Důvodová zpráva

Důvodová zpráva k Novela zákona o České obchodní inspekci

Sněmovní tisk: č. 496, 3. volební období

Průběžně zpracováváme a vylepšujeme obsah důvodových zpráv. Tento dokument může mít drobné nedostatky ve formátování — aktivně na nich pracujeme.

Tento dokument obsahuje důvodovou zprávu k návrhu zákona ze sněmovního tisku PSP ČR — záměr zákonodárce a odůvodnění jednotlivých ustanovení.

Zákon o České obchodní inspekci byl přijat v roce 1986 a zásadně novelizován v roce 1992. Dílčí novely zákona byly provedeny v roce 1997 v souvislosti s přijetím zákona o potravinách a tabákových výrobcích a zákona o technických požadavcích na výrobky a v roce 1999 zákonem č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy. Od novely zákona o České obchodní inspekci v roce 1992 se změnily podstatným způsobem předpisy v oblasti ochrany spotřebitele, zejména přijetím zákona o ochraně spotřebitele.

Stávající zákon o České obchodní inspekci je v některých ustanoveních, týkajících se kompetencí ke kontrole a skutkových podstat pro ukládání sankcí, duplicitní se zákonem o ochraně spotřebitele. Jedná se například o kontrolu poctivosti prodeje, jakosti apod. V ustanoveních týkajících se ukládání sankcí umožňuje uplatňovat finanční postihy za subjektivní zavinění a  postihy vůči zaměstnancům právnických a fyzických osob. Vzhledem k tomu, že právní předpisy stanoví pro oblast ochrany spotřebitele objektivní odpovědnost podnikatelů, je nutné stávající ustanovení zákona pokládat za překonaná.

Dalším z již nevyhovujících ustanovení je ukládání sankcí na základě zjištění, provedených výhradně Českou obchodní inspekcí. Tato podmínka brání efektivnímu využívání zjištění a účinnému uplatňování zákona v praxi v těch případech, kdy jiný dozorový orgán objektivně  prokáže porušení povinnosti v oblasti ochrany spotřebitele. Česká obchodní inspekce nemůže takovéto postoupené zjištění bez dalšího vlastního šetření využít k  uložení opatření nebo zahájení správního řízení o uložení sankce. Proto se navrhuje úprava, která přispěje k racionálnějšímu postupu.

Porušování práv plynoucích z duševního vlastnictví je jedním z problémů nejen ve vztahu k zahraničí, ale i k ochraně spotřebitele a ochraně majitelů práv duševního vlastnictví na území ČR. Vymáhání dodržování práv provází řada problémů spojených např. s prokazováním úmyslu při šetření, s dlouhotrvajícím soudním jednáním vedoucím k pravomocnému rozhodnutí apod.

I když se v posledním období zvýšil počet řešených a rozhodnutých případů, není možné hodnotit tento stav, s ohledem na četnost případů, jako uspokojivý. To se projevuje i v nepříznivém hodnocení ze zahraničí. Proto se považuje za účelné, aby se i státní dozorové orgány zapojily do boje proti porušování práv plynoucích z duševního vlastnictví.

V oblasti práv duševního vlastnictví je právní úprava povinností podnikatelských subjektů upravena např. ustanoveními zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (zejména §§ 46 a 47), zákonem č. 137/1995 Sb., o ochranných známkách, ve znění zákona č. 191/1999 Sb., zákonem č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon), ve  znění pozdějších předpisů, zákonem č. 237/1995 Sb., o hromadné správě autorských práv a práv autorskému právu příbuzných, zákonem č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů. Tato práva jsou upravena rovněž zákonem č. 273/1993 Sb., o některých podmínkách výroby, šíření a archivování audiovizuálních děl, ve znění pozdějších předpisů.

V trestně právní oblasti se práv  duševního vlastnictví týkají §§ 150 - 152 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů. Oblasti kontroly dodržování práv plynoucích z duševního vlastnictví se týká i zákon č. 191/1999 Sb. o opatřeních týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboží porušujícíhoněkterá práva duševního vlastnictví a o změně některých dalších zákonů.

Od nabytí účinnosti zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, nemá Česká obchodní inspekce oprávnění ke kontrole potravin (vyjma poctivosti prodeje a označování cenou) a tabákových výrobků (vyjma jejich označování dle zákona č. 303/1993 Sb.). Předkládaná novela zahrnuje proto i novelu zákona č. 63/1986 Sb., o České zemědělské a potravinářské inspekci tak, aby postup tohoto dozorového orgánu při kontrole prodeje výrobků a zboží porušujících práva duševního vlastnictví v sortimentu potravin byl obdobný jako u České obchodní inspekce. Navrhuje se tak vytvořit ucelený systém dozoru na vnitřním trhu a  upravit kompetence i tohoto dozorového orgánu.

Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů , obsahuje ustanovení o zákazu klamání spotřebitele v § 8. Stávající znění tohoto ustanovení připouští i takový právní výklad, podle něhož pod toto znění nelze zahrnout kontrolu prodeje výrobků a zboží porušujících práva duševního vlastnictví. Proto se navrhuje jednoznačně vymezit, že za klamání se považuje i prodej těchto výrobků a zboží.

Cílem navrhované novelizace zákona o České obchodní inspekci, zákona o ochraně spotřebitele a zákona o České zemědělské a potravinářské inspekci je zejména:

  • zakotvení zákazu klamání spotřebitele nabízením,  prodejem nebo skladováním výrobků nebo zboží porušujících práva duševního vlastnictví do zákona o ochraně spotřebitele,

  • vymezení kompetencí České obchodní inspekce a České zemědělské a potravinářské inspekce ke kontrole klamání spotřebitele nabízením,  prodejem nebo skladováním výrobků nebo zboží, které neodpovídají zvláštním právním předpisům tím, že porušují práva duševního vlastnictví, vymezení součinnosti majitele práva duševního vlastnictví s dozorovými orgány,

  • vymezení kompetencí dozorových orgánů uložit opatření k zajištění zjištěných nabízených, prodávaných a skladovaných výrobků nebo zboží porušujících práva duševního vlastnictví, vymezení oprávnění k rozhodnutí o propadnutí nebo zabrání těchto výrobků a zboží, vymezení kompetence k rozhodnutí o jejich zničení,

  • odstranění duplicit zákona o České obchodní inspekci především se zákonem o ochraně spotřebitele, dále i vypuštění oprávnění ke zjišťování subjektivního zavinění kontrolovaných osob, vypuštění oprávnění ke kontrole zaměstnanců, úpravy některých oprávnění zejména k odběru vzorků a provádění rozborů, vypuštění překonaných institutů zákona,

  • v zákoně o České obchodní inspekci úpravy skutkových podstat pro uložení sankcí za porušení tohoto zákona a  úprava výše pokut,

  • v zákoně o ochraně spotřebitele dílčí úpravy týkající oprávnění k uložení sankce za neoznačení potravin cenou platnou v okamžiku nabídky atd.

Nad rámec věcného záměru zákona byla navržena úprava zákona o ochraně spotřebitele, která se týká výkupu zálohovaných vratných obalů, a dále oprávnění České zemědělské a potravinářské inspekce ke kontrole řádného označování potravin, zejména ve vztahu k povinnosti prodávajícího nepozměňovat údaje uváděné výrobcem.

Navrhovaná novelizace je nezbytná proto, že nabízení, prodej a skladování výrobků nebo zboží porušujících práva duševního vlastnictví je rozšířeným problémem na vnitřním trhu zejména pak při stánkovém prodeji. Dochází ke klamání spotřebitelů, k poškozování jejich ekonomických zájmů, neboť převážná část padělků a napodobenin vykazuje značně pochybnou jakost, dochází i k poškozování majitelů práv, regulérních výrobců a dovozců.

Nepříznivý stav v této oblasti se projevuje i v kritice ze zahraničí, zejména ze Spojených států amerických. Předmětem kritiky je především to, že v České republice ne zcela účinně funguje systém vymáhání práva v oblasti duševního vlastnictví a že nejsou přijímána opatření, která by razantnějším způsobem bránila nejen vzniku, ale i opakování takovéhoto jednání. Proto se navrhuje, aby v boji proti tomuto negativnímu jevu bylo posíleno postavení  orgánů státní správy, konkrétně České obchodní inspekce (pro oblast průmyslových výrobků) a České zemědělské a potravinářské inspekce (pro oblast potravin), a to tak, aby tyto orgány byly vybaveny odpovídajícími kontrolními i sankčními oprávněními.

Předkládaná úprava není v rozporu s ústavním pořádkem České republiky.

Navržené řešení v oblasti boje proti nabízení, prodeji a skladování výrobků nebo zboží porušujících práva duševního vlastnictví naplňuje především čl. 67 a 70 Evropské dohody zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé.

Problematika nabízení, prodeje nebo skladování výrobků nebo zboží porušujících práva duševního vlastnictví na vnitřním trhu není předpisy ES řešena. V souvislosti s přijetím zákona č. 191/1999 Sb., o opatřeních týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboží porušujícího některá práva duševního vlastnictví a o změně některých dalších zákonů, bylo však z důvodu zajištění kontinuity kontroly na vnitřním trhu a zajištění jednotné terminologie využito definic  nařízení Rady (ES) č. 3295/94 ze dne 22. prosince 1994, o zákazu propouštění padělků a nedovolených napodobenin do volného oběhu, režimu vývozu a ke zpětnému vývozu a do režimů s podmíněným osvobozením od cla, ve znění nařízení Rady (ES) č. 241/99 ze dne 25. ledna 1999, kterým se mění nařízení Rady ES č. 3295/94.

Zákon rovněž přispěje k  naplňování závazků vyplývajících z  Dohody o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (vyhlášeno pod č. 191/1995 Sb.).

Procesní postup při výkonu kontroly státního dozorového orgánu na úseku ochrany spotřebitele není předpisy ES řešen. Tato otázka nebyla předmětem screeningových jednání ke kapitole Ochrana spotřebitele. Česká obchodní inspekce vykonává dozor v rozsahu kompetencí daných zákonem o České obchodní inspekci. Hmotně právní stránka kontroly je řešena samostatnými zákony, např. zákonem o ochraně spotřebitele. Tyto zákony, např. zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, včetně prováděcích nařízení vlády, pak obsahují definice a ustanovení, která jsou v souladu s předpisy ES. Do právního řádu České republiky budou postupně promítány další předpisy ES. Česká obchodní inspekce bude při své kontrolní činnosti vycházet z těchto nových právních úprav v těch případech, kdy bude ustanovena jako dozorový orgán.

Nepředpokládá se, že by navržené novely zákonů o České obchodní inspekci, o ochraně spotřebitele a České zemědělské a potravinářské inspekci znamenaly bezprostředně zvýšené nároky na státní rozpočet. Skladování zajištěného zboží a zničení propadlého nebo zabraného zboží se navrhuje provést na náklad majitele nebo držitele zboží,  u kterého bylo prokázáno, že se jedná o výrobek nebo zboží porušující práva duševního vlastnictví. Náhrada škody za nesprávné rozhodnutí státního orgánu v případech obdržení nesprávných informací a dokumentace od majitele práva duševního vlastnictví je eliminována ustanovením o odpovědnosti této osoby za škody způsobené v důsledku předání nesprávných údajů.

Pokud se týká výkonu dozoru České obchodní inspekce a České zemědělské a potravinářské inspekce, lze zajistit nově navržené kontrolní činnosti v současné době v  rámci stávajícího stavu pracovníků a stávající výše rozpočtu.

ČÁST PRVNÍ - k  novele zákona o České obchodní inspekci

K bodu 1 ( § 2 odst. 1)

Rozšíření vymezení kontrolovaných osob o osoby dodávající výrobky a zboží na vnitřní trh je navrženo jednak ve vztahu k povinnostem těchto právnických a fyzických osob při dodávání výrobků a zboží na vnitřní trh a jednak z důvodu návrhu zrušení stávajícího ustanovení § 11, kde byly tyto osoby a jejich povinnosti definovány. Možné duplicitě kontrolních subjektů při výkonu kontroly se předchází zakotvením principu priority výkonu kontroly podle zvláštního právního předpisu.

Vypuštění oprávnění ke kontrole zaměstnanců se navrhuje z důvodu překonané právní úpravy. Většina předpisů v oblasti ochrany spotřebitele stanoví objektivní odpovědnost podnikatele. Oblast povinností zaměstnance vůči podnikateli je řešena zákoníkem práce.

K bodu 2 ( § 2 odst. 2 )

Vypouští se ustanovení o kontrolních kompetencích při přípravě jídel a nápojů v návaznosti na ustanovení zákona o potravinách a tabákových výrobcích.

Dále se navrhuje vypuštění ustanovení písmene b) a c) , která jsou duplicitní se zákonem o ochraně spotřebitele. Návrh odstraní jak duplicitu obou zákonů, tak i případnou možnost uložení postihu podle obou zákonů.

Vymezuje se kompetence ke kontrole, zda nedochází ke klamání spotřebitele zejména nabízením a prodejem padělků a nedovolených napodobenin.

K bodu 3 (§ 2 odst. 3)

Úprava byla vyvolána vypuštěním kompetence kontroly přípravy jídel a nápojů ve veřejném stravování.

K bodu 4 [ § 3 písm. a )]

Navrhuje se vypustit v písmenu a) část jeho ustanovení týkající se zjišťování osoby odpovědné za vznik a trvání nedostatků. Úprava je navržena v souvislosti s vypuštěním kompetence České obchodní inspekce ke zjišťování subjektivní odpovědnosti kontrolovaných fyzických osob.

K bodu 5 [ § 3 písm. e)]

V písmenu e) se navrhují úpravy související s přesnějším vymezením oprávnění České obchodní inspekce k  provedení, resp. zajištění provedení rozborů u odebraných vzorků, a to v návaznosti na její stávající kontrolní kompetence (bezpečnost výrobků) i kompetence navrhované (klamání spotřebitele prodejem, nabízením nebo skladováním výrobků nebo zboží porušujícím práva duševního vlastnictví). Oprávnění k provedení posouzení se netýká potravin a pokrmů, kde tato kompetence je dána především České zemědělské a potravinářské inspekci.

K bodu 6 [ § 4 odst. 1 písm. b )]

V písmenu b) se navrhuje doplnit oprávnění České obchodní inspekce ke kontrole totožnosti fyzických osob, které při kontrole zastupují konotrlované osoby. Doplnění se navrhuje v souvislosti s vypuštěním kompetence ke kontrole zaměstnanců. Při výkonu kontroly je velmi častým případem, že kontrolovaná právnická nebo fyzická osoba má řadu provozoven často na celém území republiky. Je nereálné, aby tato osoba byla přítomna každé kontrole. Proto se kontroly účastní pracovník, který je v rámci pracovněprávních vztahů odpovědný kontrolované osobě. Toto doplnění se navrhuje za účelem zajištění řádného a dodatečně nezpochybnitelného výkonu kontroly.

