Ustanovením se vymezuje základní okruh otázek, které charakterizují hlavní obsah navrhované právní úpravy. Předmět úpravy vychází z § 3 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, podle něhož jsou státní orgány, územní samosprávné celky a právnické a fyzické osoby povinny se podílet na zajišťování bezpečnosti České republiky.

Návrhem zákona se upravuje oblast specifické problematiky, která je v právním řádu zatím neznámá a proto je potřebné u nově zavedených pojmů vymezit jejich obsah.

Krizová situace je definována výčtem krizových stavů, které mohou být (podle intenzity a původu působících negativních faktorů) vyhlášeny k jejímu řešení. Hodnocení intenzity těchto faktorů je věcí individuálního posuzování, zejména s ohledem na rozsah zasaženého nebo ohroženého teritoria a charakter ohrožení. Proto v následné úpravě se pojem vyskytuje v kontextu dalších souvislostí.

Obecně lze charakterizovat, že mimořádnou událost lze řešit standardním způsobem. Krizová situace nastává tehdy, kdy standardní způsoby vyplývající z působnosti řešitelů již nepostačují a mimořádná událost přerůstá v krizovou situaci. V souvislosti s vyhlášením tzv. krizových stavů lze využít mimořádné prostředky k řešení krizové situace. Existuje tedy vzájemná podmíněnost mezi krizovou situací a krizovými stavy, spočívající v tom, že krizová situace nastává tehdy, kdy k řešení vzniklého ohrožení je nezbytné vyhlásit některý z krizových stavů.

V souvislosti v přijetím České republiky do NATO se u nás začal používat pojem civilní nouzové plánování, který doposud není obsažen v žádné normě českého právního řádu. Vzhledem k tomu, že v zemích Aliance je tento pojem běžně užíván, je vhodné jej v českém překladu převzít a definovat jeho obsah tak, jak je chápán v NATO.

Pracovní povinnost se chápe jako povinnost fyzických osob vykonávat v určeném místě určené práce v souladu s potřebami řešení krizové situace.

Za věcné prostředky pro účely řešení krizových situací se považují movité a nemovité věci. Za movité věci se považují též všechny druhy vyrobené nebo zachycené přírodní energie. Věcí podle občanského práva je i zvířectvo a ptactvo, pokud je ovladatelné a užitečné, tj., slouží-li potřebám lidí. Pro zabezpečení některých úkolů bude nutno využít i řady služeb. Proto se za věcný prostředek považují i služby, kterými se rozumí poskytování oprav a údržby věcí, přeprava osob a zboží, popřípadě též jiné práce a výkony, které lze požadovat v zájmu řešení krizové situace.

V zákoně se zavádí nový institut ”stav nebezpečí”, což je krizový stav, který může být za stanovených podmínek vyhlášen pro území kraje, popřípadě okresu. Vyhlásit stav nebezpečí by byli oprávnění nejvyšší představitelé státní správy na daném teritoriu (dle § 28, odst. 2 jde i u krajů o působnost ve státní správě) tedy předseda zastupitelstva kraje nebo přednosta okresního úřadu. Stavem nebezpečí je nahrazen dosavadní ”stav ohrožení” zavedený zákonem č. 425/1990 Sb.

Tak jako vláda disponuje oprávněními k řešení krizové situace při vyhlášení nouzového stavu, je nutné, aby obdobnými oprávněními disponoval i předseda zastupitelstva kraje nebo přednosta okresního úřadu při řešení krizové situace na daném teritoriu. Z praxe je patrné, že naprostá většina krizových situací vzniká a současně je řešitelná na určitém teritoriu, aniž by do jejich řešení musela zasahovat vláda. Příslušné teritoriální orgány krizového řízení však musí být oprávněny přijmout taková opatření, která jim řešení krizové situace umožní. Tato oprávnění jsou spojena s vyhlášením krizového stavu. Vláda je zmocněna vyhlásit nouzový stav na základě ústavního zákona č. 110/1998 Sb., předsedovi zastupitelstva kraje a přednostovi okresního úřadu zakládá zmocnění vyhlásit stav nebezpečí tento zákon. Při přijímání krizových opatření předsedou zastupitelstva kraje může docházet k omezování některých základních práv a svobod. Proto zákon taxativně vymezuje která práva a za jakých podmínek mohou být takto omezena.

Navrhovaná úprava umožňuje vládě zrušit stav nebezpečí vyhlášený předsedou zastupitelstva kraje nebo přednostou okresního úřadu, pokud jimi vyhlášená krizová opatření nejsou přiměřená vzniklé krizové situaci. Toto opatření je velmi důležité, protože by mělo zabránit nadměrnému zásahu do základních práv a svobod, není-li to nezbytné.

Oprávnění vlády jsou stanovena tak, aby vládě umožnila vytvářet podmínky pro připravenost České republiky na řešení krizových situací a rozhodovat o užití krizových opatření. Uvedený výčet oprávnění a úkolů je adekvátní nejvyššímu postavení vlády a její odpovědnosti v systému orgánů krizového řízení.

V tomto paragrafu jsou obecně upraveny otázky přípravy na krizové situace, zatímco v následujících ustanoveních je působnost vlády již konkretizována při nouzovém stavu a stavu ohrožení státu.

Rozdělení působnosti v zákoně je založeno na zásadě, že každé ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad (dále jen ”ministerstvo”) je povinno se připravovat na krizové situace, které mohou nastat v oblasti spadající do jeho působnosti. V takových případech příslušné ministerstvo koordinuje přípravu, tj. především určení postupu při řešení krizových situací, který je obsažen v krizovém plánu, pokud při řešení dané krizové situace je nutná součinnost dalších ministerstev. Jestliže koordinující role ministerstva nevyplývá přímo z tzv. kompetenčního zákona, je určován koordinující ústřední správní úřad rozhodnutím vlády.

Řešení všech vzniklých krizových situací spadajících do působnosti vlády by se v souladu s usnesením vlády č. 33 z 11. ledna 1999 uskutečňovalo v rámci Ústředního krizového štábu (Ústřední krizový štáb vznikl přejmenováním Mezirezortního krizového štábu).

Potřebné účinnosti krizových opatření, zejména při provádění záchranných a likvidačních prací, lze dosáhnout při krizových situacích zpravidla jen na úkor dočasného zásahu do základních práv a svobod některých občanů. Takový zásah je v některých případech v návrhu zákona předpokládán. Tato úprava vyplývá z toho, že je preferován zájem na ochranu života, zdraví a majetku před zájmem nepřipustit ani dočasné omezení některých základních práv a svobod garantovaných Listinou základních práv a svobod, např. svobody pobytu a pohybu, vlastnické právo apod.

Potřebnost úpravy uvedené v tomto ustanovení vyplývá z Čl. 6 odst. 1 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., kde se předpokládá, že ve zvláštním zákoně bude vymezeno, která práva a v jakém rozsahu se v souladu s Listinou základních práv a svobod omezují a které povinnosti a v jakém rozsahu se ukládají. K uvedenému důvodu je třeba ale dále dodat, že v tomto případě by ustanovení § 5 bylo využíváno pouze pro účely nouzového stavu vyhlašovaného vládou při zvlášť závažných situacích. Obdobná úprava menšího rozsahu je provedena v oddílu 4 a 5 při častěji předpokládaném krizovém stavu – tj. stavu nebezpečí vyhlašovaném na území kraje nebo okresu.

Omezení základních práv a svobod se upravuje v návrhu zákona pouze v těch případech, kdy Listina základních práv a svobod explicitně připouští omezení těchto práv a svobod zákonem. Navrhovaný zákon se bude vztahovat po neurčitou dobu na neurčitý okruh nekonkrétních případů. Z těchto standardních legislativních principů lze odvodit, že i v případě tohoto zákona nelze předem precizovat podmínky vymezující konkrétní oprávnění vyhlašovatele krizového stavu při budoucí krizové situaci vzniklé vlivem mimořádné události neznámé povahy, rozsahu, průběhu a dalších rozhodujících okolností. Tyto okolnosti řeší obdobným způsobem i ostatní demokratické státy v EU a NATO.

Nouzový stav je krizovým stavem vyhlašovaným vládou na základě vzniku krizové situace, která nesouvisí s obranou státu, tj. kdy důvodem vzniku této situace jsou jiné než vojenské příčiny. Půjde tedy o krizovou situaci v celostátním měřítku, kterou nelze řešit vyhlášením stavu nebezpečí v rámci okresu či kraje. K účinnému řešení takové mimořádně závažné krizové situace je potřebné použít odpovídající mimořádné prostředky a k jejich použití jsou vládě svěřeny zvláštní pravomoci uvedené v odst. 1 a 2.

Povaha uvedených oprávnění vlády k vyhlášení krizových opatření, tentokrát v době trvání dalšího krizového stavu, tj. stavu ohrožení státu, vychází z předpokládané specifičnosti situace. Z tohoto důvodu jsou uvedená opatření obsahově orientována k řešení krizové situace vyššího stupně ohrožení bezpečnosti České republiky. Přitom stav ohrožení státu je nejvyšším krizovým stavem pro krizové situace, které nesouvisí s obranou státu. Zároveň však může být vyhlášen i při krizových situacích souvisejících s obranou státu, jako předstupeň válečného stavu.

Vzhledem ke gradaci krizových stavů, počínaje nouzovým stavem, se předpokládá, že krizová opatření vyhlašovaná při stavu ohrožení státu a válečném stavu budou v sobě zpravidla již obsahovat krizová opatření vyhlašovaná za nouzového stavu, pokud nepůjde o případ, kdy nouzový stav byl již předtím vyhlášen.

Krizová opatření je třeba vyhlásit současně s vyhlášením příslušného krizového stavu, proto i způsob vyhlášení je stejný, tj. způsob uvedený v čl. 12 ústavního zákona č. 110/1998 Sb. To platí i pro zrušování účinnosti stanovených krizových opatření.

V návrhu zákona se upravují působnosti všech ministerstev jak společně v obecném pojetí, což je konkrétní případ tohoto ustanovení, tak se dále vymezují další ”krizové” působnosti některým konkrétním ministerstvům, např. Ministerstvu vnitra.

Ministerstva uvedená v tomto zákoně mají v systému orgánů krizového řízení zvláštní postavení, vyplývající zejména z jejich působnosti vymezené zvláštními zákony a z tohoto důvodu je potřebné v navrhovaném zákoně konkretizovat působnost těchto ministerstev i v oblasti krizového řízení. Tato působnost zpravidla spočívá v koordinační funkci pro určité krizové situace. Vzhledem k tomu, že se jedná o specifickou působnost týkající se pouze přípravy a řešení mimořádných událostí a krizových situací, nejde o nepřímou novelu zákona ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČR, který upravuje jejich všeobecné kompetence (kompetenční zákon).

Předpokládá se, že každé ministerstvo, aby dosáhlo stavu připravenosti k řešení krizových situací, musí rozpracovat povinnosti a úkoly uvedené v odst. 1 do podmínek vlastní působnosti vymezené zákony, zejména tzv. kompetenčním zákonem. K dosažení jednotného postupu při zpracování potřebné dokumentace, především krizového plánu a při dalších odborných činnostech se předpokládá vydat prováděcí právní předpisy.

Koordinační funkce Ministerstva vnitra v systému krizového řízení zaváděná navrhovaným zákonem se projevuje i v obsahu některých povinností ukládaných jiným ministerstvům v odst. 1. Jde o případy, kdy plnění těchto povinností je z části vázáno na spoluúčast Ministerstva vnitra, např. vyžadování a předávání potřebných podkladů spojených s přípravou na krizové situace prostřednictvím Ministerstva vnitra. Podmíněnost účasti Ministerstva vnitra vychází z negativních zkušeností z minulé doby, kdy se na okresní úřady živelně obracela řada úřadů a orgánů, mnohdy z rozporuplnými a duplicitními požadavky. Účelem této dílčí úpravy je tedy stanovit předepsaný postup s cílem minimalizovat zmíněné záporné jevy, které v minulosti komplikovaly činnost okresním úřadům při provádění opatření za stavu ohrožení vyhlašovaného podle zákona č. 425/1990 Sb. Ostatně potřeba stanovit koordinační pravidla v těchto vztahových otázkách je podložena zejména zájmem okresních úřadů.

V odst. 2 je navrhovaná úprava konkrétnější a instruktivnější. Nadále se předpokládá, že každé ministerstvo bude vyvíjet činnost v rozsahu své působnosti vymezené zvláštními právními předpisy.

V odstavci 3 je obsaženo zmocnění ke zpracování prováděcích právních předpisů k úpravě specifických oblastí činnosti v rámci přípravy na krizové situace a jejich řešení. Jedná se např. O stavby civilní ochrany, s nimiž je třeba podle Dodatkového protokolu k Ženevským úmluvám disponovat, ale také o zajištění péče o děti a mládež v předškolních a školských zařízeních v době, kdy tuto péči nebudou moci vykonávat jejich rodiče postiženi důsledky krizové situace nebo při jejich nepřetržitém zapojení do řešení krizové situace. Prováděcí právní předpisy podle tohoto odstavce budou zpracovávat ministerstva uvedená v § 58.

Ministerstvu vnitra, jako ústřednímu správnímu úřadu odpovědnému za ochranu obyvatelstva a koordinaci přípravy a řešení krizových situací, které nesouvisí s obranou státu, se stanoví odpovědnost za sjednocení a koordinaci krizového řízení a plánování.

Navrhovaná koordinační a kontrolní funkce Ministerstva vnitra vychází ze stávajících předpisů upravujících oblasti, které náleží do působnosti Ministerstva vnitra. V oblasti civilního nouzového plánování byla koordinační role Ministerstvu vnitra předběžně určena vládou v dubnu 1998.

V návrhu zákona je také zapracována působnost Ministerstva vnitra pro oblast civilní ochrany v návaznosti na usnesení vlády č. 53/1999, o harmonogramu pro zabezpečení převodu výkonu státní správy ve věcech civilní ochrany z působnosti Ministerstva obrany do působnosti Ministerstva vnitra.

Příčinou vzniku některých krizových situací může být i epidemie mimořádně velkého rozsahu anebo taková epidemie může vzniknout v příčinné souvislosti s mimořádnou událostí jako druhotný jev. Ministerstvo zdravotnictví se proto opravňuje tímto zákonem k použití potřebných zdravotnických opatření. Vzhledem ke skutečnosti, že zdravotnická záchranná služba náleží do základních složek integrovaného záchranného systému, je tedy profesionálním a permanentně fungujícím orgánem při řešení mimořádných událostí a krizových situací, je vytvořen předpoklad, že Ministerstvo zdravotnictví bude včas a kvalifikovaně informováno o vývoji zdravotní situace v postižených oblastech a tudíž bude moci reagovat vyhlášením příslušných opatření.

V tomto ustanovení jsou Ministerstvu dopravy a spojů zakládány především pravomoci provedení, resp. nařízení nezbytných krizových opatření. Hlavním důvodem k založení těchto oprávnění je potřeba vytvořit podmínky pro zachování funkčnosti dopravního spojení i v průběhu krizových situací, protože bez možnosti spojení nelze realizovat krizové řízení, provádění záchranných a likvidačních prací, poskytování materiální a jiné pomoci apod.

Předpokládá se, že potřebné uložení povinností nebo nezbytných omezení bude realizováno jen dočasně a v nezbytné míře tak, aby do svobody ekonomického rozhodování omezovaných subjektů bylo zasahováno co nejméně. V době krizových situací se předpokládá, že v případě potřeby se podnikatelům v oblasti dopravy nařídí povinnost plnit určené dopravní výkony ve veřejném zájmu. Dopravními výkony se rozumí přeprava osob, zboží, překládka, dovoz a odvoz stavebního materiálu a podobně.

Ministerstvo dopravy a spojů je provozovatelem neveřejného elektronického systému pro preventivní a záchranná opatření v oblasti mobilních zdrojů nebezpečí v dopravě (informační systém DOK). Tento informační systém je určen jen pro okresní úřady, orgány hygienické služby, hasičské a záchranné služby a podobně. Informační systém DOK se navrhuje začlenit jako podpůrný elektronický systém pro složky integrovaného záchranného systému. Za účelem doplňování potřebných informací je potřebné uložit povinnost správním úřadům a dopravcům poskytovat nezbytné údaje o dopravě těchto nebezpečných věcí pro evidenční účely informačního systému DOK. Bližší podrobnosti v této oblasti se předpokládá upravit prováděcím právním předpisem.

Specifické postavení v oblasti měnové politiky a bankovnictví zaujímá Česká národní banka, která jednak připravuje opatření v této oblasti při vzniku jakékoliv krizové situace, jednak připravuje opatření pro případ vzniku krizové situace přímo v této oblasti.

Důvodnost uvedení kraje v systému orgánů krizového řízení včetně podmíněnosti navrhované úpravy o krajských úřadech, působnosti předsedů zastupitelstev krajů a ředitelů krajských úřadů byla již uvedena v obecné části důvodové zprávy.

Při uvedení kraje v návrhu zákona se vycházelo z ústavního zákona č. 347/1997 Sb., o zřízení vyšších územních samosprávných celků. Navrhované začlenění kraje do systému krizového řízení jako subjektu, který bude disponovat vlastním rozpočtem, organizačními a materiálními zdroji k řešení mimořádných událostí, popřípadě krizových situací na svém teritoriu vychází z předpokladu, že půjde o relativně samostatný celek. Ačkoliv otázka působnosti budoucích vyšších územních samosprávných celků není dosud rovněž upravena, vychází se ze skutečnosti, že oblast krizového řízení je výkonem státní správy (viz § 28, odstavec 2).

Za účelem dosažení potřebné jednotnosti v rozsahu a kvalitě činností všech krajských úřadů se v odst. 2 až 4 vymezuje konkrétní působnost úřadu jako instituce při provádění činností zaměřených na přípravu k řešení krizových situací.

Stanovené oprávnění krajského úřadu k vyžadování, shromažďování a evidování údajů nezbytných pro zpracování krizových plánů je založeno na potřebě znalosti těchto údajů a jejich využití při zpracování krizových plánů, což vytváří základní podmínky funkčnosti těchto dokumentů. Potřeba této úpravy byla vyvolána negativními zkušenostmi přednostů okresních úřadů při získávání zmíněných údajů za účelem zpracovávání dosavadních havarijních plánů.

Znění tohoto ustanovení navazuje na úpravu § 14 dalším výčtem činností krajského úřadu s tím rozdílem, že tentokrát jde o krizová opatření situovaná již do doby krizové situace, kdy je předsedou zastupitelstva kraje vyhlášen stav nebezpečí podle § 17.

Úprava těchto ustanovení se vztahuje přímo k vedoucímu funkcionáři kraje, kterému jsou v rámci výkonu státní správy zakládány významné pravomoci pro případ řešení krizové situace. Svěření uvedených oprávnění předsedovi zastupitelstva kraje vychází ze zájmu, aby o krizových opatřeních rozhodovala jedna fyzická osoba, která bude současně konkrétním nositelem odpovědnosti za vydaná rozhodnutí. Dále se vycházelo z předpokladu, že předseda zastupitelstva kraje bude mít optimální podmínky pro vydávání potřebných opatření. Tato úprava je ve shodě s návrhem zákona o krajích (krajské zřízení).

Obsah těchto ustanovení je částečně analogický s úpravou působnosti vlády, kraje, krajského úřadu a předsedy zastupitelstva kraje uvedenou v předcházejících ustanoveních navrhovaného zákona. Znění obou ustanovení byla zpracována převážně podle návrhu některých okresních úřadů, které spolupracovaly při přípravě návrhu věcného záměru zákona o krizovém řízení a tohoto návrhu zákona. V navrhované úpravě jsou dále aplikovány praktické poznatky a zkušenosti z rozsáhlých povodní v roce 1997, které byly mj. i podnětem k návrhu znění odst. 6 § 21 a odst. 3 § 24. Tyto odstavce obsahují úpravy pro výjimečné případy, pokud by nastaly situace předvídané zákonem.

Těmito ustanoveními se nahrazuje dosavadní působnost okresních úřadů, stanovená jim v § 5 odst. 2, 3, 4 a 5 a § 15 odst. 1 písm. e) a odst. 2 zákona č. 425/1990 Sb., což je předmětem novely uvedeného zákona o okresních úřadech obsažené v části druhé návrhu zákona.

Obec, jako jeden z orgánů krizového řízení, musí mít v návrhu zákona upravenou působnost zásadně stejně jako ostatní orgány zařazené v systému krizového řízení. Působnost obce ve věcech krizového řízení je obdobně jako u krajského úřadu výkonem státní správy, což je uvedeno v § 28, odst. 2.

Při vymezování jednotlivých oprávnění a povinností obce, obecního úřadu a starosty obce se vycházelo z povahy obce jako samosprávného subjektu. Ale vzhledem k nutnosti zabezpečit vytvoření nezbytných podmínek u obce a ve vztahu k obci, které by byly přibližně shodné a navazující na systém krizového řízení, byly základní povinnosti obce vloženy do rámce výkonu státní správy.

Všechna konkrétní oprávnění i povinnosti jsou vztaženy na obec a některé orgány obce s ohledem na skutečnost, že Ústava České republiky ve svém článku 105 umožňuje svěřit výkon státní správy orgánům samosprávy.

Povinnost stanovená v § 23 vychází z potřeby konkretizace obecně přijatých krizových opatření do podmínek obce. Obec přitom musí respektovat krizová opatření stanovená vyhlašovatelem krizového stavu, nesmí jít nad jejich rámec. Jestliže obec stanoví specifická krizová opatření, která sice nejdou nad rámec krizových opatření stanovených vyhlašovatelem krizového stavu, avšak nejsou vyhlašovatelem krizového stavu stanovena, uhradí náklady vynaložené na provedení těchto specifických krizových opatření obec z obecního rozpočtu.

Problematika krizového řízení, přípravy na mimořádné události a krizové situace, provádění záchranných a likvidačních prací apod. jsou složité činnosti, které jsou náročné zejména na odborné posuzování situací a včasné rozhodování o dalším postupu. Z tohoto důvodu je potřebné zřídit bezpečnostní rady krajů, okresů a obcí, popřípadě i krizové štáby jako kompetentní orgány s odpovídající profesionální úrovní. Předpokládá se, že tým odborných pracovníků vytvoří optimální podmínky pro vyhodnocování závažných situací a pro přijímání včasných a správných rozhodnutí oprávněnými subjekty. Vytvoření systému bezpečnostních rad a krizových štábů na regionální úrovni je analogické s vytvořením těchto orgánů na celostátní úrovni, kterými jsou Bezpečnostní rada státu (konstituovaná ústavním zákonem č. 110/1998 Sb.) a Ústřední krizový štáb (zřízený usnesením vlády ze dne 11.1.1999 č. 33 jako Mezirezortní krizový štáb). Podrobnosti o složení a činnosti bezpečnostních rad kraje, okresu, obce a krizových štábů kraje a okresu upraví prováděcí právní předpis.

Navržené opatření zvýší průhlednost finančních nákladů na zajištění bezpečnosti České republiky a znemožní přesouvání prostředků do jiných oblastí. Změny v této oblasti ukládá i vládou schválený Harmonogram opatření předložených podle usnesení vlády č. 383/1997 (viz usnesení vlády č. 340/1998).

Rozsah zpracovávaných informací v krizových plánech a potřeba jejich rychlého operativního využití při řešení krizových situací v jednotném standardu, ukazují nezbytnost užití kompatibilního informačního systému orgánů krizového řízení vybudovaného za využití předem daných standardů a pravidel.

Při zpracovávání oprávnění a povinností orgánů krizového řízení se vycházelo z principu, že tyto orgány budou působit v systému krizového řízení v rozsahu věcné kompetence uložené platnou úpravou. Krizový zákon by měl stanovit pouze zvláštní pravidla pro výkon již dané působnosti uvedených subjektů ve specifické oblasti krizové problematiky.

Subjekty uvedené v odst. 3 nemohou být, vzhledem ke své zvláštní působnosti a postavení, orgány krizového řízení v obdobném významu jako ministerstva obecně i výslovně uvedená v oddílu 2.

Hlavním posláním integrovaného záchranného systému je provádění záchranných a likvidačních prací při všech mimořádných událostech. V případě, že mimořádná událost vyvolá krizovou situaci a vyhlášení krizového stavu, bude integrovaný záchranný systém plně podřízen orgánům krizového řízení podle tohoto zákona. Některé instituce, např. bezpečnostní rady, bude využívat integrovaný záchranný systém jako koordinační orgány své činnosti.

Ustanovením se dále vymezuje postavení Ministerstva vnitra jako ústředního orgánu, které stanoví a bude organizovat integrovaný záchranný systém. Předpokládá, že úkoly Ministerstva vnitra v integrovaném záchranném systému budou spočívat také v koordinaci řešení mimořádné události nebo krizové situace.

Provádění záchranných a likvidačních prací je nutné řídit, usměrňovat, slaďovat a jinak koordinovat vždy konkrétním stanoveným funkcionářem, který má ze zákona oprávnění, popřípadě povinnost takto postupovat.

Stanovením podmínek v odst. 1 až 4 se sleduje vymezit rozsah působnosti uvedených funkcionářů při výkonu pravomoci svěřené jím tímto ustanovením, aby se mimo jiné vyloučilo riziko vzniku tzv. kompetenčních sporů, které by ve svých důsledcích vedly k nežádoucím časovým průtahům. Podobně jako v krizovém řízení nastává přesně v definovaném okamžiku koordinace z úrovně okresního nebo krajského úřadu přesně vymezená vazbou na vyhlášení nejvyššího stupně poplachu.

Ustanovení vymezuje vztah integrovaného záchranného systému k vyhlašovaným krizovým stavům a při jejich vyhlášení podřizuje integrovaný záchranný systém orgánům krizové řízení. Ustanovení je nutné k zabezpečení řešení krizových situací.

Integrovaný záchranný systém je vytvořen zejména ze složek známých veřejnosti, které se tradičně podílí na provádění záchranných a likvidačních prací. Tyto základní složky mají dostatečné kompetence pro zvládnutí celé řady úkolů při řešení mimořádných událostí, potřebnou mobilitu, jsou rovnoměrně rozmístěny na území České republiky a vykonávají nepřetržitě pohotovostní službu. V případě ostatních složek integrovaného záchranného systému se předpokládá, že tyto složky budou podle dohody k dispozici základním složkám stejného systému tehdy, pokud základní složky nebudou mít dostatek sil a prostředků potřebných k řešení konkrétní situace.

Označení sborů a služeb provádějících ochranu obyvatelstva podle mezinárodních smluv umožní za ozbrojeného konfliktu jejich odlišení od ozbrojených sil a tím i zabezpečení jejich ochrany podle těchto úmluv.

