou rukávovou páskou, nošenou na levém záloktí, opatřenou č(16)erveným nápisem "V OP", popřípadě bílou vestou s č(17)erveným nápisem "Velitel OP".
(18)Velitel jednotky požární ochrany se označ(19)uje
§ 7
Organizace místa zásahu
(1)Organizaci v místě zásahu stanoví velitel zásahu. Velitel zásahu zpravidla rozč(2)lení místo nasazení složek integrovaného záchranného systému a přilehlé prostory na a)vnější zónu uzavření místa mimořádné události, b)nebezpečc)nou zónu, d)nástupní prostor, e)týlový prostor, f)dekontaminačg)ní prostor, h)prostor pro poskytnutí zdravotní péči)e, j)prostor pro umístění a identifikaci obětí, k)prostory předpokládaného šíření mimořádné události, l)úseky a sektory.
(3)Velitel zásahu dále stanoví a)velitelské stanoviště, b)místo pro práci štábu řídícího sektoru, c)místo pro informování sdělovacích prostředků, d)místo pro informování o osobách postižených následky mimořádné události.
(4)Velitel zásahu může na základě dohody s veliteli a vedoucími ostatních složek nebo na základě jejich požadavků zřizovat i jiné prostory a stanoviště. Při tom dbá, aby se vzájemná č(5)innost složek integrovaného záchranného systému nerušila a byly dodrženy podmínky pro bezpeč(6)nou práci a ochranu životů nasazených sil i obyvatel.
(7)Velitel zásahu musí sledovat v průběhu zásahu vývoj situace a v případě potřeby urč(8)enou organizaci místa zásahu měnit tak, aby odpovídala potřebám a reálné situaci na místě zásahu.
§ 8
Obsah informací předávaných na operační a informační středisko integrovaného záchranného systému okresu z místa nasazení
(1)Při řízení zásahu velitel zásahu a jemu podřízení velitelé bojových úseků a velitelé jednotek nebo vedoucí složek integrovaného záchranného systému organizují spojení.
(2)Za obsah, formu a aktuálnost informací odesílaných na operač(3)ní a informač(4)ní středisko integrovaného záchranného systému okresu odpovídá velitel zásahu. Obsahem informací je zejména a)situace v místě nasazení, b)potřeba sil a prostředků, popřípadě potřeba jiné pomoci a údaje o jejich soustřeďování včc)etně stupně vyhlášení poplachu, d)případná změna v obsazení funkce velitele zásahu, e)čf)innost složek integrovaného záchranného systému v místě nasazení, g)zásadní změna situace v místě nasazení včh)etně zranění nebo usmrcení osob, anebo vznik škody, i)čj)as lokalizace a likvidace mimořádné události, k)odjezd složek integrovaného záchranného systému z místa nasazení.
§ 9
Průzkum v místě nasazení
(1)Průzkumem se zjišťuje a)místa ohrožení osob, zvířat a majetku, jejich počb)et nebo množství, míra ohrožení, možnosti jejich záchrany nebo evakuace, c)rozsah účd)inků mimořádné události, e)místo, druh, množství nebezpečf)ných látek a předmětů a rizika, která mohou nepříznivě ovlivnit průběh zásahu, g)potřebné síly a prostředky složek integrovaného záchranného systému, h)pořadí a zapojení jednotlivých složek.
(2)Průzkum na místě zásahu provádí a)velitel zásahu v doprovodu další osoby, b)podle rozhodnutí velitele zásahu průzkumná skupina, kterou tvoří nejméně dvě osoby, c)celá jednotka nebo celá složka.
(3)Provádí-li průzkum průzkumná skupina, velitel zásahu urč(4)í jejího velitele, který odpovídá za č(5)innost průzkumné skupiny a výsledky průzkumu. Po ukonč(6)ení průzkumu velitel skupiny neprodleně předá získané informace veliteli zásahu.
§ 10
Předávání a přebírání funkce velitele zásahu
(1)Při předávání a přebírání velení sdělí předávající velitel nebo vedoucí složky integrovaného záchranného systému přebírajícímu informace o plněném úkolu a o cíli a prioritách č(2)innosti v místě mimořádné události a oznámí řízeným složkám integrovaného záchranného systému předání funkce. Přebírající velitel nebo vedoucí složky integrovaného záchranného systému oznámí předávajícímu, zda funkci převzal, jinak není oprávněný funkci vykonávat. Toto ustanovení se nevztahuje na případy, kdy převzetí velení vyplynulo z vážných důvodů, které znemožnily funkci předat stanoveným způsobem. V takovém případě přebírající velitel nebo vedoucí složky integrovaného záchranného systému oznámí řízeným jednotkám převzetí funkce.
(3)Ustanovení odstavce 1 platí přiměřeně i pro předávání jiných funkcí v místě nasazení např. velitele úseku, sektoru, náč(4)elníka štábu apod.
Oddíl druhý
ZÁSADY KOORDINACE SLOŽEK INTEGROVANÉHO ZÁCHRANNÉHO SYSTÉMU PŘI ZÁSAHU V RÁMCI STRATEGICKÉHO ŘÍZENÍ
§ 11
Krizový štáb Ministerstva vnitra
(1)V rámci koordinač(2)ních orgánů integrovaného záchranného systému se zřizuje u ústředního operač(3)ního a informač(4)ního střediska integrovaného záchranného systému při ředitelství Záchranného sboru Č(5)R krizový štáb ministerstva vnitra, který nepřetržitě zejména a)hodnotí a analyzuje situaci a zpracovává návrhy na opatření pro Bezpečb)nostní radu státu, c)eviduje a posuzuje nasazení sil a prostředků, d)dokumentuje če)innost bezpečf)nostní rady kraje a bezpečg)nostní rady okresu a postup při řešení mimořádné události, h)zajišťuje technické a týlové zabezpeči)ení sil a prostředků a bezpečj)nostní rady kraje a bezpečk)nostní rady okresu, l)eviduje a posuzuje pomoc pro ochranu obyvatel postiženého území, m)udržuje a koordinuje spojení s příslušnými (krizovými štáby krajů a okresů) operačn)ními a informačo)ními středisky integrovaného záchranného systému krajů a okresů, p)zpracovává informace pro sdělovací prostředky.
(6)Krizový štáb Ministerstva vnitra se zřizuje při krizových stavech nebo při vyhlášeném třetím nebo zvláštním stupni poplachu integrovaného záchranného systému, v tomto případě dávají podnět k jeho zřízení řídící důstojníci Záchranného sboru Č(7)R. O zřízení uvedeného štábu podává řídící důstojník neprodleně informaci ministru vnitra.) Krizový štáb Ministerstva vnitra zřizuje ministr vnitra při krizových stavech nebo při vyhlášeném třetím nebo zvláštním stupni poplachu integrovaného záchranného systému, pokud ministr vnitra zabezpeč(8)uje koordinaci záchranných a likvidač(9)ních prací podle §34, odst.1 krizového zákona. Podnět k jeho zřízení dává řídící důstojník Záchranného sboru Č(10)R.
(11)Náč(12)elníkem krizového štábu Ministerstva vnitra je řídící důstojník Záchranného sboru Č(13)R.
(14)Krizový štáb Ministerstva vnitra tvoří náč(15)elník štábu a další č(16)lenové štábu, odpovídající za č(17)innosti uvedené v odst.1. V zájmu koordinace č(18)inností složek integrovaného záchranného systému je Ministerstvo vnitra oprávněno vyžádat úč(19)ast zástupců ostatních ústředních správních úřadů, havarijních, odborných, pohotovostních a jiných služeb, neziskových organizací a sdružení obč(20)anů se záchranářským zaměřením a jiných odborníků v krizovém štábu MV a požadovat souč(21)innost těchto zástupců.
§ 12
Krizový štáb kraje
(1)V rámci koordinač(2)ních orgánů integrovaného záchranného systému se zřizuje u operač(3)ního a informač(4)ního střediska integrovaného záchranného systému kraje krizový štáb kraje, který nepřetržitě zejména a)hodnotí a analyzuje situaci a zpracovává návrhy na opatření pro bezpečb)nostní radu kraje, c)eviduje a posuzuje nasazení sil a prostředků, d)dokumentuje postup při řešení mimořádné události, e)zajišťuje technické a týlové zabezpečf)ení sil a prostředků, g)eviduje a posuzuje pomoc pro ochranu obyvatel postiženého území, h)udržuje a koordinuje spojení s příslušnými operači)ními a informačj)ními středisky integrovaného záchranného systému okresů, krizovými štáby okresů, případně krajů a krizovým štábem Ministerstva vnitra, pokud jsou tyto zřízeny, k)zpracovává informace pro sdělovací prostředky.
(5)Krizový štáb kraje zřizuje ředitel krajského úřadu při krizových stavech nebo při vyhlášeném zvláštním stupni poplachu v rámci kraje a pokud předseda zastupitelstva kraje zabezpeč(6)uje koordinaci záchranných a likvidač(7)ních prací podle §34, odst.2 krizového zákona.
(8)Náč(9)elníkem krizového štábu kraje je řídící důstojník Záchranného sboru Č(10)R.
(11)Krizový štáb kraje tvoří náč(12)elník štábu a další č(13)lenové štábu, odpovídající za č(14)innosti uvedené v odst.1. V zájmu koordinace č(15)inností složek integrovaného záchranného systému je krajský úřad oprávněn vyžádat úč(16)ast zástupců ostatních správních úřadů, havarijních, odborných, pohotovostních a jiných služeb, neziskových organizací a sdružení obč(17)anů se záchranářským zaměřením a jiných odborníků v krizovém štábu kraje a požadovat souč(18)innost těchto zástupců.
§ 13
Krizový štáb okresu
(1)V rámci koordinač(2)ních orgánů integrovaného záchranného systému se zřizuje u operač(3)ního a informač(4)ního střediska integrovaného záchranného systému okresu krizový štáb okresu, který nepřetržitě zejména a)hodnotí a analyzuje situaci a zpracovává návrhy na opatření pro bezpečb)nostní radu okresu, c)eviduje a posuzuje nasazení sil a prostředků, d)dokumentuje postup při řešení mimořádné události, e)zajišťuje technické a týlové zabezpečf)ení sil a prostředků, g)eviduje a posuzuje pomoc pro ochranu obyvatel postiženého území, h)udržuje a koordinuje spojení s ostatními zapojenými operači)ními a informačj)ními středisky integrovaného záchranného systému okresů příslušného kraje, krizovými štáby okresů, případně krizovým štábem příslušného kraje a krizovým štábem Ministerstva vnitra, pokud jsou tyto zřízeny, k)zpracovává informace pro sdělovací prostředky.
(4) Krizový štáb okresu zřizuje přednosta okresního úřadu při krizových stavech nebo při vyhlášeném třetím nebo zvláštním stupni poplachu v rámci kraje nebo pokud přednosta okresního úřadu zabezpečuje koordinaci záchranných a likvidačních prací podle §34, odst.3 krizového zákona.
(5) Náčelníkem krizového štábu okresu je řídící důstojník záchranného sboru okresu.
(6) Krizový štáb okresu tvoří náčelník štábu a další členové štábu, odpovídající za činnosti uvedené v odst.1. V zájmu koordinace činností složek integrovaného záchranného systému je okresní úřad oprávněn vyžádat účast zástupců ostatních správních úřadů, havarijních, odborných, pohotovostních a jiných služeb, neziskových organizací a sdružení občanů se záchranářským zaměřením a jiných odborníků v krizovém štábu okresu a požadovat součinnost těchto zástupců.
ČÁST DRUHÁ
PRAVIDLA SPOLUPRÁCE OPERAČNÍCH STŘEDISEK SLOŽEK INTEGROVANÉHO ZÁCHRANNÉHO SYSTÉMU
§ 14
Příjem tísňových zpráv
(1)Operač(2)ní středisko základní složky integrovaného záchranného systému, které obdrží tísňovou zprávu, ji vyhodnotí a a)pokud řešení mimořádné události náleží do jejich vlastní kompetence složky integrovaného záchranného systému, postupují podle vlastních předpisů a pokud je na místě mimořádné události nutný zásah jiné základní složky integrovaného záchranného systému, vyžádá nasazení jejich sil a prostředků prostřednictvím jejich operačb)ního střediska, c)pokud řešení mimořádné události nenáleží do jejich vlastní kompetence, předají přijaté informace operačd)nímu středisku příslušné základní složky integrovaného záchranného systému, e)pokud se místo mimořádné události nenachází v jejich vlastním územním obvodu, předají přijaté informace operačf)nímu středisku místně příslušné základní složky integrovaného záchranného systému, g)pokud vyžaduje řešení mimořádné situace řízení součh)innosti velitelem zásahu, předají přijaté informace operači)nímu a informačj)nímu středisku integrovaného záchranného systému.
(3)Operač(4)ní střediska případně dispeč(5)erská pracoviště ostatních složek integrovaného záchranného systému předávají informace o vzniku mimořádné události v oblasti jejich působnosti operač(6)nímu a informač(7)nímu středisku integrovaného záchranného systému okresu.
(8)Úč(9)elem spolupráce operač(10)ních středisek složek integrovaného záchranného systému je vzájemná informovanost a koordinované soustředění a vyslání sil a prostředků složek integrovaného záchranného systému nebo poskytnutí jiné pomoci ve prospěch místa nasazení podle požadavků velitele zásahu a dle poplachového plánu integrovaného záchranného systému.
(11)Operač(12)ní střediska složek integrovaného záchranného systému mohou při vyhodnocení situace v závislosti na silách a prostředcích, které mají k dispozici, omezit potřebu jednotlivých velitelů zásahu v rozporu s poplachovým plánem integrovaného záchranného sytému.
§ 15
Varovná hlášení
Operační střediska základních složek integrovaného záchranného systému se navzájem informují o nebezpečích vzniku mimořádných událostí způsobem stanoveným Ministerstvem vnitra. Varovná hlášení z ústřední úrovně na krajskou a z krajské na okresní úroveň si předávají operační a informační střediska integrovaného záchranného systému.
§ 16
Pomoc mezi operačními středisky
(1)Pokud velitel zásahu požádá o pomoc operač(2)ní a informač(3)ní středisko integrovaného záchranného systému okresu, poskytuje toto středisko pomoc v souladu s poplachovým plánem.
(4)Pokud velitel zásahu nebo operač(5)ní a informač(6)ní středisko integrovaného záchranného systému okresu požádají o pomoc operač(7)ní a informač(8)ní středisko integrovaného záchranného systému kraje, poskytuje toto operač(9)ní středisko pomoc v souladu s poplachovým plánem.
(10)Operač(11)ní střediska základních složek integrovaného záchranného systému a operač(12)ní a informač(13)ní střediska integrovaného záchranného systému si navzájem vyměňují informace pro zpracování dokumentace integrovaného záchranného systému a informace dle datové struktury vzájemně sdílených dat stanovených zvláštním předpisem85.
§ 17
Zahraniční pomoc
(1)Pokud operač(2)ní a informač(3)ní středisko integrovaného záchranného systému okresu obdrží žádost o příhranič(4)ní pomoc z území jiného státu poskytne pomoc pokud je to možné nebo pokud to vyplývá z mezinárodní smlouvy a předá informaci na operač(5)ní a informač(6)ní středisko integrovaného záchranného systému kraje.
(7)Pokud operač(8)ní a informač(9)ní středisko integrovaného záchranného systému kraje obdrží žádost o pomoc z území jiného státu poskytne pomoc pokud to vyplývá z mezinárodní smlouvy a informuje ústřední operač(10)ní a informač(11)ní středisko integrovaného záchranného systému. Operač(12)ní a informač(13)ní středisko integrovaného záchranného systému kraje informuje ústřední operač(14)ní a informač(15)ní středisko integrovaného záchranného systému o žádostech o pomoc z území sousedního státu a poskytnutí příhranič(16)ní pomoci okresy.
(17)Pokud ústřední operač(18)ní a informač(19)ní středisko integrovaného záchranného systému obdrží žádost o pomoc z území jiného státu, a vyplývá-li to z mezinárodní smlouvy, poskytne pomoc podle charakteru události bezodkladně.
(20)Pokud to vyplývá z mezinárodní smlouvy, mohou operač(21)ní a informač(22)ní střediska integrovaného záchranného systému při vyhlášení zvláštního stupně poplachu vyžadovat pomoc i ze zahranič(23)í. Ústřední operač(24)ní a informač(25)ní středisko vyžaduje pomoc ze zahranič(26)í po odsouhlasení ministrem vnitra.
ČÁST TŘETÍ
STUPNĚ POPLACHU A ČINNOST PO JEJICH VYHLÁŠENÍ
§ 18
Stupně poplachu
(1)Poplachovým plánem integrovaného záchranného systému jsou stanoveny stupně poplachu, způsob jejich vyhlašování a č(2)innost operač(3)ního a informač(4)ního střediska integrovaného záchranného systému. Stupeň poplachu vychází z potřeby nasazení sil a prostředků složek integrovaného záchranného systému, velikosti a druhu mimořádné události.
(5)V rámci integrovaného záchranného systému se vyhlašují č(6)tyři stupně poplachu:
a)První stupeň je v platnosti, pokud provádění záchranných a likvidačb)ních prací je zvládáno jednou ze složek integrovaného záchranného systému nebo pokud jsou na místě i jiné složky integrovaného záchranného systému a není nutné řídit jejich součc)innost. Podle závažnosti mimořádné události se jednotlivá operačd)ní střediska základních složek integrovaného záchranného systému o mimořádné situaci informují.
e)Druhý stupeň je vyhlašován případě, že provádění záchranných a likvidačf)ních prací je zvládáno základními složkami integrovaného záchranného systému jejichž součg)innost řídí velitel zásahu v místě nasazení a na úrovni operačh)ních středisek základních složek integrovaného záchranného systému probíhá běžná spolupráce s cílem soustředit na místo nasazení dostateči)né množství sil a prostředků.
j)Třetí stupeň je vyhlašován v případě, že k provádění záchranných a likvidačk)ních prací je nutné zapojení základních i ostatních složek vlastního okresu. K řízení součl)innosti velitel zásahu zřizuje štáb velitele zásahu a místo zásahu dělí na úseky. Řídící důstojník Hasičm)ského záchranného sboru okresu může rozhodnout o zřízení krizového štábu integrovaného záchranného systému.
n)Zvláštní stupeň poplachu je vyhlašován k provádění záchranných a likvidačo)ních prací je nutné zapojení základních a ostatních složek integrovaného záchranného systému i z jiných okresů. K řízení součp)innosti velitel zásahu zřizuje štáb velitele zásahu a místo zásahu dělí na bojové úseky a operačq)ní sektory. Likvidace mimořádné události vyžaduje podporu okresního úřadu, kraje nebo Ministerstva vnitra, aktivace krizových štábů na úrovni operačr)ního a informačs)ního střediska integrovaného záchranného systému, bezpečt)nostních rad nebo vyhlášení krizových stavů.
§ 19
Vyhlašování stupňů poplachu a činnosti po jejich vyhlášení
(1)První stupeň poplachu je v platnosti vždy při prvotním vyhlášení poplachu základním složkám integrovaného záchranného systému.
(2)Příslušný vyšší stupeň poplachu vyhlašuje velitel zásahu pro místo zásahu podle druhu a rozsahu mimořádné události nebo operač(3)ní a informač(4)ní středisko integrovaného záchranného systému na základě celkových potřeb z různých míst nasazení složek integrovaného záchranného systému pro dané území.
(5)V odůvodněných případech, kdy je již z oznámení mimořádné události zřejmá potřeba zásahu více složek integrovaného záchranného systému a bude nutné řízení souč(6)innosti velitelem zásahu, může operač(7)ní a informač(8)ní středisko při prvotním vyhlášení poplachu vyhlásit vyšší stupeň poplachu pro místo zásahu.
(9)Pokud vyhlašuje vyšší stupeň poplachu velitel zásahu, oznámí to místně příslušnému operač(10)nímu a informač(11)nímu integrovaného záchranného systému.
(12)Vyhlášení druhého stupně oznamuje operač(13)ní a informač(14)ní středisko integrovaného záchranného systému řídícímu důstojníkovi záchranného sboru okresu.
(15)Z rozhodnutí řídícího důstojníka hasič(16)ského záchranného sboru okresu nebo na základě žádosti velitele zásahu oznamuje operač(17)ní a informač(18)ní středisko integrovaného záchranného systému okresu vyhlášení třetího stupně nebo zvláštního stupně přednostovi okresního úřadu a operač(19)nímu a informač(20)nímu středisku integrovaného záchranného systému kraje.
(21)Při vyhlášení třetího stupně se operač(22)ní a informač(23)ní středisko integrovaného záchranného systému kraje zapojí do soustřeďování potřebných sil a prostředků složek integrovaného záchranného systému, zejména povolává a nasazuje síly a prostředky z ostatních okresů a koordinuje krajskou pomoc postiženému okresu podle poplachového plánu nebo na základě konkrétní žádosti o pomoc.
§ 20
Zvláštní stupeň poplachu
(1)Vyhlášení zvláštního stupně poplachu oznamuje operač(2)ní a informač(3)ní středisko integrovaného záchranného systému okresu všem stálým č(4)lenům bezpeč(5)nostní rady okresu, č(6)lenům stálého krizového štábu, operač(7)nímu a informač(8)nímu středisku kraje a ústřednímu operač(9)nímu a informač(10)nímu středisku.
(11)Při vyhlášení zvláštního stupně poplachu se operač(12)ní a informač(13)ní středisko integrovaného záchranného systému kraje zapojí do likvidace mimořádné situace, zejména povolává a nasazuje síly a prostředky z ostatních okresů a koordinuje krajskou pomoc postiženému okresu a informuje o vyhlášení zvláštního stupně na okrese vedoucího krajského úřadu.
(14)Pokud velitel zásahu požádá o pomoc přednostu okresního úřadu operač(15)ní a informač(16)ní středisko integrovaného záchranného systému okresu:
a)svolá na základě rozhodnutí přednosty okresního úřadu bezpečb)nostní radu okresu a krizový štáb integrovaného záchranného systému, který bude pracovat nepřetržitě a bezprostředně navazovat na čc)innost tohoto střediska, d)vyhlásí na území okresu nebo jeho če)ásti zvláštní stupeň poplachu a oznámí tuto skutečf)nost operačg)nímu a informačh)nímu středisku integrovaného záchranného systému kraje, i)zapojí se do likvidace mimořádné situace, zejména povolává a nasazuje síly a prostředky okresu podle poplachového plánu.
(17)Pokud velitel zásahu nebo přednosta okresního úřadu požádá o pomoc vedoucího krajského úřadu, operač(18)ní a informač(19)ní středisko integrovaného záchranného systému kraje:
a)svolá bezpečb)nostní radu kraje a krizový štáb integrovaného záchranného systému kraje, který bude pracovat nepřetržitě a bezprostředně navazovat na čc)innost tohoto střediska, d)vyhlásí na území kraje nebo jeho če)ásti zvláštní stupeň poplachu a oznámí tuto skutečf)nost ústřednímu operačg)nímu středisku integrovaného záchranného systému, h)zapojí se do likvidace mimořádné situace, zejména povolává a nasazuje krajské síly a prostředky a síly a prostředky z ostatních okresů a koordinuje krajskou pomoc postiženému okresu.
(20)Pokud operač(21)ní a informač(22)ní středisko kraje požádá o pomoc ústřední operač(23)ní středisko, poskytuje toto operač(24)ní středisko pomoc v souladu s ústředním poplachovým plánem.
(25)Pokud velitel zásahu, přednosta okresního úřadu nebo vedoucí krajského úřadu požádají o pomoc ministra vnitra, ústřední operač(26)ní a informač(27)ní středisko integrovaného záchranného systému:
a)svolá krizový štáb ministra, b)vyhlásí na příslušném území zvláštní stupeň poplachu, c)zapojí se do likvidace mimořádné situace, zejména povolává a nasazuje ústřední síly a prostředky a síly a prostředky z ostatních krajů a koordinuje ústřední pomoc postiženému kraji nebo okresu.
Odůvodnění
Návrh vyhlášky MV, kterou se stanoví zásady koordinace složek integrovaného záchranného systému při společném zásahu, pravidla spolupráce operačních středisek základních složek integrovaného záchranného systému, tvorby dokumentace integrovaného záchranného systému a podrobnosti o stupních poplachů a činnostech po jejich vyhlášení je zpracováván na základě zmocnění, uvedené v návrhu § 57 odst.2 zákona č. …./1990 Sb., o krizovém řízení a integrovaném záchranném systému a změně některých zákonů (krizový zákon), k provedení § 33 odst. 5 písm. a) a b):
Jde o první, pracovní znění návrhu vyhlášky, které neprošlo dosud připomínkovým řízením. Návrh vyhlášky je zaměřen na stanovení podrobností v koordinaci složek integrovaného záchranného systému na místě a na úrovni operačního řízení. Návrh je zaměřen na stanovení prioritních úkolů veliteli zásahu pří řízení spolupráce složek Integrovaného záchranného systému na místě zásahu, na organizaci a další struktury řízení zásahu. Návrh vyhlášky stanoví rovněž úkoly dalším řídícím funkcionářům, velitelům nebo vedoucích složek Integrovaného záchranného systému tak, aby koordinace složek integrovaného záchranného systému při společném zásahu byla úspěšná.
V oblasti operačního řízení precizuje návrh vyhlášky stupně poplachu v rámci integrovaného záchranného systému a stanoví činnost a spolupráci operačních středisek hlavních složek integrovaného záchranného systému.
Návrh
Vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů,
o informačním systému pro preventivní a záchranná opatření v oblasti mobilních zdrojů nebezpečí v dopravě
Ministerstvo dopravy a spojů podle § 58 odst. 2 zákona č. / 2000 Sb., o krizovém řízení a integrovaném záchranném systému a změně některých zákonů (krizový zákon) (dále jen ”zákon”) k provedení § 12 odst. 3 zákona stanoví:
§ 1
Rozsah platnosti
(1) Tato vyhláška stanoví způsob zřízení a vedení informačního systému pro preventivní a záchranná opatření v oblasti mobilních zdrojů nebezpečí v dopravě (dále jen ”dopravní informační systém”) a náležitosti podkladů poskytovaných pro dopravní informační systém.
(2) Tato vyhláška se vztahuje na přepravu nebezpečných věcí ve veřejné silniční dopravě1), ve veřejné železniční dopravě2), v obchodní letecké dopravě3) a ve veřejné vodní dopravě4).
(3) Tato vyhláška se nevztahuje na dopravu nebezpečných věcí:
(4) prováděnou ozbrojenými silami, bezpečnostními a záchrannými sbory
(5) nebezpečných věcí prováděnou občany pro vlastní potřebu.
§ 2
Základní pojmy
(1)) Nebezpečnou věcí jsou látky a předměty, pro jejichž vlastnosti může být jejich přepravou ohrožena bezpečnost osob a věcí nebo ohroženy složky životního prostředí, vymezené mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů 5).
(2) Dopravcem se rozumí provozovatel silniční dopravy1), provozovatel dráhy celostátní a regionální2), provozovatel obchodní letecké dopravy3) a provozovatel veřejné vodní dopravy4).
(3) Závažnou havárií se rozumí takový únik nebezpečných látek, vedoucí k ohrožení lidského zdraví nebo životního prostředí nebo s možností vzniku poškození lidského zdraví nebo životního prostředí.
_________
?1 1) zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění zákona č. 38/1995 Sb, a zákona č. 304/1997 Sb.,
?2 2) zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách,
?3 3) zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů,
?4 4) zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě,
?5 5) Úmluva o mezinárodní železniční dopravě (COTIF), vyhlášená pod č. 8/1985 Sb., Řád pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečného zboží - RID, ve znění pozdějších změn a doplnění, Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR), vyhlášená pod č. 64/1987 Sb.,ve znění pozdějších změn a doplnění, Úmluva o mezinárodním civilním letectví, vyhlášená pod č. 147/1974 Sb., Příloha 18 Bezpečná přeprava nebezpečných zásilek letecky, Mezinárodní úmluva o bezpečnosti lidského života na moři (SOLAS) 1974 a Protokol 1978 k Mezinárodní úmluvě o bezpečnosti lidského života na moři, 1974, oznámené v částce. 52 Sb., ročník 1995.