K bodu 7 [ § 4 odst. 1 písm. d )]

V písmenu d) upravujícím oprávnění k odběru vzorků se navrhuje rozšířit kompetence k  odběru vzorků i  pro účely kontroly klamání spotřebitele.

Navržená kompetence se netýká odběru vzorků u potravin a tabákových výrobků, kde je k tomuto úkonu oprávněna Česká zemědělská a potravinářská inspekce.

K bodu 8 ( § 4 odst. 2)

Jedná se o upřesnění povinnosti inspektora při předkládání služebního průkazu.

K bodu 9 ( § 4 odst. 3)

Povinnost zachovávat mlčenlivost o skutečnostech zjištěných v rámci činnosti se nevztahuje na případy podávání informací pro účely trestního řízení.

K bodu 10 ( § 5 )

Nově se zakotvuje kompetence České obchodní inspekce provádět kontroly, zda nedochází ke klamání spotřebitele, a to na základě vlastního nebo jiného podnětu.

Navrhuje se zakotvit kompetenci vyzvat majitele práva duševního vlasntictví k předložení dokumentace potřebné k posouzení, zda se jedná o výrobky nebo zboží porušující práva duševního vlastnictví.

Z  pohledu výkonu kontroly, zda se jedná o klamání spotřebitele nabízením,  prodejem nebo skladováním výrobků nebo zboží porušujících práva duševního vlastnictví, je nutné, aby majitel práva duševního vlasntictví předložil dokumentaci, která je jejím vlastnictvím. Předaná dokumentace bude sloužit všem inspektorům pro potřeby kontroly po dobu platnosti této dokumentace.

Proti zneužití informací uvedených v těchto dokumentech je majitel práva duševního vlastnictví chráněn ustanovením zákona o České obchodní inspekci, podle kterého jsou inspektoři povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které jsou předmětem obchodního tajemství, o nichž se dozvěděli při plnění kontrolních úkolů.

Dále se navrhuje stanovit, že Česká obchodní inspekce informuje osobu, která podala podnět, o výsledcích zjištění klamání spotřebitele nabízením, prodejem nebo skladováním výrobků a zboží porušujících práva duševního vlastnictví.

K bodům 11 a 12 ( § 6 odst. 1 a 2)

Navrhuje se vymezit, že Česká obchodní inspekce je oprávněna přizvat ke kontrole odborně způsobilé osoby, je-li to odůvodněno povahou kontrolní činnosti, a stanovit jejich oprávnění ve vztahu k výkonu kontrolní činnosti. Vymezuje se postavení těchto osob při výkonu kontrolní činnosti. Reaguje se tím na skutečnost, že pro řadu kontrol je třeba přizvat vysoce specializované odborníky či provést prověření vlastností výrobků na speciálním zařízení atd. Podle názoru předkladatele je ekonomicky efektivnější provádět specializované kontroly v součinnosti s odborníky z externích pracovišť.

K bodu 13 [ § 7 odst. 1 písm. a )]

Navrhuje se stávající podmínky pro uložení zákazu v případech jakostně, zdravotně nebo jinak vadných výrobků nahradit obecnou formulací na případy neodpovídající požadavkům zvláštních předpisů. Navrhované řešení je možno považovat za účelné   z pohledu možnosti aplikace i v případě nových právních předpisů vztahujících se k prodeji výrobků a zboží.

K bodu 14 ( § 7b )

Navrhuje se vymezit oprávnění pro inspektora, který provádí kontrolu, uložit opatření ve formě zajištění výrobků nebo zboží, které neodpovídají zvláštním právním předpisům tím, že porušují práva duševního vlastnictví.

Dále se stanoví úřední postup pro provedení zajištění, možnost podání námitek ze strany kontrolované osoby a oprávnění České obchodní inspekce uskladnit takovéto výrobky nebo zboží mimo dosah kontrolované osoby, a to na její náklad.

Zajištění výrobků a zboží představuje zákaz jejich prodeje a zároveň i uplatnění takových opatření, která znemožní další manipulaci s nimi, např. formou úředního zapečetění. Zároveň toto opatření vede k zajištění důkazů pro další řízení. V praxi dochází k tomu, že v případě pouhého uložení zákazu prodeje podle § 7 zákona o České obchodní inspekci bez možnosti jeho zajištění je tento zákaz porušován a výrobky a zboží jsou, i přes hrozbu uložení pokuty, dodavatelem nebo prodávajícím v témže nebo jiném místě opětovně uvedeny do prodeje.

Je považováno za společensky velmi potřebné, aby v případě nabízení, prodeje nebo skladování výrobků nebo zboží porušujících práva duševního vlastnictví bylo takovému jednání zabráněno. Obdobná právní úprava zajištění výrobků nebo zboží je řešena v zákoně č. 303/1993 Sb., o zrušení státního tabákového monopolu, ve znění pozdějších předpisů.

Navrhuje se nově upravit oprávnění dozorového orgánu uložit kromě pokuty i rozhodnutí o propadnutí nebo zabrání nabízených, prodávaných nebo skladovaných výrobků nebo zboží porušujících práva duševního vlastnictví. Současně se upravuje i  postup pro uložení takovéhoto opatření včetně rozhodnutí o zničení výrobků nebo zboží. Zabrání nebo propadnutí výrobků nebo zboží, které porušují práva duševního vlastnictví, v režimu správního řízení se navrhuje z důvodu zajištění účinné sankce za porušení právní povinnosti ze strany kontrolované osoby a zabránění opakovanému uvedení takovýchto výrobků nebo zboží na vnitřní trh. Zároveň je tím bráněno i opakovanému porušování práv majitele ochranné známky, průmyslového nebo užitného vzoru, autorských práv apod.

Navržený postup zničení nabízených,  prodávaných nebo skladovaných výrobků nebo zboží porušujících práva duševního vlastnictví se navrhuje z důvodu uplatnění účinného postupu k nápravě. Oprávnění dozorového orgánu ke zničení takovýchto výrobků nebo zboží působí i jako prevence. Stejná právní úprava propadnutí nebo zabrání výrobků nebo zboží ze strany státního dozorového orgánu je řešena zákonem č. 303/1993 Sb., o zrušení státního tabákového monopolu, ve znění pozdějších předpisů.

Návrh vychází ze skutečnosti, že klamání spotřebitele nabízením,  prodejem nebo skladováním výrobků nebo zboží porušujících práva duševního vlastnictví je ve vážném  rozporu s veřejným zájmem (ochrana spotřebitele před nepravdivými informacemi a ochrana jeho ekonomických zájmů). Proto opatření k nápravě jsou navržena tak, aby byla ukládána ve správním řízení. Vzhledem k přezkoumatelnosti správních rozhodnutí soudem je navržené řešení v souladu s Dohodou o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví vyhlášenou pod č. 191/1995 Sb. (  část III., oddíl 2).

K bodu 15 ( § 9 odst. 1 )

V souladu se stávajícími právními předpisy se navrhuje ukládání postihu kontrolované osobě na principu objektivní odpovědnosti.

Dále se navrhuje vypustit ustanovení, že ředitel inspektorátu může uložit pokutu pouze na základě zjištění České obchodní inspekce. Stávající ustanovení brání pružnému a efektivnímu uplatnění opatření v těch případech, kdy dokončené a kvalifikovaně zpracované zjištění jiného orgánu (např. policejních orgánů, živnostenských úřadů ) nelze použít jako podklad např. pro zahájení správního řízení o uložení pokuty.

Dále se navrhuje stávající ustanovení odstavce 1 písmen a) - k) zredukovat. Důvodem je odstranění duplicit skutkových podstat pro uložení sankce zejména se zákonem o ochraně spotřebitele a vypuštění již překonaných ustanovení jako jsou např. stanovené podmínky pro dopravu a skladování.

Pokud se týká navrženého ustanovení odstavce 1 písmene d), považuje předkladatel za nutné takovéto znění v zákoně uvést, a to z toho důvodu, že u skutkových podstat pro uložení sankce není možné, s ohledem na šíři problematiky ochrany spotřebitele na vnitřním trhu, vyčerpávajícím způsobem vymezit veškerá postižitelná jednání. Zakotvením principu přednosti uložení senkce jiným správním úřadem nehrozí riziko duplicit při uplatňování kompetencí různých orgánů.

Navrhuje se, aby výše pokuty byla stanovena pevnou částkou. Na základě zásadní připomínky Ministerstva práce a sociálních věcí, uplatněné v připomínkovém řízení k věcnému záměru této novely, se ustupuje od odvozování výše částky pokuty od minimální mzdy.

K bodu 16    ( § 9 odst. 2 )

Navrhuje se změnit částku pro uložení blokové pokuty z  2000 Kč na 5000 Kč z důvodu sjednocení se zákonem o ochraně spotřebitele.

K bodu 17 (§ 9 odst. 3 )

Navrhuje změnit částku pro uložení pořádkové pokuty z  5000 Kč na částku 50 000 Kč. Zvýšení se navrhuje z důvodu jednak sjednocení výše se zákonem o státní kontrole a jednak proto, že stávající výše již neodpovídá ekonomickým podmínkám. Lze očekávat i preventivní působení.

K bodu 18 ( § 9 odst. 4)

Nově se upravují lhůty pro zahájení správního řízení o uložení pokuty. Navržené ustanovení odpovídá současným potřebám a nově přijímaným právním předpisům.

K bodu 19 ( § 11 )

Navrhuje se zrušení uvedeného paragrafu, který vymezuje skutkové podstaty, za jejichž naplnění je ukládána pokuta rozhodnutím právnickým a  fyzickým osobám, které dodají výrobky nebo služby vadné jakosti nebo jinak vadné, dodají výrobky, u nichž nebyla dodržena uvedená nebo dohodnutá hmotnost, míra nebo množství, dále právnické nebo fyzické osobě, která nepravdivě informuje o zboží nebo výrobku nebo poruší stanovené podmínky pro skladování nebo dopravu zboží nebo výrobků. Se změnou paragrafu 2 a 9 (vypuštění oprávnění ke kontrole zaměstnanců a zjišťování subjektivní odpovědnosti a doplněním objektivní odpovědnosti kontrolovaných právnických a fyzických osob) a novým vymezením skutkových podstat v § 9 pozbývá ustanovení tohoto paragrafu na významu.

K bodu 20 ( § 12 odst. 1 )

Návrh souvisí s vypuštěním zjišťování subjektivní odpovědnosti kontrolovaných osob.

K bodu 21 ( § 12 odst. 4 a 5)

Navrhuje se do zákona doplnit ustanovení o splatnosti, vybírání a vymáhání pokut. Ve stávajícím znění nebyl tento režim upraven.

K bodu 22 [ § 13 odst. 1 písm. a)]

Navrhuje se nově vymezit orgány a instituce, se kterými Česká obchodní inspekce při výkonu kontrolní činnosti spolupracuje.

K bodu 23 ( § 13 odst. 3 a 4  )

Odstavec 3 dosud zakotvuje spolupráci České obchodní inspekce s různými orgány a  dobrovolnými aktivy na úseku zvyšování kvalifikace pracovníků v obchodě. Vzhledem k překonanosti této úpravy se navrhuje odstavec zrušit.

V nově označením odstavci 3 se upřesňuje okruh subjektů spolupracujících s Českou obchodní inspekcí.

K bodu 24 ( § 15 )

Navrhuje se upravit názvy ministerstev tak, aby odpovídaly současnému stavu.

K bodu 25 ( § 17 odst. 1 )

Rozšiřuje se rozsah opatření ukládaných podle správního řádu o rozhodnutí o propadnutí nebo zabrání výrobku nebo zboží.

ČÁST DRUHÁ - k novele zákona o ochraně spotřebitele

K bodu 1 [ § 2 odst. 1 písm. k)]

Pro potřeby kontroly dodržování ustanovení, zda nedochází ke klamání spotřebitele, se považuje za účelné v zákoně vymezit pojmy “výrobek nebo zboží, které porušují práva duševního vlastnictví.” Vymezení je v souladu s definicemi uvedenými v nařízení Rady (ES) č. 3295/94 ze dne 22. prosince 1994, o zákazu propouštění padělků a nedovolených napodobenin do volného oběhu, režimu vývozu a ke zpětnému vývozu a do režimů s podmíněným osvobozením od cla, ve znění nařízení Rady (ES) č. 241/99 ze dne 25. ledna 1999.

Navržená formulace byla konsultována s odborem kompatibility s právem ES Úřadu vlády a Úřadem průmyslového vlastnictví.

K bodu 2 ( § 8 odst. 2 a 3 )

Navrhuje se nově vymezit, že za klamání spotřebitele se považuje nabídka nebo prodej výrobků nebo zboží porušujících práva duševního vlastnictví a také skladování, těchto výrobků nebo zboží určených k nabídce s tím, že odpovědnosti se nelze zprostit poukazem na skutečnost, že potřebné nebo správné informace neposkytl výrobce, dovozce nebo dodavatel.

Navrhuje se z toho důvodu, že prodej takovýchto výrobků nebo zboží je velmi rozšířeným problémem zejména na tržištích. Jejich prodejem dochází nejen k porušování práva spotřebitele na pravdivé informace o výrobku a zboží, ale i k poškozování jeho ekonomických zájmů. V neposlední řadě dochází k poškozování majitelů práv duševního vlastnictví.

K bodu 3 ( § 8 odst. 6 )

Navrhuje se vymezit pojem skladování výrobků nebo zboží porušujících práva duševního vlastnictví pro potřeby kontroly dodržování ustanovení tohoto zákona. Důvodem je omezení možnosti umísťování takovýchto výrobků na vnitřním trhu ČR a obcházení povinností stanovených právními předpisy.

K bodu 4 ( § 8a )

V odstavci 1 se navrhuje stanovit, že majitel práva duševního vlastnictví je povinen na vyzvání předložit dozorovému orgánu dokumentaci, potřebnou k provedení posouzení výrobků nebo zboží, a vymezit některé jeho povinnosti s tím související. Navržené úpravě oprávnění České obchodní inspekce a České zemědělské a potravinářské inspekce vyzvat majitele práva duševního vlastnictví k předání dokumentace odpovídá povinnost tohoto majitele tak učinit.

