Oblast nakládání s geneticky modifikovanými organismy není v současné době v ČR komplexně zajištěna tak, aby odpovídala současným požadavkům na ochranu zdraví člověka a zvířat, životního prostředí a biologické rozmanitosti, vyjádřenými směrnicemi ES, doporučeními OECD a připravovanými mezinárodními úmluvami. Zejména nejsou zákonným způsobem stanoveny povinnosti jednotlivých subjektů, jejichž dodržování je nezbytné pro bezpečné nakládání s geneticky modifikovanými organismy, a neexistuje informační systém, který by poskytl dostatek včasných informací pro zajištění ochrany zdraví člověka a životního prostředí před potenciálními škodlivými účinky geneticky modifikovaných organismů.
Z hlediska ochrany zdraví člověka Ministerstvo zdravotnictví v rámci projednávání vybraných technologií ve smyslu zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, zatím pouze požadovalo doklad o tom, že použité mikroorganismy nejsou geneticky modifikovány.
Obdobně i problematika péče o zdraví zvířat, péče o nezávadnost živočišných produktů, povolování, výroba a uvádění do oběhu veterinárních léčiv a biopreparátů, případně veterinární ochrana státního území je řešena zákonem č. 166/1999 Sb., o veterinární péči, z aspektu protinákazových opatření a zdravotní nezávadnosti, ale nikoli z pohledu bezpečnosti pro životní prostředí. Zákon č. 241/1991 Sb., o šlechtění a plemenitbě hospodářských zvířat, zatím jen částečně řeší problematiku zvířat produkovaných jako výsledek genetických modifikací.
Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, v části zabývající se souhlasem s uvedením nových potravin do oběhu problematiku geneticky modifikovaných organismů neřeší. Ustanovení týkající se potravin z geneticky modifikovaných organismů budou obsažena až v připravované novele tohoto zákona.
Zákon č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, se týká pouze rostlin uváděných do oběhu jako osivo nebo sadba. Na jiné případy (pokusné nebo okrasné rostliny) se nevztahuje a nezahrnuje oblast geneticky modifikovaných organismů jiných než rostliny. Ochrana životního prostředí je řešena pouze požadavkem doložit při návrhu na registraci odrůdy souhlas Ministerstva životního prostředí s pěstováním odrůdy v polních podmínkách. Zákon neobsahuje požadavky na nakládání s geneticky modifikovanými organismy ani odpovídající nástroje kontroly jejich dovozu a vývozu, uvádění do oběhu a užití.
Další právní předpisy, zejména v oblasti veterinární a rostlinolékařské péče a ochrany přírody a krajiny, se této problematiky dotýkají jen nepřímo a okrajově. Zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, neuvažuje problematiku geneticky modifikovaných organismů vůbec.
Legislativa ČR nepokrývá cíleně problematiku nakládání s geneticky modifikovanými organismy, což může být zdrojem rizika jak pro zdraví člověka, tak pro životní prostředí.
Seznam právních předpisů, které se v současné době v ČR buď přímo nebo alespoň okrajově týkají problematiky nakládání s geneticky modifikovanými organismy, je součástí důvodové zprávy.
Pouze zákon č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, je harmonizován s dílčími požadavky ES a OECD.
Navrhovaná právní úprava plně vychází z nařízení a směrnic ES a respektuje jak příslušné dokumenty OECD v oblasti biotechnologií, tak i Úmluvu o biologické rozmanitosti.
Mezinárodní souvislosti a vazba na právní předpisy ES
Počínaje rokem 1990 vydalo ES řadu právních předpisů, které řeší oblast nakládání s geneticky modifikovanými organismy. Směrnice ES je možno rozdělit do dvou skupin:
záměrné uvádění geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí a na trh,
uzavřené nakládání s geneticky modifikovanými mikroorganismy.
Záměrné uvádění geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí a na trh řeší směrnice 90/220/EEC, jejíž novelizace se v současné době projednává. Směrnice definuje, co se považuje za genetické modifikace, požaduje ustavení národního kompetentního orgánu a vytváří informační systém k získání dat pro hodnocení rizika a rozhodování. Na tuto směrnici navazují další směrnice a rozhodnutí: 91/274/EEC, 91/596/EEC, 92/146/EEC, 93/584/EEC, 94/15/EC, 94/211/EEC, 94/730/EC a 97/35/EC. Se směrnicí 90/220/EEC souvisí i řada rozhodnutí o uvedení jednotlivých geneticky modifikovaných organismů na trh.
Uzavřené používání geneticky modifikovaných mikroorganismů řešila směrnice 90/219/EEC, která byla zcela novelizována směrnicí 98/81/EC. Tato směrnice definuje základní pojmy, klasifikuje třídy rizika a stanoví požadavky notifikací pro různé třídy uzavřeného nakládání. Nově řeší možnost účasti veřejnosti a havarijní plánování.
Seznam směrnic ES je uveden v příloze č. 1 důvodové zprávy. Srovnání Směrnice 90/219/EEC a 90/220/EEC s návrhem zákona je uvedeno v přílohách č. 2 a 3 důvodové zprávy.
Dokumenty OECD se zabývají hodnocením bezpečnosti geneticky modifikovaných organismů a produktů pouze v obecné poloze. Jedná se o hodnocení bezpečnosti rekombinantní DNA (OECD 1986), hodnocení bezpečnosti biotechnologií (OECD 1992), hodnocení bezpečnosti potravin připravených moderní biotechnologií (OECD 1993), hodnocení bezpečnosti biotechnologií - rostlinná velkovýroba (OECD 1993), hodnocení bezpečnosti biotechnologií - velkoprodukce mikroorganismů jako biologických hnojiv (OECD 1995) a analýzu informačních prvků používaných při hodnocení některých produktů moderní biotechnologie (OECD 1995). Problematikou různých aspektů geneticky modifikovaných organismů se zabývají zejména tyto tři stálé pracovní skupiny: Pracovní skupina pro biotechnologie, Pracovní skupina pro harmonizaci právního dohledu nad biotechnologiemi a Komise pro nezávadnost nových potravin a krmiv. OECD prosazuje na rozdíl od ES podstatné rozšíření volného uvádění geneticky modifikovaných organismů na trh. K tomuto cíli vypracovává souborné dokumenty o jednotlivých organismech.
Protokol o biologické bezpečnosti k Úmluvě o biologické rozmanitosti měl být dokončen a podepsán v tomto roce. Při posledním jednání však došlo k vážným rozporům mezi zeměmi, které prosazují urychlené uvolňování genetických produktů a jejich uvádění na trh a zeměmi Evropského společenství, které zatím svými právními předpisy volné používání silně omezují. Zatím nedošlo k dohodě a ani nebyla nalezena cesta k možnému kompromisu, proto jednání budou dále pokračovat.
Předpokládané dopady na státní rozpočet
V České republice dosud existují jen velmi omezené zkušenosti s geneticky modifikovanými organismy a zvláště pak s výkonem státní správy v této oblasti. Proto byly předpokládané náklady odvozeny z existující struktury státní správy a zahraničních zkušeností tak, aby s minimálními náklady splňovaly základní požadavky.
Proti původním představám uvedeným ve věcném záměru zákona došlo v návrhu zákona k výraznému posunu působnosti z okresních úřadů na Ministerstvo životního prostředí a Českou inspekci životního prostředí, což se promítlo do předpokládaných nákladů na výkon státní správy.
Uvedení navrhovaného zákona do praxe je podmíněno:
personálním a technickým zajištěním výkonu státní správy, zejména v důsledku růstu správních výkonů prováděných Ministerstvem životního prostředí, Ministerstvem zdravotnictví, Českou inspekcí životního prostředí, a krajskými hygienickými stanicemi, a odborné činnosti prováděné Státním zdravotním ústavem a odbornými komisemi. Náklady na zabezpečení těchto činností dosáhnou postupně při plném zavedení zákona cca 40 milionů Kč ročně.
zajištěním nezbytných finančních prostředků pro rozpočtové a příspěvkové organizace, na které se bude zákon vztahovat. Podle odborného odhadu se bude jednat řádově o částku kolem 1 milionu Kč ročně.
K dobudování státní správy bude po zavedení zákona zapotřebí celkem 33 pracovníků, z toho 17 pracovníků pro Ministerstvo životního prostředí a 16 pracovníků pro Ministerstvo zdravotnictví.
V rámci Ministerstva životního prostředí je celkem zapotřebí 17 pracovníků, z toho 6 pracovníků na Ministerstvu životního prostředí (včetně Ústřední komise pro nakládání s geneticky modifikovanými organismy) a 11 pro Českou inspekci životního prostředí. Tento nárůst by probíhal postupně v souladu s nabytím účinnosti jednotlivých částí zákona.
V rámci Ministerstva zdravotnictví je celkem zapotřebí 1 pracovník pro Ministerstvo zdravotnictví, 7 pracovníků pro krajské hygienické stanice (0,5 úvazku na každé KHS) a 8 pracovníků pro odborné pracoviště ve Státním zdravotním ústavu.
Požadavky na jednotlivé roky lze shrnout následovně:
Rok 2000:
mzdové prostředky pro 8 pracovníků MZ a KHS 3,2 mil. Kč
mzdové prostředky pro 8 pracovníků SZÚ 2,4 mil. Kč
neinvestiční prostředky pro činnost odborné komise
před účinností zákona 1,0 mil. Kč
investiční prostředky pro činnost odborné komise
před účinností zákona 1,3 mil. Kč
neinvestiční prostředky pro MZ a KHS 2,0 mil. Kč
investiční prostředky pro odborné pracoviště SZÚ 2,1 mil. Kč
Rok 2001:
mzdové prostředky pro 8 pracovníků MŽP a ČIŽP 3,2 mil. Kč
neinvestiční prostředky pro nové prac. MŽP a ČIŽP 2,0 mil. Kč
investiční prostředky pro MŽP 3,0 mil. Kč
neinvestiční prostředky pro činnost Ústřední komise 1,5 mil. Kč
investiční prostředky pro činnost Ústřední komise 1,5 mil. Kč
Rok 2002 :
neinvestiční prostředky pro činnost Ústřední komise 20,0 mil. Kč
mzdové prostředky pro 17 pracovníků MŽP a ČIŽP 4,5 mil. Kč
neinvestiční prostředky pro nové prac. MŽP a ČIŽP 5,0 mil. Kč
neinvestiční prostředky pro činnost Ústřední komise 20,0 mil. Kč
V období bezprostředně po nabytí účinnosti zákona je rovněž nutné zajistit odbornou přípravu pracovníků v rozsahu podle potřeb jednotlivých orgánů státní správy a odborných pracovišť.
Přehled dosud platných právních předpisů dotýkajících se nakládání s geneticky modifikovanými organismy:
Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů
Zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech
Zákon č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin
Zákon č. 147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči a o změnách některých souvisejících zákonů
Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně souvisejících zákonů
Zákon č. 240/1991 Sb., o šlechtění a plemenitbě hospodářských zvířat, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí.
Mezinárodní smlouvy uzavřené na úseku geneticky modifikovaných organismů:
Úmluva na ochranu lidských práv a důstojnosti lidské bytosti v souvislosti s aplikací biologie a medicíny: Úmluva o lidských právech a biomedicíně
Protokol o zákazu klonování lidských bytostí - dodatek k Úmluvě na ochranu lidských práv a důstojnosti lidské bytosti v souvislosti s aplikací biologie a medicíny
V rámci UNEP:
Úmluva o biologické rozmanitosti
V rámci WTO:
Dohoda o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opatření
Dohoda o technických překážkách obchodu
V rámci FAO:
Mezinárodní úmluva o ochraně rostlin
K části první
K hlavě první
K § 1
Vymezuje předmět úpravy a působnost zákona. Zákon se vztahuje na nakládání s geneticky modifikovanými organismy (GMO) a produkty ve smyslu zákona, to jest organismy schopné života a produkty, které tyto životaschopné organismy obsahují.
K § 2
Definice jsou v souladu s vymezením pojmů v příslušných směrnicích ES, počet základních pojmů je však větší, aby byly jasně vyloženy všechny pojmy užívané v textu zákona.
Definice pojmu organismus je překladem ze Směrnice ES 90/220/EEC s tím, že je vyloučen člověk. Oblast genetických modifikací u člověka je pokryta zvláštními mezinárodními smlouvami a tento zákon, stejně jako Směrnice ES 90/220/EEC a 90/219/EEC, se na člověka nevztahuje.
K hlavě druhé
Členění hlavy druhé vychází ze způsobů nakládání s GMO: nakládání v uzavřeném prostoru, uvádění do životního prostředí a uvádění do oběhu. Pro každý způsob nakládání platí obecná ustanovení, nutnost vypracovat hodnocení rizika a havarijní plán, a povinnost registrace uživatele, t.j. zapsání uživatele do Seznamu uživatelů.
Jednotlivé paragrafy obsahují ustanovení, umožňující v případě zjištění nových informací o možném riziku pro zdraví člověka, zvířat, životní prostředí nebo biologickou rozmanitost rozhodnout o změně podmínek, případně o ukončení nakládání s geneticky modifikovaným organismem nebo produktem.
K § 3
Vymezuje základní povinnosti při nakládání s GMO, stanoví systém oprávnění k nakládání, způsob předkládání a posuzování žádostí o oprávnění k nakládání a základní povinnosti uživatele.
K § 4 a 5
Hodnocení rizika a vypracování havarijního plánu vychází z principu předběžné opatrnosti. Příslušná vyhláška bude přejímat jednotlivé podrobnosti uvedené ve směrnicích ES.
K § 6
Právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání jsou oprávněny k určitému způsobu nakládání s GMO na základě zápisu do Seznamu uživatelů. Prováděcí předpis stanovující podrobnosti žádosti o zápis do Seznamu uživatelů bude přejímat podrobnosti požadované ve směrnicích ES.
Rozhodnutí ministerstva o vyřazení uživatele ze Seznamu uživatelů v případě porušení zákona znamená zákaz činnosti nejméně na dobu pěti let.
K § 7
Uzavřené nakládání se týká zejména mikroorganismů. Návrh zákona vychází v tomto paragrafu ze Směrnice 98/81/EC, která je novelou Směrnice Rady 90/219/EEC o uzavřeném nakládání s geneticky modifikovanými mikroorganismy. Zákon definuje kategorie rizika uzavřeného nakládání a (spolu s prováděcími předpisy) stanoví požadavky na pracoviště, ve kterém uzavřené nakládání může probíhat.
Některé mikroorganismy, u kterých byla prokázána bezpečnost, jsou ze Směrnice 98/81/EC vyňaty,
Možnost zahájit nakládání po 90 dnech od podání žádosti v případě uzavřeného nakládání s GMO první a druhé kategorie rizika poskytuje správním úřadům a Ústřední komisi postačující lhůtu na posouzení žádosti. Směrnice 98/81/EC dovoluje v případě první kategorie rizika zahájit uzavřené nakládání ihned po podání notifikace a v případě nakládání druhé kategorie rizika po 45 dnech.
Vyhláška, která stanoví požadavky na uzavřený prostor a ochranná opatření pro jednotlivé kategorie rizika uzavřeného nakládání s GMO, přejímá příslušné části (přílohy) Směrnice ES 98/81/EC.
K § 8
Vymezuje GMO, které mohou být uváděny do životního prostředí a osoby oprávněné tuto činnost provádět. V dosavadní praxi osoba, která žádá ministerstvo o souhlas s uváděním GMO do životního prostředí, není vždy totožná s osobou, která GMO do prostředí uvádí. Zákon by měl zajistit, aby všechny osoby, které s GMO nakládají, byly zapsány do Seznamu uživatelů.
K § 9
Produktem ve smyslu tohoto zákona mohou být některé potraviny (např. plody, semena), osiva, krmiva, případně mikroorganismy používané při výrobě potravin. Potraviny nebo krmiva vyrobená z GMO, ale neobsahující již živé organismy, pod tento zákon nespadají a jejich uvádění do oběhu, označování a balení musí být řešeno příslušnými předpisy - je připravována novela zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, i zákona č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve kterých by již měla být uvedena specifická ustanovení týkající se GMO.
Pro uvádění GMO nebo produktů obsahujících GMO do oběhu je nezbytnou podmínkou souhlas podle tohoto zákona, a to formou zapsání GMO nebo produktu do Seznamu GMO a produktů registrovaných pro uvádění do oběhu v ČR. Dále je nutno postupovat podle zvláštních právních předpisů, které řeší uvádění daného výrobku do oběhu (u potravin zákon č. 110/1997 Sb. o potravinách, atd.) Pokud uvádění do oběhu není upraveno zvláštními předpisy, postačí souhlas podle tohoto zákona (například u okrasných rostlin a květin).
Návrh zákona klade důraz na povinnost značení GMO a produktů a na povinnost uživatele poskytnout správním úřadům takové údaje, které umožňují identifikaci a důkaz přítomnosti genetické modifikace v produktu.
Paragrafy 8 a 9 by měly být aproximací Směrnice Rady 90/220/EEC o záměrném uvolňování geneticky modifikovaných organismů do prostředí a na trh, na jejíž novelizaci Rada nyní intenzívně pracuje. Nová Směrnice by se měla od Směrnice 90/220/EEC lišit zejména v těchto bodech:
před udělením souhlasu s uváděním do prostředí a na trh bude konzultován vědecký výbor a veřejnost (ve směrnici 90/220 pouze možnost konzultace veřejnosti),
povinné označování produktů musí jasně uvádět “tento produkt obsahuje geneticky modifikovaný organismus”, budou stanoveny minimální podíly GMO v produktu, kdy není označení vyžadováno,
souhlas s uváděním na trh bude udělován na 10 let,
produkt obsahující GMO bude po uvedení na trh monitorován.
Hodnoty minimálních podílů GMO v produktech a způsob monitorování však ještě nejsou v ES vyřešeny.
K § 10
Přeprava GMO je upravena zvláštními předpisy a mezinárodními dohodami. Dovážet a vyvážet GMO může pouze uživatel v rámci svého oprávnění k nakládání s GMO a produkty. GMO a produkty musí být při vývozu, dovozu a přepravě označeny způsobem daným tímto zákonem.
K § 11
Ustanovení týkající se obchodního tajemství odpovídá směrnicím ES a zvláštním právním předpisům ČR (obchodní zákoník).
K § 12
Jsou uvedeny zveřejňované informace a způsob zveřejňování, je zajištěna možnost účasti občanských sdružení na správních řízeních podle tohoto zákona.
K hlavě třetí
K § 13 až 19
Nutnou podmínkou pro uplatnění zákona v praxi je výkon státní správy na úseku nakládání s GMO a zřízení České komise pro nakládání s GMO, která je organizační složkou Ministerstva životního prostředí. Rozdělení působnosti mezi příslušné úřady odpovídá rozsahu potenciálního použití a účinků GMO. Působnost správních úřadů se rozšiřuje v těch činnostech, které se vztahují na GMO a pro které není podklad v příslušných právních předpisech.
Ústředním orgánem státní správy na úseku nakládání s GMO a produkty je Ministerstvo životního prostředí. Ministerstvo zdravotnictví posuzuje nakládání s GMO a produkty z hlediska zdraví člověka, Ministerstvo zemědělství z hlediska zdraví zvířat a rostlin. Česká inspekce životního prostředí provádí a koordinuje kontroly ve spolupráci s dalšími správními úřady a Českou komisí pro nakládání s GMO jako odborným orgánem.
K § 20
Opatření k nápravě ukládá ČIŽP. Ostatní dotčené správní úřady při zjištění porušení tohoto zákona informují ČIŽP.
K § 21
Pokuty za porušení konkrétních povinností stanovených zákonem ukládá ČIŽP. Výše pokut vychází z věcného záměru schváleného vládou a byla stanovena na základě obdobných sankcí v legislativě životního prostředí.
K § 22
Nestanoví-li zákon jiný postup, vztahuje se na rozhodování podle tohoto zákona správní řád.
K § 23
Přechodná ustanovení vytvářejí prostor pro subjekty, jichž se zákon dotýká, tak, aby měly možnost uvést své činnosti do souladu se zákonem v přiměřené době.
Podle zákona č. 92/1996 Sb., § 6 odst. 3 písm. b) je pro registraci odrůdy nutný “souhlas MŽP s pěstování odrůdy v polních podmínkách”. Ministerstvo životního prostředí v uplynulých letech vydávalo souhlas s provedením zkoušek s geneticky modifikovanými odrůdami v polních podmínkách. Po nabytí účinnosti tohoto zákona budou vydané souhlasy nahrazeny rozhodnutím podle tohoto zákona. (viz též § 26 Změna zákona č. 92/1996 Sb.)