Požadavky na provozování dopravního informačního systému
§ 3
(1) Dopravní informační systém provozuje Ministerstvo dopravy a spojů (dále jen ”ministerstvo”) jako elektronický informační systém, který musí být zajištěný technickými a programovými prostředky. Je určený pro omezený přístup uživatelů s kontrolou přístupových práv, přičemž každý uživatel vybavený určitými přístupovými právy, odpovídá za to, že údaje z dopravního informačního systému nebudou použity pro jiné účely, než stanoví zákon.
?6 (2) Dopravní informační systém musí být provozován tak, aby přístup k údajům získal jen oprávněný uživatel. Přístupová práva uděluje a odnímá ministerstvo. Bezpečnost dopravního informačního systému musí tvořit systém opatření zejména z oblasti
?7 počítačové a komunikační bezpečnosti,
?8 personální bezpečnosti,
?9 administrativní bezpečnosti a organizačních opatření.
?10 (3) Přístup k dopravnímu informačnímu systému může ministerstvem určený uživatel umožnit pouze osobě, která tento přístup nezbytně potřebuje k výkonu své činnosti. Uživatel odpovídá za dodržování opatření, kterými je zabezpečována bezpečnost dopravního informačního systému, včetně odpovědnosti za ochranu jednotlivých dat použitých z dopravního informačního systému.
?11 (4) Informace a údaje, jejichž případné zneužití by mohlo vést k ohrožení života, majetku, životního prostředí nebo podnikatelských zájmů právnických osob nebo podnikajících fyzických osob, musí být bezpečně chráněny pro případ neoprávněného nakládání technickými a organizačními opatřeními. Zjistí-li uživatel, že došlo k neoprávněnému nakládání s informacemi a údaji, které svými následky může způsobit porušení ochrany dat, oznámí tuto skutečnost neprodleně písemně ministerstvu. Neoprávněným nakládám se také rozumí poskytnutí přístupového jména hesla třetím osobám nebo zveřejnění dat z dopravního informačního systému bez souhlasu ministerstva.
§ 4
(1) Dopravní informační systém musí zajistit tyto základní informace a) přehled platných obecně závazných právních předpisů a mezinárodních smluv, které stanoví podmínky pro přepravu nebezpečných věcí, včetně jejich obsahu,
b) přehled míst pro schvalování a zkoušení obalů pro přepravu nebezpečných věcí,
c) přehled vydaných certifikátů na obaly pro přepravu nebezpečných věcí,
d) přehled správních úřadů, které vydávají povolení k přepravě nebezpečných věcí,
e) přehled doporučení mezinárodních organizací pro podporu snižování rizik při dopravě nebezpečných věcí,
f) o závažných haváriích při dopravě nebezpečných věcí.
(2) Přehledy o vydaných povoleních pro přepravu nebezpečných věcí, o jednotlivých přepravách nebezpečných věcí na území České republiky, o příčinách závažných havárií nebezpečných věcí při dopravě, seznamy silničních vozidel a řidičů, způsobilých k přepravě nebezpečných věcí 1) a údaje z krizových plánů pro řešení možných rizik v požadované formě a v určeném časovém rozmezí mohou být přístupné jen uživatelům základních složek integrovaného záchranného systému a vybraným zaměstnancům okresních a krajských úřadů, které určí ministerstvo v dohodě s Ministerstvem vnitra.
§ 5
Náležitosti podkladů pro dopravní informační systém
?12 (1) Před každým provedením přepravy nebezpečných věcí je dopravce povinen poskytnout ministerstvu tyto údaje:
?13 a) ve veřejné silniční dopravě
1. místo odeslání a odesílatele zásilky,
2. místo určení a příjemce zásilky,
3. datum odjezdu silniční vozidla,
4. druh a počet vozidel,
5. hmotnost zásilky [v kg],
6. druh obalu,
7. UN kód,
8. kilometrickou vzdálenost,
9. datum dodání,
10. číslo povolení k přepravě,
11. vnitrostátní trasu přepravy s uvedením čísla pozemní komunikace,
b) ve veřejné železniční dopravě
1. stanici odesílací (pohraniční přechodovou stanici),
2. datumu odjezdu vozové zásilky,
3. druh a počet nákladních vozů,
4. hmotnost zásilky [ v kg],
5. první vlakotvornou stanici,
6. poslední vlakotvornou stanici,
7. kilometrickou vzdálenost,
8. UN kód,
9. druh obalu,
10. stanice určení(pohraniční přechodová stanice),
11. datum dodání,
12. odesílatele a příjemce zásilky.
?14 (2) Ve vnitrozemské vodní dopravě a v obchodní letecké dopravě údaje o přepravě poskytují příslušné správní úřady na základě oznámení dopravce. Oznámení musí obsahovat tyto údaje:
1. místo odeslání,
2. místo určení,
3. datum odeslání,
4. druh obalu,
5. UN kód,
6. datum dodání,
7. hmotnost zásilky [v kg].
?15 (3) Podklady podle odstavce 1 poskytují dopravci ministerstvu v elektronické nebo písemné podobě u každé přepravy nebezpečných věcí 24 hodin před každým provedením přepravy. V případě značného rozsahu dat nebo pravidelné dopravy způsob a termíny předávání údajů dohodne dopravce s ministerstvem. Povinnost poskytnout potřebné podklady a údaje pro dopravní informační systém se vztahuje na silniční přepravu nebezpečné věci v množstvích které stanoví zvláštní předpis 6).
?16 _______
?17 6) vyhláška č. 187/1994 Sb., kterou se provádí zákon o silniční dopravě, ve znění vyhlášky č. 48/1998 Sb, a vyhlášky č. 49/1998 Sb.
?18 § 6
?19 Hlášení závažných havárií
?20 Údaje o vzniku závažné havárie ministerstvu poskytuje operační a informační středisko integrovaného záchranného systému. V oznámení uvede
?21 místo a doba trvání havárie,
?22 druh a příčina havárie,
?23 údaje o množství úniku nebezpečné látky,
?24 název a třídu nebezpečné látky,
?25 rizika ohrožení.
?26 § 7
Spolupráce v oblasti prevence
(1) Ministerstvo spolupracuje s ostatními správními úřady při hodnocení preventivních a záchranných opatření v oblasti mobilních zdrojů nebezpeční. V rozsahu nezbytně nutném pro plnění součinnostních úkolů jim poskytuje vybrané údaje z dopravního informačního systému.
(2) Pro účely záchranných prací při likvidaci závažné havárie okresní úřady poskytují ministerstvu údaje o dopravci v silniční dopravě, počtu a druhu nákladních silničních vozidel způsobilých k přepravě nebezpečných věcí, a údaje o řidičích, způsobilých k přepravě nebezpečných věcí.
(3) Ministerstvo může, na základě sjednaných smluvních podmínek o vzájemné spolupráci, umožnit přístup k základní části dopravního informačního systému (§ 4 odst. 1) pro vědecké ústavy, vysoké školy, autorizované zkušebny a jiné právnické osoby, zejména podnikající ve výrobě a dopravě nebezpečných věcí.
§ 8
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem1. července 2000.
Důvodová zpráva
Navrženým zákonem je stanovena povinnost Ministerstva dopravy a spojů zabezpečovat pro potřebu správních orgánů a složek integrovaného záchranného systému celostátní informační systém pro preventivní a záchranná opatření v oblasti mobilních zdrojů nebezpečí. Tuto povinnost lze naplňovat pouze při zajišťování sběru a vyhodnocování potřebných podkladů a údajů od příslušných dopravců a od dotčených správních úřadů.
K jednotlivým ustanovením:
K § 1
Ustanovení vyhlášky se bude vztahovat pouze na přepravu nebezpečného zboží, kterou provádějí veřejní dopravci pro cizí potřebu. Nevztahuje se na přepravu nebezpečného zboží pro vlastní potřebu občanů, pro potřeby ozbrojených sil a ozbrojených sborů. Tyto přepravy informační systém sledovat nebude.
K § 2
Pro účely vyhlášky se stanoví pojmy nebezpečná věc, dopravce a závažná havárie.
K § 3 a 4
Dopravní informační systém bude provozován jako neveřejný a poskytování údajů bude vázáno na udělení přístupového jména a hesla.
Dopravní informační systém bude poskytovat tři základní druhy informací o
a) podmínkách pro přepravu nebezpečného zboží t.j. aktuální obsah právních předpisů, přehledy o schválených typech obalů pro přepravu nebezpečného zboží a podobně,
b) uskutečněných přepravách nebezpečného zboží podle jednotlivých druhů dopravy s možností výběrů dat místa, trasy, doby, nejčastěji přepravované látky atd.,
c) únicích nebezpečných látek v důsledku nehod nebo havárií s možností výběru dat místa, doby, nejčastěji přepravované látky, příčin atd.
Z hlediska ochrany dat je nutné respektovat zájmy dopravce, aby k těmto informacím měli přístup jen určení zaměstnanci správních úřadů a záchranných sborů a zabránit tak jejich případnému zneužití. Rovněž je nutné chránit informace o přepravě nebezpečných látek, zejména radioaktivních nebo výbušin před nepovolanými osobami. V takovém případě bude okruh uživatelů vymezen velmi pečlivě jak z hlediska zájmů dopravce, tak zájmů bezpečnosti a veřejného pořádku. Proto tyto údaje budou soustředěny odděleně mimo základní (obecnou) část a ke zvláštní části budou mít přístup jen osoby, zvlášť k tomu určené.
K § 5
Pro identifikaci možných zdrojů rizik v dopravě a pro výběr tras a jiných opatření, která mají přispět k minimalizaci rizik při přepravě nebezpečných věcí, je nutný přehled o skutečných přepravách a trasách přepravy nebezpečných věcí, a to ve velkých objemech. V současné době není možno evidovat všechny přepravy a navíc, statistická evidence není v současnosti předepsána.
Proto byly analyzovány možnosti a hledány takové formy sběru podkladů, které by mohly získání potřebných informací částečně umožnit, aby usnadnily přípravu odpovídajících opatření i kontrol rizikových přeprav, popřípadě poskytly resortu podklady pro koncipování dalšího postupu.
Na základě zkušeností z přepravy zvlášť nebezpečných látek, podléhajících povolení, budou pro ohlašování vybrány ty látky, které jsou považovány za nejvíce rizikové. Seznam takových látek například pro silniční dopravu stanoví příloha vyhlášky č. 187/1994 Sb., která stanoví také limity hmotnosti jednotlivých nebezpečných látek. Přepravci i dopravci jsou s tímto seznamem obeznámeni. Odhad předpokládaného množství ohlašovaných přeprav není, je znám pouze počet platných povolení. Nejvíce povolení bylo vydáno na chlor, chybějí ale informace o četnosti a objemech jednotlivých přeprav. Z těchto důvodů současné přehledy nejvíce rizikových tras přepravy nebezpečných věcí jsou nepřesné a neúplné.
Podklady a údaje pro dopravní informační systém budou získávány pouze v nezbytném rozsahu. Nebudou požadovány údaje, které zpracovávají správní úřady v rámci své běžné činnosti. Dopravci budou poskytovat nezbytné informace o přepravě nebezpečné věci. Sledování těchto v dopravním informačním systému má preventivní účel a údaje převážně slouží potřebám okresních úřadů a záchrannému sboru. Navrhuje se, aby dopravce ohlásil přepravu nejpozději 24 hodin před jejím zahájením.Vyhláška stanoví náležitosti, které údaje bude dopravce poskytovat.
V letecké a ve vnitrozemské vodní dopravě je systém povolování přeprav nebezpečných věcí předepsán pro všechny třídy nebezpečných věcí. V letecké dopravě evidenci a přehled o přepravách vede ministerstvo. Ve vnitrozemské vodní dopravě evidenci povolení vede Státní plavební správa.
K § 6
Dopravní informační systém bude poskytovat přehledy o haváriích s únikem nebezpečných látek. Tyto údaje budou sloužit ke sledování rizikových míst s častým výskytem nehod atd. Podklady budou poskytovat složky IZS.
K § 7
Vyhláška vymezuje také okruh spolupráce, která je nezbytná mezi ministerstvem a jinými správními úřady, dopravci, výrobci nebezpečných látek, zkušebnami, vědeckými ústavy a vysokými školami, které se podílejí na výměně zkušeností a informací.
K § 8
Navrhuje se účinnost vyhlášky.
Výpis
ZÁKON č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona č. 34/1970 Sb., zákona č. 60/1988 Sb., zákona č. 173/1989 Sb., zákonného opatření č. 9/1990 Sb., zákona č. 126/1990 Sb., zákona č. 203/1990 Sb., zákona č. 288/1990 Sb., zákonného opatření č. 305/1990 Sb., zákona č. 575/1990 Sb., zákona č. 173/1991 Sb., zákona č. 283/1991 Sb., zákona 19/1992, zákona č. 23/1992, zákona č. 103/1992 Sb., zákona č. 167/1992 Sb., zákona č. 239/1992 Sb., zákonného opatření č. 350/1992 Sb., zákona č. 358/1992 Sb., zákona č. 359/1992 Sb., zákona č. 474/1992 Sb., zákona č. 548/1992 Sb., zákona č. 21/1993 Sb., zákona č. 166/1993 Sb., zákona č. 285/1993 Sb., zákona č. 47/1994 Sb., zákona č. 89/1995 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., zákona č. 135/1996 Sb., zákona č. 272/1996 Sb., zákona č. 152/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 148/1998 Sb.
(s vyznačením navrhovaných změn)
§ 12
(1) Ministerstvo vnitra je ústředním orgánem státní správy pro vnitřní věci, zejména pro
a) veřejný pořádek a další věci vnitřního pořádku a bezpečnosti ve vymezeném rozsahu, včetně dohledu na bezpečnost a plynulost silničního provozu,
b) jména a příjmení, matriky, státní občanství, občanské průkazy, hlášení pobytu a evidenci obyvatel,
c) sdružovací a shromažďovací právo a povolování organizací s mezinárodním prvkem,
d) veřejné sbírky,
e) archivnictví,
f) zbraně a střelivo,
g) požární ochranu,
h) cestovní doklady, povolování pobytu cizinců a postavení uprchlíků,
i) územní členění státu,
j) státní hranice, jejich vyměřování, udržování a vedení dokumentárního díla,
k) státní symboly.,
l) krizové řízení, civilní nouzové plánování, ochranu obyvatelstva, civilní ochranu a integrovaný záchranný systém.
(2) Ministerstvo vnitra zajišťuje telekomunikační síť Policie České republiky a metodicky usměrňuje šifrovou službu. Ministerstvo vnitra zajišťuje komunikační sítě pro Policii České republiky, složky integrovaného záchranného systému a územní orgány státní správy.
(3) Ministerstvo vnitra zajišťuje spolupráci v rámci mezinárodní organizace Interpol.
§ 16
(1) Ministerstvo obrany je ústředním orgánem státní správy zejména pro
a) zabezpečování obrany České republiky,
b) řízení Armády České republiky,
c) civilní ochranu správu vojenských újezdů,
d) zrušeno
e) správu vojenských újezdů.
(2) Ministerstvo obrany jako orgán pro zabezpečování obrany
a) se podílí na zpracování návrhu vojenské obranné politiky státu,
b) připravuje koncepci operační přípravy státního území,
c) navrhuje potřebná opatření k zajištění obrany státu vládě České republiky, Radě obrany České republiky a prezidentu České republiky,
d) koordinuje činnost ústředních orgánů, správních orgánů a orgánů samosprávy a právnických osob důležitých pro obranu státu při přípravě k obraně,
e) řídí vojenskou zpravodajskou službu a vojenské obranné zpravodajství,
f) zabezpečuje nedotknutelnost vzdušného prostoru České republiky a koordinaci vojenského letového provozu s civilním letovým provozem,
g) organizuje a provádí opatření k mobilizaci Armády České republiky, k vedení evidence občanů podléhajících branné povinnosti a k vedení evidence věcných prostředků, které budou za branné pohotovosti poskytnuty pro potřeby Armády České republiky,
h) povolává občany České republiky k plnění branné povinnosti.,
i) podílí se na činnostech mezinárodních organizací ve prospěch míru řízením účasti ozbrojených sil České republiky na mírových operacích a záchranných a humanitárních akcích.
(3) Ministerstvo obrany v rámci evropských bezpečnostních struktur organizuje součinnost s armádami jiných států.
Výpis
ZÁKON č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, ve znění zákona č. 49/1982 Sb., zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 23/1992 Sb. a zákona č. 114/1995 Sb.
(s vyznačením navrhovaných změn)
§ 18
Řízení ochrany před povodněmi
(1) Ochranu před povodněmi zabezpečují tyto povodňové orgány
a) orgány obcí, v hlavním městě Praze orgány městských částí,
b) okresní úřady, v hlavním městě Praze Magistrátní úřad hlavního města Prahy,
c) ministerstvo.
(2) Po dobu povodně ochranu zabezpečují tyto povodňové orgány:
a) povodňové komise obcí, v hlavním městě Praze orgány městských částí,
b) povodňové komise okresů,
c) povodňové komise ucelených povodí,
d) ústřední povodňová komise České republiky (dále jen "ústřední povodňová komise").
Oprávnění a povinnosti povodňových orgánů v případě vyhlášení stavu nebezpečí a nouzového stavu přecházejí na orgány krizového řízení podle zvláštního právního předpisu 5a).
(3) Ústřední řízení ochrany před povodněmi a výkon dozoru nad ní přísluší ministerstvu. Ústřední řízení záchranných povodňových prací, pokud je provádějí sbory požární ochrany, přísluší ministerstvu vnitra České republiky ve spolupráci s Civilní obranou České republiky. Ochranu před povodněmi v celém rozsahu připravují, organizují, řídí, kontrolují a činnost ostatních účastníků ochrany před povodněmi koordinují ve svých územních obvodech příslušné povodňové orgány.
(4) Povodňovou komisi obce zřizuje obecní rada k plnění úkolů uložených předpisy o ochraně před povodněmi, je-li v jejich územních obvodech možnost povodní. Předsedou povodňové komise je starosta obce. Povodňová komise obce je podřízena povodňové komisi okresu. Pokud při povodni převezme řízení ochrany povodňová komise okresu, provádí povodňová komise obce vlastní opatření podle pokynů okresní komise.
(5) Povodňovou komisi okresu zřizuje přednosta okresního úřadu. Předsedu a další členy komise jmenuje z pracovníků okresního úřadu a zástupců orgánů a organizací, které jsou způsobilé k provádění opatření, popřípadě pomoci při ochraně před povodněmi. Předsedou povodňové komise je přednosta okresního úřadu. Povodňové komise okresů jsou podřízeny povodňové komisi uceleného povodí.
(6) Povodňovou komisi uceleného povodí zřizuje ministerstvo v dohodě s ministerstvem vnitra České republiky a Civilní obranou České republiky. Předsedou povodňové komise je ředitel krajského úřadu určený ministerstvem v dohodě s Ministerstvem vnitra. Povodňové komise ucelených povodí jsou podřízeny ústřední povodňové komisi.
(7) Povodňová komise uceleného povodí řídí, kontroluje a koordinuje ochranu před povodněmi v době povodně, ohrožující území více okresů, pokud povodňové komise okresů vlastními silami a prostředky nestačí činit potřebná opatření.
(8) Ústřední povodňovou komisi zřizuje vláda České republiky, která též schvaluje její statut. Předsedou je ministr životního prostředí České republiky a místopředsedou ministr vnitra České republiky.
(9) Ústřední povodňová komise řídí, kontroluje a koordinuje v celém rozsahu ochranu před povodněmi v době povodně, ohrožující rozsáhlá území, pokud povodňové komise ucelených povodí vlastními silami a prostředky nestačí činit potřebná opatření.
(10) Povodňové orgány mohou v době povodně činit opatření a vydávat příkazy na ochranu před povodněmi. Tyto příkazy nejsou rozhodnutími podle správního řádu.
(11) Orgány státní správy a jiné orgány jsou povinny povodňovým orgánům pomáhat při zajišťování ochrany před povodněmi.
5a) Zákon č. …/2000 Sb., o krizovém řízení a integrovaném záchranném systému a změně některých zákonů (krizový zákon).
Výpis
ZÁKON č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 137/1982 Sb., zákona č. 103/1990 Sb., zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 262/1992 Sb., zákona č. 43/1994 Sb., zákona č. 19/1997 Sb. a zákona č. 83/1998 Sb.
(s vyznačením navrhovaných změn)
§ 2
(1) Územní plánování zahrnuje tyto úkoly a činnosti:
a) stanoví limity využití území,
b) reguluje funkční a prostorové uspořádání území,
c) určuje nutné asanační, rekonstrukční nebo rekultivační zásahy do území a stanoví způsob jeho dalšího využití,
d) vymezuje chráněná území, chráněné objekty, oblasti klidu a ochranná pásma, pokud nevznikají podle zvláštních předpisů jinak, a zabezpečuje ochranu všech chráněných území, chráněných objektů, oblastí klidu a ochranných pásem,
e) určuje zásady a podmínky pro věcnou a časovou koordinaci místně soustředěné výstavby jednoho nebo více stavebníků,
f) posuzuje a hodnotí územně technické důsledky připravovaných staveb a jiných opatření v území a navrhuje nezbytný rozsah staveb a opatření, které podmiňují jejich plné využití,
g) řeší umístění staveb, stanoví územně technické, urbanistické a architektonické zásady pro jejich projektové řešení a realizaci,
h) navrhuje využití zdrojů a rezerv území pro jeho společensky nejefektivnější urbanistický rozvoj,
i) vytváří podklady pro tvorbu koncepcí výstavby a technického vybavení území,
j) navrhuje pořadí výstavby a využití území,
k) navrhuje územně technická a organizační opatření nezbytná k dosažení optimálního uspořádání a využití území.,
l) vymezuje území dotčená požadavky civilní ochrany.
(2) Územní plánování vychází z poznatků přírodních, technických a společenských věd, z vlastních průzkumů a rozborů řešeného území, jakož i z dalších podkladů, které byly pro řešené území zpracovány.
(3) Základními nástroji územního plánování jsou územně plánovací podklady, územně plánovací dokumentace a územní rozhodnutí.
§ 87
Nezbytné úpravy
(1) Vyžaduje-li to veřejný zájem z důvodů hygienických, bezpečnostních, požárních, civilní ochrany, provozních, ohrožení životního prostředí a estetických, nařídí stavební úřad provedení nezbytných úprav na stavbě vlastníku stavby nebo na stavebním pozemku vlastníku tohoto pozemku. Nařízené úpravy je vlastník stavby nebo pozemku povinen provést na svůj náklad.
(2) Ustanovení odstavce 1 platí přiměřeně i pro terénní úpravy, práce a zařízení podle tohoto zákona.
(3) Nevyžaduje-li nezbytná úprava, která má být nařízena, dokumentaci nebo jiné podklady, uloží stavební úřad vlastníku stavby nebo stavebního pozemku provedení úpravy a stanoví rozsah, způsob, podmínky a lhůtu jejich provedení.
(4) Vyžaduje-li provedení nezbytné úpravy dokumentaci nebo jiné podklady, uloží stavební úřad vlastníku stavby nebo stavebního pozemku jejich předložení ve stanovené lhůtě a rozsahu; nesplní-li vlastník tuto povinnost, opatří stavební úřad potřebnou dokumentaci nebo jiné podklady na jeho náklad. Po jejich předložení (opatření) stavební úřad nařídí nezbytnou úpravu a stanoví podmínky a lhůtu jejího provedení. Stavbu nebo její část, ve které byly dokončeny nařízené nezbytné úpravy, lze užívat jen na základě kolaudačního rozhodnutí, pokud stavební úřad od jejich kolaudace neupustil.
V ý p i s
ZÁKON č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů
(s vyznačením navrhovaných změn)
§ 24
(1) Ministerstvo vnitra jako ústřední orgán státní správy na úseku požární ochrany
a) řídí výkon státní správy na úseku požární ochrany.
b) vypracovává koncepci organizace a rozvoje požární ochrany,
c) vykonává státní požární dozor a ve vztahu k okresním úřadům kontroluje výkon státního požárního dozoru,
d) zabezpečuje ve spolupráci s hasičskými záchrannými sbory okresů sestavení podkladů pro financování vybrané požární techniky, vybraných věcných prostředků požární ochrany a vybraných staveb,
e) zabezpečuje ve spolupráci s Ministerstvem financí uvolňování účelově vázaných finančních prostředků ze státního rozpočtu na pořízení investičního majetku pro hasičské záchranné sbory okresů,
f) stanoví koncepci rozvoje Hasičského záchranného sboru České republiky a jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí určených požárním poplachovým plánem okresu k zásahům mimo svůj územní obvod (dále jen ”vybrané obce”),
g) předkládá Ministerstvu financí návrh účelové dotace ze státního rozpočtu České republiky pro hasičské záchranné sbory okresů a pro vybrané obce,
h) řídí odbornou přípravu na úseku požární ochrany,
i) usměrňuje pro odborné stránce výkon služby v jednotkách požární ochrany,
j) zabezpečuje výzkum a vývoj na úseku požární ochrany,
k) stanoví postup zjišťování příčin vzniku požárů a v závažných případech se na zjišťování těchto příčin zúčastňuje; zpracovává rozbory příčin vzniku požárů,
l) stanoví zaměření preventivně výchovné, propagační a ediční činnosti a podílí se na jejím zabezpečování,
m) v dohodě s Ministerstvem obrany organizuje požární ochranu pro období branné pohotovosti státu a řídí činnost na tomto úseku,
n) na vyžádání okresního úřadu poskytuje odbornou pomoc při posuzování dokumentace staveb zvláštního významu.
(2) Ministerstvo vnitra je oprávněno stanovit technické podmínky požární ochrany staveb a technologií, podmínky požární bezpečnosti výrobků a činností, u nichž hrozí nebezpečí vzniku požárů a technické podmínky požární techniky, věcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení.
(2) Ministerstvo vnitra zřizuje vzdělávací zařízení k plnění úkolů odborné a fyzické přípravy a technická zařízení k plnění úkolů na úseku technického zabezpečení požární ochrany a úkolů stanovených zvláštními právními předpisy 2a).
__________________
2a)Např. zákon č..../2000 Sb., o krizovém řízení a integrovaném záchranném systému a změně některých zákonů (krizový zákon), zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výroby a o změně a doplnění některých zákonů”.
ČÁST TŘETÍ
HASIČSKÝ ZÁCHRANNÝ SBOR ČESKÉ REPUBLIKY
ODDÍL PRVNÍ
Postavení a organizace Hasičského záchranného sboru České republiky
ČÁST TŘETÍ
ZÁCHRANNÝ SBOR ČESKÉ REPUBLIKY
ODDÍL PRVNÍ
Postavení a organizace Záchranného sboru České republiky
§ 43
(l) Hasičský záchranný sbor České republiky tvoří ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky, vzdělávací a technické zařízení Ministerstva vnitra, hasičské záchranné sbory okresů, Hasičský záchranný sbor hlavního města Prahy a hasičské záchranné sbory měst Bran, Ostravy a Plzně.
(2) Základním posláním Hasičského záchranného sboru České republiky je chránit život a zdraví občanů a majetek před požáry a poskytovat účinnou pomoc při živelnýích pohromách a jiných mimořádných událostech.
(3) Hasičský záchranný sbor České republiky je budován podle zásady nadřízenosti a podřízenosti. Ministr vnitra je představeným příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky.
§ 44
(1) Úkoly Ministerstva vnitra na úseku požární ochrany plní ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky, které je součástí Ministerstva vnitra. V čele tohoto ředitelství je vrchní požární rada České republiky, kterého jmenuje do funkce a odvolává ministr vnitra.
(2) K plnění úkolů odborné a fyzické přípravy a k plnění úkolů uvedených v § 24 odst. 2 zřizuje Ministerstvo vnitra vzdělávací a technická zařízení.
(3) Úkoly uvedené v § 45 plní hasičský záchranný sbor okresu zřízený okresními úřadem. Hasičské záchranné sbory okresů jsou příspěvkovými organizacemi.
(4) Okresní požární rada je ředitelem hasičského záchranného sboru okresu. Zástupce okresního požárního rady je zástupcem ředitele hasičského záchranného sboru okresu.