V odstavci 2 a 3 se navrhuje stanovit, že vykonává-li dozorový orgán kontrolu na podnět majitele práva duševního vlastnictví nebo jiné osoby, která prokáže právní zájem ve věci, jsou tyto osoby povinny složit jistotu za účelem úhrady nákladů dozorového orgánu v případech, kdy se jejich podnět ukáže jako neoprávněný. Současně se stanoví postup při určení výše a vyúčtování jistoty. Složení jistoty má za cíl, aby podnikatelské subjekty nezneužívaly činnosti státních dozorových orgánů a  aby při vymáhání práva využívaly i jiné právní prostředky.

V odstavci 4 se navrhuje stanovit, že v případě, kdy majitel práva duševního vlastnictví předá dozorovému orgánu nepravdivou, nepřesnou, neúplnou nebo neplatnou dokumentaci  a vznikne-li na základě těchto podkladů rozhodnutím dozorového orgánu kontrolované osobě škoda, odpovídá za tuto škodu majitel práva.

Navrhuje se, aby v případech kontroly klamání spotřebitele nabízením,  prodejem nebo skladováním výrobků nebo zboží porušujících práva duševního vlastnictví nebylo postupováno dle ustanovení zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti. Předkladatel považuje za účelné, aby státní dozorový orgán nebyl v tomto případě zatěžován postupy spojenými s vymáháním škody na třetí osobě.

K bodu 5 ( § 12 odst. 1)

Navržené znění tohoto paragrafu vyplynulo z připomínky Ministerstva financí uplatněné na jednání vlády ČR dne 25. srpna 1999 při schvalování věcného záměru této novely. Navržená úprava sleduje především upřesnění výkonu kontroly a jasnější vyjádření vztahu k zákonu č. 526/1990 Sb., o cenách.

K bodu 6 ( § 18 odst. 4, 5 a 6 )

Navržené rozšíření některých povinností prodávajících, výrobců a dodavatelů má za cíl zvýšit úroveň ochrany spotřebitelů. V krátkém časovém období se několikrát opakovaly případy, kdy výrobci nebo dodavatelé změnili typ vratného obalu, ve kterém výrobek dodávají. Došlo pak k značnému snížení původní částky za vykupované vratné obaly, a to v řadě případů téměř ze dne na den. Výrobce nebo dodavatel tak v podstatě řešení svého problému finančně přenesl především na spotřebitele.

Tyto skutečnosti vyvolaly rozhořčenou reakci jak ze strany spotřebitelů, tak i drobných podnikatelů prodávajících výrobky ve vratných obalech. Proto předkladatel považuje za nutné předejít opakování takovýchto případů a tuto oblast upravit.

K bodu 7, 8 a 9 ( § 23 odst. 1, 2, 4 )

V souvislosti se zapracováním institutu klamání spotřebitele nabízením, prodejem nebo skladováním výrobků nebo zboží porušujících práva duševního vlastnictví vložením odstavce 2 do § 8 a  nového § 8a vznikla nutnost legislativního promítnutí této změny do ustanovení zákona vymezujících oprávnění ke kontrole.

K bodu 8 ( § 23 odst. 2)

Navrhuje se z důvodu zajištění kontroly a možnosti ukládání sankcí u potravin, u kterých dozorový orgán - Česká zemědělská a potravinářská inspekce - zjistí, že prodávající pozměnil údaje uvedené výrobcem. Zákon o potravinách problematiku pozměňování údajů na potravinách neřeší. Vzhledem k tomu, že se jedná o značně frekventovaný jev, zejména u údajů značících dobu trvanlivosti, navrhuje se, aby Česká zemědělská a potravinářská inspekce tuto otázku mohla řešit podle zákona o ochraně spotřebitele.

K bodu 10 ( § 23 odst. 5 )

Ustanovení o oprávnění Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví se vztahovalo zejména k činnostem souvisejícím s uplatňováním zákona č. 30/1968 Sb., o  státním zkušebnictví, ve znění pozdějších předpisů. Zákon byl zrušen v souvislosti s přijetím zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky. Navrženým zrušením tohoto ustanovení dojde k odstranění překonané úpravy stávajícího ustanovení.

Zároveň se tím  zredukuje i počet dozorových orgánů, stanovených zákonem o ochraně spotřebitele.

Bod 11 ( § 23 nově označený odstavec 5)

Navrhovaným ustanovením se zakotvuje oprávnění živnostenských úřadů provádět kontrolu dodržování ustanovení § 11 tohoto zákona, který zakotvuje povinnost prodávajícího označovat výrobky údaji v českém jazyce. Předkladatel považuje na základě poznatků z praxe za účelné, aby i tyto úřady prováděly kontrolu dodržování této povinnosti.

K bodu 12 ( § 23 odst. 6 a 7 )

Návrh novely vychází z připomínky Ministerstva financí uplatněné při projednávání věcného záměru zákona ve vládě. Základním cílem navržené úpravy je skloubení kompetencí dozorových orgánů podle zákona o ochraně spotřebitele a předpisů vztahujících se k činnosti celních orgánů tak, aby při dozoru na vnitřním trhu mohla být přijímána včasná a účinná opatření. V praxi je velmi častá situace, že celní orgány při vyhledávání zboží pod celním dohledem zjistí nabízení, prodej nebo skladování výrobků nebo zboží porušujících práva duševního vlastnictví.

Obdobně inspektoři České obchodní inspekce a České zemědělské a potravinářské inspekce mohou zjistit při výkonu své činnosti výrobky nebo zboží porušující práva duševního vlastnictví spadající pod režim celního dozoru.

Pro zabránění prodeje, opakování nedostatku a efektivní zásah je třeba, aby toto zboží bylo ihned na místě zajištěno a byl upozorněn kompetentní dozorový orgán. Bez provedení zajištění nelze zamezit opakovanému umístění zboží na trhu.

K bodu 13 (§ 24 odst. 1)

V souvislosti se zapracováním institutu klamání spotřebitele nabízením, prodejem nebo skladováním výrobků nebo zboží porušujících práva duševního vlastnictví vložením odstavce 2 do § 8 a  § 8a vznikla nutnost legislativního promítnutí této změny do ustanovení zákona vymezujících oprávnění k  ukládání sankcí.

K bodu 14 (§ 24 odst. 2)

Navrhuje se doplnit oprávnění k ukládání sankce za porušení § 12 též u potravin. Při novelizaci tohoto zákona v roce 1997 zákonem o potravinách a tabákových výrobcích nebyl § 12 zařazen do znění tohoto odstavce. V praxi pak nastává situace, že dozorové orgány stanovené zákonem o ochraně spotřebitele mohou provádět kontroly řádného označení potravin cenami při nabídce a prodeji, ale nejsou oprávněny uložit za porušení této povinnosti sankci, neboť zákon o potravinách a tabákových výrobcích nezahrnuje problematiku oceňování a poctivosti prodeje. U ostatních sortimentů toto oprávnění mají. Tento stav působí značně nepříznivě především na mínění spotřebitelské veřejnosti, které se v rámci řešení podaných stížností velmi obtížně vysvětlují důvody, pro které nelze učinit opatření k nápravě na místě. Proto se navrhuje odstranění tohoto nedostatku.

ČÁST TŘETÍ - k  novele zákona o České zemědělské a potravinářské inspekci

K bodu 1 [§ 2 písm. e)]

Navrhuje se doplnit rozsah kontroly České zemědělské a potravinářské inspekce o kontrolu, zda nedochází ke klamání spotřebitele u potravin a výrobků, na něž se vztahuje kontrolní pravomoc inspekce, včetně těch, které porušují práva duševního vlastnictví. Zakládá se tímto stejná pravomoc v rámci její působnosti jako orgánům České obchodní inspekce.

K bodu 2 [ § 4 odst. 1 písm. c), d) a e)]

Navrhuje se doplnit oprávnění České zemědělské a potravinářské inspekci ke kontrole totožnosti fyzických osob, jsou-li osobami zúčastněnými při kontrole nebo osobami v zastoupení kontrolované osoby.

Navrhuje se rovněž doplnit oprávnění k vyzvání majitele práva duševního vlastnictví k předložení potřebné dokumentace ke kontrole a posouzení potravin a výrobků, u kterých je důvodné podezření, že se jedná o potraviny nebo výrobky porušující práva duševního vlastnictví.

K bodu 3 ( § 4 odst. 3)

Jedná se o upřesnění povinnosti inspektora při předkládání služebního průkazu.

K bodu 4, 5, 6 a 7 [ § 7 odst. 1 písm. e), odst. 2, 3, 5, 6 a 7]

Navrhuje se doplnit oprávnění inspektorů České zemědělské a potravinářské inspekce uložit opatření v rámci vymezené kompetence kontroly k zajištění potravin nebo výrobků, které neodpovídají požadavkům zvláštních právních předpisů tím, že porušují práva duševního vlastnictví, a  dále stanovit základní úkony při zajištění, které musí inspektor provést.

Navrhuje se upravit, jak má dozorový orgán postupovat v případě odmítnutí kontrolované osoby vydat takové potraviny nebo výrobky za účelem zajištění. Dále se navrhuje oprávnění k provedení jejich uskladnění do doby pravomocného rozhodnutí o tom, jak s nimi bude dále naloženo.

Zrušení opatření o zajištění je v kompetenci ředitele krajského inspektorátu.

K bodu 8 ( § 10 odst. 3)

Navrhuje se doplnění kompetencí ředitele krajského inspektorátu rozhodovat o propadnutí nebo zabrání potravin nebo výrobků, které porušují práva duševního vlastnictví. Dále pak rozhodovat o jejich zničení a způsobu likvidace.

K bodu 9 (§ 10 odst. 5)

Nově se upravují lhůty pro zahájení správního řízení o uložení pokuty. Navržené ustanovení odpovídá současným potřebám a nově přijímaným právním předpisům.

K bodu 10 (§ 11 odst. 2)

Ustanovení zakládá kompetenci ústředního ředitele rozhodovat o odvoláních proti rozhodnutím o propadnutí, zabrání, zničení či jiné likvidaci potravin nebo výrobků.

K bodu 11 ( § 14 )

Navrhuje se, aby na vydání rozhodnutí o propadnutí, zabrání, zničení či jiné likvidaci potravin nebo výrobků, porušujících práva duševního vlastnictví se vztahovaly obecné předpisy o správním řízení.

část čtvrtá

Navrhuje se, aby tento zákon nabyl účinnosti prvním dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Tato legisvakance má umožnit odborné i laické veřejnosti dostatečný časový prostor pro přípravu na aplikaci těchto tří novelizovaných zákonů.

V Praze dne 5. ledna 2000

Předseda vlády

Ministr

Text zákona v platném znění s vyznačením navrhovaných změn

Z Á  K  O  N

ze dne 20. října 1986 o České obchodní inspekci

Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:

§ 1

(1) Česká obchodní inspekce je orgánem státní správy podřízeným Ministerstvu průmyslu a obchodu: člení se na ústřední inspektorát a jemu podřízené inspektoráty.

(2) V čele České obchodní inspekce je ústřední ředitel, kterého jmenuje, řídí a odvolává ministr průmyslu a obchodu. V čele inspektorátu je ředitel, kterého řídí ústřední ředitel.

(3) Sídla inspektorátů stanoví ústřední ředitel.

(4) Česká obchodní inspekce je rozpočtovou organizací.

§ 2

(1) Česká obchodní inspekce kontroluje právnické a fyzické osoby prodávající nebo dodávající výrobky a zboží na vnitřní trh, poskytující služby nebo vyvíjející jinou podobnou činnost na vnitřním trhu (dále jen “kontrolované osoby”), pokud podle zvláštních právních předpisů nevykonává dozor jiný správní úřad.

[(1) Česká obchodní inspekce kontroluje právnické a fyzické osoby prodávající zboží, poskytující služby, poskytující služby nebo vyvíjející jinou podobnou činnost na vnitřním trhu a jejich zaměstnance (dále jen ”kontrolované osoby”)].

(2) Česká obchodní inspekce kontroluje

a) dodržování podmínek stanovených k zabezpečení jakosti zboží nebo výrobků včetně zdravotní nezávadnosti, podmínek pro skladování a  dopravu a  požadavků na osobní hygienu a hygienickou nezávadnost provozu,

(a) dodržování podmínek stanovených k zabezpečení jakosti zboží nebo výrobků včetně zdravotní nezávadnosti, zejména dodržování norem výroby a  přípravy jídel a nápojů, podmínek pro skladování a dopravu a požadavků na osobní hygienu a hygienickou nezávadnost provozu,)

b)   zda se při prodeji zboží používají ověřená měřidla, pokud ověření podléhají, a zda používaná měřidla odpovídají právním předpisům, technickým normám, jiným technickým předpisům, popřípadě schválenému typu,1)

(b) zda zboží je prodáváno v míře, množství, hmotnosti nebo jakosti požadovaných nebo stanovených obecně závazným právním předpisem, technickou normou nebo jiným závazným způsobem,)

c) dodržování dohodnutých nebo stanovených podmínek a kvality poskytovaných služeb,

(c) zda zboží, služby nebo jiné činnosti jsou účtovány v souladu s cenami, se kterými byl spotřebitel seznámen,)

d) dodržování ostatních podmínek stanovených právními předpisy nebo jinými závaznými opatřeními pro provozování nebo poskytování činností uvedených v odstavci 1,

(d) zda se při prodeji zboží nepoužívají neověřená měřidla, pokud ověření podléhají, nebo měřidla neodpovídající právním předpisům, technickým normám, jiným technickým předpisům, popřípadě schválenému typu,1)

e) zda bylo při uvádění stanovených výrobků na trh vydáno prohlášení o shodě, dále zda vlastnosti stanovených výrobků uvedených na trh a   náležitosti posouzení shody odpovídají stanoveným podmínkám vydaného prohlášení o shodě,1a)

(e) dodržování dohodnutých nebo stanovených podmínek a kvality služeb,)

f)    zda nedochází ke klamání spotřebitele. 1b)

(f) dodržování ostatních podmínek stanovených obecně závaznými právními předpisy nebo jinými závaznými opatřeními pro provozování nebo poskytování činností uvedených v odstavci 1,)

(g) zda bylo vydáno prohlášení o shodě pro stanovené výrobky uváděné na trh, dále zda vlastnosti stanovených výrobků uvedených na trh a náležitosti posouzení shody odpovídají stanoveným podmínkám vydaného prohlášení o shodě,1a)

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahují na kontrolu potravin, pokrmů a tabákových výrobků, s výjimkou kontroly poctivosti prodeje. (a kontroly přípravy jídel a nápojů.)

