Důvodová zpráva k Vládní návrh zákona o krizovém řízení

vyhlášky č. 187/1994 Sb., která stanoví také limity hmotnosti jednotlivých nebezpečných látek. Přepravci i dopravci jsou s tímto seznamem obeznámeni. Odhad předpokládaného množství ohlašovaných přeprav není, je znám pouze počet platných povolení. Nejvíce povolení bylo vydáno na chlor, chybějí ale informace o četnosti a objemech jednotlivých přeprav. Z těchto důvodů současné přehledy nejvíce rizikových tras přepravy nebezpečných věcí jsou nepřesné a neúplné.

Podklady a údaje pro dopravní informační systém budou získávány pouze v nezbytném rozsahu. Nebudou požadovány údaje, které zpracovávají správní úřady v rámci své běžné činnosti. Dopravci budou poskytovat nezbytné informace o přepravě nebezpečné věci. Sledování těchto v dopravním informačním systému má preventivní účel a údaje převážně slouží potřebám okresních úřadů a záchrannému sboru. Navrhuje se, aby dopravce ohlásil přepravu nejpozději 24 hodin před jejím zahájením.Vyhláška stanoví náležitosti, které údaje bude dopravce poskytovat.

V letecké a ve vnitrozemské vodní dopravě je systém povolování přeprav nebezpečných věcí předepsán pro všechny třídy nebezpečných věcí. V letecké dopravě evidenci a přehled o přepravách vede ministerstvo. Ve vnitrozemské vodní dopravě evidenci povolení vede Státní plavební správa.

K § 6

Dopravní informační systém bude poskytovat přehledy o haváriích s únikem nebezpečných látek. Tyto údaje budou sloužit ke  sledování rizikových míst s častým výskytem nehod atd. Podklady budou poskytovat složky IZS.

K § 7

Vyhláška vymezuje také okruh spolupráce, která je nezbytná mezi ministerstvem a jinými správními úřady, dopravci, výrobci nebezpečných látek, zkušebnami, vědeckými ústavy a vysokými školami, které se podílejí na výměně zkušeností a informací.

K § 8

Navrhuje se účinnost vyhlášky.

Výpis

ZÁKON

č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona č. 34/1970 Sb., zákona č. 60/1988 Sb., zákona č. 173/1989 Sb., zákonného opatření č. 9/1990 Sb., zákona č. 126/1990 Sb., zákona č. 203/1990 Sb., zákona č. 288/1990 Sb., zákonného opatření č. 305/1990 Sb., zákona č. 575/1990 Sb., zákona č. 173/1991 Sb., zákona č. 283/1991 Sb., zákona 19/1992, zákona č. 23/1992, zákona č. 103/1992 Sb., zákona č. 167/1992 Sb., zákona č. 239/1992 Sb., zákonného opatření č. 350/1992 Sb., zákona č. 358/1992 Sb., zákona č. 359/1992 Sb., zákona č. 474/1992 Sb., zákona č. 548/1992 Sb., zákona č. 21/1993 Sb., zákona č. 166/1993 Sb., zákona č. 285/1993 Sb., zákona č. 47/1994 Sb., zákona č. 89/1995 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., zákona č. 135/1996 Sb., zákona č. 272/1996 Sb., zákona č. 152/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 148/1998 Sb.

(s vyznačením navrhovaných změn)

§ 12

(1) Ministerstvo vnitra je ústředním orgánem státní správy pro vnitřní věci, zejména pro

1. veřejný pořádek a další věci vnitřního pořádku a bezpečnosti ve vymezeném rozsahu, včetně dohledu na bezpečnost a plynulost silničního provozu,

2. jména a příjmení, matriky, státní občanství, občanské průkazy, hlášení pobytu a evidenci obyvatel,

3. sdružovací a shromažďovací právo a povolování organizací s mezinárodním prvkem,

4. veřejné sbírky,

5. archivnictví,

6. zbraně a střelivo,

7. požární ochranu,

8. cestovní doklady, povolování pobytu cizinců a postavení uprchlíků,

9. územní členění státu,

10. státní hranice, jejich vyměřování, udržování a vedení dokumentárního díla,

11. státní symboly.,

12. krizové řízení, civilní nouzové plánování, ochranu obyvatelstva, civilní ochranu a integrovaný záchranný systém.

(2) Ministerstvo vnitra zajišťuje telekomunikační síť Policie České republiky a metodicky usměrňuje šifrovou službu. Ministerstvo vnitra zajišťuje komunikační sítě pro Policii České republiky, složky integrovaného záchranného systému a územní orgány státní správy.

3. Ministerstvo vnitra zajišťuje spolupráci v rámci mezinárodní organizace Interpol.

§ 16

(1) Ministerstvo obrany je ústředním orgánem státní správy zejména pro

1. zabezpečování obrany České republiky,

2. řízení Armády České republiky,

3. civilní ochranu správu vojenských újezdů,

4. zrušeno

5. správu vojenských újezdů.

(2) Ministerstvo obrany jako orgán pro zabezpečování obrany

1. se podílí na zpracování návrhu vojenské obranné politiky státu,

2. připravuje koncepci operační přípravy státního území,

3. navrhuje potřebná opatření k zajištění obrany státu vládě České republiky, Radě obrany České republiky a prezidentu České republiky,

4. koordinuje činnost ústředních orgánů, správních orgánů a orgánů samosprávy a právnických osob důležitých pro obranu státu při přípravě k obraně,

5. řídí vojenskou zpravodajskou službu a vojenské obranné zpravodajství,

6. zabezpečuje nedotknutelnost vzdušného prostoru České republiky a koordinaci vojenského letového provozu s civilním letovým provozem,

7. organizuje a provádí opatření k mobilizaci Armády České republiky, k vedení evidence občanů podléhajících branné povinnosti a k vedení evidence věcných prostředků, které budou za branné pohotovosti poskytnuty pro potřeby Armády České republiky,

8. povolává občany České republiky k plnění branné povinnosti.,

9. podílí se na činnostech mezinárodních organizací ve prospěch míru řízením účasti ozbrojených sil České republiky na mírových operacích a záchranných a humanitárních akcích.

(3) Ministerstvo obrany v rámci evropských bezpečnostních struktur organizuje součinnost s armádami jiných států.

Výpis

ZÁKON

č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, ve znění zákona č. 49/1982 Sb., zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 23/1992 Sb. a zákona č. 114/1995 Sb.

(s vyznačením navrhovaných změn)

§ 18

Řízení ochrany před povodněmi

(1) Ochranu před povodněmi zabezpečují tyto povodňové orgány

1. orgány obcí, v hlavním městě Praze orgány městských částí,

2. okresní úřady, v hlavním městě Praze Magistrátní úřad hlavního města Prahy,

3. ministerstvo.

(2) Po dobu povodně ochranu zabezpečují tyto povodňové orgány:

1. povodňové komise obcí, v hlavním městě Praze orgány městských částí,

2. povodňové komise okresů,

3. povodňové komise ucelených povodí,

4. ústřední povodňová komise České republiky (dále jen "ústřední povodňová komise").

Oprávnění a povinnosti povodňových orgánů v případě vyhlášení stavu nebezpečí a nouzového stavu přecházejí na orgány krizového řízení podle zvláštního právního předpisu ^5a).

(3) Ústřední řízení ochrany před povodněmi a výkon dozoru nad ní přísluší ministerstvu. Ústřední řízení záchranných povodňových prací, pokud je provádějí sbory požární ochrany, přísluší ministerstvu vnitra České republiky ve spolupráci s Civilní obranou České republiky. Ochranu před povodněmi v celém rozsahu připravují, organizují, řídí, kontrolují a činnost ostatních účastníků ochrany před povodněmi koordinují ve svých územních obvodech příslušné povodňové orgány.

(4) Povodňovou komisi obce zřizuje obecní rada k plnění úkolů uložených předpisy o ochraně před povodněmi, je-li v jejich územních obvodech možnost povodní. Předsedou povodňové komise je starosta obce. Povodňová komise obce je podřízena povodňové komisi okresu. Pokud při povodni převezme řízení ochrany povodňová komise okresu, provádí povodňová komise obce vlastní opatření podle pokynů okresní komise.

(5) Povodňovou komisi okresu zřizuje přednosta okresního úřadu. Předsedu a další členy komise jmenuje z pracovníků okresního úřadu a zástupců orgánů a organizací, které jsou způsobilé k provádění opatření, popřípadě pomoci při ochraně před povodněmi. Předsedou povodňové komise je přednosta okresního úřadu. Povodňové komise okresů jsou podřízeny povodňové komisi uceleného povodí.

(6) Povodňovou komisi uceleného povodí zřizuje ministerstvo v dohodě s ministerstvem vnitra České republiky a Civilní obranou České republiky. Předsedou povodňové komise je ředitel krajského úřadu určený ministerstvem v dohodě s Ministerstvem vnitra. Povodňové komise ucelených povodí jsou podřízeny ústřední povodňové komisi.

(7) Povodňová komise uceleného povodí řídí, kontroluje a koordinuje ochranu před povodněmi v době povodně, ohrožující území více okresů, pokud povodňové komise okresů vlastními silami a prostředky nestačí činit potřebná opatření.

(8) Ústřední povodňovou komisi zřizuje vláda České republiky, která též schvaluje její statut. Předsedou je ministr životního prostředí České republiky a místopředsedou ministr vnitra České republiky.

(9) Ústřední povodňová komise řídí, kontroluje a koordinuje v celém rozsahu ochranu před povodněmi v době povodně, ohrožující rozsáhlá území, pokud povodňové komise ucelených povodí vlastními silami a prostředky nestačí činit potřebná opatření.

(10) Povodňové orgány mohou v době povodně činit opatření a vydávat příkazy na ochranu před povodněmi. Tyto příkazy nejsou rozhodnutími podle správního řádu.

(11) Orgány státní správy a jiné orgány jsou povinny povodňovým orgánům pomáhat při zajišťování ochrany před povodněmi.

5a) Zákon č. …/2000 Sb., o krizovém řízení a integrovaném záchranném systému a změně některých zákonů (krizový zákon).

Výpis

ZÁKON

č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 137/1982 Sb., zákona č. 103/1990 Sb., zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 262/1992 Sb., zákona č. 43/1994 Sb., zákona č. 19/1997 Sb. a zákona č. 83/1998 Sb.

(s vyznačením navrhovaných změn)

§ 2

(1) Územní plánování zahrnuje tyto úkoly a činnosti:

1. stanoví limity využití území,

2. reguluje funkční a prostorové uspořádání území,

3. určuje nutné asanační, rekonstrukční nebo rekultivační zásahy do území a stanoví způsob jeho dalšího využití,

4. vymezuje chráněná území, chráněné objekty, oblasti klidu a ochranná pásma, pokud nevznikají podle zvláštních předpisů jinak, a zabezpečuje ochranu všech chráněných území, chráněných objektů, oblastí klidu a ochranných pásem,

5. určuje zásady a podmínky pro věcnou a časovou koordinaci místně soustředěné výstavby jednoho nebo více stavebníků,

6. posuzuje a hodnotí územně technické důsledky připravovaných staveb a jiných opatření v území a navrhuje nezbytný rozsah staveb a opatření, které podmiňují jejich plné využití,

7. řeší umístění staveb, stanoví územně technické, urbanistické a architektonické zásady pro jejich projektové řešení a realizaci,

8. navrhuje využití zdrojů a rezerv území pro jeho společensky nejefektivnější urbanistický rozvoj,

9. vytváří podklady pro tvorbu koncepcí výstavby a technického vybavení území,

10. navrhuje pořadí výstavby a využití území,

11. navrhuje územně technická a organizační opatření nezbytná k dosažení optimálního uspořádání a využití území.,

12. vymezuje území dotčená požadavky civilní ochrany.

(2) Územní plánování vychází z poznatků přírodních, technických a společenských věd, z vlastních průzkumů a rozborů řešeného území, jakož i z dalších podkladů, které byly pro řešené území zpracovány.

(3) Základními nástroji územního plánování jsou územně plánovací podklady, územně plánovací dokumentace a územní rozhodnutí.

§ 87

Nezbytné úpravy

(1) Vyžaduje-li to veřejný zájem z důvodů hygienických, bezpečnostních, požárních, civilní ochrany, provozních, ohrožení životního prostředí a estetických, nařídí stavební úřad provedení nezbytných úprav na stavbě vlastníku stavby nebo na stavebním pozemku vlastníku tohoto pozemku. Nařízené úpravy je vlastník stavby nebo pozemku povinen provést na svůj náklad.

(2) Ustanovení odstavce 1 platí přiměřeně i pro terénní úpravy, práce a zařízení podle tohoto zákona.

(3) Nevyžaduje-li nezbytná úprava, která má být nařízena, dokumentaci nebo jiné podklady, uloží stavební úřad vlastníku stavby nebo stavebního pozemku provedení úpravy a stanoví rozsah, způsob, podmínky a lhůtu jejich provedení.

(4) Vyžaduje-li provedení nezbytné úpravy dokumentaci nebo jiné podklady, uloží stavební úřad vlastníku stavby nebo stavebního pozemku jejich předložení ve stanovené lhůtě a rozsahu; nesplní-li vlastník tuto povinnost, opatří stavební úřad potřebnou dokumentaci nebo jiné podklady na jeho náklad. Po jejich předložení (opatření) stavební úřad nařídí nezbytnou úpravu a stanoví podmínky a lhůtu jejího provedení. Stavbu nebo její část, ve které byly dokončeny nařízené nezbytné úpravy, lze užívat jen na základě kolaudačního rozhodnutí, pokud stavební úřad od jejich kolaudace neupustil.

V ý p i s

ZÁKON

č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů

(s vyznačením navrhovaných změn)

§ 24

(1) Ministerstvo vnitra jako ústřední orgán státní správy na úseku požární ochrany

1. řídí výkon státní správy na úseku požární ochrany.

2. vypracovává koncepci organizace a rozvoje požární ochrany,

3. vykonává státní požární dozor a ve vztahu k okresním úřadům kontroluje výkon státního požárního dozoru,

4. zabezpečuje ve spolupráci s hasičskými záchrannými sbory okresů sestavení podkladů pro financování vybrané požární techniky, vybraných věcných prostředků požární ochrany a vybraných staveb,

5. zabezpečuje ve spolupráci s Ministerstvem financí uvolňování účelově vázaných finančních prostředků ze státního rozpočtu na pořízení investičního majetku pro hasičské záchranné sbory okresů,

6. stanoví koncepci rozvoje Hasičského záchranného sboru České republiky a jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí určených požárním poplachovým plánem okresu k zásahům mimo svůj územní obvod (dále jen ”vybrané obce”),

7. předkládá Ministerstvu financí návrh účelové dotace ze státního rozpočtu České republiky pro hasičské záchranné sbory okresů a pro vybrané obce,

8. řídí odbornou přípravu na úseku požární ochrany,

9. usměrňuje pro odborné stránce výkon služby v jednotkách požární ochrany,

10. zabezpečuje výzkum a vývoj na úseku požární ochrany,

11. stanoví postup zjišťování příčin vzniku požárů a v závažných případech se na zjišťování těchto příčin zúčastňuje; zpracovává rozbory příčin vzniku požárů,

12. stanoví zaměření preventivně výchovné, propagační a ediční činnosti a podílí se na jejím zabezpečování,

13. v dohodě s Ministerstvem obrany organizuje požární ochranu pro období branné pohotovosti státu a řídí činnost na tomto úseku,

14. na vyžádání okresního úřadu poskytuje odbornou pomoc při posuzování dokumentace staveb zvláštního významu.

(2) Ministerstvo vnitra je oprávněno stanovit technické podmínky požární ochrany staveb a technologií, podmínky požární bezpečnosti výrobků a činností, u nichž hrozí nebezpečí vzniku požárů a technické podmínky požární techniky, věcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení.

(2) Ministerstvo vnitra zřizuje vzdělávací zařízení k plnění úkolů odborné a fyzické přípravy a technická zařízení k plnění úkolů na úseku technického zabezpečení požární ochrany a úkolů stanovených zvláštními právními předpisy ^2a).

__________________

^2a)Např. zákon č..../2000 Sb., o krizovém řízení a integrovaném záchranném systému a změně některých zákonů (krizový zákon), zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výroby a o změně a doplnění některých zákonů”.

ČÁST TŘETÍ

HASIČSKÝ ZÁCHRANNÝ SBOR ČESKÉ REPUBLIKY

ODDÍL PRVNÍ

Postavení a organizace Hasičského záchranného sboru České republiky

ČÁST TŘETÍ

ZÁCHRANNÝ SBOR ČESKÉ REPUBLIKY

ODDÍL PRVNÍ

Postavení a organizace Záchranného sboru České republiky

§ 43

(l) Hasičský záchranný sbor České republiky tvoří ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky, vzdělávací a technické zařízení Ministerstva vnitra, hasičské záchranné sbory okresů, Hasičský záchranný sbor hlavního města Prahy a hasičské záchranné sbory měst Bran, Ostravy a Plzně.

(2) Základním posláním Hasičského záchranného sboru České republiky je chránit život a zdraví občanů a majetek před požáry a poskytovat účinnou pomoc při živelnýích pohromách a jiných mimořádných událostech.

(3) Hasičský záchranný sbor České republiky je budován podle zásady nadřízenosti a podřízenosti. Ministr vnitra je představeným příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky.

§ 44

(1) Úkoly Ministerstva vnitra na úseku požární ochrany plní ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky, které je součástí Ministerstva vnitra. V čele tohoto ředitelství je vrchní požární rada České republiky, kterého jmenuje do funkce a odvolává ministr vnitra.

(2) K plnění úkolů odborné a fyzické přípravy a k plnění úkolů uvedených v § 24 odst. 2 zřizuje Ministerstvo vnitra vzdělávací a technická zařízení.

(3) Úkoly uvedené v § 45 plní hasičský záchranný sbor okresu zřízený okresními úřadem. Hasičské záchranné sbory okresů jsou příspěvkovými organizacemi.

(4) Okresní požární rada je ředitelem hasičského záchranného sboru okresu. Zástupce okresního požárního rady je zástupcem ředitele hasičského záchranného sboru okresu.

§ 45

(1) Hasičský záchranný sbor okresu

1. připravuje podklady pro výkon státní správy na úseku požární ochrany,

2. hasí požáry a poskytuje pomoc při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech; při tom se řídí požárním poplachovým plánem okresu,

3. provádí v rozsahu stanoveném Ministerstvem vnitra odbornou přípravu zejména velitelů jednotek hasičských záchranných sborů podniků, velitelů a strojníků jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí, velitelů a strojníků jednotek sborů dobrovolných hasičů podniků a preventistů požární ochrany obcí,

4. organizuje a provádí preventivně výchovnou a propagační činnost na úseku požární ochrany,

5. poskytuje odborné, pohotovostní a další služby nebo práce (§ 97).

(2) Hasičský záchranný sbor okresu je řízen okresním úřadem; v otázkách výkonu služby na úseku požární ochrany je řízen Ministerstvem vnitra. Ministerstvo vnitra kontroluje, jak hasičský záchranný sbor okresu plní své úkoly na úseku požární ochrany.

§ 43

(1) Základním posláním Záchranného sboru České republiky je chránit život, zdraví a majetek před požáry a škodlivými účinky jiných mimořádných událostí a plnit úkoly stanovené zvláštním právním předpisem^,4a).

______________

^4a) Zákon č. ....../2000 Sb., o krizovém řízení a integrovaném záchranném systému a změně některých zákon (krizový zákon).

(2) Záchranný sbor České republiky tvoří ředitelství Záchranného sboru České republiky, záchranné sbory okresů, Záchranný sbor hlavního města Prahy a záchranné sbory měst Brna, Ostravy a Plzně.

§ 44

(1) Ředitelství Záchranného sboru České republiky je součástí Ministerstva vnitra a plní úkoly uložené Ministerstvu vnitra tímto zákonem a úkoly ke koordinaci příprav na krizové situace, které nesouvisí s obranou státu, civilnímu nouzovému plánování, ochraně obyvatelstva, civilní ochraně a integrovanému záchrannému systému uložené Ministerstvu vnitra zvláštním právním předpisem ^4a). V čele tohoto ředitelství Záchranného sboru České republiky jsou vzdělávací a technická zařízení Ministerstva vnitra (§ 24 odst. 2.

(2) Záchranný sbor České republiky je organizován podle zásady nadřízenosti a podřízenosti. Ministr vnitra je představeným příslušníků Záchranného sboru České republiky.

(3) Celkové početní stavy Záchranného sboru České republiky stanoví vláda.

Organizaci a početní stavy ředitelství Záchranného sboru České republiky stanoví ministr vnitra. Organizaci a početní stavy Záchranného sboru hlavního města Prahy, záchranných sborů měst Brna, Ostravy a Plzně a záchranných sborů okresů stanoví vrchní ředitel Záchranného sboru České republiky po projednání s přednosty okresních úřadů.

§ 45

Záchranný sbor okresu

(1) Záchranný sbor okresu

1. připravuje podklady pro výkon státní správy na úseku požární ochrany, krizového řízení, ochrany obyvatel a civilní ochrany,

2. hasí požáry a poskytuje pomoc při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech, přičemž se řídí požárním poplachovým plánem okresu,

3. provádí v rozsahu stanoveném Ministerstvem vnitra odbornou přípravu zejména velitelů jednotek hasičských záchranných sborů podniků, velitelů a strojníků jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí, velitelů a strojníků jednotek dobrovolných hasičů podniků a preventistů požární ochrany obcí,

4. organizuje a provádí preventivně výchovnou a propagační činnost,

5. plní úkoly na úseku integrovaného záchranného systému,

6. poskytuje odborné, pohotovostní a další služby nebo práce uvedené v § 9.

(2) Okresní úřad zřizuje a řídí záchranný sbor okresu;, v otázkách výkonu sluižby je tento sbor řízení Ministerstvem vnitra. Ministerstvo vnitra kontroluje, jak záchranný sbor okresu plní své úkoly na úseku požární ochrany, krizového řízení, ochrany obyvatel a civilní ochrany.

