Důvodová zpráva k Návrh zákona o podnikových radách

1. Česká republika byla dne 5. února 1993 přijata za člena Mezinárodní organizace práce (MOP) a k 1. lednu 1993 uznala právní závazky vyplývající z ratifikovaných mezinárodních smluv, které k tomuto dni platily na území České republiky. Základním mezinárodním instrumentem, kterým je Česká republika právně vázána, je Ústava MOP, jejíž nedílnou součástí je Deklarace o programu a cílech MOP:

a/ Zabezpečovat plnou zaměstnanost a zvýšení životní úrovně;⁠​​‌‌‌‌‌‌‌​‌‌‌​​‌⁠

b/ zaměstnávat pracovníky v takových zaměstnáních, kde by mohli k svému uspokojení uplatnit v největší míře svou dovednost i své znalosti a přispívat co nejlépe ke společnému blahu;

c/ k dosažení tohoto cíle za stejných záruk pro všechny zúčastněné umožňovat školení a používání prostředků vhodných k usnadnění přemisťování pracovníků, včetně migrace dělníků;

d/ umožňovat všem spravedlivý podíl na plodech pokroku, pokud jde o mzdy a odměnu za práci, délku pracovní doby a ostatní pracovní podmínky, a zabezpečovat životně nutnou minimální mzdu pro všechny, kteří jsou zaměstnáni a potřebují takovou ochranu;

e/ skutečně uznávat právo na kolektivní vyjednávání a vyvíjet součinnost zaměstnavatelů a dělníků za účelem stálého zlepšování produktivity práce, jakož i spolupráci zaměstnanců a zaměstnavatelů při přípravě a provádění sociální a hospodářské politiky;

f/ rozšiřovat opatření v sociálním zabezpečení, aby byl zajištěn základní příjem všem, kteří potřebují takovou ochranu, jakož i komplexní zdravotní péči;

g/ přiměřeně chránit život a zdraví pracovníků ve všech zaměstnáních;

h/ chránit dětství a mateřství;

i/ zajišťovat přiměřenou úroveň výživy, bydlení a prostředků na rekreaci a kulturu;

j/ zaručovat stejné možnosti v oblasti vzdělání a v povolání.

Další závazky přijala Česká republika ratifikací Evropské sociální charty a souhlasem kompatibility českého s evropským právem. Ve vztahu k participaci zaměstnanců jde zejména o Směrnici Rady č.94/45/EC z 22.9.1994 o zřízení Evropské závodní rady nebo postupu v podnicích v rámci Společenství a skupin podniků v rámci Společenství za účelem informování a konzultace zaměstnanců včetně dalších institutů pracovněprávních vztahů.

2. Program a cíle MOP, Evropské sociální charty, Směrnice Rady č.94/45/EC i dlouholeté osvědčené zkušenosti z činnosti podnikových rad ve Francii, Německu, Rakousku a dalších Evropských zemí se promítají do předkládaného návrhu zákona o podnikových radách a delegátech zaměstnanců. Bezprostředním motivem pro jeho předložení jsou tyto skutečnosti:

Poslanecký návrh zákona o podnikových radách a delegátech zaměstnanců naplňuje podmínky Směrnice Rady Evropy 94/45/EC o Evropských závodních radách, které lze podle něho v České republice zakládat, vlastní ustavování podnikových rad a delegátů zaměstnanců je pak založeno na principu dobrovolnosti a svobodné vůli zaměstnanců. Iniciovat vznik, navrhovat svoje představitele, ovlivňovat a kontrolovat činnost respektive organizovat rozpuštění podnikové rady včetně nových voleb mohou i odborové organizace působící v podniku. Dělba činnosti podnikové rady a odborové organizace je navržena tak, aby se vzájemně nepřekrývaly. Zaměstnavatel tak sice bude mít dva partnery, ale v konkrétní sféře působnosti vždy jen jednoho.

Předkladatelé návrhu zákona vycházejí z racionálního předpokladu, že v souvislosti s celkovou rekodifikací pracovního práva jde odborovým orgánům o rozvoj, nikoliv o oklešťování zaměstnaneckých práv, které mohou nově uplatňovat i prostřednictvím podnikové rady. V tomto smyslu není navrhovaný subjekt zaměstnaneckého zastupování "nevraživou" konkurencí odborovému orgánu, ale naopak významným partnerem. V rozsahu vymezené působnosti a stanovených kompetencí bude těžiště působnosti odborové organizace nadále v kolektivním vyjednávání a podnikové rady ve spolurozhodování o personálních a sociálních aktivitách managementu. Koordinace působnosti a společný postup obou orgánů při obhajobě zaměstnaneckých práv a prosazování zaměstnaneckých zájmů bude nezastupitelným.

Při vypracování návrhu zákona se přihlíželo k dekretu prezidenta republiky č. 104/1945 Sb., o závodních a podnikových radách, vydanému na základě 114 ústavní listiny č. 121/1920 Sb., a k prováděcímu vládnímu nařízení č. 216/1946 Sb., jakož i k současným zahraničním úpravám, zejména k zákonu o podnikových radách, platnému ve Spolkové republice Německo podle stavu k 26. 4. 1989 (Bundesgesetzblatt, 1989, část I, č. 1).

Podnikové rady jsou koncipovány jako nástroje motivace a zainteresovanosti zaměstnanců na podnikové politice. Smyslem je vytvářet předpoklady optimálního využití lidského potenciálu k růstu efektivnosti a konkurenceschopnosti podniků. Jde o orgány sociálního smíru, nikoli pracovního boje.

Návrh zákona je v souladu s Listinou základních práv a svobod, která připouští právo pokojného shromažďování a svobodného sdružování na ochranu hospodářských a sociálních zájmů a nezakazuje ani neomezuje různost forem a způsob této ochrany (čl. 2 odst. 3, čl. 19, čl. 20 odst. 1 věta prvá, čl. 27 odst. 1 Listiny).

Přijetí navrženého zákona je též v souladu s Úmluvou Mezinárodní organizace práce č. 135 o ochraně zástupců pracovníků v podniku a o úlevách, které jim mají být poskytovány, a vytvoří právní předpoklad pro přístup České republiky k této úmluvě. Podle stanoviska Mezinárodního úřadu práce nic nebrání tomu, aby se zásady Úmluvy č. 135 aplikovaly v legislativě nebo v kolektivních smlouvách členských států MOP bez ohledu na její ratifikaci.

Dle stanovené dikce zákona mohou být podnikové rady založeny ve 24 244 firmách průmyslu, zemědělství a lesnictví, stavebnictví, obchodu, službách a dopravy. Delegáti zaměstnanců mohou být zvoleni u 200 255 zaměstnavatelů. Při předpokládaném čtrnáctidenním jednacím cyklu, z toho v 90 procentech v mimopracovní době, týdenním cyklu dvou úředních hodin pro zaměstnaneckou veřejnost a uvolnění cca 316 představitelů podnikových rad představují roční náklady na jejich činnost 1,8 mld.Kč. Zřízení respektive dovybavení kanceláře bude jednorázovým aktem a náklady na volby jsou zanedbatelné.

Snížení základu daně z příjmů o náklady podnikatele spojené s volbou a činností podnikové rady nebo delegáta zaměstnanců by mělo být vykompenzováno zvýšením příjmů státního rozpočtu, vyvolaných růstem produktivity práce a efektivností podnikání.

K 1 :

Podnikové rady a delegáti zaměstnanců jsou pojati jako zastupitelské demokratické instituce. Z praktických důvodů se navrhuje, aby se ustavovaly v podnicích, které mají nejméně pět zaměstnanců. Tento základní počet bude možné změnit po vyhodnocení činnosti podnikových rad a delegátů zaměstnanců po určité době jejich působení.

Podnikem je státní podnik podle zákona č.77/1997 Sb., soukromý podnik podle obchodního zákoníku č. 513/1991 Sb., živnost podle živnostenského zákona č. 455/1991 Sb. a zemědělský podnik samostatně hospodařícího rolníka podle zák. č. 219/1991 Sb.

Z textu vyplývá, že podnikové rady se budou ustavovat v sektorech průmyslu, zemědělství a lesnictví, stavebnictví, obchodě, službách a dopravě.

K 2 :

V tomto ustanovení se rámcově vymezuje poslání podnikových rad. Smyslem společné působnosti s odborovým výborem při výkonu společenské kontroly nad dodržováním pracovněprávních předpisů a předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci je zvýšit její účinnost.

Ratifikovanými a vyhlášenými smlouvami se rozumí Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech, úmluvy Mezinárodní organizace práce a úmluvy Rady Evropy, které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů (podle článku 10 Ústavy České republiky).

K 3 :

Obecná definice zaměstnanců je podána v 11 a 12 zákoníku práce, definice částečného pracovního úvazku v ...a ...zákoníku práce, zvláštní úprava pracovněprávních vztahů domáckých pracovníků je provedena v 267 odst. 2 zákoníku práce. Jejich definice je podána v 2 vyhl. č. 165/1979 Sb. ve znění vyhl. č. 312/1993 Sb.