§ 3

Česká obchodní inspekce

a) zjišťuje u kontrolovaných osob nedostatky jejich příčiny,(a osoby odpovědné za jejich vznik a trvání,)

b) vyžaduje odstranění zjištěných nedostatků, jejich příčin a škodlivých následků a ukládá, popřípadě navrhuje opatření k jejich odstranění,

c) zabezpečuje a provádí systematickou kontrolu plnění opatření k odstranění zjištěných nedostatků a jejich příčin,

d) zobecňuje poznatky z výkonu kontroly a předchází vzniku nedostatků, zejména včasným odhalováním jejich příčin, výchovným působením a zveřejňováním výsledků kontrol,

e) provádí rozbory nebo zajišťuje provedení rozborů k ověření jakosti a bezpečnosti výrobků nebo zboží nebo pro účely kontroly, zda nedochází ke klamání spotřebitele, 1b) s výjimkou potravin, pokrmů a tabákových výrobků; provedení těchto rozborů může požadovat u příslušných orgánů nebo osob; na náklady kontrolovaných osob provádí rozbory nebo jejich provedení požaduje jen tehdy, byla-li rozborem zjištěna neodpovídající jakost a bezpečnost výrobků nebo zboží nebo jestliže bylo prokázáno klamání spotřebitele,

(e) provádí nebo zajišťuje provedení k ověření jakosti zboží), s výjimkou potravin a tabákových výrobků, rozbory vzorků nebo provedení těchto rozborů požaduje na příslušných orgánech nebo organizacích; rozbory provádí nebo jejich provedení požaduje na náklad kontrolovaných osob jen tehdy, byla-li rozborem zjištěna neodpovídající jakost kontrolovaného zboží nebo výrobku; posudky vydávané nazákladě těchto rozborů jsou pro kontrolované osoby závazné,)

f) ukládá sankční a jiná opatření podle tohoto zákona.

§ 4

(1) Pracovníci České obchodní inspekce pověření plněním jejich kontrolních úkolů (dále jen ”inspektoři”) jsou při kontrole oprávněni

a) vstupovat při výkonu kontroly do provozoven, ve kterých jsou vykonávány činnosti uvedené v § 2 odst. 1 tohoto zákona; za škodu přitom způsobenou odpovídá stát; této odpovědnosti se nemůže zprostit,

b) ověřovat totožnost fyzických osob, jsou-li kontrolovanými osobami,a též totožnost fyzických osob, které při kontrole zastupují kontrolované osoby, a oprávnění těchto osob k zastupování,

c) požadovat od kontrolovaných osob potřebné doklady, údaje a písemná nebo ústní vysvětlení,

d) odebírat za náhradu od kontrolovaných osob potřebné vzorky výrobků nebo zboží k  posouzeníjakosti a bezpečnosti těchto výrobků nebo zboží, nejde-li o vzorky potravin a tabákových výrobků, nebo posouzení, zda nedochází ke klamnání spotřebitele1b). Za odebrané vzorky výrobků nebo zboží se kontrolované osobě poskytne náhrada ve výši ceny, za kterou se výrobek nebo zboží v okamžiku odebrání vzorku nabízí. Náhrada se neposkytne, jestliže se jí kontrolovaná osoba vzdá. Nárok na náhradu nevzniká, pokud jde o výrobek nebo zboží, které nesplňuje požadavky stanovené zvláštními předpisy,

e) požadovat od kontrolovaných osob, popřípadě orgánů, které tyto osoby řídí, aby ve stanovené lhůtě odstranily zjištěné nedostatky, jejich příčiny a škodlivé následky nebo aby k jejich odstranění neprodleně provedly nezbytná opatření a podaly o nich a o jejich výsledcích ve stanovené lhůtě zprávu České obchodní inspekci,

f) vstupovat do objektů výrobce, dovozce nebo distributora a vyžadovat předložení příslušné dokumentace a poskytnutí pravdivých informací. Výrobce, dovozce nebo distributor může být inspektorem vyzván, aby mu zajistil a předložil odborná vyjádření autorizované osoby k předmětu dozoru, nebo si k dozoru může inspektor autorizovanou osobu za úhradu přizvat. Cena za výkon autorizované osoby se sjednává podle zvláštního předpisu. 1c) )

(2) Při plnění úkolů podle tohoto zákona se inspektoři prokazují průkazy České obchodní inspekce bez vyzvání.

(3) Inspektoři jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech tvořících předmět obchodního tajemství2) , o nichž se dozvěděli při plnění kontrolních úkolů nebo při plnění povinností souvisejících s níms výjimkou podání potřebných informací pro účely a v rámci trestního řízení.

.

§ 5

(1) Inspektoři České obchodní inspekce jsou oprávněni:

a)  provádět kontrolu, zda nedochází ke klamání spotřebitele1b) na základě vlastního podnětu nebo podnětu jiného státního orgánu, dále na základě podnětu spotřebitele, nebo jiné osoby, která prokáže právní zájem ve věci; podat podnět ke kontrole může též majitel nebo spolumajitel patentu, majitel autorského osvědčení, majitel ochranné známky, majitel autorského práva nebo jiného práva chráněného autorským zákonem nebo majitel práva k zapsanému průmyslovému vzoru nebo užitému vzoru nebo jeho zástupce (dále jen “majitel práva duševního vlastnictví”),

b) vyzvat majitele práva duševního vlasntictví k  předložení dokumentace potřebné k  posouzení, zda nedochází ke klamání spotřebitele.3)

(2) Česká obchodní inspekce informuje osobu, která podala podnět o zjištěném klamání spotřebitele.3)

§ 6

(1) Česká obchodní inspekce je oprávněna přizvat k účasti na kontrole osoby odborně způsobilé podle zvláštních předpisů, 3a) je-li to odůvodněno povahou kontrolní činnosti. Tyto osoby mají práva a  povinnosti inspektorů podle tohoto zákona v rozsahu pověření daného jim Českou obchodní inspekcí. Odborně způsobilé osoby nemohou být pověřeny ukládat opatření a sankce podle tohoto nebo jiných zákonů. 3b)

(2) Kontrolované osoby jsou povinny umožnit inspektorům a odborně způsobilým osobám  (odborným pracovníkům) přizvaným (přibraným) k  účasti na kontrole plnit jejich úkoly související s výkonem kontroly.

(3) Kontrolované osoby jsou povinny ve stanovené lhůtě odstranit zjištěné nedostatky, jejich příčiny a škodlivé následky a podat o nich a o jejich výsledcích ve stanovené lhůtě zprávu České obchodní inspekci.

§ 7

(1) Inspektor na základě provedené kontroly zakáže do zjednání nápravy

a) nákup, dodávku, prodej nebo použití výrobků a zboží, které neodpovídají  požadavkům zvláštních právních předpisů 3c) pro činnosti uvedené v § 2,

(a) nákup, dodávku, prodej nebo použití zboží nebo použití surovin k přípravě jídel   nebo nápojů, jestliže toto zboží nebo suroviny jsou zdravotně, jakostně nebo jinak   vadné, nebo nesplňují podmínky uvedení na vnitřní trh,)

b) používání neověřených měřidel, pokud ověření podléhají, nebo měřidel neodpovídajících obecně závazným právním předpisům, technickým normám, jiným technickým předpisům, popřípadě schválenému typu.

(2) Inspektor může po prokázaném a zjevném zjištění zdravotní závadnosti toto zboží na místě znehodnotit nebo nařídit jeho znehodnocení.

(3) Opatření podle odstavce 1 oznámí inspektor ústně kontrolované osobě a neprodleně o něm učiní písemný záznam.

(4) Nesouhlasí-li kontrolovaná osoba s uloženým opatřením, může proti němu podat námitky, které se uvedou v záznamu podle odstavce 3, nebo je může podat písemně nejpozději do tří dnů. Podané námitky nemají odkladný účinek. O podaných námitkách rozhodne bezodkladně ředitel krajského inspektorátu, a pokud opatření podle odstavce 1 uložil inspektor ústředního inspektorátu, ústřední ředitel. Písemné vyhotovení rozhodnutí o námitkách se doručuje kontrolované osobě a je konečné.

§ 7a

(1) Ředitel inspektorátu je oprávněn uložit rozhodnutím výrobci, dovozci nebo distributorovi ochranné opatření, kterým je:

a) pozastavení uvádění výrobku nebo jeho výrobních partií na trh na určenou dobu v  případě podezření na nebezpečí vážného ohrožení zdraví nebo bezpečnosti osob, majetku nebo přírodního prostředí (dále jen "oprávněný zájem"),

b) zákaz uvádění výrobku nebo jeho výrobních partií na trh nebo rozhodnutí o  stažení těchto výrobků z  trhu, popřípadě i z používání v případě, ve kterém výrobky prokazatelně mohou ohrozit oprávněný zájem,

c) stanovení povinnosti účinným způsobem bezodkladně informovat o tomto nebezpečí osoby, které by mohly být vystaveny nebezpečí plynoucímu z výrobku, a to v případech, ve kterých bylo uloženo ochranné opatření podle písmene a) nebo písmene b).

(2) Odvolání podané proti rozhodnutí o ochranném opatření nemá odkladný účinek.

(3) Náklady spojené s  plněním ochranných opatření hradí ten, kdo výrobky ohrožující oprávněný zájem uvedl na trh.

(4) Zjistí-li inspektoři neplnění povinností výrobcem, dovozcem nebo distributorem, hradí náklady spojené s dozorem a s činností autorizovaných osob výrobce, dovozce nebo distributor.

§ 7b

(1) Inspektor je povinen při prokázaném zjištění nabídky, prodeje nebo  skladování výrobků nebo zboží, které neodpovídají právním předpisům, 3)uložit zajištění těchto výrobků nebo zboží. Inspektor ústně oznámí opatření o  zajištění výrobků nebo zboží kontrolované osobě nebo osobě zúčastněné při kontrole a  neprodleně vyhotoví úřední záznam, ve kterém bude uveden i důvod zajištění, popis zajištěných výrobků nebo zboží a jejich množství. Inspektor předá kopii úředního záznamu kontrolované osobě.

(2) Česká obchodní inspekce je oprávněna uskladnit zajištěné výrobky nebo zboží, které neodpovídají právním předpisům, 3) mimo dosah kontrolované osoby. Kontrolovaná osoba je povinna zajištěné výrobky nebo zboží inspektorovi vydat. Odmítá-li vydání, budou tyto výrobky nebo zboží kontrolované osobě odňaty. O vydání nebo odnětí sepíše inspektor úřední záznam. Náklady na skladování hradí kontrolovaná osoba, u které bylo nabízení, prodej nebo skladování takovýchto výrobků nebo zboží zjištěno. Kontrolovaná osoba není povinna uhradit náklady za uskladněné výrobky, jesliže se prokáže, že výrobky nebo zboží právním předpisům 3) odpovídají.

(3) Proti uloženému opatření o zajištění výrobků nebo zboží, které neodpovídají právním předpisům,3) může kontrolovaná osoba podat do 3 pracovních dnů ode dne seznámení s uloženým opatřením písemné námitky místně příslušnému inspektorátu. Námitky nemají odkladný účinek. Ředitel inspektorátu rozhodne o námitkách bez zbytečných průtahů.  Jeho rozhodnutí je konečné. Písemné rozhodnutí o námitkách se doručí kontrolované osobě.

(4) Zajištění výrobků nebo zboží, které neodpovídají právním předpisům, 3) trvá do doby, než bude pravomocně rozhodnuto o jejich propadnutí nebo zabrání, případně do doby, kdy bude prokázáno, že se nejedná o takovéto výrobky nebo zboží. Zrušení opatření o zajištění výrobků nebo zboží, o kterých se prokáže, že odpovídají právním předpisům, provede písemně ředitel inspektorátu. Písemnost se doručí kontrolované osobě. Pokud bylo zrušeno opatření o zajištění, musí být kontrolované osobě zajištěné výrobky nebo zboží bez zbytečných průtahů vráceny v neporušeném stavu, s výjimkou výrobků nebo zboží použitých pro posouzení. O vrácení sepíše inspektor písemný záznam.

(5) Ředitel inspektorátu uloží rozhodnutím kromě pokuty i  propadnutí nebo zabrání výrobků nebo zboží, které neodpovídají právním předpisům. 3) Vlastníkem propadnutých nebo zabraných výrobků nebo zboží se stává stát. Ředitel inspektorátu zároveň rozhodne o jejich zničení. Je-li rozhodnutí pravomocné, zničení se provede úředně pod dohledem tříčlenné komise jmenované ředitelem inspektorátu. O zničení sepíše komise protokol. Zničení se provede na náklad kontrolované osoby, která tyto výrobky nebo zboží nabízela, prodávala nebo skladovala.

§ 8

(1) Na základě zjištěného porušení právní povinnosti, která může mít za následek ohrožení života nebo zdraví spotřebitelů, je inspektor oprávněn zakázat výkon další činnosti nebo nařídit uzavření provozovny až na dobu dvou prodejních nebo provozních dnů následujících po dni zjištění nedostatků.

(2) Opatření podle odstavce 1 oznámí inspektor kontrolované osobě a neprodleně o něm pořídí písemný záznam.

(3) Nedojde-li k odstranění zjištěného nedostatku ve lhůtě uvedené v odstavci 1, je ředitel inspektorátu oprávněn tuto lhůtu prodloužit, a to až do doby, kdy k odstranění nedostatku dojde.

(4) Opatření ukládané podle odstavce 3 oznámí ředitel inspektorátu písemně kontrolované osobě.

(5) Nesouhlasí-li kontrolovaná osoba s  opatřením uloženým podle odstavce 3, může proti němu podat nejpozději do tří dnů písemné námitky. Podané námitky nemají odkladný účinek. O podaných námitkách rozhodne bezodkladně ředitel inspektorátu. Písemné vyhotovení rozhodnutí o námitkách se doručuje kontrolované osobě a je konečné.

§ 9

(1) Ředitel inspektorátu uloží kontrolované osobě, která

a) nedodrží dohodnutý nebo stanovený termín nebo rozsah služby nebo neposkytne službu v požadované kvalitě,

b) použije úředně neověřená měřidla, pokud ověření podléhají, nebo měřidla neodpovídající právním předpisům, technickým normám, jiným technickým předpisům, popřípadě schválenému typu,

c) nedodrží stanovené požadavky na osobní hygienu nebo hygienickou nezávadnost provozu, popřípadě jiné požadavky stanovené k zabezpečení zdravotní nezávadnosti zboží a výrobků a jejich bezpečného používání,

d) poruší ostatní podmínky stanovené právními předpisy pro činnosti uvedené v § 2 odst.1 a  2 tohoto zákona, pokud právo uložit sankční postih nemá jiný správní úřad, nebo

e) nesplní opatření uložená podle tohoto zákona

pokutu až do výše 1 000 000 Kč. Za opakované porušení povinnosti v průběhu jednoho roku ode dne poslední kontroly lze uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč.