§ 45
(1) Hasičský záchranný sbor okresu
a) připravuje podklady pro výkon státní správy na úseku požární ochrany,
b) hasí požáry a poskytuje pomoc při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech; při tom se řídí požárním poplachovým plánem okresu,
c) provádí v rozsahu stanoveném Ministerstvem vnitra odbornou přípravu zejména velitelů jednotek hasičských záchranných sborů podniků, velitelů a strojníků jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí, velitelů a strojníků jednotek sborů dobrovolných hasičů podniků a preventistů požární ochrany obcí,
d) organizuje a provádí preventivně výchovnou a propagační činnost na úseku požární ochrany,
e) poskytuje odborné, pohotovostní a další služby nebo práce (§ 97).
(2) Hasičský záchranný sbor okresu je řízen okresním úřadem; v otázkách výkonu služby na úseku požární ochrany je řízen Ministerstvem vnitra. Ministerstvo vnitra kontroluje, jak hasičský záchranný sbor okresu plní své úkoly na úseku požární ochrany.
§ 43
(1) Základním posláním Záchranného sboru České republiky je chránit život, zdraví a majetek před požáry a škodlivými účinky jiných mimořádných událostí a plnit úkoly stanovené zvláštním právním předpisem,4a).
______________
4a) Zákon č. ....../2000 Sb., o krizovém řízení a integrovaném záchranném systému a změně některých zákon (krizový zákon).
(2) Záchranný sbor České republiky tvoří ředitelství Záchranného sboru České republiky, záchranné sbory okresů, Záchranný sbor hlavního města Prahy a záchranné sbory měst Brna, Ostravy a Plzně.
§ 44
(1) Ředitelství Záchranného sboru České republiky je součástí Ministerstva vnitra a plní úkoly uložené Ministerstvu vnitra tímto zákonem a úkoly ke koordinaci příprav na krizové situace, které nesouvisí s obranou státu, civilnímu nouzovému plánování, ochraně obyvatelstva, civilní ochraně a integrovanému záchrannému systému uložené Ministerstvu vnitra zvláštním právním předpisem 4a). V čele tohoto ředitelství Záchranného sboru České republiky jsou vzdělávací a technická zařízení Ministerstva vnitra (§ 24 odst. 2.
(2) Záchranný sbor České republiky je organizován podle zásady nadřízenosti a podřízenosti. Ministr vnitra je představeným příslušníků Záchranného sboru České republiky.
(3) Celkové početní stavy Záchranného sboru České republiky stanoví vláda.
Organizaci a početní stavy ředitelství Záchranného sboru České republiky stanoví ministr vnitra. Organizaci a početní stavy Záchranného sboru hlavního města Prahy, záchranných sborů měst Brna, Ostravy a Plzně a záchranných sborů okresů stanoví vrchní ředitel Záchranného sboru České republiky po projednání s přednosty okresních úřadů.
§ 45
Záchranný sbor okresu
(1) Záchranný sbor okresu
a) připravuje podklady pro výkon státní správy na úseku požární ochrany, krizového řízení, ochrany obyvatel a civilní ochrany,
b) hasí požáry a poskytuje pomoc při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech, přičemž se řídí požárním poplachovým plánem okresu,
c) provádí v rozsahu stanoveném Ministerstvem vnitra odbornou přípravu zejména velitelů jednotek hasičských záchranných sborů podniků, velitelů a strojníků jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí, velitelů a strojníků jednotek dobrovolných hasičů podniků a preventistů požární ochrany obcí,
d) organizuje a provádí preventivně výchovnou a propagační činnost,
e) plní úkoly na úseku integrovaného záchranného systému,
f) poskytuje odborné, pohotovostní a další služby nebo práce uvedené v § 9.
(2) Okresní úřad zřizuje a řídí záchranný sbor okresu;, v otázkách výkonu sluižby je tento sbor řízení Ministerstvem vnitra. Ministerstvo vnitra kontroluje, jak záchranný sbor okresu plní své úkoly na úseku požární ochrany, krizového řízení, ochrany obyvatel a civilní ochrany.
(3) Okresní požární rada je ředitelem záchranného sboru okresu. Zástupce okresního požárního rady je zástupcem ředitele záchranného sboru okresu.
§ 46
(1) Vláda určí celkové početní stavy příslušníky Hasičského záchranného sboru České republiky.
(2) Organizaci a početní stavy ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky stanoví ministr vnitra. Organizaci a početní stavy hasičských záchranných sborů okresů stanoví vrchní požární rada České republiky po projednání s přednostou okresního úřadu.
§ 47a
Zdravotní způsobilost
(1) Zdravotní způsobilost občana při vstupní prohlídce zjišťuje a posudek o ní vydává posuzující lékař, jímž je lékař zařízení závodní preventivní péče.
(2) Posudek o zdravotní způsobilosti se vydává na základě výpisu ze zdravotnické dokumentace registrujícího praktického lékaře, výsledku lékařského vyšetření, popřípadě dalších potřebných vyšetření.
(3) Ministerstvo vnitra stanoví v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví vyhláškou podrobnosti o způsobu zjišťování zdravotní způsobilosti včetně stanovení nemocí, vad nebo stavů, které vylučují zdravotní způsobilost.
§ 57b
Odchodné
(1) Při skončení pracovního poměru příslušníka náleží tomuto příslušníkovi odchodné, jestliže a) u něho dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů podle § 46 odst.1 písm. d) zákoníku práce, nebo dohodou z týchž důvodů, nebo b) je starší 45 let, jeho pracovní poměr trval po dobu nejméně 8 let a k rozvázání pracovního poměru u něho dochází jinak než
1. výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů podle § 46 odst. 1 písm. e) a f) zákoníku práce,
2. okamžitým zrušením z důvodů podle § 53 odst. 1 zákoníku práce, nebo
3. okamžitým zrušením z důvodu odnětí hodnosti podle § 52 tohoto zákona.
(2) Základní výše odchodného činí dvojnásobek průměrného měsíčního výdělku 4a) příslušníka. Za každý ukončený rok trvání pracovního poměru příslušníka se základní výše odchodného zvyšuje o jednu polovinu jeho průměrného měsíčního výdělku. Celková výše odchodného však nesmí přesáhnout šestinásobek průměrného měsíčního výdělku.
(3) Do doby trvání pracovního poměru příslušníka, rozhodne pro nárok na odchodné a jeho výši, se nezapočte doba a) vojenské základní (náhradní) služby a civilní služby, b) výkonu vazby, jestliže trestní stíhání nebylo zastaveno nebo neskončilo pravomocným zprošťujícím rozsudkem, c) poskytování rodičovského příspěvku, 4b) d) pracovní neschopnosti bez nároku na nemocenské, 4c) e) neomluvené nepřítomnosti v práci, pokud trvala více než jednu směnu (den), f) dlouhodobého uvolnění pro výkon veřejné funkce, g) pracovního volna, po které nepříslušela náhrada mzdy, trvajícího nepřetržitě déle než 14 dnů.
(4) Příslušníkovi, který je po skončení pracovního poměru k některému zaměstnavateli v rámci Hasičského záchranného sboru České republiky (§ 43 odst.1) bezprostředně přijat do pracovního poměru k jinému zaměstnavateli v rámci tohoto sboru, se odchodné nevyplatí; do doby rozhodné pro nárok na odchodné a jeho výši mu zaměstnavatel, který jej takto přijal, započte dobu trvání dříve skončeného pracovního poměru.
(5) Byl-li do pracovního poměru příslušníka opětovně přijat ten, komu bylo při skončení předchozího pracovního poměru příslušníka vyplaceno odchodné, náleží mu při skončení pracovního poměru, do kterého byl opětovně přijat, odchodné ve výši odpovídající pouze době trvání tohoto pracovního poměru.
(6) Příslušníku, kterému vznikl nárok na odchodné, nenáleží odstupné podle § 60a zákoníku práce.
(7) Odchodné vyplácí zaměstnavatel po skončení pracovního poměru příslušníka, nejpozději však do 15 dnů ode dne jeho skončení. Pro výplatu odchodného jinak platí přiměřeně ustanovení o výplatě platu podle zvláštního zákona. 4d)
___________________________________
4a) § 17 zákona č.1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění zákona č.74/1994 Sb.
4b) Zákon č.117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.
4c) § 24 zákona č.54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění zákona č.180/1990 Sb.
4d) § 17 zákona č.143/19992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánem, ve znění zákona č.40/1994 Sb.
(8) Skutečnosti o tom, že příslušník pozbyl dlouhodobě způsobilost konat dosavadní práci se zjišťují při pravidelných a mimořádných preventivních prohlídkách.
(9) Ministerstvo vnitra stanoví v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví vyhláškou podrobnosti o provádění pravidelných a mimořádných preventivních prohlídek včetně termínů jejich provádění, jakož i osoby oprávněné určit provedení mimořádné preventivní prohlídky a nemoci, vady nebo stavy, které podmiňují dlouhodobou nezpůsobilost konat dosavadní práci.
§ 58
(1) Některé odborné administrativní a pomocné činnosti v Hasičském záchranném sboru České republiky vykonávají zaměstnanci, na které se nevztahují odchylky pracovněprávních vztahů od zákoníku práce. Těmto zaměstnancům nepřísluší stejnokroj a hodnosti.
§ 65
Druhy jednotek požární ochrany
(1) Jednotkami požární ochrany jsou a) jednotka hasičského záchranného sboru okresu, která je složena z příslušníků,
a) hasičská jednotka záchranného sboru okresu, která je složena z příslušníků,
(2) Členové jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí a členové jednotek dobrovolných hasičů podniků musí být starší 18 let a zdravotně způsobilí. Zdravotní způsobilost členů zjišťuje při vstupních, periodických a mimořádných prohlídkách u členů jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí registrující praktický lékař, u členů jednotek sborů dobrovolných hasičů podniku lékař závodní preventivní péče.
(3) Ministerstvo vnitra může k plnění zvláštních úkolů na úseku požární ochrany zřídit jednotku Hasičského záchranného sboru Ministerstva vnitra
(3) Ministerstvo vnitra může k plnění zvláštních úkolů na úseku požární ochrany zřídit hasičskou jednotku záchranného sboru Ministerstva vnitra.
§ 66
Jednotka hasičského záchranného sboru okresu
(1) Jednotka hasičského záchranného sboru okresu je součástí hasičského záchranného sboru okresu.
(2) V případech určených vládou může být zřízena jednotka hasičského záchranného sboru okresu i u právnické osoby.
§ 66
Hasičská jednotka záchranného sboru
(1) Hasičská jednotka záchranného sboru okresu je součástí hasičského záchranného sboru okresu.
(2) V případech určených vládou může být zřízena hasičská jednotka záchranného sboru okresu i u právnické osoby.
§ 101
Ministerstvo vnitra vydá a) právní předpisy k provedení § 6b písm. a), b) a c), § 11 odst. 3, § 15 odst. 2, § 16 odst.3, § 17 odst.4, § 24 odst.2, § 30, § 31 odst.3, § 42, § 57 odst.2, § 65 odst.4, § 70 odst.5, § 71 odst.3, § 72 odst.4 a 7 a § 88 odst.3 tohoto zákona, b) v dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí a příslušným odborovým orgánem právní předpisy k provedení § 47 odst.3, § 53 odst.2, § 54 odst.8, § 55 odst.4, § 56 odst.6, § 57a odst.3 a § 58 odst.2 tohoto zákona, c) v dohodě s Ministerstvem školství,mládeže a tělovýchovy, Ministerstvem financí a Ministerstvem práce a sociálních věcí právní předpis k provedení § 25 odst.3 tohoto zákona, d) po projednání s Ministerstvem obrany právní předpis k provedení § 64 a § 93 odst. 3 tohoto zákona,
e) v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví právní předpis k provedení § 47a odst.3 a § 57b odst. 9.
§ 102 zrušen
§ 102
(1) Pokud se v ustanoveních tohoto zákona a v dalších právních předpisech hovoří o Hasičském záchranném sboru České republiky, hasičských záchranných sborech okresů, Hasičském záchranném sboru hlavního města Prahy, Hasičském záchranném sboru města Brna, Hasičském záchranném sboru města Ostravy, Hasičském záchranném sboru města Plzně, ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky a vrchním požárním radovi České republiky, rozumí se tím Záchranný sbor České republiky, záchranné sbory okresů, Záchranný sbor hlavního města Prahy, Záchranný sbor města Brna, Záchranný sbor města Ostravy, Záchranný sbor města Plzně, ředitelství Záchranného sboru České republiky a vrchní ředitel Záchranného sboru České republiky.
(2) Hasičský záchranný sbor České republiky, hasičské záchranné sbory okresů, Hasičský záchranný sbor hlavního města Prahy a měst Brna, Ostravy a Plzně zřízení podle dosavadních předpisů se dnem nabytí účinnosti zvláštního právního předpisu 4a) považují za Záchranný sbor České republiky, záchranné sbory okresů, Záchranný sbor hlavního města Prahy a záchranné sbory měst Brna, Ostravy a Plzně. Ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky se dnem nabytí účinnosti zvláštního právního předpisu 4a) považuje za ředitelství Záchranného sboru České republiky. Vrchní požární rada České republiky se dnem nabytí účinnosti zvláštního právního předpis 4a) považuje za vrchního ředitele Záchranného sboru České republiky.
(3) Příslušníci Hasičského záchranného sboru České republiky se dnem nabytí účinnosti zvláštního právního předpisu 4a) považují za příslušníky Záchranného sboru České republiky.
V ý p i s
ZÁKON č.203/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č,133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona České národní rady č.425/1990 Sb. a zákona č.40/1994 Sb.
(s vyznačením navrhovaných změn)
Čl.II
1) Správy Sboru požární ochrany a útvary Sboru požární ochrany okresních úřadů, správy Sboru požární ochrany a útvary Sboru požární ochrany hlavního města Prahy a měst Brna, Ostravy a Plzně zřízené podle dosavadních předpisů se považují dnem nabytí účinnosti tohoto zákona za hasičské záchranné sbory okresů a těchto měst podle tohoto zákona.
2. Závodní požární útvary se považují dnem nabytí účinnosti tohoto zákona za jednotky hasičských záchranných sborů podniků podle tohoto zákona.
3. Dobrovolné veřejné požární sbory a dobrovolné závodní požární sbory se považují dnem nabytí účinnosti tohoto zákona za jednotky sborů dobrovolných hasičů obcí a jednotky sborů dobrovolných hasičů podniků podle tohoto zákona.
4. Příslušníci správa útvarů Sboru požární ochrany okresních úřadů a příslušníci správ a útvarů Sboru požární ochrany hlavního města Prahy a měst Brna, Ostravy a Plzně se považují ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona za příslušníky a zaměstnance hasičských záchranných sborů okresů a těchto měst. Složení slibu u příslušníků zabezpečí vrchní požární rada České republiky a ředitelé hasičských záchranných sborů okresů nejpozději do jednoho měsíce po nástupu příslušníků do práce po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
5. Právnické osoby a podnikající fyzické osoby, které ke dni účinnosti tohoto zákona provozují činnosti nebo jsou vlastníky objektů se zvýšeným požárním nebezpečím, jsou povinny zabezpečit posouzení požárního nebezpečí (§ 6 odst.1) do dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
V ý p i s
ZÁKON č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů
(s vyznačením navrhovaných změn)
§ 5
Okresní úřady
(1) Okresní úřad a) vykonává státní správu ve věcech, které stanoví zvláštní zákony, b) vykonává státní správu, která ke dni 23.listopadu 1990 příslušela podle zvláštních právních předpisů okresním národním výborům, pokud nebyla přenesena na pověřený obecní úřad 2) nebo se tímto zákonem neruší nebo nebyla přenesena zvláštními zákony na jiné orgány, 2a) c) vykonává státní správu ve věcech uvedených v příloze I k tomuto zákonu, pokud nebyla přenesena na jiné orgány, d) přezkoumává hospodaření obce podle zvláštního předpisu, 2b) je-li o to obcí požádán, e) přezkoumává rozhodnutí orgánů obce vydaná ve správním řízení, 3) nestanoví-li zvláštní zákon jinak, 2a) f) kontroluje činnost pověřených obecních úřadů a orgánů obcí na úseku jejich přenesené působnosti 4) a poskytuje jim odbornou pomoc, ukládá obecním úřadům opatření k odstranění nedostatků zjištěných při kontrole, g) stanoví výši náhrady nákladů, které obcím vzniknou v souvislosti s výkonem přenesené působnosti, h) plní úkoly spojené s mobilizačními přípravami státu a úkoly civilní obrany a ochrany, i) stanoví pověřeným obecním úřadům 2) se souhlasen ministerstva vnitra České republiky (dále jen ”ministerstvo vnitra”) jejich územní obvod tak, aby každá obec v okrese byla začleněna do územního obvodu některého pověřeného obecního úřadu, j) řídí v souladu s právními předpisy a směrnicemi ústředních orgánů státní správy rozpočtové a příspěvkové organizace a zařízení řízené ke dni 23.listopadu 1990 okresními a krajskými národními výbory, s výjimkou případů uvedených v příloze IV k tomuto zákonu a s výjimkou případů, kdy byla tato pravomoc přenesena na jiný subjekt podle zvláštního zákona; 4a) k plnění úkolů v oboru své působnosti zřizují podle zvláštního předpisu 4b) rozpočtové nebo příspěvkové organizace a řídí jejich činnost.
(2) Okresní úřad dále plní úkoly spojené s řešením mimořádných událostí v případě živelních pohrom, havárií nebo jiného nebezpečí, které ohrožuje životy, zdraví, značné majetkové hodnoty nebo životní prostředí. Pro řešení mimořádných událostí zpracovává havarijní plán okresu, případně i vnější havarijní plán podle zvláštního zákona 4d) a ověřuje havarijní připravenost určenou havarijním plánem. Za účelem řešení mimořádných situací zabezpečuje koordinovaný postup záchranných, pohotovostních, odborných a jiných služeb, správních úřadů, obcí, fyzických a právnických osob při likvidaci následků mimořádných událostí (dále jen ”Integrovaný záchranný systém”). Pro případ havárie, která by mohla zasáhnout více okresů, zabezpečuje koordinaci přípravy havarijního plánu pro územní zóny havarijního plánování podle zvláštního zákona 4d) a společného řešení havárie přednosta okresního úřadu, na jehož území se zdroj nebezpečí nachází.
(3) K plnění úkolů podle odstavce 2 věty první může přednosta okresního úřadu vyhlásit nařízením okresního úřadu pro území okresu nebo jeho části stav ohrožení.
(4) Dojde-li v důsledku živelní pohromy, havárie nebo jiné mimořádné události k ohrožení života, zdraví, značných majetkových hodnot nebo životního prostředí, může přednosta okresního úřadu uložit fyzickým a právnickým osobám, správním úřadům a obcím povinnost poskytnout osobní a věcnou pomoc při odstraňování následků této události, nestanoví-li zvláštní zákon jinak. Osobě nebo obci, která splnila uloženou povinnost, přísluší náhrada účelně vynaložených nákladů; právo na náhradu těchto nákladů musí být uplatněno u okresního úřadu do šesti měsíců od jejich vzniku, jinak zaniká.
(5) Stát odpovídá za škodu způsobenou při plnění povinnosti uložené podle odstavce 4 osobě nebo obci, která poskytla osobní nebo věcnou pomoc. Této odpovědnosti se může zprostit jen tehdy, způsobil-li si ten, který poskytl pomoc, škodu úmyslně. Stát odpovídá i za škodu, kterou osoba nebo obec při plnění povinnosti podle odstavce 4 způsobila jinému. Právo na náhradu škodu musí být uplatněno u okresního úřadu do šesti měsíců po jejím vzniku, jinak zaniká.
_________________________
2) § 60 zákona České národní rady č.367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení(, ve znění pozdějších předpisů.
2a) Např.zákon České národní rady č.564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství.
2b) § 20 odst.3 zákona České národní rady č.367/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
3) Zákon č.71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).
4) § 21 odst.1 zákona České národní rady č.367/1990 Sb.
4a) Např. § 67 odst.2 zákona ČNR č.367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), a § 6 a 12 zákona ČNR č.564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství.
4b) § 31 zákona ČNR č.576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění zákona ČNR č.10/1993 Sb.
4d)´Zákon č.18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů.
§ 5a
(1) Za nesplnění povinnosti uložené podle § 5 odst.4 může okresní úřad uložit pokutu právnické osobě nebo fyzické osobě vykonávající podnikatelskou činnost podle zvláštních předpisů do výše 200 000 Kč. Jiné fyzické osobě do výše 10 000 Kč. Nebyla-li uložená povinnost splněna ani v nově stanovené lhůtě, může okresní úřad uložit pokutu opětovně. Takto nelze postupovat, nemohla-li právnická nebo fyzická osobu uloženou povinnost splnit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze požadovat.
(2) Pokutu podle odstavce 1 lze uložit do jednoho roku od dne, kdy došlo k nesplnění povinnosti uložené podle § 5 odst.4. Výnosy pokut jsou příjmem okresního úřadu.
§ 15
(1) Ministerstvo vnitra k zabezpečení úkolů vlády ve vztahu k okresním úřadům a) koordinuje vydávání směrnic ústředních orgánů státní správy, jež se dotýkají okresních a obecních úřadů, b) kontroluje dodržování opatření vlády v činnosti okresních úřadů a poskytování odborné pomoci okresními úřady obecním úřadům, c) ve spolupráci s příslušnými ústředními orgány státní správy organizuje kontroly na vybraných úsecích činnosti okresních úřadů, vyhodnocuje jejich výsledky a předkládá vládě návrhy na potřebná opatření, d) metodicky usměrňuje a ve spolupráci s příslušnými ústředními orgány státní správy koordinuje informační systém okresních úřadů, e) usměrňuje činnost Integrovaného záchranného systému, e) v dohodě se Státním úřadem pro jadernou bezpečnost metodicky řídí a koordinuje okresní úřady ve věcech havarijní připravenosti a likvidace následků radiační havárie, f) organizuje porady přednostů okresních úřadů, g) zabezpečuje na úseku státní správy odbornou přípravu pracovníků okresních a obecních úřadů.
(2) Ministerstvo vnitra stanoví prováděcím předpisem podrobnosti ke zpracování havarijního plánu okresu a vnějšího havarijního plánu.
NÁVRH TEZÍ
Nařízení vlády,
kterým se stanoví pravidla pro zapojování do mezinárodních záchranných operací.
Vláda nařizuje podle § 58 odst. 2 zákona č. …./2000 Sb., o krizovém řízení a integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů (krizový zákon), k provedení § 10 odst. 3 písm. a) tohoto zákona :
Nařízením budou rozpracovány tyto teze :
1.Koordinační úloha při zapojování do mezinárodních operací je podle § 10, odst. 1, písm. b) krizového zákona svěřena Ministerstvu vnitra.
2.Zapojením do mezinárodních záchranných prací se rozumí:
a)přijetí nebo vyhlášení žádosti o poskytnutí pomoci za stát, b)vyslání záchranného týmu do zahraničí, c)přijetí hraničních záchranných týmů na území ČR.
3.Stanoví se sféra zájmu pro poskytnutí pomoci s ohledem na možnosti státu a jeho politické zájmy a definovány druhy zahraniční pomoci ČR – mezistátní pomoc, příhraniční spolupráce.
Úkoly správních orgánů
4.Zapojení do zahraničních záchranných akcí Ministerstvo vnitra koordinuje s Ministerstvem zahraničních věcí a Ministerstvem obrany. Úkoly jednotlivých ministerstvech pro zajištění rychlého a účinného zapojení, a to s přihlédnutím k jejich působnosti.
5.Stanovení kontaktního místa pro přijetí a vyhlášení pomoci – ústřední operační a informační středisko IZS a stanovení mechanismu a odpovědnosti za rozhodnutí o zapojení do zahraničních záchranných akcí. Rozsah spolupráce mezi odpovědnými ministerstvy při vyslání a přepravě týmů na místo určení a zpět.
6.Úkoly krajů při vyslání záchranného týmu v rámci příhraniční spolupráce s přihlédnutím k mezinárodním smlouvám.
Záchranné týmy
7.Druhy záchranných týmů a jejich velikost a zaměření s přihlédnutím k úkolům, pro které budou předurčeny i vzhledem k možnostem státního rozpočtu na jejich vyslání, vybavení a náklady na pobyt a přepravu. Stanovení principu pohotovosti pro formování záchranných týmů a spoluúčasti všech zainteresovaných orgánů na udržení jejich akceschopnosti.
8.Postavení záchranáře v uvedeném týmu a problematika jeho výkonu práce, odborná příprava, náhrady a odškodnění v případě úrazu. Možnosti a podmínky pro účast v záchranném týmu i neprofesionálních záchranářů, např. členů občanských sdružení (kynologové,..).
9.Odpovědnost Ministerstva vnitra, popř. Armády ČR za formování záchranných týmů, jejich vybavení, výcvik a činnost na místě určení a přepravu na místo určení a zpět. Způsob financování záchranných týmů.
Pomoc ze zahraničí
10.Mechanismus pro příjem zahraniční pomoci záchranných týmů, včetně definice způsobů umožňujících jejich efektivní nasazení, součinnost s domácími záchranáři a návrat, popř. jejich základní materiálně technické zabezpečení (strava, ubytování, dopravní prostředky, spojení,..).
11.Ministerstvo vnitra bude garantem zapojení v mezinárodních strukturách podporující zapojení záchranných týmů OCHA – OSN, INSARAG,… Pro nasazení Armády ČR prostřednictvím NATO bude odpovědným orgánem Ministerstvo obrany.
12.Úkoly krajům v organizaci příhraniční spolupráce a zapojení do regionálních mechanismů pro spolupráci v uvedené oblasti.
VĚCNÝ ZÁMĚR
NAŘÍZENÍ VLÁDY ČR
ze dne.........2000,
kterým se stanoví pravidla poskytování a přijímání humanitární pomoci
Vláda ČR stanoví podle § 58 odst. 2 zákona č. .../2000 Sb., o krizovém řízení a integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů (krizový zákon) k provedení § 10 odst. 3 písm. b):
1)Humanitární pomocí se rozumí poskytnutí věcných prostředků, finančních prostředků nebo služeb obyvatelstvu v regionu postiženém mimořádnou událostí a následky krizové situace za účelem zmírnění nebo odstranění vzniklých škod.
Humanitární pomoc se realizuje zejména v případě, že odstranění následků krizové situace přesahuje možnosti orgánů krizového řízení příslušného stupně.
2) Ministerstvo vnitra zejména:
3) rozhoduje v dohodě s Ministerstvem zahraničních věcí o humanitární pomoci poskytované do zahraničí,
4) koordinuje postup ministerstev a ostatních správních úřadů při poskytování humanitární pomoci,
5) spolupracuje s nestátními subjekty a sjednocuje jejich postupy k poskytování humanitární pomoci,
6) koordinuje přijímání a poskytování vnitrostátní humanitární pomoci a humanitární pomoci ze zahraničí,
7) vede přehled požadavků z území postiženého krizovou situací, které nelze zabezpečit ze zdrojů krajských úřadů,
8) vede přehled nabídek a zabezpečuje jejich předání orgánům krizového řízení v území postiženém krizovou situací,
9) organizuje humanitární pomoc a zabezpečuje její poskytování na území postiženém krizovou situací, které zahrnuje území dvou a více krajů.
3) Krajský úřad zejména:
4) organizuje humanitární pomoc a zabezpečuje její poskytování na území postiženém krizovou situací, které zahrnuje území dvou a více okresů. K tomu spolupracuje s dalšími krajskými úřady, sjednocuje postup okresních úřadů, obcí a jiných správních úřadů na území kraje,
5) vede přehled požadavků okresních úřadů z území postiženém krizovou situací,
6) přebírá a vede přehled nabídek na humanitární pomoc,
7) řídí a eviduje dodávky humanitární pomoci na místo určení podle požadavků krizových štábů okresních úřadů nebo obcí,
8) zabezpečuje informační tok pro sběr a předávání informací o zdrojích humanitární pomoci a jejich využití,
9) zřizuje sklady pro příjem a výdej humanitární pomoci.
4) Okresní úřad:
a) organizuje humanitární pomoc a zabezpečuje její poskytování na území postiženém krizovou situací. K tomu spolupracuje s dalšími okresními úřady, sjednocuje postup obcí a jiných správních úřadů na území okresu,
b) vede přehled požadavků z území postiženého krizovou situací,
c) přebírá a vede přehled nabídek humanitární pomoci,
d) řídí a eviduje dodávky humanitární pomoci na místo určení podle požadavků krizových štábů obcí,
e) zabezpečuje informační tok pro sběr a předávání informací o zdrojích humanitární pomoci a jejich využití,
f) zřizuje sběrná místa pro příjem a výdej humanitární pomoci,
g) zřizuje sběrná střediska osob bez přístřeší,
h) zabezpečuje stravování postižených osob,
i) poskytuje obcím a obyvatelstvu informace o poskytované humanitární pomoci.
