Zvláštní část
K Čl. I
V souvislosti s navrhovanou změnou pracovněprávních poměrů členů Rady je nutná novelizace zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, kterou se členové Rady zařazují do okruhu pojištěných osob ve smyslu tohoto právního předpisu.
K Čl. II
Zvláštní úprava pracovních vztahů zaměstnanců administrativního aparátu Rady si vyžádala novelizaci zákoníku práce.
K Čl. III
Novelizace zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního pojištění, ve znění pozdějších předpisů, souvisí s navrhovanou úpravou pracovněprávních vztahů členů Rady .
K Čl. IV
V souvislosti se zrušením zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání se zrušuje rovněž novelizace tohoto zákona, která byla provedena čl. II a III zákona č. 36/1993 Sb.
K Čl. V
Navrhovaná úprava správních poplatků v souvislosti s vydáváním, změnou a prodlužováním doby platnosti oprávnění k provozování rozhlasového nebo televizního vysílání anebo převzatého vysílání by měla reflektovat změny vyplývající z nového zákona (nová úprava vydávání licencí k provozování rozhlasového a televizního vysílání šířeného prostřednictvím kabelových sítí, družice nebo jiných technických prostředků, prodlužování doby platnosti licencí).
Zavádějí se poplatky za prodloužení doby platnosti licence, které budou stejně vysoké jako poplatky za podání žádosti o vydání licence, protože se jedná prakticky o stejně hodnotný úkon. V případě prodloužení doby platnosti licence se však navrhuje, aby platba správního poplatku nebyla vázána na podání žádosti o prodloužení doby platnosti, ale aby byla spojena s kladným vyřízením této žádosti, tj. s prodloužením doby platnosti licence.
Návrh předpokládá větší diferenciaci výše správních poplatků v závislosti na druhu a rozsahu vydávaného oprávnění, neboť není spravedlivé požadovat od provozovatele místního vysílání stejné poplatky za úkon jako od provozovatele vysílání celoplošného. Správní poplatek za podání žádosti o registraci provozování převzatého vysílání je stanoven jednotně, neboť rozlišování provozovatelů převzatého vysílání podle územního rozsahu by bylo v praxi komplikované. Výše správního poplatku za podání žádosti o registraci provozování převzatého vysílání je stanovena ve stejné výši jako správní poplatek za podání žádosti o licenci k provozování místního rozhlasového nebo televizního vysílání, neboť provozování převzatého vysílání se v České republice většinou odehrává na úrovni jednotlivých měst.
U změn licenčních podmínek a podmínek stanovených v rozhodnutí o registraci se sazby správních poplatků v zájmu zjednodušení sjednocují. Stejně jako v případě stávajícího zákona se nezpoplatňují některé úkony, které se provádějí zápisem do obchodního rejstříku.
K Čl. VI a VII
Aby nedošlo k nepřímé novelizaci, je třeba z legislativně technických důvodů zrušit předpisy novelizující zákon č. 468/1991 Sb.
K Čl. VIII
V souvislosti s novou úpravou odměňování členů Rady je třeba provést změny také v zákoně č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Novelizací tohoto zákona se členové Rady zařazují do výčtu poplatníků pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.
K Čl. IX až XII
Legislativně technicky odůvodněné zrušení částí zákonů, které novelizovaly zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání.
K Čl. XIII
Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy je obecným předpisem upravujícím oblast reklamy (tj. nejen pro oblast rozhlasového a televizního vysílání). Některá ustanovení platného zákona o regulaci reklamy však nejsou zcela kompatibilní se Směrnicí.. Původním záměrem předkladatele byla proto novelizace zákona o regulaci reklamy v ustanoveních týkajících se ochrany dětí a mladistvých v reklamě, reklamy na alkohol a reklamy na tabákové výrobky. Vzhledem k tomu, že Ministerstvo průmyslu a obchodu připravuje v současné době komplexní novelizaci zákona o regulaci reklamy tak, aby byl kompatibilní s právem ES, byla novelizace zákona o regulaci reklamy zákonem o provozování rozhlasového a televizního a převzatého vysílání omezena pouze na oblast reklamy na tabákové výrobky v rozhlasovém a televizním vysílání. Úplné slučitelnosti s právem ES by pak v oblasti reklamy (včetně reklamy v rozhlasovém a televizním vysílání) mělo být dosaženo novelou zákona o regulaci reklamy připravovanou Ministerstvem průmyslu a obchodu.
Navrhuje se změna ustanovení § 3 odst. 1, kterou se zavádí striktní zákaz reklamy tabákové výrobky v rozhlasovém a televizním vysílání. Striktní zákaz reklamy na tabákové výrobky v televizním vysílání vyplývá z mezinárodních závazků. Jde o všechny druhy tabákových výrobků, t.j. cigarety, doutníky, lulkový tabák i tabák na žvýkání a šňupací tabák. Reklama tabákových výrobků v rozhlasovém vysílání v platném zákoně zcela zakázána není, vzhledem k časovému omezení jejího vysílání však nemá velký význam a současné mezinárodní trendy (Směrnice č. 98/43/ES) směřují k zákazu veškeré tabákové reklamy, což předjímá i navrhovaná změna zákona o regulaci reklamy.
K Čl. XIV
Novelizací zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, jsou členové Rady zařazeni do výčtu osob pojištěných podle tohoto zákona.
K Čl. XV
Změna způsobu odměňování předsedy a členů Rady si vyžádala rovněž změnu zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
K Čl. XVI
Další zrušení části zákona novelizující zákon č. 468/1991 Sb.
K Čl. XVII
Nový tiskový zákon bude v oblasti práva na odpověď a dodatečné sdělení upravovat stejnou materii jako zákon o rozhlasovém a televizním vysílání. Proto je třeba novější úpravou stávající úpravu zrušit.
K Čl. XVIII
Účinnost nového předpisu musí být shodná s účinností nového zákona o rozhlasovém a televizním vysílání.
Výňatky novelizovaných zákonů
VÝŇATEK z platného znění zákona č. 54/1965 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů a ve znění vládního návrhu novely, s vyznačením navrhovaných změn
Okruh pojištěných osob
§ 2
(1) Podle tohoto zákona jsou pojištěni, pokud splňují podmínky stanovené pro účast na nemocenském pojištění a jsou činní v České republice:
a) zaměstnanci v pracovním poměru,
b) členové družstva, jestliže nejsou v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni,
c) společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným a komanditisté komanditní společnosti, jestliže nejsou v pracovněprávním vztahu k této společnosti, ale vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni,
d) zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti,
e) soudci,
f) členové obecních zastupitelstev, jestliže jsou jim vypláceny odměny jakodlouhodobě uvolněným členům obecních zastupitelstev,
g) poslanci Poslanecké sněmovny a senátoři Senátu Parlamentu,
h) členové vlády, prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu, členové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání a ředitel Bezpečnostní informační služby,
ch) dobrovolní pracovníci pečovatelské služby,
i) pěstouni, kteří vykonávají pěstounskou péči ve zvláštních zařízeních,
j) osoby zařazené k pravidelnému výkonu prací ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě,
k) osoby se změněnou pracovní schopností připravující se pro pracovní uplatnění,
l) studenti a žáci
(dále jen "zaměstnanci").
(2) Za zaměstnance v pracovním poměru [odstavec 1 písm. a)] se pro účely tohoto zákona považuje též osoba činná v poměru, který má obsah pracovního poměru, avšak pracovní poměr nevznikl, neboť nebyly splněny všechny podmínky stanovené pracovněprávními předpisy pro jeho vznik.
VÝŇATEK z platného znění zákona č. 65/1965 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů a ve znění vládního návrhu novely, s vyznačením navrhovaných změn
§ 73
Základní povinnosti zaměstnanců
(1) Zaměstnanci jsou povinni zejména a) pracovat svědomitě a řádně podle svých sil, znalostí a schopností, plnit pokyny nadřízených vydané v souladu s právními předpisy a dodržovat zásady spolupráce s ostatními zaměstnanci, b) plně využívat pracovní doby a výrobních prostředků k vykonávání svěřených prací, plnit kvalitně, hospodárně a včas pracovní úkoly, c) dodržovat právní předpisy vztahující se k práci jimi vykonávané; dodržovat ostatní předpisy vztahující se k práci jimi vykonávané, pokud s nimi byli řádně seznámeni, d) řádně hospodařit s prostředky svěřenými jim zaměstnavatelem a střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele.
(2) Zaměstnanci orgánů státní správy, soudů a státních zastupitelství, Policie České republiky, Bezpečnostní informační služby, Vězeňské služby, Kanceláře prezidenta republiky, kanceláře Parlamentu, Úřadu vlády, Nejvyššího kontrolního úřadu, Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, Úřadu pro legislativu a veřejnou správu, České národní banky a státních fondů, zaměstnanci chráněných krajinných oblastí a národních parků jsou dále povinni:
a) jednat a rozhodovat nestranně a zdržet se při výkonu práce všeho, co by mohlo ohrozit důvěru v nestrannost rozhodování, b) zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděli při výkonu zaměstnání a které v zájmu zaměstnavatele nelze sdělovat jiným osobám; to neplatí, pokud byli této povinnosti zproštěni statutárním orgánem nebo jím pověřeným vedoucím zaměstnancem, nestanoví-li zvláštní zákon 20) jinak, c) v souvislosti s výkonem zaměstnání nepřijímat dary nebo jiné výhody, s výjimkou darů nebo výhod poskytovaných zaměstnavatelem, u něhož jsou zaměstnáni, nebo na základě právních předpisů a kolektivních smluv, d) zdržet se jednání, které by mohlo vést ke střetu veřejného zájmu se zájmy osobními, zejména nezneužívat informací nabytých v souvislosti s výkonem zaměstnání ve prospěch vlastní nebo někoho jiného.
(3) Zaměstnanci uvedení v odstavci 2 nesmějí být členy řídicích nebo kontrolních orgánů právnických osob provozujících podnikatelskou činnost; to neplatí, pokud do takového orgánu byli vysláni zaměstnavatelem, u něhož jsou zaměstnáni, a v souvislosti s tímto členstvím nepobírají odměnu od příslušné právnické osoby provozující podnikatelskou činnost.
(4) Zaměstnanci uvedení v odstavci 2 mohou vykonávat podnikatelskou činnost jen s předchozím písemným souhlasem zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnáni.
(5) Omezení stanovené v předchozím odstavci se nevztahuje na činnost vědeckou, pedagogickou, publicistickou, literární nebo uměleckou a na správu vlastního majetku.
(6) Ustanovení odstavců 2 až 5 se použijí, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.20a)
------------------------------------------------------------------
20)Např. § 54 zákona č. 22/1992 Sb., o Státní bance československé.
20a) Zákon ČNR č. 238/1992 Sb., o některých opatřeních souvisejících s ochranou veřejného zájmu (zákon o střetu zájmů), ve znění zákona č. 287/1995 Sb.
VÝŇATEK z platného znění zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů a ve znění vládního návrhu novely, s vyznačením navrhovaných změn
Příslušnost organizací k provádění nemocenského pojištění
§ 18
(1) Nemocenské pojištění
a) zaměstnanců v pracovním poměru provádí organizace, k níž jsou v pracovním poměru,
b) členů družstva, kteří nejsou v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni, provádí toto družstvo,
c) společníků a jednatelů společnosti s ručením omezeným a komanditistů komanditní společnosti, kteří nejsou v pracovněprávním vztahu k této společnosti, ale vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni, provádí tato společnost,
d) zaměstnanců činných na základě dohody o pracovní činnosti provádí organizace, která uzavřela se zaměstnancem tuto dohodu,
e) soudců provádí soud, k němuž je soudce přidělen k výkonu funkce,
f) členů obecních zastupitelstev, kterým jsou vypláceny odměny jako dlouhodobě uvolněným členům obecních zastupitelstev, provádí orgán, který vyřizuje osobní věci zaměstnanců obce,
g) poslanců Poslanecké sněmovny a senátorů Senátu Parlamentu provádí příslušná kancelář zákonodárného sboru,
h) členů vlády provádí orgán, který členům vlády vyplácí plat,
ch) prezidenta, viceprezidenta a členů Nejvyššího kontrolního úřadu provádí Nejvyšší kontrolní úřad,
i) členů Rady pro rozhlasové a televizní vysílání provádí Rada pro rozhlasové a televizní vysílání,
j) ředitele Bezpečnostní informační služby provádí tato služba,
k) dobrovolných pracovníků pečovatelské služby provádí právnická osoba, která těmto pracovníkům vyplácí odměnu za výkon pečovatelské služby,
l) pěstounů, kteří vykonávají pěstounskou péči ve zvláštních zařízeních, provádí okresní úřad, který pěstounům vyplácí odměnu za výkon pěstounské péče,
m) osob zařazených k pravidelnému výkonu prací ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě provádí věznice,
n) osob se změněnou pracovní schopností připravujících se pro pracovní uplatnění provádí orgán, který těmto osobám vyplácí příspěvek po dobu přípravy pro pracovní uplatnění,
o) studentů a žáků provádějí orgány, které provádějí nemocenské pojištění zaměstnanců školy, na které student nebo žák studuje; jde-li o studenty a žáky, kteří jsou českými občany a jsou vysláni ke studiu nebo studijnímu pobytu v zahraničí příslušným orgánem nebo jinou právnickou osobou, provádí nemocenské pojištění tento orgán nebo tato právnická osoba, a jde-li o studenta nebo žáka, který do zahraničí nebyl vyslán tímto orgánem nebo jinou právnickou osobou, provádí nemocenské pojištění příslušná okresní správa sociálního zabezpečení,
p) interních vědeckých aspirantů54) provádí organizace, která vyřizuje osobní věci aspiranta; jde-li o interního vědeckého aspiranta vyslaného ke stipendijnímu pobytu v zahraničí, provádí jeho nemocenské pojištění organizace, která ho ke stipendijnímu pobytu vyslala.
(2) Nemocenské pojištění zaměstnanců se provádí v organizaci, i když zaměstnanci byli vysláni na práci mimo organizaci nebo nevykonávají práci pro nemoc nebo z jiného důvodu, pokud se v tomto zákoně nestanoví jinak.
(3) Organizace též poskytuje dávky nemocenského pojištění svým bývalým zaměstnancům, pokud jsou ještě oprávněni uplatnit nárok na ně v organizaci, a jejich rodinným příslušníkům.
------------------------------------------------------------------
54) § 59 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění zákona č. 160/1995 Sb.
§ 36
Příslušnost organizací k plnění úkolů při provádění důchodového pojištění
Úkoly v důchodovém pojištění plní u
a) zaměstnanců v pracovním poměru zaměstnavatel, k němuž je zaměstnanec v pracovním poměru,
b) osob ve služebním poměru příslušné útvary, v nichž tyto osoby konají službu,
c) členů družstev, kteří nejsou v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni, toto družstvo,
d) společníků a jednatelů společnosti s ručením omezeným a komanditistů komanditní společnosti, kteří nejsou v pracovněprávním vztahu k této společnosti, ale vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni, tato společnost,
e) osob samostatně výdělečně činných příslušná okresní správa sociálního zabezpečení,
f) zaměstnanců činných na základě dohody o pracovní činnosti organizace, která uzavřela se zaměstnancem tuto dohodu,
g) soudců soud, k němuž je soudce přidělen k výkonu funkce,
h) členů obecních zastupitelstev, kterým jsou vypláceny odměny jako dlouhodobě uvolněným členům obecních zastupitelstev, orgán, který vyřizuje osobní věci zaměstnanců obce,
ch) poslanců Poslanecké sněmovny a senátorů Senátu Parlamentu příslušná kancelář zákonodárného sboru,
i) prezidenta republiky Kancelář prezidenta republiky,
j) členů vlády orgán, který členům vlády vyplácí plat,
k) prezidenta, viceprezidenta a členů Nejvyššího kontrolního úřadu Nejvyšší kontrolní úřad,
l) členů Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Rada pro rozhlasové a televizní vysílání,
m) ředitele Bezpečnostní informační služby tato služba, n) dobrovolných pracovníků pečovatelské služby právnická osoba, která vyplácí odměnu za výkon pečovatelské služby,
o) pěstounů, kteří vykonávají pěstounskou péči ve zvláštních zařízeních, okresní úřad, který pěstounům vyplácí odměnu za výkon pěstounské péče,
p) osob zařazených k pravidelnému výkonu prací ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě věznice,
q) osob, které se soustavně připravují na budoucí povolání studiem na střední nebo vysoké škole v České republice, tato škola,
r) osob vedených v evidenci úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání úřad práce,
s) osob se změněnou pracovní schopností připravujících se pro pracovní uplatnění organizace, u níž se příprava provádí, nebo výcvikové středisko (zařízení) pro občany se změněnou pracovní schopností, v němž se tato osoba připravuje pro pracovní uplatnění,
t) osob konajících civilní službu příslušný orgán, který vydal povolávací příkaz k nastoupení civilní služby,
u) osob pobírajících dávky nemocenského pojištění (péče) nahrazující ušlý příjem po skončení výdělečné činnosti, která zakládala nemocenské pojištění (péči), z něhož jsou tyto dávky vypláceny, organizace nebo okresní správa sociálního zabezpečení, které tyto dávky vyplácejí,
v) osob dobrovolně účastných důchodového pojištění 53) příslušná okresní správa sociálního zabezpečení.
------------------------------------------------------------------
53) § 6 zákona č. 155/1995 Sb.
§ 38
Evidenční listy důchodového pojištění
(1) Organizace a orgány plnící úkoly v důchodovém pojištění podle § 36 písm. a) až d), f) až p) a s) až u) jsou povinny vést evidenční list důchodového pojištění (dále jen "evidenční list") po celou dobu, po kterou pojištění trvá, s výjimkou pracujících poživatelů starobního důchodu. Evidenční list se zakládá při vzniku účasti občana na důchodovém pojištění.
(2) Do evidenčního listu se zapisují za každý kalendářní rok po účetní závěrce (závěrce mzdových listů), nejpozději však do 30. dubna následujícího kalendářního roku,
a) doba trvání důchodového pojištění,
b) vyměřovací základ pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti,
c) doby, které se při stanovení osobního vyměřovacího základu vylučují.
(3) zrušen
(4) Evidenční listy se vedou na tiskopisech vydaných orgány sociálního zabezpečení.
§ 82
Podávání žádosti o dávky důchodového pojištění
(1) Žádosti o přiznání dávky důchodového pojištění sepisují organizace a okresní správy sociálního zabezpečení, u nichž se žádost o dávku podává, s občany na tiskopisech vydaných orgány sociálního zabezpečení.
(2) Žádost o dávku důchodového pojištění podávají
a) zaměstnanci v pracovním poměru u organizace, k níž jsou v pracovním poměru; to neplatí, jde-li o občana, jehož zaměstnavatel neprovádí nemocenské pojištění svých zaměstnanců,
b) členové družstva, kteří nejsou v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni, u tohoto družstva,
c) občané uvedení v § 36 písm. d), f), g), i) až p) a s) až u) u organizace příslušné podle § 36 plnit úkoly při provádění důchodového pojištění,
d) občané, jejichž zaměstnavatel neprovádí nemocenské pojištění svých zaměstnanců, u okresní správy sociálního zabezpečení,
e) ostatní občané u příslušné okresní správy sociálního zabezpečení.
(3) Občané, kteří již nejsou v pracovním nebo jiném poměru k organizaci, avšak pobírají z tohoto poměru dávky nemocenského pojištění, podávají žádost o dávku důchodového pojištění u organizace, která by byla pro ně příslušná v době trvání jejich pracovního nebo jiného poměru.
(4) Pozůstalí po občanech uvedených v odstavci 2 a v odstavci 3 podávají žádost o dávku důchodového pojištění u organizací nebo orgánů, které by byly příslušné pro přijetí žádosti těchto občanů o dávku důchodového pojištění. Pozůstalí po nepracujících důchodcích podávají žádost o důchod u okresní správy sociálního zabezpečení.
(5) Je-li občan v době podání žádosti o dávku důchodového pojištění práce neschopen a má trvalý pobyt v jiném okrese, než ve kterém je sídlo organizace, nebo má-li pozůstalý po občanu trvalý pobyt v jiném okrese, než ve kterém je sídlo organizace, u níž byl občan zaměstnán, může být podána žádost o tuto dávku u okresní správy sociálního zabezpečení příslušné podle místa trvalého pobytu.
(6) Za občany, kteří vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nemohou sami podávat žádost o dávku důchodového pojištění, mohou s jejich souhlasem a na základě potvrzení lékaře o zdravotním stavu těchto občanů podat tuto žádost jejich rodinní příslušníci. Za občany, kteří nemají rodinné příslušníky, může podat tuto žádost jiný občan na základě plné moci.
(7) Žádost o dávku důchodového pojištění, na niž vznikl nárok během výkonu trestu odnětí svobody nebo vazby, podává občan prostřednictvím věznice.
VÝŇATEK z platného znění zákona č. 36/1993 Sb., o některých opatřeních v oblasti rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů a ve znění vládního návrhu novely, s vyznačením navrhovaných změn
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
§ Čl.I
§ 1
(1) Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání rozhodne nejpozději do 31. ledna 1993 o tom, který vysílací okruh je vlastním vysílacím okruhem České televize.1)
(2) Dalším vysílacím okruhem České televize svěřeným jí do správy je okruh, označovaný ke dni 1. prosince 1992 názvem OK 3, a to do 31. prosince 1995, nestanoví-li zákon přijatý do 31. prosince 1995 jinak.