[§ 9

(1) Ředitel inspektorátu může na základě zjištění České obchodní inspekce uložit fyzické osobě vykonávající činnost uvedenou v § 2 odst. 1 tohoto zákona nebo zaměstnanci kontrolované osoby (dále jen ”kontrolovaná fyzická osoba”), která zaviněně

  1. nedodrží stanovené podmínky pro dopravu a skladování zboží nebo výrobků,

  2. nedodrží dohodnutý nebo stanovený termín a rozsah služby nebo zakázky, neposkytne službu nebo zakázku v požadované kvalitě,

  3. nedodrží požadovanou nebo stanovenou míru, množství, hmotnost nebo jakost zboží nebo neúčtuje zboží, službu nebo jinou činnost v souladu s cenou, se kterou byl spotřebitel seznámen,

  4. nedodrží předepsanou recepturu při výrobě jídel nebo nápojů,

  5. poskytne nepravdivé informace o zboží nebo výrobku

  6. použije neověřená měřidla, pokud ověření podléhají, nebo měřidla neodpovídající obecně závazným právním předpisů, technickým normám, jiným technickým předpisům, popřípadě schválenému typu,

  7. nedodrží stanovené požadavky na osobní hygienu nebo hygienickou nezávadnost provozu, popřípadě jiné požadavky stanovené k zabezpečení zdravotní nezávadnosti zboží a výrobků a jejich bezpečného užívání,

  8. poruší jiné podmínky stanovené obecně závaznými právními předpisy nebo jinými závaznými opatřeními pro činnosti uvedené v § 2, odst. 1 tohoto zákona,

  9. nesplní nebo způsobí, že nebylo splněno opatření k nápravě zjištěných nedostatků,

  10. nesplní opatření vydané podle § 7 odst. 1 a 2 a podle § 8 odst. 1 a 3 tohoto zákona,

  11. nepředloží ve stanovené lhůtě doklady požadované podle § 4 odst. 1 písm. b) a c) tohoto zákona nebo předloží nesprávné doklady,

pokutu až do výše stonásobku minimální mzdy stanovené zvláštním předpisem.3) )

(2) Inspektor na základě svého zjištění při kontrole může uložit kontrolované fyzické osobě za méně závažné zavinění porušení povinností uvedených v odstavci 1 pokutu až do výše 5000 Kč ( 2000 Kč ) bez dalšího projednání, bylo-li porušení povinnosti spolehlivě zjištěno a  kontrolovaná fyzická osoba je ochotna pokutu zaplatit. Proti uložení takové pokuty se nelze odvolat; o tom musí být kontrolovaná fyzická osoba předem poučena. Inspektor je oprávněn uloženou pokutu vybrat; k  jejímu uložení a vybrání použije bloků, kterých se používá pro ukládání a  vybírání pokut v blokovém řízení o přestupcích.

(3) Ředitel inspektorátu může uložit kontrolované fyzické osobě, která maří, narušuje nebo jinak ztěžuje kontroly, pořádkovou pokutu až do výše 50 000 Kč, (5000 Kč ) a to i opětovně.

(4) Řízení o uložení pokuty lze zahájit do jednoho roku ode dne, kdy se ředitel inspektorátu o porušení povinnosti podle odstavce 1 až 3 dověděl, nejpozději však do dvou let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo. Pokutu nelze uložit uplynuly-li od porušení tři roky.

(5) Pokutu nebo pořádkovou pokutu nelze uložit tomu, kdo byl za totéž jednání postižen podle jiných právních předpisů.

[(5) Pokutu nebo pořádkovou pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.]

§ 10

zrušen

(§ 11

(1) Ředitel inspektorátu může na základě zjištění České obchodní inspekce uložit kontrolované osobě, která

a) dodá výrobky nebo poskytne služby vadné jakosti nebo jinak vadné,

b) dodá výrobky, u nichž nebyla dodržena uvedená nebo dohodnutá hmotnost, míra nebo množství,

c) poskytne nepravdivé informace o zboží nebo výrobku,

d) poruší stanovené podmínky pro skladování nebo dopravu zboží nebo výrobků,

pokutu až do výše pětisetnásobku minimální mzdy stanovené zvláštním předpisem.3)

(2) Pokutu nelze kontrolované osobě uložit, byla-li jí za totéž jednání uložena pokuta podle jiných právních předpisů.

(3) Pokutu lze kontrolované osobě uložit do jednoho roku ode dne, kdy Česká obchodní inspekce zjistila porušení povinností, nejdéle však do tří let ode dne, kdy k porušení došlo.

3) Nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 53/1992 Sb., o minimální mzdě.)

§ 12

(1) Při určení výše pokuty a  pořádkové pokuty se přihlíží zejména k  závažnosti, způsobu, době trvání a  následkům protiprávního jednání. (a u kontrolované fyzické osoby též k míře zaviněn )

(2) O  odvolání proti uložení pokuty nebo pořádkové pokuty rozhoduje ústřední ředitel.

(3) Pokuty a pořádkové pokuty uložené podle tohoto zákona jsou příjmem státního rozpočtu České republiky.

(4) Pokuta je splatná do 30 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty.

(5) Pokutu vybírá Česká obchodní inspekce a vymáhá územní finanční orgán 3d) podle zvláštního předpisu3e)

§ 13

(1) Česká obchodní inspekce při své činnosti spolupracuje

a) se správními úřady a orgány územní samosprávy v oblasti přenesené působnosti, jakož i s jinými státními orgány a institucemi, jejichž spolupráce je nezbytná pro výkon kontroly,

[(a) s obcemi a okresními úřady a jejich aktivy, s jinými státními orgány a s organizacemi, zejména s orgány vnější kontroly, státního zkušebnictví, hygienické služby a veterinární péče,]

b) s občanskými sdruženími,4)

c) s  profesními stavovskými sdruženími, pokud budou zřízena zvláštním zákonem.

(2) Česká obchodní inspekce

a) při své činnosti využívá stížností, oznámení a podnětů občanů,

b) zajišťuje pro občany poradensko-informační činnost.

[(3) V součinnosti s orgány společenských organizací přispívá Česká obchodní inspekce ke zvyšování kvalifikace pracovníků v obchodě, pomáhá obcím a okresním úřadům při školení členů dobrovolných kontrolních aktivů a rovněž pomáhá při školení dohlížecích výborů spotřebních družstev.]

(3) Orgány a  osoby (organizace) uvedené v  odstavci 1 písm.a) poskytují České obchodní inspekci podklady, údaje a  vysvětlení nezbytné pro její kontrolní činnost. Vyžaduje-li to povaha věci, zejména při zjišťování příčin nedostatků, poskytují jí kontrolní orgány a  orgány státního zkušebnictví, hygienické služby a veterinární péče také potřebnou odbornou pomoc.

(4) Zjistí-li Česká obchodní inspekce při kontrole skutečnosti, na jejichž základě je třeba učinit opatření, jež jsou v pravomoci jiných orgánů, oznámí je těmto orgánům.

§ 14

Česká obchodní inspekce oznamuje zjištění závažného porušení podmínek stanovených pro výkon činností uvedených v § 2 odst. 1 tohoto zákona bez zbytečného odkladu příslušnému živnostenskému úřadu.5)

§ 15

Výkon kontroly prodeje zboží v útvarech a zařízeních ozbrojených sil nebo ozbrojených sborů vzájemně dohodnou v souladu s tímto zákonem Ministerstvo průmyslu a obchodu (ministerstvo obchodu a cestovního ruchu České republiky), Ministerstvo obrany (federální ministsrstvo obrany), Ministerstvo vnitra(federální ministerstvo vnitra. ministerstvo vnitra České republiky) a Ministerstvo spravedlnosti (České republiky).

§ 16

zrušen

§ 17

(1)Nestanoví-li tento zákon jinak, (vztahují se na ukládání pokuty, pořádkové pokuty nebo ochranného opatření obecné předpisy o správním řízení)vztahuje se na ukládání pokuty, pořádkové pokuty, ochranného opatření nebo rozhodnutí o propadnutí nebo zabrání výrobku nebo zboží správní řad. V ostatních případech se na řízení podle tohoto zákona obecné předpisy o správním řízení nevztahují.

(2) Pravomocná rozhodnutí ve věcech upravených tímto zákonem jsou přezkoumatelná soudem podle zvláštních předpisů.

§ 18

Tímto zákonem není dotčena působnost orgánů, které provádějí kontrolní činnost podle zvláštních předpisů.6)

§ 19

Ustanovení zákona č. 122/1962 Sb., o  státní zemědělské, potravinářské a obchodní inspekci, ve znění zákona č. 31/1968 Sb., pokud se týkají Státní obchodní inspekce, se v České socialistické republice zrušují.

§ 20

Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.

Text zákona v platném znění s vyznačením navrhovaných změn

z á k o n

ze dne 20. října 1986

o České zemědělské a potravinářské inspekci

Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:

§ 1

(1) Česká zemědělská a potravinářská inspekce je orgánem státní správy podřízeným Ministerstvu zemědělství; člení se na ústřední inspektorát a jemu podřízené krajské inspektoráty.

(2) V čele České zemědělské a potravinářské inspekce je ústřední ředitel, kterého jmenuje, řídí a odvolává ministr zemědělství. V čele krajského inspektorátu je ředitel, kterého řídí ústřední ředitel.

(3) Sídla krajských inspektorátů stanoví ústřední ředitel.

(4) Česká zemědělská a potravinářská inspekce je rozpočtovou organizací.

§ 2

Česká zemědělská a potravinářská inspekce kontroluje u fyzických a právnických osob, které vyrábějí nebo uvádějí do oběhu (dále jen “kontrolované osoby”) zemědělské, mydlářské, saponátové nebo tabákové výrobky (dále jen “výrobky”) a potraviny v rozsahu stanoveném zvláštním předpisem,1)

a) zda tyto výrobky a potraviny odpovídají požadavkům stanoveným zvláštními předpisy,2)

b) zda při výrobě nebo uvádění do oběhu těchto výrobků a potravin jsou dodržovány podmínky stanovené zvláštními předpisy,2)

c) zda kontrolované osoby splnily povinnosti stanovené zvláštními předpisy,2)

d) zda pro potraviny stanovené zvláštním předpisem bylo vydáno písemné prohlášení o shodě,1) zda vlastnosti těchto potravin uvedených do oběhu odpovídají písemnému prohlášení o shodě a zda toto prohlášení bylo vydáno způsobem a v rozsahu stanoveném zvláštním předpisem,1)

e) zda nedochází ke klamání spotřebitele.2a)

§ 3

Česká zemědělská a potravinářská inspekce

a) zjišťuje u kontrolovaných osob nedostatky vzniklé při výrobě a uvádění výrobků a potravin do oběhu,3)

b) vyžaduje odstranění zjištěných nedostatků a ukládá, popřípadě navrhuje opatření k jejich odstranění,

c) provádí kontrolu plnění opatření k odstranění zjištěných nedostatků,

d) zajišťuje provedení rozborů výrobků a potravin3) uvedených v § 2 a na jejich základě zejména vydává závazné posudky a osvědčení,

e) ukládá pokuty a opatření podle tohoto zákona a zvláštních zákonů.2)

§ 4

(1) Zaměstnanci České zemědělské a potravinářské inspekce pověření plněním jejích kontrolních úkolů (dále jen “inspektoři”) jsou mimo práv a povinností stanovených zvláštními předpisy 4) při kontrole oprávněni:

a) odebírat u kontrolovaných osob vzorky výrobků a potravin ke zjištění, zda tyto výrobky a potraviny odpovídají požadavkům stanoveným zvláštními předpisy,2)

b) požadovat od kontrolovaných osob, aby odstranily zjištěné nedostatky nebo aby k jejich odstranění neprodleně provedly nezbytná opatření,

c) ověřovat totožnost fyzických osob, jsou-li kontrolovanými osobami, a též totožnost fyzických osob, které při kontrole zastupují kontrolované osoby, a oprávnění těchto osob k zastupování,

d) provádět kontroly, zda nedochází ke klamání spotřebitele,2b2b) ) na základě vlastního podnětu nebo podnětu jiného státního orgánu, dále na základě podnětu spotřebitele nebo jiné osoby, která prokáže právní zájem ve věci; podat podnět ke kontrole může též majitel nebo spolumajitel patentu, majitel autorského osvědčení, majitel ochranné známky, majitel autorského práva nebo jiného práva chráněného autorským zákonem nebo majitel práva k zapsanému průmyslovému vzoru nebo užitému vzoru nebo jeho zástupce (dále jen “majitel práva duševního vlastnictví”),

e) vyzvat majitele práva duševního vlastnictví k předložení dokumentace potřebné k  posouzení, zda nedochází ke klamání spotřebitele.

(2) Za odebrané kontrolní vzorky se kontrolované osobě poskytne náhrada ve výši ceny, za kterou kontrolovaná osoba výrobek nebo potravinu prodává. Náhrada se neposkytne, jde-li o výrobek nebo potravinu, které nesplňují požadavky stanovené zvláštními předpisy.2)

(3) Při plnění svých povinností se inspektoři bez vyzvání prokazují průkazy České zemědělské a potravinářské inspekce.

§ 5

(1) Ústřední ředitel a ředitelé krajských inspektorátů jsou při plnění úkolů podle zákon oprávněni přibírat k účasti na kontrole jiné odborně způsobilé osoby, je-li to odůvodněno zvláštní povahou kontrolované činnosti.

(2) Osoby přibrané podle odstavce 1 k účasti na kontrole mají práva a povinnosti podle tohoto zákona v rozsahu pověření daného jim Českou zemědělskou a potravinářskou inspekcí. Tímto pověřením se prokazují při plnění svých úkolů.

§ 6

zrušen

§ 7

(1) Inspektor na základě provedené kontroly

a) zakáže

1. výrobu nebo uvádění do oběhu výrobků, potravin nebo surovin potřebných k jejich výrobě, jestliže tyto výrobky, potraviny nebo suroviny neodpovídají požadavkům stanoveným zvláštními předpisy,2)

2. používání obalů a zařízení nepříznivě ovlivňujících zdravotní nezávadnost nebo jakost výrobků a potravin;

b) nařídí přeřazení výrobků a potravin do odpovídající jakostní třídy, pokud tyto byly do jakostní třídy nesprávně zařazeny;

c) může po prokázaném a zjevném zjištění zdravotně závadných výrobků, potravin nebo surovin na místě provést nebo nařídit jejich likvidaci na náklad kontrolované osoby, která je povinna o způsobu a provedení likvidace kontrolní orgán informovat;

d) navrhne nebo uloží opatření k odstranění zjištěných nedostatků,

e) je oprávněn při prokázaném zjištění nabídky, prodeje a skladování potravin nebo výrobků, které neodpovídají zvláštnímu právnímu předpisu,4a) uložit opatření k jejich zajištění.