5) Obecní úřad:
a) organizuje příjem humanitární pomoci a řídí její poskytování na místě postiženém krizovou situací.
b) vede přehled požadavků z území postiženého krizovou situací,
c) přebírá a vede přehled nabídek humanitární pomoci,
d) řídí a eviduje dodávky humanitární pomoci na místo určení,
e) zabezpečuje informační tok pro sběr a předávání informací o zdrojích humanitární pomoci a jejich využití, zabezpečuje informační tok pro sběr a předávání informací o zdrojích humanitární pomoci a jejich využití,
f) vyžaduje pomoc okresního úřadu při zřizování sběrných míst pro příjem a výdej humanitární pomoci, sběrných středisek osob bez přístřeší, stravování postižených osob,
g) poskytuje obcím a obyvatelstvu informace o poskytované humanitární pomoci.
Věcný záměr
Nařízení vlády ČR
ze dne ………….. 2000 kterým se stavoví způsob účtování výdajů vynakládaných právnickými osobami a podnikajícími fyzickými osobami na účely civilní ochrany
Vláda České republiky podle § 58, odst. 1 zákona č. …../2000 Sb., o krizovém řízení a integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů (krizový zákon), k provedení § 45, odst. 4 :
Nařízení podrobněji upraví :
(1)Zásady financování civilní ochrany (investiční a neinvestiční výdaje).
(2)Zásady přidělování finančních prostředků právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám z rozpočtů správních úřadů.
(3)Zásady čerpání a vykazování finančních prostředků přidělených z rozpočtů správních úřadů a jejich účtování právnickými osobami a podnikajícími fyzickými osobami.
(4)Zásady účtování daňově účinných výdajů právnickými osobami a podnikajícími fyzickými osobami :
a)investiční výdaje
-stavby civilní ochrany a stavby dotčené požadavky civilní ochrany
-sklady materiálu civilní ochrany
-prostředky varování a informování zaměstnanců b)neinvestiční výdaje
-provoz, údržba a opravy hmotného a nehmotného majetku civilní ochrany
-pořízení materiálu civilní ochrany a náklady na jeho užívání, opravy a údržbu
-provoz, opravy a údržba úkrytů civilní ochrany
-mzdové prostředky a náklady na mzdy a platy za práce prováděné v zájmu civilní ochrany v rozsahu odpovídajícím podílu pracovní doby zahrnuté v pracovní smlouvě
-odměny, včetně nákladů za práce v zájmu civilní ochrany vykonávané v souběžném pracovním poměru, vedlejším pracovním poměru nebo na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr
-náklady spojené se zabezpečováním příprav k civilní ochraně, včetně přípravy občanů k sebeochraně a vzájemné pomoci (pořízení pomůcek a materiálu pro výuku a výcvik, odměny lektorům a cvičitelům, pronájem místností)
7.náklady na refundaci mzdy účastníkům přípravy personálu civilní ochrany
8.náklady spojené s provozem a údržbou dopravních prostředků zabezpečujících činnost civilní ochrany.
V.Úloha správních úřadů a finančních úřadů v oblasti financování civilní ochrany.
VI.Zásady provádění kontrol v oblasti financování civilní ochrany.
Základní teze
Vyhláška
Českého báňského úřadu ze dne ………….. 2000 kterou se stanoví podmínky pro zřizování, využití a ochranu důlních děl, uplatňování preventivních, technických a bezpečnostních opatření a provádění kontrol při přípravě na krizové situace a jejich řešení
Český báňský úřad podle § 58, odst. 7 zákona č. …../2000 Sb., o krizovém řízení a integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů (krizový zákon), k provedení § 9, odst 3, písm. c) stanoví pro období krizových situací:
- klasifikaci důlních děl z hlediska ochrany
- postup při odvolávání zaměstnanců a jiných osob z dolu v krizových situacích
- zajištění větrání důlních děl
- zajištění čerpání vody a dalších technických požadavků na zajištění provozu
- způsoby a provádění kontroly a předběžných prohlídek
NÁVRH TEZÍ
Vyhláška
Ministerstva vnitra
ze dne ........................... 2000,
kterou se stanoví obsah dokumentace integrovaného záchranného systému a způsob jejího zpracování
Ministerstvo vnitra stanoví podle § 58 odst. 2 zákona č. …./2000 Sb., o krizovém řízení a integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů (krizový zákon), k provedení § 34 odst. 5 písm. c) :
1. Dokumentaci integrovaného záchranného systému okresu tvoří:
a) havarijní plán okresu,
b) vnější havarijní plány, pokud je zpracovává okresní úřad,
c) poplachový plán integrovaného záchranného systému okresu.
2. Dokumentaci integrovaného záchranného systému kraje tvoří:
a) vnější havarijní plány, pokud je zpracovává krajský úřad,
b) poplachový plán integrovaného záchranného systému kraje.
3. Ústřední dokumentaci integrovaného záchranného systému tvoří ústřední poplachový plán integrovaného záchranného systému.
4. Havarijní plán okresu se zpracovává, schvaluje a používá podle zvláštního právního předpisu[86]
5. Vnější havarijní plán se zpracovává, schvaluje a používá podle zvláštního právního předpisuChyba: zdroj odkazu nenalezen
6. Poplachovým plánem integrovaného záchranného systému okresu se rozumí požární poplachový plán okresu vydaný podle zvláštního právního předpisu87. Pro sestavení poplachového plánu integrovaného záchranného systému okresu se využijí ustanovení o plánované pomoci na vyžádání podle zvláštního právního předpisu88. Vyhláška v konečné podobě stanoví podrobný obsah a formu zpracování poplachového plánu integrovaného záchranného systému okresu.
7. Poplachový plán integrovaného záchranného systému kraje zpracovává operační a informační středisko integrovaného záchranného systému kraje (záchranný sbor kraje). Poplachový plán integrovaného záchranného systému kraje složí pro povolávání složek integrovaného záchranného systému kraje k mimořádným událostem, k realizaci meziokresní pomoci a pro poskytování nebo vyžadování zahraniční pomoci na úrovni kraje. Plán obsahuje přehled o silách a prostředcích složek integrovaného záchranného systému potřebných k řešení mimořádných událostí na území kraje, způsobu jejich povolání a spojení na místa oprávněná je vyslat. Plán se zpracovává obdobným způsobem jako poplachový plán integrovaného záchranného systému okresu. Pro sestavení poplachového plánu integrovaného záchranného systému kraje se využijí ustanovení o plánované pomoci na vyžádání podle zvláštního právního předpisu89. Poplachový plán schvaluje statutární orgán. Schválený poplachový plán se ukládá k využívání na operačním a informačním středisku integrovaného záchranného systému. Vyhláška v konečné podobě stanoví podrobný obsah a formu zpracování poplachového plánu integrovaného záchranného systému kraje.
8. Ústřední poplachový plán integrovaného záchranného systému zpracovává ústřední operační a informační středisko integrovaného záchranného sytému (ředitelství Záchranného sboru ČR). Ústřední poplachový plán integrovaného záchranného systému slouží pro potřeby ústředního řízení záchranných prací, při poskytování mezikrajské pomoci a při poskytování nebo vyžadování mezistátní pomoci. Plán obsahuje přehled o silách a prostředcích složek integrovaného záchranného systému na území České republiky, způsobu jejich povolání a spojení na místa oprávněná je vyslat. Pro sestavení ústředního poplachového plánu integrovaného záchranného systému se využijí ustanovení o plánované pomoci na vyžádání podle zvláštního právního předpisu90. Poplachový plán schvaluje statutární orgán. Schválený poplachový plán se ukládá k využívání na operačním a informačním středisku integrovaného záchranného systému.
9. Dokumentací integrovaného záchranného systému je také zpráva o společném zásahu složek integrovaného záchranného systému, kterou vypracovává velitel zásahu ve spolupráci s operačním a informačním střediskem integrovaného záchranného systému. Zpráva o zásahu obsahuje zejména údaje o druzích a počtech nasazených sil a prostředků složek integrovaného záchranného systému, hodnocení mimořádné události v době příjezdu první sloky integrovaného záchranného systému, popis a hodnocení zásahu složek integrovaného záchranného systému, grafické znázornění místa zásahu. Pokud je velitelem zásahu velitel jednotky požární ochrany, považuje se za zprávu o společném zásahu složek integrovaného záchranného systému zpráva o zásahu zpracovávaná podle zvláštního právního předpisu91 .
Věcný záměr
VyhláškA
MINISTERSTVA VNITRA
ze dne............. 2000
kterou se stanoví způsob provedení evakuace a jejího všestranného zabezpečení
Ministerstvo vnitra stanoví podle § 58 odst. 2 zákona č. ... /2000 Sb., o krizovém řízení a integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů (krizový zákon) k provedení §10 odst. 3 písm. f ):
(1) Pro účely této vyhlášky se evakuací rozumí souhrn opatření zabezpečujících přemístění (odsun) osob, hospodářského zvířectva a věcných prostředků (strojů, zařízení a materiálu) v daném pořadí priority, z ohroženého prostoru na jiné území.
Vyhláška dále stanoví význam pojmů, které s evakuací bezprostředně souvisí (např. evakuační zóna, evakuační trasa, příjmové území nebo příjmové středisko).
(2) Ministerstvo vnitra zejména:
a) sjednocuje postupy ministerstev, krajských úřadů, okresních úřadů, obecních úřadů, právnických osob a podnikajících fyzických osob při přípravě a provedení evakuace osob a majetku a jejím všestranném zabezpečení, b) stanovuje orgánům krizového řízení obsah evakuačních opatřeních v krizových plánech a právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám obsah těchto opatření v plánech krizové připravenosti, c) stanovuje prostory k evakuaci, schvaluje evakuační trasy, koordinuje umisťování evakuovaných osob mezi kraji, připravuje a vydává informační programy pro obyvatelstvo a koordinuje činnost správních úřadů.
(3) Vyhlašování a řízení evakuace
Evakuaci jsou oprávněni vyhlásit :
a) vláda České republiky,
b) předseda zastupitelstva kraje,
c) přednosta okresního úřadu,
d) starosta obce,
e) velitel zásahu a místě zásahu.
Právnická osoba a podnikající fyzická osoba je povinna při ochraně svých zaměstnanců plnit úkoly v souladu s evakuačními opatřeními příslušného krizového plánu.
K vyhlášení evakuace se využívají hromadné informační prostředky nebo vlastní informační prostředky obcí.
Řízení evakuace zabezpečují krizové štáby příslušných územních správních úřadů.
(4) Plánování evakuace osob a majetku
Plánování evakuace osob a majetku je součástí preventivních opatření k zabezpečení ochrany životů, zdraví a majetku obyvatelstva. Vychází z vyhodnocení možných ohrožení (analýza rizik) spravovaného území, z předpokladu prostoru a času působení ohrožení, z demografických podmínek ohroženého území (počtu osob, věku osob, trvalého bydliště osob a dalších údajů) a z potřebných geografických údajů ohroženého území (údajů o vodních tocích s mosty a brody, údajů o důležitých objektech, kapacity cest a dalších údajů).
Evakuace se plánuje a zabezpečuje pro prostor zóny havarijního plánování v okolí jaderných elektráren, pro území ohrožené zamořením při technologických haváriích, pro území ohrožené v důsledku povodní a území vyčleněné pro potřeby operační činnosti Armády ČR za stavu ohrožení státu a válečného stavu a pro ostatní ohrožená území.
Zahrnuje zejména stanovení evakuačních zón, vymezení evakuačních tras, zajištění dopravních prostředků, zajištění dočasného nebo trvalého nouzového ubytování obyvatelstva včetně zabezpečení stálého informování.
Evakuace se provádí jako všeobecná, které podléhají všechny skupiny osob nebo částečná, které podléhají vybrané skupiny osob (děti do ukončení povinné školní docházky, zdravotnická zařízení, sociální zařízení).
(5) Všestranné zabezpečení evakuace
Zahrnuje pořádkové, dopravní, zdravotnické a informační zabezpečení, zabezpečení ubytování a zásobování.
Uvedené úkoly jsou zajišťovány s využitím možností správních úřadů, organizací a subjektů, jejichž zřizovatelem jsou správní úřady a právnických a fyzických osob.
V Ě C N Ý Z Á M Ě R
Vyhláška
Ministerstva vnitra
ze dne.......................................... 2000,
kterou se stanoví způsob informování právnických a fyzických osob o charakteru možného ohrožení, připravovaných opatřeních a způsobu jejich provedení.
Ministerstvo vnitra vydává podle § 58 odst. 2 zákona č. ......../2000 Sb., o krizovém řízení a integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů (krizový zákon) k provedení §10 odst. 3 písm. d):
(1) Definice
Informováním se pro účely této vyhlášky, rozumí způsob a stanovení odpovědnosti za poskytování relevantních informací o charakteru možného ohrožení, připravovaných opatřeních, způsobu a době jejich provedení právnickým a fyzickým osobám.
(2) Cíl
Cílem informování je získávání potřebných znalostí k provádění preventivních opatření, k přípravě krizových plánů a plánů krizové připravenosti, k zabezpečení ochrany svých zaměstnanců u právnických a podnikajících fyzických osob a k získání potřebných informací k zabezpečení sebeochrany a vzájemné pomoci fyzických osob při krizových situacích.
(3) Ministerstvo vnitra:
(4) sjednocuje postupy ministerstev, krajských úřadů, okresních úřadů, obecních úřadů, právnických osob a podnikajících fyzických osob související s informováním právnických a fyzických osob o charakteru možného ohrožení, připravovaných opatření, způsobu a době jejich provedení (dále jen informování),
(5) organizuje k zabezpečení informování instruktáže, školení a další přípravu pracovníků orgánů krizového řízení a školitelů; k tomu využívá Institut civilního nouzového plánování a krizového řízení a dalších vzdělávacích zařízení Ministerstva vnitra.
(3) Ministerstva a jiné ústřední správní úřady odpovídají za informování v mezích své působnosti a ve vztahu k vlastním zaměstnancům a k jiným správním úřadům, obcím, právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám.
(5)Krajský úřad:
a) odpovídá za koordinaci a sjednocování postupů při informování okresních úřadů a územních správních úřadů s krajskou působností, právnických osob a podnikajících fyzických osob,
b) odpovídá za informování okresních úřadů, územních správních úřadů s krajskou působností.
(6) Okresní úřad:
(7) odpovídá za koordinaci, součinnost a sjednocování postupů při informování obcí, územních správních úřadů s okresní působností a právnických osob a podnikajících fyzických osob,
(8) odpovídá za informování územních správních úřadů s okresní působností.
(7) Obecní úřad:
a) odpovídá za informování právnických osob a podnikajících fyzických osob se sídlem na území obce a obyvatelstva obce,
b) organizuje teoretickou a praktickou přípravu právnických a fyzických osob v obci.
c) Právnická osoba a podnikající fyzická osoba odpovídá za informování svých zaměstnanců.
d) Obsahem informování je:
e) u orgánů krizového řízení věcná část krizového (havarijního) plánu a další relevantní informace,
f) u právnických a podnikajících fyzických osob věcná část plánu krizové připravenosti a další relevantní informace krizových plánů správních úřadů.
g) K realizaci informování se využívají :
h) pracovníci podléhající vzdělávání v oblasti krizového řízení, zejména vedoucí pracovníci veřejné správy, odborní pracovníci veřejné správy a podnikatelských subjektů,
i) školitelé speciálně připraveni v zařízeních Ministerstva vnitra,
j) hromadné informační prostředky,
k) občanská sdružení záchranářského a humanitárního zaměření.
l) Opatření související s informováním právnických a fyzických osob jsou součástí krizových plánů a plánů krizové připravenosti.
VĚCNÝ ZÁMĚR
Vyhláška
Ministerstva dopravy a spojů
ze dne............................2000,
kterou se stanoví způsob využívání telekomunikačních sítí složkami integrovaného záchranného systému
Ministerstvo dopravy a spojů vydává podle § 58, odst. 5 zákona č. …./2000 Sb., o krizovém řízení a integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů (krizový zákon) k provedení § 42, odst. 3, písm. b):
Vyhláška podrobněji upraví :
(1) Rozsah a druhy telekomunikačních služeb poskytovaných za krizových stavů se zaměřením na regulační opatření a vzájemnou propojitelnost veřejných i neveřejných sítí, umožňující spojení složkám IZS a subjektům zařazeným do systému krizového řízení při výpadku některé sítě, nebo její části.
(2) Stanovení úrovní priorit rozhodujících o přednostním telekomunikačním spojení pro potřeby složek IZS a orgánů podílejících se na řešení krizových situací.
(3) Regulační opatření k zajištění telekomunikačního provozu za krizové situace a určení subjektů hospodářské mobilizace a poskytovatele mobilních telekomunikačních služeb.
(4) Opatření k zabezpečení telekomunikační a poštovní podpory v krizových situacích a řešení způsobu zajišťování služeb za krizových situací
(5) Způsoby a pravidla koordinace v oblasti komunikací mezi složkami integrovaného záchranného systému a orgány státní správy v telekomunikacích a stanovení národního koordinátora a centra řízení spojení za krizových situací.
(6) Zajištění činnosti v národním regulačním orgánu a spolupráce na mezinárodní úrovni v rámci států NATO a EU.
(7) Pravidla pro zpracování realizačních opatření v oblasti telekomunikací v návaznosti na nový zákon o telekomunikacích a systém krizového plánování a zajištění provozu v období krizových situací a pro zajištění bezpečnosti a trvalé provozuschopnosti (integrity) komunikačních sítí.
N Á V R H
Vyhláška
Ministerstva vnitra
ze dne.......................................... 2000,
kterou se stanoví postup při zřizování zařízení civilní ochrany bez právní subjektivity a při přípravě personálu civilní ochrany.
ČÁST PRVNÍ
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Ministerstvo vnitra vydává podle § 58 odst. 2 zákona č. ......../2000 Sb., o krizovém řízení, integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů (krizový zákon) k provedení §10 odst. 3), písm. c):
§ 2
Vymezení základních pojmů
(1) Zařízeními civilní ochrany bez právní subjektivity (dále jen zařízení civilní ochrany) se pro účely této vyhlášky rozumí jednotky obcí, právnických osob a podnikajících fyzických osob, které jsou určeny a využívány pro plnění úkolů civilní ochrany při přípravě na mimořádné události a při řešení krizových situací.
(2) Personál zařízení civilní ochrany bez právní subjektivity (dále jen personál civilní ochrany) jsou osoby určené výhradně k provádění úkolů civilní ochrany, včetně osob určených výhradně pro řízení zařízení civilní ochrany.
(3) Materiál zařízení civilní ochrany bez právní subjektivity (dále jen materiál civilní ochrany) tvoří zásoby, přepravní prostředky a speciální materiál používaný k plnění úkolů civilní ochrany.
ČÁST DRUHÁ
ZÁSADY ZŘIZOVÁNÍ A PŘEDURČENÍ ZAŘÍZENÍ CIVILNÍ OCHRANY
§ 3
Zřizování a předurčení zařízení civilní ochrany
(1) Zařízení civilní ochrany jsou zřizovány na základě výsledku analýzy možného ohrožení vojenského a nevojenského charakteru a výsledku analýzy zdrojů.
(2) Zřizovat zařízení civilní ochrany je oprávněna obec s přihlédnutím k požadavkům přednosty okresního úřadu nebo primátora statutárního města.
(3) Zřizovat zařízení civilní ochrany mohou na základě rozhodnutí statutárního zástupce právnické osoby k zabezpečení ochrany svých zaměstnanců92.
(4) Zřizovat zařízení civilní ochrany mohou právnické osoby na základě smluvního vztahu mezi právnickou osobou a příslušným starostou obce, přednostou okresního úřadu, předsedou zastupitelstva kraje93 nebo primátorem statutárního města k zabezpečení ochrany obyvatelstva na vymezeném území nebo ve vybraných objektech94.
(5) Zřizovat zařízení civilní ochrany mohou podnikající fyzické osoby v souladu s ustanovením §3, čl. 3) a 4).
(6) Způsob využití zařízení civilní ochrany se zapracovává do příslušných krizových (havarijních) plánů.
(7) K plnění úkolů civilní ochrany jsou předurčeny zejména složky integrovaného záchranného systému po vyhlášení krizové situace, která souvisí s obranou státu95.
(8) Zásady ke zpohotovení a nasazení zařízení civilní ochrany, doporučená organizační struktura zařízení civilní ochrany, hlavní druhy materiálního vybavení a další podrobnosti upravují samostatné metodické pokyny k vyhlášce.
ČÁST TŘETÍ
ZÁSADY PŘÍPRAVY PERSONÁLU CIVILNÍ OCHRANY
§ 4
Personál civilní ochrany
(1) Personál civilní ochrany tvoří zaměstnanci organizací a občané obcí. Přednostně jsou zařazováni jako personál civilní ochrany vojáci v záloze vojenských záchranných útvarů, bývalí občanští zaměstnanci vojenských záchranných útvarů, vojáci v záloze jednotek a útvarů AČR s odborností vhodnou pro plnění úkolů civilní ochrany po projednání s místně příslušnou vojenskou správou.
(2) Zařazení osob jako personálu civilní ochrany se provádí na základě pracovních a smluvních vztahů, uložení pracovní povinnosti nebo na základě dobrovolnosti.
(3) Jako personál civilní ochrany se nezařazují osoby mladší 18 ti let, osoby zdravotně nezpůsobilé, poslanci a senátoři Parlamentu ČR a členové vlády. Dále se nezařazují osoby pečující o dítě do 15 ti let věku, těhotné ženy, ženy do konce třetího měsíce po porodu jestliže se dítě narodilo mrtvé, zemřelo a nebo žena o něj nepečuje, a dále osoby, které by tím vystavily vážnému ohrožení sebe nebo osoby blízké.
(4) V době krizového stavu, který souvisí s obranou státu se k plnění úkolů civilní ochrany využijí i osoby, které podléhají vojenské služební povinnosti, ale nebyly k jejímu výkonu dosud povolány, popřípadě byly povolány k plnění krátkodobých úkolů (s výjimkou období, kdy plní tento krátkodobý úkol).
§5
Zásady přípravy personálu civilní ochrany
(1) K dosažení připravenosti pro plnění úkolů civilní ochrany podléhá personál civilní ochrany odborné přípravě zaměřené na získání nezbytných vědomostí a dovedností.
(2) Odborná příprava personálu civilní ochrany se provádí ve vzdělávacích zařízeních v působnosti ministerstva vnitra a u vybraných právnických osob v rozsahu do 50 hodin v jednom kalendářním roce.
(3) Orgány státní správy, samosprávy a vybrané právnické osoby organizují praktické formy přípravy v rozsahu do 20 hodin v jednom kalendářním roce.
(4) Ke společnému řešení možných událostí a krizových situací se na základě nařízení Ministerstva vnitra, vrchního ředitele Záchranného sboru ČR, předsedy zastupitelstva kraje nebo přednosty okresního úřadu zúčastňují zařízení civilní ochrany prověřovacích a taktických cvičení96.
(5) Účast na odborné přípravě personálu civilní ochrany stanovují okresní úřad, obec, magistrát statutárního města, statutární zástupci právnických osob a podnikající fyzické osoby.
(6) Účast na odborné přípravě personálu civilní ochrany zakládá nárok na úlevy vojákům v záloze v účasti na vojenských cvičeních.
(7) Formy a metody výuky, přípravy jednotlivce a jednotek, včetně praktického výcviku upravují samostatné metodické pokyny k vyhlášce.
ČÁST ČTVRTÁ
ZÁSADY SEBEOCHRANY A VZÁJEMNÉ POMOCI
§6
Sebeochrana a vzájemná pomoc
(1) Ministerstvo vnitra stanovuje způsob informování právnických a fyzických osob o charakteru možného ohrožení, připravovaných opatřeních, způsobu a době jejich provedení97. Jeho obsahem je způsob informování v oblasti ochrany obyvatelstva, včetně civilní ochrany.
(2) Krajský a okresní úřad seznamuje obyvatelstvo s charakterem možného ohrožení, připravenými krizovými opatřeními a se způsobem jejich provedení ve své působnosti. Obsahem jsou zásady ochrany obyvatelstva, včetně civilní ochrany v příslušném kraji a okrese.
(3) Obecní úřad organizuje teoretickou a praktickou přípravu obyvatelstva k sebeochraně a vzájemné pomoci občanů, jejímž obsahem je seznamování s charakterem možného ohrožení v obci, připravenými krizovými opatřeními a se způsobem jejich provedení.
(4) K zabezpečení úkolů v oblasti informování a přípravy právnických a fyzických osob jsou využívány hromadné informační prostředky a občanská sdružení záchranářského a humanitárního zaměření.
ČÁST PÁTÁ
ZÁSADY MATERIÁLNÍHO A FINANČNÍHO ZABEZPEČENÍ
§7
Materiální a finanční zabezpečení
(1) Materiální a finanční prostředky k zabezpečení zařízení civilní ochrany zahrnují speciální materiál a techniku pro plnění úkolů civilní ochrany, náklady na dovybavení, obměnu, modernizaci, skladování, ošetřování a údržbu a náklady na přípravu personálu civilní ochrany.
(2) Výdaje na zabezpečení zařízení civilní ochrany včetně výdajů na jejich přípravu jsou výdaji státního rozpočtu, rozpočtů správních úřadů, právnických osob a podnikajících fyzických osob a výdaji občanů. Představují součást výdajů na civilní ochranu České republiky.
(3) V případě právnických osob a podnikajících fyzických osob se tyto výdaje považují za výdaje vynaložené k dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů a jsou součástí daňově účinných výdajů.
(4) Kursovné a ubytování ve vzdělávacích zařízeních Ministerstva vnitra je hrazeno z rozpočtu těchto zařízení. Ostatní náklady (cestovné a náhradu mezd) hradí vysílající organizace, s kterou je pracovník ve služebním nebo pracovním poměru.
§8
(1) Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
N Á V R H
Vyhláška
Ministerstva vnitra
ze dne.........……………...... 2000,
kterou se stanoví stavebně technická opatření civilní ochrany a požadavky civilní ochrany v územním plánování
Ministerstvo vnitra stanoví podle § 58 odst. 3 zákona č. /2000 Sb., o krizovém řízení a integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů (krizový zákon), § 10 odst. 3 písm. i):
ČÁST PRVNÍ
Z Á K L A D N Í U S T A N O V E N Í
§ 1
Předmět úpravy
1. Vyhláška stanoví stavebně technická opatření civilní ochrany a požadavky civilní ochrany v územním plánování a vymezuje požadavky civilní ochrany na územně technické, urbanistické, stavebně technické, dispoziční a konstrukční řešení staveb.
§ 2
Rozsah platnosti
1. Podle vyhlášky se navrhují a řeší opatření civilní ochrany při zpracování a pořizování územně plánovací dokumentace, při umísťování, povolování a kolaudaci staveb.
2. Stavebně technická opatření civilní ochrany jsou podkladem pro uplatňování požadavků civilní ochrany při pořizování, posuzování a schvalování projektové dokumentace a realizace staveb.
3. Stavebně technická opatření civilní ochrany na území České republiky se realizují diferencovaně ve správních centrech, v okresních městech, v ohrožených oblastech, v ochranných oblastech, v záplavových oblastech a na ostatním území České republiky.
4. Plnění stavebně technických opatření civilní ochrany zabezpečují v rozsahu své působnosti vedoucí ústředních a územních správních úřadů, právnické osoby a podnikající fyzické osoby.