Žádné geneticky modifikované organismy ani produkty dosud nebyly v České republice uvedeny do oběhu.
K části druhé
K § 25
Doplňuje zákon č. 368/1992 Sb. o správní poplatky za podání žádostí uvedených v tomto zákoně. Částky byly stanoveny tak, aby dopad na státní rozpočet byl minimalizován (školství a výzkum). Poplatky zohledňují pouze náklady na správní řízení, nikoliv finanční náročnost zkoušek GMO a produktů.
K části třetí
K § 26
Změna zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, uvádí ustanovení zákona, která se týkají geneticky modifikovaných odrůd, do souladu se zákonem o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a produkty.
K části čtvrté
K § 27
Změna zákona č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, doplňuje tento zákon o ustanovení týkající se léčivých přípravků a léčiv obsahujících GMO v souladu se zákonem o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a produkty.
K příloze č. 1
Ve Směrnici ES 98/81/EC týkající se uzavřeného nakládání s geneticky modifikovanými mikroorganismy jsou definovány třídy uzavřeného nakládání pomocí technických opatření postačujících k uzavření prostoru, ve kterém nakládání probíhá. Směrnice 98/81/EC se v oblasti zdravotních rizik odvolává na Směrnici 90/679/EEC (Směrnice Rady o ochraně pracovníků před riziky spojenými s vystavením biologickým agens při práci - v přílohách je uvedena klasifikace mikroorganismů z hlediska ohrožení zdraví člověka), která však není v ČR dosud harmonizována. Klasifikace mikroorganismů z hlediska ohrožení zdraví člověka bude v ČR řešena v zákoně o ochraně veřejného zdraví a jeho prováděcích předpisech - zatím tuto oblast upravují hygienické předpisy.
Předkládaný návrh zákona rozšiřuje klasifikaci nakládání s GMO a produkty na všechny způsoby nakládání. Definice kategorií rizika vycházejí z klasifikace WHO. Kromě uzavřeného nakládání, které se týká většinou mikroorganismů, může například uvádění geneticky modifikovaných rostlin do životního prostředí spadat do různých kategorií rizika podle možných interakcí těchto rostlin s ostatními organismy.
V Praze dne 22. prosince 1999
Předseda vlády
Ing. Miloš Zeman v.r.
Ministr životního prostředí
RNDr. Miloš Kužvart v.r.
I. místopředseda vlády,
ministr zdravotnictví a
ministr práce a sociálních věcí
PhDr. Vladimír Špidla v.r.
Ministr zemědělství
Ing. Jan Fencl v.r.
Přehled legislativy EU v oblasti geneticky modifikovaných organismů (položka G2)
1. Směrnice 90/220/EEC a související předpisy
č. předpisu
|
|
390L022090/220/EEC
|
Směrnice Rady ze dne 23.dubna 1990 o záměrném uvolňování geneticky modifikovaných organismů do životního prostředíObsah: Část A: předmět úpravy, definice pojmů, ustanovení kompetentního orgánu Část B: uvolňování do prostředí, kromě uvedení na trh - notifikace a její obsah, nové informace, přijímání notifikací, možnost navržení zjednodušeného postupu (čl. 6 odst. 5 viz Rozhodnutí Komise 93/584/EEC a Rozhodnutí Komise 94/730/EC) možnost konzultace veřejnosti, souhrnné informace o každé notifikaci zasílané Komisi a následně ostatním členským státům (čl. 9 viz Rozhodnutí Komise 94/211/EEC), informování ostatních členských států o rozhodnutí. Část C: uvádění produktů, obsahujících GMO na trh - podmínky souhlasu, vynětí z rozsahu působnosti těch produktů, na které se vztahují předpisy EU, obsahující obdobné hodnocení rizika (čl. 10, viz Rozhodnutí Komise 91/274/EEC), obsah notifikace, nové informace, rozhodovací procedura, souhrnné informace předávané spolu s notifikací Komisi (čl. 12, odst. 3 viz Rozhodnutí Komise 92/146/EEC), rozsah souhlasu, výměna informací v EU, důvěrné informace, vytvoření výboru zástupců členských zemí, rozhodovací procedury v orgánech EU I: Část 1: metody
genetické modifikace
Část 2: metody, které nejsou považovány za genetickou modifikaci II: Notifikace
pro uvádění do prostředí
- požadované informace (novelizováno
Směrnicí Komise
94/15/EC)
III: Doplňující
informace požadované při uvádění
na trh (novelizováno
Směrnicí Komise 97/35/EC)
|
391D027491/274/EEC
|
Rozhodnutí Komise ze dne 21. května 1991, týkající se seznamu právních předpisů Společenství podle článku 10 směrnice Rady 90/220/EEC Týká se vynětí určitých produktů z platnosti Směrnice, pokud tyto produkty jsou posuzovány podle jiné legislativy Společenství, která vyžaduje obdobné hodnocení rizika pro životní prostředí jako Směrnice 90/220. K datu přijetí Rozhodnutí žádná taková legislativa Společenství neexistovala. |
391D059691/596/EEC |
Rozhodnutí Rady ze dne 4.listopadu 1991, týkající se formátu stručného obsahu notifikace podle článku 9 směrnice Rady 90/220/EEC o záměrném uvolňuvání geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí Nahrazeno Rozhodnutím Komise 94/211/EEC |
392D014692/146/EEC
|
Rozhodnutí Komise ze dne 11. února 1992 týkající se formátu stručného obsahu notifikace podle článku 12 Směrnice Rady 90/220/EEC Jedná se o úpravu souhrnné zprávy, která je součástí notifikačního spisu předkládaného žadatelem při uvádění GMO na trh. Pokud se kompetentní orgán příslušného státu vyjádří k předložené notifikaci kladně, zašle souhrn informací Komisi. :
Formulář souhrnu informací
|
393D058493/584/EEC
|
Rozhodnutí Komise ze dne 22. října 1993, kterým se stanovují kritéria pro zjednodušené postupy pro záměrné uvolňování geneticky modifikovaných rostlin do životního prostředí podle článku 6 odst. 5 Směrnice Rady 90/220/EEC Podle čl. 6 odst. 5 Směrnice 90/220 mohou, v případě že se nashromáždí dostatečné zkušenosti s uváděním určitých GMO do prostředí, kompetentní orgány požádat Komisi o aplikaci zjednodušeného postupu. Rozhodnutí Komise zavádí kritéria, která Komisi umožňují rozhodnout o aplikaci zjednodušených postupů u rostlin: bezpečnost příjemců, inzertu a produktů exprese. Dále určuje způsob vyřizování žádostí o aplikaci zjednodušených postupů v rámci Společenství. |
394L001594/15/EC
|
Směrnice Komise ze dne 15.dubna 1994, kterou se poprvé přizpůsobuje technickému pokroku Směrnice Rady 90/220/EEC o záměrném uvolňování geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí Týká se formulářů pro notifikační údaje při uvádění do prostředí a na trh. Nahrazuje Přílohu II Směrnice 90/220 přílohou: II A pro
GMO jiné než vyšší rostliny
II B pro
geneticky modifikované vyšší rostliny
|
394D021194/211/EEC
|
Rozhodnutí Komise ze dne 15. dubna 1994, kterým se mění Rozhodnutí Rady 91/596/EEC týkající se formátu stručného obsahu notifikace podle článku 9 Směrnice Rady 90/220/EEC Týká se souhrnu údajů z každé notifikace pro uvádění do prostředí. Tento souhrn musí kompetentní úřady členských států po obdržení notifikace zaslat Komisi. Nahrazuje Rozhodnutí Rady 91/596/EEC :
rozdělení formuláře do dvou částí
Část 1 - notifikační údaje pro vyšší rostliny (formulář zjednodušen) Část 2 - notifikační údaje pro GMO jiné než vyšší rostliny |
394D073094/730/EC
|
Rozhodnutí Komise ze dne 4. listopadu 1994, kterým se zavádějí zjednodušené postupy pro záměrné uvolňování geneticky modifikovaných rostlin do životního prostředí podle článku 6 odst. 5 Směrnice Rady 90/220/EEC Zjednodušený postup se zavádí na základě žádostí Francie a Spojeného Království. (po vyhodnocení podle kritérií uvedených v Rozhodnutí Komise 93/584/EEC) :
Zjednodušený postup znamená možnost předložit jeden
notifikační spis pro více uvádění GM rostlin na různých
místech, pokud tyto geneticky modifikované rostliny vznikly ze
stejného druhu příjemce, ale mají různý inzert nebo deleci
nebo různý fenotyp. V předložené notifikaci je nutno
uvést údaje o lokalitách, v případě výzkumu postačí
popsat celý program uvádění rostlin do prostředí. Pro výzkum
pokrytý jednou notifikací je možno provést hodnocení rizika
pouze pro první uvedení
do prostředí, před každým následným uvolněním se změny
rizika a další údaje pouze oznamují. Oznamovatel může
pokračovat v uvádění do prostředí po 15 dnech od
oznámení, pokud kompetentní úřad nerozhodne jinak.
|
397L003597/35/EC
|
Směrnice Komise ze dne 18. června 1997, kterou se podruhé přizpůsobuje technickému pokroku Směrnice Rady 90/220/EEC o záměrném uvolňování geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí Navazuje na Směrnici Komise 94/15/EC a nahrazuje Přílohu III Směrnice 90/220 :
Příloha III - doplňující informace požadované v případě
notifikací při uvádění na trh
|
|
|
|
Rozhodnutí Komise o uvádění jednotlivých GMO na trh |
393D057293/572/EEC |
Rozhodnutí Komise ze dne 19 října 1993, týkající se uvedení na trh produktu obsahujícího geneticky modifikované organismy podle článku 13 Směrnice Rady 90/220/EEC veterinární vakcína - virus vakcínie (kravských neštovic) modifikovaný na účinnost proti vzteklině, podávaná liškám |
394D038594/385/EC |
Rozhodnutí Komise ze dne 8. června 1994 týkající se uvedení na trh produktu skládajícího se z geneticky modifikovaného organismu - semen tabáku odrůdy . ITB 1000 OX, odolné proti herbicidu, podle článku 13 Směrnice Rady 90/220/EEC |
294D050594/505/EC |
Rozhodnutí Komise z 18. července 1994, kterým se mění Rozhodnutí z 18. prosince 1992 týkající se uvádění na trh produktu, obsahujícího geneticky modifikovaný organismus, živou vakcínu Nobi-Porvac Aujeszky (gI, tk) podle článku 13 Směrnice Rady 90/220/EEC |
396D015896/158/EC |
Rozhodnutí Komise ze dne 6. února 1996, týkající se uvádění na trh produktu, skládajícího se z geneticky modifikovaného organismu, osiva hybridní řepky (Brassica napus L. oleifera Metzq. MS1Bn x RF1Bn) tolerantní k herbicidu, podle Směrnice Rady 90/220/EEC |
396D028196/281/EC |
Rozhodnutí Komise ze dne 3. Dubna 1996, týkající se uvádění na trh geneticky modifikovaných sojových bobů (Glycine max L.) se zvýšenou tolerancí k herbicidu glyfosátu podle Směrnice Rady 90/220/EEC |
396D042496/424/EC |
Rozhodnutí Komise ze dne 20. května 1996, týkající se uvádění na trh geneticky modifikované sterilní čekanky (Cichorium intybus L.), s částečnou tolerancí k herbicidnímu glufosinátu amonnému podle Směrnice Rady 90/220/EEC |
397D009897/98/EC |
Rozhodnutí Komise ze dne 23. ledna 1997, týkající se uvádění na trh geneticky modifikované kukuřice (Zea mays L.) s kombinovanou modifikací pro insekticidní vlastnosti, které jí propůjčuje gen pro Bt-endotoxin a zvýšenou tolerancí k herbicidnímu glufosinátu amonnému podle Směrnice Rady 90/220/EEC |
397D039297/392/EC |
Rozhodnutí Komise ze dne 6. června 1997, týkající se uvedení na trh geneticky modifikované řepky olejné (Brassica napus L. oleifera Metzg. MS1, RF1) podle Směrnice Rady 90/220/EEC tolerantní k herbicidu glufosinátu amonnému |
397D039397/393/EC |
Rozhodnutí Komise ze dne 6. června 1997, týkající se uvedení na trh geneticky modifikované řepky olejné (Brassica napus L. oleifera Metzg. MS1, RF2) podle Směrnice Rady 90/220/EEC tolerantní k herbicidu glufosinátu amonnému |
397D054997/549/EC |
Rozhodnutí Komise ze dne 14. června 1997, týkající se uvedení na trh testu T102 (Streptococcus termophylus) podle Směrnice Rady 90/220/EEC test na stanovení reziduí antibiotik v mléce |
398D029198/291/EC |
Rozhodnutí Komise ze dne 22. dubna 1998, týkající se uvedení na trh geneticky modifikované jarní řepky olejné (Brassica napus L. ssp. oleifera) podle Směrnice Rady 90/220/EEC schválení pro dovoz a zpracování |
398D029298/292/EC |
Rozhodnutí Komise ze dne 22. dubna 1998, týkající se uvedení na trh geneticky modifikované kukuřice (Zea mays L. line Bt-11) podle Směrnice Rady 90/220/EEC kukuřice rezistentní vůči zavíječi kukuřičnému, rozhodnutí se vztahuje na dovoz, nikoli pěstování |
398D029398/293/EC |
Rozhodnutí Komise ze dne 22. dubna 1998, týkající se uvedení na trh geneticky modifikované kukuřice (Zea mays L. T25) podle Směrnice Rady 90/220/EEC tolerantní vůči herbicidu glufosinátu amonnému, pro pěstování |
398D029498/294/EC |
Rozhodnutí Komise ze dne 22. dubna 1998, týkající se uvedení na trh geneticky modifikované kukuřice (Zea mays line MON 810) podle Směrnice Rady 90/220/EEC kukuřice rezistentní vůči zavíječi kukuřičnému, pro pěstování |
|
|
|
Návrh dokumentu |
598PC0085 |
Community preparatory actsProposal for a European Parliament and Council Directive amending Directive 90/220/EECNávrh novely Směrnice 220 z prosince roku 1998
|
2. Směrnice 90/219/EEC a související předpisy
č. předpisu
|
|
390L021990/219/EEC |
Směrnice Rady ze dne 23.dubna 1990 o uzavřeném nakládání s geneticky modifikovanými mikroorganismynovelizována Směrnicí 98/81/EC
|
391D044891/448/EEC |
Rozhodnutí Komise ze dne 29.července 1990, týkající se zásad pro klasifikaci, uvedených v článku 4 Směrnice 90/219/EEC nahrazeno Rozhodnutím 96/134/EC |
94/51/EC |
Směrnice Komise 94/51/EC ze 7.listopadu 1994, kterou se přizpůsobuje stavu technického pokroku Směrnice 90/219/EECnahrazeno Směrnicí 98/81/EC
|
396D013496/134/EC |
Rozhodnutí Komise ze dne 16.ledna 1996, kterým se mění rozhodnutí 91/448/EEC, týkající se zásad pro klasifikaci, uvedených v článku 4 Směrnice 90/219/EEC nahrazeno Směrnicí 98/81/EC
|
398L008198/81/EC
|
Směrnice Rady ze dne 26 října 1998, kterou se mění Směrnice 90/219/EEC o uzavřeném nakládání s geneticky modifikovanými mikroorganismy Obsah: definice pojmů, vyjmutí některých GMM z platnosti Směrnice, hodnocení uzavřeného zacházení, klasifikace - třídy rizika, notifikace pro různé třídy, kompetentní orgán, poskytování souhlasu, nové informace, možnost konzultace veřejnosti, havarijní plán, informace o haváriích, výměna informací, důvěrné informace, přijetí Přílohy II, výbor zástupců členských zemí, postup schvalování v EU, přijetí přísl. zákonů I : Část A - techniky
genetické modifikace
I : Část B - techniky,
které nevedou ke GM
II : Část A -
techniky, vedoucí ke
GMM, které jsou
vyjmuty ze Směrnice
Část B: kritéria, stanovující bezpečnost GMM (bude přijato do 5.12.2000) Část C: typy GMM, které splňují kritéria uvedená v části B (bude přijato návazně na B) III : principy
hodnocení uzavřeného zacházení
(hodnocení vedoucí ke
klasifikaci do tříd)
IV : požadavky na
uzavření v závislosti na třídě
V : informace
požadované pro notifikaci jednotlivých tříd
|
|
|
|
|
IMPLEMENTACE LEGISLATIVY |
ES |
Směrnice Rady 98/81/EC novelizující Směrnici 90/219/EEC o uzavřeném nakládání s geneticky modifikovanými mikroorganismy
Odborně revidovaný překlad MŽP |
Návrh paragrafovaného znění zákona o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a produkty a o změně některých souvisejících zákonů
|
|
|
Článek 1
Tato směrnice stanoví obecná opatření pro uzavřené nakládání s geneticky modifikovanými mikroorganismy se zřetelem na ochranu lidského zdraví a životního prostředí. (zůstává z původní Směrnice 90/210/EEC)
|
Zákon se vztahuje na všechny organismy, nikoliv pouze na mikroorganismy a na různé způsoby nakládání. Uzavřené nakládání s geneticky modifikovanými organismy řeší § 7 - Uzavřené nakládání |
Článek 2
Pro účely této směrnice se rozumí : a) “mikroorganismem” jakákoliv mikrobiologická entita, buněčná nebo nebuněčná, schopná rozmnožování nebo přenosu genetického materiálu, včetně virů, viroidů, živočišných a rostlinných buněk v kultuře;
b) “geneticky modifikovaným mikroorganismem” (GMM) jakýkoliv mikroorganismus, ve kterém byl genetický materiál změněn způsobem, ke kterému nedochází přirozeně kopulací nebo přirozenou rekombinací; V rámci této definice: i) ke genetické modifikaci dochází přinejmenším technikami uvedenými v příloze I, část A;
ii) techniky uvedené v příloze I, část B nejsou považovány za techniky vedoucí ke genetickým modifikacím;
c) “uzavřeným nakládáním” jakákoliv činnost, při které jsou mikroorganismy geneticky modifikovány nebo při níž jsou GMM kultivovány, uchovávány, dopravovány, ničeny, zneškodňovány nebo používány jakýmkoliv jiným způsobem, a pro kterou jsou používána specifická opatření pro uzavření, aby byl omezen styk těchto GMM s obyvatelstvem a životním prostředím;
d) “nehodou” jakoukoliv událost, při níž dojde během uzavřeného nakládání s GMM k významnému a neúmyslnému uvolnění GMM a která by mohla způsobit okamžité nebo pozdější ohrožení lidského zdraví nebo životního prostředí;
e) “uživatelem” jakákoliv fyzická nebo právnická osoba, zodpovědná za uzavřené nakládání s GMM;
f) “notifikací* ” předložení požadovaných informací příslušným orgánům členského státu.
|
Řeší § 2 - Základní pojmy Pro účely tohoto zákona se rozumí:
obecnější - definice organismu
d) geneticky modifikovaným organismem organismus, jehož dědičný materiál byl změněn genetickou modifikací, Odkaz na vyhlášku v § 3 odst.1 Technická řešení, pomocí kterých může vzniknout geneticky modifikovaný organismus, a technická řešení, která ke genetické modifikaci nevedou, stanoví prováděcí právní předpis. Text vyhlášky je překladem přílohy směrnice.
i) uzavřeným nakládáním s geneticky modifikovanými organismy nakládání s geneticky modifikovanými organismy v uzavřeném prostoru, zejména jejich vznik genetickou modifikací, jejich kultivace, uchovávání a zneškodňování,
n) havárií jakákoliv událost při nakládání s geneticky modifikovanými organismy nebo produkty, při které došlo k závažnému nežádoucímu úniku geneticky modifikovaných organismů, což může způsobit bezprostřední nebo následné ohrožení zdraví člověka a zvířat, životního prostředí a biologické rozmanitosti,
g) uživatelem právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, která je oprávněna nakládat s geneticky modifikovanými organismy nebo produkty, které nebyly schváleny pro uvedení do oběhu podle § 9, nebo která o toto oprávnění žádá,
notifikace v zákoně není definována, používá se pojem žádost
Navíc je definováno např.: Pro účely tohoto zákona se rozumí: c) genetickou modifikacícílená změna dědičného materiálu organismu způsobem, kterého se nedosáhne přirozenou rekombinací, a to vnesení cizorodého dědičného materiálu do dědičného materiálu organismu, nebo vynětí části dědičného materiálu organismu h) uzavřeným prostorem prostor ohraničený fyzikálními zábranami, případně v kombinaci s chemickými nebo biologickými zábranami, které omezují kontakt geneticky modifikovaných organismů a produktů s člověkem, zvířaty a životním prostředím, l) hodnocením rizika nakládání s geneticky modifikovanými organismy nebo produkty písemný rozbor definující riziko, které představuje posuzované nakládání s geneticky modifikovaným organismem nebo produktem pro zdraví člověka a zvířat, životní prostředí a biologickou rozmanitost, provedený na základě ověřených vědeckých poznatků, zkušeností a principu prevence rizika, m) kategorií rizika nakládání s geneticky modifikovaných organismem nebo produktem klasifikace nakládání s geneticky modifikovaných organismem nebo produktem na podkladě výsledku hodnocení rizika této činnosti, uvedená v příloze č. 1 k tomuto zákonu,
|
Článek 3
Aniž by tím byl dotčen čl. 5 odst.1, tato směrnice se nevztahuje :
|
Postupy genetické modifikace, na něž se zákon nevztahuje, jsou uvedeny ve vyhlášce, odkaz na vyhlášku je v § 3 - odst. 1. Text vyhlášky je překladem přílohy směrnice.