Podmínky aktivního a pasívního volebního práva se upravují se zřetelem k obecně uznávaným zásadám.

Vzhledem k mimořádnému postavení cizinců, včetně uprchlíků (zákon č. 498/1990 Sb. ve znění zák. č. 317/1993 Sb.), v pracovněprávních vztazích se volební právo přiznává též těmto osobám. U zahraničních zaměstnanců se předpokládá, že jsou v podniku zaměstnáni na základě povolení uděleného jim úřadem práce podle 12 odst.2 písm. c/ zákona č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů ČR na úseku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 64/1991 S., č.272/1992 Sb., č.84/1992 Sb., č.39/1994 Sb., č.74/1994 Sb. a č.160/1995 Sb.

K 4 :

Obecná definice zaměstnavatelů je podána v 8 až 10 zákoníku práce.

K 5 :

Toto ustanovení vymezuje sociální oblast působení podnikové rady.

K 6 :

Tímto ustanovením se sleduje ochrana zdraví zaměstnanců při zhoršení pracovních podmínek. Ustanovení odpovídá Úmluvě MOP č. 155 o bezpečnosti a zdraví pracovníků a o pracovním prostředí (vyhl. pod č. 20/1989 Sb.)

K 7 :

Toto ustanovení spolu s 9, 10 a 11 taxativně vymezuje rozsah společného rozhodování podnikové rady s vedením podniku. Působí-li u jednoho zaměstnavatele kromě podnikové rady i odborová organizace spolurozhoduje o otázkách stanovených v 108 odst. 1 a v 120 odst. 2 zákoníku práce pouze ona.

K 8 a 9 :

Práce není zbožím (čl. I písm. a/ Philadelphské deklarace). Je proto oprávněné ustanovení, aby se podniková rada v hospodářském a sociálním zájmu zaměstnanců zabývala též personálními otázkami podniku.

Ustanovení 9 je důležité z hlediska ochrany osobnosti zaměstnanců (podle čl. 10 Listiny základních práv a svobod) a předcházení jejich diskriminace.

K 10:

Cílem společné působnosti podnikové rady a zaměstnavatele je získat zaměstnance pro permanentní vzdělávání a růst kvalifikace.

Ustanovení odpovídá Úmluvě MOP č. 140 o placeném studijním volnu (vyhl. pod č. 491/1990 Sb.).

K 11 :

Jde o posílení ochrany pracovních poměrů zaměstnanců ve srovnání s 59 zákoníku práce, a to s přihlédnutím k právnímu stavu, který platil před 1. únorem 1991, kdy nabyla účinnosti novelizace zákoníku práce zákonem č. 3/1991 Sb. Protože podnikové rady nejsou součástí hierarchicky uspořádané soustavy, dání předchozího souhlasu k výpovědi delegátu zaměstnanců nebo členu podnikové rady, popř. k okamžitému zrušení jejich pracovního poměru, se svěřuje vnějším orgánům, jimiž se jako nejvhodnější jeví úřady práce (podle analogie 50 zákoníku práce). S tím souvisí navržená novelizace zákoníku práce o doplnění nového 59a, jak se uvádí v 44, bodě 3 návrhu zákona. Ustanovením není dotčena dikce 64 zákoníku práce o příslušnosti soudu rozhodovat o neplantosti rozvázání pracovního poměru výpovědí nebo okamžitým zrušením.

K 12 :

Povinnost zaměstnavatele informovat podnikovou radu o hospodářských záležitostech podniku včetně taxativně stanoveného rozsahu v 13 je převzata ze Směrnice rady Evropy 94/45/EC o Evropských závodních radách. Výrobní a obchodní tajemství je definováno v 17 až 20 obchodního zákoníku č. 513/1991 Sb. Proti jeho porušení se poskytuje podnikateli ochrana jako při nekalé soutěži (viz zákon č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže).

K 13 až 15 :⁠​​‌‌‌‌‌‌‌​‌‌‌​​‌⁠

V těchto ustanoveních se konkretizuje působení podnikových rad v hospodářských věcech podniku.

K 16 :

Toto ustanovení stanovuje periodicitu a formy průběžného informování zaměstnanců o hospodářské situaci v podniku.

K 17 :

Vzhledem k 1 se delegát zaměstnanců může zvolit v podniku, který má nejméně pět zaměstnanců. Pro volbu podnikové rady se vyžaduje nejméně 21 voličů. S tímto ustanovením souvisí 29 o zániku zaměstnanecké rady.

K 18 :

V tomto ustanovení je upraven demokratický způsob volby delegáta zaměstnanců a členů podnikové rady.

K 19 až 23 :

V těchto ustanoveních se upravuje příprava, organizace a provedení voleb do podnikové rady. Navrhovaná úprava vychází z obecně uznávaných zásad výkonu volebního práva, které budou v podrobnostech vyjádřeny ve volebním řádu.

V návrhu se počítá s různým způsobem přípravy voleb při prvé volbě v podniku a při následujících volbách. V podnicích s vícesměnným provozem bude možné konání voleb rozložit až na 3 po sobě jdoucí pracovní dny.

Ve složení podnikové rady by se mělo projevit složení zaměstnanců z hlediska pohlaví, věku, profese, výše pracovního úvazku a zařazení na různá pracoviště (22 odst. 2).

K 24 :

Funkce člena podnikové rady a delegáta zaměstnanců je bezplatná. Bude-li nezbytné některé úkoly plnit v pracovní době, bude třeba to považovat za plnění pracovních úkolů. S tím souvisí též ustanovení 33 odst. 2.

K 25 až 27 :

V těchto ustanoveních jsou obsaženy standardní důvody zániku volené funkce. Jestliže člen podnikové rady hrubě poruší své povinnosti, nemůže nadále zůstat ve funkci. Na jeho místo nastoupí náhradník z kandidátní listiny sestavené podle 20 odst. 2 zákona.

Stejné opatření je třeba přijmout, jestliže se člen podnikové rady z jakéhokoli důvodu půl roku nezúčastňuje její činnosti. Na uvolněné místo člena podnikové rady nastoupí náhradník, aby nebylo třeba konat nové volby.

K 28 :

Podnikové rady jsou situovány do jednotlivých podniků a vzhledem ke své povaze a svému poslání nejsou a nemohou být součástí demokraticky vytvořené soustavy orgánů s vyššími články řízení a kontroly. K zabezpečení legality činnosti podnikových rad se proto navrhuje soudní ochrana (41) a možnost rozpuštění zaměstnanecké rady v případě soudního výroku, že zaměstnanecká rada svým usnesením porušila zákon.

K rozpuštění podnikové rady může dojít též na návrh podaný aspoň třetinou zaměstnanců. O rozpuštění může rozhodnout shromáždění nadpoloviční většinou k volbě oprávněných zaměstnanců.

K 29 :

V tomto ustanovení se počítá s tím, že rada zanikne po 6 měsících pro nečinnost, že může podstatně poklesnout počet zaměstnanců nebo že dojde k likvidaci podniku. Klesne - li počet zaměstnanců pod 21, zvolí se delegát zaměstnanců (1 odst. 4).

K 30 :

V tomto ustanovení se upravují volby před uplynutím volebního období dosavadní podnikové rady nebo dojde - li k rozpuštění nebo zániku podnikové rady.

K 31 až 33 :

Tato ustanovení jsou organizační povahy. Umožňují vytvořit podnikový výbor ve velkých podnicích (nad 10 000 zaměstnanců) a připouštějí úplné nebo částečné uvolnění členů z pracovní činnosti.

Výkon funkce uvolněného člena podnikové rady má charakter činnosti z důvodu obecného zájmu ve smyslu 124 zákoníku práce.

K 34 :

Podniková rada se bude zpravidla scházet mimo pracovní dobu a bude jednat veřejně. Úkolům podnikových rad odpovídá právo, resp. povinnost přizvat na jednání zaměstnavatele nebo jeho zástupce, jde - li o podstatné otázky podniku mající dopad na zaměstnance podle návrhu zákona. V tomto případě se zaměstnavateli a jeho zástupci přiznává poradní hlas, což má význam zejména z hlediska ochrany zájmů zaměstnavatele a eventuálního uplatnění soudní ochrany. Toto jednání je neveřejné, požádá - li o to zaměstnavatel nebo jeho zástupce.

K 35 :

Kontrola činnosti a hospodaření podnikové rady je zabezpečena její povinností podávat pravidelně zprávy na shromáždění zaměstnanců. Tím se zaměstnancům zároveň umožní, aby radě a jejím členům kladli otázky ve věcech jejich působení a mimo jiné si učinili představu o zákonnosti jejich jednání z hlediska 26 navrženého zákona.

Jedině shromáždění zaměstnanců je oprávněno rozhodovat o ustavení (19) a rozpuštění podnikové rady (28).

K 36 a 37 :

K řešení specifikovaných rozporů mezi zaměstnavatelem a podnikovou radou se připouští zřizování dočasných nebo po celé volební období činných rozhodčích komisí. Členy této komise jsou z poloviny zaměstnanci jmenovaní zaměstnavatelem, proto je možné stanovit, že výroky rozhodčí komise jsou vykonatelné, tj. závazné pro obě strany.

K 38 :

Podniková rada nebude mít vlastní zdroj příjmů (např. z členských příspěvků). Je běžné, že náklady spojené s takovou činností hradí zaměstnavatel. Podle obvyklých zásad hospodaření je třeba, aby náklady spojené se zabezpečováním činnosti zaměstnanecké rady byly určeny rozpočtem, na němž se dohodne zaměstnanecká rada se zaměstnavatelem.

Koncepci daňových zákonů odpovídá návrh, aby takto vynaložené čátky bylo možné odečíst od základu daně z příjmů. Proto se v 46 předkládaného návrhu zákona navrhuje odpovídající novelizace zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů. Ve smyslu platného 39 písm. d/ tohoto zákona se ministerstvo financí zmocňuje, aby vyhláškou upravilo podrobnosti o nezdanitelné části základu daně z příjmů.

K 39 :

Ochrana zaměstnaneckých orgánů odpovídá zásadám uznávaným Mezinárodní organizací práce (jde o zákaz aktivní a pasívní diskriminace).

K 40 :

V zájmu zaměstnavatelů je třeba stanovit, že se podniková rada nesmí vměšovat do řízení a vnitřních záležitostí podniku a že její členové a náhradníci i členové rozhodčí komise jsou povinni zachovávat mlčenlivost o věcech, které v oprávněném zájmu zaměstnavatele nelze sdělovat jiným osobám.

K 41 :

Při neexistenci pracovních soudů je třeba obecným (okresním) soudům svěřit rozhodování o zákonnosti některých aspektů činnosti podnikových rad.

Navržené ustanovení o soudní ochraně je analogické soudní ochraně podle 15 zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, a 16a zákona č 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, v úplném znění č. 118/1994 Sb. Rovněž odkaz na příslušná ustanovení občanského soudního řádu je převzat ze zákona č. 424/1991 Sb.

Speciálním ustanovením o soudní ochraně není dotčeno ustanovení 64 zákoníku práce o tom, že soudy jsou příslušné rozhodovat o neplatnosti rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou.

K 42 :

Tímto ustanovením se upravují vztahy mezi podnikovými radami a odborovými orgány, pokud v podniku existují oba zaměstnanecké subjekty.

Vzhledem ke speciální úpravě kolektivního vyjednávání zákonem č. 2/1991 Sb. a k přípustnosti uzavírat kolektivní smlouvy vyššího stupně není možné, aby tyto smlouvy uzavíraly podnikové rady. Základním posláním zaměstnaneckých rad (2 odst. 2) je dbát na plnění kolektivních smluv. Právní účinnost kolektivních smluv s působností zaměstnaneckých rad nejsou protichůdné.

Ve spojitosti s 11 se opakuje, že k výpovědi a k okamžitému zrušení pracovního poměru je třeba předchozího souhlasu zaměstnanecké rady, resp. zaměstnaneckého důvěrníka, a jde-li o funkcionáře podle předloženého návrhu zákona, souhlasu úřadu práce.

K 43 :

Je třeba stanovit, že zaměstnavatel, u něhož nepůsobí odborová organizace, může vydat vnitřní předpis jen v dohodě s podnikovou radou.

K 44 až 46 :

V těchto ustanoveních se navrhují změny zákonů, které korespondují ustanovením 11, 38 a 43 odst. 2 navrženého zákona, a to pokud jde o účast podnikových rad v pracovněprávních vztazích, o předchozí souhlas delegáta zaměstnanců nebo zaměstnanecké rady, resp. úřadu práce, s výpovědí nebo zrušením pracovního poměru, o vydávání vnitřních předpisů v dohodě s podnikovou radou a o nezdanitelnost nákladů vynaložených na činnost podnikových rad. U výpovědi nebo zrušení pracovního poměru příslušného odborového představitele se právo předchozího souhlasu odborového orgánu dle 59 odst...zákoníku práce zachovává.

K 47 :⁠​​‌‌‌‌‌‌‌​‌‌‌​​‌⁠

Den nabytí účinnosti zákona se navrhuje stanovit k 1.dubnu 2000.