§ 3
Základní pojmy
Pro účely této vyhlášky se rozumí:
a) Stavbami civilní ochrany a stavbami dotčenými požadavky civilní ochrany například stavby určené k ochraně obyvatelstva při krizových situacích, stavby k zabezpečení záchranných prací, skladování materiálu civilní ochrany a k ochraně obsluh důležitých provozů.
b) Ochrannými stavbami například podzemní nebo i nadzemní stavby určené k ukrytí obyvatelstva, k ochraně obsluh důležitých provozů a chráněná pracoviště.
c) Správními centry sídla vyšších územních samosprávných celků.
d) Sídelním útvarem každá jednotka osídlení, která tvoří uzavřený, od jiných jednotek osídlení prostorově oddělený útvar.
e) Zónou prostorově ucelená část sídelního útvaru nebo krajinného celku, která je charakterizována specifickým určujícím znakem, zpravidla funkcí nebo polohou, popřípadě území malého sídelního útvaru.
f) Občanským vybavením vybavení obcí a rekreačních oblastí, které zahrnuje například stavby pro školství, vědu, kulturu, zdravotní a sociální péči, státní správu a samosprávu, spoje, dopravu, služby, obchod, pro shromažďování většího počtu osob, veřejné stravování, ubytování, sport a veřejnou hygienu.
g) Průlomovou vlnou zvýšená hladina vodního toku charakterizovaná místně výškou hladiny a rychlostí toku po protržení hradící části vodního díla.
h) Záplavovou oblastí území, které může být ohroženo stoletou vodou nebo průlomovou vlnou.
i) Ohroženou oblastí území, které může být ohroženo únikem nebezpečné látky při krizových situacích a mimořádných událostech. Velikost ohrožené oblasti stanoví havarijní plány.
j) Ochrannou oblastí zóna v okolí jaderného energetického zařízení s plánovanými havarijními opatřeními.
k) Docházkovou (doběhovou) vzdáleností vzdálenost od ochranných staveb například ke stavbám pro bydlení, občanského vybavení, pro výrobu a pro skladování.
l) Dekontaminací odstranění nebo snížení škodlivých účinků zamoření vzniklého při krizových situacích a mimořádných událostech.
ČÁST DRUHÁ
StavEbNĚ TECHNICKÁ OPATŘENÍ civilní ochranY
§ 4
Obecné požadavky civilní ochrany
1. Ve stavbách dotčených požadavky civilní ochrany se určené prostory přizpůsobí též pro ochranu a ukrytí v době krizových situací, nebo se v nich umisťují zařízení civilní ochrany.
2. Stavby dotčené požadavky civilní ochrany a jejich technická a technologická zařízení včetně pomocných zařízení a rozvodů se navrhují a provádějí dle zvláštních předpisů.
§ 5
Obytné stavby a občanské vybavení
1. Obytné stavby, nemocnice, stavby občanského vybavení, stavby pro chov nebezpečných zvířat a zoologické zahrady se umísťují mimo záplavovou oblast a podle možností i mimo ohroženou oblast.
2. Stavby prádelen a čistíren je nutné navrhovat z hlediska jejich možného využití pro dekontaminaci tak, aby byla řešena likvidace odpadních vod mimo veřejnou kanalizaci a dodatečně bylo možné vykonat potřebné jednoduché stavební a technologické úpravy, nezbytné na oddělení čisté a nečisté části pro dekontaminaci.
3. Městské lázně, plavecké stadióny a obdobná zařízení s pěti a více sprchovými růžicemi se navrhují se zřetelem na možnost jejich využití ke speciální dekontaminaci.
4. Zařízení pro mytí motorových vozidel se navrhují se zřetelem na možnost využití k dekontaminaci dopravních prostředků.
§ 6
Stavby pro průmyslovou výrobu
1. Průmyslové podniky se umísťují ve výrobních oblastech sídelních útvarů a mimo záplavovou oblast.
2. Podniky a zařízení, které vyrábějí, zpracovávají a skladují výbušniny a hořlaviny I. a II. třídy, a také samostatné sklady těchto látek se umísťují mimo hranice zástavby sídelního útvaru a záplavovou oblast s přihlédnutím ke konfiguraci terénu níže, než jsou umístěny obytné oblasti a výrobní oblasti. U podniků a zařízení které nesplňují tuto podmínku se řeší možnost nouzového vyvezení skladovaných látek za hranice výstavby sídelního útvaru.
3. Sklady ropy a ropných produktů se umísťují mimo hranice zástavby sídelních útvarů a záplavovou oblast. V případě, že se jejich výstavba realizuje poblíž vodních toků, umísťují se v povodí níže, než jsou správní centra, a níže od míst dislokace subjektů hospodářské mobilizace a provozů říčních přístavů, hydroelektráren, hydrotechnických zařízení, železničních mostů, vodáren a dalších zařízení. Vzdálenost skladů od těchto staveb a zařízení musí být větší než 100 m.
4. Nové závody potravinářského průmyslu a skladů potravin se umísťují mimo ohrožené oblasti a záplavové oblasti. V případě nezbytného umístění do těchto oblastí je nutné realizovat adekvátní opatření zabraňující možné kontaminaci potravin.
5. Podniky, které vyrábějí, zpracovávají a skladují nebezpečné látky, a samostatné sklady těchto látek se umísťují mimo hranice sídelních útvarů, důležité silniční a železniční spoje a mimo záplavovou oblast.
6. Zařízení pro mytí motorových vozidel realizovaná v rámci staveb pro průmyslovou výrobu se navrhují se zřetelem na možnost využití k dekontaminaci dopravních prostředků.
§ 7
Zemědělské stavby
1. Stavby pro zemědělskou a živočišnou výrobu se umísťují mimo hranice sídelního útvaru a podle možností i mimo hranice záplavových a ohrožených oblastí.
2. U nových podniků specializovaných na živočišnou výrobu se zřizuje :
a) hygienická smyčka k vytvoření ochranného systému proti zavlečení infekčních nákaz a nebezpečných látek do prostoru ustájených zvířat, b) dezinfekční vjezd pro vozidla k ochraně proti zavlečení infekčních nákaz a nebezpečných látek, c) veterinární smyčka k ochraně proti zavlečení nákazy a nebezpečných látek do stájového prostoru kontaminovanými zvířaty, d) kafilérní box k nezávadnému shromažďování uhynulých zvířat před jejich odvozem, e) oplocení vylučující vstup nepovolaných osob nebo vniknutí volně žijících zvířat.
3. Dodávka elektrické energie pro zemědělské podniky specializované na živočišnou výrobu se zajišťuje ze dvou na sobě nezávislých zdrojů. Výkon náhradního zdroje musí pokrýt spotřebu elektrické energie potřebnou pro přežití zvířat po nezbytně nutnou dobu.
4. Zemědělské podniky specializované na živočišnou výrobu se vybavují vodojemy, jejichž kapacita musí zajistit nouzové zásobování podniku vodou pro přežití zvířat po nezbytně nutnou dobu. V případě připojení objektu na vodovodní síť se řeší propojení vodojemu s vodovodní sítí.
5. Silážní jámy k ochraně zásoby krmiv se opatřují sběrnými žlaby podél obvodových stěn pro odvod srážkových vod. Uskladnění jadrných krmiv se navrhuje v samostatných skladech nebo místnostech. Navržený objekt musí umožňovat uskladnění krmiva, manipulaci s ním a jeho ochranu proti znehodnocení při krizových situacích.
6. Zemědělské podniky, které vyrábějí, zpracovávají a skladují nebezpečné látky a samostatné sklady těchto látek se umísťují mimo hranice sídelních útvarů, důležité silniční a železniční spoje a mimo záplavovou oblast.
7. Zařízení pro mytí motorových vozidel realizované v rámci zemědělských staveb se navrhují se zřetelem na možnost využití k dekontaminaci dopravních prostředků.
§ 8
Dopravní stavby
1. Při výstavbě nádraží, odstavných a seřaďovacích nádraží, skladů a složišť obnovovacího materiálu se tyto stavby umísťují mimo záplavovou oblast.
2. Při výstavbě a rekonstrukci železničních tratí, dálnic a silnic pro motorová vozidla v záplavových oblastech je nutno zabezpečit možnost odtoku vody ze zaplaveného území.
3. Při výstavbě, rekonstrukci a modernizaci železničních tratí a při rozšiřování uzlů a stanic ve správních centrech se řeší průjezdná kapacita železničních tratí na zabezpečení přepravy spojené s možnou evakuací.
4. Nově navrhované a rekonstruované dezinfekční a mycí linky, místa pro přípravu vozového parku a mycí stroje pro vnější umývání lokomotiv a železničních vozů se přizpůsobují pro dekontaminaci vlakových souprav.
5. Vnější zásobování železničních tratí elektrickou energií se zpravidla zabezpečuje na sobě nezávislými zdroji z obou stran trakčních napájecích stanic. Při stanovování propustné výkonnosti elektrických tratí je nutno ověřit, nakolik bude zachován požadovaný objem železniční dopravy při vyřazení jednoho zdroje zásobování elektrickou energií.
6. Trakční napájecí stanice se umísťují mimo záplavovou oblast. Je-li z technicko-ekonomických důvodů takové umístění nemožné, musí být výkony sousedních trakčních napájecích stanic a vodiče dimenzovány na podmínky, které nastanou při vyřazení trakčních napájecích stanic umístěných uvnitř záplavové oblasti.
7. Při rozšiřování, rekonstrukci a výstavbě železničních uzlů a stanic ve správních centrech a také při rekonstrukci a výstavbě železničních tratí přilehlých k těmto správním centrům se zřizují podzemní kabelové linky pro napájení zabezpečovacího a sdělovacího zařízení.
8. Pro napájení zabezpečovacího a sdělovacího zařízení elektrickou energií při vyřazení základních zdrojů se zřizují náhradní autonomní napájecí zdroje, jejichž počet a kapacita jsou stanoveny příslušným projektem.
9. Železniční, dálniční a silniční mosty v záplavových oblastech musí splňovat podmínku umístění spodní hrany mostní konstrukce nad hladinou stoleté vody. Stejná podmínka platí i pro mostní konstrukce nadzemních vedení produktovodů, plynovodů, vodovodů, teplovodů apod..
10. Navrhování a výstavba tras městských podzemních dopravních staveb a jejich ochranných systémů a způsobu využití pro potřeby civilní ochrany se řeší podle zvláštních předpisů.
11. Dálnice a silnice pro motorová vozidla vedená přes správní centra a hlavní komunikace správních center a okresních měst musí splňovat podmínku nezavalitelnosti při rozrušení okolní zástavby. V případě, že zástavba přímo hraničí s uvedenými komunikacemi, musí jejich šířka být minimálně rovna průměrné výšce okolních budov zvětšené o 6m. Tato podmínka platí i pro křižovatky uvedených komunikací.
12. Dálnice a silnice pro motorová vozidla vedená přes správní centra je nutno propojit okruhem vedeným mimo hranice zástavby těchto správních center.
§ 9
Stavby pro rozvod energie
1. Elektrizační soustava musí zabezpečovat zásobování elektrickou energií při krizových situacích a mimořádných událostech. Organizační a technické řešení elektrizační soustavy musí v případě potřeby zabezpečit jejich rozdělení na nezávisle pracující části.
2. Při výstavbě elektrizační soustavy a nových velkých elektráren o výkonu 500 MW a více je nutné řešit jejich umístění mimo hranice zástavby sídelních útvarů, hranice ohrožené oblasti a záplavovou oblast.
3. V záplavové oblasti lze stavět pouze vodní elektrárny.
4. Elektrická vedení a rozvodny o napětí 400 kV a více, které mají funkci hlavních mezisystémových spojů propojených elektrizačních soustav, se umísťují za hranicí zástavby sídelních útvarů.
5. Při výstavbě jednoduchých nebo vícenásobných mezisystémových vedení se nesmí zařízení k jejich vzájemnému propojení umísťovat společně s rozvodnými zařízeními o napětí 400 kV a větším a elektráren o kapacitě 500 MW a větší.
6. V případě, kdy je nezbytné vést část elektrického vedení uvnitř hranice zástavby sídelních útvarů za účelem připojení k přívodním nebo rekonstruovaným rozvodnám o napětí 400 kV a více, nebo k elektrárnám pro zabezpečení tranzitu elektrické energie, musí trasy elektrického vedení poskytovat možnost zřízení náhradního nejkratšího propojení umístěného za hranicemi zástavby sídelního útvaru.
7. Rozvodná soustava o napětí 110 kV se zokruhuje, anebo se vytváří podmínky pro zokruhování za krizové situace.
8. Rozvod elektrické energie se řeší s přihlédnutím k možnému poškození jednotlivých zdrojů.
9. Rozvodny a dispečerská pracoviště se umísťují za hranicemi zástavby sídelních útvarů a mimo záplavovou oblast a také mimo ochrannou oblast, pokud nejsou součástí jaderných energetických zařízení. Dispečerská pracoviště elektrizační soustavy se navrhují se zřetelem na možnost centralizovaného řízení systému a jednotlivých oblastí o napětí 110 kV a více.
10. Zásobování elektrickou energií spojovacích uzlů, zařízení železnic, přečerpávacích a kompresorových stanic se provádí ze zařízení umístěných mimo záplavovou oblast a mimo hranice zástavby sídelního útvaru nebo z vlastních energetických zdrojů.
11. Při zásobování správních center ze dvou a více samostatných plynovodů se zabezpečuje dodávka plynu minimálně prostřednictvím dvou vysokotlakých stanic, umístěných za hranicemi zástavby sídelních útvarů. Plynovodní přivaděče se vedou z různých stran.
12. V hranici zástavby sídelního útvaru se staví vysokotlaké a středotlaké plynovody jako podzemní.
13. Velkokapacitní plynojemy, přečerpávací a vyrovnávací stanice se umísťují mimo obec minimálně 200m od souvislé zástavby, železničních tratí, hlavních silnic a řek.
14. Stavby pro rozvod tepla se staví v obytných zónách jako podzemní.
§ 10
Vodohospodářské stavby
1. Při výstavbě vodních děl se plánují a realizují opatření k vytvoření podmínek pro průchod průlomové vlny a stoleté vody s využitím možnosti včasného vypouštění vodního díla.
2. Propusti pro vodní plavbu se u vodních děl řeší tak, aby při rozrušení plavebního zařízení nedošlo k narušení přehradní hráze.
3. U přehrad vodních děl se počet uzávěrů ovládajících spodní výpusti určuje na základě propočtu potřebné kapacity vypouštění přehrady s ohledem na řečiště a jeho stanovenou průtočnost.
4. Při výstavbě vodních elektráren se realizují opatření k rychlé obnově činnosti stavidel.
5. Při navrhování vodních děl musí být zpracován výpočet průlomové vlny ve stanoveném rozsahu a také systém varování a vyrozumění obyvatelstva při vzniku průlomové vlny.
6. Nové velkokapacitní vodojemy a vodárny pro zásobování obyvatelstva se navrhují mimo obytné oblasti sídelních útvarů, ohrožené oblasti a záplavové oblasti. Vodojemy se vybavují filtračními jednotkami k filtraci vzduchu zamořeného radioaktivními a nebezpečnými látkami a dále přídavnými zařízeními pro čerpání vody do přenosných nádob.
7. Při výstavbě nových samostatných vodovodů v sídelních útvarech se realizuje připojení na stávající vodovodní řad za dodržení hygienických předpisů. Hlavní uzávěry vodovodů se umísťují maximálně po 500 metrech.
8. Při výstavbě vodovodů a vodních přivaděčů v sídelních útvarech se realizuje jejich využití k hašení požárů a nouzového zásobování vodou.
9. Hydranty a uzávěry pro odpojení poškozených úseků vodovodů měst se rozmísťují tam, kde nehrozí jejich zavalení při rozrušení budov.
10. Existující a nově realizované hloubené studny a ostatní stavby a zařízení pro jímání podzemních vod určené pro zásobování obyvatelstva vodou, musí být chráněny proti kontaminaci za krizové situace a mimořádné události s ohledem na umístění v záplavové oblasti, nebezpečné oblasti a ochranné oblasti.
11. Všechny existující a nově realizované vrty a studny pro nouzové zásobování obyvatelstva a průmyslových objektů vodou, se neprodyšně uzavírají a opatřují přídavným zařízením, které umožňují čerpat vodu do přenosných nádob. Zachovávají se pro použití za krizové situace.
12. V parcích a sadech a na ostatním nezastavěném území měst a obcí, kde se zřizují vodní nádrže se řeší možnost jejich využití pro hašení požárů. Ve správních centrech se k břehům řek a vodních nádrží zřizují příjezdy, zajišťující odběr vody minimálně třemi vozidly současně z jedné příjezdové komunikace.
13. Podzemní vodojemy, úpravny vody a čerpací stanice se chrání zemními násypy.
§ 11
Telekomunikační stavby
1. Dálkové kabely, radioreléové trasy 1. a 2. řadu a páteřní digitální síť musí být konstruovány tak, aby bylo možné zajistit obchozí cesty mimo hranice sídelních útvarů a záplavovou oblast.
2. Vybrané telekomunikační objekty zajišťující dálkové spojení a spojení pro zabezpečení státní správy musí být umístěny mimo hranice sídelních útvarů a záplavovou oblast. Objekty s obsluhou musí být navíc umístěny i mimo ohroženou oblast.
3. Uzlové stanice magistrálních radioreléových tras a řídící místa radiomobilních sítí musí být umístěny mimo hranice sídelních útvarů a záplavovou oblast nebo musí být zálohovány.
4. Provozovatelé veřejnoprávního rozhlasu a televize musí zřídit náhradní stanice mimo sídelní útvary, záplavovou a ohroženou oblast.
5. Přechody magistrálních kabelových vedení (digitálních tras) přes řeky se zdvojují, z toho jeden musí být uložen do dna řečiště.
6. Obsluhy telekomunikačních zařízení musí být v ohrožené oblasti chráněny proti účinku nebezpečných látek.
7. Televizní, radiové a telekomunikační vysílače se umísťují mimo hranice zástavby sídelního útvaru.
ČÁST TŘETÍ
POŽADAVKY CIVILNÍ OCHRANY V ÚZEMNÍM PLÁNOVÁNÍ
§ 12
Územně plánovací dokumentace
1. Při zadání a zpracování územně plánovací dokumentace pořizovatelé ve spolupráci s příslušným orgánem krizového řízení určí rozsah povinné výstavby staveb pro civilní ochranu a staveb dotčených požadavky civilní ochrany, který bude součástí územně plánovací dokumentace. Stavebně technická opatření civilní ochrany se orientují tak, aby na posuzovaném území byly dodrženy nezbytné podmínky pro usnadnění záchranných, likvidačních a obnovovacích prací k odstranění následků vzniklých při krizových situacích a mimořádných událostech. Obsah požadavků civilní ochrany je stanoven v příloze číslo 1.
§ 13
Samostatná doložka civilní ochrany
1. Při zpracování regulačního plánu obce nebo části obce, zabezpečuje pořizovatel doložku civilní ochrany, v níž jsou řešena stavebně technická opatření civilní ochrany pro celé území obce nebo její část, rozsah výstavby staveb pro civilní ochranu a staveb dotčených požadavky civilní ochrany. Obsah a forma doložky civilní ochrany je stanoven v příloze číslo 2.
§ 14
Sídelní útvary
1. Při územním plánování, výstavbě a rozvoji sídelních útvarů se postupuje v souladu se stavebně technickými opatřeními civilní ochrany.
2. Rozloha jednotlivých obytných a výrobních oblastí má plochu maximálně 2,50 km2. Mezi jednotlivými oblastmi se zřizují ochranná pásma v šířce minimálně 50 metrů.
3. Při územním plánování se nenavrhují obytné a výrobní oblasti do záplavových a ohrožených oblastí.
4. Kapacita a rozložení dopravních sítí má umožnit výjezd a dopravu z obytných a výrobních oblastí na rychlostní komunikace minimálně ve dvou směrech. Vzájemné protínání dálnic a silnic pro motorová vozidla a jejich protínání s železničními tratěmi se řeší mimoúrovňově.
§ 15
Obytné oblasti sídelních útvarů
1. V obytných oblastech se umísťují ochranné stavby pro obyvatelstvo. Při jejich umístění se vychází z hustoty osídlení a z docházkových (doběhových) vzdáleností.
2. Situování obytných staveb nesmí vytvářet uzavřené bloky, pokud nemají minimálně dva komunikační vstupy do vnitřního prostoru bloku.
3. Pozemní komunikace musí umožňovat přístup ke stavbám pro civilní ochranu a stavbám dotčeným požadavky civilní ochrany podle jejich druhu a potřeby kapacitně vyhovující komunikační přípojkou nebo účelovou komunikací.
4. Rozvodné sítě se umísťují pod úroveň terénu.
§ 16
Výrobní oblasti sídelních útvarů
1. Ve výrobních oblastech se umísťují ochranné stavby pro ukrytí zaměstnanců a obsluh důležitých provozů.
2. Stavby pro průmyslovou výrobu a sklady ve výrobní oblasti sídelního útvaru se umísťují tak, aby při případné havárii neohrozily nebezpečné látky sousední stavby a obytné oblasti.
3. Velkokapacitní sklady nebezpečných látek se umísťují ve volné krajině mimo sídelní útvar a po směru převládajících větrů. Pokud jsou tyto sklady součástí výrobních nebo zpracovatelských podniků, lze je stavět pouze v minimální míře, potřebné pro vlastní výrobu nebo zpracování.
4. Velkokapacitní sklady, které zabezpečují zásobování sídelních útvarů, se umísťují zpravidla při jejich hranici vně sídelního útvaru.
§ 17
Rekreační oblasti
1. Rekreační oblasti se umísťují mimo záplavovou oblast, ohroženou a ochrannou oblast a s ohledem na možnou evakuaci obyvatelstva.
2. Rekreační oblasti uvnitř sídelních útvarů se umísťují tak, aby v maximální míře oddělovaly obytné oblasti od výrobních oblastí a zároveň vytvářely požární předěly.
§ 18
Dopravní sítě sídelních útvarů
1. Dálnice a rychlostní komunikace nesmějí procházet obytnými a výrobními oblastmi sídelních útvarů. Pokud uvedené komunikace nesplňují tento požadavek, řeší se náhradní přeprava vedlejšími komunikacemi o dostatečné kapacitě mimo obytné a výrobní oblasti sídelního útvaru. Dálková silniční doprava se odvádí mimo sídelní útvar nebo se vede po jeho okraji.
§ 19
Rozvodné sítě sídelních útvarů
1. Rozvodné sítě elektrické energie vysokého a velmi vysokého napětí, vody a plynu sídelních útvarů a průmyslových podniků se zokruhují, anebo se vytvoří podmínky pro jejich zokruhování za krizových situací. Současně se řeší tak, aby umožňovaly zásobování ze dvou nezávislých zdrojů.
2. Trasy hlavních potrubních řadů (plynovodů, ropovodů, produktovodů, teplovodů, parovodů apod.) se umísťují za hranicemi obytné zóny sídelních útvarů a vně záplavových oblastí.
3. Při navrhování hlavních řadů plynovodů se jejich zokruhování zabezpečuje v návaznosti na již existující.
4. Trasy tranzitních potrubních řadů se umisťují mimo hranice zástavby sídelního útvaru.
§ 20
Stavby pro civilní ochranu
1. Ochranné stavby a stavby pro varování a vyrozumění se většinou umísťují v obytných a výrobních oblastech sídelních útvarů. Ve zvláštních případech se umísťují i v rekreačních oblastech nebo i ve volné krajině.
2. Ochranné stavby se zpravidla neumísťují v záplavových oblastech, pokud se v odůvodněných případech v těchto oblastech umísťují musí být upraveny proti vniknutí stoleté vody a průlomové vlny.
3. Sklady materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci se umísťují mimo centrální části správních center a okresních měst a mimo záplavovou, ohroženou a ochrannou oblast.
4. Stavby pro civilní ochranu a jejich technická a technologická zařízení včetně pomocných zařízení a rozvodů se navrhují a provádějí podle zvláštních předpisů.
ČÁST ČTVRTÁ
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 21
Závěrečná ustanovení
1. Stavby civilní ochrany a stavby dotčené požadavky civilní ochrany se zapisují do katastru nemovitostí podle paragrafu 2, odstavce 1, písmena f) zákona číslo 344/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
2. Ministerstvo vnitra je zmocněno k vydání upřesňujících předpisů a směrnic k řešení stavebně technických opatření civilní ochrany a požadavků civilní ochrany v územním plánování z hlediska plnění úkolů civilní ochrany.
3. Ústřední orgány státní správy jsou zmocněny vydat po dohodě s ministerstvem vnitra upřesňující zásady k realizaci staveb pro civilní ochranu a staveb dotčených požadavky civilní ochrany v rámci své působnosti.
4. Územní orgány státní správy konzultují svá stanoviska k realizaci stavebně technických opatření civilní ochrany a požadavku civilní ochrany v územním plánování s příslušným krajským úřadem.
5. Výjimky ze stavebně technických opatření civilní ochrany a požadavků civilní ochrany v územním plánování povoluje krajský úřad na základě žádosti.
6. Odvolání proti rozhodnutí krajského úřadu řeší ministerstvo vnitra. Tím není dotčeno právo odvolání k soudu.
§ 22
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Příloha číslo 1 k vyhlášce č. ../2000 Sb.
POŽADAVKY CIVILNÍ OCHRANY
I. K územně plánovacím podkladům (urbanistické studii, územnímu generelu, územní prognóze, územně technickým podkladům)
a) vymezení záplavových, ohrožených a ochranných oblastí,
b) návrh oblastí a míst vhodných k evakuaci osob, jejich ubytování ve velkokapacitních zařízeních a návrh hlavních evakuačních tras,
c) návrh území s možnosti řešení příjmu evakuovaných osob včetně nouzového ubytování ve velkokapacitních zařízeních,
d) návrh řešení nouzového zásobování obyvatelstva vodou ve správních centrech a okresních městech,
e) charakteristika a umístění objektů skladujících nebezpečné látky z hlediska jejich druhu, polohy a vlivu na okolí včetně vymezení ohrožených ploch.
II. K územnímu plánu velkého územního celku
III. vymezení záplavových, ohrožených a ochranných oblastí,
IV. návrh oblastí a míst vhodných k evakuaci osob, jejich ubytování ve velkokapacitních zařízeních a návrh hlavních evakuačních tras,
V. návrh území s možnosti řešení příjmu evakuovaných osob včetně nouzového ubytování ve velkokapacitních zařízeních,
VI. návrh řešení nouzového zásobování obyvatelstva vodou ve správních centrech a okresních městech,
VII. charakteristika a umístění objektů skladujících nebezpečné látky z hlediska jejich druhu, polohy a vlivu na okolí včetně vymezení ohrožených ploch.
VIII. řešení systému varování a vyrozumění
I. K územnímu plánu obce
II. návrh řešení ukrytí,
III. vymezení záplavových, ohrožených a ochranných oblastí,
IV. návrh řešení evakuace obyvatelstva a nouzové ubytování,
V. návrh řešení míst a ploch pro skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci,
VI. charakteristika objektů skladujících nebezpečné látky z hlediska jejich druhu, polohy a vlivu na okolí.
VII. možnosti vyvezení a uskladnění nebezpečných látek mimo hranice zástavby obce,
VIII. návrh ploch a vymezení nezavalitelných komunikací k využití při provádění záchranných, likvidačních a obnovovacích prací,
IX. návrh ploch a míst pro speciální očistu osob a techniky,
X. návrh řešení zásobování obyvatelstva vodou za krizových situací a při mimořádných událostech,
XI. návrh řešení zásobování území elektrickou energií za krizových situací a při mimořádných událostech,
XII. návrh ploch pro řešení bezodkladných pohřebních služeb,
XIII. řešení systému varování a vyrozumění.
III. K regulačnímu plánu obce nebo části obce
Zpracování doložky civilní ochrany v rozsahu přílohy číslo 2.
Příloha číslo 2 k vyhlášce č. ../2000 Sb.
OBSAH DOLOŽKY CIVILNÍ OCHRANY
I. Doložka civilní ochrany obsahuje
1. Povinnou část
A. Textovou část
a) vymezení záplavových, ohrožených a ochranných oblastí,
b) návrh řešení ukrytí,
c) návrh řešení evakuace obyvatelstva a možnosti ubytování,
d) návrh míst skladování materiálu civilní ochrany a organizace výdeje prostředků individuální ochrany,
e) návrh možností zdravotnického zabezpečení obyvatelstva za krizových situací a při mimořádných událostech,
f) charakteristiku objektů skladujících nebezpečné látky z hlediska druhu skladovaných nebezpečných látek, polohy a vlivu na okolí,
g) možnosti vyvezení a uskladnění nebezpečných látek mimo hranice zástavby,
h) možnosti nouzového ubytování osob v zařízeních s 50 a více lůžky,
i) návrh řešení zásobování obyvatelstva vodou za krizových situací a při mimořádných událostech,
j) návrh odběrných míst pro zásobování vodou k hašení rozsáhlých požárů,
k) návrh míst a ploch pro speciální očistu osob a techniky,
l) návrh míst a ploch pro řešení bezodkladných pohřebních služeb,
m) řešení systému varování a vyrozumění.