K dosažení účinnosti integrovaného záchranného systému je potřebné stanovit, popřípadě i vytvořit příslušné koordinační orgány, kterými mohou být Ministerstvo vnitra a krizové štáby krajů a okresů. V těchto institucích navazuje struktura integrovaného záchranného systému současně i na systém krizového řízení státu.

Pro další funkci systému je nutné zřídit operační a informační střediska integrovaného záchranného systému na všech stupních řízení - centrum - kraj - okres. K zabezpečení funkce integrovaného záchranného systému bude potřebné zřídit jako nový orgán Ústřední operační a informační středisko integrovaného záchranného systému Ministerstva vnitra. Současně se předpokládá, aby v souladu s dosavadní praxí, která se osvědčila, plnila úkoly operačních a informačních středisek integrovaného záchranného systému stávající operační střediska Hasičského záchranného sboru České republiky, podle nové úpravy Záchranného sboru České republiky. Toto řešení umožňují působnosti, které mají výše uvedená operační střediska v jednotlivých okresech při soustřeďování sil a prostředků k řešení mimořádné události. Operační střediska budou dále plnit úkoly civilní ochrany v oblasti vyrozumění správních úřadů a varování obyvatelstva.

K dosažení maximální účinnosti záchranných a likvidačních prací v místě události je třeba, aby tyto práce byly usměrňovány a slaďovány jedním odpovědným funkcionářem (velitelem zásahu), kterým je zpravidla velitel zasahující požární jednotky. Oprávnění i povinnost řídit součinnost složek v místě zásahu je svěřena veliteli jednotky požární ochrany, protože se vychází z předpokladu, že jde o osobu s profesionálními zkušenostmi v problematice mimořádných událostí. Současně se upravují řídící vztahy těch funkcionářů správních úřadů, kteří mají možnost vydávat pokyny k zásahům na základě vymezení právními předpisy.

Koordinaci záchranných a likvidačních prací při řešení některých mimořádných událostí, zejména při nichž je nutné soustředit více sil a prostředků, nelze zvládnout jedním subjektem. Z tohoto důvodu se v ustanovení vytváří veliteli zásahu nástroje jednak ke zřízení výkonného, popřípadě poradního týmu odborníků a jednak potřebný vztah nadřízenosti a podřízenosti mezi velitelem zásahu a dalšími funkcionáři.

Některé mimořádné události svým průběhem mohou ohrožovat životy a zdraví osob a majetek. Podobné ohrožení může nastat i při použití techniky nebo jiných zásahových prostředků zejména složkami integrovaného záchranného systému při řešení mimořádné události. Z tohoto důvodu je nezbytné svěřit veliteli zásahu oprávnění ke stanovení potřebných omezujících opatření ve veřejném zájmu. Nepředvídatelnost mimořádných událostí, které v budoucnu mohou nastat, vylučuje možnost konkrétnějšího nebo dokonce taxativně formulovaného oprávnění velitele zásahu.

Vyžadování pomoci při řešení mimořádné události je potřebné upravit pravidly, kterými budou vymezeny především kompetence oprávněných subjektů a podmínky, za nichž budou oprávněni pomoc vyžadovat. Neupravení této oblasti by mohlo vést k živelnosti jak při vyžadování, tak i využívání poskytnutých prostředků. Oprávnění Ministerstva vnitra vyžadovat zahraniční pomoc se navrhuje s ohledem na jeho působnost stanovenou v § 10 odst. 1, a v zájmu eliminovat možnost nebezpečí z prodlení, pokud by toto oprávnění bylo vázáno na rozhodnutí vlády.

Plánovaná pomoc na vyžádání má na rozdíl od pomoci obecné tj. ”kdy se čeká, co kdo může dát”, podstatně vyšší význam, protože na poskytnutí určitých sil, prostředků a služeb se lze spolehnout, vzhledem k tomu, že jejich poskytnutí je smluvně garantováno a předem jsou dohodnuty podmínky, formy a postupy při poskytnutí konkrétních druhů pomoci.

Odstavec 2 obsahuje okruh vybraných povinných subjektů, které jsou považovány za potenciální dodavatele plánované pomoci na vyžádání čili jde o případné smluvní strany, které podle své působnosti, kapacit a odborného zaměření své činnosti mohou účinně přispět při řešení mimořádné události nebo krizové situace.

V případě, že při řešení mimořádné události zasahující složky integrovaného záchranného systému nebudou disponovat dostatečnými silami a prostředky potřebnými k ochraně života, zdraví a majetku, musí povinné subjekty poskytnout formy pomoci uvedené v ustanovení. Předpokládá se, že výše zmíněný stav indispozice složek integrovaného záchranného systému zpravidla nastane nečekaně až na místě zásahu a bude vyvolán nepředvídanou okolností.

Využití zdrojů zabezpečených podle zákona o hospodářských opatřeních pro krizové stavy, se připouští podle krizového zákona pouze tehdy, pokud uvedené oprávněné subjekty se rozhodnou k řešení mimořádné události využít prostředky určené pro řešení krizových situací.

Jednou z hlavních činností zaměřených na dosažení stavu připravenosti složek integrovaného záchranného systému ke společnému řešení mimořádné události nebo krizové situace, respektive ověření tohoto stavu, je organizování a provádění prověřovacích a taktických cvičení těchto složek.

Koordinace záchranných a likvidačních prací při společném řešení mimořádné události nebo krizové situace je závislá na dokonalém systému krizové komunikace. Tento systém musí umožnit spolehlivý a rychlý přenos informací mezi orgány krizového řízení, koordinačními orgány integrovaného záchranného systému a jeho složkami i v případech, kdy standardní informační komunikace budou částečně nebo i zcela nefunkční.

Funkčnost složek integrovaného záchranného systému je závislá na dostatečném finančním zabezpečení potřebném jednak pro přípravu složek a jednak pro jejich činnost při přímém provádění záchranných a likvidačních prací. V nákladech na přípravu složek ke společné činnosti je třeba vidět zejména prostředky, které bude třeba vynaložit především na vybavení složek, na budování a provozování společně užívaných zařízení (zejména u telekomunikačních a informačních systémů) a na prověřovací a taktická cvičení. V závěru ustanovení je záměrně zdůrazněno, že činnost složek v rámci integrovaného záchranného systému nebude vykonávána na úkor finančních prostředků přidělovaných správcům příslušných kapitol státního rozpočtu.

Hlava IV, včetně tohoto ustanovení, vychází z odst. 2 čl. 3 ústavního zákona o bezpečnosti České republiky, podle jehož znění jsou právnické osoby a podnikající fyzické osoby povinny se podílet na zajišťování bezpečnosti státu. Ústavní zákon tedy stanoví, že bezpečnost České republiky není věcí jen orgánů státu a územních samosprávných celků, ale i všech právnických a fyzických osob. Jde tedy o společnou záležitost všech subjektů, což ve svých důsledcích umožňuje, aby sloučením sil a prostředků bylo případné hrozící nebezpečí z mimořádné události odvráceno a nebo alespoň minimalizovány neodvratné škody při vzniku mimořádné události nebo krizové situace. Použité obecné vymezení povinností vychází ze skutečnosti, že nelze v zákoně předvídat všechny možné situace, které se mohou v budoucnu vyskytnout.

Připravenost právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby na mimořádné události nebo krizové situace, tzn. kvalitní zpracování plánu krizové připravenosti (jeho obsah bude uveden v prováděcím právním předpise) je předpokladem výrazně nižších škod při vzniku mimořádné události nebo krizové situace. Tato skutečnost by mohla vést k poskytování slev pojišťovnami při sjednávání pojištění takto připravených právnických osob nebo podnikajících fyzických osob. Stanovení takových pravidel bude výhodné pro obě smluvní strany. Na tuto skutečnost se již zpracovatelů návrhu zákona jedna pojišťovna tázala.

K tomu, aby Česká republika mohla ukládat úkoly k zabezpečení ochrany obyvatelstva - civilní ochraně - nestátním subjektům, v době mimo krizové stavy a splnit tak svoji povinnost převzatou přijetím Dodatkového protokolu k Ženevským úmluvám, musí tuto povinnost k plnění úkolů civilní ochrany uložit zákonem. V současné době je v České republice evidováno 5430 stálých úkrytů civilní ochrany, které byly vybudovány z prostředků státního rozpočtu nebo za finančního přispění státu. Dosavadní právní úprava poskytuje orgánům civilní ochrany nedostatečné nástroje k ochraně zájmu státu na zachování účelu staveb civilní ochrany ve vlastnictví nestátních subjektů. Zároveň dojde k narovnání stávajícího stavu, kdy úkryty civilní ochrany vybudované v předcházejícím období na náklady státu nebo s jeho finančním přispěním jsou v důsledku restitucí, privatizace a převodu majetku ČR na obce udržovány pouze na základě dobrovolnosti.

Znění § 46 je speciální ve vztahu k § 44 a 45, protože § 46 obsahuje úpravu, která se vztahuje jen na určitou skupinu právnických osob a podnikajících fyzických osob. Vzhledem k tomu, že tyto subjekty je třeba preventivně považovat za potenciální původce některých mimořádných událostí, je navrhovaná úprava povinností rozsáhlejší a konkrétnější oproti předcházejícímu ustanovení § 44 a 45.

Této kategorii podnikatelů je nutné uložit povinnosti, které se vztahují na jejich podíl při likvidaci havárií, tzn. zvláštního druhu mimořádných událostí vzniklých z technických příčin. U těchto mimořádných událostí, na rozdíl od živelních pohrom, je znám viník nehody, kterým je zpravidla majitel havarovaného zařízení. Je proto třeba, aby ten, kdo se na vzniku havárie podílel, byl přijatelným způsobem a na základě zákona vázán k podílu na záchranných a likvidačních pracích i na jejich přípravě. Současně je ukládána povinnost viníku havárie uhradit náklady spojené se záchrannými a likvidačními pracemi a škody vzniklé v důsledku havárie.

Informování o vyhlášení krizového stavu a přijatých opatřeních k řešení krizové situace lze dosáhnout v nejkratší možné době zpravidla jen cestou hromadných informačních prostředků. V zájmu podání včasných a nezměněných informací zejména tísňové povahy jsou uloženy provozovatelům hromadných informačních prostředků povinnosti uvedené v tomto ustanovení.

Postavení fyzických osob je pojato ve dvou rovinách. Fyzické osoby jsou především předmětem ochrany tohoto zákona, ale současně je na ně kladena povinnost účastnit se na zmírňování následků krizových situací. V této souvislosti jsou jim omezována práva a stanoveny povinnosti. Je upravena jejich ochrana jak při plnění povinností, tak i v případech, kdy dobrovolně poskytnou pomoc.

Ustanovením se zdůrazňuje povinnost fyzických osob aktivně přistupovat k ochraně svého života, zdraví a majetku před následky předpokládaných mimořádných událostí a krizových situací a nikoliv jen pasivně očekávat, co pro něj příslušné správní úřady, orgány územní samosprávy a záchranáři udělají. Konkrétně se stanovuje fyzickým osobám soubor povinností - uposlechnutí výzvy ke konkrétní činnosti, strpění konkrétních omezení, výkon pracovní povinnosti, pracovní výpomoci nebo poskytnutí osobní pomoci, poskytnutí věcných prostředků a umožnění vstupu oprávněným subjektům na nemovitosti.

Rovněž u fyzických osob je, obdobně jako u podnikatelských subjektů v § 45, zákonem uložena povinnost k podílu na zabezpečení opatření civilní ochrany. Je zaměřena na zabezpečení provozu prostředků nutných pro varování obyvatelstva a zachování staveb civilní ochrany, které jsou provozovány pro zabezpečení ochrany obyvatelstva a které jsou ve vlastnictví fyzických osob.

Ze znění tohoto ustanovení jsou zřejmé důvody, pro které byly jednotlivé kategorie fyzických osob vyjmuty z plnění povinností obecně uložených zákonem fyzickým osobám. V případě poslanců a senátorů Parlamentu České republiky a členů vlády je prioritním důvodem zájem na přednostním plnění funkcí zákonodárných a výkonných orgánů České republiky. Je zakotvena priorita poskytování věcných prostředků ozbrojeným silám v době válečného stavu.

Nutnost provádění kontroly nad plněním důležitých ustanovení zákona, popřípadě provádění opatření za účelem dosažení potřebné nápravy stavu, vystupuje v oblasti krizové problematiky zvláště do popředí, protože zanedbání některých povinností může vést i k tragickým následkům. Potřeba účinného ověřování faktického stavu připravenosti všech orgánů krizového řízení a právnických osob a podnikajících fyzických osob i funkčnosti systému krizového řízení je potvrzena též zjištěními, že při povodních v roce 1997 nebyly některé věcně a místně příslušné státní a samosprávné orgány připraveny na živelní pohromu ani podle dosavadních méně náročných předpisů.

Návrh zákona nevytváří nové kontrolní mechanismy, ale využívá stávající zákon o státní kontrole.

Tímto ustanovením se sleduje pod hrozbou sankce motivovat některé osoby k plnění povinností, které jsou uloženy zákonem ve veřejném zájmu, zejména za účelem ochrany osob a majetku. Horní hranice sankcí je zvýšena, pokud k porušení povinností dojde v době trvání krizového stavu, neboť i důsledky tohoto porušení mohou být mnohem závažnější.

Povinné poskytnutí věcných prostředků a povinný výkon pracovní povinnosti, či pracovní výpomoci je zásah do vlastnického práva, respektive do základních práv a svobod povinné osoby. Toto omezení je u povinných subjektů řešeno poskytnutím odpovídající náhrady za vzniklou újmu.

Znění odst. 1 vychází ze skutečnosti, že nositelem odpovědnosti za škodu je stát, jehož orgány převážně realizují krizové řízení a krizová opatření. V tomto ustanovení je upraveno řešení náhrady škody, která může vzniknout při výkonu uvedených činností, přičemž nemusí jít vždy o souvislost s řešením některé konkrétní krizové situace, protože ke škodě může dojít např. i při cvičeních složek integrovaného záchranného systému prováděných podle zákona.

Při stanovení subjektů, které jsou povinny poskytnout náhradu škody, se vycházelo především ze zájmu, aby šlo o orgány zpravidla s místní působností, které mohou podané žádosti o náhradu škody nejobjektivněji posoudit.

Úprava odstavce 5 vychází ze zkušeností z povodní v roce 1997, po nichž zejména starší občané pod dojmem protrpěných tragédií, kdy přišli o většinu svého majetku nebo někdy i o své blízké, podali žádost o náhradu škody s časovým prodlením. V takových výjimečných případech může příslušný správní úřad využít ustanovení zákona a náhradu přiznat i po uplynutí lhůty nebo bez podané žádosti.

Úpravou se sleduje umožnit poskytnutí rychlé finanční pomoci ze strany státu fyzickým osobám a obcím k překlenutí jejich dočasně tíživé situace. Potřebnost této úpravy vychází rovněž ze zkušeností z povodní v letech 1997, kdy řadě osob včetně obcí způsobil vodní živel takové škody, že poškození se náhle ocitli i ve složitých existenčních situacích.

Možnost poskytování státní podpory musí být podložena i příslušnými zdroji finančních prostředků státu, za něž se považují zdroje uvedené v odst. 6 a 7.

Oprávnění svěřená zákonem vládě, Ministerstvu dopravy a spojů, předsedům zastupitelstev krajů, přednostům okresních úřadů, veliteli zásahu, popřípadě dalším oprávněným orgánům, mohou být účinnými právními nástroji pouze tehdy, pokud povinnosti a úkoly uložené v rámci stanovených oprávnění budou povinnými subjekty plněny v potřebném věcném a časovém rozsahu.

Splnění některých úkolů v nejkratším možném čase může být v některých situacích nezbytným předpokladem k záchraně osob nebo ochraně majetku. Z tohoto důvodu nelze v době řešení mimořádné události či krizové situace, kdy časovými jednotkami jsou často jen hodiny ne-li minuty, v nichž je potřebné realizovat například záchranné práce, postupovat podle správního řádu. Správní řád totiž umožňuje využít opravné prostředky proti rozhodnutí orgánu, což by mělo za následek nepřípustné časové prodlení, které by vedlo k neúčinnosti uložených krizových opatření nařízených v zájmu ochrany osob a majetku.

Nákazové a povodňové komise a orgány ochrany veřejného zdraví vykonávají činnost podle zvláštních právních předpisů do doby vzniku situace uvedené v ustanovení. Jakmile vznikne krizová situace vymezená krizovým zákonem, přecházejí tyto komise a orgány do dispozice příslušných bezpečnostních rad, kde plní funkci zejména odborného poradního orgánu v oblasti veterinární péče, přijímání protipovodňových opatření a ochrany veřejného zdraví. Ústřední nákazová komise a Ústřední povodňová komise se stávají součástí Ústředního krizového štábu, jakožto orgánu pro řešení krizových situací na celostátní úrovni.

Ustanovení odstavce 3 reaguje na skutečnost, že příslušná vyhláška o osvobození zboží od dovozního cla používá některé odlišné pojmy (např. katastrofa), což by mohlo mít za následek nejednotný výklad a nejasnost při aplikaci ustanovení této vyhlášky v období poskytování humanitární pomoci při mimořádných událostech dle krizového zákona.

Vzhledem k tomu, že některá ustanovení navrhovaného zákona je potřebné podrobněji upravit a upřesnit pro jasnou aplikaci zákona, bude nezbytné k jejich provedení vydat nařízení vlády a vyhlášky ministerstev. Předpokládá se, že s účinností zákona nabyde současně účinnost pět těchto prováděcích právních předpisů.

Toto ustanovení je přechodného charakteru a umožní dočasný výkon nově navržené systémové struktury krizového řízení státu v době po nabytí účinnosti tohoto zákona a před nabytím účinnosti ústavního zákona č. 347/1997 Sb.

V tomto překlenovacím období bude část působnosti krajských úřadů vykonávat Ministerstvo vnitra. Uvedené řešení vyplynulo z usnesení Bezpečnostní rady státu č. 17 z 26. ledna 1999, jak již bylo zmíněno v obecné části důvodové zprávy.

Návrhem převodu kompetencí v oblasti civilní ochrany z Ministerstva obrany na Ministerstvo vnitra a začleněním struktur Civilní ochrany ČR do jednotného systému ochrany obyvatelstva v působnosti Ministerstva vnitra se realizuje usnesení vlády č. 53 z 20. ledna 1999, které již bylo zmíněno v obecné části důvodové zprávy. Současně bude řešena realizace požadavku na zabezpečení jednotného systému propojení pracovišť krizového řízení a integrovaného záchranného systému jednotlivých orgánů krizového řízení.

Navrhovanou změnou uvedeného zvláštního předpisu se sleduje vymezit působnost povodňových orgánů na straně jedné a orgánů krizového řízení na straně druhé na stupních obec, okresní úřad a krajský úřad v případech vyhlášení stavu nebezpečí a nouzového stavu tak, aby byla zabezpečena kontinuita řízení uskutečňovaného těmito orgány.

Doplnění zákona o územním plánování a stavebním řádu umožní v rámci územního a stavebního řízení ukládat povinnosti k plnění úkolů civilní ochrany.

Vláda svým usnesením č. 710 ze dne 12. listopadu 1997 rozhodla o převodu výkonu státní správy ve věcech civilní ochrany z Ministerstva obrany do působnosti Ministerstva vnitra s tím, že obě ministerstva ve spolupráci s Ministerstvem financí předloží harmonogram převodu. Harmonogram pro zabezpečení převodu výkonu státní správy ve věcech civilní ochrany z Ministerstva obrany do působnosti Ministerstva vnitra schválila vláda svým usnesením č. 53 ze 20. ledna 1999. Legislativně má být uvedený proces zabezpečen krizovým zákonem.

Usnesení Bezpečnostní rady státu ze dne 26. ledna 1999 č. 17 navrhlo začlenění stávající části Hlavního úřadu civilní ochrany včetně tzv. regionálních pracovišť a zařízení do Hasičského záchranného sboru ČR, který s účinností zákona o krizovém řízení a integrovaném záchranném systému bude přejmenován na Záchranný sbor ČR. S ohledem na uvedenou skutečnost je prováděna změna zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.

Z nynějšího ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky se stane ředitelství Záchranného sboru ČR. Tento úřad bude plnit úkoly uložené Ministerstvu vnitra zákonem č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, a úkoly uložené tímto předkládaným krizovým zákonem. Obdobné úkoly budou plnit i záchranné sbory okresů.

V rámci nového ředitelství Záchranného sboru ČR vzniknou také krajská ředitelství Záchranného sboru ČR jako samostatné odbory uvedeného ředitelství. Ty budou plnit některé úkoly státní správy na úseku ochrany obyvatel a krizového řízení v působnosti Ministerstva vnitra do vytvoření orgánů vyšších územních samosprávných celků.

Zákonem č. 203/1994 Sb., byly mj. provedeny některé názvoslovné změny v souvislosti se změnou zákona č. 133/1985 Sb., které však nyní vytvořením Záchranného sboru ČR pozbývají účinnosti, proto je nutné příslušná ustanovení zrušit.

Změnou některých ustanovení zákona o okresních úřadech se realizuje potřeba vypustit z tohoto předpisu ta znění, která svojí povahou náležejí do zvláštní úpravy v krizovém zákoně. V tomto případě jde o další závažnou změnu jiného zákona vyvolanou navrhovaným krizovým zákonem.

Navrhovaná účinnost zákona byla původně stanovena v souladu s předpokládaným nabytím účinnosti ústavního zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, tj. k 1.1.2000. Protože však bylo nutné v průběhu letošního roku návrh zákona několikrát přepracovat, čímž bylo zapříčiněno jeho předložení do Parlamentu až na podzim tohoto roku, navrhuje se stanovit účinnost zákona k 1. červenci 2000.

Další odkládání termínu nabytí účinnosti tohoto zákona za 1.7.2000 by nebylo vhodné, neboť od ničivých povodní v roce 1997, které byly jedním z impulsů pro zahájení tvorby krizového zákona již uplynou tři roky a stále nejsou k dispozici účinné zákonné mechanismy pro řešení závažných krizových situací. Současně také v dubnu 2000 uplynou dva roky od nabytí účinnosti ústavního zákona č. 110/1998 Sb., k němuž by měl být krizový zákon prováděcí normou.

NÁVRH

Nařízení vlády ze dne .....2000, o činnosti a složení bezpečnostních rad krajů, okresů a obcí a krizových štábů krajů a okresů

Vláda nařizuje podle § 58 odst. 1) zákona č..../2000 Sb., o krizovém řízení a integrovaném záchranném systému a změně některých zákonů (krizový zákon), k provedení § 28 odst. 4) tohoto zákona:

§ 1

Bezpečnostní rada kraje

§ 2

povahy krizové situace přizváni

.§ 3

Bezpečnostní rada kraje v rámci přípravy na řešení mimořádných a krizových situací zejména

§ 4

Bezpečnostní rada kraje v průběhu řešení krizových situací zejména

Bezpečnostní rada okresu

§ 5

(3) K jednání bezpečnostní rady okresu mohou být podle projednávané problematiky nebo povahy krizové situace přizváni

§ 6

Bezpečnostní rada okresu v rámci přípravy na řešení mimořádných a krizových situací zejména

§ 7

Bezpečnostní rada okresu v průběhu řešení krizových situací zejména

Bezpečnostní rada obce

§ 8

§ 9

(1) Bezpečnostní rada obce projednává

(2) V případech, jestliže okresní úřad nečiní opatření při mimořádné události nebo krizové situaci, která nastala v důsledku živelní pohromy nebo jiné mimořádné události a hrozí nebezpečí z prodlení, doporučuje obecní radě uložení právnickým osobám poskytnutí věcné pomoci při prováděných záchranných a  likvidačních prací.

§ 10

Krizový štáb

§ 11

K zajištění odborných, znaleckých nebo jiných stanovisek, nezbytných pro přípravu rozhodnutí, může předseda bezpečnostní rady nebo vedoucí krizového štábu zřídit odborné týmy nebo zadávat provedení odborných prací na zakázku.

Závěrečná ustanovení

§ 12

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem

N á v r h

Nařízení vlády ze dne...... 2000 o náležitostech krizových plánů a způsobu jejich zpracování a související dokumentace a postupu při vytváření, obsahu a využívání informačního systému pro krizové řízení

Vláda nařizuje podle § 58, odst. 1 zákona číslo....../2000 Sb., o krizovém řízení a integrovaném záchranném systému (krizový zákon), k provedení § 27, odst. 4 tohoto zákona:

§ 1

Úvodní ustanovení

Toto nařízení stanoví podrobnosti pro

§ 2

Vymezení základních pojmů

Pro účely tohoto nařízení se vymezuje výklad těchto pojmů

Hlava I

Krizové plánování

§ 3

(1) Cílem krizového plánování je zajištění připravenosti daného území a organizací na řešení krizových situací, předcházení krizovým situacím a omezení jejich účinků, upravení procesu předávání a poskytování informací, zjištění a zabezpečení potřeb pro realizaci vlastních krizových opatření a poskytování pomoci vyžádané jinými organizacemi. Součástí krizového plánování je výstavba a využívání elektronického informačního systému krizového řízení.

(2) Z hlediska obsahového a funkčního zaměření se v rámci systému krizového plánování zpracovává

Obsah krizového plánu

§ 4

V krizovém plánu se

§ 5

(1) Krizový plán obsahuje

§ 6

Druhy krizových plánů

§ 7

Zpracování krizového plánu

§ 8

Okresní úřad určí⁴⁴

§ 9

Elektronický informační systém

(2) Zaváděné elektronické informační systémy krizového řízení správních úřadů musí splňovat standardy

Hlava II

Plán krizové připravenosti

§ 10

(1)Plán krizové připravenosti je plán určené právnické nebo podnikající fyzické osoby, který zajišťuje jejich činnost a akceschopnost podle opatření a úkolů uložených v krizovém plánu orgánu krizového řízení⁴⁶.

§ 11

(2) Plán krizové připravenosti právnických nebo podnikajících fyzických osob zejména obsahuje

(3) Subjekty hospodářské mobilizace jmenované podle zvláštního zákona6 zpracovávají v rámci plánu krizové připravenosti i plán opatření hospodářské mobilizace.

§ 12

Účinnost

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem ................. 2000.

NÁVRH

Vyhláška

Ministerstvo vnitra stanoví podle § 58 odst. 2 zákona č. …./2000 Sb., o krizovém řízení a integrovaném záchranném systému a změně některých zákonů (krizový zákon), k provedení § 20 odst. 11:

Havarijní plán okresu je základním dokumentem okresního úřadu pro řešení mimořádných událostí v případě živelních pohrom, havárií nebo jiného nebezpečí, které ohrožuje životy, zdraví, značné majetkové hodnoty nebo životní prostředí (dále jen ”havárie”). Havarijní plán okresu slouží k plánování a řízení koordinovaného postupu integrovaného záchranného systému.