_______________________________________________
1) § 3 písm. a) zákona ČNR č. 483/1991 Sb., o České televizi.
§ 2
(1) Do vlastnictví České televize se dnem zániku Československé televize převádějí nemovité věci uvedené v příloze č. 1 tohoto zákona a movité věci, které k nim patří.
(2) V pochybnostech o rozsahu movitých věcí podle odstavce 1 rozhodne ministerstvo financí České republiky (dále jen "ministerstvo") na návrh České televize.
§ 3
(1) Právním nástupcem Československé televize v autorských právech k dílům a v právech příbuzných právu autorskému v rozsahu stanoveném v § 6 a 46 a následujících zákona o dílech literárních, vědeckých a uměleckých2) (dále jen "autorský zákon") je Česká televize.
(2) Ustanovení odstavce 1 se vztahuje na díla vyrobená studii Československé televize na území České republiky.
(3) Česká televize zajistí od oprávněných osob, na jejichž díla a výkony se vztahuje ochrana podle autorského zákona, práva k užití děl a výkonů podle odstavce 1 třetími osobami, pokud o to třetí osoba požádá, a to za podmínek sjednaných mezi třetí osobou a Českou televizí. Práva oprávněných osob podle autorského zákona zůstávají nedotčena.
(4) Česká televize zajistí rovné podmínky užití děl převedených podle odstavců 1 a 2 držiteli licencí k televiznímu vysílání za podmínek stanovených autorským zákonem.
(5) Plnění povinností podle odstavců 3 a 4 kontroluje Rada České televize.
------------------------------------------------------------------
2) Zákon č. 35/1965 Sb., ve znění zákona č. 189/1990 Sb. a zákona č. 468/1991 Sb.
§ 4
(1) Do vlastnictví Českého rozhlasu se dnem zániku Československého rozhlasu převádějí nemovité věci uvedené v příloze č. 2 tohoto zákona, movité věci, které k nim patří, a movité věci, které se ke dni účinnosti tohoto zákona nalézají v nemovitých věcech ve vlastnictví Českého rozhlasu.
(2) V pochybnostech o rozsahu movitých věcí podle odstavce 1 rozhodne ministerstvo financí České republiky na návrh Českého rozhlasu.
§ 5
(1) Právním nástupcem Československého rozhlasu v autorských právech k dílům a v právech příbuzných právu autorskému v rozsahu stanoveném v § 6 a 46 a následujících autorského zákona je Český rozhlas.
(2) Ustanovení odstavce 1 se vztahuje na díla vyrobená studii Československého rozhlasu na území České republiky.
(3) Český rozhlas zajistí od oprávněných osob, na jejichž díla a výkony se vztahuje ochrana podle autorského zákona, práva k užití děl a výkonů podle odstavce 1 třetími osobami, pokud o to třetí osoba požádá, a to za podmínek sjednaných mezi třetí osobou a Českým rozhlasem. Práva oprávněných osob podle autorského zákona zůstávají nedotčena.
(4) Český rozhlas zajistí rovné podmínky užití děl převedených podle odstavců 1 a 2 držiteli licencí k rozhlasovému vysílání za podmínek stanovených autorským zákonem.
(5) Plnění povinností podle odstavců 3 a 4 kontroluje Rada Českého rozhlasu.
(Čl.II
Zákon č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, se mění a doplňuje takto:
1. § 9 odst. 3 a 4 znějí:
"(3) Provozovateli televizního vysílání ze zákona si vyhrazují přenosové cesty (část kmitočtového spektra) a síť vysílačů umožňující pokrytí území České republiky jedním televizním programem včetně obrazových a zvukových informací, nestanoví-li zvláštní zákon jinak.
(4) Provozovateli rozhlasového vysílání ze zákona se vyhrazují přenosové cesty (část kmitočtového spektra) a síť vysílačů umožňující pokrytí území České republiky jedním vysílacím okruhem v pásmu středních vln a dvěma vysílacími okruhy v pásmu velmi krátkých vln.".