B. Tabulkovou část
a) přehled ukrytí obyvatelstva,
b) ubytovací kapacity pro evakuované osoby s 50 a více lůžky,
c) kapacity zdravotnických zařízení,
d) přehled zásobníků a skladů nebezpečných látek, ropných produktů, výbušných látek a hořlavin s uvedením druhu a množství látky.
C. Grafickou část - (zpracovanou na mapě katastru nemovitostí stejného měřítka a provedení, na které se zpracovává regulační plán)
a) vyznačení záplavových oblastí, ohrožených oblastí a ochranných oblastí,
b) stávající a nově navržené stavby civilní ochrany a stavby dotčené požadavky civilní ochrany,
c) sklady materiálu civilní ochrany, sklady humanitární pomoci, úložiště a výdejní střediska prostředků individuální ochrany,
d) stávající a nově navržené zásobníky nebezpečných látek s uvedením druhu a množství látky,
e) požární nádrže, požární hydranty a místa odběru vody k hašení požárů,
f) vyznačení nezavalitelných komunikací při rozrušení okolní zástavby,
g) zdravotnická zařízení a nemocnice s vyznačením lůžkové kapacity,
h) místa a plochy pro speciální očistu
i) místa a plochy pro řešení bezodkladných pohřebních služeb.
2. Doporučenou část
A. Textovou část
a) návrh řešení ubytování evakuovaných osob v malokapacitních zařízeních,
b) návrh řešení nouzového stravování,
c) návrh nouzové zásobování elektrickou energií,
d) návrh řešení evakuace sociálních zařízení,
e) návrh řešení dopravního systému za krizových situacích a při mimořádných událostech,
f) návrh řešení záchranných, likvidačních a obnovovacích prací na území,
g) návrh řešení zásobování území elektrickou energií za krizových situací a při mimořádných událostech,
B. Tabulkovou část
a) ubytovací zařízení s méně než 50 lůžky,
b) hromadná stravovací zařízení a vyvařovny,
c) zdroje elektrické energie s uvedením výkonu.
C. Grafickou část
a) sociální zařízení s vyznačením kapacity,
b) hlavní objízdné trasy,
c) návrh evakuačních tras a míst soustředění osob,
d) trasy odvozu a místa uložení nebezpečných látek určených k vyvezení,
e) stávající a nově navržené vodojemy, úpravny vody, studny a vrty pro nouzové zásobování obyvatelstva vodou,
f) doběhové vzdálenosti k ochranným stavbám,
g) řešení systému varování a vyrozumění
VĚCNÝ ZÁMĚR
Vyhláška
Ministerstva pro místní rozvoj
ze dne..........................................2000,
kterou se stanoví postup územního rozhodování a povolování staveb a jejich změn při uplatňování požadavků civilní ochrany a postup orgánů územního plánování a stavebních úřadů při řešení požadavků civilní ochrany
Ministerstvo pro místní rozvoj vydává podle § 58, odst. 4, zákona č….. /2000 Sb., o krizovém řízení a integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů (krizový zákon) k provedení § 9, odst. 3, písm. a):
Vyhláška podrobněji upraví:
(1) obsah územně plánovacích podkladů, územně plánovací dokumentace, způsob jejího pořizování, zpracování, projednávání a schvalování z hlediska požadavků civilní ochrany
(2) využití vymezených území, ploch a pozemků a jejich vzájemné uspořádání a vazby v souladu s požadavky civilní ochrany
(3) postup stavebních úřadů při řízení o umístění stavby, při stavebním řízení a kolaudačním řízení týkajících se staveb civilní ochrany a staveb dotčených požadavky civilní ochrany
(4) postup stavebních úřadů při rozhodování o využití území, o ochranném pásmu a stavební uzávěře
(5) postup stavebních úřadů při nezbytných úpravách, změně užívání a odstraňování staveb civilní ochrany a staveb dotčených požadavky civilní ochrany
(6) postup při realizaci ochranných staveb pro ukrytí obyvatelstva a obsluh důležitých provozů a improvizovaných úkrytů po vyhlášení krizového stavu, bez územního a stavebního řízení
(7) územně technické požadavky, požadavky na umísťování, obecné požadavky na bezpečnost a užitné vlastnosti, na stavební konstrukce a technická zařízení a zvláštní požadavky pro vybrané druhy staveb civilní ochrany a staveb dotčených požadavky civilní ochrany
NÁVRH
Vyhláška
Ministerstva vnitra
ze dne ........................... 2000,
kterou se stanoví zásady způsobu krizové komunikace, spojení v integrovaném záchranném systému a struktura sdílených dat
Ministerstvo vnitra podle § 58 odst. 2 zákona č. …./2000 Sb., o krizovém řízení a integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů (krizový zákon) k provedení § 42,odst. 3, písm. a) stanoví :
ČÁST PRVNÍ
ZÁSADY ZPŮSOBU KRIZOVÉ KOMUNIKACE
§ 1
Účel krizové komunikace
Krizová komunikace umožňuje přenos informací při mimořádných událostech a krizových stavech jejíž účelem je přenos informací na všech stupních krizového řízení a mezi složkami integrovaného záchranného systému.
§ 2
Organizace krizové komunikace
(1)Krizová komunikace je organizována v těchto úrovních:
a)Úroveň státu
1.operační oblast řízení - v této oblasti jsou navzájem propojena operační střediska základních složek integrovaného záchranného systému a mají stanovenu vazbu na strategickou oblast,
2.strategická oblast - do strategické oblasti je zahrnut krizový štáb, bezpečnostní rada státu, ústřední orgány státní správy, orgány ostatních složek integrovaného záchranného systému a ministr vnitra. V této oblasti probíhá komunikace individuálně za použití běžných telekomunikačních prostředků, kromě stanovených propojení mezi operační a strategickou oblastí.
b)Úroveň kraje
1.operační oblast - v této úrovni jsou navzájem propojena operační střediska základních složek integrovaného záchranného systému ,
2.strategická oblast - do strategické oblasti je zahrnuta bezpečnostní rada kraje, a krizový štáb integrovaného záchranného systému a je stanoveno propojení mezi operační a strategickou oblastí.
c)Úroveň okresu
1.operační oblast - v této úrovni jsou navzájem propojena operační střediska základních složek integrovaného záchranného systému a je stanoveno propojení na ostatní složky integrovaného záchranného systému.
2.strategická oblast - do strategické oblasti je zahrnuta bezpečnostní rada okresu a krizový štáb integrovaného záchranného systému a je stanoveno propojení mezi operační a strategickou oblastí.
3.taktická oblast - do taktické oblasti je zahrnut štáb velitele zásahu, zvláštní síly a prostředky, velitelé nebo vedoucí složek a bojové úseky nebo bojové sektory. Je stanoveno jejich vzájemné propojení.
§ 3
Technologie přenosu informací v krizové komunikaci
(1)Operační střediska základních složek integrovaného záchranného systému jsou navzájem propojena:
a)pomocí účelové komunikační sítě Ministerstva vnitra pro hlasovou i datovou komunikaci, b)jednotná telefonní síť s neredukovanými linkami je použita ve výjimečných případech, při nedostatečné kapacitě linek účelové komunikační sítě Ministerstva vnitra, c)při selhání účelové komunikační sítě Ministerstva vnitra a jednotné telefonní sítě pomocí vyčleněných mobilních telefonů, d)při selhání technologií uvedených v písm. a) až c) pomocí rádiové sítě, která je pro tento případ vytvořena.
(2)Spojení v jednotné telefonní síti probíhá po neredukovaných linkách s neuveřejněnými účastnickými čísly. Ochránění linek proti redukci není zpoplatňováno.
(3)Spojení v účelové komunikační síti Ministerstva vnitra je organizováno na určených telefonních linkách s resortně neuveřejněnými telefonními čísly.
(4)V telefonních sítích dle odst. 2 a 3 musí být zabezpečena identifikace volajících.
(5)Pro datové propojení v operační oblasti je vždy využito pevných připojení.
§ 4
K omunikace v úrovních státu a kraje
(1)Pro úroveň státu je stanoveno propojení dle § 3 odst. 1 písm. a) až c) mezi operačním a informačním střediskem integrovaného záchranného systému a krizovým štábem a ministrem vnitra.
(2)Pro úroveň kraje je stanoveno propojení pomocí jednotné telefonní sítě s neredukovanými linkami mezi operačním a informačním střediskem integrovaného záchranného systému a bezpečnostní rady kraje. Její použití je podmíněno ustanovením uvedeném v § 3 odst. 2 a 4.
(3)Při selhání této komunikační technologie je použito vyčleněných mobilních telefonů.
(4)Pro propojení dle písm. a) je možné použít pobočkovou telefonní ústřednu.
(5)V případě selhání technologií platí ustanovení uvedené v § 3 odst 1 písm. d).
§ 5
K omunikace v úrovni okresu
(1)Pro komunikaci v operační oblasti:
a)Je stanoveno propojení mezi operačním a informačním střediskem integrovaného záchranného systému a ostatními složkami integrovaného záchranného systému pomocí technologií uvedených v § 3 odst. 1 písm. a) až c). V případě selhání technologií platí ustanovení uvedené v § 3 odst. 1 písm. d).
b)Je-li nutné pro zabezpečení činnosti integrovaného záchranného systému plánovitě zabezpečit neprodlenou informovanost vybrané ostatní složky integrovaného záchranného systému, může být pro propojení použita rádiová síť, jak je uvedeno v § 3 odst.1 písm. d).
c)Je stanoveno propojení mezi operačním a informačním střediskem integrovaného záchranného systému a bezpečnostní radou okresu pomocí technologií uvedených v § 3 odst. 1 písm. a) až c).
(2)Taktická oblast a)V místě zásahu je využito rádiové komunikace, pokud není tímto předpisem stanoveno jinak.
b)V místě zásahu využívají složky integrovaného záchranného systému vlastních vybudovaných rádiových sítí, které jsou dle potřeby navzájem propojeny.
c)Pokud bude využívána společná radiokomunikační síť integrovaného záchranného systému platí zásady provozu vydané provozovatelem této sítě.
ČÁST DRUHÁ
ZÁSADY SPOJENÍ V INTEGROVANÉHO ZÁCHRANNÉHO SYSTÉMU
§ 6
Zásady spojového provozu
(1)Spojovým provozem se rozumí rádiová, telefonní, faxová, modemová a rozhlasová komunikace.
(2)Rádiová a telefonní komunikace musí být vedena ve smyslu zákona č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
(3)Spojový provoz se řídí zejména těmito pravidly :
a)je určen výhradně pro služební potřebu, b)tísňová hlášení mají přednost před ostatním provozem, c)oprávněnost k podávání a předávání informací je vymezena zákonem.
(4)Vlastní rádiová komunikace v rámci jednotlivých složek a)Při provozu zachovávají složky pravidla pro rádiovou komunikaci a respektují své přidělené kmitočty. V případě použití společné radiokomunikační sítě integrovaného záchranného systému platí zásady provozu vydané provozovatelem této sítě. Radiostanice jednotlivých složek pracují na kmitočtech stanovených v povolení k radioprovozu a používají volací znaky uvedené v tomto povolení, b)Pokud bylo vzájemně dohodnuto, používají se otevřené volací znaky, c)pro spojení se svými nadřízenými orgány - operačními středisky nebo dispečinky složky využívají vlastní rádiové sítě s pravidly stanovenými provozovateli těchto sítí. V případech uvedených v odst. 8, používají mobilní telefony.
(5)Základní složky integrovaného záchranného systému jsou navzájem rádiově propojeny:
a)automaticky - každý k tomu oprávněný účastník má možnost přechodu do sítě jiné složky bez zásahu spojaře ve štábu velitele zásahu, b)manuálně - prostřednictvím spojaře ve štábu velitele zásahu na základě požadavku, c)pracují-li rádiové sítě v rozdílných kmitočtových pásmech, je použito zařízení, které vzájemnou komunikaci umožňuje, d)není-li možné technicky zajistit propojení dle písm. a) - c) a vyžaduje-li to situace, mohou být rádiové prostředky mezi složkami navzájem zapůjčeny. Před použitím musí být přebírající osoby náležitě poučeny.
(6)Rádiová komunikace mezi ostatními složkami integrovaného záchranného systému- propojení a)Ostatní složky mezi sebou komunikují způsobem popsaným v odst. 2 písm. a) - c), b)Vyžaduje-li to situace, mohou být rádiové prostředky mezi složkami navzájem zapůjčeny. Před použitím musí být přebírající osoby náležitě poučeny.
(7)Základní a ostatní složky integrovaného záchranného systému mezi sebou komunikují v případech, kdy je to stanoveno velitelem zásahu a způsobem popsaným v odst. 2) písm. a) - c), pokud není tímto předpisem stanoveno jinak.
(8)Se zvláštními silami a prostředky komunikuje především velitel zásahu nebo spojař štábu velitele zásahu. V případech, kdy je velitelem zásahu pověřen, komunikuje s těmito silami velitel bojového sektoru nebo bojového úseku, případně jím pověřená osoba.
(9)Velitel zásahu má možnost komunikovat se všemi zúčastněnými složkami. V případě potřeby komunikaci zajišťuje štáb velitele zásahu.
(10)Ve štábu velitele zásahu je obsazena funkce spojaře. Tato funkce může být podle situace obsazena více, odborně způsobilými osobami. S funkcí spojaře štábu velitele zásahu nesmí být spojována jiná odlišná funkce.
(11)Spojař štábu velitele zásahu plní následující úkoly:
a)předává zprávy přesně, stručně a adresně, nesmí na nich nic upravovat nebo měnit, b)pokud to technologie umožňuje, používá pro předávání zpráv především statusová hlášení nebo textové zprávy, c)má radiostanici (radiostanice) na příjmu na okresním a celostátním součinnostním kmitočtu, případně dalších kmitočtech použitých při zásahu, d)je-li použita rádiová síť integrovaného záchranného systému má na příjmu koncové body této sítě na kanálových pozicích (hovorových skupinách) určených pro příjem zpráv od velitelů služeb, velitelů bojových sektorů nebo bojových úseků, e)dodržuje zásady radioprovozu, f)zajišťuje propojení mezi rádiovými sítěmi dle § 5 odst. 2 písm. b), g)zajišťuje spojení mezi OPIS integrovaného záchranného systému a velitelem zásahu, h)eviduje a předává hlášení o dojezdech složek integrovaného záchranného systému na místo zásahu, je-li použita rádiová síť integrovaného záchranného systému, poskytuje mu tato síť informace o vstupu složek do této sítě na místě zásahu, i)řídí a kontroluje provoz sítě, upravuje jeho režim a může ukončit provoz podřízených radiostanic, včetně radiostanice nadřízeného pokud nedodržuje provozní kázeň nebo zdlouhavou korespondencí znemožňuje plynulou práci ostatních účastníků rádiové sítě nebo pokud je to nutné pro potřeby operačního řízení. Má právo ve své síti použít oběžníkový volací znak, j)pro zajištění návazné komunikace a předávání zpráv má k dispozici mobilní telefon a další spojovací prostředky, k)plní úkoly stanovené velitelem zásahu.
(12)Dle charakteru použité rádiové sítě integrovaného záchranného systému, komunikují její účastníci dle zásad stanovených provozovatelem této sítě. Je-li rádiová síť koncipována jako rádiová síť s dispečerským řízením provozu, slouží na místě zásahu jako dispečer pro lokálně použitou síť, spojař štábu velitele zásahu.
(13)V případech, kdy to vyžaduje charakter mimořádné události nebo není dostatečné pokrytí území rádiovým signálem rádiové sítě nebo počet účastníků rádiové sítě omezuje její použití je možné použití mobilních telefonů. Použití mobilních telefonů je podmíněno automatickou identifikací volajících. Mobilní telefony používají především:
a)velitel zásahu pro spojení se štábem velitele zásahu a operačním střediskem, b)velitelé služeb zúčastněných na místě zásahu pro spojení se svými nadřízenými orgány a s velitelem zásahu, c)velitelé bojových sektorů pro spojení s velitelem zásahu.
(14)Při déle trvajícím zásahu nebo na základě požadavku velitele zásahu je možné vytvořit pevné spojení pro zajištění předávání zpráv z místa zásahu na operační a informační středisko integrovaného záchranného systému. Takto vytvořené spojení může sloužit i pro předávání dat.
(15)Mezi štábem velitele zásahu a operačním a informačním střediskem integrovaného záchranného systému je možné použít systém přenosu dat. Toto předávání je uskutečňováno především pomocí linkového spojení. Není-li k dispozici toto spojení je použito rádiové sítě integrovaného záchranného systému nebo jiné technologie.
(16)Pro případ výpadku komunikačních technologií použitých při zásahu je využito systému spojek. Spojky jsou předem určené osoby, zabezpečující předávání informací ve všech úrovních.
(17)Pro zabezpečení komunikace je pro spojaře štábu velitele zásahu k dispozici:
a)radiostanice pracující na kmitočtech zúčastněných složek, b)schéma rádiové komunikace a návaznosti spojovacích cest a uzlů, c)záznamové zařízení sloužící k separátnímu záznamu na monitorovaných kmitočtech, d)koncové zařízení sítě integrovaného záchranného systému, e)mobilní telefon, f)výpočetní technika, g)zařízení pro propojování sítí, h)poznámkový blok a psací potřeby, i)záložní radiostanice.
(18)Používání jiných spojových technologií v závislosti na rozvoji techniky a potřeb integrovaného záchranného systému určuje ministr vnitra.
§ 7
Oblast sdílených dat
Formáty a popis dat přenosu sdílených informací počítačovou sítí mezi operačními středisky hlavních složek integrovaného záchranného systému, krizovým štábem integrovaného záchranného systému a koordinačními orgány integrovaného záchranného systému budou uvedeny v příloze č. 2.
§ 8
Rádiová komunikace
(1)Radiostanice (v případě je-li použita rádiová síť integrovaného záchranného systému -terminály) se rozdělují podle :
a)druhů - základnová, vozidlová, přenosná, b)funkce - řídící, podřízená.
(2)Základnová radiostanice :
a)je umístěna na operačním středisku a pracuje na kmitočtech uvedených v povolení k radioprovozu, b)za základnovou radiostanici může být považována i radiostanice spojaře štábu velitele zásahu, c)je vybavena náhradním zdrojem elektrické energie, d)udržuje rádiové spojení se štábem velitele zásahu, v případě uvedeném v písm. b) s velitelem zásahu a veliteli služeb, veliteli bojových sektorů a veliteli bojových úseků, e)pracuje v nepřetržitém provozu, v případě uvedeném v písm. b) po dobu zásahu.
(3)Vozidlová radiostanice :
a)pracuje na kmitočtech uvedených v povolení k radioprovozu, b)používá se pro spojení se základnovou řídící radiostanicí nebo udržuje spojení s jinými vozidlovými radiostanicemi, případně s přenosnými radiostanicemi, c)na základnovou radiostanici vysílá svůj identifikační kód doplněný kódem typické činnosti (pokud to technicky umožňuje), d)vyhodnocuje potvrzovací kód základnové radiostanice, e)může být použita jako řídící radiostanice sítě bojového sektoru.
(4)Přenosné radiostanice jsou rozděleny na radiostanice pro velitele a ostatní:
a)radiostanice pro velitele jsou určeny pro zajištění rádiového spojení mezi veliteli - základnovou radiostanicí (v závislosti na dosahu), řídící radiostanicí sítě a ostatními radiostanicemi; v závislosti na dosahu může být použita jako řídící radiostanice velitele zásahu v síti velitele zásahu, umožňuje vysílání selektivní volby a může být vybavena pro vstup do telefonní sítě, b)radiostanice ostatní jsou určeny pro spojení s radiostanicí nadřízeného, případně pro vzájemnou rádiovou komunikaci uvnitř bojového úseku.
(5)Řídící radiostanici jsou podřízeny všechny radiostanice pracující v její síti, včetně radiostanic, které do této sítě vstoupily.
(6)Řídící radiostanicí sítě integrovaného záchranného systému je radiostanice operačního a informačního střediska integrovaného záchranného systému, v případě zřízení rádiové sítě velitele zásahu, radiostanice štábu velitele zásahu a při zřízení bojových sektorů a úseků, radiostanice jejich velitelů.
(7)Podřízená radiostanice je každá radiostanice pracující v rádiové síti řídící radiostanice.
(8)Volací znaky slouží k identifikaci každé radiostanice a jejich použití je dáno charakterem rádiových sítí a druhem provozu. V rádiových sítích integrovaného záchranného systému se používají volací znaky:
a)uvedené v povolení k radioprovozu, b)otevřené volací znaky, c)oběžníkový volací znak " všem, všem, všem ", d)tísňový volací znak " pomoc, pomoc, pomoc ", e)stálé volací znaky.
(9)Jako otevřené volací znaky se používají názvy funkcí u zásahu, např."velitel zásahu", "velitel bojového úseku 1", “velitel bojového sektoru 1", "letecká záchranná služba + název místa dislokace", "policie + název místa dislokace" atd.Otevřené volací znaky se používají :
a)v rádiové síti velitele zásahu, b)v rádiové síti štábu velitele zásahu, c)v rádiových sítích velitelů bojových sektorů, d)v rádiových sítích velitelů bojových úseků, e)v případě propojení rádiových sítí jednotlivých složek integrovaného záchranného systému.
(10)Jestliže radiostanice ukončí provoz a vystoupí z rádiových sítí uvedených v odst.9 písm. a) až e), ihned přechází na svůj volací znak uvedený v povolení k radioprovozu.
(11)Oběžníkový volací znak má právo použít řídící radiostanice ve své rádiové síti pro předání zprávy, která je určena všem, většině nebo předem určeným radiostanicím své sítě. Radiostanice zahájí volání slovy " všem, všem, všem" a vyšle svůj volací znak. Pak vyšle zprávu, ve které může požádat o potvrzení textu zprávy od těch radiostanic, které zprávu přijaly a určit pořadí, ve kterém budou volané radiostanice zprávu potvrzovat (např. " Všem, všem, všem, zde velitel sektoru I., jak mě slyšíte, příjem "). Volané radiostanice odpovídají ve stanoveném pořadí. Volající radiostanice zakončí volání vlastním volacím znakem a slovem "konec".
(12)Tísňový volací znak je tvořen 3 krát se opakujícím slovem "pomoc".
a)Dojde-li k havarijní situaci, ohrožení lidského života nebo jinému obecnému ohrožení a je o tom nutné neprodleně předat zprávu nebo varování i v síti, kde právě probíhá provoz, vysílání radiostanice, která podává takovou zprávu, má přednost před každým jiným vysíláním.
b)Tísňová zpráva je určena všem nebo konkrétní radiostanici. Každá radiostanice, která zprávu zachytí, je povinna, pokud je to v jejích silách, poskytnout radiostanici v tísni požadovanou pomoc.
c)Radiostanice v tísni, která nevolá konkrétní radiostanici, zahajuje své volání třikrát opakovaným slovem "pomoc", za nímž uvede svůj volací znak (např. "Pomoc, pomoc, pomoc, zde velitel bojového sektoru 3, příjem ").
d)Volá-li radiostanice v tísni konkrétní radiostanici, uvede volací znak volané radiostanice, připojí svůj volací znak a třikrát opakované slovo " pomoc ", za nímž uvede slovo "příjem" (např. "štáb, zde velitel bojového úseku 1, pomoc, pomoc, pomoc, příjem ").
e)Radiostanice odpovídající na volání užije věty "Volám stanici v tísni" , připojí slovo "zde", svůj volací znak a slovo "příjem".
f)Na tísňový signál jsou povinny radiostanice v dané síti ihned přerušit provoz a zůstat na příjmu po dobu předávání tísňové zprávy.
g)Pokud to radiostanice umožňuje, je tísňový signál vyslán pomocí tísňového tlačítka.
h)Na volání radiostanice dle písm. d) odpovídá nejdříve její přímo nadřízená radiostanice, v ostatních případech řídící radiostanice.
(13)Je stanoven stálý volací znak “štáb” pro radiostanici spojaře štábu velitele zásahu.
(14)Vedení radioprovozu v rádiových směrech a sítích integrovaného záchranného systému vychází ze zásad platných pro provoz v rádiových sítích pohyblivé služby. Uváděné zásady jsou shodné jak pro rádiové sítě, ve kterých se pracuje s volacími znaky podle tohoto předpisu, tak v rádiových sítích, kde se používají jiné volací znaky.
(15)V případě ztráty přímého spojení jsou radiostanice, které jsou schopny toto spojení zprostředkovat, povinny nabídnout pomoc.
(16)Při dojezdu složek integrovaného záchranného systému na místo zásahu jsou povinny se tyto složky ohlásit veliteli zásahu, případně štábu velitele zásahu na určeném kmitočtu.
(17)K rádiové komunikaci mezi zasahujícími složkami integrovaného záchranného systému je oprávněn :
a)velitel zásahu, b)spojař štábu velitele zásahu, c)velitelé bojových sektorů nebo úseků, jsou-li k tomu velitelem zásahu určeni, d)další osoby určené velitelem zásahu, e)jiné osoby nesmí kromě případu uvedeném v odst. 12 rádiovou komunikaci mezi složkami vést.
§ 9
Telefonní a radiotelefonní provoz
(1)Radiotelefonním provozem se rozumí radiotelefonní komunikace s účastníky jednotné telekomunikační sítě nebo neveřejných telefonních sítí. Při komunikaci s účastníky těchto sítí se nemusí zachovávat stanovené radiotelefonní postupy, ani užívat běžných frází, obvyklých v radioprovozu. Na začátku a na konci spojení musí uvádět volací znak své radiostanice.
(2)Telefonním provozem se rozumí komunikace na tísňových telefonních linkách, státních, neveřejných a vnitřních telefonních linkách. Zařízení používané v telefonním provozu obsluhuje poučená a náležitě vyškolená obsluha.
(3)V telefonním provozu je nutné dodržovat tyto zásady :
a)tísňové telefonní linky musí zůstat trvale volné pro tísňová volání, b)na tísňových telefonních linkách se provádí automatický záznam hovoru, c)zvukové záznamy tísňových telefonních linek se archivují minimálně po dobu jednoho měsíce v plném znění, d)automatický záznam hovoru musí být zabezpečen proti zneužití.
(4)V telefonním provozu na určených telefonních linkách je použita automatická identifikace volajících.
§10
Plánování komunikací
Pro dobu příprav i řešení mimořádných událostí je využíváno pro koordinaci krizové komunikace zejména zástupců Ministerstva vnitra, Ministerstva dopravy a spojů, Ministerstva obrany, Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva průmyslu a obchodu.v krizovém štábu Ministerstva.
ČÁST TŘETÍ
ZÁSADY KOMUNIKACE PROSTŘEDNICTVÍM SÍTĚ PEGAS
Vzhledem ke skutečnosti, že dosud není detailně rozpracováno řešení komunikace pomocí této sítě, lze uvést pouze obsahovou náplň této části. Odkazy v textu částí první a druhé směrované na provozovatele společné radiokomunikační sítě integrovaného záchranného systému budou uvedeny v této části předpisu.
Společnou radiokomunikační sítí integrovaného záchranného systému je myšlen radiokomunikační systém složek Integrovaného záchranného systému (systém PEGAS), jehož dostavba byla schválena usnesením vlády ČR č. 823 ze dne 28. července 1999. V současné době probíhá detailní specifikace požadavků na tento systém z hlediska uživatelů. Od požadavků a možností systému ve vyšších softwarových verzích se odvíjí organizace komunikace, která se předpokládá zachovat v základních úrovních tak, jak je uvedeno v textu částí první a druhé a přílohy tohoto předpisu. Protože však může dojít ke změnám, zejména s ohledem na nové služby a možnosti systému, které nám nejsou dosud známy, bude následně aktuálně přepracován i tento návrh.
-26 Navrhuje se zřízení opěrných bodů pro spojení a jejich začlenění do systému řízení a velení v otázkách komunikace. Tyto opěrné body by měly mít vybavení pro řešení komunikací a to formou kontejneru nebo speciálního vozidla, vybaveného potřebnou komunikační technikou. Pro obsluhu se předpokládá vyškolená obsluha. V případě vzniku mimořádné události velkého rozsahu nebo katastrofy, budou tyto opěrné body působit na místě řešení události.