(1) Havarijní plán okresu zpracovává okresní úřad⁴⁷ na základě informací poskytnutých právnickými a podnikajícími fyzickými osobami a dílčích podkladů připravených jednotlivými složkami integrovaného záchranného systému a ve spolupráci s nimi. Havarijní plán okresu obsahuje údaje uvedené v příloze č. 1.

(2) Havarijní plán okresu nabývá platnosti po schválení přednostou okresního úřadu.

(2) Zpracování vnějšího havarijního plánu vychází z vyhodnocení podkladů od držitele povolení k jednotlivým činnostem⁵¹ (dále jen "držitel povolení") a od příslušných správních úřadů. Na zpracování vnějšího havarijního plánu se podílejí jednotlivé složky integrovaného záchranného systému. Vnější havarijní plán se zpracovává podle přílohy č. 2.

(3) Pokud zóna havarijního plánování zasahuje na území více okresů, zpracuje vnější havarijní plán krajský úřad⁵² způsobem stanoveným v odstavci 2). Okresní úřady na jejichž území se nachází zóna havarijního plánování s ním spolupracují na zpracování dílčí části vnějšího havarijního plánu pro příslušnou část území svého okresu a sestavení celého vnějšího havarijního plánu.

(4) Pokud zóna havarijního plánování zasahuje území více krajů, zpracují příslušné krajské úřady vnější havarijní plán pro příslušnou část území svého kraje. Koordinaci zpracování vnějšího havarijního plánu zabezpečuje krajský úřad, na jehož území se zdroj nebezpečí nachází (dále jen "koordinující krajský úřad"). Příslušný krajský úřad předává vnější havarijní plán pro příslušnou část území svého kraje koordinujícímu krajskému úřadu k sestavení vnějšího havarijního plánu pro celou zónu havarijního plánování a jeho projednání s příslušnými krajskými úřady, držitelem povolení a příslušnými ústředními správními úřady.

(5) Projednání příslušné části vnějšího havarijního plánu s dotčenými obcemi zabezpečí příslušné okresní úřady.

(6) Vnější havarijní plán nabývá platnosti

Nejméně jedenkrát za tři roky se posuzuje aktuálnost havarijního plánu okresu a vnějšího havarijního plánu. Při každé změně okolností, které mají vliv na aktuálnost havarijních plánů, se provádí jejich úpravy a doplnění. Pokud je to potřebné, přehodnocují se uvedené havarijní plány i po likvidaci havárie nebo po cvičení a nevyhovující části se přepracovávají. Při zpracování změny havarijního plánu okresu nebo vnějšího havarijního plánu se postupuje podle § 3 a § 4.

(1) Schválený výtisk havarijního plánu okresu a vnějšího havarijního plánu, pokud je zpracováván podle §4 odst.1), obdrží přednosta okresního úřadu, příslušné referáty okresního úřadu, záchranný sbor okresu, okresní středisko zdravotnické záchranné služby a okresní ředitelství Policie České republiky. Ostatní složky působící v integrovaném záchranném systému a obce obdrží příslušné výpisy z havarijních plánů potřebné k jejich činnosti při likvidaci havárie. Schválený výtisk vnějšího havarijního plánu obdrží také držitel povolení, Ministerstvo vnitra a Státní úřad pro jadernou bezpečnost .

(2) Schválený výtisk vnějšího havarijního plánu zpracovávaného podle § 4 odst. 3), obdrží vedoucí krajského úřadu, příslušné referáty krajského úřadu, územní zdravotnická záchranná služba a Policie ČR správa kraje. Ostatní složky působící v  integrovaném záchranném systému kraje obdrží příslušné výpisy z vnějšího havarijního plánu potřebné k jejich činnosti při likvidaci havárie. Schválený výtisk vnějšího havarijního plánu obdrží také držitel povolení, Ministerstvo vnitra a Státní úřad pro jadernou bezpečnost.  

(3) Pokud se zpracovává vnější havarijní plán podle § 4 odst. 4), obdrží všechny dotčené krajské úřady, držitel povolení, Ministerstvo vnitra a Státní úřad pro jadernou bezpečnost celý vnější havarijní plán od koordinujícího krajského úřadu. Orgány uvedené v odst. 2) obdrží schválené dílčí části vnějšího havarijního plánu pro území svého kraje, případně obdrží příslušné výpisy z vnějšího havarijního plánu potřebné k jejich činnosti při likvidaci havárie.

(1) Havarijní plán zpracovaný pro území hlavního města Prahy a měst Brna, Ostravy a Plzně se nazývá havarijní plán města a má stejný obsah jako havarijní plán okresu.

(2) Lhůta k vypracování a schválení havarijních plánů a přepracování stávajících havarijních plánů je 12 měsíců ode dne účinnosti vyhlášky.

(3) U nově budovaných jaderných zařízení a pracovišť s velmi významnými zdroji ionizujícího záření se vnější havarijní plán zpracovává a schvaluje nejméně 7 měsíců před:

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem ......

Havarijní plán okresu obsahuje textovou a grafickou část. Textová část obsahuje údaje informačního a operativního charakteru a plány konkrétních činností. Součástí havarijního plánu okresu není vnější havarijní plán. Grafická část slouží pro názorné zobrazení základních informací příslušné textové části a obsahuje mapy⁵³, grafy, schémata, rozmístění sil a prostředků, způsoby nasazení, směry šíření a operativní karty. Operativní karty vyjadřují jednoduchým způsobem zásady rychlého a účinného provádění záchranných prací a likvidace následků havárie v příslušných objektech s vyznačením důležitých informací.

Havarijní plán okresu se zpracovává vždy v listinné podobě. Kromě toho může být pro potřeby praktického využití zpracován na výpočetní technice.

Havarijní plán okresu obsahuje :

(1) Charakteristika okresu

(2) Typy a druhy havárií a) Pro jednotlivé druhy havárií se uvedou skutečnosti zjištěné analýzou rizik:

(1) Síly a prostředky k likvidaci havárií a) Subjekty působící v Integrovaném záchranném systému na území okresu :

1. pomoc poskytovaná sousedním okresům:

2. pomoc, která může být poskytnuta ze sousedních okresů:

3. pomoc z úrovně republiky:

(2) Vyrozumění o havárii a předávání informací

(3) Řízení zásahu

(4) Spojení

Umístění, způsob provozování, vyhodnocování a využívání monitoringu:

(6) Havarijní informační systém

(7) Způsoby asanace jednotlivých druhů havárií

(8) Operativní část havarijního plánu okresu se případně doplní o další údaje potřebné pro funkčnost havarijního plánu okresu.

(1) Traumatologický plán

(2) Dokumentace plošného pokrytí jednotkami požární ochrany

(3) Poplachový plán integrovaného záchranného systému

(4) Plán varování obyvatelstva

(5) Plán ukrytí obyvatelstva

(6) Plán individuální ochrany obyvatel

(8) Plán nouzového přežití obyvatelstva

(9) Povodňový plán okresu

(10) Plán mimořádných veterinárních opatření

(11) Plán veřejného pořádku a bezpečnosti

(13) Informace podávané obyvatelstvu o zabezpečení havarijní připravenosti a o žádoucím chování obyvatelstva při vzniku havárie

(14) Havarijní plány provozovatelů rizikových činností

Pro potřeby řešení radiační havárie je území zóny havarijního plánování rozděleno na středový prostor a 16 zpravidla pravidelných výsečí, které se nazývají sektory. V závislosti na směru šíření následků radiační havárie a výsledcích monitorování budou v sektorech (jejich skupinách) uplatňována opatření specifikovaná vnějším havarijním plánem. Příslušná opatření zpracuje okresní úřad pro specifika jednotlivých sektorů. V okolí jaderného zařízení nebo pracoviště s velmi významným zdrojem ionizujícího záření je středový prostor, zpravidla kruhový, ve kterém budou uplatňována příslušná a předem stanovená opatření bez ohledu na směr šíření radioaktivních látek při radiační havárii a bez ohledu na výsledky monitorování radiační situace (dále jen ”prostor X”). Přesný průběh hranic sektorů a prostoru X se přizpůsobí místním terénním a demografickým poměrům.

Navržená opatření se formou plánů konkrétních činností plánují pro příslušné části zóny havarijního plánování. Vymezení velikosti zóny havarijního plánování stanovuje Státní úřad pro jadernou bezpečnost (dále jen ”SÚJB”)⁵⁶ na základě návrhu držitele povolení⁵⁷, ⁵⁸. Vzor nejčastějšího členění zóny havarijního plánování je uveden na obr. č. 1.

Při oznámení mimořádné události 2. stupně - radiační nehody okresnímu úřadu držitelem povolení v souladu se zvláštním právním předpisem⁵⁹ se zpravidla neprovádí činnosti směřující k ochraně obyvatelstva, provede se pouze vyrozumění příslušných pověřených pracovníků okresního úřadu, správních úřadů na úrovni okresu a prověří se schopnost a připravenost sil a prostředků k plnění úkolů při radiační havárii v souladu se zpracovaným vnějším havarijním plánem. Podle požadavků držitele povolení se v souladu s  jeho vnitřním havarijním plánem nasadí potřebné síly a prostředky na likvidaci radiační nehody a jejích následků a podle potřeby se provedou další opatření.

(1) V případě vzniku nebo podezření na vznik mimořádné události 3. stupně - radiační havárie provede držitel povolení neprodlené vyrozumění příslušného okresního úřadu a dalších dotčených správních úřadů⁶⁰, ⁶¹, ⁶² a zajistí varování obyvatelstva v celé zóně havarijního plánování. Po varování uskuteční obyvatelstvo v  prostoru X neodkladná opatření – ukrytí, jodovou profylaxi a přípravu k evakuaci. Evakuace se provádí až na základě rozhodnutí příslušného okresního úřadu.

(2) V dotčených částech zóny havarijního plánování zajistí okresní úřad provedení dalších opatření, pokud se očekávané ozáření blíží stanoveným úrovním nebo pokud lze od těchto opatření očekávat více přínosů než škod⁶³, ⁶⁴. Pokud je zóna havarijního plánování rozdělena do sektorů, budou při stálé povětrnostní situaci provedena příslušná opatření minimálně v prostoru X a v sektoru na závětrné straně jaderného zařízení nebo pracoviště s velmi významným zdrojem ionizujícího záření a v obou dvojicích sousedních sektorů vlevo i vpravo nebo v sektorech, které držitel povolení označí jako ohrožené. V případech, kdy je nebo může být ohrožen prostor celé zóny havarijního plánování, zejména vlivem proměnlivého větru nebo předpokladu povětrnostních změn, předává držitel povolení informaci o možnosti ohrožení celé zóny havarijního plánování a okresní úřad zajišťuje provedení neodkladných a dalších opatření v celé zóně havarijního plánování.

Při rozhodování o neodkladných a následných opatření k ochraně obyvatelstva v zóně havarijního plánování, případně i mimo ni, při vzniku radiační havárie, vychází okresní úřad z informací a podkladů poskytovaných držitelem povolení⁶⁵ a SÚJB⁶⁶. Složky integrovaného záchranného systému provádějí po vyrozumění činnosti určené příslušnými plány konkrétních činností.

(1) Vnější havarijní plán obsahuje textovou a grafickou část. Textová část obsahuje údaje informačního a operativního charakteru a plány konkrétních činností. Grafická část slouží pro názorné zobrazení základních informací příslušné textové části a obsahuje mapy, grafy, schémata, rozmístění sil a prostředků, způsoby nasazení, směry šíření apod.

(2) Vnější havarijní plán zpracovává okresní úřad vždy v listinné podobě. Vedle toho může být pro potřeby praktického využití zpracován na výpočetní technice

Vnější havarijní plán obsahuje :

(1) Informační část obsahuje:

(2) Ke zpracování částí uvedených pod písmeny a) a b) se využije havarijní plán okresu. Podklady k částem uvedeným pod písmeny c), d), e) a g) obdrží okresní úřad od držitele povolení⁶⁸. Podklady k části uvedené pod písmenem f) obdrží okresní úřad od SÚJB.

(1) Operativní část obsahuje přehled připravených opatření, která jsou prováděna po vyrozumění o podezření na vznik nebo o vzniku radiační havárie držitelem povolení. Okresní úřad rozpracovává řešení jednotlivých opatření v závislosti na předpokládané radiační situaci, jejich časové posloupnosti a podkladů pro rozhodovací proces o jednotlivých opatřeních, včetně oprávnění jednotlivých správních úřadů k realizaci opatření v případě nebezpečí z prodlení. Provedení jednotlivých opatření se zajišťuje podle plánů konkrétních činností.

(2) V operativní části se uvádí:

(3) Operační část obsahuje také způsoby, postupy a formy poskytování informací obyvatelstvu. V souvislosti s přípravou na možnou radiační havárii a při řešení radiační havárie se provádí informování obyvatelstva. Do vnějšího havarijního plánu se zakládají informace poskytnuté obyvatelstvu o zabezpečení havarijní připravenosti podle vnějšího havarijního plánu a jeho žádoucím chování při radiační havárii.

(4) Pro potřebu informování obyvatelstva při radiační havárie se zpracovává přehled o způsobech poskytování, možném obsahu a formě informací poskytovaných obyvatelstvu při vzniku radiační havárie a po dobu jejího trvání.

(1) Plány konkrétních činností obsahují specifické plány opatření nutných při radiační havárii, která se provedou v závislosti na typu radiační havárie a způsobu jejího šíření.

(2) Plány konkrétních činností se zpracovávají zejména pro problematiky:

(1) Vyrozuměním se rozumí neprodlené předání informace o podezření na vznik nebo o vzniku radiační havárie. Držitel povolení vyrozumívá příslušný okresní úřad a další dotčené správní úřady způsobem stanoveným zvláštními právními předpisy⁶⁹, ⁷⁰

(2) Předání informace se provede dohodnutými spojovými prostředky. Příjmovým místem okresního úřadu je operační středisko hasičského záchranného sboru okresu, které zabezpečuje nepřetržitou pohotovost k příjmu a vyhodnocení zpráv pro potřeby okresního úřadu. Operační středisko hasičského záchranného sboru okresu neprodleně zabezpečí vyrozumění stanovených pověřených pracovníků okresního úřadu, operačních středisek na území okresu a dalších stanovených pověřených pracovníků podle plánu vyrozumění. V případě, že zóna havarijního plánování zasahuje území více okresů, vyrozumí držitel povolení o podezření na vznik a o radiační havárii okresní úřady v zóně havarijního plánování prostřednictvím operačních středisek hasičských záchranných sborů těchto okresů.

(3) Pro potřeby vyrozumění se zpracovává plán vyrozumění, který obsahuje:

(4) V plánu vyrozumění se u každé služby a pověřených pracovníků okresních a regionálních správních úřadů uvede činnost prováděná po vyrozumění.

(5) U správních úřadů a služeb, kde se střídají osoby v pohotovosti, vede operační středisko hasičského záchranného sboru okresu průběžně přehled o pohotovosti a dosažitelnosti pověřených pracovníků.

(1) V zóně havarijního plánování zajišťuje varování obyvatelstva držitel povolení⁷¹. Systém varování spustí přímo nebo zabezpečí jeho spuštění předem dohodnutým způsobem. Varování obyvatelstva provede držitel povolení bezprostředně po vyrozumění příslušného okresního úřadu.

(2) Varování obyvatelstva ve smyslu zvláštního právního předpisu⁷² zahrnuje:

(4) Pro potřeby varování obyvatelstva zajišťovaného držitelem povolení se zpracuje plán varování obyvatelstva, který obsahuje:

(1) Podle stupně mimořádné události na jaderném zařízení nebo pracovišti s velmi významným zdrojem ionizujícího záření plní jednotlivé složky integrovaného záchranného systému úkoly směřující k likvidaci mimořádné události nebo k omezení jejích následků. Úkoly mohou být prováděny na území držitele povolení, v zóně havarijního plánování nebo mimo zónu havarijního plánování.

(2) Pro potřebu povolání předurčených sil a prostředků se zpracovává poplachový plán integrovaného záchranného systému, který obsahuje:

(3) Pro potřeby nasazení předurčených sil a prostředků se zpracuje plán jejich nasazení, který obsahuje:

(2) Po varování obyvatelstva při radiační havárii se podle informací předaných při varování v příslušné části zóny havarijního plánování všechny osoby stanoveným způsobem ukryjí až do doby zabezpečení evakuace nebo odvolání tohoto opatření. Ukrytí je vhodné dát přednost před evakuací během průchodu radioaktivního oblaku. Při ukrytí se zabezpečuje informování ukrytého obyvatelstva o vývoji situace a přijímaných opatřeních prostřednictvím orgánů obcí a hromadných sdělovacích prostředků.

(3) Pro potřeby ukrytí se zpracuje plán ukrytí, který obsahuje:

(1) Jodová profylaxe je neodkladným ochranným opatřením, které se zavádí za podmínek stanovených zvláštním předpisem⁷⁵. O nutnosti její realizace se podá zpráva v rámci varování obyvatelstva. Jodová profylaxe je doplňkovým opatřením k ukrytí a k evakuaci obyvatelstva.

(2) Pro potřeby jodové profylaxe se zpracuje plán jodové profylaxe, který stanoví způsoby distribuce a použití jodové profylaxe.

(1) Evakuace je neodkladným ochranným opatřením, které se zavádí za podmínek stanovených zvláštním předpisem 24). O její realizaci rozhoduje okresní úřad.

(2) Evakuace osob se provede při radiační havárii z příslušné části zóny havarijního plánování, pokud možno před průchodem radioaktivního oblaku nebo po předchozím ukrytí. Provede se vždy přímo z obydlí, pracovišť a úkrytů bez předchozího shromažďování. Pro evakuované osoby je nutné zabezpečit nouzové ubytování a zásobování. Evakuace se provádí směry a způsoby, které minimalizují nebezpečí vyplývající z radiační havárie.

(3) Pro potřeby evakuace osob se zpracuje evakuační plán. Evakuace osob se v plánu připravuje pro prostor X, případně pro další části zóny havarijního plánování v sektorech pro 16 variant směru větru (v osách výsečí). Evakuační plán obsahuje zejména :

(1) Individuální ochrana zahrnuje ochranu dýchacích cest a povrchu těla při radiační havárii. Slouží zejména při pohybu mimo budovy a úkryty. Používají se prostředky improvizované a prostředky civilní ochrany. Prostředky individuální ochrany se použijí, pokud je nutný pohyb osob v zamořené oblasti a při zabezpečení evakuace po průchodu radioaktivního mraku.

(2) Pro potřeby individuální ochrany obyvatel se zpracuje plán individuální ochrany obyvatel, který obsahuje:

(1) Osoby, předměty, dopravní prostředky apod., které v rámci evakuace při radiační havárii opouštějí zónu havarijního plánování, se monitorují a v případě, že jsou zamořeny, se dekontaminují nebo se nepropustí do nezamořené oblasti. Dekontaminace se provede na evakuačních trasách při výstupu ze zóny havarijního plánování v předem připravených prostorech. Částečnou dekontaminaci je vhodné provést při evakuaci osob před nástupem do dopravních prostředků.

(2) Pro potřeby dekontaminace se zpracuje plán dekontaminace, který obsahuje:

Monitorování při radiační havárii zabezpečuje držitel povolení⁷⁶, ⁷⁷, ⁷⁸ a radiační a monitorovací síť ČR koordinovaná SÚJB⁷⁹. V této části se uvedou způsoby předávání zpráv o výsledcích monitorování.

(1) Pohyb nepovolaných osob v ohroženém prostoru při radiační havárii je nežádoucí z důvodu možnosti jejich ohrožení a z důvodu ochrany majetku. Ohrožené oblasti se uzavřou proti přístupu nepovolaných osob a proti nežádoucímu návratu evakuovaných obyvatel. Dále se reguluje příjezd předurčených sil a prostředků a pohyb osob povolaných k likvidaci radiační havárie.

(2) Pro potřeby regulace pohybu osob se zpracuje plán regulace pohybu osob, který obsahuje:

Pro potřeby zabezpečení odborného lékařského vyšetření a odborné lékařské péče se zpracuje traumatologický plán radiační havárie, který obsahuje:

(1) Pro potřebu ochrany hospodářských zvířat při radiační havárii se připravují opatření na jejich ochranu. Evakuace se předpokládá pouze u některých chovatelsky vzácných nebo vysoce užitkových zvířat v době před zasažením následky radiační havárie. Hospodářské zvířectvo se jinak ponechá v ohrožené oblasti a zabezpečí se podmínky pro jeho přežití. Pro potřebu ochrany hospodářských zvířat se zpracovává havarijní veterinární plán.

(2) Havarijní veterinární plán obsahuje:

(1) V případě radiační havárie se reguluje distribuce a požívání potravin, vody a dále pak krmiv pro hospodářská zvířata znečištěných radionuklidy na základě výsledků monitorování.

(2) Pro regulaci distribuce a požívání se zpracuje plán regulace distribuce a požívání potravin, krmiv a vody znečištěných radionuklidy, který obsahuje:

Pro potřeby realizace opatření vůči zemřelým osobám v zamořené oblasti se zpracuje plán zacházení se zemřelými osobami v zamořené oblasti, který obsahuje:

V souvislosti se vznikem mimořádné události na jaderném zařízení může dojít ke značnému narušování veřejného pořádku a bezpečnosti. Pro potřebu udržení veřejného pořádku a bezpečnosti se zpracuje plán zajištění veřejného pořádku a bezpečnosti, který obsahuje:

Obr. 1 Vzor nejčastějšího členění území zóny havarijního plánování

hranice sektorů podle geometrického rozdělení, případně geografických a demografických podmínek

NÁVRH

Vyhláška

Ministerstvo vnitra stanoví podle § 58 odst. 2 zákona č. …./2000 Sb., o krizovém řízení a integrovaném záchranném systému a změně některých zákonů (krizový zákon), k provedení § 34 odst. 5 písm. a) a b):

Koordinace složek při společném zásahu je v rámci integrovaného záchranného systému prováděna

(1)Koordinace složek integrovaného záchranného systému při společ(2)ném zásahu v místě nasazení se uskuteč(3)ňuje prostřednictvím řídících struktur, kterými jsou velitel zásahu, štáb velitele zásahu, velitelé úseků, velitelé sektorů, velitelé nebo vedoucí složek integrovaného záchranného systému, kteří se dostavili na místo zásahu.

(4)Úč(5)elem koordinace složek integrovaného záchranného systému při provádění záchranných a likvidač(6)ních prací v místě nasazení je následující vymezení priorit prováděných opatření:

(7)Koordinace složek integrovaného záchranného systému se provádí tak, aby se zohlednily úkoly a možnosti složek integrovaného záchranného systému pro dosažení úč(8)elu podle odstavce 2. Prioritu provedení potřebných č(9)inností složek integrovaného záchranného systému v místě nasazení urč(10)í velitel zásahu pomocí průzkumu a vyhodnocení mimořádné události a podle stanovených zásad organizace a řízení složek integrovaného záchranného systému při společ(11)ném zásahu odpovídající druhu mimořádné události.

(1)Velitelem zásahu se rozumí osoba, která na místě zásahu řídí souč(2)innost složek integrovaného záchranného systému a koordinuje provádění záchranných a likvidač(3)ních prací; touto osobou je velitel jednotky záchranného sboru Č(4)R, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak⁸⁰.

(5)Pokud není na místo mimořádné události vyslána jednotka záchranného sboru Č(6)R, stává se velitelem zásahu velitel jednotky Policie Č(7)R, jestliže stěžejní č(8)inností na místě mimořádné události je a)ochrana ústavních čb)initelů Čc)eské republiky, d)odhalování trestných če)inů a zjišťování jejich pachatelů, f)vyšetřování a vyhledávání o trestných čg)inech, h)zajišťování veřejného pořádku a byl-li porušen, či)inění opatření k jeho obnovení, j)dohlížení na bezpečk)nost a plynulost silničl)ního provozu a spolupůsobení při jeho řízení, m)odhalování přestupků a jejich objasňování, n)získávání, soustřeďování a vyhodnocování informací sloužících ochraně ekonomických zájmů Čo)eské republiky.

(9)Pokud není na místo mimořádné události vyslána jednotka záchranného sboru Č(10)R, stává se velitelem zásahu vedoucí lékař zdravotnické záchranné služby, jestliže stěžejní č(11)inností na místě mimořádné události je a)poskytování nebo zajištění přednemocničb)ní neodkladné péčc)e na místě vzniku úrazu nebo náhlého onemocnění, při dopravě postiženého a při jeho předávání ve zdravotnickém zařízení odborně způsobilém k poskytování zdravotní péčd)e, e)doprava raněných a nemocných v podmínkách přednemocničf)ní neodkladné péčg)e mezi zdravotnickými zařízeními, h)přednemocniči)ní neodkladná péčj)e při likvidaci zdravotních následků hromadných neštěstí a katastrof.

(12)Velitel zásahu a)řídí průzkum, vyhodnocuje situaci a s ohledem na získané poznatky požaduje soustřeďování a nasazování složek integrovaného záchranného systému do místa zásahu vyhlášením stupňů poplachu pro dané místo nasazení, b)kontroluje účc)innost zásahu a plnění úkolů, které uložil; ukládá pouze takové úkoly, které jsou v souladu s kompetencemi jednotlivých složek IZS, vycházeje přitom z příslušných zákonů upravujících čd)innost těchto složek, e)rozhoduje o zahájení a ukončf)ení záchrany a evakuace fyzických osob, zvířat a majetku, g)stanoví celkový postup provedení záchranných a likvidačh)ních prací, řídí souči)innost složek integrovaného záchranného systému; při tom ukládá potřebné úkoly velitelům nebo vedoucím složek integrovaného záchranného systému; soubor konkrétních opatření, jejichž provedení jsou nutná pro zdolání určj)itého druhu mimořádné události, jsou součk)ásti modelových situací a zvláštních operačl)ních postupů při zpracování dokumentace integrovaného záchranného systému, m)zabezpečn)uje součo)innost složek integrovaného záchranného systému a ostatních právnických a fyzických osob poskytujících osobní a věcnou pomoc, p)organizuje spojení s operačq)ním a informačr)ním střediskem integrovaného záchranného systému okresu a v místě nasazení složek integrovaného záchranného systému a odpovídá za informace předávané tomuto středisku nebo představitelům správních úřadů popř. krizového štábu o situaci v místě nasazení složek integrovaného záchranného systému, s)stanoví organizaci místa nasazení a určt)uje další řídící struktury pro řízení souču)innosti složek integrovaného záchranného systému (např. štáb velitele zásahu, velitele úseků, sekcí apod.) a stanoví umístění velitelského stanoviště, v)organizuje společw)né týlové zabezpečx)ení složek integrovaného záchranného systému pokud to jejich velitelé nebo vedoucí vyžadují, y)navrhuje krizovému štábu realizovat výpomoc Armády Čz)R, aa)umožňuje příslušným složkám provedení dokumentace situace a zajištění stop a věcí v místě mimořádné události za účbb)elem zjištění příčcc)in vzniku mimořádné události a případné odpovědnosti, dd)organizuje práci se sdělovacími prostředky v místě nasazení složek integrovaného záchranného systému, ee)organizuje poskytování informací o osobách postižených následky mimořádné události příbuzným postižených, ff)vede základní přehled o nasazených složkách integrovaného záchranného systému a čgg)asový sled prováděných čhh)inností, ii)předává řízení zásahu na dobu své nepřítomnosti určjj)enému zástupci.