2. V § 9 odst. 6 se doplňují slova "a orgánu udělujícího licence (§ 10).".
3. V § 12 se vypouští odstavec 2.
4. V § 23 se vypouští odstavec 1.
5. Ustanovení § 24 se vypouští.
6. Za § 28 se vkládá nový § 28a, který zní:
"§ 28a
Orgán udělující licence rozhodne na návrh provozovatele rozhlasového vysílání ze zákona o vybavení vysílacích okruhů podle § 9 odst. 4 kmitočty a o uvolnění dalších kmitočtů určených pro regionální vysílání.".
Čl.III
Zákon České národní rady č. 103/1992 Sb., o Radě České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání, ve znění zákona České národní rady č. 474/1992 Sb., se mění a doplňuje takto:
1. V § 2 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
"(2) Rada předkládá České národní radě ke schválení návrh rozpočtu Rady, a to nejpozději do konce měsíce října předchozího kalendářního roku a návrh závěrečného účtu Rady, a to nejpozději do konce měsíce května následujícího kalendářního roku. Rozpočet na rok 1993 předloží Rada České národní radě nejpozději do konce ledna 1993.".
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.
2. § 5 odst. 4 zní:
"(4) Česká národní rada může odvolat Radu, neplní-li Rada povinnosti podle § 2 odst. 2 a 3 tohoto zákona nebo pokud Česká národní rada neschválí závěrečný účet Rady nebo opětovně neschválí zprávu o činnosti Rady. Zprávu o činnosti Rada předkládá České národní radě do konce měsíce února kalendářního roku.".
3. § 8 zní:
"§ 8
(1) Činnost Rady je hrazena z 0,3 procenta výnosu ze sazeb za používání rozhlasových a z 0,3 procenta výnosu ze sazeb za používání televizních přijímačů podléhajících evidenci.
(2) Provozovatelé vysílání ze zákona odvádějí Radě 0,3 procento výnosu ze sazeb podle odstavce 1 do každého patnáctého dne následujícího kalendářního měsíce.". )
Čl.IV
Zákon České národní rady č. 483/1991 Sb., o České televizi, se mění a doplňuje takto:
1. V § 3 se vypouští písmeno b).
2. V § 9 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
"(2) K zatížení nebo pronájmu na dobu delší tří měsíců nebo ke zcizení nemovitostí nebo jejich částí potřebuje ředitel předchozí souhlas Rady.".
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.
3. V § 12 odst. 3 se za slovo "zákona" vkládají slova "s výjimkou písmene a)".
4. Za dosavadní § 14 se vkládají nové § 14a a 14b, které znějí:
"§ 14a
(1) Česká televize provozuje televizní vysílání i na zbývajícím vysílacím okruhu do doby, než na tomto vysílacím okruhu zahájí vysílání držitel licence.
(2) V televizním vysílání na vysílacím okruhu podle odstavce 1 nesmí čas vyhrazený reklamě přesáhnout 7 procent denního vysílacího času.
(3) Držitel licence k vysílání je povinen oznámit České televizi den zahájení svého vysílání, nejpozději však do 90 dnů před tímto dnem.
§ 14b
(1) Na vysílacím okruhu podle § 14a odst. 1 působí po dobu provozování tohoto okruhu Českou televizí intendant zpravodajství a publicistiky (dále jen "intendant"). Intendanta volí Rada, která jej může odvolat.
(2) Intendant je povinen zachovat rozsah zpravodajských a publicistických pořadů, odpovídající nejméně rozsahu v roce 1992.
(3) Spory mezi intendantem a ředitelem rozhoduje Rada.".
Čl.V
Zákon České národní rady č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, se doplňuje takto:
1. V § 9 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
"(2) K zatížení nebo pronájmu na dobu delší tří měsíců nebo ke zcizení nemovitostí nebo jejich částí potřebuje ředitel předchozí souhlas Rady.".
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.
2. Za § 9 se vkládá nový § 9a, který zní:
"§ 9a
Český rozhlas je oprávněn provozovat vysílání do zahraničí na základě objednávky. Náklady s tím spojené hradí objednavatel.".
VÝŇATEK z platného znění zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů a ve znění vládního návrhu novely, s vyznačením navrhovaných změn
Poznámky
1 9) Zákon č. 81/1966 Sb., o periodickém tisku a o ostatních hromadných informačních prostředcích, ve znění pozdějších předpisů.
2 4) § 2 písm. b zákona č. 303/1993 sb., o zrušení státního tabákového monopolu a o opatřeních s tím souvisejících.