(2) Opatření podle odstavce 1 oznámí inspektor ústně kontrolované osobě a neprodleně o něm učiní písemný zápis. V případě uložení opatření o zajištění uvede v písemném záznamu též důvod zajištění, popis zajištěných potravin nebo výrobků a jejich množství.

(3) Nesouhlasí-li kontrolovaná osoba s uloženým opatřením, může proti němu podat námitky, které se uvedou v záznamu podle odstavce 2, nebo je může podat písemně nejpozději do tří dnů ode dne seznámení s uloženým opatřením. Podané námitky nemají odkladný účinek. O podaných námitkách rozhodne bezodkladně ředitel krajského inspektorátu a pokud opatření podle odstavce 1 uložil inspektor ústředního inspektorátu, ústřední ředitel. Písemné vyhotovení rozhodnutí o námitkách se doručuje kontrolované osobě a je konečné.

(4) Obnovit výrobu výrobků a potravin nebo uvádění výrobků a potravin do oběhu nebo použití surovin k jejich výrobě anebo používání obalů či vadných přístrojů a zařízení lze jen se souhlasem České zemědělské a potravinářské inspekce, který bude vydán, pokud byl závadný stav odstraněn. Souhlas je vydán nejdéle do 30 dnů od oznámení kontrolované osoby a odstranění závadného stavu.

(5) Zajištění potravin nebo výrobků, které neodpovídají zvláštnímu právnímu předpisu 4a) se provede do doby, než bude pravomocně rozhodnuto o jejich propadnutí nebo zabrání, popřípadě do doby, kdy bude prokázáno, že se nejedná o takovéto  potraviny nebo výrobky.

(6) Inspektor je oprávněn uskladnit zajištěné potraviny nebo výrobky,které neodpovídají zvláštnímu právnímu předpisu, 4a) mimo dosah kontrolované osoby. Kontrolovaná osoba je povinna zajištěné potraviny a výrobky inspektorovi vydat. V případě odmítnutí vydání provede inspektor jejich odnětí. O vydání nebo odnětí sepíše inspektor písemný záznam. Náklady na uskladnění hradí kontrolovaná osoba, u které bylo nabízení, prodej nebo skladování takovýchto potravin nebo výrobků zjištěno. Kontrolovaná osoba není povinna hradit náklady na uskladnění takových potravin a výrobků, jestliže se prokáže, že výrobky nebo zboží zvláštnímu právnímu předpisu odpovídají4a).

(7) Zrušení opatření o zajištění potravin nebo výrobků, které neodpovídají zvláštním právním předpisům,4a) provede písemně ředitel krajského inspektorátu a zašle písemnost kontrolované osobě, kterou zároveň vyzve k bezodkladnému převzetí zajištěných potravin nebo výrobků. O vrácení sepíše inspektor úřední záznam.

§ 8

zrušen

§ 9

zrušen

§ 10

(1) Ředitel krajského inspektorátu uloží na základě zjištění České zemědělské a potravinářské inspekce kontrolované osobě, která

a) uvede do oběhu výrobky neodpovídající požadavkům stanoveným zvláštními předpisy, 2)

b) nedodrží podmínky stanovené zvláštními předpisy 2) pro výrobu nebo uvádění těchto výrobků do oběhu,

c) nesplní opatření uložené podle tohoto zákona,

d) ztěžuje nebo maří výkon kontroly,

pokutu až do výše 1 000 Kč, jde-li o zemědělské, saponátové nebo mydlářské výrobky.

(2) Ředitel krajského inspektorátu uloží na základě zjištění České zemědělské a potravinářské inspekce kontrolované osobě za porušení povinností stanovených pro výrobku nebo uvádění do oběhu výrobků a potravin sankce za podmínek a ve výši stanovené zvláštními zákony.5) V těchto případech nelze uložit pokutu podle odstavce 1.

(3) Ředitel krajského inspektorátu kromě pokuty uloží rozhodnutím propadnutí nebo rozhodne o zabrání potravin nebo výrobků, které neodpovídají zvláštnímu právnímu předpisu. 4a) Vlastníkem propadnutých nebo zabraných potravin nebo výrobků se stává stát. Ředitel krajského inspektorátu zároveň rozhodne o zničení nebo jiné likvidaci a způsobu jejich likvidace. Je-li rozhodnutí pravomocné, zničení se provede úředně pod dohledem tříčlenné komise jmenované ředitelem inspektorátu. O zničení sepíše komise protokol. Zničení se provede na náklad kontrolované osoby, která tyto výrobky nebo zboží nabízela, prodávala nebo skladovala.

(4)Pokutu nelze kontrolované osobě uložit, byla-li jí za totéž jednání uložena pokuta podle jiných právních předpisů.

(5)Řízení o uložení pokuty lze zahájit do jednoho roku ode dne, kdy se ředitel inspektorátu o porušení povinnosti podle odstavce 1 až 3 dověděl, nejpozději však do dvou let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo. Pokutu nelze uložit uplynuly-li od porušení tři roky.

[(5) Pokutu lze kontrolované osobě uložit do jednoho roku ode dne, kdy Česká zemědělská a potravinářská inspekce zjistila porušení povinnosti, nejdéle však do tří let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.]

(6) Pokutu podle odstavce 1 do výše 5 000 Kč může uložit inspektor v blokovém řízení za méně závažné porušené povinnosti, je-li porušení povinnosti spolehlivě zjištěno a osoba, která povinnost porušila, je ochotna blokovou pokutu zaplatit. Na blokové řízení podle tohoto zákona se použijí obdobně ustanovení o blokovém řízení podle zvláštního zákona.6)

§ 11

(1) Při stanovení výše pokuty se přihlíží zejména k závažnosti, způsobu, době trvání a následkům protiprávního jednání.

(2) O odvolání proti uložení pokuty a o odvolání proti rozhodnutí uloženému podle § 10 odst. 3 tohoto zákona rozhoduje ústřední ředitel.

(3) Pokutu vybírá Česká zemědělská a potravinářská inspekce a vymáhá územní finanční orgán7) podle zvláštního předpisu.8)

§ 12

Česká zemědělská a potravinářská inspekce v rozsahu své působnosti

a) je oprávněna vyžadovat informace související se zajišťováním kontrolní činnosti od ostatních orgánů státní správy, zejména od živnostenských úřadů a celních úřadů,

b) spolupracovat s ostatními orgány dozoru a občanskými sdruženími zřízenými k ochraně spotřebitele. Zjistí-li při kontrole skutečnosti, na jejichž základě je třeba učinit opatření, jež jsou v působnosti jiných orgánů, oznámí je těmto orgánům.

§ 13

zrušen

§ 14

Nestanoví-li tento zákon jinak, vztahují se na ukládání pokuty a vydání rozhodnutí podle § 10 odst. 3 tohoto zákona obecné předpisy o správním řízení. V ostatních případech se na řízení podle tohoto zákona obecné předpisy o správním řízení nevztahují.

§ 15

Tento zákon se nevztahuje na

a) kontrolu jakosti

1. osiva, sadby, školkařských výpěstků, krmiv, krmných směsí a surovin k jejich výrobě a násadových vajec,

2. chovných a užitkových zvířat, rybích násad, rybích plůdků a jiker,

3. plemenných zvířat,

4. léčivých rostlin;

b) kontrolu jakosti zemědělských a potravinářských výrobků v útvarech a zařízeních ozbrojených sil nebo ozbrojených sborů a v objektech Správy státních hmotných rezerv. Výkon kontroly jakosti výrobků a potravin v objektech spravovaných Ministerstvem obrany, Ministerstvem vnitra, Ministerstvem spravedlnosti a v dalších určených objektech provádějí orgány v působnosti těchto ministerstev.9)

§ 16

zrušen

§ 17

zrušen

§ 18

Ustanovení zákona č. 122/1962 Sb., o státní zemědělské, potravinářské a obchodní inspekci, ve znění zákona č. 31/1968 Sb., pokud se týkají Státní inspekce jakosti zemědělských výrobků a Státní inspekce jakosti výrobků potravinářského průmyslu, se v České socialistické republice zrušují.

§ 19

Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.

Text zákona v platném znění s vyznačením navrhovaných změn

Z Á K O N

ze dne 16. prosince 1992 o ochraně spotřebitele

Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:

ČÁST PRVNÍ

Úvodní ustanovení

§ 1

Předmět a rozsah úpravy

(1) Tento zákon stanoví některé podmínky podnikání1) významné pro ochranu spotřebitele, úkoly veřejné správy v oblasti ochrany spotřebitele a  oprávnění spotřebitelů, sdružení spotřebitelů2) nebo jiných právnických osob založených k ochraně spotřebitele.

(2) Ustanovení zvláštních předpisů3) týkající se podmínek výroby, dovozu, prodeje a označování výrobků a poskytování služeb nejsou tímto zákonem dotčena.

(3) Tento zákon se vztahuje na prodej výrobků a poskytování služeb v případech, kdy k plnění dochází na území České republiky. Na ostatní případy se vztahuje tehdy, souvisí-li plnění s podnikatelskou činností provozovanou na území České republiky.

§ 2

Vymezení některých pojmů

(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí:

a) spotřebitelem fyzická nebo právnická osoba, která nakupuje výrobky nebo užívá služby za jiným účelem než pro podnikání s těmito výrobky nebo službami,

b) prodávajícím podnikatel,4) který spotřebiteli prodává výrobky nebo poskytuje služby,

c) výrobcem podnikatel, který zhotovil výrobek anebo jeho součást nebo poskytl služby, který vytěžil prvotní surovinu nebo ji dále zpracoval, anebo který se za výrobce označil,

d) dovozcem podnikatel, který dovezl výrobky do České republiky,

e) dodavatelem každý další podnikatel, který přímo nebo prostřednictvím jiných podnikatelů dodal prodávajícímu výrobky,

f) výrobkem jakákoli věc, která byla vyrobena, vytěžena nebo jinak získána bez ohledu na stupeň jejího zpracování a je určena k nabídce spotřebiteli,

g) textilním výrobkem textilní vlákenná surovina, délková a plošná textilie, textilní kusový výrobek, oděvní výrobek, a  to v kterékoliv fázi zpracování, a  textilní výrobky obsahující textilní složku:

1. výrobky, které obsahují minimálně 80 % textilních vláken z celkové hmotnosti,

2. potahy čalouněného nábytku, deštníků a  slunečníků, pokud obsahují minimálně 80 % váhových textilních komponent,

3. textilní složky vícevrstvých podlahových krytin, matrací a výrobků pro kempování, oteplovací vložky rukavic a obuvi, pokud tyto části nebo vložky činí minimálně 80 % z celkové hmotnosti výrobku,

4. textilie obsažené v jiných výrobcích, kde je jejich složení specifikováno, a  pokud tvoří neoddělitelnou část těchto výrobků,

h) textilním vláknem útvar charakterizovaný ohebností, jemností a vysokým poměrem délky k  průřezu, vhodný pro textilní zpracování, včetně ohebných pásků nebo dutinek o  šířce maximálně 5 mm,

i) nebezpečným výrobkem výrobek, který z důvodu jakékoli vady nebo nesprávné či nedostatečné informace sám o  sobě nebo při obvyklém způsobu používání, sestavování nebo uchovávání, jakož i únikem škodlivých látek anebo v  důsledku spoléhání se na přesnost, při náležité opatrnosti představuje nepředvídatelné nebo zvýšené nebezpečí ohrožení života, zdraví anebo majetku; výrobek nelze považovat za nebezpečný pouze proto, že byl do oběhu uveden výrobek bezpečnější,

j) službou jakákoliv podnikatelská činnost, která je určena k nabídce spotřebiteli, s  výjimkou činností upravených zvláštními zákony,4a) kde se dozor nad ochranou spotřebitele svěřuje profesním sdružením nebo jiným orgánům státní správy než uvedeným v § 23,

k) výrobkem nebo zbožím porušujícím některá práva duševního vlastnictví se  rozumí

1. padělek, jímž je výrobek nebo zboží, včetně jeho obalu, na němž je bez souhlasu majitele ochranné známky umístěno označení stejné nebo zaměnitelné s ochrannou známkou, porušující práva majitele ochranné známky podle zvláštního právního předpisu,4b)dále veškeré věci nesoucí takové označení (značky, loga, etikety, nálepky, prospekty, návody k použití, doklady o záruce apod.), a to i tehdy, jsou-li uváděny samostatně, a samostatné obaly, na nichž je umístěno takové označení,

2. nedovolená napodobenina, jíž je výrobek nebo zboží, které je rozmnoženinou nebo zahrnuje rozmnoženinu vyrobenou bez souhlasu majitele autorských nebo příbuzných práv nebo bez souhlasu majitele práv k průmyslovému vzoru, jestliže pořízení rozmnoženiny porušuje tato práva podle zvláštních právních předpisů, 4c)

3. výrobek nebo zboží, porušující práva majitele patentu 4d) nebo užitného vzoru4e) nebo práva majitele dodatkového ochranného osvědčení pro léčiva a pro přípravky na ochranu rostlin podle zvláštních právních předpisů.4f)

(2) Prodávajícím se pro účely tohoto zákona rozumí i fyzická osoba, která prodává spotřebiteli rostlinné a živočišné výrobky z vlastní drobné pěstitelské nebo chovatelské činnosti anebo lesní plodiny.

ČÁST DRUHÁ

Povinnosti při prodeji výrobků a poskytování služeb

§ 3

Poctivost prodeje výrobků a poskytování služeb

Prodávající je povinen:

a) prodávat výrobky ve správné hmotnosti, míře nebo množství a  umožnit spotřebiteli překontrolovat si správnost těchto údajů,

b) prodávat výrobky a  poskytovat služby v  předepsané nebo schválené jakosti, pokud je závazně stanovena nebo pokud to vyplývá ze zvláštních předpisů5) anebo v jakosti jím uváděné; není-li jakost předepsána, schválena nebo uváděna, v jakosti obvyklé,

c) prodávat výrobky a poskytovat služby za ceny sjednané v souladu s cenovými předpisy6) a  ceny při prodeji výrobků nebo poskytování služeb správně účtovat.