(13)V prostoru předpokládaného šíření mimořádné události zabezpeč(14)uje velitel zásahu ve shodě s č(15)inností operač(16)ního a informač(17)ního střediska integrovaného záchranného systému, č(18)inností správních úřadů nebo obcí následující opatření k a)informování obyvatelstva na území ve směru šíření mimořádné události, b)provedení průzkumu možností šíření mimořádné události, c)vyhledání zasažených osob směrem od místa mimořádné události po směru šíření události, d)ošetření zasažených osob, e)regulace volného pohybu osob v místě nasazení včf)etně uzavření místa události, g)evakuace postiženého obyvatelstva, h)střežení evakuovaného území a majetku.

(19)Při zdolávání mimořádné události velitel zásahu rovněž vyžaduje v případě nutnosti přijetí následující opatření na území, které souvisí s místem mimořádné události:

a)regulaci dopravy na trasách odsunu zraněných do zdravotnických zařízení, b)regulaci dopravy na trasách příjezdu záchranných sil a prostředků.

c)zabezpečd)ení náhradního ubytování pro postižené, e)zabezpečf)ení zdravotní, hygienické, sociální a duchovní péčg)e pro postižené, h)provedení sanace a dekontaminace zasaženého území, i)stanovení veterinárních a hygienických opatření.

(20)Velitel zásahu pro vytvoření podmínek ochrany životů a zdraví nasazených sil složek integrovaného záchranného systému a)analyzuje informace o nebezpečb)í na místě zásahu, c)rozděluje místo nasazení na zóny s charakteristickým nebezpečd)ím a stanoví odpovídající režim práce a způsob ochrany, e)stanoví takové úkoly, které odpovídají účf)elu (poslání) složky integrovaného záchranného systému, g)respektuje zvláštnosti místa nasazení, zejména technologii, konstrukčh)ní a dispoziči)ní řešení objektů a vlastnosti přítomných nebo vznikajících látek, j)ve spolupráci s veliteli a vedoucími složek integrovaného záchranného systému vytváří podmínky pro regeneraci fyzických sil, k)rozhodne o přerušení záchranných prací, pokud by byly bezprostředně ohroženy životy a zdraví nasazených sil.

(21)Velitel zásahu přímo řídí a)osoby, které určb)il do funkcí, (např. náčc)elníka štábu, velitele průzkumné skupiny, velitele bojového úseku) kromě těch, kterým určd)il přímého velitele, (např. če)lenům průzkumné skupiny, čf)lenům štábu ), g)velitele nebo vedoucí složek integrovaného záchranného systému, kromě těch, kteří jsou pod přímým velením velitele bojového úseku nebo sektoru.

(22)Velitel zásahu má právo odvolat a)osoby, které určb)il do funkcí ( např. náčc)elníka štábu, velitele bojového úseku, velitele průzkumné skupiny), kteří neplní svoje úkoly nebo jestliže jim okolnosti jejich plnění znemožní; za odvolané jmenuje jejich nástupce po konzultaci s přímým nadřízeným odvolaného pracovníka, d)z místa zásahu složku integrovaného záchranného systému, která neplní svoje úkoly nebo jestliže její síly a prostředky u zásahu již nejsou potřebné, s ohledem na plnění úkolů podle zvláštních předpisů⁸¹ zejména orgány če)innými v trestním řízení, f)z místa zásahu síly, jejichž životy čg)i zdraví jsou přímo ohroženy.

(23) Velitel zásahu je zřetelně označ(24)en č(25)ervenou páskou nebo zvláštní vestou s nápisem "Velitel zásahu".

(26) Velitelské stanoviště musí být patrné zúč(27)astněným složkám integrovaného záchranného systému, zřetelně označ(28)eno nápisem ”Velitelské stanoviště” nebo znač(29)kou ve tvaru trojúhelníka s označ(30)ením ”VS” a v noci osvětleno. Při soustřeďování složek integrovaného záchranného systému na místo zásahu se velitelské stanoviště vytváří zpravidla tak, že vozy s veliteli nebo vedoucími hlavních složek integrovaného záchranného systému zaparkují ve vzájemné blízkosti.

(31) Pokud je velitel zásahu souč(32)asně velitel jednotky požární ochrany, vztahují se na něj souč(33)asně ustanovení zvláštních předpisů⁸² upravující úkoly jednotek požární ochrany a zásady velení při zásahu. Obdobně nejsou dotč(34)ena ustanovení zvláštních předpisů upravujících č(35)innost velitelů nebo vedoucích složek integrovaného záchranného systému. Pokud však plní velitelé nebo vedoucích složek integrovaného záchranného systému funkci velitele zásahu⁸³, nesmí být ustanovení zvláštních předpisů v rozporu s požadavky na č(36)innost velitele zásahu podle tohoto předpisu.

(37) Velitel zásahu nezasahuje do povinností stanovených zákony a předpisy při č(38)innosti jednotlivých odborných složek integrovaného záchranného systému.

(1)Štáb velitele zásahu je výkonným orgánem velitele zásahu v těch č(2)innostech, kterými jej velitel zásahu pověřil a vykonává jeho rozhodnutí. Jeho práce je rozdělena na zabezpeč(3)ení zejména těchto úkolů:

a)koordinace spojení na místě zásahu, b)spojení s příslušným operačc)ním a informačd)ním střediskem okresu, e)součf)innost velitelů a vedoucích složek integrovaného záchranného systému a ostatních právnických nebo fyzických osob, se kterými uvedené složky potřebují spolupracovat, g)týlové zabezpečh)ení složek integrovaného záchranného systému na místě zásahu, i)nepřetržitá analýza situace v místě nasazení sil a prostředků pro přípravu rozhodnutí velitele zásahu, j)organizace nasazení sil a prostředků složek integrovaného záchranného systému na místě zásahu a jejich evidence, k)zabezpečl)ení první neodkladné péčm)e postiženým osobám, n)provádění dokumentace situace a zajištění stop a věcí v místě mimořádné události za účo)elem zjištění příčp)in vzniku mimořádné události a případné odpovědnosti konkrétních subjektů.

(4)Štáb velitele zásahu tvoří náč(5)elník štábu a další č(6)lenové štábu, zejména velitelé a vedoucí složek integrovaného záchranného systému, odpovídající za č(7)innosti uvedené v odst.1. V zájmu koordinace č(8)inností složek integrovaného záchranného systému mohou být do štábu zařazeny fyzické osoby a zástupci právnických osob, se kterými složky integrovaného záchranného systému spolupracují na místě zásahu nebo které poskytují pomoc podle zvláštních předpisů⁸⁴. Č(9)lenové štábu jsou urč(10)eni k výkonu funkce velitelem zásahu zpravidla na návrh náč(11)elníka štábu, kterému jsou přímo podřízeni.

(12)Pracoviště štábu velitele zásahu musí být vybráno tak, aby štáb velitele zásahu mohl své úkoly plnit co nejlépe. Nesmí být bezprostředně ohrožováno ani nadměrně rušeno. Bezpeč(13)né místo pro práci štábu urč(14)í velitel zásahu, přič(15)emž je zpravidla shodné s velitelským stanovištěm.

(16)Č(17)innost štábu velitele zásahu musí být zabezpeč(18)ena zejména pro případ a)přístupu nepovolaných osob, b)nepříznivých klimatických podmínek, c)technických závad na zařízeních používaných pro čd)innost štábu, e)výpadku elektrické energie, případně nedostatku pohonných hmot.

(19)Pracoviště štábu velitele zásahu musí být trvale obsazeno službou. U dlouhotrvajících zásahů, kdy dochází ke střídání č(20)lenů a pomocníků štábu velitele zásahu, musí být vedena evidence o č(21)innosti a přítomnosti č(22)lenů štábu velitele zásahu a pomocníků ve službě.

(23)Náč(24)elník štábu velitele zásahu zastupuje velitele zásahu po dobu jeho nepřítomnosti. Je označ(25)en č(26)ervenou rukávovou páskou "NŠ" nebo zvláštní vestou s nápisem "Náč(27)elník štábu".

(1) Úsek je místo nebo č(2)ást místa mimořádné události, kde složky integrovaného záchranného systému plní urč(3)itou charakteristickou č(4)innost. Pro usnadnění řízení úseků, zpravidla při plošně rozsáhlých mimořádných událostech, může velitel zásahu zřídit pro několik úseků sektory.

(5)Velitelé úseků nebo sektorů mohou být označ(6)eni č(7)ervenou páskou nebo zvláštní vestou s nápisem ”Velitel úseku" nebo ”Velitel sektoru”.

(8)Velitelé úseků nebo sektorů plní pokyny velitele zásahu a přiměřeně úkoly uvedené v odst.1 až 3 § 2 tohoto předpisu a mají vůč(9)i silám složek integrovaného záchranného systému, které z rozhodnutí velitele zásahu řídí, na přiděleném úseku stejné pravomoci jako velitel zásahu.

(1)Velitelé nebo vedoucí složek integrovaného záchranného systému jsou na místě zásahu podřízeni veliteli zásahu popř.veliteli úseku (dále jen ”nadřízenému veliteli”) pokud jsou úseky zřízeny.

(2)Velitel nebo vedoucí složky integrovaného záchranného systému.

a)ohlašuje veliteli zásahu svou přítomnost a množství sil a prostředků složky integrovaného záchranného systému ihned, jakmile se dostaví na místo zásahu, b)podřizuje se velení nadřízeného velitele a podává mu informace o plnění úkolů a o situaci; v případě bezprostředního ohrožení života je oprávněn změnit rozhodnutí nadřízeného velitele, c)předává řízení složky integrovaného záchranného na dobu své nepřítomnosti určd)enému zástupci, e)pokud není stanoveno jinak označf)í sebe způsobem zřejmým pro velitele zásahu a pro veřejnost.

(3)Vedoucí lékař zdravotnické záchranné služby se označ(4)uje bílou rukávovou páskou, nošenou na levém záloktí, opatřenou č(5)erveným nápisem ”VL", popřípadě bílou vestou s č(6)erveným nápisem "Vedoucí lékař".

(7)Velitel jednotky Policie Č(8)R se označ(9)uje bílou rukávovou páskou, nošenou na levém záloktí, opatřenou č(10)erveným nápisem "V PČ(11)R", popřípadě bílou vestou s č(12)erveným nápisem "Velitel PČ(13)R".

(14)Velitel jednotky obecní policie se označ(15)uje bílou rukávovou páskou, nošenou na levém záloktí, opatřenou č(16)erveným nápisem "V OP", popřípadě bílou vestou s č(17)erveným nápisem "Velitel OP".

(18)Velitel jednotky požární ochrany se označ(19)uje

(1)Organizaci v místě zásahu stanoví velitel zásahu. Velitel zásahu zpravidla rozč(2)lení místo nasazení složek integrovaného záchranného systému a přilehlé prostory na a)vnější zónu uzavření místa mimořádné události, b)nebezpečc)nou zónu, d)nástupní prostor, e)týlový prostor, f)dekontaminačg)ní prostor, h)prostor pro poskytnutí zdravotní péči)e, j)prostor pro umístění a identifikaci obětí, k)prostory předpokládaného šíření mimořádné události, l)úseky a sektory.

(3)Velitel zásahu dále stanoví a)velitelské stanoviště, b)místo pro práci štábu řídícího sektoru, c)místo pro informování sdělovacích prostředků, d)místo pro informování o osobách postižených následky mimořádné události.

(4)Velitel zásahu může na základě dohody s veliteli a vedoucími ostatních složek nebo na základě jejich požadavků zřizovat i jiné prostory a stanoviště. Při tom dbá, aby se vzájemná č(5)innost složek integrovaného záchranného systému nerušila a byly dodrženy podmínky pro bezpeč(6)nou práci a ochranu životů nasazených sil i obyvatel.

(7)Velitel zásahu musí sledovat v průběhu zásahu vývoj situace a v případě potřeby urč(8)enou organizaci místa zásahu měnit tak, aby odpovídala potřebám a reálné situaci na místě zásahu.

(1)Při řízení zásahu velitel zásahu a jemu podřízení velitelé bojových úseků a velitelé jednotek nebo vedoucí složek integrovaného záchranného systému organizují spojení.

(2)Za obsah, formu a aktuálnost informací odesílaných na operač(3)ní a informač(4)ní středisko integrovaného záchranného systému okresu odpovídá velitel zásahu. Obsahem informací je zejména a)situace v místě nasazení, b)potřeba sil a prostředků, popřípadě potřeba jiné pomoci a údaje o jejich soustřeďování včc)etně stupně vyhlášení poplachu, d)případná změna v obsazení funkce velitele zásahu, e)čf)innost složek integrovaného záchranného systému v místě nasazení, g)zásadní změna situace v místě nasazení včh)etně zranění nebo usmrcení osob, anebo vznik škody, i)čj)as lokalizace a likvidace mimořádné události, k)odjezd složek integrovaného záchranného systému z místa nasazení.

(1)Průzkumem se zjišťuje a)místa ohrožení osob, zvířat a majetku, jejich počb)et nebo množství, míra ohrožení, možnosti jejich záchrany nebo evakuace, c)rozsah účd)inků mimořádné události, e)místo, druh, množství nebezpečf)ných látek a předmětů a rizika, která mohou nepříznivě ovlivnit průběh zásahu, g)potřebné síly a prostředky složek integrovaného záchranného systému, h)pořadí a zapojení jednotlivých složek.

(2)Průzkum na místě zásahu provádí a)velitel zásahu v doprovodu další osoby, b)podle rozhodnutí velitele zásahu průzkumná skupina, kterou tvoří nejméně dvě osoby, c)celá jednotka nebo celá složka.

(3)Provádí-li průzkum průzkumná skupina, velitel zásahu urč(4)í jejího velitele, který odpovídá za č(5)innost průzkumné skupiny a výsledky průzkumu. Po ukonč(6)ení průzkumu velitel skupiny neprodleně předá získané informace veliteli zásahu.

(1)Při předávání a přebírání velení sdělí předávající velitel nebo vedoucí složky integrovaného záchranného systému přebírajícímu informace o plněném úkolu a o cíli a prioritách č(2)innosti v místě mimořádné události a oznámí řízeným složkám integrovaného záchranného systému předání funkce. Přebírající velitel nebo vedoucí složky integrovaného záchranného systému oznámí předávajícímu, zda funkci převzal, jinak není oprávněný funkci vykonávat. Toto ustanovení se nevztahuje na případy, kdy převzetí velení vyplynulo z vážných důvodů, které znemožnily funkci předat stanoveným způsobem. V takovém případě přebírající velitel nebo vedoucí složky integrovaného záchranného systému oznámí řízeným jednotkám převzetí funkce.

(3)Ustanovení odstavce 1 platí přiměřeně i pro předávání jiných funkcí v místě nasazení např. velitele úseku, sektoru, náč(4)elníka štábu apod.

(1)V rámci koordinač(2)ních orgánů integrovaného záchranného systému se zřizuje u ústředního operač(3)ního a informač(4)ního střediska integrovaného záchranného systému při ředitelství Záchranného sboru Č(5)R krizový štáb ministerstva vnitra, který nepřetržitě zejména a)hodnotí a analyzuje situaci a zpracovává návrhy na opatření pro Bezpečb)nostní radu státu, c)eviduje a posuzuje nasazení sil a prostředků, d)dokumentuje če)innost bezpečf)nostní rady kraje a bezpečg)nostní rady okresu a postup při řešení mimořádné události, h)zajišťuje technické a týlové zabezpeči)ení sil a prostředků a bezpečj)nostní rady kraje a bezpečk)nostní rady okresu, l)eviduje a posuzuje pomoc pro ochranu obyvatel postiženého území, m)udržuje a koordinuje spojení s příslušnými (krizovými štáby krajů a okresů) operačn)ními a informačo)ními středisky integrovaného záchranného systému krajů a okresů, p)zpracovává informace pro sdělovací prostředky.

(6)Krizový štáb Ministerstva vnitra se zřizuje při krizových stavech nebo při vyhlášeném třetím nebo zvláštním stupni poplachu integrovaného záchranného systému, v tomto případě dávají podnět k jeho zřízení řídící důstojníci Záchranného sboru Č(7)R. O zřízení uvedeného štábu podává řídící důstojník neprodleně informaci ministru vnitra.) Krizový štáb Ministerstva vnitra zřizuje ministr vnitra při krizových stavech nebo při vyhlášeném třetím nebo zvláštním stupni poplachu integrovaného záchranného systému, pokud ministr vnitra zabezpeč(8)uje koordinaci záchranných a likvidač(9)ních prací podle §34, odst.1 krizového zákona. Podnět k jeho zřízení dává řídící důstojník Záchranného sboru Č(10)R.

(11)Náč(12)elníkem krizového štábu Ministerstva vnitra je řídící důstojník Záchranného sboru Č(13)R.

(14)Krizový štáb Ministerstva vnitra tvoří náč(15)elník štábu a další č(16)lenové štábu, odpovídající za č(17)innosti uvedené v odst.1. V zájmu koordinace č(18)inností složek integrovaného záchranného systému je Ministerstvo vnitra oprávněno vyžádat úč(19)ast zástupců ostatních ústředních správních úřadů, havarijních, odborných, pohotovostních a jiných služeb, neziskových organizací a sdružení obč(20)anů se záchranářským zaměřením a jiných odborníků v krizovém štábu MV a požadovat souč(21)innost těchto zástupců.

(1)V rámci koordinač(2)ních orgánů integrovaného záchranného systému se zřizuje u operač(3)ního a informač(4)ního střediska integrovaného záchranného systému kraje krizový štáb kraje, který nepřetržitě zejména a)hodnotí a analyzuje situaci a zpracovává návrhy na opatření pro bezpečb)nostní radu kraje, c)eviduje a posuzuje nasazení sil a prostředků, d)dokumentuje  postup při řešení mimořádné události, e)zajišťuje technické a týlové zabezpečf)ení sil a prostředků, g)eviduje a posuzuje pomoc pro ochranu obyvatel postiženého území, h)udržuje a koordinuje spojení s příslušnými operači)ními a informačj)ními středisky integrovaného záchranného systému okresů, krizovými štáby okresů, případně krajů a krizovým štábem Ministerstva vnitra, pokud jsou tyto zřízeny, k)zpracovává informace pro sdělovací prostředky.

(5)Krizový štáb kraje zřizuje ředitel krajského úřadu při krizových stavech nebo při vyhlášeném zvláštním stupni poplachu v rámci kraje a pokud předseda zastupitelstva kraje zabezpeč(6)uje koordinaci záchranných a likvidač(7)ních prací podle §34, odst.2 krizového zákona.

(8)Náč(9)elníkem krizového štábu kraje je řídící důstojník Záchranného sboru Č(10)R.

(11)Krizový štáb kraje tvoří náč(12)elník štábu a další č(13)lenové štábu, odpovídající za č(14)innosti uvedené v odst.1. V zájmu koordinace č(15)inností složek integrovaného záchranného systému je krajský úřad oprávněn vyžádat úč(16)ast zástupců ostatních správních úřadů, havarijních, odborných, pohotovostních a jiných služeb, neziskových organizací a sdružení obč(17)anů se záchranářským zaměřením a jiných odborníků v krizovém štábu kraje a požadovat souč(18)innost těchto zástupců.

(1)V rámci koordinač(2)ních orgánů integrovaného záchranného systému se zřizuje u operač(3)ního a informač(4)ního střediska integrovaného záchranného systému okresu krizový štáb okresu, který nepřetržitě zejména a)hodnotí a analyzuje situaci a zpracovává návrhy na opatření pro bezpečb)nostní radu okresu, c)eviduje a posuzuje nasazení sil a prostředků, d)dokumentuje postup při řešení mimořádné události, e)zajišťuje technické a týlové zabezpečf)ení sil a prostředků, g)eviduje a posuzuje pomoc pro ochranu obyvatel postiženého území, h)udržuje a koordinuje spojení s ostatními zapojenými operači)ními a informačj)ními středisky integrovaného záchranného systému okresů příslušného kraje, krizovými štáby okresů, případně krizovým štábem příslušného kraje a krizovým štábem Ministerstva vnitra, pokud jsou tyto zřízeny, k)zpracovává informace pro sdělovací prostředky.

(1)Operač(2)ní středisko základní složky integrovaného záchranného systému, které obdrží tísňovou zprávu, ji vyhodnotí a a)pokud řešení mimořádné události náleží do jejich vlastní kompetence složky integrovaného záchranného systému, postupují podle vlastních předpisů a pokud je na místě mimořádné události nutný zásah jiné základní složky integrovaného záchranného systému, vyžádá nasazení jejich sil a prostředků prostřednictvím jejich operačb)ního střediska, c)pokud řešení mimořádné události nenáleží do jejich vlastní kompetence, předají přijaté informace operačd)nímu středisku příslušné základní složky integrovaného záchranného systému, e)pokud se místo mimořádné události nenachází v jejich vlastním územním obvodu, předají přijaté informace operačf)nímu středisku místně příslušné základní složky integrovaného záchranného systému, g)pokud vyžaduje řešení mimořádné situace řízení součh)innosti velitelem zásahu, předají přijaté informace operači)nímu a informačj)nímu středisku integrovaného záchranného systému.

(3)Operač(4)ní střediska případně dispeč(5)erská pracoviště ostatních složek integrovaného záchranného systému předávají informace o vzniku mimořádné události v oblasti jejich působnosti operač(6)nímu a informač(7)nímu středisku integrovaného záchranného systému okresu.

(8)Úč(9)elem spolupráce operač(10)ních středisek složek integrovaného záchranného systému je vzájemná informovanost a koordinované soustředění a vyslání sil a prostředků složek integrovaného záchranného systému nebo poskytnutí jiné pomoci ve prospěch místa nasazení podle požadavků velitele zásahu a dle poplachového plánu integrovaného záchranného systému.

(11)Operač(12)ní střediska složek integrovaného záchranného systému mohou při vyhodnocení situace v závislosti na silách a prostředcích, které mají k dispozici, omezit potřebu jednotlivých velitelů zásahu v rozporu s poplachovým plánem integrovaného záchranného sytému.

Operační střediska základních složek integrovaného záchranného systému se navzájem informují o nebezpečích vzniku mimořádných událostí způsobem stanoveným Ministerstvem vnitra. Varovná hlášení z ústřední úrovně na krajskou a z krajské na okresní úroveň si předávají operační a informační střediska integrovaného záchranného systému.

(1)Pokud velitel zásahu požádá o pomoc operač(2)ní a informač(3)ní středisko integrovaného záchranného systému okresu, poskytuje toto středisko pomoc v souladu s poplachovým plánem.

(4)Pokud velitel zásahu nebo operač(5)ní a informač(6)ní středisko integrovaného záchranného systému okresu požádají o pomoc operač(7)ní a informač(8)ní středisko integrovaného záchranného systému kraje, poskytuje toto operač(9)ní středisko pomoc v souladu s poplachovým plánem.

(10)Operač(11)ní střediska základních složek integrovaného záchranného systému a operač(12)ní a informač(13)ní střediska integrovaného záchranného systému si navzájem vyměňují informace pro zpracování dokumentace integrovaného záchranného systému a informace dle datové struktury vzájemně sdílených dat stanovených zvláštním předpisem⁸⁵.

(1)Pokud operač(2)ní a informač(3)ní středisko integrovaného záchranného systému okresu obdrží žádost o příhranič(4)ní pomoc z území jiného státu poskytne pomoc pokud je to možné nebo pokud to vyplývá z mezinárodní smlouvy a předá informaci na operač(5)ní a informač(6)ní středisko integrovaného záchranného systému kraje.

(7)Pokud operač(8)ní a informač(9)ní středisko integrovaného záchranného systému kraje obdrží žádost o pomoc z území jiného státu poskytne pomoc pokud to vyplývá z mezinárodní smlouvy a informuje ústřední operač(10)ní a informač(11)ní středisko integrovaného záchranného systému. Operač(12)ní a informač(13)ní středisko integrovaného záchranného systému kraje informuje ústřední operač(14)ní a informač(15)ní středisko integrovaného záchranného systému o žádostech o pomoc z území sousedního státu a poskytnutí příhranič(16)ní pomoci okresy.

(17)Pokud ústřední operač(18)ní a informač(19)ní středisko integrovaného záchranného systému obdrží žádost o pomoc z území jiného státu, a vyplývá-li to z mezinárodní smlouvy, poskytne pomoc podle charakteru události bezodkladně.

(20)Pokud to vyplývá z mezinárodní smlouvy, mohou operač(21)ní a informač(22)ní střediska integrovaného záchranného systému při vyhlášení zvláštního stupně poplachu vyžadovat pomoc i ze zahranič(23)í. Ústřední operač(24)ní a informač(25)ní středisko vyžaduje pomoc ze zahranič(26)í po odsouhlasení ministrem vnitra.

(1)Poplachovým plánem integrovaného záchranného systému jsou stanoveny stupně poplachu, způsob jejich vyhlašování a č(2)innost operač(3)ního a informač(4)ního střediska integrovaného záchranného systému. Stupeň poplachu vychází z potřeby nasazení sil a prostředků složek integrovaného záchranného systému, velikosti a druhu mimořádné události.