(3) Okresní požární rada je ředitelem záchranného sboru okresu. Zástupce okresního požárního rady je zástupcem ředitele záchranného sboru okresu.

§ 46

(1) Vláda určí celkové početní stavy příslušníky Hasičského záchranného sboru České republiky.

(2) Organizaci a početní stavy ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky stanoví ministr vnitra. Organizaci a početní stavy hasičských záchranných sborů okresů stanoví vrchní požární rada České republiky po projednání s přednostou okresního úřadu.

§ 47a

Zdravotní způsobilost

(1) Zdravotní způsobilost občana při vstupní prohlídce zjišťuje a posudek o ní vydává posuzující lékař, jímž je lékař zařízení závodní preventivní péče.

(2) Posudek o zdravotní způsobilosti se vydává na základě výpisu ze zdravotnické dokumentace registrujícího praktického lékaře, výsledku lékařského vyšetření, popřípadě dalších potřebných vyšetření.

(3) Ministerstvo vnitra stanoví v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví vyhláškou podrobnosti o způsobu zjišťování zdravotní způsobilosti včetně stanovení nemocí, vad nebo stavů, které vylučují zdravotní způsobilost.

§ 57b

Odchodné

(1) Při skončení pracovního poměru příslušníka náleží tomuto příslušníkovi odchodné, jestliže

a) u něho dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů

podle § 46 odst.1 písm. d) zákoníku práce, nebo dohodou z týchž důvodů, nebo

b) je starší 45 let, jeho pracovní poměr trval po dobu nejméně 8 let a k rozvázání pracovního poměru u něho dochází jinak než

1. výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů podle § 46 odst. 1 písm. e) a f) zákoníku práce,

2. okamžitým zrušením z důvodů podle § 53 odst. 1 zákoníku práce, nebo

3. okamžitým zrušením z důvodu odnětí hodnosti podle § 52 tohoto zákona.

(2) Základní výše odchodného činí dvojnásobek průměrného měsíčního výdělku 4a) příslušníka. Za každý ukončený rok trvání pracovního poměru příslušníka se základní výše odchodného zvyšuje o jednu polovinu jeho průměrného měsíčního výdělku. Celková výše odchodného však nesmí přesáhnout šestinásobek průměrného měsíčního výdělku.

(3) Do doby trvání pracovního poměru příslušníka, rozhodne pro nárok na odchodné a jeho výši, se nezapočte doba

a) vojenské základní (náhradní) služby a civilní služby,

b) výkonu vazby, jestliže trestní stíhání nebylo zastaveno nebo neskončilo pravomocným zprošťujícím rozsudkem,

c) poskytování rodičovského příspěvku, 4b)

d) pracovní neschopnosti bez nároku na nemocenské, 4c)

e) neomluvené nepřítomnosti v práci, pokud trvala více než jednu směnu (den),

f) dlouhodobého uvolnění pro výkon veřejné funkce,

g) pracovního volna, po které nepříslušela náhrada mzdy, trvajícího nepřetržitě déle než 14 dnů.

(4) Příslušníkovi, který je po skončení pracovního poměru k některému zaměstnavateli v rámci Hasičského záchranného sboru České republiky (§ 43 odst.1) bezprostředně přijat do pracovního poměru k jinému zaměstnavateli v rámci tohoto sboru, se odchodné nevyplatí; do doby rozhodné pro nárok na odchodné a jeho výši mu zaměstnavatel, který jej takto přijal, započte dobu trvání dříve skončeného pracovního poměru.

(5) Byl-li do pracovního poměru příslušníka opětovně přijat ten, komu bylo při skončení předchozího pracovního poměru příslušníka vyplaceno odchodné, náleží mu při skončení pracovního poměru, do kterého byl opětovně přijat, odchodné ve výši odpovídající pouze době trvání tohoto pracovního poměru.

(6) Příslušníku, kterému vznikl nárok na odchodné, nenáleží odstupné podle § 60a zákoníku práce.

(7) Odchodné vyplácí zaměstnavatel po skončení pracovního poměru příslušníka, nejpozději však do 15 dnů ode dne jeho skončení. Pro výplatu odchodného jinak platí přiměřeně ustanovení o výplatě platu podle zvláštního zákona. 4d)

___________________________________

4a) § 17 zákona č.1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění zákona č.74/1994 Sb.

4b) Zákon č.117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.

4c) § 24 zákona č.54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění zákona č.180/1990 Sb.

4d) § 17 zákona č.143/19992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánem, ve znění zákona č.40/1994 Sb.

(8) Skutečnosti o tom, že příslušník pozbyl dlouhodobě způsobilost konat dosavadní práci se zjišťují při pravidelných a mimořádných preventivních prohlídkách.

(9) Ministerstvo vnitra stanoví v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví vyhláškou podrobnosti o provádění pravidelných a mimořádných preventivních prohlídek včetně termínů jejich provádění, jakož i osoby oprávněné určit provedení mimořádné preventivní prohlídky a nemoci, vady nebo stavy, které podmiňují dlouhodobou nezpůsobilost konat dosavadní práci.

§ 58

(1) Některé odborné administrativní a pomocné činnosti v Hasičském záchranném sboru České republiky vykonávají zaměstnanci, na které se nevztahují odchylky pracovněprávních vztahů od zákoníku práce. Těmto zaměstnancům nepřísluší stejnokroj a hodnosti.

§ 65

Druhy jednotek požární ochrany

(1) Jednotkami požární ochrany jsou

a) jednotka hasičského záchranného sboru okresu, která je složena z příslušníků,

a) hasičská jednotka záchranného sboru okresu, která je složena z příslušníků,

(2) Členové jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí a členové jednotek dobrovolných hasičů podniků musí být starší 18 let a zdravotně způsobilí. Zdravotní způsobilost členů zjišťuje při vstupních, periodických a mimořádných prohlídkách u členů jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí registrující praktický lékař, u členů jednotek sborů dobrovolných hasičů podniku lékař závodní preventivní péče.

(3) Ministerstvo vnitra může k plnění zvláštních úkolů na úseku požární ochrany zřídit jednotku Hasičského záchranného sboru Ministerstva vnitra

(3) Ministerstvo vnitra může k plnění zvláštních úkolů na úseku požární ochrany zřídit hasičskou jednotku záchranného sboru Ministerstva vnitra.

§ 66

Jednotka hasičského záchranného sboru okresu

(1) Jednotka hasičského záchranného sboru okresu je součástí hasičského záchranného sboru okresu.

(2) V případech určených vládou může být zřízena jednotka hasičského záchranného sboru okresu i u právnické osoby.

§ 66

Hasičská jednotka záchranného sboru

(1) Hasičská jednotka záchranného sboru okresu je součástí hasičského záchranného sboru okresu.

(2) V případech určených vládou může být zřízena hasičská jednotka záchranného sboru okresu i u právnické osoby.

§ 101

Ministerstvo vnitra vydá

a) právní předpisy k provedení § 6b písm. a), b) a c), § 11 odst. 3, § 15 odst. 2, § 16 odst.3, § 17 odst.4, § 24 odst.2, § 30, § 31 odst.3, § 42, § 57 odst.2, § 65 odst.4, § 70 odst.5, § 71 odst.3, § 72 odst.4 a 7 a § 88 odst.3 tohoto zákona,

b) v dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí a příslušným odborovým orgánem právní předpisy k provedení § 47 odst.3, § 53 odst.2, § 54 odst.8, § 55 odst.4, § 56 odst.6, § 57a odst.3 a § 58 odst.2 tohoto zákona,

c) v dohodě s Ministerstvem školství,mládeže a tělovýchovy, Ministerstvem financí a Ministerstvem práce a sociálních věcí právní předpis k provedení § 25 odst.3 tohoto zákona,

d) po projednání s Ministerstvem obrany právní předpis k provedení § 64 a § 93 odst. 3 tohoto zákona,

e) v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví právní předpis k provedení § 47a odst.3 a § 57b odst. 9.

§ 102

zrušen

§ 102

(1) Pokud se v ustanoveních tohoto zákona a v dalších právních předpisech hovoří o Hasičském záchranném sboru České republiky, hasičských záchranných sborech okresů, Hasičském záchranném sboru hlavního města Prahy, Hasičském záchranném sboru města Brna, Hasičském záchranném sboru města Ostravy, Hasičském záchranném sboru města Plzně, ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky a vrchním požárním radovi České republiky, rozumí se tím Záchranný sbor České republiky, záchranné sbory okresů, Záchranný sbor hlavního města Prahy, Záchranný sbor města Brna, Záchranný sbor města Ostravy, Záchranný sbor města Plzně, ředitelství Záchranného sboru České republiky a vrchní ředitel Záchranného sboru České republiky.

(2) Hasičský záchranný sbor České republiky, hasičské záchranné sbory okresů, Hasičský záchranný sbor hlavního města Prahy a měst Brna, Ostravy a Plzně zřízení podle dosavadních předpisů se dnem nabytí účinnosti zvláštního právního předpisu 4a) považují za Záchranný sbor České republiky, záchranné sbory okresů, Záchranný sbor hlavního města Prahy a záchranné sbory měst Brna, Ostravy a Plzně. Ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky se dnem nabytí účinnosti zvláštního právního předpisu 4a) považuje za ředitelství Záchranného sboru České republiky. Vrchní požární rada České republiky se dnem nabytí účinnosti zvláštního právního předpis 4a) považuje za vrchního ředitele Záchranného sboru České republiky.

(3) Příslušníci Hasičského záchranného sboru České republiky se dnem nabytí účinnosti zvláštního právního předpisu 4a) považují za příslušníky Záchranného sboru České republiky.

V ý p i s

ZÁKON

č.203/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č,133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona České národní rady č.425/1990 Sb. a zákona č.40/1994 Sb.

(s vyznačením navrhovaných změn)

Čl.II

1) Správy Sboru požární ochrany a útvary Sboru požární ochrany okresních úřadů, správy Sboru požární ochrany a útvary Sboru požární ochrany hlavního města Prahy a měst Brna, Ostravy a Plzně zřízené podle dosavadních předpisů se považují dnem nabytí účinnosti tohoto zákona za hasičské záchranné sbory okresů a těchto měst podle tohoto zákona.

2. Závodní požární útvary se považují dnem nabytí účinnosti tohoto zákona za jednotky hasičských záchranných sborů podniků podle tohoto zákona.

3. Dobrovolné veřejné požární sbory a dobrovolné závodní požární sbory se považují dnem nabytí účinnosti tohoto zákona za jednotky sborů dobrovolných hasičů obcí a jednotky sborů dobrovolných hasičů podniků podle tohoto zákona.

4. Příslušníci správa útvarů Sboru požární ochrany okresních úřadů a příslušníci správ a útvarů Sboru požární ochrany hlavního města Prahy a měst Brna, Ostravy a Plzně se považují ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona za příslušníky a zaměstnance hasičských záchranných sborů okresů a těchto měst. Složení slibu u příslušníků zabezpečí vrchní požární rada České republiky a ředitelé hasičských záchranných sborů okresů nejpozději do jednoho měsíce po nástupu příslušníků do práce po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

5. Právnické osoby a podnikající fyzické osoby, které ke dni účinnosti tohoto zákona provozují činnosti nebo jsou vlastníky objektů se zvýšeným požárním nebezpečím, jsou povinny zabezpečit posouzení požárního nebezpečí (§ 6 odst.1) do dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

V ý p i s

ZÁKON

č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů

(s vyznačením navrhovaných změn)

§ 5

Okresní úřady

(1) Okresní úřad

a) vykonává státní správu ve věcech, které stanoví zvláštní zákony,

b) vykonává státní správu, která ke dni 23.listopadu 1990 příslušela podle zvláštních právních předpisů okresním národním výborům, pokud nebyla přenesena na pověřený obecní úřad 2) nebo se tímto zákonem neruší nebo nebyla přenesena zvláštními zákony na jiné orgány, 2a)

c) vykonává státní správu ve věcech uvedených v příloze I k tomuto zákonu, pokud nebyla přenesena na jiné orgány,

d) přezkoumává hospodaření obce podle zvláštního předpisu, 2b) je-li o to obcí požádán,

e) přezkoumává rozhodnutí orgánů obce vydaná ve správním řízení, 3) nestanoví-li zvláštní zákon jinak, 2a)

f) kontroluje činnost pověřených obecních úřadů a orgánů obcí na úseku jejich přenesené působnosti 4) a poskytuje jim odbornou pomoc, ukládá obecním úřadům opatření k odstranění nedostatků zjištěných při kontrole,

g) stanoví výši náhrady nákladů, které obcím vzniknou v souvislosti s výkonem přenesené působnosti,

h) plní úkoly spojené s mobilizačními přípravami státu a úkoly civilní obrany a ochrany,

i) stanoví pověřeným obecním úřadům 2) se souhlasen ministerstva vnitra České republiky (dále jen ”ministerstvo vnitra”) jejich územní obvod tak, aby každá obec v okrese byla začleněna do územního obvodu některého pověřeného obecního úřadu,

j) řídí v souladu s právními předpisy a směrnicemi ústředních orgánů státní správy rozpočtové a příspěvkové organizace a zařízení řízené ke dni 23.listopadu 1990 okresními a krajskými národními výbory, s výjimkou případů uvedených v příloze IV k tomuto zákonu a s výjimkou případů, kdy byla tato pravomoc přenesena na jiný subjekt podle zvláštního zákona; 4a) k plnění úkolů v oboru své působnosti zřizují podle zvláštního předpisu 4b) rozpočtové nebo příspěvkové organizace a řídí jejich činnost.

(2) Okresní úřad dále plní úkoly spojené s řešením mimořádných událostí v případě živelních pohrom, havárií nebo jiného nebezpečí, které ohrožuje životy, zdraví, značné majetkové hodnoty nebo životní prostředí. Pro řešení mimořádných událostí zpracovává

havarijní plán okresu, případně i vnější havarijní plán podle zvláštního zákona 4d) a ověřuje havarijní připravenost určenou havarijním plánem. Za účelem řešení mimořádných situací zabezpečuje koordinovaný postup záchranných, pohotovostních, odborných a jiných služeb, správních úřadů, obcí, fyzických a právnických osob při likvidaci následků mimořádných událostí (dále jen ”Integrovaný záchranný systém”). Pro případ havárie, která by mohla zasáhnout více okresů, zabezpečuje koordinaci přípravy havarijního plánu pro územní zóny havarijního plánování podle zvláštního zákona 4d) a společného řešení havárie přednosta okresního úřadu, na jehož území se zdroj nebezpečí nachází.

(3) K plnění úkolů podle odstavce 2 věty první může přednosta okresního úřadu vyhlásit nařízením okresního úřadu pro území okresu nebo jeho části stav ohrožení.

(4) Dojde-li v důsledku živelní pohromy, havárie nebo jiné mimořádné události k ohrožení života, zdraví, značných majetkových hodnot nebo životního prostředí, může přednosta okresního úřadu uložit fyzickým a právnickým osobám, správním úřadům a obcím povinnost poskytnout osobní a věcnou pomoc při odstraňování následků této události, nestanoví-li zvláštní zákon jinak. Osobě nebo obci, která splnila uloženou povinnost, přísluší náhrada účelně vynaložených nákladů; právo na náhradu těchto nákladů musí být uplatněno u okresního úřadu do šesti měsíců od jejich vzniku, jinak zaniká.

(5) Stát odpovídá za škodu způsobenou při plnění povinnosti uložené podle odstavce 4 osobě nebo obci, která poskytla osobní nebo věcnou pomoc. Této odpovědnosti se může zprostit jen tehdy, způsobil-li si ten, který poskytl pomoc, škodu úmyslně. Stát odpovídá i za škodu, kterou osoba nebo obec při plnění povinnosti podle odstavce 4 způsobila jinému. Právo na náhradu škodu musí být uplatněno u okresního úřadu do šesti měsíců po jejím vzniku, jinak zaniká.

_________________________

2) § 60 zákona České národní rady č.367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení(, ve znění pozdějších předpisů.

2a) Např.zákon České národní rady č.564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství.

2b) § 20 odst.3 zákona České národní rady č.367/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

3) Zákon č.71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

4) § 21 odst.1 zákona České národní rady č.367/1990 Sb.

4a) Např. § 67 odst.2 zákona ČNR č.367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), a § 6 a 12 zákona ČNR č.564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství.

4b) § 31 zákona ČNR č.576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění zákona ČNR č.10/1993 Sb.

4d)´Zákon č.18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů.

§ 5a

(1) Za nesplnění povinnosti uložené podle § 5 odst.4 může okresní úřad uložit pokutu právnické osobě nebo fyzické osobě vykonávající podnikatelskou činnost podle zvláštních předpisů do výše 200 000 Kč. Jiné fyzické osobě do výše 10 000 Kč. Nebyla-li uložená povinnost splněna ani v nově stanovené lhůtě, může okresní úřad uložit pokutu opětovně. Takto nelze postupovat, nemohla-li právnická nebo fyzická osobu uloženou povinnost splnit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze požadovat.

(2) Pokutu podle odstavce 1 lze uložit do jednoho roku od dne, kdy došlo k nesplnění povinnosti uložené podle § 5 odst.4. Výnosy pokut jsou příjmem okresního úřadu.

§ 15

(1) Ministerstvo vnitra k zabezpečení úkolů vlády ve vztahu k okresním úřadům

a) koordinuje vydávání směrnic ústředních orgánů státní správy, jež se dotýkají okresních a obecních úřadů,

b) kontroluje dodržování opatření vlády v činnosti okresních úřadů a poskytování odborné pomoci okresními úřady obecním úřadům,

c) ve spolupráci s příslušnými ústředními orgány státní správy organizuje kontroly na vybraných úsecích činnosti okresních úřadů, vyhodnocuje jejich výsledky a předkládá vládě návrhy na potřebná opatření,

d) metodicky usměrňuje a ve spolupráci s příslušnými ústředními orgány státní správy koordinuje informační systém okresních úřadů,

e) usměrňuje činnost Integrovaného záchranného systému,

e) v dohodě se Státním úřadem pro jadernou bezpečnost metodicky řídí a koordinuje okresní úřady ve věcech havarijní připravenosti a likvidace následků radiační havárie,

f) organizuje porady přednostů okresních úřadů,

g) zabezpečuje na úseku státní správy odbornou přípravu pracovníků okresních a obecních úřadů.

(2) Ministerstvo vnitra stanoví prováděcím předpisem podrobnosti ke zpracování havarijního plánu okresu a vnějšího havarijního plánu.

NÁVRH TEZÍ

Nařízení vlády,

kterým se stanoví pravidla pro zapojování do mezinárodních záchranných operací.

Vláda nařizuje podle § 58 odst. 2 zákona č. …./2000 Sb., o krizovém řízení a integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů (krizový zákon), k provedení § 10 odst. 3 písm. a) tohoto zákona :

Nařízením budou rozpracovány tyto teze :

1. Koordinační úloha při zapojování do mezinárodních operací je podle § 10, odst. 1, písm. b) krizového zákona svěřena Ministerstvu vnitra.

2. Zapojením do mezinárodních záchranných prací se rozumí:

a) přijetí nebo vyhlášení žádosti o poskytnutí pomoci za stát,

b) vyslání záchranného týmu do zahraničí,

c) přijetí hraničních záchranných týmů na území ČR.

3. Stanoví se sféra zájmu pro poskytnutí pomoci s ohledem na možnosti státu a jeho politické zájmy a definovány druhy zahraniční pomoci ČR – mezistátní pomoc, příhraniční spolupráce.

Úkoly správních orgánů

4. Zapojení do zahraničních záchranných akcí Ministerstvo vnitra koordinuje s Ministerstvem zahraničních věcí a Ministerstvem obrany. Úkoly jednotlivých ministerstvech pro zajištění rychlého a účinného zapojení, a to s přihlédnutím k jejich působnosti.

5. Stanovení kontaktního místa pro přijetí a vyhlášení pomoci – ústřední operační a informační středisko IZS a stanovení mechanismu a odpovědnosti za rozhodnutí o zapojení do zahraničních záchranných akcí. Rozsah spolupráce mezi odpovědnými ministerstvy při vyslání a přepravě týmů na místo určení a zpět.

6. Úkoly krajů při vyslání záchranného týmu v rámci příhraniční spolupráce s přihlédnutím k mezinárodním smlouvám.

Záchranné týmy

7. Druhy záchranných týmů a jejich velikost a zaměření s přihlédnutím k úkolům, pro které budou předurčeny i vzhledem k možnostem státního rozpočtu na jejich vyslání, vybavení a náklady na pobyt a přepravu. Stanovení principu pohotovosti pro formování záchranných týmů a spoluúčasti všech zainteresovaných orgánů na udržení jejich akceschopnosti.

8. Postavení záchranáře v uvedeném týmu a problematika jeho výkonu práce, odborná příprava, náhrady a odškodnění v případě úrazu. Možnosti a podmínky pro účast v záchranném týmu i neprofesionálních záchranářů, např. členů občanských sdružení (kynologové,..).

9. Odpovědnost Ministerstva vnitra, popř. Armády ČR za formování záchranných týmů, jejich vybavení, výcvik a činnost na místě určení a přepravu na místo určení a zpět. Způsob financování záchranných týmů.

Pomoc ze zahraničí

10. Mechanismus pro příjem zahraniční pomoci záchranných týmů, včetně definice způsobů umožňujících jejich efektivní nasazení, součinnost s domácími záchranáři a návrat, popř. jejich základní materiálně technické zabezpečení (strava, ubytování, dopravní prostředky, spojení,..).

11. Ministerstvo vnitra bude garantem zapojení v mezinárodních strukturách podporující zapojení záchranných týmů OCHA – OSN, INSARAG,… Pro nasazení Armády ČR prostřednictvím NATO bude odpovědným orgánem Ministerstvo obrany.