§ 4

zrušen

§ 5

zrušen

§ 6

Zákaz diskriminace spotřebitele

Prodávající se nesmí při prodeji výrobků a poskytování služeb chovat v  rozporu s dobrými mravy; zejména nesmí žádným způsobem spotřebitele diskriminovat.

§ 7

Zákaz nabídky a prodeje nebezpečných výrobků

(1) Nikdo nesmí prodávat ani nabízet nebezpečné výrobky.

(2) Odpovědnosti za porušení zákazu uvedeného v odstavci 1 se zprostí ten, kdo prokáže, že o  skutečnosti, že se jedná o nebezpečné výrobky, v době prodeje nebo nabídky nemohl vědět.

(3) Dozví-li se prodávající jakékoliv skutečnosti, které nasvědčují tomu, že prodal spotřebiteli nebezpečné výrobky, je povinen bezodkladně jej o  tom informovat. Není-li informování jednotlivých spotřebitelů možné, je povinen informovat účinným způsobem spotřebitelskou veřejnost a  orgány veřejné správy, které vykonávají dozor nad dodržováním ustanovení tohoto zákona.

(4) Povinnost uloženou v  odstavci 3 má obdobně výrobce, dovozce a dodavatel.

(5) Ustanovení předchozích odstavců platí přiměřeně pro poskytování služeb.

§ 8

Zákaz klamání spotřebitele

(1) Nikdo nesmí klamat spotřebitele, zejména uvádět nepravdivé, nedoložené, neúplné, nepřesné, nejasné, dvojsmyslné nebo přehnané údaje anebo zamlčet údaje o skutečných vlastnostech výrobků nebo služeb či úrovni nákupních podmínek.

(2) Za klamání spotřebitele se považuje také nabídka nebo prodej výrobků nebo zboží porušujících některá práva duševního vlastnictví, jakož i skladování těchto výrobků nebo zboží za účelem nabídky nebo prodeje.

(3) Odpovědnosti za klamání spotřebitele se nelze zprostit poukazem na skutečnost, že potřebné nebo správné údaje neposkytl výrobce, dovozce nebo dodavatel.

(4)Pojmy “záruka”, “zaručený”, jakož i všechny další pojmy obdobného obsahu, mohou být používány jen v případech, kdy je současně konkretizován obsah a podmínky záruky.

(5) Obecná úprava nekalé soutěže9) není ustanovením předchozích odstavců dotčena.

(6) Skladováním výrobků nebo zboží porušujících práva k duševnímu vlastnictví se pro účely tohoto zákona rozumí jejich umístění ve skladových prostorách, dopravních prostředcích, kancelářích nebo jiných nebytových prostorách a v prodejních místech včetně stánkového prodeje.

§ 8a

(1) Majitel nebo spolumajitel patentu, majitel autorského osvědčení, majitel ochranné známky, majitel autorského práva nebo jiného práva chráněného autorským zákonem nebo majitel práva k zapsanému průmyslovému vzoru nebo užitému vzoru nebo jeho zástupce (dále jen “majitel práva duševního vlastnictví”) je povinen na vyzvání předložit dozorovému orgánu dokumentaci potřebnou k provedení posouzení výrobků nebo zboží, a to ve lhůtě do 15 pracovních dnů ode dne vyrozumění. Odpovídá za to, že předaná dokumentace je pravdivá, přesná, úplná a platná. Je povinna dozorovému orgánu neprodleně oznámit veškeré změny, které mohou mít vliv na správnost posuzování výrobků nebo zboží. Pokud dozorový orgán má pochybnosti o oprávněnosti nebo věcné správnosti předložené dokumentace, písemně vyrozumí majitele práva duševního vlastnictví o této skutečnosti. Majitel práva duševního vlastnictví podá ve lhůtě 15 dnů od doručení takového vyrozumění písemné stanovisko ke zjištěným vadám dokumentace.

(2) Vykonává-li dozorový orgán kontrolu na podnět oprávněné osoby nebo jiné osoby, která prokázala právní zájem ve věci, jsou tyto osoby povinny složit přiměřenou jistotu (dále jen “jistota”) za účelem úhrady nákladů dozorového orgánu v případech, kdy kontrolou nebude prokázána oprávněnost podnětu. Výši jistoty stanoví vedoucí dozorového orgánu. Základem pro výpočet výše jistoty jsou průměrné náklady na výkon kontrolní činnosti za jednoho kontrolního pracovníka a den podle skutečnosti předcházejícího roku. Jistotu je majitel práva duševního vlastnictví nebo osoba, která prokázala právní zájem ve věci, povinen složit na účet dozorového orgánu do 15 dnů od podání podnětu. Nebude-li jistota ve stanoveném termínu složena, nemá dozorový orgán povinnost podnět prošetřit.

(3) Prokáže-li se kontrolou oprávněnost podnětu, je dozorový orgán povinen poukázat zpět složenou jistotu do 10 dnů od ukončení kontroly. Nebude-li prokázána oprávněnost podnětu, dozorový orgán zúčtuje skutečně vynaložené náklady na provedenou kontrolu. V případě, že bude částka skutečně vynaložených nákladů dozoru nižší než výše jistoty, je dozorový orgán povinen majiteli práva duševníhi vlasnstictví nebo osobě, která prokázala právní zájem ve věci, poukázat zpět do 10 dnů zjištěný rozdíl. V případě, že skutečně vynaložené náklady budou vyšší než složená jistota, je majitel práva duševního vlastnictví nebo osoba, která prokázala právní zájem ve věci, povinen uhradit rozdíl do výše skutečně vynaložených nákladů do 10 dnů ode dne doručení vyrozumění.

(4) V případě, kdy majitel práva duševního vlastnictví předá dozorovému orgánu nepravdivou, nepřesnou, neúplnou nebo neplatnou dokumentaci  a vznikne-li na základě těchto podkladů rozhodnutím dozorového orgánu kontrolované osobě škoda, odpovídá za tuto škodu majitel práva duševního vlastnictví.

Informační povinnosti

§ 9

(1) Prodávající je povinen řádně informovat spotřebitele o vlastnostech prodávaných výrobků nebo charakteru poskytovaných služeb, o  způsobu použití a  údržby výrobku a  o nebezpečí, které vyplývá z jeho nesprávného použití nebo údržby, jakož i o riziku souvisejícím s poskytovanou službou. Jestliže je to potřebné s ohledem na povahu výrobku, způsob a  dobu jeho užívání, je prodávající povinen zajistit, aby tyto informace byly obsaženy v přiloženém písemném návodu a aby byly srozumitelné.

(2) Povinností uvedených v odstavci 1 se nemůže prodávající zprostit poukazem na skutečnost, že mu potřebné nebo správné informace neposkytl výrobce, dovozce nebo dodavatel. Tyto povinnosti se však nevztahují na případy, kdy se jedná o zřejmé nebo obecně známé skutečnosti.

§ 10

(1) Prodávající musí zajistit, aby jím prodávané výrobky byly přímo viditelně a srozumitelně označeny

a) názvem výrobku, označením výrobce nebo dovozce, popřípadě dodavatele, údaji o  hmotnosti nebo množství nebo velikosti, popřípadě rozměru, dalšími údaji potřebnými dle povahy výrobku k jeho identifikaci, popřípadě užití,

b) též údaji o  složení materiálu, jde-li o textilní výrobky, s výjimkou těch výrobků, které podle zvláštního předpisu povinnosti označování nepodléhají,

c) též údajem o  datu minimální trvanlivosti, jde-li o potravinářské výrobky, popřípadě údajem o datu použitelnosti, jde-li o potravinářské výrobky podléhající rychlé zkáze, ve smyslu zvláštního zákona.9a)

(2) Je-li třeba, aby při užívání věci byla zachována zvláštní pravidla, zejména řídí-li se užívání návodem, je prodávající povinen spotřebitele s nimi seznámit, ledaže jde o pravidla obecně známá.

(3) Nelze-li prodávané výrobky označit přímo, musí je prodávající viditelně a  srozumitelně označit údaji uvedenými v odstavci 1 jiným vhodným způsobem. Není-li možné nebo účelné prodávané výrobky vzhledem k  jejich povaze takto označit, je prodávající povinen tyto údaje na požádání spotřebitele nebo orgánů, které provádějí dozor nad dodržováním ustanovení tohoto zákona, pravdivě sdělit, popřípadě doložit.

(4) Prodávající nesmí odstraňovat ani měnit označení výrobků ani jiné údaje uvedené výrobcem, dovozcem nebo dodavatelem.

(5) Při prodeji použitých nebo upravovaných výrobků, výrobků s vadou nebo výrobků, jejichž užitné vlastnosti jsou jinak omezeny, musí prodávající na tyto skutečnosti spotřebitele předem zřetelně upozornit. Takové výrobky musí být prodávány odděleně od ostatních výrobků.

(6) Na prodej použitého zboží se ustanovení odstavců 1 až 3 vztahuje pouze přiměřeně.

§ 11

Pokud jsou informace uvedené v  § 9 a 10 poskytovány písemně, musí být v českém jazyce. České údaje u  potravin musí odpovídat zvláštnímu zákonu.9a) Fyzikální veličiny musí být vyjádřeny v měřicích jednotkách stanovených zvláštním zákonem.10)

§ 12

(1) Prodávající je povinen informovat v souladu s cenovými předpisy.11)spotřebitele o ceně prodávaných výrobků nebo poskytovaných služeb například zřetelným označením výrobku cenou.

( (1) Prodávající je povinen jednoznačně informovat spotřebitele o ceně prodávaných výrobků nebo poskytovaných služeb platné v okamžiku nabídky.11) Za tím účelem je povinen zejména zřetelně označit výrobky cenou nebo informací o ceně výrobků či služeb jinak vhodně zpřístupnit.)

(2) Informace o  ceně nebo okolnost, že informace je neúplná anebo chybí, nesmí zejména vzbuzovat zdání, že:

a) cena je nižší, než jaká je ve skutečnosti,

b) stanovení ceny závisí na okolnostech, na nichž ve skutečnosti nezávisí,

c) v ceně jsou zahrnuty dodávky výrobků, výkonů, prací nebo služeb, za které se ve skutečnosti platí zvlášť,

d) cena byla nebo bude zvýšena, snížena nebo nezměněna, i když tomu tak není,

e) vztah ceny a  užitečnosti nabízeného výrobku nebo služby a ceny a užitečnosti srovnatelného výrobku nebo služby je takový, jaký ve skutečnosti není.

(3) Ustanovení odstavce 2 se vztahuje obdobně i na informace o způsobech stanovení cen.

§ 13

Prodávající je povinen spotřebitele řádně informovat o rozsahu, podmínkách a  způsobu uplatnění odpovědnosti za vady výrobků a  služeb (dále jen "reklamace") včetně údajů o tom, kde lze reklamaci uplatnit, a o provádění záručních oprav.

§ 14

Při zrušení provozovny je prodávající povinen informovat živnostenský úřad11a) o tom, kde lze vypořádat případné závazky.

Další povinnosti při prodeji výrobků

a poskytování služeb

§ 15

(1) Umožňuje-li to povaha výrobku, je prodávající povinen na žádost spotřebitele výrobek předvést.

(2) V  případech stanovených zákonem12) je prodávající povinen řádně vyplnit záruční list.

§ 16

(1) Na žádost spotřebitele je prodávající povinen vydat doklad o zakoupení výrobku nebo o poskytnutí služby s uvedením data prodeje výrobku nebo poskytnutí služby, o jaký výrobek nebo o jakou službu se jedná a  za jakou cenu byl výrobek prodán nebo služba poskytnuta.

(2) Při prodeji výrobků s  následnou dodávkou musí doklad obsahovat místo určení a datum dodávky.

(3) Při prodeji použitých nebo upravovaných výrobků, výrobků s vadou nebo výrobků, jejichž užitné vlastnosti jsou jinak omezeny, musí být tyto skutečnosti v dokladu zřetelně vyznačeny.

§ 17

Vyžaduje-li to povaha výrobků, zejména s  ohledem na hygienické podmínky prodeje a charakter použití, je prodávající povinen výrobky prodávat v  hygienicky nezávadných obalech nebo je do takových obalů při prodeji zabalit, při samoobslužném prodeji je povinen spotřebiteli poskytnout vhodný obalový materiál.

§ 18

(1) Vratné zálohované obaly, v nichž se prodávají výrobky, musí být v  provozovně, kde se výrobky v  takových obalech prodávají, vykupovány po celou provozní dobu.

(2) Výkup vratných zálohovaných obalů nelze vázat na nákup zboží. Množství vykupovaných vratných zálohovaných obalů nesmí být prodávajícím omezeno.

(3) Výkup vratných obalů nemůže výrobce nebo dodavatel zboží vázat na nákup zboží. Množství vykupovaných vratných obalů nesmí být výrobcem ani dodavatelem omezeno.

(4) Peněžní částku za výkup zálohovaných vratných obalů stanoví prodávající. Informaci o této částce je prodávající povinen spotřebiteli na viditelném místě zpřístupnit.

(5) O snížení peněžní částky za vykupované zálohované vratné obaly je prodávající povinen informovat spotřebitele po dobu nejméně 30 kalendářních dnů před dnem provedení snížení. Po tuto dobu nesmí být výkup těchto obalů zastaven.

(6) Výrobce nebo dodavatel je povinen informovat prodávajícího o  připravovaném snížení peněžní částky za dodávané zálohované vratné obaly tak, aby prodávající mohl splnit povinnost stanovenou v odstavci 5.

§ 19

(1) S výjimkou případů, kdy je k provedení opravy určena jiná osoba,13) je prodávající povinen přijmout reklamaci v kterékoli provozovně, v  níž je přijetí reklamace možné s  ohledem na sortiment prodávaného zboží nebo poskytovaných služeb, případně i v sídle nebo místě podnikání.

(2) V  provozovně musí být po celou provozní dobu přítomen pracovník pověřený vyřizovat reklamace.

(3) Prodávající nebo jím pověřený pracovník rozhodne o reklamaci ihned, ve složitých případech do tří pracovních dnů. Do této lhůty se nezapočítává doba přiměřená podle druhu výrobku či služby potřebná k odbornému posouzení vady. Reklamace včetně odstranění vady musí být vyřízena bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů ode dne uplatnění reklamace, pokud se prodávající se spotřebitelem nedohodne na delší lhůtě. Po uplynutí této lhůty má spotřebitel stejná práva, jako by se jednalo o vadu, kterou nelze odstranit.