(5)V rámci integrovaného záchranného systému se vyhlašují č(6)tyři stupně poplachu:

a)První stupeň je v platnosti, pokud provádění záchranných a likvidačb)ních prací je zvládáno jednou ze složek integrovaného záchranného systému nebo pokud jsou na místě i jiné složky integrovaného záchranného systému a není nutné řídit jejich součc)innost. Podle závažnosti mimořádné události se jednotlivá operačd)ní střediska základních složek integrovaného záchranného systému o mimořádné situaci informují.

e)Druhý stupeň je vyhlašován případě, že provádění záchranných a likvidačf)ních prací je zvládáno základními složkami integrovaného záchranného systému jejichž součg)innost řídí velitel zásahu v místě nasazení a na úrovni operačh)ních středisek základních složek integrovaného záchranného systému probíhá běžná spolupráce s cílem soustředit na místo nasazení dostateči)né množství sil a prostředků.

j)Třetí stupeň je vyhlašován v případě, že k provádění záchranných a likvidačk)ních prací je nutné zapojení základních i ostatních složek vlastního okresu. K řízení součl)innosti velitel zásahu zřizuje štáb velitele zásahu a místo zásahu dělí na úseky. Řídící důstojník Hasičm)ského záchranného sboru okresu může rozhodnout o zřízení krizového štábu integrovaného záchranného systému.

n)Zvláštní stupeň poplachu je vyhlašován k provádění záchranných a likvidačo)ních prací je nutné zapojení základních a ostatních složek integrovaného záchranného systému i z jiných okresů. K řízení součp)innosti velitel zásahu zřizuje štáb velitele zásahu a místo zásahu dělí na bojové úseky a operačq)ní sektory. Likvidace mimořádné události vyžaduje podporu okresního úřadu, kraje nebo Ministerstva vnitra, aktivace krizových štábů na úrovni operačr)ního a informačs)ního střediska integrovaného záchranného systému, bezpečt)nostních rad nebo vyhlášení krizových stavů.

(1)První stupeň poplachu je v platnosti vždy při prvotním vyhlášení poplachu základním složkám integrovaného záchranného systému.

(2)Příslušný vyšší stupeň poplachu vyhlašuje velitel zásahu pro místo zásahu podle druhu a rozsahu mimořádné události nebo operač(3)ní a informač(4)ní středisko integrovaného záchranného systému na základě celkových potřeb z různých míst nasazení složek integrovaného záchranného systému pro dané území.

(5)V odůvodněných případech, kdy je již z oznámení mimořádné události zřejmá potřeba zásahu více složek integrovaného záchranného systému a bude nutné řízení souč(6)innosti velitelem zásahu, může operač(7)ní a informač(8)ní středisko při prvotním vyhlášení poplachu vyhlásit vyšší stupeň poplachu pro místo zásahu.

(9)Pokud vyhlašuje vyšší stupeň poplachu velitel zásahu, oznámí to místně příslušnému operač(10)nímu a informač(11)nímu integrovaného záchranného systému.

(12)Vyhlášení druhého stupně oznamuje operač(13)ní a informač(14)ní středisko integrovaného záchranného systému řídícímu důstojníkovi záchranného sboru okresu.

(15)Z rozhodnutí řídícího důstojníka hasič(16)ského záchranného sboru okresu nebo na základě žádosti velitele zásahu oznamuje operač(17)ní a informač(18)ní středisko integrovaného záchranného systému okresu vyhlášení třetího stupně nebo zvláštního stupně přednostovi okresního úřadu a operač(19)nímu a informač(20)nímu středisku integrovaného záchranného systému kraje.

(21)Při vyhlášení třetího stupně se operač(22)ní a informač(23)ní středisko integrovaného záchranného systému kraje zapojí do soustřeďování potřebných sil a prostředků složek integrovaného záchranného systému, zejména povolává a nasazuje síly a prostředky z ostatních okresů a koordinuje krajskou pomoc postiženému okresu podle poplachového plánu nebo na základě konkrétní žádosti o pomoc.

(1)Vyhlášení zvláštního stupně poplachu oznamuje operač(2)ní a informač(3)ní středisko integrovaného záchranného systému okresu všem stálým č(4)lenům bezpeč(5)nostní rady okresu, č(6)lenům stálého krizového štábu, operač(7)nímu a informač(8)nímu středisku kraje a ústřednímu operač(9)nímu a informač(10)nímu středisku.

(11)Při vyhlášení zvláštního stupně poplachu se operač(12)ní a informač(13)ní středisko integrovaného záchranného systému kraje zapojí do likvidace mimořádné situace, zejména povolává a nasazuje síly a prostředky z ostatních okresů a koordinuje krajskou pomoc postiženému okresu a informuje o vyhlášení zvláštního stupně na okrese vedoucího krajského úřadu.

(14)Pokud velitel zásahu požádá o pomoc přednostu okresního úřadu operač(15)ní a informač(16)ní středisko integrovaného záchranného systému okresu:

a)svolá na základě rozhodnutí přednosty okresního úřadu bezpečb)nostní radu okresu a krizový štáb integrovaného záchranného systému, který bude pracovat nepřetržitě a bezprostředně navazovat na čc)innost tohoto střediska, d)vyhlásí na území okresu nebo jeho če)ásti zvláštní stupeň poplachu a oznámí tuto skutečf)nost operačg)nímu a informačh)nímu středisku integrovaného záchranného systému kraje, i)zapojí se do likvidace mimořádné situace, zejména povolává a nasazuje síly a prostředky okresu podle poplachového plánu.

(17)Pokud velitel zásahu nebo přednosta okresního úřadu požádá o pomoc vedoucího krajského úřadu, operač(18)ní a informač(19)ní středisko integrovaného záchranného systému kraje:

a)svolá bezpečb)nostní radu kraje a krizový štáb integrovaného záchranného systému kraje, který bude pracovat nepřetržitě a bezprostředně navazovat na čc)innost tohoto střediska, d)vyhlásí na území kraje nebo jeho če)ásti zvláštní stupeň poplachu a oznámí tuto skutečf)nost ústřednímu operačg)nímu středisku integrovaného záchranného systému, h)zapojí se do likvidace mimořádné situace, zejména povolává a nasazuje krajské síly a prostředky a síly a prostředky z ostatních okresů a koordinuje krajskou pomoc postiženému okresu.

(20)Pokud operač(21)ní a informač(22)ní středisko kraje požádá o pomoc ústřední operač(23)ní středisko, poskytuje toto operač(24)ní středisko pomoc v souladu s ústředním poplachovým plánem.

(25)Pokud velitel zásahu, přednosta okresního úřadu nebo vedoucí krajského úřadu požádají o pomoc ministra vnitra, ústřední operač(26)ní a informač(27)ní středisko integrovaného záchranného systému:

a)svolá krizový štáb ministra, b)vyhlásí na příslušném území zvláštní stupeň poplachu, c)zapojí se do likvidace mimořádné situace, zejména povolává a nasazuje ústřední síly a prostředky a síly a prostředky z ostatních krajů a koordinuje ústřední pomoc postiženému kraji nebo okresu.

Návrh vyhlášky MV, kterou se stanoví zásady koordinace složek integrovaného záchranného systému při společném zásahu, pravidla spolupráce operačních středisek základních složek integrovaného záchranného systému, tvorby dokumentace integrovaného záchranného systému a podrobnosti o stupních poplachů a činnostech po jejich vyhlášení je zpracováván na základě zmocnění, uvedené v návrhu § 57 odst.2 zákona č. …./1990 Sb., o krizovém řízení a integrovaném záchranném systému a změně některých zákonů (krizový zákon), k provedení § 33 odst. 5 písm. a) a b):

Jde o první, pracovní znění návrhu vyhlášky, které neprošlo dosud připomínkovým řízením. Návrh vyhlášky je zaměřen na stanovení podrobností v koordinaci složek integrovaného záchranného systému na místě a na úrovni operačního řízení. Návrh je zaměřen na stanovení prioritních úkolů veliteli zásahu pří řízení spolupráce složek Integrovaného záchranného systému na místě zásahu, na organizaci a další struktury řízení zásahu. Návrh vyhlášky stanoví rovněž úkoly dalším řídícím funkcionářům, velitelům nebo vedoucích složek Integrovaného záchranného systému tak, aby koordinace složek integrovaného záchranného systému při společném zásahu byla úspěšná.

V oblasti operačního řízení precizuje návrh vyhlášky stupně poplachu v rámci integrovaného záchranného systému a stanoví činnost a spolupráci operačních středisek hlavních složek integrovaného záchranného systému.

Návrh

Ministerstvo dopravy a spojů podle § 58 odst. 2 zákona č. / 2000 Sb., o krizovém řízení a integrovaném záchranném systému a změně některých zákonů (krizový zákon) (dále jen ”zákon”) k provedení § 12 odst. 3 zákona stanoví:

(1) Tato vyhláška stanoví způsob zřízení a vedení informačního systému pro preventivní a záchranná opatření v oblasti mobilních zdrojů nebezpečí v dopravě (dále jen ”dopravní informační systém”) a náležitosti podkladů poskytovaných pro dopravní informační systém.

(1)) Nebezpečnou věcí jsou látky a předměty, pro jejichž vlastnosti může být jejich přepravou ohrožena bezpečnost osob a věcí nebo ohroženy složky životního prostředí, vymezené mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů 5).

(2) Dopravcem se rozumí provozovatel silniční dopravy1), provozovatel dráhy celostátní a regionální2), provozovatel obchodní letecké dopravy3) a provozovatel veřejné vodní dopravy4).

(3) Závažnou havárií se rozumí takový únik nebezpečných látek, vedoucí k  ohrožení lidského zdraví nebo životního prostředí nebo s možností vzniku poškození lidského zdraví nebo životního prostředí.

_________

(1) Dopravní informační systém provozuje Ministerstvo dopravy a spojů (dále jen ”ministerstvo”) jako elektronický informační systém, který musí být zajištěný technickými a programovými prostředky. Je určený pro omezený přístup uživatelů s kontrolou přístupových práv, přičemž každý uživatel vybavený určitými přístupovými právy, odpovídá za to, že údaje z dopravního informačního systému nebudou použity pro jiné účely, než stanoví zákon.

(1) Dopravní informační systém musí zajistit tyto základní informace a) přehled platných obecně závazných právních předpisů a mezinárodních smluv, které stanoví podmínky pro přepravu nebezpečných věcí, včetně jejich obsahu,

(2) Přehledy o vydaných povoleních pro přepravu nebezpečných věcí, o jednotlivých přepravách nebezpečných věcí na území České republiky, o příčinách závažných havárií nebezpečných věcí při dopravě, seznamy silničních vozidel a řidičů, způsobilých k přepravě nebezpečných věcí 1) a údaje z krizových plánů pro řešení možných rizik v požadované formě a v určeném časovém rozmezí mohou být přístupné jen uživatelům základních složek integrovaného záchranného systému a vybraným zaměstnancům okresních a krajských úřadů, které určí ministerstvo v dohodě s Ministerstvem vnitra.

(2) Pro účely záchranných prací při likvidaci závažné havárie okresní úřady poskytují ministerstvu údaje o dopravci v silniční dopravě, počtu a druhu nákladních silničních vozidel způsobilých k přepravě nebezpečných věcí, a údaje o řidičích, způsobilých k přepravě nebezpečných věcí.

(3) Ministerstvo může, na základě sjednaných smluvních podmínek o vzájemné spolupráci, umožnit přístup k základní části dopravního informačního systému (§ 4 odst. 1) pro vědecké ústavy, vysoké školy, autorizované zkušebny a jiné právnické osoby, zejména podnikající ve výrobě a dopravě nebezpečných věcí.

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem1. července 2000.

Navrženým zákonem je stanovena povinnost Ministerstva dopravy a spojů zabezpečovat pro potřebu správních orgánů a složek integrovaného záchranného systému celostátní informační systém pro preventivní a záchranná opatření v oblasti mobilních zdrojů nebezpečí. Tuto povinnost lze naplňovat pouze při zajišťování sběru a vyhodnocování potřebných podkladů a údajů od příslušných dopravců a od dotčených správních úřadů.

K jednotlivým ustanovením:

Ustanovení vyhlášky se bude vztahovat pouze na přepravu nebezpečného zboží, kterou provádějí veřejní dopravci pro cizí potřebu. Nevztahuje se na přepravu nebezpečného zboží pro vlastní potřebu občanů, pro potřeby ozbrojených sil a ozbrojených sborů. Tyto přepravy informační systém sledovat nebude.

Pro účely vyhlášky se stanoví pojmy nebezpečná věc, dopravce a závažná havárie.

Dopravní informační systém bude provozován jako neveřejný a poskytování údajů bude vázáno na udělení přístupového jména a hesla.

Dopravní informační systém bude poskytovat tři základní druhy informací o

Z hlediska ochrany dat je nutné respektovat zájmy dopravce, aby k těmto informacím měli přístup jen určení zaměstnanci správních úřadů a záchranných sborů a zabránit tak jejich případnému zneužití. Rovněž je nutné chránit informace o přepravě nebezpečných látek, zejména radioaktivních nebo výbušin před nepovolanými osobami. V takovém případě bude okruh uživatelů vymezen velmi pečlivě jak z hlediska zájmů dopravce, tak zájmů bezpečnosti a veřejného pořádku. Proto tyto údaje budou soustředěny odděleně mimo základní (obecnou) část a ke zvláštní části budou mít přístup jen osoby, zvlášť k tomu určené.

Pro identifikaci možných zdrojů rizik v dopravě a pro výběr tras a jiných opatření, která mají přispět k minimalizaci rizik při přepravě nebezpečných věcí, je nutný přehled o skutečných přepravách a trasách přepravy nebezpečných věcí, a to ve velkých objemech. V současné době není možno evidovat všechny přepravy a navíc, statistická evidence není v současnosti předepsána.

Proto byly analyzovány možnosti a hledány takové formy sběru podkladů, které by mohly získání potřebných informací částečně umožnit, aby usnadnily přípravu odpovídajících opatření i kontrol rizikových přeprav, popřípadě poskytly resortu podklady pro koncipování dalšího postupu.

Na základě zkušeností z přepravy zvlášť nebezpečných látek, podléhajících povolení, budou pro ohlašování vybrány ty látky, které jsou považovány za nejvíce rizikové. Seznam takových látek například pro silniční dopravu stanoví příloha vyhlášky č. 187/1994 Sb., která stanoví také limity hmotnosti jednotlivých nebezpečných látek. Přepravci i dopravci jsou s tímto seznamem obeznámeni. Odhad předpokládaného množství ohlašovaných přeprav není, je znám pouze počet platných povolení. Nejvíce povolení bylo vydáno na chlor, chybějí ale informace o četnosti a objemech jednotlivých přeprav. Z těchto důvodů současné přehledy nejvíce rizikových tras přepravy nebezpečných věcí jsou nepřesné a neúplné.

Podklady a údaje pro dopravní informační systém budou získávány pouze v nezbytném rozsahu. Nebudou požadovány údaje, které zpracovávají správní úřady v rámci své běžné činnosti. Dopravci budou poskytovat nezbytné informace o přepravě nebezpečné věci. Sledování těchto v dopravním informačním systému má preventivní účel a údaje převážně slouží potřebám okresních úřadů a záchrannému sboru. Navrhuje se, aby dopravce ohlásil přepravu nejpozději 24 hodin před jejím zahájením.Vyhláška stanoví náležitosti, které údaje bude dopravce poskytovat.

V letecké a ve vnitrozemské vodní dopravě je systém povolování přeprav nebezpečných věcí předepsán pro všechny třídy nebezpečných věcí. V letecké dopravě evidenci a přehled o přepravách vede ministerstvo. Ve vnitrozemské vodní dopravě evidenci povolení vede Státní plavební správa.

Dopravní informační systém bude poskytovat přehledy o haváriích s únikem nebezpečných látek. Tyto údaje budou sloužit ke  sledování rizikových míst s častým výskytem nehod atd. Podklady budou poskytovat složky IZS.

Vyhláška vymezuje také okruh spolupráce, která je nezbytná mezi ministerstvem a jinými správními úřady, dopravci, výrobci nebezpečných látek, zkušebnami, vědeckými ústavy a vysokými školami, které se podílejí na výměně zkušeností a informací.

Navrhuje se účinnost vyhlášky.

Výpis

ZÁKON č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona č. 34/1970 Sb., zákona č. 60/1988 Sb., zákona č. 173/1989 Sb., zákonného opatření č. 9/1990 Sb., zákona č. 126/1990 Sb., zákona č. 203/1990 Sb., zákona č. 288/1990 Sb., zákonného opatření č. 305/1990 Sb., zákona č. 575/1990 Sb., zákona č. 173/1991 Sb., zákona č. 283/1991 Sb., zákona 19/1992, zákona č. 23/1992, zákona č. 103/1992 Sb., zákona č. 167/1992 Sb., zákona č. 239/1992 Sb., zákonného opatření č. 350/1992 Sb., zákona č. 358/1992 Sb., zákona č. 359/1992 Sb., zákona č. 474/1992 Sb., zákona č. 548/1992 Sb., zákona č. 21/1993 Sb., zákona č. 166/1993 Sb., zákona č. 285/1993 Sb., zákona č. 47/1994 Sb., zákona č. 89/1995 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., zákona č. 135/1996 Sb., zákona č. 272/1996 Sb., zákona č. 152/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 148/1998 Sb.

§ 12

(1) Ministerstvo vnitra je ústředním orgánem státní správy pro vnitřní věci, zejména pro

(2) Ministerstvo vnitra zajišťuje telekomunikační síť Policie České republiky a metodicky usměrňuje šifrovou službu. Ministerstvo vnitra zajišťuje komunikační sítě pro Policii České republiky, složky integrovaného záchranného systému a územní orgány státní správy.

§ 16

(1) Ministerstvo obrany je ústředním orgánem státní správy zejména pro

(2) Ministerstvo obrany jako orgán pro zabezpečování obrany

(3) Ministerstvo obrany v rámci evropských bezpečnostních struktur organizuje součinnost s armádami jiných států.

Výpis

ZÁKON č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, ve znění zákona č. 49/1982 Sb., zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 23/1992 Sb. a zákona č. 114/1995 Sb.

§ 18

Řízení ochrany před povodněmi

(1) Ochranu před povodněmi zabezpečují tyto povodňové orgány

(2) Po dobu povodně ochranu zabezpečují tyto povodňové orgány:

(3) Ústřední řízení ochrany před povodněmi a výkon dozoru nad ní přísluší ministerstvu. Ústřední řízení záchranných povodňových prací, pokud je provádějí sbory požární ochrany, přísluší ministerstvu vnitra České republiky ve spolupráci s Civilní obranou České republiky. Ochranu před povodněmi v celém rozsahu připravují, organizují, řídí, kontrolují a činnost ostatních účastníků ochrany před povodněmi koordinují ve svých územních obvodech příslušné povodňové orgány.

(4) Povodňovou komisi obce zřizuje obecní rada k plnění úkolů uložených předpisy o ochraně před povodněmi, je-li v jejich územních obvodech možnost povodní. Předsedou povodňové komise je starosta obce. Povodňová komise obce je podřízena povodňové komisi okresu. Pokud při povodni převezme řízení ochrany povodňová komise okresu, provádí povodňová komise obce vlastní opatření podle pokynů okresní komise.

(5) Povodňovou komisi okresu zřizuje přednosta okresního úřadu. Předsedu a další členy komise jmenuje z pracovníků okresního úřadu a zástupců orgánů a organizací, které jsou způsobilé k provádění opatření, popřípadě pomoci při ochraně před povodněmi. Předsedou povodňové komise je přednosta okresního úřadu. Povodňové komise okresů jsou podřízeny povodňové komisi uceleného povodí.

(6) Povodňovou komisi uceleného povodí zřizuje ministerstvo v dohodě s ministerstvem vnitra České republiky a Civilní obranou České republiky. Předsedou povodňové komise je ředitel krajského úřadu určený ministerstvem v dohodě s Ministerstvem vnitra. Povodňové komise ucelených povodí jsou podřízeny ústřední povodňové komisi.

(7) Povodňová komise uceleného povodí řídí, kontroluje a koordinuje ochranu před povodněmi v době povodně, ohrožující území více okresů, pokud povodňové komise okresů vlastními silami a prostředky nestačí činit potřebná opatření.

(8) Ústřední povodňovou komisi zřizuje vláda České republiky, která též schvaluje její statut. Předsedou je ministr životního prostředí České republiky a místopředsedou ministr vnitra České republiky.

(9) Ústřední povodňová komise řídí, kontroluje a koordinuje v celém rozsahu ochranu před povodněmi v době povodně, ohrožující rozsáhlá území, pokud povodňové komise ucelených povodí vlastními silami a prostředky nestačí činit potřebná opatření.

(10) Povodňové orgány mohou v době povodně činit opatření a vydávat příkazy na ochranu před povodněmi. Tyto příkazy nejsou rozhodnutími podle správního řádu.

(11) Orgány státní správy a jiné orgány jsou povinny povodňovým orgánům pomáhat při zajišťování ochrany před povodněmi.

Výpis

ZÁKON č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 137/1982 Sb., zákona č. 103/1990 Sb., zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 262/1992 Sb., zákona č. 43/1994 Sb., zákona č. 19/1997 Sb. a zákona č. 83/1998 Sb.

§ 2

(1) Územní plánování zahrnuje tyto úkoly a činnosti:

(2) Územní plánování vychází z poznatků přírodních, technických a společenských věd, z vlastních průzkumů a rozborů řešeného území, jakož i z dalších podkladů, které byly pro řešené území zpracovány.

(3) Základními nástroji územního plánování jsou územně plánovací podklady, územně plánovací dokumentace a územní rozhodnutí.

§ 87

Nezbytné úpravy

(1) Vyžaduje-li to veřejný zájem z důvodů hygienických, bezpečnostních, požárních, civilní ochrany, provozních, ohrožení životního prostředí a estetických, nařídí stavební úřad provedení nezbytných úprav na stavbě vlastníku stavby nebo na stavebním pozemku vlastníku tohoto pozemku. Nařízené úpravy je vlastník stavby nebo pozemku povinen provést na svůj náklad.

(2) Ustanovení odstavce 1 platí přiměřeně i pro terénní úpravy, práce a zařízení podle tohoto zákona.

(3) Nevyžaduje-li nezbytná úprava, která má být nařízena, dokumentaci nebo jiné podklady, uloží stavební úřad vlastníku stavby nebo stavebního pozemku provedení úpravy a stanoví rozsah, způsob, podmínky a lhůtu jejich provedení.

(4) Vyžaduje-li provedení nezbytné úpravy dokumentaci nebo jiné podklady, uloží stavební úřad vlastníku stavby nebo stavebního pozemku jejich předložení ve stanovené lhůtě a rozsahu; nesplní-li vlastník tuto povinnost, opatří stavební úřad potřebnou dokumentaci nebo jiné podklady na jeho náklad. Po jejich předložení (opatření) stavební úřad nařídí nezbytnou úpravu a stanoví podmínky a lhůtu jejího provedení. Stavbu nebo její část, ve které byly dokončeny nařízené nezbytné úpravy, lze užívat jen na základě kolaudačního rozhodnutí, pokud stavební úřad od jejich kolaudace neupustil.

V ý p i s

ZÁKON č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů

(s vyznačením navrhovaných změn)

§ 24

(1) Ministerstvo vnitra jako ústřední orgán státní správy na úseku požární ochrany

(2) Ministerstvo vnitra je oprávněno stanovit technické podmínky požární ochrany staveb a technologií, podmínky požární bezpečnosti výrobků a činností, u nichž hrozí nebezpečí vzniku požárů a technické podmínky požární techniky, věcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení.

(2) Ministerstvo vnitra zřizuje vzdělávací zařízení k plnění úkolů odborné a fyzické přípravy a technická zařízení k plnění úkolů na úseku technického zabezpečení požární ochrany a úkolů stanovených zvláštními právními předpisy 2a).

__________________

ČÁST TŘETÍ

HASIČSKÝ ZÁCHRANNÝ SBOR ČESKÉ REPUBLIKY

ODDÍL PRVNÍ

Postavení a organizace Hasičského záchranného sboru České republiky

§ 43

(l) Hasičský záchranný sbor České republiky tvoří ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky, vzdělávací a technické zařízení Ministerstva vnitra, hasičské záchranné sbory okresů, Hasičský záchranný sbor hlavního města Prahy a hasičské záchranné sbory měst Bran, Ostravy a Plzně.

(2) Základním posláním Hasičského záchranného sboru České republiky je chránit život a zdraví občanů a majetek před požáry a poskytovat účinnou pomoc při živelnýích pohromách a jiných mimořádných událostech.

(3) Hasičský záchranný sbor České republiky je budován podle zásady nadřízenosti a podřízenosti. Ministr vnitra je představeným příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky.

§ 44

(1) Úkoly Ministerstva vnitra na úseku požární ochrany plní ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky, které je součástí Ministerstva vnitra. V čele tohoto ředitelství je vrchní požární rada České republiky, kterého jmenuje do funkce a odvolává ministr vnitra.

(2) K plnění úkolů odborné a fyzické přípravy a k plnění úkolů uvedených v § 24 odst. 2 zřizuje Ministerstvo vnitra vzdělávací a technická zařízení.

(3) Úkoly uvedené v § 45 plní hasičský záchranný sbor okresu zřízený okresními úřadem. Hasičské záchranné sbory okresů jsou příspěvkovými organizacemi.

(4) Okresní požární rada je ředitelem hasičského záchranného sboru okresu. Zástupce okresního požárního rady je zástupcem ředitele hasičského záchranného sboru okresu.

§ 45

(1) Hasičský záchranný sbor okresu

(2) Hasičský záchranný sbor okresu je řízen okresním úřadem; v otázkách výkonu služby na úseku požární ochrany je řízen Ministerstvem vnitra. Ministerstvo vnitra kontroluje, jak hasičský záchranný sbor okresu plní své úkoly na úseku požární ochrany.

______________

§ 46

(1) Vláda určí celkové početní stavy příslušníky Hasičského záchranného sboru České republiky.

(2) Organizaci a početní stavy ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky stanoví ministr vnitra. Organizaci a početní stavy hasičských záchranných sborů okresů stanoví vrchní požární rada České republiky po projednání s přednostou okresního úřadu.

§ 57b

Odchodné

(1) Při skončení pracovního poměru příslušníka náleží tomuto příslušníkovi odchodné, jestliže a) u něho dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů podle § 46 odst.1 písm. d) zákoníku práce, nebo dohodou z týchž důvodů, nebo b) je starší 45 let, jeho pracovní poměr trval po dobu nejméně 8 let a k rozvázání pracovního poměru u něho dochází jinak než

3. okamžitým zrušením z důvodu odnětí hodnosti podle § 52 tohoto zákona.

(2) Základní výše odchodného činí dvojnásobek průměrného měsíčního výdělku 4a) příslušníka. Za každý ukončený rok trvání pracovního poměru příslušníka se základní výše odchodného zvyšuje o jednu polovinu jeho průměrného měsíčního výdělku. Celková výše odchodného však nesmí přesáhnout šestinásobek průměrného měsíčního výdělku.

(3) Do doby trvání pracovního poměru příslušníka, rozhodne pro nárok na odchodné a jeho výši, se nezapočte doba a) vojenské základní (náhradní) služby a civilní služby, b) výkonu vazby, jestliže trestní stíhání nebylo zastaveno nebo neskončilo pravomocným zprošťujícím rozsudkem, c) poskytování rodičovského příspěvku, 4b) d) pracovní neschopnosti bez nároku na nemocenské, 4c) e) neomluvené nepřítomnosti v práci, pokud trvala více než jednu směnu (den), f) dlouhodobého uvolnění pro výkon veřejné funkce, g) pracovního volna, po které nepříslušela náhrada mzdy, trvajícího nepřetržitě déle než 14 dnů.