-27 U hasičských záchranných sborů okresů a měst vybavení na úrovni spojovacího vozu, vybaveného potřebnou komunikační technikou pro zabezpečení komunikací při zřízení štábu velitele zásahu. Použití těchto komunikačních prvků bude dle potřeby při řešení mimořádné události lokálního charakteru, případné sdružení komunikačních prvků je možné při řešení situací při meziokresní pomoci, kdy není nutné využití prostředků opěrných bodů pro spojení.
-28 Jednotky hasičských záchranných sborů okresů a měst budou ke své komunikaci využívat radiokomunikační systém PEGAS v režimech sítě: individuální komunikace, multiparty call, skupinová komunikace, statusová hlášení, přímý (DIR) režim na místě zásahu.
-29 Hlavní složky IZS budou ke své komunikaci využívat radiokomunikační systém PEGAS. Při kooperaci bude použit režim sítě ve skupinové komunikaci a to v úrovni okresu a dále v úrovni regionu.
-30 sbory dobrovolných hasičů obcí a další jednotky PO, mohou do systému vstupovat a tento systém využívat. K tomu bude systém dostatečně dimenzován. Pro zabezpečení návaznosti komunikací analogového rádiového systému a systému PEGAS budou na vybrané mobilní požární technice instalována zařízení, umožňující automatické propojení.
-31 Na úrovni zásahu při kooperaci různých složek IZS bude využito spojovacího vozidla nebo prostředku opěrného bodu pro spojení. Pomocí tohoto prostředku bude možné operativně propojovat analogové sítě a síť PEGAS
V této části prováděcího předpisu k zákonu bude podrobně specifikován způsob komunikace pomocí sítě PEGAS - stávající provozní řád radiokomunikačního systému a to ve spolupráci s provozovatelem systému, který stanoví povinnosti a práva uživatelů a další podrobnosti (v souladu s radiokomunikačními předpisy). Přílohou předpisu budou modelová schémata komunikací v jednotlivých úrovních a volací značky a adresy vybraných pracovišť - složek IZS, spolu s postupem adresace při vstupu dalších subjektů a uživatelů.
N Á V R H
Vyhláška
Ministerstva vnitra
ze dne....................................................2000,
kterou se stanoví požadavky na stavby civilní ochrany a stavby dotčené požadavky civilní ochrany
Ministerstvo vnitra stanoví podle §58, odst. 3 zákona č. /2000 Sb., o krizovém řízení a integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů (krizový zákon), k provedení § 10, odst. 3, písm. h) :
ČÁST PRVNÍ
Z Á K L A D N Í U S T A N O V E N Í
§ 1
Předmět úpravy
Tato vyhláška stanoví požadavky na stavby civilní ochrany a stavby dotčené požadavky civilní ochrany na území České republiky. Je podkladem pro uplatňování požadavků civilní ochrany při zabezpečování projektové dokumentace a realizace staveb civilní ochrany a staveb dotčených požadavky civilní ochrany..
§ 2
Působnost vyhlášky
1. Dodržováním požadavků na stavby civilní ochrany a stavby dotčené požadavky civilní ochrany se snižují rizika následků krizových situací.
2. Požadavky na výstavbu uplatňují v rozsahu své působnosti jednotliví ministři, vedoucí ústředních a územních správních úřadů, starostové obcí, právnické osoby a podnikající fyzické osoby.
§ 3
Základní pojmy
Pro účely této vyhlášky se rozumí:
a) Ochrannými stavbami podzemní nebo nadzemní stavby určené k ukrytí obyvatelstva, k ochraně obsluh důležitých provozů a chráněná pracoviště.
b) Stálým úkrytem podzemní nebo nadzemní ochranná stavba projektována podle zvláštních předpisů a postavená v době míru.
c) Improvizovaným úkrytem v míru vytipovaný prostor v podzemí nebo nadzemní části budov a jiné prostory upravované po vyhlášení krizového stavu svépomocí obyvatel s využitím materiálů z místních zdrojů.
d) Docházkovou (doběhovou) vzdáleností vzdálenost od ochranných staveb k obydlím, objektům občanského vybavení a provozů.
e) Dokumentací ukrytí souhrn dokumentů k technickému, provoznímu, organizačnímu a materiálnímu zajištění ukrytí obyvatelstva v ochranných stavbách.
f) Úkrytovým fondem souhrn ochranných staveb civilní ochrany na příslušném území.
g) Občanským vybavením vybavení obcí a rekreačních oblastí, které zahrnuje např. stavby pro školství, vědu, kulturu, zdravotní a sociální péči, státní správu a samosprávu, spoje dopravu, služby, obchod, pro shromažďování většího počtu osob, veřejné stravování, ubytování, sport a veřejnou hygienu.
h) Zpohotovením připravenost k přijetí ukrývaných osob.
ČÁST DRUHÁ
CHARAKTERISTIKA OCHRANNÝCH STAVEB
§ 4
Druhy úkrytů
1. Ochranné stavby zahrnují stálé úkryty a improvizované úkryty.
2. Stálé úkryty se dělí na :
a) stálé tlakově odolné a neodolné úkryty pro obyvatelstvo
b) speciální úkryty
c) chráněná pracoviště
d) ochranné systémy dopravních podzemních staveb
3. Při vzniku krizové situace se úkrytový fond rozšiřuje o improvizované úkryty.
§ 5
Ochranné vlastnosti stálých úkrytů
1. Stálé tlakově odolné úkryty pro obyvatelstvo jsou ochranné stavby s minimální tlakovou odolností 0,05 MPa, zajišťující ochranu ukrývaných osob proti účinkům klasických zbraní a zbraní hromadného ničení (tlakové vlně, dávkovému příkonu, kontaminaci radioaktivním spadem, světelnému záření, tepelnému účinku, bojovým toxickým látkám a bojovým biologickým prostředkům) s minimální dobou ukrytí 72 hodin.
2. Stálé tlakově neodolné úkryty pro obyvatelstvo jsou ochranné stavby zajišťující ochranu ukrývaných osob proti účinkům světelného záření, částečnou ochranu proti některým ochranným látkám a částečnou ochranu proti tlakovým účinkům do 0,05 MPa.
3. Speciální úkryty jsou stálé tlakově odolné úkryty určené pro obsluhy důležitých provozů.
3. Chráněná pracoviště jsou stálé tlakově odolné úkryty pro zabezpečení činnosti orgánů krizového řízení, pro řešení krizových situací s minimální dobou pobytu 72 hodin. Chráněná pracoviště se zřizují jako samostatně stojící nebo vestavěná v budovách.
4. Ochranné systémy podzemních dopravních staveb jsou stálými tlakově odolnými nebo neodolnými úkryty s dvojím využitím k ukrytí a k evakuaci obyvatelstva při hrozící nebo vzniklé krizové situací.
§ 6
Ochranné vlastnosti improvizovaných úkrytů
1. Improvizované úkryty jsou určeny k ochraně před účinky a následky klasických zbraní, zbraní hromadného ničení, radioaktivních a toxických účinků vzniklých při haváriích v závislosti na druhu konstrukce staveb a rozsahu provedených úprav.
ČÁST TŘETÍ
ZÁSADY VÝSTAVBY STÁLÝCH ÚKRYTÚ
§ 7
Všeobecná ustanovení
1. Realizace výstavby vychází :
a)z účelného a ekonomicky únosného systému ochrany osob pro období krizových situací, b)z principu diferencované ochrany, podle potencionálního ohrožení jednotlivých oblastí, z hlediska bezpečnostních rizik, c)z potřeb mírového účelu stavby.
1. Stálé úkryty musí zabezpečovat tlakovou odolnost, plynotěsnost a technologickou vybavenost.
2. Stálé úkryty se budují především jako dvouúčelové. Tvoří provozně uzavřený celek a nesmí přes ně vést rozvody inženýrských sítí, které s úkrytem nesouvisí.
3. Tlaková odolnost stálých úkrytů je řešena s hodnotami přetlaku v čele tlakové vlny, určenými podle zvláštních předpisů.
4. Stálé úkryty s kapacitou 300 a více ukrývaných osob se projektují s náhradním zdrojem elektrické energie.
5. Stálé úkryty se budují tak, aby byly zpohotoveny k ukrytí obyvatelstva nejpozději do 24 hodin.
6. Stálé úkryty splňují další normové hodnoty podle české normy ČSN 73900.
ČÁST ČTVRTÁ
UMÍSŤOVÁNÍ OCHRANNÝCH STAVEB
§ 8
Požadavky na umístění
1. Ochranné stavby se umísťují v obytných a výrobních částech obcí, v místech koncentrace obyvatelstva s ohledem na docházkovou (doběhovou) vzdálenost. Při jejich umísťování se vychází z územně plánovací dokumentace, z hustoty osídlení a z potenciálního ohrožení jednotlivých oblastí z hlediska bezpečnostních rizik.
2. Stálé úkryty
a) se navrhují do míst největšího soustředění obyvatelstva, zejména do objektů občanského vybavení v docházkové (doběhové) vzdálenosti maximálně 500m,
b) se umísťují minimálně 100 m od zásobníků prchavých látek a plynů s toxickými účinky, které by mohly ohrozit bezpečnost ukrývaných,
c) se umísťují tak, aby přístupové komunikace umožňovaly příchod k objektu pro ukrývané,
d) se umísťují mimo záplavové oblasti. Pokud se v odůvodněných případech v záplavových oblastech umísťují, musí být upraveny proti vniknutí stoleté vody a průlomové vlny.
3. Projektová dokumentace stálých úkrytů se zpracovává jako samostatná část projektové dokumentace stavby.
4. Improvizované úkryty se zpohotovují svépomocí osob podle metodik vydaných ministerstvem vnitra v rozsahu zpracovaných plánů ukrytí.
ČÁST PÁTÁ
STAVBY DOTČENÉ POŽADAVKY CIVILNÍ OCHRANY
§ 9
1. Stavby dotčené požadavky civilní ochrany jsou stavby, v rámci kterých jsou řešeny například požadavky zejména k ukrytí obyvatelstva, ukrytí obsluh důležitých provozů, vyrozumění a varování, skladování materiálů civilní ochrany, zabezpečování dekontaminačních a dalších opatření.
ČÁST ŠESTÁ
TECHNICKÉ POŽADAVKY
§ 10
1. Technické požadavky na stavby civilní ochrany a stavby dotčené požadavky civilní ochrany zahrnují:
a) požadavky na navrhování, projektování a výstavbu stálých úkrytů
b) požadavky na vzduchotechnická zařízení ve stálých úkrytech
c) požadavky na zásobování pitnou a užitkovou vodou ve stálých úkrytech
d) požadavky na zdravotně technická zařízení ve stálých úkrytech
e) požadavky na protiseismická opatření u stálých úkrytů
f) požadavky na projektování elektrických zdrojových soustrojí, jejich strojoven a palivového hospodářství ve stálých úkrytech
g) požadavky na projektování místností pro kyslíková zařízení stálých úkrytů
h) požadavky na navrhování, projektování a výstavbu staveb dotčenými požadavky civilní ochrany k provádění dekontaminace a podobných ochranných opatřeních
i) požadavky na umístění a výstavbu zařízení systému varování a vyrozumění
2. Podrobnosti technických požadavků upravují zvláštní předpisy.
ČÁST SEDMÁ
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 11
Závěrečná ustanovení
1. Ministerstvo vnitra vydává upřesňující předpisy, směrnice a metodické pokyny k realizaci dalších požadavků na výstavbu staveb civilní ochrany a staveb dotčených požadavky civilní ochrany.
2. Ústřední správní úřady mohou vydat po dohodě s Ministerstvem vnitra upřesňující zásady pro výstavbu staveb civilní ochrany a staveb dotčených požadavky civilní ochrany.
§ 12
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Věcný záměr
Vyhláška
Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy
ze dne...........................2000
kterou se stanoví podmínky a způsob vykonávání péče o děti v předškolních zařízeních, žáky plnící ve školách povinnou školní docházku a děti a mládež ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy a preventivně výchovné péče, pokud tuto péči nemohou v krizové situaci vykonávat rodiče nebo jiný zákonný zástupce.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy podle § 58, odst. 6 zákona o krizovém řízení a integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů (krizový zákon), k provedení § 9, odst. 3, písm. b) stanoví
I. Podmínky vykonávání péče
1) Pokud vláda nebo jiný orgán vyhlásí na základě zákona krizový stav a nemohou-li rodiče nebo jiní zákonní zástupci vykonávat rodičovskou péči o děti v předškolních zařízeních, žáky plnící ve školách povinnou školní docházku a děti a mládež ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy a preventivně výchovné péče, vykonává škola nebo školské zařízení po dobu nezbytně nutnou základní funkce této péče s cílem zabezpečit ochranu života, zdraví, majetku a dalších základních práv dětí.
2) Školy a školská zařízení při plnění úkolů podle této vyhlášky
a) přijímají preventivní opatření,
b) zabezpečují školení a výcvik pracovníků; popřípadě žáků škol a školských zařízení
c) spolupracují s příslušnými orgány veřejné správy a dalšími osobami.
3) V období krizového stavu postupují podle této vyhlášky školy a školská zařízení zařazená do sítě bez ohledu na zřizovatele.
II. Způsob vykonávání péče
1) Provoz škol a školských zařízení se zabezpečuje po vyhlášení krizového stavu jako nepřetržitý.
2) Školy a školská zařízení zabezpečují v rámci péče o děti v rozsahu nezbytně nutném zejména :
a) ubytování,
b) stravování,
c) první pomoc, psychologickou a lékařskou péči v součinnosti s příslušnými odbornými orgány.
d) pomoc dětem při vyhledání jejich rodičů, zákonných zástupců, řešení dalších situací vyvolaných krizovým stavem apod.
3) Školy a školská zařízení s ohledem na jejich specifika zpracují do jednoho roku od účinnosti této vyhlášky ve spolupráci s okresními úřady (popřípadě dalšími orgány podle zákona)98 ustanovenými v rámci integrovaného záchranného systému pro příslušné území plány krizové připravenosti v návaznosti na krizové plány příslušného území (obce), a v rámci organizačních zabezpečení promítnou v nich krizová opatření k řešení možných krizových situací.
4) Za připravenost školy nebo školského zařízení na řešení krizových situací odpovídá ředitel, za připravenost ředitelů odpovídá okresní úřad v součinnosti se školským úřadem99.
5) Plán krizové připravenosti školy nebo školského zařízení obsahuje zejména
a) stanovení režimu školy nebo školského zařízení zohledňujícího jednotlivé stupně krizových situací (úrovně ohrožení), případně i pro zajištění nepřetržitého provozu, pokud tuto péči nemohou v krizové situaci vykonávat rodiče nebo jiný zákonný zástupce; včetně kapacity školy nebo školského zařízení a vyjádřené počtem osob, které lze ve škole po dobu krizového stavu umístit, případně v rámci náhradních opatření i ubytovat; pro toto období připravit vnitřní předpis školy nebo školského zařízení obsahující organizační zabezpečení provozu v krizové situaci,
b) zajištění dozoru nebo dohledu nad osobami umístěnými ve škole mimo dobu vyučování v období krizové situace,
c) zajištění nezbytných materiálových zdrojů, energetických zdrojů a techniky - např. potravin, vody, hygienických potřeb, léků, potřeb pro nouzové ubytování, protipožární techniky, apod.
d) rozsah personálního zabezpečení provozu, seznámení příslušných osob, včetně osob zajišťujících dozor a osob k zajištění provozu školy nebo školského zařízení, s úkoly, které budou plnit, dotčenými právními předpisy, vnitřním předpisem školy nebo školského zařízení v krizové situaci a s případnou změnou náplně práce stávajících zaměstnanců,
e) podmínky pro dodržení hygienických a zdravotních předpisů a předpisů pro bezpečný provoz, pokud v návaznosti na krizovou situaci nebyly příslušným odpovědným orgánem povoleny mimořádné dočasné výjimky z těchto předpisů,
f) zabezpečení dočasné úpravy výchovně vzdělávacího procesu na škole v návaznosti na změny v provozu školy nebo školského zařízení,
g) kontaktní adresy a telefonní spojení (např. na nadřízený krizový štáb, zásobovací střediska apod.).
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
VĚCNÝ ZÁMĚR
Vyhláška
Ministerstva vnitra
ze dne.........................................2000,
kterou se stanoví zásady postupu při poskytování úkrytů
Ministerstva vnitra vydává podle § 58, odst. 2, zákona č. …/2000 Sb., o krizovém řízení a integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů (krizový zákon) k provedení § 10, odst. 3, písm. g) :
Vyhláška podrobněji upraví:
(1) rozdělení území pro účely ukrytí z hlediska bezpečnostních rizik diferencovaně podle potencionálních ohrožení jednotlivých oblastí,
(2) zásady zajišťování ochrany obyvatelstva ukrytím,
(3) postup orgánů krizového řízení při zajišťování ochrany obyvatelstva ukrytím a při zpracování krizových plánů,
(4) postup právnických osob a podnikajících fyzických osob při zajišťování ochrany svých zaměstnanců ukrytím a při zpracování plánů krizové připravenosti,
(5) zásady pro přípravu a zpohotovení stálých úkrytů, jejich organizační, personální, technické a materiální zabezpečení,
(6) zásady pro výběr vhodných prostorů využitelných pro zřízení improvizovaných úkrytů a postup při úpravě vytypovaných prostorů,
(7) stanovení obsahu a formy dokumentace k ukrytí a souhrnných přehledů ukrytí.
- NÁVRH -
Vyhláška
Ministerstva vnitra České republiky
ze dne ................................... 2000,
kterou se stanoví
technické, provozní a organizační zabezpečení jednotného systému varování
a vyrozumění obyvatelstva, způsob poskytování tísňových informací
a požadavky na zařízení k varování a vyrozumění
Ministerstvo vnitra vydává podle § 58 odst. 2 zákona číslo ......../2000 Sb., o krizovém řízení a integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů (krizový zákon) k provedení § 10, odst.3, písm. e) :
ČÁST PRVNÍ
Z Á K L A D N Í U S T A N O V E N Í
§ 1
Předmět úpravy
(1) Tato vyhláška stanoví organizační, technické a provozní zabezpečení varování a informování obyvatelstva o hrozícím nebo vzniklém nebezpečí a požadavky na zařízení k varování a vyrozumění obyvatelstva. Dále upravuje způsob poskytování tísňových informací.
§ 2
Působnost vyhlášky
(1) Orgány krizového řízení zabezpečují varování a vyrozumění obyvatelstva o hrozícím nebo vzniklém nebezpečí v rozsahu své působnosti.
(2) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby zabezpečují varování a informování svých zaměstnanců o hrozícím nebo nastalém nebezpečí v místech výkonu jejich pracovní činnosti.
(3) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby, jejichž podnikáním může vzniknout mimořádná událost (dále jen “provozovatel”) zabezpečují varování a informování obyvatelstva ohroženého touto mimořádnou událostí.
(4) Fyzické osoby po vyhlášení varovného signálu sledují informace související s tímto signálem a vykonávají činnosti ke své ochraně podle druhu a charakteru varovného signálu.
§ 3
Vymezení pojmů
Pro účely této vyhlášky se rozumí:
(1) Varováním souhrn technických a organizačních opatření zabezpečujících včasné upozornění obyvatelstva na hrozící nebo nastalou mimořádnou událost, vyžadující realizaci opatření na ochranu obyvatelstva a majetku; zahrnuje zejména varovný signál, po jehož provedení je neprodleně realizováno prvotní a tísňové informování obyvatelstva.
(2) Vyrozuměním souhrn technických a organizačních opatření zabezpečujících předávání informací o hrozící nebo nastalé mimořádné události orgánům krizového řízení, právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám určeným havarijním nebo krizovým plánem (dále jen “určené osoby”).
(3) Prvotní informací informace obyvatelstvu o povaze nebezpečí.
(4) Tísňovou informací distribuce informací, které slouží územním správním úřadům a orgánům samosprávy k informování obyvatelstva, popřípadě jeho vybraných cílových skupin o opatřeních a úkolech před vznikem mimořádné události, v době jejího vzniku a při jejím řešení, eliminaci následků a obnově původního stavu.
(5) Zařízeními systému varování a vyrozumění telekomunikační zařízení(1) vydávající stanovený varovný signál nebo předávající prvotní informaci a telekomunikační sítě(1), kterými se tyto signály a informace přenášejí s cílem upozornit obyvatelstvo na hrozící nebo nastalou mimořádnou událost a předat informaci o ní orgánům krizového řízení, právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám určeným havarijním nebo krizovým plánem.
(6) Varovným signálem stanovený způsob upozornění obyvatelstva na hrozící nebo nastalou mimořádnou událost ve zvukové, slovní nebo optické podobě.
(7) Jednotným systémem varování a vyrozumění souhrn zařízení systému varování a vyrozumění zřizovaných a provozovaných Ministerstvem vnitra; je tvořen vyrozumívacími centry, soustavou dálkového vyrozumění, soustavou místního vyrozumění, koncovými prvky varování a vyrozumění a zařízeními pro informování obyvatelstva.
(8) Koncovým prvkem varování zařízení jednotného systému varování a vyrozumění schopné generovat stanovený varovný signál na základě lokálního spuštění nebo dálkového spuštění z vyrozumívacích center.
(9) Vyrozumívacími centry (dále jen “VyC”) místa pro organizační, technické a provozní zabezpečení varování, vyrozumění a informování, která jsou umístěna na operačních a informačních střediscích záchranného sboru České republiky, pracovištích orgánů krizového řízení a pracovištích dalších subjektů, kterým vyplývá zabezpečení tohoto opatření ze zákona a zapojených do jednotného systému varování a vyrozumění.
(10) Soustavou dálkového vyrozumění telekomunikační sítě(1), kterými se varovné signály a informace přenášejí mezi vyrozumívacími centry.
(11) Soustavou místního vyrozumění soustava zařízení zabezpečujících selektivní ovládání koncových prvků varování a doplňkově i předávání krátkých textových sdělení na koncové prvky vyrozumění na základě požadavků zadávaných z vyrozumívacích center.
(12) Koncovým prvkem vyrozumění zařízení zabezpečující předání informace určeným osobám.
(13) Zařízením pro informování obyvatelstva všechna zařízení využívaná pro prvotní informování a informování o povaze hrozícího nebezpečí a způsobech ochrany v řečové nebo textové podobě.
(14) Autonomním varovacím systémem je souhrn organizačních a technických opatření, vazeb mezi nimi a zařízení systému varování a vyrozumění zabezpečujících varování, vyrozumění a informování obyvatelstva na omezeném území, které zabezpečuje jiný subjekt než je Ministerstvo vnitra.
ČÁST DRUHÁ
Organizace varování a vyrozumění
§ 4
Vyrozumívací centra
(1) Varování, vyrozumění a informování obyvatelstva je realizováno z vyrozumívacích center. Jejich organizační členění je uvedeno v příloze 1.
(2) Vyrozumívací centra jsou organizována ve čtyřech technických úrovních:
a) Vyrozumívací centrum I. úrovně zabezpečuje varování a vyrozumění při mimořádných událostech souvisejících s bezprostředním ohrožením republiky, případně při takových událostech, které přesahují z hlediska ohrožení obyvatelstva spádové území vyrozumívacích center II. úrovně. Na VyC I. úrovně jsou napojena všechna VyC II. úrovně. VyC I. úrovně je komunikačně napojeno na státní informační systém, monitorovací systémy státní a mezinárodní úrovně. Zajišťuje koncepčně, investičně a organizačně rozvoj, provoz a údržbu jednotného systému varování a vyrozumění jako celku.
b) Vyrozumívací centrum II. úrovně zabezpečuje nepřetržitou pohotovost jednotného systému varování a vyrozumění na teritoriu spádových oblastí soustavy místního vyrozumění. Zajišťuje vlastní výstavbu, provoz a údržbu soustavy místního vyrozumění. Je komunikačně napojeno na orgány krizového řízení podílející se na řešení krizových situací a mimořádných událostí v dané spádové oblasti a na monitorovací systémy “provozovatelů” podle § 2, odst.3. Prostřednictvím VyC II. úrovně vstupují do příslušného regionálního systému místní soustavy vyrozumění vyrozumívací centra III. úrovně orgánů krizového řízení a vyrozumívací centra IV. úrovně “provozovatelů” podle § 2, odst.3, v důsledku jejichž činnosti může vzniknout mimořádná událost na teritoriu větším než je území jednoho okresu a dalších subjektů, které užívají jednotný systém varování a vyrozumění na základě konkrétních smluv a dohovorů.
c) Vyrozumívací centrum III. úrovně zabezpečuje varování a vyrozumění na území příslušného okresu. Prostřednictvím tohoto vyrozumívacího centra vstupují do příslušné soustavy místního vyrozumění územně příslušná vyrozumívací centra IV. úrovně “provozovatelů”, kteří mohou způsobit mimořádnou událost na území okresu a dalších subjektů podle konkrétních smluv a dohovorů ,
d) Vyrozumívací centrum IV. úrovně zabezpečuje varování a vyrozumění na území ohroženém mimořádnou událostí v důsledku činnosti “provozovatelů” uvedených v § 2, odst.3, nebo na území podle konkrétních smluv a dohovorů.
(3) Vyrozumívací centra I, II, III a IV úrovně jsou vybudována na pracovištích předurčených k řízení opatření při vzniku mimořádné události.
(4) Vyrozumívací centra I., II. a III. úrovně a vyrozumívací centra IV. úrovně u “provozovatelů” jsou pracoviště s nepřetržitým provozem.
(5) Vyrozumívací centra:
a) I., II. a III úrovně zřizuje orgán krizového řízení podle § 15, odst.1,2 a 3
b) IV. úrovně zřizuje příslušný subjekt na jehož pracovišti je vyrozumívací centrum umístěno
(6) Výstavbu a provoz vyrozumívacího centra zabezpečuje zřizovatel.
§ 5
Soustava dálkového vyrozumění
(1) Výstavbu a provoz dálkové soustavy po vyrozumívací centra III. úrovně zajišťuje Ministerstvo vnitra. Napojení vyrozumívacích center IV. úrovně do jednotného systému varování a vyrozumění zabezpečují jejich zřizovatelé.
§ 6
Místní soustava vyrozumění
(1) Místní soustava je technicky řešena s využitím systému selektivního radiového návěštění budovaného na regionálním principu.
(2) Systém selektivního radiového návěštění je základním technickým prostředkem výstavby jednotného systému varování a vyrozumění v okolí provozů nebezpečných sil.
(3) Systém selektivního radiového návěštění (dále jen “systém návěštění”) se skládá z:
a) infrastruktury tvořené:
I. základnovými radiovými stanicemi zajišťujícími pokrytí území radiovým signálem systému návěštění,
II. zadávacími terminály zajišťujícími vstup z vyrozumívacích center do systému návěštní pro zabezpečení aktivace koncových prvků varování a vyrozumění.
III. přenosových cest pro komunikaci mezi jednotlivými prvky systému návěštění,
IV. přijímači pro ovládání koncových prvků varování,
V. koncovými prvky vyrozumění.
§ 7
K oncové prvky varování a vyrozumění
(1) Do jednotného systému varování a vyrozumění lze připojovat pouze koncové prvky varování a vyrozumění stanovené Ministerstvem vnitra. Technické požadavky na zařízení a prvky připojované do tohoto systému jsou uvedeny v příloze této vyhlášky.
§ 8
Zařízení pro informování obyvatelstva
(1) Jako zařízení pro informování obyvatelstva využívat všech dostupných technických prostředků jako jsou hromadné informační prostředky, vysílání místních a kabelových rozhlasových a televizních stanic, místní rozhlasy a mobilní rozhlašovací prostředky, kterými je možné zajistit informování v souladu s §3, odst. 13.
ČÁST TŘETÍ
Požadavky na způsob varování
§ 9
Varovný signál
(1) Hlavním způsobem varování obyvatelstva je varovný signál koncového prvku varování, jehož tvar a význam je obsažen v příloze této vyhlášky.
(2) Koncovým prvkem varování může být:
(a) elektrická motorová siréna,
(b) elektronická siréna,
(c) jiné zařízení schopné generovat stanovený varovný signál.
