Důvodová zpráva
1. Obecná část
Státní svátky každého státu mají vyjadřovat základní milníky kterými se ubíral vývoj státu do jeho současné podoby. Mají připomínat občanům tradice, ušlechtilé cíle a dějinné zvraty na nichž je budována česká státnost. Z tohoto hlediska je dosavadní výběr státních svátků téměř dokonalý. 5. červenec - přihlášení ke křesťanské civilizaci, 6. červenec - svátek nejvyšší oběti, kterou může člověk přinést za své přesvědčení, 28. říjen - vznik moderního samostatného státu a 8. květen - ukončení největšího válečného konfliktu v dějinách lidstva. Schválením 17. listopadu jako státního svátku dovršíme tuto řadu o svátek boje za svobodu a demokracii a oceníme přínos mladé generace, který spojuje obě výročí, která se k tomuto dni váží.
Letošní desáté výročí naší "sametové" revoluce je také příležitostí dát zákonu o státních svátcích důstojnou formu. Současné, několikrát novelizované znění zákona z roku 1951, je směsicí zbytků po federálním uspořádání a ani zdaleka nevyjadřuje vážnost a úctu které by měly státní svátky požívat. Proto jsme také zvolili místo prosté novely nové znění zákona.
Zákon je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a není v rozporu se zákonodárstvím Evropské unie a uzavřenými mezinárodními smlouvami. Podle vyjádření ministerstva financí zavedení nového státního svátku nebude mít měřitelný dopad na státní rozpočet.
II. Zvláštní část.
K názvu zákona.
Vzhledem k tomu, že jediný tzv. památný den - 6. červenec, Den upálení mistra Jana Husa se již 18. května 1990 stal státním svátkem České republiky, jsou z názvu zákona vypuštěna slova, která se k památným dnům vztahují.
K §1
Státním svátkem se vedle dosavadních svátků stává 17. listopad - Den boje za svobodu a demokracii.
K §2
§2 je věcně převzat z dosud platného zákona. Drobné formulační úpravy vycházejí ze současného pravopisu a snahy o formální sjednocení zákona.
K §3
§3 sjednocuje ustanovení §3 a §5 dosavadního zákona. Současně se vypouští 29. srpen jako významný den České republiky, neboť tento den je již významným dnem jiného státu.
K §4
Zrušují se všechny dosavadní normy upravující státní svátky, významné dny a dny pracovního klidu.
K §5
Navrhuje se účinnost dnem vyhlášení.
Vlastimil Tlustý
Zákon
o státních svátcích, o dnech pracovního klidu a o památných a významných dnech
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
§ 1
Státní svátky
Dny 8. květen, den osvobození od fašismu, 5. červenec, den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje a 28. říjen, den vzniku samostatného československého státu se prohlašují za státní svátky České a Slovenské Federativní Republiky. Šestý červenec, den upálení mistra Jana Husa, se prohlašuje za státní svátek České republiky.
Dny 8. květen - Den osvobození od fašizmu, 5. červenec - Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje, 6. červenec - Den upálení mistra Jana Husa, 28. říjen - Den vzniku samostatného československého státu a 17. listopad - Den boje za svobodu a demokracii, se prohlašují za státní svátky České republiky (dále jen "státní svátky").
§ 2
Dny pracovního klidu
(1) Státní svátky jsou dny pracovního klidu.
(2) Ostatními dny pracovního klidu jsou kromě dnů nepřetržitého odpočinku zaměstnance v týdnu:
a)1. leden (Nový rok), b)pondělí velikonoční, c)1. květen (Svátek práce), d)24. prosinec (Štědrý den), e)25. prosinec (1. svátek vánoční), f)26. prosinec (2. svátek vánoční).
Významné a památné dny České a Slovenské Federativní Republiky
§ 3
Významné dny
(1) Významným dnem České republiky je 5 . květen (dále jen "významný den").
Významnými dny České a Slovenské Federativní Republiky jsou:
a)5 . květen, b)29. srpen, c)17. listopad (den boje studentů za svobodu a demokracii).
§ 4
Památným dnem České a Slovenské Federativní Republiky je 6. červenec (Mistr Jan Hus).
Šestý červenec, den upálení mistra Jana Husa, se prohlašuje za státní svátek České republiky.
§ 5
(2) Významné a památné dny České a Slovenské Federativní Republiky jsou dny pracovními.
§ 6 zrušen
Ustanovení závěrečná
§ 7
Zrušují se všechny dosavadní předpisy v oboru svátkového práva.
§ 8
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1952; provedou jej všichni členové vlády.
§4
Zrušovací ustanovení
Zrušují se:
3. Zákon č. 93/1951 Sb., o státních svátcích, o dnech pracovního klidu a o památných a významných dnech , ve znění pozdějších předpisů;
4. zákon č. 204/1990 Sb., o prohlášení šestého července, dne upálení mistra Jana Husa, za státní svátek České republiky.
§ 5
Účinnost