(4) Příslušníkovi, který je po skončení pracovního poměru k některému zaměstnavateli v rámci Hasičského záchranného sboru České republiky (§ 43 odst.1) bezprostředně přijat do pracovního poměru k jinému zaměstnavateli v rámci tohoto sboru, se odchodné nevyplatí; do doby rozhodné pro nárok na odchodné a jeho výši mu zaměstnavatel, který jej takto přijal, započte dobu trvání dříve skončeného pracovního poměru.

(5) Byl-li do pracovního poměru příslušníka opětovně přijat ten, komu bylo při skončení předchozího pracovního poměru příslušníka vyplaceno odchodné, náleží mu při skončení pracovního poměru, do kterého byl opětovně přijat, odchodné ve výši odpovídající pouze době trvání tohoto pracovního poměru.

(6) Příslušníku, kterému vznikl nárok na odchodné, nenáleží odstupné podle § 60a zákoníku práce.

(7) Odchodné vyplácí zaměstnavatel po skončení pracovního poměru příslušníka, nejpozději však do 15 dnů ode dne jeho skončení. Pro výplatu odchodného jinak platí přiměřeně ustanovení o výplatě platu podle zvláštního zákona. 4d)

___________________________________

4a) § 17 zákona č.1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění zákona č.74/1994 Sb.

4b) Zákon č.117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.

4c) § 24 zákona č.54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění zákona č.180/1990 Sb.

4d) § 17 zákona č.143/19992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánem, ve znění zákona č.40/1994 Sb.

§ 58

(1) Některé odborné administrativní a pomocné činnosti v Hasičském záchranném sboru České republiky vykonávají zaměstnanci, na které se nevztahují odchylky pracovněprávních vztahů od zákoníku práce. Těmto zaměstnancům nepřísluší stejnokroj a hodnosti.

§ 65

Druhy jednotek požární ochrany

(1) Jednotkami požární ochrany jsou a) jednotka hasičského záchranného sboru okresu, která je složena z příslušníků,

(2) Členové jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí a členové jednotek dobrovolných hasičů podniků musí být starší 18 let a zdravotně způsobilí. Zdravotní způsobilost členů zjišťuje při vstupních, periodických a mimořádných prohlídkách u členů jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí registrující praktický lékař, u členů jednotek sborů dobrovolných hasičů podniku lékař závodní preventivní péče.

(3) Ministerstvo vnitra může k plnění zvláštních úkolů na úseku požární ochrany zřídit jednotku Hasičského záchranného sboru Ministerstva vnitra

§ 66

Jednotka hasičského záchranného sboru okresu

(1) Jednotka hasičského záchranného sboru okresu je součástí hasičského záchranného sboru okresu.

(2) V případech určených vládou může být zřízena jednotka hasičského záchranného sboru okresu i u právnické osoby.

(1) Hasičská jednotka záchranného sboru okresu je součástí hasičského záchranného sboru okresu.

(2) V případech určených vládou může být zřízena hasičská jednotka záchranného sboru okresu i u právnické osoby.

§ 101

Ministerstvo vnitra vydá a) právní předpisy k provedení § 6b písm. a), b) a c), § 11 odst. 3, § 15 odst. 2, § 16 odst.3, § 17 odst.4, § 24 odst.2, § 30, § 31 odst.3, § 42, § 57 odst.2, § 65 odst.4, § 70 odst.5, § 71 odst.3, § 72 odst.4 a 7 a § 88 odst.3 tohoto zákona, b) v dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí a příslušným odborovým orgánem právní předpisy k provedení § 47 odst.3, § 53 odst.2, § 54 odst.8, § 55 odst.4, § 56 odst.6, § 57a odst.3 a § 58 odst.2 tohoto zákona, c) v dohodě s Ministerstvem školství,mládeže a tělovýchovy, Ministerstvem financí a Ministerstvem práce a sociálních věcí právní předpis k provedení § 25 odst.3 tohoto zákona, d) po projednání s Ministerstvem obrany právní předpis k provedení § 64 a § 93 odst. 3 tohoto zákona,

§ 102 zrušen

V ý p i s

ZÁKON č.203/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č,133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona České národní rady č.425/1990 Sb. a zákona č.40/1994 Sb.

(s vyznačením navrhovaných změn)

Čl.II

2. Závodní požární útvary se považují dnem nabytí účinnosti tohoto zákona za jednotky hasičských záchranných sborů podniků podle tohoto zákona.

3. Dobrovolné veřejné požární sbory a dobrovolné závodní požární sbory se považují dnem nabytí účinnosti tohoto zákona za jednotky sborů dobrovolných hasičů obcí a jednotky sborů dobrovolných hasičů podniků podle tohoto zákona.

4. Příslušníci správa útvarů Sboru požární ochrany okresních úřadů a příslušníci správ a útvarů Sboru požární ochrany hlavního města Prahy a měst Brna, Ostravy a Plzně se považují ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona za příslušníky a zaměstnance hasičských záchranných sborů okresů a těchto měst. Složení slibu u příslušníků zabezpečí vrchní požární rada České republiky a ředitelé hasičských záchranných sborů okresů nejpozději do jednoho měsíce po nástupu příslušníků do práce po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

5. Právnické osoby a podnikající fyzické osoby, které ke dni účinnosti tohoto zákona provozují činnosti nebo jsou vlastníky objektů se zvýšeným požárním nebezpečím, jsou povinny zabezpečit posouzení požárního nebezpečí (§ 6 odst.1) do dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

V ý p i s

ZÁKON č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů

(s vyznačením navrhovaných změn)

§ 5

Okresní úřady

(1) Okresní úřad a) vykonává státní správu ve věcech, které stanoví zvláštní zákony, b) vykonává státní správu, která ke dni 23.listopadu 1990 příslušela podle zvláštních právních předpisů okresním národním výborům, pokud nebyla přenesena na pověřený obecní úřad 2) nebo se tímto zákonem neruší nebo nebyla přenesena zvláštními zákony na jiné orgány, 2a) c) vykonává státní správu ve věcech uvedených v příloze I k tomuto zákonu, pokud nebyla přenesena na jiné orgány, d) přezkoumává hospodaření obce podle zvláštního předpisu, 2b) je-li o to obcí požádán, e) přezkoumává rozhodnutí orgánů obce vydaná ve správním řízení, 3) nestanoví-li zvláštní zákon jinak, 2a) f) kontroluje činnost pověřených obecních úřadů a orgánů obcí na úseku jejich přenesené působnosti 4) a poskytuje jim odbornou pomoc, ukládá obecním úřadům opatření k odstranění nedostatků zjištěných při kontrole, g) stanoví výši náhrady nákladů, které obcím vzniknou v souvislosti s výkonem přenesené působnosti, h) plní úkoly spojené s mobilizačními přípravami státu a úkoly civilní obrany a ochrany, i) stanoví pověřeným obecním úřadům 2) se souhlasen ministerstva vnitra České republiky (dále jen ”ministerstvo vnitra”) jejich územní obvod tak, aby každá obec v okrese byla začleněna do územního obvodu některého pověřeného obecního úřadu, j) řídí v souladu s právními předpisy a směrnicemi ústředních orgánů státní správy rozpočtové a příspěvkové organizace a zařízení řízené ke dni 23.listopadu 1990 okresními a krajskými národními výbory, s výjimkou případů uvedených v příloze IV k tomuto zákonu a s výjimkou případů, kdy byla tato pravomoc přenesena na jiný subjekt podle zvláštního zákona; 4a) k plnění úkolů v oboru své působnosti zřizují podle zvláštního předpisu 4b) rozpočtové nebo příspěvkové organizace a řídí jejich činnost.

(2) Okresní úřad dále plní úkoly spojené s řešením mimořádných událostí v případě živelních pohrom, havárií nebo jiného nebezpečí, které ohrožuje životy, zdraví, značné majetkové hodnoty nebo životní prostředí. Pro řešení mimořádných událostí zpracovává havarijní plán okresu, případně i vnější havarijní plán podle zvláštního zákona 4d) a ověřuje havarijní připravenost určenou havarijním plánem. Za účelem řešení mimořádných situací zabezpečuje koordinovaný postup záchranných, pohotovostních, odborných a jiných služeb, správních úřadů, obcí, fyzických a právnických osob při likvidaci následků mimořádných událostí (dále jen ”Integrovaný záchranný systém”). Pro případ havárie, která by mohla zasáhnout více okresů, zabezpečuje koordinaci přípravy havarijního plánu pro územní zóny havarijního plánování podle zvláštního zákona 4d) a společného řešení havárie přednosta okresního úřadu, na jehož území se zdroj nebezpečí nachází.

(3) K plnění úkolů podle odstavce 2 věty první může přednosta okresního úřadu vyhlásit nařízením okresního úřadu pro území okresu nebo jeho části stav ohrožení.

(4) Dojde-li v důsledku živelní pohromy, havárie nebo jiné mimořádné události k ohrožení života, zdraví, značných majetkových hodnot nebo životního prostředí, může přednosta okresního úřadu uložit fyzickým a právnickým osobám, správním úřadům a obcím povinnost poskytnout osobní a věcnou pomoc při odstraňování následků této události, nestanoví-li zvláštní zákon jinak. Osobě nebo obci, která splnila uloženou povinnost, přísluší náhrada účelně vynaložených nákladů; právo na náhradu těchto nákladů musí být uplatněno u okresního úřadu do šesti měsíců od jejich vzniku, jinak zaniká.

(5) Stát odpovídá za škodu způsobenou při plnění povinnosti uložené podle odstavce 4 osobě nebo obci, která poskytla osobní nebo věcnou pomoc. Této odpovědnosti se může zprostit jen tehdy, způsobil-li si ten, který poskytl pomoc, škodu úmyslně. Stát odpovídá i za škodu, kterou osoba nebo obec při plnění povinnosti podle odstavce 4 způsobila jinému. Právo na náhradu škodu musí být uplatněno u okresního úřadu do šesti měsíců po jejím vzniku, jinak zaniká.

_________________________

2a) Např.zákon České národní rady č.564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství.

2b) § 20 odst.3 zákona České národní rady č.367/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

4a) Např. § 67 odst.2 zákona ČNR č.367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), a § 6 a 12 zákona ČNR č.564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství.

4b) § 31 zákona ČNR č.576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění zákona ČNR č.10/1993 Sb.

4d)´Zákon č.18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů.

§ 5a

(1) Za nesplnění povinnosti uložené podle § 5 odst.4 může okresní úřad uložit pokutu právnické osobě nebo fyzické osobě vykonávající podnikatelskou činnost podle zvláštních předpisů do výše 200 000 Kč. Jiné fyzické osobě do výše 10 000 Kč. Nebyla-li uložená povinnost splněna ani v nově stanovené lhůtě, může okresní úřad uložit pokutu opětovně. Takto nelze postupovat, nemohla-li právnická nebo fyzická osobu uloženou povinnost splnit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze požadovat.

(2) Pokutu podle odstavce 1 lze uložit do jednoho roku od dne, kdy došlo k nesplnění povinnosti uložené podle § 5 odst.4. Výnosy pokut jsou příjmem okresního úřadu.

§ 15

(1) Ministerstvo vnitra k zabezpečení úkolů vlády ve vztahu k okresním úřadům a) koordinuje vydávání směrnic ústředních orgánů státní správy, jež se dotýkají okresních a obecních úřadů, b) kontroluje dodržování opatření vlády v činnosti okresních úřadů a poskytování odborné pomoci okresními úřady obecním úřadům, c) ve spolupráci s příslušnými ústředními orgány státní správy organizuje kontroly na vybraných úsecích činnosti okresních úřadů, vyhodnocuje jejich výsledky a předkládá vládě návrhy na potřebná opatření, d) metodicky usměrňuje a ve spolupráci s příslušnými ústředními orgány státní správy koordinuje informační systém okresních úřadů, e) usměrňuje činnost Integrovaného záchranného systému, e) v dohodě se Státním úřadem pro jadernou bezpečnost metodicky řídí a koordinuje okresní úřady ve věcech havarijní připravenosti a likvidace následků radiační havárie, f) organizuje porady přednostů okresních úřadů, g) zabezpečuje na úseku státní správy odbornou přípravu pracovníků okresních a obecních úřadů.

(2) Ministerstvo vnitra stanoví prováděcím předpisem podrobnosti ke zpracování havarijního plánu okresu a vnějšího havarijního plánu.

NÁVRH TEZÍ

Vláda nařizuje podle § 58 odst. 2 zákona č. …./2000 Sb., o krizovém řízení a integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů (krizový zákon), k provedení § 10 odst. 3 písm. a) tohoto zákona :

Nařízením budou rozpracovány tyto teze :

1.Koordinační úloha při zapojování do mezinárodních operací je podle § 10, odst. 1, písm. b) krizového zákona svěřena Ministerstvu vnitra.

a)přijetí nebo vyhlášení žádosti o poskytnutí pomoci za stát, b)vyslání záchranného týmu do zahraničí, c)přijetí hraničních záchranných týmů na území ČR.

3.Stanoví se sféra zájmu pro poskytnutí pomoci s ohledem na možnosti státu a jeho politické zájmy a definovány druhy zahraniční pomoci ČR – mezistátní pomoc, příhraniční spolupráce.

4.Zapojení do zahraničních záchranných akcí Ministerstvo vnitra koordinuje s Ministerstvem zahraničních věcí a Ministerstvem obrany. Úkoly jednotlivých ministerstvech pro zajištění rychlého a účinného zapojení, a to s přihlédnutím k jejich působnosti.

5.Stanovení kontaktního místa pro přijetí a vyhlášení pomoci – ústřední operační a informační středisko IZS a stanovení mechanismu a odpovědnosti za rozhodnutí o zapojení do zahraničních záchranných akcí. Rozsah spolupráce mezi odpovědnými ministerstvy při vyslání a přepravě týmů na místo určení a zpět.

6.Úkoly krajů při vyslání záchranného týmu v rámci příhraniční spolupráce s přihlédnutím k mezinárodním smlouvám.

7.Druhy záchranných týmů a jejich velikost a zaměření s přihlédnutím k úkolům, pro které budou předurčeny i vzhledem k možnostem státního rozpočtu na jejich vyslání, vybavení a náklady na pobyt a přepravu. Stanovení principu pohotovosti pro formování záchranných týmů a spoluúčasti všech zainteresovaných orgánů na udržení jejich akceschopnosti.

8.Postavení záchranáře v uvedeném týmu a problematika jeho výkonu práce, odborná příprava, náhrady a odškodnění v případě úrazu. Možnosti a podmínky pro účast v záchranném týmu i neprofesionálních záchranářů, např. členů občanských sdružení (kynologové,..).

9.Odpovědnost Ministerstva vnitra, popř. Armády ČR za formování záchranných týmů, jejich vybavení, výcvik a činnost na místě určení a přepravu na místo určení a zpět. Způsob financování záchranných týmů.

10.Mechanismus pro příjem zahraniční pomoci záchranných týmů, včetně definice způsobů umožňujících jejich efektivní nasazení, součinnost s domácími záchranáři a návrat, popř. jejich základní materiálně technické zabezpečení (strava, ubytování, dopravní prostředky, spojení,..).

11.Ministerstvo vnitra bude garantem zapojení v mezinárodních strukturách podporující zapojení záchranných týmů OCHA – OSN, INSARAG,… Pro nasazení Armády ČR prostřednictvím NATO bude odpovědným orgánem Ministerstvo obrany.

12.Úkoly krajům v organizaci příhraniční spolupráce a zapojení do regionálních mechanismů pro spolupráci v uvedené oblasti.

Vláda ČR stanoví podle § 58 odst. 2 zákona č. .../2000 Sb., o krizovém řízení a integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů (krizový zákon) k provedení § 10 odst. 3 písm. b):

1)Humanitární pomocí se rozumí poskytnutí věcných prostředků, finančních prostředků nebo služeb obyvatelstvu v regionu postiženém mimořádnou událostí a následky krizové situace za účelem zmírnění nebo odstranění vzniklých škod.

Humanitární pomoc se realizuje zejména v případě, že odstranění následků krizové situace přesahuje možnosti orgánů krizového řízení příslušného stupně.

Věcný záměr

ze dne ………….. 2000 kterým se stavoví způsob účtování výdajů vynakládaných právnickými osobami a podnikajícími fyzickými osobami na účely civilní ochrany

Vláda České republiky podle § 58, odst. 1 zákona č. …../2000 Sb., o krizovém řízení a integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů (krizový zákon), k provedení § 45, odst. 4 :

Nařízení podrobněji upraví :

(1)Zásady financování civilní ochrany (investiční a neinvestiční výdaje).

(2)Zásady přidělování finančních prostředků právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám z rozpočtů správních úřadů.

(3)Zásady čerpání a vykazování finančních prostředků přidělených z rozpočtů správních úřadů a jejich účtování právnickými osobami a podnikajícími fyzickými osobami.

(4)Zásady účtování daňově účinných výdajů právnickými osobami a podnikajícími fyzickými osobami :

a)investiční výdaje

-stavby civilní ochrany a stavby dotčené požadavky civilní ochrany

-sklady materiálu civilní ochrany

-prostředky varování a informování zaměstnanců b)neinvestiční výdaje

-provoz, údržba a opravy hmotného a nehmotného majetku civilní ochrany

-pořízení materiálu civilní ochrany a náklady na jeho užívání, opravy a údržbu

-provoz, opravy a údržba úkrytů civilní ochrany

-mzdové prostředky a náklady na mzdy a platy za práce prováděné v zájmu civilní ochrany v rozsahu odpovídajícím podílu pracovní doby zahrnuté v pracovní smlouvě

-odměny, včetně nákladů za práce v zájmu civilní ochrany vykonávané v souběžném pracovním poměru, vedlejším pracovním poměru nebo na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr

-náklady spojené se zabezpečováním příprav k civilní ochraně, včetně přípravy občanů k sebeochraně a vzájemné pomoci (pořízení pomůcek a materiálu pro výuku a výcvik, odměny lektorům a cvičitelům, pronájem místností)

7.náklady na refundaci mzdy účastníkům přípravy personálu civilní ochrany

8.náklady spojené s provozem a údržbou dopravních prostředků zabezpečujících činnost civilní ochrany.

V.Úloha správních úřadů a finančních úřadů v oblasti financování civilní ochrany.

VI.Zásady provádění kontrol v oblasti financování civilní ochrany.

Základní teze

Vyhláška

Českého báňského úřadu ze dne ………….. 2000 kterou se stanoví podmínky pro zřizování, využití a ochranu důlních děl, uplatňování preventivních, technických a bezpečnostních opatření a provádění kontrol při přípravě na krizové situace a jejich řešení

Český báňský úřad podle § 58, odst. 7 zákona č. …../2000 Sb., o krizovém řízení a integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů (krizový zákon), k provedení § 9, odst 3, písm. c) stanoví pro období krizových situací:

NÁVRH TEZÍ

Vyhláška

Ministerstvo vnitra stanoví podle § 58 odst. 2 zákona č. …./2000 Sb., o krizovém řízení a integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů (krizový zákon), k provedení § 34 odst. 5 písm. c) :

3. Ústřední dokumentaci integrovaného záchranného systému tvoří ústřední poplachový plán integrovaného záchranného systému.

6. Poplachovým plánem integrovaného záchranného systému okresu se rozumí požární poplachový plán okresu vydaný podle zvláštního právního předpisu⁸⁷. Pro sestavení poplachového plánu integrovaného záchranného systému okresu se využijí ustanovení o plánované pomoci na vyžádání podle zvláštního právního předpisu⁸⁸. Vyhláška v konečné podobě stanoví podrobný obsah a formu zpracování poplachového plánu integrovaného záchranného systému okresu.

7. Poplachový plán integrovaného záchranného systému kraje zpracovává operační a informační středisko integrovaného záchranného systému kraje (záchranný sbor kraje). Poplachový plán integrovaného záchranného systému kraje složí pro povolávání složek integrovaného záchranného systému kraje k mimořádným událostem, k realizaci meziokresní pomoci a pro poskytování nebo vyžadování zahraniční pomoci na úrovni kraje. Plán obsahuje přehled o silách a prostředcích složek integrovaného záchranného systému potřebných k řešení mimořádných událostí na území kraje, způsobu jejich povolání a spojení na místa oprávněná je vyslat. Plán se zpracovává obdobným způsobem jako poplachový plán integrovaného záchranného systému okresu. Pro sestavení poplachového plánu integrovaného záchranného systému kraje se využijí ustanovení o plánované pomoci na vyžádání podle zvláštního právního předpisu⁸⁹. Poplachový plán schvaluje statutární orgán. Schválený poplachový plán se ukládá k využívání na operačním a informačním středisku integrovaného záchranného systému. Vyhláška v konečné podobě stanoví podrobný obsah a formu zpracování poplachového plánu integrovaného záchranného systému kraje.

8. Ústřední poplachový plán integrovaného záchranného systému zpracovává ústřední operační a informační středisko integrovaného záchranného sytému (ředitelství Záchranného sboru ČR). Ústřední poplachový plán integrovaného záchranného systému slouží pro potřeby ústředního řízení záchranných prací, při poskytování mezikrajské pomoci a při poskytování nebo vyžadování mezistátní pomoci. Plán obsahuje přehled o silách a prostředcích složek integrovaného záchranného systému na území České republiky, způsobu jejich povolání a spojení na místa oprávněná je vyslat. Pro sestavení ústředního poplachového plánu integrovaného záchranného systému se využijí ustanovení o plánované pomoci na vyžádání podle zvláštního právního předpisu⁹⁰. Poplachový plán schvaluje statutární orgán. Schválený poplachový plán se ukládá k využívání na operačním a informačním středisku integrovaného záchranného systému.

9. Dokumentací integrovaného záchranného systému je také zpráva o společném zásahu složek integrovaného záchranného systému, kterou vypracovává velitel zásahu ve spolupráci s operačním a informačním střediskem integrovaného záchranného systému. Zpráva o zásahu obsahuje zejména údaje o druzích a počtech nasazených sil a prostředků složek integrovaného záchranného systému, hodnocení mimořádné události v době příjezdu první sloky integrovaného záchranného systému, popis a hodnocení zásahu složek integrovaného záchranného systému, grafické znázornění místa zásahu. Pokud je velitelem zásahu velitel jednotky požární ochrany, považuje se za zprávu o společném zásahu složek integrovaného záchranného systému zpráva o zásahu zpracovávaná podle zvláštního právního předpisu⁹¹ .

Věcný záměr

VyhláškA

Ministerstvo vnitra stanoví podle § 58 odst. 2 zákona č. ... /2000 Sb., o krizovém řízení a integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů (krizový zákon) k provedení §10 odst. 3 písm. f ):

Vyhláška dále stanoví význam pojmů, které s evakuací bezprostředně souvisí (např. evakuační zóna, evakuační trasa, příjmové území nebo příjmové středisko).

Evakuaci jsou oprávněni vyhlásit :

Právnická osoba a podnikající fyzická osoba je povinna při ochraně svých zaměstnanců plnit úkoly v souladu s evakuačními opatřeními příslušného krizového plánu.

K vyhlášení evakuace se využívají hromadné informační prostředky nebo vlastní informační prostředky obcí.

Řízení evakuace zabezpečují krizové štáby příslušných územních správních úřadů.

Plánování evakuace osob a majetku je součástí preventivních opatření k zabezpečení ochrany životů, zdraví a majetku obyvatelstva. Vychází z vyhodnocení možných ohrožení (analýza rizik) spravovaného území, z předpokladu prostoru a času působení ohrožení, z demografických podmínek ohroženého území (počtu osob, věku osob, trvalého bydliště osob a dalších údajů) a z potřebných geografických údajů ohroženého území (údajů o vodních tocích s mosty a brody, údajů o důležitých objektech, kapacity cest a dalších údajů).

Evakuace se plánuje a zabezpečuje pro prostor zóny havarijního plánování v okolí jaderných elektráren, pro území ohrožené zamořením při technologických haváriích, pro území ohrožené v důsledku povodní a území vyčleněné pro potřeby operační činnosti Armády ČR za stavu ohrožení státu a válečného stavu a pro ostatní ohrožená území.

Zahrnuje zejména stanovení evakuačních zón, vymezení evakuačních tras, zajištění dopravních prostředků, zajištění dočasného nebo trvalého nouzového ubytování obyvatelstva včetně zabezpečení stálého informování.

Evakuace se provádí jako všeobecná, které podléhají všechny skupiny osob nebo částečná, které podléhají vybrané skupiny osob (děti do ukončení povinné školní docházky, zdravotnická zařízení, sociální zařízení).

Zahrnuje pořádkové, dopravní, zdravotnické a informační zabezpečení, zabezpečení ubytování a zásobování.

Uvedené úkoly jsou zajišťovány s využitím možností správních úřadů, organizací a subjektů, jejichž zřizovatelem jsou správní úřady a  právnických a fyzických osob.

Vyhláška

kterou se stanoví způsob informování právnických a fyzických osob o charakteru možného ohrožení, připravovaných opatřeních a způsobu jejich provedení.

Ministerstvo vnitra vydává podle § 58 odst. 2 zákona č. ......../2000 Sb., o krizovém řízení a integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů (krizový zákon) k provedení §10 odst. 3 písm. d):

(1) Definice

Informováním se pro účely této vyhlášky, rozumí způsob a stanovení odpovědnosti za poskytování relevantních informací o charakteru možného ohrožení, připravovaných opatřeních, způsobu a době jejich provedení právnickým a fyzickým osobám.

(2) Cíl

Cílem informování je získávání potřebných znalostí k provádění preventivních opatření, k přípravě krizových plánů a plánů krizové připravenosti, k zabezpečení ochrany svých zaměstnanců u právnických a podnikajících fyzických osob a k získání potřebných informací k zabezpečení sebeochrany a vzájemné pomoci fyzických osob při krizových situacích.

(5)Krajský úřad:

(7) Obecní úřad:

Vyhláška

Ministerstvo dopravy a spojů vydává podle § 58, odst. 5 zákona č. …./2000 Sb., o krizovém řízení a integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů (krizový zákon) k provedení § 42, odst. 3, písm. b):

Vyhláška podrobněji upraví :

(6) Zajištění činnosti v národním regulačním orgánu a spolupráce na mezinárodní úrovni v rámci států NATO a EU.

(7) Pravidla pro zpracování realizačních opatření v oblasti telekomunikací v návaznosti na nový zákon o telekomunikacích a systém krizového plánování a zajištění provozu v období krizových situací a pro zajištění bezpečnosti a trvalé provozuschopnosti (integrity) komunikačních sítí.