žádné GMO z platnosti zákona vyjmuty nejsou |
Článek 4
Čl. 5 odst. 3, čl. 5 odst. 6 a články 6 až 12 se nevztahují na dopravu GMM po silnici, železnici, vnitrozemských vodních cestách, po moři a vzduchem.
Tato směrnice se nevztahuje na skladování, kultivaci, dopravu, ničení, zneškodňování nebo používání GMM, které byly uvedeny na trh v souladu se směrnicí Rady 90/220/EHS ze dne 23. dubna 1990 o záměrném uvolňování geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí1 nebo podle jiných právních předpisů Společenství, které stanoví specifické postupy hodnocení rizika pro životní prostředí, obdobné tomu, který je stanoven zmíněnou směrnicí, za předpokladu, že uzavřené nakládání je v souladu s podmínkami souhlasu s uvedením na trh, pokud takové podmínky existují.
|
Řeší § 10 Dovoz, vývoz a tranzitní přeprava geneticky modifikovaných organismů a produktů a odkaz na zvláštní právní předpisy
dovozu, vývozu a tranzitní přepravy, nejsou tímto ustanovením dotčeny.
zákon pokrývá obě směrnice
|
Článek 5
1. Členské státy zajistí, aby byla přijata veškerá vhodná opatření pro předcházení těm nepříznivým účinkům na lidské zdraví a životní prostředí, které by mohly vznikat v souvislosti s uzavřeným nakládáním s GMM;
2. Za tímto účelem uživatel vypracuje hodnocení uzavřeného nakládání vzhledem k rizikům pro lidské zdraví a životní prostředí, která toto nakládání může přivodit, k čemuž využije minimálně ty prvky hodnocení a postup, které jsou uvedeny v příloze III, částech A a B;
3. Výsledkem hodnocení uvedeného v odstavci 2 bude konečné roztřídění uzavřeného nakládání do čtyř tříd za použití postupu uvedeného v příloze III, jehož výsledkem bude přiřazení úrovní uzavření v souladu s článkem 6:
Třída 1: činnosti bez rizika nebo se zanedbatelným rizikem, to jest činnosti, při nichž k tomu, aby bylo ochráněno lidské zdraví a životní prostředí, postačí úroveň uzavření 1;
Třída 2: činnosti s nízkým rizikem, to jest činnosti, při nichž k tomu, aby bylo ochráněno lidské zdraví a životní prostředí, postačí úroveň uzavření 2;
Třída 3: činnosti s mírným rizikem, to jest činnosti, při nichž k tomu, aby bylo ochráněno lidské zdraví a životní prostředí postačí úroveň uzavření 3;
Třída 4: činnosti s vysokým rizikem, to jest činnosti, při nichž k tomu, aby bylo ochráněno lidské zdraví, je nutná úroveň uzavření 4.
Ve Směrnici jsou definovány třídy uzavřeného nakládání s geneticky modifikovanými organismy pomocí požadavků úroveň uzavření. Důvodem je to, že Směrnice 98/81/EC se odvolává na Směrnici Rady 90/679/EEC o ochraně pracovníků před riziky spojenými s vystavením biologickým agens při práci, ve které jsou klasifikovány mikroorganismy podle jejich nebezpečnosti pro zdraví člověka. Taková klasifikace v našich zákonech dosud není a Směrnice 90/679/EEC zatím nebyla Ministerstvem zdravotnictví harmonizována.
4. Jestliže existují pochybnosti o tom, která třída je vhodná pro navrhované uzavřené nakládání, musí být použita přísnější ochranná opatření, do té doby, než budou dostupné dostatečné informace, které i pro příslušný orgán dostatečně odůvodní použití méně přísných opatření.
5. Hodnocení, na něž odkazuje odstavec 2, musí brát zvláštní zřetel na zneškodňování odpadu a odpadních tekutin. Kde to je vhodné, budou uplatněna nezbytná bezpečnostní opatření k ochraně lidského zdraví a životního prostředí.
6. Záznam hodnocení podle odstavce 2 bude uložen u uživatele a ve vhodné formě zpřístupněn příslušnému orgánu jako součást notifikace podle článků 7, 9 a 10 nebo na vyžádání.
|
Zákon je za tímto účelem koncipován
Řeší § 4 - Hodnocení rizika a příslušná vyhláška. Text vyhlášky je překladem přílohy směrnice.
Řeší
§ 2 - Základní pojmy, písmeno m) a
§
2 Pro
účely tohoto zákona se rozumí: m)
kategorií rizika
nakládání s geneticky modifikovaným organismem nebo produktem
klasifikace nakládání s geneticky modifikovaným organismem
nebo produktem na podkladě výsledku hodnocení rizika této
činnosti, uvedená v příloze č. 1 k tomuto zákonu, Výsledkem
hodnocení rizika plynoucího z
nakládání s určitým geneticky modifikovaným organismem nebo
produktem je zařazení této činnosti do jedné z následujících
rizikových kategorií: A)
První kategorie představuje činnosti bez rizika nebo
s minimálním rizikem škodlivého působení na zdraví
člověka a zvířat, životní prostředí nebo biologickou
rozmanitost.
B)
Druhá kategorie představuje činnosti s rizikem takového
škodlivého působení na zdraví člověka a zvířat, životní
prostředí nebo biologickou rozmanitost, které může být
snadno odstraněno obecně známými opatřeními. C)
Třetí kategorie představuje činnosti s rizikem takového
škodlivého působení na zdraví člověka a zvířat, životní
prostředí nebo biologickou rozmanitost, které může být
odstraněno jen zvláštními náročnými zásahy. D)
Čtvrtá kategorie představuje činnosti s rizikem takového
škodlivého působení na zdraví člověka a zvířat, životní
prostředí nebo biologickou rozmanitost, které zanechává
trvalé následky a nemůže být zcela odstraněno ani zvláštními
náročnými zásahy. Zákon
rozšiřuje klasifikaci nakládání s geneticky
modifikovanými organismy podle hodnocení rizika na všechny
způsoby nakládání, nikoliv pouze pro nakládání v uzavřeném
prostoru.
Řeší
§ 7 odst. 1, 2. věta ….Pokud
hodnocení rizika provedeného podle § 4 nevedlo k jednoznačnému
zařazení nakládání s geneticky modifikovaným organismem
do určité kategorie rizika, je nutné toto nakládání
posuzovat podle požadavků pro vyšší kategorii rizika.
Řeší
§ 6 - Zápis do Seznamu uživatelů, odst. 1 písm. o) až q)
a příslušná vyhláška (1)
Žádost o zapsání do Seznamu uživatelů, kterou žadatel
předkládá ministerstvu před zahájením nakládání s
geneticky modifikovaným organismem, musí obsahovat:
o)
popis nakládání s geneticky modifikovaným organismem nebo
produktem v souladu s hodnocením rizika, včetně opatření
k ochraně zdraví člověka a zvířat, životního
prostředí a biologické rozmanitosti, p)
údaje o systému provádění kontrol a způsobu zneškodnění
geneticky modifikovaných organismů v souladu se zvláštními
právními předpisy,
q)
popis nakládání s
odpady, včetně nebezpečných, a dále s odpadními vodami a
odpadními plynnými zplodinami v souladu se zvláštními
předpisy;
Řeší
§ 3 odst. 7 písm. b) a
příslušná vyhláška,
písm. i) a § 4 - Hodnocení rizika, odst. 1 písm. a) §
3 (7)
Uživatel je povinen
b)
vést dokumentaci o nakládání s geneticky modifikovanými
organismy a produkty pro každé pracoviště a uchovávat ji po
dobu nejméně 10 let po ukončení tohoto nakládání, způsob a
rozsah vedení dokumentace stanoví prováděcí právní předpis, i)
poskytnout správním
úřadům podle § 14 a § 17 až 19 součinnost při kontrole
prostorů a zařízení určených k nakládání s geneticky
modifikovanými organismy a produkty, umožnit kontrolu písemností
a případné bezúplatné odebrání vzorků pro kontrolní
účely. §
4 (1)
Uživatel je povinen
předložit hodnocení rizika ministerstvu: a)
jako součást žádosti o zápis do seznamů uvedených v § 3
odst. 3,
|
Článek 6
1. S výjimkou toho, kdy odstavec 2 přílohy IV připouští použití jiných metod, uživatel uplatní ty obecné zásady a vhodná uzavření a další ochranná opatření předepsaná v příloze IV, které odpovídají třídě uzavřeného nakládání tak, aby pracoviště a životní prostředí byly vystavovány nejnižší prakticky dosažitelné úrovni expozice GMM, a tak, aby byla zajištěna vysoká úroveň bezpečnosti.
2. Hodnocení uvedené v čl. 5 odst. 2 a uzavření a ostatní ochranná opatření musí být přezkoumávána pravidelně, avšak též neprodleně v případech, jestliže:
a) uzavírací opatření nejsou nadále přiměřená nebo třída, do níž bylo uzavřené nakládání zařazeno, již neodpovídá skutečnosti nebo
b) existuje důvodné podezření, že toto hodnocení již není správné ve světle nových vědeckých nebo technických poznatků.
|
Řeší § 7 odst. 1 a příslušná vyhláška(1) Uživatel může nakládat s geneticky modifikovanými organismy pouze v takovém uzavřeném prostoru, který splňuje požadavky na uzavření a ochranná opatření stanovená pro příslušnou nebo vyšší kategorii rizika. … Požadavky na uzavřený prostor a ochranná opatření pro jednotlivé kategorie rizika stanoví prováděcí právní předpis. Text vyhlášky je překladem přílohy směrnice.
Revizi hodnocení rizika řeší § 6, odst. 8 (8) Pokud ministerstvo získá nové informace o možném nebezpečí pro zdraví člověka a zvířat, životní prostředí nebo biologickou rozmanitost, plynoucím z předmětného nakládání s geneticky modifikovaným organismem nebo produktem, ať již v době prověřování žádosti nebo poté, co byl uživatel zapsán do Seznamu uživatelů, vyzve uživatele, aby nejpozději do 20 dnů ode dne obdržení výzvy a) provedl nové hodnocení rizika dle § 4, b) prověřil opatření uvedená v žádosti dle odstavce 1 písm. o) a v případě potřeby je změnil tak, aby byla zajištěna ochrana zdraví člověka a zvířat, životního prostředí a biologické rozmanitosti,
Revizi zařízení řeší § 7 odst. 10 (10) Uživatel je povinen v průběhu uzavřeného nakládání kontrolovat uzavřený prostor a ochranná opatření pravidelně podle provozního řádu a neprodleně v případech uvedených v § 6 odst. 6, nebo pokud ministerstvo rozhodlo o změně zařazení do kategorie rizika podle odstavce 9.
|
Článek 7
Jestliže podmínkou prvního použití uzavřeného nakládání je splnění určitých předpokladů, je uživatel povinen předložit příslušnému orgánu před začátkem nakládání notifikaci obsahující přinejmenším ty informace, které jsou uvedeny v příloze V, část A.
Jestliže zařízení a s ním související objekty mají být použity k uzavřenému nakládání poprvé, je uživatel povinen předtím, než takovéto nakládání zahájí, předložit příslušným orgánům notifikaci obsahující přinejmenším ty informace, které jsou uvedeny v příloze V, část A.
|
Řeší § 6 - Zápis do Seznamu uživatelů, odst. 1 a příslušná vyhláška a § 7 - Uzavřené nakládání, odst. 1§ 6(1) Žádost o zápis do Seznamu uživatelů, kterou uživatel podává ministerstvu před zahájením nakládání s geneticky modifikovaným organismem nebo produktem, musí obsahovat: …… § 7 - Uzavřené nakládání(1) Uživatel může nakládat s geneticky modifikovanými organismy pouze v takovém uzavřeném prostoru, který splňuje požadavky na uzavření a ochranná opatření stanovená pro příslušnou nebo vyšší kategorii rizika. ….. viz pozn. k článku 8 |
Článek 8
Po předložení notifikace podle článku 7 může následovat uzavřené nakládání třídy 1 bez další notifikace. Uživatelé GMM ve třídě 1 uzavřeného nakládání povedou a uchovají záznam každého hodnocení, na něž odkazuje čl. 5 odst. 6, a tento záznam na požádání zpřístupní příslušnému orgánu.
|
Řeší částečně § 7 odst. 4, 1. věta, (4) V případě uzavřeného nakládání první a druhé kategorie rizika může uživatel zahájit nakládání po uplynutí 90 dnů od podání žádosti, pokud do konce této lhůty ministerstvo nerozhodne jinak. Návrh zákona se zde liší od směrnice a poskytuje správním orgánům lhůtu na posouzení žádosti. Důvodem je princip předběžné opatrnosti, nedostatek zkušeností s nakládáním s geneticky modifikovanými organismy a s uváděním příslušných právních předpisů do praxe.
Archivace dokumentace viz srovnání s článkem 5 odst. 6 směrnice
|
Článek 9
1. Pro první a další uzavřené nakládání třídy 2, které bude prováděno v zařízeních a objektech, jichž se týká notifikace podle článku 7, musí být předložena notifikace, obsahující informace uvedené v příloze V, část B.
2. Jestliže zařízení a objekty byly předmětem předchozí notifikace o provádění uzavřeného nakládání třídy 2 nebo vyšší a všechny požadavky pro příslušný souhlas byly splněny, může se uzavřené nakládání třídy 2 uvést do praxe ihned po této nové notifikaci.
3. Žadatel může však požádat příslušný orgán o rozhodnutí o úředním povolení. Toto rozhodnutí bude být vydáno do 45 dnů od předložení notifikace.
4. Jestliže zařízení a objekty nebyly předmětem předchozí notifikace o provádění uzavřeného nakládání třídy 2 nebo vyšší, uzavřené nakládání třídy 2 může, pokud se příslušný orgán nevyjádří v opačném smyslu, začít po uplynutí 45 dnů od předložení notifikace podle odstavce 1 anebo se souhlasem příslušného orgánu i dříve.
|
Řeší § 6 - Zápis do Seznamu uživatelů, odst. 1 a příslušná vyhláška a § 7 - Uzavřené nakládání, odst. 1viz srovnání k čl. 7 směrnice
zákon neobsahuje - nerozlišuje první a další uzavřené nakládání
Řeší § 7 odst. 4, 1. věta(4) V případě uzavřeného nakládání první a druhé kategorie rizika může uživatel zahájit nakládání po uplynutí 90 dnů od podání žádosti, pokud do konce této lhůty ministerstvo nerozhodne jinak. Zákon poskytuje delší lhůtu k posouzení žádosti viz poznámka k čl. 8 Směrnice |
Článek 10
1. Pro první a další uzavřené nakládání třídy 3 nebo 4, které bude prováděno v zařízeních a objektech, o nichž byla předložena notifikace v souladu s článkem 7, musí být předložena notifikace obsahující informace uvedené v příloze V, část C.
2. Uzavřené nakládání třídy 3 a vyšší nelze provádět bez předchozího souhlasu příslušného orgánu, který sdělí své rozhodnutí písemně:
a) nejpozději do 45 dnů po předložení nové notifikace, v případě zařízení a objektů, které již byly předmětem předchozí notifikace o provádění uzavřeného nakládání třídy 3 nebo vyšší, a u nichž již byly splněny všechny požadavky pro příslušný souhlas pro stejnou nebo vyšší třídu uzavřeného nakládání jako je ta, v níž se má dotyčné nakládání provádět;
b) v ostatních případech nejpozději do 90 dnů po předložení notifikace.
|
Řeší § 6 - Zápis do Seznamu uživatelů, odst. 1 a příslušná vyhláška a § 7 - Uzavřené nakládání, odst. 1viz srovnání k čl. 7 Směrnice
Řeší § 7 - Uzavřené nakládání, odst. 4, 2. věta a odst. 6 (4) ... V případě uzavřeného nakládání třetí a čtvrté kategorie rizika může uživatel zahájit nakládání pouze se souhlasem ministerstva. (6) V případě uzavřeného nakládání třetí a čtvrté kategorie rizika je uživatel povinen současně se žádostí o zápis do Seznamu uživatelů předložit žádost o zápis do Seznamu pro uzavřené nakládání. Uzavřené nakládání třetí a čtvrté kategorie rizika může uživatel zahájit až po nabytí právní moci rozhodnutí o zápisu geneticky modifikovaného organismu do Seznamu spro uzavřené nakládání Lhůty jsou řešeny v § 3, odst. 5(5) Ministerstvo neprodleně po obdržení žádosti o zápis do seznamů uvedených v odstavci 3 zašle vždy po jednom vyhotovení žádosti Ministerstvu zdravotnictví, Ministerstvu zemědělství a České komisi pro nakládání s geneticky modifikovanými organismy a produkty (dále jen “komise”). Tato ministerstva a komise písemně sdělí svá stanoviska ministerstvu do 45 dní po obdržení žádosti. S přihlédnutím k těmto stanoviskům ministerstvo rozhodne do 90 dnů ode dne obdržení žádosti. Pokud je žádost neúplná, vyžádá si ministerstvo její doplnění a řízení přeruší5). Je-li řízení přerušeno, lhůta pro vydání rozhodnutí podle tohoto zákona neběží….. (Není rozlišováno první a další uzavřené nakládání
|
Článek 11
1. Členské státy určí příslušný orgán nebo příslušné orgány pro provádění těch opatření, která přijmou v souvislosti s uplatňováním této směrnice. Tento orgán nebo orgány budou též příslušné k tomu, aby přijímaly notifikace podle článků 7, 9 a 10 a potvrzovaly jejich přijetí.
2. Příslušné orgány ověří shodu notifikace s požadavky této směrnice, přesnost a úplnost poskytnutých informací, správnost hodnocení podle čl. 5 odst. 2 a třídu uzavřeného nakládání a tam, kde je to namístě, i vhodnost uzavření a dalších ochranných opatření, opatření k nakládání s odpady a opatření pro případ nehody.
3. Pokud je to nezbytné, příslušný orgán může: a) požádat uživatele o poskytnutí dalších informací nebo o úpravu podmínek navrhovaného uzavřeného nakládání nebo o úpravu třídy, do níž je toto uzavřené nakládání zařazeno; v tomto případě může příslušný orgán požadovat, aby uzavřené nakládání nebylo zahájeno jestliže je prozatím pouze v návrhu, nebo, jestliže již probíhá, aby bylo pozastaveno nebo ukončeno do té doby, než příslušný orgán vydá souhlas na základě dalších získaných informací nebo upravených podmínek tohoto uzavřeného nakládání; b) omezit dobu, na kterou má být uzavřené nakládání povoleno, nebo je podřídit určitým specifickým podmínkám.