12. Úkoly krajům v organizaci příhraniční spolupráce a zapojení do regionálních mechanismů pro spolupráci v uvedené oblasti.

VĚCNÝ ZÁMĚR

NAŘÍZENÍ VLÁDY ČR

ze dne.........2000,

kterým se stanoví pravidla poskytování a přijímání humanitární pomoci

Vláda ČR stanoví podle § 58 odst. 2 zákona č. .../2000 Sb., o krizovém řízení a integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů (krizový zákon) k provedení § 10 odst. 3 písm. b):

1) Humanitární pomocí se rozumí poskytnutí věcných prostředků, finančních prostředků nebo služeb obyvatelstvu v regionu postiženém mimořádnou událostí a následky krizové situace za účelem zmírnění nebo odstranění vzniklých škod.

Humanitární pomoc se realizuje zejména v případě, že odstranění následků krizové situace přesahuje možnosti orgánů krizového řízení příslušného stupně.

2. Ministerstvo vnitra zejména:

3. rozhoduje v dohodě s Ministerstvem zahraničních věcí o humanitární pomoci poskytované do zahraničí,

4. koordinuje postup ministerstev a ostatních správních úřadů při poskytování humanitární pomoci,

5. spolupracuje s nestátními subjekty a sjednocuje jejich postupy k poskytování humanitární pomoci,

6. koordinuje přijímání a poskytování vnitrostátní humanitární pomoci a humanitární pomoci ze zahraničí,

7. vede přehled požadavků z území postiženého krizovou situací, které nelze zabezpečit ze zdrojů krajských úřadů,

8. vede přehled nabídek a zabezpečuje jejich předání orgánům krizového řízení v území postiženém krizovou situací,

9. organizuje humanitární pomoc a zabezpečuje její poskytování na území postiženém krizovou situací, které zahrnuje území dvou a více krajů.

3. Krajský úřad zejména:

4. organizuje humanitární pomoc a zabezpečuje její poskytování na území postiženém krizovou situací, které zahrnuje území dvou a více okresů. K tomu spolupracuje s dalšími krajskými úřady, sjednocuje postup okresních úřadů, obcí a jiných správních úřadů na území kraje,

5. vede přehled požadavků okresních úřadů z území postiženém krizovou situací,

6. přebírá a vede přehled nabídek na humanitární pomoc,

7. řídí a eviduje dodávky humanitární pomoci na místo určení podle požadavků krizových štábů okresních úřadů nebo obcí,

8. zabezpečuje informační tok pro sběr a předávání informací o zdrojích humanitární pomoci a jejich využití,

9. zřizuje sklady pro příjem a výdej humanitární pomoci.

4) Okresní úřad:

1. organizuje humanitární pomoc a zabezpečuje její poskytování na území postiženém krizovou situací. K tomu spolupracuje s dalšími okresními úřady, sjednocuje postup obcí a jiných správních úřadů na území okresu,

2. vede přehled požadavků z území postiženého krizovou situací,

3. přebírá a vede přehled nabídek humanitární pomoci,

4. řídí a eviduje dodávky humanitární pomoci na místo určení podle požadavků krizových štábů obcí,

5. zabezpečuje informační tok pro sběr a předávání informací o zdrojích humanitární pomoci a jejich využití,

6. zřizuje sběrná místa pro příjem a výdej humanitární pomoci,

7. zřizuje sběrná střediska osob bez přístřeší,

8. zabezpečuje stravování postižených osob,

9. poskytuje obcím a obyvatelstvu informace o poskytované humanitární pomoci.

5) Obecní úřad:

1. organizuje příjem humanitární pomoci a řídí její poskytování na místě postiženém krizovou situací.

2. vede přehled požadavků z území postiženého krizovou situací,

3. přebírá a vede přehled nabídek humanitární pomoci,

4. řídí a eviduje dodávky humanitární pomoci na místo určení,

5. zabezpečuje informační tok pro sběr a předávání informací o zdrojích humanitární pomoci a jejich využití, zabezpečuje informační tok pro sběr a předávání informací o zdrojích humanitární pomoci a jejich využití,

6. vyžaduje pomoc okresního úřadu při zřizování sběrných míst pro příjem a výdej humanitární pomoci, sběrných středisek osob bez přístřeší, stravování postižených osob,

7. poskytuje obcím a obyvatelstvu informace o poskytované humanitární pomoci.

Věcný záměr

Nařízení vlády ČR

ze dne ………….. 2000

kterým se stavoví způsob účtování výdajů vynakládaných právnickými osobami a podnikajícími fyzickými osobami na účely civilní ochrany

Vláda České republiky podle § 58, odst. 1 zákona č. …../2000 Sb., o krizovém řízení a integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů (krizový zákon), k provedení § 45, odst. 4 :

Nařízení podrobněji upraví :

(1) Zásady financování civilní ochrany (investiční a neinvestiční výdaje).

(2) Zásady přidělování finančních prostředků právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám z rozpočtů správních úřadů.

(3) Zásady čerpání a vykazování finančních prostředků přidělených z rozpočtů správních úřadů a jejich účtování právnickými osobami a podnikajícími fyzickými osobami.

(4) Zásady účtování daňově účinných výdajů právnickými osobami a podnikajícími fyzickými osobami :

a) investiční výdaje

- stavby civilní ochrany a stavby dotčené požadavky civilní ochrany

- sklady materiálu civilní ochrany

- prostředky varování a informování zaměstnanců

b) neinvestiční výdaje

- provoz, údržba a opravy hmotného a nehmotného majetku civilní ochrany

- pořízení materiálu civilní ochrany a náklady na jeho užívání, opravy a údržbu

- provoz, opravy a údržba úkrytů civilní ochrany

- mzdové prostředky a náklady na mzdy a platy za práce prováděné v zájmu civilní ochrany v rozsahu odpovídajícím podílu pracovní doby zahrnuté v pracovní smlouvě

- odměny, včetně nákladů za práce v zájmu civilní ochrany vykonávané v souběžném pracovním poměru, vedlejším pracovním poměru nebo na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr

- náklady spojené se zabezpečováním příprav k civilní ochraně, včetně přípravy občanů k sebeochraně a vzájemné pomoci (pořízení pomůcek a materiálu pro výuku a výcvik, odměny lektorům a cvičitelům, pronájem místností)

7. náklady na refundaci mzdy účastníkům přípravy personálu civilní ochrany

8. náklady spojené s provozem a údržbou dopravních prostředků zabezpečujících činnost civilní ochrany.

V. Úloha správních úřadů a finančních úřadů v oblasti financování civilní ochrany.

VI. Zásady provádění kontrol v oblasti financování civilní ochrany.

Základní teze

Vyhláška

Českého báňského úřadu

ze dne ………….. 2000

kterou se stanoví podmínky pro zřizování, využití a ochranu

důlních děl, uplatňování preventivních, technických a bezpečnostních opatření

a provádění kontrol při přípravě na krizové situace a jejich řešení

Český báňský úřad podle § 58, odst. 7 zákona č. …../2000 Sb., o krizovém řízení a integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů (krizový zákon), k provedení § 9, odst 3, písm. c) stanoví pro období krizových situací:

- klasifikaci důlních děl z hlediska ochrany

- postup při odvolávání zaměstnanců a jiných osob z dolu v krizových situacích

- zajištění větrání důlních děl

- zajištění čerpání vody a dalších technických požadavků na zajištění provozu

- způsoby a provádění kontroly a předběžných prohlídek

NÁVRH TEZÍ

Vyhláška

Ministerstva vnitra

ze dne ........................... 2000,

kterou se stanoví obsah dokumentace integrovaného záchranného systému a způsob jejího zpracování

Ministerstvo vnitra stanoví podle § 58 odst. 2 zákona č. …./2000 Sb., o krizovém řízení a integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů (krizový zákon), k provedení § 34 odst. 5 písm. c) :

1. Dokumentaci integrovaného záchranného systému okresu tvoří:

1. havarijní plán okresu,

2. vnější havarijní plány, pokud je zpracovává okresní úřad,

3. poplachový plán integrovaného záchranného systému okresu.

2. Dokumentaci integrovaného záchranného systému kraje tvoří:

1. vnější havarijní plány, pokud je zpracovává krajský úřad,

2. poplachový plán integrovaného záchranného systému kraje.

3. Ústřední dokumentaci integrovaného záchranného systému tvoří ústřední poplachový plán integrovaného záchranného systému.

4. Havarijní plán okresu se zpracovává, schvaluje a používá podle zvláštního právního předpisu⁸⁵

5. Vnější havarijní plán se zpracovává, schvaluje a používá podle zvláštního právního předpisuChyba: zdroj odkazu nenalezen

6. Poplachovým plánem integrovaného záchranného systému okresu se rozumí požární poplachový plán okresu vydaný podle zvláštního právního předpisu⁸⁶. Pro sestavení poplachového plánu integrovaného záchranného systému okresu se využijí ustanovení o plánované pomoci na vyžádání podle zvláštního právního předpisu⁸⁷. Vyhláška v konečné podobě stanoví podrobný obsah a formu zpracování poplachového plánu integrovaného záchranného systému okresu.

7. Poplachový plán integrovaného záchranného systému kraje zpracovává operační a informační středisko integrovaného záchranného systému kraje (záchranný sbor kraje). Poplachový plán integrovaného záchranného systému kraje složí pro povolávání složek integrovaného záchranného systému kraje k mimořádným událostem, k realizaci meziokresní pomoci a pro poskytování nebo vyžadování zahraniční pomoci na úrovni kraje. Plán obsahuje přehled o silách a prostředcích složek integrovaného záchranného systému potřebných k řešení mimořádných událostí na území kraje, způsobu jejich povolání a spojení na místa oprávněná je vyslat. Plán se zpracovává obdobným způsobem jako poplachový plán integrovaného záchranného systému okresu. Pro sestavení poplachového plánu integrovaného záchranného systému kraje se využijí ustanovení o plánované pomoci na vyžádání podle zvláštního právního předpisu⁸⁸. Poplachový plán schvaluje statutární orgán. Schválený poplachový plán se ukládá k využívání na operačním a informačním středisku integrovaného záchranného systému. Vyhláška v konečné podobě stanoví podrobný obsah a formu zpracování poplachového plánu integrovaného záchranného systému kraje.

8. Ústřední poplachový plán integrovaného záchranného systému zpracovává ústřední operační a informační středisko integrovaného záchranného sytému (ředitelství Záchranného sboru ČR). Ústřední poplachový plán integrovaného záchranného systému slouží pro potřeby ústředního řízení záchranných prací, při poskytování mezikrajské pomoci a při poskytování nebo vyžadování mezistátní pomoci. Plán obsahuje přehled o silách a prostředcích složek integrovaného záchranného systému na území České republiky, způsobu jejich povolání a spojení na místa oprávněná je vyslat. Pro sestavení ústředního poplachového plánu integrovaného záchranného systému se využijí ustanovení o plánované pomoci na vyžádání podle zvláštního právního předpisu⁸⁹. Poplachový plán schvaluje statutární orgán. Schválený poplachový plán se ukládá k využívání na operačním a informačním středisku integrovaného záchranného systému.

9. Dokumentací integrovaného záchranného systému je také zpráva o společném zásahu složek integrovaného záchranného systému, kterou vypracovává velitel zásahu ve spolupráci s operačním a informačním střediskem integrovaného záchranného systému. Zpráva o zásahu obsahuje zejména údaje o druzích a počtech nasazených sil a prostředků složek integrovaného záchranného systému, hodnocení mimořádné události v době příjezdu první sloky integrovaného záchranného systému, popis a hodnocení zásahu složek integrovaného záchranného systému, grafické znázornění místa zásahu. Pokud je velitelem zásahu velitel jednotky požární ochrany, považuje se za zprávu o společném zásahu složek integrovaného záchranného systému zpráva o zásahu zpracovávaná podle zvláštního právního předpisu⁹⁰ .

Věcný záměr

VyhláškA

MINISTERSTVA VNITRA

ze dne............. 2000

kterou se stanoví způsob provedení evakuace a jejího všestranného zabezpečení

Ministerstvo vnitra stanoví podle § 58 odst. 2 zákona č. ... /2000 Sb., o krizovém řízení a integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů (krizový zákon) k provedení §10 odst. 3 písm. f ):

1. Pro účely této vyhlášky se evakuací rozumí souhrn opatření zabezpečujících přemístění (odsun) osob, hospodářského zvířectva a věcných prostředků (strojů, zařízení a materiálu) v daném pořadí priority, z ohroženého prostoru na jiné území.

   Vyhláška dále stanoví význam pojmů, které s evakuací bezprostředně souvisí (např. evakuační zóna, evakuační trasa, příjmové území nebo příjmové středisko).

2. Ministerstvo vnitra zejména:

a) sjednocuje postupy ministerstev, krajských úřadů, okresních úřadů, obecních úřadů, právnických osob a podnikajících fyzických osob při přípravě a provedení evakuace osob a majetku a jejím všestranném zabezpečení,

b) stanovuje orgánům krizového řízení obsah evakuačních opatřeních v krizových plánech a právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám obsah těchto opatření v plánech krizové připravenosti,

c) stanovuje prostory k evakuaci, schvaluje evakuační trasy, koordinuje umisťování evakuovaných osob mezi kraji, připravuje a vydává informační programy pro obyvatelstvo a koordinuje činnost správních úřadů.

3. Vyhlašování a řízení evakuace

Evakuaci jsou oprávněni vyhlásit :

1. vláda České republiky,

2. předseda zastupitelstva kraje,

3. přednosta okresního úřadu,

4. starosta obce,

5. velitel zásahu a místě zásahu.

Právnická osoba a podnikající fyzická osoba je povinna při ochraně svých zaměstnanců plnit úkoly v souladu s evakuačními opatřeními příslušného krizového plánu.

K vyhlášení evakuace se využívají hromadné informační prostředky nebo vlastní informační prostředky obcí.

Řízení evakuace zabezpečují krizové štáby příslušných územních správních úřadů.

4. Plánování evakuace osob a majetku

Plánování evakuace osob a majetku je součástí preventivních opatření k zabezpečení ochrany životů, zdraví a majetku obyvatelstva. Vychází z vyhodnocení možných ohrožení (analýza rizik) spravovaného území, z předpokladu prostoru a času působení ohrožení, z demografických podmínek ohroženého území (počtu osob, věku osob, trvalého bydliště osob a dalších údajů) a z potřebných geografických údajů ohroženého území (údajů o vodních tocích s mosty a brody, údajů o důležitých objektech, kapacity cest a dalších údajů).

Evakuace se plánuje a zabezpečuje pro prostor zóny havarijního plánování v okolí jaderných elektráren, pro území ohrožené zamořením při technologických haváriích, pro území ohrožené v důsledku povodní a území vyčleněné pro potřeby operační činnosti Armády ČR za stavu ohrožení státu a válečného stavu a pro ostatní ohrožená území.

Zahrnuje zejména stanovení evakuačních zón, vymezení evakuačních tras, zajištění dopravních prostředků, zajištění dočasného nebo trvalého nouzového ubytování obyvatelstva včetně zabezpečení stálého informování.

Evakuace se provádí jako všeobecná, které podléhají všechny skupiny osob nebo částečná, které podléhají vybrané skupiny osob (děti do ukončení povinné školní docházky, zdravotnická zařízení, sociální zařízení).

5. Všestranné zabezpečení evakuace

Zahrnuje pořádkové, dopravní, zdravotnické a informační zabezpečení, zabezpečení ubytování a zásobování.

Uvedené úkoly jsou zajišťovány s využitím možností správních úřadů, organizací a subjektů, jejichž zřizovatelem jsou správní úřady a  právnických a fyzických osob.

V Ě C N Ý Z Á M Ě R

Vyhláška

Ministerstva vnitra

ze dne.......................................... 2000,

kterou se stanoví způsob informování právnických a fyzických osob o charakteru možného ohrožení, připravovaných opatřeních a způsobu jejich provedení.

Ministerstvo vnitra vydává podle § 58 odst. 2 zákona č. ......../2000 Sb., o krizovém řízení a integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů (krizový zákon) k provedení §10 odst. 3 písm. d):

(1) Definice

Informováním se pro účely této vyhlášky, rozumí způsob a stanovení odpovědnosti za poskytování relevantních informací o charakteru možného ohrožení, připravovaných opatřeních, způsobu a době jejich provedení právnickým a fyzickým osobám.

(2) Cíl

Cílem informování je získávání potřebných znalostí k provádění preventivních opatření, k přípravě krizových plánů a plánů krizové připravenosti, k zabezpečení ochrany svých zaměstnanců u právnických a podnikajících fyzických osob a k získání potřebných informací k zabezpečení sebeochrany a vzájemné pomoci fyzických osob při krizových situacích.

3. Ministerstvo vnitra:

4. sjednocuje postupy ministerstev, krajských úřadů, okresních úřadů, obecních úřadů, právnických osob a podnikajících fyzických osob související s informováním právnických a fyzických osob o charakteru možného ohrožení, připravovaných opatření, způsobu a době jejich provedení (dále jen informování),

5. organizuje k zabezpečení informování instruktáže, školení a další přípravu pracovníků orgánů krizového řízení a školitelů; k tomu využívá Institut civilního nouzového plánování a krizového řízení a dalších vzdělávacích zařízení Ministerstva vnitra.

3. Ministerstva a jiné ústřední správní úřady odpovídají za informování v mezích své působnosti a ve vztahu k vlastním zaměstnancům a k jiným správním úřadům, obcím, právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám.

(5)Krajský úřad:

1. odpovídá za koordinaci a sjednocování postupů při informování okresních úřadů a územních správních úřadů s krajskou působností, právnických osob a podnikajících fyzických osob,

2. odpovídá za informování okresních úřadů, územních správních úřadů s krajskou působností.

6. Okresní úřad:

7. odpovídá za koordinaci, součinnost a sjednocování postupů při informování obcí, územních správních úřadů s okresní působností a právnických osob a podnikajících fyzických osob,

8. odpovídá za informování územních správních úřadů s okresní působností.

(7) Obecní úřad:

1. odpovídá za informování právnických osob a podnikajících fyzických osob se sídlem na území obce a obyvatelstva obce,

2. organizuje teoretickou a praktickou přípravu právnických a fyzických osob v obci.

3. Právnická osoba a podnikající fyzická osoba odpovídá za informování svých zaměstnanců.

4. Obsahem informování je:

5. u orgánů krizového řízení věcná část krizového (havarijního) plánu a další relevantní informace,

6. u právnických a podnikajících fyzických osob věcná část plánu krizové připravenosti a další relevantní informace krizových plánů správních úřadů.

7. K realizaci informování se využívají :

8. pracovníci podléhající vzdělávání v oblasti krizového řízení, zejména vedoucí pracovníci veřejné správy, odborní pracovníci veřejné správy a podnikatelských subjektů,

9. školitelé speciálně připraveni v zařízeních Ministerstva vnitra,

10. hromadné informační prostředky,

11. občanská sdružení záchranářského a humanitárního zaměření.

12. Opatření související s informováním právnických a fyzických osob jsou součástí krizových plánů a plánů krizové připravenosti.

VĚCNÝ ZÁMĚR

Vyhláška

Ministerstva dopravy a spojů

ze dne............................2000,

kterou se stanoví způsob využívání telekomunikačních sítí složkami integrovaného záchranného systému

Ministerstvo dopravy a spojů vydává podle § 58, odst. 5 zákona č. …./2000 Sb., o krizovém řízení a integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů (krizový zákon) k provedení § 42, odst. 3, písm. b):

Vyhláška podrobněji upraví :

1. Rozsah a druhy telekomunikačních služeb poskytovaných za krizových stavů se zaměřením na regulační opatření a vzájemnou propojitelnost veřejných i neveřejných sítí, umožňující spojení složkám IZS a subjektům zařazeným do systému krizového řízení při výpadku některé sítě, nebo její části.

2. Stanovení úrovní priorit rozhodujících o přednostním telekomunikačním spojení pro potřeby složek IZS a orgánů podílejících se na řešení krizových situací.

3. Regulační opatření k zajištění telekomunikačního provozu za krizové situace a určení subjektů hospodářské mobilizace a poskytovatele mobilních telekomunikačních služeb.

4. Opatření k zabezpečení telekomunikační a poštovní podpory v krizových situacích a řešení způsobu zajišťování služeb za krizových situací

5. Způsoby a pravidla koordinace v oblasti komunikací mezi složkami integrovaného záchranného systému a orgány státní správy v telekomunikacích a stanovení národního koordinátora a centra řízení spojení za krizových situací.

(6) Zajištění činnosti v národním regulačním orgánu a spolupráce na mezinárodní úrovni v rámci států NATO a EU.

(7) Pravidla pro zpracování realizačních opatření v oblasti telekomunikací v návaznosti na nový zákon o telekomunikacích a systém krizového plánování a zajištění provozu v období krizových situací a pro zajištění bezpečnosti a trvalé provozuschopnosti (integrity) komunikačních sítí.

N Á V R H

Vyhláška

Ministerstva vnitra

ze dne.......................................... 2000,

kterou se stanoví postup při zřizování zařízení civilní ochrany bez právní subjektivity a při přípravě personálu civilní ochrany.

ČÁST PRVNÍ

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Ministerstvo vnitra vydává podle § 58 odst. 2 zákona č. ......../2000 Sb., o krizovém řízení, integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů (krizový zákon) k provedení §10 odst. 3), písm. c):

§ 2

Vymezení základních pojmů

1. Zařízeními civilní ochrany bez právní subjektivity (dále jen zařízení civilní ochrany) se pro účely této vyhlášky rozumí jednotky obcí, právnických osob a podnikajících fyzických osob, které jsou určeny a využívány pro plnění úkolů civilní ochrany při přípravě na mimořádné události a při řešení krizových situací.

2. Personál zařízení civilní ochrany bez právní subjektivity (dále jen personál civilní ochrany) jsou osoby určené výhradně k provádění úkolů civilní ochrany, včetně osob určených výhradně pro řízení zařízení civilní ochrany.

3. Materiál zařízení civilní ochrany bez právní subjektivity (dále jen materiál civilní ochrany) tvoří zásoby, přepravní prostředky a speciální materiál používaný k plnění úkolů civilní ochrany.

ČÁST DRUHÁ

ZÁSADY ZŘIZOVÁNÍ A PŘEDURČENÍ ZAŘÍZENÍ CIVILNÍ OCHRANY

§ 3

Zřizování a předurčení zařízení civilní ochrany

1. Zařízení civilní ochrany jsou zřizovány na základě výsledku analýzy možného ohrožení vojenského a nevojenského charakteru a výsledku analýzy zdrojů.

2. Zřizovat zařízení civilní ochrany je oprávněna obec s přihlédnutím k požadavkům přednosty okresního úřadu nebo primátora statutárního města⁹¹.

3. Zřizovat zařízení civilní ochrany mohou na základě rozhodnutí statutárního zástupce právnické osoby k zabezpečení ochrany svých zaměstnanců⁹².

4. Zřizovat zařízení civilní ochrany mohou právnické osoby na základě smluvního vztahu mezi právnickou osobou a příslušným starostou obce, přednostou okresního úřadu, předsedou zastupitelstva kraje⁹³ nebo primátorem statutárního města k zabezpečení ochrany obyvatelstva na vymezeném území nebo ve vybraných objektech⁹⁴.

5. Zřizovat zařízení civilní ochrany mohou podnikající fyzické osoby v souladu s ustanovením §3, čl. 3) a 4).

6. Způsob využití zařízení civilní ochrany se zapracovává do příslušných krizových (havarijních) plánů.

7. K plnění úkolů civilní ochrany jsou předurčeny zejména složky integrovaného záchranného systému po vyhlášení krizové situace, která souvisí s obranou státu⁹⁵.

8. Zásady ke zpohotovení a nasazení zařízení civilní ochrany, doporučená organizační struktura zařízení civilní ochrany, hlavní druhy materiálního vybavení a další podrobnosti upravují samostatné metodické pokyny k vyhlášce.

ČÁST TŘETÍ

ZÁSADY PŘÍPRAVY PERSONÁLU CIVILNÍ OCHRANY

§ 4

Personál civilní ochrany

1. Personál civilní ochrany tvoří zaměstnanci organizací a občané obcí. Přednostně jsou zařazováni jako personál civilní ochrany vojáci v záloze vojenských záchranných útvarů, bývalí občanští zaměstnanci vojenských záchranných útvarů, vojáci v záloze jednotek a útvarů AČR s odborností vhodnou pro plnění úkolů civilní ochrany po projednání s místně příslušnou vojenskou správou.

2. Zařazení osob jako personálu civilní ochrany se provádí na základě pracovních a smluvních vztahů, uložení pracovní povinnosti nebo na základě dobrovolnosti.

3. Jako personál civilní ochrany se nezařazují osoby mladší 18 ti let, osoby zdravotně nezpůsobilé, poslanci a senátoři Parlamentu ČR a členové vlády. Dále se nezařazují osoby pečující o dítě do 15 ti let věku, těhotné ženy, ženy do konce třetího měsíce po porodu jestliže se dítě narodilo mrtvé, zemřelo a nebo žena o něj nepečuje, a dále osoby, které by tím vystavily vážnému ohrožení sebe nebo osoby blízké.

4. V době krizového stavu, který souvisí s obranou státu se k plnění úkolů civilní ochrany využijí i osoby, které podléhají vojenské služební povinnosti, ale nebyly k jejímu výkonu dosud povolány, popřípadě byly povolány k plnění krátkodobých úkolů (s výjimkou období, kdy plní tento krátkodobý úkol).

§5

Zásady přípravy personálu civilní ochrany

1. K dosažení připravenosti pro plnění úkolů civilní ochrany podléhá personál civilní ochrany odborné přípravě zaměřené na získání nezbytných vědomostí a dovedností.

2. Odborná příprava personálu civilní ochrany se provádí ve vzdělávacích zařízeních v působnosti ministerstva vnitra a u vybraných právnických osob v rozsahu do 50 hodin v jednom kalendářním roce.

3. Orgány státní správy, samosprávy a vybrané právnické osoby organizují praktické formy přípravy v rozsahu do 20 hodin v jednom kalendářním roce.

4. Ke společnému řešení možných událostí a krizových situací se na základě nařízení Ministerstva vnitra, vrchního ředitele Záchranného sboru ČR, předsedy zastupitelstva kraje nebo přednosty okresního úřadu zúčastňují zařízení civilní ochrany prověřovacích a taktických cvičení⁹⁶.

5. Účast na odborné přípravě personálu civilní ochrany stanovují okresní úřad, obec, magistrát statutárního města, statutární zástupci právnických osob a podnikající fyzické osoby.

6. Účast na odborné přípravě personálu civilní ochrany zakládá nárok na úlevy vojákům v záloze v účasti na vojenských cvičeních.

7. Formy a metody výuky, přípravy jednotlivce a jednotek, včetně praktického výcviku upravují samostatné metodické pokyny k vyhlášce.

ČÁST ČTVRTÁ

ZÁSADY SEBEOCHRANY A VZÁJEMNÉ POMOCI

§6

Sebeochrana a vzájemná pomoc

1. Ministerstvo vnitra stanovuje způsob informování právnických a fyzických osob o charakteru možného ohrožení, připravovaných opatřeních, způsobu a době jejich provedení⁹⁷. Jeho obsahem je způsob informování v oblasti ochrany obyvatelstva, včetně civilní ochrany.

2. Krajský a okresní úřad seznamuje obyvatelstvo s charakterem možného ohrožení, připravenými krizovými opatřeními a se způsobem jejich provedení ve své působnosti. Obsahem jsou zásady ochrany obyvatelstva, včetně civilní ochrany v příslušném kraji a okrese.

3. Obecní úřad organizuje teoretickou a praktickou přípravu obyvatelstva k sebeochraně a vzájemné pomoci občanů, jejímž obsahem je seznamování s charakterem možného ohrožení v obci, připravenými krizovými opatřeními a se způsobem jejich provedení.

4. K zabezpečení úkolů v oblasti informování a přípravy právnických a fyzických osob jsou využívány hromadné informační prostředky a občanská sdružení záchranářského a humanitárního zaměření.

ČÁST PÁTÁ

ZÁSADY MATERIÁLNÍHO A FINANČNÍHO ZABEZPEČENÍ

§7

Materiální a finanční zabezpečení

1. Materiální a finanční prostředky k zabezpečení zařízení civilní ochrany zahrnují speciální materiál a techniku pro plnění úkolů civilní ochrany, náklady na dovybavení, obměnu, modernizaci, skladování, ošetřování a údržbu a náklady na přípravu personálu civilní ochrany.

2. Výdaje na zabezpečení zařízení civilní ochrany včetně výdajů na jejich přípravu jsou výdaji státního rozpočtu, rozpočtů správních úřadů, právnických osob a podnikajících fyzických osob a výdaji občanů. Představují součást výdajů na civilní ochranu České republiky.

3. V případě právnických osob a podnikajících fyzických osob se tyto výdaje považují za výdaje vynaložené k dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů a jsou součástí daňově účinných výdajů.

4. Kursovné a ubytování ve vzdělávacích zařízeních Ministerstva vnitra je hrazeno z rozpočtu těchto zařízení. Ostatní náklady (cestovné a náhradu mezd) hradí vysílající organizace, s kterou je pracovník ve služebním nebo pracovním poměru.

§8

(1) Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

N Á V R H

Vyhláška

Ministerstva vnitra

ze dne.........……………...... 2000,

kterou se stanoví stavebně technická opatření civilní ochrany a požadavky civilní ochrany v územním plánování

Ministerstvo vnitra stanoví podle § 58 odst. 3 zákona č. /2000 Sb., o krizovém řízení a integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů (krizový zákon), § 10 odst. 3 písm. i):

ČÁST PRVNÍ

Z Á K L A D N Í U S T A N O V E N Í

§ 1

Předmět úpravy

1. Vyhláška stanoví stavebně technická opatření civilní ochrany a požadavky civilní ochrany v územním plánování a vymezuje požadavky civilní ochrany na územně technické, urbanistické, stavebně technické, dispoziční a konstrukční řešení staveb.

§ 2

Rozsah platnosti

1. Podle vyhlášky se navrhují a řeší opatření civilní ochrany při zpracování a pořizování územně plánovací dokumentace, při umísťování, povolování a kolaudaci staveb.

2. Stavebně technická opatření civilní ochrany jsou podkladem pro uplatňování požadavků civilní ochrany při pořizování, posuzování a schvalování projektové dokumentace a realizace staveb.

3. Stavebně technická opatření civilní ochrany na území České republiky se realizují diferencovaně ve správních centrech, v okresních městech, v ohrožených oblastech, v ochranných oblastech, v záplavových oblastech a na ostatním území České republiky.

4. Plnění stavebně technických opatření civilní ochrany zabezpečují v rozsahu své působnosti vedoucí ústředních a územních správních úřadů, právnické osoby a podnikající fyzické osoby.

§ 3

Základní pojmy

Pro účely této vyhlášky se rozumí:

1. Stavbami civilní ochrany a stavbami dotčenými požadavky civilní ochrany například stavby určené k ochraně obyvatelstva při krizových situacích, stavby k zabezpečení záchranných prací, skladování materiálu civilní ochrany a k ochraně obsluh důležitých provozů.

2. Ochrannými stavbami například podzemní nebo i nadzemní stavby určené k ukrytí obyvatelstva, k ochraně obsluh důležitých provozů a chráněná pracoviště.

3. Správními centry sídla vyšších územních samosprávných celků.

4. Sídelním útvarem každá jednotka osídlení, která tvoří uzavřený, od jiných jednotek osídlení prostorově oddělený útvar.

5. Zónou prostorově ucelená část sídelního útvaru nebo krajinného celku, která je charakterizována specifickým určujícím znakem, zpravidla funkcí nebo polohou, popřípadě území malého sídelního útvaru.

6. Občanským vybavením vybavení obcí a rekreačních oblastí, které zahrnuje například stavby pro školství, vědu, kulturu, zdravotní a sociální péči, státní správu a samosprávu, spoje, dopravu, služby, obchod, pro shromažďování většího počtu osob, veřejné stravování, ubytování, sport a veřejnou hygienu.

7. Průlomovou vlnou zvýšená hladina vodního toku charakterizovaná místně výškou hladiny a rychlostí toku po protržení hradící části vodního díla.

8. Záplavovou oblastí území, které může být ohroženo stoletou vodou nebo průlomovou vlnou.

9. Ohroženou oblastí území, které může být ohroženo únikem nebezpečné látky při krizových situacích a mimořádných událostech. Velikost ohrožené oblasti stanoví havarijní plány.

10. Ochrannou oblastí zóna v okolí jaderného energetického zařízení s plánovanými havarijními opatřeními.

11. Docházkovou (doběhovou) vzdáleností vzdálenost od ochranných staveb například ke stavbám pro bydlení, občanského vybavení, pro výrobu a pro skladování.

12. Dekontaminací odstranění nebo snížení škodlivých účinků zamoření vzniklého při krizových situacích a mimořádných událostech.

ČÁST DRUHÁ

StavEbNĚ TECHNICKÁ OPATŘENÍ civilní ochranY

§ 4

Obecné požadavky civilní ochrany

1. Ve stavbách dotčených požadavky civilní ochrany se určené prostory přizpůsobí též pro ochranu a ukrytí v době krizových situací, nebo se v nich umisťují zařízení civilní ochrany.

2. Stavby dotčené požadavky civilní ochrany a jejich technická a technologická zařízení včetně pomocných zařízení a rozvodů se navrhují a provádějí dle zvláštních předpisů.

§ 5

Obytné stavby a občanské vybavení

1. Obytné stavby, nemocnice, stavby občanského vybavení, stavby pro chov nebezpečných zvířat a zoologické zahrady se umísťují mimo záplavovou oblast a podle možností i mimo ohroženou oblast.

2. Stavby prádelen a čistíren je nutné navrhovat z hlediska jejich možného využití pro dekontaminaci tak, aby byla řešena likvidace odpadních vod mimo veřejnou kanalizaci a dodatečně bylo možné vykonat potřebné jednoduché stavební a technologické úpravy, nezbytné na oddělení čisté a nečisté části pro dekontaminaci.

3. Městské lázně, plavecké stadióny a obdobná zařízení s pěti a více sprchovými růžicemi se navrhují se zřetelem na možnost jejich využití ke speciální dekontaminaci.

4. Zařízení pro mytí motorových vozidel se navrhují se zřetelem na možnost využití

k dekontaminaci dopravních prostředků.

§ 6

Stavby pro průmyslovou výrobu

1. Průmyslové podniky se umísťují ve výrobních oblastech sídelních útvarů a mimo záplavovou oblast.

2. Podniky a zařízení, které vyrábějí, zpracovávají a skladují výbušniny a hořlaviny I. a II. třídy, a také samostatné sklady těchto látek se umísťují mimo hranice zástavby sídelního útvaru a záplavovou oblast s přihlédnutím ke konfiguraci terénu níže, než jsou umístěny obytné oblasti a výrobní oblasti. U podniků a zařízení které nesplňují tuto podmínku se řeší možnost nouzového vyvezení skladovaných látek za hranice výstavby sídelního útvaru.

3. Sklady ropy a ropných produktů se umísťují mimo hranice zástavby sídelních útvarů a záplavovou oblast. V případě, že se jejich výstavba realizuje poblíž vodních toků, umísťují se v povodí níže, než jsou správní centra, a níže od míst dislokace subjektů hospodářské mobilizace a provozů říčních přístavů, hydroelektráren, hydrotechnických zařízení, železničních mostů, vodáren a dalších zařízení. Vzdálenost skladů od těchto staveb a zařízení musí být větší než 100 m.

4. Nové závody potravinářského průmyslu a skladů potravin se umísťují mimo ohrožené oblasti a záplavové oblasti. V případě nezbytného umístění do těchto oblastí je nutné realizovat adekvátní opatření zabraňující možné kontaminaci potravin.

5. Podniky, které vyrábějí, zpracovávají a skladují nebezpečné látky, a samostatné sklady těchto látek se umísťují mimo hranice sídelních útvarů, důležité silniční a železniční spoje

a mimo záplavovou oblast.

6. Zařízení pro mytí motorových vozidel realizovaná v rámci staveb pro průmyslovou výrobu se navrhují se zřetelem na možnost využití k dekontaminaci dopravních prostředků.

§ 7

Zemědělské stavby

1. Stavby pro zemědělskou a živočišnou výrobu se umísťují mimo hranice sídelního útvaru a podle možností i mimo hranice záplavových a ohrožených oblastí.

2. U nových podniků specializovaných na živočišnou výrobu se zřizuje :

a) hygienická smyčka k vytvoření ochranného systému proti zavlečení infekčních nákaz a nebezpečných látek do prostoru ustájených zvířat,

b) dezinfekční vjezd pro vozidla k ochraně proti zavlečení infekčních nákaz a nebezpečných látek,

c) veterinární smyčka k ochraně proti zavlečení nákazy a nebezpečných látek do stájového prostoru kontaminovanými zvířaty,

d) kafilérní box k nezávadnému shromažďování uhynulých zvířat před jejich odvozem,

e) oplocení vylučující vstup nepovolaných osob nebo vniknutí volně žijících zvířat.

3. Dodávka elektrické energie pro zemědělské podniky specializované na živočišnou výrobu se zajišťuje ze dvou na sobě nezávislých zdrojů. Výkon náhradního zdroje musí pokrýt spotřebu elektrické energie potřebnou pro přežití zvířat po nezbytně nutnou dobu.

4. Zemědělské podniky specializované na živočišnou výrobu se vybavují vodojemy, jejichž kapacita musí zajistit nouzové zásobování podniku vodou pro přežití zvířat po nezbytně nutnou dobu. V případě připojení objektu na vodovodní síť se řeší propojení vodojemu

s vodovodní sítí.

5. Silážní jámy k ochraně zásoby krmiv se opatřují sběrnými žlaby podél obvodových stěn pro odvod srážkových vod. Uskladnění jadrných krmiv se navrhuje v samostatných skladech nebo místnostech. Navržený objekt musí umožňovat uskladnění krmiva, manipulaci s ním a jeho ochranu proti znehodnocení při krizových situacích.

6. Zemědělské podniky, které vyrábějí, zpracovávají a skladují nebezpečné látky a samostatné sklady těchto látek se umísťují mimo hranice sídelních útvarů, důležité silniční a železniční spoje a mimo záplavovou oblast.

7. Zařízení pro mytí motorových vozidel realizované v rámci zemědělských staveb se navrhují se zřetelem na možnost využití k dekontaminaci dopravních prostředků.

§ 8

Dopravní stavby

1. Při výstavbě nádraží, odstavných a seřaďovacích nádraží, skladů a složišť obnovovacího materiálu se tyto stavby umísťují mimo záplavovou oblast.

2. Při výstavbě a rekonstrukci železničních tratí, dálnic a silnic pro motorová vozidla v záplavových oblastech je nutno zabezpečit možnost odtoku vody ze zaplaveného území.

3. Při výstavbě, rekonstrukci a modernizaci železničních tratí a při rozšiřování uzlů a stanic ve správních centrech se řeší průjezdná kapacita železničních tratí na zabezpečení přepravy spojené s možnou evakuací.

4. Nově navrhované a rekonstruované dezinfekční a mycí linky, místa pro přípravu vozového parku a mycí stroje pro vnější umývání lokomotiv a železničních vozů se přizpůsobují pro dekontaminaci vlakových souprav.

5. Vnější zásobování železničních tratí elektrickou energií se zpravidla zabezpečuje na sobě nezávislými zdroji z obou stran trakčních napájecích stanic. Při stanovování propustné výkonnosti elektrických tratí je nutno ověřit, nakolik bude zachován požadovaný objem železniční dopravy při vyřazení jednoho zdroje zásobování elektrickou energií.

6. Trakční napájecí stanice se umísťují mimo záplavovou oblast. Je-li z technicko-ekonomických důvodů takové umístění nemožné, musí být výkony sousedních trakčních napájecích stanic a vodiče dimenzovány na podmínky, které nastanou při vyřazení trakčních napájecích stanic umístěných uvnitř záplavové oblasti.

7. Při rozšiřování, rekonstrukci a výstavbě železničních uzlů a stanic ve správních centrech a také při rekonstrukci a výstavbě železničních tratí přilehlých k těmto správním centrům se zřizují podzemní kabelové linky pro napájení zabezpečovacího a sdělovacího zařízení.

8. Pro napájení zabezpečovacího a sdělovacího zařízení elektrickou energií při vyřazení základních zdrojů se zřizují náhradní autonomní napájecí zdroje, jejichž počet a kapacita jsou stanoveny příslušným projektem.

9. Železniční, dálniční a silniční mosty v záplavových oblastech musí splňovat podmínku umístění spodní hrany mostní konstrukce nad hladinou stoleté vody. Stejná podmínka platí i pro mostní konstrukce nadzemních vedení produktovodů, plynovodů, vodovodů, teplovodů apod..

10. Navrhování a výstavba tras městských podzemních dopravních staveb a jejich ochranných systémů a způsobu využití pro potřeby civilní ochrany se řeší podle zvláštních předpisů.

11. Dálnice a silnice pro motorová vozidla vedená přes správní centra a hlavní komunikace správních center a okresních měst musí splňovat podmínku nezavalitelnosti při rozrušení okolní zástavby. V případě, že zástavba přímo hraničí s uvedenými komunikacemi, musí jejich šířka být minimálně rovna průměrné výšce okolních budov zvětšené o 6m. Tato podmínka platí i pro křižovatky uvedených komunikací.

12. Dálnice a silnice pro motorová vozidla vedená přes správní centra je nutno propojit okruhem vedeným mimo hranice zástavby těchto správních center.

§ 9

Stavby pro rozvod energie

1. Elektrizační soustava musí zabezpečovat zásobování elektrickou energií při krizových situacích a mimořádných událostech. Organizační a technické řešení elektrizační soustavy musí v případě potřeby zabezpečit jejich rozdělení na nezávisle pracující části.

2. Při výstavbě elektrizační soustavy a nových velkých elektráren o výkonu 500 MW a více je nutné řešit jejich umístění mimo hranice zástavby sídelních útvarů, hranice ohrožené oblasti a záplavovou oblast.

3. V záplavové oblasti lze stavět pouze vodní elektrárny.

4. Elektrická vedení a rozvodny o napětí 400 kV a více, které mají funkci hlavních mezisystémových spojů propojených elektrizačních soustav, se umísťují za hranicí zástavby sídelních útvarů.

5. Při výstavbě jednoduchých nebo vícenásobných mezisystémových vedení se nesmí zařízení k jejich vzájemnému propojení umísťovat společně s rozvodnými zařízeními o napětí 400 kV a větším a elektráren o kapacitě 500 MW a větší.

6. V případě, kdy je nezbytné vést část elektrického vedení uvnitř hranice zástavby sídelních útvarů za účelem připojení k přívodním nebo rekonstruovaným rozvodnám o napětí 400 kV a více, nebo k elektrárnám pro zabezpečení tranzitu elektrické energie, musí trasy elektrického vedení poskytovat možnost zřízení náhradního nejkratšího propojení umístěného za hranicemi zástavby sídelního útvaru.

7. Rozvodná soustava o napětí 110 kV se zokruhuje, anebo se vytváří podmínky pro zokruhování za krizové situace.

8. Rozvod elektrické energie se řeší s přihlédnutím k možnému poškození jednotlivých zdrojů.

9. Rozvodny a dispečerská pracoviště se umísťují za hranicemi zástavby sídelních útvarů a mimo záplavovou oblast a také mimo ochrannou oblast, pokud nejsou součástí jaderných energetických zařízení. Dispečerská pracoviště elektrizační soustavy se navrhují se zřetelem na možnost centralizovaného řízení systému a jednotlivých oblastí o napětí 110 kV a více.

10. Zásobování elektrickou energií spojovacích uzlů, zařízení železnic, přečerpávacích a kompresorových stanic se provádí ze zařízení umístěných mimo záplavovou oblast a mimo hranice zástavby sídelního útvaru nebo z vlastních energetických zdrojů.

11. Při zásobování správních center ze dvou a více samostatných plynovodů se zabezpečuje dodávka plynu minimálně prostřednictvím dvou vysokotlakých stanic, umístěných za hranicemi zástavby sídelních útvarů. Plynovodní přivaděče se vedou z různých stran.

12. V hranici zástavby sídelního útvaru se staví vysokotlaké a středotlaké plynovody jako podzemní.

13. Velkokapacitní plynojemy, přečerpávací a vyrovnávací stanice se umísťují mimo obec minimálně 200m od souvislé zástavby, železničních tratí, hlavních silnic a řek.

14. Stavby pro rozvod tepla se staví v obytných zónách jako podzemní.

§ 10

Vodohospodářské stavby

1. Při výstavbě vodních děl se plánují a realizují opatření k vytvoření podmínek pro průchod průlomové vlny a stoleté vody s využitím možnosti včasného vypouštění vodního díla.

2. Propusti pro vodní plavbu se u vodních děl řeší tak, aby při rozrušení plavebního zařízení nedošlo k narušení přehradní hráze.

3. U přehrad vodních děl se počet uzávěrů ovládajících spodní výpusti určuje na základě propočtu potřebné kapacity vypouštění přehrady s ohledem na řečiště a jeho stanovenou průtočnost.

4. Při výstavbě vodních elektráren se realizují opatření k rychlé obnově činnosti stavidel.

5. Při navrhování vodních děl musí být zpracován výpočet průlomové vlny ve stanoveném rozsahu a také systém varování a vyrozumění obyvatelstva při vzniku průlomové vlny.

6. Nové velkokapacitní vodojemy a vodárny pro zásobování obyvatelstva se navrhují mimo obytné oblasti sídelních útvarů, ohrožené oblasti a záplavové oblasti. Vodojemy se vybavují filtračními jednotkami k filtraci vzduchu zamořeného radioaktivními a nebezpečnými látkami a dále přídavnými zařízeními pro čerpání vody do přenosných nádob.

7. Při výstavbě nových samostatných vodovodů v sídelních útvarech se realizuje připojení na stávající vodovodní řad za dodržení hygienických předpisů. Hlavní uzávěry vodovodů se umísťují maximálně po 500 metrech.

8. Při výstavbě vodovodů a vodních přivaděčů v sídelních útvarech se realizuje jejich využití k hašení požárů a nouzového zásobování vodou.

9. Hydranty a uzávěry pro odpojení poškozených úseků vodovodů měst se rozmísťují tam, kde nehrozí jejich zavalení při rozrušení budov.

10. Existující a nově realizované hloubené studny a ostatní stavby a zařízení pro jímání podzemních vod určené pro zásobování obyvatelstva vodou, musí být chráněny proti kontaminaci za krizové situace a mimořádné události s ohledem na umístění v záplavové oblasti, nebezpečné oblasti a ochranné oblasti.

11. Všechny existující a nově realizované vrty a studny pro nouzové zásobování obyvatelstva a průmyslových objektů vodou, se neprodyšně uzavírají a opatřují přídavným zařízením, které umožňují čerpat vodu do přenosných nádob. Zachovávají se pro použití za krizové situace.

12. V parcích a sadech a na ostatním nezastavěném území měst a obcí, kde se zřizují vodní nádrže se řeší možnost jejich využití pro hašení požárů. Ve správních centrech se k břehům řek a vodních nádrží zřizují příjezdy, zajišťující odběr vody minimálně třemi vozidly současně z jedné příjezdové komunikace.

13. Podzemní vodojemy, úpravny vody a čerpací stanice se chrání zemními násypy.

§ 11

Telekomunikační stavby

1. Dálkové kabely, radioreléové trasy 1. a 2. řadu a páteřní digitální síť musí být konstruovány tak, aby bylo možné zajistit obchozí cesty mimo hranice sídelních útvarů a záplavovou oblast.

2. Vybrané telekomunikační objekty zajišťující dálkové spojení a spojení pro zabezpečení státní správy musí být umístěny mimo hranice sídelních útvarů a záplavovou oblast. Objekty s obsluhou musí být navíc umístěny i mimo ohroženou oblast.

3. Uzlové stanice magistrálních radioreléových tras a řídící místa radiomobilních sítí musí být umístěny mimo hranice sídelních útvarů a záplavovou oblast nebo musí být zálohovány.

4. Provozovatelé veřejnoprávního rozhlasu a televize musí zřídit náhradní stanice mimo sídelní útvary, záplavovou a ohroženou oblast.

5. Přechody magistrálních kabelových vedení (digitálních tras) přes řeky se zdvojují, z toho jeden musí být uložen do dna řečiště.

6. Obsluhy telekomunikačních zařízení musí být v ohrožené oblasti chráněny proti účinku nebezpečných látek.

7. Televizní, radiové a telekomunikační vysílače se umísťují mimo hranice zástavby sídelního útvaru.

ČÁST TŘETÍ

POŽADAVKY CIVILNÍ OCHRANY V ÚZEMNÍM PLÁNOVÁNÍ

§ 12

Územně plánovací dokumentace

1. Při zadání a zpracování územně plánovací dokumentace pořizovatelé ve spolupráci s příslušným orgánem krizového řízení určí rozsah povinné výstavby staveb pro civilní ochranu a staveb dotčených požadavky civilní ochrany, který bude součástí územně plánovací dokumentace. Stavebně technická opatření civilní ochrany se orientují tak, aby na posuzovaném území byly dodrženy nezbytné podmínky pro usnadnění záchranných, likvidačních a obnovovacích prací k odstranění následků vzniklých při krizových situacích a mimořádných událostech. Obsah požadavků civilní ochrany je stanoven v příloze číslo 1.

§ 13

Samostatná doložka civilní ochrany

1. Při zpracování regulačního plánu obce nebo části obce, zabezpečuje pořizovatel doložku civilní ochrany, v níž jsou řešena stavebně technická opatření civilní ochrany pro celé území obce nebo její část, rozsah výstavby staveb pro civilní ochranu a staveb dotčených požadavky civilní ochrany. Obsah a forma doložky civilní ochrany je stanoven v příloze číslo 2.

§ 14

Sídelní útvary

1. Při územním plánování, výstavbě a rozvoji sídelních útvarů se postupuje v souladu se stavebně technickými opatřeními civilní ochrany.

2. Rozloha jednotlivých obytných a výrobních oblastí má plochu maximálně 2,50 km². Mezi jednotlivými oblastmi se zřizují ochranná pásma v šířce minimálně 50 metrů.

3. Při územním plánování se nenavrhují obytné a výrobní oblasti do záplavových a ohrožených oblastí.

4. Kapacita a rozložení dopravních sítí má umožnit výjezd a dopravu z obytných a výrobních oblastí na rychlostní komunikace minimálně ve dvou směrech.Vzájemné protínání dálnic a silnic pro motorová vozidla a jejich protínání s železničními tratěmi se řeší mimoúrovňově.

§ 15

Obytné oblasti sídelních útvarů

1. V obytných oblastech se umísťují ochranné stavby pro obyvatelstvo. Při jejich umístění se vychází z hustoty osídlení a z docházkových (doběhových) vzdáleností.

2. Situování obytných staveb nesmí vytvářet uzavřené bloky, pokud nemají minimálně dva komunikační vstupy do vnitřního prostoru bloku.

3. Pozemní komunikace musí umožňovat přístup ke stavbám pro civilní ochranu a stavbám dotčeným požadavky civilní ochrany podle jejich druhu a potřeby kapacitně vyhovující komunikační přípojkou nebo účelovou komunikací.

4. Rozvodné sítě se umísťují pod úroveň terénu.

§ 16

Výrobní oblasti sídelních útvarů

1. Ve výrobních oblastech se umísťují ochranné stavby pro ukrytí zaměstnanců a obsluh důležitých provozů.

2. Stavby pro průmyslovou výrobu a sklady ve výrobní oblasti sídelního útvaru se umísťují tak, aby při případné havárii neohrozily nebezpečné látky sousední stavby a obytné oblasti.

3. Velkokapacitní sklady nebezpečných látek se umísťují ve volné krajině mimo sídelní útvar a po směru převládajících větrů.Pokud jsou tyto sklady součástí výrobních nebo zpracovatelských podniků, lze je stavět pouze v minimální míře, potřebné pro vlastní výrobu nebo zpracování.

4. Velkokapacitní sklady, které zabezpečují zásobování sídelních útvarů, se umísťují zpravidla při jejich hranici vně sídelního útvaru.

§ 17

Rekreační oblasti

1. Rekreační oblasti se umísťují mimo záplavovou oblast, ohroženou a ochrannou oblast a s ohledem na možnou evakuaci obyvatelstva.

2. Rekreační oblasti uvnitř sídelních útvarů se umísťují tak, aby v maximální míře oddělovaly obytné oblasti od výrobních oblastí a zároveň vytvářely požární předěly.

§ 18

Dopravní sítě sídelních útvarů

1. Dálnice a rychlostní komunikace nesmějí procházet obytnými a výrobními oblastmi sídelních útvarů. Pokud uvedené komunikace nesplňují tento požadavek, řeší se náhradní přeprava vedlejšími komunikacemi o dostatečné kapacitě mimo obytné a výrobní oblasti sídelního útvaru. Dálková silniční doprava se odvádí mimo sídelní útvar nebo se vede po jeho okraji.

§ 19

Rozvodné sítě sídelních útvarů

1. Rozvodné sítě elektrické energie vysokého a velmi vysokého napětí, vody a plynu sídelních útvarů a průmyslových podniků se zokruhují, anebo se vytvoří podmínky pro jejich zokruhování za krizových situací. Současně se řeší tak, aby umožňovaly zásobování ze dvou nezávislých zdrojů.

2. Trasy hlavních potrubních řadů (plynovodů, ropovodů, produktovodů, teplovodů, parovodů apod.) se umísťují za hranicemi obytné zóny sídelních útvarů a vně záplavových oblastí.

3. Při navrhování hlavních řadů plynovodů se jejich zokruhování zabezpečuje v návaznosti na již existující.

4. Trasy tranzitních potrubních řadů se umisťují mimo hranice zástavby sídelního útvaru.

§ 20

Stavby pro civilní ochranu

1. Ochranné stavby a stavby pro varování a vyrozumění se většinou umísťují v obytných a výrobních oblastech sídelních útvarů. Ve zvláštních případech se umísťují i v rekreačních oblastech nebo i ve volné krajině.

2. Ochranné stavby se zpravidla neumísťují v záplavových oblastech, pokud se v odůvodněných případech v těchto oblastech umísťují musí být upraveny proti vniknutí stoleté vody a průlomové vlny.

3. Sklady materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci se umísťují mimo centrální části správních center a okresních měst a mimo záplavovou, ohroženou a ochrannou oblast.

4. Stavby pro civilní ochranu a jejich technická a technologická zařízení včetně pomocných zařízení a rozvodů se navrhují a provádějí podle zvláštních předpisů.

ČÁST ČTVRTÁ

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 21

Závěrečná ustanovení

1. Stavby civilní ochrany a stavby dotčené požadavky civilní ochrany se zapisují do katastru nemovitostí podle paragrafu 2, odstavce 1, písmena f) zákona číslo 344/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

2. Ministerstvo vnitraje zmocněno k vydání upřesňujících předpisů a směrnic k řešení stavebně technických opatření civilní ochrany a požadavků civilní ochrany v územním plánování z hlediska plnění úkolů civilní ochrany.

3. Ústřední orgány státní správy jsou zmocněny vydat po dohodě s ministerstvem vnitra upřesňující zásady k realizaci staveb pro civilní ochranu a staveb dotčených požadavky civilní ochrany v rámci své působnosti.

4. Územní orgány státní správy konzultují svá stanoviska k realizaci stavebně technických opatření civilní ochrany a požadavku civilní ochrany v územním plánování s příslušným krajským úřadem.

5. Výjimky ze stavebně technických opatření civilní ochrany a požadavků civilní ochrany v územním plánování povoluje krajský úřad na základě žádosti.

6. Odvolání proti rozhodnutí krajského úřadu řeší ministerstvo vnitra. Tím není dotčeno právo odvolání k soudu.

§ 22

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

číslo 1 k vyhlášce č. ../2000 Sb.

POŽADAVKY CIVILNÍ OCHRANY

I. K územně plánovacím podkladům (urbanistické studii, územnímu generelu, územní prognóze, územně technickým podkladům)

1. vymezení záplavových, ohrožených a ochranných oblastí,

2. návrh oblastí a míst vhodných k evakuaci osob, jejich ubytování ve velkokapacitních zařízeních a návrh hlavních evakuačních tras,

3. návrh území s možnosti řešení příjmu evakuovaných osob včetně nouzového ubytování ve velkokapacitních zařízeních,

4. návrh řešení nouzového zásobování obyvatelstva vodou ve správních centrech a okresních městech,

5. charakteristika a umístění objektů skladujících nebezpečné látky z hlediska jejich druhu, polohy a vlivu na okolí včetně vymezení ohrožených ploch.

2. K územnímu plánu velkého územního celku

3. vymezení záplavových, ohrožených a ochranných oblastí,

4. návrh oblastí a míst vhodných k evakuaci osob, jejich ubytování ve velkokapacitních zařízeních a návrh hlavních evakuačních tras,

5. návrh území s možnosti řešení příjmu evakuovaných osob včetně nouzového ubytování ve velkokapacitních zařízeních,

6. návrh řešení nouzového zásobování obyvatelstva vodou ve správních centrech a okresních městech,

7. charakteristika a umístění objektů skladujících nebezpečné látky z hlediska jejich druhu, polohy a vlivu na okolí včetně vymezení ohrožených ploch.

8. řešení systému varování a vyrozumění

1. K územnímu plánu obce

2. návrh řešení ukrytí,

3. vymezení záplavových, ohrožených a ochranných oblastí,

4. návrh řešení evakuace obyvatelstva a nouzové ubytování,

5. návrh řešení míst a ploch pro skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci,

6. charakteristika objektů skladujících nebezpečné látky z hlediska jejich druhu, polohy a vlivu na okolí.

7. možnosti vyvezení a uskladnění nebezpečných látek mimo hranice zástavby obce,

8. návrh ploch a vymezení nezavalitelných komunikací k využití při provádění záchranných, likvidačních a obnovovacích prací,

9. návrh ploch a míst pro speciální očistu osob a techniky,

10. návrh řešení zásobování obyvatelstva vodou za krizových situací a při mimořádných událostech,

11. návrh řešení zásobování území elektrickou energií za krizových situací a při mimořádných událostech,

12. návrh ploch pro řešení bezodkladných pohřebních služeb,

13. řešení systému varování a vyrozumění.

III. K regulačnímu plánu obce nebo části obce

Zpracování doložky civilní ochrany v rozsahu přílohy číslo 2.

číslo 2 k vyhlášce č. ../2000 Sb.

OBSAH DOLOŽKY CIVILNÍ OCHRANY

I. Doložka civilní ochrany obsahuje

1. Povinnou část

A. Textovou část

1. vymezení záplavových, ohrožených a ochranných oblastí,

2. návrh řešení ukrytí,

3. návrh řešení evakuace obyvatelstva a možnosti ubytování,

4. návrh míst skladování materiálu civilní ochrany a organizace výdeje prostředků individuální ochrany,

5. návrh možností zdravotnického zabezpečení obyvatelstva za krizových situací a při mimořádných událostech,

6. charakteristiku objektů skladujících nebezpečné látky z hlediska druhu skladovaných nebezpečných látek, polohy a vlivu na okolí,

7. možnosti vyvezení a uskladnění nebezpečných látek mimo hranice zástavby,

8. možnosti nouzového ubytování osob v zařízeních s 50 a více lůžky,

9. návrh řešení zásobování obyvatelstva vodou za krizových situací a při mimořádných událostech,

10. návrh odběrných míst pro zásobování vodou k hašení rozsáhlých požárů,

11. návrh míst a ploch pro speciální očistu osob a techniky,

12. návrh míst a ploch pro řešení bezodkladných pohřebních služeb,

13. řešení systému varování a vyrozumění.

B. Tabulkovou část

1. přehled ukrytí obyvatelstva,

2. ubytovací kapacity pro evakuované osoby s 50 a více lůžky,

3. kapacity zdravotnických zařízení,

4. přehled zásobníků a skladů nebezpečných látek, ropných produktů, výbušných látek a hořlavin s uvedením druhu a množství látky.

3. Grafickou část - (zpracovanou na mapě katastru nemovitostí stejného měřítka a provedení, na které se zpracovává regulační plán)

1. vyznačení záplavových oblastí, ohrožených oblastí a ochranných oblastí,

2. stávající a nově navržené stavby civilní ochrany a stavby dotčené požadavky civilní ochrany,

3. sklady materiálu civilní ochrany, sklady humanitární pomoci, úložiště a výdejní střediska prostředků individuální ochrany,

4. stávající a nově navržené zásobníky nebezpečných látek s uvedením druhu a množství látky,

5. požární nádrže, požární hydranty a místa odběru vody k hašení požárů,

6. vyznačení nezavalitelných komunikací při rozrušení okolní zástavby,

7. zdravotnická zařízení a nemocnice s vyznačením lůžkové kapacity,

8. místa a plochy pro speciální očistu

9. místa a plochy pro řešení bezodkladných pohřebních služeb.

2. Doporučenou část

A. Textovou část

1. návrh řešení ubytování evakuovaných osob v malokapacitních zařízeních,

2. návrh řešení nouzového stravování,

3. návrh nouzové zásobování elektrickou energií,

4. návrh řešení evakuace sociálních zařízení,

5. návrh řešení dopravního systému za krizových situacích a při mimořádných událostech,

6. návrh řešení záchranných, likvidačních a obnovovacích prací na území,

7. návrh řešení zásobování území elektrickou energií za krizových situací a při mimořádných událostech,

B. Tabulkovou část

1. ubytovací zařízení s méně než 50 lůžky,

2. hromadná stravovací zařízení a vyvařovny,

3. zdroje elektrické energie s uvedením výkonu.

C. Grafickou část

1. sociální zařízení s vyznačením kapacity,

2. hlavní objízdné trasy,

3. návrh evakuačních tras a míst soustředění osob,

4. trasy odvozu a místa uložení nebezpečných látek určených k vyvezení,

5. stávající a nově navržené vodojemy, úpravny vody, studny a vrty pro nouzové zásobování obyvatelstva vodou,

6. doběhové vzdálenosti k ochranným stavbám,

7. řešení systému varování a vyrozumění

VĚCNÝ ZÁMĚR

Vyhláška

Ministerstva pro místní rozvoj

ze dne..........................................2000,

kterou se stanoví postup územního rozhodování a povolování staveb a jejich změn při uplatňování požadavků civilní ochrany a postup orgánů územního plánování a stavebních úřadů při řešení požadavků civilní ochrany

Ministerstvo pro místní rozvoj vydává podle § 58, odst. 4, zákona č….. /2000 Sb., o krizovém řízení a integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů (krizový zákon) k provedení § 9, odst. 3, písm. a):

Vyhláška podrobněji upraví:

1. obsah územně plánovacích podkladů, územně plánovací dokumentace, způsob jejího pořizování, zpracování, projednávání a schvalování z hlediska požadavků civilní ochrany

2. využití vymezených území, ploch a pozemků a jejich vzájemné uspořádání a vazby v souladu s požadavky civilní ochrany

3. postup stavebních úřadů při řízení o umístění stavby, při stavebním řízení a kolaudačním řízení týkajících se staveb civilní ochrany a staveb dotčených požadavky civilní ochrany

4. postup stavebních úřadů při rozhodování o využití území, o ochranném pásmu a stavební uzávěře

5. postup stavebních úřadů při nezbytných úpravách, změně užívání a odstraňování staveb civilní ochrany a staveb dotčených požadavky civilní ochrany

6. postup při realizaci ochranných staveb pro ukrytí obyvatelstva a obsluh důležitých provozů a improvizovaných úkrytů po vyhlášení krizového stavu, bez územního a stavebního řízení

7. územně technické požadavky, požadavky na umísťování, obecné požadavky na bezpečnost a užitné vlastnosti, na stavební konstrukce a technická zařízení a zvláštní požadavky pro vybrané druhy staveb civilní ochrany a staveb dotčených požadavky civilní ochrany

NÁVRH

Vyhláška

Ministerstva vnitra

ze dne ........................... 2000,

kterou se stanoví zásady způsobu krizové komunikace, spojení v integrovaném záchranném systému a struktura sdílených dat

Ministerstvo vnitra podle § 58 odst. 2 zákona č. …./2000 Sb., o krizovém řízení a integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů (krizový zákon) k provedení § 42,odst. 3, písm. a) stanoví :

ČÁST PRVNÍ

ZÁSADY ZPŮSOBU KRIZOVÉ KOMUNIKACE

§ 1

Účel krizové komunikace

Krizová komunikace umožňuje přenos informací při mimořádných událostech a krizových stavech jejíž účelem je přenos informací na všech stupních krizového řízení a mezi složkami integrovaného záchranného systému.

§ 2

Organizace krizové komunikace

(1) Krizová komunikace je organizována v těchto úrovních:

a) Úroveň státu

1.operační oblast řízení - v této oblasti jsou navzájem propojena operační střediska základních složek integrovaného záchranného systému a mají stanovenu vazbu na strategickou oblast,

2.strategická oblast - do strategické oblasti je zahrnut krizový štáb, bezpečnostní rada státu, ústřední orgány státní správy, orgány ostatních složek integrovaného záchranného systému a ministr vnitra. V této oblasti probíhá komunikace individuálně za použití běžných telekomunikačních prostředků, kromě stanovených propojení mezi operační a strategickou oblastí.

b) Úroveň kraje

1.operační oblast - v této úrovni jsou navzájem propojena operační střediska základních složek integrovaného záchranného systému ,

2.strategická oblast - do strategické oblasti je zahrnuta bezpečnostní rada kraje, a krizový štáb integrovaného záchranného systému a je stanoveno propojení mezi operační a strategickou oblastí.

c) Úroveň okresu

1.operační oblast - v této úrovni jsou navzájem propojena operační střediska základních složek integrovaného záchranného systému a je stanoveno propojení na ostatní složky integrovaného záchranného systému.

2.strategická oblast - do strategické oblasti je zahrnuta bezpečnostní rada okresu a krizový štáb integrovaného záchranného systému a je stanoveno propojení mezi operační a strategickou oblastí.

3.taktická oblast - do taktické oblasti je zahrnut štáb velitele zásahu, zvláštní síly a prostředky, velitelé nebo vedoucí složek a bojové úseky nebo bojové sektory. Je stanoveno jejich vzájemné propojení.

§ 3

Technologie přenosu informací v krizové komunikaci

(1) Operační střediska základních složek integrovaného záchranného systému jsou navzájem propojena:

a) pomocí účelové komunikační sítě Ministerstva vnitra pro hlasovou i datovou komunikaci,

b) jednotná telefonní síť s neredukovanými linkami je použita ve výjimečných případech, při nedostatečné kapacitě linek účelové komunikační sítě Ministerstva vnitra,

c) při selhání účelové komunikační sítě Ministerstva vnitra a jednotné telefonní sítě pomocí vyčleněných mobilních telefonů,

d) při selhání technologií uvedených v písm. a) až c) pomocí rádiové sítě, která je pro tento případ vytvořena.

(2) Spojení v jednotné telefonní síti probíhá po neredukovaných linkách s neuveřejněnými účastnickými čísly. Ochránění linek proti redukci není zpoplatňováno.

(3) Spojení v účelové komunikační síti Ministerstva vnitra je organizováno na určených telefonních linkách s resortně neuveřejněnými telefonními čísly.

(4) V telefonních sítích dle odst. 2 a 3 musí být zabezpečena identifikace volajících.

(5) Pro datové propojení v operační oblasti je vždy využito pevných připojení.

§ 4

Komunikace v úrovních státu a kraje

(1) Pro úroveň státu je stanoveno propojení dle § 3 odst. 1 písm. a) až c) mezi operačním a informačním střediskem integrovaného záchranného systému a krizovým štábem a ministrem vnitra.

(2) Pro úroveň kraje je stanoveno propojení pomocí jednotné telefonní sítě s neredukovanými linkami mezi operačním a informačním střediskem integrovaného záchranného systému a bezpečnostní rady kraje. Její použití je podmíněno ustanovením uvedeném v § 3 odst. 2 a 4.

(3) Při selhání této komunikační technologie je použito vyčleněných mobilních telefonů.

(4) Pro propojení dle písm. a) je možné použít pobočkovou telefonní ústřednu.

(5) V případě selhání technologií platí ustanovení uvedené v § 3 odst 1 písm. d).

§ 5

Komunikace v úrovni okresu

(1) Pro komunikaci v operační oblasti:

a) Je stanoveno propojení mezi operačním a informačním střediskem integrovaného záchranného systému a ostatními složkami integrovaného záchranného systému pomocí technologií uvedených v § 3 odst. 1 písm. a) až c). V případě selhání technologií platí ustanovení uvedené v § 3 odst. 1 písm. d).

b) Je-li nutné pro zabezpečení činnosti integrovaného záchranného systému plánovitě zabezpečit neprodlenou informovanost vybrané ostatní složky integrovaného záchranného systému, může být pro propojení použita rádiová síť, jak je uvedeno v § 3 odst.1 písm. d).

c) Je stanoveno propojení mezi operačním a informačním střediskem integrovaného záchranného systému a bezpečnostní radou okresu pomocí technologií uvedených v § 3 odst. 1 písm. a) až c).

(2) Taktická oblast

a) V místě zásahu je využito rádiové komunikace, pokud není tímto předpisem stanoveno jinak.

b) V místě zásahu využívají složky integrovaného záchranného systému vlastních vybudovaných rádiových sítí, které jsou dle potřeby navzájem propojeny.

c) Pokud bude využívána společná radiokomunikační síť integrovaného záchranného systému platí zásady provozu vydané provozovatelem této sítě.

ČÁST DRUHÁ

ZÁSADY SPOJENÍ V INTEGROVANÉHO ZÁCHRANNÉHO SYSTÉMU

§ 6

Zásady spojového provozu

(1) Spojovým provozem se rozumí rádiová, telefonní, faxová, modemová a rozhlasová komunikace.

(2) Rádiová a telefonní komunikace musí být vedena ve smyslu zákona č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

(3) Spojový provoz se řídí zejména těmito pravidly :

a) je určen výhradně pro služební potřebu,

b) tísňová hlášení mají přednost před ostatním provozem,

c) oprávněnost k podávání a předávání informací je vymezena zákonem.

(4) Vlastní rádiová komunikace v rámci jednotlivých složek

a) Při provozu zachovávají složky pravidla pro rádiovou komunikaci a respektují své přidělené kmitočty. V případě použití společné radiokomunikační sítě integrovaného záchranného systému platí zásady provozu vydané provozovatelem této sítě. Radiostanice jednotlivých složek pracují na kmitočtech stanovených v povolení k radioprovozu a používají volací znaky uvedené v tomto povolení,

b) Pokud bylo vzájemně dohodnuto, používají se otevřené volací znaky,

c) pro spojení se svými nadřízenými orgány - operačními středisky nebo dispečinky složky využívají vlastní rádiové sítě s pravidly stanovenými provozovateli těchto sítí. V případech uvedených v odst. 8, používají mobilní telefony.

(5) Základní složky integrovaného záchranného systému jsou navzájem rádiově propojeny:

a) automaticky - každý k tomu oprávněný účastník má možnost přechodu do sítě jiné složky bez zásahu spojaře ve štábu velitele zásahu,

b) manuálně - prostřednictvím spojaře ve štábu velitele zásahu na základě požadavku,

c) pracují-li rádiové sítě v rozdílných kmitočtových pásmech, je použito zařízení, které vzájemnou komunikaci umožňuje,

d) není-li možné technicky zajistit propojení dle písm. a) - c) a vyžaduje-li to situace, mohou být rádiové prostředky mezi složkami navzájem zapůjčeny. Před použitím musí být přebírající osoby náležitě poučeny.

(6) Rádiová komunikace mezi ostatními složkami integrovaného záchranného systému- propojení

a) Ostatní složky mezi sebou komunikují způsobem popsaným v odst. 2 písm. a) - c),

b) Vyžaduje-li to situace, mohou být rádiové prostředky mezi složkami navzájem zapůjčeny. Před použitím musí být přebírající osoby náležitě poučeny.

(7) Základní a ostatní složky integrovaného záchranného systému mezi sebou komunikují v případech, kdy je to stanoveno velitelem zásahu a způsobem popsaným v odst. 2) písm. a) - c), pokud není tímto předpisem stanoveno jinak.

(8) Se zvláštními silami a prostředky komunikuje především velitel zásahu nebo spojař štábu velitele zásahu. V případech, kdy je velitelem zásahu pověřen, komunikuje s těmito silami velitel bojového sektoru nebo bojového úseku, případně jím pověřená osoba.

(9) Velitel zásahu má možnost komunikovat se všemi zúčastněnými složkami. V případě potřeby komunikaci zajišťuje štáb velitele zásahu.

(10) Ve štábu velitele zásahu je obsazena funkce spojaře. Tato funkce může být podle situace obsazena více, odborně způsobilými osobami. S funkcí spojaře štábu velitele zásahu nesmí být spojována jiná odlišná funkce.

(11) Spojař štábu velitele zásahu plní následující úkoly:

a) předává zprávy přesně, stručně a adresně, nesmí na nich nic upravovat nebo měnit,

b) pokud to technologie umožňuje, používá pro předávání zpráv především statusová hlášení nebo textové zprávy,

c) má radiostanici (radiostanice) na příjmu na okresním a celostátním součinnostním kmitočtu, případně dalších kmitočtech použitých při zásahu,

d) je-li použita rádiová síť integrovaného záchranného systému má na příjmu koncové body této sítě na kanálových pozicích (hovorových skupinách) určených pro příjem zpráv od velitelů služeb, velitelů bojových sektorů nebo bojových úseků,

e) dodržuje zásady radioprovozu,

f) zajišťuje propojení mezi rádiovými sítěmi dle § 5 odst. 2 písm. b),

g) zajišťuje spojení mezi OPIS integrovaného záchranného systému a velitelem zásahu,

h) eviduje a předává hlášení o dojezdech složek integrovaného záchranného systému na místo zásahu, je-li použita rádiová síť integrovaného záchranného systému, poskytuje mu tato síť informace o vstupu složek do této sítě na místě zásahu,

i) řídí a kontroluje provoz sítě, upravuje jeho režim a může ukončit provoz podřízených radiostanic, včetně radiostanice nadřízeného pokud nedodržuje provozní kázeň nebo zdlouhavou korespondencí znemožňuje plynulou práci ostatních účastníků rádiové sítě nebo pokud je to nutné pro potřeby operačního řízení. Má právo ve své síti použít oběžníkový volací znak,

j) pro zajištění návazné komunikace a předávání zpráv má k dispozici mobilní telefon a další spojovací prostředky,

k) plní úkoly stanovené velitelem zásahu.

(12) Dle charakteru použité rádiové sítě integrovaného záchranného systému, komunikují její účastníci dle zásad stanovených provozovatelem této sítě. Je-li rádiová síť koncipována jako rádiová síť s dispečerským řízením provozu, slouží na místě zásahu jako dispečer pro lokálně použitou síť, spojař štábu velitele zásahu.

(13) V případech, kdy to vyžaduje charakter mimořádné události nebo není dostatečné pokrytí území rádiovým signálem rádiové sítě nebo počet účastníků rádiové sítě omezuje její použití je možné použití mobilních telefonů. Použití mobilních telefonů je podmíněno automatickou identifikací volajících. Mobilní telefony používají především:

a) velitel zásahu pro spojení se štábem velitele zásahu a operačním střediskem,

b) velitelé služeb zúčastněných na místě zásahu pro spojení se svými nadřízenými orgány a s velitelem zásahu,

c) velitelé bojových sektorů pro spojení s velitelem zásahu.

(14) Při déle trvajícím zásahu nebo na základě požadavku velitele zásahu je možné vytvořit pevné spojení pro zajištění předávání zpráv z místa zásahu na operační a informační středisko integrovaného záchranného systému. Takto vytvořené spojení může sloužit i pro předávání dat.

(15) Mezi štábem velitele zásahu a operačním a informačním střediskem integrovaného záchranného systému je možné použít systém přenosu dat. Toto předávání je uskutečňováno především pomocí linkového spojení. Není-li k dispozici toto spojení je použito rádiové sítě integrovaného záchranného systému nebo jiné technologie.

(16) Pro případ výpadku komunikačních technologií použitých při zásahu je využito systému spojek. Spojky jsou předem určené osoby, zabezpečující předávání informací ve všech úrovních.

(17) Pro zabezpečení komunikace je pro spojaře štábu velitele zásahu k dispozici:

a) radiostanice pracující na kmitočtech zúčastněných složek,

b) schéma rádiové komunikace a návaznosti spojovacích cest a uzlů,

c) záznamové zařízení sloužící k separátnímu záznamu na monitorovaných kmitočtech,

d) koncové zařízení sítě integrovaného záchranného systému,

e) mobilní telefon,

f) výpočetní technika,

g) zařízení pro propojování sítí,

h) poznámkový blok a psací potřeby,

i) záložní radiostanice.

(18) Používání jiných spojových technologií v závislosti na rozvoji techniky a potřeb integrovaného záchranného systému určuje ministr vnitra.

§ 7

Oblast sdílených dat

Formáty a popis dat přenosu sdílených informací počítačovou sítí mezi operačními středisky hlavních složek integrovaného záchranného systému, krizovým štábem integrovaného záchranného systému a koordinačními orgány integrovaného záchranného systému budou uvedeny v příloze č. 2.

§ 8

Rádiová komunikace

(1) Radiostanice (v případě je-li použita rádiová síť integrovaného záchranného systému -terminály) se rozdělují podle :

a) druhů - základnová, vozidlová, přenosná,

b) funkce - řídící, podřízená.

(2) Základnová radiostanice :

a) je umístěna na operačním středisku a pracuje na kmitočtech uvedených v povolení k radioprovozu,

b) za základnovou radiostanici může být považována i radiostanice spojaře štábu velitele zásahu,

c) je vybavena náhradním zdrojem elektrické energie,

d) udržuje rádiové spojení se štábem velitele zásahu, v případě uvedeném v písm. b) s velitelem zásahu a veliteli služeb, veliteli bojových sektorů a veliteli bojových úseků,

e) pracuje v nepřetržitém provozu, v případě uvedeném v písm. b) po dobu zásahu.

(3) Vozidlová radiostanice :

a) pracuje na kmitočtech uvedených v povolení k radioprovozu,

b) používá se pro spojení se základnovou řídící radiostanicí nebo udržuje spojení s jinými vozidlovými radiostanicemi, případně s přenosnými radiostanicemi,

c) na základnovou radiostanici vysílá svůj identifikační kód doplněný kódem typické činnosti (pokud to technicky umožňuje),

d) vyhodnocuje potvrzovací kód základnové radiostanice,

e) může být použita jako řídící radiostanice sítě bojového sektoru.

(4) Přenosné radiostanice jsou rozděleny na radiostanice pro velitele a ostatní:

a) radiostanice pro velitele jsou určeny pro zajištění rádiového spojení mezi veliteli - základnovou radiostanicí (v závislosti na dosahu), řídící radiostanicí sítě a ostatními radiostanicemi; v závislosti na dosahu může být použita jako řídící radiostanice velitele zásahu v síti velitele zásahu, umožňuje vysílání selektivní volby a může být vybavena pro vstup do telefonní sítě,

b) radiostanice ostatní jsou určeny pro spojení s radiostanicí nadřízeného, případně pro vzájemnou rádiovou komunikaci uvnitř bojového úseku.

(5) Řídící radiostanici jsou podřízeny všechny radiostanice pracující v její síti, včetně radiostanic, které do této sítě vstoupily.

(6) Řídící radiostanicí sítě integrovaného záchranného systému je radiostanice operačního a informačního střediska integrovaného záchranného systému, v případě zřízení rádiové sítě velitele zásahu, radiostanice štábu velitele zásahu a při zřízení bojových sektorů a úseků, radiostanice jejich velitelů.

(7) Podřízená radiostanice je každá radiostanice pracující v rádiové síti řídící radiostanice.

(8) Volací znaky slouží k identifikaci každé radiostanice a jejich použití je dáno charakterem rádiových sítí a druhem provozu. V rádiových sítích integrovaného záchranného systému se používají volací znaky:

a) uvedené v povolení k radioprovozu,

b) otevřené volací znaky,

c) oběžníkový volací znak " všem, všem, všem ",

d) tísňový volací znak " pomoc, pomoc, pomoc ",

e) stálé volací znaky.

(9) Jako otevřené volací znaky se používají názvy funkcí u zásahu, např."velitel zásahu", "velitel bojového úseku 1", “velitel bojového sektoru 1", "letecká záchranná služba + název místa dislokace", "policie + název místa dislokace" atd.Otevřené volací znaky se používají :

a) v rádiové síti velitele zásahu,

b) v rádiové síti štábu velitele zásahu,

c) v rádiových sítích velitelů bojových sektorů,

d) v rádiových sítích velitelů bojových úseků,

e) v případě propojení rádiových sítí jednotlivých složek integrovaného záchranného systému.

(10) Jestliže radiostanice ukončí provoz a vystoupí z rádiových sítí uvedených v odst.9 písm. a) až e), ihned přechází na svůj volací znak uvedený v povolení k radioprovozu.

(11) Oběžníkový volací znak má právo použít řídící radiostanice ve své rádiové síti pro předání zprávy, která je určena všem, většině nebo předem určeným radiostanicím své sítě. Radiostanice zahájí volání slovy " všem, všem, všem" a vyšle svůj volací znak. Pak vyšle zprávu, ve které může požádat o potvrzení textu zprávy od těch radiostanic, které zprávu přijaly a určit pořadí, ve kterém budou volané radiostanice zprávu potvrzovat (např. " Všem, všem, všem, zde velitel sektoru I., jak mě slyšíte, příjem "). Volané radiostanice odpovídají ve stanoveném pořadí. Volající radiostanice zakončí volání vlastním volacím znakem a slovem "konec".

(12) Tísňový volací znak je tvořen 3 krát se opakujícím slovem "pomoc".

a) Dojde-li k havarijní situaci, ohrožení lidského života nebo jinému obecnému ohrožení a je o tom nutné neprodleně předat zprávu nebo varování i v síti, kde právě probíhá provoz, vysílání radiostanice, která podává takovou zprávu, má přednost před každým jiným vysíláním.

b) Tísňová zpráva je určena všem nebo konkrétní radiostanici. Každá radiostanice, která zprávu zachytí, je povinna, pokud je to v jejích silách, poskytnout radiostanici v tísni požadovanou pomoc.

c) Radiostanice v tísni, která nevolá konkrétní radiostanici, zahajuje své volání třikrát opakovaným slovem "pomoc", za nímž uvede svůj volací znak (např. "Pomoc, pomoc, pomoc, zde velitel bojového sektoru 3, příjem ").

d) Volá-li radiostanice v tísni konkrétní radiostanici, uvede volací znak volané radiostanice, připojí svůj volací znak a třikrát opakované slovo " pomoc ", za nímž uvede slovo "příjem" (např. "štáb, zde velitel bojového úseku 1, pomoc, pomoc, pomoc, příjem ").

e) Radiostanice odpovídající na volání užije věty "Volám stanici v tísni" , připojí slovo "zde", svůj volací znak a slovo "příjem".

f) Na tísňový signál jsou povinny radiostanice v dané síti ihned přerušit provoz a zůstat na příjmu po dobu předávání tísňové zprávy.

g) Pokud to radiostanice umožňuje, je tísňový signál vyslán pomocí tísňového tlačítka.

h) Na volání radiostanice dle písm. d) odpovídá nejdříve její přímo nadřízená radiostanice, v ostatních případech řídící radiostanice.

(13) Je stanoven stálý volací znak “štáb” pro radiostanici spojaře štábu velitele zásahu.

(14) Vedení radioprovozu v rádiových směrech a sítích integrovaného záchranného systému vychází ze zásad platných pro provoz v rádiových sítích pohyblivé služby. Uváděné zásady jsou shodné jak pro rádiové sítě, ve kterých se pracuje s volacími znaky podle tohoto předpisu, tak v rádiových sítích, kde se používají jiné volací znaky.

(15) V případě ztráty přímého spojení jsou radiostanice, které jsou schopny toto spojení zprostředkovat, povinny nabídnout pomoc.

(16) Při dojezdu složek integrovaného záchranného systému na místo zásahu jsou povinny se tyto složky ohlásit veliteli zásahu, případně štábu velitele zásahu na určeném kmitočtu.

(17) K rádiové komunikaci mezi zasahujícími složkami integrovaného záchranného systému je oprávněn :

a) velitel zásahu,

b) spojař štábu velitele zásahu,

c) velitelé bojových sektorů nebo úseků, jsou-li k tomu velitelem zásahu určeni,

d) další osoby určené velitelem zásahu,

e) jiné osoby nesmí kromě případu uvedeném v odst. 12 rádiovou komunikaci mezi složkami vést.

§ 9

Telefonní a radiotelefonní provoz

(1) Radiotelefonním provozem se rozumí radiotelefonní komunikace s účastníky jednotné telekomunikační sítě nebo neveřejných telefonních sítí. Při komunikaci s účastníky těchto sítí se nemusí zachovávat stanovené radiotelefonní postupy, ani užívat běžných frází, obvyklých v radioprovozu. Na začátku a na konci spojení musí uvádět volací znak své radiostanice.

(2) Telefonním provozem se rozumí komunikace na tísňových telefonních linkách, státních, neveřejných a vnitřních telefonních linkách. Zařízení používané v telefonním provozu obsluhuje poučená a náležitě vyškolená obsluha.

(3) V telefonním provozu je nutné dodržovat tyto zásady :

a) tísňové telefonní linky musí zůstat trvale volné pro tísňová volání,

b) na tísňových telefonních linkách se provádí automatický záznam hovoru,

c) zvukové záznamy tísňových telefonních linek se archivují minimálně po dobu jednoho měsíce v plném znění,

d) automatický záznam hovoru musí být zabezpečen proti zneužití.

(4) V telefonním provozu na určených telefonních linkách je použita automatická identifikace volajících.

§10

Plánování komunikací

Pro dobu příprav i řešení mimořádných událostí je využíváno pro koordinaci krizové komunikace zejména zástupců Ministerstva vnitra, Ministerstva dopravy a spojů, Ministerstva obrany, Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva průmyslu a obchodu.v krizovém štábu Ministerstva.

ČÁST TŘETÍ

ZÁSADY KOMUNIKACE PROSTŘEDNICTVÍM SÍTĚ PEGAS

Vzhledem ke skutečnosti, že dosud není detailně rozpracováno řešení komunikace pomocí této sítě, lze uvést pouze obsahovou náplň této části. Odkazy v textu částí první a druhé směrované na provozovatele společné radiokomunikační sítě integrovaného záchranného systému budou uvedeny v této části předpisu.

Společnou radiokomunikační sítí integrovaného záchranného systému je myšlen radiokomunikační systém složek Integrovaného záchranného systému (systém PEGAS), jehož dostavba byla schválena usnesením vlády ČR č. 823 ze dne 28. července 1999. V současné době probíhá detailní specifikace požadavků na tento systém z hlediska uživatelů. Od požadavků a možností systému ve vyšších softwarových verzích se odvíjí organizace komunikace, která se předpokládá zachovat v základních úrovních tak, jak je uvedeno v textu částí první a druhé a přílohy tohoto předpisu. Protože však může dojít ke změnám, zejména s ohledem na nové služby a možnosti systému, které nám nejsou dosud známy, bude následně aktuálně přepracován i tento návrh.

26. Navrhuje se zřízení opěrných bodů pro spojení a jejich začlenění do systému řízení a velení v otázkách komunikace. Tyto opěrné body by měly mít vybavení pro řešení komunikací a to formou kontejneru nebo speciálního vozidla, vybaveného potřebnou komunikační technikou. Pro obsluhu se předpokládá vyškolená obsluha. V případě vzniku mimořádné události velkého rozsahu nebo katastrofy, budou tyto opěrné body působit na místě řešení události.

27. U hasičských záchranných sborů okresů a měst vybavení na úrovni spojovacího vozu, vybaveného potřebnou komunikační technikou pro zabezpečení komunikací při zřízení štábu velitele zásahu. Použití těchto komunikačních prvků bude dle potřeby při řešení mimořádné události lokálního charakteru, případné sdružení komunikačních prvků je možné při řešení situací při meziokresní pomoci, kdy není nutné využití prostředků opěrných bodů pro spojení.

28. Jednotky hasičských záchranných sborů okresů a měst budou ke své komunikaci využívat radiokomunikační systém PEGAS v režimech sítě: individuální komunikace, multiparty call, skupinová komunikace, statusová hlášení, přímý (DIR) režim na místě zásahu.

29. Hlavní složky IZS budou ke své komunikaci využívat radiokomunikační systém PEGAS. Při kooperaci bude použit režim sítě ve skupinové komunikaci a to v úrovni okresu a dále v úrovni regionu.

30. sbory dobrovolných hasičů obcí a další jednotky PO, mohou do systému vstupovat a tento systém využívat. K tomu bude systém dostatečně dimenzován. Pro zabezpečení návaznosti komunikací analogového rádiového systému a systému PEGAS budou na vybrané mobilní požární technice instalována zařízení, umožňující automatické propojení.

31. Na úrovni zásahu při kooperaci různých složek IZS bude využito spojovacího vozidla nebo prostředku opěrného bodu pro spojení. Pomocí tohoto prostředku bude možné operativně propojovat analogové sítě a síť PEGAS

V této části prováděcího předpisu k zákonu bude podrobně specifikován způsob komunikace pomocí sítě PEGAS - stávající provozní řád radiokomunikačního systému a to ve spolupráci s provozovatelem systému, který stanoví povinnosti a práva uživatelů a další podrobnosti (v souladu s  radiokomunikačními předpisy). Přílohou předpisu budou modelová schémata komunikací v jednotlivých úrovních a volací značky a adresy vybraných pracovišť - složek IZS, spolu s postupem adresace při vstupu dalších subjektů a uživatelů.

N Á V R H

Vyhláška

Ministerstva vnitra

ze dne....................................................2000,

kterou se stanoví požadavky na stavby civilní ochrany a stavby dotčené požadavky civilní ochrany

Ministerstvo vnitra stanoví podle §58, odst. 3 zákona č. /2000 Sb., o krizovém řízení a integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů (krizový zákon), k provedení § 10, odst. 3, písm. h) :

ČÁST PRVNÍ

Z Á K L A D N Í U S T A N O V E N Í

§ 1

Předmět úpravy

Tato vyhláška stanoví požadavky na stavby civilní ochrany a stavby dotčené požadavky civilní ochrany na území České republiky. Je podkladem pro uplatňování požadavků civilní ochrany při zabezpečování projektové dokumentace a realizace staveb civilní ochrany a staveb dotčených požadavky civilní ochrany..

§ 2

Působnost vyhlášky

1. Dodržováním požadavků na stavby civilní ochrany a stavby dotčené požadavky civilní ochrany se snižují rizika následků krizových situací.

2. Požadavky na výstavbu uplatňují v rozsahu své působnosti jednotliví ministři, vedoucí ústředních a územních správních úřadů, starostové obcí, právnické osoby a podnikající fyzické osoby.

§ 3

Základní pojmy

Pro účely této vyhlášky se rozumí:

1. Ochrannými stavbami podzemní nebo nadzemní stavby určené k ukrytí obyvatelstva, k ochraně obsluh důležitých provozů a chráněná pracoviště.

2. Stálým úkrytem podzemní nebo nadzemní ochranná stavba projektována podle zvláštních předpisů a postavená v době míru.

3. Improvizovaným úkrytem v míru vytipovaný prostor v podzemí nebo nadzemní části budov a jiné prostory upravované po vyhlášení krizového stavu svépomocí obyvatel s využitím materiálů z místních zdrojů.

4. Docházkovou (doběhovou) vzdáleností vzdálenost od ochranných staveb k obydlím, objektům občanského vybavení a provozů.

5. Dokumentací ukrytí souhrn dokumentů k technickému, provoznímu, organizačnímu a materiálnímu zajištění ukrytí obyvatelstva v ochranných stavbách.

6. Úkrytovým fondem souhrn ochranných staveb civilní ochrany na příslušném území.

7. Občanským vybavením vybavení obcí a rekreačních oblastí, které zahrnuje např. stavby pro školství, vědu, kulturu, zdravotní a sociální péči, státní správu a samosprávu, spoje dopravu, služby, obchod, pro shromažďování většího počtu osob, veřejné stravování, ubytování, sport a veřejnou hygienu.

8. Zpohotovením připravenost k přijetí ukrývaných osob.

ČÁST DRUHÁ

CHARAKTERISTIKA OCHRANNÝCH STAVEB

§ 4

Druhy úkrytů

1. Ochranné stavby zahrnují stálé úkryty a improvizované úkryty.

2. Stálé úkryty se dělí na :

1. stálé tlakově odolné a neodolné úkryty pro obyvatelstvo

2. speciální úkryty

3. chráněná pracoviště

4. ochranné systémy dopravních podzemních staveb

3. Při vzniku krizové situace se úkrytový fond rozšiřuje o improvizované úkryty.

§ 5

Ochranné vlastnosti stálých úkrytů

1. Stálé tlakově odolné úkryty pro obyvatelstvo jsou ochranné stavby s minimální tlakovou odolností 0,05 MPa, zajišťující ochranu ukrývaných osob proti účinkům klasických zbraní a zbraní hromadného ničení (tlakové vlně, dávkovému příkonu, kontaminaci radioaktivním spadem, světelnému záření, tepelnému účinku, bojovým toxickým látkám a bojovým biologickým prostředkům) s minimální dobou ukrytí 72 hodin.

2. Stálé tlakově neodolné úkryty pro obyvatelstvo jsouochranné stavby zajišťující ochranu ukrývaných osob proti účinkům světelného záření, částečnou ochranu proti některým ochranným látkám a částečnou ochranu proti tlakovým účinkům do 0,05 MPa.

3. Speciální úkryty jsou stálé tlakově odolné úkryty určené pro obsluhy důležitých provozů.

3. Chráněná pracoviště jsou stálé tlakově odolné úkryty pro zabezpečení činnosti orgánů krizového řízení, pro řešení krizových situací s minimální dobou pobytu 72 hodin. Chráněná pracoviště se zřizují jako samostatně stojící nebo vestavěná v budovách.

4. Ochranné systémy podzemních dopravních staveb jsou stálými tlakově odolnými nebo neodolnými úkryty s dvojím využitím k ukrytí a k evakuaci obyvatelstva při hrozící nebo vzniklé krizové situací.

§ 6

Ochranné vlastnosti improvizovaných úkrytů

1. Improvizované úkryty jsou určeny k ochraně před účinky a následky klasických zbraní, zbraní hromadného ničení, radioaktivních a toxických účinků vzniklých při haváriích v závislosti na druhu konstrukce staveb a rozsahu provedených úprav.

ČÁST TŘETÍ

ZÁSADY VÝSTAVBY STÁLÝCH ÚKRYTÚ

§ 7

Všeobecná ustanovení

1. Realizace výstavby vychází :

a) z účelného a ekonomicky únosného systému ochrany osob pro období krizových situací,

b) z principu diferencované ochrany, podle potencionálního ohrožení jednotlivých oblastí, z hlediska bezpečnostních rizik,

c) z potřeb mírového účelu stavby.

1. Stálé úkryty musí zabezpečovat tlakovou odolnost, plynotěsnost a technologickou vybavenost.

2. Stálé úkryty se budují především jako dvouúčelové. Tvoří provozně uzavřený celek a nesmí přes ně vést rozvody inženýrských sítí, které s úkrytem nesouvisí.

3. Tlaková odolnost stálých úkrytů je řešena s hodnotami přetlaku v čele tlakové vlny, určenými podle zvláštních předpisů.

4. Stálé úkryty s kapacitou 300 a více ukrývaných osob se projektují s náhradním zdrojem elektrické energie.

5. Stálé úkryty se budují tak, aby byly zpohotoveny k ukrytí obyvatelstva nejpozději do 24 hodin.

6. Stálé úkryty splňují další normové hodnoty podle české normy ČSN 73900.

ČÁSTČTVRTÁ

UMÍSŤOVÁNÍ OCHRANNÝCH STAVEB

§ 8

Požadavky na umístění

1. Ochranné stavby se umísťují v obytných a výrobních částech obcí, v místech koncentrace obyvatelstva s ohledem na docházkovou (doběhovou) vzdálenost. Při jejich umísťování se vychází z územně plánovací dokumentace, z hustoty osídlení a z potenciálního ohrožení jednotlivých oblastí z hlediska bezpečnostních rizik.

2. Stálé úkryty

1. se navrhují do míst největšího soustředění obyvatelstva, zejména do objektů občanského vybavení v docházkové (doběhové) vzdálenosti maximálně 500m,

2. se umísťují minimálně 100 m od zásobníků prchavých látek a plynů s toxickými účinky, které by mohly ohrozit bezpečnost ukrývaných,

3. se umísťují tak, aby přístupové komunikace umožňovaly příchod k objektu pro ukrývané,

4. se umísťují mimo záplavové oblasti. Pokud se v odůvodněných případech v záplavových oblastech umísťují, musí být upraveny proti vniknutí stoleté vody a průlomové vlny.

3. Projektová dokumentace stálých úkrytů se zpracovává jako samostatná část projektové dokumentace stavby.

4. Improvizované úkryty se zpohotovují svépomocí osob podle metodik vydaných ministerstvem vnitra v rozsahu zpracovaných plánů ukrytí.

ČÁST PÁTÁ

STAVBY DOTČENÉ POŽADAVKY CIVILNÍ OCHRANY

§ 9

1. Stavby dotčené požadavky civilní ochrany jsou stavby, v rámci kterých jsou řešeny například požadavky zejména k ukrytí obyvatelstva, ukrytí obsluh důležitých provozů, vyrozumění a varování, skladování materiálů civilní ochrany, zabezpečování dekontaminačních a dalších opatření.

ČÁST ŠESTÁ

TECHNICKÉ POŽADAVKY

§ 10

1. Technické požadavky na stavby civilní ochrany a stavby dotčené požadavky civilní ochrany zahrnují:

1. požadavky na navrhování, projektování a výstavbu stálých úkrytů

2. požadavky na vzduchotechnická zařízení ve stálých úkrytech

3. požadavky na zásobování pitnou a užitkovou vodou ve stálých úkrytech

4. požadavky na zdravotně technická zařízení ve stálých úkrytech

5. požadavky na protiseismická opatření u stálých úkrytů

6. požadavky na projektování elektrických zdrojových soustrojí, jejich strojoven a palivového hospodářství ve stálých úkrytech

7. požadavky na projektování místností pro kyslíková zařízení stálých úkrytů

8. požadavky na navrhování, projektování a výstavbu staveb dotčenými požadavky civilní ochrany k provádění dekontaminace a podobných ochranných opatřeních

9. požadavky na umístění a výstavbu zařízení systému varování a vyrozumění

2. Podrobnosti technických požadavků upravují zvláštní předpisy.

ČÁST SEDMÁ

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 11

Závěrečná ustanovení

1. Ministerstvo vnitra vydává upřesňující předpisy, směrnice a metodické pokyny k realizaci dalších požadavků na výstavbu staveb civilní ochrany a staveb dotčených požadavky civilní ochrany.

2. Ústřední správní úřady mohou vydat po dohodě s Ministerstvem vnitra upřesňující zásady pro výstavbu staveb civilní ochrany a staveb dotčených požadavky civilní ochrany.

§ 12

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Věcný záměr

Vyhláška

Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy

ze dne...........................2000

kterou se stanoví podmínky a způsob vykonávání péče o děti v předškolních zařízeních, žáky plnící ve školách povinnou školní docházku a děti a mládež ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy a preventivně výchovné péče, pokud tuto péči nemohou v krizové situaci vykonávat rodiče nebo jiný zákonný zástupce.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy podle § 58, odst. 6 zákona o krizovém řízení a integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů (krizový zákon), k provedení § 9, odst. 3, písm. b) stanoví

I. Podmínky vykonávání péče

1) Pokud vláda nebo jiný orgán vyhlásí na základě zákona krizový stav a nemohou-li rodiče nebo jiní zákonní zástupci vykonávat rodičovskou péči o děti v předškolních zařízeních, žáky plnící ve školách povinnou školní docházku a děti a mládež ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy a preventivně výchovné péče, vykonává škola nebo školské zařízení po dobu nezbytně nutnou základní funkce této péče s cílem zabezpečit ochranu života, zdraví, majetku a dalších základních práv dětí.

2) Školy a školská zařízení při plnění úkolů podle této vyhlášky

1. přijímají preventivní opatření,

2. zabezpečují školení a výcvik pracovníků; popřípadě žáků škol a školských zařízení

3. spolupracují s příslušnými orgány veřejné správy a dalšími osobami.

3) V období krizového stavu postupují podle této vyhlášky školy a školská zařízení zařazená do sítě bez ohledu na zřizovatele.

II. Způsob vykonávání péče

1) Provoz škol a školských zařízení se zabezpečuje po vyhlášení krizového stavu jako nepřetržitý.

2) Školy a školská zařízení zabezpečují v rámci péče o děti v rozsahu nezbytně nutném zejména :

1. ubytování,

2. stravování,

3. první pomoc, psychologickou a lékařskou péči v součinnosti s příslušnými odbornými orgány.

4. pomoc dětem při vyhledání jejich rodičů, zákonných zástupců, řešení dalších situací vyvolaných krizovým stavem apod.

3) Školy a školská zařízení s ohledem na jejich specifika zpracují do jednoho roku od účinnosti této vyhlášky ve spolupráci s okresními úřady (popřípadě dalšími orgány podle zákona)⁹⁸ ustanovenými v rámci integrovaného záchranného systému pro příslušné území plány krizové připravenosti v návaznosti na krizové plány příslušného území (obce), a v rámci organizačních zabezpečení promítnou v nich krizová opatření k řešení možných krizových situací.

4) Za připravenost školy nebo školského zařízení na řešení krizových situací odpovídá ředitel, za připravenost ředitelů odpovídá okresní úřad v součinnosti se školským úřadem⁹⁹.

5) Plán krizové připravenosti školy nebo školského zařízení obsahuje zejména

1. stanovení režimu školy nebo školského zařízení zohledňujícího jednotlivé stupně krizových situací (úrovně ohrožení), případně i pro zajištění nepřetržitého provozu, pokud tuto péči nemohou v krizové situaci vykonávat rodiče nebo jiný zákonný zástupce; včetně kapacity školy nebo školského zařízení a vyjádřené počtem osob, které lze ve škole po dobu krizového stavu umístit, případně v rámci náhradních opatření i ubytovat; pro toto období připravit vnitřní předpis školy nebo školského zařízení obsahující organizační zabezpečení provozu v krizové situaci,

2. zajištění dozoru nebo dohledu nad osobami umístěnými ve škole mimo dobu vyučování v období krizové situace,

3. zajištění nezbytných materiálových zdrojů, energetických zdrojů a techniky - např. potravin, vody, hygienických potřeb, léků, potřeb pro nouzové ubytování, protipožární techniky, apod.

4. rozsah personálního zabezpečení provozu, seznámení příslušných osob, včetně osob zajišťujících dozor a osob k zajištění provozu školy nebo školského zařízení, s úkoly, které budou plnit, dotčenými právními předpisy, vnitřním předpisem školy nebo školského zařízení v krizové situaci a s případnou změnou náplně práce stávajících zaměstnanců,

5. podmínky pro dodržení hygienických a zdravotních předpisů a předpisů pro bezpečný provoz, pokud v návaznosti na krizovou situaci nebyly příslušným odpovědným orgánem povoleny mimořádné dočasné výjimky z těchto předpisů,

6. zabezpečení dočasné úpravy výchovně vzdělávacího procesu na škole v návaznosti na změny v provozu školy nebo školského zařízení,

g) kontaktní adresy a telefonní spojení (např. na nadřízený krizový štáb, zásobovací střediska apod.).

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

VĚCNÝ ZÁMĚR

Vyhláška

Ministerstva vnitra

ze dne.........................................2000,

kterou se stanoví zásady postupu při poskytování úkrytů

Ministerstva vnitra vydává podle § 58, odst. 2, zákona č. …/2000 Sb., o krizovém řízení a integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů (krizový zákon) k provedení § 10, odst. 3, písm. g) :

Vyhláška podrobněji upraví:

1. rozdělení území pro účely ukrytí z hlediska bezpečnostních rizik diferencovaně podle potencionálních ohrožení jednotlivých oblastí,

2. zásady zajišťování ochrany obyvatelstva ukrytím,

3. postup orgánů krizového řízení při zajišťování ochrany obyvatelstva ukrytím a při zpracování krizových plánů,

4. postup právnických osob a podnikajících fyzických osob při zajišťování ochrany svých zaměstnanců ukrytím a při zpracování plánů krizové připravenosti,

5. zásady pro přípravu a zpohotovení stálých úkrytů, jejich organizační, personální, technické a materiální zabezpečení,

6. zásady pro výběr vhodných prostorů využitelných pro zřízení improvizovaných úkrytů a postup při úpravě vytypovaných prostorů,

7. stanovení obsahu a formy dokumentace k ukrytí a souhrnných přehledů ukrytí.

- NÁVRH -

Vyhláška

Ministerstva vnitra České republiky

ze dne ................................... 2000,

kterou se stanoví

technické, provozní a organizační zabezpečení jednotného systému varování

a vyrozumění obyvatelstva, způsob poskytování tísňových informací

a požadavky na zařízení k varování a vyrozumění

Ministerstvo vnitra vydává podle § 58 odst. 2 zákona číslo ......../2000 Sb., o krizovém řízení a integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů (krizový zákon) k provedení § 10, odst.3, písm. e) :

ČÁST PRVNÍ

Z Á K L A D N Í U S T A N O V E N Í

§ 1

Předmět úpravy

1. Tato vyhláška stanoví organizační, technické a provozní zabezpečení varování a informování obyvatelstva o hrozícím nebo vzniklém nebezpečí a požadavky na zařízení k varování a vyrozumění obyvatelstva. Dále upravuje způsob poskytování tísňových informací.

§ 2

Působnost vyhlášky

(1) Orgány krizového řízení zabezpečují varování a vyrozumění obyvatelstva o hrozícím nebo vzniklém nebezpečí v rozsahu své působnosti.

(2) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby zabezpečují varování a informování svých zaměstnanců o hrozícím nebo nastalém nebezpečí v místech výkonu jejich pracovní činnosti.

(3) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby, jejichž podnikáním může vzniknout mimořádná událost (dále jen “provozovatel”) zabezpečují varování a informování obyvatelstva ohroženého touto mimořádnou událostí.

(4) Fyzické osoby po vyhlášení varovného signálu sledují informace související s tímto signálem a vykonávají činnosti ke své ochraně podle druhu a charakteru varovného signálu.

§ 3

Vymezení pojmů

Pro účely této vyhlášky se rozumí:

1. Varováním souhrn technických a organizačních opatření zabezpečujících včasné upozornění obyvatelstva na hrozící nebo nastalou mimořádnou událost, vyžadující realizaci opatření na ochranu obyvatelstva a majetku; zahrnuje zejména varovný signál, po jehož provedení je neprodleně realizováno prvotní a tísňové informování obyvatelstva.

2. Vyrozuměním souhrn technických a organizačních opatření zabezpečujících předávání informací o hrozící nebo nastalé mimořádné události orgánům krizového řízení, právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám určeným havarijním nebo krizovým plánem (dále jen “určené osoby”).

3. Prvotní informací informace obyvatelstvu o povaze nebezpečí.

4. Tísňovou informací distribuce informací, které slouží územním správním úřadům a orgánům samosprávy k informování obyvatelstva, popřípadě jeho vybraných cílových skupin o opatřeních a úkolech před vznikem mimořádné události, v době jejího vzniku a při jejím řešení, eliminaci následků a obnově původního stavu.

5. Zařízeními systému varování a vyrozumění telekomunikačnízařízení⁽¹⁾ vydávající stanovený varovný signál nebo předávající prvotní informaci a telekomunikační sítě⁽¹⁾, kterými se tyto signály a informace přenášejí s cílem upozornit obyvatelstvo na hrozící nebo nastalou mimořádnou událost a předat informaci o ní orgánům krizového řízení, právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám určeným havarijním nebo krizovým plánem.

6. Varovným signálem stanovený způsob upozornění obyvatelstva na hrozící nebo nastalou mimořádnou událost ve zvukové, slovní nebo optické podobě.

7. Jednotným systémem varování a vyrozumění souhrn zařízení systému varování a vyrozumění zřizovaných a provozovaných Ministerstvem vnitra; je tvořen vyrozumívacími centry, soustavou dálkového vyrozumění, soustavou místního vyrozumění, koncovými prvky varování a vyrozumění a zařízeními pro informování obyvatelstva.

8. Koncovým prvkem varování zařízení jednotného systému varování a vyrozumění schopné generovat stanovený varovný signál na základě lokálního spuštění nebo dálkového spuštění z vyrozumívacích center.

9. Vyrozumívacími centry (dále jen “VyC”) místa pro organizační, technické a provozní zabezpečení varování, vyrozumění a informování, která jsou umístěna na operačních a informačních střediscích záchranného sboru České republiky, pracovištích orgánů krizového řízení a pracovištích dalších subjektů, kterým vyplývá zabezpečení tohoto opatření ze zákona a zapojených do jednotného systému varování a vyrozumění.

10. Soustavou dálkového vyrozumění telekomunikační sítě⁽¹⁾, kterými se varovné signály a informace přenášejí mezi vyrozumívacími centry.

11. Soustavou místního vyrozumění soustava zařízení zabezpečujících selektivní ovládání koncových prvků varování a doplňkově i předávání krátkých textových sdělení na koncové prvky vyrozumění na základě požadavků zadávaných z vyrozumívacích center.

12. Koncovým prvkem vyrozumění zařízení zabezpečující předání informace určeným osobám.

13. Zařízením pro informování obyvatelstva všechna zařízení využívaná pro prvotní informování a informování o povaze hrozícího nebezpečí a způsobech ochrany v řečové nebo textové podobě.

14. Autonomním varovacím systémem je souhrn organizačních a technických opatření, vazeb mezi nimi a zařízení systému varování a vyrozumění zabezpečujících varování, vyrozumění a informování obyvatelstva na omezeném území, které zabezpečuje jiný subjekt než je Ministerstvo vnitra.

ČÁST DRUHÁ

Organizace varování a vyrozumění

§ 4

Vyrozumívací centra

(1) Varování, vyrozumění a informování obyvatelstva je realizováno z vyrozumívacích center. Jejich organizační členění je uvedeno v příloze 1.

(2) Vyrozumívací centra jsou organizována ve čtyřech technických úrovních:

1. Vyrozumívací centrum I. úrovně zabezpečuje varování a vyrozumění při mimořádných událostech souvisejících s bezprostředním ohrožením republiky, případně při takových událostech, které přesahují z hlediska ohrožení obyvatelstva spádové území vyrozumívacích center II. úrovně. Na VyC I. úrovně jsou napojena všechna VyC II. úrovně. VyC I. úrovně je komunikačně napojeno na státní informační systém, monitorovací systémy státní a mezinárodní úrovně. Zajišťuje koncepčně, investičně a organizačně rozvoj, provoz a údržbu jednotného systému varování a vyrozumění jako celku.

2. Vyrozumívací centrum II. úrovně zabezpečuje nepřetržitou pohotovost jednotného systému varování a vyrozumění na teritoriu spádových oblastí soustavy místního vyrozumění. Zajišťuje vlastní výstavbu, provoz a údržbu soustavy místního vyrozumění. Je komunikačně napojeno na orgány krizového řízení podílející se na řešení krizových situací a mimořádných událostí v dané spádové oblasti a na monitorovací systémy “provozovatelů” podle § 2, odst.3. Prostřednictvím VyC II. úrovně vstupují do příslušného regionálního systému místní soustavy vyrozumění vyrozumívací centra III. úrovně orgánů krizového řízení a vyrozumívací centra IV. úrovně “provozovatelů” podle § 2, odst.3, v důsledku jejichž činnosti může vzniknout mimořádná událost na teritoriu větším než je území jednoho okresu a dalších subjektů, které užívají jednotný systém varování a vyrozumění na základě konkrétních smluv a dohovorů.

3. Vyrozumívací centrum III. úrovně zabezpečuje varování a vyrozumění na území příslušného okresu. Prostřednictvím tohoto vyrozumívacího centra vstupují do příslušné soustavy místního vyrozumění územně příslušná vyrozumívací centra IV. úrovně “provozovatelů”, kteří mohou způsobit mimořádnou událost na území okresu a dalších subjektů podle konkrétních smluv a dohovorů ,

4. Vyrozumívací centrum IV. úrovně zabezpečuje varování a vyrozumění na území ohroženém mimořádnou událostí v důsledku činnosti “provozovatelů” uvedených v § 2, odst.3, nebo na území podle konkrétních smluv a dohovorů.

(3) Vyrozumívací centra I, II, III a IV úrovně jsou vybudována na pracovištích předurčených k řízení opatření při vzniku mimořádné události.

(4) Vyrozumívací centra I., II. a III. úrovně a vyrozumívací centra IV. úrovně u “provozovatelů” jsou pracoviště s nepřetržitým provozem.

(5) Vyrozumívací centra:

1. I., II. a III úrovně zřizuje orgán krizového řízení podle § 15, odst.1,2 a 3

2. IV. úrovně zřizuje příslušný subjekt na jehož pracovišti je vyrozumívací centrum umístěno

(6) Výstavbu a provoz vyrozumívacího centra zabezpečuje zřizovatel.

§ 5

Soustava dálkového vyrozumění

(1) Výstavbu a provoz dálkové soustavy po vyrozumívací centra III. úrovně zajišťuje Ministerstvo vnitra. Napojení vyrozumívacích center IV. úrovně do jednotného systému varování a vyrozumění zabezpečují jejich zřizovatelé.

§ 6

Místní soustava vyrozumění

(1) Místní soustava je technicky řešena s využitím systému selektivního radiového návěštění budovaného na regionálním principu.

(2) Systém selektivního radiového návěštění je základním technickým prostředkem výstavby jednotného systému varování a vyrozumění v okolí provozů nebezpečných sil.

(3) Systém selektivního radiového návěštění (dále jen “systém návěštění”) se skládá z:

a) infrastruktury tvořené:

1. základnovými radiovými stanicemi zajišťujícími pokrytí území radiovým signálem systému návěštění,

2. zadávacími terminály zajišťujícími vstup z vyrozumívacích center do systému návěštní pro zabezpečení aktivace koncových prvků varování a vyrozumění.

3. přenosových cest pro komunikaci mezi jednotlivými prvky systému návěštění,

4. přijímači pro ovládání koncových prvků varování,

5. koncovými prvky vyrozumění.

§ 7

Koncové prvky varování a vyrozumění

1. Do jednotného systému varování a vyrozumění lze připojovat pouze koncové prvky varování a vyrozumění stanovené Ministerstvem vnitra. Technické požadavky na zařízení a prvky připojované do tohoto systému jsou uvedeny v příloze této vyhlášky.

§ 8

Zařízení pro informování obyvatelstva

(1) Jako zařízení pro informování obyvatelstva využívat všech dostupných technických prostředků jako jsou hromadné informační prostředky, vysílání místních a kabelových rozhlasových a televizních stanic, místní rozhlasy a mobilní rozhlašovací prostředky, kterými je možné zajistit informování v souladu s §3, odst. 13.

ČÁST TŘETÍ

Požadavky na způsob varování

§ 9

Varovný signál

1. Hlavním způsobem varování obyvatelstva je varovný signál koncového prvku varování, jehož tvar a význam je obsažen v příloze této vyhlášky.

(2) Koncovým prvkem varování může být:

1. elektrická motorová siréna,

2. elektronická siréna,

3. jiné zařízení schopné generovat stanovený varovný signál.

§ 10

Pokrytí území varovným signálem

(1) Varovným signálem generovaným koncovým prvkem varování se zabezpečuje pokrytí území České republiky, zejména :

1. obcí a jejích částí s počtem nad 500 obyvatel,

2. zóny havarijního plánování jaderného zařízení a na území s možnými smrtelnými důsledky mimořádné události, včetně území ohrožených ničivými účinky vody při záplavách v místech trvale nebo přechodně obývaných skupinou, kterou tvoří více než 50 osob,

3. povodí ohroženém účinky průlomových vln vodohospodářských děl zařazených do kategorie I. II, III v obcích s počtem obyvatel nad 200,

4. uzemí s možnými zraňujícími důsledky mimořádné události v místech s počtem obyvatel nad 200,

5. další zájmová místa na základě krizových plánů.

(2) Spolehlivou účinností varovného signálu se rozumí schopnost zaregistrovat sluchem nebo zrakem varovný signál.

(3) Varovný signál v akustické podobě musí na celém zabezpečovaném území splňovat následující kritéria ⁽²⁾:

1. absolutně nejmenší hladina zvuku: 65dBA,

2. absolutně nejmenší hladina zvuku ve spícím režimu: 75 dBA,

3. slyšitelnost zvuku varovného signálu nad hlukem pozadí: 6 dBA až 20 dBA,

4. maximální hladina zvuku varovného signálu: 120 dBA.

(4) V extrémně hlučných místech se spolehlivá slyšitelnost nepožaduje. K varování se zřizují optická návěští, transparenty a jiné doplňkové prostředky.

(5) Koncové prvky varování se rozmísťují tak, aby šíření varovných signálů bylo co nejefektivnější a pokrylo v předepsané úrovni co největší plochu.

(6) V případě, že je možné v mezích stanovené spolehlivé účinnosti varovného signálu pokrýt z jednoho místa několik obcí, buduje se koncový prvek varování jen v jedné, z hlediska šíření signálu, nejvýhodněji položené obci, případně i na vhodném místě mimo obec.

(7) V případě použití koncových prvků varování pro informování obyvatelstva se tyto rozmísťují s přihlédnutím na dosažení srozumitelnosti řeči v celé oblasti pokrytí větší a nebo rovné 0,7 na jednotné stupnici srozumitelnosti CIS.⁽²⁾

(8) Autonomní systém varování a vyrozumění musí z hlediska spolehlivé účinnosti a srozumitelnosti splňovat kritéria stanovená pro koncové prvky varování jednotného systému varování a vyrozumění.

§ 11

Ověřování provozuschopnosti

1. Orgány zajišťující výstavbu a provoz systému varování a vyrozumění zabezpečí minimálně jednou v roce komplexní ověření jeho provozuschopnosti.

2. Na území, na kterém se plánuje uskutečnit přezkoušení systému varování a vyrozumění spojené s akustickým přezkoušením koncových prvků varování zabezpečí provozovatel přezkušovaného systému informování Ministerstva vnitra a obyvatelstva o této skutečnosti s dostatečným předstihem, minimálně však 48 hodin před jeho uskutečněním. Informace o přezkoušení systému musí obsahovat údaje o časovém průběhu a způsobu jeho provedení.

3. Systém varování a vyrozumění a samostatné koncové prvky varování se nesmí akusticky přezkušovat:

4. v době od 18:00 do 08:00 hodin,

5. způsobem, při kterém by mohla nastat záměna se skutečným varováním.

(4) Technické přezkoušení varovacího systému a koncových prvků varování lze provádět bez informování dle § 11 odstavce 2 pouze v případě, kdy bude k přezkoušení použit:

1. u elektrických motorových sirén zkušební signál, při kterém se motor sirény zapne na maximálně 2,5 sekundy,

2. u elektronických sirén a ostatních koncových prvků varování tichý test jednotlivých komponent zařízení.

ČÁST ČTVRTÁ

Odpovědnost a působnost K VAROVÁNÍ

§ 12

Odpovědnost za technické zabezpečení varování

1. Za technické zabezpečení varování obyvatelstva na území ohroženém mimořádnou událostí v důsledku činnosti provozovatele odpovídá tento provozovatel. Způsob a rozsah zabezpečení ohroženého území vně objektu provozovatele je definován v § 9 a 10 této vyhlášky.

2. Za varování osob v objektech právnických osob a podnikajících fyzických osob odpovídá příslušná právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba.

3. Provozovatel a obec umožní využití svých koncových prvků varování případně autonomního varovacího systému pro účely varování za situací souvisejících se vznikem a průběhem válečného stavu a při jiných mimořádných událostech jejich připojením do jednotného systému varování a vyrozumění.

4. Na ostatním území odpovídá za technické zabezpečení varování Ministerstvo vnitra

§ 13

Varovací systém České republiky

(1) Jednotný systém varování a vyrozumění spolu s provozovanými autonomními systémy varování a vyrozumění tvoří varovací systém České republiky.

§ 14

Odpovědnost za aktivaci varování

1. V případě vzniku situace vyžadující varování obyvatelstva v jedné obci aktivuje varování příslušný obecní úřad místním ovládáním a všemi dostupnými technickými prostředky doplní varovný signál informací o povaze nebezpečí a způsobu ochrany. Použití koncových prvků varování v obci ohlásí na vyrozumívací centrum III. úrovně.

2. V případě vzniku situace vyžadující varování obyvatelstva ve více obcích nebo na celém území okresu aktivuje varování na základě rozhodnutí přednosty okresního úřadu nebo při nebezpečí z prodlení na základě oznámení stálá služba na vyrozumívacím centru III. nebo IV. úrovně příslušného okresu. O nastalé situaci vyrozumí určené osoby cestou koncových prvků vyrozumění a dalšími spojovacími prostředky. Obyvatelstvo informuje pomocí sdělovacích prostředků ³⁾a dalších dostupných prostředků na základě uzavřených smluv a dohod, případně prostřednictvím vyrozumívacího centra II. úrovně.

3. V případě situace vyžadující varování obyvatelstva v zóně havarijního plánování jaderného zařízení je varování aktivováno v souladu se zákonem ⁴⁾ .

4. V případě situace vyžadující varování obyvatelstva na území ohroženém mimořádnou událostí vzniklou činností provozovatele zabezpečí tento varování obyvatelstva svým autonomním systémem a informování dostupnými prostředky. Neprodleně vyrozumí územně příslušný orgán krizového řízení uvedený v § 15 této vyhlášky.

5. Do doby vybudování autonomního varovacího systému vyžádá provozovatel varování obyvatelstva na ohroženém území a jeho doplnění informací pro obyvatelstvo cestou České televize a Českého rozhlasu u příslušného vyrozumívacího centra II. nebo III. úrovně podle konkrétních smluv a dohovorů.

6. V případě situace vyžadující varování obyvatelstva ve více okresech aktivuje varovací systém a obyvatelstvo informuje na příslušném spádovém území vyrozumívací centrum II. úrovně na základě požadavku okresního úřadu, krajského úřadu, případně jiného zákonem stanoveného orgánu.

7. Při mimořádných událostech souvisejících s bezprostředním ohrožením republiky, případně při takových událostech, které přesahují z hlediska ohrožení obyvatelstva spádové území vyrozumívacích center II. úrovně, zabezpečuje varování a vyrozumění vyrozumívací centrum I. úrovně.

8. V případě neplánované akustické aktivace koncových prvků varování zabezpečí městské a obecní úřady, okresní úřady, vyrozumívací centra všech úrovní a “provozovatelé” vzájemnou informovanost o této aktivaci.. Městské a obecní úřady zajistí neprodlené informování obyvatelstva dostupnými prostředky (např. ve vysílání místní rozhlasové stanice, místním rozhlasem apod.). Ministerstvo vnitra neprodleně po obdržení zprávy o neplánované aktivaci poplachových sirén vyrozumí určené osoby cestou koncových prvků vyrozumění a v závislosti na rozsahu neplánované aktivace sirén rozhodne o zabezpečení informování obyvatelstva cestou České televize nebo Českého rozhlasu.

§ 15

Působnost orgánů krizového řízení a “provozovatelů” zodpovědných za oblast varování

(1) Ministerstvo vnitra :

1. zajišťuje rozvoj, výstavbu, provoz a údržbu jednotného systému varování a vyrozumění,

2. vyhlašuje varovné signály pro obyvatelstvo v celostátní působnosti,

3. zabezpečuje vstup do celostátního vysílání Českého rozhlasu a České televize, včetně využití teletextu,

4. zabezpečuje funkci styčného místa pro varování a vyrozumění se zahraničím,

5. provádí centrální správu databáze koncových prvků systému selektivního radiového návěštění.

(2) Krajský úřad :

1. zabezpečuje realizaci a kontrolu výstavby, provoz a údržbu územně příslušných systémů selektivního radiového návěštění,

2. vyhlašuje varovné signály pro obyvatelstvo při situacích přesahujících území jednoho okresu,

3. zabezpečuje smluvně a technicky vstup do veřejných sdělovacích a rozhlašovacích prostředků s krajskou nebo regionální působností, především vysílání Českého rozhlasu a České televize,

4. plní funkce styčného místa při vzniku mimořádné události v oblasti varování se sousedními zeměmi v rámci regionální součinnosti,

5. zabezpečuje vyrozumění v kraji,

6. informuje okresní úřady a provozovatele o aktuálních stavech systému návěštění, o prováděných kontrolách a údržbě s cílem umožnit jmenovaným účast na kontrole provozuschopnosti a údržby, včetně provozní kontroly,

7. zabezpečuje správu databáze systému návěštění pro příslušné spádové území, včetně aktualizace přijímačů podle požadavků okresních úřadů a “provozovatelů”.

(3) Okresní úřad :

1. podílí se na ověřování provozuschopnosti prvků varování a vyrozumění a výsledky předává územně příslušnému krajskému úřadu,

2. zabezpečuje výstavbu, provoz a údržbu vyrozumívacích center III. a IV. úrovně na území okresu v souladu s odbornými pokyny krajského úřadu,

3. uplatňuje u územně příslušného krajského úřadu požadavky na aktualizaci databáze přijímačů a zajišťuje aktuálnost databází uživatelů, skupin a událostí vyrozumívacích center III. a IV. úrovně v okrese,

4. zabezpečuje vyhlášení varovných signálů pro obyvatelstvo na území okresu, které nevyhlásí vyrozumívací centrum I. nebo II. úrovně a nebo touto činností pověří subjekt s nepřetržitou službou,

5. zabezpečuje vyrozumění v okrese,

6. zabezpečuje provozní kontroly z vyrozumívacího centra III. úrovně,

7. podílí se podle pokynů příslušného krajského úřadu na kontrolách údržby prvků varování a vyrozumění,

8. zabezpečuje smluvně a technicky vstup do veřejných sdělovacích a rozhlašovacích prostředků s okresní působností, případně působností na území několika okresů.

(4) Obecní úřad :

1. podílí se na výstavbě a ověřování provozuschopnosti prvků varování a vyrozumění a provádí provozní kontroly v intervalech a způsobem stanoveným orgánem podle § 15 odst. 3,

2. vyhlašuje varovné signály v okruhu své působnosti,

3. uplatňuje na okresním vyrozumívacím centru III. úrovně požadavky na varování a vyrozumění v okruhu své působnosti,

4. informuje obyvatelstvo v okruhu své působnosti,

(5) Provozovatel :

1. podílí se na kontrole provozuschopnosti prvků zařazených do jednotného systému varování a vyrozumění,

2. zabezpečuje provozuschopnost dálkové soustavy vyrozumění k nadřízeným vyrozumívacím centrům,

3. zabezpečuje varování obyvatelstva na území ohroženém mimořádnou událostí jednotným systémem varování a vyrozumění, případně prostřednictvím svého autonomního varovacího systému,

4. zabezpečuje vyrozumění podle “krizového zákona” a zvláštního zákona⁴⁾

5. uplatňuje u krajského úřadu nebo cestou příslušného okresního úřadu požadavky na aktualizaci databáze koncových prvků varování a vyrozumění napojených na ovládání prostřednictvím systému návěštění.

ČÁST PÁTÁ

POSKYTOVÁNÍ TÍSŇOVÝCH INFORMACÍ

§ 16

Odpovědnost

(1) Cílem poskytování tísňových informací je zajistit včasnou a úplnou informovanost obyvatelstva o současné a očekávané situaci a jejím pravděpodobném vývoji, dále usměrnit jeho činnost v provádění přípravných, záchranných a likvidačních prací a organizaci materiální a humanitární pomoci a zabránit případné živelnosti a panice v postižených územích.

(2) Za poskytování tísňových informací obyvatelstvu jsou odpovědné příslušné územní správní úřady a orgány samosprávy.

§ 17

Předávání tísňových informace

1. Varovný signál se po jeho ukončení neprodleně doplňuje prvotní informací a následně tísňovou informací.

2. Využití hromadných informačních prostředků se uskutečňuje ze zákona nebo na smluvním základě.

3. Výběr prostředků, volba metod, forem a způsoby spolupráce s jednotlivými typy hromadných informačních prostředků se stanoví předem a jsou součástí krizového plánu.

4. Pro zvýšení účinnosti předávání prvotních a tísňových informací lze využívat souběžně i jiné formy sdělování, jsou-li v příslušné lokalitě k dispozici.

ČÁST ŠESTÁ

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 18

Výdaje na varování

1. Výdaje na zabezpečení realizace varování a vyrozumění včetně výdajů na jejich přípravu jsou výdaji státního rozpočtu, rozpočtů územních správních úřadů, obcí a výdaji právnických a podnikajících fyzických osob.

2. V případě právnických osob a podnikajících fyzických osob se tyto výdaje považují za výdaje vynaložené na civilní ochranu.

§ 19

Připojení zařízení

1. Zařízení pro varování a vyrozumění, která se připojují do jednotného systému varování a vyrozumění jsou zařízeními, jejichž připojení do tohoto systému podléhá povolení jeho zřizovatele.

2. Rozhodujícím kritériem pro udělení povolení pro připojení zařízení pro varování a vyrozumění do jednotného systému varování a vyrozumění je splnění závazných předpisů stanovených Ministerstvem vnitra.

§ 20

Závěrečná ustanovení

1. Jednotného systému varování a vyrozumění mohou využívat orgány uvedené v § 15, odst. 3 a 4 pro svolání dobrovolných hasičských sborů. Tvar signálu “Požární poplach” je pro tento účel stanoven Ministerstvem vnitra ve věstníku vlády ČR.

§ 21

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vydání.

¹⁾ Zákon č. 110/1964 Sb. o telekomunikacích ve znění pozdějších předpisů

²⁾ ČSN EN 60849 nouzové zvukové systémy

³⁾ Zákon č. 468/1994 Sb. o rozhlasovém a televizním vysílání

⁴⁾ Zákon č. 18/1997 Sb.