Vyhláška

kterou se stanoví postup při zřizování zařízení civilní ochrany bez právní subjektivity a při přípravě personálu civilní ochrany.

Ministerstvo vnitra vydává podle § 58 odst. 2 zákona č. ......../2000 Sb., o krizovém řízení, integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů (krizový zákon) k provedení §10 odst. 3), písm. c):

§5

§6

Sebeochrana a vzájemná pomoc

§7

§8

(1) Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Vyhláška

Ministerstvo vnitra stanoví podle § 58 odst. 3 zákona č. /2000 Sb., o krizovém řízení a integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů (krizový zákon), § 10 odst. 3 písm. i):

1. Vyhláška stanoví stavebně technická opatření civilní ochrany a požadavky civilní ochrany v územním plánování a vymezuje požadavky civilní ochrany na územně technické, urbanistické, stavebně technické, dispoziční a konstrukční řešení staveb.

1. Podle vyhlášky se navrhují a řeší opatření civilní ochrany při zpracování a pořizování územně plánovací dokumentace, při umísťování, povolování a kolaudaci staveb.

2. Stavebně technická opatření civilní ochrany jsou podkladem pro uplatňování požadavků civilní ochrany při pořizování, posuzování a schvalování projektové dokumentace a realizace staveb.

3. Stavebně technická opatření civilní ochrany na území České republiky se realizují diferencovaně ve správních centrech, v okresních městech, v ohrožených oblastech, v ochranných oblastech, v záplavových oblastech a na ostatním území České republiky.

4. Plnění stavebně technických opatření civilní ochrany zabezpečují v rozsahu své působnosti vedoucí ústředních a územních správních úřadů, právnické osoby a podnikající fyzické osoby.

Pro účely této vyhlášky se rozumí:

1. Ve stavbách dotčených požadavky civilní ochrany se určené prostory přizpůsobí též pro ochranu a ukrytí v době krizových situací, nebo se v nich umisťují zařízení civilní ochrany.

2. Stavby dotčené požadavky civilní ochrany a jejich technická a technologická zařízení včetně pomocných zařízení a rozvodů se navrhují a provádějí dle zvláštních předpisů.

1. Obytné stavby, nemocnice, stavby občanského vybavení, stavby pro chov nebezpečných zvířat a zoologické zahrady se umísťují mimo záplavovou oblast a podle možností i mimo ohroženou oblast.

2. Stavby prádelen a čistíren je nutné navrhovat z hlediska jejich možného využití pro dekontaminaci tak, aby byla řešena likvidace odpadních vod mimo veřejnou kanalizaci a dodatečně bylo možné vykonat potřebné jednoduché stavební a technologické úpravy, nezbytné na oddělení čisté a nečisté části pro dekontaminaci.

3. Městské lázně, plavecké stadióny a obdobná zařízení s pěti a více sprchovými růžicemi se navrhují se zřetelem na možnost jejich využití ke speciální dekontaminaci.

4. Zařízení pro mytí motorových vozidel se navrhují se zřetelem na možnost využití k dekontaminaci dopravních prostředků.

1. Průmyslové podniky se umísťují ve výrobních oblastech sídelních útvarů a mimo záplavovou oblast.

2. Podniky a zařízení, které vyrábějí, zpracovávají a skladují výbušniny a hořlaviny I. a II. třídy, a také samostatné sklady těchto látek se umísťují mimo hranice zástavby sídelního útvaru a záplavovou oblast s přihlédnutím ke konfiguraci terénu níže, než jsou umístěny obytné oblasti a výrobní oblasti. U podniků a zařízení které nesplňují tuto podmínku se řeší možnost nouzového vyvezení skladovaných látek za hranice výstavby sídelního útvaru.

3. Sklady ropy a ropných produktů se umísťují mimo hranice zástavby sídelních útvarů a záplavovou oblast. V případě, že se jejich výstavba realizuje poblíž vodních toků, umísťují se v povodí níže, než jsou správní centra, a níže od míst dislokace subjektů hospodářské mobilizace a provozů říčních přístavů, hydroelektráren, hydrotechnických zařízení, železničních mostů, vodáren a dalších zařízení. Vzdálenost skladů od těchto staveb a zařízení musí být větší než 100 m.

4. Nové závody potravinářského průmyslu a skladů potravin se umísťují mimo ohrožené oblasti a záplavové oblasti. V případě nezbytného umístění do těchto oblastí je nutné realizovat adekvátní opatření zabraňující možné kontaminaci potravin.

5. Podniky, které vyrábějí, zpracovávají a skladují nebezpečné látky, a samostatné sklady těchto látek se umísťují mimo hranice sídelních útvarů, důležité silniční a železniční spoje a mimo záplavovou oblast.

6. Zařízení pro mytí motorových vozidel realizovaná v rámci staveb pro průmyslovou výrobu se navrhují se zřetelem na možnost využití k dekontaminaci dopravních prostředků.

1. Stavby pro zemědělskou a živočišnou výrobu se umísťují mimo hranice sídelního útvaru a podle možností i mimo hranice záplavových a ohrožených oblastí.

3. Dodávka elektrické energie pro zemědělské podniky specializované na živočišnou výrobu se zajišťuje ze dvou na sobě nezávislých zdrojů. Výkon náhradního zdroje musí pokrýt spotřebu elektrické energie potřebnou pro přežití zvířat po nezbytně nutnou dobu.

4. Zemědělské podniky specializované na živočišnou výrobu se vybavují vodojemy, jejichž kapacita musí zajistit nouzové zásobování podniku vodou pro přežití zvířat po nezbytně nutnou dobu. V případě připojení objektu na vodovodní síť se řeší propojení vodojemu s vodovodní sítí.

5. Silážní jámy k ochraně zásoby krmiv se opatřují sběrnými žlaby podél obvodových stěn pro odvod srážkových vod. Uskladnění jadrných krmiv se navrhuje v samostatných skladech nebo místnostech. Navržený objekt musí umožňovat uskladnění krmiva, manipulaci s ním a jeho ochranu proti znehodnocení při krizových situacích.

1. Při výstavbě nádraží, odstavných a seřaďovacích nádraží, skladů a složišť obnovovacího materiálu se tyto stavby umísťují mimo záplavovou oblast.

2. Při výstavbě a rekonstrukci železničních tratí, dálnic a silnic pro motorová vozidla v záplavových oblastech je nutno zabezpečit možnost odtoku vody ze zaplaveného území.

3. Při výstavbě, rekonstrukci a modernizaci železničních tratí a při rozšiřování uzlů a stanic ve správních centrech se řeší průjezdná kapacita železničních tratí na zabezpečení přepravy spojené s možnou evakuací.

4. Nově navrhované a rekonstruované dezinfekční a mycí linky, místa pro přípravu vozového parku a mycí stroje pro vnější umývání lokomotiv a železničních vozů se přizpůsobují pro dekontaminaci vlakových souprav.

5. Vnější zásobování železničních tratí elektrickou energií se zpravidla zabezpečuje na sobě nezávislými zdroji z obou stran trakčních napájecích stanic. Při stanovování propustné výkonnosti elektrických tratí je nutno ověřit, nakolik bude zachován požadovaný objem železniční dopravy při vyřazení jednoho zdroje zásobování elektrickou energií.

6. Trakční napájecí stanice se umísťují mimo záplavovou oblast. Je-li z technicko-ekonomických důvodů takové umístění nemožné, musí být výkony sousedních trakčních napájecích stanic a vodiče dimenzovány na podmínky, které nastanou při vyřazení trakčních napájecích stanic umístěných uvnitř záplavové oblasti.

7. Při rozšiřování, rekonstrukci a výstavbě železničních uzlů a stanic ve správních centrech a také při rekonstrukci a výstavbě železničních tratí přilehlých k těmto správním centrům se zřizují podzemní kabelové linky pro napájení zabezpečovacího a sdělovacího zařízení.

8. Pro napájení zabezpečovacího a sdělovacího zařízení elektrickou energií při vyřazení základních zdrojů se zřizují náhradní autonomní napájecí zdroje, jejichž počet a kapacita jsou stanoveny příslušným projektem.

9. Železniční, dálniční a silniční mosty v záplavových oblastech musí splňovat podmínku umístění spodní hrany mostní konstrukce nad hladinou stoleté vody. Stejná podmínka platí i pro mostní konstrukce nadzemních vedení produktovodů, plynovodů, vodovodů, teplovodů apod..

10. Navrhování a výstavba tras městských podzemních dopravních staveb a jejich ochranných systémů a způsobu využití pro potřeby civilní ochrany se řeší podle zvláštních předpisů.

11. Dálnice a silnice pro motorová vozidla vedená přes správní centra a hlavní komunikace správních center a okresních měst musí splňovat podmínku nezavalitelnosti při rozrušení okolní zástavby. V případě, že zástavba přímo hraničí s uvedenými komunikacemi, musí jejich šířka být minimálně rovna průměrné výšce okolních budov zvětšené o 6m. Tato podmínka platí i pro křižovatky uvedených komunikací.

12. Dálnice a silnice pro motorová vozidla vedená přes správní centra je nutno propojit okruhem vedeným mimo hranice zástavby těchto správních center.

1. Elektrizační soustava musí zabezpečovat zásobování elektrickou energií při krizových situacích a mimořádných událostech. Organizační a technické řešení elektrizační soustavy musí v případě potřeby zabezpečit jejich rozdělení na nezávisle pracující části.

2. Při výstavbě elektrizační soustavy a nových velkých elektráren o výkonu 500 MW a více je nutné řešit jejich umístění mimo hranice zástavby sídelních útvarů, hranice ohrožené oblasti a záplavovou oblast.

3. V záplavové oblasti lze stavět pouze vodní elektrárny.

4. Elektrická vedení a rozvodny o napětí 400 kV a více, které mají funkci hlavních mezisystémových spojů propojených elektrizačních soustav, se umísťují za hranicí zástavby sídelních útvarů.

5. Při výstavbě jednoduchých nebo vícenásobných mezisystémových vedení se nesmí zařízení k jejich vzájemnému propojení umísťovat společně s rozvodnými zařízeními o napětí 400 kV a větším a elektráren o kapacitě 500 MW a větší.

6. V případě, kdy je nezbytné vést část elektrického vedení uvnitř hranice zástavby sídelních útvarů za účelem připojení k přívodním nebo rekonstruovaným rozvodnám o napětí 400 kV a více, nebo k elektrárnám pro zabezpečení tranzitu elektrické energie, musí trasy elektrického vedení poskytovat možnost zřízení náhradního nejkratšího propojení umístěného za hranicemi zástavby sídelního útvaru.

7. Rozvodná soustava o napětí 110 kV se zokruhuje, anebo se vytváří podmínky pro zokruhování za krizové situace.

8. Rozvod elektrické energie se řeší s přihlédnutím k možnému poškození jednotlivých zdrojů.

9. Rozvodny a dispečerská pracoviště se umísťují za hranicemi zástavby sídelních útvarů a mimo záplavovou oblast a také mimo ochrannou oblast, pokud nejsou součástí jaderných energetických zařízení. Dispečerská pracoviště elektrizační soustavy se navrhují se zřetelem na možnost centralizovaného řízení systému a jednotlivých oblastí o napětí 110 kV a více.

10. Zásobování elektrickou energií spojovacích uzlů, zařízení železnic, přečerpávacích a kompresorových stanic se provádí ze zařízení umístěných mimo záplavovou oblast a mimo hranice zástavby sídelního útvaru nebo z vlastních energetických zdrojů.

11. Při zásobování správních center ze dvou a více samostatných plynovodů se zabezpečuje dodávka plynu minimálně prostřednictvím dvou vysokotlakých stanic, umístěných za hranicemi zástavby sídelních útvarů. Plynovodní přivaděče se vedou z různých stran.

12. V hranici zástavby sídelního útvaru se staví vysokotlaké a středotlaké plynovody jako podzemní.

13. Velkokapacitní plynojemy, přečerpávací a vyrovnávací stanice se umísťují mimo obec minimálně 200m od souvislé zástavby, železničních tratí, hlavních silnic a řek.

14. Stavby pro rozvod tepla se staví v obytných zónách jako podzemní.

1. Při výstavbě vodních děl se plánují a realizují opatření k vytvoření podmínek pro průchod průlomové vlny a stoleté vody s využitím možnosti včasného vypouštění vodního díla.

2. Propusti pro vodní plavbu se u vodních děl řeší tak, aby při rozrušení plavebního zařízení nedošlo k narušení přehradní hráze.

4. Při výstavbě vodních elektráren se realizují opatření k rychlé obnově činnosti stavidel.

5. Při navrhování vodních děl musí být zpracován výpočet průlomové vlny ve stanoveném rozsahu a také systém varování a vyrozumění obyvatelstva při vzniku průlomové vlny.

6. Nové velkokapacitní vodojemy a vodárny pro zásobování obyvatelstva se navrhují mimo obytné oblasti sídelních útvarů, ohrožené oblasti a záplavové oblasti. Vodojemy se vybavují filtračními jednotkami k filtraci vzduchu zamořeného radioaktivními a nebezpečnými látkami a dále přídavnými zařízeními pro čerpání vody do přenosných nádob.

7. Při výstavbě nových samostatných vodovodů v sídelních útvarech se realizuje připojení na stávající vodovodní řad za dodržení hygienických předpisů. Hlavní uzávěry vodovodů se umísťují maximálně po 500 metrech.

8. Při výstavbě vodovodů a vodních přivaděčů v sídelních útvarech se realizuje jejich využití k hašení požárů a nouzového zásobování vodou.

9. Hydranty a uzávěry pro odpojení poškozených úseků vodovodů měst se rozmísťují tam, kde nehrozí jejich zavalení při rozrušení budov.

10. Existující a nově realizované hloubené studny a ostatní stavby a zařízení pro jímání podzemních vod určené pro zásobování obyvatelstva vodou, musí být chráněny proti kontaminaci za krizové situace a mimořádné události s ohledem na umístění v záplavové oblasti, nebezpečné oblasti a ochranné oblasti.

11. Všechny existující a nově realizované vrty a studny pro nouzové zásobování obyvatelstva a průmyslových objektů vodou, se neprodyšně uzavírají a opatřují přídavným zařízením, které umožňují čerpat vodu do přenosných nádob. Zachovávají se pro použití za krizové situace.

12. V parcích a sadech a na ostatním nezastavěném území měst a obcí, kde se zřizují vodní nádrže se řeší možnost jejich využití pro hašení požárů. Ve správních centrech se k břehům řek a vodních nádrží zřizují příjezdy, zajišťující odběr vody minimálně třemi vozidly současně z jedné příjezdové komunikace.

13. Podzemní vodojemy, úpravny vody a čerpací stanice se chrání zemními násypy.

1. Dálkové kabely, radioreléové trasy 1. a 2. řadu a páteřní digitální síť musí být konstruovány tak, aby bylo možné zajistit obchozí cesty mimo hranice sídelních útvarů a záplavovou oblast.

2. Vybrané telekomunikační objekty zajišťující dálkové spojení a spojení pro zabezpečení státní správy musí být umístěny mimo hranice sídelních útvarů a záplavovou oblast. Objekty s obsluhou musí být navíc umístěny i mimo ohroženou oblast.

3. Uzlové stanice magistrálních radioreléových tras a řídící místa radiomobilních sítí musí být umístěny mimo hranice sídelních útvarů a záplavovou oblast nebo musí být zálohovány.

4. Provozovatelé veřejnoprávního rozhlasu a televize musí zřídit náhradní stanice mimo sídelní útvary, záplavovou a ohroženou oblast.

5. Přechody magistrálních kabelových vedení (digitálních tras) přes řeky se zdvojují, z toho jeden musí být uložen do dna řečiště.

6. Obsluhy telekomunikačních zařízení musí být v ohrožené oblasti chráněny proti účinku nebezpečných látek.

7. Televizní, radiové a telekomunikační vysílače se umísťují mimo hranice zástavby sídelního útvaru.

1. Při zadání a zpracování územně plánovací dokumentace pořizovatelé ve spolupráci s příslušným orgánem krizového řízení určí rozsah povinné výstavby staveb pro civilní ochranu a staveb dotčených požadavky civilní ochrany, který bude součástí územně plánovací dokumentace. Stavebně technická opatření civilní ochrany se orientují tak, aby na posuzovaném území byly dodrženy nezbytné podmínky pro usnadnění záchranných, likvidačních a obnovovacích prací k odstranění následků vzniklých při krizových situacích a mimořádných událostech. Obsah požadavků civilní ochrany je stanoven v příloze číslo 1.

1. Při zpracování regulačního plánu obce nebo části obce, zabezpečuje pořizovatel doložku civilní ochrany, v níž jsou řešena stavebně technická opatření civilní ochrany pro celé území obce nebo její část, rozsah výstavby staveb pro civilní ochranu a staveb dotčených požadavky civilní ochrany. Obsah a forma doložky civilní ochrany je stanoven v příloze číslo 2.

1. Při územním plánování, výstavbě a rozvoji sídelních útvarů se postupuje v souladu se stavebně technickými opatřeními civilní ochrany.

2. Rozloha jednotlivých obytných a výrobních oblastí má plochu maximálně 2,50 km2. Mezi jednotlivými oblastmi se zřizují ochranná pásma v šířce minimálně 50 metrů.

3. Při územním plánování se nenavrhují obytné a výrobní oblasti do záplavových a ohrožených oblastí.

4. Kapacita a rozložení dopravních sítí má umožnit výjezd a dopravu z obytných a výrobních oblastí na rychlostní komunikace minimálně ve dvou směrech. Vzájemné protínání dálnic a silnic pro motorová vozidla a jejich protínání s železničními tratěmi se řeší mimoúrovňově.

1. V obytných oblastech se umísťují ochranné stavby pro obyvatelstvo. Při jejich umístění se vychází z hustoty osídlení a z docházkových (doběhových) vzdáleností.

2. Situování obytných staveb nesmí vytvářet uzavřené bloky, pokud nemají minimálně dva komunikační vstupy do vnitřního prostoru bloku.

3. Pozemní komunikace musí umožňovat přístup ke stavbám pro civilní ochranu a stavbám dotčeným požadavky civilní ochrany podle jejich druhu a potřeby kapacitně vyhovující komunikační přípojkou nebo účelovou komunikací.

4. Rozvodné sítě se umísťují pod úroveň terénu.

1. Ve výrobních oblastech se umísťují ochranné stavby pro ukrytí zaměstnanců a obsluh důležitých provozů.

2. Stavby pro průmyslovou výrobu a sklady ve výrobní oblasti sídelního útvaru se umísťují tak, aby při případné havárii neohrozily nebezpečné látky sousední stavby a obytné oblasti.

3. Velkokapacitní sklady nebezpečných látek se umísťují ve volné krajině mimo sídelní útvar a po směru převládajících větrů. Pokud jsou tyto sklady součástí výrobních nebo zpracovatelských podniků, lze je stavět pouze v minimální míře, potřebné pro vlastní výrobu nebo zpracování.

4. Velkokapacitní sklady, které zabezpečují zásobování sídelních útvarů, se umísťují zpravidla při jejich hranici vně sídelního útvaru.

1. Rekreační oblasti se umísťují mimo záplavovou oblast, ohroženou a ochrannou oblast a s ohledem na možnou evakuaci obyvatelstva.

2. Rekreační oblasti uvnitř sídelních útvarů se umísťují tak, aby v maximální míře oddělovaly obytné oblasti od výrobních oblastí a zároveň vytvářely požární předěly.

1. Dálnice a rychlostní komunikace nesmějí procházet obytnými a výrobními oblastmi sídelních útvarů. Pokud uvedené komunikace nesplňují tento požadavek, řeší se náhradní přeprava vedlejšími komunikacemi o dostatečné kapacitě mimo obytné a výrobní oblasti sídelního útvaru. Dálková silniční doprava se odvádí mimo sídelní útvar nebo se vede po jeho okraji.

1. Rozvodné sítě elektrické energie vysokého a velmi vysokého napětí, vody a plynu sídelních útvarů a průmyslových podniků se zokruhují, anebo se vytvoří podmínky pro jejich zokruhování za krizových situací. Současně se řeší tak, aby umožňovaly zásobování ze dvou nezávislých zdrojů.

2. Trasy hlavních potrubních řadů (plynovodů, ropovodů, produktovodů, teplovodů, parovodů apod.) se umísťují za hranicemi obytné zóny sídelních útvarů a vně záplavových oblastí.

3. Při navrhování hlavních řadů plynovodů se jejich zokruhování zabezpečuje v návaznosti na již existující.

4. Trasy tranzitních potrubních řadů se umisťují mimo hranice zástavby sídelního útvaru.

1. Ochranné stavby a stavby pro varování a vyrozumění se většinou umísťují v obytných a výrobních oblastech sídelních útvarů. Ve zvláštních případech se umísťují i v rekreačních oblastech nebo i ve volné krajině.

2. Ochranné stavby se zpravidla neumísťují v záplavových oblastech, pokud se v odůvodněných případech v těchto oblastech umísťují musí být upraveny proti vniknutí stoleté vody a průlomové vlny.

3. Sklady materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci se umísťují mimo centrální části správních center a okresních měst a mimo záplavovou, ohroženou a ochrannou oblast.

4. Stavby pro civilní ochranu a jejich technická a technologická zařízení včetně pomocných zařízení a rozvodů se navrhují a provádějí podle zvláštních předpisů.

1. Stavby civilní ochrany a stavby dotčené požadavky civilní ochrany se zapisují do katastru nemovitostí podle paragrafu 2, odstavce 1, písmena f) zákona číslo 344/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

2. Ministerstvo vnitra je zmocněno k vydání upřesňujících předpisů a směrnic k řešení stavebně technických opatření civilní ochrany a požadavků civilní ochrany v územním plánování z hlediska plnění úkolů civilní ochrany.

3. Ústřední orgány státní správy jsou zmocněny vydat po dohodě s ministerstvem vnitra upřesňující zásady k realizaci staveb pro civilní ochranu a staveb dotčených požadavky civilní ochrany v rámci své působnosti.

4. Územní orgány státní správy konzultují svá stanoviska k realizaci stavebně technických opatření civilní ochrany a požadavku civilní ochrany v územním plánování s příslušným krajským úřadem.

5. Výjimky ze stavebně technických opatření civilní ochrany a požadavků civilní ochrany v územním plánování povoluje krajský úřad na základě žádosti.

6. Odvolání proti rozhodnutí krajského úřadu řeší ministerstvo vnitra. Tím není dotčeno právo odvolání k soudu.

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Zpracování doložky civilní ochrany v rozsahu přílohy číslo 2.

Vyhláška

Ministerstvo pro místní rozvoj vydává podle § 58, odst. 4, zákona č….. /2000 Sb., o krizovém řízení a integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů (krizový zákon) k provedení § 9, odst. 3, písm. a):

Vyhláška podrobněji upraví:

NÁVRH

Vyhláška

Ministerstvo vnitra podle § 58 odst. 2 zákona č. …./2000 Sb., o krizovém řízení a integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů (krizový zákon) k provedení § 42,odst. 3, písm. a) stanoví :

Krizová komunikace umožňuje přenos informací při mimořádných událostech a krizových stavech jejíž účelem je přenos informací na všech stupních krizového řízení a mezi složkami integrovaného záchranného systému.

(1)Krizová komunikace je organizována v těchto úrovních:

a)Úroveň státu

1.operační oblast řízení - v této oblasti jsou navzájem propojena operační střediska základních složek integrovaného záchranného systému a mají stanovenu vazbu na strategickou oblast,

2.strategická oblast - do strategické oblasti je zahrnut krizový štáb, bezpečnostní rada státu, ústřední orgány státní správy, orgány ostatních složek integrovaného záchranného systému a ministr vnitra. V této oblasti probíhá komunikace individuálně za použití běžných telekomunikačních prostředků, kromě stanovených propojení mezi operační a strategickou oblastí.

b)Úroveň kraje

1.operační oblast - v této úrovni jsou navzájem propojena operační střediska základních složek integrovaného záchranného systému ,

2.strategická oblast - do strategické oblasti je zahrnuta bezpečnostní rada kraje, a krizový štáb integrovaného záchranného systému a je stanoveno propojení mezi operační a strategickou oblastí.

c)Úroveň okresu

1.operační oblast - v této úrovni jsou navzájem propojena operační střediska základních složek integrovaného záchranného systému a je stanoveno propojení na ostatní složky integrovaného záchranného systému.

2.strategická oblast - do strategické oblasti je zahrnuta bezpečnostní rada okresu a krizový štáb integrovaného záchranného systému a je stanoveno propojení mezi operační a strategickou oblastí.

3.taktická oblast - do taktické oblasti je zahrnut štáb velitele zásahu, zvláštní síly a prostředky, velitelé nebo vedoucí složek a bojové úseky nebo bojové sektory. Je stanoveno jejich vzájemné propojení.

(1)Operační střediska základních složek integrovaného záchranného systému jsou navzájem propojena:

a)pomocí účelové komunikační sítě Ministerstva vnitra pro hlasovou i datovou komunikaci, b)jednotná telefonní síť s neredukovanými linkami je použita ve výjimečných případech, při nedostatečné kapacitě linek účelové komunikační sítě Ministerstva vnitra, c)při selhání účelové komunikační sítě Ministerstva vnitra a jednotné telefonní sítě pomocí vyčleněných mobilních telefonů, d)při selhání technologií uvedených v písm. a) až c) pomocí rádiové sítě, která je pro tento případ vytvořena.

(2)Spojení v jednotné telefonní síti probíhá po neredukovaných linkách s neuveřejněnými účastnickými čísly. Ochránění linek proti redukci není zpoplatňováno.

(3)Spojení v účelové komunikační síti Ministerstva vnitra je organizováno na určených telefonních linkách s resortně neuveřejněnými telefonními čísly.

(4)V telefonních sítích dle odst. 2 a 3 musí být zabezpečena identifikace volajících.

(5)Pro datové propojení v operační oblasti je vždy využito pevných připojení.

(1)Pro úroveň státu je stanoveno propojení dle § 3 odst. 1 písm. a) až c) mezi operačním a informačním střediskem integrovaného záchranného systému a krizovým štábem a ministrem vnitra.

(2)Pro úroveň kraje je stanoveno propojení pomocí jednotné telefonní sítě s neredukovanými linkami mezi operačním a informačním střediskem integrovaného záchranného systému a bezpečnostní rady kraje. Její použití je podmíněno ustanovením uvedeném v § 3 odst. 2 a 4.

(3)Při selhání této komunikační technologie je použito vyčleněných mobilních telefonů.

(4)Pro propojení dle písm. a) je možné použít pobočkovou telefonní ústřednu.