§ 20

zrušen

ČÁST TŘETÍ

Úkoly veřejné správy

§ 21

Ochrana před nebezpečnými výrobky

Orgány státní správy, orgány územní samosprávy a ostatní orgány veřejné správy jsou povinny činit v mezích své působnosti veškerá opatření, aby zamezily uvádění nebezpečných výrobků do oběhu nebo jejich další oběh. O nebezpečných výrobcích v oběhu jsou povinny všemi dostupnými prostředky, zejména prostřednictvím hromadných informačních prostředků, informovat spotřebitelskou veřejnost.

§ 22

zrušen

§ 23

Dozor nad ochranou spotřebitele

(1) Dozor nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem provádí Česká obchodní inspekce16) s výjimkou dozoru podle odstavce 4 a § 8a, a  jde-li   potraviny a  tabákové výrobky podle § 3 písm. b), § 7, § 8 a § 9 (§ 7 až 9), § 10 odst. 1 písm. c) a § 17.

(2) Dozor nad dodržováním povinností stanovených v § 3 písm. b), § 7, §  8 a § 9 (§ 7 až 9), § 10 odst. 1 písm. c) a  odst. 4 a § 17 tohoto zákona na úseku zemědělských, potravinářských, kosmetických, mydlářských, saponátových a tabákových výrobků provádí též Česká zemědělská a potravinářská inspekce.17)

(3) Dozor nad dodržováním povinností stanovených v § 3 písm. b), § 7, § 8 odst. 1, § 9, § 10 odst. 1 a  3 a § 17 tohoto zákona na úseku ochrany zdraví lidí, zejména z  hlediska zdravotní nezávadnosti výrobků a poskytovaných služeb, provádějí též orgány hygienické služby.18)

(4) Dozor nad dodržováním povinností stanovených v § 3 písm. b), § 7, § 8 odst. 1 a 4 a § 9 (§ 7 až 9), § 10 odst. 1 písm. c) a § 17 tohoto zákona na úseku veterinární péče provádějí orgány veterinární správy,19) a  to zejména z  hledisek

a) zdravotní nezávadnosti a  biologické hodnoty potravinářských výrobků živočišného původu při prodeji na tržištích, v tržnicích a  při prodeji podmíněně poživatelných potravin živočišného původu,

b) zdravotní a dietetické nezávadnosti krmiv,

c) zabezpečení uvádění do oběhu pouze veterinárních léčiv a přípravků schválených podle zvláštního předpisu,18)

d) zabezpečení prodeje živých zvířat v  souladu s  podmínkami stanovenými zvláštními předpisy.19)

(5) Dozor nad dodržováním povinností stanovených v  § 8, §9 až 11 (§ 8 až 10) a § 14 tohoto zákona v  oblasti obchodu a služeb21) provádějí okresní živnostenské úřady a jim na roveň postavené živnostenské úřady,11a) příslušné podle sídla, popřípadě místa podnikání.

[(5) Dozor nad dodržováním povinností stanovených v § 3 písm. a) a  b), § 7 a  11 tohoto zákona na úseku měření, vážení a bezpečnosti výrobků provádí rovněž Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví.20) (vypouští se]

(6) Celní orgány, které provedly dozor na trhu dle zvláštních právních předpisů 21c) a zjistily výrobky nebo zboží, které naplňují znaky porušení ustanovení § 8 odst. 2, a bylo-li prokázáno, že se nejedná o výrobky nebo zboží pod celním dohledem, jsou oprávněny takovéto výrobky nebo zboží zajistit. Zjištění a zajištěné výrobky nebo zboží postoupí příslušnému dozorovému orgánu21a) k  provedení dalšího řízení.

(7) Inspektor České obchodní inspekce nebo České zemědělské a potravinářské inspekce, který provedl dozor na trhu podle tohoto zákona a zjistil výrobky nebo zboží, které naplňují znaky porušení ustanovení § 8 odst. 2 a bylo-li prokázáno, že se jedná o výrobky nebo zboží pod celním dohledem,21b) je oprávněn takovéto výrobky nebo zboží zajistit. Zjištění a zajištěné výrobky nebo zboží postoupí příslušnému celnímu orgánu 21c), 21d) k provedení celního řízení a dalšího řízení.

§ 23a

(1) Orgány uvedené v § 23 jsou oprávněny vydávat závazné pokyny k  odstranění zjištěných nedostatků. V  případě bezprostředního ohrožení života, zdraví nebo majetku jsou oprávněny pozastavit prodej výrobků nebo poskytování služeb anebo uzavřít provozovnu; vyžaduje-li to naléhavost situace, lze toto rozhodnutí oznámit ústně a neprodleně doručit písemné vyhotovení rozhodnutí.

(2) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 věta druhá je možno podat odvolání do tří dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozhodnutí. Odvolání nemá odkladný účinek a  odvolací orgán o něm rozhodne neodkladně.

(3) Obnovit prodej výrobků nebo poskytování služeb anebo otevřít provozovnu lze až po uvedení do nezávadného stavu a jen s písemným souhlasem orgánu, který o  pozastavení prodeje výrobků nebo poskytování služeb anebo uzavření provozovny rozhodl.

§ 24

Pokuty

(1) Za porušení povinností stanovených v § 3, 6, 7, § 8, odst. 1, 2, 3 a 4, § 8a odst. 1 (§ 8 odst. 1 a  2), § 9 až 19 tohoto zákona uloží orgány uvedené v § 23 pokutu až do výše 500 000 Kč; při stanovení výše pokuty se přihlíží k povaze protiprávního jednání a  k  rozsahu jeho následků. Za opakované porušení povinností v průběhu jednoho roku lze ukládat pokutu až do výše 1 000 000 Kč.

(2) Nejde-li o porušení povinností stanovených v § 3 písm. a) a c), § 6, § 10 odst. 1 písm. a) a b) a § 11 a § 12, nevztahuje se odstavec 1 na potraviny a tabákové výrobky.

(3) Z vlastního podnětu nebo z podnětu sdružení spotřebitelů či jiné právnické osoby založené k ochraně spotřebitele uloží orgány uvedené v  § 23 prodávajícímu, výrobci, dovozci nebo dodavateli, který prodal, vyrobil, dovezl nebo dodal výrobek, jehož vada způsobila újmu na životě nebo zdraví, pokutu až do výše 10 000 000 Kč; tuto pokutu uloží rovněž osobám uvedeným v § 27, které prodaly, vyrobily, dovezly nebo dodaly výrobek, jehož vada způsobila újmu na životě nebo zdraví. Stejnou pokutu uloží tomu, kdo takovou újmu způsobil vadným poskytnutím služby. Pokutu nelze uložit osobě, která prokáže, že újmě nešlo zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které na ní bylo možno požadovat.

(4) Pokutu podle odstavce 1 do výše 5000 Kč lze uložit v blokovém řízení, je-li porušení povinnosti spolehlivě zjištěno a osoba, která povinnost porušila, je ochotna blokovou pokutu zaplatit. Na blokové řízení podle tohoto zákona se použijí obdobně ustanovení o blokovém řízení podle zvláštního zákona.22)

(5) Pokutu podle odstavce 1 nelze uložit v případech, kdy byla uložena pokuta podle zvláštního zákona, a v případě, kdy lze uložit pokutu podle odstavce 2.

(6) V případech, kde působí více orgánů uvedených v § 23, ukládá pokutu ten, který zahájil správní řízení jako první. O zahájení řízení o  uložení pokuty se tyto orgány vzájemně informují.

(7) Výnos pokut uložených podle odstavců 1 až 3 je příjmem státního rozpočtu České republiky.

(8) Pokutu podle odstavce 1 lze uložit do tří let a pokutu podle odstavce 2 do deseti let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.

(9) Uložením pokuty není dotčena povinnost k náhradě škody.

ČÁST ČTVRTÁ

Sdružení spotřebitelů a jiné právnické osoby

založené k ochraně spotřebitele

§ 25

Právní postavení

Právní postavení sdružení spotřebitelů a  jiných právnických osob založených k  ochraně spotřebitele (dále jen "sdružení") upravují zvláštní zákony.15)

§ 26

Oprávnění vůči orgánům veřejné správy

Sdružení jsou oprávněna činit podněty orgánům veřejné správy v souvislosti s plněním jejich úkolů podle části třetí tohoto zákona. Orgány veřejné správy, které tyto podněty obdrží, jsou povinny informovat sdružení o  jejich vyřízení bez zbytečného odkladu, nejpozději však do dvou měsíců od obdržení podnětu.

ČÁST PÁTÁ

Společná a závěrečná ustanovení

§ 27

Ochrana spotřebitele při neoprávněném podnikání

Povinnosti prodávajících, výrobců, dovozců nebo dodavatelů mají i osoby, které provozují činnosti uvedené v § 2 odst. 1 písm. b) až e) bez příslušného oprávnění.

§ 28

Vztah ke správnímu řádu

Na řízení podle § 23a a 24 zákona se vztahují obecné předpisy o správním řízení,23) nestanoví-li tento zákon jinak.

§ 28a

Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví vyhláškou

a) způsob určení obsahu jednotlivých druhů vláken v textilním výrobku,

b) podrobnosti o  způsobu označování textilních výrobků údaji o složení materiálu,

c) seznam textilních výrobků, které nemusejí být označeny údaji o složení materiálu.

§ 29

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.

1) Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii.

1a) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů.

1b) § 8 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.

Dosavadní poznámka pod čarou č. 1b se označuje jako poznámka pod čarou 1c, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou.

2) § 17 a násl. obchodního zákoníku

3) § 8 odst. 2 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění zákona č. /2000 Sb.,zákon č. 191/ 1999 Sb., o opatřeních týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboží porušujícího některá práva duševního vlastnictví a o změně některých dalších zákonů.

3a)Např. § 11 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, zákon č. 36/1967 Sb., o          znalcích a tlumočnících.

3b)Např. zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně potřebitele, ve znění pzdějších předpisů, zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích an výrobky a o změně a doplnění některých zákonů.

3c)Např. zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele.

3d)Zákon ČNR č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů.

3e) Zákon ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

4) Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění zákona č. 300/1990 Sb.

5) Zákon České národní rady č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech.

6) Např. zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění s  působností pro Českou republiku č. 86/1992 Sb.), zákon č. 30/1968 Sb., o  státním zkušebnictví, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 84/1987 Sb.), zákon České národní rady č. 63/1986 Sb., o České zemědělské a  potravinářské inspekci, zákon č. 87/1987 Sb., o veterinární péči, ve znění zákona č. 239/1991 Sb., zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, zákon České národní rady č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, zákon České národní rady č. 61/1992 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadě České republiky.

1) Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.

2)  Např. zákon č. 110/1997 Sb., zákon č. 115/1995 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících právních předpisů, zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 303/1993 Sb., o zrušení státního tabákového monopolu a o opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů.

2a) § 8 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění zákona č. /2000 Sb.

2b) § 8 odst. 2 zákoan č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele , ve znění zákona č. /2000 Sb.

4a) zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění zákona č. /2000 Sb.

6) § 84 a 85 zákona ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.

7) Zákon ČNR č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů.

8) Zákon ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

9) § 80 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona č. 548/1991 Sb.

2) Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů.

3) Např. zákon č. 30/1968 Sb., o státním zkušebnictví, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 20/1966 Sb., o  péči o  zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, zákon ČNR č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, zákon SNR č. 126/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, zákon ČNR č. 240/1991 Sb., o  šlechtění a  plemenitbě hospodářských zvířat, zákon SNR č. 110/1972 Sb., o plemenitbě hospodářských zvířat, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 61/1964 Sb., o rozvoji rostlinné výroby, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 87/1987 Sb., o veterinární péči, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 51/1964 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 147/1983 Sb., o  zbraních a střelivu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 222/1946 Sb., o  poště (poštovní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, zákon č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže.

4a) Např. zákon ČNR č. 128/1990 Sb., o  advokacii, zákon ČNR č. 209/1990 Sb., o  komerčních právnících a právní pomoci jimi poskytované, zákon ČNR č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky, a  zákon č. 273/1993 Sb., o  některých podmínkách výroby, šíření a archivování audiovizuálních děl, o  změně a  doplnění některých zákonů a některých dalších předpisů.

4b) Zákon č. 137/1995 Sb., o ochranných známkách, ve znění zákona č. /2000 Sb., kterým se mění některé zákony na ochranu průmyslového vlastnictví.

4

4c) Zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon), ve znění zákona č. 89/1990 Sb., zákona č. 468/1991 Sb., zákona č. 318/1993 Sb., zákona č. 237/1995 Sb. a zákona č. 86/1996 Sb.

Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění zákona č. /2000 Sb.

4d) Zákon č. 527 /1999 Sb. ve znění zákona č. /2000 Sb.

4e) Zákon č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, ve znění zákona č. /2000 Sb.

4f) Zákon č. 527/1990 Sb., ve znění zákona č. /2000 Sb.

5) § 3 zákona č. 142/1991 Sb., o  československých technických normách.

9) Hlava V části první zákona č. 513/1991 Sb.

9a) Zákon č. 110/1997 Sb., o  potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.

910)  § 2 zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii.

11)  § 13 odst. 2 zákona č. 526/1990 Sb.

§ 5 odst. 2 a 3 vyhlášky č. 580/1990 Sb., kterou se provádí zákon o cenách, ve znění vyhlášky č. 580/1992 Sb.

11a) Zákon ČNR č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech.

12) § 620 odst. 2 a 3 a § 621 občanského zákoníku.

1

13) Věta druhá § 625 občanského zákoníku.

16) Zákon ČNR č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů.

17) Zákon ČNR č. 63/1986 Sb., o  České zemědělské a potravinářské inspekci.

19) Zákon ČNR č. 108/1987 Sb., o působnosti orgánů veterinární péče České socialistické republiky, ve znění zákonného opatření Předsednictva ČNR č. 25/1991 Sb., zákona ČNR č. 437/1991 Sb., zákonného opatření Předsednictva ČNR č. 348/1992 Sb.zákona č. 112/1994 Sb. Zákon č. 87/1987 Sb.

21) § 33 a  43 zákona č. 455/1991 Sb., o  živnostenském podnikání (živnostenský zákon).

2[20) Zákon č. 30/1968 Sb. (vypouští se])

2

21a) kon č. 63/1986 Sb., o České zemědělské a potravinářské inspekci, ve znění zákona č. 110/1997 Sb.

zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů

21c)  § 1 a 9 zákona č. 191/1999 Sb., o opatřeních týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboží porušujícího některá práva duševního vlastnictví a o změně některých dalších zákonů.

21d)  § 11 zákona č. 13/1993 Sb., v platném znění

22) § 84 a 85 zákona ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.

23) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

Zákon ČNR č. 337/1992 Sb., o  správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

1

Máte otázku k tomuto zákonu?

Zeptejte se asistenta

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací