1. Česká republika byla dne 5. února 1993 přijata za člena Mezinárodní organizace práce (MOP) a k 1. lednu 1993 uznala právní závazky vyplývající z ratifikovaných mezinárodních smluv, které k tomuto dni platily na území České republiky. Základním mezinárodním instrumentem, kterým je Česká republika právně vázána, je Ústava MOP, jejíž nedílnou součástí je Deklarace o programu a cílech MOP:
a/ Zabezpečovat plnou zaměstnanost a zvýšení životní úrovně;
b/ zaměstnávat pracovníky v takových zaměstnáních, kde by mohli k svému uspokojení uplatnit v největší míře svou dovednost i své znalosti a přispívat co nejlépe ke společnému blahu;
c/ k dosažení tohoto cíle za stejných záruk pro všechny zúčastněné umožňovat školení a používání prostředků vhodných k usnadnění přemisťování pracovníků, včetně migrace dělníků;
d/ umožňovat všem spravedlivý podíl na plodech pokroku, pokud jde o mzdy a odměnu za práci, délku pracovní doby a ostatní pracovní podmínky, a zabezpečovat životně nutnou minimální mzdu pro všechny, kteří jsou zaměstnáni a potřebují takovou ochranu;
e/ skutečně uznávat právo na kolektivní vyjednávání a vyvíjet součinnost zaměstnavatelů a dělníků za účelem stálého zlepšování produktivity práce, jakož i spolupráci zaměstnanců a zaměstnavatelů při přípravě a provádění sociální a hospodářské politiky;
f/ rozšiřovat opatření v sociálním zabezpečení, aby byl zajištěn základní příjem všem, kteří potřebují takovou ochranu, jakož i komplexní zdravotní péči;
g/ přiměřeně chránit život a zdraví pracovníků ve všech zaměstnáních;
h/ chránit dětství a mateřství;
i/ zajišťovat přiměřenou úroveň výživy, bydlení a prostředků na rekreaci a kulturu;
j/ zaručovat stejné možnosti v oblasti vzdělání a v povolání.
Další závazky přijala Česká republika ratifikací Evropské sociální charty a souhlasem kompatibility českého s evropským právem. Ve vztahu k participaci zaměstnanců jde zejména o Směrnici Rady č.94/45/EC z 22.9.1994 o zřízení Evropské závodní rady nebo postupu v podnicích v rámci Společenství a skupin podniků v rámci Společenství za účelem informování a konzultace zaměstnanců včetně dalších institutů pracovněprávních vztahů.
2. Program a cíle MOP, Evropské sociální charty, Směrnice Rady č.94/45/EC i dlouholeté osvědčené zkušenosti z činnosti podnikových rad ve Francii, Německu, Rakousku a dalších Evropských zemí se promítají do předkládaného návrhu zákona o podnikových radách a delegátech zaměstnanců. Bezprostředním motivem pro jeho předložení jsou tyto skutečnosti:
- Celková odborová organizovanost zaměstnanců klesla pod 30 procent, čímž došlo ke ztrátě reprezentativnosti odborů legitimně zastupovat všechny zaměstnance. Navíc řada zaměstnanců s ukončeným členstvím v odborové organizaci nesouhlasí se svým zastupováním jejím prostřednictvím. Odbory tak de-facto ztratily mandát zastupovat všechny zaměstnance ve většině firem,
- přes abcenci české legislativy Evropské podnikové rady již v nadnárodních společnostech na teritoriu České republiky působí,
- zavedení institutu vnitřního předpisu jako jednostranného právního aktu zaměstnavatele vneslo nesystémový zásah do kolektivních pracovních vztahů a založilo prostředí pro deformování ceny pracovní síly,
- s připravovaným vstupem do Evropské unie stojí Česká republika před významným posláním sjednotit české formy participace zaměstnanců s evropskou praxí. Poslanecký návrh zákona o podnikových radách je skromným příspěvkem k řešení aktuálního problému, - současná krize národního hospodářství a významné zaostávání České republiky v produktivitě práce za zeměmi Evropského společenství vyžaduje vytvářet mechanismy výrazného růstu produktivity nejen u technologických, ale i u lidských činitelů výrobního procesu.
Poslanecký návrh zákona o podnikových radách a delegátech zaměstnanců naplňuje podmínky Směrnice Rady Evropy 94/45/EC o Evropských závodních radách, které lze podle něho v České republice zakládat, vlastní ustavování podnikových rad a delegátů zaměstnanců je pak založeno na principu dobrovolnosti a svobodné vůli zaměstnanců. Iniciovat vznik, navrhovat svoje představitele, ovlivňovat a kontrolovat činnost respektive organizovat rozpuštění podnikové rady včetně nových voleb mohou i odborové organizace působící v podniku. Dělba činnosti podnikové rady a odborové organizace je navržena tak, aby se vzájemně nepřekrývaly. Zaměstnavatel tak sice bude mít dva partnery, ale v konkrétní sféře působnosti vždy jen jednoho.
Předkladatelé návrhu zákona vycházejí z racionálního předpokladu, že v souvislosti s celkovou rekodifikací pracovního práva jde odborovým orgánům o rozvoj, nikoliv o oklešťování zaměstnaneckých práv, které mohou nově uplatňovat i prostřednictvím podnikové rady. V tomto smyslu není navrhovaný subjekt zaměstnaneckého zastupování "nevraživou" konkurencí odborovému orgánu, ale naopak významným partnerem. V rozsahu vymezené působnosti a stanovených kompetencí bude těžiště působnosti odborové organizace nadále v kolektivním vyjednávání a podnikové rady ve spolurozhodování o personálních a sociálních aktivitách managementu. Koordinace působnosti a společný postup obou orgánů při obhajobě zaměstnaneckých práv a prosazování zaměstnaneckých zájmů bude nezastupitelným.
Při vypracování návrhu zákona se přihlíželo k dekretu prezidenta republiky č. 104/1945 Sb., o závodních a podnikových radách, vydanému na základě 114 ústavní listiny č. 121/1920 Sb., a k prováděcímu vládnímu nařízení č. 216/1946 Sb., jakož i k současným zahraničním úpravám, zejména k zákonu o podnikových radách, platnému ve Spolkové republice Německo podle stavu k 26. 4. 1989 (Bundesgesetzblatt, 1989, část I, č. 1).
Podnikové rady jsou koncipovány jako nástroje motivace a zainteresovanosti zaměstnanců na podnikové politice. Smyslem je vytvářet předpoklady optimálního využití lidského potenciálu k růstu efektivnosti a konkurenceschopnosti podniků. Jde o orgány sociálního smíru, nikoli pracovního boje.
Návrh zákona je v souladu s Listinou základních práv a svobod, která připouští právo pokojného shromažďování a svobodného sdružování na ochranu hospodářských a sociálních zájmů a nezakazuje ani neomezuje různost forem a způsob této ochrany (čl. 2 odst. 3, čl. 19, čl. 20 odst. 1 věta prvá, čl. 27 odst. 1 Listiny).
Přijetí navrženého zákona je též v souladu s Úmluvou Mezinárodní organizace práce č. 135 o ochraně zástupců pracovníků v podniku a o úlevách, které jim mají být poskytovány, a vytvoří právní předpoklad pro přístup České republiky k této úmluvě. Podle stanoviska Mezinárodního úřadu práce nic nebrání tomu, aby se zásady Úmluvy č. 135 aplikovaly v legislativě nebo v kolektivních smlouvách členských států MOP bez ohledu na její ratifikaci.
Finanční dopad:
Dle stanovené dikce zákona mohou být podnikové rady založeny ve 24 244 firmách průmyslu, zemědělství a lesnictví, stavebnictví, obchodu, službách a dopravy. Delegáti zaměstnanců mohou být zvoleni u 200 255 zaměstnavatelů. Při předpokládaném čtrnáctidenním jednacím cyklu, z toho v 90 procentech v mimopracovní době, týdenním cyklu dvou úředních hodin pro zaměstnaneckou veřejnost a uvolnění cca 316 představitelů podnikových rad představují roční náklady na jejich činnost 1,8 mld.Kč. Zřízení respektive dovybavení kanceláře bude jednorázovým aktem a náklady na volby jsou zanedbatelné.
Snížení základu daně z příjmů o náklady podnikatele spojené s volbou a činností podnikové rady nebo delegáta zaměstnanců by mělo být vykompenzováno zvýšením příjmů státního rozpočtu, vyvolaných růstem produktivity práce a efektivností podnikání.
K 1 :
Podnikové rady a delegáti zaměstnanců jsou pojati jako zastupitelské demokratické instituce. Z praktických důvodů se navrhuje, aby se ustavovaly v podnicích, které mají nejméně pět zaměstnanců. Tento základní počet bude možné změnit po vyhodnocení činnosti podnikových rad a delegátů zaměstnanců po určité době jejich působení.
Podnikem je státní podnik podle zákona č.77/1997 Sb., soukromý podnik podle obchodního zákoníku č. 513/1991 Sb., živnost podle živnostenského zákona č. 455/1991 Sb. a zemědělský podnik samostatně hospodařícího rolníka podle zák. č. 219/1991 Sb.
Z textu vyplývá, že podnikové rady se budou ustavovat v sektorech průmyslu, zemědělství a lesnictví, stavebnictví, obchodě, službách a dopravě.
K 2 :
V tomto ustanovení se rámcově vymezuje poslání podnikových rad. Smyslem společné působnosti s odborovým výborem při výkonu společenské kontroly nad dodržováním pracovněprávních předpisů a předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci je zvýšit její účinnost.
Ratifikovanými a vyhlášenými smlouvami se rozumí Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech, úmluvy Mezinárodní organizace práce a úmluvy Rady Evropy, které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů (podle článku 10 Ústavy České republiky).
K 3 :
Obecná definice zaměstnanců je podána v 11 a 12 zákoníku práce, definice částečného pracovního úvazku v ...a ...zákoníku práce, zvláštní úprava pracovněprávních vztahů domáckých pracovníků je provedena v 267 odst. 2 zákoníku práce. Jejich definice je podána v 2 vyhl. č. 165/1979 Sb. ve znění vyhl. č. 312/1993 Sb.
Podmínky aktivního a pasívního volebního práva se upravují se zřetelem k obecně uznávaným zásadám.
Vzhledem k mimořádnému postavení cizinců, včetně uprchlíků (zákon č. 498/1990 Sb. ve znění zák. č. 317/1993 Sb.), v pracovněprávních vztazích se volební právo přiznává též těmto osobám. U zahraničních zaměstnanců se předpokládá, že jsou v podniku zaměstnáni na základě povolení uděleného jim úřadem práce podle 12 odst.2 písm. c/ zákona č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů ČR na úseku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 64/1991 S., č.272/1992 Sb., č.84/1992 Sb., č.39/1994 Sb., č.74/1994 Sb. a č.160/1995 Sb.
K 4 :
Obecná definice zaměstnavatelů je podána v 8 až 10 zákoníku práce.
K 5 :
Toto ustanovení vymezuje sociální oblast působení podnikové rady.
K 6 :
Tímto ustanovením se sleduje ochrana zdraví zaměstnanců při zhoršení pracovních podmínek. Ustanovení odpovídá Úmluvě MOP č. 155 o bezpečnosti a zdraví pracovníků a o pracovním prostředí (vyhl. pod č. 20/1989 Sb.)
K 7 :
Toto ustanovení spolu s 9, 10 a 11 taxativně vymezuje rozsah společného rozhodování podnikové rady s vedením podniku. Působí-li u jednoho zaměstnavatele kromě podnikové rady i odborová organizace spolurozhoduje o otázkách stanovených v 108 odst. 1 a v 120 odst. 2 zákoníku práce pouze ona.
K 8 a 9 :
Práce není zbožím (čl. I písm. a/ Philadelphské deklarace). Je proto oprávněné ustanovení, aby se podniková rada v hospodářském a sociálním zájmu zaměstnanců zabývala též personálními otázkami podniku.
Ustanovení 9 je důležité z hlediska ochrany osobnosti zaměstnanců (podle čl. 10 Listiny základních práv a svobod) a předcházení jejich diskriminace.
K 10:
Cílem společné působnosti podnikové rady a zaměstnavatele je získat zaměstnance pro permanentní vzdělávání a růst kvalifikace.
Ustanovení odpovídá Úmluvě MOP č. 140 o placeném studijním volnu (vyhl. pod č. 491/1990 Sb.).
K 11 :
Jde o posílení ochrany pracovních poměrů zaměstnanců ve srovnání s 59 zákoníku práce, a to s přihlédnutím k právnímu stavu, který platil před 1. únorem 1991, kdy nabyla účinnosti novelizace zákoníku práce zákonem č. 3/1991 Sb. Protože podnikové rady nejsou součástí hierarchicky uspořádané soustavy, dání předchozího souhlasu k výpovědi delegátu zaměstnanců nebo členu podnikové rady, popř. k okamžitému zrušení jejich pracovního poměru, se svěřuje vnějším orgánům, jimiž se jako nejvhodnější jeví úřady práce (podle analogie 50 zákoníku práce). S tím souvisí navržená novelizace zákoníku práce o doplnění nového 59a, jak se uvádí v 44, bodě 3 návrhu zákona. Ustanovením není dotčena dikce 64 zákoníku práce o příslušnosti soudu rozhodovat o neplantosti rozvázání pracovního poměru výpovědí nebo okamžitým zrušením.
K 12 :
Povinnost zaměstnavatele informovat podnikovou radu o hospodářských záležitostech podniku včetně taxativně stanoveného rozsahu v 13 je převzata ze Směrnice rady Evropy 94/45/EC o Evropských závodních radách. Výrobní a obchodní tajemství je definováno v 17 až 20 obchodního zákoníku č. 513/1991 Sb. Proti jeho porušení se poskytuje podnikateli ochrana jako při nekalé soutěži (viz zákon č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže).
K 13 až 15 :
V těchto ustanoveních se konkretizuje působení podnikových rad v hospodářských věcech podniku.
K 16 :
Toto ustanovení stanovuje periodicitu a formy průběžného informování zaměstnanců o hospodářské situaci v podniku.
K 17 :
Vzhledem k 1 se delegát zaměstnanců může zvolit v podniku, který má nejméně pět zaměstnanců. Pro volbu podnikové rady se vyžaduje nejméně 21 voličů. S tímto ustanovením souvisí 29 o zániku zaměstnanecké rady.
K 18 :
V tomto ustanovení je upraven demokratický způsob volby delegáta zaměstnanců a členů podnikové rady.
K 19 až 23 :
V těchto ustanoveních se upravuje příprava, organizace a provedení voleb do podnikové rady. Navrhovaná úprava vychází z obecně uznávaných zásad výkonu volebního práva, které budou v podrobnostech vyjádřeny ve volebním řádu.
V návrhu se počítá s různým způsobem přípravy voleb při prvé volbě v podniku a při následujících volbách. V podnicích s vícesměnným provozem bude možné konání voleb rozložit až na 3 po sobě jdoucí pracovní dny.
Ve složení podnikové rady by se mělo projevit složení zaměstnanců z hlediska pohlaví, věku, profese, výše pracovního úvazku a zařazení na různá pracoviště (22 odst. 2).
K 24 :
Funkce člena podnikové rady a delegáta zaměstnanců je bezplatná. Bude-li nezbytné některé úkoly plnit v pracovní době, bude třeba to považovat za plnění pracovních úkolů. S tím souvisí též ustanovení 33 odst. 2.
K 25 až 27 :
V těchto ustanoveních jsou obsaženy standardní důvody zániku volené funkce. Jestliže člen podnikové rady hrubě poruší své povinnosti, nemůže nadále zůstat ve funkci. Na jeho místo nastoupí náhradník z kandidátní listiny sestavené podle 20 odst. 2 zákona.
Stejné opatření je třeba přijmout, jestliže se člen podnikové rady z jakéhokoli důvodu půl roku nezúčastňuje její činnosti. Na uvolněné místo člena podnikové rady nastoupí náhradník, aby nebylo třeba konat nové volby.
K 28 :
Podnikové rady jsou situovány do jednotlivých podniků a vzhledem ke své povaze a svému poslání nejsou a nemohou být součástí demokraticky vytvořené soustavy orgánů s vyššími články řízení a kontroly. K zabezpečení legality činnosti podnikových rad se proto navrhuje soudní ochrana (41) a možnost rozpuštění zaměstnanecké rady v případě soudního výroku, že zaměstnanecká rada svým usnesením porušila zákon.
K rozpuštění podnikové rady může dojít též na návrh podaný aspoň třetinou zaměstnanců. O rozpuštění může rozhodnout shromáždění nadpoloviční většinou k volbě oprávněných zaměstnanců.
K 29 :
V tomto ustanovení se počítá s tím, že rada zanikne po 6 měsících pro nečinnost, že může podstatně poklesnout počet zaměstnanců nebo že dojde k likvidaci podniku. Klesne - li počet zaměstnanců pod 21, zvolí se delegát zaměstnanců (1 odst. 4).
K 30 :
V tomto ustanovení se upravují volby před uplynutím volebního období dosavadní podnikové rady nebo dojde - li k rozpuštění nebo zániku podnikové rady.
K 31 až 33 :
Tato ustanovení jsou organizační povahy. Umožňují vytvořit podnikový výbor ve velkých podnicích (nad 10 000 zaměstnanců) a připouštějí úplné nebo částečné uvolnění členů z pracovní činnosti.
Výkon funkce uvolněného člena podnikové rady má charakter činnosti z důvodu obecného zájmu ve smyslu 124 zákoníku práce.
K 34 :
Podniková rada se bude zpravidla scházet mimo pracovní dobu a bude jednat veřejně. Úkolům podnikových rad odpovídá právo, resp. povinnost přizvat na jednání zaměstnavatele nebo jeho zástupce, jde - li o podstatné otázky podniku mající dopad na zaměstnance podle návrhu zákona. V tomto případě se zaměstnavateli a jeho zástupci přiznává poradní hlas, což má význam zejména z hlediska ochrany zájmů zaměstnavatele a eventuálního uplatnění soudní ochrany. Toto jednání je neveřejné, požádá - li o to zaměstnavatel nebo jeho zástupce.
K 35 :
Kontrola činnosti a hospodaření podnikové rady je zabezpečena její povinností podávat pravidelně zprávy na shromáždění zaměstnanců. Tím se zaměstnancům zároveň umožní, aby radě a jejím členům kladli otázky ve věcech jejich působení a mimo jiné si učinili představu o zákonnosti jejich jednání z hlediska 26 navrženého zákona.
Jedině shromáždění zaměstnanců je oprávněno rozhodovat o ustavení (19) a rozpuštění podnikové rady (28).
K 36 a 37 :
K řešení specifikovaných rozporů mezi zaměstnavatelem a podnikovou radou se připouští zřizování dočasných nebo po celé volební období činných rozhodčích komisí. Členy této komise jsou z poloviny zaměstnanci jmenovaní zaměstnavatelem, proto je možné stanovit, že výroky rozhodčí komise jsou vykonatelné, tj. závazné pro obě strany.
K 38 :
Podniková rada nebude mít vlastní zdroj příjmů (např. z členských příspěvků). Je běžné, že náklady spojené s takovou činností hradí zaměstnavatel. Podle obvyklých zásad hospodaření je třeba, aby náklady spojené se zabezpečováním činnosti zaměstnanecké rady byly určeny rozpočtem, na němž se dohodne zaměstnanecká rada se zaměstnavatelem.
Koncepci daňových zákonů odpovídá návrh, aby takto vynaložené čátky bylo možné odečíst od základu daně z příjmů. Proto se v 46 předkládaného návrhu zákona navrhuje odpovídající novelizace zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů. Ve smyslu platného 39 písm. d/ tohoto zákona se ministerstvo financí zmocňuje, aby vyhláškou upravilo podrobnosti o nezdanitelné části základu daně z příjmů.
K 39 :
Ochrana zaměstnaneckých orgánů odpovídá zásadám uznávaným Mezinárodní organizací práce (jde o zákaz aktivní a pasívní diskriminace).
K 40 :
V zájmu zaměstnavatelů je třeba stanovit, že se podniková rada nesmí vměšovat do řízení a vnitřních záležitostí podniku a že její členové a náhradníci i členové rozhodčí komise jsou povinni zachovávat mlčenlivost o věcech, které v oprávněném zájmu zaměstnavatele nelze sdělovat jiným osobám.
K 41 :
Při neexistenci pracovních soudů je třeba obecným (okresním) soudům svěřit rozhodování o zákonnosti některých aspektů činnosti podnikových rad.
Navržené ustanovení o soudní ochraně je analogické soudní ochraně podle 15 zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, a 16a zákona č 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, v úplném znění č. 118/1994 Sb. Rovněž odkaz na příslušná ustanovení občanského soudního řádu je převzat ze zákona č. 424/1991 Sb.
Speciálním ustanovením o soudní ochraně není dotčeno ustanovení 64 zákoníku práce o tom, že soudy jsou příslušné rozhodovat o neplatnosti rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou.
K 42 :
Tímto ustanovením se upravují vztahy mezi podnikovými radami
a odborovými orgány, pokud v podniku existují oba zaměstnanecké subjekty.
Vzhledem ke speciální úpravě kolektivního vyjednávání zákonem č. 2/1991 Sb. a k přípustnosti uzavírat kolektivní smlouvy vyššího stupně není možné, aby tyto smlouvy uzavíraly podnikové rady. Základním posláním zaměstnaneckých rad (2 odst. 2) je dbát na plnění kolektivních smluv. Právní účinnost kolektivních smluv s působností zaměstnaneckých rad nejsou protichůdné.
Ve spojitosti s 11 se opakuje, že k výpovědi a k okamžitému zrušení pracovního poměru je třeba předchozího souhlasu zaměstnanecké rady, resp. zaměstnaneckého důvěrníka, a jde-li o funkcionáře podle předloženého návrhu zákona, souhlasu úřadu práce.
K 43 :
Je třeba stanovit, že zaměstnavatel, u něhož nepůsobí odborová organizace, může vydat vnitřní předpis jen v dohodě s podnikovou radou.
K 44 až 46 :
V těchto ustanoveních se navrhují změny zákonů, které korespondují ustanovením 11, 38 a 43 odst. 2 navrženého zákona, a to pokud jde o účast podnikových rad v pracovněprávních vztazích, o předchozí souhlas delegáta zaměstnanců nebo zaměstnanecké rady, resp. úřadu práce, s výpovědí nebo zrušením pracovního poměru, o vydávání vnitřních předpisů v dohodě s podnikovou radou a o nezdanitelnost nákladů vynaložených na činnost podnikových rad. U výpovědi nebo zrušení pracovního poměru příslušného odborového představitele se právo předchozího souhlasu odborového orgánu dle 59 odst...zákoníku práce zachovává.
K 47 :
Den nabytí účinnosti zákona se navrhuje stanovit k 1.dubnu 2000.
V Praze dne 26.listopadu 1999
Jaroslav Štrait
Václav Exner
Jaroslav Gongol
Václav Frank
k návrhu zákona
o podnikových radách
I.
Znění části zákona č.65/1965 Sb., v platném znění s vyznačením navrhovaných změn (nový text je podtržen).
x x x
18
(1) Odborové orgány mají právo účastnit se pracovněprávních vztahů včetně kolektivního vyjednávání za podmínek stanovených zákonem.
(2) Zaměstnavatel projedná s příslušným odborovým orgánem zejména
a) Opatření k vytváření podmínek pro zaměstnávání zaměstnanců, matek, mládeže a osob se změněnou pracovní schopností,
b) zásadní otázky péče o zaměstnance, opatření ke zlepšení hygieny při práci a pracovního prostředí,
c) opatření, která se týkají většího počtu zaměstnanců.
(3) Zaměstnavatel informuje příslušný odborový orgán zejména o:
a) Zásadních otázkách rozvoje zaměstnavatele,
b) hospodářských výsledcích a perspektivě zaměstnavatele.
(4) K účelům uvedeným v předchozích odstavcích poskytuje zaměstnavatel příslušnému odborovému orgánu potřebné informace, konzultace a doklady a v rámci svých možností přihlíží k jeho stanoviskům.
(5) Příslušné státní orgány projednávají s odborovými orgány otázky týkající se pracovních a životních podmínek zaměstnanců a v rámci svých možností poskytují odborovým orgánům potřebné informace.
(6) Členové příslušného odborového orgánu jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dovědí při výkonu své funkce, pokud by porušením mlčenlivosti mohlo dojít k porušení, státního, hospodářského, obchodního, nebo služebního tajemství nebo oprávněných zájmů zaměstnavatele nebo zaměstnanců. Tato povinnost trvá i po dobu jednoho roku po skončení výkonu funkce, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak.
(7) Právo účastnit se pracovněprávních vztahů mají i podnikové rady a delegáti zaměstnanců podle zvláštního zákona x).
________
x) Zákon č.../2000 Sb., o podnikových radách
x x x
21
(1) Pracovněprávní nároky s vyjímkou nároků mzdových a na cestovní náhrady, lze podle pracovněprávních předpisů upravit v kolektivních smlouvách, může zaměstnavatel, u kterého nepůsobí odborová organizace, stanovit vnitřním předpisem vydaným v dohodě s podnikovou radou.
x x x
59
Účast odborových orgánů při rozvázání
pracovního poměru
(1) Výpověď nebo okamžité zrušení pracovního poměru je zaměstnavatel povinen předem projednat s příslušným odborovým orgánem.
(2) Jde-li o člena příslušného odborového orgánu, který je oprávněn spolurozhodovat se zaměstnavatelem, v době jeho funkčního období a v době jednoho roku po jeho skončení, je zaměstnavatel povinen požádat příslušný odborový orgán o předchozí souhlas k opatření podle předchozího odstavce. Za předchozí souhlas se považuje též, jestliže příslušný odborový orgán písemně neodmítl udělit zaměstnavateli souhlas v době do 15 dnů, kdy byl o něj zaměstnavatelem požádán.
(3) Zaměstnavatel může použít souhlasu podle předchozího odstavce jen ve lhůtě dvou měsíců od jeho udělení.
(4) Jestliže odborový orgán odmítl udělit souhlas podle odstavce 2, jsou výpověď nebo okamžité zrušení pracovního poměru z tohoto důvodu neplatné, pokud jsou však ostatní podmínky výpovědi nebo okamžitého zrušení splněny a soud podle 64 shledá, že na zaměstnavateli nelze spravedlivě požadovat, aby zaměstnance nadále zaměstnával, jsou výpověď nebo okamžité zrušení pracovního poměru platné.
(5) S jinými případy rozvázání pracovního poměru je zaměstnavatel povinen seznámit příslušný odborový orgán ve lhůtách s ním dohodnutých.
59a
Ustanovení 59 se nepoužijí, jestliže u zaměstnavatele působí podniková rada podle zvláštního zákona.x) Pokud jde o výpověď nebo okamžité zrušení pracovního poměru s členem odborového orgánu, který je oprávněn spolurozhodovat se zaměstnavatelem, v době jeho funkčního období a v době jednoho roku po jeho skončení, platí předchozí souhlas příslušného odborového orgánu xx).
________
x) Zákon č..../2000 Sb., o podnikových radách
xx) 59 odst.2 až 4 zákona č.65/1965 Sb., v platném znění
II.
Znění části zákona České národní rady č.9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (nový text je podtržen)
x x x
Působnost úřadu práce
12
(1) Úřad práce
a) informuje občany o možnostech získání zaměstnání, odborné přípravy a rekvalifikace, a zaměstnavatele o volných zdrojích pracovních sil na jejich vyžádání,
b) zprostředkovává uchazečům o zaměstnání a zájemcům o zaměstnání, kteří mají trvalý pobyt9) v jeho územním obvodu, vhodné zaměstnání10),
c) poskytuje občanům poradenské služby spojené se zaměstnáváním, s volbou povolání a odbornou výchovou v souladu s rozvojem odvětví, oborů a činností,
d) organizuje, zabezpečuje a usměrňuje rekvalifikaci uchazečů o zaměstnání ve svém územním obvodu a podle potřeby k tomu účelu zpracovává programy opatření,
e) může zřizovat státní rekvalifikační střediska,
f) vede evidenci volných pracovních míst, evidenci uchazečů o zaměstnání, vydaných pracovních povolení cizincům a osobám bez státní příslušnosti a podle potřeby i evidenci zájemců o zaměstnání,
g) vykonává kontrolní činnost na úseku zaměstnanosti včetně ukládání pokut,
h) hradí zaměstnavatelům náklady na náborové příspěvky a jiné výhody poskytované dosídlencům ve vymezeném území pohraničí11)
i) účelně hospodaří s prostředky na zabezpečení zaměstnanosti,
j) sleduje a hodnotí stav trhu práce a zpracovává koncepci vývoje zaměstnanosti ve svém územním obvodu a činí opatření k ovlivňování nabídky a poptávky na trhu práce. Za tím účelem může vyžadovat od zaměstnavatelů informace o jejich záměrech ve vývoji zaměstnanosti,
k) podněcuje a hmotně podporuje zřizování společensky účelných pracovních míst a vytváření veřejně prospěšné práce ve svém územním obvodu. Za tím účelem spolupracuje se zaměstnavateli, obcemi a s příslušnými orgány státní správy,
l) doporučuje zaměstnavatelům k přijetí uchazeče o zaměstnání na nově zřízená společensky účelná pracovní místa a na vytvoření veřejně prospěšné práce,
m) projednává se zaměstnavateli na základě jejich informací umísťování uvolněných zaměstnanců při strukturálních změnách, racionalizačních a jiných opatřeních. V závažných případech spolupracuje se zaměstnavateli a s příslušnými státními orgány při stanovení programu opatření pro umísťování uvolňovaných zaměstnanců,
n) potvrzuje, že občan žádající o předčasné přiznání starobního důchodu byl veden v evidenci uchazečů o zaměstnání a po jakou dobu, a v případě, že tomuto občanu bylo poskytováno hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání, den, kterým byla jeho výplata zastavena,
o) potvrzuje žádost příslušného orgánu sociálního zabezpečení, 22) že žadatel o dávku sociální péče je veden jako uchazeč o zaměstnání, popřípadě den uplynutí podpůrčí doby, po kterou mu mělo být poskytováno hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání, pokud nebylo poskytováno z důvodů uvedených v 14 odst. 1 písm. d) až f) zákona č.1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č.576/1991 Sb.,
p) spolupracuje s orgány sociálního zabezpečení a orgány státní zdravotní správy při zprostředkování vhodného zaměstnání pro uchazeče o zaměstnání,
g) spolupracuje s postpenitenciárními kurátory a dalšími terapeutickými pracovišti, pracovišti rodinné terapie, jakož i s humanitárními institucemi s cílem začlenění a léčby osob společensky nepřízpůsobených a osob v krizových situacích,
r) na základě písemné dohody poskytuje zaměstnavateli z účelově určených prostředků příspěvek k částečné úhradě náhrady mzdy poskytované zaměstnancům podle pracovněprávních předpisů,11a)
s) plní úkoly při provádění důchodového pojištění uchazečů o zaměstnání podle zvláštního zákona29)
t) uděluje předchozí souhlas zaměstnavateli k rozvázání pracovního poměru_výpovědí zaměstnanci, který je delegátem zaměstnanců nebo členem podnikové rady, z důvodů uvedených v 46 odst. 1 písm. a) až c) zákoníku práce. ________
9) Zákon č. 135/1982 Sb., o hlášení a evidenci pobytu obyvatelstva.
10) 1 odst.2 zákona č.1/1991 Sb., o zaměstnanosti.
11) Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky a ministerstva zemědělství a výživy České socialistické republiky č.62/1970 Sb., o poskytování náborových příspěvků a jiných výhod dosídlencům ve vymezeném území pohraničí, ve znění vyhlášky č.68/1986 Sb.
12) 7 odst.3 zákona č.1/1991 Sb., o zaměstnanosti.
14) 19 odst.3 zákona č.1/1991 Sb., o zaměstnanosti.
11a)20 odst.3 a 4 zákona č.1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č.231/1992 Sb.
22) Zákon ČNR č.114/1988 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení, ve znění zákona ČNR č.125/1990 Sb., zákona ČNR č.210/1990 Sb., zákona ČNR č.9/1991 Sb., zákona ČNR č.144/1991 Sb., zákona ČNR č.582/1991 Sb. a zákona č.84/1993 Sb.
29) 36 písm.q, 38 odst. 3 a 39 odst. 3 zákona ČNR č.582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č.160/1995 Sb.
III.
Znění části zákona č.586/19992 Sb., o daních z příjmů v platném znění s vyznačením navrhovaných změn (nový text je podtržen)
x x x
6
Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky
(1) Příjmy ze závislé činnosti jsou
a) příjmy ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského poměru a obdobného poměru, v nichž poplatník, při výkonu práce pro plátce příjmu je povinen dbát příkazů plátce. Těmito příjmy se rozumějí i příjmy za práci žáků a studentů z praktického výcviku,
b) příjmy za práci členů družstev, společníků a jednatelů společností s ručením omezeným a komandistů komanditních společností, a to i když nejsou povinni při výkonu práce pro družstvo nebo společnost dbát příkazů jiné osoby,
c) odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob,
d) příjmy poplatníka, které mu plynou v souvislosti s výkonem závislé činnosti nebo funkce, i když jsou vypláceny jako náhrada (odškodnění) za ztrátu těchto příjmů plátcem, u kterého poplatník nevykonává závislou činnost nebo funkci.
(2) Poplatník s příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků je dále označen jako "zaměstnanec", plátce příjmu jako "zaměstnavatel". Zaměstnavatelem je i poplatník uvedený v 2 odst.2 nebo v 17 odst.3, u kterého zaměstnanci vykonávají práci podle jeho příkazů, i když příjmy za tuto práci jsou na základě smluvního vztahu vypláceny prostřednictvím osoby se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí. Z hlediska dalších ustanovení zákona se takto vyplácený příjem považuje za příjem vyplácený poplatníkem uvedeným v 2 odst.2 nebo v 17 odst.3. V případě, že v úhradách zaměstnavatele osobě se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí je obsažena i částka za zprostředkování, považuje se za příjem zaměstnance nejméně 60 % z celkové úhrady.
(3) Příjmy podle odstavce 1 se rozumějí příjmy pravidelné nebo jednorázové bez ohledu na to, zda je na ně právní nárok či nikoli, zda je od zaměstnavatele dostává zaměstnanec nebo osoba, na kterou přešlo příslušné právo podle zvláštních předpisů4b), a zda jsou vypláceny nebo připisovány k dobru, anebo spočívají v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance, kteří jsou poplatníky z příjmů ze závislé činnosti. Příjmem se rozumí i částka, o kterou je úhrada zaměstnance za výrobky, jiné věci kromě bytů, v nichž má zaměstnanec bydliště, nebo služby poskytnuté zaměstnavatelem nebo za nájem nižší než je jejich obvyklá cena (3 odst.3) nebo částka podle 6 odst. 6 nebo cena, kterou zaměstnavatel účtuje za srovnatelné výrobky nebo služby ostatním odběratelům.
(4) Příjmy plynoucí od zaměstnavatelů se sídlem nebo bydlištěm na území České republiky a příjmy od plátců daně vymezených v 38c jsou po snížení podle odstavce 13 samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou (36), jedná-li se o příjmy podle odstavce 1 písm.a) a d) podle odstavce 10, jejichž úhrnná výše u téhož zaměstnavatele nepřesáhne v kalendářním měsíci částku 2 000 Kč. To platí u příjmů plynoucích zaměstnanci od zaměstnavatele, u kterého zaměstnanec neuplatňuje nezdanitelné částky ze základu pro výpočet za daň ani ze základu pro výpočet záloh na daň ani ze základu pro výpočet daně a nepodepsal prohlášení k dani (38k).
(5) Plynou-li příjmy uvedené v odst.4 ze zdrojů v zahraničí, jsou základem daně podle 5 odst.2.
(6) Poskytuje - li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně motorové vozidlo k používání pro služební i soukromé účely, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 % vstupní ceny (29) vozidla za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla. Jde-li o najaté vozidlo, vychází se ze vstupní ceny vozidla u původního vlastníka, a to i v případě, že dojde k následné koupi vozidla. Součástí vstupní ceny pro účely tohoto ustanovení je vždy daň z přidané hodnoty. Pokud ve vstupní ceně není zahrnuta daň z přidané hodnoty, pro účely tohoto ustanovení se o tuto daň zvýší. Částka, která se posuzuje jako příjem zaměstnance za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla, však musí činit nejméně 1 000 Kč.
(7) Za příjmy ze závislé činnosti se nepovažují a předmětem daně, kromě příjmů, které nejsou předmětem daně podle 3 odst.4, dále nejsou
a) náhrady cestovních výdajů poskytované v souvislosti s výkonem závislé činnosti do výše stanovené zvláštním předpisem 5), vyplácí-li zaměstnavatel vyšší náhrady, jsou částky, které překračují výši stanovenou zvláštním předpisem, zdanitelným příjmem podle odstavce 1, a to i v případě, že tento zvláštní předpis výplatu vyšších náhrad neomezuje,
b) hodnota osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čistících a dezinfekčních prostředků poskytovaných v rozsahu stanoveném zvláštním předpisem,5a) včetně nákladů na udržování osobních ochranných a pracovních prostředků, jakož i hodnota poskytovaných stejnokrojů, včetně příspěvků na jejich udržování, dále hodnota pracovního oblečení, určeného zaměstnavatelem pro výkon zaměstnání, včetně příspěvku na jeho udržování,
c) částky přijaté zaměstnancem zálohově od zaměstnavatele, aby je jeho jménem vydal nebo částky, kterými zaměstnavatel hradí prokázané výdaje, které za zaměstnavatele vynaložil ze svého tak, jako by je vynaložil zaměstnavatel,
d) náhrady za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce poskytované zaměstnanci podle zákoníku práce.
(8) Hradí-li zaměstnavatel zaměstnanci (náhrady) podle odstavce 7 písm. b) až d) paušální částkou, považují se tyto výdaje za prokázané do výše paušálu stanoveného zvláštními předpisy nebo paušálu uvedeného v kolektivní smlouvě, popř. ve vnitřním předpise zaměstnavatele za předpokladu, že výše paušálu byla zaměstnavatelem prokazatelně stanovena na základě kalkulace skutečných výdajů. Stejným způsobem postupuje zaměstnavatel při stanovení paušálu v případech, kdy dojde ke změně podmínek, za nichž byl paušál stanoven. Jde-li o paušál za použití vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce zaměstnance, které by jinak byly odepisovány, uzná se jen do výše, v jaké by zaměstnavatel uplatňoval odpisy srovnatelného hmotného majetku při rovnoměrném odepisování v dalších letech odepisování.
(9) Od daně jsou, kromě příjmů uvedených v 4 dále osvobozeny:
a) částky vynaložené zaměstnavatelem na doškolování zaměstnanců, které souvisí s jeho podnikáním, toto osvobození se nevztahuje na částky vyplácené zaměstnancům jako náhrada za ušlý příjem,
b) hodnota stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění zaměstnavatele zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti nebo v rámci závodního stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů,
c) hodnota nealkoholických nápojů poskytovaných jako nepeněžní plnění zaměstnavatele zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti,
d) nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnancům z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu nebo ze zisku (příjmu) po jeho zdanění ve formě možnosti používat rekreační, zdravotnická a vzdělávací zařízení, předškolní zařízení, závodní knihovny, tělovýchovná a sportovní zařízení nebo ve formě příspěvku na kulturní pořady a sportovní akce, jde-li však o poskytnutí zahraniční rekreace včetně zahraničních zájezdů, je u zaměstnance z hodnoty nepeněžního plnění od daně osvobozena v úhrnu nejvýše částka 10 000 Kč za kalendářní rok. Jako plnění zaměstnavatele zaměstnanci se posuzuje i plnění poskytnuté za rodinné příslušníky zaměstnance,
e) částky, které je povinen podle zvláštních předpisů21) platit zaměstnavatel na pojistné sociálního zabezpečení, na příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a na pojistné na zdravotní pojištění,
f) zvýhodnění poskytovaná zaměstnavatelem provozujícím veřejnou dopravu osob svým zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům ve formě bezplatných nebo zlevněných jízdenek,
g) příjmy členů bytových družstev z osobního plnění při svépomocné družstevní bytové výstavbě, které se jim nevyplácejí v hotovosti, ale připisují se na jejich členské podíly,
h) příjmy získané nabytím zaměstnaneckých akcií podle zvláštního předpisu6) za nižší než jmenovitou hodnotu s vyjímkou příjmů z nich plynoucích a příjmů plynoucích ze zpětného odprodeje (vrácení) těchto akcií za vyšší než nabývací hodnotu, které se považují za příjmy z kapitálového majetku (8 odst.3 písma),
ch)příjmy ze závislé činnosti vykonávané na území České republiky, plynoucí poplatníkům uvedeným v 2 odst. 3 od zaměstnavatelů se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí, pokud časové období související s výkonem této činnosti nepřesáhne 183 dnů v jakémkoliv období 12 měsíců po sobě jdoucích, osvobození se nevztahuje na příjmy z osobně vykonávané činnosti umělců, sportovců, artistů a spoluúčinkujících osob vystupujících na veřejnosti a na příjmy z činností vykonávaných ve stálé provozovně (22 odst.2),
i) hodnota nepeněžních darů poskytovaných z fondu kulturních a sociálních potřeb podle příslušného předpisu6a) u zaměstnavatelů, na které se tento předpis nevztahuje, hodnota nepeněžních darů poskytovaných za obdobných podmínek ze sociálních fondů nebo ze zisku (příjmu) po jeho zdanění, a to až do úhrnné výše 2 000 Kč ročně u každého zaměstnance,
j) peněžní plnění za výstrojní a proviantní záležitosti poskytované příslušníkům ozbrojených sil a sborů podle zvláštních předpisů,6b)
k) náhrady za ztrátu na služebním příjmu (platu) poskytované příslušníkům ozbrojených sil a sborů podle zvláštních předpisů,6c)
l) hodnota přechodného ubytování, nejde - li o ubytování při pracovní cestě, poskytovaná jako nepeněžní plnění zaměstnavatele zaměstnancům v souvislosti s výkonem práce, pokud obec přechodného ubytování není shodná s obcí, kde má zaměstnanec bydliště,
m) mzdové vyrovnání vyplácené podle zvláštních předpisů6d) ve výši rozdílu mezi dávkami nemocenského pojištění,
n) příjmy získané vrácením zaměstnaneckých akcií (obligací) až do výše rozdílu mezi vyplácenou jmenovitou hodnotou při jejich vydání, pokud byl tento rozdíl zdaněn při jejich nabytí před 1.lednem 1993,
o) náhrada za ztrátu na důchodu přiznaná podle zákoníku práce za dobu před 1.lednem 1989 a vyplácená po 31.prosinci 1992,
p) peněžní zvýhodnění plynoucí zaměstnancům v souvislosti s poskytováním bezúročných půjček nebo půjček s úrokem nižším, než je obvyklá výše úroku, zaměstnavatelem z fondu kulturních a sociálních potřeb podle zvláštního předpisu6a) a u zaměstnavatelů, na které se tento předpis nevztahuje, ze sociálního fondu nebo ze zisku (příjmu) po jeho zdanění, jedná-li se o návratné půjčky poskytnuté zaměstnanci na bytové účely do výše 100 000 Kč nebo k překlenutí tíživé finanční situace do výše 20 000 Kč,
r) peněžní příspěvek k obnově přiznaných naturálních stejnokrojových náležitostí celníka,
s) zvláštní příplatek poskytovaný v cizí měně příslušníkům ozbrojených sil vyslaných v rámci jednotek mírových sil OSN mimo území České republiky6e) po dobu působení v zahraničí,
t) peněžní příspěvek k obnově přiznaných naturálních stejnokrojových náležitostí příslušníka hasičského záchranného sboru,
u) odstupné podle vyhlášky č.19/1991 Sb., o pracovním uplatnění a hmotném zabezpečení pracovníků v hornictví dlouhodobě nezpůsobilých k dosavadní práci, vyplácené pracovníkům přeřazeným nebo uvolněným ze zdravotních důvodů pro pracovní riziko, nemoc z povolání, pracovní úraz nebo onemocnění vznikající nebo se zhoršující vlivem pracovního prostředí,
v) příjmy do výše 10 000 Kč poskytnuté zaměstnavatelem jako sociální výpomoc zaměstnanci v přímé souvislosti s překlenutím jeho mimořádně obtížných poměrů v důsledku živelní pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie na územích, na kterých byl vyhlášen nouzový stav,2b) za předpokladu, že tyto příjmy jsou vypláceny z fondu kulturních a sociálních potřeb2b) nebo ze sociálního fondu (ze zisku po zdanění) za obdobných podmínek u zaměstnavatelů, na které se předpis o fondu kulturních a sociálních potřeb nevztahuje,
w) příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijního fondu9a) maximálně však do výše 5 % vyměřovacího základu zaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti21),
x) částky vynaložené zaměstnavatelem na úhradu nákladů spojených s volbami a s činností delegáta zaměstnanců, podnikové rady, podnikového výboru a rozhodčí komise podle zvláštního zákona. 9d)
________
4b) Např. 260 odst. 2 zákoníku práce.
5) Např. zákon č.119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění zákona č.44/1994 Sb.
5a) Např. 133 odst. 2 zákoníku práce.
21) Zákon ČNR č.589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Zákon ČNR č.592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
6) 158 obchodního zákoníku.
6a) Vyhláška č.210/1989 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb.
6b) Např. zákon č.480/1992 Sb., o hmotném zabezpečení vojáků a žáků škol ozbrojených sil a jejich odpovědnosti za škodu, zákon č.76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů, zákon ČNR č.186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů a zákon ČNR č.527/1992 Sb., o Bezpečnostní informační službě České republiky.
6c) 92 odst. 1 a 2 zákona ČNR č.186/1992 Sb. 116 odst. 1 a 2 zákona ČNR č.527/1992 Sb.
6d) 7 odst. 2 vyhlášky č.19/1991 Sb., o pracovním uplatnění a hmotném zabezpečení pracovníků v hornictví dlouhodobě nezpůsobilých k dosavadní práci.
6e) 11 odst. 2 zákona č.143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších orgánech, ve znění pozdějších předpisů.
2b) 9 odst. 1 vyhlášky Ministerstva financí č.310/1995 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb.
9d) Zákon o podnikových radách.
9a) Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením.
21) Zákon ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Zákon ČNR č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.