(5)V případě selhání technologií platí ustanovení uvedené v § 3 odst 1 písm. d).

(1)Pro komunikaci v operační oblasti:

a)Je stanoveno propojení mezi operačním a informačním střediskem integrovaného záchranného systému a ostatními složkami integrovaného záchranného systému pomocí technologií uvedených v § 3 odst. 1 písm. a) až c). V případě selhání technologií platí ustanovení uvedené v § 3 odst. 1 písm. d).

b)Je-li nutné pro zabezpečení činnosti integrovaného záchranného systému plánovitě zabezpečit neprodlenou informovanost vybrané ostatní složky integrovaného záchranného systému, může být pro propojení použita rádiová síť, jak je uvedeno v § 3 odst.1 písm. d).

c)Je stanoveno propojení mezi operačním a informačním střediskem integrovaného záchranného systému a bezpečnostní radou okresu pomocí technologií uvedených v § 3 odst. 1 písm. a) až c).

(2)Taktická oblast a)V místě zásahu je využito rádiové komunikace, pokud není tímto předpisem stanoveno jinak.

b)V místě zásahu využívají složky integrovaného záchranného systému vlastních vybudovaných rádiových sítí, které jsou dle potřeby navzájem propojeny.

c)Pokud bude využívána společná radiokomunikační síť integrovaného záchranného systému platí zásady provozu vydané provozovatelem této sítě.

(1)Spojovým provozem se rozumí rádiová, telefonní, faxová, modemová a rozhlasová komunikace.

(2)Rádiová a telefonní komunikace musí být vedena ve smyslu zákona č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

(3)Spojový provoz se řídí zejména těmito pravidly :

a)je určen výhradně pro služební potřebu, b)tísňová hlášení mají přednost před ostatním provozem, c)oprávněnost k podávání a předávání informací je vymezena zákonem.

(4)Vlastní rádiová komunikace v rámci jednotlivých složek a)Při provozu zachovávají složky pravidla pro rádiovou komunikaci a respektují své přidělené kmitočty. V případě použití společné radiokomunikační sítě integrovaného záchranného systému platí zásady provozu vydané provozovatelem této sítě. Radiostanice jednotlivých složek pracují na kmitočtech stanovených v povolení k radioprovozu a používají volací znaky uvedené v tomto povolení, b)Pokud bylo vzájemně dohodnuto, používají se otevřené volací znaky, c)pro spojení se svými nadřízenými orgány - operačními středisky nebo dispečinky složky využívají vlastní rádiové sítě s pravidly stanovenými provozovateli těchto sítí. V případech uvedených v odst. 8, používají mobilní telefony.

(5)Základní složky integrovaného záchranného systému jsou navzájem rádiově propojeny:

a)automaticky - každý k tomu oprávněný účastník má možnost přechodu do sítě jiné složky bez zásahu spojaře ve štábu velitele zásahu, b)manuálně - prostřednictvím spojaře ve štábu velitele zásahu na základě požadavku, c)pracují-li rádiové sítě v rozdílných kmitočtových pásmech, je použito zařízení, které vzájemnou komunikaci umožňuje, d)není-li možné technicky zajistit propojení dle písm. a) - c) a vyžaduje-li to situace, mohou být rádiové prostředky mezi složkami navzájem zapůjčeny. Před použitím musí být přebírající osoby náležitě poučeny.

(6)Rádiová komunikace mezi ostatními složkami integrovaného záchranného systému- propojení a)Ostatní složky mezi sebou komunikují způsobem popsaným v odst. 2 písm. a) - c), b)Vyžaduje-li to situace, mohou být rádiové prostředky mezi složkami navzájem zapůjčeny. Před použitím musí být přebírající osoby náležitě poučeny.

(7)Základní a ostatní složky integrovaného záchranného systému mezi sebou komunikují v případech, kdy je to stanoveno velitelem zásahu a způsobem popsaným v odst. 2) písm. a) - c), pokud není tímto předpisem stanoveno jinak.

(8)Se zvláštními silami a prostředky komunikuje především velitel zásahu nebo spojař štábu velitele zásahu. V případech, kdy je velitelem zásahu pověřen, komunikuje s těmito silami velitel bojového sektoru nebo bojového úseku, případně jím pověřená osoba.

(9)Velitel zásahu má možnost komunikovat se všemi zúčastněnými složkami. V případě potřeby komunikaci zajišťuje štáb velitele zásahu.

(10)Ve štábu velitele zásahu je obsazena funkce spojaře. Tato funkce může být podle situace obsazena více, odborně způsobilými osobami. S funkcí spojaře štábu velitele zásahu nesmí být spojována jiná odlišná funkce.

(11)Spojař štábu velitele zásahu plní následující úkoly:

a)předává zprávy přesně, stručně a adresně, nesmí na nich nic upravovat nebo měnit, b)pokud to technologie umožňuje, používá pro předávání zpráv především statusová hlášení nebo textové zprávy, c)má radiostanici (radiostanice) na příjmu na okresním a celostátním součinnostním kmitočtu, případně dalších kmitočtech použitých při zásahu, d)je-li použita rádiová síť integrovaného záchranného systému má na příjmu koncové body této sítě na kanálových pozicích (hovorových skupinách) určených pro příjem zpráv od velitelů služeb, velitelů bojových sektorů nebo bojových úseků, e)dodržuje zásady radioprovozu, f)zajišťuje propojení mezi rádiovými sítěmi dle § 5 odst. 2 písm. b), g)zajišťuje spojení mezi OPIS integrovaného záchranného systému a velitelem zásahu, h)eviduje a předává hlášení o dojezdech složek integrovaného záchranného systému na místo zásahu, je-li použita rádiová síť integrovaného záchranného systému, poskytuje mu tato síť informace o vstupu složek do této sítě na místě zásahu, i)řídí a kontroluje provoz sítě, upravuje jeho režim a může ukončit provoz podřízených radiostanic, včetně radiostanice nadřízeného pokud nedodržuje provozní kázeň nebo zdlouhavou korespondencí znemožňuje plynulou práci ostatních účastníků rádiové sítě nebo pokud je to nutné pro potřeby operačního řízení. Má právo ve své síti použít oběžníkový volací znak, j)pro zajištění návazné komunikace a předávání zpráv má k dispozici mobilní telefon a další spojovací prostředky, k)plní úkoly stanovené velitelem zásahu.

(12)Dle charakteru použité rádiové sítě integrovaného záchranného systému, komunikují její účastníci dle zásad stanovených provozovatelem této sítě. Je-li rádiová síť koncipována jako rádiová síť s dispečerským řízením provozu, slouží na místě zásahu jako dispečer pro lokálně použitou síť, spojař štábu velitele zásahu.

(13)V případech, kdy to vyžaduje charakter mimořádné události nebo není dostatečné pokrytí území rádiovým signálem rádiové sítě nebo počet účastníků rádiové sítě omezuje její použití je možné použití mobilních telefonů. Použití mobilních telefonů je podmíněno automatickou identifikací volajících. Mobilní telefony používají především:

a)velitel zásahu pro spojení se štábem velitele zásahu a operačním střediskem, b)velitelé služeb zúčastněných na místě zásahu pro spojení se svými nadřízenými orgány a s velitelem zásahu, c)velitelé bojových sektorů pro spojení s velitelem zásahu.

(14)Při déle trvajícím zásahu nebo na základě požadavku velitele zásahu je možné vytvořit pevné spojení pro zajištění předávání zpráv z místa zásahu na operační a informační středisko integrovaného záchranného systému. Takto vytvořené spojení může sloužit i pro předávání dat.

(15)Mezi štábem velitele zásahu a operačním a informačním střediskem integrovaného záchranného systému je možné použít systém přenosu dat. Toto předávání je uskutečňováno především pomocí linkového spojení. Není-li k dispozici toto spojení je použito rádiové sítě integrovaného záchranného systému nebo jiné technologie.

(16)Pro případ výpadku komunikačních technologií použitých při zásahu je využito systému spojek. Spojky jsou předem určené osoby, zabezpečující předávání informací ve všech úrovních.

(17)Pro zabezpečení komunikace je pro spojaře štábu velitele zásahu k dispozici:

a)radiostanice pracující na kmitočtech zúčastněných složek, b)schéma rádiové komunikace a návaznosti spojovacích cest a uzlů, c)záznamové zařízení sloužící k separátnímu záznamu na monitorovaných kmitočtech, d)koncové zařízení sítě integrovaného záchranného systému, e)mobilní telefon, f)výpočetní technika, g)zařízení pro propojování sítí, h)poznámkový blok a psací potřeby, i)záložní radiostanice.

(18)Používání jiných spojových technologií v závislosti na rozvoji techniky a potřeb integrovaného záchranného systému určuje ministr vnitra.

Formáty a popis dat přenosu sdílených informací počítačovou sítí mezi operačními středisky hlavních složek integrovaného záchranného systému, krizovým štábem integrovaného záchranného systému a koordinačními orgány integrovaného záchranného systému budou uvedeny v příloze č. 2.

(1)Radiostanice (v případě je-li použita rádiová síť integrovaného záchranného systému -terminály) se rozdělují podle :

a)druhů - základnová, vozidlová, přenosná, b)funkce - řídící, podřízená.

(2)Základnová radiostanice :

a)je umístěna na operačním středisku a pracuje na kmitočtech uvedených v povolení k radioprovozu, b)za základnovou radiostanici může být považována i radiostanice spojaře štábu velitele zásahu, c)je vybavena náhradním zdrojem elektrické energie, d)udržuje rádiové spojení se štábem velitele zásahu, v případě uvedeném v písm. b) s velitelem zásahu a veliteli služeb, veliteli bojových sektorů a veliteli bojových úseků, e)pracuje v nepřetržitém provozu, v případě uvedeném v písm. b) po dobu zásahu.

(3)Vozidlová radiostanice :

a)pracuje na kmitočtech uvedených v povolení k radioprovozu, b)používá se pro spojení se základnovou řídící radiostanicí nebo udržuje spojení s jinými vozidlovými radiostanicemi, případně s přenosnými radiostanicemi, c)na základnovou radiostanici vysílá svůj identifikační kód doplněný kódem typické činnosti (pokud to technicky umožňuje), d)vyhodnocuje potvrzovací kód základnové radiostanice, e)může být použita jako řídící radiostanice sítě bojového sektoru.

(4)Přenosné radiostanice jsou rozděleny na radiostanice pro velitele a ostatní:

a)radiostanice pro velitele jsou určeny pro zajištění rádiového spojení mezi veliteli - základnovou radiostanicí (v závislosti na dosahu), řídící radiostanicí sítě a ostatními radiostanicemi; v závislosti na dosahu může být použita jako řídící radiostanice velitele zásahu v síti velitele zásahu, umožňuje vysílání selektivní volby a může být vybavena pro vstup do telefonní sítě, b)radiostanice ostatní jsou určeny pro spojení s radiostanicí nadřízeného, případně pro vzájemnou rádiovou komunikaci uvnitř bojového úseku.

(5)Řídící radiostanici jsou podřízeny všechny radiostanice pracující v její síti, včetně radiostanic, které do této sítě vstoupily.

(6)Řídící radiostanicí sítě integrovaného záchranného systému je radiostanice operačního a informačního střediska integrovaného záchranného systému, v případě zřízení rádiové sítě velitele zásahu, radiostanice štábu velitele zásahu a při zřízení bojových sektorů a úseků, radiostanice jejich velitelů.

(7)Podřízená radiostanice je každá radiostanice pracující v rádiové síti řídící radiostanice.

(8)Volací znaky slouží k identifikaci každé radiostanice a jejich použití je dáno charakterem rádiových sítí a druhem provozu. V rádiových sítích integrovaného záchranného systému se používají volací znaky:

a)uvedené v povolení k radioprovozu, b)otevřené volací znaky, c)oběžníkový volací znak " všem, všem, všem ", d)tísňový volací znak " pomoc, pomoc, pomoc ", e)stálé volací znaky.

(9)Jako otevřené volací znaky se používají názvy funkcí u zásahu, např."velitel zásahu", "velitel bojového úseku 1", “velitel bojového sektoru 1", "letecká záchranná služba + název místa dislokace", "policie + název místa dislokace" atd.Otevřené volací znaky se používají :

a)v rádiové síti velitele zásahu, b)v rádiové síti štábu velitele zásahu, c)v rádiových sítích velitelů bojových sektorů, d)v rádiových sítích velitelů bojových úseků, e)v případě propojení rádiových sítí jednotlivých složek integrovaného záchranného systému.

(10)Jestliže radiostanice ukončí provoz a vystoupí z rádiových sítí uvedených v odst.9 písm. a) až e), ihned přechází na svůj volací znak uvedený v povolení k radioprovozu.

(11)Oběžníkový volací znak má právo použít řídící radiostanice ve své rádiové síti pro předání zprávy, která je určena všem, většině nebo předem určeným radiostanicím své sítě. Radiostanice zahájí volání slovy " všem, všem, všem" a vyšle svůj volací znak. Pak vyšle zprávu, ve které může požádat o potvrzení textu zprávy od těch radiostanic, které zprávu přijaly a určit pořadí, ve kterém budou volané radiostanice zprávu potvrzovat (např. " Všem, všem, všem, zde velitel sektoru I., jak mě slyšíte, příjem "). Volané radiostanice odpovídají ve stanoveném pořadí. Volající radiostanice zakončí volání vlastním volacím znakem a slovem "konec".

(12)Tísňový volací znak je tvořen 3 krát se opakujícím slovem "pomoc".

a)Dojde-li k havarijní situaci, ohrožení lidského života nebo jinému obecnému ohrožení a je o tom nutné neprodleně předat zprávu nebo varování i v síti, kde právě probíhá provoz, vysílání radiostanice, která podává takovou zprávu, má přednost před každým jiným vysíláním.

b)Tísňová zpráva je určena všem nebo konkrétní radiostanici. Každá radiostanice, která zprávu zachytí, je povinna, pokud je to v jejích silách, poskytnout radiostanici v tísni požadovanou pomoc.

c)Radiostanice v tísni, která nevolá konkrétní radiostanici, zahajuje své volání třikrát opakovaným slovem "pomoc", za nímž uvede svůj volací znak (např. "Pomoc, pomoc, pomoc, zde velitel bojového sektoru 3, příjem ").

d)Volá-li radiostanice v tísni konkrétní radiostanici, uvede volací znak volané radiostanice, připojí svůj volací znak a třikrát opakované slovo " pomoc ", za nímž uvede slovo "příjem" (např. "štáb, zde velitel bojového úseku 1, pomoc, pomoc, pomoc, příjem ").

e)Radiostanice odpovídající na volání užije věty "Volám stanici v tísni" , připojí slovo "zde", svůj volací znak a slovo "příjem".

f)Na tísňový signál jsou povinny radiostanice v dané síti ihned přerušit provoz a zůstat na příjmu po dobu předávání tísňové zprávy.

g)Pokud to radiostanice umožňuje, je tísňový signál vyslán pomocí tísňového tlačítka.

h)Na volání radiostanice dle písm. d) odpovídá nejdříve její přímo nadřízená radiostanice, v ostatních případech řídící radiostanice.

(13)Je stanoven stálý volací znak “štáb” pro radiostanici spojaře štábu velitele zásahu.

(14)Vedení radioprovozu v rádiových směrech a sítích integrovaného záchranného systému vychází ze zásad platných pro provoz v rádiových sítích pohyblivé služby. Uváděné zásady jsou shodné jak pro rádiové sítě, ve kterých se pracuje s volacími znaky podle tohoto předpisu, tak v rádiových sítích, kde se používají jiné volací znaky.

(15)V případě ztráty přímého spojení jsou radiostanice, které jsou schopny toto spojení zprostředkovat, povinny nabídnout pomoc.

(16)Při dojezdu složek integrovaného záchranného systému na místo zásahu jsou povinny se tyto složky ohlásit veliteli zásahu, případně štábu velitele zásahu na určeném kmitočtu.

(17)K rádiové komunikaci mezi zasahujícími složkami integrovaného záchranného systému je oprávněn :

a)velitel zásahu, b)spojař štábu velitele zásahu, c)velitelé bojových sektorů nebo úseků, jsou-li k tomu velitelem zásahu určeni, d)další osoby určené velitelem zásahu, e)jiné osoby nesmí kromě případu uvedeném v odst. 12 rádiovou komunikaci mezi složkami vést.

(1)Radiotelefonním provozem se rozumí radiotelefonní komunikace s účastníky jednotné telekomunikační sítě nebo neveřejných telefonních sítí. Při komunikaci s účastníky těchto sítí se nemusí zachovávat stanovené radiotelefonní postupy, ani užívat běžných frází, obvyklých v radioprovozu. Na začátku a na konci spojení musí uvádět volací znak své radiostanice.

(2)Telefonním provozem se rozumí komunikace na tísňových telefonních linkách, státních, neveřejných a vnitřních telefonních linkách. Zařízení používané v telefonním provozu obsluhuje poučená a náležitě vyškolená obsluha.

(3)V telefonním provozu je nutné dodržovat tyto zásady :

a)tísňové telefonní linky musí zůstat trvale volné pro tísňová volání, b)na tísňových telefonních linkách se provádí automatický záznam hovoru, c)zvukové záznamy tísňových telefonních linek se archivují minimálně po dobu jednoho měsíce v plném znění, d)automatický záznam hovoru musí být zabezpečen proti zneužití.

(4)V telefonním provozu na určených telefonních linkách je použita automatická identifikace volajících.

§10

Pro dobu příprav i řešení mimořádných událostí je využíváno pro koordinaci krizové komunikace zejména zástupců Ministerstva vnitra, Ministerstva dopravy a spojů, Ministerstva obrany, Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva průmyslu a obchodu.v krizovém štábu Ministerstva.

Vzhledem ke skutečnosti, že dosud není detailně rozpracováno řešení komunikace pomocí této sítě, lze uvést pouze obsahovou náplň této části. Odkazy v textu částí první a druhé směrované na provozovatele společné radiokomunikační sítě integrovaného záchranného systému budou uvedeny v této části předpisu.

Společnou radiokomunikační sítí integrovaného záchranného systému je myšlen radiokomunikační systém složek Integrovaného záchranného systému (systém PEGAS), jehož dostavba byla schválena usnesením vlády ČR č. 823 ze dne 28. července 1999. V současné době probíhá detailní specifikace požadavků na tento systém z hlediska uživatelů. Od požadavků a možností systému ve vyšších softwarových verzích se odvíjí organizace komunikace, která se předpokládá zachovat v základních úrovních tak, jak je uvedeno v textu částí první a druhé a přílohy tohoto předpisu. Protože však může dojít ke změnám, zejména s ohledem na nové služby a možnosti systému, které nám nejsou dosud známy, bude následně aktuálně přepracován i tento návrh.

V této části prováděcího předpisu k zákonu bude podrobně specifikován způsob komunikace pomocí sítě PEGAS - stávající provozní řád radiokomunikačního systému a to ve spolupráci s provozovatelem systému, který stanoví povinnosti a práva uživatelů a další podrobnosti (v souladu s  radiokomunikačními předpisy). Přílohou předpisu budou modelová schémata komunikací v jednotlivých úrovních a volací značky a adresy vybraných pracovišť - složek IZS, spolu s postupem adresace při vstupu dalších subjektů a uživatelů.

Vyhláška

Ministerstvo vnitra stanoví podle §58, odst. 3 zákona č. /2000 Sb., o krizovém řízení a integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů (krizový zákon), k provedení § 10, odst. 3, písm. h) :

Tato vyhláška stanoví požadavky na stavby civilní ochrany a stavby dotčené požadavky civilní ochrany na území České republiky. Je podkladem pro uplatňování požadavků civilní ochrany při zabezpečování projektové dokumentace a realizace staveb civilní ochrany a staveb dotčených požadavky civilní ochrany..

Pro účely této vyhlášky se rozumí:

3. Při vzniku krizové situace se úkrytový fond rozšiřuje o improvizované úkryty.

3. Chráněná pracoviště jsou stálé tlakově odolné úkryty pro zabezpečení činnosti orgánů krizového řízení, pro řešení krizových situací s minimální dobou pobytu 72 hodin. Chráněná pracoviště se zřizují jako samostatně stojící nebo vestavěná v budovách.

4. Ochranné systémy podzemních dopravních staveb jsou stálými tlakově odolnými nebo neodolnými úkryty s dvojím využitím k ukrytí a k evakuaci obyvatelstva při hrozící nebo vzniklé krizové situací.

a)z účelného a ekonomicky únosného systému ochrany osob pro období krizových situací, b)z principu diferencované ochrany, podle potencionálního ohrožení jednotlivých oblastí, z hlediska bezpečnostních rizik, c)z potřeb mírového účelu stavby.

3. Projektová dokumentace stálých úkrytů se zpracovává jako samostatná část projektové dokumentace stavby.

4. Improvizované úkryty se zpohotovují svépomocí osob podle metodik vydaných ministerstvem vnitra v rozsahu zpracovaných plánů ukrytí.

§ 9

§ 10

§ 11

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Věcný záměr

Vyhláška

kterou se stanoví podmínky a způsob vykonávání péče o děti v předškolních zařízeních, žáky plnící ve školách povinnou školní docházku a děti a mládež ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy a preventivně výchovné péče, pokud tuto péči nemohou v krizové situaci vykonávat rodiče nebo jiný zákonný zástupce.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy podle § 58, odst. 6 zákona o krizovém řízení a integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů (krizový zákon), k provedení § 9, odst. 3, písm. b) stanoví

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Vyhláška

Ministerstva vnitra vydává podle § 58, odst. 2, zákona č. …/2000 Sb., o krizovém řízení a integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů (krizový zákon) k provedení § 10, odst. 3, písm. g) :

Vyhláška podrobněji upraví:

Vyhláška

Ministerstvo vnitra vydává podle § 58 odst. 2 zákona číslo ......../2000 Sb., o krizovém řízení a integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů (krizový zákon) k provedení § 10, odst.3, písm. e) :

(1) Orgány krizového řízení zabezpečují varování a vyrozumění obyvatelstva o hrozícím nebo vzniklém nebezpečí v rozsahu své působnosti.

(2) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby zabezpečují varování a informování svých zaměstnanců o hrozícím nebo nastalém nebezpečí v místech výkonu jejich pracovní činnosti.

(3) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby, jejichž podnikáním může vzniknout mimořádná událost (dále jen “provozovatel”) zabezpečují varování a informování obyvatelstva ohroženého touto mimořádnou událostí.

(4) Fyzické osoby po vyhlášení varovného signálu sledují informace související s tímto signálem a vykonávají činnosti ke své ochraně podle druhu a charakteru varovného signálu.

Pro účely této vyhlášky se rozumí:

(1) Varování, vyrozumění a informování obyvatelstva je realizováno z vyrozumívacích center. Jejich organizační členění je uvedeno v příloze 1.

(2) Vyrozumívací centra jsou organizována ve čtyřech technických úrovních:

(3) Vyrozumívací centra I, II, III a IV úrovně jsou vybudována na pracovištích předurčených k řízení opatření při vzniku mimořádné události.

(4) Vyrozumívací centra I., II. a III. úrovně a vyrozumívací centra IV. úrovně u “provozovatelů” jsou pracoviště s nepřetržitým provozem.

(5) Vyrozumívací centra:

(6) Výstavbu a provoz vyrozumívacího centra zabezpečuje zřizovatel.

(1) Výstavbu a provoz dálkové soustavy po vyrozumívací centra III. úrovně zajišťuje Ministerstvo vnitra. Napojení vyrozumívacích center IV. úrovně do jednotného systému varování a vyrozumění zabezpečují jejich zřizovatelé.

(1) Místní soustava je technicky řešena s využitím systému selektivního radiového návěštění budovaného na regionálním principu.

(2) Systém selektivního radiového návěštění je základním technickým prostředkem výstavby jednotného systému varování a vyrozumění v okolí provozů nebezpečných sil.

(3) Systém selektivního radiového návěštění (dále jen “systém návěštění”) se skládá z:

(1) Jako zařízení pro informování obyvatelstva využívat všech dostupných technických prostředků jako jsou hromadné informační prostředky, vysílání místních a kabelových rozhlasových a televizních stanic, místní rozhlasy a mobilní rozhlašovací prostředky, kterými je možné zajistit informování v souladu s §3, odst. 13.

(2) Koncovým prvkem varování může být:

(1) Varovným signálem generovaným koncovým prvkem varování se zabezpečuje pokrytí území České republiky, zejména :

(2) Spolehlivou účinností varovného signálu se rozumí schopnost zaregistrovat sluchem nebo zrakem varovný signál.

(3) Varovný signál v akustické podobě musí na celém zabezpečovaném území splňovat následující kritéria (2):

(4) V extrémně hlučných místech se spolehlivá slyšitelnost nepožaduje. K varování se zřizují optická návěští, transparenty a jiné doplňkové prostředky.

(5) Koncové prvky varování se rozmísťují tak, aby šíření varovných signálů bylo co nejefektivnější a pokrylo v předepsané úrovni co největší plochu.

(6) V případě, že je možné v mezích stanovené spolehlivé účinnosti varovného signálu pokrýt z jednoho místa několik obcí, buduje se koncový prvek varování jen v jedné, z hlediska šíření signálu, nejvýhodněji položené obci, případně i na vhodném místě mimo obec.

(7) V případě použití koncových prvků varování pro informování obyvatelstva se tyto rozmísťují s přihlédnutím na dosažení srozumitelnosti řeči v celé oblasti pokrytí větší a nebo rovné 0,7 na jednotné stupnici srozumitelnosti CIS.(2)

(8) Autonomní systém varování a vyrozumění musí z hlediska spolehlivé účinnosti a srozumitelnosti splňovat kritéria stanovená pro koncové prvky varování jednotného systému varování a vyrozumění.

(4) Technické přezkoušení varovacího systému a koncových prvků varování lze provádět bez informování dle § 11 odstavce 2 pouze v případě, kdy bude k přezkoušení použit:

(1) Jednotný systém varování a vyrozumění spolu s provozovanými autonomními systémy varování a vyrozumění tvoří varovací systém České republiky.

(1) Ministerstvo vnitra :

(2) Krajský úřad :

(3) Okresní úřad :

(4) Obecní úřad :

(5) Provozovatel :

Odpovědnost

(1) Cílem poskytování tísňových informací je zajistit včasnou a úplnou informovanost obyvatelstva o současné a očekávané situaci a jejím pravděpodobném vývoji, dále usměrnit jeho činnost v provádění přípravných, záchranných a likvidačních prací a organizaci materiální a humanitární pomoci a zabránit případné živelnosti a panice v postižených územích.

(2) Za poskytování tísňových informací obyvatelstvu jsou odpovědné příslušné územní správní úřady a orgány samosprávy.

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vydání.

[vložený obrázek]