4. Pro účely výpočtu lhůt uvedených v článcích 9 a 10 nesmějí být započítávána žádná období, během nichž příslušný orgán: - čeká na další údaje, které si mohl vyžádat od notifikátora v souladu s odstavcem 3 písm. a, nebo
- provádí průzkum veřejného mínění nebo konzultace podle článku 13.
|
§ 13 Správní úřady na úseku nakládání s geneticky modifikovanými organismy a produkty a § 14 Ministerstvo životního prostředí § 13Správními úřady na úseku nakládání s geneticky modifikovanými organismy a produkty jsou:
§ 14 Ministerstvo životního prostředíMinisterstvo a) je ústředním správním úřadem v oblasti posuzování vlivu geneticky modifikovaných organismů a produktů na životní prostředí a biologickou rozmanitost, .... Žádosti jsou dle § 3 Obecné podmínky pro nakládání, odst. 4 předkládány vždy Ministerstvu životního prostředí
Řeší § 3 odst. 5(5) Ministerstvo neprodleně po obdržení žádosti o zápis do seznamů uvedených v odstavci 3 zašle vždy po jednom vyhotovení žádosti Ministerstvu zdravotnictví, Ministerstvu zemědělství a České komisi pro nakládání s geneticky modifikovanými organismy a produkty (dále jen “komise”). Tato ministerstva a komise písemně sdělí svá stanoviska ministerstvu do 45 dní po obdržení žádosti. S přihlédnutím k těmto stanoviskům ministerstvo rozhodne do 90 dnů ode dne obdržení žádosti. Pokud je žádost neúplná, vyžádá si ministerstvo její doplnění a řízení přeruší. Je-li řízení přerušeno, lhůta pro vydání rozhodnutí podle tohoto zákona neběží. Rozhodnutí zašle ministerstvo též Ministerstvu zdravotnictví, Ministerstvu zemědělství a komisi. Platnost rozhodnutí může ministerstvo časově omezit a v odůvodněných případech na podkladě žádosti uživatele jeho platnost prodloužit. V zákoně není výslovně uvedeno, co se posuzuje
§ 3 odst. 5, 4. věta Pokud je žádost neúplná, vyžádá si ministerstvo její doplnění a řízení přeruší. Nové informace řeší § 7 - Uzavřené nakládání, odst. 9 (9) Pokud ministerstvo získá nové poznatky, které by mohly znamenat riziko vyvolané uzavřeným nakládáním za stanovených podmínek, rozhodnutím stanoví uživateli do 60 dnů ode dne získání těchto poznatků nové podmínky uzavřeného nakládání, popřípadě podmínky k pozastavení nebo ukončení uzavřeného nakládání, včetně zneškodnění geneticky modifikovaných organismů. Ministerstvo po projednání s Ministerstvem zdravotnictví a Ministerstvem zemědělství může na podkladě nového poznatku v oboru nakládání s geneticky modifikovaným organismem rozhodnout o změně kategorie rizika uzavřeného nakládání s geneticky modifikovaným organismem zapsaným v Seznamu pro uzavřené nakládání. V takovém případě je uživatel povinen ve lhůtě stanovené v rozhodnutí ministerstva zajistit, aby prostor a zařízení odpovídaly změněné kategorii rizika a provést s tím související opatření. V případě, že tak do uplynutí stanovené lhůty uživatel neučiní, nesmí v uzavřeném nakládání pokračovat.
Prodloužení lhůty při žádosti o další informace řeší § 3 odst. 5, 4 a 5. věta Pokud je žádost neúplná, vyžádá si ministerstvo její doplnění a řízení přeruší. Je-li řízení přerušeno, lhůta pro vydání rozhodnutí podle tohoto zákona neběží. Účast veřejnosti je zajištěna možností zúčastnit se správního řízení - řešeno v § 12 Informování veřejnosti
|
Článek 12
Pokud uživatel zjistí nové příslušné informace nebo pokud upraví uzavřené nakládání způsobem, který by mohl mít významné důsledky pro rizika spojená s tímto nakládáním, informuje o tom co nejdříve informovat příslušný orgán a upraví notifikaci podle článků 7, 9 a 10.
Jestliže příslušný orgán následně obdrží informace, které by mohly významně ovlivnit rizika spojená s uzavřeným nakládáním, může žádat na uživateli úpravu podmínek či pozastavit nebo ukončit uzavřené nakládání. .
. |
Řeší § 6 - Zápis uživatele, odst. 7(7) Pokud ministerstvo získá nové poznatky o možném nebezpečí pro zdraví člověka a zvířat, životní prostředí nebo biologickou rozmanitost, plynoucím z předmětného nakládání s geneticky modifikovaným organismem, ať již v době prověřování žádosti nebo poté, co byl uživatel zapsán do Seznamu uživatelů, vyzve uživatele, aby nejpozději do 20 dnů ode dne obdržení výzvy a) provedl nové hodnocení rizika podle § 4, b) prověřil opatření uvedená v žádosti podle odstavce 1 písm. o), a v případě potřeby je změnil tak, aby byla zajištěna ochrana zdraví člověka a zvířat, životního prostředí a biologické rozmanitosti.
řeší § 7 Uzavřené nakládání, odst. 9(9) Pokud ministerstvo získá nové poznatky, které by mohly znamenat riziko vyvolané uzavřeným nakládáním za stanovených podmínek, rozhodnutím stanoví uživateli do 60 dnů ode dne získání těchto poznatků nové podmínky uzavřeného nakládání, popřípadě podmínky k pozastavení nebo ukončení uzavřeného nakládání, včetně zneškodnění geneticky modifikovaných organismů. Ministerstvo po projednání s Ministerstvem zdravotnictví a Ministerstvem zemědělství může na podkladě nového poznatku v oboru nakládání s geneticky modifikovaným organismem rozhodnout o změně kategorie rizika uzavřeného nakládání s geneticky modifikovaným organismem zapsaným v Seznamu pro uzavřené nakládání. V takovém případě je uživatel povinen ve lhůtě stanovené v rozhodnutí ministerstva zajistit, aby prostor a zařízení odpovídaly změněné kategorii rizika a provést s tím související opatření. V případě, že tak do uplynutí stanovené lhůty uživatel neučiní, nesmí v uzavřeném nakládání pokračovat.
|
Článek 13
Považuje-li to členský stát za vhodné, může požadovat konzultace veřejnosti ke všem hlediskům navrhovaného uzavřeného nakládání, aniž by byl dotčen článek 19.
|
Řeší § 12 Informování veřejnosti, odst. 3 až 7(3) Právo na informace podle zvláštních právních předpisů není tímto zákonem dotčeno. (4) Občanské sdružení, jehož cílem je podle stanov ochrana životního prostředí nebo ochrana práv nebo zájmů spotřebitelů, může písemně požádat ministerstvo o oznamování zahájení správního řízení13) vedeného podle § 6 až 9. (5) Žádost podaná podle odstavce 4 je platná 1 rok ode dne jejího podání ministerstvu. (6) Ministerstvo občanskému sdružení za podmínek uvedených v odstavci 4 a 5 oznámí zahájení řízení vedeného podle § 6 až 9 současně s oznámením o zahájení řízení jeho účastníkům. (7) Občanské sdružení má postavení účastníka správního řízení vedeného podle § 6 až 9, jen pokud písemně o přiznání postavení účastníka řízení požádá ministerstvo do 8 dnů ode dne doručení oznámení o zahájení řízení podle odstavce 6. |
Článek 14
Příslušné orgány zajistí, že před zahájením uzavřeného nakládání:
a) bude vypracován havarijní plán pro takové uzavřené nakládání, kde selhání uzavíracích opatření může vést k vážnému nebezpečí, ať již bezprostřednímu nebo následnému, pro osoby vně objektů nebo pro životní prostředí, s výjimkou těch případů, kdy takový havarijní plán již byl vypracován podle jiných právních předpisů Společenství;
b) informace o těchto havarijních plánech, včetně příslušných bezpečnostních opatření, která mají být použita, se podají vhodným způsobem, aniž by o to musely žádat, institucím a orgánům, které by mohly být nehodou postiženy; tyto informace musí být ve vhodných intervalech aktualizovány; musí být též veřejně přístupné.
Dotčené členské státy současně poskytnou tytéž informace, které šíří mezi svými občany, také ostatním dotčeným členským státům jako podklad pro nezbytné konzultace v rámci dvojstranných vztahů.
|
Řeší § 5 - Havarijní plán (2) Uživatel je povinen předložit havarijní plán ministerstvu:
Na rozdíl od směrnice je havarijní plán požadován vždy. (3) V havarijním plánu musí být uvedeny veškeré údaje, týkající se možného ohrožení zdraví člověka a zvířat a poškození životního prostředí a biologické rozmanitosti v důsledku havárie. Havarijní plán musí obsahovat zejména:
Náležitosti havarijního plánu stanoví prováděcí právní předpis.
(3) Havarijní plán je uživatel povinen předložit před zahájením nakládání s geneticky modifikovaným organismem nebo produktem a do 15 dnů od jeho každého dalšího předložení podle odstavce 2 písm. b) a c) též Ministerstvu zdravotnictví, Ministerstvu zemědělství a příslušným obcím podle místa nakládání, popřípadě osobám, které mohou být havárií dotčeny.
Týká se členských států ES, v zákonu není řešeno Podle § 14 - Ministerstvo životního prostředí, odst. 1, písm. h) vykonává funkci správního úřadu pro mezinárodní výměnu informací v oblasti geneticky modifikovaných organismů,
|
Článek 15
1. Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby zajistily, že v případě nehody bude uživatel vyzván, aby neprodleně informoval příslušný orgán blíže určený v článku 11 a poskytl mu údaje: - o okolnostech nehody, - o identitě a množství GMM, o něž se jedná, - jakoukoliv další informaci nezbytnou pro posouzení dopadu nehody na zdraví obyvatelstva a životní prostředí, - o přijatých opatřeních.
2. Jsou –li poskytnuty informace podle odstavce 1, členské státy : - zajistí, aby byla přijata nezbytná opatření a by byl bezprostředně varován kterýkoliv další členský stát, který by mohl být nehodou zasažen; - shromáždí, kde je to možné, informace nezbytné k úplné analýze nehody a podají, kde je to vhodné, doporučení k předcházení podobné nehodě v budoucnosti a k omezení jejích dopadů.
|
Řeší § 3 odst. 7, písm. h) (7) Uživatel je povinen h) oznámit ministerstvu, Ministerstvu zdravotnictví a Ministerstvu zemědělství neprodlené, nejdéle však do 24 hodin od zjištění, každou vzniklou havárii, a to telefonicky, písemně, popřípadě též elektronickou poštou, s uvedením geneticky modifikovaného organismu nebo produktu, kterého se havárie týká, a jeho množství, místa, kde k havárii došlo, možných následků havárie, zejména rizik pro zdraví člověka a zvířat, životní prostředí a biologickou rozmanitost, a způsobu jejich odstranění.
Je v působnosti MŽP podle § 14 odst. 1 písmeno h) |
Článek 16
1. Členské státy jsou vyzývány : a) aby konzultovaly navrhované provádění havarijních plánů s těmi dalšími členskými státy, které by pravděpodobně byly v případě havárie postiženy;
b) aby informovaly Komisi co nejdříve o jakékoliv nehodě v rozsahu působnosti této směrnice a poskytly podrobnosti o okolnostech nehody, identitě a množství GMM, kterých se nehoda, o provedených následných opatřeních a jejich účinnosti a o analýze nehody, včetně doporučení, jak se vyhýbat vzniku podobných nehod v budoucnu a omezovat jejich dopady.
2. Komise po konzultaci s členskými státy stanoví postup výměny informací podle odstavce 1. Také zřídí a povede registr nehod v oblasti působnosti této směrnice, obsahující též analýzy příčin nehod, získané zkušenosti a opatření přijatá k zabránění podobným nehodám v budoucnosti. Tento registr zpřístupní členským státům.”
|
Není řešeno v zákoně, týká se MŽP podle § 14 - Ministerstvo životního prostředí, odst. 1, písm. h) Ministerstvo h) vykonává funkci správního úřadu pro mezinárodní výměnu informací v oblasti geneticky modifikovaných organismů |
Článek 17
Členské státy zajistí, aby příslušné orgány organizovaly inspekce a jiná kontrolní opatření zajišťující, že uživatelé budou konat v souladu s touto směrnicí dodržovat. (zůstává z původní Směrnice 90/219/EEC)
|
Řeší § 13 - Správní úřady na úseku nakládání s geneticky modifikovanými organismy , § 17 Česká inspekce životního prostředí, § 18 Celní orgány a § 19 Ostatní správní úřady § 18 (1) Česká inspekce životního prostředí(dále jen “inspekce”)
c) provádí kontroly samostatně nebo ve spolupráci se správními úřady uvedenými v § 14 a § 18 a 19.
|
Článek 18
1. Členské státy zašlou Komisi koncem každého roku souhrnnou zprávu o uzavřených nakládáních třídy 3 a 4, o nichž během roku podaly notifikace podle článku 10, včetně popisu, účelu a rizik těchto uzavřených nakládání.
2. Každé tři roky zašlou členské státy Komisi souhrnnou zprávu o svých zkušenostech s touto směrnicí, poprvé 5. června 2003.
3. Každé tři roky zveřejní Komise souhrn založený na zprávách podle odstavce 2, poprvé 5. června 2004.
4. Komise může zveřejnit všeobecné statistické informace o provádění této směrnice a souvisejících záležitostech, pokud nebudou obsahovat žádné údaje, které by mohly pravděpodobně poškodit postavení uživatele v hospodářské soutěži.
|
zákon neřeší týká se pouze členských zemí ES |
Článek 19
1. Tam, kde zveřejnění informací může mít nepříznivý vliv na jeden nebo více bodů uvedených v čl. 3 odst. 2 směrnice Rady 90/313/EHS ze dne 7. června 1990 o svobodě přístupu k informacím o životním prostředí2, notifikátor může v notifikacích předkládaných podle této směrnice označit informace, které mají být považovány za důvěrné. V takových případech musí podat ověřitelné zdůvodnění.
2. Příslušný orgán po konzultaci s notifikátorem rozhodne, které informace budou považovány za důvěrné a bude informovat notifikátora o svém rozhodnutí.
3. V žádném případě nesmí být považovány za důvěrné následující informace, pokud jsou předloženy podle článků 7, 9 a 10:
4. Komise a příslušné orgány nevyzradí třetím stranám žádnou informaci, o které bylo podle odstavce 2 rozhodnuto, že je důvěrná, a která byla oznámena nebo jinak poskytnuta podle této směrnice, a budou chránit práva duševního vlastnictví. týkající se obdržených údajů. 5. Jestliže notifikátor z jakýchkoli důvodů stáhne svou notifikace zpět, příslušný orgán musí respektovat důvěrnost poskytnutých informací.
|
Řeší § 11 - Obchodní tajemství, odst. 1(1) Uživatel může ve svých žádostech označit informace, jejichž zveřejnění by jej mohlo poškodit, za předmět obchodního tajemství podle zvláštních právních předpisů. V zákoně není dána povinnost zdůvodnění(viz odkaz v textu zákona - obchodní zákoník
Zákon neřeší
Řeší § 11 odst. 2(2) Jako předmět obchodního tajemství nesmí být označeno
Řeší § 11 odst. 3(3) Povinnost zachovávat mlčenlivost o skutečnostech označených uživatelem za předmět obchodního tajemství se vztahuje na všechny osoby, které posuzují žádosti nebo provádějí zkoušky geneticky modifikovaných organismů podle § 6 odst. 9. Povinnost zachovávat mlčenlivost zůstává i při zamítnutí nebo zpětvzetí žádosti, a to po dobu 5 let od podání žádosti.
|
Článek 20
O změnách a doplňcích, nezbytných pro přizpůsobení přílohy II, část A a příloh III až V technickému rozvoji a o přizpůsobení přílohy II, část C, bude rozhodnuto v souladu s postupem podle článku 21.”
|
nevztahuje se k zákonu |
Článek 20a
Do 5. prosince 2000 bude Radou přijata II, část B,
uvádějící kritéria pro zahrnutí typů GMM do přílohy II,
část C. Rada bude o návrhu Komise rozhodovat prostou většinou
hlasů. Změny a doplňky přílohy II, část B budou přijaty
Radou, rozhodující o návrhu Komise prostou většinou hlasů.”
|
nesouvisí se zákonem |
Článek 21
1. Komisi bude nápomocen poradní výbor složený ze zástupců členských států a jednoho zástupce Komise, který výboru předsedá.
2. Zástupce Komise předloží výboru návrh opatření, která mají být přijata. Výbor sdělí svůj názor v časovém termínu, který může předseda stanovit podle naléhavosti dané záležitosti. V případě rozhodnutí, o jejichž přijetí se žádá Rada na návrh Komise, výbor vyjádří názor většiny, jak ji stanoví čl. 148 odst. 2 Smlouvy. Hlasy zástupců členských států ve výboru budou váženy způsobem, stanoveným v citovaném článku. Předseda nehlasuje.
3.a) Komise přijme předkládaná opatření, pokud jsou v souladu se stanoviskem výboru. b) Jestliže předkládaná opatření s názorem výboru v souladu nejsou nebo pokud výbor žádný názor nevyjádřil, Komise neprodleně sdělí Radě návrh na opatření, která mají být přijata. Rada o nich rozhodne předepsanou většinou hlasů.
Pokud po uplynutí tří měsíců od data předání těchto návrhů Radě je Rada neprojedná, Komise přijme navrhovaná opatření s výjimkou případů, kdy Rada rozhodla proti uvedeným opatřením prostou většinou. (zůstává z původní Směrnice 219)
|
Týká se pouze členských států ES |
Závěrečná ustanovení
|
Nevztahuje se k zákonu |
|
č. 3 důvodové
zprávy
|
IMPLEMENTACE |
LEGISLATIVY ES |
Směrnice Rady 90/220/EEC o záměrném uvádění geneticky modifikovaných organismů do prostředí
Odborně revidovaný a formálně upravený překlad uvedené směrnice, dále byl k dispozici návrh novely této Směrnice jako oficiální dokument EU 598PC0085 Proposal for European Parliament and Council Directive amending Directive 90/220/EEC on the deliberate release into the environment of genetically modified organisms z prosince roku 1998 a neoficiální verze návrhu novely této Směrnice z května a července roku 1999 |
Návrh paragrafovaného zněnízákona o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a produkty a o změně některých souvisejících zákonů
|
ČÁST A - Obecná ustanoveníČlánek 1 1. Účelem této směrnice je sblížení právních a správních předpisů členských států a ochrana lidského zdraví a životního prostředí:
2. Tato směrnice se nevztahuje na přepravu geneticky modifikovaných organismů po železnici, po silnici, po vnitrozemských vodních cestách, po moři nebo letecky.
|
ČÁST PRVNÍ
§ 1 Předmět úpravy, odst. 1
(1) Zákon stanoví povinnosti osob a působnost správních úřadů při nakládání s geneticky modifikovanými organismy a produkty. Návrh zákona pokrývá veškeré nakládání s GMO, tedy i nakládání s nimi v uzavřeném prostoru, které spadá pod Směrnici 81/98/EC. Ochrana zdraví a životního prostředí je předmětem dalších ustanovení, zejména § 3 - Obecné podmínky pro nakládání, odst. 1.
Přepravu řeší § 10 Dovoz, vývoz a tranzitní přeprava geneticky modifikovaných organismů a produktů
|
Článek 2 Pro účely této směrnice se rozumí: 1) “organismem” biologická entita schopná samovolného rozmnožování nebo přenosu genetického materiálu;
2) “geneticky modifikovaným organismem” organismus, jehož dědičný materiál byl pozměněn způsobem, kterého se přirozenou cestou nedosáhne pářením ani přirozenou rekombinací. V rámci této definice: i) genetická modifikace se uskuteční přinejmenším při použití technik uvedených v příloze I A části 1; ii) předpokládá se, že techniky uvedené v příloze I A části 2 nevedou ke genetické modifikaci;
3) “záměrným uvolněním” úmyslné zavedení geneticky modifikovaného organismu nebo kombinace geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí, aniž se použijí k jejich uzavření taková opatření, jako jsou fyzikální zábrany nebo kombinace fyzikálních zábran spolu s chemickými a/nebo biologickými zábranami užívanými k omezení jejich styku s obyvatelstvem a životním prostředím; 4) “produktem” přípravek, který se skládá z geneticky modifikovaného organismu či z kombinace geneticky modifikovaných organismů nebo je obsahuje a který je uváděn na trh; 5) “uvedením na trh” dodávka nebo poskytnutí třetím osobám;
6) “notifikací” předložení dokumentů obsahujících požadované informace příslušnému orgánu členského státu. Osobou, která notifikaci předkládá, je “notifikátor”; 7) “použitím” záměrné uvolňování produktu, který byl uveden na trh. Osobou, která produkt používá, je “uživatel”; tato definice v návrhu novely směrnice již není
8) “hodnocením rizika pro životní prostředí” zhodnocení rizika pro lidské zdraví a životní prostředí (které zahrnuje rostliny a živočichy) spojeného s uvolněním geneticky modifikovaných organismů nebo produktů obsahujících geneticky modifikované organismy.
ve Směrnici není definováno
odpovídá pojmu “notifikátor”
ve Směrnici není definováno, uzavřené nakládání spadá pod Směrnici 90/219/EEC, resp. její novelu Směrnici 98/81/EC
ve Směrnici není definováno, havárie řeší zejména Směrnice 90/219/EEC
|
§ 2 - Základní pojmyPro účely tohoto zákona se rozumí: a) organismem biologický jedinec, kromě člověka, schopný rozmnožování nebo přenosu dědičného materiálu, na rozdíl od směrnice: navíc “kromě člověka”, Směrnice se však podle článku 1 odst. 1 na člověka také nevztahuje. Návrh novely směrnice v definici organismu člověka vyjímá stejným způsobem jako návrh zákona.
d) geneticky modifikovaným organismem organismus, jehož dědičný materiál byl změněn genetickou modifikací, Odkaz na vyhlášku, která stanoví příklady technická řešení, pomocí kterých může vzniknout GMO, a technická řešení, která ke vzniku GMO nevedou je uveden v § 3 odst. 1 Text vyhlášky je překladem příslušné přílohy směrnice.