§ 10
Pokrytí území varovným signálem
(1) Varovným signálem generovaným koncovým prvkem varování se zabezpečuje pokrytí území České republiky, zejména :
a) obcí a jejích částí s počtem nad 500 obyvatel,
b) zóny havarijního plánování jaderného zařízení a na území s možnými smrtelnými důsledky mimořádné události, včetně území ohrožených ničivými účinky vody při záplavách v místech trvale nebo přechodně obývaných skupinou, kterou tvoří více než 50 osob,
c) povodí ohroženém účinky průlomových vln vodohospodářských děl zařazených do kategorie I. II, III v obcích s počtem obyvatel nad 200,
d) uzemí s možnými zraňujícími důsledky mimořádné události v místech s počtem obyvatel nad 200,
e) další zájmová místa na základě krizových plánů.
(2) Spolehlivou účinností varovného signálu se rozumí schopnost zaregistrovat sluchem nebo zrakem varovný signál.
(3) Varovný signál v akustické podobě musí na celém zabezpečovaném území splňovat následující kritéria (2):
a) absolutně nejmenší hladina zvuku: 65dBA,
b) absolutně nejmenší hladina zvuku ve spícím režimu: 75 dBA,
c) slyšitelnost zvuku varovného signálu nad hlukem pozadí: 6 dBA až 20 dBA,
d) maximální hladina zvuku varovného signálu: 120 dBA.
(4) V extrémně hlučných místech se spolehlivá slyšitelnost nepožaduje. K varování se zřizují optická návěští, transparenty a jiné doplňkové prostředky.
(5) Koncové prvky varování se rozmísťují tak, aby šíření varovných signálů bylo co nejefektivnější a pokrylo v předepsané úrovni co největší plochu.
(6) V případě, že je možné v mezích stanovené spolehlivé účinnosti varovného signálu pokrýt z jednoho místa několik obcí, buduje se koncový prvek varování jen v jedné, z hlediska šíření signálu, nejvýhodněji položené obci, případně i na vhodném místě mimo obec.
(7) V případě použití koncových prvků varování pro informování obyvatelstva se tyto rozmísťují s přihlédnutím na dosažení srozumitelnosti řeči v celé oblasti pokrytí větší a nebo rovné 0,7 na jednotné stupnici srozumitelnosti CIS.(2)
(8) Autonomní systém varování a vyrozumění musí z hlediska spolehlivé účinnosti a srozumitelnosti splňovat kritéria stanovená pro koncové prvky varování jednotného systému varování a vyrozumění.
§ 11
Ověřování provozuschopnosti
(1) Orgány zajišťující výstavbu a provoz systému varování a vyrozumění zabezpečí minimálně jednou v roce komplexní ověření jeho provozuschopnosti.
(2) Na území, na kterém se plánuje uskutečnit přezkoušení systému varování a vyrozumění spojené s akustickým přezkoušením koncových prvků varování zabezpečí provozovatel přezkušovaného systému informování Ministerstva vnitra a obyvatelstva o této skutečnosti s dostatečným předstihem, minimálně však 48 hodin před jeho uskutečněním. Informace o přezkoušení systému musí obsahovat údaje o časovém průběhu a způsobu jeho provedení.
(3) Systém varování a vyrozumění a samostatné koncové prvky varování se nesmí akusticky přezkušovat:
(4) v době od 18:00 do 08:00 hodin,
(5) způsobem, při kterém by mohla nastat záměna se skutečným varováním.
(4) Technické přezkoušení varovacího systému a koncových prvků varování lze provádět bez informování dle § 11 odstavce 2 pouze v případě, kdy bude k přezkoušení použit:
a) u elektrických motorových sirén zkušební signál, při kterém se motor sirény zapne na maximálně 2,5 sekundy,
b) u elektronických sirén a ostatních koncových prvků varování tichý test jednotlivých komponent zařízení.
ČÁST ČTVRTÁ
Odpovědnost a působnost K VAROVÁNÍ
§ 12
Odpovědnost za technické zabezpečení varování
(1) Za technické zabezpečení varování obyvatelstva na území ohroženém mimořádnou událostí v důsledku činnosti provozovatele odpovídá tento provozovatel. Způsob a rozsah zabezpečení ohroženého území vně objektu provozovatele je definován v § 9 a 10 této vyhlášky.
(2) Za varování osob v objektech právnických osob a podnikajících fyzických osob odpovídá příslušná právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba.
(3) Provozovatel a obec umožní využití svých koncových prvků varování případně autonomního varovacího systému pro účely varování za situací souvisejících se vznikem a průběhem válečného stavu a při jiných mimořádných událostech jejich připojením do jednotného systému varování a vyrozumění.
(4) Na ostatním území odpovídá za technické zabezpečení varování Ministerstvo vnitra
§ 13
Varovací systém České republiky
(1) Jednotný systém varování a vyrozumění spolu s provozovanými autonomními systémy varování a vyrozumění tvoří varovací systém České republiky.
§ 14
Odpovědnost za aktivaci varování
(1) V případě vzniku situace vyžadující varování obyvatelstva v jedné obci aktivuje varování příslušný obecní úřad místním ovládáním a všemi dostupnými technickými prostředky doplní varovný signál informací o povaze nebezpečí a způsobu ochrany. Použití koncových prvků varování v obci ohlásí na vyrozumívací centrum III. úrovně.
(2) V případě vzniku situace vyžadující varování obyvatelstva ve více obcích nebo na celém území okresu aktivuje varování na základě rozhodnutí přednosty okresního úřadu nebo při nebezpečí z prodlení na základě oznámení stálá služba na vyrozumívacím centru III. nebo IV. úrovně příslušného okresu. O nastalé situaci vyrozumí určené osoby cestou koncových prvků vyrozumění a dalšími spojovacími prostředky. Obyvatelstvo informuje pomocí sdělovacích prostředků 3)a dalších dostupných prostředků na základě uzavřených smluv a dohod, případně prostřednictvím vyrozumívacího centra II. úrovně.
(3) V případě situace vyžadující varování obyvatelstva v zóně havarijního plánování jaderného zařízení je varování aktivováno v souladu se zákonem 4) .
(4) V případě situace vyžadující varování obyvatelstva na území ohroženém mimořádnou událostí vzniklou činností provozovatele zabezpečí tento varování obyvatelstva svým autonomním systémem a informování dostupnými prostředky. Neprodleně vyrozumí územně příslušný orgán krizového řízení uvedený v § 15 této vyhlášky.
(5) Do doby vybudování autonomního varovacího systému vyžádá provozovatel varování obyvatelstva na ohroženém území a jeho doplnění informací pro obyvatelstvo cestou České televize a Českého rozhlasu u příslušného vyrozumívacího centra II. nebo III. úrovně podle konkrétních smluv a dohovorů.
(6) V případě situace vyžadující varování obyvatelstva ve více okresech aktivuje varovací systém a obyvatelstvo informuje na příslušném spádovém území vyrozumívací centrum II. úrovně na základě požadavku okresního úřadu, krajského úřadu, případně jiného zákonem stanoveného orgánu.
(7) Při mimořádných událostech souvisejících s bezprostředním ohrožením republiky, případně při takových událostech, které přesahují z hlediska ohrožení obyvatelstva spádové území vyrozumívacích center II. úrovně, zabezpečuje varování a vyrozumění vyrozumívací centrum I. úrovně.
(8) V případě neplánované akustické aktivace koncových prvků varování zabezpečí městské a obecní úřady, okresní úřady, vyrozumívací centra všech úrovní a “provozovatelé” vzájemnou informovanost o této aktivaci.. Městské a obecní úřady zajistí neprodlené informování obyvatelstva dostupnými prostředky (např. ve vysílání místní rozhlasové stanice, místním rozhlasem apod.). Ministerstvo vnitra neprodleně po obdržení zprávy o neplánované aktivaci poplachových sirén vyrozumí určené osoby cestou koncových prvků vyrozumění a v závislosti na rozsahu neplánované aktivace sirén rozhodne o zabezpečení informování obyvatelstva cestou České televize nebo Českého rozhlasu.
§ 15
Působnost orgánů krizového řízení a “provozovatelů” zodpovědných za oblast varování
(1) Ministerstvo vnitra :
a) zajišťuje rozvoj, výstavbu, provoz a údržbu jednotného systému varování a vyrozumění,
b) vyhlašuje varovné signály pro obyvatelstvo v celostátní působnosti,
c) zabezpečuje vstup do celostátního vysílání Českého rozhlasu a České televize, včetně využití teletextu,
d) zabezpečuje funkci styčného místa pro varování a vyrozumění se zahraničím,
e) provádí centrální správu databáze koncových prvků systému selektivního radiového návěštění.
(2) Krajský úřad :
a) zabezpečuje realizaci a kontrolu výstavby, provoz a údržbu územně příslušných systémů selektivního radiového návěštění,
b) vyhlašuje varovné signály pro obyvatelstvo při situacích přesahujících území jednoho okresu,
c) zabezpečuje smluvně a technicky vstup do veřejných sdělovacích a rozhlašovacích prostředků s krajskou nebo regionální působností, především vysílání Českého rozhlasu a České televize,
d) plní funkce styčného místa při vzniku mimořádné události v oblasti varování se sousedními zeměmi v rámci regionální součinnosti,
e) zabezpečuje vyrozumění v kraji,
f) informuje okresní úřady a provozovatele o aktuálních stavech systému návěštění, o prováděných kontrolách a údržbě s cílem umožnit jmenovaným účast na kontrole provozuschopnosti a údržby, včetně provozní kontroly,
g) zabezpečuje správu databáze systému návěštění pro příslušné spádové území, včetně aktualizace přijímačů podle požadavků okresních úřadů a “provozovatelů”.
(3) Okresní úřad :
a) podílí se na ověřování provozuschopnosti prvků varování a vyrozumění a výsledky předává územně příslušnému krajskému úřadu,
b) zabezpečuje výstavbu, provoz a údržbu vyrozumívacích center III. a IV. úrovně na území okresu v souladu s odbornými pokyny krajského úřadu,
c) uplatňuje u územně příslušného krajského úřadu požadavky na aktualizaci databáze přijímačů a zajišťuje aktuálnost databází uživatelů, skupin a událostí vyrozumívacích center III. a IV. úrovně v okrese,
d) zabezpečuje vyhlášení varovných signálů pro obyvatelstvo na území okresu, které nevyhlásí vyrozumívací centrum I. nebo II. úrovně a nebo touto činností pověří subjekt s nepřetržitou službou,
e) zabezpečuje vyrozumění v okrese,
f) zabezpečuje provozní kontroly z vyrozumívacího centra III. úrovně,
g) podílí se podle pokynů příslušného krajského úřadu na kontrolách údržby prvků varování a vyrozumění,
h) zabezpečuje smluvně a technicky vstup do veřejných sdělovacích a rozhlašovacích prostředků s okresní působností, případně působností na území několika okresů.
(4) Obecní úřad :
a) podílí se na výstavbě a ověřování provozuschopnosti prvků varování a vyrozumění a provádí provozní kontroly v intervalech a způsobem stanoveným orgánem podle § 15 odst. 3,
b) vyhlašuje varovné signály v okruhu své působnosti,
c) uplatňuje na okresním vyrozumívacím centru III. úrovně požadavky na varování a vyrozumění v okruhu své působnosti,
d) informuje obyvatelstvo v okruhu své působnosti,
(5) Provozovatel :
a) podílí se na kontrole provozuschopnosti prvků zařazených do jednotného systému varování a vyrozumění,
b) zabezpečuje provozuschopnost dálkové soustavy vyrozumění k nadřízeným vyrozumívacím centrům,
c) zabezpečuje varování obyvatelstva na území ohroženém mimořádnou událostí jednotným systémem varování a vyrozumění, případně prostřednictvím svého autonomního varovacího systému,
d) zabezpečuje vyrozumění podle “krizového zákona” a zvláštního zákona4)
e) uplatňuje u krajského úřadu nebo cestou příslušného okresního úřadu požadavky na aktualizaci databáze koncových prvků varování a vyrozumění napojených na ovládání prostřednictvím systému návěštění.
ČÁST PÁTÁ
POSKYTOVÁNÍ TÍSŇOVÝCH INFORMACÍ
§ 16
Odpovědnost
(1) Cílem poskytování tísňových informací je zajistit včasnou a úplnou informovanost obyvatelstva o současné a očekávané situaci a jejím pravděpodobném vývoji, dále usměrnit jeho činnost v provádění přípravných, záchranných a likvidačních prací a organizaci materiální a humanitární pomoci a zabránit případné živelnosti a panice v postižených územích.
(2) Za poskytování tísňových informací obyvatelstvu jsou odpovědné příslušné územní správní úřady a orgány samosprávy.
§ 17
Předávání tísňových informace
(1) Varovný signál se po jeho ukončení neprodleně doplňuje prvotní informací a následně tísňovou informací.
(2) Využití hromadných informačních prostředků se uskutečňuje ze zákona nebo na smluvním základě.
(3) Výběr prostředků, volba metod, forem a způsoby spolupráce s jednotlivými typy hromadných informačních prostředků se stanoví předem a jsou součástí krizového plánu.
(4) Pro zvýšení účinnosti předávání prvotních a tísňových informací lze využívat souběžně i jiné formy sdělování, jsou-li v příslušné lokalitě k dispozici.
ČÁST ŠESTÁ
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 18
Výdaje na varování
(1) Výdaje na zabezpečení realizace varování a vyrozumění včetně výdajů na jejich přípravu jsou výdaji státního rozpočtu, rozpočtů územních správních úřadů, obcí a výdaji právnických a podnikajících fyzických osob.
(2) V případě právnických osob a podnikajících fyzických osob se tyto výdaje považují za výdaje vynaložené na civilní ochranu.
§ 19
Připojení zařízení
(1) Zařízení pro varování a vyrozumění, která se připojují do jednotného systému varování a vyrozumění jsou zařízeními, jejichž připojení do tohoto systému podléhá povolení jeho zřizovatele.
(2) Rozhodujícím kritériem pro udělení povolení pro připojení zařízení pro varování a vyrozumění do jednotného systému varování a vyrozumění je splnění závazných předpisů stanovených Ministerstvem vnitra.
§ 20
Závěrečná ustanovení
(1) Jednotného systému varování a vyrozumění mohou využívat orgány uvedené v § 15, odst. 3 a 4 pro svolání dobrovolných hasičských sborů. Tvar signálu “Požární poplach” je pro tento účel stanoven Ministerstvem vnitra ve věstníku vlády ČR.
§ 21
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vydání.
[vložený obrázek]
1) Zákon č. 110/1964 Sb. o telekomunikacích ve znění pozdějších předpisů
2) ČSN EN 60849 nouzové zvukové systémy
3) Zákon č. 468/1994 Sb. o rozhlasovém a televizním vysílání
4) Zákon č. 18/1997 Sb.
Poznámky
1 1) Čl. 61 Dodatkového protokolu k Ženevským úmluvám o ochraně obětí mezinárodních konfliktů majících ozbrojený charakter (Protokol I) z 12. srpna 1949 přijatý v Ženevě dne 8. června 1977 publikovaný sdělením Ministerstva zahraničních věcí č. 168/1991 Sb.
2 Například zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona č. 34/1970 Sb., zákona č. 60/1988 Sb., zákona č. 173/1989 Sb., zákonného opatření č. 9/1990 Sb., zákona č. 126/1990 Sb., zákona č. 203/1990 Sb., zákona č. 288/1990 Sb., zákonného opatření č. 305/1990 Sb., zákona č. 575/1990 Sb., zákona č. 173/1991 Sb., zákona č. 283/1991 Sb., zákona č. 19/1992 Sb., zákona č. 23/1992 Sb., zákona č. 103/1992 Sb., zákona č. 167/1992 Sb., zákon č. 239/1992 Sb., zákonného opatření č. 350/1992 Sb., zákona č. 358/1992 Sb., zákona č. 359/1992 Sb., zákona č. 474/1992 Sb., zákona č. 548/1992 Sb., zákona č. 21/1993 Sb., zákona č. 166/1993 Sb., zákona č. 285/1993 Sb., zákona č. 47/1994 Sb., zákona č. 89/1995 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., zákona č. 135/1996 Sb., zákona č. 272/1996 Sb., zákona č. 152/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb. a zákona č. 148/1998 Sb.
3 Čl. 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb.
4 Například zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění zákona č. 16/1959 Sb., zákona č. 58/1964 Sb., zákona č. 65/1965 Sb., zákona č. 67/1965 Sb., zákona č. 87/1968 Sb., zákona č. 88/1968 Sb., zákona č. 8/1982 Sb., zákona č. 73/1982 Sb., zákona č. 148/1983 Sb., zákona č. 109/1984 Sb., zákona č. 51/1987 Sb., zákona č. 110/1990 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 306/1991 Sb., zákona č. 550/1991 Sb., zákona č. 582/1991 Sb., zákona č. 235/1992 Sb., zákona č. 585/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 308/1993 Sb., zákona č. 182/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 113/1997 Sb., zákona č. 61/1999 Sb., zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 110/1990 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 231/1990 Sb., zákona č. 1/1991 Sb., zákona č. 46/1991 Sb., zákona č. 246/1991 Sb., zákona č. 306/1991 Sb., zákona č. 482/1991 Sb., zákona č. 578/1991 Sb., zákona č. 582/1991 Sb., zákona č. 116/1992 Sb., zákona č. 235/1992 Sb., zákona č. 589/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 547/1992 Sb., zákona č. 84/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 255/1993 Sb., zákona č. 266/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 41/1994 Sb., zákona č. 182/1994 Sb., zákona č. 183/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 76/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 155/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 133/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 155/1998 Sb., zákon č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 125/1990 Sb., zákona č. 210/1990 Sb., zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 459/1990 Sb., zákona č. 9/1991 Sb., zákona č. 144/1991 Sb., zákona č. 582/1991 Sb., zákona č. 84/1993 Sb., zákona č. 293/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 72/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 289/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 155/1998 Sb., zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 19/1996 Sb., zákona č. 218/1996 Sb., zákona č. 255/1996 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 129/1997 Sb., zákona č. 289/1997 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 254/1997 Sb., zákona č. 289/1997 Sb., zákona č. 104/1998 Sb., zákona č. 234/1998 Sb., zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb., zákona č. 132/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 158/1998 Sb., zákon č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, ve znění zákona č. 84/1993 Sb., zákona č. 165/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 182/1994 Sb., zákona č. 134/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 136/1996 Sb., zákona č. 133/1997 Sb.
5 Například zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 40/1994 Sb., zákona č. 203/1994 Sb., zákona č. 163/1998 Sb. a zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 83/1998 Sb.
6 Například zákon č. 18/1997 Sb.
7 § 12 odst. 2 písm. l) zákona č. 2/1969 Sb.
8 Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona č. 210/1990 Sb., zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 548/1991 Sb., zákona č. 550/1991 Sb., zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., zákona č. 14/1997 Sb., zákona č. 206/1996 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 110/1997 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb.
9 Zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů.
10 Zákon č. 266/1994 Sb., ve znění zákona č. 189/1999 Sb.
11 Například zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 114/1995 Sb., zákona č. 14/1998 Sb. a zákona č. 58/1998 Sb.
12 Například zákon č. 18/1997 Sb. a nařízení vlády č. 11/1999 Sb., o zóně havarijního plánování.
13 § ... zákona č. .../2000 Sb., o krajích (krajské zřízení).
14 Například zákon č. 18/1997 Sb., nařízení vlády č. 11/1999 Sb., o zóně havarijního plánování a zákon č. …/1999 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky a o změně zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působností a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících (zákon o prevenci závažných havárií).
15 Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 137/1982 Sb., zákona č. 103/1990 Sb., zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 262/1992 Sb., zákona č. 43/1994 Sb., zákona č. 19/1997 Sb. a zákona č. 83/1998 Sb.
16 § 3 zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působností a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění zákona č. 321/1992 Sb. a zákona č. 254/1994 Sb.
17 § 16 a 24 zákona č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 302/1992 Sb.
18 Zákon č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění zákona č. 579/1991 Sb., zákona č. 166/1992 Sb., zákona č. 321/1992 Sb., zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 189/1993 Sb., zákona č. 57/1995 Sb., zákona č. 154/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb. a zákona č. 160/1997 Sb.
19 Například zákon č. 2/1969 Sb., zákon č. 425/1990 Sb. a zákon č. 367/1990 Sb.
20 Zákon č. 133/1985 Sb.
21 Zákon č. .../1999 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů.
22 Čl. 66 odst. 4 a čl. 67 Dodatkového protokolu k Ženevským úmluvám o ochraně obětí mezinárodních konfliktů majících ozbrojených charakter (Protokol I) z 12. srpna1949.
23 Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky.
24 Zákon č. …/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy.
25 § 7 odst. 1 a 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb. a zákona č. 210/1997 Sb.
26 § 2 odst. 1 vyhlášky Ministerstva financí č. 298/1993 Sb., o stanovení výše nároku náhrady ušlého výdělku při správě daní.
27 § 128 občanského zákoníku.
28 Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 88/1968 Sb., zákona č. 153/1969 Sb., zákona č. 100/1970 Sb., zákona č. 146/1971 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 72/1982 Sb., zákona č. 111/1984 Sb., zákona č. 22/1985 Sb., zákona č. 52/1987 Sb., zákona č. 98/1987 Sb., zákona č. 188/1988 Sb., zákona č. 3/1991 Sb., zákona č. 297/1991 Sb., zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 74/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 287/1995 Sb., zákona č. 138/1996 Sb. Vyhláška č. 261/1997 Sb., kterou se stanoví práce a pracoviště, které jsou zakázané všem ženám, těhotným ženám, matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým, a podmínky, za nichž mohou mladiství výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání.
29 Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění zákona č. 166/1993 Sb., zákona č. 148/1998 Sb.
30 Např. občanský zákoník, obchodní zákoník.
31 Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku).
32 § 40a písm. b), § 16 písm. a) zákona č. 114/1988 Sb. § 23 a § 51 odst. 3 vyhlášky č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 482/1991 Sb. a vyhlášky č. 206/1995 Sb.
33 § 60 písm. c) zákona č. 367/1990 Sb., nařízení vlády č. 475/1990 Sb., kterým se určují pověřené obecní úřady, ve znění zákona č. 315/1995 Sb.
34 § 18 a 19 zákona č. 530/1990 Sb., o dluhopisech, ve znění zákona č. 165/1999 Sb.
35 § 15 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči.
36 § 18 zákona č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, ve znění zákona č. 49/1982 Sb., zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 23/1992 Sb. a zákona č. 114/1995 Sb.
37 Vyhláška Ministerstva financí č. 136/1998 Sb., o osvobození zboží od dovozního cla, ve znění vyhlášky č. 125/1999 Sb.
38 § ... odst. ... zákona č. .../1999 Sb. o krizovém řízení a integrovaném záchranném systému a změně některých zákonů
39 § ... odst. ... zákona č. .../1999 Sb. (o krizovém řízení ....)
40 § 2, odst. 2, písm. j) zákona č. ..../1999 Sb. (o krizovém řízení ...)
41 Zákon č. ... /1999 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové situace
42 § ... zákona č. ... /1999 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové situace
43 § 8, 25, 29 a 31 zákona č. .../1999 Sb. (o krizovém řízení ....)
44 § 29 zákona č. .../1999 Sb. (o krizovém řízení ...)
45 § 31, odst. 3 zákona č. .../1999 Sb. (o krizovém řízení ....)
46 § 2, odst. 1, písm. a) zákona č. .../1999 Sb. (o krizovém řízení ....)
47 § 20 odst. 5 zákona č. …./2000 Sb., o krizovém řízení a integrovaném záchranném systému a změně některých zákonů (krizový zákon)
48 § 2 písm. m) a § 3 odst. 1 písm. f) zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů
49 1
50 § 14 odst. 3 zákona č. …./2000 Sb.,
51 § 19 odst. 3 zákona č. 18/1997 Sb.,
52 § 14 odst. 3 zákona č. …./2000 Sb.,
53 Nařízení vlády č. 116/1995 Sb., kterým se stanoví geodetické referenční systémy, státní mapová díla závazná na celém území státu a zásady jejich používání
54 § 26 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 21/1996 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady o požární ochraně.
55 § 4 nařízení vlády č. 27/ 1975 Sb., o ochraně před povodněmi
56 § 3 odst. 2 písm. f) zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
57 § 17 odst. 3 zákona č. 18/1997 Sb.,
58 § 1 nařízení vlády č. 11/1999 Sb., o zóně havarijního plánování,
59 § 6 vyhlášky SÚJB č. 219/1997 Sb., o podrobnostech k zajištění havarijní připravenosti jaderných zařízení a pracovišť se zdroji ionizujícího záření a o požadavcích na obsah vnitřního havarijního plánu a havarijního řádu,
60 § 19 odst. 1 zákona č. 18/1997 Sb.,
61 § 5 odst. 1 nařízení vlády č. 11/1999 Sb.,
62 § 6 vyhlášky SÚJB č. 219/1997 Sb.
63 § 4 odst. 5 zákona č. 18/1997 Sb.,
64 §§ 64, 65 a 66 vyhlášky SÚJB č. 184/1997 Sb., o požadavcích na zajištění radiační ochrany,
65 § 19 odst.1 písm. a), e) zákona č. 18/1997 Sb., a § 6 odst. 4 vyhlášky SÚJB č. 219/1997 Sb.,
66 § 3 odst. 2 písm.n) zákona č. 18/1997 Sb.,
67 § 64 až 66 vyhlášky SÚJB č. 184/1997 Sb.,
68 § 19 odst. 3 zákona č. 18/1997 Sb.,
69 § 6 vyhlášky SÚJB č. 219/1997 Sb.,
70 § 5 nařízení vlády č. 11/1999 Sb.,
71 § 19 odst. 1 písm. b) zákona č. 18/1997 Sb.,
72 § 6 nařízení vlády č. 11/1999 Sb.
73 Vyhláška SÚJB č. 219/1997 Sb.,
74 § 65 vyhlášky SÚJB č. 184/1997 Sb.,
75 § 64 a 65 vyhlášky SÚJB č. 184/1997 Sb.,
76 § 19 odst. 1 písm.d) a h) zákona č. 18/1997 Sb.,
77 § 11 vyhlášky SÚJB č. 219/1997 Sb.,
78 § 2 odst 1 písm. b) a odst 2 písm. b) nařízení vlády č. 11/1999 Sb.,
79 § 3 odst. 2 písm. j) zákona č. 18/1997 Sb.
80 Zákon č. 18/1997 Sb. (atomový zákon)
81 Zejména trestní řád, zákon ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích, zákon ČNR č. 283/1991, o Policii České republiky
82 Např. vyhláška MV č.22 / 1996 Sb., kterou se upravují podrobnosti o úkolech jednotek požární ochrany a stanoví se činnost osob na jejich plnění a zásady velení při zásahu.
83 § 46 zákona č. …./1999 Sb., o krizovém řízení a integrovaném záchranném systému a změněn některých zákonů
84 ustanovení zákona o PO a krizového zákona – povinnosti fyz. a práv. osob
85 Vyhláška k zákonu o krizovém řízení a IZS
86 vyhláška Ministerstva vnitra č. ... /2000 Sb., kterou se stanoví zásady a způsob zpracování, schvalování a používání havarijního plánu okresu a vnějšího havarijního plánu
87 zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů a vyhláška Ministerstva vnitra č. 21/1996 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o požární ochraně
88 zákon č. …/2000, o krizovém řízení a integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů
89 zákon č. …/2000, o krizovém řízení a integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů
90 zákon č. …/2000, o krizovém řízení a integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů
91 vyhláška Ministerstva vnitra č. 21/1996 Sb.
92 §44, odst. 2), zákona č. /2000 Sb., o krizovém řízení a integrovaném záchranném systému.
93 §38, odst. 1) a 2), písm. d), zákona č. /2000 Sb., o krizovém řízení a integrovaném záchranném systému.
94 Školská , zdravotnická a sociální zařízení, nepřetržité provozy a další.
95 §31, odst. 4), zákona č. /2000 Sb., o krizovém řízení a integrovaném záchranném systému.
96 §40, odst. 1) a 2) zákona č. /2000 Sb., o krizovém řízení a integrovaném záchranném systému.
97 § 10, odst. 3), písm. d), zákona č. /2000 Sb., o krizovém řízení a integrovaném záchranném systému
98 § 20 krizového zákona
99 § 20 krizového zákona. Pokud bude realizován věcný záměr školského zákona, bude se jednat o orgán přebírající kompetence školských úřadů