Navíc je definována genetická modifikace: c) genetickou modifikací cílená změna dědičného materiálu organismu způsobem, kterého se nedosáhne přirozenou rekombinací, a to vnesení cizorodého dědičného materiálu do dědičného materiálu organismu, nebo vynětí části dědičného materiálu organismu,
j) uváděním geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí jejich záměrné vyjmutí z uzavřeného prostoru a vnesení do životního prostředí za jiným účelem než je uvedení do oběhu,
e) produktem výrobek obsahující jeden nebo více geneticky modifikovaných organismů, určený k uvedení do oběhu,
k) uváděním geneticky modifikovaných organismů a produktů do oběhu jejich úplatné nebo bezúplatné předání nebo nabídnutí k předání jiné osobě za účelem distribuce nebo používání; to neplatí pro postup uvedený v § 9 odst. 2,
notifikace v návrhu zákona není definována, místo notifikace je vždy žádost - ve směrnicích ES je notifikace někdy ve významu “oznámení”, jindy “žádost”
“použití” po uvedení produktu do oběhu není v zákoně definováno
l) hodnocením rizika nakládání s geneticky modifikovanými organismy nebo produkty písemný rozbor definující riziko, které představuje posuzované nakládání s geneticky modifikovaným organismem nebo produktem pro zdraví člověka a zvířat, životní prostředí a biologickou rozmanitost, provedený na základě ověřených vědeckých poznatků, zkušeností a principu prevence rizika,
V návrhu zákona je navíc definováno: b) dědičným materiálem deoxyribonukleová nebo ribonukleová kyselina, f) nakládáním s geneticky modifikovanými organismy a produkty činnost, jejímž předmětem jsou geneticky modifikované organismy nebo produkty, od jejich vzniku genetickou modifikací až do okamžiku, kdy ztratí schopnost rozmnožování nebo přenosu dědičného materiálu g) uživatelem právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, která je oprávněna nakládat s geneticky modifikovanými organismy nebo produkty, které nebyly schváleny pro uvedení do oběhu podle § 9 zákona, nebo která o toto oprávnění žádá, h) uzavřeným prostorem prostor ohraničený fyzikálními zábranami, případně v kombinaci s chemickými nebo biologickými zábranami, které omezují kontakt geneticky modifikovaných organismů a produktů s člověkem, zvířaty a životním prostředím, i) uzavřeným nakládáním s geneticky modifikovanými organismy nakládání s geneticky modifikovanými organismy v uzavřeném prostoru, zejména jejich vznik genetickou modifikací, jejich kultivace, uchovávání a zneškodnění, n) havárií jakákoliv událost při nakládání s geneticky modifikovanými organismy nebo produkty, při které došlo k závažnému nežádoucímu úniku geneticky modifikovaných organismů, což může způsobit bezprostřední nebo následné ohrožení zdraví člověka a zvířat, životního prostředí a biologické rozmanitosti,
|
Článek 3 Tato směrnice se nevztahuje na organismy, které se získávají technikami genetické modifikace uvedenými v příloze I B.
|
Řešeno ve vyhlášce, která stanovuje technická řešení, pomocí kterých může vzniknout geneticky modifikovaný organismus, a technická řešení, která ke vzniku geneticky modifikovaného organismu nevedou. Odkaz na vyhlášku je uveden v § 3 -odst. 1. Text vyhlášky je překladem příslušných příloh směrnice. |
ČÁST BZáměrné uvolnění geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí pro výzkumné a vývojové účely nebo pro jiné účely kromě uvedení na trh Článek 5 Členské státy přijmou nezbytná ustanovení, která zajistí, že: 1) každá osoba, dříve než přikročí k záměrnému uvolnění geneticky modifikovaných organismů nebo kombinace geneticky modifikovaných organismů pro výzkumné a vývojové účely nebo pro jiné účely než pro uvedení na trh, předloží o tom notifikaci příslušnému orgánu podle čl. 4 odst. 2 členského státu, na jehož území má k uvolnění dojít;
2) notifikace musí obsahovat: a) technickou dokumentaci poskytující informace uvedené v příloze II, nezbytné k hodnocení předvídatelných rizik, kterými může geneticky modifikovaný organismus nebo kombinace geneticky modifikovaných organismů okamžitě nebo se zpožděním ohrožovat lidské zdraví nebo životní prostředí, včetně údajů o použitých metodách a jejich bibliografických odkazů; technická dokumentace musí zejména obsahovat: i) obecné informace včetně údajů o personálu a jeho vyškolení, ii) údaje o geneticky modifikovaném organismu (organismech), iii) údaje o podmínkách uvolnění a o životním prostředí, ve kterém k uvolnění dojde, iv) údaje o interakcích mezi geneticky modifikovaným organismem (organismy) a životním prostředím, v) informace o plánech sledování, kontroly nad uvolněním, nakládání s odpadem a havarijních opatření;
b) zprávu obsahující hodnocení účinků a rizik pro lidské zdraví a životní prostředí, které mohou být s geneticky modifikovaným organismem (organismy) při předpokládaném použití spojeny;
3) příslušný orgán může povolit, aby uvolnění kombinace geneticky modifikovaných organismů v téže lokalitě nebo uvolnění téhož geneticky modifikovaného organismu v různých lokalitách ke stejnému účelu a po omezenou dobu bylo notifikováno jedinou notifikací;
4) notifikátor uvede v notifikaci informace o údajích nebo výsledcích získaných při uvolnění stejných geneticky modifikovaných organismů nebo stejné kombinace geneticky modifikovaných organismů, které dříve nebo v současné době notifikoval a/nebo uskutečnil uvnitř nebo vně Společenství. Notifikátor se též může odvolat na údaje nebo výsledky uvedené v notifikacích, které již dříve předložili jiní notifikátoři, pokud tito notifikátoři k tomu dali písemný souhlas; 5) v případě následného uvolnění téhož geneticky modifikovaného organismu nebo kombinace geneticky modifikovaných organismů, jejichž uvolnění bylo již dříve notifikováno v rámci téhož výzkumného programu, předloží notifikátor novou notifikaci. V takovém případě se může notifikátor odvolat na předchozí notifikaci nebo na výsledky předchozích uvolnění;
6) nastane-li v záměrném uvolnění geneticky modifikovaných organismů nebo kombinace geneticky modifikovaných organismů změna, která by mohla ovlivnit rizika pro lidské zdraví nebo životní prostředí, nebo získají-li se o těchto rizikách nové informace, buď během doby, kdy příslušný orgán notifikaci zkoumá, nebo poté, co již vydal písemný souhlas, notifikátor neprodleně: a) přezkoumá opatření uvedená v notifikaci, b) uvědomí příslušný orgán předem o každé změně nebo jakmile získal novou informaci, c) přijme nezbytná opatření k ochraně lidského zdraví a životního prostředí.
|
Odpovídá § 8 - Uvádění geneticky modifikovaných organismů do životního prostředízákon pojem “záměrné uvolnění” nezná, nahrazuje ho výrazem “uvádění do životního prostředí
Řeší § 8, odst. 2 a 3 spolu s § 6 - Zápis do Seznamu uživatelů, odst. 1 § 6 (1) Žádost o zápis do Seznamu uživatelů, kterou uživatel podává ministerstvu před zahájením nakládání s geneticky modifikovaným organismem nebo produktem, musí obsahovat .... “notifikace” je v zákoně nahrazeno “žádostí” § 8 (2) Do životního prostředí mohou být uváděny pouze ty geneticky modifikované organismy, které jsou zapsány v Seznamu geneticky modifikovaných organismů schválených pro uvádění do životního prostředí, a to za předpokladu dodržení všech podmínek uvedených v rozhodnutí o zápisu do tohoto Seznamu. (3) Žádost o zápis geneticky modifikovaného organismu do Seznamu geneticky modifikovaných organismů schválených pro uvádění do životního prostředí musí obsahovat údaje uvedené v § 6 odst. 1 a dále .....
řeší § 6 odst. 1 a § 8 odst. 3 a příslušná vyhláška§ 6 (1) Žádost o zápis do Seznamu uživatelů, kterou uživatel podává ministerstvu před zahájením nakládání s geneticky modifikovaným organismem nebo produktem, musí obsahovat:
§ 8 (3) Žádost o zápis geneticky modifikovaného organismu do Seznamu geneticky modifikovaných organismů schválených pro uvádění do životního prostředí musí obsahovat údaje uvedené v § 6 odst. 1 a dále
b) popis části vnesené cizorodé deoxyribonukleové nebo ribonukleové kyseliny, umožňující jednoznačnou identifikaci geneticky modifikovaného organismu, c) identifikaci uživatele, případně uživatelů, kteří budou uvádění do prostředí provádět nebo se na něm budou podílet, včetně dokladů nebo ověřené kopie žádosti o zapsání těchto osob do Seznamu uživatelů, d) množství geneticky modifikovaných organismů, které mají být použity a rozloha pozemku, na kterých budou geneticky modifikované organismy uváděny do životního prostředí, e) údaje o místě, na kterém se bude geneticky modifikovaný organismus uvádět do životního prostředí, a jeho lokalizaci, f) opatření, která mají zabránit šíření geneticky modifikovaných organismů v průběhu uvádění do životního prostředí a jejich výskytu a šíření v daném místě po skončení uvádění do životního prostředí, g) údaje o možných interakcích mezi geneticky modifikovaným organismem a životním prostředím; Bližší požadavky na vybrané údaje uváděné v žádosti stanoví prováděcí právní předpis..
Řeší § 6 - Zápis do Seznamu uživatelů, odst. 3 a § 8 - Uvádění do životního prostředí, odst. 4§ 6 (3) Pro určitý způsob nakládání ve stejné kategorii rizika s několika geneticky modifikovanými organismy na jednom pracovišti může uživatel podat jednu společnou žádost. § 8(4) Pokud se jedná o uvádění několika geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí, které spadá do první kategorie rizika, ve stejném období a ke stejnému účelu výhradně pro potřeby výuky nebo vědeckého výzkumu a vývoje, může uživatel podat jednu společnou žádost
Řeší § 6 - Zápis uživatele, odst. 1 písm. l) (1) Žádost ... musí obsahovat: l) informace o tom, zda daný geneticky modifikovaný organismus nebo produkt již byl schválen v jiném státě a pro jaké účely,
Bude řešeno ve vyhlášce, která stanoví podrobnosti k jednotlivým údajům žádostí
Změny řeší § 3 odst. 7 písm. j)(7) Uživatel je povinen
ministerstvo po projednání s Ministerstvem zdravotnictví a Ministerstvem zemědělství do 60 dnů od podání tohoto oznámení rozhodne, zda je nutné podat novou žádost o zápis do seznamů uvedených v odstavci 3 či nikoliv; nová žádost musí být předložena uživatelem do 30 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Nové informace řeší § 6 - Zápis do Seznamu uživatelů, odst. 8, (8) Pokud ministerstvo získá nové poznatky o možném nebezpečí pro zdraví člověka a zvířat, životní prostředí nebo biologickou rozmanitost, plynoucím z předmětného nakládání s geneticky modifikovaným organismem, ať již v době prověřování žádosti nebo poté, co byl uživatel zapsán do Seznamu uživatelů, vyzve uživatele, aby nejpozději do 20 dnů ode dne obdržení výzvy a) provedl nové hodnocení rizika podle § 4, b) prověřil opatření uvedená v žádosti podle odstavce 1 písm. o), a v případě potřeby je změnil tak, aby byla zajištěna ochrana zdraví člověka a zvířat, životního prostředí a biologické rozmanitosti, c) informovat ministerstvo.
|
Článek 6 1. Jakmile příslušný orgán obdrží notifikaci a potvrdí její příjem:
4. Notifikátor může přikročit k uvolnění pouze tehdy, až obdrží od příslušného orgánu písemný souhlas, přičemž musí být dodrženy všechny podmínky, které byly v souhlasu stanoveny.
5. Má-li příslušný orgán za to, že s uvolňováním určitých geneticky modifikovaných organismů již bylo získáno dostatek zkušeností, může podat Komisi žádost o použití zjednodušených postupů pro tyto druhy geneticky modifikovaných organismů. Komise stanoví postupem podle článku 21 vhodná kritéria a podle nich o každé žádosti rozhodne. Kritéria musí být založena na bezpečnosti pro lidské zdraví a životní prostředí a na dostupných důkazech této bezpečnosti.
6. Získá-li příslušný orgán dodatečně informaci, která by mohla mít závažné důsledky pro rizika, která jsou s uvolněním spojena, může notifikátora požádat, aby změnil podmínky záměrného uvolnění nebo aby záměrné uvolňování pozastavil nebo ukončil.
|
Řeší částečně § 3 odst. 5(5) Ministerstvo neprodleně po obdržení žádosti o zápis do seznamů uvedených v odstavci 3 zašle vždy po jednom vyhotovení žádosti Ministerstvu zdravotnictví, Ministerstvu zemědělství a České komisi pro nakládání s geneticky modifikovanými organismy a produkty (dále jen “komise”). Tato ministerstva a komise písemně sdělí svá stanoviska ministerstvu do 45 dní po obdržení žádosti. S přihlédnutím k těmto stanoviskům ministerstvo rozhodne do 90 dnů ode dne obdržení žádosti. Pokud je žádost neúplná, vyžádá si ministerstvo její doplnění a řízení přeruší. Je-li řízení přerušeno, lhůta pro vydání rozhodnutí podle tohoto zákona neběží. Rozhodnutí zašle ministerstvo též Ministerstvu zdravotnictví, Ministerstvu zemědělství a komisi. Platnost rozhodnutí může ministerstvo časově omezit a v odůvodněných případech na podkladě žádosti uživatele jeho platnost prodloužit. (6) V rozhodnutí ministerstvo stanoví podmínky nakládání vyplývající též ze stanovisek ministerstev a komise podle odstavce 5. Konkrétní forma odpovědi není v zákoně uvedena.
Prodloužení lhůty viz § 3 odst. 5., 4. věta
Průzkum názorů veřejnosti zákon neřeší, účast veřejnosti na rozhodování je zajištěna možností občanských sdružení zúčastnit se správních řízení podle tohoto zákona, danou ustanoveními § 12 Informování veřejnosti, odst. 4 až 7. Přístup k informacím řeší zvláštní právní předpisy.
Řešeno v § 8 odst. 2
Zákon toto ustanovení neobsahuje, důvodem jsou zatím malé zkušenosti s geneticky modifikovanými organismy a příslušnou legislativou.
Řeší § 8 odst. 6(6) Pokud ministerstvo získá nový poznatek, který by mohl znamenat riziko vyvolané uváděním geneticky modifikovaného organismu do životního prostředí za stanovených podmínek, rozhodnutím stanoví uživateli do 60 dnů ode dne získání tohoto poznatku nové podmínky uvádění do životního prostředí, popřípadě stanoví podmínky stanoví podmínky k pozastavení nebo ukončení nakládání.
|
Článek 7 Pokládá-li to členský stát za vhodné, může stanovit, aby byl kterýkoli aspekt navrhovaného záměrného uvolnění konzultován s nevládními organizacemi nebo s veřejností. . |
Řeší § 12 Informování veřejnosti, odst. 4 až 7(4) Občanské sdružení, jehož cílem je podle stanov ochrana životního prostředí nebo ochrana práv nebo zájmů spotřebitelů, může písemně požádat ministerstvo o oznamování zahájení správního řízení13) vedeného podle § 6 až 9. (5) Žádost podaná podle odstavce 4 je platná 1 rok ode dne jejího podání ministerstvu. (6) Ministerstvo občanskému sdružení za podmínek uvedených v odstavci 4 a 5 oznámí zahájení řízení vedeného podle § 6 až 9 současně s oznámením o zahájení řízení jeho účastníkům. (7) Občanské sdružení má postavení účastníka správního řízení vedeného podle § 6 až 9, jen pokud písemně o přiznání postavení účastníka řízení požádá ministerstvo do 8 dnů ode dne doručení oznámení o zahájení řízení podle odstavce 6. |
Článek 8 Po provedeném uvolnění notifikátor předloží příslušnému orgánu výsledky uvolnění se zřetelem k veškerým rizikům pro lidské zdraví a životní prostředí, zejména s poukazem na všechny druhy produktů, jejichž uvolnění notifikátor zamýšlí později notifikovat.
|
Řeší § 3 odst. 7, písm. d)(7) Uživatel je povinen d) zaslat ministerstvu do 60 dnů od ukončení nakládání s geneticky modifikovaným organismem nebo produktem zprávu o výsledku této činnosti, zejména s ohledem na rizika ohrožení zdraví člověka a zvířat, životního prostředí nebo biologické rozmanitosti. |
Článek 9 1. Komise zřídí systém výměny informací obsažených v notifikacích. Příslušné orgány pošlou Komisi stručný obsah každé notifikace, která jim byla předložena, do 30 dnů od jejího obdržení. Formát tohoto stručného obsahu stanoví Komise postupem podle článku 21. 2. Komise neprodleně předá tyto stručné obsahy ostatním členským státům, které mohou do 30 dnů prostřednictvím Komise nebo přímo požádat o další informace nebo podat připomínky. 3. Příslušné orgány uvědomí ostatní členské státy a Komisi o konečných rozhodnutích přijatých podle čl. 6 odst. 2.
|
zákon neobsahuje, týká se pouze členských zemí ES
zákon neobsahuje, týká se pouze členských zemí
zákon neobsahuje, týká se pouze členských zemí |
ČÁST CUvádění produktů obsahujících geneticky modifikované organismy na trhČlánek 10 1. Souhlas s uvedením produktů, které obsahují geneticky modifikované organismy nebo se z nich skládají, na trh může být udělen za předpokladu, že:
|
Odpovídá § 9 - Uvádění geneticky modifikovaných organismů a produktů do oběhu
Řeší obdobně § 9 odst. 1 a odst. 3 písm. e) f) a i) (1) Do oběhu mohou být uváděny pouze geneticky modifikované organismy a produkty zapsané v Seznamu geneticky modifikovaných organismů a produktů schválených pro uvádění do oběhu v České republice. Rozhodování o jejich uvádění do oběhu podle zvláštních právních předpisů není tímto ustanovením dotčeno. (3) Žádost .... musí obsahovat údaje uvedené v § 6 odst. 1 a dále e) údaj o tom, zda je předmětný geneticky modifikovaný organismus zapsán do Seznamu pro uvádění do životního prostředí, f) informace o tom, zda byl daný geneticky modifikovaný organismus nebo produkt schválen pro uvádění do oběhu v jiných státech a za jakých podmínek, i) údaje o možných interakcích geneticky modifikovaného organismu nebo produktu s životním prostředím. Hodnocení rizika je podle § 4, odst. 1 součástí každé žádosti
Nevztahuje se k zákonu
|
Článek 11 1. Dříve než bude produkt, který se skládá z geneticky modifikovaného organismu či z kombinace geneticky modifikovaných organismů nebo je obsahuje, uveden na trh, výrobce nebo dovozce do Společenství předloží notifikaci příslušnému orgánu členského státu, ve kterém má být produkt poprvé uveden na trh. Notifikace musí obsahovat:
|
Řeší § 9 - Uvádění do oběhu, odst. 3 a příslušný prováděcí předpis(4) Žádost o zápis geneticky modifikovaného organismu nebo produktu do Seznamu geneticky modifikovaných organismů a produktů schválených pro uvádění do oběhu v České republice předkládaná ministerstvu musí obsahovat údaje uvedené v § 6 odst. 1 a dále
Bližší požadavky na vybrané údaje uváděné v žádosti stanoví prováděcí právní předpis.
řeší § 9 odst. 3 (viz výše) a odst. 5(5) Každý, kdo uvádí geneticky modifikovaný organismus nebo produkt do oběhu, je povinen
|
|
Článek 12 1. Jakmile příslušný orgán obdrží notifikaci podle článku 11 a potvrdí její příjem, přezkoumá, zda je ve shodě s touto směrnicí, se zvláštní pozorností věnovanou hodnocení rizika pro životní prostředí a doporučeným preventivním opatřením týkajícím se bezpečného použití produktu.
2. Nejpozději do 90 dnů po obdržení notifikace příslušný orgán: a) předá dokumentaci s příznivým stanoviskem Komisi, nebo b) uvědomí notifikátora, že navrhované uvolnění nesplňuje podmínky stanovené touto směrnicí, a proto se zamítá.
3. V případě podle odst. 2 písm. a) musí dokumentace předaná Komisi obsahovat stručný obsah ohlášení spolu se zprávou o podmínkách, za kterých příslušný orgán navrhuje udělit souhlas s uvedením produktu na trh. Formát tohoto stručného obsahu stanoví Komise postupem podle článku 21. Zejména v případech, kdy příslušný orgán vyhověl žádosti notifikátora, aby byl podle posledního pododstavce čl. 11 odst. 1 zproštěn splnění některého z požadavků přílohy III bodu B, je příslušný orgán povinen o tom informovat Komisi. 4. Získá-li příslušný orgán dodatečně informaci podle čl. 11 odst. 6, neprodleně o tom uvědomí Komisi a ostatní členské státy. 5. Při výpočtu lhůty 90 dní uvedené v odstavci 2 se neberou v úvahu časové úseky, během nichž příslušný orgán čeká na další informace, které si popřípadě od notifikátora vyžádal. . |
Řeší § 3 odst. 5(5) Ministerstvo neprodleně po obdržení žádosti o zápis do seznamů uvedených v odstavci 3 zašle vždy po jednom vyhotovení žádosti Ministerstvu zdravotnictví, Ministerstvu zemědělství a České komisi pro nakládání s geneticky modifikovanými organismy a produkty (dále jen “komise”). Tato ministerstva a komise písemně sdělí svá stanoviska ministerstvu do 45 dní po obdržení žádosti. S přihlédnutím k těmto stanoviskům ministerstvo rozhodne do 90 dnů ode dne obdržení žádosti. Pokud je žádost neúplná, vyžádá si ministerstvo její doplnění a řízení přeruší5). Je-li řízení přerušeno, lhůta pro vydání rozhodnutí podle tohoto zákona neběží. Rozhodnutí zašle ministerstvo též Ministerstvu zdravotnictví, Ministerstvu zemědělství a komisi. Platnost rozhodnutí může ministerstvo časově omezit a v odůvodněných případech na podkladě žádosti uživatele jeho platnost prodloužit. Není konkrétně uvedeno, co se posuzuje.
Týká se členských států ES
Prodloužení lhůty k vydání rozhodnutí v případě, kdy si ministerstvo vyžádá další informace řeší 4. věta odst. 5 (viz výše) |
Článek 13 1. Jakmile Komise obdrží dokumentaci podle čl. 12 odst. 3, neprodleně ji předá příslušným orgánům všech členských států spolu s veškerými dalšími informacemi, které shromáždila podle této směrnice, a oznámí příslušnému orgánu, který odpovídá za předaný dokument, datum jeho rozeslání. 2. Pokud příslušný orgán do 60 dnů od data uvedeného v odstavci 1 neobdrží nepříznivou připomínku, udělí k notifikaci písemný souhlas, že produkt může být uveden na trh, a uvědomí o tom ostatní členské státy a Komisi. 3. V případech, kdy příslušný orgán jiného členského státu vznese námitku, která musí být zdůvodněna, a nepodaří-li se dotyčným příslušným orgánům dosáhnout dohody v termínu uvedeném v odstavci 2, přijme rozhodnutí Komise postupem podle článku 21. 4. Přijme-li Komise kladné rozhodnutí, příslušný orgán, který obdržel původní notifikaci, udělí k notifikaci písemný souhlas, že produkt může být uveden na trh, a uvědomí o tom ostatní členské státy a Komisi. 5. Jakmile byl produktu udělen písemný souhlas, může být bez další notifikace používán v celém Společenství, pokud jsou přísně dodržovány specifické podmínky použití a v nich uvedené oblasti životního prostředí a/nebo zeměpisné oblasti. 6. Členské státy učiní veškerá nezbytná opatření pro zajištění, aby uživatelé dodržovali podmínky použití stanovené v písemném souhlasu.
|
V zákonu není řešeno, celý článek se týká pouze členských zemí ES |
Článek 14 Členské státy učiní veškerá nezbytná opatření, aby bylo zajištěno, že produkty, které se z geneticky modifikovaných organismů skládají nebo je obsahují, budou uváděny na trh pouze tehdy, jestliže jejich způsob označení a balení odpovídá tomu, který byl stanoven v písemném souhlasu podle článků 12 a 13.
|
Řeší § 9 odst. 5(5) Každý, kdo uvádí geneticky modifikovaný organismus nebo produkt do oběhu, je povinen
Podmínky uvádění do oběhu a požadavky na balení a označování výrobků, které stanoví zvláštní právní předpisy, nejsou tímto ustanovením dotčeny.
|
Článek 15 Členské státy nesmějí z důvodů týkajících se notifikace a písemného souhlasu se záměrným uvolněním podle této směrnice zakázat, omezit nebo bránit uvedení na trh produktů, které se skládají z geneticky modifikovaných organismů nebo je obsahují, jestliže splňují požadavky této směrnice. |
Ustanovení o tom, že stát nemůže zakázat uvedení produktu s GMO na trh, pokud splňuje podmínky uvedené v tomto zákoně, zákon neobsahuje - vyplývá ze znění zákona |
Článek 16 1. Jestliže se členský stát z oprávněných důvodů domnívá, že produkt, který byl řádně notifikován a získal písemný souhlas podle této směrnice, představuje riziko pro lidské zdraví nebo životní prostředí, může dočasně omezit nebo zakázat používání a/nebo prodej tohoto produktu na svém území. O tomto opatření neprodleně uvědomí Komisi a ostatní členské státy s udáním důvodů svého rozhodnutí. 2. Rozhodnutí v této záležitosti musí být přijato do tří měsíců postupem podle článku 21.
|
Řeší § 9 odst. 6 a 7(6) Pokud ministerstvo získá nový poznatek, který by mohl znamenat zvýšené riziko vyvolané uváděním do oběhu za stanovených podmínek, do 60 dnů ode dne získání tohoto poznatku rozhodnutím stanoví nové podmínky uvádění do oběhu. Rozhodnutí ministerstvo uveřejní ve Věstníku ministerstva a zašle jej též Ministerstvu zdravotnictví a Ministerstvu zemědělství. (7) Ministerstvo po projednání s Ministerstvem zdravotnictví a Ministerstvem zemědělství může na základě nového poznatku rozhodnout o vyřazení geneticky modifikovaného organismu ze Seznamu pro uvádění do oběhu. V rozhodnutí ministerstvo uživateli stanoví podmínky k ukončení uvádění do oběhu. Rozhodnutí ministerstvo uveřejní ve Věstníku ministerstva a zašle jej též Ministerstvu zdravotnictví a Ministerstvu zemědělství. Další část ustanovení se týká členských zemí ES |
Článek 17 Komise zveřejní v Úředním věstníku Evropských společenství seznam všech produktů, kterým byl udělen definitivní písemný souhlas podle této směrnice. U každého produktu bude přesně udáno, který geneticky modifikovaný organismus (organismy) obsahuje, a způsob či způsoby jeho použití.
|
Obdoba § 12 Informování veřejnosti, odst. 1 a 2 (1) Ministerstvo umožní každému do seznamů uvedených v § 3 odst. 3 nahlížet, pořizovat si výpisy, opisy nebo kopie. (3) Ministerstvo jednou ročně zveřejňuje aktualizované seznamy uvedené v § 3 odst. 3 ve Věstníku ministerstva vždy podle stavu k 31. prosinci předchozího kalendářního roku. |
Článek 18 1. Na konci každého roku předloží členské státy Komisi stručnou věcnou zprávu o dozoru nad používáním veškerých produktů uvedených na trh podle této směrnice. 2. Komise každé tři roky předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o dozoru, který členské státy vykonávají nad produkty uvedenými na trh podle této směrnice. 3. U příležitosti prvního předložení této zprávy Komise zároveň předloží zvláštní zprávu o používání této části této směrnice, včetně hodnocení všech jeho důsledků. |
Týká se pouze členských států ES |
Část D - Závěrečná ustanoveníČlánek 19 1. Komise ani příslušné orgány nesmějí vyzradit třetím stranám důvěrné informace, které jim byly oznámeny nebo které získaly v rámci výměny informací podle této směrnice, a jsou povinny chránit práva duševního vlastnictví vztahující se k získaným údajům.
2. Notifikátor může v notifikaci, kterou předložil podle této směrnice, označit informace, jejichž prozrazení by mohlo poškodit jeho postavení v soutěži, a proto by se měly považovat za důvěrné. Ve všech takových případech musí být podáno ověřitelné zdůvodnění.
3. Příslušný orgán po konzultaci s notifikátorem rozhodne, které informace zůstanou důvěrné, a uvědomí notifikátora o svém rozhodnutí.
4. V žádném případě nemohou být považovány za důvěrné tyto informace předložené podle článků 5 nebo 11:
5. Jestliže notifikátor z jakéhokoli důvodu notifikaci vezme zpět, jsou příslušné orgány a Komise povinny respektovat důvěrnost podaných informací.
|
Řeší § 11 - Obchodní tajemství odst. 3, 1. věta(3) Povinnost zachovávat mlčenlivost o skutečnostech označených žadatelem za předmět obchodního tajemství se vztahuje na všechny osoby, které posuzují žádosti nebo provádějí zkoušky geneticky modifikovaných organismů podle § 6 odst. 9.
Řeší § 11, odst. 1(1) Uživatel může ve svých žádostech označit informace, jejichž zveřejnění by jej mohlo poškodit, za předmět obchodního tajemství podle zvláštních předpisů. Nutnost zdůvodnění zákon neobsahuje
Zákon neobsahuje, je řešeno ve zvláštních právních předpisech (viz odkaz na obchodní zákoník v textu zákona)
řeší § 11 odst. 2 (2) Jako předmět obchodního tajemství nesmí být označeno
Řeší § 11, odstavec 3, 2. věta(3) .... Povinnost zachovávat mlčenlivost zůstává i při zamítnutí nebo zpětvzetí žádosti, a to po dobu 5 let od podání žádosti. |
Článek 20 Změny k přizpůsobení příloh II a III technickému pokroku, zejména změny požadavků týkajících se notifikace, aby braly v úvahu potenciální nebezpečí geneticky modifikovaných organismů, přijme Komise postupem podle článku 21. |
zákon neupravuje budoucí úpravy (novely)
|
Článek 21 Komisi pomáhá výbor složený ze zástupců členských států, předsedou výboru je zástupce Komise. Zástupce Komise předloží výboru návrh opatření, která mají být přijata. Výbor předloží své stanovisko k návrhu ve lhůtě, kterou může předseda určit s ohledem na naléhavost záležitosti. V případě rozhodnutí, která má Rada přijmout na návrh Komise, přijme výbor své stanovisko většinou stanovenou v čl. 148 odst. 2 Smlouvy. Hlasům zástupců členských států ve výboru se přikládá váha podle uvedeného článku. Předseda nehlasuje. Komise předpokládaná opatření přijme, pokud jsou v souladu se stanoviskem výboru. Pokud předpokládaná opatření nejsou v souladu se stanoviskem výboru, nebo pokud nebylo předloženo žádné stanovisko, Komise neprodleně předloží Radě návrh týkající se opatření, která mají být přijata. Rada přijme rozhodnutí kvalifikovanou většinou. Jestliže Rada nerozhodne do tří měsíců ode dne, kdy jí byl návrh předán, přijme navržená opatření Komise. |
Celý článek se týká pouze členských zemí |
Článek 22 1. Členské státy a Komise se budou pravidelně scházet a vyměňovat si informace o získaných zkušenostech s předcházením rizikům, která jsou spojena s uvolňováním geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí. 2. Každé tři roky předloží členské státy Komisi zprávu o opatřeních, která přijaly v rámci provádění ustanovení této směrnice, poprvé 1. září 1992. 3. Komise každé tři roky zveřejní stručný obsah zpráv uvedených v odstavci 2, poprvé v roce 1993. |
Celý článek se týká pouze členských zemí ES
|
Článek 23 1. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 23. října 1991. 2. Členské státy neprodleně uvědomí Komisi o veškerých právních a správních předpisech přijatých při provádění této směrnice. |
Týká se pouze členských zemí |
Článek 24 Tato směrnice je určena členským státům.
|
|
NÁVRH PROVÁDĚCÍCH PŘEDPISŮ
k návrhu zákona o nakládání geneticky modifikovanými organismy a produkty a o změně některých souvisejících zákonů
N á v r h
VYHLÁŠKA
Ministerstva životního prostředí
ze dne .................,
kterou se stanoví technická řešení, pomocí kterých může vzniknout geneticky modifikovaný organismus, a technická řešení, která ke vzniku geneticky modifikovaného organismu nevedou
Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 24 písm. a) zákona č. .../...... Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a produkty a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen “zákon”) technická řešení, pomocí kterých může vzniknout geneticky modifikovaný organismus, a technická řešení, která ke vzniku geneticky modifikovaného organismu nevedou.
§ 1
Geneticky modifikované organismy mohou vzniknout při použití následujících technických řešení, uvedených v příkladech, které jejich soubor nevyčerpávají:
techniky rekombinantní nukleové kyseliny vytvářející nové kombinace genetického materiálu vložením úseku nukleové kyseliny připravené jakýmkoli způsobem mimo organismus do vektorového systému a jeho následným zavedením do organismu příjemce, ve kterém se normálně nevyskytují, ale ve kterém jsou schopny dalšího množení,
techniky zavádějící genetický materiál připravený jakýmkoli způsobem mimo organismus přímo do organismu příjemce, zahrnující mikroinjekci, makroinjekce, biolistické metody, mikroenkapsulaci a umělé chromosomy.
§ 2
Technická řešení, která nevedou ke vzniku geneticky modifikovaných organismů, pokud nezahrnují rekombinantní DNA nebo geneticky modifikované organismy připravené jinými metodami než jsou metody uvedené v § 3, jsou:
oplození in vitro,
bakteriální konjugace, transformace, transdukce a podobné přirozené procesy,
indukce polyploidie.
§ 3
Technická řešení nebo metody genetické modifikace, které jsou vyjmuty ze zákona za předpokladu, že se jich neúčastní rekombinantní nukleové kyseliny nebo geneticky modifikované organismy získané jinými metodami, než které jsou uvedeny níže:
mutageneze,
fúze buněk nebo protoplastů prokaryontních organismů, které si mohou vyměňovat dědičný materiál známým fyziologickým procesem,
fúze buněk či protoplastů eukaryontních druhů včetně tvorby hybridomů a fúze rostlinných buněk organismů, které si mohou vyměňovat genetický materiál tradičními šlechtitelskými metodami.
§ 4
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem ........
N á v r h
VYHLÁŠKA
Ministerstva životního prostředí
ze dne .................,
kterou se stanoví způsob a rozsah vedení dokumentace o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a produkty
Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 24 písm. c) zákona č. .../...... Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a produkty a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen “zákon”) způsob a rozsah vedení dokumentace o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a produkty (dále jen “dokumentace”).
§ 1
Pro účely této vyhlášky se rozumí:
etapou - činnost nebo soustava činností, která je zaměřena k určitému závěru, získání údajů nebo přípravě určitého meziproduktu.
vedoucím etapy – fyzická osoba odpovědná za celkové provedení etapy stanovená uživatelem po dohodě s odborným poradcem,
primárními údaji - všechny laboratorní a pracovní záznamy a doklady nebo jejich ověřené kopie, jež jsou výsledkem původních pozorování, měření a registrací veličin.
§ 2
Nakládání s geneticky modifikovanými organismy a produkty je v dokumentaci rozvrženo do jednotlivých etap. Dokumentace je vedena v průběhu etapy a po jejím ukončení uchovávána podle § 3 odst. 7 písm. b) zákona.
Dokumentace je založena a vedena způsobem, který zaručuje bezpečné uložení veškerých dokladů v písemné i elektronické formě, jejich přehledné uspořádání a snadnou dostupnost v případě potřeby.
(4) Za vedení a uchovávání dokumentace odpovídá uživatel.
§ 2
Dokumentace etapy
(1) Před zahájením etapy je vypracován plán etapy, který obsahuje:
účel nakládání s geneticky modifikovaným organismem nebo produktem,
údaje o geneticky modifikovaném organismu,
označení etapy a její cíl,
jméno a adresu vedoucího etapy,
jméno a adresu odborného poradce,
adresu pracoviště, případně polohu a popis pozemků, kde bude etapa probíhat,
datum zahájení a předpokládané ukončení etapy
organismy, se kterými se bude během etapy nakládat,
genetický materiál (vektory, konstrukty, izolovaná DNA apod.), se kterým se bude během etapy nakládat
kategorie rizika nakládání s geneticky modifikovanými organismy během etapy,
standardní operační postupy,
nejdůležitějších pracovní postupy, kterých bude během etapy používáno,
možná rizika etapy, včetně rizik v případě havárie,
monitorovací systém, zejména metody sledování geneticky modifikovaného organismu a jeho možných účinků na zdraví lidí a zvířat, životní prostředí a biologickou rozmanitost,
nakládání s odpady během etapy a po jejím skončení,
metody pro zneškodnění geneticky modifikovaných organismů po ukončení etapy.
(2) Plán etapy musí být před zahájením etapy schválen odborným poradcem.
(3) Veškeré nakládání s geneticky modifikovanými organismy a všechny experimentální pozorované a registrované údaje musí pracovník, který je zaznamenává, zapsat neprodleně, přesně a čitelně. V záznamu musí uvést své jméno a datum zápisu. Jakékoli změny v primárních údajích musí být zapsány tak, aby byl čitelný původní záznam. Pokud je to nutné, musí být připojen důvod změny, jméno osoby, která změnu provedla a datum, případně čas provedení změny.
(4) Údaje ukládané do paměti počítačů musí být zálohovány. Změny a opravy těchto údajů musí být ukládány odděleně. Záznamy na fotocitlivém papíru nebo jiných materiálech s omezenou trvanlivostí je nutno přenést na trvanlivý záznam.
(5) Pokud se během etapy mění původní plán etapy, je třeba uvést důvod změny, schválený vedoucím etapy a datum, kdy bylo o změně rozhodnuto.
(6) Každá etapa musí být ukončena závěrečnou zprávou, schválenou vedoucím etapy a odborným poradcem. Závěrečná zpráva musí obsahovat zejména:
účel nakládání s geneticky modifikovaným organismem nebo produktem,
označení etapy a její cíl,
jméno a adresu vedoucího etapy,
jméno a adresu odborného poradce,
adresu pracoviště, případně polohu a popis pozemků, kde bude etapa probíhat,
datum zahájení a ukončení etapy,
údaje o geneticky modifikovaném organismu, se kterým se během etapy nakládalo,
genetický materiál (vektory, konstrukty, izolovaná DNA apod.), se kterým se během etapy nakládalo, případně způsoby genetické modifikace, pokud byla v průběhu etapy prováděna,
popis nakládání s geneticky modifikovaným organismem nebo produktem v průběhu etapy,
výsledky získané v průběhu etapy,
zápisy o provedených inspekcích a kontrolách,
zápisy o mimořádných událostech a haváriích,
způsob zneškodnění geneticky modifikovaného organismu po dokončení etapy,
způsob zneškodnění ostatních odpadů.
§ 3
Archivace dokumentů a materiálů
1) V archivu se ukládají
plány etap,
veškeré primární údaje,
záznamy o případných změnách plánu etapy,
provozní řád pracoviště pro nakládání s geneticky modifikovanými organismy a produkty,
standardní operační postupy,
evidence o provozu pracoviště pro nakládání s geneticky modifikovanými organismy a produkty,
záznamy o odběru vzorků a provedených analýzách,
zápisy o provedených inspekcích a kontrolách,
zápisy o mimořádných událostech a haváriích,
závěrečné zprávy,
záznamy o školení pracovníků,
záznamy o kontrolách výskytu geneticky modifikovaných organismů mimo uzavřený prostor nebo pozemek, na kterém probíhá nakládání s geneticky modifikovanými organismy nebo produkty.
(2) Přístup k archivním materiálům mají pouze osoby k tomu určené uživatelem. O pohybu dokumentů a materiálů z archivu a do archivu je nutno vést řádné záznamy.
§ 4
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem ........
N á v r h
VYHLÁŠKA
Ministerstva životního prostředí
ze dne .................,
kterou se stanoví požadavky na uzavřený prostor a ochranná opatření pro jednotlivé kategorie rizika nakládání s geneticky modifikovanými organismy a produkty při uzavřeném nakládání s geneticky modifikovanými organismy
Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 24 písm. g) zákona č. .../...... Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a produkty a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen “zákon”) požadavky na uzavřený prostor a ochranná opatření pro jednotlivé kategorie rizika nakládání s geneticky modifikovanými organismy a produkty (dále jen “kategorie rizika”).při uzavřeném nakládání s geneticky modifikovanými organismy (dále jen “uzavřené nakládání”).
§ 1
(1) Požadavky na uzavřený prostor a ochranná opatření pro uzavřené nakládání jsou uvedeny v přílohách č. 1 až 4 podle typu pracoviště a kategorie rizika.
(2) Pro uzavřené nakládání dané kategorie rizika lze použít prostory a zařízení odpovídající požadavkům pro jakoukoliv vyšší kategorii rizika.
§ 2
(1) Před podáním žádosti o zápis do Seznamu osob oprávněných k určitému způsobu nakládání s geneticky modifikovanými organismy a produkty (dále jen “Seznam uživatelů”) podle § 7 odst. 2 zákona uživatel posoudí, zda prostory a zařízení, kde má uzavřené nakládání probíhat, splňují požadavky na uzavřený prostor a ochranná opatření daná touto vyhláškou.
(2) Písemný záznam tohoto posouzení je součástí žádosti o zapsání do Seznamu uživatelů podle § 7 odst. 2 písm. b) zákona a jeho kopie je uchovávána spolu s ostatní dokumentací podle § 3 odst. 7 písm. b) zákona.
§ 4
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem ........
Požadavky na uzavřený prostor a ochranná opatření pro mikrobiologické laboratoře
|
|
Kategorie rizika |
|||
|
|
1 |
2 |
3 |
4 |
|
Uzavřený prostor |
|
|
|
|
1 |
Oddělení uvnitř budovy nebo umístění ve zvláštní budově |
není požadováno |
oddělení uvnitř budovy |
oddělení uvnitř budovy |
požadováno oddělení vně budovy |
2 |
Utěsnění pro sterilizaci plynem |
není požadováno |
není požadováno |
požadováno |
požadováno |
|
Zařízení |
|
|
|
|
3 |
Snadno čistitelné povrchy odolávající vodě, kyselinám, alkáliím, rozpouštědlům; umožňující účinnou desinfekci a dekontaminaci |
požadováno pro pracovní plochu podlahu a stěny |
požadováno pro pracovní plochu, podlahu a stěny |
požadováno pro pracovní plochu a podlahu a stěny |
požadováno pro pracovní plochu a podlahu, stěny a strop |
4 |
Vstup do pracovního prostoru přes hygienickou smyčku 3 |
není požadováno |
není požadováno |
požadováno4 |
požadováno |
5 |
Snížený tlak vzhledem k tlaku v bezprostředním okolí |
není požadováno |
není požadováno |
požadováno
|
požadováno |
6 |
Vstup a výstup vzduchu přes aerosolový filtr (HEPA)5 |
není požadováno |
není požadováno |
požadováno pro výstup, |
požadováno zvláštní opatření 6 |
7 |
Sterilní box – samostatná místnost |
není požadováno |
je možné |
požadováno |
požadováno |
8 |
Tlakový parní sterilizátor |
požadován v zařízení |
požadován v zařízení |
požadován v zařízení7 |
požadován v laboratoři (vložen mezi “čistou” a “nečistou” část) |
|
Pracovní režim |
|
|
|
|
9 |
Omezený přístup |
není požadováno |
požadováno |
požadováno |
požadováno |
10 |
Značka biohazard na dveřích |
není požadováno |
požadováno |
požadováno |
požadováno |
11 |
Zvláštní opatření pro omezení šíření aerosolu |
není požadováno |
požadováno minimali-zovat šíření |
požadováno zabránit šíření |
požadováno zabránit šíření |
13 |
Sprcha |
není požadováno |
požadováno |
požadováno |
požadováno |
14 |
Ochranný oděv |
požadován vhodný pracovní oděv |
požadován vhodný ochranný oděv, možná ochranná obuv |
požadován vhodný ochranný oděv a ochranná obuv |
požadována úplná výměna prádla, oděvu a obuvi před vstupem a výstupem ze zařízení |
15 |
Ochranné rukavice |
možné |
požadováno |
požadováno |
požadováno |
18 |
Účinná kontrola a vyloučení přenašečů geneticky modifikovaných organismů (hmyzu a hlodavců) |
požadováno |
požadováno |
požadováno |
požadováno |
|
Odpady |
|
|
|
|
19 |
Inaktivace geneticky modifikovaných organismů v odtoku z umyvadel, výlevek, sprch a podobných odpadních vodách |
možné |
požadováno |
požadováno |
požadováno |
20 |
Inaktivace geneticky modifikovaných organismů na použitém materiálu a pevných odpadech8 |
požadováno |
požadováno |
požadováno |
požadováno |
|
Jiná opatření |
|
|
|
|
21 |
Laboratoř má své vlastní vybavení |
požadováno |
požadováno |
požadováno |
požadováno |
22 |
Je instalováno pozorovací okno nebo jiné zařízení, aby pracovníci v laboratoři byli vidět |
možné |
možné |
požadováno |
požadováno |
Požadavky na uzavřený prostor a ochranná opatření pro skleníky a kultivátory
Skleníkem a kultivátorem se rozumí uzavřený prostor ohraničený stěnami, podlahou a střechou, který je určen a převážně používán pro pěstování rostlin.
Kromě požadavků na uzavřený prostor a ochranná opatření uvedená v příloze č. 1 musí skleníky a kultivátory splňovat tyto požadavky:
|
|
Kategorie rizika |
|||
|
|
1 |
2 |
3 |
4 |
|
Opatření |
|
|
|
|
1 |
Skleník je trvalou stavbou odolnou proti extrémům počasí v daném regionu |
není požadováno |
požadováno |
požadováno |
požadováno |
2 |
Vstup přes samostatnou místnost se dvěma zabezpečovacími dveřmi |
není požadováno |
možné |
možné |
požadováno |
3 |
Kontrola a regulace odtékající vody |
možné |
požadováno omezení odtoku na minimum |
požadováno zabránění odtoku |
požadováno zabránění odtoku |
|
Pracovní režim |
|
|
|
|
4 |
Omezení nežádoucích živočichů, hmyzu, hlodavců apod. pravidelným ošetřením prostor a zařízení účinnými prostředky |
požadováno |
požadováno |
požadováno |
požadováno |
5 |
Způsob přemísťování organismů do dalších zařízení musí umožňovat kontrolu nad šířením geneticky modifikovaných organismů |
požadováno omezení šíření na nejmenší možnou míru |
požadováno zabránění šíření |
požadováno zabránění šíření |
požadováno zabránění šíření |
|
Ošetření odpadní zeminy v autoklávu nebo horkovzdušném sterilizátoru |
není požadováno |
možné |
požadováno |
požadováno |
Požadavky na uzavřený prostor a ochranná opatření pro chovné prostory
Kromě požadavků na uzavřený prostor a ochranná opatření uvedená v příloze č. 1 musí chovné prostory splňovat tyto požadavky:
|
|
Kategorie rizika |
|||
|
|
1 |
2 |
3 |
4 |
|
Opatření |
|
|
|
|
1 |
Chovné prostory jsou oddělenou jed- notkou 9 |
možné |
požadováno |
požadováno |
požadováno |
2 |
Chovná zařízení10 oddělená uzavíratelnými dveřmi |
možné |
požadováno |
požadováno |
požadováno |
3 |
Chovná zařízení provedená tak, aby se dala snadno dekontaminovat (materiály nepropustné pro vodu a snadno omyvatelné) |
požadováno |
požadováno |
požadováno |
požadováno |
4 |
Podlaha a stěny snadno omyvatelné |
požadováno |
požadováno |
požadováno |
požadováno |
5 |
Živočichové jsou chováni v přiměřených uzavřených zařízeních (klece, akvária, apod.) |
možné |
možné |
možné |
možné |
6 |
Izolační jednotky nebo izolační místnosti jsou vybaveny filtry |
není požadováno |
možné |
požadováno |
požadováno |
Požadavky na uzavření a další ochranná opatření pro jiné činnosti
Uzavřený systém
Kontrolovaný prostor
|
|
Kategorie rizika |
|||
|
|
1 |
2 |
3 |
4 |
|
Opatření |
|
|
|
|
1 |
Životaschopné organismy musí být udržovány v uzavřeném systému, který je odděluje od okolí (dále jen “uzavřený systém”) |
možné |
požadováno |
požadováno |
požadováno |
2 |
Zabezpečení a regulace šíření plynů, odcházejících z uzavřeného systému |
není požadováno |
požadováno omezení šíření na minimum |
požadováno zabránění šíření |
požadováno zabránění šíření |
3 |
Zabezpečení a regulace šíření aerosolů během odběru vzorků nebo přidávání materiálu do uzavřeného systému nebo přenosu materiálu do jiného systému |
možné |
požadováno omezení šíření na nejmenší možnou míru |
požadováno zabránění šíření |
požadováno zabránění šíření |
4 |
Inaktivace kultivačního media před vyjmutím nebo vypuštěním z uzavřeného systému |
nutná inaktivace fyzikální nebo chemickou metodou |
nutná inaktivace fyzikální nebo chemickou metodou |
nutná inaktivace fyzikální nebo chemickou metodou s prokázanou 100% účinností |
nutná inaktivace fyzikální nebo chemickou metodou s prokázanou 100% účinností |
5 |
Konstrukce těsnění a uzávěrů, zabraňující šíření organismů |
požadováno omezení šíření na nejmenší možnou míru |
požadováno úplné zabránění šíření |
požadováno úplné zabránění šíření |
požadováno úplné zabránění šíření |
6 |
Záchytný prostor u kultivačních zařízení musí pojmout celkový objem uzavřeného systému, pokud dojde k úniku |
možné |
požadováno |
požadováno |
požadováno |
7 |
Utěsnění kontrolovaného prostoru, aby byla možná sterilizace plynem |
není požadováno |
možné |
možné |
požadováno |
8 |
Vstup do zařízení přes hygienickou smyčku11 |
není požadováno |
není požadováno |
možné |
požadováno |
9 |
Snadno čistitelné povrchy odolávající vodě, kyselinám, alkáliím, rozpouštědlům, umožňující účinnou desinfekci a dekontaminaci |
požadováno pro pracovní plochu, podlahu a stěny |
požadováno pro pracovní plochu podlahu a stěny |
požadováno pro pracovní plochu a podlahu a stěny |
požadováno pro pracovní plochu, podlahu, stěny a strop |
10 |
Speciální zařízení pro větrání kontrolovaného prostoru s cílem omezit kontaminaci vzduchu na minimum |
možné |
možné |
požadováno |
požadováno |
11 |
Udržování nižšího tlaku vzduchu v kontrolovaném prostoru, než je tlak v bezprostředním okolí |
není požadováno |
není požadováno |
požadováno |
požadováno |
12 |
Vstup i výstup vzduchu z kontrolovaného prostoru přes HEPA filtr |
není požadováno |
není požadováno |
požadováno pro výstup, možné pro vstup |
požadováno pro vstup i výstup |
|
Pracovní režim |
|
|
|
|
13 |
Uzavřený systém je umístěn v kontrolovaném prostoru |
není požadováno |
možné |
požadováno |
požadováno |
14 |
Přístup omezen pouze na povolané pracovníky |
požadováno |
požadováno |
požadováno |
požadováno |
15 |
Umístění značek biologického nebezpečí |
není požadováno |
požadováno |
požadováno |
požadováno |
16 |
Před opuštěním kontrolovaného prostoru se pracovníci musí osprchovat |
není požadováno |
není požadováno |
požadováno |
požadováno |
17 |
Ochranný oděv |
požadován pracovní oděv |
požadován pracovní oděv, možná pracovní obuv |
požadován ochranný oděv a obuv |
požadována úplná výměna prádla, oděvu a obuvi před vstupem a výstupem ze zařízení |
|
Odpady |
|
|
|
|
18 |
Inaktivace geneticky modifikovaných organismů v odtoku z umyvadel, výlevek, sprch atd.
|
možné |
požadováno |
požadováno |
požadováno |
19 |
Inaktivace geneticky modifikovaných organismů na použitém materiálu a v kapalných a pevných odpadech v průběhu procesuChyba: zdroj odkazu nenalezen |
nutná inaktivace fyzikální nebo chemickou metodou |
nutná inaktivace fyzikální nebo chemickou metodou |
nutná inaktivace fyzikální nebo chemickou metodou s prokázanou 100 %ní účinností |
nutná inaktivace fyzikální nebo chemickou metodou s prokázanou 100 %ní účinností |
PLATNÉ ZNĚNÍ ČÁSTÍ ZÁKONA Č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů:
Položka 131
a) Povolení k distribuci léčiv Kč 20 000,-
b) Změna povolení k distribuci léčiv Kč 10 000,-
c) Zrušení povolení k distribuci léčiv Kč 1 000,-
Zmocnění:
Správní orgán sníží poplatek podle písmene b) této položky na 10% sazby poplatku, je-li povolována pouze změna jména distributora, jeho adresy nebo obdobná změna, kterou správní orgán provádí bez vykonání inspekce u distributora.
Poznámka:
Poznámka uvedená v položce 130 zde platí obdobně.
Položka 131a
a) za podání žádosti o registraci nebezpečné látky Kč 20 000,-
b) za podání žádosti o vydání souhlasu k nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a nebezpečnými chemickými přípravky Kč 10 000,-
c) za podání žádosti o udělení autorizace k nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a nebezpečnými chemickými přípravky Kč 5 000,-
d) za podání žádosti o souhlas s dovozem nebo vývozem nebezpečné chemické látky nebo nebezpečného chemického přípravku Kč 20 000,-
Položka 131b
a) Povolení k zacházení s omamnými látkami, psychotropními látkami, přípravky je obsahujícími a některými látkami používanými při výrobě nebo zpracování omamných nebo psychotropních látek Kč 3 000,-
b) Povolení k vývozu nebo dovozu omamných látek, psychotropních látek, přípravků je obsahujících, některých látek používaných při výrobě nebo zpracování omamných nebo psychotropních látek a k vývozu pomocných látek Kč 500,-
c) Povolení k vývozu nebo dovozu makoviny Kč 500,
Položka 131c
a) Vydání rozhodnutí o zápisu do Seznamu osob oprávněných k určitému způsobu nakládání s geneticky modifikovanými organismy a produkty Kč 10 000,-
b) Vydání rozhodnutí o zápisu do Seznamu geneticky modifikovaných organismů schválených pro uzavřené nakládání Kč 20 000,-
c) Vydání rozhodnutí o zápisu do Seznamu geneticky modifikovaných organismů schválených pro uvádění do životního prostředí Kč 20 000,-
d) Vydání rozhodnutí o zápisu do Seznamu geneticky modifikovaných organismů a produktů schválených pro uvádění do oběhu v České republice Kč 30 000,-.
Platné znění částí zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, se mění takto:
§ 2
Vymezení pojmů
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) odrůdou soubor jedinců, náležející k jediné nejnižší kategorii botanického třídění, definovaný projevem znaků určitého genotypu nebo kombinace genotypů, odlišující se od jiných souborů rostlin projevem nejméně jednoho z těchto znaků a rozmnožovatelný beze změny,
b) genetickými komponentami odrůdy linie, klony nebo jiné odrůdy, ze kterých se daná odrůda skládá nebo její rozmnožovací materiál vyrábí,
c)
geneticky
modifikovanou rostlinou rostlina, jejíž genetický materiál
byl modifikován umělým přenosem genetické informace, s
výjimkou umělého opylení, oplodnění in vitro, mutace nebo
fúze buněk přirozeně křížitelných rostlin,
c) geneticky modifikovanou rostlinou rostlina, která je geneticky modifikovaným organismem 1a),
d) geneticky modifikovanou odrůdou odrůda, která zahrnuje geneticky modifikované rostliny,
udržovatelem odrůdy osoba, která provádí nebo zajišťuje udržovací šlechtění odrůdy,
uváděním do oběhu nabízení k prodeji, obchodní skladování, prodej nebo jakýkoliv jiný způsob převodu na jinou osobu při podnikání,1)
smluvní zemí stát, s nímž bylo na základě mezinárodní smlouvy dosaženo dohody, že odrůda zapsaná ve Státní odrůdové knize nebo v obdobném úředním dokumentu tohoto státu smí být uváděna do oběhu ve smluvní zemi i v České republice,
rozmnožovacím materiálem osivo a sadba, zejména semena určená k výsevu, hlízy, oddenky, cibule, výpěstky a jiné části rostlin sloužící k rozmnožování, včetně výpěstků získaných z buněčných nebo tkáňových kultur,
základním rozmnožovacím materiálem rozmnožovací materiál registrované odrůdy vyrobený udržovatelem odrůdy nebo pod jeho dohledem postupem udržovacího šlechtění a uznaný Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským (dále jen "ústav") jako základní rozmnožovací materiál,
certifikovaným rozmnožovacím materiálem rozmnožovací materiál vyrobený bezprostředně ze základního rozmnožovacího materiálu nebo podle § 22 odst. 8 písm. g) z certifikovaného rozmnožovacího materiálu a uznaný ústavem jako certifikovaný rozmnožovací materiál,
standardním rozmnožovacím materiálem rozmnožovací materiál registrované odrůdy druhů vymezených v § 21, podléhající povinné následné kontrole, který má vlastnosti podle § 23,
obchodním rozmnožovacím materiálem rozmnožovací materiál, který nemá vlastnosti základního, certifikovaného nebo standardního rozmnožovacího materiálu,
udržovacím šlechtěním postup zabezpečující po dobu registrace odrůdy zásobování trhu základním rozmnožovacím materiálem odrůdy a zachovávající její identitu a uniformitu.
------------------------------------------------------------------
1a) § 2 zákona č. …./2000 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a produkty a o změně některých souvisejících zákonů.
§ 6
Řízení o registraci
(1) Řízení o registraci se zahajuje na návrh žadatele.
(2) Návrh musí obsahovat
a) jméno a trvalý pobyt žadatele, jde-li o fyzickou osobu, nebo obchodní jméno a sídlo žadatele, jde-li o právnickou osobu,
b) latinský název a český název druhu, k němuž odrůda náleží,
c) název nebo předběžné označení odrůdy,
d) informaci o tom, v kterých zemích je odrůda zapsána v úředním seznamu odrůd, popř. probíhá řízení o takovém zápisu,
e) informace o užitkovém zaměření odrůdy, je-li na tom závislý způsob zkoušení,
f) údaj o tom, zda odrůda zahrnuje geneticky modifikované rostliny,
g) údaje o výjimečných vlastnostech odrůdy vyžadujících zvláštní způsob zkoušení,
h) popis hlavních znaků odrůdy,
i) údaj o tom, z kterých případných komponent se odrůda skládá.
(3) Při podání návrhu musí žadatel
a) uhradit správní poplatky,4)
b) v případě, že
odrůda zahrnuje geneticky modifikované rostliny, doložit, že
Ministerstvo životního prostředí souhlasí s pěstováním
odrůdy v polních podmínkách,
b) v případě, že se jedná o geneticky modifikovanou odrůdu, doložit, že geneticky modifikované rostliny, které zahrnuje, jsou zapsány v Seznamu geneticky modifikovaných organismů a produktů schválených pro uvádění do oběhu v České republice podle zvláštního právního předpisu, 4a)
c) bezplatně dodat ústavu rozmnožovací materiál v potřebném množství, jakosti a termínu; pokud žadatel rozmnožovací materiál dodá opožděně, ústav odloží zahájení zkoušek do následujícího zkušebního období,
d) prokázat, že je zajištěno udržovací šlechtění odrůdy,
e) poskytnout další informace nebo podklady nezbytné pro hodnocení odrůdy, vyžádá-li si to ústav,
f) u druhů, u nichž je užitná hodnota podmínkou registrace odrůdy, předložit výsledky nejméně tří polních pokusů provedených v různých místech České republiky, ve kterých je odrůda srovnávána s jinými registrovanými odrůdami téhož druhu.
Žadatel je povinen umožnit ústavu kontrolu těchto pokusů.
------------------------------------------------------------------
4) Zákon ČNR č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích vybíraných správními orgány České republiky, ve znění pozdějších předpisů,
4a) § 3 odst. 3 písm. d) zákona č. ……/2000 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a produkty a o změně některých souvisejících zákonů.
§ 7
Zkoušení odrůd pro registraci
(1) Předpokladem pro registraci odrůdy je zjištění, že odrůda
a) je odlišná,
b) je uniformní,
c) je stálá,
d) má užitnou hodnotu, není-li dále stanoveno jinak,
e) má název vyhovující požadavkům podle § 9,
f) je zajištěno její udržovací šlechtění,
g) pokud zahrnuje geneticky modifikované rostliny, jsou tyto zapsány do Seznamu geneticky modifikovaných organismů a produktů schválených pro uvádění do oběhu v České republice podle zvláštního právního předpisu. 4a)
Požadavek podle písmene b) nemusí být splněn u odrůd udržovaných z důvodů zachování biologické rozmanitosti druhu.
(2) Ke zjišťování odlišnosti, uniformity, stálosti a užitné hodnoty provádí ústav polní a laboratorní zkoušky. Výsledky těchto zkoušek sděluje ústav každoročně žadateli.
(3) Zjišťování odlišnosti, uniformity a stálosti je povinné pro všechny odrůdy přihlášené k registraci.
(4) Zjišťování užitné hodnoty je podmínkou registrace odrůd druhů, uvedených v druhovém seznamu, nejde-li o
a) genetické komponenty hybridů nebo syntetických populací,
b) odrůdy ovocných druhů,
c) odrůdy okrasných rostlin,
d) odrůdy udržované pro zachování biologické rozmanitosti druhu,
e) odrůdy zeleniny,
f) odrůdy trav, které nejsou využívány jako pícnina,
g) odrůdy léčivých rostlin.
(5) Zkoušení odrůd pro registraci provádí ústav, který může, je-li to úspornější, uzavřít smlouvu s jinou odborně způsobilou osobou na provedení dílčích úkonů pro ústav za předpokladu, že tyto úkony budou prováděny pod odborným dozorem ústavu.
(6) Prokáží-li dílčí výsledky zkoušení, že odrůda nesplňuje některý z předpokladů pro registraci, stanovených zákonem, ústav ukončí další zkoušení a zamítne žádost o registraci.
§ 12
(1) Zápis do Státní odrůdové knihy musí obsahovat
a) název odrůdy,
b) latinský název druhu, k němuž odrůda náleží,
c) český název druhu, k němuž odrůda náleží,
d) jméno a adresu žadatele,
e) jméno a adresu udržovatele odrůdy,
f) datum podání žádosti o registraci,
g) den nabytí právní moci rozhodnutí o registraci,
h) stručný popis významných pěstebních a užitkových vlastností
odrůdy,
i) informaci o genetické modifikaci 4b).
(2) Do Státní odrůdové knihy zapisuje ústav též datum prodloužení nebo výmazu zápisu, osobu, která má právo k odrůdě podle zvláštního zákona,3) a změny údajů o žadateli a o udržovateli.
(3) Ústav je povinen každoročně vydávat seznam všech odrůd zapsaných ve Státní odrůdové knize, včetně údajů o adresách jejich udržovatelů a osob majících práva k odrůdě podle zvláštního zákona.3)
(4) Udržovatel registrované odrůdy je povinen sdělit ústavu do 60 dnů veškeré změny údajů podléhajících zápisu do Státní odrůdové knihy.
(5) Všechny zápisy, změny a doplňky zápisů do Státní odrůdové knihy jsou zveřejňovány ve Věstníku Ministerstva zemědělství (dále jen "věstník").
------------------------------------------------------------------
3) Zákon č. 132/1989 Sb., o ochraně práv k novým odrůdám rostlin a plemenům zvířat.
§ 16
Zrušení registrace
(1) Ústav rozhodne o zrušení registrace odrůdy a provede výmaz zápisu ve Státní odrůdové knize
a) není-li podána žádost o prodloužení registrace ve lhůtě stanovené v § 15 odst. 4,
b) na žádost osoby mající práva k odrůdě podle zvláštního zákona 3) nebo udržovatele odrůdy, nejde-li o odrůdu chráněnou podle zvláštního zákona, 3)
c) ztratí-li odrůda užitnou hodnotu, pokud je užitná hodnota podmínkou registrace,
d) ztratí-li odrůda uniformitu nebo stálost,
e) zjistí-li se, že odrůda ohrožuje zdraví lidí, zvířat nebo rostlin anebo životní prostředí,
f) vyjde-li dodatečně najevo, že nebyly splněny podmínky pro registraci. V takovém případě může být rozhodnuto, že se na rozhodnutí o registraci odrůdy hledí, jakoby nebylo uděleno,
g) neumožňuje-li stav udržovacího šlechtění a jeho dokumentace další udržení odrůdy nebo není-li zajištěno udržovací šlechtění odrůdy,
h) zahrnuje-li geneticky modifikované rostliny, které byly vyřazeny ze Seznamu geneticky modifikovaných organismů a produktů schválených pro uvádění do oběhu v České republice podle zvláštního právního předpisu.4c)
(2) Končí-li registrace odrůdy z důvodů uvedených v odstavci 1 písm. e) a h), musí být rozmnožovací materiál stažen z oběhu bez prodlení po nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení registrace.
(3) Končí-li registrace odrůdy z důvodů uvedených v odstavci 1 písm. f), musí být rozmnožovací materiál stažen z oběhu do konce roku, v němž bylo o zrušení registrace rozhodnuto.
(4) Končí-li registrace odrůdy z důvodů uvedených v odstavci 1 písm. a), b), c), d) a g) a odrůda náleží k druhu uvedenému v druhovém seznamu, smí být její rozmnožovací materiál uznáván a uváděn do oběhu ještě ve lhůtě stanovené ústavem, nejpozději však do 30. června třetího roku po zrušení registrace. Nenáleží-li odrůda k druhu uvedenému v druhovém seznamu, smí být její rozmnožovací materiál uváděn do oběhu po této době jen jako obchodní.
------------------------------------------------------------------
3) Zákon č. 132/1989 Sb., o ochraně práv k novým odrůdám rostlin a plemenům zvířat.
4c) § 9 odst. 9 zákona č. …./2000 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a produkty a o změně některých souvisejících zákonů.
§ 28
Označování a balení rozmnožovacího materiálu
(1) Rozmnožovací materiál smí být uváděn do oběhu jen v obalech zamezujících účinně jeho záměně a uzavřených tak, že je zachována možnost kontroly původnosti obsahu. Obalem se rozumí i materiál použitý k vytvoření svazku rostlin, velkoobjemové vaky a kontejnery z tuhého materiálu.
(2) Údaje na
obalu rozmnožovacího materiálu uváděného do oběhu a
vyžadované tímto zákonem musí být dobře čitelné a
nesmazatelné.
(2) Údaje na obalu rozmnožovacího materiálu uváděného do oběhu a vyžadované tímto zákonem musí být
dobře čitelné a nesmazatelné,
b) pokud obsahují geneticky modifikované odrůdy, musí obsahovat označení podle zvláštního právního předpisu. 7a)
(3) Obaly rozmnožovacího materiálu uváděného do oběhu, s výjimkou malých balení určených pro konečného spotřebitele, musí nést
a) označení druhu nebo druhů, jde-li o směs, včetně procentuálního zastoupení ve směsi,
b) označení odrůdy (odrůd u směsi), nejde-li o obchodní rozmnožovací materiál,
c) údaj, zda jde o základní, certifikovaný, standardní nebo obchodní rozmnožovací materiál,
d) údaj identifikující rozmnožovací materiál,
e) údaj o hmotnosti nebo počtu kusů rozmnožovacího materiálu,
f) datum posledního odběru vzorků pro zjištění vlastností rozmnožovacího materiálu,
g) vyznačení lhůty, po kterou je rozmnožovací materiál pro předpokládaný způsob využití vhodný,
h) druh chemického ošetření.
(4) Obaly základního a certifikovaného rozmnožovacího materiálu, s výjimkou malých balení určených pro konečného spotřebitele, musí být pod dozorem ústavu opatřeny úřední návěskou a úřední pojistkou.
(5) Návěsky a případné pojistky obalů standardního a obchodního rozmnožovacího materiálu nesmí být svým vzhledem zaměnitelné s návěskami a pojistkami uzávěrů základního nebo certifikovaného rozmnožovacího materiálu.
(6) Rozmnožovací materiál uváděný do oběhu v malém balení musí být zajištěn tak, aby obal nebylo možno otevřít bez zjevného poškození, a údaje na něm musí být srozumitelné pro spotřebitele. Hmotnost nebo počet kusů rozmnožovacího materiálu, které se považují za malá balení, a údaje, jimiž musí být označena, stanoví ministerstvo pro jednotlivé druhy vyhláškou.
(7) Ministerstvo stanoví vyhláškou
a) způsob označování obalů, jejich uzavírání a zabezpečení uzávěru,
b) opatření, která jsou považována za úřední pojistku podle odstavce 4,
c) požadavky, které musí splňovat úřední návěska,
d) další údaje, jimiž musí být označen vymezený rozmnožovací materiál.
-----------------------------------------------------------------
7a) § 9 odst. 6 zákona č. ..…./2000 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a produkty a o změně některých souvisejících zákonů.
Platné znění částí zákona č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění souvisejících zákonů, se mění takto:
Registrační řízení
§ 25
(1) V registračním řízení Státní ústav pro kontrolu léčiv, jde-li o humánní léčivý přípravek, anebo Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv, jde-li o veterinární léčivý přípravek, zejména posuzuje, zda
a) léčivý přípravek v souladu s předloženou dokumentací splňuje požadavky účinnosti, bezpečnosti a jakosti,
b) název léčivého přípravku neodporuje jeho složení a léčivým účinkům a není zaměnitelný s názvem jiného léčivého přípravku již zaregistrovaného,
c) léčivý přípravek bude možno vydávat i bez lékařského předpisu,
d) v průběhu výroby léčivého přípravku byly splněny podmínky správné výrobní praxe,
e) v průběhu klinického hodnocení léčivého přípravku byly splněny podmínky správné klinické praxe,
f) v průběhu předklinického hodnocení léčivého přípravku byly splněny podmínky správné laboratorní praxe.
(2) U homeopatických přípravků určených k podání ústy nebo k zevnímu podání se neposuzuje jejich účinnost, pokud Státní ústav pro kontrolu léčiv, jde-li o humánní homeopatický přípravek, anebo Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv, jde-li o veterinární homeopatický přípravek, nestanoví jinak.
(3) Žadatel je povinen na písemnou výzvu Státního ústavu pro kontrolu léčiv, jde-li o humánní léčivý přípravek, anebo Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv, jde-li o veterinární léčivý přípravek, doplnit žádost a poskytnout součinnost potřebnou pro její posouzení a pro vydání rozhodnutí.
(4) Jestliže žadatel nesplní některou z povinností podle odstavce 3 ani ve lhůtě určené Státním ústavem pro kontrolu léčiv, jde-li o humánní léčivý přípravek, anebo Ústavem pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv, jde-li o veterinární léčivý přípravek, v jeho písemné výzvě, může být registrační řízení přerušeno až do doby, kdy žadatel povinnost splní, pokud byl ve výzvě na tento následek upozorněn.
(5) Trvalo-li přerušení řízení podle odstavce 4 alespoň 180 dnů,lze registrační řízení zastavit.
(6) Státní ústav pro kontrolu léčiv, jde-li o humánní léčivý přípravek, anebo Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv, jde-li o veterinární léčivý přípravek,
žádost zamítne, jestliže se v průběhu registračního řízení prokáže, že
a) léčivý přípravek není bezpečný za podmínek použití uvedených v souhrnu údajů o přípravku (§ 2 odst. 13),
b) účinnost léčivého přípravku nebyla dostatečně doložena,
c) kvalitativní nebo kvantitativní složení léčivého přípravku neodpovídá předložené dokumentaci,
d) složení léčivého přípravku odporuje požadavkům stanoveným zvláštními předpisy.17)
(7) Státní ústav pro kontrolu léčiv, jde-li o humánní léčivý přípravek, anebo Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv, jde-li o veterinární léčivý přípravek, vydá rozhodnutí o registraci, jsou-li splněny požadavky na registraci stanovené tímto zákonem a prováděcími předpisy.
(8) Státní ústav pro kontrolu léčiv, jde-li o humánní léčivý přípravek, anebo Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv, jde-li o veterinární léčivý přípravek, rozhodne o žádosti nejpozději do 18 měsíců od jejího doručení. Do této doby se nezapočítává doba přerušení registračního řízení podle odstavce 4.
(9) Jde-li o léčivý přípravek obsahující geneticky modifikovaný organismus, vyžádá si Státní ústav pro kontrolu léčiv, pokud jde o humánní léčivý přípravek, anebo Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv, pokud jde o veterinární léčivý přípravek, stanovisko Ministerstva životního prostředí k posouzení rizika pro životní prostředí podle zvláštního právního předpisu17a). Ministerstvo životního prostředí toto stanovisko vydá ve lhůtě 90 dnů. Od vydání tohoto stanoviska lze upustit v případě, že toto stanovisko bylo předloženo se žádostí, či se žádostí byla předložena zpráva o posouzení rizika pro životní prostředí provedeném příslušným orgánem Evropské unie.
-----------------------------------------------------------------
17) Např. zákon č. 86/1995 Sb., vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 14/1995 Sb., kterou se stanoví seznam a množství látek a výrobků používaných ve zdravotnictví při akutním ohrožení života, na které se nevztahují ustanovení § 2 odst. 1 a § 3 odst. 1 a 2 zákona č. 211/1993 Sb., a doba ukončení jejich dovozu.
17a) Zákon č. …/2000 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a produkty a o změně některých souvisejících zákonů.
§ 35
(1) Podmínkou provádění klinického hodnocení humánního léčiva je
a) povolení Státního ústavu pro kontrolu léčiv, popřípadě ohlášení tomuto úřadu; jde-li o imunobiologické přípravky, je takové povolení možno vydat jen po kladném vyjádření hlavního hygienika České republiky, a jde-li o radiofarmaka, je takové povolení možno vydat jen po kladném vyjádření Státního úřadu pro jadernou bezpečnost a jde-li o humánní léčiva obsahující geneticky modifikované organismy neobsažené doposud v jakémkoliv humánním léčivém přípravku, který je již registrován, je takové povolení možno vydat, jen je-li geneticky modifikovaný organismus zapsán v Seznamu geneticky modifikovaných organismů a produktů schválených pro uvádění do oběhu v České republice podle zvláštního právního předpisu19a),
b) souhlas etické komise zdravotnického zařízení, ve kterém má být klinické hodnocení provedeno, popřípadě souhlas etické komise ustavené Ministerstvem zdravotnictví, pokud při zdravotnickém zařízení nebyla za podmínek stanovených vyhláškou etická komise ustavena,
c) vždy písemný informovaný souhlas potvrzený podpisem subjektu hodnocení nebo jeho zákonným zástupcem.
(2) Povolení podléhá předregistrační klinické hodnocení a poregistrační klinické hodnocení, ve kterém není léčivý přípravek použit v souladu s rozhodnutím o registraci. Ostatní způsoby klinického hodnocení podléhají písemnému ohlášení.
(3) Předregistrační klinické hodnocení podle odstavce 2 je klinické hodnocení prováděné před nabytím právní moci rozhodnutí o registraci léčivého přípravku.
(4) Náležitosti žádosti o povolení klinického hodnocení a způsob ohlášení klinického hodnocení stanoví vyhláška.
(5) Klinické hodnocení podléhající ohlášení je možné zahájit nejdříve po uplynutí 30 dnů od jeho ohlášení, pokud v této lhůtě Státní ústav pro kontrolu léčiv neoznámí ohlašovateli nesouhlas s jeho prováděním.
(6) Povolení pozbývá platnosti, nebylo-li klinické hodnocení zahájeno do 12 měsíců od jeho vydání. Oprávnění zahájit ohlášené klinické hodnocení podle odstavce 5 lze využít po dobu 12 měsíců od vzniku oprávnění.
(7) Státní ústav pro kontrolu léčiv rozhodne o ukončení, případně pozastavení klinického hodnocení
a) není-li hodnocené léčivo za podmínek klinického hodnocení bezpečné,
b) neodpovídá-li kvalitativní nebo kvantitativní složení léčiva předložené dokumentaci,
c) zjistí-li nepravdivost nebo neúplnost údajů, za nichž bylo povolení uděleno anebo oprávnění podle odstavce 5 vzniklo,
d) není-li prováděno podle podmínek, za kterých bylo povolení uděleno nebo oprávnění podle odstavce 5 vzniklo,
e) poruší-li zadavatel nebo osoby provádějící klinické hodnocení závažným způsobem povinnosti stanovené tímto zákonem nebo jeho prováděcími předpisy,
f) v případě zániku zadavatele.
------------------------------------------------------------
19a) § 9 zákona č. …/2000 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a produkty a o změně některých souvisejících zákonů.
Klinické hodnocení veterinárních léčiv
§ 39
(1) Podmínkou provádění klinického hodnocení veterinárního léčiva je
a) povolení Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv; jde-li o radiofarmaka, je takové povolení možno vydat jen po kladném vyjádření Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, jde-li o veterinární léčiva obsahující geneticky modifikované organismy neobsažené dosud v žádném veterinárním léčivém přípravku, který je již registrován, je takové povolení možno vydat, jen je-li geneticky modifikovaný organismus zapsán v Seznamu geneticky modifikovaných organismů a produktů schválených pro uvádění do oběhu v České republice podle zvláštního právního předpisu19a),
b) souhlas chovatele zvířete,
c) souhlas okresní (městské) veterinární správy příslušné podle místa, kde se má klinické hodnocení provádět.20)
(2) Náležitosti žádosti o povolení klinického hodnocení stanoví vyhláška.
------------------------------------------------------------------
20) § 9 odst. 1 písm. s) zákona ČNR č. 108/1987 Sb.
1) Zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů.
2) Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění zákona č. 123/1998 Sb.
3) Úmluva o biologické rozmanitosti vyhlášená pod č. 134/1999 Sb.
4) § 29 zákona č. 71/1967 Sb., o správní řízení (správní řád).
5) Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů.
6) Například zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně souvisejících zákonů (veterinární zákon), zákon č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znění zákona č. 167/1998 Sb.
7) Například zákon č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů.
8) Například zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, zákon č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, zákon č. 147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči a změnách některých souvisejících zákonů, zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně souvisejících zákonů (veterinární zákon), zákon č. 79/1997 Sb. o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů.
9) Například zákon č. 21/1997 Sb., o kontrole vývozu a dovozu zboží a technologií podléhajících mezinárodním kontrolním režimům, zákon č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně souvisejících zákonů (veterinární zákon), zákon č. 147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči a změnách některých souvisejících zákonů.
10) Například Obchodní zákoník.
11) Zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí.
Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.
12) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).
13) Například Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR), vyhlášená pod č. 64/1987 Sb. a č. 159/1997 Sb., zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění zákona č. 38/1995 Sb. a zákona č. 304/1997 Sb
14) Například zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně souvisejících zákonů (veterinární zákon), zákon č. 147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči a změnách některých souvisejících zákonů, zákon č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin.
15) Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.
17) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
15) Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.
*Poznámka překladatele: V právních předpisech ČR se pro tento druh dokumentu používá výraz “žádost” a pro předkladatele dokumentu výraz “žadatel”
1 Úř. věst. č. L 117, 8.5.1990, s. 15. směrnice naposledy pozměněná směrnicí Komise 94/51/ES (Úř. věst. č. L 297, 18.11.1994, s. 29)
5) § 29 zákona č. 71/1967 Sb., o správní řízení (správní řád).
13) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).
2 Úř. věst. č. L 158, 23.6.1990, s. 56
8) Například zákon č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů.
13) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).
5) § 29 zákona č. 71/1967 Sb., o správní řízení (správní řád).
3 Vstup do laboratoře přes oddělené prostory. Jejich čistá strana je od laboratoře oddělena bezpečnostními dveřmi, šatnou pro výměnu oděvů a sprchou.
4 “je možné” znamená vhodné pro některé případy, nutno posoudit případ od případu
5 Filtr odstraňující částice ze vzduchu s vysokou účinností
6 Tam, kde se pracuje s viry, které se nezachytí ve filtrech HEPA, jsou pročištění odsávaného vzduchu nutná zvláštní opatření
7 Se standardním operačním postupem umožňujícím bezpečný přenos materiálu do sterilizátoru mimo laboratoř a zajišťujícím stejnou úroveň ochrany
8 zákon č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znění zákona č. 167/1998 Sb.
9 Samostatná budova nebo prostor uvnitř budovy zahrnující vlastní zařízení a další prostory jako šatny, sprchy, sterilizátory, prostory pro uchovávání potravin a pod.
10 Chovným zařízením se rozumí zařízení, kde jsou normálně umístěny chovaní, zásobní a pokusní živočichové, nebo kde se provádí malé chirurgické zákroky.
11 Vstup přes samostatnou místnost. Její čistá strana je od uzavřeného prostoru oddělena bezpečnostními dveřmi, šatnou pro výměnu oděvů a sprchou.